Vestnik 1943 02 24

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXXI.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 24. iknora (February) 1943.

tisLo 8.

JAK JE TEN SVET ZVRACENi DOZ by neznal z prvniho jednani Smetanovy "Prodane nevesty" Kedah:iv povzdech: "Ach, jak je ten svet xvracenST !" Co by teprve start' Kecal tikal dneSnimu svetu!

Nas americk3i narod byl v poslednich dvaceti letech blahobytem tak rozmazlen, 2e jests dnes, celS7 rok po Pearl Harbor, nedovede si potadne uvedomiti, ze Spoj. Staty jsou ye valce, kterou museji vyhrati, nema-li to dopadati s nami blede. Dne 2. ledna 1943 pani Adelaide Ricken backer, man2elka prosluleho "Eddie" Rickenbackera, kterS7 ma vie nee devet koeieich 2ivotii a proto ani 23 dni troseenictvi na mori ho neudolalo, mluvila na tiskove konferenci, kterou potidal War Savings Staff of the U. S. Treasury Department. Nadhodila ptimo, 2e "New York pothebuje snad jednu bombu", aby se probudil k vidnosti valeene doby, a aby 2eny a hospodyne dospely k phesveddeni, 2e jest jich svrchovane theba ye valeenem Usili. "Alaska a Hawajsko prodava dnes vice valeenS ich bona na osobu net' my zde ve Spoj. Statech. My jsme zde nemeli ani jednu bombu, a jak se zda, to je ta phidina. Kdybychom jednu dostali, nemusili bychom k nieemu 13S7t tak dohaneni jako dnes".

Ja v soukromSrch rozhovorech jesem kikal dastokrate tote2.

Onehdy jedna dopisovatelka napsala do chicagskeho deniku, jak pry vSem matkam je dnes bolno, kdy2 pomysli, 2e jejich synove jsou ye vojenskern tabohe a "nemaji tarn pohodli, na ktere byli doma zvykli". Tato krajanka uhodila hhebiku na hlavu. Mnohe matky (i desks!) rozmazlily sve deti U2asnSrm ipasobem. Znam phipady, kde jim nosily ranni ko.vu do postele, kde rano odhazovaly snih pied domem, zatim co synadek, chlapik jako hora, v posVlce Ube spal.

A dnes natikaji, proto2e se syn otu2uje, uei se kazni, mysli na neco jineho ne2 je jizda v automobilu, ka2doveeerni navSteva "movies" a chozeni do taveren. Phi tom tyto maminky nadavaji Rooseveltovi, ie museji spotit s cukrem a kavou, a davaji za pravdu isoladnikam, 2e nebSrt Roosevelta nebylo by valky.

Jen v tak zka2ene pfide mohly vyrilsti vkchny ty hnusne smery, joke nazi zde dosud otravuji vzduch. Je to phimo neuvetitelne zneu2ivani svobody slova, zarudene demokracii, kdy2 senatoti, tvotici hlavni sloupy Wheelerova a Nyeova America First Committee, doovlili si prohlasiti, 2e budou v novem kongresu 2aciat o vySethovani departmentu spravedlnosti k van tomu, 2e pohani k soudu 26 rozvratniku, agitujicich zde pro nacismus. TakovS7 nidema Viereck, viidce sthibrnSich koSil Pelley, chica2ska faSistka Dillingova, atd., to jsou ty "diste duSe", pro ktere Wheeler a jeho spie2enci mail tolik lasky, zatim co o zloainech a zverstev nacistil ani neSpetnou.

Neni to vilbec 2adna radost, musi-li dlovek z redakeni povinnosti eisti vSelijake ty vSTady, ktere Se dnes sypou z redakenich, isoladnickS7ch nebo nacisticko-faSistickSich zdejSich taboril.

Na phiklacl v lednovem "isle "The American

Mercury" jest otevten list, "An open letter to Vice-President Wallace", napsanS7 redaktorem tohoto mesidniku Eugenem Lyonsem. co provedl pan vicepresident? Pronesl fed dne 8. listopadu v New Yorku na velke manifestaci pod zaStitou (pry "self-styled") Kongresu americko-sovetskeho ptatelstvi. A jako vysokST Atednik teto republiky byl hlavnim tednikem a dal celernu jednani zhejmou Utedni sankci.

Vestnik neni sesivan.

Toto eislo Vestniku neni seSivano nisledkem nemilieme dostati vice dratu dle viitomneho na geho povoleni k "piednostnimu naroku" a vime, zdali v budoucnosti vfibec dostaneme dalii se6ivaci drat.

Segvaci drat, jeni jest z jemne ocele, byl pi eloien nasledkem nedostatku kovii do vyggi tiidy "piednostnich narokft" (Priority) o cot jsme Zadali, ale zdali nam bude povoleno, nebo ne, neni nam znamo, a jest-li ano, vezme to asi mesic, neili se dovime vksledku.

Pied nekolika mesici jsme zaeali segivati pouze jednim stehem, kdyi jsme nedostali nagi pravidelnou objednivku, ktera byla na celk rok a dostali jsme jen jednu spulku na misto dvaciti.

Minulk tyden jsme obdrieli uvedomeni, ze nemilieme dostati vice dratu za pkitomne "Priority Rating", a ie musime zaiidati o vyS7si piednostni pray째, coi jsme okamiite ueinili a zaroveli jsme hned uvedomili o tom Hlavni iiiadovnu, privniho radce hr. Aug. Kaciie a picdsedu teditelskeho sboru br. Valeika.

Snaiime se spiniti naSi smlouvu ohledne vydavani. Vestniku do posledni pismeny, ale nepiedvidane valeene pomery ueinily jiff mnohym ecru pies rozpoeet a toho muzeme oeekivati je gte vice.

Jest-li obdriime povoleni na drat, zaeneme Vestnik opet seiivati, ale jest-li ne, pak nebudeme miti jineho vkberu, neili posilati vim Vestnik nese gitk po dobu valky.

S pozdravem, Vydavatele Vestniku.

Pan Lyons vyklada, chytracky, ani2 by koho jmenoval, 2e mezi nejhorlivejSimi podporovateli a fidastniky onoho kongresu byli mu2ove a 2erly, ktehi byli prudIcS7mi isoladniky o2 do dervna 1941; kteil piketovali Bily Dilm a spilali presidentovi, 2e je "war-monger"; ktehi se stayell proti americkemu znovuozbrojeni a rozdmychavali stesky ye valeankch prumyslech; ktehi organizovali a vedli tak zvanou "Ameri ckou mirovou mobilizaci", zavazujici se zabraniti poskytnuti americke pomoci demokraciim

v teto valce, jiff zvali "imperialistickou". A ted' prijde to prase: Mysli-li pan vicepresident, 2e v zajmu narodni jednoty je theba zapomenouti na minulost, prod neda, stejnou vehejnou amnestii Wheelerovi, Lindberghovi, Hamiltonu Fishovi atd. Tolerance, prOjevena, vicepresidentovou fidasti na onom `,kongresu" (Lyons dava to slovo ustavidne do ironickY7 ch uvozovek), zda se pry dle toho laSrti obmezena pouze na isoladniky, kteti zmenili sve mineni, kdy2 Rusko bylo napadeno, ale neVka, se patrne tech, kdo2 zmenili sve mineni, kdy2 Spoj. Staty byly napadeny o Sest mesictit pozdeji.

Lyons pravi, 2e neciti se opravnen hajiti Wheeler-LindberghovskS7 isolacionismus, na kterST v jeho lists bylo silne Utodeno, ale pitmernSr Ameridan musi pokladati za ptirozenejSi, kdy2 Ameridane zmeni sve nazory k vuli Utoku na Ameriku, nee tak k vuli utoku na Rusko. Pokraeuje pak, 2e sdili Wallacetv obdiv k obetem a utrpeni ruskeho lidu, ale nemfde s tim spojovati obdiv sovetskeho raimu, proto2e bylo Sest let v Rusku, 1928-1934, a poznal vSTsthelky sovetske diktatuiy. Prod pry neobdivovat rekovstvi a obetavost ducha ruskeho lidu bez peril "Alleluja" sovetskemu re2imu? Za narevolueni valky pry jsme take phijali pomoc francouzskeho krale Ludvika XVI., ani2 bychom hledeli ospravedlniti nebo napodobiti jeho monarchistickS7 absolutism, a za Obdanske valky phijali jsme pomoc Ruska, ani2 bychom se staveli jako by nam carskSr absolutism phijemne voile. A tak to jde dal a dale, naSe odpoved' na to je jasna: My nemtleme dati 2adnou vehejnou amnestii Wheelerovi. Lindberghovi a Fishovi, proto2e vime, ie jsou zaryti obdivovatele nacismu a fajak prave dokazuje jejich stanovisko k souzeni Vierecka a spolednika. My o takove lidi proste nestojime, proto2e nernt2eme vetiti, 2e by ta jejich "zmena nazort" byla za mak uphimna. My pothebujeme jednotu naroda pro viterstvi a proto nestojime o lidi, ktehi vice mene koketovali s nacismem a faSismem, o jehoi vyhlazeni valdime!

Ale to je prase to zle, 2e ohromnou spoustu zpatednika ye Spoj. Statech, ktehi podporovali Hitlera k vuli jeho chvastani se, 2e znidi bolSevismus, nyni hrozne desi mySlenka, 2e Rusko za sve hrdinske boje bude 2adati phisluSnou vahu sveho slova phi tprave miru. Dne 14. ledna nejdtenejSi americkST list "The New York Times", jehoi mnoho vSrtisku phichazi i do Chicago, povidal svSrm etenatilm, 2e nejvetSirn nebezpeeim pro Francii a pro cele lidstvo neni nacismus, nSrbr2 komunismus. A vyVkal deskoslovenske via* ie vychladlo ye phidine povaledne tesne hospodalske a politicks spoluprace s Polskem.

Pry "podle nejlepSich informaci je znamo, 2e deska, horlivost klesla tou merou, jak stoupala ruska, teplota". Je zcela phirozene, 2e dnes vSechen deskS7 lid i zde v Americe je nadSen bohaVrstvim Ruska. Ale strachy pant z "N. Y. Times" ukazuli, jak mel pravdu Kecal, kdy2 si posteskl: "Ach, jak je ten svet zvracenS7!"

Vojan.

Strana 2.

V ESTNiK

Obraceni Tobiage Hlinky.

Milot Midlocli. it A BYSTE mi nevyeitali, ze jdu pozde," zanianoiil Tomas, stark Tomag o kterem jsme jiz povedeli, ze prave po tiiceti letech povesil na htebidek policejni sluthu. "Abyste vedeli, ja. dneska \Tubed nebudu pit. Uklaciam si to za pokani a hned yam teknu prod, abyste si nemysleli bilhvi co. Pepiku, sodovku.

Abyste jako znali to, co ptedchazelo historii, kterou badete beztoho zitra Gist v novinach, tak tikajici pozadi. To jsem yam j•dnou, brzy po pievratu to bylo, seal v jednom noenim podniku, ut, po vS7sluthe, hezky pozde na sluggeho eloveka. A jak tak sedim a koukam se kolem po lidech, pekna sbirka to byla, vidim kluka tak nejvVk ttiadvacet, zeleneho a osameleho, jako by byl v karantene.

Vyziral tak nejak divne, abyste to pochopili, tak divne, ze si k nemu ani aadna sleena netla sednout. Divam se po nem a najednou jsem vedel, ze u2. tu tvat mam odnekud znat. Vzpominam, a jo: .asi mesic pied tim jsme neco melt v jedne bance, a toho mladence jsem si tam vgiml za jednim stolem. To se vi, nagnec nema nikdy rad, kdyl lidi, a takovi zajici k tomu, kteii ptichazeji do intimniho styku s cizimi penezi, kdyl takovi vyseclavaji v nodnich lokalech a le ge k tomu s tvati usveddenVch ktivoptiselnika. Tak toho kluka fixiruju, al' se na me taky koukl. A to jsem uz zdvihal ruku a jen tak jednim prstem ho zvu k sobe. rtikam, nebyl jsem tam slutebne, ale dlovek nikdy nevi. Abyste tak toho kluka videli, ke mne jen jak noha nohu mine, jako by se mu nechtelo, skoro jsem se divil, 'le se neobratil a nezmizel. Ale ptikl, sedl si, a hned z neho vylezlo, ae vi, kdo jsem.

Abyste dlouho nedekali. Ten den po poledni nechal jejich pokladnik na minutku letet svazek odpoditanch bankovek, di vlastne statovky se tomu tenkrat iikalo — jen na minutku, ale zrovna ye slabe chvilce toho zelendee.

Abyste to men vtechno pohromade, Antonin Drabek se ten chlapec jm'enoval, jo, jako ten bankovni zavod, co je na Starem meste. A v to slabe chvilce se Antonin Drabek k tern peneztim piitocil, byl si jist, ze ho nikdo nepozoruje, a vytahl tii tisicovky z toho svazku. je do kapsy, pokladnik se vratil, svazek vzal, strail do pokladny, a za chvili se go domu.

To mi Antonin Drabek vypravoval v pal tketi rano. JeSte na ty penize nesahl, mel je u sebe, a jen se duSoval, jak ho to mrzi, a le pry bahvi co udelal, kdyby se ta vec dala spravit. Abyste si nemyslili, ae jsem nejakSr meltkSig ale vypadal doopravdy tak nett'astne, jsem mu docela van. Udelal jsem mu mravni kazani, rozebral jsem ho, ze bredel, no a pak jsem od neho ty tii tisicovky vzal. S tim, ut to nejak zatidim. Jo, jejich ieditel mi byl za ledacos zavazan, a vabec to byl spravnST elovek, i typy mi nekcly daval, a tak jsem byl druliV den v devet hodin rano u neho. Zahral jsem mu to, jak jsem umel, popsal jsem mu, ze kluk ptikl ke mne a dobrovolne se ze ho vyznal. No a co yam budu povidat, dopadlo to, jak jsem chtel.

Abyste si to srovnali, Antonin Drabek tehda a ted' ten bankovni zavod na Starem mest.

Mladenec v bance dlouho neztistal, snad asi dva roky nebo tak. Umiela mu nejaka, teta a ta mu odkazala na dvakrat sto tisic a Antonin Drabek se zatidil pro sebe. Daiilo se mu, a to musimrici, za dela ta leta k nam neptitel zadny jeho zakaznik, 'le by shoiel. Az takhle na jate testatticet nam Drabek telefonuje, ae pry mu jeho atednik sebral tii tisicovky. Tak jsem tam tel. Poznal me, nepoznal, deft vi, ja uz, abyste mi to neptipominali same, nabral nejake to kilo a par vlasti mi slezlo, no, jako k staremu znamemu se ke mne nehlasil. A hned, ae neni na nikoho spolehnuti, a na ty mlade zvla ge ne,ze tady podle nejakVch dopisti zjistil, ze v Drabkove bankovnim zavode v pokladnach nekdo sloal tri tisice a

ty ze nejsou zaknihovany, a I.e je pkijimal jehtS nejmladti Utednik, Tobia g Hlinka. Blesky spravedliveho rozhordeni z Antonina Drabka zrovna srlely.

Abyste si piedstavili: Tobial Hlinka, dtykiadvacet let, hubenY, zelenY, no zrovna jako by z oka vypadl Antoninu Drabkovi po ptevratu, jak sedel v torn noenim lokale. A ye mne se v tu chvili neco najeklo. Aby ses neptendhlil, TomaSi, tekl jsem si, ale tohle neni ptipad jako kaldS7 druhy. Tady mat povinnost delat jinou spravedinost nel kaldodenne. A tak jsem Tobiak Hlinku poslal ven z byre jeho teditele, abych si s Antoninem Drabkem pohovotil od plic a od srdce. A zdatile jsem ho rozebral. Ge nechci nic iikat, minulost, je minulost, nikdy se nikomu nehrabu ve svedomi, dokud n•musim, ale kdyby on, Antonin Dra7 bek tenkrat pted Sestnacti lety padl na nekoho jineho net zrovna na mne, kdo vi, co pak a Docela neidedne jsem mu povedel, ze kdybych byl ja na jeho miste, ze bych zitra ptikl k nam a ohlasil, le se Akoda nahradila a le na stihani netrvam, a le to rabec byl jenom omyl. "Abyste to Panubohu nejak vynahradil," tekl jsem mu, "le vas tenkrat dostal ja zrovna do ruky a ae to z vas udelalo poctiveho dlovelta, ja moc nemluvim, ale vy mate ted' ptiletitost udelat poctiveho Cloveka z Tobiate Hlinky, a co ja lidem rozumim ,a zabVvam se jimi uz devetadvacet let, bude vam do smrti vdednS7." No a Antonin Drabek, ponekud kysele, jako by pil taky sodovku jako ja ted'ka, na konec ptikSrvl a udelal, jak jsem mu radii.

Abyste mi rozurneli, v torn nakm povolani je takovahle vec neco, co eloveku na pal roku udele. takove teplo uvnitt. Dva lidi jsem z toho dostal, a v takove podivuhodne souvislosti. Vite vy, co je to za pocit, udelat ze dyou kandidata kriminalu poctive lidi? Jo. A ted' ptijde to, prod jsem 'si dneska ulail pit sodovku a koukat po vas, jak yam to Pepik nosi s penou, a taky prod jsem se dneska tak opozdil.

Jdu dneska sem a najednou potkam nak.

Ptam se, kam jdou, a le pry na Stare mesto, co je bankovni zavod Drabek. Ze pry se majitel povesil. Do mne jako kdyt stteli. To se vi, ae jsem sel s nimi. Ptijdeme tam ajo. Zachranku ut nikdo ani n•volal, bylo by to zbyteene, jen to se nam nezdalo, ze mel v kapse pas, zrovna minn1S7 Vden prodloulenSr. A kdyt jsem tak ye spechu nakoukl do korespondence a knih a vubec, talc jsem si jen hvizdal.

Abyste pochopili udiveneho dlovelca, Antonin Drabek byl na zkrachnuti. Tak nejciS71 mesic a musilo to prasknout. A v poslednich ttech dnech, etvrtek, riatek, sobota, kde co jette mohl sehnat. Ttikrat sto tisic to bylo dohromady, a jeho klienti, jak jsme tak zhruba odhadli, budou oplakavat nejmiri pal tietiho milionu. Antonin Drabek, ukazalo se, byl gangster a vabec. Doktor odhadl, ae se povesil ut vdera, v sobotu, tak asi v osm hodin.

Pilo se na to as dnes naveeer, kdyZ" slu'Zebnd odnaproti zavirala okno, tak ho zahlidla.

Ale to nam potad nebylo jasne, pros se vetel, kdyl mel tech ttikrat sto tisic a vkchno sbaleno k odjezdu za hory. Ze by nahle zhrouceni v posledni chvili, konec sil jeSte hrat a jak se tomu tika., na to nevetime. Tak jsme sli vyslechnout jeho atedniky. Jezdili jsme po nich, az jsme ptijeli taky k Tobiati Hlinkovi. Byl pryd. A jak se hned ukazalo, taky za horama a s tema ttikrat sto tisici. Vzal je Antoninu Drabkovi pted nosem, kdyt, sisel v sobotu odpoledne na chvili do kavarny naproti vypit kapucina a v celkem pochopitelne rortrlitosti pted takoqm .podnikem jako je fouknuti, zapomnel knee od pokladny v kapse u peevledniku, kterST visel v jeho kancelaki. To byla druha slaba. chvilka Tobiak Hlinky."

V — Pobteli Brazilie vybiha, na jednom miste talc daleko do jitniho Atlantickeho ocednu, se ptiblituje pevnine Stareho sveta nejvice ze vgech uzemi Novell° sveta. Je v dosahu bornbardovacich letadel z povestneho africkeho pristavu Dakaru.

Ve stl'edu, dne 24. finora 1943. svEDEurvi CESKEHO TISKU. Neilada nalich lidi doma, jejich nazory o Nemeich, nadeje s nimi2 vzhliZeji k Spojencum a jejich oddanost '6eskoslovenske zahranieni v16..de se jasne odr6li v alancich a proslovech n ,f,meck3ich okupanta i hrstky novinaka, kteii se pidali k Nerncum. Hystericka odezva tivodaiku proAskSich deniktit na denni udalosti bJva. nejlep§im dtkazem bezmocnosti vSeen tech zastancil "otevkene spoluprace s NE:mei".

• Jeden z poslednich techto Mann je z pera Vladimira Krychtalka. Vylel v Pra2skern Veeeru a byl pak ptetiSten temet ve vlech dennich listech.

KryChtalek zde oteviTne dosvedeuje, ze 6eneprojevuji vuli symlupracovat s Nemci, .protok — pile Krychtalek — "povaZuji stale Anglii za nelmocn'ejli stet sveta a Ameriku za neptedstavitelne silnou." Take k Rusku vzhliteji s nadejemi, utuZujice sve pfesvedeeni "pohledem na mapu a srovnavanim obrovske rozlohy Ruska s till". To vlak podle Krychtalka neplati, nebot' "velka Cast RuSka jsou stepi a pustiny."

Krychtalek toto "rozumovani" eeskeho lidu zavrhuje take proto, pry oeskY narod je zbabelY: ktefi byli dtive jednim z nejstatednejlich narodtit Evropy, stall se v poslednim stoleti bojacnYmi. KaZdY se boji, aby neodhadl 1patne vYsledek valky a nebyl potrestan pozdeji jako germanofil."

Krychtalek s pan se tohoto trestu site take boji, ale neprizna se. Naopak, hol•dba se svoji osobni odvahou. Odvolava se pki torn na jakehosi Nemce, jenZ jeho poeinani schvalil.

Pile: "Jednou mi tekl Nemec: Slykl jsem o Vas a vaZirn si Vas, protok mate odvahti, ktera je mezi Cechy vzacnou." JinYmi slovy: Nemec pochvalil Krychtalka za to, tie se neboji odplaty po skoneeni va.lky a spolupracuje s Nemci. Skuteenost, k takove einnosti je tiezvldltni odvahy, je sama o sobe pfiznaena.

V dallim . odstavci pile Krychtalek, jakymi metodarni se proti nalade deskeho lidu postupuje. "Dulevni zbabelci na vedoucich mistech jsou postupne nahrazovani mladou generaci", pile Krychtalek, kterY pted nekolika tYdny si steZoval na nedostatek dobre yule mezi m16., deli. Jaka mlacla generace to vlak nastupuje na misto odstrariovanYch, t. j. po•pravovanYch "dulevnich zbabelcii"? Jsou to lide, kteii "za Benele zakusili teror nezamestnanosti". A kdo si to v poslednim Case steZoval na "nelidske poeinani" s nezamestnanYmi za dob republiky? Vlajkafi. Krychtalkova "mlada generace" jsou tedy Vlajkatil a lido jim podobni.

Krychtalek dale pile, ze i na hospodalskSich mistech jsou "nespolehlivi dulevni zbabelci", a ze i zde jsou "napadne provadeny velike zmeny". Ma snad na mysli dosazovani Nemdo spravnich rad deskYch spoleanosti?

Krychtalkovo ptiemYlleni je zajimave pouze proto, ze ptiinaSi svedectvi o nezlomne nalade nalich lidi doma. Kdyby Krychtalktilv elanek byl vylel na jal'e 1939, byl by snad mel take jiny yYznam: pfedzvest nasilnYch protiopattieni, jen by snad resistenci mohla zlomit.

Dnes vlak po vine pol:rav na podzim roku 1941 a pa teroru, jen2 nasledoval po odstraneni Heydrichove, neznam•nd celkem nic.

Pon.tkud yYznamnejSi je tato zprava praskeho tisku: "V male morayske obci Mdali tii cizinci mlynatie o nocleh, tvrdice, ze jsou sovetki paralutiste. Illynatiova lena nejdtive vytYkala manZeli, ze betie do domu nezname muae, ale souhlasila, kdyz ji bylo vysvetleno, o koho j de.."

Nemecka policie prisla onem ttiem muaum na stopu, zatkla je a mlynaIe i se 'lenou dala popravit.

To je ta "zbabelost" eeskYch lidi, za jsou popravovani.

(OTK) V - Sam svobody kdo hoden, svobodu znit kaldou; ten, kdo do pout jima otroky, sam je otrok. (Jan Kollar).

Ve stiedu, dne 24. imora 1943.

RASE BLAZENSTVi. Jan Pilif.

Zima jeg te neptirazila dveke na gich chat v tabole, a kdyt se mraky prehnaly, i slunce jeete hralo. Do noel se vgak jit vkradala vlhkost a s jitrem padala k nam mlha s duboveho lesika nad silnici.

Mrzout .tech si stYskal na revma v rameni a chodil taborem s tvati za za,vojem nechuti k vg emu, co nechtelo naslouchat jeho vednym A kdo mel poslouchat: " — Zeman za me nevzal strat!" — "Franta Vavrt mi rozbil hrnek a nenese novy." — "Povat, ten Blahota mi nepiljeil pet tilinkt. Blahota! ZatadenY rotnY!" Vgichni jsou z jedne oboe, v gichni tti 8s teehovi sourodaci.

"U jednoho genku jsme spolu pivali, spolu jsme tancovali, spolu v karty hrali a ted' oni takhle, oni ke mne Vgak jim to doma spooltam", hrozil .tech.

Tot, kdo by poslouchal gtecha. A dnes veeer je jegte mrzutej gi net vdera. Chodi kolem ubikaci a vyeita: "Koho kdo z vas nechal doma? Kdo po vas plate? Ja mam doma mladou tenu a synka. Vypravuj pohadky, tato, honem, net ti usnu. PeknY pohadky mu budu vypravet. Takhle o Zemanovi, o Vavrovi nebo o Blahotovi, krkounu j ednom". .tech je zla huba. Ket by mel revma v jazyku a lidi nemrzel. Dveke chat se zaviraji. V gichni maji sveho dost. Tot .tech jde do sve chaty, obrazky lovi a s nimi vzpominky.

"Zdalipak se jegte usmivag, Martidko, a jak uz jsi asi chlapik, Pette-synku. tit etyli roky jsem to nevidel. Ut je ti Best, ut chodi g do gkoly. Poznag me, guhajku? Vgak se taty dodkag". tech zase skrYve, obrazky do kotene torby a svilj smutek ball do pokrYvek.

"Jestli mi ten Vavrii neda zitra navy hrnek, piljdu s tim k raportu", vrCi je gte na prahu spanku a opatrne leha na levy bok, aby ho revma v pravem rameni v noci bolesti nebudilo.

Lote je vojakova kite blatenstvi. Dnes v noci se i s mrzoutem zatoeila. .tech sedi u kamen ye svetnici. Marta sedi tesne vedle neho a Petr na kolenou. Stech, po dlouhYch letech doma, citi till, ktera s neho spadla v to pevne tidlici, na ktere nyni sedi. Ze smutku dlouheho odloudeni hledi do velkYch, tlpytivYch oei sveho synka. Uz je mu osm, gohaji. Bude z neho tesaf, jako tata, s patema jako paky a se svaly tvrdYmi jako patby pugek.

A Marta, gtesti samo ji zaki, z katde to vrasky; (co jich plibylo, ba co dim pribylo? Z vrasek, jak se tu vzaly . . . . ) "Tetko se jim plemita .tech. Gestapaci pobrali i zdravi.

"Telco yam bylo, to?" pta se Marty.

"Tetko, ale hlavne to jsi doma. A Zemanii a Vivrti se vratili. Jen Blahotii tarn distal".

"ZUstal", vtrhne .tech a kdesi v hloubi mysle se tence tfese vzpominka na tabor. "Jednou", file. mane, "jsem po nem chtel pet gilinkii. To se pamatuju, to bylo je gte v tabofe". Chce dodat, to jich nedostal, ale Marta se .divi: "Prod? Cot jsi nemel?"

"I mel, ovgem ze mel", horlive kYva .tech.

"To ja jen tak vzpominam".

V torn Petr chyta tatu za kabat: "Vypravuj mi nee° o armada, tati".

"Copak bys rad veal?" smeje se nahle .tech, blahovY, to na hlouposti mysli.

"Jake jste meld kaneny a pu gky? Byly to pry pugky na tisic ran".

"Na tisic i na vic, synku".

"Opravdu tati?" Chlapec pouli oei iitasem.

"Opravdu na tisic ran? A men jste taky tanky?"

"Tisic tankii", smeje se .tech, "a pet z nas v kaidem z nich!"

"A mel jsi tank, tati?" "Ovgem to mel".

"A komandoval jsi, tati?" "Komandoval, chlapee, ovgem ze jsem komandoval".

"I Zemanil a Vavra jsi komandoval?"

"Jak jsi ptigel na Zemana a Vavril?" zpytuje v otich ditete. A v to chvili citi teplo Martiny pate /Oat kolem krkti. Martina pYcha hteje tim

vitSTNtIc teplem. A .tech ani neeeka co mu Petr povi a smiten s celYm svetem rika: "Ani Vavrt ani Zemant jsem nekomandoval.

Ti komandovali sami, dobri vojaci, synku. Byli to hodni chlapci, dobli kamaradi".

Kdesi ye sklipku srdce site Stechovi cosi vydita tu nahlou chvalu; kdesi tarn leti stlepy ztraceneho hrnku, odmitnuta strat, ale nyni se to vgechno jiz docela propadlo a na povrchu zustava, jen modra hladina distYch detskYch utaslYch nad tatou, kterY komandoval tank a mel pugku na tisic ran a vratil se, jak mama slibovala.

A mama, Petr to vidi, tiskne svou tval k tdtove tvati a .tech citi pevnej gi sefteni horke ruky na svem rameni. Ba, mysli, jsou veci, na ktere nesmi zapomenout!

Otaei se, aby fiteji pohledel do tvafe te, kterou jit nikdy, nikdy neopusti, a tu pronikava bolest se vali splavem rozboukene teky.

"Pust'!" vole, .tech, "to boli".

V to chvili je zpatky ve sve chate a rozsvecuje baterku. Zklaman civi do tramovi stropu. Zavira oei, aby zachytil, zadrtel byt' i jen lem klamaveho snu. Ale sen je pavueina — nikdy jej znovu nerozprostte g . .

Utasle hledi .tech do tmy a hluboce plemitaje hladi bolave revmaticke rameno, na ktere se ye spanku plevratil.

V ZRALOST. Ilja Ehrenburg.

"Nikdy v tivote jsem tolik nepfemY glel jako za onech noci, ktere jsem ztravil v tomto krytu", rekl mi nedavno porudik Rude armady. Stet tvaii v tval smrti, plemahat strach a nabkvat smyslu pro historickou zodpovednost, to vge dela hrdinu z eloveka, ktery pled tim nebyl nikdy prili g sebevedomY. Milteme lid,•nejvet gi uddlost posledniho roku byl rust eloveka ve valce, jeho nova .citeni a sebevedomi Nage velka a paleiva nenavist k nepkiteli se nezrodila z tiskove eerne, nYbrt z krve. Nag lid neni zaslepen nenavisti.

Naopak nag zrak se zostfuje.

U Mincu je nenavist k ostatnim lidem pHrozenYm stavem. Kdyt se zrodila sovetska republika, prekypovala laskavosti, ktera neznala hranic. Sledovali jsme nemecke drama na poeatku 20. stoleti se symptatiemi. V tech dnech delii jsme se o chleb s hladovicimi Nemci.

Mali jsme mnoho ilusi. Pfecenevali jsme sve sousedy. Mnozi z nas podcefrovali historicke zvlagtnosti, tradice a psychologii Nemecka.

Kdyt nas Hitler zradne napadl, byl na g lid velmi vzdalen nenavisti k Nemcum. "Chce g si zakoutit?" A vojak Rude armady dobromyslne nabidl nerneckemu zajatci cigaretu.

Rusove oeekavali, ze najdou zklamane vojaky. Misto toho nagli podvodniky, kteri vydrancovali kolektivni f army, vystrileli vgechno strelivo a breptali: "To neni na ge vina, nas sem poslali."

Mnozi z nas oeekavali, to Nemci pfijdou k rozumu, te se zastydi a to se vzbouli. Nemci vgak neztraceli Bas v akademickych diskusich o tom, ktere maslo chutna lepe, zda srbske ukrajinske. Zanedlouho na gi vojaci zpozorovali, ze nestoji proti mulfirn a celY raz valky se zmenil.

Nage nenavist neni namifena proti abstraktnimu pojmu rasy, ani proti domnelemu NCmecku, aril proti jakemusi organismu, zvanemu nemecky lid, ale proti brutalni sile a divoestvi, upifim mravum a zakoniim aungle, proti pedanticke brutalite nevedomet, proti vemu, co dnes pfedstavuje Neince.

Nenavidime Nernce. Na g boj nabyl vgeobecneho vYznamu. Nenavist k Nemcum neueinila z nas ani zdaleka egoisty; dala nam novY smysl pro bratrstvi. Kdyt na gi rudoarmejci &toll o tragedii Francie, -o popelu Lidic, o odvaze srbskeho pastYle, citiahlubokY soucit s ostatnimi narody Prave tak jako nenavist, opovrieni k nepliglo nahle. Velmi jsme si vain hmotne kultury Nemecka. Nedovedli jsme si s podatku ptedstavit, to kolebka tiskatstvi, zeme

Strana

pramyslu, to pol'adne a eiste Nemecko, moblo by byt domovem dvounoheho dobytka.

Main jsme kulturu na.roda podle jeho vzdelani, podle prinnerne spotkeby mydla na osobu, podle 2eleznieni site a prttnysloveho vS voje. Kdyl jsme se setkali s Nemci, videli jsme, 2e hovada mohou mit akademicke tituly.

Na fronte vidite velkou lidskou Unavu, oei take yyderpanim. Tato tinava se stala pramenem sily; obratila se v zukivost. Nag lid ted' nalez1 svou pinou situ. Tim, 2e =oho ztratil, mnoho nabyl.

Nemci jsOu na bkezich Tereku, ale boji se nas vice, net, v dobe, kdy byli u Sanu. Silu lasky mo2no zkoumat jen v takS7ch chvilich.

My jsme netou2ili o tech te2kkch chvilich, ani nage rodna zeme. Nepkitel nam je prinesl.. V stketnuti s nimi ukazal na g lid svou lasku k rodne zemi, k Sovetskemu svazu, k Rusi.

Oddanost Nemcd k Nemecku je zalokna na hloupem pkesvedeeni o nadkadenosti. My milujeme Rus ne proto, 2e ostatni zeme jsou krasne, nki3r2 proto, 2e Rtis je na ge zeme.

Silne je vlastenectvi sovetskeho hojovnika, at' 112 je ztelesneno v dome, v nem2 se narodil nebo lavieka pod stinnkm stromem.

