Oran Stovanske Podp or itci ednoty Statu Texas°
Entered as second ROCNIK (VOL.) XXXI.
ass mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS, y e stredu, (Wednesday) 17. brezna (March) 1943.
tin° 11.
PRAVDA 0 VICHY. RED nekolika t3i.clny pfijel do Anglie francouzskS7 socialistick3'7 poslanec p Pierre Bloch, aby nabidl sve sluiby "boj uj ici Francii". Pierre Bloch byl redaktorem delnickeho listu "Le Populaire" a v r. 1934 byl zvolen poslancem socialistioke strany a starostou mesta Laon. Kdy2 vypukla valka, pfihlasil se dobrovolne; 24. Cervna 1940 byl zajat Nemci, ale v listopadu teho2 roku se mu podatilo z vezeni uprchnouti. Odjel do neokupovane Francie, kde se ihned spojil s francouzskou podzemni tiskovou organisaci. Vydaval ilegalni easopisy a pamflety. Po bspeSne einnosti, ktera, trvala cely rok, byl bohu2e1 pfistilen pfi praci a znovu zajat vladou ye Vichy. Po nejakou dobu byl veznen v Periguex a pak odvezen do koncentraeniho tabora — pfepineneho jako dues v'Sechny kampy a yennice Francie — kde proZil stra gne chvile spoleene s vice ne2 tisici vezni, z nich2 velka, vetina byla zatCena pro de Gaullism. Na §testi se mu i tentokrate podafilo uniknout — vzal dokonce jednoho dozorce s sebou. Dodavame jests, 'Ze Pierre Bloch byl jednim z rnala francouzskSrch politikii, kteti v dobe mnichovske krise nesouhlasili s rozhodnutim teto konference. Kdy2 pisi tento elanek, abych ukazal svetu utrpeni francouzsk3ich vlastencii, nemohu nevzpomenout sySTh kamaraditz vezeni, jak tam zastavali vS'echny politicks smery: P.S.F., socialist a komunista, bojujicich za osvobozeni sve vlasti. Nezapominam na vgechny ty 2eny, ubite mute, ranene, zat3ikane, mueene, odloueene od svrch rodin, bojujici bez uniformy, kteti nechteji, aby Francie zemfela. Jak eetne jsou 2alafe, v nich2 jsou vezneni francouzSti vlastenci, s kterjimi se tam zachazi jako se zlodeji a vrahy. Celt' civilisovanST svet musi poznat pravdu o vezenich nemeck3ich. Poznal jsem obe, mohu tedy o nich mluvit. Po svem bteku z Essey-les-Nancy, poznal jsem vezeni ye Vichy. 20. fijna 1942; v den, kdy vyznamenani, jich'g jsem ziskal .za valky byla zru'Aena v "Journal Officiel", vlada y e Vichy uznala mou Cinnost za podezfelou a dala mne zatknout. S okovy na rukou mezi dvema Coetniky jsem byl odvezen do vezeni v Perigueux, do jedne z nejstar gch a nejzpustlejAich veznic Francie. ACkoli jsem protestoval, byl jsem jedinS7 politik, s nim2 se zachazelo jako se sprostS7m zlooincem. Kdy2 mne 28. fijna vy§etfujici soudce obvinil z atentatu na vnittni a vnejAi bezpeenost statu, odpovedel jsem, Ze jsem site velmi pocten timto nafeenim, ale 'Ze protestuji co nejenergieteji proti raimu, jemu2 jsem podfizen. Jako ve vAech zemich diktatorskeho raimu, kde svoboda myAleni. a slova skoro vymizela, francouzske veznice jsou pfepineny a vezeni v Perigueux neni vSijimkou. V jedne kobce, urdene normalne pro jednoho vezne, bylo stale 4-5 osob. V sale, nazvanem "atelier", sloukcim za jidelnu neba nocleharnu, v mistnosti, ktera
Pierre Bloch. byla urdena pro 12 a2 15 vezne, bylo pramerne 40 lidi. Spali jsme samortejme na zemi, na slamnicich, bez dostateeneho mno2stvi pokrjrvek, bez topeni, a to v mistnosti, ktera nemela okennich tabulek. 0 hygiene nebylo ani feel a vetkna veziiii byla pokryta hmyzem; mnozi meli svrab. V dobe velikjch mrazti bylo skoro nemotne opattiti si vodu na myti; jedina ka gna urdend pro nas byla venku, v nadvoti veznice a gvaem upine zamrzla.. Na toto male nadvoti jsme vychazeli na deset minut rano a veder, pies velkou zimu S't'astni, 2e mitieme opustit nedSrchatelnou atrnosferu spoledne sine. Ale jak east° jsme pkiSli o tyto denni prochazky, kdy2 dozorci, pketi2eni praci, nemeli Cas spinit ptedpisy vezeriskeho radii tjikajici se prochazky Viva byla nedostateana, take ti ne'St'astnici, kteti nedostavali balieky zvendi a byli odkazani na stravu veznice, umirali doslova hlady. Ve Ctvrti, ureene civilnim vezritim, skladala se vaechna strava z velkeho Salku teple vody, v nil plavalo nekolik desitek fazoli a hrstka rjr2e, 200 gr chieba denne a 40 gr masa jednou j7tdne. timrtnost byla straAnd; v prosinci 1941 zemtelo 17 lidi, o nich2 lze bez ptehaneni 2e zemkeli hlady. V tomto vezeni byla take Cast, ureena. 