0 4nSlovanske Po
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROON1K (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye stfedu,
(Wednesday) 3. biezna (March) 1943.
Mu) 9
NEJTRPCi CHViLE TOMASE G. MASARYKA. NES &sick narod vi, elm mu byl Masa.ryk, — ale nebylo 'tomu tak vkly. A D prase o jeho narozeninach je dobie vzpominati jeho na.dlidskkch bora za pravdu.
A tehdy to bylo, ze Masaryk jednu chvili zakolisal a jiz jil se chystal vystehovati se za ocean a nikdy vice se nevrititi. Byla to °yearn jen chvile. Masaryk piece vydriel a zvitezil!
Roku 1886 podal Masarykuv hrdinnk boj proti Rukopistim Kralovedvorskemu a Zelenohorskemu. Masarykovi neelo pouze o tyto paaelky, ale 'Slo mu o celou deskou kulturu, jejie dejinne zaeatky a tim pravk obsah dejin padelky zakrkvaly. Rukopisy byly balvanem v caste vedeckeho pokroku, vedyt' i prvni dil Dejin Palaclreho byl na nieh zbudovan. Piestavba musila odstraniti leivk zaklad. Nate narodni uvedome. ni smelo spoeivati jen na pravde, nikoli na klaniu, byt' byl sebe zasluenejei. A tak zadal boj — a Masaryk prohlaeen za zradce naroda. Spisovatel Ferd. Schulz napsal tehdy v Narodnich Listech": "I jdi k eertu, ohavnk zradde, a pfimkni se se svou pochybnou dueevni troekou a svou mravni mizerii ke komu chcee, ptimkni se k nepfiteli, jemue sloueiS, zapomeri, ze jsi se narodil z desire matky, ze jsi kraeel po Ceske pude, my to z nateho narodniho telesa vylueujeme jako eerednou hiizu. Jdi, utec z teto svate zeme, nee se pod tebou otevte, aby to pohltila." Jake nevkslovne vytrvalosti bylo potiebi, yydrleti za takoveho boje! PM jmene Masarykove tehdy odplivovano, — nyni to jmeno je Ceskemu narodu tim, dim je americkemu narodu jmeno Jifiho Washingtona. Je prvnim v miru, prvnim ve valve, prvnim v kaklem upfimnem &skein srdci.
Z to nejtrpei chvile pamatnkm dokumentem je Masarykrix dopis J. S. Macharovi, psank 26. zati 1901. Dopis zni: "Milk Machare, jSern to zatim jak Jifik ye vi- doma a pfece je nine veecko, veichni ci-
Roku 1899 doelo k zapasu nemene zufivemu. Kdeeto v rukopisnem boji bylo Masarykovi spilino, ze je zaprodanec Nerncti, nyni zase byl nazkvan zaprodancem zidu. Oe elo? Zase jen o pravdu! Masarykovi neelo o vraha Hilsnera. Masaryk bojoval proti hrube povefe o ritualni vraecle eidovske a proti hloupemu antisemitismu znaene east Ceske vefejnosti. Nemyslivk antisemitismus byl tehdy v meta', vela Videri mu holdovala, a nejpitomejei povery stfedoveke byly oeivovany. Masarykovi elo o to, doke.zati svetu, ze desk' narod neni jako duchaprazdni Videriaci, ze je to narod vysoce kulturni, kterk se jii vyzul ze stfedovekkch pover. Proto eadal o revisi polenskeho procesu. Obnovy soudniho fizeni bylo dosateno, domnenka ritualni vrakly byla soudem vyloudena, — ale za jakou cenu! Kdo neeil v tech letech v Praze, nedovede si pfedstaviti, jak surovk byl ten boj proti Masarykovi. A jak se ty fitoky na Masaryka vlekly! Kdye se stoupenci Masarykovi rozhodli zaloeiti z ylattni realistickou stranu a za 10 dni po 50. narozeninach Masarykovkch 17. bfezna 1900 ustanovil se vkkonnk vkbor strany, Masaryk byl nucen mluviti na politickkch schuzich, easto freasne bouflivkch, protoee odpurci zufive nary fitodili a znovu a znovu vytahovali Polnou proti nemu. Uvadim jen z roku 1900 bouflivou mladodeskou schrizi v Mlade Boleslavi, kde Masaryk byl nucen mluviti o hilsneriade, a schAzi v Beneeove 31. bfezna 1901. Na techto schOzich vybijel se proti nemu odpor Zpatednickkch el ylt ohavnkm zpilsobeln.