Je take milovat velke veci, ani2 alovek napled miloval maliekosti. Je tako si pkedstavit, to by elovek, lhostejnk ke =tee a detern, mohl mit lasku k lidstvu. Kdy2 si Ukrajinec v krytu vzpornene na svou pkekrasnou zem a zaene zpivat o Dnepru, mull od Tuly, Leningradu a Volhy tine naslouchaji.v Dalkou, ktera ho deli od domova, prohiubuje se u rudoarmejce laska, k jeho 2ene. Vidi sve deti v novem svetle. Tihne vice k misteeku, kde vyrostl, hral si a ueil se.

V teto 'slake je elovek znovuzrozen, jeho mladi se vraci. Na Fronte zvitailo pkatelstvi rtiei narody na gi mine. Synove rtiznkch narodnosti, bojujicich v jedne rote, ziji spolu jako bratki. Uzbek haji Leningrad, vojak z neho v3ichodu bojuje za Kavkaz.

Marne se Nemci snaziii po gtvat Ukrajince proti Bustin'. Nikdy pled tim nebyl Kijev tak drahk nagemu lidu. Marne se Nemci pogtvat na g lid proti zidum. Jsou tide mezi rudoarmejci v kaldem pluku. Spoleene s ostatnimi bez bazne ochranuji rodnou zemi.

Kde byla prolita krev, inkoust pomluvy nezanechava skvrn. At vypudime vetkelce, at vyeistime svou padu od lidskych nahraiek, budeme muset lait sve rany. Mnoho bylo znie'en°. Mnoho rodin bylo zlomeno. Ztratili jsme mnoho.

Ale mai, kteki se vrOti z valky, budou jini.

Budou moudki a silni. Vybuduji rychle nejen nage znieena, mesta, ale napini je novS7m, lepgim a bohatg im 21votem.

Pled 25ti lety umirali Tide za vzneeene myglenky, za viterstvi zasady. Dnes v krvi a ohni valky, uei se fleinneji promeriovat tyto zasady v 2.1vot.

Nemci vedou tuto valku, aby znieili sovetskk stat. Zahynou jako kmen divochti, jako Hunove, kteti se objevili prilis pozde na svetavern dejigti. Sovetska spoleenost naproti tomu dosahne v boji o svtij 2ivot je gte vetgi zralosti, nauCi se jegte vetgi obeanske zodpovednosti eistote ducha, vnitkni svobode kulture. A zvitezi.

V Piesazeni slovenskeho vyslance v Berline do Kodane. — Nacisty kontrolovana, slovenska vlada poslala berlinskeho vyslance Matage 6ernaka z Berlina do Kodane, jak oznarnuje nemecka tiskova, agentura DNB. Nemecke, zprava nevyklada, prod Oermak byl ptesazen, ale diplomaticke kruhy ye Washingtone pova2uji zmenu za poniteni ermakovo. DNB. ueinila pouze tento komentaf : "DanskY vyslanec v Berline, Otto Mohr, byl jiz davno akreditovan v Bratislava".

Dle informaci ye Washingtone, Oernak, kterY v ptedvaleenem oeskoslovensku byi bezvYznamnou osobou, byl profesorem na bratisla yske Obchodni Akademii at do r. 1938. Po obsazeni 6eskoslovenska se stal elenem slovenskeho snemu. V race 1941 byl poslan slovensko vasal skou vladou do Berlina v hcenosti vyslance,

Straw, 4.

OTVA se mohio dostat narn, tivoficim v eiS tine, y3irvanYm z koteml, odtrtenYm od veho organismu, krasneftiho vanoeniho daru, net' je balieek eeskYch knih, kterY se po dlouhem bloudeni nejrortodivnejtinai cestami pfece jen dostal at k nam. Je v nem mnoho sladkYch a smutnYch knih, ktere vytly v poslednich letech v Praze, knih, a nicht jsine vedeli a ktere jsme toutili eist; a podivno — dnes, kdy bereme je doruky, chveji se pohnutim, phpadaji nam pfekvapive zname.

Vettina tech basni je ovtem hrana na jedine strune. Citime bolestne tlak, pod nimt vznikla tato poesie, nevYslovne smutna, elegicka, toutici a povzbuzujici. Udrtuje se v emigraci nazor, te se poesii v obsazenYch frzemich podatilo objevit cestu z chaosu, ze natla kouzelne slovo; jet uzdravi duchovni neduhy dnetniho lidstva. Je to vYklad matn r a nebezpeenY. Bylo ut mnohokrate prokazano, ptieinou soueasneho duchovniho rozvratu neni nacismus — ten je pouze jednim N z jeho symptomfr. Jestlite poesie v • porobenYch zemich pldee s narcdem, povzbuzuje jej a chrani jeho nehmotne statky, ma zjednodutenY nebot' pro ni neni jinych problem-a, net problemu Utisku a odporu — duchovni problemy, ktere muei lidstvo ye volnYch zemich pro ni zatim neexistuji. I kdyt tedy dosahuje nebYvale dokonalosti a shy vYrazu, je isolovan a motno-li tak her, zustava, za poesii ye svobodne,,easti sveta, zutujic, jako krni pod botou diktatort vetkerd kultura. Takove mytlenky se vnucuji pti eethe basnickYCh sbirek z tech. Neni tedy nahod6n, ze divame-li se na ne odtud, z ciziny, ktera, je daleko nejen zemepisne, ale i mytlenkove, jako na buriky v plastu poesie celeho sveta, nejmarkantnejti - se nam jevi sbirka nabotenskeho lyrika Zahradnfeka, jent umocnil narodni tema ideoti vtelidskou.

Mnohe z tech svazkfr budou ptetitteny, pro potechu i posileni vtech; prolistujerne zbetne aspori dva nejzavatnejti. Vybrali jsme dye sbirky basni, "Zahradu dnes vice net padesatileteho Josefa Hory, verte jet vyv listopadu 1940 a ptetekaji sviravYm smutkern a konCi se v trpke resignaci, a "Korouhve" dosed ne etyficetileteho Jana Zahradnieka, vydane y prosinci tehot roku, volajich hyrrinickYmi zpevy extaitcky velikou viru naboienskau.

Z vertu "Popeleiny zahrady" saha, na nas tat tragicka, katalepticka nalada, kterou zna,me z nekterYch prat MachovYch Ci ZeyerovYch, Ci z °brazil JeneweinovYch. Sen je skuteenosti a skuteenost snem. Kolem dokola se tisni a dora.ti zasveti, druha oteina, a nekoneenYmi prilvody polartu tahnou se k nemu zvolna synove nebo uteeenci smrti. " Vie proudem vody netivYm plae kapek na kamenne mise. — A dettem, detten-i dettivYm, — jent opakuje yeenY rYm, --na htbitov pohity loudaji se."

A ye svem neskonale smutnem odevzdani vzpomind basnik mezi tisici na dva mrtve; na na basnika Jihho, kterY je pro neho stale phtomen se svou virou "v pracujici rod", i kdyt basnici "jinak lamou ka.men slova, do metafory zakletY" a na, velikeho mrtveho, nam vtem znameho, jent ukazoval vysoko, k chramu zithrt a pta se: "Najdeme most, na nemt jsi stal?" Ale druhY hlas proroka jette zni, jette tije poesie, byt' jen "jen jak utajenY lidsky vzdech — byt' jenom stinum na ustech — a profesorfun prosodie."

"Ale ten hlas, jent z rnrtva zni, — vi, mostern krasy ze jde vYte, — a- vi, te cele skropen ji, — dejiny ducha basnik pite, — kdyt v stinu mocnYch cisatfr — a zamytlenYch pisaft — pfed sebou hrne zrno tite. — Ten basnik, -bud' si kdokoli, — knez sluha, revolucionat, — pracuje s vetrem na poll— a s hlinou o tvar — a z tone lije zvon jak zvonat, — abychom y e svou vedeli — jak v slunci kraj, kdyt zaprtelo, celYm s y Ym teem vedeli — nadheru abychom byli tim, svetla, jet v nas svobodne dute v tele tivem, — raco jsme, dostnY rybat nad prilivem, — jent ryby do si-

VESTN

Abychom byli tint, co jsme... te mu dme, — neb zahradnik, jent diky trne.

— kraso, nejsi nic, nic, nic — net za,-zraenY sen ziitelnic, — v net vtecko stvoteni se hrne."

JedinYm ptanim je, nezmizet v Menem proudu jent tene nas, ubohe eervy hliny" a neztratit se v natku .. .

"Bych ja a vy tet abyste — nezabloudili vlei mlhou plade, — plate, ach place doby nejiste, — ,jet po ubohYch, po hladovYch skate."

To jit je druha east sbirky, "Popelka prebird hrach", kde osud basnika nezhybnel v snoye krajine, osamelY a spjat s tisici shodnych osucla, roste a trpi jako strom, jak mu veil tragicky, zlovestnY talon, jejt nelze zmenit.

"Jsme jak ten strom. — Kruh kote, kruhy kmene. — Nejaka, velka nadeje je v tom, — nejaka hrfiza, kam nas miza tene."

6im dale hovoti piseri o zasvetni zemi, kde modti ptaci pfebiraji hrach s Popelkou, piseri, ktera je basnikovi "oknem a cestou z tisni", tim nerozeznatelneji vidina splYva se skuteCnosti a posleze horeend ptedstava onoho kraje, kde zip & zni bete strachu, se promerinje v obraz skuteene neskuteene zeme, ktera leti kdesi za horami od nas, kde take se lide pohybuji jako stiny. "Na ttesti — tam pravdou neni jit, te pravda je a zdani, — tam bolesti — jsou pouhou ostruhou vetaiho ntilovani. — Je to to zem, kde tasne sen nad sestrou skuteCnosti, — kde rismevem — duch zasnub oba kletby torsa zprosti — a k obema — nas po aleji pisni vede yzhilru."

Ale nakonec se kouzlo lame a basnik, klidnY a odhodlanY, se zastavuje pied samotnou branou blatene te zeme, do nit vstoupit eas jette rienastal.

"Ne, jette ne, — bud' tite, dute moje, — at' zni nam piseri zeme vzdalene — do horeeneho nepokoje, — modlitba cestolini, — platt' dekaple dike — souzvuk a soulad, svate ticho v ni — at' smYva prach a rany bojovnikii."

Bsne Jana Zahradnieka jsou u srovnani se sbirkou Horovou dotvotenejti a sihaejti. Ve vertich tohoto basnika plane oslriujici pottr zapalne °bet synil AronovYch. Je to vytrteni starozakonnYch prorokfr. Jakou silou atleta nadal Bfrh drobnY a stonavY zjev tohoto sveho pokorneho a zaniceneho sluhy! Slytte sami ty verte; katdY komentat byl by to nemistnY. "0 proti ostnu kopati v zatVrzelosti, — 6 vlastni krvi se zbrocovat v nevrahvosti — nam k zarmutku tvemu se chtelo, nam fitroby drasa — ted' katdieka rana, jiz tebe jsme ranili v druhem, — nam v tvti'i thne kfivda, jit, tobe jsme kfivdili v druhem. . . . — Jak za Casu Machabi stfij pit nas, Bote!"

Jak monumentalni je jeho zachyceni frzkosti a desu: "Vtdy blite se hrfiza hromadi ye svalstvech vod a srazil, — at balvan navrati se k tekutosti sve, at rudou zkazu — zdetene stromy podavat si zaenou s vetve na vetev, — at slunce obrati se v temnoty a m'esic v krev . . . .

Jak stateenY.je v utrpeni: "Vtak, Bote mfij, ty netadat — libati jette za trest metly, — rozbehl jsem se k hvezdam at, — me slzy krok za krokem seetly .. . — V slepeho Casu proroctvi, — v patteni pattim Jiiikovi, — jak lame pouta otroctvi — vnuk meho vnuknuti, me slovo."

Jak na tivot a na smrt svazan s rodnou zemi: "Jen ty a ja- a my od prahiz, test a stole — s bolesti odsava,ni v desu Josafat, — se zdmi a se stromy se drtime a spolu — s lesy a pahorky je padnout nam Ci stet . — — Tma krvi tihane, se krei u vtech dveki, — ye snu dusnem srdce bdi k ratlakfun kfieet chtic: — Jen okamtik , Na hrotech slov se svetlo eefh kradejte ostratite zati teto vsttic!"

Neodolatelne zni poselstvi jeho viry: "Jairova dcera, mladenec naimskY a Lazar — z dkimotY smrti a hniloby vzkfiteni tebou. - I

ye stiedu, dile 24. unora 1943. nine, jejt kladou ut do lirobu opovrteni, — slunci sve slavy zas zdvihnet."

Basnik odevzdava, svou sladkou zemi do ochrany jejich svatYch a evokuje je v poslednim oddilu verti, ktere maji pathos baroknich nabotenskYch pisni. Volt k svatemu Vojtechu, k svatemu Janu, jehot jako stratce tajemstvi vzpomina, ye sve sbirce i Hora: "Oroduj za nas, svatY Jene, — svrtenY k rybam, v tieni kal! — Co splatku s proudem tim se tene, — co ztroskotancfr usmYkal, — co hadrfr vratdou zkrvacenYch, — co netesti plen pottisnenYch, — co hnisu v nem se vytdima, vte zpovednika v tobe ma."

Vertu podobnYch tern, jet citujeme nine a v nicht nakonec hlaholi phmo parafraze kostelniho zpevu, bychom nenatli v soueasne poesii celeho sveta. Lee, nemylme se — je to proto, ze poesie, ktera nas uchvacuje v techto tadcich je poesie bible; a neni na svete ladskteti by byli prodchnuti podobnYm silnYm, vtelidskYm a vtesvetovYm principem, vesmirnou idologii, jakou je Zahradniekovi ktest'anska idea; neni basnikti, kteti by men jeho nabotenskou viru, asketismus a vytrteni a koneene odvahu, to vytrteni vyjadfit.

"Ale ty rozpiat, strateil stratce, — nad pyramid a pYch eas, — milosrdenstvi v jedne vttce — a v druhe spravedlnost zas, — pro deiti eekat, eas svilj znaje, — dematne jist si viterstvim, — at peeet' srdci porortaje — pod piiblitenYm tarem t yYm, — at koristvo tivlii zaenehrabat — rtajic ut netrpelive, — a rozsatani se v ten sabat — strom, zvite, skla zdive. — — Tu meC tvilj rozoisne eas ye dvi . . . 6 kdo se smil, zda jette k smichu — se hrdlo jeho rozezni? — Zkruteno ledem vtechno ledvi, — Maria smat se bude v tichu, — a -vtichni sIzravedliVi s ni."

Zive a tivelne dedictvi Ceske dute, to at telesne prahnutl po Bohu, ktere ji tolikrat pozvedlo k nesmrtelnosti, rozeznelo nektere verse v -mohutnY hymnus, kterY nezpive, jen k tern a za ty, kdo trpi a doufaji v male zemi uprostted Evropy, ale k milionum a za miliony sveta.

"Sam pak z bezbrannYch nejbezbrannejti, jen z lilie platek, — kde jaka prahnouci usta, tam take ty v frpalu prahnet, — kde jako rameno sklesle, tam take ty pod kiitem klestt, — kde jako- zatlaple zrno, tam zatlapovan jsi, a takto -- se iezlem tttiny, v korune z trni, v purpru z hadril — dosud jen pro tebe mesta zde hoti, — jen pro tebe, Krali, a vice — a vice ut pro nikoho."

V Durehhalten ut neni dost.

Neni ted' dne, aby se v nemeckem tisku neobjevily fivahy, jet maji lidu vnuknout nepochybnou dfiveru v naprosto pochybne viterstvi.

Podle Miinchner Neueste Nachrichten neni ut nadeje, te by valka mohla skoneit automaticky vyeerpani nebo kompromisem. Nelze se pry take domnivat, te by staeilo povestne heslo kanclete Bethmanna-Hollwega o nemeckem "durch-halten" JedinYm vYchodiskem je pry viterstvi, ph eemt ovtem nezaleti jit na torn, kdy bude nemeckeho viterstvi dobyto. Ponevadt lid ma piece jen pochybnosti o tom, zda je viterstvi vfibec dosatitelne, zaeind ho nemecka propaganda °pet stratit, dokazujic zejmena, te poratka Tieti rise znamenala by zaroveri naprostou zkazu nerneckeho lidu a cele evropske civilisace. Z toho pak nacisticka, propaganda vyvozuje, to evropskou "pevnost" je tteba branit vtemi prosttedky. Kdyby nemeckY lid mel dost smyslu pro politickou realitu, musel by si usoudit, te heslo o evropske pevnosti je samo o sobe ptedzvesti nadcha,zejici poratky. Znamena, piece, te se Tteti rite zatizuje strategicky na obranu, ktera valku vyhrat nemfite a mush drive nebo pozdeji vesti k poratce. Nejleptim dukazem mohla by byt nesporne prohlateni jednotlivych nacistickYch vudcu od prvni chvile valky at k poratka,m, ktere nemecke armady utrpely soueasne na vYchodnim bojitti a v oblasti Sttedozemniho mote.

Ve stredu, dne 24. unora 1943.

Oddil dopisovate1ski7 Dopisy, Jet by obsahovaly nevene, neb yadne polemiky, potadatel ptedkhida ye smyelu stanov Tiskovemn Vyboru t vlastniniu roithocinutt Dallas, Texas.

Z Krou2ku Zen Padu Pokrok 'Cis. 84, davam vedet vem 2.enam olenkdru, ae jsme se v posledni schnzi usnesly oslavit 5 lete zalo2eni 'Aiciho krou2ku v fade. Oslavu uoinime malym veeirkem dne 4. biezna veder v tadove budoye. Jest to nak N;Yrodni schilze, volba nic. Mnoho nakch sester nemtille se zheastnit Sicich hodin a pti nich schtize. My VSak abychom je aspon jednou mezi nami ye schhzi uvidely, tedy tuto vYroeni sclanzi budeme odbYvat veaer pti veeirku. 2aciAm velice pekne vkchny nak 'Olenky, nisi "vkchny", aby ten veeer jiste ptiky s celou .rodinou, pozvete i sve ptatele, vstupne Lidne; budeme miti menai kdvu a u bdru je v2dy dosti pro zahnani 2izne. Zahrajeme si domino, bingo, o '2erty a smith neni nikdy nouze. Sestry nezapomerite, prijdle do schtze jednou za pet let.

Jak to utika. Fred pet lety jsme to zadaly z legrace, bylo nam prorokovano, 2e pry se dlouho neudr2ime, a nebylo to pravdou. Za tu dobu jsme mely nedorozumeni mezi sestrami, Ceho2 ntujerne, rreb naLe kci hodiny byly v2cly pekna beseda. NeuZvame nepeknYch slov, nehaddme se. Navzdjem si povime co nas tizi, vypijeme naee kafieko, pH torn eijeme, pleteme neb haakujeme.

Podpokily jsme hodne TuznYch humannich ndeln, ani se tim moc nechvalime, nemocnYin sestram poeleme pozdravne karty, jell v nemocnici, tedy kvetiny. Vdava-li se alenka, tedy dame svatebni dar. Za tech pet let jsme meli jedno nmrti, odeela od nas elenka Frantieka Kartousova; dosud na ni vzpominame, neb ad se mnohdy zle citila, piece pfiela se slovy, ae mezi nami pookreje.

Posledni dobou jsme mely sici hodinu jen jednou mesiene, neb nekolik naeich dlenek si objednaly bejbinka, pry, kdy2 je valka, aby ty lidske ztraty dopinily a pak aby mohly vyeivat vYbavu s yYm dceram; nektere pracuji a nektere tak troeku z pohodlnely, ale ua se hlasi, 2e abychom se zase schazely kaNilY tyden, ae budou chodit pravidelne. Tedy se na to domluvime pri to vYrodni schuzi. Ktera jen tro'Sku mUete, udelejte si ten etvrtek volno a pkijd'te do krou2ku, pookiejete mezi lenami, pobavite se. Te starosti a tech trampot je stale dosti a snaei-li je jeden sam, zda se, 2e si zoufa, ale vyjde-li si mezi lidi, kteti dovedou nas bol pochopit neb sari mnohdy prali ce stou kti't. ovou, tedy se nam ulevi a zase se na ten svet veseleji divame.

V dnegni valeene dobe by se mely rtizne ty krou2ky udrkt pohromade, zvlaSte tam, kde vazne dluh na budove, neb kaala mala pomoc pony(de. Ty navStevy Ndnou pti divadle i tanedni zabave, ale dluh musi bYti platen.

Dnes jsou vane srdce zatik_ny starosti, smutkem i ale nebude tak potad, zase to piejde. Homu2i odchazeji, ale oni zase ptijdou zpet, proto je tteba udr2et pro ne vkchno to pekne, co tu zanechali, tedy i .ty jejich spolkove budovy, kde oni jsou eleny.

Tedy sestry, nezapomehte, seberte vakho tatu a i bejbinka a ptijd'te na va'S veeirek.

Zveme i sestry od krou&u ze Sokolovny, oboji pracujeme pro jeden heel a jste-li vy silnejk, einnejAi, je yam to ku cti, ale proto mh2ete take nekdy mezi nas ptijit. TeSime se na vas.

Za tadovY Krouiek 'Zen, zve tajemnice, Ant. Ondrigkova.

V — Brazilie ma, vice ne 2. 94 milionh kust lobytka. Pestuje v gemo2ne druhy ovoce pro domaci i zahranieni pottebu. Ma nadbytek uhli.

Vyvali. do Spoj. Stath mangan, slidu, kiemen, hrube diamanty pro pottebu v priimyslu, chrom, vanadium, bauxit a nikl.

Vilf3TNiK PANi J. F. JUitICOVA ZESNULA. Ze Skidmore, Tex., Se oznamuje hmrti pani J. F. Juticove, rozene Vackatove, jea odeka na vednost ve sttedu 10. imora u veku modem 75 rokh. Narozena byla 8. btezna 1868 ✓ Neto1H.ch na Morave, a do Ameriky dojela se syYmi rodlei u veku dvou let. Novi ptistehovalci usadili se v okresu Fayette a zesnula provdala se roku 1887 za J. F. Juticu, aby spoledne podali hospodatit bii2e Engle, Texas. V roku 1891 Juticovi ptestehovali se do Skidmore (Bee County) a pozdeji do Victorie, kdei, ptebyvali 8 rokti. Po teto dobe stehovali se do obce Kokernot, kde Gila °deka do konce sveho 2ivota. Syn Ed. Juiica v Corpus Christi zemtel v lednu 1941.

Pohtebni obtady v residenci a na SPJST. hficitove vykonal far Kostohryz z Temple, prtivod6imi rakve byli jeji vnuci: Felix, Rudolf a Herman Juticove ze Shiner, Vojin Robert Jutica z Randolph Field, Texas, Edwin Jutica ze Skidmore a Henry Jutica z Corpus Christi. OdeSla zanechaNd tu bolem stileneho mankla J. F. Juticu a syna Willie v Kokernot, 12 vnoudat a 9 pravnoudat, tti sestry: pi. James Patkovou v Gonzales, sleenu Mary Vackatoyou, jea. Lila se zesnulou a sleenu Katetinu Vackatovou v Los Angeles, Calif.; pet bratrti: Franka v Yoakum, 'gm:ice v El Campo, Josefa ✓ La Salle, Karla v Gonzales a Lad'u v Texas City. Bratr Louis Vackat zeintel v lednu 1936 Zpravodaj. ✓ El Campo.

V Ctena redakce a mill etenati!

Co se od tarmate dnes dada, to snad 1.12 kaMY vi, ale co se mu stane, kdy2 ma neco na prodej, to jiste nevite. Ani snad br. Gallia by to neuhod. Vy me§t'aci mate strach, ae tam v tech mestech pomiete hladem a my farmati zase do mesta jedem se strachem. 2e tam nic neprodame. Tak varn povim, co mne se stalo zadatkem hnora; mel jsem cestu ke konci tYdne do Houstonu tak jsem si povidal, vezmu tam boxu vajec, ale to jsem pochodil, propalil jsem 4 galony gazu a 4 gal. ptidel a 2 mile od domova jsem musel koupit tteti 4 gal. a vejce jsem ptivez1 domii.

Ted' varn povim, co se mi stalo dnes 17. hnora.

2ena mela cestu do Goose Creek, mei jsme 3 boksy eerstvych peknYch vajec za jeden tyden, tak jsem povidal Gene, vem alespoh jeden, a vite jak pochodila? VSude ae pry jich maji moc, tak je ptivezla dome. Vlada nam povida, ae jich pottebuje nekolik bilionta vie, ale jeate nam netekla, kdo je od nas koupi. Piece co vypestujeme my stati farmati, tak to nemiaeme nahazet nekam do ptikopy. My stalll farmati radi pomilkm pokud vysilenim nepadnem, ale komu mame prodat, kdy'2 neni kupch. Kdya new ptivezem do mesta, at' se zeptate kdekoli, de dostanete odpoved', my toho mame, my toho mame! Opravdu se to stydim napsat, ae v tak velkem meste jak je Houston east° nemilMte prodat ani slepici nebo boksu vajec. Kdy2 vlada to pottebuje, tak ma si v ka2dem vetkm meste udelat nakupnu, a ne aby farmat jezdil 3 dny po meste nee nee° proda. Jak mtilem potam Settit rafy. Tak s pozdravem.

Start' farmat Jos. Koat'al.

V 2eny cizich delnikfi odvaieny do,Nerneeka.

Washington. (OWL) — Ze tenevy se oznamuje, ae nerneckY delnickY komisat Fritz Sauckel natidil v techto dnech, ae vaechny deny cizich delnikti pracujicich ji2 v Nemecku musi bYti deportovany tee do Nemecka na praci. Vasalske staty maji hpinou zodpovednost za provedeni tohoto natizeni, jeho2 heelem je dalk zvy'Seni cizich jich2 podle nemeckeho aefa hstavu pro rasovou politiku, Dr. Waltra Grosse, je v Nemecku jia na 11 miliont osob.

V —Bomba muae bYti prave tak nebezpeena na vaaem dvoie, jako na bojiAt, a piece mnohY Ameridan stale jeate nechape, ae je treba nekolika dodateenYch tisict obrancil, kteil byli by fadne vycvideni v ochrane aivotu a majetku.

Civilni obrana — to nejsou pouze protiletedti straici.

dtrana 5.

Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Dne 10. iinora 1943 nak Jednota vyplatila prvni funrtni podporu po naaem elenu vojinu, kteiY obetoval svuj divot vlasti. Byl to br. Alois Coufal, od tadu 'elk° 24.

Na druhy den, toti2 due 11. hnora 1943, Hlavnf vyplatila hmrtni podporu za druheho naaeho Olena vojaka, kterY padnul v boji, a site za br. Emila Trojdoka, od tadu eislo 25.

KratSi 2ivotopis br..Coufalx, s jeho podobiznou, byl jiz zaslan redakci Vestniku k uvetejneni a doufam, 2e nekdo se o to postara, aby aspori kratk aivotopis a podobizna br. Trojadka byla zaslana br. Mouekovi pro Vestriik.

Vim, ae tlumoeim city jednoho kaldeho na naai Jednoty, kdy2 teknu ae cela nak Jed• /Iota ma s portistalYmi po techto dvou naSich elenech, kteti padli v boji nekde v jihozapadni Cast Ticheho oceanu a kteti obetovali svdj atvot v boji pro demokracii a pro svobodu celeho sveta, tu nejhlubk soustrast; a temto dvoum naSim zenitelYm bratrUm budi2 veena test a pamatka.

V tteti pravidelne schtizi Hlavni Utadovny minuleho roku bylo usnekno, aby Utednici mistnich tacit naai Jednoty, a vkci dlenove a elenkyne naai Jednoty byli pcdadani, aby se o to postarali, aby ze veech Clem nazi Jednoty, kter-i slou2i bud'to v armade, namotrictvi, neb vzduchoplavectvi, aneb v jakYchkoli jinych vdleenYch akcich naai vlasti, byl u kalcieho tadu sestaven seznam a zaslan redakci Vestniku k uvetejneni s udanim jmena elena, s poznamkou neb vysvetlenim v jake valeene akci se jeden kaZdY z techto elenit nachazi, hodnosti atd.

Proto timto ptipominam htednikum mistnich tadil nazi Jednoty a vem alentim a elenkynim naai Jednoty, aby na to parnatovali a aby se o to postarali, aby takovy seznam dlenit jejich byl sestaven a zaslan Vestniku k uvetejneni. Ve schirzi Hlavni Utadovny bylo usneaeno, ae tyto seznamy elenit maji bYti poslany zde na Hlavni Utadovnu, a tajemnik Hlavni Utadovny ae je ma ptipraviti k uvetejneni. Ponevadt" ale uprazdnena mista pokladnika a heetnika Hlavni Utadovny dosud nebyla vypinena, je to ro2:hodne nemotle aby tajemnik, kterY musi nyni tak dalece jak mu to sily stadi, zastupovati vkcky tii ittady v Hlavni Utadovne, praci spojenou s ptipravovanim seznamu techto nakch vojinu mohl zastavati, a proto prosim timto br. redaktora Moudku, aby on tyto'seznamy ptipravil pro Vestnik, a proto Mdam vSecky naae tady a eleny a elenkyne Jednoty, aby takove seznamy posilali ptimo na br. Moudku.

Hlavni Utadovna ma na sklade listiny pro destnY seznam, neb "honor roll" naSich elenh, kteti jsou v obranne sluZbe naai vlasti. Jestli vas tad podobnY seznam neb "honor roll" jeate nema, radi obdr2ime vak objednavku. Cena je 75 centu kus, pcetou vyplacene: Seznam tento ma misto pro zanekni 23 jmen.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlay. ttadovny.

V Nebezpedi z pâté kolony. Bezpeenost miru poklada v'Sak jeate einitele dalkhb a to spolupraci Sovetskeho Ruska. I toho jsou si v Americe vedomi. Nasvedeuje tomu text novoroeniho telegramu, jeft" poslal do Moskvy vicepresident Wallace: "Marne jsou snahy pate kolony", pravi se v zaveru telegramu. Patou kolonou rozumi Wallace sobeckou vrstvu, ktera po prvni svetoye valce zmatila utvoieni dostateenYch mezinarodnich mirovYch zaruk a pomohli tim utoenYm narodhm. Tim dtile2itejk je, ae intriky pate kolony tentokrate ztroskotaly a nezkali dobre vztahy demokratickYch narodti k Moskye.

strana 6.

Bratti a sestry!

Posilam ygem pozdrav a oznamuji, 2e nage Nemocenska jegte nezhynula ani nezmrzla a ma se zase k Zivotu, jen pottebuje trochu degte a vetgi kapky. Jak jsem yam oznamil, nage nemocenska, opravdu onemocnela a ztratila v gechnu krev a drive neZli mohla bYti operovina musel bYti proveden ptevod krve a to se stalo, kdy jsem poladal sbor reditelu a Hlavni Ui •adovnu, aby nam pornohli dostati na gi povinnosti, tak nam foukli do na gi pokladny $500.00.

Dekuji jmenem Nemocenskeho Odboru H. U., '2e ini zachranili kuzi, neb jsem opravdu jich chtel jiti na pogtu, aby zastavili, moji po gtu, nebot' aim merle penez bylo, tim vice Zadosti ptichazelo a ji2 take mnohe pochvalneho druhu.

Ja, to nemohu pochopit, 2e si tak pekne jeden druhemu dovedeme yydinit kith po bratrskn, vZdyt' to nikdy nebYvalo, jindy se takova vac odbyla za stodolou a dnes po po gte. Tedy zase zpet do prate. Do nynej giho naboru, neboli budovani novella fondu doposud jsme kaidY dali DOLAR a blizkoTY1,"ZECH TISIC ($4,000.00) bylo vyplaceno nemocnYm dleniim, a jestli by se jegte snad nekdo na gel odsuzovat nebo kcipat do tett) lidumilne a bratrske prate, neni hoden aby bylo mu dovoleno chodit po svobodne pride americke. Podporujme na ge nemocne dlenstvo za Zivota, po smrti nas pottebovat nebudou, jest to na g vlastni dervenS7 Kill, a vge co zapottebi je ten pUldeek obetovati a mane, i ye svitj vlastni prospech. KaZdodenne dochazi hodne ptihlagek a neZli se usadi podet obnovenYch elent, bude podpora $20.00, $10.0, $15.Q0, to bude do konce btezna, pak se bude yyplaceti die podtu elenstva jako drive, Bylo mi take tedeno pogtou, Ze jsem schvalne nechal k tomu abych se zbavil prate. Tomu ne yette nikdy, nebot' kdy budete sledovati moji praci vynajclete, Ze jsem Zadal o kolekci hned tenkrate, kdy bylo v pokladn y jegte $600.00. Ale Ze nejseni dosti ptisnYm a teknu, seZerite to do ttech sicri, tak to potorn trva Best mesicit a pak kdy se znovu kolektuje tak dostanu odpoved', le ten Glen platil vdera. 2e v listopadu a prosinci byla tolik Zadosti, za to nikdo nemilZe, Bylo to take na nee() dobre a mnoho dobrYch pracovntkil poslalo sve nahledy, to si nechame do sjezdu, nebot' tento odbor byl stejne zalolen na zkougku a jestli se na ge bratrstvo zadrZi, bude new mitt, a jestli ne, tak dokale, ze si to nepkeje a hodi se to pod stub.

Bratti a sestry, vite v gichni, ze jsme ye valce a nevime dne ani hodiny, kdy budeme jeden druheho pottebovati, tteba jsme na sebe hledeli skrze g terbinu 20 roktit a pti torn jsme si tikali spolkati a bratti spojme se dries a pomahejme jeden druheinu, tu valku nevyhraje vas Frantik, nag Jenik a sousedu Tonik sami o sobe, ale kdy budou tti a jeSte jich vice se ptida, tak jim to prijde lepe. Za dne gnich pomeril na farmach, co se delnikil tyre, bude to bidne a rad bych videl nebo slygel, 2e nasledkem onemocneni spolkoveho bratra bylo mu yypomo2eno spolkaki, tak jak se del° za starch east. Jestli jest kdy zapottebi spojeni tak jest to dne g a zitra mute b'ti pozde.

Vg echny chyby co se staly jsem udalal proto ere jsem ehybujici elovek, a tak aeni by

V2ST:ri": Si meli vziti ptiklad a stati se dleny nemocenske chive netli udelaji chj bu. Vat ptitel neJohn toupal. mocnych, V Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

KdyZ jsem posledni tidy psala do Vestniku, starali jsme se jak to asi dopadne s natim prodejem valeanYch bonder a UspornYch kolka. Sestry, pani a slecinky pracovaly co mohly. VySlo to dosti dobte. opomenout podotknout, ze br. Karel ranicky nam take hezky pomohl. Jit po nejakou dobu majetkovy vYbor obstarava potteby pattici k umyvani sklenek a nadobi uZivane v sini faclu Praha cis. 29. To jest umYvani zptsobem, jent by pteS'el statni zdravotni inspekci. Vlastne T.;k1Sel rozkaz z Austinu, te tato zatizetui tarn musi byt zavedeno, jinak vojenske na,v§tevy by byly zakazany.

