Vestnik 1943 05 19

ari Slovanske Podp orui td J e dnoty St Mu Texasc,

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXXI.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 19. kvetna (May) 1943.

etSLO 20.

PRESIDENT BENES HOSTEM PRESIDENTA ROOSEVELTA. RUHt PRESIDENT Ceskoslovenska dr.

Eduard Benea byl hostem presidenta D Spoj. State, Franklina Delano Roosevelta a my vaichni, ktefi jsme es. puvodu, jme hrdi, 2e Cs. lid v Bilem Dome je representovan tak velkkm mutem. Oeskoslovenskk lid ye Spoj.

Statech usazenk, ten lid, kterk vyael z chat a baradku, z dolti a tovaren, ze akol obecnkch a akol vysokkoh, citi, to je pocten a vyznamenan pfitomnosti mute, jen narodil se 28. kvetna 1884 v Kotlanech z otce Mateje Beneae a matky Anny, pochazejici z male zemedelske rodiny, nejmladai z sedmi deti, jent na universitnich studii byl nucen vydelavati si praci svou na sve potfeby, jent roku 1908 ve francouzskem Dijone prohlaaen doktorem pra y r. 1909 pratskou universitou promovan na doktora filosofie, po pr y -nisvetoalcrdCeskovnajko jeho zahranidni ministr. Dne 18. prosince 1935 byl zvolen Cs. presidentem, 5. fijna 1938 resignoval a 22. fijna 1938 odjel do ciziny; 15. biezna 1939 ujal se vedeni Cs. hnuti pro osvobozeni oeskoslovenska, v Cervenci 1939 jako keditel osvobozenskeho hnuti dosahl, to briticka vlada napted uznala al. narodni vkbor, pak et. prozatimni vladu a 18. Cervence 1941 apine es. vladu a vlada Spoj. Statti 30. Cervence 1941 uznala prozatimni es. vladu a 28. fijna roku 1942 uznala ji upine.

Uznavank vtidce nejdemokratietejaiho naroda v Evrope, kterk je duletitkm Clenem Spojeneckkch narodil, dr. Eduard Benea, byl pkijat y e Washingtonu se vaemi vojenskkmi poctami, pfinaletejicimi pfedstaviteli svrchovaneho naroda; a byl srdeone ptivitan presidentem Rooseveltem v diplomatickem salu v Bilem Dome a pfedstaven elenum presidentova kabinetu. President Roosevelt mel pak ihned kratai poradu s presidentem Beneaem, veeer byl uspotadan na jeho poeest velkk statni banket, k nernut byli pozvani Vysoci vladni iiiednici, vojenati a namoini velitele, soudci, dlenove kongreesu (nda senator Connally veetne) a piedni diplomats Spojeneckkch naroda. President Benea pak distal pies floe v Bilem Dome a po celou dobu sveho pobytu ye Washingtonu zustal hostem presidenta Roosevelta, s nim a premierem Churchillem mel dark konference, ktere se tkkaly Vane kooperace Sovetskeho Ruska s Federaci evropskkch naroda.

Nekolik dni pied pfijezdem presidenta Beneae do Washingtonu napsal znamk americkk turnalista Edgar Ansel MoWper elanek °tratenk mimo v jinkch delnkch listech take v "Chicago Sun", kde pravi: At sluha poloti zavazadlo, odejde, zavke za sebou dvete a ponecha Edvarda Beneae samotneho v lotnici Bileho domu, askoslovenskk president bude mit pravo Mei: "Minulost je oddinena!"

"Politika, kterou on a jeho politickk ueitel velkk Tomas Masaryk prvni tadali, byla nyni uplatnena Rooseveltem, Churchillem, Sikorskim a de Gaullem. Byla to "horizontalni" politika — drtet Nemecko na uzde ocelovou alianci od Atlantiku do Moskvy a pies Prahu. Dokud tato aliance eicistovala do r. 1932, Nemecko mo-

hlo kvidee a boutit se, ale nemecka expanse byla znemotnena. Napted to byla Francie, Male.

Dohoda, Polsko. Pak Polsko bylo tuner — ale ne docela — nahrateno Ruskem. Kdyby, byla bkvala Anglie pevna, nic by se nebylo stale. Ale londknati toryove se rozhodli jinak, Francie zaeala kolisat. Jugoslavie a Rumunsko odpadly.

Nernci a jini nepfatele evropske demokracie pochopili a jednali. Priael Mnichov. Francie, Anglie, Ceskoslovensko, Rusko potad jeate mely dosti sily, aby rozdrtily Hitlera. Ale Londkn a Paiit rozhodly jinak. aeskoslovensko bylo rozeleneno a znieeno. Demokracie zaala na srdeCni vadu, kterou zpusobil strach z bolaevismu.

Prye s lidskkmi pravy! Kaaleme na svobodu!

Hitler ovladl Evropu.

"Teprve ve vkhni valky se zrodila v LOndkne, Washingtone a Moskva nova politika znideni jednou pro vtdy nemeckeho velikaastvi. Byly vypracovany plany sttedoevropske konfederace mezi teskoslovenskem a Polskem. Tyto plany uvizly na polske neochote odsoudit Mnichov, vratit Vain, vypovedet valku Mad'arsku, dobre stytky s Ruskem, postupovat k pine demokracii.

"Zatim ye vyhnanstvi bylo vzktikno eskosloyensko. Londkn byl ze zaeatku lhostejnk, Washington dokonce ponekud nevlidnk. Napted byla uznana "prozatimni vlada" a teprve pak skuteend, pti eem2 v obou ptipadech zUstal Washington pozadu za Londknem tamer o rok. Ba jests hat, kdyt byla vyslanectvi malkch okupovankch zemi povkaena na velvyslanectvi, aeskoslovensko bylo okazale pfehliteno. Na atesti americka reakce na Lidice ukazala Oechoslovakum, jak si jich Amerika va.21.

"Av2ak kdy2 Roosevelt a Churchill, a pozdeji Eden zadal hledat zpusob, jak stabilisovat Evropu, opet se ptilo na plan Masaryka a BeneBude-li ptijat eeskk nazor, bude to znamenat pevnou alianci mezi Sovety, Polskem, teskoslovenskem, Jugoslavii, Anglii, obrozenou Francii, podpofenou moci Spojenkch stata.

Znamend to, to jsou pryC fantasie o klerikalnefaaisticke protiruske politice sanitarniho kordonu, ktere se tak libily nekterkm diplomatfn.

S Bohem Ottova habsburska rise!

"Myslime, to president Benea bude o torn vaem chvili uvatovat, kdyt se na poprve octne sam v Bilem dome. Ve sve dlouhe politicks kariete zakusil vSechno, co se mute ptihodit hlavne pomerne malemu narodu: vzktiseni ye Versailles, triumfy v Zeneve, propast opu2teni, zoufalstvi a vyhnanstvi po Mnichove — a ted' Bilk dUm a odeineni! Pak jeho hbitk mozek se zamysli nad tam, co tekne americkemu presidentovi. Vysvetli svou cestu do Moskvy, ke ktere dojde pte okkavanou schfizkou Roosevelta se Stalinem, a nepochybne se zepta, zde mute v neaem bkt napornocnk. Snad v urovnani veci mezi Rusy a Polaky? Snad yysvetlenim Stalinovi, k jsou nektere yea jet ani takovk kouzelnik jako je FDR nevnuti americke vetejnosti? Snad tam, 2e vylo21 sovetskemu vudci, k pro evropske Hitlerovy obeti je site hlavni spoutat Nemecko, pro Amerieany vAak za ocee.nem je to jen ptedmluvou k veaimu problemu

spoutarii valky? Pro Ameridany aliance ma bkt nikoli pfekakou nkbrt krokem k svetovemu systemu kolektivni bezpeonosti a snad i k evropske unii:" V takovern a podobnem smyslu jit po fadu dni psaly a piai nejvetai americke deniky. Veru, president bend a s nim eeskoslovenska republika a aeskoslovenskk narod nemohly dostat vetaiho dostiudineni, nee jsme ho v tkhto dnech syedky. T. G. Masaryk; president Osvoboditel a duchovni vudce naroda i po sve smrti by mel ze sveho oddaneho 2aka a nasledovnika na presidentskem ktesle radost.

Pozdrav Csl. Narodni Rady presidentu Benegovi.

Chicago, Ill., 12. kvetna.

K uvitani na americke Ode zaslala Oeskoslovenska narodni rada v Americe presidentu Eduardu Beneaovi do Bileho domu ve Washingtonu jmenem americkkch eechoslovakii a Ameridanu deskoslovenskeho puvodu telegram tohoto zneni: "President dr. Edvard Benea, White House, Washington, D. C. "Jako Americana deskoslovenskeho puvodu vitame Vas na americke Ode s neskonalou radosti. Verni svemu slibu pine se venovat zajmilm sve pfijate vlasti, ktere tolik vdedime a kterou milujeme vaanivou laskou, pfec jen s hrdosti pfiznavame vielou synovskou lasku k zemi svkch pfedka, tetce zkouaenemu, hrdinskemu Oeskoslovensku.

"Vitame ye Vas mute, kterk si byl vedom svkch povinnosti v nejtemnejaich dnech sveho naroda, mute, kterk dovedl vysoko nest pochoden nadeje noel cynismu, pletich a nedtivery.

Vak vira v koneene vitezest yi pravdy a sprove,d1nosti nam byla vzpruhou a povzbuzenim, kdy2 nak oci byly oslepeny slzarni nejistoty.

"Milkme Vas jen obdivovat s pocitem nejvetSi. Ucty k VaSi proziravosti, neottesitelne vice a naproste oddanosti ukolu, kterk jste si ptedsevzal.

"Nemame vroucnejMho pram, net abychom byli hodni done ptile2itosti a abychom Vami inspirovani rtztohli slou2it lidstvu s touts odhodlanosti a odevzdanosti, jakou Vy jste ukazal.

"Neumdlime, nepropadneme pochybnostem, nebudeme brat na lehkou yahu dilveru v nas skladanou. Piljdeme za svkmi yysoko vztkeenkmi prapory, dokud nedospejeme k cili, kterk nam vytkl nas jasnk president Franklin Delano Roosevelt, bezpodmirieenemu vzdani se neptdtel lidstva a Upinemu osvobozeni sveta. Tomuto cili zasvecujeme vkchno, at do svkch hrdel a statku". eskosloyenska narodni rada v Americe.

V Cela Evropa je v einnem boji a svadi Oche, neokazale, ale obetave bitvy proti spoleenimu Neni naroda, kterY by k na,cisttim necitil hlubokY, nenivistnSr odpor. Neni eloveka, jehoi pest by neztvrdla v odhodlanem odporu pfi pohledu na nemeckeho vojaka nebo gestapika. Jen neraeckt mozek nepochopi, ze pru gacka, beta *Wig vitgi nenavist a vet& odboj.

Strain S. ASE jmenuji Horadek, Cyril Horadek. TeriJ krat, kdy jsem se narodil, tomu je uz da yno, chteli mi dat jmeno Frantitek, ale otec se naramne rozzlobil, to chce mit v rodine mutskYho a ne nejake tkvrne, Frantitek je pry takove fajnove jmeno jako pro sledinku ale Cyril, to pry je chlapak, ten ut neco zastane, tak jsem dostal jmeno Cyril, ale nevyrostl jsem tolik, to je to, otce to take ziobilo, ze jsem potad malt', ale mohu za to, nemohu, nu, a tak jsem se objevil zde v Kanade. Za ttestim. To jsme sem za touhle veci ptisli vtichni. Ale neni tady. Kde pak tady ttesti. Nu a jsem ted' v Nove vlasti, to je jako dasopis, vite, nat easopis v Montrealu, tam na Saint Catherine Street mezi St. Denis a St. Lawrence. Vite, ja jsem tam jako administratorem, to je, vedi, ten, co sbira penize za oznamky, shani ptedplatne a takova veci dela.. To ja jsem nyni administratorem jit osmY rok.

To tady s Martinem to ut hezky dlouho nem, to jo, Martine. ttedne bydlim v Montrealu, to kdybyste mi psal, tak to mi ptijde sem, ale po pravde bydlim kdesi mezi Pacifikem, Atlantikem, 49. rovnobetkou a severnim polem. To irk je jaksi v mem povolani bYt venku, chodit od farmy k forme, sbirat ty etvrt'aely a podivejte se, delam to osmY rok, etvrt'deek ke dtvrt'aeku a mame tYdenieek, osmY rok a ten tYdenieek chodi po cele tehle zemi, do v§ech krajanskYch d yer.' a hlasa slavu nateho naroda a boje. To se to tedy tak musi delat, pomalu, polehoueku, Po drobtach at mate tYdenik. Nejsou to tadne velke veci, to neni bojovani na fronte proti kanowam, aeroplanum, bombam, to ani neumime, my jsme, jajsem takovY malt' 'elovek, nic vic. Zijeme svYm tedivYm tivotem, jako tiji ostatni, moc radosti nemame, kdo pak ma radost a jsem potad na cestach, chodim, jezdim, jak kdy. Na aeroplan nemame, ale nejlepti je jezdit autem. To se postavite na silnici za Fort William v Ontariu a jak jedou auta, ukazujete palcem v tu stranu, kde leti Calgary v Alberta. Vtak on se nekdo zastavi a zepta se, kam chce. Do Calgary, prosim. Dobte, ja jedu a ut se jede.

Vite, ja nemam rad vlaky. Jednak to neni tadne pohodli, 'pak se za vlak plati. Kdybych nebyl administratorem, tak bych snad jezdil jako slept pasater, to take dovedu, ale v mem postaveni je to ut riskantni. Vlak je vtak ne'tad, chce penize. A ja tteba ve Fort William sebral jsem padesat centa a tak jedu do Kenory, tam mame dva kostYmry po dvou dolarech, potom musim do Margol v Saskatchewanu, tam mam vybrat 75 centa a u Calgar mam neco ptes tti dolary. Vlak stoji 12 dolara. To pane, se musite rozhodnout, jestli chcete mit vlak nebo tYdenieek. Jo, se rozhodl pro druhe. Lidi jsou hodni, daji yam lift, jette vas pozvou sem tam na kavu a apple pie a potom mohu delat misionate. Mohu lidem vykladat o nazi krasne stare vlasti, to take za nee() stoji a kdy Tide jezdi po tech silnicich, tak radi poslouchaji.

Jednou, to bylo tamhle za Vikingem v Alberto, to jsem jel dole na Dominion City, melt jsme tam ptedplatitele, kterY neplatil, tak za nim. Moc toho nebylo, new kolem dvou dolarft, ale tak tam stojim a ukazuji palcem, at se zastavila takova obrovska eerna kara a kam pry chci. Vypovim jim sve a oni, ze pry prase ptes Dominion City jedou, tak me vezmou at tam. V tom vote sedela takova krasna &ma, vela, eerna, a oei mela smutne j2.ko princezna Solimanska a potad jen mleela, ale to drub& co byla s ni, vite, v nobl spoleonosti by se teklo, duefra nebo neco takoveho, potad ttepetila, co jsem me, prod tam jedu, odkud jsem a je, tedy vypovedel svfij ptibeh a jak uslytela Czechoslovakia, ta smutna dama najednou nastavila rig a povida mi po desku, na mou pra ydu, po eesku: "Tak vy jste pan Horadek, z Montrealu". Ve mne to hrklo jak v starem gramofonu a povidam "Ktera, vy mete byt, to me znate." Ted' ta dueria zkoprnela, protote nam nerozumela. To jsem se nedovedel, kdo byla ta citima, ale dovezli me as na misto a jeSte ta dama palatial& a =flint tSrdenieku a

V/STNtK

Povidka pana Cyrila Horiela. dala mi ptedplatne na tti roky, prosim, na tti cele roky. To je davera! Kdo to byl, to se ut nedovim, ale co ma bYti ztajeno, necht' ztajeno zastane,'protote tak ut to na tom svete chodi, ale dama to byla krasna, utlechtild, jako z romanu.

Je, Martine, roman, a ten bys piece jen mel dat do novin. Roman na pokraeovani. Wok tenske venku tikaji: "Ja, by to ptedplatila, kdyby tam byl roman na pokraeovani. Chybu Mat, Martine, chybu, lid je lid a chce mit roman. Jake 'pak jsou to noviny bez romanu? TakovY roman o velike lasce, jak se dva setli, jak byli prondsledovani, to tarn musi bYt, jinak to nepoute„ a jak se mezi nimi vyvinula velika. laska. Laska na tivot a na smrt, laska at do hrobu, ja bych to napsal, prcie bych to neumel napsat? Ale ptedne na to nemam kdy psat romany o venire lasce a potom, nic 'takoveho jsem nezatil. Prosim vas, ktera, tenska se me vtimne, ja, jsem nic nezatil, ja beham od Rockies k VelkYm jezerem, a od Churchilla k americkYm hranicim, mam ja, eas na velikou lasku, a i kdybych mel, podivetje se na mne.

Jen tacine iluse, Hordeku. TakovY roman musi napsat nekdo, kdo byl ukrutnY milovnik, kdo umel milovat. Byt milovnikem, v torn je new hrozne tajemneho, neco krasne tajemneho, to je neco co se zachoyava u veenem mleeni.'130rozumeni dug se tomu tika. Souzvuk dug.

Vzdelanci to nazYvaji harmonie. Ale v torn romane by tohle cizi slovo nesmelo bYt. To jsem eet1 jednou takovou knitku, jak dva milenci tili v bilem dome nad jezerem. Vidit, Martine, a ty tikat, to je to moc tlustY roman, le by to vychazelo dva roky, zaplat' pambu, at' vychazi, kdyi pti torn tenske budou plakat a tetit se co bude dale. Dva roky, bote, to by byl roman! Prosim te, Martine, dej tarn ten roman o tech dvou milencich v bilem dome nad ktitt'alovYm jezerem. A vtechny tenske, co je jich po cele Kanade, ptestanou dojit, chodit na travu a budou snit o tt'astnem milenci a o vedne lasce. A pak, Martine, me poali, abych kolektoval ptedplatne a uvidit fury penez, co povidam fury, uvidit, ja nevim co, Hele, bud' tak hodnY, dej tam ten roman o venire lasce, prosim vas, pane, ptimluvte se tady u pana tefredaktora, aby me poslechl. Jake pak jsou to noviny bez romanu? Smutek z nich jen disi, fiei, fouka, Oka, duje, smutek, prazdnota a nicota, hold nicota. Jak pak chcet zutlecht'ovat lid bez romanu, katlu ti na tvoje avodniky, tivot sam je avodnik. Krava nedoji, to je avodnik, traktor je zase rozbitY, neni gasolin, to je avodnik, prod ptenice malt) plati, to je avodnik, ale to vtechno je, noviny musi neco mit, co je sen, co je mameni, laska a vabec takova krasne veci, ktere se tak hned kattlY den nestanou.

Zutlecht'ovat, povidam!

Nu, a tak chodim po to Kanade, centik k centiku, bote, kdyby tarn byl roman, dolarky se sypou, centik k centiku a je tYdenieek. Kde pak dnes, dnes je nam hej, vid', Martine, dnes se mame jako pani. JO, tady dostavam pro,/ cent za katdou oznamku, tak jsem dnes dostal dva inserty po dvou dolarech, to je prosim etyticet centika, to je moje, maj plat, zaplat' pambu, ale byly doby, vid' Martine, kdy jsme oba my dva dohromady dostali tYdne tai dolary a kdy se nam dobte datilo, cele etyti dolary. Vettinou jsme je vabec nedostali, to jsme snidali, obedvali i veeeteli kafe. Ale, se jsi si nemohl natikat na me kafe, Martine, te ho dobte vatim. Nu, vidit! Co pak nate kafe, jen kdy noviny vytly..

To piece nejde, abychom nechali svoje lidi, dejme tomu na Crow's Nest Pass bez novin, nebo tamhle v Manitoba, nebo nekde v Britske Cohunbii, aby nati nemeli co Gist. Ne, to je nad pomytleni! To je kdy jim nedate noviny, jakobyste ehleba nedali. V ten den, kdy pHchizeji Nate noviny, je svatek, v eelSreh rodi-

tTe stredu, dne 19. kvetna 1943. nach je svatek. To se na ne eeka, pak ptijdou, sedne se do svateeni svetnice, to je obydejne ptedni room a ete se, tika se nahlas, po tichu, dohromady, jednotlive, ete se. My neumime it bez novin.

Tak je to, drahy pane. A vy jste sem ptitel, abyste tu neco reformoval. Heled'te, pane Dubne, nechte toho, nechte toho, my jsme si svoje ua odplakali, vid', Martine, odplakali. A co ten roman, Martine, dat ho tam? Ten tlusty, ten je lepai. Odplakali, povidam, dnes ua vychazi.me v tisicich, v tisicovka.ch, pane Dubne. A ja jdu na kolektu. Jedu do Hamiltonu, vlastne za Hamilton, vejdu do staveni, povidam, dobrY den, vitame vas krajane Hordeku, na to oni, a tady je Josifek, jak pak se mit, chlapee drahY, a ten vyrostl, copak je u vas noveho, dalti decko? Tak to ma bYt, tak to ma bYt! Vtichni zdravi a tee se vine, tee teee, bubla, teknu na konec, tuhle mam neco z Nove vlasti, krajan se usmeje, saline do truhly, vyda ptedplatne je zaplacene. Tak to ted' chodi, lide jsou potadni, to si nemohu stelovat.

Plati. Dobte! Z Hamiltonu si skoeim do Timmins, vaechno jako na dratku, radi me vidi, veeer se sejdeme v hospode, pozpivame, zahrajeme a bairn dal do Iron Springs, odtud do Edmontonu, dostanu se na Peace. River, kousek sem, kousek tam, veci se rozvijeji, veci zavijeji, jako ten aivot. Krajane vyndaji portmone, poloti sve na still a vite, ze jsou krajane, kteti daji i petku. I petku a ae bez Nati vlasti nemohou bYt, aby potadne chodila. I petku!!

A onehdy, se me ptali tamhle v Enderby, to je na druhe strane Rockies, pros s sebou taham ten futral s houslemi. Taham, povidam, ten nosim, ten si naramne vatim, ja jsem muzikant, houslista. Nae takova ptitet? Zadne, pHtet, andelskY nastroj, daletitY instrument. Prosttedek, medium, by tekli vzdelanci. Kde srdce mluvi, kapsa se otvira, a je tYdenieek. Ja nejsem tadny mladik, kdybych byl ttihlY, plavY jinoch, mel pomnenkove snive oei, tak bych mohl bYti i lotr a mel bych aspech. Vtichni by a nazdar Horadku, tebe maji vtichni radi, ty sesa chlapik, Horadku, dvete by otevirali, tenske do narudi padaly. To by bylo ptedplatne, bo2e. Ja jsem start elovek, malt elovek, vtclyt' nemam ani pet stop, ja uz jsem venku ze vaeho okouzlouvani, na mne samotneho nikdo nic neda. Mluvte sem, mluvte tam, rozkrajejte si srdce, nepadnete-li do oka, pak jste skoro vtivak, vaim jste vinen, za vtechno jste odpovednY. Jo, tohle dobte znam, moc dobte, vite, lidi si na vas zvyknou, ze yam mohou provest! vtechno a pak se jette divi: Cote, Hordeku, vy chcete ptedplatne? Tak povidate ptedplatne, za co, na co, ja ae main platit? Hoho, toho bohda nebude a tak dale a tak dale a ut to jde. Ten vat platek, mizernY platek, kterY zradil spravedlivou vac lidu? Ja nevim, prod vac lidu se vane tak dasto jenom s ptedplatnYm, prod si to lidi nevykidi s redaktorem. Tak vy chcete ptedplatne? Hej, Rek, Sultane. Nero, Aturmem na nej! Ja mom kratke nohy, pane„ moc kratke a ti psi jsou psi prerijni, ti dovadeji se takaly. A potom, tohle co mam na sobe jsou moje posledni kalhoty a jsou to posledni kalhoty ua dvana.ct let, pane, jen tadnY ptepych, ten si nechte, na ten nejdeme. Vdera tady v rozkroku jsem si ty kahoty zatival znovu, ja nevim dim to je, ae ut skoro pti sobe ty kalhoty nedrti. Pes se vam zakousne do lejtka, jednou, dvakrat a je po tYdenieku. Kdo pak pajde a bude hlasat naae idealy, naae veene pravdy? I takovY mizernY pes to vtechno mute znieit. Takove je to, drahY pane! Dneska apottolove chodi take v rozbitYch kalhotech, v. torn smeru je to stejne. Ale nedbam.

A tot na to se musi jiti s pisni na rtech. S pisni na rtech, jak povidala Evelyna hrab,eti Arthurovi, kdy seali se schoditte zamku, aby se sklonili nad hlubokou a mldelivou tuni jezera, jak se pravi v onom romane, kterY tady Martin de, do Nove vlasti, to jo, s pisni na rtech.

Vite, ja od ptirody nepiji, denne se holim, denne se myji, ale jdi na to s pisni na rtech, \kdyt (DokorOeni na strane 11.3

Ve sttedu, dne 19. kvetna 1943.

Oddil dopisovatelskfr Doptsy, jet by obsahovaly nevecne, neb sivadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyidu stanov Tiskovemu Vlboru k vlastnimn rozhocinuti.

MU§KETtRSKt BATALION PO TIrtIATR,ICETI LETECH. Pfehlitel jsem ten sbor, protedti v to dlouhe fade let mnohYrrii piltkami a tarvatkami tivotniho zapasu. Ty stare veterany, jimt ty Lrfaky zprazdily lice jako vYmluvrie stopy, jich setedivele skrane a omtele lebky, kdys mutnou kttici kryte. Ti mladti, take jit otuzili jevili tu a tam vrasky vryte v nich zapasy a dasem a zfel jsem i ty mlade maketYry hotove zaujmouti mista tech, jet podlehnou. Byli to bojovnici chrabti a vytrvali. Mnozi z tohoto mutketYrskeho batalionu, z tech prvotnich veteranii ji g se odebrali ye veene Neznamo, lee odchazeli na tu posmrtnou pout' s blahYm vedomim, be bojovali a zapasili za vec dobrou, za velkY ideal. Opravdu obdivuhodnY batalion! Tkeba utrpel ztraty odchodem v jinY svet mnoha svYch bitca, ten batalion z to male ze zadatku setniny stale vzrustal pfichodem novYch bojovniku hrnoucich se pod tu standardu lidskosti, bratrstvi a podpory, pod standardu SPJST, at ten podateeni sbor vzrostl v podetnY batalion.

A nyni, pc, tech mnoha letech, tre desitek a tfi, ten jeho praporec pytne vlaje, ta prvotni tvrz je nahratena trvalejti, odolnejti a hezdi a ta bude hlasati potomkiim ty dobre deje, ty obetave 'tiny jimit se tento batalion zapsal v dejiny nateho narodniho a kulturniho ziti v Texasu a v Americe, bude hlasati, ze tu vetev naroda, jeho synove a dcery, usadivti se v teto nove jejich domovine, zili tivot to to byli prilkopnici ladouciho kalibru, kteti ad nezapominali zeme, jet byla jejich kolebkou, pkilnuli take oddane a s laskou k tato sve nove mat, ponevadi ji byly ty idealy na nicht byla zalotena vybudovana tak pfibuznYmi, vlastnimi. oeskoslovenska trikolora snoubila se s hvezdnatou pruhovanou korouhvi techte barev ve chro.mu demokracie.

Tim, co ten batalion vykonal, dal zafriY a krasnY pkiklad svYm budoucim, ukazal svetu a Americe, ze ta slovanska krev ma tvofivou silu, ze vykazuje mnohe tadouci vlastnosti, to to neni krev slabot,"ska, krev leniva. Ten batalion, vzrostti z to prve male setniny, fad Pokrok Houstonu, je batalionem pestre smesice, demokratickeho ducha, lidi temef vtech povolani. Rolnik si v nem podava ruku s delniky, s profesory, fispetnYmi obchodniky, s doktory pra y i mediciny a representantem deskoslovenske vlady. V tomto batalionu neni domovem nadvytovani se, nabubfelost stavovsita neb pohrdlivost, je pojen bratrskou a demokratickou paskou pro konani dobrYch a obetavYch Cinu. V sestrach fadu mime take sve WAACS a WAVES, spolehlivY to sbor, jen ma mnoho zasluh v to fade iispecht docilenYch tadem za to dobu sveho piisobeni. tad Pokrok Houstonu, jent slavil v nedeli, dne 2. kvetna jubileum sveho tfi a tficetileteho pfisobeni, mate se zadostiudinenim pfehliteti souhrn sve prate vykonane jak pro dobro sveho dlenstva, tak i na to narodni lise, prate plocine a fispetne. Neni mYin iimyslem peti zde v techto fadcich nejake nadtene a vzletne dithyramby na tu irspetnou a obetavou praci dlenstva fadu Pokrok*Hostonu, je jen slutno a poctivo dati ji zasloutile uznani, jelikot nevyplynul z nejakYch sobeckYch cilu, ani slavychtivosti, ale plynula ze Alechetnosti pomod zajmu dobre veci. Nutno si ptipomenouti, ze ti, kdot v prOch dobach trvani fadu byli Cleny, ae oni men take vice net dosti tivotnich starosti protlouci se 'Z'ivotem v novem prostfedi.

Kdys se ye stare vlasti naiikalo nad odchodem tech naSich lidi do ciziny, psalo se o na-

ViSTNIS racial ztrate. Dues vSak vidime, 'Ze to vlastne naternu narodu prospelo Ma zde sve mluvdi zastance, mluvei rozume'jici americkYm pomeram a obetave syny a dcery, kteti mohou mu podati pomocnou ruku, v dobe tak tale prop jak nynejti. A nebYti to tlechetne snahy starati se o sve nejblitti, nebylo by zde nagich deskYch spolku pro pOdporu v amrti, nebylo by snad pojitka natich deskYch novin, jsoucich tou vizici paskou mezi starou vlasti i nati vetvi zde. A ty v 2ivot vetedti podpilrne spolky daly vlastne take tivot i jinYm natim spolkum.

Z popudu elenstva fadu Pokrok Houstonu vyrostly nam zde dye nove svepomocne instituce a site svepomocnY stavebni spolek, Liberty Loan and Building Association a SlovanskY Vzajemne Pojitt'ujici Spolek Proti Ohni. Obe ta telesa vykonavaji mnoho dobra pro nit deskoslovensky lid zde. Jsou vlastne pudni pakou k Letrnosti, proziravosti a zabezpedeni.

Lide hospodafsky lepe zabezpeeeni, mohou spite finandne pomoci net ubohY chud'as. Mnoho to podobne prate dlutno take pfidisti k dobru fadu Pokrok Houstonu. Vybudovanirn sveho vlastniho stanku, monumentalni to budovy, nyni brzo vtech zavazkft na ni vaznoucich sprottene, vykonal fad Pokrok Houstonu velice mnoho v zajmu sveho elenstva, v zajmu natl. Slov. Podp. Jednoty Statu Texas a i pro nate narodni zits zde a pro nail starou vlast.

Je to representadni stanek natfi osady zde a je i vYnosnou, z kterehot plynou slutne dary pro narodni a jine dobre iiCele.

K uspetnemu pAsobeni fadu Pokrok Houstonu v minulosti, ptitomnosti a budoucnosti pfi oslave sveho tfi a tficeti leteho pusobeni gratuluje kattlY z nas, kdo je elenem naafi SPJST a pfeje mnoho zdaru jeho daltimu sobeni.

A ted' k prfibehu slavnosti samotne. Zahajil ji pfeds. fadu, br. C. V. Kelnar, podekovav pkitomnym za navttevu a probera pak dejiny tadove dinnosti. Vzpomenul tech prvych dob po zaloteni iadu, kdy jit v zadateich Clenstvo uskutednilo sve pfani miti svilj vlastni stanek, kde by se schazelo a pobavilo. Pak se zminil o peel tadu ku zavedeni Ceske gkoly pro ditky svYch clams, o podporovani v nemoci a zaloteni dramatickeho odboru.

Hned pfi zaeatku, pfi staveni prve budovy pamatovali dlenove na vybudovani jeviAte pro divadelni hry a to bylo pak potomnich letech zvelebovano, tak, ze mohly bYti hrany temef vtechny hry v patfidnem ramci. Ta soma snaha byla voditkem pfi projektovani nynejti budovy, tak, ae ma desk& osada v Houstonu velmi krasne a vhodne vybavene jevitte. Reenik potorn vylidil jine tile, vytYeene dlenstvem facia a dosatene, nadet pfedal slovo Menu Hlavni titadovny SPJST, bratru 8. ValCikovi. Br. muValeik, ujav se slova, projevil poteteni, te blahopfati fadu jmenem Hlavni tfadovny ku tak vzacnemu a radostnemu jubileu, meet vystinil v hlavnich obrysech vie, co fad za tu dobu sveho pliidneho pilsobeni vykonal, zminiv se, ze nejradostnejtim a nejpotetitelnejtim sdelenim pro jeho Clenstvo bude zprava spravniho vYboru, oznamujici, le ten krasnY monumentalni stanek a pomnik Ceske spolkove prate a elenske obetavosti, pomnik Ceske osady v Houstonu, bude v brzku sprotten vtech zavazkii. V nasledujici anglicke fedi ptipomenul, ze Clenstvo fadu prokazalo svou oddanost a lojalitu k teto zemi jako verni °Mane podporovanim vlady a presidenta poslutnosti k vydanYm zakonnYm opattenim, kupovanim ValednYch Bondfi a znamek, jednotlive i celkove, terveneho Mite a ostatnich humannich podnikfi a svou vernost a oddanost zpeeet'uje tou iadou syna, faclovYch Menu, kteti slouti v branne mod SpojenYch skoro ve vtech armadnich odborech a jicht jmena se skvi na to krasne plakete ye vestibulu budovy. Net br. pfedseda C. V. Kelnar ujal se slova, Badova kapela zahrala "Star Spangled Banner", jit pfitomni uctili povstitnim. Nevim jest-li jsem to pfeslechl, ale mam za to, ze nektery z feenikt, vzdal hold pomace zesnuUch aenti Mau.

