4n St ovanske Podporuitet e dnoty Rau Texas
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS,
y e stiedu, (Wednesday) 30.
ZACHOVEJME SI PRAVO NA ZUNI, SI NON A VYIILEDAVANI T
(KE DNI 4. 't ERVENCE.)
k?
TECHTO DNECH, kdy americkY narod opetne oslavuje vYroei neodvislosti, cenime si vice nel kdykoli dkive 1;6 svobody a rovnosti, ktere jsou symbolisovany pkijetim Prohlakni neodvislosti dne 4. eervence 1776. Pied 166 lety napsal Toma g Jefferson tato nezapomenutelna slova: "PovaZujeme tyto pra y gichni lide jsou stvo--dyzasmortej —zev teni sobe rovni, 'le jsou svYm stvotitelem obdateni jistYmi neodcizitelnYmi pravy a 'le mezi temito pravy jsou Zivot, svoboda a vyhledavani gtesti." Duch, kterY dYcha z techto slov Prohlageni neodvislosti, nebyl fgak vYtvorem jedirieho milk. Druhy Kontinentalni kongres, ktery 4. aervence 1776 ptijal zminene Prohla geni, skla,dal se z delegatt v gech tehdej gich ttinacti state; tito delegati representovali ruzne fiseky zeme, ruzne zajmy. Nekteti delegati pochazeli ze starYch, valenYch rodinamerickych, jini — jako na pt. Gwinnett a Wilson --7 byli ptistehovalet Nekteti byli majetni statkaki, jini byli obchodniky a farmaki. Vgichni vgak shodovali se v odhodlani, sdilenem lidem, kterY zastupovali, 'le budou Lti sve 21voty bez poutajicich je okovia zahranieni nadvlady. A tak se stalo, ze pti zasedani druheho kontinentalniho kongresu ve Filadelfii davala jedna delegate za druhou ''svflj souhlas k prijeti zasady, ze "tyto spojene kclonie jsou, a po pravu maji bYti svobodnYmi a sarnostatnymi staty." Tuto zasadu jim ve forme resoluce po prve ptedlohl Richard Henry Lee z Virginie 7. dervna 1776, poloZiv tak zakladni kamen k samostatnosti. Po nekolikadennim nerozhodnem rokovani o resoluci byl ustaven vYbor, skladajici se z Jeffersona, Benjamina Franklina, Johna Adamse, Rogera Shermana a Roberta Livingstona, kterY byl poveten. ilkolem sepsati formalni prohlageni o koneanem rozhodnuti kolonii. Skuteene sepsani Prohla geni Neodvislosti ptipadlo Jeffersonovi, kterY byl pry se svYm Ukolem hotov za jedinY den, kdysi koncem 'dervna 1776. Prohla geni, sepsane na etytech argich papiru, bylo ptedlol'eno vyboru, kterY — po nekolika zmenach,. hlavne, vy gkrtnutich — pkedal je 28. eervna kongresu. Prvniho eervence pkiSla Leeova resoluce znovu na pfettes a hned druheho dne byla ptijata. Nekteti z delegatii povalovali ji ul za skuteene prohla geni odluky od Britanie. Tak na pkiklad John Adams v dopise sve Zene mezi jinYm pige, le "druhY den eervence 1776 bude slaven nil,sledujicimi generacemi jako velke, slavnostni vYroei." Ve skuteenosti v gak bylo ptijeti Leeovy resoluce na.sledovano ptedlolenim Jeffersonova prohla geni kongresu, kterY o nem poeal rug nou debatu. Delegati z jiZnich kolonii einili namitky proti odsuzovani obchodu s otroky a paragraf, tYkajici se toho, byl proto vyAkrtnut. JinYm delegattm nezamlouvala se veta, obvinujici anglickY narod stejnou merou, jako anglickou korunu, z utiskovani kolonistu, a proto i tuto vetu bylo nutno vynechati. V Avahach o formalnim dokumentu pokraeovalo se dva dny, i
t TSLO 26.
eervna (June) 1943.
