Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) N. biezna (March) 1943.
eiSLO 10.
CHAMBERLAIN. A0A.TKEM ledna `uvetejnil "Evening George Malcolm Thompson. Standard" elanek poslance Beverley Z Mnichova. Byla to politika, jak ji vylail ChamBaxtera, v nem2 autor nazval Chamberlain, jak ji vykladali jeho kolegove, a jak ji berlaina mudednikem, ktery mel pry -dobre frvkchni dohromady pochybene, ale poctive a mysly a ziskal Mnichovem eas pro vyzbrojeni soustavne provozovali. Velke Britanie. Redakce Evening Standardu Jak daleko byl by Chamberlain gel? Nemohu ptipojila k tomu poznamku, 2e s elahkem netorsi. Neni naznakil, 2e by si byl Chamberlain souhlasi a vypsala zaroveri soutel na nejlepai odpoved'. 13. ledna, uvetejnila pak jako nejlepVZPOMiNKA. k ptispevek elanek svehQ spolupracovnika, kterY s laskavYm svolenim Evening Standardu uChmurne rano patnacteho brezna nastava, verefnujerne v doslovnem zneni. lid zkormoucenY zird v ulici, Uhodili jste se pies kapsu a nabizite eastku Prahou tahnou Nemci zlotedeni, 25 liber za frkol, ktereho by se podjal ochotne viterstvi jim vidno na lici. WO slaanY elovek zdarma, a jej2 by dovedl vypracovati bez nesnazi kterYkoliv skolak. Vzpurne hledi na ne narod aeskY, Jen tak mimochodem mi budi2 dovoleno potvate jejich jsou jak z ocele, znamenati, 2e by yam frsttedni vYbor konserrozkaz nam byl clan od cizich lotrfr, vativni strany byl milerad zaplatil eastku mnobychom poddali se bez boje. hem vetai za to, aby se tato vet vtabec neptettaNapadli nas jako banda lupietl, sala; jaksi podle zasady "ty mrtvY le2 a nena 1,Te vrhli se jak hyeny, vstavej!" deskY narod s pohrdanim na ne hied!, To je ovAem otazka, tYkajici se vYhradne potrpet musi, tteba bez viny. slance Baxtera a jeho politickYch stoupencfr ye Wood Greenu. My sami se budeme zabYvati jen *Mice Hitler take pti§el v Prahu jeho thesemi. a na Hradeanech se usadil, Posl. Baxter tvrdi, 'Ze Chamberlain prodal oepo§pinil tim sidlo eeskYch choslovaky v Mnichove proto, aby ziskal eas, v tim sam sebe v peklo odsoudil. nem2 by vyzbrojil Britanii proti Nemecku. V Odplaty den se ji2 na vas blig, ikonografickem vzletu maluje poslanec Baxter nic yam nepomfr2e dne gni viterstvi, premiera Chamberlaina, an nastavuje vlastni v prach budete smeteni jak v bouti hrud' 'Sipe= poni2eni, dirn2 umo2nuje Velke za to stragre svoje barbarstvi. Britanii opasati sva bedra zbroji a vypraviti se do bitvy. Adolf ftehutek. Ne2, 2e1 a chyba lavky, svate obrazky nejsou pramenem pro dejezpyt — ani zde, ani jinde. stanovil vtibec nejakou mez pro britskY fistup Struend odpoved' poslanci Baxterovi znela by a resignaci. tak, *ie Chamberlain neuzavfel mnichovskY "obMnichov mezi nebyl. Mezi nebyla ani Praha. chod" z takovych pohnutek; Mnichov byl pro Co udinil Chamberlani, kdy2 Nemci vtrhli do Chamberlaina jednim z kroka na uva2enem, Prahy? S pohorgivYm chvatem a s trapnYm planovitem a — stuphovanem astupu pied nacistickou agresi. K eemu2 dlu2no dodati, 2e . nedostatkem clustojnosti odvolal britskY zavazek braniti novYch hranic oeskoslovenska, ukChamberlain, hledal-li pomoci Mnichova silu vaje ubohe vYmluvy, 2e tento stat zanikl "vni— sily zajiste nena§el. A 2e v dobe, kdy Chamtrnim rozkladem". berlain byl posleze k valce s Nerneckem dohnan, Pokud jde o politiku appeasementu, to zubyla Britanie slabk, mnohem slab§i, ne2 v dostala nezmenena. "Je ptirozene", tekl Chambe Mnichova, a to jak v pomeru k nemeckemu berlain dolni snemovne, "2e trpce lituji toho, co valeenemu potencialu, tak i slabk o piatelstvi se nyni stalo. Let neptipust'me, aby nas tato a daveru tech, kdo2 stall di mohli stati po jejim uddlost vychYlila z nag. drahy." boku. Nic mu nebylo platne, vygnut z drolly na koRozvedeme-li tyto skuteenosti, jevi se nam nec byl. 0 dva dny pozdeji mluvil Chamberlain takovy obraz: na schtizi v Birminghamu. A posluchati mu dali Chamberlainova politika nevytkla si za cil na jevo, 