!Mina II Po proslovech piislo na iadu divadelni pi .edstaveni hry "Cikanko ty krasna", doprovazene znevy a tanci. Doprovod hudebnich vlolek k tanctim a zpevfim obstarala obetava a vytkolena, dcera hudebni Musy, pani Jennie Mae Frankova, dcerutka Mewl fadu, mankelii Rulikovych. Hra se velmi libila, byla ne jen znamenite sehrana, jak dosvedeovaly ty salvy potleska posluchaestva, ale byla i vhrouiena v takovY ptisluSnY barvitS7 rameeek v souhlasu s dejem hry. Neschazel tu ani znamSr cikanskY vuz, kuchtici nad venkovskYm olmittem cido odkanka, ani cikariata od maliekY'ch rostbich. Nejhezei ze vSeho bylo, ze tarn byly ty lepe, prutnonohe a pranoboke cikanky, ktere svSimi zpavy a tanci divaky uchvacovaly. Tanoily tak lehce jako nejake lesni vily neb rusalky. A i ten mladY pareeek, sloutici u hospodafe pocit'oval tu jarni naladu, ten harmonickY apel mladYch srdci. Takove cikanky dovedou uearovati svYmi pilvaby i tou kouzelnou strakatinou svSrch *abort. Zatim co slibuje hospodati lasku, silha tajne po jeho portmonce, srdcem vtak lne ku svemu junackernu gohaji. Nevyzpytatelne jsou cesty Zenskeho srdce, zvlagte cikaneina. Obecnim policajtem byla takova avarna osobieka, prodelavai nutnou metaforu. Domluvy gafate a starosty i varovani hospodate pied zaslepenou naklonnosti ku cikance nepomahaly, jen §ikovnY zakrok jeho syna oteviel mu odi. Byla to hezka podivand, herci nam pfipravili hezke a vesele pobaveni, cot. ovtem je snadno myslitelno, jak zarudovala to jmena hercil v oznamce. Za barem bylo vice net pilno a sestfidky v kuchyni se take mely co ohaneti. I ony jsou prodchnuty demokratickYm duchem. Chot' pfedsedy Hlavni tfadovny, Vlasta Chernosky pracovala tak rude jak ty ostatni v obsluhovani nahrnuvtich se zakaznikil. Jindy je tu sestra S. Valdikova., chot' pkedsedy feditelskeho sboru, po druhe je tam sestra Hanusova, neb Kalouskova, Kahankova ci jina s vYpomoci jedne neb dvou sestfieek a vtechny konaji tu praci tak °dhoti* ae je to opravdu chvalitebno. Na. konec podotknu jen,ze vzdor tem ruznYm omezovacim opattenim, byli jsme pocteni vttevou krajanii i z dosti odlehlYch mist, jako rodiny LebrovYch z Livingston, bratra Zvonka a ostatnich z Moscow a z Hlavni Ufadovny nas jette navttivil br. Chupick.

K dalti zdarne praci pfeji mnoho uspechu iadu Pokrok Houstonu!

S. P. StuclnienY. V

a

Projev

Q

eeskoslovensku. v Congressional Record.

New York. (6TK). — Congressional Record frfedni vestnik kongresu SpojenYch Statu, v nemt jsou otiskovany projevy poslancu, otiskl ye svem vydani ze dne 5. dubna projev dr. Antonina Obrdlika, jen ueinil 19. imora na zasedani Federace a"enslOch klubu velkeho Clevelandu. Dr. Obrdlik je iffednikem es. vyslanectvi y e Washingtonu a navrh na otiateni jeho projevu dal ye snemovne kongresnik McGregor.

Dr. Obrdlik ye svem projevu vyliCil stanovisko 6eskoslovenska k povaleenSm problemarn a v zaveru iekl toto: "Nam C' echilm a Slovakiim je president BeneS temef symbolem; symbolem toho, Ceho se zastavame spolu s nim: svobody, pravdy, spravedlnosti, demokracie a lidske slutnosti. V okam'Ziku, kdy Hitler zukil proti hlave 6eskoslovenske republiky a nazYval ho "dieser Benet" (tenhie Benet), urateje tim podle naAeho citu celY na g narod, miliony Oechoslovakil odhodlane se divaly vstiic dni, kdy Hitler padne a dr. Benet se vrati zpet, aby tim viditelne dokazal, ze byla znovu nastolena spravedlnost."

V Hostinska spravedlnost.

"Co je to za maliekou porci, ditniku, co jsem dostal; ten pan tam vzadu ma jednou tak velkou porci jak ja. Budu si stetovat u hostinskeho." Sklepnik: "To je, prosim, hostinsW. V Kdo mlei, pfiznava, se.

Straw" 4. eECHOSLOVACI PO KILIMANJARO.

Pied etyi'iceti lety Britska Wchodni Afrika byla temet neobjevena. Patiila eernogskYm kmentim, ktere zily porriznu rortrou geny po cele zemi, valeice pfileaitostne jeden proti druhernu a nevedouce o ostatnim svete viibec nic.

Kolem roku 1900 ptichazeli do zeme prvni ana samortejme, ae mezi nimi glicti musil bYt i nejakY tech. Byl jim pan Bohdan Martin Lamy, kterY se tak stal prvnim deskYm kolonisatorem v Brit. VYch. Africe Brzo za nim ptibyl pan Paul a po mnoho rokri tito dva dobti deati vlastenci byli jedinYmi pfedstaviteli nakho naroda.

Hlavni ptiliv techoslovakt zaznamenal at r.

1938 —1939. Byli to hlavne mladi emigrant, kteti sem ptibyli, aby naali doeasnY domov v teto rajske zemi. — Rajska zeme? Ano, /lady eloveku ptipada, ae tato zeme vypada prave tak, jako kdya Eva snedla jablko se zapoveze7 neho stromu. Domorodci ziji v nizkYch hlinenYch chatach tYma zprisobem, jak Nli jejich ptedkove pied tisici lety. Nekolik hlinenYch nadob a vydelanYch koai je jejich hlavnim majetkem. V nadobach uvati pokrm, koai se odeji i ptikryji, to je vae, co potiebuji k svemu blahobytu. Na atavnate strani u lesa pase se stado koz, za chatou je odbdelavano kousek pridy, a tim je aivobyti na celY rok zajiateno.

Ptiroda je atedra. Rodi se celY rok, a domorodec je jeji nerozluanou soneastkou. On vi, ona se o neho postara., a to mu staei. Je gt'astnS7 a pohostinnY, nedela si zbyteenYch starosti, a kdya ptijde nee° mimotadneho, je to 'Sauria Mungu, nebo-li vec Boha. TO 'na je pak starost Boha, aby si to nejak vyridii sam.

Tento primitivni rajskY aivot uearoval jednomu naaemu krajanu. Zaneviel na civilisaci, vzal si za aenu eernoaskou princeznu a pro1116,6H, ae se jia nevrati zpet do civilisovaneho sveta. Ma nekolik hezkYch deti a je vaaen u celeho kmene. Tak mime nejen naaeho Welzla, ndeelnikem Eskymakil na zlatem Severu, ale i Bwana Mataratara v srdci eerne Afriky.

Na konci roku 1939 zaloaili jsme v Nairobi teskoslovenskY Krouaek podle vzoru Johannesburku. Za pril roku podatilo se nam sousttedit vaechny techosloyaky v Britske VYchodni Africe. Je nutne pfipomenout, ae Britska, VYch. Afrika mail 684.380.000 etvereenich mil a je tfinactkrat vetai ner2; deskoslovenske, Ma 12,000.000 obyvatel-eernocht, 120.000 Indri a Arabi a pouze 40.000 Evropant. Bylo nas nepatrne procento, asi 130 muat a ten, v porovnani k poetu techoslo yakti v Americe nebo Kanade. Pfesto stali jsme se nejpoeetnejai a snad i nejaktivnejai kolonii v teto zemi.

Kdyt vypukla valka a vlast zavolala, silo se 70 procent na gich matt k vojenske povinnosti. Mnozi nastoupili brzy po vypuknuti valky do britske armady a pozdeji, kdya byla utvoiena deskoslovenska armada, hlasili se do ni neb pfestupovali. Z 87 mutt nastoupilo vojenskou povinnost 40 mutt, 12 je star gich rityficetipeti rokri, 6 bylo prohlaaeno za vojenske sluaby neschopnYch a zbytek byli svYmi firmami vyreklamovani jako nepostradatelni, jelikoa vetaina z nich zastavala odpovedna mista. — Tim se vlastne cela, kolonie dala do sluteb naroda. teskoslovensko bylo zde celkem- neznamou zemi. Lide znali Vidal a Budapest', ale neznali Prahu. Myslili, 'ae flak fee je podabne. nemeine, a nevedeli, kam vsadit teskoslovensko'na mape Evropy.

Zaeali jsme pracovat planovite. Na gim pryrikolem bylo seznamit vetejnost s na gi yeci a informovat ji o teskoslovensku, jeho minulosti a drileaitem budouchn poslani ve stkedni Evrope. V teto praci pomahaly nam hned s poeatku "News Flashes from .Czechoslovakia" vydavane Cs. natodni radou v Chicagu. — KaadY vYtisk rozdali jsme hned na spravnou adresu a bylo jich rozeslano jia nekolik tisic.

Podatilo se nam umistit eetne elanky ve zdejaich novinach a ziskat rozhlasove relace. Hudba na:Sich akladatelri Dvotaka a Smetany je co chvili v rozhlasovern hudebnim Nejvet:Si tiletitosti 11 obeznameni obecen-

VitSTN1K stva s naSi kulturou a zemi byly a jsou ovkra oslavy narodniho svatku. V minulem roce pod patronaci guvernera Kenye uspotadali jsme, jako roku ptedealeho, slavnostni akademii, na nia bylo 500 pozvanYch hosti. Veer byl umeleckY i manifestaeni a tisk v Keneye, Ugande a Tanganyice ptindael elanky uznani a pochopeni pro nak zem a jeji stateene obyyatelstvo.

Rovnea Husovy oslavy, narozeniny presidenta Osvoboditele i presidenta Bene ge vyutivame k informacim o oeskoslovensku.

Nejsme sousttedeni na jednom miste, riStra rortrou:s'eni po rozlehlem prostoru Brit. VYch. Afriky. Pfesto vaak jsme ve styku prostfednictvim naaeho easopisu "techoslovak", kterY vydavame mesiene a rozesilame na gim vojakrim i nagim pfatelrim v zahraniei. Mame eeskou knihovnu o 180 vYtiscich, ktera je bohuael jia pteetena vetainou elenri a kterou stale doplriujeme novYmi publikacemi. Odebirame a dostavame iadu zahranienich easopisii z Ameriky, Kanady, Indie, Jiani Afriky a ze Sttedniho VYchodu. Rovnet londYnskY a bostonskY rozhlas je zde dobte slyaitelnY a spojuje nas tak katdY den s ostatnim eeskoslovenskYm svetem.

Pied prildruhym rokem zaloNli jsme si Telocvienou jednotu Sokol a tiebaae vetaina naaich mladYch mutt odeala na vojnu, udraujeme sokolskou myalenku v n.a gi mladeli i mezi nami a v ramci Sokola pestujeme rrizne sporty.

Snatime se i finaene pomahat, jak se jenom m. Vaichni elenove odvadeji dobrovolne narodni clan, ktera je mesiene nejmene Shs 20/-.

Mnoho elent vaak odvadi vice net tuto eastku.

Za minulY rok odvedli jsme na pfispevcich, narodni dani a darech Shs 22.044/-, jea povetgine poukazujeme Os. dervenemu kfiai do LondYna, na mistni sbirky a nakm vojalrim.

Ani po strance hospodaiske nelenime. Vime dobie, ae jakmile valedna, viava ustane, bude nag stat pottebovat suroviny a zpracovavat je na hotove vYrobky, aby se co nejdtive vzpamatoval z hospodatskeho vypleneni zprisobeneho nacisty. Naproti tomu tato zeme ma nadbytek surovin a pottebuje hotove zboai. Nak nekolikalete zkuknosti daji nam moanost, abychom spolupracovali a pomahali i na tomto poli co nejneinneji.

Jakmile nak vlast bude °pet svobodna., navratime se, abychom ji pozdravili a radovali se z novYch dna, ktere ji okkavaji. Mnozi z nas vrati se do Afriky, ptijedou i druzi. Na ge kolonie stane se tak spojovacim 'elankem mezi teskoslovenskYm statem a Britskou VYchodni Afrikou. Budeme pomahat a pracovat a yetime, ae nag stat dobude si takoveho mista, Ake mu patti a jake si zaslouai.

To je zhruba feeeno v g echno o nas i o nagi praci v Centralni Africe. Sledujeme einnost Vak, krajan y v Americe, a zasilame Vain naSe srdeene i uptimne pozdravy s pkanim brzkeho shledani v nak stoveaate Praze.

Vagi techoslovaci v Britske VYch. Africe.

V Jihoslovanska guerila v, americkern filmu.

V nejvetaim washingtonskern biografu "Capitol" byla jia slavnostni premiera filmu "oetnici", jehoa dejiatem je dae gni Jugoslavie a boje jihoslovanskYch eetnikn, bojujicich pod velenim generala Dragy Michaljovide proti nemeckym a italskYm vettelcum. Velke hlediate, v llama je mista pro 3200 divakti, bylo napineno do posledniho mista. Mezi divaky bylo na 600 hostri jihoslovanskeho velvyslance K. Fotide.

Mezi nimi zejmena elenove vlady, ministr spravedlnosti Biddle a zemedelstvi Wickard, detni elenove americkeho kongresu a senatu, nejvyaaiho soudu, zastupci vaech rifadri a pfedstavitele diplomatickeho sboru se svYmi eleny. Byla ptitomna take piedstavitelka hlavni role z Hollywoodu. Uspech filmu byl dokonalY, kritiky pigi s uznanim jak o hercich, tak i o deji, kterY vyzveda oddanost jihoslovanskeho lidu k svobode, krajni obetavosti v bojich proti nenavidenYm vettelcrim a bezmeznou lasku k rodne zemi. Tisk poznamenava, 'ae to byla, nejslavnostnej:§i premiera, jakou dosud Washington vide',

Ve stiedu, dne 19. kvetna 1943.

Z tASOPISU (S. KRAJANU V AFRICE. teskoslovenati krajane. v Britske VSichodni Africe vydavaji v Nairobi dasopis "techosloyak", jena je nyni jig ye etvrtem roeniku. tislo vydane na mesic leden-rinor obsahuje krome jineho tyto ptispevky: Apoatolove ze Staromestskeho orloje byli odvledeni do Dachau, protoae pii hrani nemecke hymny pokraeovali v prochazce kolem orloje.

Trp, kozdee, bude atamanem, Lai, krad', vraadi — bude SS-manem. teskY aibenieni humor neustava. Nemecke tateni do Ruska vidi v tomto svetle: "Jia nebude hladu v pfigtim roce, fikaji si Nemci. Musime yydraet strasti teto zimy, jak nejlepe dovedeme, nebot' tato zima bude posledni, co •hladovime. Na jaie vaechno se zmeni k lepaimu.

Etude hojnost obili z Ruska. Ruska pole vydaji ohromnou rirodu, nebot' budou zarodnena tely mrtvYch nemeckYch vojakri. Vricice dela v gechno mane, aby nam ptipravil raj na zemi".

Pro americke krajany, kteii by chteli vejit ye styk s krajany v Africe, uvadime adresu spolku, jena uvedeny easopis vyclava: Czechoslovak Circle, Box 1681, Nairobi, Kenya.

V RUSK' LID TOU2i PO ALIANCI SE SPOJENYMI STATY. LondYn. (ONA). — Bohumil Lauaman, mistopfedSeda Oeskoslovenske Statni Rady, kterY se prase vratil do LondYna po etytmesienim pobytu v Sovetskem Rusku, prohlasil k zastupci Overseas News Agency, ae rusk lid doufa v uzavfeni rusko-americke aliance, ktera, by se podobala dvacitiletemu alianenimu paktu uzavtenemu mezi Britanii a Ruskem.

A eeskoslovensky statnik dodal, se rusk lid vgech vrstev je ptesvedeen, ae zfizeni druhe fronty na evropsfe pevnine mute znamenati zkraceni valky na nekolik mesicri.

Mistoptedseda Lau gman poukazal na velkY zajem o anglietinu v .celem Rusku, kde ve velkYch ale tea malYch mestech a vesnicich se zfizuji kursy anglietiny, ktere maji neobyeejne vysokY poriet posluchaeri Sovetska, moralka, delnictva, vojakil a ostatnich vrstev obyvatelstva je proste skveld.

On sam mel ptilelitost poprve ji poznat v severoruskem ptistavnim meste Archangelsku, kde delnici ptipravili jedineene uvitani angloamerickemu konvoji, kterY projel nebezpeenou cestou s novYrni zasobami spojenecke pomoci pro Rusko. Mistopiedseda Lauaman navativil tea jednotky Rude armady na front y a mluvil s partyzany, kteti pfeali zpet do sovetskYch linii k oaetteni svYch ran a k zotaveni.

Tito zraneni partyzani jsou doslova hYekani obyvatelstvem. oeskoslovenskY statnik prohlasil, ae premier Stalin ma, nesmirnou popularitu mezi obyvatelstvem, dokonce vetai neali on si sam ptedstavoval pied syYm odjezdem do Ruska. V Moskve, jejia valeene jizvy jsou sotva pozorovatelne, nejvetai fronty jsou pied divadly, obchody s knihami a novindfskYmi stanky.

Podle jeho prohla geni jistY poeet teskoslovenskYch technickYch odbornikt pracuje v sovetskYch prrimyslech a jini slouai v jednotkach Rude armady. V Rusku se nyni tvoti dal gi eeskoslovenska, vojenska, jednotka, v nit budou techoslovaci, jima se podatilo uniknouti z mad'arske armady, kam byli nasilne zatazeni po mad'arske aneksi Podkarpatske Rusi.

V Nemei uvefejni seznam cizich otrokit pro ne pracujicich.

LondYn (ONA.) — Nemecka vlada vydala natizeni podle nehoa bude vydan "ristkedni seznam" obsahujici "podrobnosti" o vaech cizich delnicich pracujicich pro nemeckY valeeny stroj. Krome toho bude uvetejnena "delnicka" kniha, jea bude rozdelovana cizim delnikrim v Nemecku. Blia gi podrobnosti teto zpravy hlaaene Kalundborgskym rozhlasem v Dansku, nebyly uvedeny.

Ve stiedu, dne 19. kvetna 1943.

Dallas, Texas.

Mill etenati restniku!

Tak zase se dobra vec vydatila. Zabava, spoJena s detskYm programem, ku pocte matek se nam vydatila chvalyhodne.

Takove blahe uspokojeni a jasno v duei sidlilo ye mne nad zdarem nedelniho programu. Za prve, potetila nas hojna I:least a peeliva pozornost, kterou jste detem venovali. Bylo jich 13 a kaede jedno v to sve detske oddane duel projevilo rictu tern svYm dobrYm maminkam basni, zpevem a hudbou. Jelikoe pisatelka tidila celY program sama, dovoli si dtenate seznamit s jeho obsahem. Prvni Cast programu byla "Somebody's Mother", Pekna tkliva anglicka basal, kterou ptednesl p. W. Nesuda. 2. Zpev veech "Maminko, mamo". 3. Basel "Mamindin poklad" velmi pane ptednesla dopisovatelka Detskeho kroueku Helenka Slovadkova. 4. Dueto, housle Kat. Houpd, piano Ruth Duekova, za.jemne a s citem "Akaty bile" a "Chaloupky pod horama". 5. Basal "Marne dekani" Frances Vitova. 6. Zpev "Lidice" Rrieenka Vrlova, u piana Frances Jurdik. Rrieenka to zazpivala pane, jenee v jejim dosud detskem slabem hlasku nevynikla slova. Mnoho maminek me eadalo, abych slova pisne nechala otisknout ve Vestniku. Skodaze je bez not. Melodie je lehka, zni dojemne. Kdo rad zpiva objednejte si ji: Vesnieko Lidice, kdo to nam here, prof slz na tisice v odi se dere?

Kde jsou tve chaloupky, kde tvilj vernY lid, prof kamsi do hloubky klesa veechen klid?

Jmeno tve, vesnieko, zna uz celY svet, bido.k za kratieko dostane vee zpet.

Takove, metlieka, jene Nemee strael, je nova cestidka k Lidici naei .

Vzpominka truchliva zvadlYm je kvetem, zloduch at' se skrYva pied celYm svetem.

Prozatim Lidice pobliee Prahy, hlasi se tisice ztrestat tve vrahy!

A. Machek.

Pro deti vydalo tuto piseri Sdrueeni eeskiich SvobodnYch Skol v Chicagu.

Dalei pokradovani programu: 7. Baseri "Maminee", Rosemary SudYch. 8. Solo na kytaru "Deep in the Heart of Texas" a "Moonlight in Hawaii", Helenka Baleja. 9. Basal "Naee mama, to je mama", Ted. Dueek. 10. Basal "MamiCce", Dorothy Urbanova. 11. Baseri "Maminko", Bill Vita. 12. Hra "Maminko kviteeke, Jarougek StranskY a Jarmilka Houpd. To jsou moji dva nejmenei. Hru provedli velmi pane.

Umeli to z pameti a obecenstvo nekrblilo pochvalou. 0 to mamince, co s nimi hrala, teknu pravdu: je lepei hereekou pod jevietem nee na jevieti. — Tak jsem yam tech mojich 13 deti ptedstavila. Mam z nich radost, ee za tak kratkou dobu trvani jejich kroueku tak zdarne pokraduji. A yam mile maminky, jene, jste me v nedeli projevily tolik sympatii a tolik oceriujete tu moji praci s vaelmi detmi, odpovidam, ze vase uznani je mi dostateenou odmenou. Mam at rada veechny stejne, ne jedno vic a druhe mene. Slibila jsem jim, ze je vezmu v prazdninach na piknik do nektereho parku a na koupani, oveem ze maminky take mohou jit.

Slyeela jsem v nedeli sem tarn hlasy: nacviCte zase neco s detmi, de, jim to ptileeitost k osvojovani deskeho jazyka. Pokusim se zase neco pro ne najit, ale chci mit take prazdniny, ktere chci stravit s naeim vnonekem. Pojedu mu pomoct oslavit jeho jednolete narozeniny a zristanu tarn na chvili.

Sestra Zazvorkova, z Ennis jest mei Clenkou a jelikoa ji neni mono sridastriovat se schtizek ani prate, nezapomina svYch povinnosti. PHvezla nam tti opetence (ale ue bez peti), vajieka a tvaroh do kuchyne. A aby toho bylo na pekadi vic a dostalo se to slepidi vedete na feechny, br. Rendl (on sice mezi nas eenske nepatki, jenom jeho Marianka) nam slibil take slepici. Sestra Kopedkova, rada vati a peee, tak jsme ji tu praci rady pkenechaly. Pkinesla lige hotove i nadivkou. Kandy si pochvaloval. Jine sestry ptinesly salaty a toho pediva co tam bylo, v 10':30 nebylo ue co prodavat. Mimo toho, jako \Tidy jsme meli uzeniny na sandvite, v ge se vy-

VtSTNiK prodalo. Sestry Embergrova a Toberna se eile otaeely v kuchyni, nemohly ani stad,it.

Tak se podivejme! Az z Houstonu se hlasi ses. R. Hanusova a vynucuje ptiznani, kde beru to maso v2dy na gulae" Mile, sestro, to musi bYt jen ueni zpovecl', a tak at tam na vas z nenadani vpadnu, tot se vyzpovidam.

Mame zde sobotni yeeerni klub damskYch centovYch bingatek. Netrva, diouho, ale vykonal u2 velmi mnoho. Dal ze sve centove pokladnieky 30 dol. Sokolu, ruske pomocne akci $5, Oervenemu Ktiti 5, a ted' hodlaji pkispeti odboece SAOT., ktera se ptipravuje na uspotadani vYrodniho veteiho podniku. Co to bude, neni dosud rozhodnuto. Take me daly $1.00 na poeastovani deti sodovkou. Kde takovY klub nemate, zalotte si ho, pobavite samy, sebe a pki torn vykonate mnoho dobra. Jedeme v sobotu veder do Sokolovne s naeimi tatiky, oni hraji domino a karty, pti tom si vypiji sklenidku piva a v 10:30 ue se rozchazime dornt. Veichni se navzajem dobte pobavime.

Zastupce veech spolkri eadam, aby se dostavili do schrize odbodky SALT. ye sttedu veder v 8 hod. v Sokolovne. Ptedleha, nam driletite jednani v zajmu vetelho finaneniho podniku.

Schrize byvaji slabe navetiveny, ze neni mono pkikroeit k eireimu jednani. Nespolehejte na mne, ze budu katcleho zvldet' zvat neb zvonit, main toho vice na starosti. Myslim, ze katdY ma znat svoji povinnost, kterou na sebe vezme 23. kvetna omladina Sokola sehraje pod re2ii Matenky Toberne anglicke divadlo o ttech jednanich. Jsem jista, ze sami si svrij podnik vetejnosti A nyni bych chtela dat na eas pokoj redakci, atenatrim i sobe v dopisovani.

Vitam sympatickeho br. Jos. Kolihu jako pokladnika nag mile Jednoty. Mejme v nem \TMchni driveru a nemnteme-li praci uleheit — neztetuj me.

Pozdrav etendi• m zasila Bbtena Valeikova..

V Houston, Texas.

CtenY bratte Pkiludiku!

Ani zdaleka neni mrij rimysl podceriovat veechny farmate, ze neumi poditat a tak dale, ale to zase nevim, jestli ma kaedy pravo jit ptehlieet knihy mei H. U. Co ja o torn vim, na to jsou sjezdem zvoleni lide a druzi statni ritednici. A to by zas jineho pro nas nezbYvalo nail (OA dilveru v tito lidi, a ja roihodne vetim dat driveru teditelOm a ritednikrim, ze oni to spra y -nepovdu,yt'riaovje,t' kterYkoliv dtednik nebo teditel nazi H. T.T. k nam °boas promluvi anebo i napiee, i kdye se mezi sebou hadali, vedy nam veeci pravi, ze nase Jednota si finandne dobte stoji, tak co vlastne my chceme? Bratte, pike, ze se zastavam pravniho radce tim, ze jsem poukazala na to, ze jeho sluZne rnelo bYt upraveno na sjezde.

Posavad co ja • vim, tak sjezd vedy ustanovoval vedy sluene ritednikrim. V tom ja nevidim eadne zastavani nakho pravnika, ale co mne pHjde smeene, aby pravnik ptidaval nee° tern druhYm ritednikrim. Vite, pravnici a mei ritednici a dobrodinnost nakho lidri, to jsou dve velice rozdilne strany, takovou dobrodinnost nemriteme v nasi iitadovne odekavat a ja pochybuji velice, ze by takova moinost nekde na svete se dela, kdyby nak fitednici men Cekat jim ze sveho dobreho srdce nee° ptidaji pra y -nic,otmuaevbychdlka.

S pozdravem, V VELKE POCTY eECHOSLOVAKUM NA SLOVANSKEM SJEZDU V MOSKVE. Moskva, 11. kvetna. — Zpravodaj newyorskYch "Times" zaslal syemu listu telegram o zahajeni ttetiho Slovanskeho kongresu v moskevskem sale odborovYch organisaci, kterY se v nedeli ustavil na prvni schrizi.

Sal odborovYch organisaci, bYvaleho shromaedeni elechticri, byl napinen. Mezi ptitomnYmi byli vousati kneel se zlatymi ktiei na hrudi, mladi 'deg , civiliste a vojaci v zelenYch stejnokrojich, Polaci, Jugoslavci a ukrajin2ti partyzani.

Na jevfeti pod obrovskou podobiznou premiera Stalina obklopenou rudYmi prapory, sedeli dlenove vYboru a vYzna,eni host& mezi nimi Di-

rtrana mitrij 8ostakovie, ukrajinskY filmovY raiser Alexander Dovtenko, teskoslovensky vojenskY atag e plukovnik Heliodor Pika, plukovnik Ludvik Svoboda, velitel deskoslovenske armady v Rusku, jeho objeveni se na tribune bylo uvitano nejvetei ovaci, general Alexej Ignatev, autor knihy `ttykicet let v armade", metropolita Nikolaj z Kijeva a Halide, kterY se objevil na vefejnern shromaddeni jako prvni duchovni za dlouha elta, pkedseda svazu sovetskYch spisovatelti Fadejev, mlada, ukrajinska, divka v prostYch eatech, ktere. uprchla z nucene prate v Mnichove, Slovak, ktery uprchl z nemeckeho pracovniho oddilu a ptipojil se k ruskYm partysrbsky dobrovolnik z mezinarodni brigady, Belorusove, ,Ukrajinci, Bulhati, Slovinci, Chorvati a Macedonci.

Na katclem stole lael krasne vytielenY program koncertu, na nemt meli vystoupiti nejlepei umelci Ruska a jen se mel "konati pc schtizi. Jako veechny tiskoviny, byl Uteri staroslavnYmi pismeny s heraldidickYmi obrazky.

Wanda Wasilewska, ptedsedkyne svazu vlasteneckYch Polaku, Oznamila, ze nova polska divise Kosciuszkova, ktera se tvotl v sovetskeni svazu, bude bojovat pod tradieni polskou vlajkou s orlici na eerveno-bilem poli.

Ze zahajovaci schrize byly poslany pozdravne telegramy vilderim spojenckYch narochl k skvelemu viterstvi v severni Africe.

V itad Fort Worth, eislo 154.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Mtizj posledni dopis pfieel o tYden pozdeji, ale ne mou vinou. Dala jsem jej v pondeli rano o pul sedme holce, at' ho de, na poetu, ale ona zapornela a tak zristal 'eta v lekarne, kde ona pracuje, dva dny. Povida, ale mann, to nevadi, on bude v novinach na driihY tYden. Ano, ale schfize nedekala, a dopis prisel po ni.

Tak zitra mame zabavu v Sokolovne. Pokada ji sdruteni pro AmerickY a 6s1. eervenSi No, nechame yam vedet, jak se yydatila.

Na druhY mesic, dne 13. eer y na nam ptipadne vyrodi zalcdeni tadu Cis. 154. Na ten den budeme miti schrizi a musime to i trochu oslavit.

Po schfizi bude yeeete, po ni tanedni zabava hudbe Joe Milana. Tet bude uvadeni nekterYch telly na to nezapomerite, ptijd'te a pHved'te sve zname a pfatele.

Ted' jeke srdeene diky nemocenskemu odboru za ty dva Ceky, ktere jsem hned odevzdala.

SrdednY pozdrav ct. redakci i v'eem dtoucim.

Anna Svitakova.

V Radum v okoli West, Tex, Bratti kadovi fitednici.

4 Zabavnimu vyboru tadu Jaromir Cis. 54. zbyly nejake hvezdy matkam, majici syny neb dceru ye sluthe stryce Sama. Nemame ptitomne pro ne potfeby a jsme ochotni darovati je matkam u Vaeeho tadu, kteti rovnet maji deti na vojne. Dopiete mi a udejte podet takovYch, poelu vain hvezdy pokou anebo az pitedete do mesta, navetivte mne v mojim obehode a vec vytidime.

S bratrskYm pozdravem, Hugo Freund, teditel zabav a ponikt.

V Nemei rozeileni Bene govou cestou.

LondYn. (OTK.) — Ve svem roiltilasovem projevu do deskoslovenska ye sttedu 5. kvetna prohlasil ministr Jan Masaryk mezi jinYm toto: "Nemecka zpravodajska slutba (DNB) ohlasila, ae testa Beneenva do SpojenYch state je v souvislosti s rusko-polskYm konfliktem, a Nemci ve sve blaznive bezmocnosti varn namlouvaji, 2e tim je nekdo pkepadan zezadu.

Rad bych zdfiraznil, ze presidentova cestO. do SpojenYch state byla ujednana loni v prosinci„ kdyt vyslanec Hurban ptieel do LondYna s officialnim pozvanim presidenta Roosevelta.

Cesta do Ruska byla ujednana pied rokeni.

Mohu ujistiti temeslne lhate v DNB, 2e neodlotime cestu, protote by se mohlo stat, le by Rusove nebo druzi spojenci mezitim byli pine zamestnani v Berline koneenou desinfekci Hitlerova

strana t

VISTNiK PiSElq Z KANADI.

Ten vitr s prerie si hvizda do tulakil noty cval dernYch koni hraciskou duni dole tam pOd lesem a mesta schoulena pod nebem do samoty jen orae dychtivY pohladi to Ojinenou zem Nad vetrern nebe a na nem piseti osamelYch hvezd ti'i etyti druaieky tanei v btezovem haji V strati a k boaim mukam segli se poutnici s rozblicenYch cast u jezer hlubokYch milehci -eekaji ha kiekani Nad zemi girokou kout memeni se zveda kout domova a vzpomiani rortesknenYchbra eas zastavil se klid lstivY na tvoje ruce seda a prOstorem pluje snu bila jak krajka kra Moand ze vzpominam na pokornou krasu Lech na divoke slunce jinni Moravy motna ae opar slovenske zeme na mne dech a silnici bealm na Hrabyri od Ostravy Ta zeme kolem zem syrova kanadska zeme airs a bile silnice kudy mam jimi kudy mam jit path koal se nad &lam s pachem koutil sbira zas slygim maminku ae mam se pomodlit Do slov si oblekne g sve stare nezhojene rally dej pokoj ua ten rychlik jen na Velkou noc se vraci v dtevenYch stanicich neeeke, hlidad rozharanY a zvonch hlas na ktiaovatkach zajika se a ztraci Moine ae vidim rybniky tam kolem Suchdola a z -Napajedel pies Zlutavy do,Pelova jdu vracim se Podskalim k tece do Podola veder se musim v gak dostat na Detvu Ze sveho okna se tekou se do daleka divam na jejich vodach eas odna gi veerefai obrazy v te zemi ticho je a nikomu nezazlivam elm poranil a s poornechem odchazi A znovu se vydavam hledat sve studnice jsou marne cesty lee sosny o samote stoji prod nikdy do zittkii nepada tesknice s mraky chci k vYchodu do zeme svoji Rudolf Nekola V Kovat, Texas.

Ctene, redakce, mile sestry a bratti!

Vg imli jste si, prosim, posledni zpravy Hlavni Otadovny, jak to v gecko pane klapalo, jakY byl soulad a co prate bylo za ten kratY eas vykonano? A byli tarn ptitomni v gichni teditele i jejich ptedseda, to by tedy dokazovalo, ae ne teditele, ale cosi jineho bylo ptieinou rortrtek v kratke minulosti. Zvolenim neb dosazenim bratra Jos. Kolihy do ttadu pokladnika Hlavni tkadovny bratti teditele take dokazali, jejich demokraticke tendence. Byla to opravdu St'astria volba, neb jia v poslednim sjezde byl br. Koliha do iitadu pokladnika vtele odporudovan vg erni co ho dobte znall. Kdo bude nagim hlavnim heetnikem jeg te nevime a mans to by bylo lope, kdyby ty povinnosti zastavala i nada.le najztinta sila, tak jak bylo odporudovarto V poslednfin sjezde. Bratti teditele se jiste i torn ptipade rozhodnou ku v geobecne spokojenosti. Chci vas take, bratti a sestry upozornit; 1e nemocenska podpora pokulhava nasledkern nag i neteenosti. Uvedomneme si ptece, ae jest to velice- lacine poji gteni v padu nemoci, nedekejme tedy as jsme nemocni, ale ptedplat'me Si dopted:Oneb jinak to pracovat Nage posledni sclnize odboaky Koval SA6T. byla •2a-z jimava, aC nebyla nucena, jak by rnela neb too-hla bit, piece se rozvinula Eva debata, neb bylo ptitomrio nekOlik star gich bratril znajicich. evropske pomery hhed pted prvni valkOu, nicht nam nee° povedeli, cot jest ytdycky_ gajimave. -Ono jest mezi nasi derridkra starou eVropskou byrokracii, neb jak by, se tosnioblo nazvat, piece jen velikY rOtdil, tetkO je4.to'ile pochopit terrii, co o tom nit nevi. Ptigti'Privi, delna schilze odbodky se potada tteti nedell v Cervnu, eili 20. dervna, a usnesli jsme se, te to bude zaroveti i beseda, aby sestry ptinesly nejaky :zaktisek. obderstveni taky bude, tedy pti-• idete vAichni, abychom se aspoh jednou Za eas vg ichni uvideli. A nyni upozorneni sestram a brattim na g eho tadu Osveta, SPJST., aby se vtichni dostavili do nail gat' pravidelne sehtt-

Ze. Mame dilleaite jednani stran domacich pravidel, rothodnouti o potadani --Veeete a jine.

