0 lin 5lovanske Podpor jici Jednoty Stahl Texas. ea?,, Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 7. e'ervence (July) 1943.
tiSLO 27.
CO BY BYLO, KDYBY AKA vgechny nemecke noviny, tak i prainske listy v eeske feel pkinaSeji v teto dobe, kdy nadchazi no-ve valky proti Nemcilm, iadu elankri, ilvah i propagaenich kreseb a obrazkri, v kterYch se lidi nedobytnost rriznYch tech vale postavenYch pry na vAech stranach proti spojeneckYrn Utokrim. Jsou to pry nedobytne pevnosti a nemeckY vojak, ktery je haji, je "dude lieen jako sttedovet kti2ak. Moravec nevystupuje tentokrat jako vojenskY odbornik, nYbrZ chopil se zbrane propagaeni. Ve sve fedi v Kuratoriu pro vtchovu mladae omilal starou pisnieku, 2e se eeskt lid octi v techto easech v podobnem postaveni jako za dob kni2ete Vaclava, a zdriraznil, 2e vat Vaclav tehdy pochopil, jak pouze "ktest'anska kultura, branend nemecktm me'Cern, mute narod zachranit." VSichni Slovane, ktei'i neptijali tehdy ktest'anstvi, zahynuli. Po tisici letech je pit obdoba at zaralejici. pomnel dale, 2e na nedavne sve tests po ji2nich Cechath vide' v Plzni a v jejim okoli smrt, ktera hrozi eeskomu narodu od zapadu — od Anglie — stejne jako od vYchodu. A tak zachrana Evropy a jeji kultury, zachrana vSech evropskYch narodri, je pry spojena pouze s viterstvim fiAe, v ktere on, Moravec, pevne yeti, a jig ma napomahat take desk. mlada. "HakovY kti2, ktertm je ozdobena svatovacla yska orlice, jig ma oeska mlada ye svem znaku", pokraeoval ye sve exhorts, "znamena, hrde pfiznani i take a 6estne povinnosti." Jak ovSem vypada ta zachrana eeskeho no.roda v lune nemecke rise a jeji ktest'anske kultury, o torn skoro teho2 dne promluvil profesor Karl Engel, bYvalY rektor Greifswaldske university a nyni profesor na nemecke vysoke Skole v obsazene sovetske Rize. Tento mommsen.ovskt typ, jeden z tech, ktai z nemecke yedy udelali slu2ku, vydava, se za archeologa. nedavno 8vedsko, kde jeho ptednaSka vzbudila bouii odporu. Vylieil v ni, kam a2 sahaji hranice "pravoplatneho dedictvi nemecke ti§e". Zahrnul do tohoto Uzemi cele evropske Rusko, balticke staty, Polsko a samortejrne i Oeskoslovensko. ftekl take vYslovne, ae lide z techto zemi, kteti chteji studovat, budou po peelivem vYberu nemeckYch ritadri ptipuSteni na nemecke university, aby se z nich stali dobti Nemci. 8vedske listy pti to ptilaitosti poznamenaly ironicky, ae 8vedsko a Dansko maji take opravnenY narok na cele severni Nemecko, ale 2e *Al ochotny uvakt pkani mistniho obyvatelstva. Z vYkladu pane Engelova je snad dost jasne, kam smetuje nemecka ktest'anska kultura, a jakYch metod a test pouhva. Ostatne eeskt narod vi dobie, jacc Nemci jsou a vedi to u2 take Ceti studenti, kteti se dali nachytat ke studiu na nemeckych vysokYch Pted dasem jsme ptinesli zpravu, 2e nemecke ritady je postavily na rovers studentrim nemeckYm, May ne pokud jde o jejich slu2bu vojenskou. Nyni vyko naiizeni, 2e vkchni studenti z desktch zemi, mladici od 16 let a divky od 17 let, budou povolavani na valeenou praci a to nejen o prazdninach, nYbr2 i ye volnem Case behem studii. 0 prazdninach budou po 9 ty-
dnri pracovat v tovarnach i na polich, a dostane se jim pti torn take nalaite politicks vYchovy. TYka se to vSech studentri, kteti nebudou povolani do armady a k pomocne protiletecke slu2be. K posileni vychvalovane "evropske pospolitosti" inky i v eeskYch zemich Nemcrim poslonkt jejich easne objevy, jako na ptiklad v kat:nskem lese. Po Kaikovi vydal svedectvi o
