Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNiK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 2 . eervna (June) 194$.
eiSLO 22.
SLI JSIVIE SPRAVNOU. CESTOU. RESIDENT BENES ueinil dne 20. kvetna pH recepci v newyorskem hotelu p Waldorf Astoria tento projev ke kra"Vateni pfatele: Nepfipravil jsem si pro vas fed. Nechci take k yam einit taborovY proslov. Chci k yam mluvit pfatelsky — jsem mezi svYmi. Dekuji picedevg im panu Balkovi i yam ostatnim za mile uvitani. Pfig el jsem do Ameriky peed etytmi roky, hned po tom, demu se kikaio nebo snad dosud se Mira mnichovska katastrofa. Ja sam jsem tomu nikdy tak nefikal a nepovatoval jsem to ani za katastrofu, ani za tragedii. Proste proto, to jegte ani dnes to neni v gechno skoneeno, ate ut dnes muteme presne videt d ye podstatne veci: 1.) My z toho vg eho vyjdeme jiste zase vitezne a vlastne jsme z toho ut vitezne 2.) My jsme v cele teto hrozne krisi postupovali tak, to se za to nikdy v cele sve historii nebudeme musit styclet. Cela, tato doba bude na konec pro nag narod a stat zdrojem velikeho mravniho posileni. A proto na konec to nebude ani katastrofa ani tragedie. Jsem pfesvedeen, historie tomuto memu posouzeni techto udalosti a tomuto pojeti dne gni doby a cele dne g -nihrozemadsvtkriez pravdu. Moje cesta dnes sem do Ameriky, jako oficlitlni cesta presidenta eeskoslovenske republiky na navgtevu SpojenYch Statt, je nejlepgim dokladem toho, jak se veci vyvinuly v minulYch etyfech letech. Ja, take sam doma, at se vratim, podam vYklad v geho toho, co se za doby Mnichova a od Mnichova vlastne stale. Dosud to nikdy nebylo feeeno a na g lid nezna dosud chny okolnosti, za jakYch do glo k obsazeni republiky. Cesta, kterou jsem nyni do Washingtonu vykonal, je pak nejleptIffi 'dOkladem toho, jakYch wysledku jsme ye sve praci docilili a jak ve skutednosti na ge poratka je oddinena; republika existuje znovu, narod bude zase svoboden, rod je zase sjednocen, Podkarpatska Rus, Slovensko a Ceske zeme jsou spojeny, mnichovske hranice jsou rozmetany, pfedmnichovska republika ve sve stare forme je jit fadou state zase uznavana a nemam dnes pochybnosti o tom, le vyjdeme z teto valky s vet gim vitezstvim net jsme vygli z valky minule. Narod bude obohacen obrovskymi zku genostmi a lid bude vedet, jak ma, vest politick' tivot, jake ma provost zmeny, hospodarske, politicks, finandni a jine; ja jsem zkratka, pfesvedeen, to po strance politicks a mravni narod vyjde z dne g ge--nikrseazpoly.1938sien,pv ehny ty Utrapy a hruzy, ktere vytrpel od r. 1938 at do doby dnegni. Jednim slovem, peed etykmi roky jsme ztratill, jak se mnozi domnivali, v gechno, jen zde na tomto mists ve SpojenYch Statech a take v nekterYch jinYch zemich jsme zachovali zbytky nagi suverenity: Vyslanec Hurban zachranil nage vyslanectvi, nag e frfady a konsulaty fungovaly dale. Americka demokracie pochopila
nagi situaci a vase nova vlast nam pomeh1a. V nekterYch jinYch zemich tomu bylo podobne, a tak jsme zadali osvobozeneckou .dnes po etSrfech letech jsme znovu uznani. Mame svou vladu, sveho presidents., svoji armadu, znovu jsme pravoplatnYm elenem SpojenYch narodu, dill po etyfech letech jsme dosahli maxima motnych svYch tspecha. Stale se tak pomoci vagi. Proto bych vam chtel psi teto sve ceste do Ameriky vgem viele podeltovat, vam vgem spoleene a katclemu zvla gt' za to, co jste vykonali ye spolupraci s nagimi frfady, za vgechno, co jste jako ameriati obeane eeskoslovenskeho pavodu vykonali tim vgim i pro svou bYvalou starou vlast. Tento vYsledek neni ov gem jen VYsledkem prate, kterou jsme my v gichni spoleene delali. To, to jsme mohli dosahnout tak velkeho dospueineni, je take vYsledek toho, co jsme &elali za pfedchazejicich dvacet let jako samostatnY stat a zejmena a pfedev gim v-Ysledek boje a odporu v geho nageho lidu doma v poslednich etyfech letech. V katdem state jsou veci dobre i nedobre. V kaldem state jsou bide, kteti se hadaji. Politika vilbec je Cinnost, o ktere se mluviva v nejhorgich terminech, a piece pies to je politika nejnutnej gi Cinnost, kterou si milteme pfedstavit. Lids se hadaji, musi se hadat, nejde to jitak, ale nesmeji se hadat tak, aby se navtdy rozchateli. To plati zejmena pro na ge politicks emigranty. U nas v republice byly take tyto hadky, obtite a nesnaze, ale take veci dobre. Faktem je, to na g stat byl jeden z nejlep gich v Evrope. A jsem pfesvedeen, to na ge pfigti republika bude zase krasnYm statem a jiste jests lepgi net byla minula. 