Mezi to jine patti obeerstveni, co nam bylo ,v minule schuzi slibeno. Vyskytli se elyti dobro(Wei, kteti nas ehti cti a darem podastovat, tedy se -ptijd'te ptesveddit, jestli ten slib opravdu spini. Ptijdi te vg ichni, sestry i bratti, motna te nam toho obeerstveni bude do to doby opravdu tteba, neb jestli nam zde brzo nezapr gi, pak to bude vgelijake. Stale se mraei, htmi i blYska se, ale 'prg et ne a ne, a to prave v kvetnu, kdyi ma Vteehho kvest a rust. fzika se, 'ae neni nikdy tak zle, aby nemoh:o byt jeg te hfite. No ale to by bylo potom opravdu zle. Tedy doufejme, te to bude lepg i, neb podle mraden by mohlo bit vlahy dost jeg te do vedera. Tak na shledanou, sestry a bratti, v obou tech vj rge jmenovanYch schuzich. Zatim zustavam s heslem "Zvitezime l " vas", Vaclav Batina.

Taylor, Texas Ctena redakce Vestniku!

Dne 6. t. m. dostali jsme okolo jednoho palce deg t.e, ale misty ze dostali vice, tee kroupy zniCily hrody. Dne 10. dostali jsme 1 1/2 palce tak krasneho de gte, ae ani lepgiho nebylo tteba, pekne prg elo s malyrni ptestavkami, cot pomohlo vg emu. V zahradkach v g e bujne roste.

Nekteti tikali, ae korny ua budou, myslim vgak, ze bude tteba je g te vice date, zvlate na ty pozdni. Mame new korny me vyAky a ten moans ua nee° udela. Jest to radost, kdyi tak krasne zaprg i a vg e pekne roste. Ted' jest to lepgi pro kuchatky, skoCi do zahradky, vezme si new a °bed jest hotov. Brzo budou fazole, okurky a tomaty, nebude tteba tech pointh a bude to mnohem chutnej gi nea z tech krabic. Bude to ruzne na svete, neb misty tisice akru povodne znidily a na jinYch mistech je velke sucho.

Tak potom sej neb delej zahradku, cot tem tludhubum se dobte tekne. Budeme mit rustleky at do mrazu, bude-li dost pr get, cos vg ak je otazkou, ale eloVek musi zkou g et. Dnes jsem slyg el na radio, ae kdesi v Kansasu bylo tornado, ktere nadelalo g kody za 175 neb 200 tisic, na 200 lidi poranilo, ale jen 5 nebezpeene. Tak to vypada, ae v g echlo zlo leze na ten svet. Kdya si nyni delnici nepomohou, tak nikdy, dostavaji $4 at $5 denne, to jest obydejnY plat. Na severozapade se stale mraei a chysta, k nedemu.

V mnohYch mistech pottebuji de gt', jen aby neptig la nejaka hriiza a nezkazila v ge, neb to vg e roste velice krasne. S pozdravem, Joe Kohutek.

Stiibrna hvezda stateenimu vojinovi.

Washington. — Za stateenost v boji vojin Lawrence Selak, Jr. ze Star City, West Virginia, byl v techto dnech citovan departmentem valky. Selak je s americkYmi jednotkami v severni Africe a za neptatelske palby projevil velkou chladnokrevnost. Citace jeho vyznamenani pravi: "Jeho tank byl neptatielskou palbou vytazen z akce a on byl donucen jej opustiti.

Kdyi se vracel k vYchodisku sve jednotky uvidel ptislug nika sveho oddilu leaet na bitevnim poli s teakkm zranenim na noze. Bez ohledu na svou bezpeenost Selak zastavil a aC byl pod neptatelskYm ohnem, poskytl kamaradu prvni pomoc. Pak vzal zraneneho na zada a °dna,gei jej do bezpedi. Explose blizko vybuchnuvgi sttely ho srazila k zemi. Vojin Selak v gak zase sebral sveho zraneneho kamarada a pokraeoval za neptatelske palby v pochodu do tYlu: Vytrvalost, statednosti a odvatna, akce vojina Selaka vyjadtuji nejlep gi tradice branne moci a zaslouti si nejvy ggi pochvaly."

Ve sttedu, dne 19. kvetna 1943.

MININsmotassmossmommasass

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTL itad Velehrad, Zislo 19.

Jelikot neuprosna smrt zasahla, opet v kruh nag, vytrhla opet z na geho bratrskeho kruhu nageho a site: Bratra Jana KusSrho.

Bratr Jan KusY byl vady tadnYm Clenem geho tadu od roku 1913, kterY vady Ora pinil sve tadove a bratrske povinosti a na g tad hluboce citi ztratu jeho. A proto my, resolueni bor tadu Velehrad &sic) 19., vyslovujem jeho ditkam, pani Josefu Kusymu a pani Filomene Roshokove nad ztratou sveho milovaneho otce a kteti tea nedavnot tratily tea svou matku, nagi hluboce citenou soustrast. Bratru Janu KusYmu ptejem lehke odpodinuti a stalou vzpominku.

• Ferd. Midulka, Lud. Kahanek, Jerome Ktu-• pala, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepsank resoludni vYbor tadu Pokrok Houstonu -Cis. 88., vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou Va geho mileho raanaela, otce a dededka a na geho dlouholeteho spoluJosefa Kaipara, bratra kterY zemtel v patek dne 7. kvetna v 11:25 hod. a byl pochovan na katolickem hibitove 10. kvetna v 9 hod. rano.

Vime, mill pozustali, te zarmutek Va g je yellkY nad ztratou Va geho mileho, ale budit Vain htechou, to i my, bratti a sestry na geho tadu soucitime s Vami ye Vagem zarmutku a budeme br. Ka gpara dlouhou dobu vzpominat, neb to byl jeden z fidinkujicich dlenii na geho Krouaku Hlahol.

Odpoeivej v pokoji a Cest budia Tvoji pamatce.

Resoludni vYbor: Riitena Hanusova, Stepan V SlovenskY vicepremier piedvida "hor gi easy", ale viterstvi osy.

Washington. — Zastupce slovenskeho premiera, San° Mach, poptel v techto dnech `zpravy neptatelske propagandy', to Adolf Hitler tadal o `nova kontingenty lidskjrch sil' na Slovensku. Mach jegte ptedpovedel `viterstvi osy, adkoliv mohou bit pted nami jegte horgi dasy' Mluve pti otevteni nemocnice v Treneine, Mach prohlasil, to kdyt on, president Tiso a premier Bela Tuka, nav gtivili Adolfa Hitlera, jejich rozhovory se tYkaly jenom `viterstvi a co po nem pkijde'. `Mame spolehlive zaruky', prohlasil podle relate bratisla yskeho rozhlasu zachycene federalni poslechovou sluabou, `zaruky tYkajici se uskutedneni na geho slovenskeho programu a nagich cilu v ramci nova° evropskeho tadu."

BerlinskY rozhlas minulY tYden oznamil, te `SlovenskY problem nezamestnanosti ptestai xistovati, protote sto tisic slovenskYch dostalo praci v Nemecku.' V imoru byla v Bratislava usptadana tryzna za 'padle slovenske vojiny a hrdiny Stalingradu.'

V

Washington. —_.Department valky oznamil rninulY tYden, sahericke,leteeke lily dosahly sveho . teetinickeho litcvikoveho pro gramu a pfechazeji nyni: do doplilovaci- faze, ktkia umotni zru geni takoveho- vSreviku v civilnich gkolach.

Smiouvy se gkolami evieicimi mechaniky nebudou obnoveny po vypr geni nynej gich jejich terminii. To bude no.sledovano postupnYm ptevzetim vYcviku vlastnimi armadnimi gkolami.

Armadni kruhy se vyslovuji s velkYm uznanim o energii, zruenosti a viastenectvi soukromYch tkol, ktere vyAly vatic, kdyi vYevikove manosti byly zatikeny do nejvyUi miry.

KALENDA1 23. kvetna. Veselohru - v anglietine sehfaje dorost Sokola v Dallas, Texas. Zaeatek v-6:30 veeer. .. 6. eervna. Oslava druheho vYroei otevteni sine tadu Pokrok Dallas Cis. 84 v Dallas, Tex. 13. Cervna. Oslava v*roei zaloieni fadu Cis. 154. ye Fort Worth, Tex. 4. eervenee. Slavnost dne neodvislosti v sini iadu Pokrok Cis. 84 v Dallas, Texas.

4. eervenee. Oslava 4. eervenee v Narodn1 sini v Ennis, Tex.

Ve stkedu, dne 19. kvetna 1943.

SMETANOVA "MA VLAST" V LIVERPOOLU. Dne 14, bfezna uspokadal spolek Friends of Czechoslovakia, spolu s The Council for the .Encouragement of Music and the Arts ye Philharmonic Hall koncert. Hral The Liverpool Philharmoic Orchestra, fidil Vilern Tausky.

AnglickYm ptatelam v Liverpoolu, sdrutenYm ye Friends of Czechoslovakia, kteii se podjali velkeho rikolu souborneho provedeni Me vlasti a zabezpeeili v gechny nutne pkipravy a podminky pro umeleckY tspech, ma, Cs. vetejnost v Anglii co dekovat za tento hold B. Smetanovi, nesmrtelnemu •bojovniku za vac naroda, kterY tu konedne mohl promluvit k anglicke vetejnosti pine a neskreslene svou vlastni feel Souborne provedeni Me vlasti Liverpoolskou filharmonii pkedstavuje odvatne vybodeni ze vtite koncertni prakse anglicke a v obetavosti i nad geni nam ptiptimind domov. Stalo se totit po prve, ze se Anglidane odhodlali provost v celku a v jednom koncertnim programu na ge nejnarodnej gi a nejdratg i dilo. Rozhlasove orchestry site nyni za valky hraji krome Vitavy i jine basne. Avgak dosavadni anglicka provedeni rozhlasova nepteklenula ani zdaleka one nebezpeene distance, ktera, zustava mezi dilem a dirigentem, jemut zyukova. materie, 6eskY rytmus, i hudebni cit jsou dosud neznamy v jejich souvztatnosti. Az dosud je nesnadno Anglicanism, pochopit ideu Me vlesti, ptiblitit se hudbe, ktera je vzrugujici kombinaci pitoresknich rytmil a exotickYch zyuka, zvygujicich estetickY potitek, nYbrit hudbou, ktera, prostkedky soudobe techniky vyjadiuje psychu naroda a nepodava jen narodopisn* jeho zevnej gek. Je pro ne nesnadne postihnout, kde deskY tanec nebo pochod z materielniho tlueeni dvou Ci etyketvrteeniho taktu pfechazi do individuelniho vnittniho rytmu a vYrazu Ceske polky, Ceske lyriky, pathosu, hymny. Ptekatky neporozumeni nejsou jen narodni, nYbrt ptedev gim hudebni. Konservativnimu hudebnickemu anglickemu svetu, kterY jednostranne ulpel na klasicke a romanticke symfonii, jsou vYraz i forma Smetanova pfilig nove, individualni, nestadi r.a vtitou, natioenou gablonou. Proto teprve tam, kde se hudebnici dovedou odpoutat starch zvyklosti a pkiblituji se Smetanovi jako nove osobnosti, neodpovidajici tadne z pestovanych tu norem, objevuji jeho pravou fee, mohou acenit jeho osobitost a ptilnout k nemu skuteanou hudebni laskou.

To se stalo v ptipade liverpoolske filharmonie. Slyseli jsme poprve anglickY orchestr, oyladnutY smetanovskYm tempem a vzruchem.

Vime ze zku genosti z dOmova, jak Smetana si svou hudbou ziskava a utvati lidi, jak se dovede rozjasnit, zbavit pozemske tine a uvolnit k diigevnimu rozletu lidi nejtvrd gi a nejuzavtenej gi. Totet jsme videli na liverpoolskern orchestru. Na katdern umelci bylo patrno, jak je okouzien hudbou Smetanovou, jak se citi osobne rieasten a odpoveden za Uspech dila, jak opakovali a zdokonalovali sve party a jake pki torn z teto hudby pote geni. Proto katdy z hudebnika byl ptipraven spinit kahly pokyn a naznak dirigenta y. A ten pinili a uskuteeriovali; s citlivou intuici a hudebnosti tive vystihovali rytmus a modulaci frazi, charakter i zmenu temp. Bylo pote genim pro dirigenta vest orchestr tak silne pro vec zaujatY. A Tausky jako jeden z nich, s nimi hral, zpival a sdeloval fluidum smetanovskeho rytmu, rortehoval vroucnost kantileny a drtel mocnY, horky dech v rnohutne stavbe Vy gehradu, Tabora a Blanika. Opravdovost a horoucnost, s jakou se oddal dilu, prokazovaly, ze je smetanovskY hudebnik. yge vnej gi a osobni ustupovalo stranou pied touto jeho upiimnou oddanosti k mistru. Mohl ji tak svobodne a volne projevit v dile nejzavatnejtim proto, ze zna nejen partituru ve vgech detailech, ale ze mu take v pameti silne a neoslabene sppluzni standartni vYkony vynikajicich deskYch dirigenta. Tato neoslabena, sounalelitost se tivou hudebni z'-strunou naroda doma byla pro nas v exilu nejblativej gi. TauskY dostal z orchestru z yukove vge, co je ye Smetanovi katdemu Oeskemu eloveku tak drahe a co dovede zachytit jen umelec, kterY nemysli na sebe, nYbrt na dilo. 1:Tspechem byl ptedevSim orchestr sam. Obsa,zen velmi pane (10 prima,

VESTNIK 9 sekunclit, 8 cella,koutrabasii), mel pinou sytost smyeca, jeho dteva zejm. klarinety hrave a lehce lagkovaly a vitily v tempu .polky, horny fined na vstupu do Vy gehradu ptekvapily syYm sametovYm, mekkYrn nasazenim. Jasnost hla:st v divokem mists svatojanskYch proud% piastienost vstupnich va gnivYch rytma Arky zraena, melodie Ctiradovy Lasky kouzelne znely. Bylo mnoho dokonalYch detail% na jejicht vYaet nezbYva tu mista, hlavni v gak bylo, ze vystoupila v pinean svetle vzacna jednoti7 nost vgech basni a souvislost jejich vYrazu.

Hned ye Vygehradu pfekvapilo neoby,dejne soustkedeni vgech hradt, kte$ nikde nepolevilo, naopak nabYvalo na siri a dechu. Architekto, nicka mot smetanovskeho rytmu rostla od ne k basni, aby vyvrcholila ye velebnem a vzne genem 'Mom, tato biblicky zakonite basni mu a aby napino vyznela v Blaniku, kde pochod blanickYch rytita z_nel mohutnosti pochodu celeho naroda.

V takika yyprodane koncertni sini, dvakrat tak velke jako Smetanova sin v Praze, byl to veliky rispech, nejenom vnej gi. Prokazalo se pfedevgim, co znamenaji pro Ceske dilo iniciativa a aktivni zajem anglickych pfatela hudebnika, jak hrave najednou jest ptekonavana zdanliva, neptistupnost Smetanovy Vlasti.. I zde Smetana, podobne jako pied 70ti lety dorna, musi vyhrat jests svou bitvu. Smetanovo umeni nejde girokou pohodlnou cestou slavy a iispechu. Jeho cesta je vtdy a byla pkikra; neschadna, trnita, jako cesta jeho naroda. Na na kterem zapasi a krvaci na g narod doma, jest Smetana tivou vodou naroda. V Anglii, kde je dnes tolik sympatii k Ceske yea men bychom se starat, aby tento nej yroucnej gi mluvCi a nejeistgi obhajce naroda miuvil co nejvice.

Dosud Smetana v nagem boji zde je zapomenutou kapitolou. Proto tim vet gi nage uznani plati anglickYm pia-telt:1m v Liverpoolu za to, Ceho dokazali. Docerime jejich din a nenechme jej zapadnout jako nahodnou episodu! Mame jiste motnosti, aby anglicka, vetejnost i v jinYch mestech poznala Smetanovu Vlast, tim vetsi,ze prosttednikem a pionYry jsou po prve anglieti umelci, liverpool gti filharmonikove.

A. J. Patzakova.

V

BRANA ZLATEHO ZAPADU. William Ruda, Winnipeg, Manitoba.

Oast° pti raznS7ch pfiletitostech 'nest° Winnipeg nazkvano bYva, Chicagem. Kanady. Snad proto, ze po Chicagu mame zde nejvetgi Grain Exchange v Americe. Prilmyslove Winnipeg nema takoveho vyznamu, tkebas bylo teleznienim sttediskem zapadni Kanady. 0 Chicagu je znamo, ze je to druhe nejvet gi teskosloVenske mesto ye svete se skoro tiemi sty tisici Oechu a Slovan nekolika generaci. Winnipeg s jeho tkiceti tisici obyvateli raznYch narodnosti, v okoli a ye meste ma jen asi 200 eeskoslovenskYch rodin.

Tfebate mesto bylo a je nazYvano branou zlaOho zapadu — Gateway to the Golden West — kde zadina rovina prerie, se zemedelskym podnikanim kanadskYch farmakt podle anierickeho vzoru, okolnosti nebyly ptiznive vetgimu soustkedeni krajant. Winnipeg byl vice merle prachodnim domem, kudy kolonisadni odbory Canadian Pacifik a . Canadian National teleznice odesilaly evropske pkistehovalce do dasti Manitoby, do Saskatchewanu a Alberty na. farmy.

Skuteenost dokazuje, ze pro pfevainou vet ginu ptistehovalca zemedelstvi nebylo cilem tivota, tieba tak uji gt'ovali o tom ptislugne rikady v Evrope, jejich zraky a my, glenky zaletaly do pramyslovYch krajii SpojenYch Stitt americkYch a pramyslovej gich stkedisk vYchodni Kanady. A tak nastalo pies Winnipeg zpetne stehovani krajarra, ktetit nemohli nebo nechteli zvyknouti zemedeiskemu kraji a americkenur zpasobu farmateni. Dakazem toho jsou tisice usazenYch Oechoslovakt v Torontu a .v Mont realu a v jinYch pramyslovYch mistech vYchodni Kanady.

Jen nepatrny poeet vracejicich se uvaz1 ye Winnipegu. Jadro zde usazenYch ptistehovalcii starg i doby pozustava z Oecha pti glYch sem ze Srbska a Polska, kteti, jako druha generace reemigranta, podle vypravoYani rodida, nejasne vtpominaji na skoro zapomenutou padu jejich

Strana vlasti, tenkrate jests pod Rakouskem, na male vesnice, na pisne domova, pestre kroje, v nich se chodilo v nedeli do kostela. V prvem odboji hrali vatnou ifeast, po osvobozeni vlasti tolik o Ceskoslovensku, o torn malem statu upkostied Evropy, kde potada yky a aroveri byly uspokojive rorte geny a demo7 kracie pfevladala. Celek doplriovalo jen rodin ptiglYch sem ptimo - z Oech.

Po nacistickem vpadu do Oeskoslovenska ne7 kteti pracovnici z prveho odboje pomohli zaloodbodku Oeskoslovenskeho narodniho sdruteni, ye ktere zastoupeny jsou einitele zdejgich deskoslovenskYch organisaci. Na ge teny a jejich organisace, jako bojovnice o zdar nageho zdej giho odbojOveho hnuti, bezesporne maji velke zasluhy. Leto gni a loriske poulieni sbirky (tag days), kteret vynesly vice jak pet tisic dolara, byly ptevatne jejich praci. Zdej gi anglicke noviny pkinageji ptiznivY obraz Oeskoslovenska,- pravdive lici pomnichovske doby a barbarske persekuce u nas, — zvla gte Lidice — a tak diky winnipeckemu tisku vladne tu ptizniye mineni o nas.

Za pomoci vgech Mena Cs. nar. sdruteni a dobre vale vgech lidi starame se o to, abychom v kanadskem demokratickem prostiedi uplatnili svou lasku ke stare vlasti. P11 torn jsme si vedomi reeni Dr. Ed. Bene ge, ze mame nejeri bYti dobrYmi echoslovaky, ale take ptedevgim dobrYmi Kanad'any.

V

PRVE OS. LOUTKOVE DIVADLO V KANADE. Piked lety jeden eeskoslovensky loutkat poslal svemu pkibuznemu do Valley Centre v Kanady krasne loutkove divadlo. Zel Bohu obdarovani nebyli loutkati a tak toto loutkove divadlo odpodivalo tam spankem spravedlivYm. Jednatel "Novo Vlasti" Franta Horaeek jej tam objevil, krajane emigrants v Montrealu provedli mezi sebou sbirkma tak toto jedine loutkove divadlo v Kanade stalo se majetkem odboeky Os. Narodniho sdruteni v Montrealu. Koncem dubna letog niho roku bylo prve pfedstaveni. Hrala se hra "Oarodejny mlYn", od mistniho autora, protote neni divadelnich her. Druhou hrou byla hra "Kag parek a Kalupinka", opet domaci virroby. Tato hra se tak libila, ze musela bYt opakovana detem es. doplriovaci gkoly v Montrealu. Pf• ipravuje se zahajeni "nove sezony". KaAparek, Kalupinka, rak Klapy Klap, taba Kvaky Kvap a vgichni ostatni umelci se pilne pkipravuji. koda, ze pi•edstavitel Ka gparka bratr Roba Ehrman onemocnel, nevime jak to bez neho bude klapat. Velikym neostatkem je, ze neni k disposici tadnYch her pro loutkove di vadlo. Snad nekdo v Anglii, nebo jinde ye svete, nagel by v kufru nejakou hru pro loutkove divadlo. V kladnem ptipade po glete ji na adresu: J. Andrlik, P. 0. Box 22, Stn N, Montreal, Kanada.

V Novi sloveniti dilstojnici pfisahali proti partslavismu.

Washington. — Msgr. Josef Tiso mluvil pted novYrni slovenskYmi dastojniky z Vojenske koleje, o nebezpeei komunismu pro- Slovensko.

Novi dastojnici, kteti skladali ptisahu do rukou sveho nejvy ggihe velitele, museli odptisahnout, ze nebudou "nikdy svedeni jak panslavistickYmi, tak protinemeckYmi hesly". Podle bratisla yskeho rozhlasu hla geneho Office of War Information, Msgrs Tiso varoval dustojniky pted "skvele zakuklenou sovetskou propagandou", ktera, se mate dostat na Siovensko, aby "vyssala bojoveho ducha a podryla slovenskou silu k odporu." &Tech yaleene pfijely ukazuje ducha lidu.— sekr. Morgenthau.

Washington.— Ameridane v mane n•tli ttech tYdnech provedli jednu z nejvet gich finarit nich operaci na svete. Upsali vice net 18 miHard dolart na druhou upisovaci karripari, ktera konCila 1. kvetna.

Sekretat pokladu Henry Morgenthau jr., komentuje rispech upisovaci kampane prohlasil toto: "-Uspech druhe upisovaci kampane je odpovedi Ameriky narodum osy. Ptekonali jsme o vice net'5 riiliard dolara cil, ktel•Y jsme si sami ureili. Tole infra na geho vlastenectvi"

VESTNIK

*trans. it

STANOVY

Dobrovolne Nemocensk Podpory schvalene XIII. Sjezdem r. 1940 konanem v TAYLOR. TEXAS ilikEDNICI. Hlavni tfadovna Slovanske Podp. Jednoty statu Texas (SPJST) pfijima pfispevky a vypiaci podporu. Jine rizeni, jako vyfizovani 2.6.dosti o podporu neb zaleSitosti organisaeni Odboru Nem. Podpory zasilaji se na: John Toupal, Caldwell, Texas.

NEMOCENSKt VYBOR — SJEZD (SPJST) John Toupal, Joe Kadera, Frank Janota, Jos. Koliha jr., Jos G. Patalik, Charles Drgad a Mary Cordray. itEL. teelem tohoto oddeleni jest finanene podporovati eleny SPJST. v padu Arazu nebo nemoci Hlavni tfadovna pfijima, pfispe yky od mistnich fadfr a vyplaci podpory z tohoto fondu na odporueeni nemocenskeho vYboru mistniho fadu a odporueeni teditelil Nem. Podpory, nema v'S'ak pravomoci nad Odborem Podpory a neni vazana jakoukoliv zodpovednosti za tento Odbor.

Zadosti o elenstvi, zaloSeni odboeky tohoto odboru u mistnich tadfl, podporu a vAe jine posilaji se na John Toupal, Caldwell, Texas. eleni Sadajici o podporu, poSadaji fadove idedniky o vydani listiny (Sadost o podporu), kterou sami vypini, nechaji ovefiti nemocenskYm vYborem, piilo2i lekatske vysvedeeni a ponou jejich iadost John Toupal, Caldwell, Texas, ku odporueeni (nebo zavrteni) vyplaty podpory. elenove tohoto odboru, nebydlici v blizkosti v pfipade Se by Sadali podporu, mohou si to vyfiditi u nejbliSkho kadu a pakli by tam na.blizku Sadneho nebylo, daji podepsat Sadost dverna svedkilm a pkiloSi lekakske vysvedeeni. eLENSTVi.

olenem tohoto odboru mute se stall kaScIST zdravr Glen obeho pohlavi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, kdy si tak pieje. Detske oddeleni je vyjmuto.

Odbor Nemocenske Podpory zahaji pilsobnost jaktnile dosahne dva tisice (2.000) dienu.

Mistni fady, v nich2 bude Nemocenska, Podpora zavedena, ustanovi sobe zvla gtni nemocenskf vYbor, ktert dr.I pkesne zapisky jak tak i plispevn pro tento odbor. elenove vstupujici do tohoto odboru zaplati padesat centil vstupneho, jet dini nemocenskY fond, a pak dle potteby plati na rozpoeet vzniklY poetem Sadatelii o nemocenskou podporu. e'en Sadajici o podporu musi pfedloSiti ogettujicimu lekafi listinu k temuS freelu vyhotovenou ku ovefeni, dle nit bude ureena vise podpory. Musi tee vypinit tadost o podporu, jet mu bude zaslana.

PODPORA SE VYPLACI NASLEDOVNE. 1. Jednocentova podpora bude udelena Menu, at' ji'2' operaci, pobytem v nemocnici, zranenim, vnitini nemoci, paralysou, rakovinou, nebo tuberkulosou stiSenemu, jehot vydani nilo vice net $150.00.

2. Pub centova podpora budit dana tem samym, jejich2 vydani bylo menSi jak $150.00.

3. Jedinci trpici irloubovym revmatismem neb vysokYm tlakem krve nejsou k podpote opraxneni.

4. olenkyne v dobe porodu, kde bylo zapottelai lekafskeho oeetf-eni, jsou opravneny ku podpoie $25.00. Olenkyne Zadajici tuto podporu, musi bYti v Odboru Nem. Podpory ne merle net 12 mesicii pied porodem.

5. Tento odbor nikomu nehradi ztratu easu.

6. V padu nemoci di zraneni, kde lekatske vydani neeinilo $25.00, Glen neni opravnen k podpoke.

7. elenove nemocenskeho odboru nejsou • opravneni k podpote v nasledujicich ptipadech: a) Za &az ve stavu opilosti. b) Zraneni v sebevraSednem fnyslu. c) Podvodna, Sadost o podporu, tvrdici nemoc zatim co Sadatel pracuje. d) Neplaceni pfispevidi do Odboru Podpory, nebo kdy Glen byl suspendovan.

8. elenove zesnuvgi behem dvou tYdnu po zraneni, v torn Pripade jejich dedicove nemaji narok na podporu.

9. elenove mohou obdfieti jenorn jednu podporu behem dvanacti mesict.

10. elenove, majici 10, 15, 20 letou i jinei pravidelne pojistky, jet SPJST. vydava., a to jim vypr§i, mohou laSrti naddle eleny tohoto c'dboru, kdy sve pkispevky fa.dne plati.

11. Clenove ' mistniho tadu, ktefi ptistoupili do Odboru Nem. Podpory zvoli si tajemnika (v ptipade, kdyby fadovi fitednici odmitli tyto zaleSitosti vyfizovat), kterf vede pfesnr seznam clenu, pfijima ptispevky a odesila je na Hlavni tIfadovnu.

12. Addy, majici nemocenskou podporu, zvo11 tfielennST nemocenskST vYbor, kterS7 vyAettuje Sadosti o podporu a je odporuduje (nebo zavrhne) a musi je pied odeslanim stvrdit svS7mi podpisy.

13 elenove, ktefi pf gli nasledkem frrazu nebo neWesti o Cast neb ce1S7 ud, jako jest strata ruky nebo nohy a trvale zmrzaeeni, dostanou podporu 1 cent die poetu elenft, net toliko jednou za rok.

14. Hlavni tfadovna SPJST. neni v 2adnem ptipade vazana neb zodpovedna za fond Odboru Podpory a neni naprosto sodpovedna za vyplaceny podpory z tohoto fondu nemocenskeho. Tento fond pozustave, z dobrovolnYch pfispevka Menu SPJST. pro deny nemocne a podpory mohou bS7ti vyplaceny dokud se nachazi penize v pokladne pro tento Odbor.

15. V kaSdem ptipade piedseda mistniho tadu ustanovi nestrannY vS7bor k prozkoumani Sadosti o podporu a zjisti, nejsou-li eleni vs7boru spfizneni se Sadatelem podpory k tomu, aby se pfedeSlo namitkam, Se se nekomu nadrSuje.

EIZENI ODBORU NEMOCENSKEHO FONDU. 16. Hlavni tfadovna Slovanske Podp. Jednoty statu Texas (SPJST) nepfevezme povinnost ani nebude rozhodovati o v3iplate podpory, jenom bude pfijimat pfispevky do nemocenskeho fondu a vyplaceti podporu; ostatni musi bYti vyfizeno mistnimi vStory Odboru nemocenskeho, ktere obdr21 patfiene listiny pro vS7platu podpory, Sadosti o podporu, vysvedeeni od lekate, je2 vfloor fadne vypinene ()dale na Hlavni tfadovnu.

17. Oast $1.000 povolena, sjezdem v East Bernard a vstupne 50c za Mena utvoti fond, z nejS podpory budou vyplaceny Hlavni tfadovnou na odporueeni nemocenskeho vSiboru jednotlivYch fadfi.

18. Hlavni fikadovna oznami stay nemocenskeho fondu katde tfi mesice zaroveri s jejim pravidelnm fin. vYkazem, aby eleni men pietiled skutedneho stavu Odboru.

19. Jakmile klesne fond nemocenskeho od-

Ve stredu, dne 19. kvetna 1943. boru na $500.00, prispeje ka'SdST Glen $0.25 na dopinent fondu. a tyto pfispevky musi tajemnici tadu odeslat na Hlavni tfadovnu s ptesnS7m vykazem.

V LETECKA OFENSIVA. Je nesporne, ze ofensiva britskeho letectva probiha fispeSne. Ministr letectvi Sir Archibald Sinclair mohl ji2 oznamit, Se Kruppovy zavody byly teSce zasaSeny, a stejne tak i fada danich dfileSitych podnikfi v jinYch prfrmyslovYch mestech Nemecka, ktera se chveji pod dopadem nejteS'Sich pum, jich2 bylo dosud v teto valce pouSito. Po naletu na Essen zjistila na pf. vYzvedne, letadla jeSte 18 hodin po fitoku, to v prfanyslovYch etvrtich zufi venire poSary. Podobne byl zasaSen take Mnichov, Norimberk, Stutgart a jMa stfediska nemecke valedne vYroby.

Popularita, jig se britske letectvo po techto Uspegch tegi, Pfispela hodne k tomu, Se frpisy na sbirku "Wings for Victory" stoupaly velmi rychle a v samotnem Londyne vynesly, vie net 150 milionfi liber. Pocit, to na britske letectvo tieba venovat obnosy zcela mimofadne, je zfejme uvaSime-li zejmena, jak rozsahle valeene pole mu ptipada. Ministr letectvi Sinclair zminil se o 4 nejdfileiitejAich Akolech: 1) Obrana Velke Britanie a jejiho valeeneho pramyslu proti leteckYrn fitokilm. 2) V spolupraci s valeenYm lod'stvem obrana namotnich spojti a soueasne boj proti nemeckYm ponorkam. 3) Spoluprace s pozemnimi a namotnimi silami pfi AtoenSich akcich. 4) Letecka ofensiva proti Nemecku a Italii.

Ze zpravy ministra letectvi zaslouSi si zvla gtni pozornosti zejmena east, v nit' se Sinclair zabYval nerneckSrm civilnim obyvateistvem. Poukazal na to, Se v teto valce pocit'uje nemecke obyvatelstvo po prize valeene hrfay na sve vlastni kuti. Neni to jiste maliekost, to v Nemecku je nyni — krome evakuovanYch — milion lidi bez Pristfe gi. Co se tYka vlivu britske letecke ofensivy na prfrbeh bojil na vYchodni fronte, Sinclair pfipomnel, Se nemecke veleni musilo ponechat pro obranu Nemecka silne letecke skupiny, jichS by bylo rado pouSilo v boji proti Rude Armade. Cela polovice nemeckeho stihaciho letectva zustava pit v 'if:Si a v okupovane Evrope, ponevadS nemecke veleni musilo poeitat s nezbytnou obranou nemeckeho valeeneho prfimyslu. Pfevaha v letecke vYrobe a lep§i vYcvik pilotu zajiWuji spojenciim nadvladu ye vzduchu takovou merou, Se ani nemecka, obrana nemuSe jiS uchranit valeenou v3irobu Teti ilk pied teSkSimi zasahy.

Zprava o letectvu byla by nefrpina, kdyby se nezabSrvala take Usilim o vSTstavbu civilniho letectva po valce. V parlamentni rosprave poukazali mnozi poslanci na to, Se leteckou dopravu po valce bude tieba podfidit statni kontrole, pri eemS je tieba ovkm zajistit mezinarodni spolupraci v gech state, ktere maji na tomto problemu zajem. Poslanci Labour Party piipominali, to se v letecke doprave nesmeji projevit podobne tendence jako v doprave lodni, kde vlivni prirmyslnici Sadaji tak zvanou reprivatisaci. Projevily se take obavy, to Spojene Staty vyuSiji sve letecke vyroby k tomu, aby si po valce v mezinarodni letecke deprave zajistily rozhodujici vliv. Z vladnich prohlaAeni je videt, Se ani Velka Britanie nezapomina na dilkladne ptipravy pro organisaci civilniho letectva, p11 nit se pamatuje stale na to, aby byla zajigtena P. Haras. mezinarodni spoluprace.

V s.-nem. socialni demokrat ubit.

LondYn. (ONA.) —"Dr. Emil Strauss, 1:1 7valSr Aefredaktor pralskeho nemeckeho listu Social Demokrat byl zavralden v Polsku, kam byl deportovan po tfiletem pobytu v Buchenwaldskem koncentraenim tabofe. Dr. Emil Strauss byl pfedak nemockYch socialnich demokrath v eeskoslovensku a znarnY publicista. Zpravu o jeho smrti dostaly zdejti kruhy es. vlady.

V Po Vojne hrdin mnoho bYve,.

Ve sti'edu, dne 19. kvetna 1943.

JOZ.A. SIKEIC-DOUBRAVSICk:

NEPREMOZENI ROMAN

Za chvili jit sedeli v prostranem pokoji se starodavnYm tetkYm nabytkem a vile psi svadine. Benet chtel piedem platit za byt a stravu, lee pani mavla odmitave rukou. "Jen toho nechte — vtak se nejak dohodneme!"