Elektricke topeni bylo uznane za moc zdlouhave, ptivest tak moc skienek do varu a pak je'Ste. jisty podet minut vtit. VYbor uznal, te jen s plynem jest to motile_ Ve schttzi bylo odhlasovano, at' se tam Star Gas di. V paru dnech Star Gas spoleonost to tam zhotovi.

Nage ptedsedkj:ne nechava ohlasit, ze v ptitti druhou nedeli odpoledne 14. btezna bude se odbYvat tenska volba a tada, aby se co nejvice sester dostavilo.

Ceske filmy budou ukazovary v sini dne 25. bkezna.

Pozdrav na redakci. S vsi Uctou, Vera Polansky.

V Z Krcutku ask la ;?,en v Ennis.

Byl mi den ukoi, o naSi praci v Kroutku psati ye Vestniku, a ja se pliznam, ze tuto praci rada delam. V nedeli 14. Unora jsme se se'Sly po 3 mesienim odpodinku do schtize, ale ja.jsem ()dekavala, Ze kdy tak dlouho jsme nebyli pohromade, te se sestram jit stYska, po natich schfizkach a tedy te se dostavi vSechny, ale neseMo se nas ani polovice. Prod' nepiti'Sly 'name si hlavu larnu, tteba te vim, to nekolik jich mely vatne pkidiny nedostaviti se, ale nevetim, te ty vatne pkidiny melo deset sester.

Net jsme pkikrodily k nelakemu jednarii, vzpomenuto nejprve na'Si spolusestry Marie Trojadkove, kterou postihla kruta rani, jakou mute matku postihnouti, nebot' jeji syn ztratil tivot na poll valeenem. K =tern pamatky jejiho syna Kroutek ten ptipsel 5 dol. na Ceskosl. ervenY Ktit, a misto zaslani soustrastneho dopisu na'Si spolusestie navrhia ses. Kleekova, Ze bude lepe ji navStivit, a tak hned druhy den se ses. Kledkovou jely jette dve sestry, Radova a M. HaSkovcova. Jak .nejlepe jsme dovedly a jak nage srdce d;ktovala, jsme nati spolusestte sympatie vyslovily.

Jak nam oznamuje ses. pokladnice, tak na'Se pokladnieka zase ptibrala trochu na vaze, nebot' z 5 dol., co v ni pit posledni schnzi zbyvalo, je v ni 20 dol., ovtem ze zase s ptieinenim sester GureckYch, a pak z dobrovolnych ptispevkii. V teto schnzi mely jsme Wastny den, neb ptitomna pi. E. Zaidlova ptispela nam 1 dol. a k tomu stala se naSa novou elenkou, demut jsme byly ovtem rady. Stara pan! Gurecka dala nam 50c, ses. M. Hatkovcova data 1 dol. za to, Ze neposilala tadnemu vanotni karetky, a stare pani V. Hatkovcova take nam poslala 1 dol., za cot v gem Kroutek ten srdedne dekuje. Bylo by potteba vice takovYch dobrodejefi. Tern sestrain co ve schnzi nebyly sdeluji, ze jsme se usnesly ptitti schnzi odbyvati opet se schilzi dovou, a to druhou nedeli v bteznu, dne 14., kde se schceme poraditi o nejakem vetejnem picatelskem pobaveni, kde by nas Kroutek ten ptipravil nejakY detskY pro gram a k tomu nejake zakusky prodaval, cot by do na§i pokladny phneslo zase nejakY dolar. Rady podporujeme dobre neele, ale kde na to brit a "nekrast". Tak si to sestry dobke pteetete a zapamatujte a do schtze se vSechny dostavte, je vas vSech k praci potteba. Take bude re miti nejakou deku k protivani, cot vam oznamime listky kdy a kde.

A ma-li nekdo nejakou deku k pro§ivani, tak se ptihlaste bud' u mne, neb u sester A. Trojadkoye, M. ,HaSkovcove, Dolfi Hrabinove, ktere v ge, chny bydli pH testa do mesta. 6itanle od jed-

Ve stiedu, dne 24. imora 1943. noduch edeky 1 dol. a od pracriejSi $1.50 bez obruby. KatclY uznate, ze je to prace lacina, ale my to rady &lame, jen kdyt aspori nejakY dolarek seteneme. Tato posledni schrizela bYti schfizi vYrodni, tedy i volba ttednic, ale nebylo z deho volit, tedy zristaly iftednide stare, jen pkedsedkyni jsme si zvolily neb bYvala na ge ptedsedkyne nemide pro pHtomnou dobu iitad zastavati. Zvolily jsrrie si jednohlasne ses. M. Kledkovou, ktera jiste bude svilj litad ku spokojenosti nas v gech zastavati. Ku konci sve zpravy dekuji zde srdeene Jakubikove (bYvale Zabojnikove), ktera me poslala hodne husich brkt na mastitka a the vytrhla "trn" z nohy, nebot' nyni s jeji pcimaci budu moci uz peti do Nebrasky zaslati, kde jseta pomos slibila, domnivaje se, ie se mi "brke• pohrnou, a zatim jsem "pohotela", a proto to Vak pomoc pi. Jakubikova znamena, pro me mnoho, neb sviij slib mohu dodrZeti. ,Pozdrav ha Baena RridoVa. veechny ptatele.

V !kid Svaz techoslovanri, C. 92., Fort Worth, Tex. Ctend redakce, bratti a sestry! tnorova Schuze byla pkiznive navgtivena.

Bylo mnoho jednani, ktere 'de dopadlo ye a zase nom pribyli etyki novi eleni, neb nag ptedseda je ptidinlivY a nezahali, a skutedne by mel katdY patfit k neja.kemu spolku. Po schtzi na veder byla Ceske zabava, byla hojne navStivena, ale mohlo tam b't vice dlenri Muzikanti hrali znamenite, katclY si dobte zatancoval a rozveselil. Tak hled'me, aby nas tam po druhe bylo vice, musime se obeas obveselit trochu zapomenout na tu hroznou valku.

Na listing nemocnYch jest ses. Anna Davis, byla valne nemocna, ale co tyto tadky pi& jest ji lepe, ale jeSte jest v posteli. Ptejeme Valli; abyste se pozdravila rychle.

Zase jsme vyprovodili nateho bSrvaleho bratra hudolfa Moravce, kterY skonal &dile v St. Joseph Hospital ye stiedu v osm hodin veder.

Pohteb byl v patek ye 2 hod. odpoledne. Odpoeivej v pokoji!

Byla bych zapomnela,ze jsme ye schrizi ujednali koupit nova zaclovny do sine. Na starosti to ma, sestra A. Juran a ses. Kuchatova. Tak sestry tadaji Vas, ktera by jste nam mohla pomoct je uSit, tak pkijd'te k ses. Kuchatova patek 26 .imora, abychomm co nejcliive byly hotovy a okratlily sin.

Podasi mame uz jarni, tak myslim ge uz skuteene bude jaro, na cot se ut tetim. S pozdrases. Mika A. Kuchatova. vem, V Houston, Texas.

Dopisovani do Vestniku jsem si trak zvykla, jest to jako moje tivotni potkeba, rada pig, ale jen kratke dopisy. Nekteki dopisovatele dovediu napsat cele stranky zajimave detby, tak jak nekdy mute neptetrZite povidat. Mame ka2c1S* jine schopnosti, nekdo mnoho mluvi a mak) povi a nekdo zase malo mluvi ale dost povi a jinS, zase tekne i kdyt nemluvi. Ja, nevim mezi ktere ja pattim, to budou spite druzi dtenati vedet, ale bude mne te git, kdyt mi to netelmou. Papir pkijme vgechno, je to mil' ptitel kteremu ini).Zeme zdelit, co nas ti2i i na ge starosti.

Stale jeg te vzpominam minulYch vanoc, nemela jsem jine nadeje neZli ze budu seat doma, jizda byla nemoZna, jake to budou smutne vanoce, v du gi me bylo zamradeno, jako ter, zimni obloha. Ale v posledni chvili ptigla neeekaria zmena, Ze pojedeme, a nail jsem jela obdr/ela jsem vanodni ptani Irasne melodii, na:ktere nikdy nezapomenu, to byly moje nejkrasnejti vanoce. Nic vice nepote gi jako kdyt ptijde 'nee° mile, CO nedekame. S pozdravem na dtenate, gpatheldva..

V

s. jednotky v Rusku na frontu.

Washington. (OWI.) — eskoslovenska jed-notka v britskYch valeenYch uniformach pkiby-la na frontu k bojfim spoledne s Rudou artfuldou. Britska, rozhlasovo, spolednost oznamita, vtechto dnech ve svem rozhlasovem patadu. Relace hlasila: "Jednotka je slaZena es, statnich4 obeanii, kteti 2ili v Rusku a tech, kteti unikll 2, Nemci obsazene Evropy do Ruska". Relace byIe. zachycena vladni posleehovou sluibou.

Ve stkedu, dud 24. imora 1943.

Alvin, Texas.

CtenS7 bratte redaktorel Dovoluji si ten nekolik slov k nazoriim br.

Otty Stehlika podotknouti. To, co br. Stehlik ye sYem dlanku uvadi, nehodi se pro bratrskou Jednotu. Nage Jednota je inkorporovana jako bratrska jednota a je vedena pro vSrhradni prospech sySTch elenii a jejich &diet a nikoliv pro vY,clelek, majic tadovou soustavu se spolkovyrmi obtady, dle toho se musi tidit, proto je to pro nag bezifdelne ukazovat vedeni bank, obchodnich pojigToven a olejoYSTch spoleenosti. Nad to poukazovani, mnoho-li ty rtzne korporace plati syjim Utedniktni- slutneho, dle toho se tadna bratrska jednota netidi. V katclem sjezde pied volbou Utednikft se na.pfed urei jejich slutne, ProtO ten kterY7 je do Atadu navrten a zda. se mu skittle male, neinusi se nechat volit. .Kdyt nage Jednota bude mitt zku gene, prozimire a nezigtne Atedniky, tak nebude potieba tacineho hlavniho organisatora, to nam imlne -postadi na g' tadovi organisatoti. My pottebujem jen dobre fitedniky v HI. Ui., aby nam do)3te hospodatili. Ai lide seznaji, ze je Jednota dobte vedena, budou k ni mid cluveru a stanou se jejimi dleny. Rodiee, kteti jsou eleny Jednoty, maji bSrti svojim detem organisatory. :Nage Jednota sestava, vet ginou z elenft, kteti vladnou ptimetenjim majetkem, pro ktere stadi jeden neb dvou tisicova pojistka, proto vyggi pojistky ponechat obchodnim pojigt'ovnam.

Nekdo nazStva. 5 a 10 tisicove pojistky spekuladflirni, pro bratrskou jednotu spekulace neni.

8 (Mitt. veemi min em s br. Stehlikem souhiasit, za, Pravni radce nema bYTt volen Ve sjezdti, tislatt ma bSiti Ustanoven Hlavni T.Jfatiovilot, tak jak se to deje u jin'ch bratrakOh . jednot, kde pravnik nerii ani elenem HI. Za druhe: sjezdy by se rriely potadat ye vetgich sttediskach a tiProstted mesta.

Proto ze misto pti gtiho sjezdu neni tadr&I atediskem, melo by bYrti zvoleno jine misto, dimi by se i ugettilo hodne vYrioh Jednote.

Nebylo by pro nas prospe gnej gi stavet si za vzor nekterou dobte vedenou bratrskou jednotu misto ruznYrch obchodnich korporaci, neb toto mute vesti k domnence, te by sobe nekdo ptal, aby i nage Jednota na nejakou korporaci byla zmenena. Nebylo by to nic noveho, neb pied 12 roky byl podobnyr pokus udinen, ale tenkrat elenstvo stalo pevne za Jednotou, tak pokus byl zmaten.

Odpoved' na redakeni dlanek v poslednim aisle Vestniku, "easove die Havlieka". Mezi tadky motno disti, te ten elanedek plati tern dopisovateltm Vestniku, kteti nejsou s praci natich vedoucich spokojeni. Jente br. redaktor to $patne ptirovnava. Kristus karal farizee a zakonniky z jejich nespravneho jednani a jejich ptetvatovani a nazval je "obilenyrmi hroby", tai o nich pravil: "Ptichazeji k vam v rouge °sam, ale uvniti jsou vlci hltavi". Za to byl od nich nenaviden, te jim pravdu do oei vil. Za to ale od obecneho chucleho lidu byl jej chteli ueiniti kralem. Aby se ho ta vyggi tidovska tkida tech fariseit a zakonnikti zbayila., obtalovali jej u zemskeho vladaie svadi lid. Adkoliv Pilat na nem tadne viny nenaleznul, na jejich natlak jej od. soudil na smrt a umyl si ruce, ze je nevinen jeho odsouzeni.

Mezi jinSrm pigete: "Jsou du gieky nepolepgi- telne, ktere v gak rozumet nechti, s takovY7mi nerd tee a na diskuse v ptitomne stra gne vatne dobe neni a nemelo by b'ti easu." Temito slovy semusi cititi urateni v gichni dopisovatele ye, stniku, kteti se domahaji odisty ve vedeni nagi Jednoty. Zda se, te jste odhodil jednou Vami tilisane Tyr govo heslo: "Veen' ruch a vedna nespokojenost." Ptatele bud'me a pravdu sobe mluvme. S bratrskSrm pozdravem, Frank Truksa.

V San Antonio, Texas.

Ctena, redakce!

Jsem hrda, na nageho potadatele Vestniku za pociani zpravy o bile knize pro eeskou veiejnost. Jit od r. 1938 sleduji katclou malou zprav-u o bilem papiru (white paper), podavane na svetlo tak skromne, skoro jen Po ka yove niece,

V3T aby Se s tiro vete:Most prilis nenasytili. lined na zadatku to vypadalo jako zapovezena veC, vgak yolnernu tisku v demokraticke zemi se neda, nic upiiti a ptec nekolik kapek ukaplo.

Mam nekolik tech yysttilkit za tech par rokii, ktere neugly me pczornosti a easteene me zvedavosti, co se asi za tim skryva. A hie, dnes mame bilou knih y, ktera nam bude vysvetlovat veci, ktere byly zatajo yane. Po ptedteni teto knihy bude ySe na bilem dni, pros byly nakmu presidentu yazany mice volne k ujedno,ni a zakroeeni samyTm kongresem, ac veal dobte, co skrYva bil:;7papir a mchlo b rt zakroeeno dtive a piedeLo se jinak svetovemu krveprolevani. Hodncta na:ieho presidenta vSak neusta la vydob'vat prava sva jednati volne, pakli nebude po jeho; on jedinY videl spasu teto zeme a jinYch a vii inoci chtel zakroeit yeas, vzdor propaganda rozhiasoVane lidu pied volbami, pakli se stane po jobs budeme mit diktatorstvi.

VSak si kaZidY pamatuje jak kongres zadr2oval dlouho dcbu pojednani teto veci; tim chtel yyekavat IhUtu jine osy a proe si mil2e kaldSr vy-• svetlit, jen proto aby ptiSla vice do poptedi a vice ziskala , a take se nic ne yyjednayalo v kongresu, az Roosevelt zakroeil ptisne, udal i lhutu pakli nebude nic hotovo, on zakrodi sam.

Na'S president je nenahracliteln3i, ac pied volbami hledi se lidu narnluvit propagandou v geliccs, co po okoneeni vcleb nepracuje spravne, ale lid se v:%;:t buda (elayto.t ria vabiva siova jako mucky na lep je 'lost propagandy i v nakria kongresu vime sami, ale my jsme je tam sami dali. Nechei ob y ..evat Lindy ani nikoho nich jin' nazor, co nam jin;ltho, proto'Le tai inoZna kdysi k:oha yysv•tli. Proto ka2a pro koho a hodne dY manic ky a pak piesivat a ponechat eisti, ba i mezi sobe zrno, ktere nepropedlo.

Vgak jedind neidee rids blaZi a ta je, ze pkichazime ku konci a de jsme piece jeSte zakrodin yeas spattit kcniec Hitlera.

Spueasne ptipisuji ojednani v posledni schazi SALT., oslaveni n ••ozenin presidenta Masaryka v International Hall 7. biezna v nedeli yee'er. ee gti vojini zylate. jsou zvani. Ptijd'te v1.chni a mile so pobavite. S pianirri v'Seho dobra, S. C. Bundilova.

V nasledek.

"Jak se vede milad. rm manZelum NovotnS7m?

Pied svatbou by se byli laskou snedli."

"Maji u2 jeden druheho v .2aludku."

V vyhave.t. to vase Zena, chce s vami mlu' viti." itena? .r,,eknete ji, ze nejsem Vezen: doma!"

V — Netikejme, bud' nabo2nSrm, ale bud' mravIYm (Fr. KrejeiL — Ztracen jest . edine ten, kdo sam sebe ztratil. (P. J. S'afati V — Brazilie je ne.jvet:§1 zemi sveta. Je je gte y etSi, neZ cold. Evropa mina Rusko. Meti 3,300,000 etvereenich mil. Jeji veletok Amazonka je nejvetSi teka sveta. Je asi 4,000 mil dlouha, a spla y na pro zacceanska parniky od Asti taz do vice neZli 2,300 mil jejiho toku.

V

S.A.e.T. v Sokolov25. Imora. Scinize ne Dallis, Tex. Zaf;.titelc v 8 hod. yeeer.

28. tinoFa. 7,77;Toe"...11.i scha7e oclbooky SALT. v Needville v sini v Guy, Tex. Zaeatek v 1:30 hod. odpoledne.

28. antra. Sclifize odboeky SAOT. v sini p.

Vogelsanga v Rosenberg, Tex. Zaeatek ve 3 hod. cdpoiedne.

7,11).ava ditek v Narodni 28. Cnora. sini, Ennis, Tex. 4. biezna. Ve, i rfek- k oslaveni zalo:'"&eni Krou2ku den v sini taclu Pokrok cis. 84. v Dallas, Tex. sclifrze odboeky SAOT. v 7. biezna. sini tacit? Hvezda Texast na Seaton, Texas.

Strana 7, 1111111111MMINgrogniaggiggekagmagmaiginw

NAS ZALOV itESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany7 resolueni vy7bor tadu NovS, Tabor Cis. 17. SPJST. projevujeme timto uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovaneho mantela a otce a nageho spolubratra Josefa Mikeska, kterS, zemtel 8. imora 1943 v Taylor, Texas, ye stati 74 let. Vime, zarmoucena rodino,ze Vag tal je velikyr nad ztratou Va geho man'tela a otce. Budit Vam vgak to ittechou, te i my, spolkovi bratti citime s Vami Vagi ztratu.

Odpodivej v pokoji a spanek Tviij bud' sladkYr. Za tad Nov' Tabor Cis. 17. SPJST., Caldwell, Tex.: Joe V. 8efdik, Fr. G. Mrnug tik, Emil Haisler, resolueni v'bor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanYr resoludni vy,bor tadu Pokrok Moultonu 'Oslo 27., vyslovujeme hluboce citenou soustrast nad ztratou mantelky a naafi.. spolusestry Adele Ermisove, ktera dokondila svoji pozemskou pout' dne 10.

Unora 1943 ye stall 59 let a ode gla tam, odkud neni navratu. Pochovana byla na katolickj"r htbitov v Corpus Christi za velke iteasti ptatel a vgech znaniSTch. Vime, pozitstali manteli, ditky a vespolek dela rodino, ze Va g zarmutek jest velkYr, kterY7 i my s Vami soucitime.

Zesnula sestro odpodivej v pokoji a test budit Tvoji pamatce.

Za tad Pokrok Moultonu cis. 27.: Jan Mladenka, Jan Havlik a Albert DlouliSr, resoludni v'bor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nizepsany resolueni vYrbor tadu NovY7 Tabor eislo 17. SPJST., vyslovujeme jrnenem tadu uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad imrtim vageho milovaneho mantela, otce a dedeeka, a nageho spolubratra Jana W. Mikesky, ktery. dokonal svou pozemskou pout' dne 19. ledna 1943 ye staff. 64 let.

Mili pozustale, vime te tetce nesete jeho ztra.tu, ale budit yam ittechou, ze i my, spolkovi bratti a sestry soucitime s Vami ye Vagem zarmutku. Zesnulji bratte, odpodivej v pokoji.

Gamest budit Tve pamatce a budit Ti zeme lehkou.

Resoludni v'bor: F. G. Mrnugtik, J. F. 8efdik, Emil Haisler.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanyr resoludni v'bor tadu Pokrok Sweet Home Cis. 63. SPJST. ve Sweet Home, Te xas, projevujeme jmenem na geho tadu uptimnou soustrast pozUstale rodine nad Umrtim je-. jich milovaneho mantela, otce, decleaka a nageho spolubratra, Franti gka Hanzelku, kterY7 po dlouho trvajici nemoci dokonal svoji pozem skou pout' dne 15. ledne 1943 ve stall 59 let, 11 mesict a 22 dni. Zenttelr bratr byl dobrS Tin, povinnosti sySTch dbalYrm a cllouholetni elenem nageho tadu. Vime, portstala rodino, ze zarmutek Vag jest velkyr, av gak budit Varn aspori easteenou Utechou, te my, elenove tadu uptimne soucitime s Vami. A Tobe zesnulY7 bratte po trapne nemoci piejem lehke odpotinuti eest budit pamatce Tye! Resolute tato budit uvetejnena ye Vestniku, zane gena do protokolni knihy nageho tadu a opis zaslan jeho pozustale rodine.

Demo ve Sweet Home, Texas, 18. imora 1943.

Za tad Pokrok Sweet Home des. 63. SPJST. Resoludni v'bor: Karel J. Havlik, Emil Kutad, Jan J. Lanik.

Ettrana L. ROK. Pavel SvatY. Pikme rok 1943. Letopodet, kterY nam ye dnech, kdy k nam Nemci vtrhli, ptipadal jako neco nedosatitelne vzdaleneho. A kdy pak 1. sari 1939 druha svetova, valka vypukla napino, nedovedli jsme si v torn protektoratnim talati ptedstavit, to by tak vzdalenY letopoeet mohl bYt jeke letopoetem valeanYrn. Ptedstava, to bychom jeSte pina, etyti Leta melt snakt pohled na hnede a aerne nacisticke uniformy v ulicich naSich mest a na hakenkreuze vlaSici na nakch vetich se nam zdala tehdy proste nesnesitelna.

V srdcich nakho lidu byla site neottesitelna vira, "te to tak nezustane", ale vyhlidky na nejblitk budoucnost byly terrine. pine nejistoty i ptedtuch ptichazejicich z hrtiz. Na g lid proto vetil, to valka bude kratka. A bSilo to tak dobte. Take to byla jedna z naSich zbrani. Ukul si ji narod sam ve sve betbranne sebeobrane. Take to posilovala ducha odporu, to jsme ve'fili nejen ye viterstvi, nYbrt' i ye viterstvi brzke.

Proto katde slovo optimismu, jet tuto viru podporovalo, bylo jako "paveza ma", jako Atit, kterY chrani, jako ocelove. tvrz, v nit se citime bezpeeni nebo aspori bezpednejk. Viry a nadeje v osvobozeni ne ptiliS vzdalene jsme pottebovali zejmena tehdy, kdy riemeckY Fiihrer nejvice to je jit jit vitezern, jakeho nepoznaly dejiny.

Dnes do zaeatku roku, v nemt druha svetova valka — neskonei-li zatim — dosahne jit delky prve svetove valky, vstupujeme s jistotou, to valka v tadnem ptipade dlouho nepotrva.

Vstoupila jit do posledniho sveho stadia. Nemecko jit netitodi. Nemecko jit jen brani vYboje, kterYch v prvnich dvou fasich sveho lupidskeho vpadu do cizich zemi dosahlo. Situaci na aleen em poll znate vSichni dokonale. Jak velice je tato situace v rozporu s tim, co Nemci chteli v tomto i v minulYch letech valky docilit, vite vSichni doma stejne jako my zde. Jak nemecke armady ad Volhy a Stalingradu, ad Suezu i Kavkazu odporuje tomu, dim se Hitler chvastal jeSte v zati ye sve tedi v Berline, kde slibil, to Stalingradu dobude, to si vkchni dobte pamatujete. Znovu ptipominat vSechna ta viterstvi SpojenYch narodti v poslednich dvou mesicich od El Alameinu at po Velike Luky, eimljansk a Naleik, to by bylo noseni dtivi do lesa.

Ale jak velice byla valeena sila Nemecka ottesena a jak se ptiblitila jeho poralka, to jeke lepe, jeke vYmluvneji net situace na bojikich ukazuje zptisob, jak Nemecko a jeho satelite dnes mysli. V jejich projevech, v jejich tedech, 7. jejich elancich, v jejich novinach jit temet neetete a neslykte nic o Neuordnungu. Jit neni Neuordnung Europa, jit je jen Festung Europa. JO, se nepite a nemluvi o torn, jak uspotada Evropu Hitler, ale za to stale vic a vice se piSe, mluvi a polemisuje s tim, jak Evropu hodlaji uspotadat Spojene narody.

Tato porateneeka struna se ozvala velmi znatelne i v Hitlerove novorodnim telegramu garantu zavaznosti a vernosti k nemeeke MM. Take Hitler v nem nemluvi o torn, co on udela po vitezne valce a nakm narodern, nYbr't o torn, jakpu politiku bude provadet po svern viterstvi SovetskY svaz. Tedy i doinnelY7 nejvetsi vitez v dejinach zfejme pri nejmenSim aspori jit podita se svou poratkou. Deserter Moravec pted Vanocemi zase mel starost, to Anglie nespini sve slavnostni sliby o znovurtizeni nati svobody. I on prozradil svtij tiSskY defaitismus, kdyt ptiznal, to vice zaleti na tom, co bude po valce delat Anglie, net co bude delat Nemecko. Tiso Jozsef letos v situaci pro neho jen subjektivne lePS1 — jak sam tekl — se zase na Nov' rok utekval vzajemne s Tukou Belou, to jsme jedna rodina a to jsou na sebe odkazani a vazani.

Jak defaitismus zaviddl v tabote Osy, ukazuji vSak jeke daleko vYrazneji hlasy dvou prvnich a hlavnich satelitu Nernecka. Hlas mad'arskY a hlas italskY. Posledni 'Oslo italskeho easopisu "Relazioni Internazionali" vam doznalo, to nemtite byt pochyb o torn, to k valeanym calm t. zv. SpojenYch narodii patti osvobozeni Polska, Ceskoslovenska ' a Jugoslavie. Neni pry en jasne, maji-li bYt obnoVeny v bYvalem roz-

VESTNIK sahu. A proti teto nejasnosti broji starymi zna,mymi revisionistickym triky jmenem rytitskeho naroda falkvatelii bankovek a cvidenYch kralovrahti v "NouVelle Revue de la Hongrie" jakYsi ultramad'ar, kterY se jmenuje — Ivan PratnovskY. Nestard se o iluse Hitlerova noveho tadu, protote za deleko realnejk a aktualnejSi politickou pottebu povatuje nutnost vypotadat se se starYm versailleskYm potadkem.

"Nouvelle Revue de la Hongrie" sotva tak proto, to by se obavala, to obnovu versailleskYch hranic ye sttedni Evrope chce provest Hitler. Spik tak eini proto, to ani ona v Hitlerovo viterstvi prehnane neveti. Nejdojemnejk ukazka osoveho strachu je vSak novoroeni plat Pester Lloydu. Ten se nestrachuje ani o Hitlera ani o Nemecko ani o Horthyho nebo Mad'arsko, ale projevuje obavy, to Anglie se tit do viterstvi proti svYm vlastnim zajmtim. Hrozi se, to Anglie chce obnovit Ceskoslovensko, Jugoslavii a Rumunsko a podporovat tak pry zajmy Sovett ye sttedni Evrope. Pester Lloyd varuje Anglii, to si neni vedoma nebezpedi, ktere ji z toho hrozi, a y e svem zsinalem strachu se zapomina tak dokonale, to ani nepozoruje, jak prozradil svou neviru, to by Nemecko mohlo valku vyhrat.

Toto poratenecke mykeni a smYAleni, jet se tak totalne projevuje v tabote, kterY si vymyslil totalni valku, dokazuje, ja.k rychle se bliti nemeckY pad. Ptedeke dva roky pti zmene roku jsem se vtdy snatil shInout valedna fakta, ktera sveddila o torn, to valku vyhrajeme. Cinit tak letos °pet, znamenalo by jen ptilevat vody do mote. Nerispechy Osy a rispechy Spojencil jsou dnes katdemu tak ztejrne., to o viterstvi je dnes ptesvedeen celY .narod. Otazka dnes zni jen: kdy to bude? A na tuto otaZku odpovidam: brzy. Vedle ukazek nernecko-italsko-mad'arskeho defaitismu o torn svedei jeAte jedna okolnost. Ze letos, ale teprve letos, Gabbels naladil svoji propagandu na ptesvedeovani, valka bude• trvat dlouho.

(Projev z londYnskeho rozhlasu. — V LASKA A NENAVIST. Karel Kreibich.

Mame a niutiteme o techto valeCnYch vanocich mluvit a zpivat o lasce? Anebo smime mluvit jen o valce a nenavisti? Smime vtibec Sitit zlobu a podnecovat lidi, aby nenavideli?

Je to vtibec ktest'anske, lidske?

Vzpominam si na stareho farate v malem mesteeku v jinni Anglii. Mel jsem tam ptedna'Sku o boji Cechoslovakt proti nemeckYm vettelcum. Bylo to v dobe, kdy se v nekterYch anglickYch novinach vedla diskuse o torn, maji-li se vojaci vychovavat k nenavisti proti • Ptedsedou schrize byl oven start' fa, rat, posluchaestvo bylo takove malomat'acke, jake zde east° bYva, naklonene nabotenskohumanitnimu pacifismu. Mluvil jsem ostte, Stval jsem trochu a vybizel k zaki. Copak tomu tekne start' farat? Ci snad ye sve anglicke zdvotilosti o tom pomlei? Ne, nemldel, Rekl ✓ zaveru sve fedi toto: "Reenik nas vybizi, abychom neptitele nenavideli. Jsem ktest'anskY knez; Jetit Kristus nas ucil, abychom milovali i sve neptatele. Neni vkk tacineho botiho ptikazani milovat derta." NadknY potlesk.

Chtelo se mi obejmout mileho farate.

Ano, stojime pted neptitelem, z nehot vyprchalo jit vSechno, co eini eloveka elovekem.

Ta nacisticka nestvtira v uniforme, to je • zlY duch, kazimir celeho sveta a vSeho lidstva. Tento "nadelovek", jent tvoti Hitlerriv Herrenvolk, to je nejptiternejSi bestie, ktera se kdy vrhla na lidstvo. Ani strakive sovetske dokumenty o nacistickYch ukrutnostech nemohou vyeerpat veSkerou tu hrtizu. A tato bestie tadi v na.si vlasti proti nakmu lidu. Nevim ani jak dlouho bude jeSte tadit, a netroufame si ani ptedstavit si, co tam ty hordy jeSte provedou. Tohoto neptitele nemohl by Kollar tak mime oslovit "zavistiva Teutonie, souseda Slavy" a nemohl by s takovYm klidem vytknout, to "krve nikdy tolik nevylil dernidlate tadnY neptitel, co vylil k zahube Slavy Nemec."

ye sttedu. due 24. unora 1943.

Tohle neni. jenom valka, to neni jenom Utisk a zotrodeni, tu jde skuteene v pravern slova smyslu o Zahubu. Je v satee vkchno: svoboda a tivot, viast i narod, ba cele lidstvo. Jedina zachrana je znideni a vyhubeni neptitele, kterY jest silnejti net neptitel kdy byl. I on vi, to tu jde o tivot. Bude tteba nadlidske sily ptemoci ho a znieit. K tomu nestaei zbrane, vYcvik a hrdinska odhodlanost — je tteba silne vaSne, hluboke nenavisti. Ne slepe vaSne a zloby, nYbr2 one pevne, hluboke nenavisti, derpane z poznani neptitele a celeho nebezpedi, ktera nam osvetluje nas tetkY bojovY jako svetlomet. ozatuje bojiSte. Tedy tadna, laska? Naopak, mnoho lasky, mnoho silne lasky. Kdo nedovede silne milovat, neni ani schopen silne nenavisti. Kdo neni s to, vaAnive nenavidet, v torn neni ani vrouci lasky k milYm a narodu, k vlasti a svobode. Ne laska n e b o nenavist, nYbrt' ICska i nenavist.

Ani valka, ani utrpeni lidu doma nam nebrani oslavit i letoti vanoce jako svatek lasky — lasky k nakm milYm, k narodu a vlasti.

Truchleni pro ty, kteti padli za °bet' neptiteli nebo Fiji v jeho nebezpeonem dosahu, nesmi nam zabranit v torn, abychom poteSili ty, ktere mame kblem sebe. Radovat se — to neznamend zapomenout. Podarujme zde Ceti na stedrY veder a vzpomerime tech ostatnich deti, ktere trpi a maji hlad. At' si katda matka, kdy2 se diva, na sve St'astne • hrajici si s novou hraekou, vzpomene na to ruske nemluvne, ktere nemecky vOjak vyrval z mataina narudi a ptipichl bodakem na kmen stromu. A je-li to St'astne Cite uz, Cost velke, aby pochopilo, at' mu maminka vypravuje o tom ruskem deveatku, ktere k vypraveni matky, co vAechno jim Nemci vzali, smutne dodalb: "I moje panenky mi sebrali." erpejme ze sve vrouci lasky onu hlubokou nenavist, bez nil nemtiteme ptivest tento tetkY boj k vyterstvi. Zpivejme o techto vanocich pisne lasky, aby pak tim siineji htmela naSe pisen hnevu a nenavisti, jit volame hrom a ceklo na neptitele. Kraeejme tak s celYm narodem "Ve lvi stope", jak pel o torn — smimli zmenit jeho krasna slova — Jan Neruda: — aby zas krajem tinsel narod Lev • a zas jak pted davnem htmel jeho rev to sama zeme sioucha s zatajenYm dechem, zda hrtiznY hrom ten nevrati se echem, a vettelec se chouli ye sve skrYSi a s chvenim citi: Jsem zde ve lvi V VOJACI-STACHANOVCI. "Jsme jako praotec Cech. Take chodime na Ripu". Tato slovni htieka, kolujici mezi jednotkami iaarati na detne skupiny dobrovolnikri, kteti pomahaji v techto dnech anglickYm sedlaktn v okoli naSich posadek sklizet tipu. Anglieane jim dali destnY titul stachanovcti. Pracuji rychleji, net jim rozpoeetli stab farmati na zaklade mnoha let zkuSenosti. Tak na ptiklad v tomto tYdnu byli flak vojaci ptideleni na etyti farmy od pondelka do soboty. Na ttech byli hotovi jit ve etvrtek. Pracuji sedm hodin denne za pomerne sluSnou odmenu. Pti torn navazali jiz mnohe ptatelstvi. Za zminku stoji, to vetknou nejde o chlapce z venkova. Jednu pracovni skupinu tvoti Utednici, studenti a advokati. A pti torn nejde o novY itspech. Na velitelstvi brigady je nekolik pochvalnYch uznani z minulYch sklizni. V Midlands se dokonce osvedcilo vYkonnYch zemedelcti merou nedekanou. Znali pridu lepe net farmati, jimt pathla. To ovkm neznamena, to by mistni farmari nerozumeli zemedelstvi. Venovali se po.celY tivot pastvinakstvi; teprve valka v nich vzbbdila zajem o obilniny. Nast zemedelci v battledressu jsou vesmes specialisty na oraely. A pomahaji radi: vYsledky prate na poli jsou videt. A pak pry ta anglicka prida voni stejne jako ta nak B'ohumil Bilek. doma.

