4 es
:1
Organ Slovartske Pocip orupci J ednoty StittuTexa: tf4
0.41•A: 41, '
&43
T T
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. RO5NIK (VOL.) XXXI.
eiSLO 37.
WEST, TEXAS, y e stredu, (Wednesday) 15. zali (September) 1943.
ALES IIRDLICKA ZPOPELNB. NES BYL VE Washingtonu zpopelnen dr. Ala Hrdlidka, ueenec svetoveho D jmena, obean Spojenkch Statt, vernk syn Ceske matky. Pohrebni obkady vykonal nadporudik amerieke armady Rev. Fr. Svoboda, farad'. Husova sboru 6 eskobratrske cirkve v New Yorku a pritel zesnuleho, jent byl povolan z Cambridge, Mass., kde kona, slutbu jako polni farad'''. Po jeho Uvodnich slovech vzpomnel zasluh zesnuleho jmenem Smithsonian Institute a Narodniho musea ve Washingtonu dr. Charles G. Abbott, jent zduraznil vedeckk vkznam zesnuleho a jeho vkzkumne prate v oboru lidskeho ykyoje, z nit budou eerpat priSti generate. Z nepatri4ch poeatku dr. Hrdlidka vybudoval antropologickk &stay svetoveho jmena. Na konec predet1 dr. Abbott soustrastnk projev, zaslank Smithsonian Institute 6 eskoslovenskou narodni radou. Jmenem presidenta O'esko slo venske republiky a vlady promluvil pak velvyslanec V. S. Hurban, jent teki tote: "Niekol'ko tktdnov pred svojou smrt'ou pozval ma dr. Ala Hrdliela na rozhovor. Povedal mi o svojich planoch v sUvislosti s cestou na Guatemalu, aby pokraeoval vo v3"lzkumoch fyzickej antropologie. Vyjadril svoje pochybnosti o tom, di bude vstave spinit' toto poslanie vzhl'adom na svoj zdravotriST sta y. Preca ySak bol rozhonutk svoj plan previest'. Nakol'ko si nebol istk, ei sa z tejto testy vrati, chcel sa so mnou poshovarat' o buducej vkchove naSej eeskoslovenskej mladete, ktera od nemeckej okupacie bola celkom zbavena vSetkkch vkcho y -nkchmotnsi. Jadrom reai dr. Hrdlidku bolo tote: "VSetko malo by byt' obeto yane k zaisteniu vzdelavania. Zakladnk a najdoletitejSi mravnk einitel bez presnej a dOkladnej znalosti nepostaduje k zaisteniu spravneho a sluSneho tivota pre l'udstvo v naSom ease." Dr. Hrdliaka priSiel do tejto zeme ako chudobnk eeskk chlapec. Bol typickkm reprezentantom naSeho naroda — skromnk v jednani, vel'kk vo vksledkoch. Aekol'vek vaaina jeho dasu bola absorbovand vedeckou pracou, jeho laska a oddanost' k narodu svojej rodnej vlasti nikdy neochabla. Dr. Hrdlieka fizko spolupracoval s prezidentomOsloboditel'om TomaSom G. Masarykom poeas jeho pobytu vo Washingtone pred dvaciatimi piatimi rokmi. Rada dr. Hrdlieku v onkch osudnkch dnoch prvej svetovej vojny bola yydatna, a poy zbuzujfica. Uzke priatel'ske vzt'ahy s prezidentom Benaom boly utvrdene podas nedavnej na y Stevy dr. Benaa vo Washingtone. Jeho dary Karlovej univerzite v Prahe navtdy spojily jeho meno s touto historickou yedeckou ustanoyiznou. Ako American eeskoslovenskeho povodu, dr. Ala Hrdlieka bol tier svatoobeanom v najlepSom smysle slova. Jeho iimrtie je stratou pre l'udstvo. Dr. HrdliCko: Ladim sa s Tebou menom naroda. Pokoj Tvojmu prachu." Za Karlovu university v Praze a za deskoslovenskou vladu rozloudil se se zesnulkm prof. dr.
J. B. Kozak temito slovy: "Za dnanich okolnosti jsem jeden z onech neeetnkch, kteri mohou mluvit jmenem umleene stare Ceske university v Praze, jet byla hrda na to, te dr. Ala Hrdlieka byl jejim yernkm pritelem a jejim eestnkm doktorem. Tato universita proti ya prave nejstra gnejSi osud za celkch Sest set let sve existence. Oficialne je zayrena, jeji Ustavy jsou vyloupeny, eetni jeji studenti a uditele byli zastteleni nebo otrodi v koncentraenich taborech a pracovnich oddilech, ale tato universita tije neviditelne a toutebne deka na us yit noveho dne, jent prinese etyri svobody vedy a umeni.