Usmala se nan svyma milYma oeima.

"To bude mit tati radost, at se vrati! Je v lese", vysvetlovala.

"I to si tatinek neda, aspori trochu pokoje!

Lids tu piece nekradou, ani nepytladi, tak co?"

"Nediv se, hochu, to vit, les je mu nade vtechno! Ut mu tak zvykl, ze by bez neho ani neobstal. Vtdy,t' jsme tu jit pies dvacet let!"

"NestYska se yam po svete?"

"Ne. Jsme tu spokojeni. Mam rada na2e fiche lesy, narodila jsem se i vyrostla dole v mesteeku. Vtak je take poznate. Bratr tam ma menti statek. Cloveku ani neptijde, ze by tu bylo smutno. Ale deti, ty ut ne! Ze Slavka chtel miti take myslivce, kiuk vtak nechtel ani slytet".

"To bych si dal! Ve meste je ddcela jinY tivot. Ale domov je domov . " iekl nable vfele.

"Wady si vzpomenu, jak u nas sviti slunce a jiste se 'Calm na dovolenou. Budu ted' u vas etyti nedele — kveten je u konce — aspori utijeme leta. To nas zas vykrmite! A poekej, Jarko, tobe zas nekdy natetur smal se diveine.

"Ale ja se nedarn!"

"Povidej piece, devee, jindy div si jazyk nepfekousnet a dnes jsi jako zatezand!"

"Ona se stydi pied panem Benetem".

"Ale, sledno, cot vypadam tak zle, to se mne bojite?" zatertoval hoch.

"Ne, ne, pane Beneti!" odpovidala nejiste, sklopivti oei.

"Co Jirka, Olieka a Gustik? Jsou ye tkole?"

"Kdet jinde!"

"Jirka se uei stale dobie?"

"Udi. Mame z neho radost. Nu, snad da Pan Rah, to take vystuduje", tetila se blatene. 0bracena k hostu, vysvetlovala: "Nate ostatni Jirka chodi v Taboke do gymnasia, Olinka do mett'anky a Gustik do obecne zde v mestedku! Ten nejmladti je nati bolesti — ubohY hrbadek. Spadl se stromu a nettesti bylo hotovo!"

Pii vzpomince na n6110 otfela si uslzene Hovor se pfenes1 jinam. Pani lesni se dovedela, to host je z dosti zamotne rodiny, otee ma vYnosnY stfitnY obchod kdesi na Morave ate jsou jen dye deti — on a provdana sestra.

Povidali si vtichni at do navratu pana lesniho, kterY mel srdeenou radost a bod ge pottasal hostu pravici.

Odpoledne tli hoti na prochazku do lesa a vratili se at k veeeru notne vyhladoveli. Benet poznal vtechny obyvatele myslivny. K babiece Verunce se hned hlasil, nebot' ji znal z pfitelova vypraveni. Babka byla cela zkoprneld. Spfa,telil se dokonce i s Rekem, kterY site zprvu nedtivefive vreel, ale oak se take lisal.

I ostatni deti byly doma. Hrbaeek Gustik pHtel tally odpoledne, Jirka s Olgou pfivezli se k veeeru vlakem. Dojitdeli do tkoly denne.

Benet si vtiml podoby obou sester. °be plavovlasky s napadne modrYma alma, jenom u 01gy se zdalo, ze jsou hlubti a jaksi vatnejti.

Hrbadek si Benete napadne dlouho prohlitel, ale mnoho nepromluvil. Jeho tivot byl vilbec nejak zaktiknutY. Pfitel na svet pozde, kdy2 ut ani neeekali a pozdejti mrzactvi vzalo mu skoro vtechnu detskou radost. Jenom starost o budoucnost Gustavovu kalila oei pani Vitove. Co s nim bude, at vtechny deti se rozejdou za svYm chlebem?

Ale celkem aivot v myslivne proteplila vzajemne, laska a ficta deti k rodietim. Pekne se Lilo v rozsahlem staveni, kde nezavladla nikdy nouze. * TYden ut pobYval Genes v rnyslivne. Zdalo se mu, ze 'ty dni ubihaji jako voda. Znal jit skoro

VESTNIK cele okoli, v mesteOku byl DZ. nekolikrate. Se Slaskem se denne toulali, doma sotvak se najedli.

MirnY hoch se hned lesnimu i pani zalibil.

Jarma shledala, ze je docela hezkY Jeji zlatoplava hlavidka se nejak zamYtlela a nekdy yeeer nemohla dlouho usnouti.

Bylo hftive nedelni rano, tak krasne na yenkove. Svateeni nalada prostiela se krajem.

S vitky planskeho kostela nesl se harmonicky zladenY hlas tti zvonti; svolavaly lid na bohoslutby. OdevSad trousili se polnimi cestami vesnidane z ptifakenYch dejin.

Slavek s Karlem a Jarmou sli take zvolna bilou silnici. Vesele latkovali. Jarma mela ocb jen pro Benete a Benet zase jen pro ni. Vtak Slavek to take pozoroval. "Slutelo by jim to!" myslil si.

Jarma ye svetlYch Satech s jednoduchYm kloboudkem byla jako motYlek. Otveratka; vedela dobie, co si ma vzit. 061 ji jen hraly a cela se podobala kytiece, kterou si ptipevnila na riadra.

DYchala z ni svetest a Benet pozoroval, ze srdce ho zadina, bolet. Ale ku podivu, to bolest byla docela sladka, a pfijemna.

Tak dotli at do Plane. Cesta jim trvala pies pub hodiny.

Razem stall se stiedem pozornosti. Blayne deveata vtimala si Benete a take baby, sestrkovaly hlavy dohromady. Co je to me, kde se tu vzal a co chce?

"Hm, tkeba zenith! Holce je dvacet, tak co?"

Stara, Minaiice to skoro nemohla vydrtet a div se Jarmily neptala. To ut je obvykle.

Kdyt vychazeli lids po mti z kostela, zahledl BeneS starou Verunku spechajici kamsi do kouta hibitova. Ale hned byla odima zas jinde.

"Tak peknY koutek si to pfiroda vytvofila?

A hezkYch deveat jako maku!" povidal nadtene psi navratu.

"Libi se yam zdejti deveata?" ptala se pojednou Jarma.

"Prod ne? Ale v lese rostou piece hezei rutiekyr Jarma se zardela. Pochopila dobie, kam Benet svou naratkou miri. Srdieko butilo ji hlasite. Oh, tedy snad piece! Snad se ji nezda, ze ji Benet pohlcuje svYma oeima.

A nahle videla svet kolem sebe jests peknejti a pocit jakehosi doposud nepoznaneho blaha zalil jeji hrud'.

"Ale v Praze jsou jine sleeny! Ty dovedou koketovat, kdetto my, vesnicke, se v torn nevyzname !"

"MYlite se, sleeno! Pravda, ve mestech jsou snad divky elegantnejti, ale jejich povahy?

Jsou vettinou povrchni!"

Filosofovali spolu, ona mu na oko odporovala, ale spite jen proto, aby poznala, ja,kYm dojmem na neho ptisobi. Vtdyt' se ji zdal nesmelY, kdy2 k nim pkitel a ted' sama nevi kudy kam.

Avtak — cot mute za sebe? Mute za to, ze jeho °di ji tolik vabi? Prod must na neho myslit cele dni? Oh, kdyby tak, kdybyste tak Bala se domyslit "mel mne rad!" Potetild, kam at zabiha? Za necele tii tYdny odjede a pak na ni ani nezavzpomina! Blahova!

Doma byla jaksi rortrtita. Odpoledne sli zase na prochazku a toulali se lesem at do veeera.

Valne nemluvili. Jarma zachytila nekolikrate kradmY Benettv pohled, v nema eetla zfejmY obdiv, ale snatila se, jako by toho nepozorovala.

Z jejiho neklidu dalo se vtak vyeisti vtechno.

Marne zapirala. Slavek ji bedlive pozoroval. Weer se nenapadne pfitoeil ke Karlovi a dutene mu iekl: "Ty, mne se zda, ze s Jarmou to neni v potadku! Nepozorujet nic?"

Benet se zapalil a neodpovedel. Pak o torn nemluvili Les teptal oberna netnou piseri . . . Karlovi i Jarmilce. Srdci tetko porudit a mladi tada, take sva prava. Zamilovali se do sebe, ac dni ubihaly zdanlive klidne. V nitru jim vtak obema vielo.

"Kam jsem jen dal rozum? Je morns, abych se takhle zakoukal do deveete?" fikal si Karel.

"Vtdycky jsem tvrdil, ae se nikdy nezamiluji, a tak se mi zda, to ut jsem v tom take!" vzychal komisky.

"Sleeno Jarmilko, prod se na mne hnevate? co jsem varn udelal?

"Ja, pane Beneti? 2e se na vas hnOvani? Ale

Ittaaa jdete, co vas to napadlo!" zazvonila sttibrnym smiciaem.

"Prod tedy jste posmutnela? Vtdyt' jindy jste zpivala jako skfivanek a ted' ani nemluvite!

Povite mi prod? Smini to vedet?"

Nepovedela.

Sedeli pied myslivnou v zahradce, kde ly kefe rozkvetajicich runt "stolistek". Byli sami. Slavek je opustil s jakousi vYmluvou a pani lesni odetla do mesteeka. Slavek je nechaval schvalne o samote, kdyt vide], jak vzdychaji.

Jarmilka tmolila rozpaeite cipek sve bile zasterky a jen jen hotela. Citila dobfe, jak BeneS visi na ni rortoutenYm zrakem, ac svou ku klopila.

"Vid'te, sledno, ja jenom trapim!"

"Trapite? Ale, pane Beneti, vtdyt' jste . . .

Zarazila se. Po chvilce prohodila: "Ani nevite, co jste k nam zanesl jasu! Jsem yam za to opravdu vdeena!"

Podivala se na neho proteplene. Skoro zajdsal.

"Skoda, to tu neztstanete dele. At za armlet dni odjedete, bude po vas smutno!"

"To se varn jen zda! Zmizim a tivot piljde dal i beze mne! Nikdo na mne nevzpomene".

"Oh, milite se!" °paella tive Jarmila. "Na miMho eloveka se nezapomina! Ja si piece vzpomenu! Ale vy spite v Praze zapomenete na nati myslivnu a piece . . . piece . . . " "Sleeno Jarmo, prod mi to nedopovite?"

"Nemohu, pane Beneti! Nemluvme o tom!"

"Jak jste rortesknena! Co je vam?"

Chvili ticho. Jen Jarmila prudce dYchala riadra se ji bentlive dmula.

"Nat to chcete vedet, pane Beneti? Jiste yam na tom docela nic nezaleti!" zateptala.

"Nebud'te zlo,, sleeno! Odpovite mi na mou jedinou otazku? Smim se ptat?"

"Nut tedy, ale neslibuji!"

"Sleeno Jarmilko, vy mate nekoho rada s nadechem smutku ye hlase iekl Benet.

Jeji hledy plache lane se rortifily, iitasem.

Uhodl. Ma nekoho rada "Veru, na tohle nemam odpovedi! S nikYm se nestYkam, kdo by se o mne zajimal? Ted' jiZ" neptijdou princove pro Popelky!"

"A cot, kdyt je piece nekdo, kdo na vas mysli? Lesni vily piece znaji darovat. Ka2dY vas ma rad jenom pro ty eiste studanky vatich oei".

"Idealists? Tech jit ani neni. Ale dekuji za poklonu! Nevedela jsem, to umite tak lichotit."

"Mluvirri pravdu!"

Odpovedela stisnenYm hlasem, ale proste.

"Uhodl jste, to main nekoho rada, co je to vtak platne, kdyt na tu lasku nesmim ani pomyslit. A on mne nema, rad . " "A on vas nema rad . . . " tite si Benet opakoval. "Vite to jiste? ftekl vain to?"

"Nefekl. Domnivam se tak sama. Snad o tom ani nevi".

"Tedy milujete tajne? A cot kdyby to piece tugil a zeptal se vas? Co byste mu odpovedela?

Pravdu?"

"Za pravdu se nikdo nema, styclet. Kdyby prigel ten pravy, iekla bych mu: Mam to tolik, tolik rada! Ale on nepiijde, protote mezi nami je hluboka propast. Je ze zamotne rodiny, a ja, skoro chuda. Bude hledat penize — a moje yeno, cot to je? Kapka vody do more!"

"Vy se tedy domnivate, ze ku ttesti je tieba bohatstvi? Blahova, i chudak bYva tt'asten!"

"Snad, snad! Ja vtak chci na tu potetilost zase zapomenout".

"Ale snadne to nebude!"

Pokreila rameny.

"V tivote to jinak nejde!" A pokoutela se o itsinev. Nezdaiil se. Sotva se ovladala Vyskoeila s lavieky a ubihala do myslivny s oldeem .

Darmo se Benet polekal.

Rano uklizela Jarmila jako obvykle v Benekrve pokojiku. Bala se tam vstoupit, kdyby ji vide, liste by zas na ni vyzvidal. Co ji to veera jen napadlo?

Ano, ma rada — jeho! Povzde2hla si beznadejne.

Benet nebyl doma. Sotva vetla do pokojiku, upoutala jeji pozornost jakasi rozevfena, kniha na stole. Kdyt se na ni zveclave podivala, poznala, to jsou to verse. Zrovna na otevrene

VitEITNilt

IIInas III.

strance byla jakasi sloka za gkrtnuta dervenou tutikou. To ji upoutalo.

"Jak poutnik v bout" zde stojim, mej slitovani s laskou mou!

Cot nevidig tu mocnou touhu, jet zpiva, piseri majovou?"

Srdce ji prudce zabu gilo. Dlouho hledela na ty tadky, ktere napoviclaly, zietelne.

Nejra,cieji by byla vykiikla do nehybnYch lesri, ze se rodi nove ttesti Chtelo se ji zajasat jako vyhladovelemu sktivanku, kdyt vita zdaleka bohate jaro .

Kolem ni prosttela, se svateeni nalada .

III.

Slunce se nano k zapadu a zlatil3 svYm kouzlem les . . . Jarmila Vitova gla na prochazku Vedela, ze sama se nevrati. A opravdu . . . eekal na ni v zahybu cesty. Ogren o borovici, hledel kamsi v ptigekelou dalavu .

"DobrY veder, sledno Jarmilko!"

Podekovala a sama namazovala hovor.

"Co tu delate, pane Benegi?"

"Hlidam borovice, aby neutekly, ma krosna vilo".

"Ale jclete, Motno, ae hlidate nee° jineho!"

"Cot kdyt vas?"

Zasmala se kratce.

"Smirn jiti s vain'?"

Neodporovala. Vykrodili.

"Sledno jarmilko, prod jste veera plakala?"

"Vid'te, jsem to blazinek! Rozpladi se pro nic a za nic. Vera jste se vyptaval vy, dnes se budu vyptavati ja. Povite mi pravdu, pane Benegi?"

"Jako jste ji povedela vy mne, sleeno! ' "Vy vy . pane Benet' " "Nu?" "Vy jste zamilovan!"

"Jo.? Jak jste na to pirgla?"

"Kdo nekoho opeva, anebo snad dokonce skla.da o nem basne Pochopil. 1:Ismev pielet1 jeho mutnou tvat A potom zadal povidat pohadku o lesni vile, jet byla v mod. zleho draka celou kadu let. At jednou zabloudil do lesu statednY jinoch -- nevedel kudy kam . . . "A ja take nevim!" vyktikl Benet vesele.

Jarmila se smala.

Co myslite, Jaru gko, te udelal?"

"Tot' se vi, ze princeznu vysvobodil! Botinku, to je snadne hadani. Ale mot pohadek byste neutile", pane Benet'!"

"2e ne? To byste se podivala, co ja, vgechno urnim!"

"Tomu nevetim!"

"Zase nevekite!" prohodil ztrapene.

"Radeji mi pove'zte, jaka je to vase vyvolena!

BlondYna, bruneta, mala, nebo velke.?"

"Nevim. Ale je nejhezei pod sluncem! 26,dna se ji nevyrovne.! Ma modre odi a vlasy jak zlato!"

Hlas se mu zachvel.

"Sledno Jarmilko, je gte nerozumite?"

"Nikoliv!"

"To neni motile! Cot nevidite, ze mam jenom vas rad? Nevidite, co se se mnou cleje? Jarmilko, mate take mne rada? Aspori trogku?"

Oekal na svaj ortel.

"Pane Benet', tekla jsem piece veera, ze mam nekoho raft a ze na to nesmlm ani pomyslit.

Ale moje sny se piece pini. Mani rada — vas!"

Tak oddane to povedela.

Zajasal. Nedal na nic kolem sebe. Seviel ji do name" .. Alba' hltave na vlasy, na glji, kam jen Usmivala se ...

Nad nimi gumely sosny svou vednou piseri a touZebne zazpivala kuka6ka ... A kvetlo jaro....

Vyvinula se mu z objeti.

"Budeg mne miti vklycky rad? Tys bohaty a id ... i d. • • • " "Tys mou laskour Co je mi po bohatstvi! Vice je Diska!"

If

"Kde mi rozkvetla "V lesich! Nagel jsem tu svoje gtesti!"

"Aekl jsi, ze lesni vily dovedou earovat. bila jsem .0! Nebo jsou tim vinny tvoje uhrandive oei? Ty mne zavedly!"

Sli k sobe pkituleni tmejicim se lesem. Nedbali na pozdni veder. Snili o sve budoucnosti.

Na druhe strane lesa pies fidoli halekaly lidske hlasy. Vesnicke zvoneeky zpivaly ve'eerni klekani a na nebi zazatily hvezdy

Vratili se pozde. Jarma vklouzla do pokoje tie a nesmele a klopila oei. Stanislav si vgiml jejich rozpaktl. Jenom si hvizdl ..

Rano vygel Benet do zahradky, kde Jarma zalevala kvetiny. Hite' tam za nimi i bratr.

Povidal jim tkadlive: "Vite, co se mi zdalo? 2e jste se do sebe zabouchli!"

Sestra hoiela, utekla, ale Slavek zeptal se vane pkitele: "Poslouchej, Karle, nemYlim se?"

"Uhodl jsi. Mam ji rad!"

"Vane?"

"Piece mne zna g, Slavo!"

"Tak si podejme ruce! Byli jsme dosud spojeni piatelstvim, ted' budeme o hocine blitti!"

Stara Verunka, babiela lesnich, sklanela se nad vybledlou fotografii.

"Tonidku, zitra mat zase svatek! T ye, Verunka Vzpomina. Petatticet let spit jit v zemi a moje bolest se jette neutitila. Ale co je ti po tom na zemi, mag klid a nic to neboli".

S omtenYma odima vytla do zahradky.

Pani lesni ji zahledla.

"Babidka zas plakala!" povedela muti.

"To jiste vzpominal Zitra je Antonina Oba se zamldeli.

"Jarmilko, prosim te, dej mi trochu tech rritidek!" oslovila stakena divku, jet hbite vytrhavala plevel ze zahonu.

"Ale s radosti, babidko! A udelam varn venec sama, chcete?"

"Ne, ne, devugko! To si nedam vzit!"

Za chvili sedela na zaprati a spletala bredtan, zimostraz a bile rate. Tak ji spattil Benet. Podival se na ni s ridivem.

"Mlady pane, koukate na babu, co to dela?

At' yam to pan' povedi, pro koho pletu venec".

Hledela si sve prate.

"Povim yam po vedefi tu smutnou povidku", slibila pani lesni.

Kdyt seal pod ofe gakem, zadala vypravovat.

"Je to zpola tajemstvi . . . " Pokynula hlavou ke staveni, kde za bilYmi za,clonkami mihal se Verunein stin.

"Mel by yam to vlastne rici mut, ale takovY morous, nerad vypravuje".

Lesni jen zabrudel.

"Jiste jste si vgiml, ze statene fikame "babidko". Ale nagi babiekou neni, to je docela cizi osoba, ale ut jaksi patti k rodine. Odkud pochazi, to je zahadou a nikdo kolem nevi. Je stara asi peta gedesat let; nema zde nikoho z pkibuznYch. Stalo se to na druhe strane, zrovna tehdy gla velika voda. Myslivna je tam teky a kdyt se plitene povoderi, musi se vtechno vystehovat na pftdu. Jednou rano vy gla pani matka, tuhle mutova matka, tehdy ovgem mlada, aby se podivala, jak voda v "Toe stoupa. Byla jit hezky vysoko. Plovalo po ni dtivi, ktere sebrala nahote v lesich. Panimateinu pozornost upoutal pojednou cletskY pled. Kriste pane, po fete una gela voda utrienY vor a na nem dite v pefince! Na jeji pokkik pfibehli mut gti, vor chytili a tak zachranili i toho lidskeho dervidka. Byla to holdieka, asi ptzl roku stare., a cela se tiasla zimou. Vzali si ji do myslivny a kdyt se k ni nikdo nehlasil, nechali si ji. V gechno patrani bylo marne, snad nektert, nelidska mama chtela se lehko zbaviti nemile ptitete. Ani nevedeli, jak se deck° jmenuje. Alkali mu tedy Verunka, po panimatce.

Devoe rostlo jak z vody. Bylo jen radosti. Vedel°, ze neni myslivcovo, tekli to lido, kdyt trochu povyrostlo. Bylo skoro jako obrazek. Zadalo chodit k muzikam a nejednou se o ne chasnici seprali.

Potom se myslivcovi odstehovali na zdej gi revir a Verunka gla s nimi. Byl pry tehdy hAreckY kout hodne zaneclbanY'amyslivec mel pino Proto mu dali na vYpomoc mladence, dtssmeho krasavce. Nebyl tu ani dlouho a jit devdata tikala, ze je nejlep gi vyhnout se mu zdaleka.

Utikala pied nim. Mladenec se pry podobal samemu d'ablu. Udaroval take Verunce. Chodila jak pomatena a panimama marne vyzvidala.

Jednou vg ak prozradila nahoda. Pantatikovi se zdalo, ae kdosi obiha kolem myslivny j1 po nekolik noel. Aby to byli zlodeji, o torn pochyboval, bylo svetlo jako ye dne. Ale kdyt vy gel yen, poznal y e stinu boroviny bilou tenskou posta-

Ve stfedu, due 19. kvetna 1943. vu Verunku. Stala tam s mladencem. Schazeli se snad jen v noel ---- ye dne se mladenec mraell, 2e gla z neho hruza. Pak dasto Verunka plakavala a jednou rano ji nadarmo shaneli.

Utekla oknem a s ni zmizel i mladenec. Zprvu myslili, ze prchli spolee'ne, ale nebylo tomu tak.

Nagli je dievati. Mladenec se drtel stromu, byl vgak mrtev, zastielil se z vlastni pu gky. Opodal neho letela omdlela Verunka. g aty mela potrhane, zakrvacene. Bahvico se mezi nimi stalo.

Zustalo to podnes tajemstvim. Mladence pochovali na htbitove v mestedku mezi sebevrahy a Verunka se potacela mezi tivotem a smrti.

Dlouho trvalo, net se trochu sebrala. Vyptavali se, ale neprozradila nic. Nechtela o tom nikdy mluvit a lidem se take vyhybala. Z veseleho, smeleho deveete stala se samotakka; kikala„ jeji bolesti rozumeji jen sosny. Ale bylo videt, ae nezapomint„ Nad hrobem sebevraha objevil se jednou peknY Mt a hrob byl peelive upraven a ozdoben kvetinami. Kdo to ud'elal, jenom se hadalo, ale pak vtdycky v nedeli, kdyt gla Verunka do kostela, hlasila se k tomu hrobu vetejne. A nikdo neodsoudil .

To mi vypravovala pani matka, kdyt byla jit na vYmenku. Verunka vychovala jejiho syna a my jsme slibili pani matte na smrtelne poste'', ze ji neopustime. Dane slovo verne dodrtujeme.

Vgak Verunka take kika, ae ji musime pochovat v koute vedle Tonika, at' je to mezi sebevrahy.

Vgude je zem Pane.

Vidite, na ten neblahY hrob pletla dnes venec. Zitra je jeho svatek . . . A druhY venec bude viset na obrazku, tam, kde se mladenec zastkelil .

Za beta se hodne zmenilo. Dnes ua je jeji piibeh skoro zapomenutY . . . " Pani lesni dopovedela. Ticho, Benet seal v zadumani a Jarmile zahrala slza v oku. * tesknila "Karle, za dest dni jit odjede g .

Jarmila.

Milenci seal' y e vonnem mechu a divelny pfsty trhaly zelenY vies.

"Jak mi bude bez tebe smutno! Sotva jsme se poznali a ut se musime rozloudit! Ty jiste zapomeneg, najdet si jinou . " "Ne, Jarmilko, nemluv tak! Na krasnou pohadku nezapomenu!"

"Jen kdybych vedela, zdali piljdou na:s-e cesty stejnYm smerem! Tolik se bojim!"

"Nate srdce piemohou vgechny, nesnaze!"

Nemluvila.

"Mat piece mou vernost!"

Objal ji girokym ilsmevem a vroucne polibil.

Pak trhali spolu kopretiny, a Jarma z nich skladala Uhlednou kytici.

"Pojd', Karle, dame ji pod obrazek, vi g, tam, co mladenec . . . " 81i k sobe ptituleni jako dve deti.

Pod obrazkem sepjala diveina bile ruce a zageptala: "Modlim se za na ge g testi. Dej Buh, aby nage laska take neskondila smutne!"

Hoch ji konejgil.

Tech nekolik dni, "ktere zby'valy do jeho odjezdu, tak rychle ubehlo, ze se Jarmile zdalo, jako by byly pouhYm snem. Toulali se spolu lesem a bylo ovg em pochopitelne, tie jejich laska neztstala skryta.

Pani lesni se dcery ptimo zeptala a Jarma se pliznala s plaeem i smichem.

"1N,lame se radi!"

"Nevim, dite, on je dosti zarnotinY a kdo vi, zda nebudou jeho rodiee zabrariovat. To nechci, aby byla negt'astna!"

Dcera zesmutnela. Hle, jeji obavy sdlli i matka! A cot Benegova rodina?

To ji donutilo uvatovat.

"Prod jsi tak valna? Mat snad starosti?" ptal se jeji hoch.

"Mam!" "Jake?"

"Maminka uz vi o nagi lasce . " "Bran!?"

"Nebrani. Obava se jen, ze budu pro tebe lig chuda! Me veno snad stab. tak pro vesnici, ale do mesta a do obchodu . . . T y Ym rodieilm to jiste bude malo!"

Pkiklonila hlavu ke kmenu sosny zamysina se.

(FOlggOva.4)

Ve stkedu, dne 19. kvetna 1943.

MNICHOV V NEMECKU. 20. kvetna hovotil jsem telefonicky s Fricem v Berline. Pravil mi, to bude lepe, odloti-li svou naatevu. "Prod?" zeptal jsem se naivne. Zasmal se stisnene. "To budete vy, tam na hranici veciet lepe net my", a zavesil. Tfi nedele eet1 jsem jen nemeeke noviny a neposlouchal jsem ani londYnskY nebo ttrasburskY rozhlas. Snad ma Fric ptece pravdu, myslel jsem si. Na zitti vydal jsem se horskou cestou k hranicim. Bylo dusno, a tail jsem se, jak si pohovotim s hostinskYm na eeske strane, popiji plzeriskeho a pfeetu si anglicke a tvYcarske noviny. Postranni stezkou dael jsem tak bez nehody az na ske Azemi. Nikde ani eloveka Jakmile jsem vtak se podival dolii do roviny, zastavilo se mi na okamtik srdce: neptehlednY vojenskY tabor tahl se vzhriru z udoli, v lukach stan na stanu a podel silnice delo vedle dela, nakladni vozy, tanky. Zdado se mi, to je toho vice net jen pro jednu divisi. Sledoval jsem vinouci se silnici at k hranici; a tam, opravdu, tahly se dratene ptekatky od deske celnice a na misto klidne pokutujici hlidky nekolik set vojakt s nasazenYmi bodly v pohotovosti. Skryl jsem se rychle ye vysoke trave a plizil jsem se zpet do lesa. Na nemecke strane vladl stejnY klid jako rano.

Za tti dny ptijel Frie na na yttevu. "Hitler odtroubil tateni do Sudet", pravil. "de g asi nee() zpozorovali a on mysli, to to pirjde take bez valky". "My jsme nic nepozorovali". KY yl hlavou. "Myslel si, to to bude jen prochazka ptes hranice a k neeemu takovemv neni tteba ptipray. Nezdatilo se to vtak". "Nu,- a co se bude dit dal?" Fric se zadival zasmutile na zem. "Takove poratiky ho nejyice rozzuti. Bude si muset vymyslet nee° jineho. Hadam, ze bude pul roku klid".

Netrvalo to vtak pril roku. "Tam dole" pfedlotil Henlein osm boar aeske vlade, ujitt'uje ji slavnostne svou loyalitou; tadal obmezenou autonornii v ramci deskoslovenskeho statu. Potom dal Goebbels znameni k Utoku, napeti se zvytovalo, pan Runciman odjel z LondYna do Prahy — a nahle se dovedeli i gkoldei na zapacle SpojenYch Statri, to v srdci Evropy se vyskytuje cosi jako "sudetonemecka otazka".

Tentokrate jsme vte pozorovali od zadatku.

"Volkischer Beobachter" oznamil, to namisto manevrt bude v lete provedena na zkoutku easteene, mobilisace. Vesnice v pohranienim Uzemi byly vyzvany, aby se pfipravily na ubytovani vojakir. Vojsko vtak hned neptitlo, chodili zato muti s padnYmi sukovicemi, parem vysokYch bot ptes ramena a s uzlikem v ruce. Zaklepali tu a tam na dvete, poptali se po praci a pak povytahli nohavice a ukazali na sve bile pundochy.

Ve vesnicich je nevideli radi. "Pfinesou nam beztoho jen nettesti", pravil pekat Anton. "At zaenou s druhe strany stfilet, chyti les a brzy tady nebude cihla na cihle. "Nemel nepravdu.

Srpen byl such' a vesnice by byly hotely jakou troud.

Zaeatkem zati tel jsem opet na hranice. VojenskY tabor zmizel, stodoly byly prazdne, celnici si klidne pokutovali a hrali pied domem karty. Vypil jsem sve pivo a pfeeet1 Times. Odrately se v nich prapodivne nate starosti; tadaly spravedlnost a uvalovaly, jak by se daly protiklady vyrovnat a obtitna situate vytetit.

Pojednou jsem zaslechl histerickY povedomY hlas z rozhlasu. Byl to pfenos z norimberskeho sjezdu, hodina, kdy mluvil Hitler. Jak jsem zaslechl jeho vyhrritky, veal jsem hned, to tentokrate neustoupi, to se dobte pfipravil.

Letel jsem na pasece u hranic a pozoroval prapodivnY prrivod. Po silnici se ploutili stati mutove s tetkymi btemeny na zadech, teny s detmi na zadech, kuhajici stateny. "Musime pryd", stetovali si. "OeSi nam prohledavaji domy a sttili z nas katcleho desateho". "To nevetim", pravil jsem. "Ale ano, eetli jsme to v novinach". Kousl jsem se do rtri, abych nezakiel; nemohl jsem jim vykladat, jak tikovne je Goebbels podvedl. Byli ut jeho jedem Upine otraveni.

Dole v Udoli zastavovali je hlidky SS. "Starci, teny a deti prijdou do domt pro uprchliky, do kancelate k odvodu do legie". Zneklidnen jsem domt. Nemrite to dlouho trvat, myslel jsem si.

VESTNIK Nalada ye vesnicich byla stisnena. Selka Rennerova sklanela se nad bednarni a kufry.

"Co chcete, med? Kdopak by ted' na to myslel!"

"A co to delate, matko?" "Posilam pradlo a sttibro k tvakrove do Berlina — aby nam aspori nee° zbylo". Stara panna Wieczorkova jen kvilela. "Novou valku ut neptetiji". Take obecni starti Thaler, vtdycky s rismevem na rtech, byl vain' a stars, Simerov tekl, kdyi piisel odedist plynomer: "To je konec. Za dtyri nedele je po nas." Dole ve vesnici schazeli se komuniste docela vetejne na silnici. "V Praze ut jsou rusks letadla, brzy budem svobodni. Mistni vedouci SA fidernikil poslal sveho kluka po domech a odtekl sraz SA." Vailo se nejdivodejtim povestem. ",Nechcete jette phi libry kavy?" ptal se obehodnik, "ul nic nedostaneme. teSi vyhodili teleznice na hranicich do povetti. To je posledni tYden", vzdychal, "mrij syn musi take narukovat".

A nahle tu byly Udernicke tlupy. Byli to mladici divokeho vzezteni, v prapodivnem odevu s bilymi puneochami, meli pera za kloboukem a pasky s hakenkrajcem na leve pati. S pistolemi, loveckYmi putkami a s dikou za pasem. "Jako kdyby utekli z "Fra Diavolo". Je to bold dopupottasal hlavou Ulrich.- Nebyli to vtak tadni statiste z opery. Noe co not nebe bylo rude ohnem potart. Na druhe strane hotelo.

• zapalovali domy, vytizovali si namnoze sve osobni fray a nekdy jen stfileli po.nubohu do oken. V lesich zaznivala stfelba, ridernici na pohranieni hlidky, spalili take nemeekou celnici, aby dokS2ali, to Ceti jsou na vtem vinni, a nekdy sttileli take po sobe. Ve dne sedavali ✓ hostinci, pili a vychloubali se svYmi einy.

Chodili po vesnici, hulakali a dupali po polich.

Nikdo jim nebranil. Zimmt, mistni vedouci SS, kter' jinak musel bYt pti vtem, kde se rozkazovalci, chodil v civilu a ztidka kdy se ukazal na silnici. Vesnidane chodili rozrutene kolem.

Jednoho dne ptitla Brigita. "Jaka pak je u ye. nalada? Pottebujeme zpravy pro cizinu".

"Vtichni se boji valky. Vtude je to stejne a motna, to ye Slersku a v Lutici je to jette horti.

Jen kdyby zapadni velmoci staly pevne". Ano, jette je tu vysoka politika velmoci — na to jsme Alpine zapomneli v teto pohranieni valce.

Ptitel rozhovor v Berchtesgaden dkritickST den ✓Godesbergu, potom jsme slyteli v rozhlase, to se Mussolini nabidl jako sprosttedkovatel, a 'le se statnici sejdou v Mnichove. "To je vtecko avast", pravil obecni starti Thaler, "vtdyt' je valka. Dejme si jette posledni pivo".

Padlo rozhodnuti v Mnichtve. Najednou se uvolnilo napjeti, vtichni meli slavnostni naladu, jakoby by byla vyhrana dlouha valka. Sudettti ridernici zmizeli a eel& vesnice se setla v hostinci, Tide jasali a byli opili radosti. KaidY, kdo byl ye strane, nosil uniformu nebo alespori odznak. tdernici SS. sedeli ve vYeepu. "Vidyt' jsme varn to vtecko naparovali se, "Hitler dokate vtecko". Z maleho pokoje, kde sedavali lepti hoste, bylo slytet hlas naddrilniho, jinak vedouciho motorisovaneho oddilu S A.: "Vridce proste zapiskal, Chamberlain ptibehl, poslouchal a drtel hubu". Zahmel boutlivY potlesk. A ja, jsem si uvedomil, to posledni nadeje zmizela. Vtichni ut verili legende o nezdolnosti a neptemotitelnosti sveho vridee. Ted' J. K. mohl proste jen zapiskat.