V — Kdykoliv jsme (Nchove) vitezili, dale se to pokatde vice pteVahou ducha netli moci fysickou; a kdykoliv jsme podlehaii, vinen tim bYval vtdycky nedostatek duSevni dinnosti; mravni stateenosti a odvahy. (FrantiSek PaleckY).

Ve st • edu, due 24. Unera 1943.

RI.T2ENA UTESILOVA:

PATA LENA STEP NA HULICIESA. ROMAN

"Veera — ma to bylo meraviglia, (rortomile) signOre Stefano", smala se Lucie a ye tvafich se ji prohloubily rozkoene, koketni dolieky. Ma (ale) — prod jste odeeel? Plakala jsem!"

Mlademu mug bylo horko. Krasna 2ena stala tesne u neho, ruce mu polo2ila na ramena a hledela 2have do jeho odi. Zapomnel zcela, co ji chtel fici a jeji blizkost ho vzrueoVala tak, 2e pocitl prudkou boles ye spancich.

"Stefano — libite se mi!" tike zavanulo z jejich Usta. "Vase signora madre (pani matka) souhlasi, co vy fikate?"

Horce d9chala a on to vide, citil. Prsty se kkeenvite stahly, tsta se nasilne klonila k jejim, kdy jeho zraky padly — na dve vysoko vystland loge. A jako by to bylo dnes, tak vide]. le2eti na nich napied Mafu, po ni Baru a koneene Aneku, Aneku s fialovYm oblieejem, slepen9mi vlasy a bilou penou kolem fist ...

Prudce od sebe odstreil germ, je2 chtela hove nastoupiti na jejich misto a zakryl si tval.

"Odpust'te", drain se mu z fist, "co2 je to nutno? Musi to bYti? Vy si mne chcete opravdu vzit?"

"Ma — ale — Stefano! Signore Stefano!" podesila se Lucie a jeji odi, eerne a leskle, zvlhly bolestnYm piekvapenim. "Vy — nechcete?"

Mug bezradne rozhodil rukama, pfebehl nekolikrat svetnici a klesnuv koneene na 2idli ke stolu, zahledel se tupe na vystlane postele. Lee tento pohled ho znovu rozeilil, povstal, uchopil Lucii za ruce a posadiv ji proti sobe, pravil: "Vite, co se o nas vypravi? Ze jsem — 3a — zabil tii 2eny!"

"Vy?" vydechla Lucie tajemne a oei se ji roz"Zabil? — Tre fgeny? — Oh!" "Vy se nehrozite? Neutikate?"

Zavrtela hlavou a ani nedychala. Jak byl okouzlujici tento krasny mu2! Jak tajemnY a romantickY! "Vy na mne neplivate?" pokraeoval vaenive Stepan. "Co g varn to dosud nekekli? Nefekli varn, 2e ma ka2d.Y neetesti, kdo vstOupi do myth elepeji?"

Nerozumela zcela, ale jeho odi mluvily vice ne2 slova a jeji Usta ne2ne a teple vydechla: "Stefano! Stefano taro (drahY)! Jak jste hezkY!" Chvel se jak v horeece. Noc, kterou prochodil v lese a myelenky, jet ho etvaly, pokraeovaly ve svem dile. Zazdalo se mu, 2e rO2ove tvafe krasne cizinky blednou, 2e se oei obraceji v sloup a pak ji videl studenou a bez 2ivota le2eti na jedne z vysoko vystlanYch posteli . Zdeeene vzkkikl.

"Vezzo mio bello (milaeku milj)! Mildeku! Co je y am?" uslyeel ihned tesne u sveho ucha a kol krku citil ovinouti se dve teplYch rukou.

"Jste neet'astnY? Mluvte!"

NachYlila se a2 k nemu a kdy neodpovidal, sjela k jeho kolentn, piilo gila svou tmavou, kuderavou hlavieku a2 k jeho hrudi a on, jako elektrisovan jejimi vlden9mi, hladivymi pohyby, zdvihl hlavu a setkal se s jejima oeirna. Vino, zadr2ovane touhy zaplavila jeho nitro.

"Lucie", pronesl tee, a ye hiase, ad tlumenern a jako nasilim dueenem, chvela se vdeen, "ne, neni to pravda! Ja jich nezabil! Ja, je me] rad!

Byly to piece moje 2e-ny; Nevefte tomu, j • jich nezabil! — — A piece zemtely, chapete, Lucie?

Zemfely, ac jsem tomu nechtel, zemtely, jsem ainil vee, aby byly et'astnYmi! Nejaka, kletba ipi na mne a xylem dome! Jen proto — jen proto, Lucie, se nechci s vami o2enit! Nesmim se 2enit! A vas — vas nejrnene ze veech smim si vzit. Mate mne rada — Lucie", — phvinula se k nemu tesne a poslouchajic jeho melodick9, bolesti a vaeni zdueen9 hlas a neuva-

V ESTNtK 2ujie o jeho sloVeCh; jim2 rozUmela sotva z po lovice, pfissala se k jeho rtiim ...

"Lucie!"

Libala ho dale a posleze on, vzrueen9 strhl ji k sobe a zabofuje sve rty do hebkeho, sviidneho tela, citil neuvedomele, 2e jeho slabost bude jeji zkazou .

"Stefano, jeete . nevie?" ozvala se po drahne dobe, kdy sedel ji2 tie podle ni, veecek zhrouceny a zoufal9. "Kdy bude svatba?"

Pohledl na ni a oei ji2'neodyratil.

"Mate mne rada, Lucie, a to je velike natesti! Nerozumite zcela naei keel, a to je neetesti jeete vetei! Vim, ge nevite temet nieeho z myth obvineni a mou povinnosti jest zpraviti vas o veem. Budu yam vypraveti o svem 2ivote. Pomalu a tak abyste rozurnela!"

Vynala rychle svilj slovnik a nyni Stepan miuvil. Mluvil dlouho, vysvetloval, zajikal se a hrbil.

"To je vee, Lucie", koneil, "fekl jsem vam abyste sem nechodila. Nesmim se 2enit A ani nechci! Ne, nechci!"

Hledal v jejich odich des, hrtizu, ale nalezi pouze rozsvicenY jas z obdivu nad givotem plnYm zahad.

"Nebojim se! Chci si vas vzit! —Veechno yam odpouetim! Mann vas rada!" promluvila koneene nadeene, tisknouc rozevfen9 slovnik v ruce.

"Ale ne — ne — " vzchopil se naposledy k odporu.

"Oh si, si, Si!" zasmala se ona a pohledivei jeho ruku, uchopila ji do s yYch a pfitiskla na ni sve horke, pine rty XIII.

Janov hofel vzrueenim. Stepan Hulicius se bude po etvrte 2enit! Nepomohly varovne hlasy, nepomohl pied rokem eerstvY rov s tfeti jeho 2enou, ba, nezmohlo nieeho ani ostre psani otce Andeina, kterY Lucii vylieil Din jako lupieskou pelee. Vee se rozbijelo o uminenou touhu romantickeho srdce, je2 nachazelo tim vetei pfita2livost tam, odkud se veichni se strachem vzdalovali.

Jen jedno zapadlo hluboce do jejiho horkeho nitra: starost o penize! Nebala se ani stare selky, ani 2ivota na statku, ani o bezpeenost vlastni a male Lucily, ale o penize se bala nesmirne. Vedela, 2e tyto penize, je2 naldely jejimu prvnirnu mu2i, nesmi dostati nikdo jinY ne2 prave jeji dcera Lucila a tiebas se jimi pied starou selkou blYskla, byla odhodlana zachraniti je stfij co stiij. V tomto smeru byl dopis hostinskeho na .svem miste a vytvoiil v hlave miade 2eny hned celY plan.

Svatba byla stanovena na listopad pied odpor zameckYch obyvatelfn kteki si nechteli vzit na svedonii east viny z mo2neho jejiho pozdejeiho neetesti. Pfemlouvali, vysvetlovali, ale odbyla je dosti briskne, nechaval se zcela unesti Stepanovou krasou a utkvelou myelenkou, 2e ji chni zbranuji jen proto, 2e, ae je cizinkou, stave se pani na nejveth usedlosti v okoli. Jeji lehkomyslne nazirani posleze veechny tak rozhateilo, '2e se ji vyhYbali, a kdy zamecky host, s nim2 pfijela, odjel do Vidne, stala zde temek samotn a .

Nedelala si z toho pranic a chystala se s jasayou mysli na 2ivot po boku Stepana. Malou Lucilu ueila tikat "tata" a kdy to deveatko po prye Stepanovi teklo, pfivinul je k sobe s laskou a v duchu si ptisahal, 2e, dopfeje-li mu Bull vlastnich deti, nepozna mala Lucia nikdy rozdilu v jeho chovani.

I on se ji2 dal ptesvedeiti optimisrxiem LucilnYm a hledel budeucnosti vstfic klidne a radostne. Zvatlani Mivabne 2eny ho opajelo a on, hlede do jejich vaanivYch a energick9ch oei, prosil Bohn, aby tentokrate jeho man2elstvi po2ehnal a aby nav2dycky vnesl mir do neet'astnYch dtinskYch zdi. riejakY Bas pied svatbou byla selka v neustalch obavach a rozeileni. Jak to bude se smlouvon? Jak to zatidit a penezi? Opatrna, stafena re bala, aby v ptipade nejake neptedvidane udalesti neztratila °pet east a zde snad veechny penize Stepanovy nevesty. Strachovala se ka2de zminky o torn a eekala Uzkostliv. e, 4 Lucie zaene.

Wilma It

Led tato iviarne na hi veanieti aby si je nechala pro dite zajistit na statku. Lucie byla piilis chytra, aby nevedela, ge by takove opatieni nesmirne poboufilo starou selku, a pkilie opatrna, aby vydavala sebe, sve dite i sve penize v nebezpeei.

"Nechame si kagdY sve!" kikala na jejich rady. "On statek — ja sve penize!"

Zustalo pki tom. Selka mleela, Lucie mleela a Stepana tato inyalenka ani nenapadla. Usmalo se na neho opet etesti a jeho povaha se nezab9vala nikdy prospechatskYmi Uvahami. Naopak, byl povdeeen matce, 2e ho uktkila notafskeho handrkovani, jet se ho pti svatbe s Anekou tak nepkijemne dotYkalo.

Zaeatkem listopadu zahlaholily zvony janovskeho kosteiiku po etvrte nad schSrlenou hlavou dtinskeho majitele a jeho slibem man'Z'elske vernesti. A nikdy dosud vensnicky farai neoddaval ptivabnejal a rortomilejai nevesty nee byla Lucie Michalini. Slibovala s fismevem na rtech a slzami v -oeich. Byla Wastna a Vann, co videla '-olem sebe nadkna.

Jak to rozdil mezi churavym, star9m mu2em, jen2 byl jejim prvnim man4elem a mezi krasn9m, statnym Stepanem Huliciusem! Jeji odi tkvedy neustale na jeho oblieeji a vkchna, se chvela, kdyt ji po pfichodu z kostela objal a pfitiskl k sobe. Da.vala mu v to chvili sebe celidkou, veekeru svou vdeeri i vdeenost za 'atesti, je2 ji zazatile zde, v cizi zemi, tak daleko od rodne7 ho mesteeka . . . Byl tak silny, jeho ramena roka jak ochranne S'tity a Lucie se citila u nej bYt lope schovana net v naruei mateine. Mazlila se jako koeka, jasala, tfela se hebkou tvati o jeho oblieej a zajikala se nadeenim, kdy2 v jeho odich zahokely jiskry vane Na selku si ani nevzpomnela. Jen na dite myslila, na malou Lucilu, a kdy2 videla, 2e holdieka, znavena, celodnnim pobihanim klidne oddychuje v pefinach, zdalo se ji, ge ji BUh dal veechno, eeho je ke 'Lest tfeba.

To byl Luciin svatebni den a jako tento byly i dny celeho plietiho tYdne. Lucie byla na vrcholu etesti. 'Zbo2novala Stepana a obdivovala jeho mirnou, poctivou povahu. Smala se nyni dvojnasob smeenYm povidaekam, jimi2 ji straeili, a byla pevne pfesvedeena, 2e je diktovala zavist. Jak by mohl dopustiti on, Stepan, aby se nee° pfihodilo gene, jig miloval?

Take maid Lucila projevila nesmirnou spokojenost. Stepana si zamilovala temef jeete vice ne2 matku a jeji "tata, tats" oz9valo se po ce19 den jak zvonkova hra. Jen ke stare selce se ji nikterak nechtelo. Snad 2e jeji odi byly chladne a tvrde lhostejne, snad 2e ji malieka pudove nenavidela. Utikala pled ni s takov9m spehem, a2 klop9tala, a celou hodinu pak poslouchaly dfinske zdi detskY nalek, v nich tak nezvyklY. Vskutku se dite nemYlilo. Stara ho nernela rada. Teprve nyni, po svatbe, ji zadalo pfeka2et.

"Mela bYt piece smlouva", uva2ovala, "ji2 uplynul tYden a ona o penezich ani muk. Snad si nemysli, 2e bude u nas s devdetem zadarmo?"

Fri pfilditosti zastavila Stepana, odvedla ho do komory a zeptala se: "Co je s penezi?"

"S jak9mi?" otazal se nechapave.

"Nu — s jejimi piece! Ma osmdesat tisic a ty prave ted' potfebujeme! Odekavam, 2e ti je co nejdfive odevzda!"

"Ale, matko!" rozzlobil se Stepan. "TM zase chcete zaeinat? TYden pc) svatbe? To se mYlite!

Nic jste si spolu neujednaly, pokud vim, a nebude se o tom jednati ani nyni! Ma-li Lucie nejake penize, je to jeji vec a take si je necha! Ja jich nechci a nestojim o ne. Beztak to byly v2dy jen ty proklate penize, jet nam pfinesly neetesti!" ' "Hied'me, hled'me", posmeene, ale v duchu zufie, pronakla selka, "112 si zase hrajee na kazatele? Uspoi° si to jednou pro vldycky! Pravim, 2e Lucie musi odevzdati penize a dost! Dfin jich potfebuje a nechce-li je tva brebentilka vydat, nema, zde co pohledavat!"

"Zapominate, 2e je mou ‘Zenou!" vybuchlStepan. "Mou 2enou, kterou — mam rad!"

Selka se rozesmala. Chechtave a drsne.

"Rad! On ji ma rad! Co2 to pada, na vahu, ty

E hinr&ku? Coh je na svete henska, kterou bys rad nemel? Vem jen rozum do hrsti a poditej, kolikata, to uh je! Ot yrta! A feechny etyki jsi mel rad! I tu Baru, ktera byla piece jako slon!

Ty — smeenY kluku! Pro mne ta slova neznamenaji pranic! Nuhe, — teknee ji to?" tepan sta.' pied ni zsinalY, se zat'atYmi pestmi. Citil jeji posmeene elehy ye tvaki a bylo mu oeklivo ah k nevolnosti. Nemohl uvahovat o jeji slovech, byl pkilie pobouten. Jen zdvihl pohruhne ruku a zvolal: "Neleknu! Nic neteknu! To je epatne, — epatne!"

"NetekneS?" usekavala zvolna stare,. "Pak piljde z domu i s tiro spratkem!" "lVlatko!" zahuCel. "Neplepinejte miru! de-li ona, pujdu i ja!" a rozvaenen 'bolesti, le tato zla hena jih tYden po svatbe vnak trpkost do jejich liti, pokraeoval tvrde: " e se nestydite, matko! Ze se nestydite! Jste mamonatka!

Ano l Mamonatka! Fuj!" Prudce se od ni otodil a vybehl ven. Selka usedla na lavici, hledela na dvilr a tetce dYchala. Prod ji Buh potrestal takovYm hlupakem synem? Prod ji nedal syna ratneho, odhodlaneho, nebojacneho, takoveho, jako je ona' sama? mela, zality zlosti a opovrhenim. Musi tedy opet do boje misto neho! — Bylo tyden po jeji rozmluve se synem. Marne eekala, snacha k ni a odevzda ji — jak je jeji povinnosti — penize. Selka zadla nervosnet. Se sestrou mela, dlouhe hovory a marne tato nabadala k opatrnosti a k posedkani.

"Marie, upon pia roku mid!" radila. "At' zas nejsme hned v cizich Ustecl-2.!." , "Pal . roku? BlazniS?" osopila se na ni selka. roku ja mam eekat, onil bych vedela, kde isoti jeji penize? Proto sem i olenila se 8 tepanem? Aby se mi ona zde s nim miliskovala a penize shrabla saran? Zda se, le mne dosud neznae! Ona penize dat musi! Jinak — bude zle!"

Posledni slova zapadia do hluene rany na still a Anna yySla radeji yen. Je to koneene vec sestkina a pro ni bude lepe, nebude-li se do ni michat.

Koneene celranl sells pi.emohlo. Pkesne m'esie po shatku stanula ye velke svetnici proti Lucii. tepan byl kdesi ye meste a selka si zvolila prave tuto dobu.

"Myslim, Ic je tomu prave mesie, co jsi k nam plUla!" zaCala.

"Si, si, mesici" prikY yla usinevave Lucie, chovajic na kline deerku.

"1Zda se mi prcto", pokrae"ovala selka, "le je na Case promluviti si o naeich zalehitostech!"

"Zile — hitos — tech? Co je to?" zeptala se mlada, Lena klidne, ale v nitru tuella nebezpedi.

Ptitiskla dite k sobe a posttehnuvei, jak na ne vrhla 8tepanova matka nevrativY pohled, zby-: stkila pozornost a opatrne naslouchala.

"Povim ti to tedy slovy, jiml porozumie. Pottebujeme tve penize!"

Lucie ztuhia. Plepadl ji panicky strach, ale ihned se uklidnila vedomim, le jeji penize jsou v bezpedi.

"Penize?" opakovala pomalu. "Kdo je chce?"

"Stepan!"

"Stefano? — At' si tedy Iekne sam!"

"Nechce! Ostatne, miuvme bez okolka. — Kolik jsi sem ptinesla?"

Seleina slova tvrdla a ostfila. Luciin odpor ji drandil.

"Kolik? Nic! Nema.m. penize!"

"Ty he nemde penez, lhaito? Mal osmdesat tisic, rozumie? A ty patti DIlnu! Snad si nemyslie, he by si to byl bez penez Stepan vzal! Rychle tedy, kde jsou! Potkebuji jich!"

Lucie na ni diouho hledela, pak se rozesmala, pokreila rameny a sladce promluvila: • "Non capisco! — Nerozumim!"

Stara, zrudla.

"Nevymlouvej se! Kde maie penize?"

"Nemam!"

Selka vstala se hidle, odstreila ji al se ptekotila a pikkroc.kla k Luck. Male, Luella udeeene zavtiskla.

"Nemag ? Tedy dobl'e! <Id si je najdu!"

1:7.1ada, helm zbledla, posadila dite na lidli, vstala te2 a odi ji pianuly. ‘ eho se to opovaluje tato zla stal'ena?

VESTNiK "Prye!" zvolala poboukene a ukazala ke d ye"Zde ja pani1 Pryd!"

A divouc, he se ji chce selka dotknouti, zaela ktidet, dupat, mlatit nadobim, zbylYm od svadiny na stole, al stare,, obavajic se skandalu, vyela.

Pak ulehla mlada, Lena na pohovku, zmotena a vyeerpana. Slzy ji tekly po tvatich a vzdychala jeete kdyl prisel Stepan. Phi pohledu na nej se znovu rozvzlykala a vrhnuvei se mu kolem krku, vypravela, co se stalo.

Stepan se beze slova vzdalil a vrazil do mateiny svetnice.

"Opovatite-li se, matko, jeete jedenkrate ztropiti Lucii vYstup-jako dnes odpoledne, odstehuji se ze Dtinu, pamatujte si to!"

Stara si ho ani neveimla. Hledela yen tak diouho, dokud neodeeel. Pak teprve zat'ala Pesti, tyrde zaklela a zahrozila.

XIV. VYstupem se starou selkou byla Lucie polleena o velikem nebezpeei, ktere ji hrozi. Jeete tehoh vedera vyriala ze zamdene ptihradky sve pkirueni kabely balidky bankovek, pozorne je zaeila do platna a ohledavei ze veech stran slamnik, uznala jej za nejvhodnejel skrfe. Rozparala jeho roh, penize vlolila opatrne dovnith, a pak je peelive obalila slamou a opet Ruce se ji phi torn chvely obavou, aby nebyla nikYm plekvapena a kdyl pokryvala slamnik prosteradlem, z duSe si oddychla. Koneene! Koneene jsou v bezpeei!

"Ted' si hledej, stare,!" myslila si a smala se, al se tomu Stepan podivil.

Tento den byl poslednim dnem klidu na Od tato chvile rozechvivalo mladou i starou hospodyni neustale vzruSeni. Pozorovaly se, IIhaly na sebe, stopovaly se a co stare, zuhila nad nefispechem hledani, obavala se mlada stale vice, aby nebylo jeji jmeni nalezeno. Postupem dasu to dospelo tak daleko, le ji hotely v mysli jen jeji penize a myelenka, he by je ztratila, byla tak ptieerna, he ji budila ze spanku a zalevaia horkYm potem. KandY eustot ji horedne podratdil, kaldY krok selky ji uvadel ye ztrnuti.

Ttesoucimi prsty hmatala Casto po slamniku a nalezla-li vee v potadku, usedala udYchana a vyeerpana zbyteenymi obavami.

Selka Huliclusova, byla mnohem klidnejei.

Podnikla boje tuhei a vyela z nich al dosud .vhdycky s nspechem. Neni myslitelno, aby byla poralena tentokrate, touto nepatrnou, cizi henou. Viterstvi oveem neptichazi diouho, ale selka dekala. Trpelive kradla chvilkove nephitomnosti Luciiny ve velke svetnici a vhdy kousek na,bytku dukladne prohledla. Odchazela po kande zklamana, ale neporalena.

Takto — na pohled naprosto klidne — uplynula na Dhinu zima. Nastaly jarni polni prate a ty ubraly stare selce mnoho easu. Nevzdala se veak dosud nadeje a kdyl jednoho dne odeela Lucie s deckem Stepanovi naproti ke mlYnu, rychle se vratila s pole a vrhla se jak dravec na Luciino drahocenne, okovane, ptirudni zavazadlo, od nehoh si nejvice slibovala. Kdyh neeel otevtit 2adnYm z ptinesenYch klidu, rozhodla se tak udiniti nasilim a velikYmi kleetemi zamek utrhla.

V nepota.dku vyhazela drobne henske trety, jel zde byly Luciinou rukou pedlive uspotadany a dychtive prohrabavala zasuvky. Nenaeedei nideho ani zde, zustala diouho stat vzrueena a v nej yyeei mite rozeilena. Jestli jejich penez pies feechno Usili nedostane, jak se zatidi? Co si pane? Vldyt' i kdyby Lucie zemtela, pozustale penize by nalehely diteti.

Vztekle kopla do rozevteneho zavazadla, kdyl se ozval v sini Luciin hlas. Rychie vyka a zamilila ke stodole.

Spattivei ji, Lucie zesinala, vytrhla ruku z ruky 8tepanovy a vbehla divoce do svetnice.

Pohled na rozhazene zavazadlo ji rozdilil tak, he se vrhla na zem, dala se do neptidetneho khiku a tlukouc nohama i rukama, volala: "Bestie!

Bestie! Maledetta!" (Prokleta!)

Stepan na ni hledel s thasem a bazni.

"Co je ti? Co se stalo?" ptal se, drle vnaxuei malou Lucilu. "Nu, co je ti, Lucie?"

Postavil dite a jal se ji konejeit.

"To tva matka! Tva matka!" volala, odstrku-

Ve stkedu, dne 24. Unora 1943. jic ho a ukazujic na rozhazene veci. "Tva matka, oh, bestie!"

Zachvacena novYmi hysterickYmi vYbuchy, vzlykala a ktieela, al bylo Stepanovi fizko. Co se opet stalo mezi Lucii a jeho matkou? Chtel zvedeti podrobnosti od leny, ale ta, uldidnivai se, pohledla na nej studene a nedrivekive.

Strach o penize zaryl se ji do duSe tak hluboko, le nevekila jil ani jemu a nebyla by mu svekila tajemstvi za nic na svete. K jeho otazce pokreila rameny a pravila: "Tva, matka chce penize! Ale ja je nemam!"

"Co t etedy tak rozeililo?" s ifeasti se ptal Stepan. "Nech matku, at' si dela co dovede!

Mne je to docela vhod, le pen& ladnYch nemaS! Nebudou k vuli nim aspori mrzutosti!"

Lucie se zamyslila, pak zrudla a znovu se vzruSujic, zvolala: "Ale ja, nechci, aby mi tu hiedala! Zakazuji si to! Ja — j6, ji zabiju, jestli ji tu jate jednou najdu!"

"Blazinku!" zasmal se Stepan, pkitahuje ji k sobe. "Neveimej si ji! At' si hleda, vldyt' stejne nic nenajde! Kde nic neni, ani smrt nebere a tedy ani ma matka!"

V jeho objeti se uklidnila, ale to noel nezamhouhila ani oka. Strach dolehal na ni stale vice a bylo jeSte hfite dny nasledujici. Jakmile se vzdalila jen na pal hodiny z domu, naSla pa svem navratu stogy hledani seleina. Mlada lena, jil strach o penize civil temet eilenou, nenavidela selku k smrti. Toto Silenstvi bylo mocnejSi nal cit k Stepanovi a Lucie pozde nahlihela, he fee, co ji o hivote na Dkinu vypraveli, byla hrozna pravda. Stavala se melancholickou a zamlklou. ne byly v pinem proudu, kdyl jednoho dne usedla proti Stepanovi a pravila: "Stefano, tebe main rada, ale tvou matku — nenavidim! Odejdu! Chci rozvod!"

"Lucie!"

Stepan zbledl. Co/ nenalezne klidu? Hledel na lenu, jel sem ptiSla proti jeho vuli, jel yedela o vSem, co se zde stalo a Ma sem tedy s otevkenYma ()alma a ptal se Osudu, je-li tohle ono etesti, o neh v den sveho dtvrteho sfiatku tolik Boha prosil.

"Vldyt' ti matka nieeho nedeld!" pronesl ce. "Nevidim veru nic, co by — " Lucie vyskodila, dala se do ktiku a zakryla si usi.

"Nechci tu bit! Nechci!" volala. "Piljdu prye, pryd!"

8-tepanovi klesla hlava do dlani. "Maj Bole, IMO Bole!" zavzlykal tace. Pak se obratil k lane a rekl: "Nemohu to nutit, abys zustala. Ciri jak ti libo! Svoluji ke vSemu!"

Namahave se zdvihl a vySel. Lucie blahem ani nedYchala. Bude volna! Oh, santo Dio, jak se tell. Jak ji tento "romantickY" Zivot zmoril a unavil!

S radosti pomYSlela na svrij odchod, ale zdalo se ji nemolnYm odejiti dkive, dokud by selce dukladne neoplatila vSechno sve utrpeni. Dlouho premYSlela, kula plany, az koneene nalezla.

Stalo se to nahodou. Schylovalo se k deSti a vSechna eeladka byla na poli u svaleni obili.

Nebyla pkitomna ani stare, selka, ani Stepan.

Lucie dlela ye sve velke svetnici, kdyh se ozval ze dvora etekot domaciho psa. VySla yen a spathila ciziho mule.

"Jsem zastupce pojiSt'ovny, u nit ratite bYt pojieteni proti pohdru. Ponevadh pojistka minulY den proela, ptichazim s blanketem na obnoveni."

"Jak?" zeptala se Lucie, pozorne naslouchajic.

Zastupce opakoval sve, slova znovu a tu Lucie porozumela. V oeich ji zasvitilo, Usta se rozesmala.

"Oh, milt' pane, odpust'te, my dali pojfateni jinemu fistavu. Prave vdera zde byl jednatel.

Chcete-li, mohu yam ukazati stvrzenku."

Mul se za.gkaredil, zaal ptemlouvat, ale vida nefistupnost, jake neoeeka.val, rozzlobil se a odegel.

Za hodinu se Vratili lido s pole. Stara veMa ihned k Lucii a nedbajic, le tato 'gitive ustoupila, pfikte pronesla:

SPokraovini.)

Ve stiedu, dne 24. unora 194:3.

TECIINIKA A CIVILISACE. Ve svem referate o Fullerove knize "Machine Warfare" zminili . jsme se o dile Lewise Mumforda "Technics and Civilization". Tato kniha vyka site jiz pted.delS'im easem, ale pies to pokladame za drile2ite se o ni zminiti. Ptedevkm proto, 2e je jednou z nemnoha tech, ktere vyky ✓ tomto oboru v Americe a jsou jekte dries dostupne v Anglii.

Mumfordova kniha ptinak rozbor vlivu techniky na spoleenost a naopak vlivu spoleenosti na rozvoj techniky. Autor se neomezuje na tegeni teto -02asne 'S'iroke otazky s .jednoho hlediska, nkbrZ snak se dosahnouti synthese tim, zkouma jednotlive prvky nejen s hlediska technickeho, nklort" i kulturniho, nejen po strance narodne hospodatske, ale i socialni a politicks. Krome historickeho vkkladu minulosti naleznete v i rozbor problemt dneSka a zavery co do budoucnosti.

Prvni epocha, ji2 nazkva Mumford dobou eotechnickou, poeina se rksovat nekdy v 10. stoieti. Ptinesla prvni strojova zatizeni ye vlastnim slova smyslu. Jejich charakter ztistal nezmenen, v§eobecne teeeno, a2 do doby priimyslove revoluce v 18. stoleti. V tomto dlouhem dobi hlavnim motivem technickeho vkvoje bylo zajistiti jednotlivci 2ivobyti. Jeho cilem nebylo pouhe dosa2eni a zajikeni moci, jak tomu bylo ✓ dobach pozdejkch, nkbr2 celkove zintensivneni 2ivota. Vedle vodnich ptehrad, mlknti a del zrodil se i tisk. Vedle zdokonaleneho Zivota ve vzrristajicich mestech a zlepeneho zemedelstvi podaly se zjemriovat i kulturni poladavky: ". . . barva, parfum; obrazy, hudba, sexualni extase stejne, jako odvaZne vksledky v oboru zbrani i mykeni a objevtr. Tehdejk kultura a technika byly navzajem v pomerne harmonii.

Ta i ona byly pte yakie ye sluZbach tivota. JiZ i ✓ tett) fazi se podina objevovat propast mezi prvky mechanickkmi a lidskkmi, mezi dirou moci, podminenou neustalkm vlastnim zvetS'ovanim a silou smetujici k pineni S'irSich a vyS' Bich cliff lidskosti. Je to i.ra,k teprve tdobi druhe, paleotechnicke, jen dovedlo lidstvo do stadia, v nem2 jedinkm kriteriem se stala kvantita.

Prinnyslova revoluce ptinesla s sebou lapiny odklon od 2ivotnich hodnot smerem k hodnotam hmotnkm, pene2nim: "Nestaeilo ji2, aby vkroba poskytovala 2iyobyti; muslla vytvatet sa:mostatnY majetek: prate nebyla vice nutnou soueasti 2ivota, stala se nejdtle2itejSim cilem".

Pramyslova revoluce neptinesla pouze "degradaci delnikovu", ale i vyvrcholeni degradace celeho "Zivot byl posuzovan podle toho, jak slou2i1 pokroku, pokrok nebyl posuzovan podle toho jak slou2i1 2ivotu". Podle Mumforda fidobi paleotechnicke ptineslo ptedevSirn dva zjevy. Jednak zapletlo 2ivot do slope ulidky kvantitativniho pojimani Lvota, pobizeneho touhou po moci a tizeneho jecUne zapasem jednoho proti druhemu; jednotlivce, ttidY, state.

Za druhe hromadna, vYroba ukazala, ze pouha mechanicka zlepkni nestadila k tomu, aby ptinesla socialne hodnotne vYsledky, ba ani dokonce, aby dosahla nej yyMiho stupne prtirnyslove teinnosti".

Tento dialektickk rozpor mezi materialnim, mechanickYm pokrokem a rozkladem spoleanosti, jen nebyla s to, vytvotiti si vhodne institute, ptimetene nove se vytvotivSi situaci hmotne, byl zjigten a vylolen jiz davno celou tadou odbornikri. Mumford nam tuto skuteenost znovu osvetlil; jeho prate neni praci objevitelskou, ale spojenim a vkkladem dileich zjev y. s dilCich hledisek a podle rriznkch vednich ()bort. Mumford, vykladaje ptechod z doby paleotechnicke do doby neotechnicke, dotYka se palaivYch probledneg ka: KonednYm vYsledkem ptemr§tene ideologie moci a neustaleho zapasu byla svetcva valka — toto itdobi nesmyslneho boje "jests neustale vybojovavaneho promarnenym ldem pod systemem strojir. A Murnford pokraeuje dale: "Adkoliv jsem mluvil o udobi paleotechnickem v Case minulem, 2ijeme v nein jests dnes a metody a zvyky mySleni, ktere tato doba ptinesla, jests stale y ladnou nad yelkou easti lidstva. Jestli2e nebudou nahrazeny nedim novkm. bude podkopan samotnk zaklad techniky a na.S" pokles zpet do -barbarskostj bucle rokraeovat

VtSTNiK rychlosti ptimo innernou slotito,sti a rafinovanosti nateho nynejLiho technologickeho dedictvi".

