„opt! Organ Slovanske Podpor pct J can* Riau Texas. 5137 BRAT R. 5 T I Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 24. biezna (March) 1943.
tiSLO 12.
NEJSLAVNESI CESla I YSITHOVALEC \UCH VEKt. T
N,7
NEDELI tomu bude 351 let, co se naradii nejvetk emigrant nakch dejin, Jan Amos Komensk. My zde v Anglii naratime na stopy Komenskeho a cele naSi eeskobratrske emigrace velmi east°. SlySeli jste nedavno projev deveatka, ktere navkevuje 'Skolu cirkve mora y ske. Tato kola jest jednou z tech stop. Jmeno obce, kde 'Skola je umistena, Fulnek, ukazuje jests vStrazneji, lqim byla zalotena. Ve Fulneku y e Slersku byl pied svS7m exulantstvim kazatelem Jan Amos KomenskSr. Proto ti nali ptedkove, ktetrsdileli jeho smutnS7 osud vyhnance, nazvali take osadu, kde v Anglii ptebSrvali, jmenem naleho Fulneku. A kaple cirkve mora y ske v LondSme by byla jette dnes pamatnikem eeskrch emigrantri ze 17. stoleti, kdyby jeji trosky dnes nebyly drikazem, jak Me GOringova Luftwaffe, kdyt tvrdi, to nemecke letectvo bombarduje jen valeene objekty. Ale hmotne stopy nak prvni emigrace v Anglii ov g em nemaji zdaleka toho vijrznamu, jak' ma, duchovni odkaz, kter3i svemu narodu zristavila. Neni to jen cele nesmrtelne literarni dilo Komenskeho. Neni to jen KSaft Jednoty Bratrske. Neni to jen dojemne a proslule vyznani: "Vetim i ja. Bohu, to po ptejiti vichtic hnevu vlada \reel t .c.77ch zase se k tobe vrati, 6 lide eeskSr”, jimt Komensky vyslovil eeskemu narodu v dobe jeho nejhlubSiho tipadku nadeji, jejit opravnenost dokazujeme dnes po vice net ttech stoletich v g ichni 6echoslovaci, vy doma i my zde, proste jit tim, to jsme. Take tento nad jine krasnS7 vS7tvor eeskeho jazyka byl napsan v emigraci tou libeznou eekinou, kterou byla napsana Bible Kralicka v dot* kdy doma lid jit bible kralicke utivat nesmel a kdy music utivat bible, jejit tee byla site slotena z eesk3ich slov, ale byla ducha nerneckeho. Take knihy dejepisne, ktere mame z to doby, napsali nali exulanti Pavel Skala a Pavel StranskS7. Spis Pavia Stranskeho o deskem statu posiloval svS r m laskyplnSr m lieenim kras zeme Ceske v g echny jeho spoluvyhnance a v dobach nejvetliho temna stal se oporou celS i m generacim porobene vlasti. Kdyby nebylo literatury emigrantske, kdyby nebylo zejmena spisii Komenskeho, nerneli bychom se v 17. stoleti jako vzdelanS7 narod elm vykazati. A to Komenskeho emigrace byla emigrace, jejit osud byl velmi smutnS7, protote se nikdy nedoekala navratu do osvobozene vlasti. A piece se nikdy neodcizila duchu sveho naroda a stala se naopak nositelkou jeho duchovnich tradic. Dnes po 351 letech uctivame my i cel' vzdelan3.7 svet v jejich duchovnim i politickem vridci Janu Amosu Komenskem jednoho z nejvetkch synti, jet narod kdy zrodil. Koho v'Sak neuctiva, dnes nikdo, to jsou ti, kteti v dot* kdy Komensk3i bojoval a trpel v emigraci, provolavali v Praze slavu Ferdinandovi II. Kdo to vlastne byl a jak se jmenoval ten, kdo tehdy libal karabde Lichten‘Steinriv a Diarichkeinri, kdo se sklanel ponitenim u cisakskeho habsburskeho trrinu, kdo zapiral svou minulost a kdo prohlaSrival, to prava, svoboda eeskeho naroda nastala teprve po Bile hofe?! Nebyl to snad nejakY plukovnik stavovske armady svobodneho eeskeho statu?! Nevim. Ale
na tom take nezaleti. Zaleti jen na torn, le to byl nekdo, jehot jmeno upadlo v zapomenuti tfm dokonalejSi, Cim vetk bylo jeho ,rovineni proti pravemu smS r keni eeskeho iidu, proti cti naroda a proti vlastni lidske dristojnosti. Dnes vime vkchni jen to, to jeho nedristojne a nehodne jednani narodu k nidemu nebylo dobre, nieeho na'Se ptedky neuktfilo a nieeho nas neuchranilo. Ten aktivista, kterY tehdy pod o-
Byl to dech jara. Oldrich Vojen. Byl to dech jara, prislib lepSich easu, jen mne dnes y e snu na tvat polibil? Tma nahle vyktikla a utonula v jasu a ja jsem ne ut ja, lea kdosi pfiSti byl. I Sel jsem po kraji, kterYm se boute hnala, umleevSi i pta.kiz tichY hvizd .. . Dnes ut zas cela zeme v slunci rozkvetala, kvet hotel vedle kvetu, vedle listu list. Jen tvaii nepoznal jsem. Byly promeneny. ValnejAi byly, soustfedenejSi, muti vic,muti, teny vice teny. A velka zkuSenost jim z hloubi oei zfi. Jen jedno zUstalo bezpeene, nepromenne, co zajalo mne ihned prudkYm kouzlem sv'm: jich fee to byla, zvuky posvecene spoleenYm fidelem a rodu tajemstvim. Tak piece doma . . . Ziji, tiji, tiji! A krasnejSi net bYvala, je jejich