V Turecky poslanee vyzYva. narody osy ke vzpoufe.

Washington. — TureckY poslanec Hussein Sahib Yalcin napsal do easopisu "Vatan" elanek, v nemt pravi, le viterstvi SpojenYch naradii je nevyhnutelne a vyzYva, narody osy a jejich vasalt, aby se vzboutily okamtite proti syYm vilderim a tak se vyhnuly trvajicim a zbyteenYm obetem.

Poslanec Yalcin pite doslova: "Jsme ptesvedeeni, to katdY mule videt jak probiha valka a jak skonei. Osud rozhodl, le osa bude poratena. Nastavajici bitvy a znieeni tivott a mat nezmeni na vYsledku. Spojenci dosahnou bezpodmineeneho viterstvi. Pokraeovani \Talky 'a..t do konce, at do dne kdy nezbude ani kapka krve, bude znamenat takoye vyeerpani osy, to jeji narody se z toho nevzpamatuji ani za stoleti.

.Strana 11.

Povidka pana Cyrila Horielca.

(Pokradovani na strane 2.) mam hlas jako ze sklepa. No, neni nejhorSi, ale poleka.

Zat'ulcam na forme a povidam: "Tady je Horaeek."

"Kerej Horadek?"

"Cyril Horaeek."

"Jd znal nejakeho Horadka od Hodonina co chodily do Vambetic na pout'."

"Ne, tak to ten nejsem."

Vite, kdyi lidi citi kapesni nebezpeei nebo dutevni nadvlaclu, tak zadinaji sproste, ale to musite pfehlednout, byt v to chvili nad oblaky.

"Pak jsem znal jednoho Horaelca co vybiral kasy."

"Nemejlite se s Lecianem?"

"Jo, Lecian, jo, jo!"

"Ne, ne, ja. jsem Horadek, Cyril Horadek z Nove vlasti z Montrealu, vite, z Montrealu".

"Krucihiml a co tady chcete, tady je jina. provincie."

"Prosim uctive, kdy dovolite, ja bych si s va,mi jen chtel ptatelsky pohovotit, pokonferovat, cot pak to nelze, col pak nelze z oei do oei si to kid, stateene, mutne, zname . . ." " JO, nekradu a nernam eas a vy jdete pro penize, tadnY med kolem huby, na vas je to vida, vy jdete pro penize! Stara, honem, kde je hul, zavolej psy, himl, to by hralo, aby kalclY vandrak mi tikal, to jsem dlutnY za noviny . . ."

Situate, kdy nelze nic ut vysvetlovat, te sam, ze jsem slovo penize vribec nevyslovil, na farme zavladne rozeileni, chalupa se ttese, vybehne stark vybehnou deti, babieka, decieeek, zattekaji psi; statnicky vyjaciteno nastava nouze, prekerni situate, co ted'? Jeden hmat a housle jsou venku a velik'm hlasem pravim: "Jen jednu piseri, jedinou pisnieku . . ."

Smyeec se rozjede a nousle zalkaji, zaplaeou, zanatikaji, zast'sknou si a pfesladka, melodie Aisne nad Done krasnejti "Marjanko, Marjanko neplad," se rozlinou nadvotim, farmou, poli, lesy, nad vodami, krajem tirYm, krajem divokym, jak povidal Arthur, kdyt lakal Eevelynu, aby prchli z bileho zamku nad jezerem, jak je to v torn romanu, kterY ptitti t'den zaene vychazet v natich novindeh, ze jo, Martine.

"Marjanko, Marjanko, neplae" a srdce useda, farmat se zastavi, takta farmatka, takte2 babielta, dedeeek a psi vyplazi jazyk, melodie se tine ptechazejic do stfibrnYch kaskad rozsteskneni a sneni. Pojednou citite, jak skane slza , jedna, druha, tfeti, a hle, hle jit celY proud; brada se chveje, larmatka saht, po cipu zastery, farmat se zamysli, protote chlapi jsou vtcly tvrcIti a trva to dYl, libezna pohoda vladne na cele zemi, pisen dozni, brana se otvira, prilaeek narukuje a farmafka jette vola: "Mt moje, kde mate tech deset centir, ktere jsem yam tenkrate dala?" "Jsou za tramem", pravi detske hlasky. Pozvou vas k obeclu, ptedplatne zaplaceno, vyzpovidaji se ze svYch ze vteho, ze vteho, ze vtech ktivd a utrpeni, srdci ulevi, ptitel je ziskan, dobrY ptitel.

Housle, pane, earodej! Housle a je tYdenieek a je hlas, kterY mule yypoveclet taly toho krasneho natehn lidu, ptiteli. Ale jen tadne reformy, tacine reformy, ptitelieku, my ut jsme si sve proplakali, vid', Martine, a to jsem rad, 'te jsi se rozhodl dati ten dlouhY roman, ten a to velike lasce, do novin, to ti bude eteni, oj oj, jedna radost! ( Z rukopisne sbirky "Kanadske povidky") V Polske tieleznice pod nemecke Curych. (ONA.) — Berlinsky rozhlas vdera uvedl prohlakni nemeckeho ministra tieleznic Dorpmullera, kterY v Krakove oznamil, to tieleznieni sit' v krakovske, lvovske a varAayske obiasti byla pkevzata fi gskYmi drahami za fidelem "zvfgeni" vYkonnosti.

IMEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI

JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR FRANTA MOUKA — EDITOR Vydavate/e — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. nedplatne $1.50 rdne. Subscription $1.50 a year Zineny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeakeAdopisy, pkedplatne a oznamky bud'te2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

TRI SRDCE ZA JEDNO. Neni nas dnes mak), ad nam mnohe vzali a mluviti vlastenecky ptisne zakazali.

Dnes v nitru eloveka tti srdce se rodi, kdyt nettesti deskou vlast po skalinach vodi.

Po skalinach vodi, na kraj ku propasti, tu pak elovek citi, jak blizko je vlasti.

Tak blizoueko je ji, srdce k ni se vine, tii srdce kdyt za jedno, tu vlast nezahyne!

Zvlattni je to v tivote, te pravou cenu zname, at starost a tat pro jistou vec mame; kdyt vidime ciziho, jak list palmy klade a smutek nam rozprostird po deskem kraji vtade.

Tu si vice ptipomenem, te jsme Ceske deti, a tti srdce za jedno nitro nate sveti.

V ArYznam americkeho zajezdu pres. Benek. V fitednich kruzich se ptiklacia na ytteve presidenta Benete velkY vyznam. Nejvice vynikaji dve veci, o kterYch bylo ve Washingtone jednano a site: 1. Ptedlotil presidentu Rooseveltovi povaleeny plan pro ztizeni federate narodt ye sttedni a yrchodni Evrope, ptatelske Rusku; 2. pokusil se za navttevy v New Yorku t. tYdne a pokusi za navttevy v Chicagu 23. kvetna a nasledujici dny ptekonati jiste obavy vyvolane ptatelskYmi styky mezi Csl. vladou a vladou Sovett. Osl. vlada jit pied delti dobou vyjednavala o ptatelskY pomer s Polskem a ztizeni Konfederace sttedoevropskYch state, pro kterou se snati ziskati tet Jugosavii, Recko, Rakousko, Mad'arsko, Rumunsko a Bulharsko. Vyjednavani vtak v posledni dobe utkvelo na mrtvern bode, ad se uznava, te nektere dosud trvajici neshody, musi bYti urovnany dtive, net bude skoneena valka. Toto se tyre nejvice ureeni hranic jednotlivYch state, jak ptipomenul dr. Jan Papanek, teditel informadni slutby deskoslovenske, a tet hranic mezi Ruskem a Polskem. Po skondeni sveho pobytu ye Spoj. Statech president Benet se odebete do Kanady a po te se vyda na cestu do Moskvy.

Ceny potravin budou sniieny 1. eervria. Administrator cen Brown ohlasil, te cena masa hoveziho, teleciho, veptoveho, jehnediho, jakot i masla a kavy bude snitena 1. eervna v maloobchodech o deset procent. Jelikot sniteni cen v maloobchodech musi bYti docileno i snitenim cen ye velkem; tajemnik obchodu byl potadan, aby vlada hradila ztratu, kterou tim utrpi Yrrobci, tak aby produkce nebyla snitenim cen nijak ohrotena nebo omezena. Sniteni cen bude znamenati sniteni nejvyttich cen masa ye velkem prilmerne o 2 centy na libte a tsporu spottebitelfun asi tti centii na libte. V malem prodeji bude cena veptoveho masa snitena asi o 4 centy na libre, cena masla o 4 at 5 cent y na libte a cena kavy asi o 3 centy na libte. Sniteni cen se vztahuje pouze na ty druhy masa a potravin, ktere podlehan ptidelu a man zaruditi spottebiteliim co motno nejvetti ftsporu.

DR. EDUARD BENES Pojmova nauka pres. Benek. President Benet neptijel do Ameriky, aby vykonal pouhou navttevu u pres. Roosevelta, on ptinati sem s sebou celou ideologii (nauka o vYvoji pojmfi), jit podrobne rozvadi ye sve knize "Ti roky druhy svetove valky", v nit" jsou zatazeny jeho vzkazy domii pied va,lkou a jeho tedi do rozhlasu domtl za valky. President Benet haji tuto mytlenkovou stavbu: Vytli jsme z demokratieke ideologie a zfistali ji verni; dvacet let jsme vitezne odolavali fatismu; byli jsme pro Ligu narodil, mir, mirove vytizovani sport. Uvnitt jsme byli stat spotadanY, demokraticky, prospivajici, k mentinam snatenlivi, ptipravili jsme se i na valku jedini na pevnine vedle Nemecka. Zfistali jsme verni vtem ptatelfim i sobe at do smrti, y eas jsme vtechny proti nebezpedi varovali; ve chvili svetove krise jsme mobilisovali, nabidli jsme svetu jeden a pill milionu vojakfr a vtecko nate bohatstvi, vedouce, te za to nejvic budeme trpet nebali jsme se bojovat, naopak; nebyli jsme vtak pochopeni, byli jsme oputteni, podtidili jsme se jen nasili a pkevaze a ptinesli novou °bet' miru Mnichov vedouce, ze je mama a te valka piece pkijde. Ptes,to stali jsme se obeti neslYchaneho zloeinu a byli oputteni pa druh y 15. btezna 1939; kdyt vtak valka konedne ptitla nebot' die nateho mineni ptijit musila dostali jsme doklad toho, to jsme meli ve vtem pravdu; zapomneli jsme vtak ve chvili na s-va, utrpeni a nespravedlnost, jet se nam stala a hned Ali s bYvalYmi spojenei a ptateli proti svetovemu zlu a jdeme dal a pfijdeme at do konce — bez yrditek, ale at bude konec, taxer z toho udelame; jake to bude velke drama, zcela v duchu nati "velke historie; narod vte vydrtel, nepovolil — byl republikou piece jen vychovan a ptipraven a sy Ym bojem doma i v cizine to zadal odeihovat a na konec zase vyhrajeme. Meli jsme bojovat roku 1938? Nebyla to chyba, to jsme se nepokusili strhnout svet do valky ut v zati 1938? tate se pres. Benet a odpovida: Ano, bylo by to byvalo lepe, abychom byli mohli bojovat.

Dvakrat jsme mobilisovali a u spojencil usilovali, aby do valky Ali. Jsouce vtak nechani sami sold a obklopeni, byli bychom provedli tilenstvi a prohtetili se na sobe i na Evrope, kdybychom se svemocne pokusili vyvolat valku, na nil svet ani mrayne ani technicky ptipraven nebyl. Nemecko by bylo znieilo nas a tlo pak na Rusko, za mleenlive podpory cele Evropy. A tak jsme nakonec zachranili motnost ruskeho zakrodeni ye chvili, kdy to bylo motne a pro Evropu to znamenalo zachraneni. Uddlosti teto valky samy nam to potvrdily. Kdo z nas mate dnes jette pochybovat, to dela nate testa od roku 1918 byla spravna? Faktem je, to valka zadala o nas v Mnichove Valka nekrvava.

Jsme v ni o rok dele netli ostatni. 0 Hachovi a jeho dnetnim retimu pres Benet pronati tento soud: Je to sin/ma na natem state. Vyvolal ji vtak Mnichov proti nam. Ale piece to my nyni si musime bYti vedomi, te nekompromisnim jeho zavrtenim ski/mu to odeinime — musime odeinit. A to, co u nas doma se ukazalo v teto krisi slabe, nezdrave, tpatne — bude nemilosrdne a roznodne vymYceno, potrestano a napraveno.

Uznani: presidentu Benetovi. tidovskY Casopis "Aufbau - Reconstruction" v New Yorku te dr. Benet nikdy neopustil svuj zazadne idealisticky nazor ve shonu realitni politiky. Ve 61anku redaktora Manfreda George se ete: "Mezi politiky ptitomnosti naleti Benet k onem — jent nesou tout ry,ze lidskou koncepci sveta, jako jeho ueitel-mistr Masaryk svilj zasadne realisticky nazor nikdy neopustil ve shonu realni politiky. Stanovisko Benetovo je dues velmi jasne: je toho nazoru, te dunajskY prostor, k nemut naleti jeho zeme, mate jen tak se vyvijeti produktivne a mirove, bude-li osvobozen od starch sport a zv/a2Stnich naroktere jsou zaloteny na tradici jeho dejin a nestane-li se pfedmetem stare hry o rovnovahu sil. Je velmi pravdepodobno, te Benet pc) svem americkem pobytu pojede do Ruska. Jeli tato domnenka spravna, bylo by to potetitelne. Tento pravY demokrat, kterY ze studenta a narodniho revolucionak se stal vyhnancem a pak presidentem a nyni vyhnaneckYch presidentem, spojuje znalost zapadniho i slovanskeho sveta na vysoke duchovni urovni. Spoleene s ptedbetnou praci Litvinova a Daviese v Moskye mate plodne pfipraviti dorozumeni mezi Rooseveltem a Stalinem. Jako dfivernik Anglie i Ruska, jako politik, kterY dovede vatnive nenavideti, jemut vkk nenavist nikdy nezatemfwje pohled na skuteenost, a jako dilvernY znalec lidi a narodu mezi Vltavou a bernSrm motern, ptispeje jiste svoji navttevou k tomu, aby zahnal do jejich temnYch skrY gi mnohe z evropskYch intrikant, kteti dnes zneutivaji sobecky americkeho pohostinstvi".

Vetai a mocnejti iralok vidycky piemiiie a setere traloka men gho, proti tomu neni se stranky filosofie moci a kultu nasili namitek, to je proste pray° silnejiiho. Ale ve svete a lidske spoleenosti, civilisace °pet se dostavi doba klidne rozvahy a bude obnovena ficta k myilenee, pravu, idealism v§elidskYm a tento navrat rYsuje se jasne na dne§nim obzoru nernecke perilky. — President dr. Benet.

Hovorna. Bratr J. K. Statistika zemedelskeho odboru udava, te 1. ledna, minuleho roku byl na americkYch farmach rekordni podet 74,000,000 kust dobytka, z Cehot asi jedna ttetina byly dojnice. Podetne Amerika je na druhem miste po Indii, kde odhadovanY podet dobytka padi se na 210,000,000 a na ttetim miste je Argentina.

Roku 1943 mohou ameridti koteluti a vYrobci obuvi poditati asi se 22 miliony kati. VYroba obuvi v Americe roku 1942 nebyla o mnoho menti netli rekordni produkce r. 1941, ktera Cinila 498,384,000 paril bot.

Ant. K. v T. Adresat mesta Dallas vytel ut min. sobdty, tii mesice pozden net bylo pianovan° a udava podet obyvatelstva dislem 421,314 duti, cot znadi ptirilstek za uplynule dva roky 6,354 osob. Maly ptirilstek severni Metropole Texasu ptioita se odvodem tisict mutt do zbrojne moci naroda, dalti tisice odstehovaly se do severnich zbrojovek a tovaren vyrabejicich rime valedne potteby.

Bratr S. V. v S. Diky za odeslane yYstkitky, jet vtak nemilteme v anglicke dasti Vestniku ptetiskovat, protote jsou "Copyright", dill jsou chraneny, vYhradnim pravem a bez svoleni autora resp. redakce listu je nelze poutiti. Pozdrav a pitte 'Casten.

Nate navStevy. Ve Ctvrtek min. tYdne dorazili do West fitednici nati Hl. Utadovny bratti John F. Chupick s dcerutkou a Jos. Koliha. Vydali se z domova na cestu v zaletitostech Jednoty, vytizovali urdite majetkove ptipady v Temple, West a Hillsboro. Ueinili nam v redakci navttevu a bratrsky jsme si porozpraveli. Bratti Citednici netajili rozmernost administradni prace, jiz dasove zvladnouti je pii dosavadni yYpomoci easto nemotno. Jinak v Usttedne zavlada spoluprace o nit obeas neco napsati do nateho organu nam bit Chupick i Koliha Navtteva nas velxni tetila.

DOLE2ITE tLENOM! Kdyt pitete Hlavni fltadovne v zaletitosti sve pojistky udejte vtdy tin° CERTIFIKATU, tiSLO SVEHO flADU A JMENO, NA JAKE JEST CERTIFIKAT VYSTAVEN.

Ve sti•eciu, chic 19. kvetna 1943.

Celts Evropa nese bidu ponizeni, cela .Evropa trpi pod zviieckYmi spiry nemecke soldatesky.

JugoslaV§ti hrdinove vedou urputni boj v ho rich a tiskalich, polskY narod vystaven je soustavnemu teroru a v ruskem zazemi hynou nevinne ieny a deti. Smrt chodi po Evrope, nemecka smrt chodi po zakopech evropskYch vlastencfi. Ale neni front silnej§ich, neni pramene, jeni by mohl dat Zilam prucHiho tepu, nei spoleene 'utrpeni.

Zakladni kamen Narodniho divadla v Praze.

Tenkrat roku 1845, kdyt na popud Tyla y Fr. Lad. Rieger podnikl prvni pokus o akciovou divadelni spoleenost, a tenkrate roku 1850, kciy2 zase hlavne z podneto Tylova peikrodilo se k zaloteni Sboru pro zeizeni narodniho divadla, tadne jine pohnutky nepadaly na vahu tak jako zasadni davody "nepochybne povahy politieke". Vedouci mutove sboru vedeli sice dobee, co znamend velke asteedni divadlo v osvetovem tivote naroda a co by znamenalo zvlaate v clinch pro povzneseni a zvelebeni narodniho jazyka, ale zatim nemohli net klast rozhodujici darn na deska narodni prava politicks. Samostatne a clustojne Ceske divadlo melo bYt vS'emu svetu oeitYm clakazem Ceske apine.na.rodni rovnopravnosti vedle Wined, melo udelat konec zahanbu•ici, uratlive nesrovnalosti, te vetai a pavodni narod 6ech, musi se spokojovat ledajkYm 2ebrackYm podrutim v divadle nemeckem, a mei° na celou dal g budoucnost hlasat, 2e se u2 nikdy v nidem podobnern 6di nedaji narodne odstrkavat, znehodnocovat a sidit. 810 v§ak y e smyslu Havliekove jests o vic, slo o to, to narod mel se koneene kadne dopinit z vrstev meAt'anskYch i ze 'Alechty, pokud nezapominala sve narodni peislu gnosti a tim se ovgem nost deskeho vybojneho divadelniho hesla na tu dobu znaene zvy'Sovala. 0 tom, zda ta politiCnost byla vlastni divadelni veci na prospech a zda ji spia nevadila, misto aby ji rychle pomahala ku peedu, mohl by na padesata leta min. stoleti a z east i na gedesata bYt peikrY spor podia toho, jak se kdo zrovna chce divat na dejiny Sboru pro zeizeni narodniho divadla, na vYvoj a vYsledky sbirek, na vkchny ty nejistoty a podivnost jejich podint, kdy opetovnYmi, asilovne pobizejicimi vyzvami na obecnou gtedrost sebralo se piece jen uz tolik penez, aby se mohlo pomY'Slet na zasazeni zakladniho kamene, ta obrovska a nebYvale oslniva celonarodni slavnost peed osmdesati lety, uspotadand v nejvet§ich rozmerech, byla zase peedevaim velkolepou, fichvatnou uddlosti politickou, jet svYmi politickYmi Omysly a dosahy daleko peerastala vAecko, co v sobs zahrnuje pojem divadla.

Uprosteed neseislnYch korouhvi a, prapora, prosteed rozjasanych tisica a tisica shromatclenYch ze v'Aech i nejodlehleyaich konein trojdilne vlasti, uprosteed vehlasnYch narodnich nesenYch oddanou daverou a laskou vkho lidu, uprosteed nejradostnefaiho nadkneho pozdviteni srdci, delnY ptedal mladYch provolaval: "Ut tedy sejdit, kamennY etverhrane, a zakrej sime, jet klademe dnes v lano matky zeme sejdit a §t'astne na ne ulehni, aby toto drahocenne sime pod ochranou tvou gt'astne se zachovalo a yzego! Necht' 'gt'astne se ujme simAamostatnosti Ceske narodni a dobreho deskeho srozumeni se vaemi ostatnimi narody!

Necht' gt'astrie se ujme sime rekovne °betavosti za pravo vlasti a naroda!" Narodni samostatnost! Prava, shoda se v8emi ostatnimi svobodnYmi narody! Hrdinne sebeobetovani za prava vlasti a naroda! Mluvil to budovatel divadla, jent divadelni potteby podpiral politikou, cif mluvil vynikajici politik; jent peiletitosti a touhy divadelni vyutival k pottebam politickYm? Od rovnopravnosti k samostatnosti, od osvobozeni z podruei do Lady svebytnYch kulturnich "lama". Jisto je, to ta politienost zastala pak vYznadne vtiftena dostavenemu Narodnimu divadlu na celou jeho budoucnost, eidila a ordovala Vgechen jeho vYyoj spravni, umeleckY, ne poboene, nYbr2 stetejne. Nebylo to Narodnimu divadlu a jeho tvarei praci v tadnem oboru na gkodu, nYlart na prospech, nebot' politika v divadlech dramatika, herca, skladatela, zpevala znamenala vtdycky bud' co bud' znamenitou my'Alenkovou vyk, boje za velke sny a cile, rozhodovani o nejzavatnej'Aich pravdach mravnich, naboienskYch, socialnich,

VESTNIK nejeestnej§i hloubky a rozpor duchu. Ani Ceske nejlehei veselohry a opery nebyly z toho povS7kni arovne vyriaty. A tak bylo jen daslednYm udrtenim zakladniho smeru, te v kvetnu roku 1918 na sklonku valky Narodni Ceske divadlo, oslavujic padesate vYroei sveho zakladniho kamene, bylo taktka jako z hotoveho ujednani vzato zase za zaminku k slavnostnim politickYm projevam,.pei nicht jeho vlastni divadelni vYznam v peipojenYch tedech ustupoval do pozadi. Mluvil Kramae, Jirasek, Hviezdoslav, mluvil Polak Jan Kasprowicz, Jihoslovane Srkuj, Tavear, dr. Sola, mluvil trentinskY Ital Conci a jejich fusty nemluvilo divadlo, nYlar2 politicks dychteni, doufani a povstani jimt se mely koneene spinit davne politicks nadeje. VCerni Libue Emy Destinove je slzicimu obecenstvu dokekla po smetanovsku: narod OeskY neskona, on pekla hrfizy slavne ptekona.

S tem'. sdrutenYmi. Co "'lei k tomu dnes, kdy nacisticka bota dusi politickY, kulturni a hospodatskY tivot ujatmenYch bratti? Usvit doby nove, svoboda Oechoslovaka je na obzoru. Budou znovu volni a nezavisli. Zvitezime! nei se pouta lidstva zdrti je tieba jegte velkYch smrti Vence smrti jdou Evropou a yesti dejinnou chvili: Nemecka, fronta se jii drti.

V NEJNACISTItTBAi SLOVA: "VERBOTEN" A "TODESSTRAFE".

F. Svoboda.

Jednim ze zpasobt, jak zaeit de§ifrovat ureitou skupinu kryptogramil jest: zjistiti, kterY znak se opakuje nejeasteji. Ve vefaine jazyka tento znak bude asi Peedstavovati pismeno At budou historikove nebo archeologove studovat nemecke noviny let 1933 — 1943, rozpoznaji zbytek sluanYch novin psanYch v teto poheichu diskreditovane keel, od novin nacistickYch mnohem snadneji: v nacistickem tisku (a v znasilnenem tisku zemi porobenYch) vyskytuji se ze vkch slov nejeasteji slova nejnacistietej§i: Verboten a Todesstrafe.

"Verboten" je zaiikadlo nacistfi; jest ndstroj, jimt naciste mini ovladati svet a zatim si jen kopou hrob: protote tkinY Horst Wessellied neptehluM empirickY hlas pravnich dejin: zakon Ci zakaz, o nem2 neni peedem jisto, 2e bude uposlechnut ochotne alespori 70 procenty tech, na net se vztahuje; neposiluje system, nYbrt naopak: podkopava jeho autoritu.

Ze vkho, co vidime a slySime z nemeckeho Todesraumu, vyplYva, 'te se gestapacka hrazovlacia a protektorska, zvale skuteene jit obraci proti svYm pfivodaim. A proto se za slovem -"verboten" objevuje easteji a easteji slovo "Todesstrafe", trest smrti.

I v torn se nacismus vratil do ranneho steedoveku neacty k 2ivotu prosteho, individualne bezbranneho obeana, a do hlubin barbarstvi, jet trestalo kradet panske slepice obeaenim V Nemecku a v zemich Nemci obsazenYch jest trest smrti stanoven a vykonavan mimo jine za: poslouchani ciziho rozhlasu, pobyt na ulici pa uraite hodine, poutiti faleAneho potravniho listku, vytateni krabieky cigaret z vojenskeho balieku, drteni nepeatelskeho letaku, vlastneni nebo peechovavani cyklostylu, aikeni zahranieniho tisku. Nedavno byl v Bulharsku obe'Sen elovek pro — tajne vakeni mYdla.

Barbarske jsou i tresty, jimi2 nacistickY retim chce potladiti skromne projevy lidskosti, ukazujici ss nesmele tu i tam mezi prostYmi lidmi: dat kousek chleba polskemu nebo ruskena to je pet ,let kaznice. mu Neubranite se srovnani: i na druhe strane velke brikady tett" valky jsou — teeeno slovy Pisma "nadoby keehke, jet se dostavaji do konfliktu s mistnim zakonem. Lee jak nebetyonY rozdil mezi soudnictvim zde a tam: peedevSim spousta veci, na ktere je v Nemecku trest smrti, anglickeho soudce vabec nezajimaji. Kdo si pouai nemeckY rozhlas tak hlasite, te soused nemate spat nebo v klidu pracovat, zaplati pet 'Minn pokuty — na vlas tolik, kolik by musel zaplatiti, kdyby jeho amplion oval prilis hlasite peenos z nejlepM anglicke

Strana 13. veselohry (efekt nerneckeho vysilani je ostatne tomuto oboru umeni do jiste miry podobnY). Nemecke propagaeni letaky pokud byly — nesbird ve Velke Britanii policie z moci atedni, nybr2 armada spasy nebo skauti z vlastniho popudu: letaky se'drativaji ye prospech terveneho keite na zahradnich slavnostech (v peipade nepeizniveho poeasi v sale).

MYdlo v Anglii nikdo soukrome nevail, protote je ho na listky vice net dost a i dnes v jakosti, o jake se Nemcarn ani v miru nezdalo.

Zahranieni noviny dostanete koupit volne nebo si je matete pkeeist v te Ci one &tame.

Falekie potravinove listky nejsou v obeho — nebylo by ani poptavky, protote — nehlede k vysokeinu priuneru poctivosti lidu — s racionovanim potravin ye Velke Britanii je to vec takova: v Nemecku obsazenYch zemich musite dat "listek" bud' hokynali nebo v restauraci, jedete-li nekam, musite si litsky vymenit za nee°, co zaeina, slovem "Reine —".

V Anglii ma elovek zakonnY narok na ku s potravinovYmi listky, ale nevyzvedneteli si ji, nic se nestane: main stare mladence, kteti si od poeatku valky nekoupili na listky ani housku ani maslo. Housku si na listky koupit nemohli, protote chleb a rohliky jsou volne. A racionovane maslo dostane bez listku v kterekoli restauraci, stejne jako maso, marmeladu a racionovanY cukr do volne vy nebo do (racionovaneho) Caje, ktery si v kavarne objedna., ani by se ho kdo ptal na listky.

Stane se — a anglicke noviny to s alasnou oteveenosti publikuji — te nekdo vytahne baliCek cigaret z vojenskeho nebo lineho balieku, nebo te. dokonce "stopi" balik celY. Lee nikdo nevoid po Mbenici, anit si kat brousi Siroeinu. "Je to mrzkY ein" tekne v takovem peipade klidnY soudce obtalovanemu, jent se byl peiznal s poctivosti, ktera ohromi kontinentalniho soudniho referenta. " Je to mrzkY tin. Vidim, te jste byl propuSten ze sveho zarnestnani a te jste pkikl o pensi. To je velkY trest. Pan Bah vi, prof lids delaji takoye hiouposti pro par cigaret. Jdete dome a snatte se dopracovat se znova sluaneho jmena."

Bylo by svadne citovat teorie, jet uvedl Robespierre (di to byl Danton?) proti trestu smrti, net jej sam zaead vyhlaSOvat ye velkem: o torn, te odsoudi-li lidska, spoleenost k smrti eloveka, je to jako by dospelY zabil dite.

Mnohem vice se peiblitime pravde, jak to je rozdil mezi nacismem a Anglii, peedstavime-li si krutou Germanii v rozhovoru s matkou Britanii. Germanie si zajiste musi zavistive pomyslit: jak to jenom ta Anglie dela? Ja ty sve deti mato peerakt a utloukat k smrti a vekt a stkilet, a tjci si nedaji. A ta Anglie, jenom se na ty sve potomky podiva a poslouchaji jako hodiny .. . .

(European Correspondents Ltd.) V Spojene narody vyribeji tiikrat vice stieliva jako osa.

Washington. — Spojene narody v nekolika letech zazraeneho asili paralyzovaly dlouholete valedne peipravy Nemecka, Italie a Japonska. Donald Nelson, pPedseda Rady pro valeenou vyrobu oznamil minulY tYden ye Washingtone: "Spojene narody koneene peesunuly peevahu k sobs. Nyni jejich armady bojuji s lePti a vice vyzbroji netli naSA. nepeatele. Nate sila roste, a sila neptatel upada."

"Letos," pokraeoval Mr. Nelson, "Spojene narody vyrobi teikrat tolik steeliva jako jejich neptatele dohromady."

"Spojene staty samotne, vyrobi v roce 1943 vice net dvakrat tolik vYzbroje jako vyrobi Nemecko a vAechny jinn porobene zeme."

"Pokud jde o Japonsko, Spojene staty dnes vyrabeji osmkrat tolik letadel, tankfi, del ,a lodi jako Japonsko a do konce roku budeme jich vyrabet desetkrat tolik jako Japonci va bec mohou udelat. To je psi torn konservativni odhad."

Ve stredu, dne 19. kvetna 1943.

Strana 14. wilmilairommulliffulimilrilit[iiitiiiiimiummoliwniffillnimminmmmnimunimilummunminnumumunutantmumumannzurmouormummitmennmentaintanamilaorannuninzwurnsamimumumminamminommtannummtanmoimmtummtmormmumitmiumunttnunamumuminninoroununnumnummaumiiimmumarmang OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

t,STNi

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

enillifillmfamulmilmitmllmucluullullmliimilimmumunimumumulilulummifillmumumummlininurniniimmunnimummumnommmorminummonmannumminimmummunnirminumummiummumommimmulimmunimmunommomummutinutiumounnuminumininumummummumuntuninimulmummmullimmullnimminimillom

to realize the bestiality of the Axis partners.

The news of the execution by the Japanese of They have known that barbarous cruelty for some of the American airmen who, after nearly three years as they knew it in 1914-18. bombing Tokyo, fell into Japanese hands has And they hope, with the other Allies, that been received with horror. Americans cannot that bestiality will be remembered when the and will never be reconciled to cold-blooded day of reckoning comes, that Germany and murder, and it is all to the honor of the United objectivity, which too often is translated by a Japan will never be able to start a war again States that none of her citizens' reaction was lenient judgment of German acts, might say and that the war criminals will be punisheda demand for reprisals in the form of executhat aerial bombings inevitably cause casualwithout pity. For then only, in Lincoln's words, tion of some Japanese prisoners of war. The ties among the civilian population, and that "these dead shall not have died in vain." dignity of a great nation truly has risen to private cars on roads may sometimes be misV the sorrow which has been inflicted upon it. taken for military vehicles.

Dear Mr. and Mrs. John Q. Public, All the Allies, all the foreigners take their We shall not remind the reader that there Are you aware of the fact that you have in hats off when they read as a comment on the are thousands of human beings suffering in your midst a little Thespian group which on barbarous murders committed by the Japa- German concentration camps and that a May 23 is going to present for your approval nese, the following words: "Our angry words third of all Belgian workers has been deported and censorship the results of their many hours don't hurt our enemies. Only deeds, hard and to Germany for forced labor. of patient toil? relentless, can answer the barbarous murder But there is one kind of crime which has Since most of our Romeos and villains are of American fliers who fell into Japanese become a German specialty, a crime which is in the various branches of the service, and we hands after the Tokyo raid. akin to, if not worse than, the Japanese murare unable to secure reasonable facsimiles, "Whatever we have failed to do must now der of the American airmen. That is the shootthis great drama will have an all-girl cast. be done. ing of hostages.

You will see such notables as Marie Toberny "Whatever there has been of complacency Whenever a fairly large scale sabotage in as Theodosia Mather and Ella Nesuda as and grumbling and greed and hoarding and Matilda Quackenbos, who are authorities on profiteering and striking and loafing and Josef V. Sladek: Zarathusian research and members in good wrangling must end. standing of the Entho-Palaeontological As"One hundred and thirty million Americans sociation, and also old maids. Olga Valcik and owe an obligation of blood to unite as we have Helen Vrla, whose English ain't so good, will never united before, to sacrifice as we have We were and we shall be portray the parts of two mischievous hotel As we always stood before, never sacrificed, to work as we have never bell hops. Lillie Kutil is the "Powder ?tiff worked, until our heroic dead are avenged and With blows and grief dared we Girl", 'which is also the name of the play, `the shameless militarism of Japan' is blotted To challenge our Fate of yore. and Mildred Ozymy will play the part of a from the earth."

Hate's angered waves defying mother-in-law-to-be looking for a daughterThe whole question of retaliation is one As they whipped against our shore in-law with a large vocabulary. And Adell which is never resolved affirmatively by a We have fought through years undying.

Machac, as the hotel hostess, has to handle civilized nation. When the British were sevThus we shall fight forevermore. all of these people with a firm hand to keep erely bombed in September 1940, and helpthem out of each others hair. less women and children were deliberately Though tattered are our banners If you have read this far you are probably killed by the German fliers, Winston ChurcAnd storms threaten us in vain, wondering when, where, and above all why hill stated repeatedly that there would not be Within our homes and manors all this will take place. Well, this one and any indiscriminate bombing of non-military We shall forever reign. only performance will be at the Sokol Hall in objectives in Germany.

