Q 46 5lovanske .Pocfp o IciJednoty Statu Texas°
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNIK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye sttedu, (Wednesday) 26. kvitna (May) 1943.
OSLO 21,
PRO( DVE FRONTY? ACISTICKt ofiee1t je tvrdY a Ize jej — jak je tomu s kahlYm ofechem — rozfl lousknouti jen tlakem se dvou stran. Bylo by velkou chybou podceriovati nynejei valednY potencial Nemecka a ptipadne se domnivati, 2e Ruda armada samotna jest s to, ptivodid valeene rozhodnuti. Nemene klamne by bylo pieceriovati valeeny potencial mocnosti anglo-saskYch. Jsme v totalni valce, a to lze ro•houdnouti jen totalni strategii, t. j.: nekompromisni, neju2ei vojenskou; hospoddiskou i politickou koordinaci veech rieastnenYch mocnosti. Nebot' 26,dna z obou front, ani vychodni ani zapadni, neni sama o sobs frontou rozhodnou. Jsou toliko nerozluenYmi eastmi jednoho celku, navzajem se doplriuji a strategicky reaguji na sebe. Zanedbat tuto skuteenost jest vylo2enou sebevraZdou: vedlo by, byt' se to mohlo v tuto chvili i nekomu zdati podivne, nezadrtitelne do slepe ulidky kompromisniho miru. A 2e by pak nebylo vitezri, nYbr2 jen pora2enYch, je nesporne. Od listopadu r. 1941 bylo o problemu druhe fronty mluveno i psano velmi mnoho. IsTekteii si pod timto dojmem piedstavovali nepietr2itou tadu najezdt, provadenYch t. zv. Commandy.. Jini men na mysli vybudovani piedmosti na pevnine. Posleze byli i takovi, kteti se minili spokojiti s nepietr2itYm leteckYm bombardovanim. Ve skuteenosti oveem 2adnY z techto nazorti neni zcela spravnY. Druha, fronta jest nee° naprosto odlieneho. Mylne nazory jsou dukazem, 2e nedoela dosud obecneho uznani pravda o nelitostne podstate teto hrozne valky. Tato valka musi bYti dobojovana do konce. Politicks konstrukce nebo pochybne konspirace nepfivodily by nikdy feeeni, ktere by mohlo dati lidstvu totalni mir; pkivodily by v nejlepeim phpade piechodne a nejiste pfimeti. Po pora2kach zimnich mesicti 1942-43 je nemecka branne, mot nyni ye stadiu reorganisace. Totalni mobilisace je v pinem proudu. Me, nahraditi ribytky loriskeho roku a vratiti valeenY potencial Vet He na vYei leta 1942, alespori po strance podetni, ne-li po strance jakosti. Winecka vojenska sprava doufa, 2e bude s to vybudovati timto zprisobem novou strategickou reservu, jeji2 pomoci bude lze znovu ziskati ztracenou strategickou iniciativu. Nemecke sily na vychode byly — fedeno na` prosto schematicky — rozeleneny, tak, 2e phpadla jedna divise na 10 mil fronty. Toto rozeleneni umo2nilo, nemecke branne moci v r. 1942 'dynamickou ofesivni strategii. Bylo by tudi2 lze ptedpokladati, 2e stejnY poeet divisi, dopinenYch byt' i jen eiselne z vYnosu totalni mobilisace na privodni potty, mohl by ph tomte2 vypjeti a rozeleneni (jedna divise na 10 mil) defensivne udr2eti vYchodni frontu. Takovato stabilisace zkracene vYchodni fronty vy2adala by si asi 150 divisi, 120 divisi v bojove cafe a 30 divisi strategicke zalohy. Bylo by tudi2 lze piedstaviti si obecnou disposici nemecke branne moci pro letni ta2eni 1943 asi takto: 1.) VYchoclni fronta (150 divisi). 2.) tsttedni strategicke reservy, t. j. sily pro letni taZeni (vYte2ky totaliri mobilisace, odhad-
T. 0. MikSe. nutelne na 30 divisi k 1 kvetnu a vzrnstajici na podet 80 divisi na podzim). 3.) Jednotky, okupadni, v obsazenYch zemich (odhad: 100 divisi). Je veak moths stabilisovati zkracenou vYchodni frontu za pomoci 150 divisi? Po zkueenostech z vYchodnich kampani let 1941-43 neBYLI JSME A BUDEM! Josef V. Sladek. Byli jsme a budem, jak jsme byli dosud, ranami a trudem nezlomh nas osud. Pies yin burns vzteky na sve Ceske skale bili jsme se \ray, budem se bit dale! Prapory jsou zdrany, krov je htidkou hromu, pied jen budem pany my ve vlastnhm domu. At' se more peni v krve proudu rudem, vzdorni, nezlomeni byli jsme a budem! lze na tuto otazku odpovedeti prost*m "nikoliv. Jen v obou zimnich ta2enich byla Ruda armada s to chopiti se strategie Utoene, hlavne proto, ie zimni boje byly odjak2iva tradienim umenim Ruskri Za letnich mesicti mohly by Sovety provadeti ofensivu rispeene jen tehdy, bylo-li by nemecke