Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNili (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, y e stiedu, (Wednesday) 8. tail (September) 1943.
OSLO 36..
FINANCNI ZAJMY JEDNOTY NAPRED 2DYCKY ptal jsem si vziti itlevu nebo • prazdniny pil spolkove piaci. Kdo ma V funkce v sedmi raznYch spolcich, celY jeho volnY eas je behani z vYborti do schnzi, z krouika do konferenci, resolute, protokoly, a bYti vSude a ye vSem. Tim se z nas vyvine zviaStni druh vetejnYch lidi, a mohli bychom velmi ptipadne bYti nazvani "spolkovi ohati — public hounds." Dasledek toho je plytkost, znieene nervy, oSizenY rodinnY Zivot, a vSechno moZne, jen ne spokojenost. Tyto dny, koncem srpna, kdyZ po praci odpodivam na vojenskem litZku v kasarni, a mam ptebytek easu na ptemySleni, vidim, co 11111'2e a co nemusi bYti. Najednou, za tticet roku, Ziji bez spolku a schtlzi. A Ziji. Bylo to u tadu KomenskY é. 20, kdy ponejpry vkrooil jsem do sine SPJST. V bieznu 1911 zaeal jsem pracovati jako sazea pro easopis "Texan", vydavanY tenkrat v Granger zesnulYm br. Drozdou. Kratce pted tim ptijel jsem ze stare oteiny, a pkihlasil jsem se k Sokolu. Sokolske schtize konaly se toho easu v nove, dvoupatroye, zden budovy tadu KomenskY SPJST. Starosta Jelinek pkeeet1 mi zasady sokolske, a kdyZ slail jsem slib, podal mi ruku k prvnimu kroktt do spolkoveho Zivota v Texasu. Prvni krok, -- a bylo mi osmnact. KdyZ jsme ono nedelni odpoledne sedeli v Uhledne spolkove mistnosti, nejvice mne zajimalo, ze to nadherna a nalladna, budova je spolednYm majetkem hrstky elent. Ta mySlenka, ze new tak velikeho je vlastnene a •izene jen z nadaeni a dobre yule, pilsobila mocne na mou mysl. Ptal jsem si, kdybych se mohl stati alenem takoveho spolku. Veal jsem o kolektivnim a ko-operativnim hospodateni z Evropy, ale budova tadu KomenskY byla neco lepSiho, bez prospechatstvi, bez osobniho zisku, bez obchodniho nateru, majetek bratrskY. Vdera veder, na vojenske pryene, poeital jsem, kolik toho bratrskeho majetku SPJST. bylo jiZ vybudovano. Neni to maliekost. A dosud jakoby Zadnemu nenapadlo, aby ten vYsledek mravend"i pilnosti odhadl a spoeital. Nepatti to do majetku, nad kterYm ma Hlavni ttadovna kontrolu. Dobte, ze nema. Patti to jednotlivym skupinam &encl. Bylo to vybudovane bez prospechatstvi, z dobre yule, ze spoluprace a se -Lapalem. Vzpominam, jak u tadu Slovan C. 9, vystaveli si budovu a po dostaveni museli konati prvni svou schfizi na spaleniSti. Odhlasovali stavet znovu. Vzpominam, jak naSe stard sin v East Bernard shotela, a s ni bohata knihovna, piano, a cela sbirka spolkovYch pamatek. Stayell jsme misto dtevene novou, zdenou, lepSi. A vzpominam pti torn, jen tak letmo, na mistnosti, ktere jsem osobne navStivil, poeinaje ve Fort Worth, Dallas, Ennis, do Seaton, Cyclone, Taylor, NovY Tabor, Snook, na jihozapad do Floresville, Robstown, Corpus Christi, pak pod& Mexickeho zalivu v Placedo, Blessing, Hillje, Taiton, nazpet do Fayetteville, Nelsonville, do Guy, Needville, Eastgate, Crosby a doma v Houstonu. Chlubime se solventnosti, ale ne chlubime se, ze mame jeSte jinY majetek, mnohem bliigi, mnohem milej gi, net ty suche eisli-
ce. ,MalokterY g len se zajima, .2e koncem dervence Jednota mela na bankach $260,266.65 hezaiodenkch penez. Ale teknete domacim num, ze mate na bance leZet ladem dva nebo tti tisice, hned budou padat lecjake otazky. Trochu toho hospodateni od domacich tadfl mill° by se pienesti i na celek, na hospodaferii u Hlavni Utadovny. Uvedu, pkikladne, tad POkrck Houstonu C. 88. V roce 1935 tad Zadal pfifdku od Hlavni Utadovny. Rad chtel patnact Zdala se to velka, pujeka, nezarudena takita nielm neZ holYmi zderni budovy a nadSenim nu od toho tadu. Po vahani a oddalovani, pfijd.ka byla povolena. Letos, po osmi letech, majetek v cene etyticetipeti tisic ($45,000.00) je 41,8147. Kdy• Z se piljeka delala, tehdefai piedseda, br. Jos. Kalousek, sliboval, ze do desiti mkt bu de vSechno vyrovnano Slib se dodrtel. J. V. Sladek:
Konec je g e neni Ne, konec neni; byt' to stokrat znelo z fist vitezovYch, jate konec neni — peraZkou skoneil jeden zapas denni lee na veky se slunce nezatmelo. 1 vyjde zas a v prach sraZene eel() jen sette prach a krvi pottisneni se muZi zvednou k nove zapoleni, neb duSi nezabil, kdo zabil telo. A bit' i Siky unavene v boji to leZely jak tlupy v omradeni, stra2 osamela tady jeSte stoji; slyS, ted' jak void z pine, volne hrudi: "KdyZ jeden yeti, jeSte konec neni!" a viz jak cele zastupy se budi Tajemstvi uspechu u tadu C. 88. bylo,ze velka vetSina dlent tadu vklycky brala zajem na finanenim stavu tadu. 0 majetek se staralo a dosud stara ustaviene devet teditelu. KdyZ se jednd o ziskavani novYch Mena, o potadani slavnosti, o kolektovani elenskYch poplatkil odesilankch na Hlavni Utadovnu, o podavani zprav, to byla vec spoledna. Kde se ale jedna, o pianorani stran rnajetku, o rozpoeet na rok doptedu, o lepSi ptijmy a eilejSi obchod, o to, aby fondy radu nezahalely, to je prate teditelt, nebo jak jinde je nazYvaji "majetkovYm" nebo "spra y -nim"vYber.Utdcauiel jsou docela rozdilrie osoby. Utednici se staraji o deny a teditele o majetek. Tento system se osvedeil a vyzkouSel ve skuteenosti tak dobte, v roku 1940 tad e. 88 podal navrh, aby podobnY zptsob byl zaveden u Hlavni Utadovny. Jak znamo, br. Kalousek propagoval na sjezdu jen to, co.s Uspechem provadelo se u jeho tadu. Jeho plan a jeho navrhy byly minulYrn stanOvnim vyborem a sjezdem schvaleny a ptijaty. Prakticke hospodateni, die vzoru vyzkouSeneho u domaciho tadu, melo se provadeti -ye vetSim metitku u Hlavni Utadovny. Tak jsem tomu rozumel nejen sam, ale, myslim, ze 99%. delegatt. A tak jsme to zadali provadet, kdy sedm novYch teditelt nastoupilo na sva !nista.
A ponevadt anal jsem praei u tadu 88, u domaciho tadu, kde take jsem se na ni podilel„ bylo proomne snadnejtim raditi, naznaditi, dati pokyny. Nairn zakladem a hlavni nas i starosti bylY finandni zajmy Jednoty. To ostatni bylo podtadne, vedlej g i. Hned v prvni schtzi chteli j,sme od ttednikii, aby pro nas vypracovali, nebo aby nam podali, rozpodet pravidelneho a rozpoeet nahodileho vydani na celk rok doptedu. Byla to novota. Ale byl to pokus, abychom nemeli vedi vydani, aby fitednici neutraceli vice, net jak si ptedem vyplanujeme. S rozpodtera jsme nepochodili. A dosud ho nemame. Za druhe, chteli jsme zjistit, joke je skuteene (ne papirove) jmeni Jednoty, abychom se nechvalili mkdlovkinii bublinami; ale abychom rok, za dtyti roky vedeli, jak jsme pokrodili ve vzrustu jmeni. Za tteti, chteli jsme vedet, kolik obchodu provadiroe v fecfnern roce, jestli nas: penetni obrat je stotisic, dvestetisic, nebo kolik mane, a abychom porovnali na g obchod rok od' roku a poznali, esi stojime, klesame nebo stoupame. Za dtvrte, bylo nagim planem zjistiti, jestli stojime, klesime nebo stoupame. Za etvrte, bylo nagirn planem zjistiti, jestli na g pkijem a zisk na ulaterte penize je normalni, nad earou nebo pod tarn, a jestli kaidk nag dolor pracuj e a nezalaall Z pate, pottebovali jsme porov- • nati, poute• nas'eho ptijmu k na'Aemu vyclard„ a ebteti jsme ztijistiti, kolik nas stoji: pram6ra6 ziskani novSich dlenu. Kdy2 bychom. poznali, Fe ziskame-li tisic dolart noveho pojigteni pti prilmernem vydani $20 nebo $25,. mohli bychom tics, jestli dobte hospodatim• nebo zbytedne rozhazujeme. Porovnali bychom to s jinkmi spolky, ktere maji vypoditane, kolik: je nove pojigteni prtmerne stoji. Za 'gest& meli jsme na mysli zjistiti, jestli je na g ptirtstek na novkch dlenedh takovk, jako u jinkch podobnkch bratrskkch jednot, jestli jsme v ziskavani dlent vptedu, zaroveti nebo pozadu. Za sedme, joke procento na gich bondt ma zlatk okraj delku nebo 'dervenk okraj ztraty, kolik centit nebo dolart dini na ge ztrata na katdem tisici prOmerne, a jak to vypada proti jinkm spolktim. Je pravda, ze vypada, jakoby toho bylo mnaho najednou, ale dtytmilionovk obchod ma vice oken, kterkmi fouka, neptiznivk vitr, net malt' "hamburger stand". Bylo nas sedm nadgenkch. teditelt na ptemk gleni a planovani, a meli jsme Best Atednikii a dtyki pomocniky na uskutedneni nagich plant, takte mnoho zlep geni, porovnani a planovani mohlo se provesti die nagich nejlepgich znalosti. Motna, Fe nekomu vypa-. dalo, ze bourame, ze mame nepotadek. Ale tenkrate jsem si nekolikrat ptedstavil, jak to vy-• padalo na staveni gti u tadu Pokrok Houstonu,. kdyt na jedne strode byla jen hromada stareha dteva s ktivkmi htebiky a vedle toho novk ma-• terial. Do gesti mesicu zdanlivk nesoulad byl: odstranen, a nova, budova, chlouba elent, byla. vystavena. Jente, kdybyste meli sebe lep gi nakresy a pia-ny, samy se neprovedou. Je tteba pracovnikt, obetavkch rukou, a hodne svornosti a dobr4' (PokradovAni na strane 9.)