Then let the foaming ocean Dallas on May 23, at 6:30 sharp, and we hope When the Germans carried out mass-killBoil to a blood red sea, you all can get enough gas to come, and if ings in Poland, and there was some discussion Defiant in our devotion not, come on the streetcar. as to immediate reprisals against the German We were and we shall be.

Lucretia Birdsong. people, strong voices were raised against such V (Translated by Roderick A Ginsburg). a course of action, and nothing was done.

Lyons, Texas.

When the Czechoslovaks were horror-stricken Dear readers, at the crime of Lidice, and a proposal was put occupied Belgium is succesfully carried out, This is my first letter to the Vestnik The forth to flatten out, by bombing, a German whenever a German soldier is shot by Belgian letters are scarce in the Vestnik. I wonder city of the size of Lidice, it was not carried patriots, innocent people are picked up at what is the matter with all the boys and out. And when certain American organizations random or chosen for their personal prestige girls. Why don't you come on and write?. I put forward the idea of threatening Germany in Belgium. If the authors of the sabotage or of enjoy reading them. But best I like the solwith reprisals if the massacre of Jews was the shooting of German soldiers are not ardier's, sailor's, and marines letters continued, it was not met with any response rested within a very short time, those hostages Now I will say a little about myself. I am on the part of those authorities who had to are murdered in cold blood. The number of hos5 feet and 1 inch tall, I have brown hair, blue make the decisions. tages thus killed varies according to the deeyes, and I am fifteen years of age, and will As one American paper puts it, "perhaps gree of the "crime." Generally the death of a be sixteen on September 15. I wonder who is more violently than by Pearl Harbor, we have German soldier coasts the lives of ten Belgian my twin. I am still going to Snook High been shocked into realization of the utter hostages.

School. I enjoy going very much. We have bestiality of the Japanese." This bestiality is What makes things perhapss even worse in eight teachers in our school. We play 'nffiny all the greater as the Japanese know that they the case of the assassination of Belgian hosgames, such as, volleyball, baseball and tenare not going to stop the bombing of their tages is that they are not even combatants, nis. I enjoy playing volleyball the best. I have country by murder, and that the execution of that most of them have not even borne arms2 brothers that are going to school and one the airmen has only had the effect of producagainst Germany and that nothing tends to sister. ing the desire for more raids on Japan. show that they were members of underground I have a brother in the army for the past But with all the friendship that binds Belgroups. No courts are set up, no judgment is 7 months.

He came home on a furlough from glans to the United States, we may perhaps passed. Hostages are killed at the pleasure May 2, to May 8. I sure had a grand time while wonder why Americans apparently did not re- of the German Gestapo or the German mili- he was here and did we go places. I wish he elite before this day the bestiality not only of tary authorities in Belgium. And there is no could have stayed longer, but he had to be the Japanese but of the other Axis partners, secrecy about it either. The Nazis gloat over in the camp on May 10. I wish this war would especially Germany. When apprised of the those executions; they have the facts widely b e over soon. I guess I better be closing for facts, Mme. Chiang Kai-Shek very properly publicized throughout the country It is an this time and keep some of my news for the said: "But this act comes as no surprise to us example, they say. Yet they know very well Sadie Macik next time.

Chinese, who have witnessed the calculated that the murder of innocent hostages will not V cruelties perpetrated by the enemy on our own stop the Belgians in the occupied territory people through the years, and especially for A new and stronger cotton yarn has been from carrying out their patriotic work, no the past six years." developed from short staple cotton. Produced more than the execution of airmen will stop We in turn shall not recall the numerous by a combination of chemical and mechanical the United States from raiding Japan. violations of international law, nor the wantreatment of cotton, the new product was The nature of the enemy, whether Gerton destruction of Rotterdam, nor the inhuoriginally devised to strengthen the cord used man or Japanese, is therefore well known. If man machinegunning of Belgian refugees, in tires. It now has been adapted to the manthe Belgians do share wholeheartedly in the women and children, on the roads of Flanders American indignation at the execution of the ufacture of parachute harnes. The yarn is Commentators with too strong a penchant for airmen, they are, however, not suddenly made said to be resistant to weathering.

Shall not have died in vain"

We Were And We Shall Be!

y e stredu, drie 19. kvetna 1943.

What I saw With my Own Eyes . . _ NIKOLAI "The author of this article, who is one of the most distinguished figures in the Russian Orthodox Church and a member of the Soviet extraordinary State Commission established to investigate the crimes of the German-Fascist invaders and their associates, has recently returned to Moscow after visitng Zzhatsk, Vyazma, Sychevka, Rzhev and other towns and villages in the liberated districts of the Smolensk and Kalinin regions.

We have just returned from a visit to the' recently liberated Russian towns of Rzhev, Sychevka, Gzatsk, and Vyazma. I can never forget the terrible scenes I witnessed.

Words cannot describe the German crimes in Rzhev! The town is a heap of ruins. Not a single brick remains, and the majority of the wooden houses have also been destroyed. All churches with the exception of one, of which I shall speak later, have been reduced to rubble. Before their retreat the Germans drove several thousand inhabitants from the town.

Several thousand people who refused to go or were too weak to walk were exterminated. I saw traces of all these horible crimes.

We walked along Vorovsky Street which the Germans mined before retreating. In every house we saw corpses of people shot, strangled, or killed with bayonets. In one house, for example, we saw the dead bodies of a whole family. Here lay the mutilated bodies of Sadov himself and his wife. Their daughter Zinaida, eighteen years of age, was raped and then strangled. Their sixteen-year-old son was shot through the right eye. Other children, including a six-months-old baby, were also murdered. One of the girls, aged twelve, was stabbed in the heart, while on the windowsill in another house we discovered six corpes—the bodies of three women, a girl, and two children.

We witnessed similar atrocities in most of the other houses on both sides of the road.

All the remaining residents of the town, numbering approximately two hundred people, were driven into Pokrovsky church. The doors were barred, and the church was mined.

The Hitlerites intended to blow it up, together with the people. But the Red Army captured the town before the savages were able to commit the crime. We visitied the Deacon church.

The, Deacon, F. Tikhomirov, one of the victims in the church, related how the unfortunate people awaited their doom without food or water for two days.

When Red Army soldiers opened the doors the people rushed out with tears in their eyes and embraced their liberators. When I asked the Deacon how he lived under the Germans he replied: "At first I counted the number of blows I received for not being able to fulfil my day's assignment of work. I counted up to thirty and then lost count."

Andrei Popov, the priest of a church, was shot on September 13, 1942, near the porch, for no apparent reason. The German invaders insulted the believers on every possible occasion. The churchgoers of the town of Sychevka told us that after capturing the town, the Commandant and representative of the civil authorities gathered the believers near the church and told them: "Now you may pray freely in your churches." Several days later, while on holiday, the believers gathered in the church dressed up in their best as is the custom of Russian people. The Commandant gave orders to surround the church, and the soldiers stripped everyone of his clothing. The bandits pulled off fur coats, woolen scarfs, hats, felt boots, and gloves, and drove the people back to their houses half naked. Before they left the Germans blew up all seven churches of the town, among them the two cathedrals. They laid sixteen bombs weighing

V2STNig a ton each to blow up the so-called Siniaginsky Cathedral. We stood before the ruins with bared heads and hearts beating with sacred fury!

The Germans established a camp for Soviet prisoners in the suburbs of the town of Sychevka. We passed this place of torture and suffering which was encircled by barbed wire, and came to a huge burial ground, where over six thousand Soviet prisoners and peaceful inhabitants were tortured to death and thrown into huge graves. Huge graves were covered with snow which melted under the rays of a spring sun and disclosed the mutilated bodies of the victims. Some had their ears cut off. Some lay with battered faces and broken jaws. Many had died of bayonet thrusts in the stomach. Others had broken ribs.

In Vyazma the Germans destroyed some of the best churches, among them the Dukhov and Troitsky churches. We were taken to a graveyard where over 35,000 peaceful citizens were shot and buried. Among them were many women, aged men, and children. The town itself resembles a huge cemetery. Of 5,500 buildings, about fifty small dwellings remain. The Germans blew up all houses before retreating.

All these horrible scenes leave an undying impression on the mind and the heart.

The savage enemy has not a speck of humanity. The Germans are drugged with the fury of the Devil, who forces their hands in the destruction of everything that is sacred and in the murder of a peaceful population.

V

Lazarus Karel oapek To Bethany came the news that the Galilean had been taken and cast into prison.

When Martha heard this she clasped her hands and the tears streamed from her eyes.

"There now!" she cried, "I said so all along!

Why did He go to Jerusalem? Why didn't He stay here? No one would have known about him here. He could have gone on quietly with his carpentering—He could have set up his workshop here in our back yard..."

Lazarus was pale and his eyes shone with emotion. "That's a silly way to talk, Martha," he said "He had to go to Jerusalem. He had to stand up among all those...those Pharisees and publicans, He had to tell them the truth to their faces. You women don't understand these things."

"I understand," said Mary quietly, with a rapt look. "And let me tell you this: I know whats going to happen. There'll be a miracle.

He will make a sign with His finger, and the walls of the prison will open, and everyone will know Him for what He is. They will fall on their knees before Him and cry 'a miracle!"

"Just you wait," said Martha drily. "He never could look after Himself. He won't do anything for Himself, won't raise a finger to save Himself, unless—" she added, wide eyed, —unless others help Him. Maybe He's waiting for them to come and help Him—all those who heard His words, all those whom He helped—for them to gird themselves up and haten to Him." "I expect so," remarked Lazarais. "Never fear, girls, He has the whole of Judea behind Him. It would be a poor look out if—I say, I'd like to go and see it. Martha, get my things ready. I'm going to Jerusalem."

Mary rose. "I'm going too. To-see the walls of the prison open and Him appear in heavenly glory. Martha, it will be simply marvellous!"

It was on the tip of Martha's tongue to say something, but she swallowed it down. "Go along then, my dears," she said. "Somebody must stay here to feed the chickens and the goats. I'll have your clothes ready in a minute bake you a couple of cakes. I'm so glad you'll be there!"

V

V

When she came back with her face red from the glow of the oven, Lazarus was very

Strana pale and ill at ease. "„I don't feel well, Martha," he said. "What is it like out of doors?"

"Lovely and warm," said Martha. "You'll have pleasant walking."

"It may be warm down here," objected Lazarus. "But up in Jerusalem there's always such a bitter wind."

"I've put out your warm cloak for you," said Martha.

"A warm cloak,' grumbled Lazarus, dissatisfied. "It throws you into a sweat and then you get chilled, and there you are! Feel, haven't I got a temperature? You know, I don't want to get ill on the journey—Mary wouldn't be a bit of use. And how could I help Him if I were ill?"

"You haven't got a temperature," said Martha soothingly and thought to herself: "My goodness, Lazarus is so queer ever since that time when he was raised from the dead."

"That time it was the cold wind that got me, that time when—when I was so ill," said Lazarus uneasily, for he did not care to remember his former death. "You know, Martha dear, I've never felt quite myself since. I don't feel up to all this—the journey, the excitement. But of course I'll go, if only this shivering fit of mine will pass."

"Of course you'll go," said Martha with a heavy heart. "Someone must go to His help.

After all, He—cured you,didn't He?" she added uncertainly, for it seemed to her rather tactless to talk about his raising from the dead. "Just think, Lazarus, when you've freed him, you'll be able to ask him to help you— if you don't happen to be feeling well."

"That's true," sighed Lazarus. "But suppose I don't get so far? Or suppose we get there too late? You must think of all the things that may happen. And supposing there are riots in Jerusalem? You dont know these Roman soldiers, my girl. Oh dear, if only I were well!"

Why, you are well, Lazarus," said Martha.

"You must be well since He cured you:" "Well!' said Lazarus bitterly. "I'm the best person to know whether I'm well or not. I can only tell you that since that time I haven't felt really comfortable for a single moment.

Not that I'm not awfully grateful to Him for —putting me on my feet again; you mustn't think that, Martha. But when you've known it as I have, that—that—" He shuddered and covered his face. "Please, Martha, leave me now. I shall be better soon—I only need a minute—It's sure to pass—" Martha sat down quietly in the yard; she stared in front of her with dry, unwinking eyes; her hands were clasped, but she was not praying. The black hens stood still to look at her with one eye; when, contrary to their expectations, she did not throw them any grain, they went to doze in the mid-day shade.

Lazarus slipped quietly out of the passage.

He was deathly pale and his teeth chattered.

"I—I can't now, Martha," he stammered. "And I did so want to go—perhaps tomorrow—" There was a lump in Marthas throat.

"You ...can't go." ',I did want to go," stammered Lazarus, "but if you think, Martha.. Perhaps tomorrow . But don't leave me at home alone, will you? What should I do all alone here?"

Martha got up. "Just you go and lie down," she said in her usual harsh voice. "I'll stay with you."

Just then Mary came out into the yard all ready for the journey. "Now, Lazarus, shall we start?'

"Lazarus can't go," said Martha dryly. "He isn't well."

"Then I'll go alone," sighed Mary, "to see the miracle.

The tears slowly trickled out of Lazarus's eyes. "I should so much have liked to go too, Martha... If I weren't so afraid.. , of dying again!"

littratui IL

I am thinking of the 15th March, 1939. On that day the Germans entered Prague. I was there.

The tempest raged the whole night. Towards two o'clock in the morning the journalists announced that the drama was imminent. I hurried to the Prime Minister's office.

The streets were completely deserted. The tires skidded in the snow that had settled.

On the Charles Bridge the old statues of dark stone which line the parapets were dressed in a white mantle. The snowflakes whirled in the light of the lamps like wild birds. Down below the dark water of the Vltava absorbed them with insatiable voracity.

In front of the Prime Minister's off iCe stood a long row of official cars. In the Palace, one of those ancient and magnificient monuments of which the town of Prague is justly proud, the Ministers had assembled. The Chief of Press said to me: "The old fool has signed."

I did not understand. He told me about it.

The evening before President Hacha had been summoned to Berlin. He was a wretched man, sick, worn out, small and old. Hitler presented him with a paper. The Czechoslovak Government sought the protection of the Reich. He was to sign immediately or else...

V V After hesitating for a long tithe, at the end of those violent scenes which Hitler makes in complete accordance with his own character --and for a reason—Schuschnigg had already had experience of them—the old man collapsed. That had also been foreseen. In the anti-chamber a doctor was in attendance with his syringes all ready. He gave the old man the necessary injection. Hacha signed At 6 a. m. the army of the Reich entered Bohemia to protect it. (It has been said that at the end of the great scene Hitler burst into laughter, but I do not believe it.)

The Chief of Press, Zdenek Smoranc, told me this in his permanent calm, almost ironocal, manner. He is now dead, having been shot by the Germans in Prague. His best friend on hearing this news said to me: "I am glad that they have killed him." That was because he had been arrested twelve months previously for having set up an organization for espionage and passing on information against the Germans, and after being condemned to death he had been kept in prison in the hopes of making him betray his accomplices by means of torture.

I returned home to carry on my unhappy work as journalist.

So in a brief space of time the Germans had crossed the frontier. Six months before the frontier was sixty kilometers from Prague.

That only means an hour or two motorized columns. There was no time to lose. I telephoned my Czech friends: there was no longer any question of escaping, but certain elementary precautions could at least be taken.

The first one f phoned was no naive man.

More than a month before he had already said to me: "When will we see Hitler in Bena's Castle?" BeneS was one of his friends and he was proud of it. Today his wife has fled, his son has disappeared and he is in a concentration camp. Several days later I learnt what took place after my telephone call. The servants had gathered together with the family in the drawing-room. They were weeping and praying to their mistress, kissing her hands. She calmed them down. They all knelt down. The mistress of the house recited prayers aloud which the others repeated in a low voice. Then they dressed as for some grand occasion and waited.

Outside the tempest continued raging. The motorized columns had crossed the frontier at 6 a. m. according to plan. And then every five minutes the Prague wireless station ceaselessly repeated the same warning calling upon the population to remain calm, enjoining them not to cause any trouble, in a sad but dignified tone. At the crossroads the raucous sound of the loudspeakers rang out through the

VitSTNIK

Hitler in the Castle of Prague J. Lorraine tumult sending out warning advice. Round them the early morning workers on their way to wrok had stopped in surprise, as if thunderstruck. And in spite of the cold, the wind, the snow and the rain, they stood there with their backs to the megaphones, certainly because they did not wish to look at them. They remained there and listened for the tenth time to the same phrases, as if they were incapable of realizing what they meant. Their faces were expressionless, or rather closed to any expression: those of men who had just taken a serious decision.

There they were motionless in , the heavily breaking dawn, sprinkled with snow, wrapped up in their silence like statues of salt, and the loudspeaker started again "this morning..."

Seven o'clock struck, eight o'clock, nine o'clock, the Germans did not arrive.

V V Their columns were announced on the Plzen road, the Eger road, and the Carlsbad road.

But the tempest redoubled its fury. The lumbering tanks skidded on the snow. The lorries turned over into the ditches, blocking the convoys as if the God of Mercy wished to gain a few more minutes respite for that unhappy town, as if the God of Justice was trying to make a supreme effort, by the tempest, to stop the injustice tolerated by the cowardice of men.

Finally my informants signalled that the armoured cars were at the edge of the town.

I went down again into the street to see them.

St. Wenceslas Square is the nerve-centre of Prague. It slopes down, with the Museum standing out at the top end. Straight down at the end is the artery which leads out of the town. It was here, before 1914, that the Czechs used to walk on one pavement every Sunday, while the Germans walked on the other; and every Sunday there used to be some trouble between them. This was not spoken of in the international press, any more than the massacres of the Slovaks by the Hungarians were. Now these are called the benefits of the Austro-Hugarian regime, the beauty of the double monarchy.

At the corner of St. Wenceslas Square and Pfikopy, a crowd had gathered on the pavements, awaiting the invader. All classes of society were represented: the workers in their caps, or more often their soft hats; the bourgeois, with their stiff collars worked up almost to their ears; at every two yards a Czech policeman, forming a cordon. The loudspeakers continued to announce their calming appeals: the crowd listened, motionless, without any apparent reaction.

Suddenly, an electric wave passed through the people. They leaned forward and saw dimly through the veil of snow the first German motor-cyclists. They were covered from head to foot in their leather greatcoats; there was a rumbling noise.

But that was only a prelude. The tanks soon appeared. That was an unforgettable sight. From one part and the other of the street the crowd broke loose and shouted.

Hundreds of fists were raised in vain and moving threat. Women cried out inarticulately.

Then I saw young men hurl themselves upon the tanks and strike them with their bare fists. I saw men and women spitting upon those steel machines. The Czech police strove to control the crowd. Cries of anger from all sides were fused together, the insults were borne on the swirling wind. Some remained motionless, and on their faces the tears mixed with the crystals of melted snow.

While at their feet a multitude of still free people were insulting them and their mech-

Ve stredu, dne 19. kvetna 1943. anics, while their hatred gushed out so violently that it seemed to,heat the very air, the German soldiers standing up in their open tanks, muffled in their greatcoats, with their helmets fixed on by the chinstraps and coming right down over their eyes, surrounded by iron, with their hands on their guns, seemed to see nothing.

Blue with cold, white with snow, with a glazed stare, which seemed lost in the vanity of their absurd action, they passed through this forest of surging people like automatons.

They belonged to another world, quite non human, a mechanical world dominated by monstrous robots. They heard nothing, saw nothing, like hypnotized men marching towards a hazy goal which they did not understand.

While this crowd railed against the "conquerors" the rest of the people of Prague had gathered together behind the shutters or round the family wireless, listening in for the last time to a free Czech broadcast from Prague.

And it was a fantastic broadcast. The speaker was on the balcony of the Museum overlooking St. Wenceslas Square. And he was giving a typical running commentary on what he saw. Or, rather, on what he pretended to see. And it seemed as if we turned back into a slightly mad, slightly unreal, slightly sad world in which the good soldier Schweik came into being. I have forgotten most of that amazing commentary, but I remember a detail which is typical of the rest. The speaker said: "Ah now the machines are coming. One might say cars, but they are not cars. There are four wheels on one side and only three on the other. No, I am sorry, I know nothing about military matters, there are indeed four wheels on each side. It seems that they •were not cars. They are called tanks... I see two crows flying from left to right. That is a bad omen. They are coming nearer But no, they are not crows, they are planes with the swastika on them." And this went on for three-quarters of an hour, an hour, until some gentleman from the Gestapo came and seized that amazing commentator by the scruff of the neck and replaced him by someone better acquainted with military matters.

The procession went on for hours. The Germans took over the police; they seized the barracks; they installed themselves in the ministries.

There was something supernatural in this highway brigandage pursued by a government recognized as legitimate, in this open robbery carried out before a world at peace by one state against another state because it was smaller and weaker.

The procession came to an end. The automatic guns were already being driven round the various streets, as Czech policeman standing beside the driver, and a German soldier with his finger on the safety catch.

V V In the evening Hitler arrived. He went straight to the castle, and from the room where six months previously the French and English ministers had called upon Bena to hand over the fortifications, of his country to the Germans, he looked out over Prague: it was still snowing calmly on the innumerable belfries and on Ernest Denis, with his book of stone in his hand Tanks kept guard at the gate of the palace.

Hitler leaned out.

It was out of a window of the adjacent room that the signal for the thirty year' war was sent out in the form of the Emperor's emissaries.

Hitler was dreaming. Long wars have always been fatal for Germany. The blitzkrieg was ready. Things must be speeded up. A note rang from some bell-towers of the magic town.

An hour was striking: the Polish hour.

Ve streclu, clne 19. kvetna 1943.

Lyons, Texas.

Dear Readers, Just as I got few spare minutes I thought I would write to this wonderful paper.

I guess most of you all are busy just like I am hoeing and all other kinds of work that has to be done.

Brother Pfc. Willie J. Macik just have left to the camp. He was on eight day furlough.

I sure did enjoy having him with .us for those few days.

I just seen today where one of our boys lost his life in an airplane crash at Fort Gunter Field, Alabama. He was the first casualty from Caldwell in this war.

Our crops are pretty fair, but are little late being that we have had such a dry season.

I guess this will be all for this time. Frances Bren, I am hoping to see a letter from you in the next issue of the paper. I am sending my best regards to all my kinfolks and friends and I am wishing them the best of luck, and that goes also for our soldiers, sailors and marines. May God Bless them all.

Elsie Bertha Macik V Hallettsville, Texas Dear Readers, I was well pleased to see my first letter in print, so I thought I would drop a few lines in it again. The letters are really getting scarce why don't some of you boys and girls grab.,a pen or pencil and paper and drop-few lines to the Vestnik? Holly, Mary Wojtek, and Betty Matejicek, you all write.

I am 16 years old and thy birthday was on May 3. I have been promoted to the eleventh grade. I have three brothers and one sister.

Everyone has friends or relatives in the armed service. I have five cousins in the U. S. Army.

I'm sure everyone has a favorite song, favorite friends, favorite band, and favorite movie star. My favorite song is "No Letter today." My favorite friends are: Lucy 6ejka, Anita Holly, Rose Marie Trlica and Evelyn Schnieder. My favorite band is Adolph Hofner and His Lone Star Boys. My favorite movie star is Roy Rogers.

My hobbies are collecting picture postcards and songs. If anyone has the following songs please send them to me: "No Letter Today," `Mr. Five By Five," "Moonlight and Roses," "When the World Has Turned You Down," and "Coming in On a Wing and a Prayer."

If anyone has these songs or wants to. exchange picture postcards, just address it to Rt. One Box 180, Hallettsville, Texas and of course my name.

Buy a Bond to Buy a Bomb to Bomb Berlin.

A regular reader Helen Zaruba.

V Seymour, Texas Dear Vestnik Readers, Hello! May I come in with few lines in good ole Vestnik? Golly! What have all of you been doing? I suppose everyone is busy. It's spring and spring means busy time.

Gee Whiz! Did you all have big Easter?

Gosh! here in Seymour the Easter Bunnies were rationed. No kidding, person could not get any Easter Eggs. Of course, its war time, and Easter was just another day for me.

Gosh! Easter Monday, bunch of us went to a dance at Megargel, Texas, and we had a grand time. Besides we had a flat. A big nail lodged in the tire. Believe or not. The worst part was, the jack wouldn't work and it was getting late. Naturally trouble and fun goes together.

I received a nice letter from my brother, Cpl. Frank from Middle East, and he was very happy on Easter. Bro Frank got his Christmas present that I sent him way back in October. It took six months to reach him.

Cpl. Fr. Simaichl and his brother-in-law Cpl. Henry Petrek were neighbors here, and are neighbors over there too. Although I can't say where they are, but somewhere in Middle East.

VESTNIK May 1 as always is Baylor County's Holiday The business houses close and we all go fishing. But I did not go. I never do have luck fishing. So I thought best for me was to get my hoe sharpened and fish few weeds out of our corn patch. Yes that is a good hobby now for lots of us. Gee! How about the crops.

Well Its a deep subject. The row crops are looking swell, but the grains are not so good.

We got to take it as it comes.

How about poultry? We are having grand luck, we have over 4 or 5 hundred, baby chicks.

We are trying to do our part for Victory.

Number of our Seymour boys are getting furloughs. We all are glad to see them. Although my brother wont get his till Victory is won. Let's all wish for the best. Buy War Bonds and Stamps, and get Hitler's tramps Frances Simaichl.

As always V

A Message from Canada to the Czechoslovak People L. D. Wilgres It is an honor to be given an opportunity to extend greetings and good wishes from Canada to Czechoslovakians through the medium of a publication which helps to keep alive the undaunted spirit of the Czechoslovak people. I appreciate the privilege all the more in that some years ago I had occasion frequently to visit Czechoslovakia and formed many pleasant contacts with officials and .citizens of the Republic. Through these contacts, I became aware of the industrious character of the Czechoslovak people and their devoted adherence to democratic ideals.

Canadians generally have become conscious of what Czechoslovakia stands for through the citizens of Czechoslovak origin who have made their contribution to the development of Canada and also through the important trade relations which existed between Canada and Czechoslovakia before the unhappy events of the last few years put a stop to intercourse between the two countries.

The close relationship which exists between Canada and Czechoslovakia and the common objectives of both countries have been evidenced by the recent establishment in Ottawa of the Czechoslovakian Legation which is in the charge of Dr. F. Pavlasek, Minister of the Czechoslovak Republic, who has gained the respect of Canadians for the able and dignified manner in which, in trying times, he has represented the interests of his country.

The most notable factor in making Canadians aware of the sterling qualities of the Czechoslovak people has been the contribution which immigrants from the Republic have made and are making to the development of Canada. According to the -latest figures of the Dominion Bureau of Statistics, there were 30,401 Czechoslovaks in Canada at the time of the 1931 census. Immigration figures prior to the fiscal year 1920-21, however, do not separate the Czechoslovaks from other former subjects of the Austro-Hungarian Empire. For the period 1920-21 to 1924-25 immigrants from the new Republic of Czechoslovakia were identified as such, and total 5,402.

During the five-year period 1925 to 1929-30 the total was 20,736. From 1930 to 1935 immigration of Czechoslovaks amounted to 4,024, and in the seven-year period from 1935 to 1942 the total was 4,837.

In the spring of 1939 Canada received from Czechoslovakia a group of 300 families and about 75 single men, and these came mainly from the Sudeten area. They were brought to Canada under a joint effort of the Department of Immigration and the colonizations of the Canadian Railway companies. Half of them were placed by the Canadian Pacific Railway in the Tupper Creek area of the Peace

Strana 17.

River, and the remainder in the St. Walburg area of Saskatchewan by the Canadian National Railways. Most of them are on the land and are doing well.

As an indication of the contribution which settlers from the Czechoslovak Republic are making to the industrial development of Canada and to alleviation of shortages of important commodities resulting from war conditions, reference may be made to the prominent part which immigrants from Czechoslovakia are taking in the sugar beet industry of Alberta. As a tribute to the industry of these people it may be noted that, whereai the majority of them left their native country with little or no capital, many now own their own farms. Immigrants of Czechoslovak origin have also made a name for themselves in other agriculttral pursuits, besides sugar beet production, and in the manufacture of fine leather work, embroidery, weaving, kniting, and other handicrafts.

There is little which can be said about trade at the present time for obvious reasons. In peace times, however, Canada and Czechoslovakia were good customers of one another.

There was a period when Czechoslovakia provided the second largest market after the United Kingdom for exports of Canadian wheat flour. As a consequence of the war, trade between the two countries has been interrupted temporarily. Its previous history-, however, shows that there are considerable complementary interests between the two countries, and that a new interchange of commodities will be established as soon as the war is over.

I conclude by assuring the Czechoslovak people that we in Canada deeply appreciate the heroic stand which they are taking in the preservation of their nationality, traditions, and high culture, and we share their hopes for a bright and happy future.

V NEW COTTONSEED FLOUR IDEAL AS MEAT EXTENDER Ft. Worth.—The same seed that produces the fiber for cotton fabrics now provides a means for expanding by nearly one-third the housewife's weekly wartime meat supply.

Cottonseed, with its already tested and dependable contributions to America's pantry shelves, now provides the base for a new protein-packed flour which may be the solution to many major nutritional problems of today, according to the National Cotton Council.

This new product, Proflo, was developed as a supplement, not a substitute, to all-purpose wheat flour since it is 58 per cent protein.

Other components are: fat 6.45; carbohydrates 21.39; ash 6.24; crude fiber 2.06; and moisture 6.34. Analysis also shows that Proflo is rich in thiamin, riboflavin, niacin and pantothenic acid.

Sixteen per cent of this flour, supplementing regular wheat flour, provides an adequate supply of Vitamin B complex for normal growth; and 24 per cent an adequate protein supply.

The protein of the cottonseed and other oil-bearing seeds is ideal to extend a meat supply because it is preferably in combination. Along this line, the Subsistence Laboratory of the Quartermaster Corps has developed new rations where meat is extended as much as 15 per cent by adding suitable amounts of a protein flour to meat foods.

Housewives can stretch wartime meat dishes simply by adding Proflo to ground beef or veal in the ratio of one part protein flour to three parts of meat. Nutrition experts recommend this as an excellent recipe for a tasty meat-loaf V In 1917 and 1918, American mills consumed six and one-half billion pounds of cotton. In 1941 and 1942, with one-third less spindles, the industry used more than twelve billion pounds of the white fiber.

Strans 11.

CECHOSLOVACI V PRUSMYKU VRANIHO HNIZDA. Frank Wejr, (Frank, Alberta).

Prilsmyk Vraniho hnizda, Crow's Nest Pass, neni nazvem z nejakeho filmu nebo z romanu o divokem zapade. Je to skutednY prasmyk v SicalistYch horach mezi Albertou a Britskou Co' lumbii psi hranici americko-kanadske. Snad se yam zda, 2e je to ztracena varta. Mo2na, 2e to. mu tak bYvalo pied rokem 1896, ne2 zde postavili kanadskou pacifickou drahu. Prilsmyk byl u2 dawn° znam jako vYborne nalezi gte uhli a jeho proslulost po teto strance je stale stejna.

Prvni uhelnY dal byl tu otevien 1897 blizko mesteeka Fernie v B. C., pak bylo nalezeno uhli v Michel, v Morrissey a tak to glo dale, nove doly byly otevfeny a kolem nich vznikaly osady, mested'ica. U nas ye Franku se doluje uhli od roku 1901. A je to hezka fadka osad, ktere jsou tu v prusmyku: Lillie, Coleman, Bellevue, Hilcrest, Burmiss, Passburgh, BeaverMine, Hosmer. Prasmyk neni girokY a to jedno mesteeko lezi za druhYm, na provazku a jedno hezei net druhe.

A kde 2iji haviti, tam jsou i Cechoslovaci.

Prvni Oechoslovaci sem ptigli na konci minuleho stoleti. Byli to ve ginou krajane slovenskeho pavodu, kteti pfigli z Pennsylvanie. 81i sem za lepgim. Pozdeji pak ptichazeli na gi ze stare vlasti. Netrvalo dlouho a byla nas tu slu gna kupa.

Vgichni jsme pracovali v dolech. Jina, prace tu nebyla, a2 na to dtevatstvi, ale my pfichazeli jako haviti a jimi jsme zustali. DivokY pad kolem nas laical, to je pravda, ale prate v dolech je prace vYznamna, dole2ita, zname jeji poslani a to jsme v gichni zustali psi svem kutani uhli.

Nepamatuji si, kdo sem pfi gel prvni ze Slovakt. Ale z prvnich 6echu usazenYch na Cro'w's Nest Pass byl Ant. Brindad a Alois Marek. Pracovali v Marrissey a po nich pfi gli dalgi eeg a mezi nimi i ja. Tonal je dnes 42 let. Od to doby ubehlo vody, 2e by ji ani nejvet gi abstinent nevypil, veci se zmenilo, less dorostlo, lids odchazeli a my starneme.

Tenkrate v roce 1903, bylo to 29. dubna ye etyfi hodiny rano, jsem po prve poznal, jak jsou hory zle, kdy2 se bouti. Mesteeko Frank u2 bylo podetnou osadou. A toho roma jsme uslygeli stragnou ranu a ottes. Bylo to, jako by se pfibli2i1 osudnY den. Nad'mestem se tyei hora zvand 2elvi, ktera, se sesula. Tisice tun vapenite teto hory jako by vybuchly a kameny zavalily prasmyk do dvou etvereenich mil. Reka, ktera se jmenuje Oldman River, jako i draha CPR byly zavaleny, zavalena byla silnice, tunel uhlodolu a cast Mesta, ktera, se rozkladala pod horou. Tu zahynulo 86 lidi a v uhelnem dolu bylo zasypano 18 hornikt. Jake bylo jejich pfekvapeni, kdy2 se chteli dostat yen a tunel byl zasypin. Prokopali se vrchem, co2 bylo pomerne snadne, nebot' uhelna vrstva v onom dale byla stojata.

V torn roce ye Franku jegte ani Cegi ani Slovaci nesidlili. Za to v roce 1904, kdy2 vge bylo zase v potadku a spoleenost pottebovala horniky, krajane z jinYch mest v Priismyku se sem poeali stehovat. To se bydlelo v zavodnich domcich, tikali jsme jim "kompanicke housy".

Nemyslete si, 2e to byl nejakY piepych. V domcich bydlely dve i tfi hornicke rodiny, mista nebylo, vge ptepineno. A kdy2 spolednost se rozhodla, prodat nekolik stavebnich mist, koupil jsem si take jedno a postavil jsem si mengi domek, v nemZ bydlim dodnes. A maj byl tak nakalivY, 2e jsem tenkrate zavinil skoro malou revoluci v krajanskYch rodinach horniku. Ka2da 2ena chtela, aby mu2i udelali tote2, aby krajansice rodiny mely vlastni krov nad hlavou. Netrvalo dlouho a ye Franku bylo poStaveno 50 domicil, majetek to krajan y. Vedlo se narn tenkrate dosti dobte a stale ptichazeli novi a novi krajane z tech, hlavne od Duchcova a od Lornu. A mohu fici, 2e tenkrate pied 35 lety Frank byl nejvetgi eeskou osadou v Kanade vabec.