Mumford nezastava, vLak pti techto pesimistickS7ch zaverech. Vidi nadchazejici nove adobi, dobu neotechnickou. Je side Pravda, ze "prfimyslovY svet, zrozenk 19. stoletim je bud' technicky zaostalk nebo socialne mrtvS7", avLak niznaky lenk budoucnosti jsou ji.2 zde: "Stroj vytvotil novou kolektivni ekonomii, v niz vlastnictvi statkri je bezvkznamnkm delitkem, jeito stroj jest s to, vyrobit v'Sechny pottebne statky v neslkchankch mno2stvich." At' je politicks ziizeni statu jakekoli, stroj je komunistou, tika.

Mumford. A. jinde: To, dim se moderni technika lisi socialne od stare, smetuje k odstraneni socialniho rozliSovani. Bezprosttednim rikolem takove techniky je vkkonna prate. To znadi standardisaci, typisaci, zkratka fispornost. Koneenkm cilem techniky je v§ak volna chvile (leisure), neboli uvolneni ostatnich organickkch schopnosti. A tak logicky ptichazi autor k pomeru techniky a prate ke kultute a civilisaci vribec.

Rozvoj techniky vede k "v geobecne zmene, charakterisujici skutedne neotechnickk prrimysl: k odstra.neni proletariatu. Tohoto stUpne nelze vSak dosici za dnekaiho politickeho a hospodalskeho systemu, kterk je, podle autora, bud' paleotechnickk nebo praetechnickk".

Mumford nasleduje tadu jinkch riarodohospodatri a sociologri, kteti se snati odpoutat od mechanickeho utilitatskeho hodnoceni a vytvotit nove, socialni hodnoceni t. ivota — : :stalk odklon od mechanickeho smerem k 2ivotnemu a socialnimu". A na jinem mists: "Stare stroje dasteene vymiou, jako ptedhistoricka obrovska zvitata a budou nahrazeny men gimi, rychlefkmi, rozumnejkmi a ptizpusobivejSimi organismy, hodicimi se ne pro dill, bojike nebo tovarnu, nkbr2 pro kladne prosttedi Novk potadek, kterk musime vytvotit, bude se radikalne politicky i socialne licit od nynejkho. Jeliko2 tento novk tad "jest produktem vedeckeho mykeni a humanisticke ptedstavy, ponecha misto pro iracionalni, instinktivni i tradioni prvky ye spoleenosti, jen byly dosud zpitvoteny . . . fizkkmi formami racionalismu ptevladajiciho v minulem stoleti".

Dali jsme ptednost yetkmu podtu titan pted podrobnejSim rozborem dila. Mame za to, 2e jsou jeho nejlepkm doporueenim. Dodejme pouze, ze kniha je psana velmi 2ive a zajimave i pro etenate netechnickeho. Obrazky, setazene v series ilustrujici jednotliva ridobi, jsou vybrany vSestranne a s vtipem, od nejstarkch rytin a2 po pokusy Moholy-Nagyovy. Bibliografie ukazuje, ze autor netrpel obvyklkm nedostatkem anglicky pikcich odbornikii, neznalosti cizich literatur. Kniha pies s yrij objem je pouze nadhozenim otazek, jen si vy'2aduji dalkho zpracovani. Ne jednim, ale organisovanou skupinou znalct pracujicich podle planu. To nemluvi proti autorovi, jeho 2 . vSestrannost je obdivuhodna.

M. T. Nemci narizuji pracovni mobilisaci v eechich a na Morave.

Washington. (OWI.) — Nemci kontrolovank pra2skk rozhlas oznamil v techto dnech v "db.lekte relaci" mobilizaci deskkch pracovnich sil a site registraci vS'ech mutt od 16 do 65 let a 'Zen od 17 do 45 let.

Rczhlasova relate, zachycend federalni poslechovou slu2'bou, uvedla, ‘2e "osobni legitimate budou vydany v souhlase s vladnim narodnim natizenim z 4. kvetna 1942 o mobilisaci a pracovnich zdrojir. Dale bylo dodano, ministr prate a hospodatstvi zpro gt'uje z teto povinnosti registrace k pracovni slufte ygechny zeny "s dvema detmi pod 14 let", anebo teny s "jednim ditkem mlacl§im 6 let". Krome toho natizeni—neplati na nemecke vojenske, politicks a pracovni ptedstavitele, zamestnance statrich spra y, cizi konsuly a jejich iiCednictvo, knek, chovance reformnich Ustavri a vezeni, a ueitelstvo.

V — Kdo mnoho dte, ale o torn, co ete, neptemkki a nerozva2uje, podoba se hltavernu, kterk mnoho ji, ale mmlostravi.

Strana 11.

VOJAK A KNIRA. Otou jako divi. Dostal se mi do rukou kartoteeni listek knihovny druheho praporu. Celt' popsanS7, po obau stranach — za par nedel. Ctu, co to je. Prosim — Arbes — "Z duLevni dilny basnika". Nechtelo se mi ani vCitti. Slovo o Arbesovi: etenat pr* ho musi dlouho dist, aby mu ptiLel jaksi na chut'. Byly spory o cele jeho spisovatelstvi, spory ostatne neskoneene. Ma obdivovatele a zastance a odparce, kteti vidi zdroj jeho literarni inspirace v motivech pry vSrluene socialnich. Tak, nebo onak, ale s jistotou — Arbes — to nebyl triumf nerudovskY, byt' i posmrtnST. Jedina. kniha Vrchlickeho se ete a ete, prOve tak sloky F. X. Svobody, ad' urCite ne z horlive naklonnosti k poesii. Gte se jednoduLe vLe, co jest. Co ma delat vojak, kterk do dne a do roka, v Case pohovu, dovedl spolknouti sto knih 9 ate, co knihovnik dal a on je potvora skoupa. Svejka dava na revers a Pitigrilliho jen tem, kteti nechodi na msi svatou.

Vojak je po knize jak po holce, nebo po 2oldu.

Rortrhal by se A za svou laskou umi prijiti v tmavou pulnoc anebo i v Cas kuropeni. To je proto, ze chce Cist. Proto, 2e chce Cesky Cist.

Vzpominky na nadhernou knihovnu v Agde . to mohla tenkrat vzniknout proto, 2e darci knih nedumali nad tim, jak se zbaviti balastu, kterk se jinak daval slutkam k Je2iStu, aby to mnoho nestalo. NaS'i lido z celeho sveta sem ddvali knihovny cele, nejen jejich zadni, zapraiSene east. Nebylo jim Tito, jednotlivcrim i spolkUm, zbaviti se neeeho, co je jednou stab penize, co milovali, co jim bylo drahe! Ne tedy gesto s hromadou slamy, ktera stejne pfekak. Radeji diny, i kdy't to — motna — nekdy bolelo.

Do Anglie se site dostavily nektere proslule kufry v pinern poetu, jako na novel. Agdska, knihovna zatvala, jako tolik ukechtilkch veci v to zemi nejneSt'astnejk. Co to z toho jest — to ptitahli vojaci mo2na jen proto, 2e uz nemeli kdy to odevzdat a nechteli se s knihou rozlouditi: dlovek se zachvi ya, vidi-li kni2ku s razitkem deskoslovenskeho Sokola v Parini nebo patilske kolonie nebo socialisticke Rovnosti nebo deskkch sklatti od Bordeaux, nebo delnikri z Oissel, nebo temeslnikri z Cognacu. Mldici svedci nejdramatiatejkch chvil nageho zapasu.

Bylo by ino2no se tazati, prof deske knihy, vydane v Londkne, jsou vojaky pornerne malo kupovany. Pravda, 2'e jsou drahe, zvlak' ty prvni z east, kdy se jests dalo levne a bez obti*21 tisknout. NOS' yojak i dristojnik obetuje ze sve. oldu vysoke eastky na nakup knih angliho 2 ckkch, hlavne ova em o naafi zemi, pro sve anglicke ptatele. Ty Id ma kaldk, nebo temet kaalk.

S ureitosti mezi naSimi letci neni tomu jinak.

Na Ceskou knihu nezbkva, i kdy2 nekteti autoti kriftek, zde naspankch, jsou velmi Mo2na, ze je pozde (a ke2 by vlastne bylo!) mluviti o kni'Zni bide mezi nakm vojskem. Co vgechno se deal° pro vojaky! Z ylaStni vec, o knihach se snad nikdy nemluvilo, adkoliv to je asi jedine, co britska vojenska, sprava nemil2e nakm hochrim poskytnouti. Z Francie vojaci ptiki ochuzeni o mnoho. Take o knihy. Krome Gapkovkch hovort s T.G.M. ani jeden Masaryk.

Benekivy valeene pameti byly objeveny jen jednou a to jeSte'nemecky, z Jiraska jen paberky — z ruskkch klasik0 vribec ne Dostojevsky, jednou slovensky PuSkin, tu S . im v ptekladu Kukueinove, z francouzske literatury Balzac, Flaubert, Prevost, ale v poatu nehojnem, docela leene omezenem.

Kdyby se knihy daly aspori plest jako puréechy! Led pro knihy je tteba hrabnout do soukrom'ch bibliotek, kterYch je v LondYne, die odhadu, asi 50. Jednou ptibehla do posadky neje ka, dama, gvedka, a projevila vojakfun ne neutralni, ale docela spojenecke sympatie. A .2e jim poskytne — S've.dske knihy! Du§e ukechtila! Odji2dela prave z letniho bytu a shledala, 2'e ma v zavazadlech malo mista. Mravni poueeni: bkti S ' vedem nebo S yedkou v techto dobath jest neradno!

V — Svet je ustavienk boj, sila se silou, rozum s rozumem, narod s narodem se meti, slabk slougi silnejkmu a einnejkmu. (Karel Havlidek).

Strana 12.

VESTNIK

nSlovanske

Jactply Stahl Tex.

trf EDNX ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TE OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS.' REDAKTOR — FRANTA MOUtKA — EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 rodne. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Vradovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne a oznamky budtet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

VYROSTLA

BILA RT:J2E

Vyrostla mne bila ride, trhat ja ji nebudu, milovala jsem Vojtiaka, rnilovat jit nebudu. .„ Milovala jsem ho verne, v srdci jsem ho nosila; toho jsem se nenadala, to by laska po ulici, '8e1 mirj mel kloboueek na stranu; lide jsou mu povidali: Tamhle vidia svou pannu.

Nemluvte mne lide o ni, hledet na ni nemohu: Jak ji spattim jednim okem, sklopim hlavu hned Kdyt jsi na mne hledet nemoh, prod jsi za mnou chodival?

Ja jsem se to neprosila, abys ty mne miloval.

Mel jsi dvete otevieny do srdce uptimneho: ale nyni jsou zavieny, neptijdea vic do neho!

(Stara Ceske, piseri.)

V Spoleenosti, prodavajici lidu zajice v pytli.

Posledni dobu mete na rozhlase vyslechnouti oznamovani skupinoveho pojiat'ovani (group insurance) za neuvetitelne nizke mesieni poplatky. Cela rodina eitajici tteba deset mute se dati pojistiti na $1,000 v ptipadu ptirozene smrti, na $2,000 v pripadu nahodne smrti zavinene autem a na $3,000 v ptipadu nahodne smrti pit jizde viakem — za pouhY jeden dolar mesieniho poplatku. KatclY Glen SPJST., sroy na-li poplatky, ktere plati na svoji pojistku, s poplatky a vYai pojiateni, ktere jsou oznamovany, mute snadno bYt uveden do pochybnosti, de u teto spoleenosti mute dostati daleko levnejai pojiateni, net jake ma u Slovanske Pojiat'ujici Jednoty Statu Texas. Je motno, aby tyto spoleenosti mohly nabizeti nee° tak lakaveho? Jak je to modne,ze statni pojiat'o yni odbory nezakroei proti takovemu druhu pojiat'ovani na divot? Departmenty pojiat'ovani zakroeiti nemohou, nebot' zakon spoleenosti chrani. Ony hazeji vysokYmi eislicemi a slibuji hory doly. To, ze pti oznamovani rozhlasem neuvadeji podrobnosti a nevysvetluji praktiky sveho pojiat'ovani, je ut veci vedlejai. Pak ut vae zaleti na lidech, zda toho zajice v pytli koupi, ei nikoli. Posvit'me si troaku na jet na prvni pohled zda se byti velmi lakavou a na nit nachytaly jit tisice lidi. Plati se na ni spoleenosti dolar mesiene a teprve po smrti ne-

ktereho pojiateneho elena rodiny vyjde na p0vrch htich spoleenosti, kterY na lehkovernYch lidech pachaji. Uvadime za, ptiklad nasledujici ptipad, kde deseti Melina rodina vzala si tento druh pojiateni a pied uplynutim dvou let 70 lety dedeeek zemtel; ptibutni cekali, to obdrti od spoleenosti $1,000 — ye skutednosti tato jim dala — deset dolart. A to jeate mohli byt at'astni, to to dostali, nebot' dedeeek byl pied smrti zcela zdrav a smrt dostavila se nahle, ptedeasne. Dokate-li se, de dedeeek trpel nemoci, na kterou zemiel, jit v dobe, kdy rodina si pojiateni u to spoleenosti vzala, at' ut to bylo revma, mozkova, srdeeni nebo nervova choroba, neduh plic, rakovina, souchote, tavrat', nador, priitrt nebo jakakoliv jina, valna nemoc, portistali po takovem dedeekovi od teto povedene pojiat'ovny — nedostanou ani centu. Kdyby tete rodine zemtelo dite, spolednost by vyplatila vaeho vandy $15.00. Tent obnos by dostala, kdyby v rodine zemtel 61 let strYeek. Dalaim rozborem techto protluklYch pojistek se ptijde na to, ze nekdo mute po takove pojiatene rodine vybirati skuteene obnos $1,000, ale Cela rodina musela by zemtiti ptirozenou smrti ye veku od jedendcti do tticeti peti let! Nekdo by mohi kolektoyati i to hluene slibovane dvojnasobne pojiateni y e vyai $2,000, ale Vaech deset clenu takove rodiny by muselo byti zabito v automobilovem neatest, nebo Vaech Deset elenti by muselo byti srateno autem, truckem, busem nebo taxicabem a na thiste zabito. Kdyby jeden Glen teto nett'astne rodiny vyvaz1 z tohoto rodinneho dramatu tetkYm zranenim a lekati by se poda1110 ho na tivu dele patnact dni, pak by ten, kdo by chtel ty $2,000 kolektovati, nikdy by se vyplaceni to sumy nedoekal. JinYmi slovy, spoleenost slibuje vyplatiti jistou sumu penez za podminek, ktere jsou motile snad v jednom ptipadu z milionu; my takovYm podminkamrikerne nemotne. Pied zakonem vaak i takoveho druhu podminky mail platnost a nikdo si nesmi dovoliti nazvati spoleenost, ktera takove pojistku proclava, zlodejkou nebo raketYrskou.

To je jedna ze stinnYch stranek to naai amerieke demokracie. Vatme si proto naaich pojistek, ktere se snati novYm dlentim dopodrobna vysvetliti, jak naae elenstvo tak i organisatoti. To jest zlaty klic, kterY otvira, srdce naaeho drobneho lidu. Kdybychom meli kliky a haely, ktere bychom pied novYmi eleny chytracky zamleovali, zle by se nam to nakonec vyplatilo. Spoleenosti, ktere prodavaji lidu zajice v pytli, jsou jid pfedem odsouzeny k zaniku. Net vaak k tomu dojde, ptipravi lehkovernYm a dtivetivYm lidem mnoho zkla.mani.

Rusove brani svou zemi, my take branime svou zemi. Ale my vgichni hajime neco, co je vetSi net nejaki zeme — spoleenou fee. Je to fen svobody a spravedlnosti, vec slabeho proti silnemu, zakona proti brutalite a tyranstvi. — Winston Churchill.

Potlesk a slzy vitaly prvni damn tiny. Ve etvrtek min. tYdne zatili eleni kongresu chvili, na nit budou do smrti pamatovat. Prvni dama Wchodu — Madame Chiang Kai-Shek — seznamiti se zastupci lidu Zapadu v kongresu Spoj. Statti. Prostorna zasedaci sin kongresnikti i galerie byly doslovne nabity; dostavila se vyslechnout vzacnou navatevnici prvni dama Ameriky Mrs. Rooseveltova, chot' pokladnika Morgenthau-a, eleni diplomatickeho sboru, zastupci tisku atd. Shromatdeni vyakavalo na ptichod choti generalissima Ciny v patrnern vzruaeni at do okamtiku, kdy vratnY Ralph Roberts hlasite oznamoval: Mme. Chiang KaiShek — hromovY dlouhotrvajici potlesk taburacel dvoranou a potrval, dokud navatevnice v doprovodu vYboru kongresu nedoala teenickeho podia. Mluvei nitaiho domu Rayburn ptedstavil hosta co "jednu z vynikajicich ten celeho sveta", nasledoval novY htimavY potlesk, jent se !Ahem dvacetiminutove fedi krasne, vysoce akolene a pro s yfrj narod horlive pracujici Mme. mnohokrate opakoval a ye chvili, kdy oznaeila Japonce co neptitele prve ttidy — promenil se v pravY hurikan potlesku. Dramaticky vystupriovand pohnuta, chvile nastala, kdy chot' generalisima eianga licila straane utrpeni skeho lidu, kterY deli a odrali iitoky aikmookYch dobyvatelii go dobu pet a pill roku ... V

Ve stredu, dne 24. Unora 1943. teto chvili staii kozaci jak novaeci v kongresu tleskali skoro zutive a mnohYm odi se zarosily.

Mme. Chiang Kai-Shek ueinila s yYm vystoupenim pled aleny kongresu nejlepai dojem a jeji apel k vydatnejai napomoci eine nevyzni naprazdno, cot dosvedeoval vYrok presidents Roosevelta druheho dne pti jeho konferenci se zpravodaji tisku, jit se treastnily Mme Chiang i prvni dama Ameriky Mrs. Rooseveltova. President na ptimou otazku ohledne zvyaene pomoci tine odvetil, ze Mame co lidsky motno, dodavat bojujici eine vojenskou yYzbroj a munici a doufame, ze s Boti pomoci tyto dodavity se budou zvygovat. Pohotova bystre. prvni dama Ciny v teto chvili vhodne ptipomenula, mame jeate jine osvedeene reeni a to: "Bilh pomaha, tern, jet si pomahaji sami".

Konec teto valky musi vyznit v naproste viterstvi na ,nemeckem uzemi. Memel musi na vlastni kuii poznat, ie mit valku doma je velmi neprijemna vec. Must bj,t poueeni, ie se valka nevyplaci. Oeista proti chorobe v nemeckem mygleni musi zaeit s naprostyth odzbrojenim a nebude se trpet vyroba jedineho letadla, at' vojenskeho nebo eivilniho. Nastroje valky musi byt mezinarodn'e kontrolovany jako je kontrolovan jed v lekarnakh.

Deti za valky. V ptitomne valce, ye ktere 'Anglie bojuje o svoji svobodu, vychovava, novou generaci mladYch lidi hodnou, aby ptevzala dedetsvi syYch otcu. Valka ptinesla s sebou neodekavane zvYaenou peal o dite a obyvatele Britanie si uvedomuji, ze dite dneaka jest obeanem zittka. Od roku 1913 z ylaatni oddeleni ministerstva zdravotnictvi sledovalo bedlive v Anglii vaechny deti ve veku pet let a mladai. Pti odvezeni deti z ohrotenYch oblasti, provedenem na podatku valky, dite se nikdy neodloueilo od matky, lee bylo-li to nezbytne nutne. Demokracie nechce ptipravit rodiee o deti, zvlaate ne v Anglii, kde autorita rodidir jest svata. Anglie Yeti, te at'astnY divot v rodine jest zakladem silneho a zdraveho naroda. Idealem je dobra peee dobrYch matek v dobrYch domovech. Proto iitedni osoby, zvlaat' k tomu ustanovene, navatevuji deti v jejich domovech a poskytuji rodiefim radu i pomoc. Budouci matky a matky s detmi mohou obdrtet zdarma radu a odetteni na detnYch klinikach, rortrouaenYch po cele zemi. Vee jest samortejme dobrovolne, bez nuceni. Anglie si ceni volnosti jak v malYch, tak i ye velkYch vecech a proto nenuti svYch obeanti ani ku vecem utiteenym Valka ptinesla jedno skuteene potehnani pro deti. Jest to ptevezeni deti z mest do klidnejaich okresti na venkove.

Vlada provedla ptevezeni jakmile vedela, te valka jest neodvratna. Matky s cletmi mladaimi net' pet let byly vystehovany s nimi, jelika irtady se tidily zasadou, ze male deti nemaji byti odloudeny od syYch matek. Asi 260,000 ptevezenYch batolat vyrnsta na zdravem venkove a hraji si na loukach misto v zakoutenYch ulicich velkomest. Tisice dalaich bylo poslano na venkov bez uredni pomoci a ptijato ptibuznYmi nebo ptateli. Mnoho deti tije v zamotskych koloniich britskeho Imperia, v Kanade a v Americe. Vaude byly ptijaty s laskou. V mnoha ptipadech nebylo mono ani matce, ani jinemu ptibuznemu doprovodit deti a proto bylo ztizeno 384 atulku pro batolata s 12,000 postelemi. ka byla podnetem k zatizeni i jineho druhu jesli, ve kterYch matka mute nechat svoje dite v bezpeei a pod odbornYm dohledem, jde-li za syYm zamestnanim. 2adna Zena s cletmi mladaimi net 14 let neni povinna konat jinou praci, net dohlitet na svoje deti. Ale mnoho matek povatuje za svou povinnost ptispet k valeenemu usili sve vlasti. Proto byly ztizeny tyto jesle pro deti od 2 do 5 let. Anglie jest si vedoma, nejdilletitejaim problemem jest stravovani malYch deti. Proto budouci matky, matky kojici svoje deti a male deti, dostavaji zvlaatni ptidel mleka, ovocnYch at'av, bohatYch na vitaminy, rybiho tuku, jakot i vajec a derstveho ovoce.

Vaechny deti dostavaji vetai poeet listku na 0dev net dospeli. Za valky, mnohem vice net v miru, jsou ve Velke Britanii deti v popfedi peee katclem ohledu.

Agitujme ve svem okoli pro nag' DetskS, odbor — neni lepgho a vjthodnejgiho easu net jest piitomnk!

Ve sttedu, dne 24. timora 1943.

Kdyby Spojenci se mai po 'take vzdat spolee.no ubranifie sve zeme -- a rozejit se ye svych nazorech, jako se to stale po minule race pod vlivem taktiky sobecke diplomacie, pak by musely jejich snahy o wet, vybudovane na lehm zaklade, ztroskotat prave tak jako po minule 'crake.

Beneg Tiebizskjr Vaclav, jeden z ptednich pestitelt eeske povidky historicke, narodil se 27. itnora 1849 v Ttebizi u Slaneho. Otec i dad jeho Martin Aaroch byli horlivi pismaci a eitajice se zvlattni oblibou kroniku Hajkovu a knihy dejepisne, jet si netitili opattovati, vypravovali radi veder sousedtm o slave a mod ptedkii, tat rozmanite povesti o smedenske orlici, o hazmburskem zajici, o Radobylu a jin9ch okolnich pamatnostech a vzpominky z vlastni bohate zkutenosti. Tim vnimava, mysl hotikova se plnila vedomostmi dejepisn9mi a dojmy nesmazateln9mi; laska k Ceske minulosti a k eeskernu lidu zapustila ut tehdy v srdci jeho pevne ko, teny a opanovala cele jeho ducha. V sousednich Kvilicich, pak ye Slanem vychodil hlavni tkolu a nitti gymnasium, do vy gtich ttid se odebral na piristske gymnasium novomestske do Prahy, kam jej tahly vtecky tutby a sny jeho.

Zde zahy jiskrn9 duch Benet& piipoutal k sokruh stejne dil9ch a k pisemnictvi inoucich ptatel, kteti si zalotili psan9 easopis "Zoru" a redakci vznesli na Benete. Ten zde ulotil hcijne pokust povidkov9ch a jednomu z nich dostalo se vyznamenani, to jej otiskl "Svetozor" Tak stala se Mara Boearovna prvni tittenou praci Beneg ovou (1871). Dokoneiv gymnasium Benet vyvolil si sta y duchthni a vstoupil do pratskeho seminate. Tu napsal mimo vice net 30 0vg em drobn9ch povidek, povesti a pohadek, pak detne faulletony a prvni svilj roman "Pod skalami." Roku 1875 byl vysvecen a poslan za kooperatora do Little. Blizkost Karltteina neztstala bez trvaleho teinku na jemnocitneho ducha Bene goita, jakot patrno z "Povidek karlttejnskeho havrana" a z "Masopustu na KarlAtejne". Avtak pobytu jeho nebylo tu na dlouze; zkratila jej tetka nemoc, kterou ulehl po 4 mesicich. V bteznu potom stal se kaplanem v Kiecanech, kdet pobyl at do sve nahle smrti v laznich Mariansk9ch jej stihnuvti dne 20. dervna 1884. 'title telo jeho nestadilo vetkere pkhojne praci knetske a spisovatelske, jit oboji konal vzorne a s horlivosti at zimnionou, jako by tug il kratkou v9meru pozemske pouti sve.

Byl tat neobydejne obliben9m a ochotn9m kazatelem, jent easto a rad zvan b9val k tomuto tkonu a jejt ptichazeli poslouchat at z dalekeho okoli; d9chalt' z katdeho slova jeho vrouci tar lasky k deskemu lidu. Sebrand kazani jeho byla tiskem vydana ye 4 svazcich pod rrazvem "Pravdou k tivotu". Po slutbach botich zase schazeli se osadnici k Bene govi, a tu on opet poueoval, radii, povznecoval. Se stejnou horlivosti pinil povinnosti Akolni lna z cele due k mladeti. Ji take slog]. sbirku Narodnich poha,dek a povesti a drobne vzpominky a povesti nazvane "Z rodne chaloupky". Namety k nejyak easti povidek poskytovaly mu, jak sam se vyznal, oblibene prochazky stromotadim z Klecan ke Drastilm, odkud jest tirok9 rozhled ku Praze na svatovitskou vet, na Bilou Horu, k Levernu Hradci, k Aipu, na deske Sttedohoti, na vrchy kolem dolni Ohte, na Bezdez a za jasneho poeasi i na Jested; twilit' a spisoval snadne, bez namahy. VAech praci BeneAovYch se poCita ptes 50 a vznikly v 13 letech; posledni praci "Utlaptin" postal ut chor9 z Mariansk9ch letzni dasopisu "Lumiru". Vydany byly vettinou napfed v rozlien9ch desk9ch easopisech, jest price jeho pilne vyhledavaly a autora ye shode s obecenstvem zahrnovaly ptizni. Ve vtech pracich Benete Ttebizskeho obrati se vysoce mravni nazor jeho, kter9 je rovnet jako nevyderpatelna dobrota, srdeenost a uptimnost zdobily v tivote soukromem. Nep •ikratluje ani neumentuje nic na fikor pravdy dejinne. Nadten9 a srdeene zvroucnel9 ten vedle idealniho nadechu, chmurne zhusta nalady a lehkeho i prosteho slohu proptjeuje jim zvla.ttni raz, jejt zvytuje fiseenost mluvy sttidajici se s plamenn9m teenictvim. Odtud, jakot i ze siln9ch kontra,stfi prYtti se jejich toinnost. Nahla, smrt Benegova

VtSTN1K DOTAZNIK 0 KUPOVANi VALE6NtCH BONDU (Vyphite tento dotaznik, vystkihnete a poMete na adresu tajemnika tadu, ke kteremu ptinaletite. Vtechna tato s odeleni zachovana budou v dtvernosti).

JMENO ADRESA PattIm k tadu At dosud koupil jsem valeene bondy za Oastku $ Kupuji pravidelne t9dne — mesidne — za procent sve mzdy; kupuji pravimesict za dadelne kald9ch stku $ V me rodine kupuji valeene bondy nasledujici:

Cela moje rodina az dosud koupila vaIedn9ch banal za eastku $ Dotaznik tento jest a bude pro nati SPJST. historick9m dokladem jako padn9m svedectvim, nakolik jsme pomahali svoji vlade v dobe boje na 'Zivot a na smrt s barbarsk9mi dobyvateli. Soupis bondfl bude Cas od dasu doplriovan a na konec vynese na povrch celkoyou dislici penez, jet eleni Slovanske Podp.

Jednoty statu Texas ulotili do jistot vlady Spoj. state, aby mohla hraditi ohromne naklady na vedeni a vitezne skoneeni \Talky. Vystfehnete dotaznik a vypinen9 ptineste do pkitti schtze tadu resp. po glete ho tajemnikovi pottou. vzbudila ye vtech eesk9ch srdcich uptimnou litost; pohteb jeho bylo velikou manifestaci Lasky a tcty vteho naroda k tomuto prostemu a skromnernu knezi, kter9 v gecku lasku sveho srdce, vtechny shy sveho ducha i Vela venoval deskemu lidu a pisemnictvu, jehot vgak ptizen osudu nepovznesla nad kaplana ye vesnici. Povahu Benetovu svetluje i odkaz jeho: co nastkadal praci spisovatelskou, venoval zase "Svatoboru" na odmeny spisovateltm.

Hovorna. Bratr K. N. General Dwight Eisenhower, vrchni velitel vojska spojenct v Severni Africe, narodil se jako jeden ze 'testi synt stavebniho inten9ra v Texasu, vychovan byl vtak v Abilene, Kansas. Jeho otec pattil k nabotenske sekte t. zv. "River Brethern" a se svou pozdejti mantelkou se seznamil v nabotenske gkole. Matka Eisenhowerova tije at dosud v dome, kde jeji syn general travil sve detstvi. Povinnosti hocht b9valo odbdelavati zahradu pti dome, pestovati ovocn9 sad, starati se o kravu a pomahati matte v domacnosti; pozdeji, kdyt povyrostl, ptivydelaval si par centu rtzn9m zamestnanim o prazdninach. Prosttedi, v nemt vyrfistali, muselo b9ti velmi gt'astne, nebot' vtichni bratti dopracovali se ye svem povolani dobr9ch v9sledkt. Jeden z nich byl banketem, druh9 advokatem, teeth drogistou, etvrt9 inten9rem a pat9 turnalistou. Tenth kdyt byl "Ike" Eisenhower odmitnut namotni akademii Annapolis jako "piing star", vstoupil do vojenske akademie ze West Point, z nit vy gel roku 1915 jako jeden ze studentil v prvni ttide. Za posledni valky se do zamoti vilbec nedostal, ponevadt ho bylo tteba vice doma, aby zde vyudoval záloZni dilstojniky. Jeho nasledujicim ilkolem bylo sestaveni 65teho praporu ienijniho vojska v tabote Meade v Maryland. Roku 1920 dosahl hodnosti majora a pro gel Infantry Tank School. Po sluthe v zone Panamskeho priiplavu vy$el jako nejlep$1 student ze gkoly pro dtitstojniky generalniho Xtabu a dosahl tim cti, na kterou se ye vojenskYch kruzich pohldi jako na cosi zavidenihodneho. 8est let travil Eisenhower v blizkem sdrtdeni s generalem Douglasem MacArthurem.

Bratru J. D. v S. Hlasovani u Vageho tadu nebude poeitano, jestli jste si hlasovani rozdelili po svern a zv9tili plat jen jednomu. Kdyby katd9 tad die sveho vkusu zmenil odporudeni teditelt, bylo by pies 160 rOzn9ch nahledt. 0 pkedloze reditelu nutno hiasovati jak

Strana 13. bud' pro nebo proti, celkove. Net 61enove hlasuji, maji.zadati o vysvetleni. Br. Stepan Va'elk, 6402 Prague, Houston, Texas, ptedseda teditelstva, jiste zodpovi a vysvetli vac nejasnou.

Bratru J. N. v C. Nage Hlavni ttadovna vyplatila prvni fimrtni podporu za vojina v nynejti valce, a site za br. Aloise Coufala od du Cis. 24., Cyclone, Tex. Tak, jako dostala svYm zavaikiim viral elentian-vojimlin ye svetove valce, tak v ptitomne hrozne valce pini sve zavazky ptesne a neodkladne.

V PRISTI ANGLICKA HOSPODAESKA POLITIKA. Ministr vnitra Herbert Morrison zhodnotil Beveridge& plan v ramci konstruktivni anglicke hospodatske politiky, a to hned v prvni keel, kterou proslovil jako Glen valeeneho kabinetu na miste Sira Stafforda Crippse. Morrison konstatoval, to politika kadde pristi vlady musi bYti fizena \Tull, zajistiti jedinci existeneni minimum. Resnik nevidi cluvodil ani hospodatske, ani politicks povahy, jet by uskuteeneni tohoto cue branily. Led socialni bezpeonost sama o sobe nerntide tvotiti cil narodohospodatske politiky. Se socialni bezpeenosti doZiva se lidstvo stej-nYch zkuknosti jako s pojmy $testi a miru. NovYch a novYch zklamani se doekavaji, kdot vtechno sve snateni soustkedili v9hradne na dosateni techto dvou cat. Socialni bezpeenost jako hlavni cil hospodatskeho snadeni zaptsobila by neblaze na ducha a charakter naroda: zbytneni a degenerate by byly ptimYmi nasledky. Clle hospodatske politiky museji bYti proto daleko vy$$1., konstrukce mush bYti smelej g a celek mush bYti razu, jen dovede nadchnouti masy.

Za nejdaleEtej$h nastroj takove hospodalske politiky povaduje Morrison povaleenou statni kontrolu prnmyslu v rozsahu yeaim net je tomu dnes. Cil spattuje Morrison v ptevedeni velkYch hospodatskych monopole ze soukromeho majetku do vetejneho obhospodateni, pti eexid by sprava pfeAla do rukou yetejno-pravnich. Morrisonovi tane na mysli zpilsob, jakym byla vyte$ena spravni organisace spoleenosti London Transport, elektraren a B.B.C. Monopolni prtmysl, jerd ma bYti takovym zpilsobem specialisovan, deli se podle Morrisona na dye hlavni skupiny. Do prve skupiny Patti monopoly ptirodni, jet — tak soudi Morrison — mohou bYti spro,vne obhospodatovany teprve tehdy, dostanou-li se do jednech rukou. Zde Morrison broji hlavne proti anglickemu prilmyslu uhelnemu, jeho technicka zastaralost je z dasti zavinena tim, ze priimysl jest rozdelen v nekoneenY poeet samostatnYch podnikil. Druhou skupinu tvotI prtinysl, kterY jest jd dnes sling kartelovan, jako prilmysl ocelatskY, 'telezatskY a chemickY. Diivod, kterY Morrison uvadi pro socialisaci techto podnikt jest zajimavY take politicky. Morrison se obava, to by jinak mohla nadejit chvile, kdy by bylo zneidito hospodatske moci techto itsttedne tizenYch podnikil k vytvoteni korporativnich organisaci, eim2 by mohly bYti Anglii naoktrojovany hospodatske formy fag ismu. Morrison ostatne neni jedinY, kdo se takovych mohlosti obava. 6etni kritikoy e poukazovali na skryte fa gsticke tendence, obsa' ene v prnmyslovem pametnim spise, jent byl uvetejnen pied nekolika tYdny. Lze se domnivati, to Morrisonova tee ptedstavuje i jakousi odpoved', ba snad opovezeni boje autoram onoho memoranda a ize se naditi, 2e osnovatele parnetniho spisu brzo odpovi.