Z KosmickSich pisni. Jan Neruda. Vzhilru jia hlavu, narode, k nebi sve zdvihni oei! Viz: jsou tam i male hvezdiely, kol nich se velke toei! Tot' proste tim: ty malieke z jadrneho jsou fladru, ale ty velke a posluSne jen z plynovYch jsou hadrri. Troufam, 2e pti to mykence srdce ti povyskodi — nu2 bird'me tou malou hvezdiekou, kol ni2 se velke Jde to, ach jde! jen kahlY .bled' k vlastnimu dobie jadru: bude-li ka2dY z nas z ktemene, je celY narod z kvadrii! Kdo mekkYm je, ten bidne inte! Aj, lide, vzhriru k nebi zrak: velka ta svetla — samt drak — had hada-li nepozie, drakem se nestane! Boj, vSude boj, kam oko zte! I veane slunce, chce-li Zit, musi se kolem s slunci bit — had hada-li nepozie, drakem se nestane! Klam, v narodech 2e laska vie! Ach neposlouchej hravYch vnad, 2iv-li chca bYt, bud' laenY had — had hada-li nepozie, drakem se nestane! torn, co tam videl, take profesor soudniho lekatstvi Hajek. Ve svem proslovu nedotkl se v§ak ani slovem otazky, kdo byl vrahem a neni tedy divu, 2e hlasatel v rivodu drirazne ptipomnel, 2e "protokol znalcri usvedeil zcela jednozna-ene GPU z pachatelstvi onoho hanebneho zloeinu." V rivodniku kterYchsi pra2skYch novin pokusil se pisatel nahnat timto stra gakem bazne i Oechrim. "My, teM, men bychom si uvedomit, 2e jsme unikli podobne tragedii pouze o vlasek. Kdyby byla valka vypukla v roce 1938, byla by, east Cs. armady padla do nemeckeho zajeti, kdato zbytek by byl kvapne ustoupil na vYchod. Bothevici by byli pobili zbytek nekdejSi es. armady. Tomuto osudu jsme unikli jedine diky mocne ochran y "rise!" Ve svem elanku "Vzpurna Everopa" Ilja Ehrenburg nedavno vylieil, jak sme gni jsou naciste, kdy( chteji svet ptesvedeit, to pry Mind brani Evropu pted Ang/ii a Ruskem. "Goebbels, jen( chrani evropskou kulturu pted narodem
Shakespeara, a Himmler, ktery zachrariuje svtiboau Evropy pted narodem, ktery Nyual enartu svobody. Stejne mane jsou pokusy postayit Evropu proti Rusku. My jsme zachranovali preaky hiupaka Micnla pred velikoa ✓ vropou Napoleonovou. My zachranujeme a zachramme sve soueasniky, deti narodnostne pestre Evropy, pted botou nemeckeho feldvebla. Jak uboha by byla Evropa bezruskeho srdce, bez ruskeho Svedomi, bez mire geniality. Marne se Nemci snak zatadit do pojmu velke Evropy zeme, ktery zotrodili. Hitlerovci ujiSt'uji, 2e Francouzi, Cal nebo Holand'ane se nemohou obejit bez nemecke ochrany. NemeckY vojak, ociti-li se v to nebo one zemi, ktera se dostala pod kridia, nemeckeho lupidskeho orla, nemtie pochopit, pros mu oloupene narody nedekuji. Prod vdovy, jejichi muk byli umudeni, je nevitaji. Nemeckt vojak piSe z Prahy: " . . . tihle CeSi, to je podivnY narod. Rozsapali by nas." Nemci se divi, jaci jsou to podivni vezriove, ktet irenavidi sve ialatniky. Velika. Evropa pod nerneeKYm vedenim existuje pouze v redakcich nemeckYch. • po graduje Ilja Threnburg. "Ve skuteenosti ex.stuje star* trpici, avSak 2iva Evropa, ktera tije jen jednim — bojem prpti Nemcum." V HEYDRICH. tiny stratlivYmi zapsal se do dejin naSeho naroda Reinhard Heydrich. Jen kratkou dobu u nas vladl; asi jako zimni kral. Den co den, veter co veder nak lide doma i v cizine sedeli namaekani kolem ptijimaat; schouleni a bez hnuti jsme poslouchali dlouhou tada jmen, z nich kaide znamenalo pro nekoho nezniernou boles(' Tolik bylo to bolesti, 2e sblikla vSechny slugne lidi mezi nami. Srazila nas uo noufu, hnala nas do t yrdk, lepSi prate. Potom ted' je tomu prave rok — ptika nahle novina osvobozujici: Heydricn byl sttelen do michy, zapasi se smrti. Valel se v pki§ernYch bolestech na lritku po nekolik dni a pak vydechl svou dernou duk. Po teto okam2ite reakci piislo rozjimani. Heydrichova era byla meznikem v dejinach odboje. Byl poslan do Prahy, kdy2 Nemci poznali, 2e jejich nestetne pokusy o spolupraci s 'Cechy nevedou k pra2acinYm vYsledkrim. Boykot tisku, dohodnutY s presidentem republiky a zahranieni vladou, byl manifestadne vyhlaSen londYnskYm rozhlasem. Tim se nad slunce jasneji ukazalo, ie odboj podzemni a zahranieni jedno jsou. Dopisovatele z neutralnich zemi te protektoratni tisk tehdy zmizel z ulic, 2e mnohdy kameloti ani nevy,Sli a 2e i Nemci sani si uvedomili, koho lid vlastne posloucha. Rozhodli se pro typicky nemecke teSeni: vridce zavraidit a lid zastra git. Timto fikolem byl poveten Heydrich. Byl vybran ne proto, 2e byl vetkm vrahem nei ostatni, o vrahy neni mezi dnanimi Nemci nouze. Z Heydrichovy kariery vime, ie mel specielni nadani a tkoleni zpravodajske. Byl jednim z nejvetSich nemeckYch odbornikt na Apiona2. Jeho vyslanim Nemci (PokradoVani na strane 9.)