SpoledenskY 2ivot mezi nami byl dosti svornY. A prvni, co jsme udelali, s bratry Slovaky jsme si zalozili odboeku Narodniho Slovenskeho spolku. Nage odbodica dostala dislo 512 a ma, je dosud, ale z nas,prvnich elena odbodky 2ije jen u2 devet; ac je gte nedavno nas bylo bylo pade-

VitalTNilt Ta leta nejak ryehle beE, bek a ... lepe nedotici. Pozdeji jsme si zalozili sokolskou jednotu. Ta vgak po Case byla pfejmenovana na delnickou telocvidnou jednotu, ale ostatni stejne. Pak jsme si zalo2ili potravni dru2stvo, knihovnu atd., atd. Vgak vite, jak my 6echoslovaci spolkove jsme dill, nebo byli jsme dilymi. Ale vgechno jako by pominulo a dnes nam zbYva, jen knihovna a nejake to cvidne Pfigla prvni svetova valka. V roce 1915 jsme zalo2ili odboeku es. narodniho sdru2eni a bylo nas pies sto elena a to byli jen muati. TOW jsme se a pracovali jsme celkem dobte v prvnim odboji a WO z nas pfispival na oltat vlasti jak mohi. A 2e to nebylo malo, uvedu jen malt' pfiklad. V roce 1918 za jedinY den jsme sebrali na narodni dari pies jedenact set dolart. To je piece slugnY peniz od chudYch hornikt za jedinY den: 1,100 dolara.

A dnes jsme v boji wet. Zalo2ili jsme si °pet odbodku Cs. narodniho sdruteni. A na Crow's Nest Pass neni jen jedna odboeica. Mame odbodku v Bellevue, ve Franku, v Blairmore, v Coleman a v Natal. Nevim, kolik ktera odboeka ma elent, na ge ve Franku ma jich kolem gedesati a jests stale ptibYvaji novi. Vgechny odbodky as. narodniho sdru2eni v Prasmyku tvoti jednotny krajsky vybor a musim sits, te se tu2ime v praci za osvobozeni v gichni. Doufam, *2e se vgichni doekame gt'astneho konce a 2e budeme miti opet svobodnou Republiku.

Az na katastrofu ve Franku, kdy se sesula 2elvi hora, popisoval jsem dosud jen dobre yeci. Ale nemyslete si, 2e 2ijeme jen v samYch dobrotach. Za2ili jsme kolik vYbucht v dolech, na pfiklad v roce 1902 vybuchly plyny na dolu Creek a zustali tarn 182 hornici a mezi nimi mnozi krajane. V roce 1904 na Morrissey dal pohtbil 14 hornikil, vetginou oechoslovelii. V roce 1910 v Bellevue zahynulo 30 hornikil pti vYbuchu v dole. Za etyisi roky na to na glo 189 hornika smrt na Hillcrest, pak bylo ono natesti v Michel, pak v roce 1918 men gi vYbuch ye Franku. 2ivot havitav je te2kY a piny nebezpeei. A kolik stavek jsme prokli? Kolikrate jsme nemeli co jilt. A kdy2 nekdy zavieli dal, to znamenalo pro desitky krajana se stehovat na jine misto. V roce 1912-13 se tak pfestehovala cela horu ve Franku; pro‘ obchodni dtvrt pod Zelvi tok hora byla prohla gena za nebezpeenou a hrozil novY vYbuch, ale dodne gka kopec stoji jako stab a nic se nestalo. Zaplat' Panbah za to.

Pravi se, 2e v prasmyku 2ije nejmene 1200 oechoslovakii. U nas ve Franku jich 2ije pikes 250. zde pies 40 let. To je pomalif lidskY vek.

Vida jsem tu mnohe, na mnohe si dobte pamatuji, na dobre i na zle. Dobre se pamatuje leheeji a zle se za to rychleji zapomina, ale piece jen se mi zda, 2e jsem pro2i1 vice zleho ne2 dobreho. A nyni se vgemi krajany z Prasmyku mame jen jedine ptani: Aby Spojenci brzy vybran tuto valku a my Cechoslovaci abychom se doeicali osvobozeni sve stare vlasti.

V DEJINY KANADSKYCH tECHOSLOVAKt. J. Hajek.

V dejinach Kanady mluvi se site o prvnich Evropanech, kteti vstoupili na jeji padu, nema2eme se vgak v nich doeist o vgech podrobnostech. Dovidame se z nich o princi Rupertovi, synu deskeho krale, kterY dostal od anglickeho krale Karla II. za sve sluZby, je2 mu prokazal v revoluci, patent na zalo2eni spolednosti "Hudson Bay".

Tato spoleenost, zaloiena, v 17. stoleti, rnivala zvlagtni vysady a stala se jakousi vladni administraci. Princ Rupert byl jejim guvernerem a zaroveri generalnim guvernerem cele zeme.

Tento vladce byi synem deskeho ladle Bedficha Falckeho, kterY uprchl z Cech po bitve na Bile hole. Nebyl tedy rodem tech; shromatd'oval kolem sebe spoleenost dobrodruhu, v nit se vyskytovali i rytifi z tech, ,Moravy nebo Slovenska.

Zda se, 2e velke mno2stvi Kanad'ana Indio mezi svymi pfedky Slovaky, Moravany nebo Cechy, ktefi se dostali do Kanady ji g pied dlouhou dobou. Za sveho tticetileteho pobytu v Kanade setkal jsem se s mnohYmi krajany, ktefi zaujimaji vyznaene postaveni v narodo-

Ve stredu, dne 19. kvetna 1943. hospodelskem, finanenirn a obehodnim Zivote Kanady, o nichz deskoslovenskY svet nevi. Pozastavoval jsem se nad tim, 2e tito lids po tolika letech 2ivota v anglickem ovzdu gi mluvi jeSte dobte eesky nebo slovensky. Nezapiraji swaj piivod, nedavaji v gak take najevo nejake zvlaStni vlastenectvi.

Jasnej gi stopy po krajanech, kteti se usadili v Kanade datuji se od roku 1733, kdy zadaly pfichazet do severni Ameriky xrizne evropske vYpravy. S nimi prisli take prvni Cegi a Slove.ci, mnozi z nich pak pasobili jako misionati mezi Indiany a Eskymaky.

Prvnim eeskYm pfistehovalcern v Americe byl Augustin Heiman, kterY se tam usadil asi kolem roku 1644. Usadil se ye statu Maryland, kterY dnes nalezi ke SpojenYm Statilm.

Byl to vzdelanY elovek. Zastaval vysokY statni Mad a dostal za to velikY kus pady, na nernt vybudoval sve sidlo, ktere nazval "Bohemian Manor".

Je te2ko zjistit, kdy zaealo stehovani na:slch krajanil ye veal mire. Vime jen, 2e za revoluce v roce osmadtyticatem prchalo mnoho teen a Slovaku do ciziny. V to dobe poealo eastej gi stehovani nagich krajaml do Ameriky, zejmena do SpojenYch Statri. PM tom se tedy natal z nich dostali do sousednich state, mimo jine take do Kanady. Pozdeji lakala je pada, kterou tam mohli dostat zadarmo. Pfichazeli easto s holyma rukama a jejich zadatky, bYvaly teaks. te2ce o sve 2ivobyti v teto samote.

Jegte dne najdeme tu pfibytky vyrobene primitivne z drnu nebo sruby z klad s drnovou stiechou.

Vedle techto lidi pfichazeli i zamoini krajane, kteti kupovali vyvlastnene farmy, ktere byly jig vzdelane a zaeali farmatit ve velicem. Vybudovali si krasna a pohodlna, sidla a 2ili si tu jako 6eAti delnici pracovali v tovarnach a dolech.

Ve vgech oborech lidske einnosti v Kanade najdeme 6echoslovaky. Najdeme tu krajany promyslniky, finaneniky, ueitele, pravniky, umelce, vynalezce, farmate, mechaniky, havite, emeslniky, novinate, obchodniky i politiky.

Take zlato pfilakalo na gince do zlatonosnYch krajd Kanady. Vezli si sve zasoby na sankach, ta2enYch eskymackymi psy. Razili si cestu nekoneenou pustinou a hlubokYm snehem. Kdot vi, kolik jich naglo svilj hrob v tech pustinach!

V Kanade je asi sedmdesat na gich osad. A2 do doby svetove valky splYvaly dejiny zdejgich Oechoslovalca s dejinami cele Kanady. Tehdy zadalo pasobit v Kanade prvni na ge politicks hnuti, "Narodni sdru2eni". Kanada v gak al' do konce valky povatrivala '6echoslovaky za neptatelske cizince; pies to v gak usilim teto politicks organisace dostalo se mnoho krajaml ze zajateckeho tabora a nektefi byli uznani' za pfatelske cizince. Co se nynej gi es. akce v Fanade tyre, o tom je vgechno dostateene znamo.

Slovo 6echoslovak ma tu dnes dobrY zvuk.

V geptana propaganda v Mad'arsku; Podle nemeckeho vzoru je u2 i Mad'arsko "mladou zemi", ktera stoji pied branami nove Evropy. Ministr Antal mluvil nedavno v Jageru o lidech, ktefi nemaji zajmu na viterstvi a tim podrYvaji pry kazeri, vnittni potadek a nepketr2itou vYrobu zeme. Je zcela samozfejme — a odpovida to umeni budape gtske vlady — ministr Antal 2adal velmi nalehave, aby takovi Tide byli umldeni. Totalni valka je pry ptikazem dne i pro Mad'arsko, nebot' bol gevicke nebezpeel bylo by zkazou nezavisleho Mad'arska, jet si dosavadni vladcove mad'arskeho lidu dovedou piedstavit jenom jako "velice Mad'arsko".

I pro ne je "bol gevicke nebezpeei" neptitelem C. 1 a uddlosti r. 1918 a 1919 veer jim zfejme dosud v kostech. Zejmena mad'ar gti fa,giste jsou nyni vydegeni, take znamY poslanec. Milotay, stoupenec Imrediho, mluvi ji g dokonce o ruskem imperialismu, kterY je pry pfieiriou nynej gi valky prave tak, jako valky minule. Kdybychom tento primer za poslance Milotayho rozvedli, dospeli bychom k zaveru, kterY by mad'arske reakcionaie velmi zarmouti. Znel by stejne nasledky, totiz takto: stejne pfidiny

Stary a spolehlivST.

.CESKI FILM

`Idrdinny

kapitin Zdali potiebujete dobre projimadlo neb leku k uleveni boleni hlavy, Korkoran". mdlobam, neb lenivemu, Unavnemu pocitu, Jichi pkidinou jsou dodas"Ptedpisy jsou proto, aby se done zacpy, opattte si a jiste si obdriovaly," tika Adam Korkoran, starejte kapitan vlta y skeho parniku "PriHERBIN`E mator Dittrich". A dodrluje je skuOld Corn Drug Store, West, Texas teene do posledniho puntiku. Ale crave pro tuto ptesnost jsou na uboheho Korkorana stale stilnosti.

"THEY GIVE THEIR Tak ujede na ptiklad §kolnimu vST LIVES—YOU LEND -letu"zrovnapiedsm",prot& YOUR MONEY" pti g el o pul minuty pozdeji, neE je stanoven odjezd parniku. Je proto Buy More paroplavebni spoleenosti dasto voWar Bonds Today k odpovednosti. Nejvice jej pronasleduje inspektor Pa g es. Ale Korkoran vldy dokaze,zejednal ptesne podle piedpisu.. V paroplavebni spoleenosti by se Korkorana radi zbavili, vAechny pokusy jsou v§ak marne a tak, aby men aspori na das pokoj, poAlou ho na ledeni do lazni Podebrad, ov gerri na fleet nemocenske pokladny. V Podebradech dostane se Korkoran omylem do piepychoveho hotelu a domniva se, ze je v ledebnem Ustavu nemocenske pokladny. V g ichni ho pokladaji za korvetniho kapitana. Korkoran se podatku snall toto mineni potladiti, ale pozdeji nemiik jil se .cti zpatky. Pro svou bodrost a veselost je v eels spoleenosti veimi obliben a zvlake pensionovanST admiral tramp ot ami Piacci, kterSr Korkorana povaluje za sveho kolegu, je s nim 'bine "per tu". Z toho vznikne cela tada poKdyi funkcionelni zicpa se vie& a apinobuje, tie se citite mizerne, jets vallivYch situaci, nehlede k tomu, nervosni a nesvi a trpite jejimi pii. ze Korkoran, aby se "ukazal", vyznaky—bcdestmi hlavy,pachnoucim de- derpe, vkchny uspory a jests se zaehem, zkaienfm ialudkem, nezitiivnodluli. A jednoho krasneho dne kosti, ztritou spanku a nedostateenou na se v laznich tradidni slavnost anti k jidlu a mate pocit piepineneho ialudku nfisledkem plynu a nadslunce a Korkoran jest zvolen prornuti—opatite si Dra. Petra easem vytektorem. KrasnST prilvod na vocle, zkougene Hoboko. Jest vice nei paishudba, prapory a za zvuku fanfar rujici prostiedek, jest teti tialudeeni einnost povzbuzujici lek, slotient z 18 vystupuje na tribunu Korkoran s e7prirody vlastnich laebnich kofinkii, Piaccim, aby jako protektor zahajil bylin a rostlin. Hoboko piimeje zleslavnost . . . Zatim vLak nemocennivela stieva k einnosti a pomahit jim jemne a hladska pokladna oznamila paroplavebce odstraniti vaznonci ni spolednosti, ze Korkoran do Poedpadky; pomaha vypudebrad neptijel, a proto inspektor diti plyn zacpy a poskytnje ialudku Paces se osobne vypravi na misto, onen skve15, poaby zjistil, co s nim vlastne je. A cit tepla. Ponsoueasne prijizdi i pani Bronikova, iivejte ho dle navodu na kantiska na "Primatoru Dittricholepce. Cheete-li vi" a spolumajitelka domku Korkoopet znati rozranova, ktere je napadne, ze si vykog grastne zvedl jiz vkchny penize. Ooba se vy od trampot zacpy a zaroveri objevi prave, kdyl Korkoran teeuleviti svemu ialudku, obstarejte si ni . . . Pades vybehne na tribunu a Hoboko does. prozi-adi, ze Korkoran neni korNemuiete•li ho koupiti ve vaiem sousedstvi, poilete si pro nail "seznamovaci" vetnim kapitanem, ale kapitanem nabidku Hoboko a obdriite-Dittricha". Je z toho ohodnotu • "Primatora vkm velika ostuda — ale neprasklo ZDARMA 60c zkugebnich vse jen na Korokorana — praskla Dra. Petra LeCiveho Oleje Linitnentu •—• protihnilobneho prostiedku—pfinaiejicii §patne postavena tribuna a v g ichho rychlou tilevu od revmaticky. ch a nettralgicky'ch bolesti, svalovy*ch bolesti zad, ni se ztitili a jsou ptikryti - spadztuhlfth nebo bolavy. ch avail% namoienin a lYmi zavesy jako milosrdnou opoDra. Petra Magolo — alkalickeho pronou. Byla ostuda v Podebradech stiedku—pfinaiejiciho tilevu od jist3',ch prudIcY■ ch ialudeenich nefoifidk6, jako a je zle v Praze. Dluh za Korkozaiivaci poruchy pfivodene piebytkern kyseltny a paleni rana zaplatila Bronikova, ale baradek je zadlul'en a v paropla.vbe Odeilete tento kupon boll dopu g teni. Korkoran je opet "zvlititni nabidky"— Nyni predvolan a tentokrate jde opraVdu 1:1 Pilloien $1.00. Poilete nme do tuheho, zvla g te kdyl se utak, postou vyplacene 11 um. Hoboko a zdartna 600 hodnoty zkuiebni I ze nove zvolenS7m presidentem:spor lave kaideho, Leeiveho Oleje a -.

I Magolo. leenosti je — admiral Piacci Kor0- C.O.D.- Ipoplatek pilpoeten). koranem tak telce kompromitovaJrnino •. nST . . . Korkoranovi vkk v posledni chvili vzejde ope g t'astria hvezda a Adresa T/t3t4 • I "happy end" — se dovite v biograPoltava, Cladavna fu.

I DR. PETER FAHRNEY & SON.S_C1• J V Dept4 811-4B 2501 Washington Blvd., chicalfe,11L-1 Zajistete si svobodu kupovanim 1311 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. L VileenSreh Ronda a Znamek.

,

Trpite

bolesti hlav3r?

vymknutin.

jest

MRS MOM ■11%

litsans, 1L

1121112KIN

Ve sti-edu, dne 19. kvetna 1943.

Ohlas Jakobsonovfeh piednagek Chicagu.

Chicago. (6TK). — Cyklus ptednakk, jel konal na chicagske universite na pozvani jejiho presidenta Hutchinse Roman Jakobson a dva dargi profesoti Francouzskeho vysokeho udeni new-yorskeho, vzbudil zivy ohlas v chicagskYch vecleckYch kruzich. V iwodnich proslovech k ptednaekam Jakobsonov dekan Mac Keon a profesor jazykozpytu Parmenter zduraznil ft'astne sloudeni prvktz slovanskYch s problemy obecnYmi a filosofickYmi. v praiske jazykovedne g kole, jejimI spolutviircem je Roman Jakobson.

Vyzdvihli prilkopnickS7 vSr znam teto gkoly a jeji pronikavST vliv na moderni vedu svetovou, zejmena americkou.

Pfednakjici vylolil zakladni mySlenky teto ekoly v jejim pomeru k vedeckYm proudiun francouzskSim a americkYm a nastinil historickk vYvoj deskoslovenske narodni ideologie v jejim vztahu k pokrokovSrm myglenkam svetovYm. ZnamenitS, praktikant.

Pti maturitni zkouece z degtiny zpovida se kandidat ze svYch \redodomosti o livote a dile Otakara Bteziny. Vyjmenoval jft' veechny vyznadne basnikovy knihy, na basne "Svitani na zapade" fAak patrne zapomnel. Proto se Ptedseda tale: — A co je to "Svitani na zapade?"

Maturant chvili ptemYAni: — Svitani na zapade . . . svitani na zapade . . . A nahle vyhrkne: — To je, prosim ilzasny nesmysl. Protote svitat mule jen na vYchode.

VETLO KVETEN, 1943 Vydliveino Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zeijmu Dobreho Zdravl

Piidelovani potravin neni pileinou k poplachu mire pritomne v listnatfch nebo bez potravy a ter vime, ie deti ilutS,ch zeleninich jako jsou gpentit, nevyrnstaji dobre a dospeli ne- mrkev nebo vednice Vejce neobsamohou znstati zdravi a pracovati s huji mnoho vitaminu D. Na Cam nejvy ggi miry zdatnosti, jen na jakem- alespoil tento vitamin mule bfti skin ye forme koncentrovanfch prokoliv druhu potravy. Strava, ktera ktere jsou jests k dostani se sklada ipine z vareneho masa a chleba, neprispiva k zdatnosti nej- na trhu a jest na gtesti jednim vitaminem, ktert mule bfti ziskin v vyggi miry zvligte u amerieann. hojne mire vystaLidske telo venim nageho tells zpitsobuje se obsluneenimu svitn. divuhodne zmeMleko je pomerne mint prostredi. upinon potravou, Lids si mohou jejii viechny podzvyknouti na velstaty mohou viak ke mnorstvi nebfti v piipade poeeho nebo se motieby dodany hou naueiti vystanfmi potravinarid pomerne s mi. I vipnik ktert malem. Ude, kteii jest pritomen v si zvykli rid na silnem sonstievelmi hojne stradeni v I:niece, jest y e, ktera obsahuje tei plitomen do nadbytek, reknejiste miry ve viech me vitaminu,moipotravinfich. Bujena demo podle vieho stliie tato strava miti dosti mlika jest nahle zmenepro na ge (led, ktena na tu, ktera Nutne latky jsou zde re vytiaduji velke obsahuje jen male mnorstvi vapniku k stavbe kosti a mnorstvi vitamin Pak nastane zubit; a dospeli mohou bezpochyby zpitsobovaci obdobi, behem ktereho nabS,ti co potiebuji z ovoce a zelesi elovek zvykne vystariti s mengim nin nebo z mineralnich oplatek toho mnorstvim, po kterem by mel znovu ci onoho druhu, ktere nezmizi z trim. bfti dosti zdravf, v pripade ovgem, Nekteii lids projevuji znaenou ie nema opravdovS, nedostatek vitastarost o piidel naklidanfeh potramin& My americans nalelime mezi nej- yin. Jestliie ale si piipomeneme, tie plechovky, ktere nemetieme vice hojneji rivene lidi svetaPpres to, snadno dostati, obsahuji zpravidla ie statistiky ukazuji, ie na ge priipouze takove potraviny, ktere stale merne zvyky v jidle nelze podle odbudou k dostani Cerstve, toto omebornikii ve vjirive nazvati idealni. zeni je spi ge nepohodlnfm nei Jsme nasledkem toho zdraqm nat.°. znepokojujicim. dem, ale nenachtizime se v idealnim Jest dobie si pamatovati, tie Zerstavu podstoupiti vyrivovaci obtire, stye ovoce, zeleniny, obilniny a protore jsme zvykli iiti spi ge na oiechy obsahuji viecky latky, nntne pi-ebytku nei na nedostatku. pro iivot, aekoliv maw, vejce, Tula() S postupem valky bude moine na a pod. pomahaji uciniti tiivot hojnejnes vg ech ifidino, abychom zmenili gim. Mnozi americans zili dlortho ay e zvyky stravy. Dejme tomu, a zdrave na strove, kteri se skied& irohledneme potravni obrazek, jak podstatne z techto potravin. Siroce se Juana bude jeviti v dal gim rote, oznamovane vitaminy a raineraly abychom videli jake opravdove no- nachezely se v techto potravinich snize, budou-li nejake, budeme divno pied tim nei elovek vedel, tie morna musiti podstoupiti. existnji nebo nei se mu podaillo je Maso, vejce, rnleko, rivoei gne nebo dad do pilulky. Kdyti pohliiime na - rostlinne tuky se morna stanou vzicpotravinovou situaci takto, nezdi se' nhiti, ale elovek se inure naueiti naprosto bfti zoufalon. Bram sice •tiiti a• bfti dosti zdravSin bez rich. neprijemnosti; jiste na ge zvyky v Maso ma Innohe radouci vlastnosti, jidle budou musiti bfti znieneny; ale jeho hlavni vyrivovaci podstatou musime se piizpilsobiti, ale nebude je protein a jsou jine dobre zdroje tieba stredini nebo tairodniho "spat. patifene soustredeOch proteinii jako neho zdravi jestlfge budeme pokra• Covati pestovati dostateCne Innastvi oiechy, lu gteniny (soyove boby a brach) a obilniny. Vejce poskytuji Cerstveho ovoce, zelenin, obilnin a protein, trochu tuku a vitaminy A, oiechii pro spotieby civil;u10 obyva.

B a D. Vitamin), A a B jsou v hojne telstva.

TZ. Ant vi, ie novae nemitie riti

Latky nutne pro (IOW zdravi nachazeji se MOa ofechich v obilnina

'Aroma 20.

Historicka Yee dra.

Eduarda Beneie k arneric. kongresu.

"Pafie piedsedo, elenove senatu SpojenYch Pane ptedsedo, elenove domu zastupctii SpojenYch state: Je tomu nyni etvrt stoleti, co Tomde G, Masaryk, prvni president eeskoslovenske republiky a milj ptedchtldce, ptieel v poslednim roce prvni svetove valky do Washingtonu, aby informoval americke. ptedaky, jak jeho deskosloveneti krajane bojuji za svou svobodu a nezavislost, a aby obdrkl podporu Ameriky pro jejich boj. Pti tomto svem poslani setkal se veude ye SpojenYch statech se sympatii a povzbuzenim. Nagel velke pochopeni a sympatie pro narodni tuiby eeskoslovenskeho lidu u presidenta SpojenYch state, Woodrow Wilsona, u jeho vlady i lidu.

Bylo znamo, ze po staleti, podinajic sttedovekem, tento malt' narod v srdci Evropy byl slavnYm, nezavislYm kralovstvim a prospivajicim statem — statem, jenz jako prvY zahajil boj za nabaenskou svobodu v Evrope. 17 15. a 16. stoleti bylo jeho hlavni mesto Praha velkym stiediskem badani, ptispivalo hojne ke kulturnim, duchovnim a hmotnemu rozvoji Evropy a hralo mimotadnou ulohu v dejinach Evropy a zyldete v dejinach Svate ri ge timske a Rakousko-uherske monarchie.

Vage vlada patrne tez znala vsrrok nemeckeho kanclete Bismarcka po jeho viterstvi nad Rakouskem v roce 1866: `Kdokoli je panem tech, je panem Evropy. Evropa nesmi tuda nikdy dovolit iadnemu narodu krome Oe' cht, aby tuto zemi ovladal, protok tento narod nebai po nadvlade.

Hranice Cech jsou zdetitou evropske bezpeenosti, a kdo jimi pohne, uvrhne Evropu do zhouby.'

Podle meho nazoru nelze lope charakterisovat postaveni me zeme ani dnes.

Uznani nag i spravedlive veci ye SpojenYch statech v roce 1918 bylo' nelpochybne take zpilsobeno neochvejnYm rozhodnutim naeeho lidu It jako svobodnY a nezavislY narod. Pies sto padesat tisic eeskoslovenskYch vojakil bojovalo za osvobozeni sve zeme v prvni svetove valce v Rusku, Francii a Italii. Kdy'Z se valka chYlila ke konci, epickY pochod deskoslovenskYch legionaft naptid sibitskYmi planemi k Vladivostoku vzbudil obdiv americkeho lidu.

Kdyz zhrouceni tstkednich mocnosti bylo jit jen otazkou easu, Masaryk vyhlasil nag i nezavislost ye Washingtonu 18. iijna 1918. Toto prohldeeni nezavislosti bylo ihned ptijato a uznano americkYm lidem a jeho vladou. To je davod, pros eeskoslovensko bylo 'east° • povabovano za kmottence SpojenYch state a prod tak bylo take nazYvano.

Dvacet let eeskoslovenska jako svobodneho a nezavisleho demokratickeho statu ptedstavuje vYkon, na nej2 jsme pravem hrdi. Obklopeno se veech stran autoritarnimi zemerni a vladami, zfistalo verno demokratickYm tradicim, jet znanou merou phvzalo take od Spoje-

ITISTMIE nYch static. Jeho socialni zakonodarstvi a vYchovnY system byl pokrokovy a osvicenY; jeho finaneni system ustaleny, jeho mena pevna, jedna z nejzdravejeich v Evrope; jeho celkova hospodatska, iirove.ri byla velmi vysoka a jeho dovozni a vYvozni obchod vetei net obchod Italie. Do roku 1938 byla tato republika jednou z nejlepe prospivajicich a nejet'astnejeich zemi Evropy Ani sousttedenY iltok nacistickeho Nemecka, zahajenY v roce 1936 a pout'ivajici korupce a ltive propagandy a hrozici nasilim a valkou, neotta,s1 vnittni harmonii eeskoslovenske republiky.

Ve sve zahranieni politice Ceskoslovensko rozhodne a dusledne sledovalo politiku miru, mezinarodni arbitrate a kolektivni bezpeenosti.

Rozvijelo a podporovalo sbli.2.eni se sousedy — Rakouskem, Jugoslavii, Polskem a Rumunskem. Bylo nejloyalnejeim Clenem Spoleenosti narodu. Podporovalo politiku locarnskou, bylo jednim z ptivodnich signatatii paktu Briand-Kelloggova a bylo ochotno hrat ulohu, jet by mu byla bYvala ptisouzena v kaalem obecne pkijatem systemu kolektivni bezpeenosti. V 2eneve se rozhodne postavilo proti japonske invasi do ManOuska a oiny; byl jsem sam ptedsedou ShromaKeni SpoleCnosti narodtt, kdy jsme odhlasovali sankce proti Italii po jejim vpadu do Habeee. oeskoslovensko bylo piipraveno postavit se vojensky proti obsazeni PorYni a Rakouska. Nage armada a flak letectvo byly ptipraveny a obe tato naee telesa byla vysoko vYkonna.. Do roku 1939 jsme pine konali sve povinnosti, nejen vicci vlastnimu narodu, ale take di Evrope a demokracii rabec. oeSkoslovensko bylo v smrtelnem nebezpeei od chvile, kdy Hitler a nacistieti vildci se uchopili mod..

Kcbt Hitler yidel, se politika sankci proti Italii nebyla ptisne uplatnovana a kdyz remilitarisace PorYni Nemeckem nebyla znemohlena ozbrojenou silou, usoudil, ze seine hotkosti a neduvery, rozsete diktatory, mu umani sklidit ten za rozkladu demokracie v Evrope a provost jeho pangermansky plan. tspech ptipojeni Rakouska v bteznu vedl k zarijove krisi v.-rote 1938.

Mym vlastnim nazorem tehdy bylo, se Hitlerovy po2ada yky a utoky na aeskoslovensko mely bYt odmitnuty i za cenu valky. Byli jsme pravehi, ale ptipraveny nebyly zdpadni mocnosti. Obetovanim deskoslovenska ziskala Evropa a suet jeden rok easu na ptipravy k obrane proti nastavajicimu fitoku.

Podle meho nazoru druha sVetova.1 valka se zaeala zloeinnYm obsazenim Prahy. A od prvniho dne okupace, od 15. btezna 1939, veichni eeskosloveneti obdane byli ye valce s Nemeckem.

Od roku 1939 eechoslovaci ye vlasti poznali velke utrpeni body a muka. Vedi, z.e detni jejich vojaci a letci, kteti ode gli ze sveho zotroeeneho domova, ztratili sve 'Aivoty bojujice za osvobozeni vlasti v Polsku a Francii. Vedi, ze po francouzsko-nemeckem ptimeti Ceskoslovensti a letci se znovu shromaI-1 dili ye Velke Britanii a 2e deskosloveneti letci hrali destnou ulohu v rozhodujici bitve o Anglii. Vedi take, k eeskosloven gti vojaci nyni bojuji v Rusku a Africe a '2e se Teastni obrany Velke Britanie. Na dru-

Ve sttedu, dne 19. kvetna 1943.

he strane vidi, ze jejich vlastni zeme je promenovana v arsenal pro valku proti SpojenYm naroctiim.

Cetni pracuji nyni z pkinuceni v Nemecku nebo jinde. Ti, kteti se vzpiraji utiskovateltun, jsou bud' hromadne popravovani nebo mue'eni ye vezenich a koncentradnich taborech. Jejich zeme je plenena a germanisovana, jejich narodni vYchova nidena. Nesmrtelna pamatkal Lidic zakazuje nam kdykoliv pole-1 vit ye svetovem zapasu, jefz sveti nyni vede proti silam zla a temna.I Find naast SpojenYch state — po Pearl Harbor — v tomto boji za svobodu sveta promenila v jistotu, co do to doby bylo nadeji: se deskoslovenskY lid a ostatni obsazene zeme budou pine osvobozeny.

Pane ptedsedo, dovolte mi, abych zaverem pied timto slavnYm shro-t maIdenim tekl vdeene a s uznanimj toto: Bylo to zde, v teto velke demo-, kraticke zemi, kde v kijnu 1918 svo-j boda a nova nezavislost meho naroda byla slavnostne prohlagena a jeho prvni svobodna vlada uznana.

KdyZ' dne 15. btezna 1939 nacisticke Nemecko zniCilo Oeskoslovenskou svobodu a kdyz jsem ja osobne jako Clan fakulty university v Chicagu uctive presidenta Roose-. velta, aby odmitl uznani uraMiveho a nezakonneho einu nasili, byla to vlada SpojenYch state, jet jako prvni mezi veemi velmocemi kategoricky odmitla tento zloeinnY tok. Udelila svuj pinY souhlas, kdy2 deskoslovenskY vyslanec ye Washingtonu odmitl vydat sve vyslanectvi nacistickYm autoritam. Ani vlada, ani senat SpojenYch state nikdy neuznal mnichovskou dohodu ani neuznal obsazeni Oeskoslovenska Nemci. Temito rozhodnYmi Ciny jila tato velka, zeme svobody narodni svobodu me vlasti v nejtragiCtejM chvili naeich novYch dejin. Pozdeji y ak vlada uznala nag i nove ustanovenou vladu a nezavislost naM zeme a uznala naei republiku jako svobodneho a rovneho Clena Spo-

jenYch narodu. V g emi temito einy nesmrtelnY duch velke americke tradice Washingtonovy, Jeffersonovy a Lincolnovy povstal na obranu nejvyg eich, nehynoucich zasad lidske a narodni svobody, a to v dobe, kdy malt' a demokratickY narod, milujici mir a svobodu, byl vraMen hruloYm autoritarnim utoenikem.

Vg echen eeskoslovenskY lid projevuje sviij nejvroucne j ei dik a vdeenost velkemu americkemu lidu nejen za vee to; co vykonal pro deskoslovensko, ale take za obrovskY a mimotadnY ptispevek vaei velke zeme k valednemu usili veech SpojenYch narodil.

Nepochybuje, k se tento velkY zapas, v nemt Spojene staty maji tak rozhodujici ulohu, skonei nejveteim viterstvim ye vaeich i nagich dejinach. Je hluboce povzbuzen a hrd na to, ze mne bylo dopiano cti oslovit eleny konresu SpojenYch static. Vim, ze deskoslovenskY lid pkevezme slib, jejt to einim y am, za svilj vlastni.

Stejne jako president Masaryk v roce 1918, citim se dnes i ja, povolan prohlasit jmenem sveho naroda, .zde ye washingtonskem Kapitolu, ze po konethem viterstvi v teto valce eeskoslovenskY narod obnovi sinlj start domov rychle a 11speene s yYm neunavnYm stavaje 'Oren — jako jim byl vkly za takYch udobi s yYch dlouhYch, rozmanitych a slavnYch dejin — demokratickemu duchu a zasadam duchovni a naboknske svobody, dealt= miru a mirove mezinarodni soudinnosti, povaluje se znovu za kmotience velke a slavne republiky SpojenYch state."

V

Littell's Liquid.

K pomoci od svedeni, ktere se east° dostavuje s neduhem menM poruchy kolni nemoci jako letni vyratky od horka, Eczema, atd. Take ad- pokousani ne-jedovateho hmyzu. Cena. 50c.

Old Corn Drug Store, West, Texi§

ZABAVY faclu

Pokrok Houston 23. kvetna.

30. kvetna.

Syncopators - - Rudy Zatopek DAMY 40c — MU2I 40c (Tax included)

0 zakusky a obeerstveni navatevnikt jest VYborem naletite postarano.

Zabavni Vybor.

1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

T. 0458.

Ve stiectu, Pine 19. kvetna 1942.

D DOBY, kdy davy nemeckYch malomeO ;§t'alcd zaealy se hrnout pod Hitlerovu svastiku a.urnotnily tak tomuto vyvrheli v§ech dob a narodri zmocnit se politicks vlady nad Nemeckem, svetove vetejne mineni prnalo dlouliou mravni kris!. Surove ubijeni politickych odpfircri a femove vraZdy, organisovane s nemeckou drikladnosti hnedYmi zloeinci, dlouho byly povatove„ny za eiste nerneckou záletitost, ktere, pro mezinarodni reakeni kruhy docela nepostradala ani urdite zajimavosti.

