Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROONiK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye stied.u,
(Wednesday) 6. kijna (October) 1943.
eiStiti)
40.
BEZPODIVIiNE(NA KAPITULACE. DA SE, ie mnoho lidi boli hlava z hesla "unconditional surrender", z bezpodZ minedne kapitulace. Povatuji takovY potadavek za neco bezohledneho, kruteho. Co znamena bezpodminedna kapitulace? Dostane-li se za valky armada nebo jeji east do situate, v nit nevidi jit mothosti viterstvi nebo nemrite-li bojovati do posledniho mute, nastava, otazka kapitulace. V takovem ptipade omami neptiteli, za jakYch okolnosti jest ochotna vzdati se, anebo potada neptitele, aby sdelil sve podminky. Vitez bud' nabidnute podminky pfijme, nebo je vezme za podklad dalSiho vyjednavani, nebo oznami podminky sve. Je tu vSak jeSte jina, =Most: to vitez tads, aby se poratenSr vzdal bezpodminedne, proste na milost. Volba eventuality zavisi na okolnostech a na rimyslech toho di onoho valeicich statu. Jde-li o celou armadu poratenYch, jde ovSem ut nikoliv o jednani mezi dvema veliteli, nybrt o otazku statu a vlad. V takovem pfipade jde jit totit o celou valku, o celou jeji strategii a politiku. Jak' je cil valky? Odpoved' na tuto otazku mohou Nemci najiti u sveho klasickeho teoretika valeenictvi, u CIausewitze. Tam najdou definici, to cilem valky je, zniditi neptitele nebo ho alespori poraziti tak, to se tit nenrate branit; vitez pak mate poratenemu vnutiti svou vrili. To neni nic jineho net "unconditional surrender". Znamena to proste, 'te poratenY stat nemrite klasti podminek, za kterS7ch by byl ochoten se vzdati, nYbri musi pfijati podminky kladene vitezem. Mohou to bSrti podminky mime nebo ty rde. Jak tyrde, o tom nam dalo Nemecko jit dost pouenYch pHWaft jak r. 1871 ye Versailles, tak i r. 1917 v Brestu a v BukureSti. Versailles r. 1919 nepfedeil tadnY z techto mire co do tvrdosti, o ptildadech danSTch Nemeckem za OW valky ani nemluve. Led jakepak "nemluve" qt' prase o tu rtyriejAi valku jde. A prisW' zapominaji ti„ kterhn slova "bezpodmM4 *), kapitulace" zneji tak tyrde a krute. Jsou to -)Ilizni lids. Je mezi nimi onen Anglidan, kter.1;r hapsal, to padleho Mussoliniho tit nemuze nenivideti. Patti k tem, kteti zateeneho vraha iltuji vice, net litovali jeho obeti. Potom sem path jiste zname kruhy, ktere jests nyni — jak to delaly pied valkou — poinysleji na spolupraci s Nemeckem prrimyslnikri, finanenikil, statkatri a generalri. A zda, se, to nektefi AngliCane maji o teto valce pfedstavy sportovni: to je motile chovati se vudi poratenemu Nemecku tak "gentlemanlike" jako vriei poratenemu partneru v rohovnickem utkani, kteremu minime dati ptile gitost k utkani odvetnemu. Narody Evropy v§ak se podekuji za novY takovY boxmatch! Jests nebezpeenej g by bylo posuzovati tuto valku a jeji ukoneeni podle vzoru dtiveTtich "norrnalnich" valek, pti kterYch °be valeici strany celkem dodrtovaly mezinarodni Mnluvy a konvence. Co by, to prakticky znamenalo, kdyby vitezove pti obsazovini Nemecka, postupovali piesne podle Haagska konvence? Ptedeviim by museli respektovati a udrZ'ovati nemecke zaOrly, tak na pt. zakony proti 'Zidum, rasove
K. Kreibich. "privo" nemecke. Vitezove by museli nechati netknutY celY barbarsky system naciSticke vlady a spravy. Haagska, konvence ptedepisuje respektovani soukromeho majetku obyvatel obsazene zeme. Nikdo by se tedy nesmel ani dotknouti majetku nacistickych zloclejfi a lupiet! Haagska konvence nedovoluje trestati neplatele za tiny spojene s vedenim valky. Tedy svoboda nacistickSrm vrahtm! To vSe by bylo postwar appeasement al do Silenstvi. Co naopak jest vitezilm v obsazenem Nemecku einiti? Museji ptedev§im odstraniti celY