veleni donuceno uvolniti nebo zfediti dosavadni prrimerne obsazeni 10 mili jednou divisi. Tento zaver by byl nesprivnY jen tehdy, kdyby se pomer mezi valeenYmi potencialy sovetskYm a nemeckYm zatatkem leta zmenil jednostranne v neprospech /*ma_ Abychom se veak vratili k otazce druhe fronty; velkYm strategickYm cilem jest vymanevrovani nem. valedneho potencialu mezi d yema poly. Ma-li Ruda armada provesti na vYchode hlubokY UtodnY rider, mush bYti zbavena nejen rihrozy nemeckYch strategickych zaloh, nY13r2 i dastedne tlaku divisi prvniho sledu. A naopak bylo by rikolem Rude armady vazati podstatnou east nemecke branne moci na vYchode. Jen tak by bylo dosa2eno souhry obou valeenYch prilri, vYchodu a zapadu, ph dem2 by obe fronty prisobily jedna ku prospechu druhe poutanim co nejvetei east nepiatelskYch sil. Je jasne, 2e talcovYchto dalekosahlYch strategickYch cilu nelze dosahnouti ani piepadovYmi najezdy ani budovanim piedmosti ani pouhYm leteckYm bombardove.nim. Vymanevrovani nemeckeho valeeneho potencialu mezi vYchodem a zapadem nezbytne piedpoklada, aby ptedeveim anglosaske arniady se uchopily strategicke iniciativy a valne ohrozily drilaitY risek "evropske pevnosti" jako na pt. PorYni nebo dunajskou kotlinu skute6nSfm, velkoryse
koncipovanYm polnim ta2enim. Jen v tom pkipade, byli by Nemci donuceni odvolati podstatnY podet divisi s nynej'Si hlavni frailty, t. j. z vYchodu. Neni nezajimave klasifikovati s tohoto hlediska prostory vpadu na kontinent. Ptedevgm dluZno konstatovati, Ze existuji prostory, jich2 ztrata by pro Nemecko byla spojena s nebezpeelm poraiky. Sttedozemi je sotva prostorem, v nem2 by bylo lze ptivoditi rychle a totalni rozhodnuti. V dtisledku toho byl Rommelfly ustup pro Hitlera mrzutY, neznamena v'Sak nikterak klasicke rozhodnuti, ktere by nutne melo v zapeti poraZku. Z 325 divisi nemecke branne moci bylo pkinuceno k fistupu jen 4-6, a ani tyto divise nelze zatim pova2ovati za tplne znitene. Hitler pak nebyl nijak donucen ptesunout podstatnej§i jednotky z vYchodni fronty do sttedozemni oblasti. TakovYmto zpilsobem jest tteba pohlizeti i na vgechny ostatni operace v jinYch eastech Stfedozemi. Utok na Kretu, Sicilii nebo Sardinii byl by veci nekolika mai° divisi a nasledkem toho by sotva mohl ptimet nemecke veleni, aby stahlo vetSi podet sil z vYchodni fronty. Nad to trvavaji takoveto operace zpravid!a dlouho. Vyeisteni ostrovu a ostrilvkU Egejskeho more vytadalo by si mnoho easu a uZitek projevil by se teprve po mesicich. A ocitly-li by se spojenecke jednotky na Balkans, ocitly by se zaroven balkanskymi prusmyky, je2 Ize "levne" hajiti a jet tvoti ptekaZku na tests po Podunaji. Ani vpad do Norska nemohl by s Hitlerova hiediska pfedstaviti bezprosttedni nebezpeei. Naprosto jinak je tomu v§ak s druhou frontou ye Francii. Tato operace je dalelitYm elankem nej yy;Mh spojenecke koordinovane strategie. Je strategickYm manevrem rozhodujiciho vyznamu, 1.) Smetuje bezprosttedne proti eivotne dule2itemu nemeckemu prostoru, proti PorYni a nuti tudil nemecke veleni bezpodmineent k zmen§eni poeetnich stavt na vYchode a k obrane Achillovy paty. 2.) Ma snad nemene rozhodujici vYznam pro bitvu o Atlaritik, nebot' odejme Nemecku poiaorkove zakladny s bezprosttednim ptistupern do Atlantiku a zbrzdi tak u pramene jeden z nejdfilelitej S • ich prvkt v Hitlerove strategii. Tento mySlenkovY pochod objasni, jak rozumeti pojmu "clruha fronta": jde o vytvoteni druheho z pelt, jen2 by spolu s vYchodni frontou sily neptitele a v posledni fazi ptivodil rozhodnuti teto valky. Nejde tedy ani o pouhe obsazeni toho ci onoho Useku pevniny ani o otevteni noveho valeiSte ani2 o neco podobneho. Jde o vymanevrovani nemeckeho valedneho potencialu mezi dvema frontami, dosaZene bezprosttednim ohroZovanim strategicky rozhodneho prostoru na pevnine. VelkY vojenskY klasik Clausewitz vyjadtil to asi takto: spravnYm diem valky jest potteni neptitelova lidskeho materialu, a bitva jest spravnYm prostfedkem k dosaMni tohoto chie Ka4da vojenska operace mush se odehrati v ureitem prostoru. Prot° take ovladnuti bojiete jest drisledkem boje — let nikdy jeho hlavnim