V Nage navgtevy. V patek min t9dne odpoledne zastavili se tu na tests z Fort Worth do Temple: pani Joe F. Polaig kova s clevu$kami Georgie a Jeannette, mantels John Jaoyi a pani Rosie Strnadova s deveaty Willie Rose a Anna Belle.

— V iiterY dopoledne navXtivili nas mantels Viktor Rydlovi z Rogers, Neb. Ptijeli do West na pohteb sveho syna Theodor Frank Rydla, Xe tybniho $ikovatele, kterY na vojenskYch manevrech v Louisiana ztratil tivot pti zticeni se 'letadla a pochovan byl y e West. Mantels Viktor Rydlovi jsou eleny tadu Mora y ska Orlice Cis. 145. a v Nebrasce pfeb9vaji kolem 30ti let. Tetilo nas seznameni a touto cestou vyslovujezne jim nad ztratou dobreho 4yna hlubokou

Strana 14.

Ve sti'edu, dne 24. iinora 1943.

V2STNiK

LITHEISIIIIMMUNICO1011111111/11111111MOIM

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS ramormmimmurramiummiumisuarrimmumniannumonnamonuommmmusainutiani

II 111111

Advantures of The Czechoslovak Air Force Air Vice-Marshal Karel Janou8ek, KCB. With no access to the sea and no channel to rely on for our defense, we Czechoslovaks in order to communicate with the outside world, had to look up more and more to the wide open spaces above our heads which were to become our "sea" as time went on. Thus was born the motto "Our sea is in the air," and having this well fixed in our minds we set about building up an air fleet to sail those "seas." It was not long before we could claim to be one of the leading nations in Europe in aviation. From modest beginnings the Czechoslovak Air Force has developed in the course of twenty years tremendously both with regard to equipment and material and to advanced methods of training of flying personnel.

In those fateful days of Munich in September 1938 it was difficult to explain to the Czechoslovak Air Force that the humiliating decision to surrender instead of waging an unequal battle against the Germans was inevitable and final. The Czechoslovak Army and Air Force were demobilized and the odious sign of the swastika replaced our flag on the army camps and air force stations.

It was not long before Goering came forward with an offer and a promise that all Czechoslovak flying personnel were to be taken over by the Reich to serve on non-operational duties. Our airmen, however, saw through this invitation from the very beginning. Soon after another offer came to the pilots to take jobs of ferrying machines, which had been consficated by the Nazis, to aerodromes in Germany. The reason for this offer was either the hope that they could gradually win over the Czech pilots and crews, or simply fear on the part of the Nazi pilots to fly Czech machines of which there were rumors going round that they had been sabotaged.

This second offer found considerable response among our pilots, but the Germans were soon none too anxious to accept all the volunteers. They had in the meantime made some unpleasant experiences with those Czech volunteers. One "example speaks for itself.

Out of seven machines which had taken off from the Hradec Kralove aerodrome none ever reached Germany. Three landed in Poland, together with a Nazi observer seated in the leading aircraft, a further two landed in the Soviet Union, whilst the remaining two crash-landed for no apparent reason, rendering the machines unserviceable. Many Czechoslovak airmen succeeded in escaping to Poland—before the Polish campaign started —whilst others remained in their posts as Test Pilots at various aircraft establishments organizing the underground movement against the Germans.

Among the Czechoslovak airmen now in Britain there are some of those who escaped almost from the chains of the approaching Gestapo and reached neutral countries in their aircraft.

• The Czechoslovak airmen first organized in France where they played an important role in the fighting against the Germans.

During the short period of two months—May and June 1940—they destroyed 158 German machines, their own losses being extremely light

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. ettmirommtionto7-iniummmintimtuumimmomumnimmummummiminimminmtnmtrammutimmumimmentmommos

VESTNIK W411,111,111,111 11

I,

111,111. li t, 11,1

11

114

Then came the organization of the Czechoslovak Air Force on British soil and I take this opportunity to emphasize the wonderful understanding and spirit of co-operation shown by the RAF. authorities, who treated us with the utmost courtesy and confidence from the moment we arrived in this country.

From the beginning of the Battle of Britain up to the present day the Czechoslovak fighters have destroyed 151 enemy aircraft, probably destroyed 46 and damaged 161 in the course of 20,000 operational hours.

The bomber crews made 1,300 sorties over Germany and German occupied territories,

Be Thou Free ADOLF HEYDUK Be thou sincere and be thou true;— Should any man arouse thine ire, Then sternly judge, stern acts pursue, while courage fills thy heart with fire.

Be master o'er thyself alone, Thy heart's gold tablets ever be Thy guide; and freedom grudge to none, Then thou'lt be free as lightning's free.

Let thy loved country be thy pride; Should alien e'er aspersions fling, Staunch thy defense whate'er betide, Thy life e'en proudly offering.

That each may grow—let thy wish be— His flower of joy or free of fame, Thy one care be that thou are free As thunder's crash or lightning's flame.

Translated by Libige Breuer Sholten. dropping 2,500,000 lbs. of H. E. bombs and 92,000 incediaries on various targets.

Twenty-three members of the Czechoslovak Air Force have been awarded the DFC., 12 the DFM., and eight others the decoration of the British Empire.

May I quote the following story: An officer commanding a British fighter squadron where several Czech pilots were serving had requested the group headquarters for his squadron to be brought up to full strength.

The AOC. granted his request, informing the squadron commander by telephone that he was sending him a new batch of six pilots including two Czechoslovaks. The squadron commander's reaction was: "Couldn't I be given six Czechs, sir?"

The Czechoslovak bomber crews have also enjoyed great popularity among their commanders. The following story does more than testify to this: The Air Officer commanding the Group in which the Czechoslovak squadron has been operating spoke in very appreciative terms of the Czech crews when he was leaving his post on being appointed elsewhere. He said he was proud to have this Czech unit in his Group and "they had put up a wonderful show." He often thought of them as having the finest navigators in Bomber Command.

The greatest figures among the Czech fighter pilots are Flight-Lieut. Kuttelwascher, D. F. C. and Bar„ with his bag of 18 enemy aircraft destroyed and five damaged, and the now almost legendary figure of Sergt. Josef Frant:Sek, DFM., who single-handed in three weeks in the Battle of Britain destroyed 16 enemy aircraft, and whom the author of that fine book dedicated to the Royal Air Force Together We Fly, calls "the greatest of all Czechoslovak fighter pilots, perhaps one of the greates fi ghters of all time."

BUILDING FRATERNAL SOCIETIES IN 1943 Early reports of operation indicate that the year 1942 was successful for the fraternal life insurance societies. They wrote more new business than in the preceding year and most of them entered the year 1943 with net gains of membership and protection in force.

What about 1943 activities?

In 17 eastern states members of fraternal societies may not drive automibiles to attend lodge meetings. They may not make social calls by automobile. They would lose their gasoline ration books. Field workers are greatly restricted in the amount of driving they may do. The reason is that gasoline is needed for our armed forces abroad. Therefore there is but little compaint, and most people support the restrictions whole-heartedly.

Field workers will find a way to see people in restricted territory and they will see more people Most of the lodges that have been functioning will continue to function, and other entertainment places will be closed.

We note that most of the societies are going ahead with vigorous plans for field work.

That is as it should be. With the workers available they will spread more life insurance, which will be homemorale work of the highest character. And these workers will make more money.

Stocks of goods in the stores will soon be depleted. Some of the states are rationing liquor.

Millions of people have money to spend. They may spend it for taxes and war bonds. They will have some left. No finer way to spend it is known than for life insurance.

Field representatives should ever keep in mind this year that when they make a sale of life insurance, each dollar does triple duty.

It protects the home and family with good life insurance. It is used by the insurance society to buy war bonds. It prevents inflationary rise of prices. These are reason enough for each field worker to sell all of the life insurance possible.

V Seymour, Texas.

Dear Readers, This being such a pretty evening with nothing to do, I thought I would write again. My favorite hobby is writing letters. Seems like in the letters we get our only joy with our love ones away. We shouldn't forget to write to the boys in the service as they can do their work better if they hear from us constantly.

In my last letter I wrote about my brother being near home, well now he is a bit farther being in California. He has a New York address, so I imagihe he will be leaving sometime. It's hard to see these boys go, but everyone understands that the war can't be won by remaining at home.

I think Seymour is contributing well to the war effort; with over 600 men in the service.

It's quite a lot for a town of its size. The last time I heard we had two WAACS although this week we are observing WAAC week in Seymour, and they wanted five more. I saw one of the WAACS last Saturday and she appealed to me a lot.

I noticed that our fruit trees are beginning to bud, but as the saying goes, if it thunders in February it freezes in April, so it looks as though we can't be too hopeful. How many of you girls like to work in the yard with flowers? I could spend most of my time watering the flowers and mowing the lawn.

I see that my letter is getting a wee bit long, so I'll just say so long til next time.

Remember "United we stand, divided we fall."

Mary Petrek, I remain,

Ve , sti'edu, due 24. inlora 1943.

VESTNIK

At the front you see great human weariness, eyes heavy with sleep. This very weariness had become a source of strength; it has turned into ferocity. Our people have now found their full strength. In losing much they have acquired much.

posed on us by the enemy. In meeting them our people have shown their devotion to their country, to the Soviet Union, to Russia.

The German's devotion to Germany is based on a crude, stupid conviction of superiority.

We love Russia not because other lands are less admirable, but because Russia is our country. The patriotism of the Soviet fighter has become a strong thing, embodied it may be in the house where he was born, or in a bench under a shady tree.

It is difficult to love great things without first having loved small things. It is difficult to believe that a person who is indifferent to his mother and his children can have love for mankind. When a Ukranian in a dugout, remembering his beautiful country, starts to sing about the Dnieper, the men from Tula, Leningrad and the Volga listen silently.

Separation from his home deepens the Red Army man's love for his wife. He sees his children in a new light. He grows more attached to the tiny plot where he grew up, played and studied.

In this war man is being reborn, his youth is returning. The friendship between the peoples inhabiting our country has triumphed at the front. The sons of a dozen different nationalities, fighting in one company, live like brothers. The Uzbek is defending Leningrad, the soldier from the Far- :Eastern Maritime Provinces is fighting for the Caucasus.

In vain did the Germans try to set Ukrainians against Russians. Never before has Kiev been so dear to all our peoples. In vain did the Germans instigate our peoples against Jews.

There are Jews among the Red Army men in every regiment. Together with the others they are fearlessly defending their motherland.

Where blood has been shed, the ink of slander leaves no stain. When we rout the invaders, when we clear our soil of the ersatz people, we shall have to heal our wounds.

The destruction is great. Many families have been broken. We have lost much.

But the men who return from the war will be different. They will be wise, of a strong nature. Not only will they rapidly rebuild our ruined cities. They will fill them with a new, better and richer life.

Twenty-five years ago people died for their noble ideas, for the triumph of principles.

Today, in the fire and blood of the war, the peoples are learning to transform these principles into life more effectively.

The Germans are waging this war to destroy the Soviet State. They will perish like a tribe of savages, like Huns who have appeared too late in the arena of history. Soviet society, on the other hand, will acquire still greater maturity in the struggle for its life, will learn to display a still greater responsibility for every citizen, a purity of spirit, an internal freedom and culture, and will triumph.

V Sudeten Germans Losing Faith in Hitler NaSe Noviny, a daily of the Czechoslovak army in Great Britain, published a text of a broadcast by the German illegal station operating from the Czechoslovak frontier district.

The station is called Sudentendeutsche Freiheitsender. The broadcast stated that the future of the Germans in the so-called Sudetenlad is not with Germany but with Czechoslovakia and pleaded that an understanding be reached with the Czechs still living in this frontier district, which was ceded to Germany under the Munich pact. The announcer also advised the Germans to leave Nazi organizations.

Czechs regard this late conversion of Germans to democracy with suspicion, saying that it comes too late and offers too little.

V

The Germans are on the banks of the Terek, but they fear us far more than they did when we were at the San. The strength of love can only be tested in trials. We did not seek these trials, nor did our motherland. They were im-

Real Love Father: "Now look here, Jackie, if you aren't a better boy you'll never go to heaven."

Jackie: "I don't want to go to heaven; I want to go with you and mother "

Maturity ILYA EHRENBURG "I've never in all my life done so much thinking as in the few nights I've spent in this dugout," a Red Army lieutenant told me not long ago. Rubbing shoulders with death, overcoming fear, acquiring a sense of historic responsibility makes a hero out of a person formerly not very sure of himself.

It may be said that the biggest event of this past year has been the growth of than in war, his new feeling and consciousness. Our great and burning hatred for the enemy is a hatred born not of printer's ink, but of blood. Our people are not blinded by hatred. On the contrary, it makes our vision clearer.

The Germans' hatred for other peoples is their natural condition. The Soviet Republic, when it came into being, overflowed with a benevolence that knew no bounds. We followed the drama of Germany at the beginning of the twenties with sympathy. In those days we shared our bread with the starving Germans.

We had many illusions. We exalted our neighbors. Many of us underestimated the historical peculiarities, the traditions and psychology of Germany. When Hitler treacherously attacked us, our people were far from hating the Germans. "Have a smoke?" And our Red Army man good-naturedly offered the S.S. prisoner a cigarette.

The Russians expected to find deceived soldiers. Instead they found impostors who, having plundered the collective farm women and used up all their bullets, mumbled "We are not to blame, we were sent."

Many of us waited for the Germans to come to their sense, to grow ashamed and to revolt. The Germans meanwhile did not waste their time in academic disputes as to which butter was tastier, the Serbian or the Ukrainian. Before long, however, our soldiers saw that they were not faced by men, and then the character of the war changed.

Our hatred was not-directed against an abstract conception of race, not against a hypothetical Germany, not against some organism called the German people, but against the brute force and savagery, the spider morals and jungle laws of the enslavers of Europe, against the pedantic brutality, the methodical pillage, the arrogance of the ignoramuses, against everything that to-day represents the German.

We hate the Germans. Our struggle has acquired universal significance. Hatred for the Germans has not turned us into aloof egoists; it has given us a new sense of fraternity. When they read of the tragedy of France, of the ashes of Lidice, of the courage of the Serb shepherd, our Red Army men feel a deep affinity with other peoples.

Like our hatred, our contempt for the Germans did not come to us at once. The material culture of the German weighed heavily with us. At the beginning we just could not imagine that the cradle of typography, the country with a model industry, that neat and clean Germany could be home of two-legged beasts.

We assessed the culture of a nation by its literacy, by the amount of soap consumed per head of its population, by its railway network, its industrial development. When we met the Germans we saw that beasts could hold university degrees.

Strana STUDY OF LAW, HISTORY, AND PHILOSOPHY FORBIDDEN TO CZECHS The Nazi-controlled Prague paper, Der Neue Tag, on October 22, published a German decree specifying the conditions under which Czech students may continue their education at German universities, after the closing of the Czech "middle-schools" (equivalent to the American high schools.) The decree enumerates the subjects open to students and they include: medicine, veterinary sciences, technical sciences, forestry, agriculture, metallurgy, natural sciences, national economy including insurance, creative arts, and music.

Access to the study of law, history, and philosophy is forbidden to the Czechs, which, in effect, means that they cannot become judges or lawyers, historians, or educators. Law, history, and education must remain a German monopoly.

V NAZIS SELLING GOODS TO PEOPLE WHOM THEY HAVE ROBBED ' The Czechoslovak Press Bureau in London reports from Bratislava that the government of Germany sold to Slovakia a river steamer for nine million crowns. Upon the arrival of this vessel in the Danubian port of Bratislava, all the members of the Nazi puppet government of Slovakia welcomed officially this addition to the small Slovak river fleet and expressed deep gratitude for the "generous" economic help given by the Third Reich.

The background of this transaction is very interesting.

Prior to the dismemberment of Czechoslovakia, the Czechoslovak Navigation Company had the largest fleet in modern steamers on the Danube River with the exception of that belonging to Yugoslavia. When the Germans occupied Czechoslovakia, they took over seveneights of this fleet, explaining that the Slovaks may claim only one eighth of it, because Slovakia was contributing only one-eigthth to the State expenses of the old Czechoslovak Republic. Thus the German fleet acquired a dominating position on the Danube. Now the tricky Nazis sold to the Slovaks one of the stolen steamers, and let them pay for it, although it will continue to be used by the Germans.

V ARMY JUNGLE BOOTS MADE FROM COTTON Washington.â&#x20AC;&#x201D;Because leather shoes last only a few weeks under jungle warfare conditions, the Quartermaster Corps of the War Department, has developed a new boot of cotton canvas and rubber for use by troops in tropical climates. Cotton provides about 90 per cent of the material going into the boots, according to the Quartermaster Corps.

Both crude and reclaimed rubber are used in the sole of the boots, and the cloth top is dyed olive drab. The tops are approxioately 12 inches high, providing, protection against thorns and insects. Advantages of the new type boot are that it provides a cool, porous covering for the foot and can be cleaned and washed easily.

Cotton Sweaters Spring will bring a host of sweaters made of cotton which look and wear like wool. A special knitting process and a brushed finish give the weaters a soft effect. They're made of non-priority materials and they're easy to keep fresh and clean.

Cotton Leather Development of a "cotton leather" which can be used as a substitute for many leather and rubber products has been announced.

Manufactured through special treatment of cotton, the product is semi-flexible with a tan. leathery ur face. It is available in planks, strips and rolls.

Ample Cause First rooster: "Something's wrong with Mrs. White Leghorn. Do you know what's bothering her?"

Second rooster: "Shell-shock. She sat on some eggs and ducks came out of 'em."

V2s TNIK

BUMS it Galveston, Texas.

Dear Readers, Well being my first letter was published I will try again, but first of all I want to thank the editor for publishing it.

Here at Galveston we had a great deal of excitement. On Tuesday the ninth, we had a parade. The main attraction was a 2-man Jap submarine, which was captured off Oahu island, December 7, 1941 This sub is 81 feet long, 6 feet in diameter and weighs 17 tons minus its motors. The parade also included about seven bands, a large group of soldiers, sailors, coast guards marching, there were several army trucks, jeeps and different organizations that are helping in this war.

This 2-man Jap sub. is traveling from town to town and the purpose of it is to sell more War Bonds, and Stamps.

After the parade the submarine was on exhibit in town and the one who wanted to see it had to buy one dollar worth of stamps.

It was grand to see it because that is something we do not see often. In this submarine were 2 dummys which were to be Japs, to bad they were not real dead Japs.

The total amount of War Stamps sold was $4954.50.

Lets remember Pearl Harbor, and Buy War Bonds and Stamps.

A regular reader, Lillian Scholky.

Abbott, Texas.

Dearest Readers, I haven't written in so long that I almost forgot how, but try again. The weather here in Abbott is bad the winds would blow you away whenever you go outside. I am still going to school and I like it because we have lot of fun along with a lots of hard work. If this war keeps on we will soon have to quit going to school, because we haven't got hardly any teachers left now, and the army is still taking them everyday. We have only three teachers upstairs and five downstairs along with no superintendent. My subjects are: H. E., English I, Jr. Business and General Math.

I like them all pretty well. Abbott has a good many visitors. Soldiers come and visit our school, some are ex-graduates and some from different places we are allways glad to have them. I guess all of you have some kinfolks in the services of our fighting forces. I have one uncle and four cousins. My uncle Sgt. Emmerick J. Pavlas is in Australia. We miss him very much. One of my cousins Sgt. Albert J. Pavlas is in Kansas, Johnnie Vrana is in Oregon and Pvt. Eddie Vrana is in Abilene and Staff Sgt. Edwin Velek is in the Navy somewhere overseas. I have a brother-in-law in Mass. My sis and the baby went to stay with him. I really wish they would be at home, especially the baby. My sister's boy friend is in California. We really mis him too, he is more fun to have him around. He writes he likes California,bu t give him Texas first.

Well I must close my letter and I will write A reader, again.

Dorothy Pavlas.

P.S.â&#x20AC;&#x201D;You boys in the service write few lines to the Vestnik we like to read your letters.

Seymour, Texas.

Dear Vestnik Readers, First I want to tell you about a big sandstorm we had here last week. It was awful.

The spring is just around the corner and I think everyone is busy.

Not so long ago I wrote about my cousin's fourlough from Panama Canal Zone, this time I will bring you few sentences from my brother's letter. The letter was not censored so I think it is alright to give it out.

Cpl. Fr. Simaichl left New Jersey about last of September, and he was on the big ship for 6 or more weeks, seeing nothing but water for 42 days. Golly it must have been awful.

Just think he made over 16,000 miles, nearly two thirds of the way around the world. His first stop was at Cape Town. He writes, "Thank God, I am safe, got my feet on land."

Then the soldiers went in different directions. Brother and one of his buddies went to Palestine. Cpl. Frank from the biggest state of Texas and his buddy from the smallest state of Rohde Island. Both are in Ordnance Motor Base Shop.

On Christmas Eve, Cpl. Fr. Simaichl and Cpl Casmo T. Villa, both being Catholics went to midnight Mass at Bethlehem, the original city of Bethlehem, the most beautiful place.

Then on Christmas, all American soldiers had Christmas dinner with all. the trimmings.

Palestine is mostly filled with refugees from different overrun countries and of different nationalities. Brother. had couple of dinners with some czechs. He said, "just think sis what it really meant for us soldiers to really set to a table with lace table cloth and silverware and chine dishes and chicken dinner just like the one we are used to at home, you know Mom's good ole meals."

Then later Fr. and his buddy went to Jerusalem, and the River of Jordan, Dead Sea, and lots of other places. I guesS you all know the Arabs ride donkeys, and mules and that is the main transportation power used exclusively. You don't see automobiles like you do in good ole USA. Oh yes, I must tell you all boys and girls to write the boys, and write often. And don't forget the WAAC'S too. By the way this is a WAAC'S week, so you girls between 21 and 44 years of age join the Waac's and free a _soldier.

Sincerely yours, Frances Simaichl.

El Campo, Texas.

Dear Readers, This is my first try at writing to Vestnik and I hope it doesn't reach the wastebasket.

I am 6 feet, 2 inches tall, have brown hair, and am 18 years old. I work in a creamery. We make ice cream and bottle milk and sometime soda too.

I am just getting over the mumps. They weren't so bad except that I couldn't eat very much.

I have just filled out my questionaire this week. I have two brothers in the army. One is Staff Sgt. at Camp Clairborne, La., and the other is a Pvt. at Ellington Field. I would like to see some letters from Ellinger and Fayetteville, for that was my home until a couple of months ago when I moved to El Campo.

For amusement I go to the show and USO. dances and sometime a private dance.

The days are getting longer and I am glad for I work from seven o'clock until six and that doesn't leave much time for anything else.

I'll be singing off, but I'll write again if this is published.

Yours truly, Louis Janosek.

V San Angelo, Texas.

Dear Readers, Here I go again for a bit of writing. This is my second time writing in the Vestnik. I enjoy writing and reading the letters that are in the Vestnik.

The weather here in San Angelo is really nice and warm these few days. Only the wind does get a little to wild sometimes.

I have written to you readers in my first letter about my brother "Eddie Bubenik" who is in service and still stationed at Homestead, Florida. Well he made PFC. last week. Eddie is still working in the PX. Today mother and dad got a very pretty Valentine from Eddie, and yesterday mother and dad sent him a box of Valentine candy by air mail. Hope he enjoys eating the candy, wish I could be there helping him eat it. Eddie seems to like the army much better everyday.

I write to two boys in Camp Luna New Mexico. My cousin Majorie Polansky is doing likewise. I enjoy writing to the boys and like very much to receive their letters. I also write to

ye stiedu, dne 24. fuaora 1943. my cousins who are now overseas. The boys can write some very interesting letters.

I want to say hello to all the folks in Jourdanton, Texas and especially grandmother Strakos. We hope that aunt Mary Kocurek is feeling much better. Aunt Julie don't worry about Marjorie, she is fine, and I bet you would not even be sure that is Margie if you was to see her now, for she, has really changed.

Will close for this time, so until next time keep the home fires burning.

As always, Lillie Bubenik.

V Abbott, Texas.

Dear Readers, It has been quite a while since the last time I wrote to the Vestnik. Thanks to the editor for publishing it. I do enjoy reading the letters of the Vestnik, but once in a while they get monotonous.

We have just finished our mid-term exams not long ago. I was surprised in my grades being higher than I thought I have made.

Since Abbott is so little there are hardl any letters from here although once in a while there are a few.

The last time I wrote to the Vestnik I told you that I would like to exchange letters with some of you boys and girls, but I did not include my address, so here it is: Doris Popp, Route 1, Abbott, Texas.

In closing I would like to wish everyone health and success.

Truly, yours, Doris Popp.

West, Texas.

Dear Readers, I have been reading the letters in the Vestnik for quite a while and enjoy reading. There seem to be less letters in the Vestnik than there used to be. I'm trying my best so there will be at least one more.

Everyone writes about the brothers they have in the service. I think I will too. I have three brothers in the armed forces; one is stationed in Blackland Army Flying School in Waco, one in Sheppard Field, Wichita Falls and the other one is stationed in New Jersey.

I am proud to have three brothers in the service and I know everyone else is too.

I will tell you a little about West in this letter. We have six churches and two dance halls here, namely the SPJST Hall and the St. Joseph's Hall. We are having quite a few dances here now. I enjoy dancing and know some of you do too. At the dances we have here we have quite a few soldiers from the Blackland and Waco Army Flying School in Waco, since it is so near. They are always welcome to the dances we have here. There are only a few boys left here in the civilian life.

I better sign off for this time and leave room for others.

If any boys or girls care to correspond with me, I would be glad to answer all letters.

My address is: Lucille Kubacak, Box 227, West, Texas.

West, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik and I hope it is published.

I live in West, Texas and I assure you it is a grand city to live in. There is some sort of an entertainment here almost every Sunday, and you really can have an excellent time if you attend them.

We have three schools here namely: two grammar schools and one high school which also has a large gym. The gym at the high school is what the pupils always wanted.

There are quiet a number of other interesting things at West and I think that if you ever visit West you will have a swell time.

I guess I better close for this time, but will write more about the city of West next time if my letter is published.

If there is anyone who would like to correspond with me my address is: Agnes Pustejovsky, West, Texas, Route 2.

Ve stPedu, dne 24. fulcra 1943.

High School Enthusiastic About a Czech Play The letter which we here take pleasure in presenting to our younger generation with a sincere recommendation that they read it carefully and take its contents to heart, is from a high school student. We would be glad to receive further contributions of such nature.

TO MY YOUNG AMERICAN FRIENDS

I was brought up in tech spirit. We, the American generation, have a somewhat different theatrical knowledge. The younger generation, born of European parents in the United States, especially when beginning to visit high school, gradually grow away from that Lech spirit. However, it is not their fault as I think surroundings are much to blame.

Last Sunday, after a long time, I was with my parents and friends in the tech theatre.

It was a jubilee presentation of our favorite artists, Mr. and Mrs. Havelka, "Zamilovana babieka". I do not know why, but it was, in my estimation, one of the best plays that I have seen, taking into consideration both American and Lech plays. From this play, I had impressions that I never felt before. Not only was this play a great success for the Havelkas, but it satisfied every single person in the audience. The play was understandable, had beautiful scenery, and was enacted very enthusiastically.

I am sure that if more bf our young American people visited the fine, understandable plays of this kind, they would deepen their knowledge and at the,same time keep in step with their own American spirit.

I confess that I have not visited the tech theatre very often in the last few years, but this play, although very simple, appealed to me in such away that I think our young American people would have a certain pleasure and benefit if they attended Lech enterprises more often in the future. Although the scenes of Lech life are far different from those of America, we find they both have a distinct beauty of their own. Now I understand more thoroughly the stories I hear from my parents and friends about life in Europe as this play tended to explain things to me very nicely.

To broaden our knowledge, our parents should instruct us to attend tech theatrical performances. This will develop a better understanding between the American generation and their parents.

I believe that my young friends will comprehend my written thoughts and I hope the editor of the English section of Vestnik will publish my views on the subject. Perhaps other young people will follow me upon similar opportunities in this manner.

M. Vorlicek.

Editor: The words of prof. E. B. de Sauze come to our mind in this connection. They cannot be repeated too often. The learned professor said: "The study of the Czech language becomes of the greater significance and of very special importance to the young people who trace their immediate ancestry to that land. Their minds are particularly receptive to Czech culture; through mysterious atavistic influences, they are attuned to the beauty of both the Czech language and literature; they exhibit a natural interest for and a keener intelligence of the history, customs, and traditions of that country. What a pity that they should not be given an opportunity to study the language of their fathers! What a waste when the certain command of the language, acquired in the home of Czech parents, is not supplemented by a further study.

"It is all the more regrettable because the study of the language of the parents strengthens the natural bonds of affection and of understandings in the family. Many maladjustments in foreign homes would have been avoided if the young generation born on Ame-

VESTNIK

rican soil had studied the language of their parents. We all are so prone to scorn a culture that we cannot penetrate, we are so tempted to condemn all other customs simply because the are different! Children would conceive greater respect for their parents if through a freer exchange of ideas in a common language they could truly know the thoughts and aspirations of their elders and familiarize themselves with the background of life in the old country."

V

The Scarf Dancer JOSEF tAPEK `The Californian Rose" was still sounding in my ears as the curtain fell and we sat waiting for the next number on the programme.

RuZenka and Vaclav, who had been holding hands under the table till they were bored, were too shy to look at each other before all the people in the stalls. Vaclav was feeling mortified; he was tormented by the thought . that his own face was strikingly like that of the contortionist who had just raised such a laugh, and he felt that the audience were laughing at him too. Even now, from the noisy, unfriendly space around him, derisive glances kept leaping out, eager for a laugh at the expense of a defenceless neighbour. He could feel them them fluttering over the back of his neck as he sat with bent head. He dared not move or talk for fear of reminding someone of the unfortunate likeness.

RuZenka was consumed with silent jealousy.

She thought that Vaclav looked at the contortionist's pretty partner a great deal too much. She was afraid of women like that— "theatrical," she called them—and her eyes slowly filled with tears. What a difficult, treacherous place the world was! They ought not to have come here!

If she only knew ! Knew that life is a barren wilderness strewn with heaps of refuse: ashes of yesterday's happiness, shattered fragments of moments which seemed eternal, the rust of pleasures flung next day, next year, into the greedy maw of time; drunkenness, merriment, ardours, headaches—all alike, grey rags of disillusionment hung out on Godforgotten fences and dragged in the dust by the wind. Who throws them there? Not I! They fall there of themselves.

Ru2enka's eyes were wet. I feel like that too at times. Something within me gives a faint, sad little chirp, like a child or a frigthtened bird: but no one notices it. When I was little, my mother used to take me into the woods and then hide, and I would cry and cry till the sobs quite choked me.

What's the next number: Fred and Freddy?

No, number seven: Paquita, the Scarf Dancer.

The music crashed out like strident liquers, satin ribbons and a huge spray of bonbons.

The lights went out, and, through the twilight, the black cavern of the stage filtered reluctantly.

Aha mirrors! and among them whirled a rainbow-coulored spiral of gauze. Nothing special; we've seen dancers like that before. A wavy line flowing through the air, lit from above by a fierce iridescent light, a gold headdress on her head, a fairy diadem cleverly shielding her eyes to save her from losing her sight like Loie Fuller.

The skill of the exploit grew more marked.

"That's good!" pronounced forty regular attendants in unison, forty neurasthenic individuals scattered here and there through the cabaret, who were connoisseurs; better than it promised at first. The scarves streamed out through the darkness of the stage, spreading as they flew, showing their colored stripes, quivering in flowing waves on shining wings.

What might have been a blossom changed to a sunset cloud, an angel's plumes, a tropical butterfly.

Decresendo, dazzling change, infinite play of color and movement, all-devouring confusion. An angel freed itisat from, the fiery vor-

Strana 17. tex and vanished without time to throw you a blessing, swallowed up by a butterfly, the butterfly by a live orchid, the orchid swept away by a volcano throwing streams of glowing lava and opalescent sparks into the silent, devouring darkness. Something gave a sigh..

Now, o look! Brilliant colors waving to an fro; the bright arteries of a god streaming in all directions; into the darkness soared the rainbow-hued embryo, the soul, delicately curving like the calyx of a lily, rose and was extinguished in the onrush of infernal fires, wringing its hands above its head, trembling in'the anguish of untimely leave-taking. But its anguish did not last; like all the other phases, its duration was but a moment. That is not like me: I am sinking and fading so slowly that I can hardly bear the lingering pain. .

The colored scarves whipped the air; a bubbling column of lights shot up and quivered away into nothingness. Gutsy flashes curving —sighing—was that a sigh? or whence did that icy chill of terror blow in? Agaixn! A shiver of anxiety shook the audience; opera-glasses were raised in sudden apprehension. No, it was nothing. The dancing is growing ever lovelier. This is like nothing we have ever seen, before!

"I have naught of another's and naught of my own, I am the place of beauty where glowed a fuelless fire, I am in its very kindling."

The flames and the whirl of shining colors, wind-blown scarves, flared up and went out; countless fires colors streamed out furiously into the darkness: a drunken rainbow dancing in chaos! and it moaned, nay, cried out in that flaming apotheosis. Out of that madness of fires, lightings and burning colors came the sound of sobs and wails. Fear, like a mad ape, sprang on to the backs of the onlookers . . . Something had gone wrong!

Everyone who had a nodding acquaintance with the commissionaire used it now to slip past him behind the scenes. A car was bearing away the almost lifeless dancer.—Hullo!

What's happened —"Those spectres," as she called the colored sashes and flying veils, had wrenched themselves out of the control of this tamer of flames. The futterflies, the angels, the fiery greetings, striving in ruthless desire for an existence of their own, were feeding cruelly, greedily, on the strength of her body. She felt herself strangled by the very beings to which she used in sovereign play to lend a fleeting life by the power of her art, felt that she was swooning and losing herself, being hurled pitilessly into the void by their intangible fury. Then she had cried out and sobbed; she was losing her hands, which were changing into torches and fluttering waves of burning silk, losing her feet, which were striving to carry her away from the claws of that murderous power. When at last, summoning all her will to live, she managed to overcome the destroying fury of those raging forces, she fell to the ground, exhausted and broken.

