an Si ovansice Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXXI.
PRAHA
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 29. tali (September) 1943.
eiSLO
39.
STREDISKO SLOVANSKI CH Sinn.
RED ROKEM 1918 se kilo v Praze v otroctvi. V otroctvi tak hanebnem a p otklivem, 2e mnozi zustali otroky, i kdy' byli svobodni. Na Slovensku to bylo ovSem hor2i. "'VA nem ember" (Slovak neni elovek) bylo heslem vladnouci ttidy mad'arske glechty — a v roce osmaetyticatem, kdy' dela Evropa byla v krisi revoluce, mohl vynikajici Llechtic mad'arskS7 Szechenyi psati do sveho denniku: "Slovany nas zniei. Nenavidi nas — a pravem!" S nenavisti to jeSte jak' tak klapalo, s tim znidenim to na konec bylo naopak. Ale byl to Slovak Ludevit Stur, kterST dal prvni popud k nejvetSi akci, k joke pied svetovou valkou kdy mezi Slovanstvem do2lo, to jest k Slovanskemu sjezdu v rode osmaetyticatem v Praze. A nebyla to male vec, tento sjezd — a nebyli to mali lido, kdo tenkrat podpisovali provolani k sjezdu, at' jmenuji jenom tii z nich: PalackY, 8afatik a Havlidek. 31. kvetna roku 1848 se schazel ye Frankfurtu veliky parlament, kterY mel za tkol sjednotiti Nemce — SlovanskY sjezd se schazel ye stejne dobe v Praze a mel stejnY fikol: sjednotiti Slovany. Nesjednotil ani jeden, ani druhY. PalackY se tehdy domnival, ke spasa Slovant jest v Rakousku. Napsal to tehdy tak: "Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom je vytvotiti." Tento austroslavismus — PalackY to vyznal vetejne za dvacet let na to — byl nejvetSim omylem v tivote tohoto velkeho mute. Palacky sraj omyl odvolal arni vetou: "Byli jsme pfed Rakouskem, budeme i po Rakousku." V r. 1848 byli Slovany rakouSti tak zkrugeni, te jako vyslednice sjezdu byla smluvena petite k rakouskernu cisati, v nit se pravilo: "Udame pied stolcem Va gi Cisatske Milosti, aby zakon lasky k blitnimu: bratrske stejne opravneni i pti nas velice uktivdenYch a tetce dotYkanYch Slovanech, kteti domu cisatskemu verne oddani jsme, ptiveden byl ve skutek." Rakousky cisat na toto volami po zakone Lasky k blitnimu dal odpoved' ph boutich, ktere se strhly v Praze hned o svatoduSnich svatcich: general Windischgraetz krvave zlikvidoval pratske boufe a dostal za to take od ruskeho cara vysokS7 tad. Pavel Josef 8afatik, jeden z nejvetgich mutt, co jich kdy v Slovanstvu kilo, hotekoval u PalackYch, ke se pohtbiva velke dilo, nad net v tomto tivote jit nebude. K novemu skutku tohoto druhu, to videl 8afatik spra y -ne,do8latz—osmdeatl.Tobyvrce 1929, kdy se v Praze pti °slave steho vYroei smrti Dobrovskeho se konal velkY sjezd slovanskYch filologt. A stab° to za to, ke se timto sjezdem oslavovala velika postava, z nejvettiich, co jich kdy po Praze chodilo. — DobrovskY ptesahuje svoji dobu taktka at do ptitomnosti. Jeho cold dilo, na nem' I/ jinYch narodech pracuji cele akademie, at' to byl "Entwurf zu einem Etymologikon der slavischen Sprache", at' to bylo co jineho, bylo praktickYm a modernim provadenim mySlenky slovanskeho sbliteni. Ostatne DobrovskY byl z prvnich, kdo chtel potna,vat Slovany osobne Z Prahy jel na Rus, roku 1825 byl v Lutici, ve Vidni u Kopitara se sbli-
.T
Arne Laurin. kil se Srby, Chorvaty a Polaky; utvotil jakousi prvni pracovni falangu mezi Slovany. Generate po Dobrovskem jest generaci velkych lidi. Tu jest prvni velkY historik eeskeho naroda FrantiSek PalackY, tu jest Josef Jungmann, jeho petisvazkovSi Slovnik Ceske teal nema (krome Lindova polskeho slovniku) ob-; doby v tadne svetove literatute. To plati ostatne i o 8afatikovS7ch "Dejinach slovanske fedi a literatury" a o "Starotitnostech slovanskYch". afatik tu, taktka bez ptedchildca, dokazal, Slovani jsou rovnocenni ostatnim narodam evropskym; pro Evrfilpik to bylo skutedne odhale-