2enam. Jejich osud nebyl o nic lepSi nee nas', nebylo rozdilu mezi skutednSimi delkty a nateenS7mi; politicks delinkventky — i tech zde bylo nekolik — 2ily tu spoleene se zlodejkami, prostitutkami, andeliakatkami atd.... Byly zde i komunistky zavtene s malS7mi detmi; jedna tehotna 2ena porodila ye vezeni. Je zbytedne ptipominat, 2e dite, narozene za techto podminek, 2ilo jen nekolik dni. Po odva2nem protestu presidedta Herriota podminky se ponekud zlepkly. Byl jsem se svS7mi kamardady pkevezen do tabora v Mauzac, kde s nami zachazeli alespon dastedne jako s politickjrmi vezni a kde i hygienicke 'podminky byly lepgi ne2 v Perigueux. Zato podminky ostatnich vezne byly neobydejne tvrde a s dtstojniky z Dakaru, odsouzenjrmi pro de Gaullism, s komunisty atd. se zachazelo velmi §patne. Strava byla jests hor gi nee v Perigueux. jsem na vlastni oCi, jak nekteti obyeejni delinkventi jedli v tabote travu, pili mastnou vodu v kuchynich a ye chvili, kdy nakladni vtiz skldal krukve a krmnou tepu, vypukla mezi vezni rvada o odpadky. Od meho iiteku se nezmenilo nic; naopak, 2ivotni podminky se znaene zhorkly a zprava, kterou jsem nedavno z Francie dostal, dokazuje, 2e vlada ye Vichy neueinila nieeho, aby zlepkla osud francouzskSr ch vlastencil. Podavam tuto zpravu vetejnosti; nemenirn v ni jedineho slova, ani dIrky, stadi si ji pfeelst tak jak je: "VyslYchani se vedlo pod ranami obugkii. Mnozi kamaradi meli preraZena Zebra. R. se stal obeli hnusneho Vydirani se strany komisaFe. Jeden obvinenY byl bit po osm dni bYkovcem, pravitkem, obug kem na ndahe telo, ruce
vyta2ene nahoru, stoje na male bedniece s pkisktpnutSrmi palci. Tema zeklel. Jsme zde y e vezeni, ureenem normalne pro tuhou samovazbu. Ani zdani po statnim vezeni, misto 300 vezne je zde asi 1,800. Je nas Sest v kakie ttimetrove kobce Le2ime-li na zemi, nemil2e se nikdo z nas hnout. Jsme tu zavteni 23 a pill hodiny z dvaceti elyt; /name sotva hodiny pro ranni myti; a tu je nas nejedenou padesat na malem dvote u jednoho vodovodu. Svou pottebu vykonavarne v kobce do misy urdene pro jednoho vezne, cos straSne otravuje vzduch. Spani. Zbytek rortrhaneho slamniku a jedna pokrYvka. V pet hodin se svleka.me, dozorci odna.:§eji naAe gaty a boty. Musime tedy 1e2et od pet veeer do sedmi rano a Skrabat Se. Je to nepopsatelne utrpeni. Vzali nam naAe klenoty, hodinky, hry. Zakaz Cist noviny — jsme odtiznuti•od sveta. Vzacne zpravy jsou kolportovany morseovkou z cely do cely. Odlotideni a nema.2nost pohybu jsou strakim utrpenim. Jig citim, 2e nernam na nohou svalu, me oci jsou oslepeny, vyjdu-li no; svetlo. Po gest mesicich takoveho 2ivota musi se ka2dj r. elovek zhroutit. Strava: V 7:50 bouillon z kantiny (musime jej sami platit), v 9 hod. polevka z bramborovjrch slupek. Tote2 v 15 hodin; 275 gr chleba a to je vSe ... Meli jsme dvakrat v tj7dnu vatene maso, nedalo se jist. Chleb se zda bkt z prachu, vapna a hliny. Nesmime mit &ban, take jsme nuceni pit vodu z Salku, mastnem od polevky. Je to odporne. 26.dne note, nic na otvirani konserv; la3-7v6, to Casto nerozluStitelnjr problem. Mame pray ° na tjidenni balidek o vane 3 kg, ale bez tabaku. VS'e je tu zakizeno, aby vezeni byl zkrocen, duSevne t rran a zniden. Dozorci dovedou jen hulakat urdita slova: spat — tochopoSta — balik — sprcha . . . oekame-1 v jedne mistnosti na advokata, musime stat obraceni oblidejem ke zdi. Sebe rychlejk pohled je stkaen a trestan. Sprcha je jednou tSr dne. Musime se svleci venku, odhodit 'aaty na zem, i kdy2 prk; pak jdeme pod sprchu, nazi a za mrazu: Se vSemi politiokjr mi vezni se jedna. stejne. Mnozi z nich, kteti jsou tu cely rok, jsou velmi Nejtak je bojovat proti smutku. Povidame si povidky, ale i ty se vyderpaji. A hlavne myslime na sve kamarady, kteti jsou jests ye Fresnes, ne§t'astnej§1 net my .. . Wady se ve sve situaci vysmivame, ale smejeme se malo. V kobkach prokvame east° chvile, kdy ztracime odvahu. Noci jsou stra§ne dlouhe, bolestne, okvene sny a atenicemi . . . a to , stale odloudeni ad sveta — nenavist dozorcil Vet mi, te se tu elovek naudi nenavidet — tenhle pocit jsem a2 doposud neznal". V
KALENDAk
21. biezna. Tanee'ni zabava y e prospech Amer. eervenelio Kri e u tadu Pokrok Houstonu Cis, 88., v Houston, Tex.