draha zem. A nahle y e mne znelo na sta melodii a ze sna tajupineho jsem procit' s fismevem... chranou liechtenSteinskYch dragounti prohlaSoval, to tech, kterY ma svou zemi rad, modli se za nernecke viterstvi, si snad vysloutil svetskY blahobyt, ale narodu neposloutil. To neni naS'e tvrzeni, to je historicka skutee:nost. Po 351 letech narod nevzpomind tohoto aktivisty, ba ani si nepamatuje jeho zloteeeneho jmena, ale oslavuje a cti emigranta. Komenskeho. Dilo nak emigrace z 30 lets valky mela a ma, pro narod trvalou a nehynouci hodnotu presto, to to byla emigrace politicky nefispeSna. Ono velmi vydatne pomohlo udrtet narod pfi tivote. Bez jeho ideove a kulturni posily si dnes nedovedeme ani dost dobfe pfedstavit svoje rodni obrozeni z konce 18. a podatku 19. stoleti. My v g ak nemusirne chodit ani tak daleko do minulosti, abychom si uvedomili vYznam, jak pro narod, zbaven' svobody, mute mit jeho emigrace. Neni temet rovneho pfikladu emigrace politicky tak UspeSne, jako byla naSe emigrace v minule svetove valce. Duchovni i politicky vudce teto emigrace, Tome.S Masaryk, je dnes jednim z nejvet/ich mute na/ich dejin vubee. A piece kdyt til a bojoval v emigraci, tak o nem rakousko-uherskk zahranieni ministr — take privodem z Ceske krve — hrabe Czernin mluvil jako o "ubohern, bidnern Masarykovi". Dnes vime vAichni, to bez zahranieni diplomateke a politicks prate Masarykovy a jeho spolupracovniku a bez viteznYch bojt na§i slavne le-
gionatske armady by nebylo ani novodobeho vzktiseni eeskoslovenske samostatn6sti. Politicka, emigrace, to neni nic jineho net ze zbrani, jimit narod bojuje za svoji svobodu. Je to zbrari, ktera ma zvla g tni drilelitost zejmena pro narod mai*, a to tim spMe, je-li v tak nesnadne zernepisne poloze jako je narod Politicks emigrace, to neni take tadnSr zvlakni deskoslovenskST vkmysl, politickou emigraci maji temet vSechny nitrody, jinit byla uloupena svoboda. Ma ji take narod nemeckS r . A smutne jsou vyhlidky toho zotrodeneho lidu, kter' s y Stch -mluvaich y e svobodnem svete nema. politick' vSiznam ma pro utladene narody jejich emigrace, toho nejlepkm dokladem je, to dnelni LondS7n je sidlem pril tuctu vlad tech state, jet byly Nemeckem okupovany. Take nadavky, pomluvy, kiepy, vS/mysly a lti, jiml gObbelsovska propaganda zahrnuje tyto vlady v emigraci, jsou nejvSrmluvnejkm drikazem, jak driletitou politickou zbrani pro sve narody tyto emigrace jsou. Emigrace, to neni ladna, radost. Nikdo neemigruje pro sve vlastni potaeni. Emigrovat, k tomu je tfeba odvahy Emigrace take neni tadhanba, je to jen prostfedek politickeho boje. Kdo mute bojovat, anit emigroval, da tomu jiste pfednost. Ale kdyt boj jinak motnY neni, je pro narod a stat tim lope, elm silnejSi a hodnotnejSi ma svoji emigraci. Ostatne nezapominejme, ze my mame v teto valce dvoji emigraci, jedna je v LondYne, KujbiSeve a Washingtone. Ta druha je v ` Mathausenu, Osvetimi, Buchenwaldu, Dachau a Oranienburgu. Vetime, to Hitlerovo Nemecko by radeji video, kdyby ti, kdo z nas jsou nuceni it mimo svou vlast, tin jen v jeho koncentraenich taborech a ne take ve svobodnem svete. Vime, to gestapaci, SS-mani, landrati a protektofi by se citili klidnejSimi, kdyby nas president a na g e vlada meli sve sidlo v Mathausenu a ne v LondYne. A v tomto jejich pfani se zradi i prav' vYznam, jak' ma politicks a vojenska naSe emigrace. Nakmu srdci zde v emigraci je dnes lidsk3 osud Komenskeho blitSi a dratAi net kdykoliv pied tim Dovedeme se lepe vtit do cite, jet v nem vyvolavaly vzpominky na jeho milovane lesni zakouti, Klopoty na Orlici. Mame ji/ kus to zkuknosti, kterou bylo Komenskemu someno poznat at do dna. Zkuknosti, co je to touha po domove. Nes sill pevna vira, ba dnes jit i jistota, to tento Adel vychovatele narodu nebude naSim tdelem. Ale vime jit, jak nam bylo v dobe, kdy teto jistoty nebylo. Emigrace, to je pfedevSim velike vzpominani. KatdY emigrant ma nejake sve Klopoty a nejakou svou Orlici, nejak' koutek sve rodne zeme, na nejt vzpomine., kudy chodi. Jim patti jeho posledni mySlenka, kdy uleha a jeho prvni, kdyt se probouzi. Dr. Prokop Drtina. V Cesi jsou narod s nezkrotnou odvahou a s tisiciletou kulturni tradici. Kdo je chce opravdu poznat, musi poznat sv. Vaclava, jejich ktest'anske knife, Jana Husa, reformator y patnacteho stoleti, a Jana 2iiku, jeni portifel stiedovele n6,"mecke nacisty pied 6tyimi stoletirni.