2e jsme se tak rychie dostali zase tam, kde jsme nyni, to pfikladam tomu, to jsme byli jednim z fadnYch evropskYch state, kterY til a bojoval dobfe po le valce, to jsme dean slu gnou a faclnou politiku po celych dvacet let ate v dne gni svetove krisi na rozdil od fady jinYch state a narodu nikdy jsme nebyli na nespravne strane. To znamend, to jsme dean svou politiku poctive,. to jsme byli Cestni ate. jsme sli tak, jak nas Masaryk a jak nas ucily jine velike Postavy nagich dejin. To je ohromnY narodni majetek. To je take ukazka toho, co mame delat a, co birdeme cleat i v budoucnu. Byli jsme pinYch dvacet let spravne orientovani a delali : jsine dobrou politiku zejmena i v letech posledril se, za Mnichova a po Mnichove. Dnes ut 'mane zase nagi republiku, jeji pine inezinarOda uznani, vladu a presidenta. To v gechno je clakazem, to jdeme a pracujeme spravne a e i nag postup v odboji je spravnY a fispegnY. V emigraci se bide ovgem Casto hadaji, 'Vic - aclam od net kdekoli jinde. Nevidim to rad a Z vgech co nejvet gi jednotu a svornost. Ale na vYtky v tomto smeru odpovidam: Odboj Alto je nag a kterY ye Ctyiech letech dovedl narodu t ase dobYt tak obrovske viterstvi, kterY znovu ziskal to, co narod ztratil; a kterY bude moci narodu pfinest zpatky skutedne nedekane, nove velike hodnoty, i kdyt ma dnes ty dinny obtite a spory, je hnuti zdrave, hnuti, ktere jcie po
spravne tests. Podivejte se, jak za dne gni valky je v exilu fada narodil jinYch. Ja nechci posuzpvat di kritizovat jine; ale mohu vain tici, Podle meho nazoru je cele deskoslovenske zahraniCni hnuti osvobozenecke pravem umist'ovano na pfednich mistech mezi v gemi temi, kteti se v teto valce ocitli v podobne situaci jako my. Mnoho dobrYch veci jsme udelali, mnoho prate jsme u2 vykonali, mnoho obtizi jsme odeinili a pomery zkonsolidovali. Je pravda, to nektere veci nam jests zustaly nevytizeny. Doufam vgak, to i to dame easem do potadku. bych' chtel, aby bylo mezi nami co nejvice tolerance, svornosti, klidu a spoluprace. Jsou o, vgem nekdy yea ktere se vyrovnat nedaji. Ale kaldST kdo chce jiti svorne s nami, je vitan a bude vitan s otevtenou naruel, a ja aekam, net bude konec valky, vaichni budete jednotni aspevni jako skala, protole vSichni chceme jiti jednou cestou do osvobozene svobodne demokraticke vlasti a zpet "Heed od poeatku na geho odboje, ut zde v AMerice, v Chicagu, jsem se sv3-7 mi ptateli razil pro nag odboj jednu jedinou nebudeme se nyni hadat o minulost, nebudeme se dnes hadat 'o to, co bude delat osvobozenST narod po valce. -Podivejte se jen na v gechno to, dim trpi narod 'doma. To samo musi vaecky spory odloZit. Ja., sam osobne jsem se o tyto veci nehadal, tadnou kritiku nikdy jsem neprovadel a nikdy jsem na tadnou kritiku se tadne strany neodpovidal. Ja„ jsem si fekl, to ted' musime pracovati positivne ate na g nkol je jen boj s Hitlerem; a at bude .na to Cas, vyridime si i sve spo, y a hadky. Ted' 'name pied sebou Hitlera. Na nic jineho ...nemame eas. To je moje linie, touto linii jsme vgecko vyhrali a touto hnii musime jit at do konce. Kladly se otazky, zdali nemame a dues diskutovat, jak budou veci doma a jak a co v nove republice budeme delat. Ja yam docela otevtene fikam, to jsem odmit1 eokoli slibovat a odmitim i dnes cokoli slibovat. 26.damraby si bide • .1.wedomili, to nag narod je hluboce dernokratiekY narod ate kdyZ v minulosti byly rUzne potiZe u nas doma; Odycky na konec vyhrala tato jeho demokratienoSt. Nezapominejte nikdy, za dvacet let u nas doma byla jen po dobu dvou — tti let vlada jineho smeru, jinak vidy vlada, ktera piedstavovala viechny vrstvy naroda. - A tak tomu bude po padu N6mecka u nas zase. Ve v§ech nagich dosavadnich vladach pre" vladala linie demokraticke pokrokovosti. Tak tomu bude i v budoucnosti. Budeme zase svo. bodnpu, . demokratickou, pokrokovou republikou, jak to vychazi z citeni naSeho lidu. Proto at'. ode mne nikdo neZada nidake sbiby: rozhodne o vgem demokraticky nas lid sam, svobodne, :rozumne, spravedlive. Je pravda, to po teto valce budou i u nas znaene zmeny. Ale tadne by nedavam, proste proto, ze k tomu nemam prava a tadnY z nas za hranicemi takoveho Prava nemer. Panem je nas lid doma, kterST je vlastne opravdu na fronts, a je hlavnim bo(Pokradovani na strane 13.)