Skutedne Poznani hrrizneho dosahu techto bestialnosti zristalo omezeno na vrstvy, ktere nemely na politicky lhostejnou mezinarodni vetejnost tolik vlivu, ani politicks mod, aby vyburcovaly lidstvo k solidarni obrane pied novodobYmi piraty, dokud byl eas zatoeit s nimi podle zasluhy, ani bylo nutno platit stra g -neoblidavky.Apcetmonuvitelne zloeiny nacistickYch politickYch gangscterri odehravaly se po tadu let ptimo pied oeima cele zapadni civilisace, ktera v nepochopitelne lhostejnosti piihllzela, jak v Nernecku je rychie a systematicky ubijeno v'Se, co po posledni svetove valce zristalo v ilsi jests zdray e a schopne vymanit nemeckY lid z podruei pruskeho imperialismu.

Jak se tedy divit, ze Prnaaci vYchodu, Japond, mohli po leta provadet beztrestne sva, zverstva a ptipravovat se neru gene k spineni "sveho poslani" v Asii?Dina byla tolik' tisic mil vzdalena, a kdo by se byl na podatku minuleho desitileti uprostied svetove hospodatske krise, kdy se hlavne p'oeitaly jen finaneni ztraty, staral o osudy milionri bezejmennYch kuliri? Oas od dasu nekterY ze sineItch americkYch reporterri vzruSil site vetejnost lidenim ukrutnosti japonskYch valeenych besri, ale to vSe bylo jen zeetenim mezinarodni politicks hladiny, pod nit dfirnalo ptesveddeni, ze to fae jsou veci nam tak vzdalene, do toho zapadni civilisaci vlastne nic neni.

Vzplanuti svetoveho potaru v g ak najednou jako bleskem ukazalo vaechnu to neuvetitelnou naivnost a neodpustitelnou trestuhodnost isolaenich politickYch koncepci, ktera po leta nechala hotet inu, pak vykrvacet 8panelsko a na konec umotnila masakrovat Evropu a dovolila z celeho sveta udinit jedno obrovske bojike.

VS'echny ty ialne uddlosti poslednich let zdaly se svedeit, ze modemi dlovek pod tenIsYm nanosem technicke civilisace nadobro ztratil svedomi, a ze pra y ° a spravedinost jsou jen prazdna hesla, zatim co vlasti tivot se ubira zcela jinYm tee g tem. Jakkoli napohled pravdivYm zda se tento obraz, piece jen zristava. zdanim. HlubokY je pohar trpelivosti, do nehot plynou lidska utrpeni, ale neni beze dna.. t adne stromy nerostou do nebe a tadna zpupnost, at' jednotlivcri Ci celYch narodri je'Ste nikdy nezristala bez trestu.

Mezinatodni vetejnost, ktera po leta sna'Lela 1lCeni japonskYch ukrutnosti na bezbrannem civilnim obyvatelstvu tiny a pte gla pies zhovadilosti totalitnich lotrri v Habek a ye $panelsku, nyni po vice net ttiletem urputnem bojovani v Evrope a prildruharodnim valeeni v Pacifiku se ji2 vice neptenesla ptes poPravu americkYch letcri v Tokio. Tokijska vratda rozmetla posledni zbytky zdani respektu faSistickYch zlodincri k mezinarodnimu pravu. Hekatomby mrtvych z Var g avy, Rotterdamu, flanderskYch a francouzskYch silnic, CoVentry, Belehradu, Leningradu, Rostova a (110Uh0 rady jiDYch mest a mist byly dovrgeny smrti newika letc4. Nezname dries jests ani ptesne jejich poeet ani jejich jmena, ale pte, jaw do dejin jako mudednici, jichz obeti bylo dOsa"Zeno drio lidske propasti. Tech nekolilc lidslOch iivotu, utracenYch rukou japonskehq harbors, v Tokiu, jsou kapkami, jimit pohar ptetekl, Bestialoi vra2da americkycti letcu v Tokiu najednou otevtela oci vAem, kdo se dosud vzpirali videt, kam at mute dospet svet, 4137±, vedeni mezinarodni politiky je ponechano 11dem, kteri jsou nehodni jrnena statnikri. Spravedlnost je jen jedna a nedelitelna pro vSechfly v 2ivote verejnem i soukromem. A nebude

ErtSTNiit

Politick' *hied.

Dr. Oldtich Chyle. na svete pokoje, dokud se lidstvo pokorne nevrati k samotnYm zakladrim mravnosti. Sebeeastejk dovolavani se Boha a modlitby nepomohou, dokud lidskemu slovu nebude vracena jeho test a dokud lhati a podvodnici nebudou vytazeni z vetejneho tivota. Mocna vina hnevu, ktera ottasla americkYm lidem a projevila se lavinou fuoist valeenYch bondri, je ujiZtenim, le Tokio svemu trestu neujde. Kdyby se valka . v Pacifiku protabla sebe dele, Tokio padne, prave tak jako Berlin, protole svet je s nim mravne hotov.

Pronikava reorganisace tokijskeho valedneho kabinetu, ktera prave ptivedla na kteslo ministra zahranienich veci Mamoru Shigemitsu, politickeho liberala, jen se doma i za hranicemi tesi povesti sluSneho eloveka, a ktera pti gla jako na zavolanou po poprave americkYch letcu, neznamena, vSak, ze Tokio by chtelo nastoupit cestu pokani. JaponSti valeeni baroni, v jichZ rukou je kaldY vladni kabinet jen posluSnou sluZkou, mohou podle done situate stfidat osoby, ale svYch en' dobrovolne nezmeni. Jde jim o trva16 ovladnuti cele Asie, jeji stamiliony hospodaisky zaostaleho a politicky neuvedomeleho obyvatelstva jsou v jejich planech nejtadoucnejAim objektern vykotist'ovani, zcela podobneho nemecke hruzovlade v Evrope.

Mocensky se Japonsko ocitlo na rozcesti.

Tokio nepochybne Milo, be se Nemecku podaprorazit si cestu bud' pies Egypt nebo Ka y -kazemdoIni,bylchtzuZkovancisticke viterstvi jak v Indii, tak i v Sibiti. Tyto plany byly vSak pohtbeny pied Stalingradem, a Japonsko dnes jiz vidi, ze musi do budoucna spolehat jen na svou vlastni silu. Uchvatilo za ptildruheho roku valky tolik, ze by bylo v osob y noveho sveho zahranieniho ministra ochotno ke sminveni mire, kdyby jim byla ponechdna dosavadni kotist neb aspon podstatna jeji Cast. Na to vSak neni ani pomySleni. Toz Japonsko musi poeitat se skuteenosti, ze bude dobyta fizemi musit proti SpojenYm narodfun hajit samo. Meni .proto dastedne barvu politickeho plaSte, ale zaroven buduje i na strategicky diilaitYch mistech silTak lze rozumet silnYm koncenna tracim japonskeho • vojska v JIZnim Pacifiku, ktere vyvolalo znaanY ohlas a znepokojeni v Australii, jel se stale citi vane ohrolena manevrovanim japonskYch valednYch sil. 0 ofensivnim Ci defensivnim techto sil nebude vSak tolik rozhodovat Tokio, jako dalSi vYvoj zapasu na ruskem bojiSti. Kratka doba jami ptestavky v bojich na rusko-nemecke fronts, vynucena tanim, ktere znemoZnilo vetSi valeene akce, byla jiste obema armadami vyulita k vypineni mezer a je prozatlm piedmetem spekulaci, ktera strana zahaji of ensivu. Zda se Rusove i noddle ptidrti sve obranne taktiky Ci sami piejdou do ttoku, jak lze soudit z tuhYch bojil v kubansice oblasti i kolem Novorosijska, jeho IcY pad je ptedpovidan, nemilZe jests nikdo Pies katastrofu u Stalingradu i ostatni tetke poralky, ktere Nemci utrpeli, nacisticka armada neptestava, bYt mocnYm neptitelem, o to nebezpeenejAim, ze nemecka, generalita je nyni zbavena Fiihrerova kibicovani. Ruske vedeni je take vzdaleno podceriovani sily nemeckeho valedneho stroje, a z Moskvy znovu vychazi o rychie vytvoteni druhe fronty, ma-li bYti valka zkracena a evropske narody koneene zachraneny od vybijeni nacistickYmi vrahy.

Berlin uprostied novYch vojenskYch piiprav stale nezapomind ani na zbrane politicks, a katda let je mu stale dobra, jen kdy je schopna vyvolat rozpory y e spojeneckem tabote.

Proto je zrovna nepochopitelno, jak Qiibbelsova posledni perfidnost s obvinenim Ruska z masakru 10,000 polskYch diistojnikri u Smolenska na late 1940 mohla najit tak ochotne pi'ijeti v polskYch radach. Polska vlada v Lon-

Straus It

dyne po .2aclala Mezinarodni aervcmy RIU: o vyetteni Gobbelsova, obvineni, a Berlin ovZem promptne se nabidl poskytnout vytettovaci komisi svoji "spolupraci". Vrahove statisicri ruskYch Zen a deti s pravou prulackou nestoudnosti prolevaji faleZne slzy nad domnelYm ruskjim zloeinem, zatim co sami zpustaili cele Poisko vyhubili znaenou Cast jeho obyvatel.

GObbelsovo padong stvi nernrite ovaem nikoho piekvapit, pfekvapenim je vSak polskY postoj, kterY dav y vic viry nemeckYm banditrim, netli narodu ,kterY v boji za svobodu sveta ptines1 obeli nejtetk. Rozhodnuti Mezinarodniho t erveneho Kilz.e, nezabYvat se veci bez souhlasu Ruska, je nejspravnejk odpovedi nejen do polskYch tad, ale i Gobbelsovi, jehot nectna huba sklapla opet naprazdno.

Za to porn& es1.-rusk' nabYva stale na srdednosti, a moskevska "Pravda" jak naleti vyzvedla hrdinstvi oeskoslovenske vojenske jednotky v bojich proti Nemcrim. Oddil esl. vojska, bojujici v tadach rusks armady, je ztutenim bratrstvi, jeZ vine oba narody, a ptislibem i At'astne budouci politicks spoluprace.

0 svYch 54. narozeninach mohl zmlklY Hitler jen znovu konstatovat, be jeho utok na svobodu Evropy zkoneil fiaskem. Jeho posledni konference s Mussolinim, Borisem, Antonescem a Horthym situaci nezachrani. Co ze svYch satelitri mohl dostat, to jii z nich davno vitdimal, a ptec to vS'echno daleko nestadi. Mohutna, nacisticka galejnice zadina praskat, a otrokat nevi, co upevriovat dtiv. Jak si mohou vetit s Mussolinim, vedi oba nejlepe; Bulharsko a Runiunsko by se nejradeji co nejrychleji vyvlekly z nacisticke smy'elcy, a Mad'ati pri sve politicks zchytralosti by byli pravdepodobne Hitlerovi jit davno utekli, kdyby je az ping pevne nedrtel v hrsti. Odvolani personalu americkeho vyslanectvi z Helsink, kde zristal jen chargé d'affaires, je drikazem, be take falegna lira finskYch faZistii se rychie biizi ke konci.

Nad troskami HitlerovYch plane rYsuje se obraz, jehol se Mind od jak'Ziva nejvice ball: Spojeni Slovanstva. V teto valce odnima Slovanstvo nadobro nemeckYm Hunum postaveni rozhodujici velmoci evropske pevniny. M dozni posledni vYsttel z dela, bude odtroubeno zdroveri i nemecke mocenske slave. PoraZenY pangermanism nebude vaak vysttidan '2.6.clnYm reakenim panslavismem, ale poctivou bratrskou spolupraci slovansk'ch narodri. Nemecka, hegemonie v Evrope je zlomena, do poptedi evropskeho politickeho den! nastupuji Slovane.

V Slovaci v Mad'arsku.

Z dila, jea vydal dr. Jan Svetori o Slovacich Mad'arsku, lze zjistit, jak podporovaly mad'arske statistiky postup mad'arskYch vlad proti nemad'arskYm narodnostem pied prvni svetoyou valkou i pti revisionistickem risili v r. 1918.

Od r. 1877 do r. 1880 bylo v Uhersku pomad'arkeno 2,057,000 Nemad'arri, z toho alespori 400,000 Slovakt. Od r. 1880 do r. 1910 stoupl podet obyvatelstva o 35%, ale Mad'arri ptibylo o 36%, zatim co se podet Slo y akt zvetail pouze o 6%.

Zisky Mad'arri lze v teto dobe odhadnout na 300,000 duSi, pri eemt v tomto poetu nejsou zahrnuti slovenki vystehovalci. Dnes tije v Mad'arsku asi 640,000 Slovakri, t. j. 80% vSech Slovan, kteti tiji v Evrope mimo Slovensko. Lze zjistit, ze mad'arisaci odolavaji nejlepe selske vrstvy. HorS1 jsou pomery u inteligence a delnictva, ale desimilace zastavuje tento mad'arisaeni proces. Je dulezlte, ze velka, vetSina, venskeho zivlu v mad'arsko-slovenskem pohra,. nisi prave tak, jako na fizemi trianonskeho Mad'arska, ziistala veci rnad'arisaci lulu/111i, a ze se hranice sloveriskeho obyvatelstva na jihu od r. 1773 veci Mad'arilm v podstate nezmenila.

V Nedal se oSiditi, "To vas ten zubni lekat hodne potYral".

"Ano — mel Fleti vytrhnouti jeden zub a vytrhl mi dva".

"To ten druhy take zaeal bolet?"

"Ne — ale on nernel na petku zpatky a proto vytrhl jeSte jeden zub, aby se to tak vyrovnalo", V D1u2nik vesele bete, ale sinutne vraci.

Etrana 13.

V TNiK OVER THE TOP FOR VICTORY with

UNITED

STATES WAR

BONDS•STAMPS

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUIBA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni fistav pohotovy k sympatickemu vytizeni jednotlivosti a k rypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naafi zasadou.

EDWARD PACE Pobiebni riditeL tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

Charlie's Food Market Chas. Hrutka, mai. eerstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. Nejlepti maso ye meste.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 HOUSTON, —:— TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub Cesky Lekaf a Operatic 111 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9741 rsi.fon dradosn : Preston $10

i

y

C. H. CIIIERNOSO PRAVNIK Vyfizuje veAkere soudni zaletitosti.

Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

DR. THOMAS N. DeLANEY 06N4 LEKAA Brie spravne ptipravene. as die innluvy. tifadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAIVEENI

Quality Liquor Store 22151/2 AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kotalky, vina, krninky, Trinerovo Hake Vino, tampariske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinych dobrYch napoja. Za poctivou cenu a obsluhu ruCi, bratr, S. C. WOITON, Glen S. P. J. S. T. 34 rokil.

DR. N. B. McNUTT Zubni Leltat trfadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

Ve stredu, clue 19. kvetna 1943.

INVASE EVROPY MITZE BYTI PROVEDENA CO NEJDitiVE Washington, D. C., 6. kvetna. — Jmenovani It. generala Jacoba L. Deverse nejvyttim velitelem americkYch vojsk v Evrope po zemtelem generalu Andrewsovi, bylo dues oznameno spoledne s naznadenim, ze invase Evropy mabe bYti provedena dtive net bude skontena Africka kampati, ktera patrne vehazi do posledni fase.

Devers je vrchnim velitelem pancetovYch oddilu. Jmenovani generala, jen dosud vele' pozemnim vojskum je pokladano za ptiznadne. Z nekterych kruha se soudi, je ye spojeni s ptipravami pro invasi Evropy, o nit' Elmer Davis, teditel informadni kancelate, vyslovii se, ie maze bYti zahe,jena, by se dekalo na konec Tuniske kampane.

Neditvera nemeckeho zazemi fronte.

Ze zpravy, New York. (oTK). kterou prines1 pra2skY list "Der Neue Tag" z 15. dubna, vysvita, vdkere velebeni nemeckYch "obranct." Stalingradu a Rommelovy armady nezahlathilo trhlinu, kterou utrpela prestit nemecke armady a Hitlerova intuice.

Zprava zni takto: "JistY druh vyjadfuje pti rtznYch ptileiitostech sve uspokojeni neb neuspokojeni s frontou, jako by rozumeli vtemu lope od Stalingradu pies Severni toenu aZ. po Tunis. de doma nemaji prava posuzovati, zda fronta bojuje dobte; to ma na starosti vojenske vedeni. Avtak fronta ma pravo posouditi, odpovidd-li chovani lidi doma obetem ptinatenYrn na fronte. Je pravda, ze velka vettina lidi ye vlasti neDavis pravil, 'the je docela mot- klade otazku, zda nemeckY vojak no, ie invase Evropy bude zahajena, jakmile nepfitel bude obklieen v Bizerte, cos die dnetnich zprav mute bYti velmi brzy.

Take sekretat valky Stimson se vyslovil, ze konee bitvy o Tunis se bliE a Africk& kampari patrne vchazi do posledni fase.

V NEMCI ZUlti NA BENE8E. LondYn, 7. kvetna. — (6TK.) — Ve svem rozhlasovem projevu do 6e skoslovenska ye sttedu 5. kvetna prohlasil ministr Jan Masaryk mezi jinYm toto: "Nemecke, zpravodajska, sluiba (DNB) ohlasila, ze cesta Benetova do SpojenYch Statii je v souvislosti s rusko-polskYm konfiiktem, a Nemci ve sve blaznive bezmocnosti yam namlouvaji, ze tim je nekdo ptepadam zezadu.

dobiT bojuje. Ti, kteti tyto otazky kladou v domneni, ze maji pray°

soudit, tvori jen maljr poeet svedenSieh oatepenca. Vzajemna, dUvera mezi frontou a zazernim je z nejbezpeanefgich zaruk koneCneho viterstvi.

Tresty na vtechno.

New York. (6TK) Mistni Casopis v Oechach 31. bkezna prinasi tuto zpravu: "Nemecke nemocenske pojiAt'ovny kontroluji, zda nemoena osoba se ficli lekalskYmi pi.edpisy.

HlaAeni kontrolnich idedniku east() vykazuje nespravnY postup nemocneho. Neuposlechnuti lekarskeho ptedpisu bude jette ptisneji sledoy en° ne2 dosud. Nebude-li dbano dobre rady, musi bYti pou'iito jinYch prosttedkii, aby bylo docileno poslu'Snosti, prave jako neposlutne dite musi byti trestano k svemu dobru.

Jednota S.P.J.S.T. ma dostatek pen& na puj sky na majetky jsou povolovilny na pozemky a mestski majetek.

UROK POCiTAN JEST

"Rad bych zdaraznil, ze presidentova cesta do SpojenYch Stata byla ujednana loni v prosinci, kdyt vyslanec Hurban ptitel do LondYna s oficialnim pozvanim presidenta Roosevelta. Cesta do Ruska byla ujednana pied rokem.

"Mohu ujistiti temeslne lhate v DNB, ie neodlotime cestu, protoie by se mohlo stat, ze by Rusove nebo druzi spojenci mezitim byli jii pine zamestnani v Berline koneenou Oesinfekci Hitlerova chlivku".

V KAgI,ALA At KR Mrs. Frank Opat, Cresco, Iowa, pite: "Prosim, zatlete me 3 velke Nonat, na vtechny bolesti se osvedei, jest zrovna jako dobrY lekat, katlala jsem as krev, ptikladala jsem Nonat nejakY eas, nyni jft nekatlu.

Mrs. Mary Masa, Marmath, N. Dak., loge, ze nemiae Nonat dost vynachvalit. Nonat nikdy nezklamala, nejsou nikdy bez Nonat ani chvili. Kdyi ji maji po ruce, neboji se tadneho arazu. Nonat jim vitly pomuZe.

1/2 procentni sleva, kdyi splitky tirok sprivne odvatleny, tedy (wok obnasi pouze

Maly poplatek jest poeitin za prohlidku a odhad majetku.

••• Zajimite-li se, obrat'te se na HI. Aid

Cena Nonat j-e patou 55c a $1.05 Otejte se vateho lekamika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pitte na natl. adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena, Calif.

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILLE,

TEXAS.

Ve sttedu, dne 19. kvetna 194'g.

VISTNIK

Prof. Horieek a J. Stupka mrtvi.

LondYn. (OTK.) Z Prahy je hlakna dne 10. kvetna smrt Jindficha Stupky, pfedsedy Peveckeho sboru praIskYch uditelt a smrt Cyrila Horadka, znameho narodohospodake, kterY se clan 80 let.

Ma'am& 23.

V.P.

nova odbo6ka Zislo 37, zaloiena v m6ste Shiner, Slovanskeho Vzijemneh.o Joe Pavelka Buffet Spolku proti ohni, blesku, 1400 E. HOUSTON vichiici a krupobiti.

SAN ANTONIO, TEXAS Jestli chcete nee° dobreho jist a pit, pkijd'te za mnou.

Joe Pavelka

(19-dz)

Oznamujeme vLem lidem, bydlicim v okoli Shiner, 2e po kratLi dobe tamnejLi spolubratti si zalozili svoji odbodku Slovanskeho Vzajemneho PojiWujiciho Spolku, S. V. P. S., pro ochranu proti ohni, blesku, vichfici a krupobiti.

Nas spolek jest zalcd.en na pravem, vzajemnem zaklade, v roce 1926 v Houstonu tamnej imi spoluobeany, a od teto doby vLude, kde se naS lid jen trochu zajimal o zalbieni odboeky, tato se v'Zdy zalo2ila a dnes kaidY len jest vice nei spokojen, ze ma lacine pojigteni.

Dle posledni zpravy ze dne 31. prosince 1942 .podane Odboru PojiWovani v Austinu, spolek ma 2366 &exit, $5,666,820.00 poji§teneho majetku a od doby zaloieni vyplaceno akod za $100,091.43 ohni a bleskem, a za $13,721.71 'tkod vichkici a krupobitim, a zalohy mame ulbtene v U. S. Saving, U. S. Bondech, Cestovnich Bondech, Stavenich a piljdujicich fipisech a v pozemkovYch notach a hotovost v bankach za $78,182.49.

Krajane, kteti dosud nemate adneho poji teni proti ohni, blesku, vichtici a krupobiti, pkihlaste se za dleny, a tamnejSi Utednici, kteti jsou zvoleni pro vedeni one nova odbodky, co pfedseda Karel ChrasteckY, mistopkedseda Julius J. Vrana, tajemnik Albert BeneS, pokladnik John W. ValiS, a odhaddi vYbor, vas jiste obslou'Zi e vlidnem, zajemnem pojiSteni.

Hlavni tkadovna Slovanskeho Vzajemneho Poji t'ujiciho Spolku am brati zakladatele pkeje mnoho zdaru, a doufame, ze v kratkosti vase odbodka bude miti 100 dleml s pojiAtenim nejmene za $500.000.00.

Za SlovanskY Vza,jemne PojiSt'ujici Spolek, S. V. P. S.

g

-

c.----

g

g

ry

1

A • ,,,;,„,...., f:::: \ 50 -Ilte %v.*.

mil

4 - -, l

ektslittil %

' .,

, .

g

y

Z Austinu pkichazi zprava, k ye etvrtek, dne 13. kvetna, konala se e WO i, I schtze Universitniho Oeskeho Klu. Vita ' lcolVA bu, posledni pied prazdninami. . n a ., cpm0 0 &wt,ticto dila ji mistopkedsedkyne pani JandSI, _. eik 01 ,. 150U% %UV, ,A1 1 10.1 .- reWill Neumanova z Richmondu. Dr. C. J. OW' ' ..Sg V 011,$S ° Alderson, profesor telovYchovy, proS. e ..10 V 1 v else" stO mluvil o telovYchovne pkiprave stulk \ ''' '''' 00 ttOtft dental pro valku. Ukazal, k se jedno, o to telocvikem dociliti nejvetavailable in Bottled•in-Bond, 100 si schopnosti pro vojenskou Also Proof. sluthu valeenou. Pki torn nejde jen LE SAGE COMPANY o telesnou ,nYbrz i dukvni schopDISTRIBUTORS Texas nost. Zajimava i dasova pfednatka Dallas, —::— byla vyslechnuta s velikou pozornosti.

Potom studentskY kvartet zazpival nekolik deskYch pisni s doprovodem na plane. Siena Ludma KoPRO MEN! POWs pecks s vlastnim doprovodem na kytake krasne zazpivala nekolik anSE glickYch i deskYch pisni 'v.

Zapisovatelka sl. V. Markova z Placedo pfeeetla zapis o posledni schuzi, jen byl schvalen.

ZKUSTE Dr. Ed. Midek, na:S profesor slovanskYch jazykii, ukazal nejdfive krasnY plakat U. S. War Bonds se iS sochou Svobody a eeskYm napisem: "Pro Lep Budoucnost" a upozornil, 'k flak osady i jednotlivci v Texasu nakupovanim valeenSrch bondu ukazali vlastenectvi skutky, protote upsali mnohem vice nezli Kdyby vas lekarnik nemel, se od nich odekavalo. VyzYval stuobjednejte ptimo. , denty i studentky, aby v zaki na zadatku kolniho roku pfi li do jeKupte lahev dnes! ll() Madovny na universite pro diilelite sdeleni. Zduraznil take, ze ' studenti i studentky see znalosti CeW..F. ske a ruske fedi jsou velice hledani CEDAR RAPIDS, IOWA pro chllehte sluthy. Bohidel, neni jich dost na obsazeni ruznYch mist.

0

.e 1. .% VI "et' at6 01 . IVI CU

Zaludkem

EVE IraA's al&

LZO L 50c 't 85c .

g

g

SEVERA'.00

y

F. V. URBISH, tajemnik Hl. tkadovny.

41:4 0 '

g

g

g

y

POSLEDNI SCHUZE NA&ICH UNIVESITNICH STUDENTil.

—_----.7 ...: . :. . .-. ' r...:. ........

'''

Sramek blahopieje Rooseveltovi k africkemu viterstvi.

LondYn. (OTK.) — U pkilaitosti velkolepeho 'Ispechu americkeho vojska v severni Africe zaslal ptedsela eeskoslovenske vlady v LondSrne Msgr. ra.mek presidentu Rooseveltovi blahopfejnY telegram, v nem't pravil toto: "Viterstvi v Africe je velk9m povzbuzenim pro utladovane narody .v Evrope, ktere nedoekave vyhli2eji okamlik, kdy se budou moci tdastnit ohromneho a rozhodneho triumfa spojeneckych armad na evropske pevnine."

Podobne blahoptani bylo zaslano Churchillovi. Zdtrazfiuje se v nem nesmirne povzbuzujici dojem, jejZ tato udalost India na vgechny utlaeene evropske narody, zejmena na Cechoslovaky, kteti na ni pohliZeji jako na ptedzvest ptgtich viterstvi a s nad enim sleduji ptipravy ke koneene fazi zapasu.

g

Take po viteznern ukondeni \Talky bude jich velmi- tfeba. Na na i universite je vYborna pkileZItost studovati eeskou i ruskou tee a studenti dostanou za obe teei kredit jako za jine jazyky. No.§ profesor poskytne ochotne informace. Jeho adresa je: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas Rozloueil se se studenty, kteti budou v eervnu graduovatt a vyzS7val je, aby nezapominali na rids klub a universitu.

Pti volbach do organisadniho vSiboru pro pti ti §kolni rok byli zvoleni: Jos. Malik z Placedo, Helen Dvotaakova z West a Marj. Datilkoz Moulton.

Ke konci schaze za fizeni sl. Kopecke bylo zazpivano spoleene nekolik pisni. Schtize byla ukondena Texaskou hymnou. pozdravem, Jindt. Schovajsa, zpravodaj.

V

g

Ballard's Snow Liniment.

K pomoci odstraneni vymknuti a pohmoZdeni, take unavene, ptepracovane svaly, ktere ptichazeji ndsledkem ptepracovani neb nachlazeni pruvanem neb neptiznivS m poeasim. PouZijte Ballard's Snow Liniment, namaZte lehce. Budete uspokojeni pkijemnm pocitem a tlevol.

Old Corn Drug Store, West, Texas V

7

Adolph, Benito and Hirohito —the three blind mice. Make them run with ten percent of your income in War Bonds every pay • day.

"Slavko nedej se" Veselohra, v hlavnich illohach Vera Ferbasova, Theodor Pi,§tek, Jara Kohut, zaj t'uji am dobrou zabavu.

g y

GRANGER, ve etvrtek 20. kvetna, o 7:45 a 9:30 hod. veeer.

TAYLOR, v nedeli 23. kvetna, ..9 hodinach veeer.

CAMERON, v pondeli 24. kvetna, o '7:45 a 9:30 hod. veeer.

ROGERS, v alter- 25. kvetna, 9 hodinach veeer.

WEST, ve stiedu 26. kvetna, o 2:30 odpol., za,eatek veeer o 7:45 hod.

ENNIS, ve etvrtek 27. kvetna, o 3 odpol., o 7:30 a 9 hod. veeer.

DALLAS, v patek 28. 'kvetna, o 9 hod. veeer v Ceske sini 2525 Floyd Street.

SEATON, Sefeik Hall v sobotu 29. kvetna, o 9 hod. veeer.

DIME BOX, v nedeli 30. kvetna,o 9 hod. veeer v Auditorium.

CORPUS CHRISTI, v sini Moravan, ye etvrtek, 3. eervna o 9 hodinach veeer.

VESELOHERNI CESKY FILM

"Hrdinn'y kapitin Korkoran".

NEEDVILLE, v utery 25. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

WALLIS, ye etvrtek 27. kvitna, o 8:30 hod. veeer.

CROSBY, v nedeli 30. kvetna, o 3 odpol., o 6:30 a 8:15 veeer.

Eitrana 24.

V t STNt X

Podiveite k

Maly'

OZEIMOValli

Oznamovatel

Ve stredu, dne 19. kvetno. 1943.

Vyznamenani Zeskoslovenskich :yoga".

AMERICAN HEROES

LondS•rn. (CTK). — Vestnik 'deskoslovenskeho ministerstva narodni obrany uvetejnil posmrtne povVgeni etyf pad1S7ch eeskoslovenskSrch dastojnikti, mezi nimi poruaika pechoty Otakara Jaro ge, hrdiny Sovetskeho svazu, kterV byl povVgen na kapitana. Dale uvetejnil vestnik udeleni Oeskoslovenske medajle za chrabrost gedesati letcum a Ceskoslovenskeho valedneho Mite etyticeti §esti letcum. Pro mnohe z techto muZ'il je to druhe a tteti vyznamenani tet'e ttidy. 0 eetatovi Kurtovi byla pochvalna zminka pro zbrojne technickV vynalez.

V Ve Vidni jsou Cek neptatelgti.. cizinci.

New York. (CTK). "Volkischer Beobachter" uvetejfiuje ye svem videriskem vydani z 25. btezna natizeni videriskeho Gestapa, jima se konfiskuje vgechen movitV a nemovitV majetek, jako2 i ve§kera, prava narodni rady Ceske skupiny ve Vidni jako "majetek neptatelskeho statu". Podobne konfiskovan ve§kerST majetek deskSich

BY LEFF

Pravidla Malem Oznamovateli atujeme ! centy za slovo, za katde uvetejneni. Nejmenk poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku na. pate na zvlaAtriim listku a ptilotite k objednavce pkislusny obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni tek, pkidejte 5c na jeho vS'inenu.

Ma-li 14ti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nak znadkoa, tetujeme za oznamky "Na prodej", "Slu gby a prate" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na pogtovne, aby dale dopisy mohly bkti limed odesilany.

Pti oznamkaeh "Nabidnuti k sfiatku" neb "Pfiime se hospodyn6" obnaM donlatek za znae...ku a patovne 50 centft.

V

Na prodej invalidni :idle na kolach (Wheel chair), Upine zachovala, jako nova. Hlaste se u: Joe M. Morris, Sweet Home, Te(19-21 f.) xas ; DKr"

With every superior officer on the cruiser San Francisco either killed or wounded during the battle of Savo Island, Comdr. Herbert E. Schonland, who was stationed below as damage control officer, sent word to the officer on the bridge to take charge, ending tersely, "I'm too damned busy down here fighting fire and water."

We fight beside our Navy heroes if we keep busy buying War Bonds.

Nabidnuti k stiatku.

Jsem vdovec 40 let start' a rad bych se seznamil se svobodnou dcerkou asi 30 let starou, po ptipade bezOZNAMENI! detnou vdovou, ale jen. spotadana Timto sdeluji, ze prodavam ponecht' se hlasi, pod znaekou "Spo- mniky pro Temple Granite Works tadanSr vdovec", % Vestnik, West, v Temple, kteti delaji prvottidni, Texas.

(18-20-c)I zarueenou praci. Jejich pomniky OW^ SpolehlivSr stark. ma , ruzne jsou zna:me po celem Texasu. Kdy prate znalY, hleda, stale misto u koliv budete pottebovat nee° v tornstar§ich lidi neb vdovy pti lehei pre.- to oboru, dopi§te mi a ja yam s raPike na Vestnik, pod znaakou "Spo- dosti poslouZim. lehlivST", West, Texas.

(18-20p) CHAS. NAVRATIL, Rt. 4, Temple, Texas.

IDIF-t Na prodej 2 kone 5rokii, bez Budu si vaZiti vas: ptizne. chyby, 18-19 chornouty. Hrabe $30.

(20-dz) Dojne kravy, telata a jine 'natadi.

Mrs. Annie Baea, Fayetteville, Tex., ∎ Rt. 1, Box 15.

(20-pd) Ditt'"' Dobre jdouci obuvnickou dilnu prodam za ptimetenou cenu, :Der FHjme se stars: 2ena k opatro- Champion Strait needle Stitcher a vani stare matky. 0 dargi informa- vAe ostatni zatizeni. Frank Vodieka, ce pike na: John Macha, P. 0. Box 2107 Second Ave., Dallas, Texas.

641, Edna, Texas.

(20-chg) (20-22pd)

Pkijme se Sena neb deli& k vateni a k vykonavani domaci prate pro dve osoby. DobrV domov a dobrV plat. Pifte na Mrs. Warsham, 3725 Turtle Creek, Dallas.

(20-p) Ptijme se hospodyne v dobre Ceske domacnosti, lehka prate pozustavajici z vedeni domacnosti a vateni, pouze dva lide v dome, oba pracuji; nejlep g plat pro Z'enu, ktera si pfeje dobre a stale misto. na: Frank Kobos, 1414, Yale St., Houston, Texas.

(I5-dz-c)

MAREK - BURNS

POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nes nejlep§i pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREH, feditel.

Tel prodivame polifebni pojiken' od 1 mesice do 80 rokft stall Ambulance ve dne i v nod.

Telefon 546.

MAREH BURNS FUNERAL HOME CAMERON. TE

DALLAS "SOKOL" (JUNIORS)

Southern District, American Sokol Union present:

POWDER PUFF GIRL Hand Me a

Comedy in three acts — all Female Cast Louise Benton Adell Machac Dot Clemson Lillie Kutil Mrs. Fay LaRue Mildred Ozymy Lucretia Birdsong, Ph. D. Frances Podhrasky Matilda Quackenbos, Ph. D. Eella Nesuda Theodosia Mather, Ph. D. Marie Toberny Sadie Helen Vrla Inez Olga Valcik Marie Toberny, director

On Sunday, May 23, 1943 TIME — 6:30 P. M. Admission: Men 40c — Ladies 30c — tax included

Music By J. Maca and Orchestra JUNIOR PLAYERS.

Bottle of Grand Prize!"

In a rush for refreshment? — Then call for grand•tastin' Grand Prize.

Brewed to tempt the most exacting taste, Grand Prize is delightfully smooth, remarkably mellow. Enjoy this treat today, stop at your favorite dealer's, and order Grand Prize in the full quart "hostess size."

GRAND PRIZE grond-tostin'beer