2e britska, vetejnost zavrhla appeaseoddalovati valku a urychiovat dozbrojovani s ment nav2dy a nadobro. Za mnichovskou §pitim, 2e ptivodi sttetnuti s Hitlerem v adobi, kdy ou zapadly dveie. A notne to bouchlo. Britanie bude opattena Umerne svernu frkolu. Lee je jeke jinx odpoved' poslanci Baxterovi. Chamberlainova politika byla politika smiRozhodl-li se Chamberlain v Mnichove pro kovatek, zalo2ena, na nespravnYch piedpoklaotrokatskY "obchod" proto, 2e Britanie byla dech a na po'Setile vice, 2e Hitlera si lze usmitislaba, prod se rozhodl pro valku za Polsko v doti, 2e jeho 2ravost mute byti nasycena a 2e be, kdy Britanie byla je ge slabgi? Hitler, kdy2 valeanYmi hrozbami closahl lacino Jeke slabk? Zajiste, jeAte slabsi. Poslanec detnYch akvisici, sezna, nikoliv vYnosnost, nYbrt vadnost svYch metod a nebude 112 hrozit valBaxter sam odhaduje na g vYrobu tankfr za posledni ptedvaleenY rok, za rok Chamberlainem kou! tak draze koupenS t , na merle net 50 kusi meByly to vrtacke zaklady, na nichz Chambersidne. lain zbudoval svou politiku appeasementu a
Mini snad posl Baxter tvrdit, ze nemecka vYroba tankt byla jeke menk, nee nage uboha eislice padesati? Ptedpoklada poslanec Baxter, 2e Nemci v one dobe vyrabeli merle del, letadel a pum net' my? Vime, 2e nemecka vYroba musela bYti mnohem vetk. Co za techto okolnosti zbude z tkliveho obrazu, znazornujiciho Chamberlaina jako mute, jen ziskal eas a silu za cenu vlastniho poni2eni, nemluve ani o cene svobody eeskeho naroda, nad jeho osudem poslanec Baxter neopatrne opomnel uroniti sizu byt' i jen krokodYli? V pane Baxterove podani jevi se Chamberlain jako mug, jen2 obetoval mnoho, aby dosahl vojenske sily, a jen pak bidne neuspel sily dosahnouti; jen se nedal do boje s Nemci, kdy byli silni, ale dal se s nimi do boje potom, kdy2 jejich ptevaha byla nekoneene vet§i. Tak by se zdalo, 2e Chamberlain byl nejen vrtackYm teditelem zahranieni politiky, ale i neschopnYm hudlaiem v oboru modernisace vS7zbroje. Chamberlain jevi se ve skutednosti nikoliv jako mudednik, nybr2 jako hfrup. Lee naAe slabost, Mnichovem zavinena, nekondi se Chamberlainovym selhanim na poli dozbrojeni. Tato skuteenost je pouze prvni polo2kou v hlavni knize ne'Stesti. Ptiki jsme o teskoslovenskou armadu, o armadu skvele vybavenou. Piisli jsme, co2 jest dalektejk, o mocnou Skodovku. Kdyby bylo dok valce rok 1938, jak2iv by se Nemci nebyli zmocnili Skodovky, schopne provozu. Lee od roku 1938 chrlil tento mohutnY arsenal zbrane — a my vime, koho ty zbrane zabijely. Pti gi jsme o rok, v nern2 Nemci zesilili svilj zapadni val, a; ✓ nem2 Francouzi nezesilili svou Maginotku.. Ptigi jsme o rok, za neho2 nemecka, armada, rostla, do vYkonnosti, a za nehot francouzska, armada byla rozkladana nemeckou propagandou; jak to napsal general Giraud v hlaSeni Petainovi o porake Francie: "Bylo by bYvalo lepk bojovati roku 1938 ne'2 roku 1939". Ptigi jsme, jak to sam tekl poslanec Baxter dolni snemovne 3. dubna 1939, pti gi jsme o dirveru znatne east americke.verejneho mineni. Mel fici, jsme ptigi o velkY kus dobre povesti na celem. svete. A koneene jsme pri gi seznavajice teprve nyni, jak giganticka ztrata to byla — o ptatelstvi Ruska, a pomoc 200 divisi Rude armady a o pomoc peruti Rudeho letectva. Ba pochodili jsme jeke hute, nebot' ko o vie ne2 o pouhou ztratu: hanebnY zpilsob, jim2 jsme v Mnichove zachazeli s Ruskem, obratil pratelskou disposici v neptatelstvi, ktere nas ptigo tak drahy v rote 1940, a v nedilveru, kte• neni pine rozptYlena ani dnes. Poslanec Baxter byl by svemu reku prokazal lepSi slabu, kdyby se byl snazil obhajiti thesi, 2e Chamberlain provadel politiku smifovadek proto, 2e v ne veril, a nikoliv proto, 2e z nich chtel vytekti silu. V prvem ptipade byl by Chamberlain vyclan toliko kritice, 2e nepochopil Hitlera. Takto vSak jest Chamberlain vyd'an posmechu jako 51ovek, jeni nideho nedokazal a nidemu nerozumel.