Kolumbus. Za nim jit Azory v Sed' skryte, vrat Herkulov3"rch ztracen stfeh, pied nim ni bfehy duhovite, pied nim jen mote, tadnSi bfeh. Del kormidelnik: "Lhat je narn, neb svit hveld pravYch znik, o rci, admirale, tic' co nam?" "Co tic'? Jen plujte! Dal a dal!" A pluli dal. "Jak ceni zuby dnes more vztekle v noeni eas, rty krouti, eeke,, do zahuby, zub zdvitenST, jen strhnouti nas! Rci, admirale, doufat vet, kdyi nadej kaZdou zmar ji2 sklair A kaide slovo jako me6: "Jen plujte, plujte, dal a dal!" Pak zmoten, bled, se kryl a trna, v dal patrol skrze temnot Slat. Noe temnSTch noci! a pak ski/ma — a Svetlo! Svetlo! Svetla zdt! Ta rostla, vlajky hvezdne svit, jak asu by to iisvit plal. On objevil svet, heslo skyt' sve nejvetgi mu: "Dal a dal!" Joaquin Miller, pfedlotil Ant. KlaStersk3'7. souhrn zloeineckSrch nacistickych zakonti, a nesmeji ponechati tyto zakony v platnosti ani jedinS7 den ani v jedine vsi. Cele. nacisticka administrativa musi bYti odbourana, zavazky, a sliby vetejnYch funkcionatii nacisticke vlade museji bYti prohleleny za neplatne. (Haagska konvence zakazuje vyzYvati nebo nutiti obeany obsazene zeme, aby poruMli loyalitu vuci statni autorite sve zeme.) Kdo z nemeckYch obeana bude vzat do vetejne shifty, musi naopak slibit, ze bude potirati retim sve zeme. Bude tteba vydati nova zakony misto zakonti nacistickych, ac Haagska konvence to zakazuje. Bude tteba ihned zriditi vnucenou spravu pro v§echen soukromy majetek .deeh bohatYch a ptedev'Sim vSech tech, ktefi byli di jsou jeAte zudastneni na nacistickem reiimu a na vedeni valky. Bude tteba uvaliti vnucenou spravu i na fgechen majetek vetejnY, aby mohlo bYti zaji§teno navraceni majetku ukradeneho a odeineni gkod. VSechny vinniky a spoluvinniky nacistickych a
valedriSTch zloeinu dln2no samortejme ihned pozatYkati a odevzdati ptisli gnemu soudu. Profesor A. FarM v elanku uvetejnenem v moskevskem easopise "Valka a delnicka tticia" naznaduje, a ktere zloeince jde. Urduje etyti kategorie: 1) Hitler a jeho ministti, 2) velitelstvi nemeckych vojsk, 3) finanani magnati, kteri pomahali Hitlerdvi a podporovali ho, 4) vojaci, gauleiteri a soukrome osoby dopustivk se banditstvi, vraldy nebo Zhatstvi. Spravne pile prof. FarM: "Jeliko2 stat te predveden trestnimu soudu, vznika okam2ita, otazka trestni odpovednosti stran predstavujieich stat a jednacich za stat. Odpovednost za zloeiny spachane jmenem statu je na strane skuteeneho pachatele teehto inu, na strane jednotliveri skuteene povetenYch vladni autoritou, jejich predstavitela a jednatela." A stet sam? Farin p ge: "Stat nemilZe bYti zbaven sve odpovednosti za zlotiny spajene s valkou. Tato odpovednost je vtak politicks a materialni." Tato odpovednost Nemeeka je obrovska. 2e tato nemecka valka a cely nerneckY zpusob valeeni nema nit spoleeneho s valkou, pro kterou byly delany mezinarodni amluvy a konvence, to je zloain, jako ho dejiny lidstva jeAte nevidely, ze Nemeeko Slapalo nejen po vSech mezinarodnich amluvach a zasadach mezinarodniho prava, ale i po nejprimitivnej gch poladaveich lidskosti, o torn neni treba se zde grit. A tuto valku prakticky podporoval celY nemecky narod. Podle toho musi bYti s Nemeckem take nakladano. Jak, to musi ureiti vitezni Spojenci. Trest stihne jednotlivce, a bude jich hrozne mnoho. Vraceni ukradeneho a uloupeneho v.Sak bude povinnosti eeleho Nemecka, jeho hospoclarstvi to vAechno spolklo a ye valce prohospodarn°. I nahraleni gkod bude veci Nemecka. Bez toho bude ize nahraditi jen zlornek gkod zpilsobenYch. To bude to materielni odpovednost stetu. Politicke, odpovednost se bude jeviti ✓ opattenich nutnYch pro znemoZneni ptiprav k nova valce. To si yyZacia, hlubolcS7ch zasalya do suverenity nerneekeho statu. I o torn rozhodnou vitezni Spojenci a polo2i prislu gne podminky. Nemeeko nebude moci klasti podminky. To Nemeeko, ktere se bez odporu a bezpodmineene vzdalo nacistickYm gangsteram a krve*Ziznivyrn general-am, bude se muset bezpodmineone vzdati vitezam. At' nikdo nerika, 2e je to ukrutna zasada "oko za oko, zub za zub". Zasada by byla ✓ tomto pripade neproveditelna. Nebot' tolik oei a tolik zutra v celem Nemecku neni. V Jako vSude, i v Orelu, jen byl jako dalg dakladne opevnena stiediska Nemcfi osvobozen Rudou armadou, Mimi se chovali jako Nemci. ✓ hromadnY'ch hrobech, ktere zkoumala komise pod vedenim profesora Voropajeva, je pochovamo mnoho obeli nemeckeho teroru, umueenSrch rudoarmejcii, postillenS7ch civilistti, muZfi i ten. Pies 14,000 mladych lidi, vetSinou divek, bylo odvleeeno do Nemecka. Z 1600 'Odd ve meste nezristal ani jedinSr . Nezbyla ani jedina, kamenmi budova, nebot' ,ntupujici Nemci vSechno spalili nebo vyhodili do povetii.