Neveime nikomu. Nevefme nikomu na svete eirem, nemame jednoho pfitele tam, stark boj za kaedkm skrkva se mirem, soucit a pfizeri jsou ealebnk klam: nevetme rade ni chvale ni hank nevetem pocelu, stiskrniti Wane, nevefme nieemu — dechno je mam. Wilde nom hrozi zatt' Mello vraha, dkku on skrkva i pod vabnk kroj, zhubit nas yeend mu, jedina snaha, proti nem svata mu yeelika zbroj: plapolem valednkm, osvety tfpytem, v nasili zjevnem i v fiskoku skrytem bez klidu veden ten odvekk boj. Jde-li kdo s pozdravem k natemu domu, zve-li vas fismevne pod vlastni krov, nevetme pozdravu, fismevu tomu, neveme nastraze lahodnkch slov, nevetme slibum i pfisaharn svatkm, slavne nechte hlaholi nad stolcem zlatkm, ruce necht' kralovske piss je v kov. *Terme jen sobe, sve praci a pill, venne jen svatemu nadeeni v nas, vefeme jen viterstvi slovanske sily, ktere, si podepfe krajni to hraz, 'Mane, ze narod nas, velika Slava, s korouhvi lidskosti, za etitem prava dobude korunu velebnkch kras! zi — neni mimo rodinu dloveka, s nimz bych, tfeba nesouhlasice oba, mohl mluvit o tom, co stoji za fed. To °dem trva jii dlouho, ale ted' to veecko vie citim. Ta hilsneria.da, chovani kantortr a eakti (pozn. chovani universitnich profesorti a studentil) mne dodalo; nekdy to na mne doleha jako pouet' a jen jako pouet' to snad vfibec snetiin isolate. 0 planech skkch, — americkkch pfemyeluji, ale take mrtye. Prosim Te, koukni se .pfiletitostne, je-li Lippiner uz doma. Chci se s nim poradit. Nejprosteim se mi zda, bkt, napsat privatni list Hartlovi, aby si to mohl rozmyslit, udeli-li to nebo ne a po rozmyeleni at' mf to povi. Dam se tedy do sve price (zabinam) a pak bude lepe. Herbert (pozn. red. — Herbert, deskk malif, syn Masaryktiv) odjel vCera do Antverp, Alice piajde 15. do toho Berlina. Museji z hnizda yen, nic naplat, pripravit se na samostatnost. V 13erline jsme na gli sluene pfistfeei, nedrahe (60-65 mk.). ,Te to divne; ale dorustaji-
Cl deti doma nemaji, deho potfebuji Ani fysicky — byt je malk, musily by mit extra svetnice, at' je tedy maji i-s extra okolim, dueevnim. Dortistajici elovek musi do sveta, do prace — jsou to divne zkueenosti rodinne, ktere se do-n stavuj i. Kotlin (poz. red. — roman Svetozara Hurbana Vajanskeho, vydank 1901, silne Utoeici na Masaryka) ae pfeetee, poen dru. Makovickemu v nine (Zsolna), je jeho. Mat v nem calk Martinlak bys tam byl (pozn. — Tureianskk Sva.tk Martin, 'nest° v severnim Slovensku, byl do ptevratu kulturni stfedisko slovenske). Ceti jseni tyto dny Gorkeho (pozn. slavnk rusk' spisovatel Maksim Gorkij byl v pfatelskkch stycich s Masarykem) — snad je mne take z neho tak na nic — piece jen hroznk eivot na to svate Rusi. Jak o pouti opili mrzaci, ukazujici sve rally- a neduhy, tak to u Gorkeho vypada. Barbati jeete. Volebni praci jsem ue dal smer, ted' to nechavam jinkm, at' pracuji take. Nadtel jsem se dost a vidim, ze lide snadno zvykaji spolehat na praci silnejeiho. Proto take myslivam, ee odejdu-li odsud, popoeenu ostatni. Tvuj 26. IX. 1901
Masaryk".
Machar, vzpominaje na sjezd strany, napsal roku 1905: "Masaryk, ten drahk zlatk Masaryk, dal na tom sjezdye dvou slovech recept, kterk by se mel vrkt desek a postavit na naroeich \tech ulic a namestich po \tech eeskkch mestech a viskach jako skondensovank program celeho naroda pro yeecky easy: "Nebat se a nekrast". A maul k tomu pfesveddive rukou, tou rukou, ktere, je neposk yrnena a vista tak, ze musi bkt pro kakleho dloveka yyznamenanim, stiskne-li ona ruku jeho." A tento distk, skvelk Masaryk musil proeiti tolik let nejepinavejeich fitokti! Dobte to kaki jie basnik anglickeho klasicismu Alexander Pope (1688-1744), kterk ye svkch "Thoughts on Various Subjects" napsal: "There never was any party, faction, sect, in which the most ignorant were not the mos violent" — Nikdy nebylo strany, skupiny nebo sekty, ve ktere by nejvetei ignoranti nebyli nejzufivejei. A to plati i o celkch narodech. Dnes, kdy stale slyeime o "tatiekovi Masarykovi", je dobfe vzpomenouti toho, jak trpke chvile musil Masaryk ye svem eivote proeiti. V Dne 1. biezna 1908 doglo v Praze k pamitnemu zjevu. Pii pohibu Svatopluka 5echa, zemieVgiho v Troji u Prahy 23. imora, postupoval praiskYmi ulicemi kralovskY priivod, doprovizejici milovaneho basnika k VySehradskemu hibitovu, priivod, jakeho Praha pied tim nevidela: kraeely v nem velkolepe, pevne semknute giky delnicke, svorne, se zapomenutim programovYch riiznosti, vgichni prodchnuti laskou k pevci, jeho lyra tolikrat zazvueela viSlecky mohutn)mi socialnimi tony. V Na chytreho mrkni, hloupeho trkrn,