Believe it or not as you will.

It was only thanks to careful and expert nursing that she managed to cling to life.

She is just alive, but she will never dance again. She wanders along the embankment by the river, huddled in her black cloak, old, bored, and irritable, leaning on the arm of the patient companion whom she is always nagging. Having once fought such a battle for her life, she manages to hold on to it. She will live on obstinately and uselessly for another ninety years, though she has long since ceased to have any interest in the world, or even in life.

Translated by Dora Round.

V Czechs Getting Impolite The weekly, 7‘ 7denik, in Prague, reprimands the Czech public for becoming very impolite towards the officials. As the officials are largely Germans, this impolitiness, in view of the German reverses on the Eastern Front and in Africa, is very significant.

vtSTNIE

/Aroma 1$.

SMUTNE PRA2SKE PiSNItKY. Jan Pia'.

V Praze nezpivaji pouze basnici a ne pouze ohlas jejich zpevii doznI dasem az k nam, do Anglie. I pratigti pisniekati je gte zpivaji, lidovi pisniekati, o nich tu slygime tak malo. A piece katiclY Pratiak, kali* tech vi, jak ty pratiske pisniely umely obveselit, osvelit nebo rortesknit. Pratiske hospody, pivovary i vinarny mely sve pisniekate, uznane i neuznane, sve popevky, v nich se vtidycky odratiela soueasna doba, politicks deni, politicky vtip nebo politicks proudeni. Mnohe z nich byly velmi dobre a jejich melodie provazela nas do samoty exilu a v mnohem z nas se probudila, vesela, ve chvili g t'astne, smutna ve chvili nostalgie Byly to vgak vetginou stare pisne, pisnieky nove k nam cesty nenalezly, zastavaly mace gsky stranou, jednak proto, tie je nikdo nevydaval a neposilal, jednak proto, tie se bylo starati o pisne vatine, hlubgi, dokonale, a dila hodnotna, o lyru uznanYch basnikri-tvfircri. Nepodceriujeme v gak lehkYch pisni, popevkil, jimiti hovoii itsta lidu, kterY nas pozoruje, ac nas nennitie ptimo videt.

Musime se tedy spokojit pisnemi, jak k nam nahodou zavanou v Ustnim podani eloveka, kteremu se piece jen podatilo prchnout z protektoratni kiece, v niti jests pied pul rokem V jedne z techto lidovych pisni se zpiva, o skYch vojacich v zahranidi. Poslechnete si, jak za nag e vojaky zpiva v Praze neznamy autor teto pisniely: Daleko v cizine vzpominam, daleko rodna, je zem.

Pozdravy tesklive posilam po hvezdach do viasti vgem.

Kdo se jests pamatuje na pisnieky z doby, kdy jsme pied vypuknutim valky opougteli Prahu? Nikdy nebylo v pralskYch pisnich tolik smutku a tialu co dnes; nikdy tolik touhy po navratu At'astnej gich ztracenYch chvil; nikdy tolik nostalgicke touhy; nikdy tolik napovedi za slovy a hudbou, pinou stesku. Nemohu ptipojit melodii, ale zadtete se do slov teto, zdanlive jen sentimentalni pisne: V pokoji se tie stmive. venku se jiti ptipozdive, a ja, hleclem chvile ztracene.

BilY kout me cigarety vykouzli mi bile kvety, ktere vadnou jako srdce me.

Vgude klid a vgechno kolem bile, ach, kde jsou ty chvile, prosinec a snih.

To hledani ztracenYch chvil, tiha protiivane samoty, vgechen ten yyzpivanY smutek ma dnes u nas doma jinY kolorit, jinY smysl a umi v posluchadi vzbudit cit jinY, neti onen, kterY budi pisnieka o prchajicim mladi, Vanocich nageho detstvi a tak podobne.

Lidova, piseri je nejjasnej gim zrcadlem nalady lidu doma; v Praze se vesele pisnieky desno nezpivaji. Jen ty zahotkle, teskne, zpivajici za horizontem slov o zklamani, eekani a nadeji. Je-li vgak v techto pisniekach piece jen kus profesionalni machy, pak ji jiste neni ve vergich, ktere napsal na g novY eeskY vojak, nedam° uprehlY z Prahy, sam. Spechal ty verge proste epiky vykiiknout hodne nahlas a — nado Anglie a vstoupil stavuje tiivot — pti gel do naafi (jinak ji v Praze neteknou) armady. Je to spontanni vYraz citu a, jak skromnY actor sam tika: "U nas dnes katiclY jen basni, katidY pige verge a basne eteme vgichni".

a

Nad deskYmi kraji huste mraky stovky nagich lidi je jiti pobito.

V stInu figske mod. hyne slovo botii, avgak Ceske srdce neni zabito.

Dale z Ceske zeme dal gi pest rostou, kolem neptitele tvoti tiivY plot.

KatidiekY tam 'deka, jednu chvili hroznou strachem neptiteli kane s 'dela pot. itady (Hive huste nyni kvapem fidnou, dlouha rusks bodla hrtzu nahani.

Evropa se tilvi jenom stranou pomstou — neporrate Nemcum 2aclne pok 'anf.

Kdysi Wolker hledel do dude eeskeho &hake,.

"Nejhloubej, delniku, vidim nenivist" — napsal v jedne ze svYch balad. Co by psal dnes?

Vtidyt' v to gradaci prostYch vertu tu gite pH= vteni desks krve.

A jests jedna pisnieka se houtievnate •udrtiuje od dob pomnichovskYch ati dodnes: Negt'astnY Bene gfry statedek, Negt'astnY Bene gilv stet.

Vgechno nam sebrali, jenom nam nechali Hachu a Protektorat.

Vgechno neg testi, ktere nas postihlo, je v tehle parodii. Na gtesti v negtesti — Praha jests zpiva. Jeg te ji neurdousili.

V LIDOVA VALKA. J. Urzidil (New York).

Nedavno pkiletel do Ameriky clipperem ky pramyslnik". Pokou gel se vyzkoumat, byloli by mane ziskat snesitelne mirove podminky pro nemecky generalni stab, ,po ptipade pro pruskou junkersoku kastu. Tyto pokusy se budou opakovat tak jako se stale znovu vynotuji teorie o rozporu mezi Hitlerem a jeho stoupenci na jedne strand a vildci nemecke armady na strand druhe. Znovu a znovu jsou tito generalove vydavani za prave nemecke gentlemany, s nimia by se meli demokrate posadit za stul k vyjednavanio mirovYch podminkach. Za to by byla Nemeckem zaplacena odmena: byla by odstranena nacionalne socialisticka vadcovska skupina i s Hitlerem. Krome toho by bylo Nemecko zachraneno pied bolg evismem, kterY je vydavan za riebezpedi pro Evropu a pro celY suet: Potom by opet clanskY anebo jinY prrimyslnik skiopit oei a prohlasit: "Vag spolek se SovetskYm svazem je piece jen zdanlivY a oportunistickY. Ve skutednosti mame v gichni v teto yeti jednotne mineni."

KatidY vi, tie nahrazenI nacistickeho vtdce nemeckYmi generaly, to jest pkevatine pruskYmi junkery, by znamenalo vyhaneni d'abla belzebubem. Junket', a generalove pomohli piece Hitlerovi do sedla. Je v gak pozoruhodne, tie tito generalove a junkefi stale poeitaji s nejakYm rispechem ye SpojenYch statech.

Jaka je stkizlive, skuteenost? Armady spojencri bojuji proti nemecke armade, jejim vojakam, dfistojnikam, generalrim a Stabnim dustojnikrim Ti vg ichni maji bYt poratieni, aby byl poratien Hitler a naciste. NemeckY narod dodava, lidskY material, pottebnY nacionalnim socialistrim i armade. Ponese proto materialne, politicky a moraine dilsledky poraiky: Chceli nekdo zachranit nemeckY lid pied tim, aby si byl vedom sve poraiky pak nejlep gim prostiedkem k dosatieni toho cile je mir s generaly. Nesmi se pH torn zapomenout, tie nacionalni socialismus eerpal nejvice z prolhane nemecke doktriny, hlasajici, ze nemeckY rod nebyl poratien roku 1918. Nemeeti nacionaliste po roku 1918 jsou ptesvedeeni, tie Nemecko nebylo v poli poraieno, bylo ptinuceno k padu ranami, ktere mu zasadili eetnYmi dykami do tYlu socialists, demokrate, 'tilde, zednail a vYmar gti ctitele Goetha.

Pramyslnici jsou nejvhodnej gimi mirovYmi andel, ktere posilaji generalove. SoudI se, 'tie danskY anebo nejakY jinY pramyslnik nalezne porozumeni u americkYch prrimyslnika.

Budou spolu vedetet tak, jako spolu vedeti konec koncri generalove rriznYch statri. Mnoho velkYch \Teti se jiti zrodilo ph dobrYch veeekith a dobrYch doutnicich. Prod by pti nich nemohl vzniknout snesitelnY mir pro nemecke a pruske junkery?

Posledni nadele Nemcil je nyni mezinarodni spiknuti reakce. Je veci spojeneckYch narod0 katidou i sebe vzdalenej gi motinost dobneho nebezpedi znemoinit. Thin v gak Mei, ze ptedpoldady pro piaci mirovYch poshl tohoto druhu jsou naivni a mylne pies to, tie ye SpojenYch statech je tiida monopolistickych kapitalistri, jejich vliv nikdo nepodceriuje. Nynej gi zapas je lidovou valkou.

AmerickY narod jako celek se ji aktivne

Ve stiedu, dne 24. unora 1943. eastni a nespini se se nadeje tech, kdo chteji americkY narod ptipravit o ()vote vitgzstvi obedovYmi rejdy. Zaruka toll() je rychS7 rozvoj socialnfho pokroku ye SpojenYch Statech, o nemi Evropa ma dnes spravne ptedstavy.

Nikde na svete pricipy- pokrokovelio4beiitlismu v tak kratkem Case neudelily .tak,rYch vYvoj evolueni cestou jako ye SpojenSth statech. Nikde nerozgitil se jednotnY • tiivotti standard na tak eerie jednotlivce a vrstVy. POsitivni princip, "kdo pracuje, at' ji" se uplatnil v nebyvale mire zasluhou zasady "equality of opportunity". SoukromY majetek jednotlivYch velkYch podnikatela nema dnes takOveho vYznamu jako mel drive, jeho vliv se jegte zmengi rozvojem statni kontroly a postittriovani. Kdyby si proto myslil nejakY prtmyslnik, 'tie by snad mohl dosahnout dohody na prospech nemecke reakce s jinYm pramyslrifkern, tak by sazel na fale gneho kora& AmerickY narod bojuje za svobodu a jeho mravni Ode' nejsou pH torn mnohonasobrii miliardati Ipeochy Astora, Morgana, Vanderbildta,. Rockefellert, nYbri svetle zjevy americkfth Qin; Franklin, Washington, Lincoln a Roosevelt.

AmerickY narod vi dobte, co by junketi a generalove ueinili s nemeckYm narodem: ptedevdirem svetova, valka Vilemova, vetra inflate a Hindenburg, dnes nacism, zitra bud' nationalne socialistickY svetovY tad anebo, kdyti,:to nepujde, novY Hindenburg a v nejbliti gich letech by se zase cele divadlo mohlo opakovat.

Co si vlastne tito "dan gti pramyslnici"a timedi generalove mysli o Arneriearrech?

ArnerickY lid ocirriitl tote Mfrove soridOvatil.

Spojene staty budou pokraeoVat ve valce ria thitlade konceptri, ktere tirei jejich osmimitiorrova armada a 130 milionu americkYch •lidi doma. Spojene staty uplatni tak svaj program demokratickY, svetovY mir, kterY odstrani vgecky imperialisticke metody stare diplomacie, vgechny jepiei kompromisy a zajisti ygude na svete idealy svobody a demokracie.

V POPULARNI SOVETSK.A. LITERATURA ZA VALKY. Tak jako ye vaech valeicich zemich i v Sevetskein svazu pusobi valka na celY iivot a karnse podivame, vg ude se setkavame s jejimi stopami.

Neni zeme, kde je ptimo nenasytna touha• po knize a easopise. A tu s valkou, ktera ptinagi•e vg em omezeni, byla sovetska vydavatelstva postavena pied di letiitY problem, jak zutitkovat co nejlepe ptidely papiru, jak gettit s katiclYm jeho kilogramem. Podivame-li se po sovet.skYch knihkupectvich, jest nam tici, tie na jedneveci sovetska nakladatelstvi na,prosto nijak nage._ tti a to na popularnIch publikacich, ureenYch pro nej girg i lidove vrstvy. Literatura pro lid vychazi v Sovetskem svazu ye stejne ohromrdrehOleli jeg te vetSich nakladech net pied valkou, Tato literatura ptina g i do tovaren a zavod.fi,,,do kanCelati i na dalekY venkov pravdu o pray*t.h pfidinach dnegni valky, o nenavidenem tell, vyvolava, proti nemu ha y a probouzi„nejuglechtilej gi city v sovetskYch lidech. Z tiskaren se do cele zeme rozletuji miliony vYtiska pane upravenYch drobnYch knitiek, ktere se obraceji nejen k rozumu sovetskeho etenate, ale mluvi i k jeho dug i, k jeho srdci a maji ohromnY vliv na sovetske lidi, vedoucI s nemeckYmi fa g'istickYmi vetielci nelitostnY boj na tiivot a na smrt za svobodu sve viasti, za mir a gtesti budoucich pokoleni. Tyto publikace, psane nejlep ginai sovetskYmi spisovateli, autory svetovYch jrnen, jdou ptimo na dradku, hned po vydani mizi site z prodeje, ale koluji mezi lidem tak dlonho, dokud se iipine "nerozedtou". ttop je delnici, rolnici i inteligence. ttou je mladi i stari, .jsou piedditany celYm skupinam lidi. Jsou to olanive psane epigtoly, ktere uci sovetske narody,* je tieba diny uplatriovati lasku k jejich vOlce spoledne viasti, jak slink' je nutno nenavideti zaketneho a bestialniho neptitele, jak statidne je tieba bojovati na fronts i v zazemi, sticke hordy byly -bine vyhubeny. Jsou to , knihy o hrdinstvi, tiivote a smrti, knihy o nenaviSti a Uwe. Ztstanou i po valce skvelSun dokunientern si/y nnrodt, bojujicfch za svobodu.

Ve stledu, dne 24. imora 1943.

Zku e bni pi lot.

7KUSEBNi pilot "a backroom boy" z diska _leteckkeh viterstvi, ziskavankch o.Pergnimi .piloty•a posadkami -- a pti torn pilot dis. 1., jeho odvaha, technicke znalosti, schopnost a svedomitost rozhoduji tak east° nejen o viterstvich, ziskavankch porteji operaanimi piloty, ale o tivote pilott samotnkch.

Nebot' letecka viterstvi spojeneckkch i nagich nad nimit se radujeme, jsou s maternatickou nutnosti vkslednici dobrkeh vkkont letee i motoru. Leteelca schopnost, odvaha a yule bojovat by nemohly samy o sobe sti pineho vksledku, kdyby nebyly podepieny clobrkm letounem, kterk zarueuje stoprocentne bezvadnk vkkon v neirozhodnej gich okaraticich.

Velke. Britanie takove stroje ma!

Proto talc dasto dteme v novinach nejen o vzdugnkch viterstvich spojenct, ale take o tom, i.e nag letoun typu X, byv napaden Junkerst nebo Focke-Wulft, se ubranil a bezpeene se vratil na mateiske leti gte s 303 zasahy z nepfatelskkch kanont a kulomett.

Zen dobrk pilot a dobrk letoun dokate, takovk vkkon. A jest na zku gebnim pilotovi, aby jen takove stroje propustil k operadni jednotce.

Na tovarnim Pod vkbornou kainuflati "kdesi v Anglii" jest skryto zkugebni letigte tovarny Vickers-Armstrong, a jedne britske udriovaci jednotky RAFu (Maintenance Unit). Jsou zde zkougeny pfechodne uskladriovany hlavne Spitfiry, ale krome toho i letouny vgech typt, od Skolnich stroje at po take, bombardovaci letadla, aby pak byly podle potfeby rozesilany k leteekkm jednotkam.

Letouny, ktere sem pfijdou, maji za, sebou jeden nanejvkg dva, zku gebni lety v tovarne a je tkolem zku gebniho pilota zde, aby piezkougel vgechny pfistroje, chod motoru a silu konstrukce letounu.

Jako techoslovaci jsme hrdi. ze k teto talc dtletite a zodpovedne praci jsou pfibirani take pfislugnici nageho naroda — deskoslovenAti V mistnosti pro piloty, na okraji leti gte, naeli v mezinarodni spoleenosti dvou Anglitant _a jednoho Inda i deskoslovenskeho stihade, porudika letectva Vaclava J. Na "odpoeinku".

Porudik V. J. doletal v "Battle of Britain a jarni letecke ofensive spojenct pfedepsank podet operadnich hodin a byl — jak je to zvykern u operadnich jednotek — odeslan na talc zv. odpodinek, kterkm se u letet mini pfechodna neoperadni dinnost. A 'oeskoslovensick letec si vybral za misto sveho odpodinku slutbu zkuNaletit nejmene tolik hoclin, gebniho lcolik leta.1 operaene u peruti. Sviij "odpodinek" travi na zkugebnich letech, pii vzdugne akrobacii a letech stiemhlav, pH nicht se z dvacetitisicove vkticy vrha dolt pH pinem behu motoru, na piny podet obratek, aby v rychlosti vyzkougel pevnost kfitel a ceie konstrukce.

Trochu nezvylk odpoeinek, ale pine odpovidajici duchu a lanu deskoslovenskeho letce.

Je 9 hodin rano, nizke mraky nad letigtem e trhaji a v pilotni mistnosti je tivo. Velitel, anglickk Squadron Leader, ma seznarn vgech 1etount, ktere maji bkt toho dne zkou geny a piloti si vybiraji sve typy. Katdk je odborni'Item na jiny druh letount a podle toho se iidi vkber. Oeskoslovenskk "test-pilot" "Czecho" jak ho Anglidane volaji, nebot' je to pro ne snit& net vyslovit typicky deskou hlasku v jeho pfijmeni, je odbornikem na Spitfiry. Dnes ixta vyzkou:Seti tfi stihaelcy nejmodernejgiho typn, ktere jsou ureeny pro Stfedni Vkchod, a Jeden lehick dopravni letoun. Sympatickk Ind '"Ram" (Ram je pouze prva osminka jeho indicky dlouheho jmena) a usinevavk Anglidan Jimmy se rozdelili o bombardovaci letouny.

Pod okay zarachotil lehltSt nakladni auto-mobil. Posledni pokyny, "Good luck!" a pilot,.

VtEITNiK v bilkch kombinezaeh se rozjitdi ke svkm letountm.

Za ehvili na to jig se ozkva z rtiznkch konet letigte rachot leteckych motoru. Sill, at se meni v mohutnk himot a v zeroed na to opet slabne a opet sill, jak piloti provadi zkougky motoru na zemi. At na lehick dvojplo gnik a jednoho stareho, Whitley-e, kterk ph:gel z tovarny ze sprivky, zkougi se dnes vesmes nove stroje, clkehajlei je gte novotou Spitfire posledniho typu a ponekud nezvykle kamuflate pojizdi na start. Odlupuje se od rozjezdove drahy, hned tesne nad zemi zatahuje podvozek. Nabire, rychle vkgku a ye 3.000 stopach dela nad leti gtem olcruh a mizi v bilkch mracich. Za, olcarntik na to se vraci, lete, letigte pinou rychlosti, dela nadhernk piemet, sjildi do dvou tisic stop a delgi piemet.

Na modrem nebi, proti slunci sail a leskne se obrys letouna, majestatneho ve sve sile a pievase nad vzdu gnkrn vesmirem. Jako Lipka rozrati oblohu, zanechavaje za sebou Wave Icil yIcy a v zapeti na to se — se zdanlive lenivou pomalosti — pievraci ye vzduchu, pii demt to, co se nem ze zeme zda pomale, trva ye skutednosti necelou vtetinu, vyrovnava, tyei se temet kolmo vzhilru, aby v nasledujicim okamtiku rozrazil vzduch prudickm padem po kiidle a opet vyrovnal a opet se pfevratil.

J•n pohled, kterk mane sIdouzl s letount na ostnatk drat a protileteckou obranu na okraji letigte, ptipomina gedivou skutednost, ktera nas vraci doprostied valky a kali vzdugnou vidinu vedomim, i.e tam to nahoie — ten triumfalni vzdugnk rej, neni radostnkm projevem sily, moci a nadvlady dioveka a stroje nad vesmirem, ale sondasti valley, zkugebnirn letem, pti nemt pilot ye vzdugne akrobacii zkougi silu a obratnost letounu, kterk ma propustit k operaO'ni jednotce jako smrtici zbrari proti nepfiteli.

Pilot pfistava. Sjitdi na travnik, zastavuje se a jit letoun obklopuje iada mechanikil. Upravuji cosi na kiidlech letounu a za par minut letoun znovu odleta a mizi v dalce.

Po nekolika minutach rozrazil vzduch prudIck hvizdot, jako kdyt puma leti k zemi, pferugovank hfmotem motoru. Pilot Spitfira asi ye dvou tisicich stopach vyrovnava nad letigtem gilenk let stfemhlay. Je to nag zkugebni pilot Wenda, kterk z vk gity dvacetitisic stop proved& na pink plyn a pink podet obratek "Fivetest", zkou geje, zda se pki letu stiemhlav v zavratne, za normalniho letani nikdy nedosahovane rychlosti, neutrhnou kkidla letounu. Letoun vydriel, stroj betel bezvadne. Pilot s uspokojenim pig e sve "0. K." do hla geni o zkugebnim letu stiemhlav a dal gi stihadka spojeneekeho letectva je piipravena zasahnout kterkmkoliv okamtikem do boje proti Neincum.

Z druhe strany leti gte prave odletaji piloti ATA (Air Transport Auxilary) na vyzkou genkch letounech a tiednik v kontrolni kancelafi telefonicky vole, RAF stanici X, aby ji scle-' i.e letouny, o ktere zadali, prave opustily toto letigte.

V Soudeovska stavka v Belgii. Belgiati soudci prokazali neohrotene vlastenectvi stavkou, jit protestovali proti nemeekkm pfehmatihn. Bezprostfedni pfieinou stavky bylo zateeni dlent Nejvyggiho soudu v Bruselu, kteii odmitli vyhoyeti nacistickemu pokynu. Odpovedi na policejni zakrok bylo prohla geni, jimt soudci resignuji a odmiaji tfadovati, pokud zateeni nebudou propugteni a pokud nebude zaji gtena nezavislost belgickeho nalezani prava. Pfedzvesti konfliktu bylo zavieni bruselske university. Z Bel. gle bylo jit do Nemecka vyvezeno 310,000 delnikt, ale v Nemecku zustalo jich pouze 180,000.

Zbytku se podatilo z Nemecka uteci. Vratili se tajne do Belgie a tiji nelegalne. Jde o tkaz tim pozoruhodnej gi, i.e v Belgii je dnes hlad, jent krugi i ty, kdo tiji v zemi "oficialne". tImrtnost deti je dnes v Belgii nejvet gi mezi evropskkmi zerriemi a nedostatek potravin jest vet gi uz jen v ftecku. Skutednost, i.e belgieti delnici utikaji z Nemecka do takove bidy, jest mimo Pile dokladem, jaky jest Livot v /46meeku samotnem.

Stratut 19.

IIRDINSTVi SOVETSKEIIO LIDU. Vysledek valky zavis—iagt vtdy na ptsOb-eni dvou sil a to materielnich a duchovnich. Zavisi na stavu vkzbroje, dopravy a pod., bojujicich stran, ale velmi vatnou ulohu hraji i vojenske umeni a duchovni hodnoty, ktere doclavaji bojujicim odolnost a houtevnatost a chut' bojovat, proste moralni silu bojujici armady. Lide za hranicemi Sovetskeho svazu se ea.sto tati, jaIce jsou vlastne prameny nezlomne moralni sily Rude armady 9 Ana bychom se pou gteli do podrobriej giho rozboru, muteme na tuto otazku odpovedeti: hlavnimi prameny teto sily je ona podivuhodna synthesa politicky uvedomeleho obeana a dobie vyevideneho vojaka, jaka je zosobnena v rudoarmejci, dale vedomi u glechtilosti a vznegenosti cilu valky, kterou sovetskk lid vede proti nemeekkm fa gistilm a posleze veclomi spravedlnosti hajene veci.

Jsou zde vgak jegte jine vzdene prameny moralni sily a nezlorrmosti Rude armady a temi je hluboka laska k vlasti a opravrienk cit nejprudgi nenavisti k zlotfilemu nepriteli, kterk se dopougti nevidankch dosud zverstev, a kterk ohrotuje vgechny vymotenosti sovetskeho lidu, draze vykoupene krvi a potem.

Vedomi spravedlnosti vlastni veci a plamenna nenavist k nemeckkm vettelctm inspiruji sovetske lidi k obetavemu boji, k boji na tivot a na smrt a probouzeji v nich neochvejnou vuli k viterstvi. Vedoini vzne genosti cilu boje, hluboka laska k vlasti a nenevist k neptiteli rodi ne zlomnou vuli k viterstvi a heroicke tiny sovetskkch lidi, pied nimit se musi katclk destrik dlovek sklonit v tote a obdivu.

Rozhodujici vgak je, i.e heroismus sovetskkeh lidi je masovkm zjevem, protote pii jednote Rude armady s vegkerkm sovetskkm Udem se katclk hrdinskk din ihned stave, pfikladem pro tisice nasledovnikt. Talc pfiklad stateeneho kapitana Gastella, kterk sve tetee po gkozene letadlo fidil pkimo do huste nemecke kolony, aby obetovanim vlastniho tivota zahubil stovky nepfatel — nalezl brzo iadu nasledovnikt, v letcich Skovorodinovi, C' erkaginovi a jinkch. Ba letci Rude armady si udinili pravidlem, ge je-li letadlo tak face po gkozeno, nebo zapaleno, neni jit motno se vratiti mezi sve, sovetskk letee vedome obetuje tivot, jen aby je gte zpilsobil neptiteli co nejvagi gkodu.

Piiklad letct 2ukova a Charitonova, kteti prvni vlastnim strojem nabourali a srazili nepfatelske letadlo, na gel zahy tolik stateenkch nasledovnikt, ge nabouravani cizich letadel, nebo jak zde fikaji "taran", se stab betnou metodou boje s fagistickkmi letci, pied nimt Nemci maji smrtelnk strach.

Nektere pfiklady hrdinstvi rudoarmejct nem piipadaji pfimo jako bohatkrska baje. Za bojil u Moskvy rudoarmejec Sosnovsky se doplazil k nemecke pevniistee a vlastni hrudi zakryl stilnu neptatelskeho kulometu, aby svkm druhum umann dobyti pevniistky. I jeho pfiklad nagel nasledovniky na rtznkch usecich fronty v rudoarmejcich Paderinovi, Gerasimenkovi, Krasilovovi a jinkch. Se statnkmi pilklady obetaveho hrdinstvi se setkavame i u sovetskkch partyzant a civilniho obyvatelstva. Nejednou se stab, i.e stari kolchoznici, kteti zustali v zabranern uzemi, byli od Nemet nasilim nuceni, aby jim ukazovali cestu hlubokymi lesy a neprostupnkmi madly. Tito starci obetovali vgak radeji sve tivoty a zavedli Mince do mist, kde nemeeti lupidi museli zahynouti hladem a mrazem, nebo byli postfileni.

Laska k vlasti, ktera rodi hrdinstvi v boji na fronty , inspiruje i v zazemi miliony sovetskkeh lidi k eintm obetavosti. Dnes je v Sovetskem svazu vg ednim zjevem, ze delnici po cele dni nevychazeji z dilen, jen aby urychlili vyfizeni dodavek pro frontu. Stejne samoziejmou Wei je pomoc obyvatelstvu osvobozenkch kraju. Adoptovani deti, jicht rodide byly ubity nemeekkmi zvrhliky se staly hromadnkm zjevem. To vgeehno jsou plody obdivuhodne a obetave ky k vlasti, kterou jsou napin6na srdce sovetskSTch lidi.

vtsTNtK

strana 20.

eskoslovenskii Pearl Harbor.

Blik se ifiroei dvou virznamnSrch uddlosti, kter3ich v druheni odboji vZoly vzporniname. A ptipadaji, praye na nedele, kdy je nejvyhodnejjich rfanSlmi podsi niky.

Na nedeli dne 7. btezna ptipada vSrrodi narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, v nedeli na to dne 14. btezna, je vS7roei vpidu nemeckSrch vojsk do eeskoslovenska v r. 1939.

Zvlak' tohoto vS7roei nemeckeho vpadu tfeba letos vzpomenout tak, aby i americka vekejnost si jej povSinala. Velmi east° bSrvir uvaden jako den, kdy Nemci vpadli do Oeskoslovenska 15. bkezen. Ale to je nespravne. Dne 15. biezna rano sice Mind vpadli do Prahy a teho2 dne ainil Hitler Praze svou prvni a - doufejme - i posledni navkevu, avS'ak hranice oeskoslovenske Nernci piekroeili u'i v noci ze 14. na 15. biezen u Morayske Ostravy. JeSte dkive neZ neblahSr dr. Hacha dojel do Berlina Zadat o "protektorat", nernecka vojska stala na skoslovenske pude. Jako Japonci zaketne ptepadli pkepadli Nemci i Oeskoslovenskou republiku. Mora yski Ostrava je proto eeskoslovenskVm Pearl Harbor a dokazuje, nemecke tvrzeni, jako by beAi sami byli aadali za "protektorat" a sami nemecka vojska povolali "naj ochranu" je bohopustou 111 a komedii. , Americka vekejnost neni dostateene obeznamena s timto faktem a tkeba ji jej znova pkipomenout.

Oeskoslovenska narodni rada pkipravila k tomuto dni ptipadnou resoluci a apeluje na v§echny naAe narodni spolky, ktere v nedeli dne 7. a 14. bfezna budou potadat podniky, by na nich pkeetly a schvalily tuto resoluci a dodaly ji s podpisy potadatelstva onech podnikti redakcim mistnich angliekch easo-

V pkipadu revmatickSich bolesti zkuste bez prodleni SEVERZTV

Armatic Compound a

Gothardol vaA lekarnik, objednejte pkimo od nas.

Cena za oba leky $1.85

F. -SEVERA CO CEDAR RAPIDS, IOWA .111110■

Ve sti.edu , dne 24. rinora. 1943.

Odboelia Alamo S. A. e. T.

412:4434:4;,..,*

Olenstvo teto odbooly vytrvale pracuje v dru hem odboji Amer. Oechoslovakti v Tc-:.tsu a dava ptiklad ji0m. Na obrazku jsou z leva do prava: Bundilo va, Amburn, Stahova, 6ejka a ses. eejkova, Neri, Balvinova,. DevuSky:: Stahota, Tomkova a Oervenkova. pisn. TSrdeniky v mentich okresnich mestech na venkove jsou v teto zalektosti pro nak- propagacij pray& tak drilekte, jako deniky ye velkS7ch mestech, nebot' mnozi kongresnici vkmaji si dobke hlasti mistniho tisku ve svem volebnim obvodu a dbaji ho namnoze vice neZ redakenich trvah tisku metropolitniho. Kde nak krajane zvlaknich oslav 7. a 14. btezna nepotadaji v takove osade, necht' aspori dodaji tisku tuto resoluci podepsanou rikedniky odbodky nektere nal slo g -ky.Vmiste,kdniosudbky ONS, SNS, NSOK neb SAOT, necht' tak uoini nekterS7 jinS7 spolek, tad neb sbor.

Resoluce na potadani zake Oeskoslovenska narodni rada v Americe, 4049 West 26th Street, Chicago, Illinois, nebo usttedny jejich sloZek. CESKOSLOVANSKA NARODNi RADA V AMERICE )o( Stace y "SvatST Viclav" na kanadskein rohlase.

Montreal (OTK.) - Po velkem rispechu skladby Josefa Suka "Meditace na choral SvatSr Vaclav", kterou dne 19. ledna provedla "Little Symphony" za kizeni B. Naylora v Montrealu, dne 9. rinora tuto skladbu vysilala Canadian Broadcasting Corporation celou narodni siti. Tentokrat ji provedl "String Orchestra" montrealske stanice CBC a opetne se setkala s velikSun•Uspechem. Oeskoslovenska, hudba je jiz pravidelne na programech kanadskSrch rozhlasov3ich stanic a krome Smetany a Dvotaka jsou dila Josefa Suka s oblibou vysilany. (tZM) Deset eechoslovakti vyznamenano v Rusku.

Montreal. (env. - Telegram z Kujbyeva oznamuje, ze deset Oechoslovakt bojujicich v tadach rure armady bylo vyznamenano soa medajlemi. vetskjmi

Jak nag doma poznaji Nemec.

Montreal. (OTK.) - NemeckS7 denik Der Neue Tag, kterSr je vydavan Nemci v Praze, pkines1 dne 20. prosince 1942 vSrzvu, ze dervene prioritni legitimate, ktere vydava Reichsauftragsverwaltungen, opravriujici nemecke obyvatelstvo v "Protektorate" k ptednostni obsluze v obchodech. 7trace.'.1 dne 31. prosince 1942 platnost a tS7Z ritad je vymeni za zelene, ktere budou miti platnost v rode 1943. Tyto legitirnace budou sveho easu jednim z poznavacich znameni.

SLU2BY

Boti.

Dime Box, 28. Unora rano.

Temple, 28. imora veCer. Wall, 7. btezna rano.

Rowena, 7. btezna odpoledne.

Josef Hegar.

Buy War Bonds Every Pay Day

*** Let's Double Our Quota

ZABAVY iS du

28. imora 7. biezna 14. biezna

Pokrok Houston - - - - - Bill Mraz - - - Rudy Zatopek Bill Mraz

DAMY 40e - mub 40c (Tax included) 0 aro/ay a obeerstverii nav§tevnikii jest V'borem nalelitAi postarano.

7.1barni Vtbor.

T. S45$

1.1411 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

LSOLL"...

Ve stiedu, dne 24. imora 1943.