a tak se' stalo, ze Amerieane stavi jako vYroei dne zrozeni sveho naroda den 4. dervence, t. j. den, kdy byl historickY Jeffersontiv dokument pkijat a nikoli dne 2. dervence, vYrodi 2. dervence 1776, kdy samostatnost SpojenYch Statil severoamerickYch opravdu zapoeala ptijetim resoluce. Jako tehdy, tak i dnes je americkY lid sjednocen, tak i dnes bojuje za zachovani svobody. Demokracie neni pouhYm odkazem, ktery jsme jednou pro v2cly zdedili po ptedcich. Demokracie musi se vldy znovu roditi z ptesveddeni a z
Nig prapor hvezdnatk. Mam rad ten prapor hvezdnaty, mam rad svou novou vlast, ten svobody frith ptesvaty, kde neni rozdil kast. Mam rad tu zemi pokroku, kde plati din, — jen ein, kde nejsem za , tera deskYch niv jsem syn. Mam rad tu zemi mohutnou, ✓niz eesky mluvit smim, a nikdo s tvati urputnou, nelaje slovYm mYm. Ten novY domov je mi drah, jak synu, jen gel dal a nagel novY krb a prah, kdy vlasti "s Bohem" dal. Pfec vzpominarn si s Actou v2dy stareho domova, po vlasti srdce zatouli, ji lasku zachova,. Mne boll rany drahYch tech jak nemoc matete, kdo pusobi jim Zal a vzdech ✓ nem vidim soupeke. tech zdar a pies je plesem mYm, s jich pldeem lka muj duch; svou laskou chude oplacim sve vlasti velkY dluh. Ba mnohdy citim stesk a trud ✓ domove novem torn, jak byl bych z eeskYch rodnYch hrud sem ptesazenY strom. Jan Vranek. tine kalde generace. Tent duch, kterY vedl k ptijeti Prohla geni neodvislosti, projevuje se i v ustave, v Listine pra y a v neseetnYch jinych projevech i dinech americkeho naroda. A jako zeme sama, tak i tento duch musi zustati eimsi ZivYm, stale rostoucim. Pro eernochy nemelo podepsani Prohlakni neodvislosti toho yYznamu jako pro nas, nebot' se tim 2adne svobody nedostalo. Museli na ni eekati al do obaanske valky, kdy Prohla g eni emancipaeni zbavilo je koneene netiprosnYch pout otroctvi. A jako pki jinYch pkilelitostech, tak i pki teto stal se pra-
g
PS
ye prostY lid — vedenY zvolenYm jim viidcem, Abrahamem Lincolnem — rozhodujijm einitelem v tomto boji o rozgikeni lidskeho pojiinani a chapani svobody. Tento pojem svobody, ktery nazYvamo'demokracii a kterY se zrodil v Americe pied 166 lety podepsanim Prohla genim neodvislosti, je dnes vyznanim viry sto tkiceti milionu Americana. Jeden z vynikajicich mluveich za na g narod, mistopresident SpojenYch State, Henry A. Wallace, neda yno pravil: "Pro Amerieany znamena demokracle jiz dele ne21i .300 let pravo ovladanYch fleastniti se viadnuti. Znamena nabolenskou svobodu. Znamena, bezpednost pied chvilkovymi rozm:_ry t3 rana nebo diktatora." "Prvni osadnici ameriokYch kolonii poehazeli z ruznYch zemi Evropy. Mluvili rirLaymi jazyky, prinageli sem ruzne obyeeje. V gichlii vgak sdileli presvedeeni, 2e vg _chni lido; n.aji byti svobodni a navzajem si rovni." "Po staleti byl duch americke dcmckracie duchem techto otuLlYch prakopniicu. Je.jich spolehani na sebe sama a jejich sv3b3de byla prijimana jednou pristehov.liou Lexieraci za druhou. Tito lide nebali se eeliti ohromnym prekagkam. Nebojime se toho ani my. Nebali se te2ke prate. Nebojime se ji ani my. Nebali se umriti. Nebojime se ani my. Demokracie znamena i dnes spolehani na sebe sLina." Snad vice ne2li kdykoli drive je si nutno dnes uvedomiti idealy, na nichZ' je nage Emiericka civilisace vybudovana. I kdy hlasame svobodu, ktera nam zaruauje pravo odli govt.61 se cd jinYch lidi, musime pies to staveti Cobro celku v2dy nad zajmy kterekoli skupiny. Musime dbati rozhodnuti vet giny, ani2 bych em prava mengin. Nesmirrie pripust aby snad nekdo vyutil teto valky k tomu, aby zniMl prava kterekoli skupiny, nebot' znieime-li pa tiva skupiny jedne, ohro2ujeme tim prava skupin veech. Nad vse jasneji ,musime si veak svoboda neni eimsi, co nam bylo jednou pro v2dy darovano, nYbr2 eimsi, co si mac:ale v2cly znova zasluhovati.- 2adria generace ne_nUe eekavati, ze se bude na veky te giti svthode, kterou zdedila, i ktly2 nedostoji v gem zavazkam a povinnostem, ktere s sebou svoboda nese. Povinnosti kaaleho abeana je poctive a inteligentne hlasovati, studovati vekejne otazky pomahati tem, kteti stavi dobro celku nad v gechny .stranicke, skupinove nebo osobni zajmy. Povinnosti ka2i:16h° tadneho obeana je doptati vSem ostatnim lidera, at' la jakehokoli nabo2enstvi, barvy nebo narodnostriiho pilvcdu, tatat' prava, kterYm se te gi sam; jeho povinnosti je platiti ochotne pripadajici na neho podii vladniho vydani, konati poctilie denial praci- a byti ptipraven'braniti se zbrani v ruce na g spoleenY odkaz. Letos, kdy slavime vyroei prohla geni narodni neodvislosti ve stinu diktatury, a valky, meli bychom se hloubeji ne2li kdy drive zamysliti nad povinnostmi demokracie. Jenom v tom ptipade, 'Ze jim vgichni dostojime, mfdeme si byti jisti, ze si zachovame pravo na "Evot„ svobodu a vyhledavani &testi".