Silen bud'! Silenthud' nepovol, jsi-li v lese titi dub; . jsi liuze travy stvol, schyne, ale neustup! Dub anebo tteslice, drt se pady, kde jsi vzrost, zlomi-li to vichtice, kits jak mut — a to je dost. Josef Vaclav Sladek. nim; ak do doby gafatikovy si Evropa libovala v etymologiich, pti nich "der Slave" (Slovan) bylo tototne s "der Sklave" (otrok). "SlovanskY narodopis" Safatikuv ma prvni mapu slovanskeho osidleni na tehdejli dobu apinY zazrak. Po teto generaci velkYch jde generace malYch lidi, nektefi z nich byli tak mali, ke je zbytedne zatetovati si jimi pamet. At potom ptichazi velky dlovek, z jineho druhu literarni slovanske prace, to je jit soudasnik Masarykiiv, Jan Gebauer. K tomu, aby si elovek mohl ptedstaviti obrovitost jeho tivotni , prace, jest tfeba alespori videti a ohmatati kus jeho "Historicke mluvnice jazyka deskeho", dilo genialni intuice a ptimo mravendi pile dloVekb., kterY po celY den opravuje tkoly studenta a po nocich se teprve yenuje vlastnimu badani. Dilo jeho hotovo — a je to zas tragika maleho, chudeho naroda: neni tu tem& nikoho, kdo by tu obrovskou praci nikoliv honoroval (o tom nemohlo bYt v natiich malYch pomerech ani 'fedi), ale kdo by alespori platil naklad tiskarny. Kdo prisli po nem, byli z nejvetSi east jeho tad. aci Gebauerovi, kteti vedle sveho uditele meli duchovniho vadce, kterY jik stal za to, aby zari dlovek riskoval kus tivota: VSechno, co v 6echach tvotilo kulturni naplri tivota, jest od doby slavnYch rukopisnYch bojt: spojeno se jmenem Toma ge G. Masaryka. Vtiichni, kdosli vedle Gebauera a po nem, tili za Masarykem. A byla to zase generace, ktera pravem byla ozdobou jedine tehdy.Ceske university. Za valky (svetove) bylo tu (v Praze) naraz vtiechno ponitierio takovYm zpilsobem, ke eeska
universite nemela ani jednoho profesora Ceske keel, o sloventtine nemluve. Profesor sanskritu ptednak za svetove \Talky na Ceske universite o Ceske tedi;'aby uSettil jedinou eeskou universitu hanby, 2e na ni studenti nemohli badati o svem jazyku. Ale tento profesor sanskritu nebyl len takovYr ledajakYr kantor, z tech, kteti se poditaji na tucty. Jmenoval se ZubatS7 — tento desky profesor sanskritu dal loty2ske gramatice (spolu s profesorem riaske university Endzelinsem) diakriticka znamenka misto ptivodnicla sptelek cs, tsch, atd. V Rise se mezi jazykozpytci vyslovuje jmeno Zubateho se smeknutY7m. kloboukem. V Praze se o nem, pokud bude v lidech vdeenost, bude vkly mluviti stejne, jako o velkern esthetikovi Hostinskem: "Byla to sliend dute" . A coi germanista Amok, Kraus, jediriST z Masarykovy generace, kterY7 objevoval svSrm 2aktim Ceske prameny nemeckS7ch Kotzebue-A, Meissnerii — a vedle toho nabadal ke studiu skandinayskYch fedi a literatur. A Bidlo, nedavno zesnulY profesor dejin vYchodnich Slovana a Balkanu — kdy bychom byli hotovi, kdybych je mel vtiechny i s jejich 'talty — jen vl poeitat? Sam T. G. Masaryk — jak se dival na slovanske y eti, o torn psal u2 roku 1886 Adolfu Cernemu, redaktoru sla.vneho pratskeho "Slovanskeho Ptehledu". Dopis se tyka Lutickych Srba. Masaryk pitie: "Mate nam podati obraz urnirajiciho naroda: posud bylo u nas zvykem za takovYrch smutnytch slavnosti piakati. AvAak ted' je na ease, abychom se ptali, prof nas soused zeintel, abychom, poznavAe ptieinu jeho smrti, uvarovali se te2e nemoci. Kdybychom nalaite seznali skutednYr beh dejin 1u2iclOch, kdybychom poznali prase ptidiny, ktere zavinily, co se stalo, velice bychom se poudili. Ale co nam pomn2e, kdy' potad slyS'ime, 2e Nemci byli kruti, zaroveri dArazne, jak slabi byli Lukdane sami, jak mak) dbali .6echove a Polaci — "broth"! Slovem, zda se mi, ze je na ease, abychom realisticky poznavali stay veci a nepracovali citem. kde je zapottebi rozumu: pravyr zdravyr cit, na pt. vlasteneckY, velice dobte prospiva, kde hlava veli." Jak Masaryk prospival! Sentimentalni slovanstvi? Vtiecko, jen to ne. Od samotneho poeatku sve Cinnosti je proti slovanskemu modloslutebnictvi a pti odchodu do ciziny (1914) zanechava jako politickSr testament: 2adne nekriticke rusofilstvi! Ostatne u2 v "Ceske otazce" stanovi sobe, co vAem lidem dobre yule, celyi realistickV program slovanske vzajemnosti: nezastirat chyby, nebat se kritiky; studiem dne2nich Slovani poznavat Slovany minule, poznat Slovany po NT 2ech strankach 2ivotnich — to jest ptikaz Masarykova slovanstvi. PovaleenY 2i.vot vedeckS7 sel u nas touto cestou. K jedine dtive universite ptib3'7vaji dye nove — bylo by zapottebi celS7ch hodin, aby bylo ize jen vyjmenovat, kdo byl v Praze, na eem tarn pratoval, jak ostatni slovanske university se divaly na pra2skou jako na svilj — ye vecech slovanskSrch aspoii — vzor. (Dokondeni na strane 12.)