Pisnieka o hazardnich hrieich. Na Brenneru, v Alpy stinu hladka lavieka .. . Hraval tam Musso s Hitlerem slavne ferbliela. Po kolik let jim tam krasne, karta padala, vkhru obema Sibyla jistou hadala. Ale ut se pripozdiva, hraei dohrali: krasna, karta — Spatna, parta oba prohrali. Musso 11.2 je ye psi bouclé, u2 se zdekoval — z Supliku vytahli krale, by zas kraloval. Dlouho vSak nepokralu e. R.im je ye strti, co neudrtel diktator, kral neudrti. A Hitler se tat uz stroji ranee pakovat, neb na manevry do pekla musi rukovat. Jedna bouda tit se bori, druhe praske. tram a bankrot uz ohlatuje diktatorskS7 kra.m. Doktore Ark Hrdlidko, bedlivk pozorovateli lidsk rch sidliSt' a bolestneho vkvoje elo yeka se zyireci Urovne k vedomi duchovnich hodnot, v den, kdy VaSe smrtelne pozustatky pomijeji, moje universita i VaSe si je jista, 2e znovu dobude primereneho postaveni v onom nehmotnem svete, na nemt skuteene zalezi. Na.Si vedci se od Vas budou ueit, badajice o zahade lidskkch plemen. NaSi myslitele se budou dovolavat VaSich dUkazu, jak malo zaleti na tvaru lebky, jestlite dlovek sam je ovladan laskou k pravde a mySleni. NaS prostk lid si Vas bude pripominat jako nositele pochodne lidske dilstojnosti a jako mute velke viry v Cloveka.
Dye z mnoha zemi, jet jste znal, opetovaly VaSi srdednou lasku: zeme, v nit jste se narodil v chudobe, ale pin sily a vloh, a daleko vetSi zeme, jet Vas adoptovala a poskytla Vam skvelou motnost svetoveho badani. V pamatce obou Vapostava bude rust v perspektive vela" Jmenem Ameridanu teskoslovenskeho du promluvil prof. Jaroslav Zmrhal, predseda teskoslovenske narodni rady v Chicagu. "Velkk elovek odeSel z naSeho stredu. Dr. Ala' Hrdlieka path dejinam. Je pro mne velkou cti, te smim predevSim Vam, pani Hrdliekova, yam, pratele, a konedne ostatnim us yetu tlumoeit lasku, Uctu a nekoneenou vdeenost, jit chovaji Americana eeskoslovenskeho pavodu k dr. Hrdliekovi a jeho dilu. Jsme veru St'astni, te ho mutme zvat jednim z nas, a vdeene oslavujeme jeho pamet dnes, kdy jeho plodnk tivot je ukoneen. Po desitky let byl naSi pkchou jako vedec svetoveho jmena, naSi inspiraci jako myslitel, jako vlastenec a jako mut, jent nas po yznaSel k vyssi Movni. Dr. Hrdlieka zustane pro nas vtdy zdrojem sily, jeho tivot vzorem. Pro nas bude tit vedne, jeho uSlechtila pamatka nezemte v naSich srdcich." Smuteeni obrady, jicht se fleastnili pratele zasnuleho, byly zakoneeny Ceskou modlitbou' a Largem z Dvotakovy symfonie z Noveho sveta. V
3. zaii
1939.
Kdyt po 15. bteznu 1939 zatali prechazet pO1ske hranice prvni Oechoslovaci, kikajice polskkm pohranienim stratim, to chteji bojovat proti Nemecku, znela tato slova Cs. vojak'd ponnekud hluSe. Polaci se ptali, prod jsme nebojovali. Nekdy se za touto otazkou skrkval uprimnk Udiv, jindy sebevedomi St'astnejSiho souseda, kterk se domnival, te zustal potaru uSetren. Pro eeskeho dloveka bylo v to dobe tetko svetlovat neco. A tak nezbylo net mleet a oekat na uddlosti, jejicht chod byl ut tenkrat vymeten logikou politickeho ykyoje. Je ut Udelem deskeho elo yeka, te sve misto mezi lidmi nevyhrave, neeim net dkinou. Nebylo tomu jinak ani v Polsku. Kolik yule a viry bylo treba, abychom vydrteli a SU svou cestou, ktera vedla nejdriv do bronovickeho taborer! Gr im jasneji se ukazalo, te se Polsko konfliktu nevyhne, tim byli naSi vojaci v Bronovicich polskkm srdcim. Kdyt se zadatkem srpna 1939 objevili v naSem tabore prvni polsti clustojnici generalniho Sta.bu a ptali se nas, zda bychom chteli do polske armady, bylo to bezpeenrn znamenim, to nas ut nepovatuji za uprchliky, nkbrt za yojaky. Nad timto bratrstvi ye zbrani, jet vypTynulo z prirozeneho vkvoje veci, stoji dekret presidenta Polske republiky ze dne 3. tali 1939. Tento dekret povoloval organisaci deskoslovenske legie. Jeho formulace, vynucend postojem beckovske zahranieni politiky na naSe veci, miuvila o dvou legiich: Ceske a slovenske. Led tiva skuteenost byla svou prirozenou silou jind net formulace dekretu: nebylo dvou legii. Bylo jen jednotne deskoslovenske vojsko, jak to chteli es. obeane, kteri prechazeli polskou hranici za spolednYm diem.