(Rec Jana Masaryka na universite v Bellfastu) “DAIJiMAM tuto poctu od vak velike university, nyni me nova alma mater s city hluboke vdeenosti", pravil Jan Masaryk fivodem k svemu velkemu projevu. "Jsem synem maleho naroda a prosim, abyste si ptipomneli, i.e zvld'at' u mal rch narodu je politicks a intelektualni svoboda vS7chovy to nejdulelitejM. Vjichova a nezavislost mykeni jsou nejlepsi svobody a demokracie. Bude tteba tolika lidi se OirokS7m vzdelanim, kolik jich jen budeme moci shromalditi, aby zavedli potatek v tomto naSem zdivoeelem svete, as se strakdlo Hitlerova "noveho taclu" stane pouhou hnusnou vzpominkou.

Kdy badal tento boj?

Pro vedce a dejepisce bude velmi zajimave, vyOettit, le tento boj bude skoneen, kdy, kde a jak skuteene zadal. Jsem ptesvedden, le tuto katastrofu nezpUsobil ani ptichod Hitlerty, ani nakupeni neptilit inteligentniho, ale velmi ptijemneho a toutebneho mygleni riiznych zemi a rfiznYch statnikfi. To mohla bYti posledni kapka, ne vgak skuteend ptieina tohoto rozporu. Neni motne, le francouzska revoluce byla do urdite miry ptedchildcem na geho dnetniho zapasu? FrancouzskY narod, ovladany v 18. stoleti 'SpatnYmi a sobeck3imi vladci, povstal proti nim, stejne jako povstane proti tern, kteti dnes ptedstiraji, le mu vladnou.

Ale prospech, jej2. mohlo lidstvo ziskat z tohoto pronikaveho vS7ktiku, nebyl ani potadne 7m Aj'An. ani 7,traven. Znovu a znovu se viny reakce pokusily znieit, eehe se spravedlive domanal evropskY lid. Ale nejsem dejepiscem a zaboeuji, mluvirn-li o svSrch osobnich nazorech.

Vim, vOak, ze ptidiny druhe svetove valky jsou slolite, hluboke a naprosto ne nova.

6asto se kika, a to s ureitS7m ospravedlnenim, le zeme maji takovou vladu, jake si zaslouli. A vskutku, narody, ktere nikoli z vlastni viny zustavaji pozadu a nevzdelane a ktere nemaji piile gitost, naueit se myslet — ptilehtost, kterou vy davate zde a kterou my jsme do,vali na svS7ch universitach — takove narody nejsou zrale, aby pochopili piny smysl fil'asneho slova "demokracie" a forma jejich vlady by byla a musila bSit neptijatelna yam i mne. Ale tato omluva neplati ani pro Nemecko, ani pro Italii. Nemecko, velika, zeme vSiznaene umelecke a vedecke minulosti, dovolilo, aby jeho kultura byla zardouSena tyranem, kterS7 uznava za jedinS7 argument ladsill, vraadu a irtok. Tota plati o Italii, jejig podil na umeni a vede by byl mohl navldy zabranit ptichodu tohoto chlubiveho pseudoimperatora. A dokud tito lido nezmizi a dokud Nemecko a Italie nebudou na duchu i na tele odisteny od syYch stragnYch doktrin, musi bit obe tyto zeme vyloudeny ze spoledenstvi svobodnYch a slu gnYch narodu.

Obeti bezduche mechanisace.

Zdase mi, ae jsme se stali vkchni dost ochotne ptivrIenci nebo obetmi bezduche mechanisace. Jsme vOichni velmi pySni na rozmanite epochalni objevy minuleho stoleti.

Heslem dne se staly rychlost a hmotna zdatnost a nektere zakladni veci, jel nas ueinily hodriSrmi jmena lidsky.ch bytosti, byly bud' zapomenuty nebo jich nebylo dbano a to melo smutne nasledky na nas intelektualni, nabolenskSi a vedeck3i v3ivoj. Nelituji vOech techto mechanickS7ch zlepOeni: ueinily nas divot pohodlnejSim, uspoiily nom zbyteenou prici a mohly nom ptinest vice easu k delani veci skuteene cennSrch. Dejiny poslednich let opravdu potvrzuji me obavy. VeAkeren objevitelskY genius lidstva je dnes soustteden na jedine, a to, jak pobit pokud moano nejvic deti bolich co nejneinneji, nejrychleji a nejsuroveji. Mull, deny i deti jsou zabijeni geniem lidi, kteti si zajiste neptedstavili, jejich piinosu civilisaci bude utito a vyuiito pro tento straOnSr, krvavS7, ale v tomto okamliku nezbytn3-7 zapas o nadvladu mezi d yema zpilsoby aivota.

Jsem detinskji nebo detsky optimistickSi`vyja,dtim-li sve ptesvedeeni, le je nak povinnosti, udiniti tuto valku posledni svetovou kou? Neueime se snad kaidodenne, ae dokud

VRSTNtIC

Vatic a zachovini lidslie due. nebude najednou a navady vzata lidstvu ptiletitost mead po teto valce novou valku, je nate civilisace ztracena a my nejsme hodni, abychom byli zachraneni? Dnes musi Wit kalz nas ptipraven zemtit na okamlitS7 pokyn za nak spolednou vec. Nebot' lepe je zoemtit jako svobodnS7 mu g, nel ziti jako otrok; a ja doufam a modlim se denne, abychom my a ptiki generate dovedli bYt dosti velci, stateeni a inteligentni, aby, as zvitezime, bylo pokladano za moudtejk, statednejSi a inteligenteanejk It a pracovat pro vec za spoluprace a souladu se vOemi sousedy namisto tohoto vraldeni ve velkem. Nejsem pacifistou, znamend-li pacifismus pkihli get neeinne, jak zlo vyrUsta. Tato valka musi liSrt dobojovana as do kruteho konce. Nemuze bit kompromisu a nemuae bYt navratu. Al do tohoto dne utijme tedy vegkereho sveho vedeni, vsi sve inteligence, na sousttedenS7 Utok proti mocnostem temna. Cesta k viterstvi neni kratka. Neni postrannich nebo nadbihacich cestieek — a total. plati pine i o testa k dobremu miru.

Tato valka je jednou z nejchmurnejSich zkouOek nag civilisace, nak viry a nak dtvery v pokrok. Ale i dnes, za hluku mnoha bitev, musime zatit ptipravovat, co mule laSrt ptipraveno, abychom ospravedinili utrpeni, ktere je na nas vlol'eno a ktere nas jeke deka. Nikoli utopicke sny, nikoli lehka ustava Svetoveho statu, nikoli snadne recepty, ale chladne, tvrde, trpelive ptemSiOleni o prace, prace. Lease arid Lend Bill, v'Seobecne zavedeni ptidel g, system ptednostni a koneene Beveridge Report jsou pokusy, nejen jak rortekt problemy valky, ale jak ptipravovat mir. Zda se mi, le musime si uvedomit, ge jsme se octli v novem obdobi, i.e jsme skuteene doOli ke koneenSrm ktikovatkam. Bud' se probijeme ke svetu, schopnemu, aby v nem lila vzdeland lidska stvoteni, nebo zalezeme do temnSrch jeskyni mechanisovaneho veku, kde by nekolik brutalinch diktatoril ovladalo nekolik stejne porobenSrch, ale vybranS7ch, zatim co by zlaSrvajici z nas se stali ponilenSrmi otroky a tainSrmi dobyteaty. Spojene narody nevstoupily do imperialisticke valky. Toto neni valka o mot nebo ustaveni narodii prvni a druhe ticidy. To je vodka o zachovani cti nesmrtelne lidske duSe. Podle meho mineni nejzvrhlejk kapitolou v Hitlerove pseudofilosofii je jeho pS7cha, ze je s to, zbavit nevinnSTch lidi jejich cti jako rukojrni, nebo musit je hladem v koncentraenich taborech a ghettech. Od prvniho dne teto valky mne neopustil zasmuk1ST optimismus. Kdy se Velka, Britanie octla sama a naSe civilisace byla jako plamen svice ve vetru, nikdy jsem nezoufal. Nikdy jsem ani na minutu nepochyboval, ae dobro zvitezi nad zlem, nebo tedeno po starem, ale milem zpilsobu, le Bah zvitezi no d'ablem.

"Po teto valce", rokraeoval Jan Masaryk, "budou na university kladeny mnoha a spane poladavky. Budeme musit poslat tisice muLA a gen, vyzbrojenSrch nejnovejSimi aparatY a vedenim do zemi, ktere trpely pod ranami hitlerismu a faksmu. Budou musit bojovat s nemoci, uzdravit znieend tela a ranene duOe, budou musit vnest tad do chaosu a znovurtidit, co zbylo z evropskeho hospodatskeho systemu Hlavne vOak, kola. zeme bude pottebovat tisice novYch administrator:I. Nebot' gadnji plan, ladne rekonstrukeni schema, at' jakkoli moudre a prortetelne, se nezdati, nebude-li odevzdane a inteligentni prace tech, kteti by je provadeli den za dnem. Nakonec se mute ukazat, te je snafti navrhovat Olany, net provadet je a zde je velikY fikol pro tkoly a hlavne university, vychovavat Utedniky a socialni pracovniky, kteii pteloti nate mytlenky do skutednosti. Zavidim jim tuto ptiletitost.

Po valce budou narody musit bit ptiprave-

Strana 21. ny nejen k hmotnYm, ale i k politickym obetern ye prospkh spoleeneho dobra. Hospodatske zdroje a politicka, moe musi bit spojeny.

Myglenka svrchovanosti musi bit zrevidovana. NekterYm naivnim lidem znamena mir proste nepiitomnost valky. Jsou v omylu. Mir neni statickY, je to plynulY proces, diky Bohu, ptatelske zapoleni myOlenek, mirove zavodeni mezi narody, ktere dtivetuji jeden druhemu. To znamena, tie bezreenost je prvnim stupnem k trvalemu miru. Utoku se musi piedejit. Musime vybudovat mezinarodni organisaci, ktera musi bit ptipravena vrhnouti se na kaldY narod, jehot touha po moci by ptekatela jeho sousedilm. A dneSni iitoenici se musi jednou provkly poueit, ze Utok se nevyplaci a nikdy nebude. To bude sam o sobe zdlouhavy a trapnY proces. Nemecka, italska a japonska, mladet a mladet mnoha jinYch zemi, ktere byly nakaleny barbarskYm, sttedovekYm nabobenstvim totalitarismu, tato mladet bude ye velmi nebezpeenern dutevnim stavu . Jejich duge budou nemocne, i kdyt budou jejich *la zdrava.

Ptiprava na dobu povaleenou.

A jak obrovskS7, ale zaroven slavriST i kol, ueit je postavit se tvati v tvat pravde, navratit se k mezinarodnimu pravu, k slugnosti, nahradit nenavist laskou. Mali bychom o tom ptemYglet jit dnes. Spoleenost narodil nebyla Uspetna. Nektere jeji odbory byly. Aspon v techto by se melo pokradovat a nova, vYkonnejti mezinarodni organisace by se mela vybudovat kolem nich. My starti Tide milikme bYt jeUe nejakY eas na svYch mistech, ale rychie se blil.i den, kdy budeme musit odevzdat pram yam, kteti jste dnes studenty. Nebudete mit snadnou praci. Poslednich dvacet let bylo vypineno krisemi, hospodatskou, mrav ni i jinymi. Mnoho zakladnich principt na Cas zmizelo. Nage mysl a zvlatt' mysl mladYch lidi byly zatibeny as k prasknuti. Zficlka kdy, stalo-li se to vilbec, se na mladYch lidech dalo, aby se tolik ueili a tolik odnaudili. Take pozadi se meni neobyeejne rychie. Ptesto mom v mladet .dnetka dtveru. Po valce budete poudeni na gimi omyly. Vage budoucnost, podobne jako nage, nebude lehka, ale jsem ptesvedden o torn, ae budete jejimi pany.

Doufam, le po valce bude dovoleno malYm narodiim, zachovat si sviij narodni charakter, svoji kulturu: nabotenstvi, pisne, radosti a starosti. Prabska, universita bude znovu oteviena a doufam, ze nas navgtivite.

Zaverem bych rad tekl, ae podle meho mneni je anglo-americka spoluprace spolu se spolupraci zapadnich demokracii s Ruskeri nejdillegitejSi zarukou slukie budoucnosti pro nas vgechny. Budou-li BritskY Svaz narod (British Commonwealth) a Spojene StatY vest, budenie je nasledovat. Ted' neni das na to Oft se o ideologie; je jen jedind ideologie, spoleena, v gem SpojenYm narodum — gie svobody: a k viterstvi teto ideologie ptispel lid sovetskeho Ruska merou, jib, svet nebude nikdy s to pine oplatit," V Nemecka, propaganda proti Rusku, Washington. (OWL) — Reditel Office of War Information, Elmer Davis prohlasil v techto dnech, be nejnovejti nemecka propaganda se zoufale pokonSi ptesvedeiti svet, be Adolf Hitler a jeho raim piedstavuji hraz, ktera, zachrani svet od bonevismu. Toto nejnovej§i tateni nemecke propagandy zadalo 30. ledna projevy mar§alka Creringa a ministra propagandy Gebbelse a Hitlerovou proklamaci. Od to doby ziskava na intensite, takie nyni asi etvrtina nemecke propagandy je venovana "nebezpeei bolgevismu" a devet desitin komentatil v kratkov1nnern nemeckem rozhlase namitenem na Sp. Staty pojednava o tematu: "Ka.20 narod na svete vi, jako cenu maji projevy Adolfo, Hitlera". Elmer Davis nedavno jette varoval, be "Spojene narody mohou prohrati valku", ale nyni na sve konferenci se zastupci tisku pro"Adkoliv vS'echno postupuje uspokojive, jegte jsme valku nevyhrali; mame k tomu jet dalekou cestu."

atrana

VESTNIK

REVMA V NOHOU. DESATNiK ALOIS J. COUFAL Mrs. Balvin, East Hoddam, Conn., PADL V BOJI NA NOVE GUINEI. pite: — Ptedem dekuji za nonat, ktera me pomohia od revma v nohou, a to se me uleheilo. Ja bych bez Nonat nebyla, co budu tiva, a kaidemu ji odporueuji. Pi. Trojan si potad natikala na bolest v zadech. udelala napast' z Nonat, a jak ji bolest polevila, hned phnesla penize na d ye Nonat, prosim potlete ji co nejdfiv.

Cena Nonat je pottou 55c a $1.05 Ptejte se vateho lekarnika neb lednatele, ale nic jineho neberte, radena nati adresu: ji R. C. MILLER & CO. Altadena, Calif.

P. 0. Box 285.

DR. THOMAS N. DeLANEY LEKAft BOle spravne ptipravene. as die nmluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

004

DR. N. B. McNUTT Zubni Leka• ttadovna nad Canada's Drug Co. TEXAS BRYAN, 8PRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni tstav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nal zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni tfditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 Temple, Tex. N, Fifth st.,

Charlie's Food Market Chas., Hruika, maj.

Oerstve maso, Grocerie, ovoce a

geleniny. Nejlepti maso ve mate.

Dodavka zdarma.

Kapral Alois J. Coufal jest synem heal SPJST. mantela John CoufalovYch ph Seaton, Tex., kteti mimo nej mail jette pet syntl ye vojenske slabe. PadlY hrdina byl z nich nejmladh a ptidal se k vojsku, kdyl mu bylo nee° pies 18 let.

Na fronte byl od dubna 1942, a padl dne 28. prosince 1942. Vtichni hoti C'oufalovi bydleli t rodidi na fume a meli nejlepti povest pro jejich vzorne chovani a pane vlastnosti.

S rodinou citi hluboce dela, osada.

Price es. polni potty ve Velke Britanii.

Montreal. (OTK). — V rote 1942 es. vojenska polni potta ye Velke Britanii dorueila 446,000 obyeejnSrch zasilek listovnich, 13,943 baMkt, 10,351 doporudenST dopis, 3,811 telegramt. Krome teto potty bylo dorueeno mnoho tisic sluZebnich telegramil, dopist, rozkazu a jine. — Cs. vojaci ve Vel. Britanii odeslali prosttednictvim es. vojenske polni potty 618.000 dopistii, 9,130 doporuderdTch a pene2nich dopisti, 7,930 halidn, 1,100 telegramt, mimo potty shtebni, hlateni a spi-

Enjoy and

eviWom

die stl'edu, dne 24. &lora 1943.

su. Phdeleni tofeki ujeli ve shigbach polni potty 37,554 mile bez jedine nehody, ad jezdili za kaideho podasi a v zimnich mesicich i za black-outu. )o Z ODBOCKY S.A.C.T. V NEEDVILLE, TEXAS. Vtem natinctim v okoli se scleluje, Ze nate odbooka bude odbSrvat vYroeni schtzi v nedeli 28. imora o 1:30 hod. odpoledne v sini v Guy. Ma to Wit shromaideni vtech nebot' budou v teto schuzi i vYborni feenici, ktefi hodlaji prednesti vS7sledek nati prace pro osvobozeni nati stare viasti, a ochranu nag nove vlasti americke.

Nate prate ye sdrut'eni nebyla nadarmo. Proto pkijd'te vtichni do teto schuze a ukalte, 2e vytrvame at do koneeneho Viterstvi!

Uctive Vas zve, V3Thor.

6.

teny na Blizkem vSThode jiz cvidi.

Montreal. (OTK.) — Podle zpra.vy z Blizkeho vSrchodu nastoupily dne 4. ledna vsechny Cs. leny, ktere se phhlasily do Cs. vojska, bu a v techto dnech konei sviij vYcvik a odchazeji k svSim jednotkarn.

Na zaklade vSizvy gen. Gaka es. .eny vytvotily dobrovolne pomocne vojenske sbory ph Cs. armade na Blizkem vYchode. A nyni se potvrzuje, ze tyto dobrovolnice jiz slouh. )o( V Lueenei zatylaji.

Montreal. (OTK.) — Z Lueence se hlasi, t'e tam bylo zateeno mnoho zamestnancil Pomocneho fondu. Jsou obvineni, ze rozdavali letaky a organisovali tajne schtize.

Vtichni Zateeni jsou alenove es. socialne demokraticke strany.

Jednota S.P.J.S.T. ma ostatek pelf& na oky na majetky jsou povoIovany na poiemky a mestskir majetek.

UROK POtf iTAN JEST

procentni sleva, kdyi splatky (wok sprivne odvideny, tedy tirok obnaii pouze

501-67th St. Wayside 4304 TEXAS HOUSTON,

Dr, Chas. J. Hollub Ceskt Mat Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi h 9745 Iftlefon dtadovny: Preston 211111

MAST poplatek jest poeitin za prohlidku a odhad majetku.

g

• • •

C. H. CHERNOW PRAVNiK Vytizuje veAkere soudni zaletitosti. fitadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ullei naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS

Zajimate-li se, obrat'te se na Hl. SOND100PROOP, ALSO AVAILABLE INMROOFEW1 BOTTLED BOND

Le Sage Company, Distributors, Dallas, Texas.

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILLE,

TEXAS.

Strana 23.

Ve stfedu, due 24. M.-lora 1943.

Cecil popraven v New York. (OTK) — LonclynskSr easopis `Dziennik Polski" oznamil 30. listopadu 1942, ke zvlaStni nemeckY. soud v Belehrade odsoudil k smrti tki seleny jihoslovanskYch partYzanskYch jednotek. Mezi odsouzenYmi byl take jeden Cech. — BerlinskY rozhlas pi-inesi zpravu o provedeni rozsudku. to

Hie(la se krajan Arpid Holeg New York. (6KT). — Hledd se deskoslovenskY krajan Arpad Holes", narozenY 5. led. 1898 v Banriske Bystrici na Slovensku, jen byl zamestnancem American Gospel Ship.

Kdo by o jmenovanern neco vedel, se 'Zada, aby oznamil jeho nynejk adresu nebo zaslal jakekoli jine daje o jeho dneSnim pobytu. Jmenovaneho hleda jeho rodina. chny dopisy v teto \Teel adresujte takto: Czechoslovak Information

TRPITE nedostateCnou chuti k jidlu, bolestmi hlavy, zkaienfm ialudkem, plyny a nadjuninirn, ztratou spanku, nezaiivnosti,pitchnoucimdechem zavin'e'nfrmi funkcionfilni zacpou?

Service, 1790 Broadway, New York, N. Y. 0 Montreal. (CTK). — V techto dnech vySla nova knikeeka, kterou vydali es. vojaci na Blizkem vychode. Jmenuje se "Ministr N. 0. div. gen. S. Ingr na Stkednim vYchode."

Je to pamatnik na loriskou cestu ministra Ingra k cs. vojsku na BlizkY a Stkedni vYchod. K textu, ktery popisuje prilbeh testy, je pkidano mnoho fotografii, ukazujicich navkevu a co se za ni udalo. Uprava knikeeky je velmi pekna, tisk proveden na kkidovem papiru. Knikeeka, ktera chce bYti jen pamatnikem, je dokumentem gt'astne naZaroveri s eeskrm filmem "U snepsanY'm a vkusne vypravenSrm. deneho kramu" bude pkedvaden take krat g i film "Znieeni Lidic" neb "We refuse to die", anglicky mluvici film, natoaenY spoleenosti Pairamount, lici, jak se v Lidicich kdysi zilo, jakd tam byla i ti-idnich spoledenskYch a nazorovYch rozdilech shoda a jednota. Jak se tam Tide navzajern respektovali, a jak se Can Stamps of various de. vAichni spoleene snakili ueinit svrij nominations be placed in kivot lep'Si a bohath. 2e1, ze naone album? jednou dne 10. eervna 1942 bylo A. More than one denomi• nation in an album v g emu konec. Tato maid, oeska vesgreatly increases the nice docela neznama, stala se rawork and cost of re, zem znama po celem civilizovanem de mp tion. Please, therefore, don't mix svete. KakdY Nemec, kterY ma jen denominations. trochu inteligence, musi se stydeti May a minor designate a 06• za tento zloein, spachanS7 dneSnimi owner or beneficiary? pi-edstaviteli nemeckeho naroda.

A, Yes, if the purchase is Reakce tragickeho ridelu Lidic bymade by the minor from his own wages or la v celem svete tak mocna, ae ji earnings. neoeekavali ani ti, kdo jsou v naDo I lose my investment if cistick3'rch tadach nadani nejvetS1 my War Savings Bond is lost, stolen, or destroyed? obrazotvornosti. Lidice krvi zbrocend a ohnem sekehnuta, budou kit na \ray y en. — Sledujte oznamky

Lidice pied znieenim nemeckSrmi lotry.

Sy Gib Crockett.

No; upon satisfactory proof of loss or destruc. tion, the Treasury De, partment will issue a duplicate, usually with, out requiring a bond of indemnity.

May I register the name of a beneficiary on a Bond with his knowledge?

A. Yes. Records of War Savings Bonds are con. fidential. It is not nee.• esgary for the Treasury, to contact the bene• ficiary during the own. er's lifetime. Only indi• •viduals may be named as beneficiaries. No associations, churches, or dubs may be so named.

Neodkladejte B u d' t e moudii! Berte Casem vyakou g ene Dra. Petra Hoboko. Jest vice nei po. pist'ovaci prostiedek—ialudeeni einnost povzbuzujicilek sloieny z 18 lieebnfchkoiin. bylin a rostlin. Piimeje zle.

Divehi stieva k finnosti. Pernahe jim odstraniti veznouci odpadky—vypuzuje plyn zficpy a may. mini—poskytuje ialudku onen skvelS, pocit ilevy a tepla. Pouiivejte ho die navodu na nalepce.

A.

Opatfte si Hoboko ye vaiem sousedstvi neb poelete pro nail z ylitetni "seznamo. %mei" nabidku—a obdriiteZDARMA 60c zku ie bhon— cho r h Dra. Petra Leeivi , 014 Liniment—pro. stiedek proti rychlou ulevu od revrnatickch a neuralgiclq,ch bolesti, svalovy. ch bolesti zad, ztuhljich nebo bolaqch svald, namoienin nebo vyrnknutin.

Dra. Petra Magolo—alkelicky prostiedek pprinasi elevu od jisOch prud14,ch ludeenich nepoiedk0, jako zail yam poru. chy pfivodene piebytkem kyseliny a pa. leni zahy.

Remember-tile longer you keep War Bonds, up to 10 years, the more valuable they, become, ,WSS

v tomto liste, kde film bude pfedvaden a na kadnSr pad jej shiedflout nepromeAejte.

V Tanky pro es. oddily v Rusku.

LondYn. (OTK.) — MoskevskS/ rozhlas oznamil v riterS7 16. rinora, ze eeskoslovenskY oddil v rude armade, jenk je nyni jik na fronte, venoval eastku 100.000 rublri na zhotoveni dvou tanku, jen by byly pojmenovany podle obci Lidic a Lekakfr v upominku na jejich znideni Nernci. Plukovnik Svoboda, velitel oeskoslovenskeho oddilu, zaslal Stalinovi dopis, v neint aby tyto dva tanky byly zatadeny do vyzbroje tohoto Cs. oddilu, a prohlasil toto: "Dekujeme Vam za to, ke jste nam poskytl pfilekitost bit Nenice se zbranemi v rukou. Jdeme do boje s heslem `Smrt nemeckS7m vettelcUm!' a slibujeme, ke eestne provedeme kakdSr rozkaz, jej nam da veleni rude armady." Stalin odpovedel telegraficky takto: "Vase pfani bude spineno."

'13ava

Tanecni bude uspotadana

v sini radu Pokrok Houston

v sobotu dne 6. brezna pfi hudbe

J. R. BACOVE Z FAYETTEVILLE, TEXAS Wechny uptimne zve, 1140 Robbie Street ZABAVNi VISOR.

Aitti tV.. S. Trettesirm Dept.11

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidky"--Nyni! ❑ Piiloien jest $1.00. Po glete rnne. poitou iryplacene' 11 unc. Hoboko a zdarme 600 hodnoty zkuiebni lehve kaideho, Lkiveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek piipoetEn). „imerto Adresa Poitovnl dfadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Dept 811-5F 2501 Washington Blvd.. Chicago, ML./ 255 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. •••■•••••■,,,L

e a.ww =Wane

•■••■

JAX BEER CO. HOUSTON, TEXAS

Strana 24.

VISTNIK

entivejte k onamovini

Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovateli ridtujeme centy za slovo, za kaide uvetejneni. Nejmengi pupla,tek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku naplate na zylaStnim listku a k objednavce ptislu:s'ny obnos podtovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte 5c na jeho vS7menu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posile.ny administraci pod nag' znadkoa, ifetujeme za oznamky "Na prodej", "Slu gby a price" a podobne 250 zvlait' a znaeltn a no, pottovne, aby dale limed odesilany. dopisy mohly Ph oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Prijme se hospodynd" obnak doplotek za znadku a pokovne 50 cent& Na prodej dva loty v Houstonu. Proda se kattlY zvla§t' nebo v celku. Lot 5x10 stopach. 0 bliMi poclrobnosti plate na: J. J. Shiner, 4537 So., 17th st., Omaha, Nebr.

(8-pd.)

Na prodej dobte zatizend kovarna, zasoba d •eva a„'eleza v ni, dobre Ceske a nemecke osade, obchod vybudovan a dobra budoucnost. PiSte na John Pelucha, Rt. 3, Shiner, Texas.

(8-9pd) Hleda, se — bile devee neb na k vYpomoci v domacnosti a opatrovani ditka. Pike na: 913 North, (7-8-c) 12th St., Waco, Texas.

Or, Hledarn spolehliveho delnika od 38 do 62 Ion stab, na farmu, pracovat kolem domu, obdelavat asi 12 akrii kornu a tiditi automobil. Hlaste se u: Mrs. J. M. Hollub, Route 5, Schulenburg, Texas. (6-8p) Piljme se star§i Lena k vedeni domacnosti. Tti v rodine. Zo.dne pradlo. At' se hlasi distotna a ktera umi vatit. Box 645, Rosenberg, (6-8p) Texas. rEgr ,

NA PRODEJ! 200 akrova farma, asi 85 akrri vzdelano, 12 akrri prvottidni louky, dva pastevniky, th dobre "tanky” na vodu, dve dobre studny, dobra, hodne nadprilmerne lepSi 5 svetnicova residence, dobra, dvoji stodola, pet jinSich venkovnich staveni, vie v dobrem potadku, zvelebeni samo ma cenu $3,000. Na Caldwellske cesty 2, denni pogtovni dodavka, bus jede podle briny a vezme ditky do Snook Skoly. V Ceske osade, dobre cesty, dobrk pozemek k rolnieeni, kterY neni otravenY "Johnson" travou. Mute bkti koupeno za $6,000 hotove, neb $2,000 hotove a ostatni na splatky. Plate neb nafativte C. A. Bain, Caldwell, Te(5-dz-c) xas.

CTENi KRAJANE V ROSENBERG, TEXAS! OdbYvame schazi odbodky S. A. C. T. v sini p. Vogelsanga o 3. hod. v nedeli 28. imora. Protote nat. obetavY ptedseda p. F. Valenta zemtel, musime si zvolit noveho piedsedu i tajemmka.

Zaleti to na vas, jest-li si pfejete dlenstvi obnoviti a chcete-li, aby se toto sdruteni udrtelo zde v Rosenberg. Nedostavi-li se vetk podet Mewl, tak se odbodka, musi rozpustit. To zaleti na yak van. ted'. Tedy na shledanou psisti nedeli! Vlasti zdar!

S. Stach.

V Stalin dekuje Beneiovi.

LondS7n. (CTK). — Stalin zaslal dr. BeneAovi na jeho blahoptejnY telegram z 5. imora k fispechil rude armady tuto odpoved': "Dekuji Vam svYm jmenem i jmenem rude armady za blahoptani, jet jste mi zaslal u ptiletitosti lispechu rude armady u Stalingradu a v severnim Kavkazu."

V

Ve sttedu, dne 24. imora 1943.

tspechy Cs. leteit v Kanade.

Montreal. (CTK). — Oeskoslovenal letci jsou v Kanade cvideni v 'testi Os. leteckch tkola.ch a z rilznS7ch mist, kde Os. letci v Kanade se cviei, ptichazeji zpravy o tom, jak nak letci dobYvaji fispechtl jilt ph svem vS7cviku. LAC Karel Stojan, syn znameho krajana z Ontaria, dosahl prvniho mista v kursu praktickeho letani. LAC Egon Jelinek, syn montrealskS7ch krajanu, ziska; rovnet prvniho mista v jinem kursu praktickeho LAC TomaS J. Gibian je prvni v cele letecke skole, kde je eviden, a ziskal 95 procent ph teoretickYch 111=02311E11181=b.

PRAVY"

Are you entitled to wear a

• `target" lapel 'button? You are if you are investing at least ten percent of your income in War Bonds every pay day„ It's your badge of patriotism.

nadobi k peeeni

Memei rozbijeji deSke rodiny.

LondYn. (CTK). — Reuterova kancelat pkinaai zpravu, jet pravi, ze podle posledniho nemeckeho natizeni, jemut podlehaji prase tak Cechy a Morava jako tiAe, je temet celY deskoslovensky narod mobili11 kusovS, soubor, vhodnk pro sovan na praci do Nemecka. VAichdarek. ni mak od 16 do 65 let a vaechny 1 kaldeho — 1 1/2 qt. casserole, 2eny od 17 do 45 let musi se ptihla- 10 1/2 in. utility dish, 8 1/2 in. pie sit na praci a bYt pohotovi jit tam, plate, 9 in. cake dish, 6 4-oz. kam je Nemci poSlou. Podle zpravy custard cups. z Ceskoslovenska bylo jit povolano 11 KUSU $2.45 pet roenikri mladete mutskeho pohlavi od 18 do 24 let a vSechny deti 2.3 kusovy soubor. od 10 do 15 let se musily ptihlasit 1 katdeho — measure cup, set k soupisu 1. imora pro tak zvanou mixing bowls (3 pc), loaf pan, "nucenou sluibu mladeie " Tato in- cake dish, utility dish, casserole, stituce, jak Nemci ptedstiraji, ma 9 inch pie plate, Flavor Saver pie vychovavat mlaciet le" sportu a ji- plate, 6 4-oz. custard cups, 6 innYm podobnYm vecem. — Z povin- dividual pie plates. nosti ptihlasit se na praci nejsou 23 KUSU $4.95 vyriaty ani tehotne 2.eny; pouze Vyplacene penize s objedmatky s malYmi detmi dosud nenavkou. jsou povolavany. Tyto ptedpisy maji za ueel imlne rorttittit rodinnY Greer's Studio Zivot v Ceskoslovensku, jelikot Nemci takto rortrousi vSechny CechoFT. WORTH, TEXAS choslovaky, krome malYch MI a Established 1890 starcri, po ilk a po krajich jimi okupovanS7ch.

V Rev. LadiiinskS* priimyslovSrm delrultem.

New York. (CTK.) Dennik Gary Post-Tribune ze dne 9. imora oznamuje na prvni strane a v na,-1 padne Uprave, ze tamni farat kar-1 patoruske pravoslavne cirkve rev.1 bude uspotadana v Ivan LaditinskY pracuje od nedavna v tovarne na lokomotivy v Gary, Crosby Shadowland Ind. List obSirne popisuje, prod se, rev. Ladit'inskY rozhodl ptihlasit sel k praci na prrimyslove fronte a ph-1 Hall, Crosby, Tex. nisi obkrny rozhovor s nim, jakot i popis jeho dosavadniho tivota. Rev. LadiiinskY vykonava ovSem dale sve povinnosti jako faph hudbe rat. Nedavno se hlasil do armady jako vojenskS7 duchovni, ale jeho, cirkevni ptedstavenY mu nedal ph- I sluSne povoleni. Proto se rev. Laditinsky, jent chtel v kaidem ptipa-1 Z FAYETTEVILLE de pkispet k stupriovani valedneho V§echny uptimne zve z blizka rozhodl jit pracovat do tovarny. Ve svem projevu tekl, to je z clan At'asten, ze je jednim z tech mut% (pd) Jan itratkf,. kteti na prrimyslove fronte bojuji za svobodu.

SPOLEHLIVA POHROBNICHA. SLUZBA. Jsme pohotovi Vam poslou1 titi bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlattniho j poplatku.

S nami mritete mluvai des; ky.

My nabizime Polffebni • PojiSteni pro katcleho Clena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damska. pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Renville, Texas. .01•1141.1•04

ESKY FILM

"U snedeneho krimu"

TANS NI

ZABAVA

v sobotu 27. unora J. R. Baba

Hay u.c.WAR BONDS

zkou§kach. Za tenth uspech mu byla udelena pochvala pted shroma. denim cele ekoly velitelem letec(OZM) keho sttediska.

V Dalk omezeni vyroby pro civilni pottebu.

LondYn. (CTK). — Nemec dr.

Walter Bertsch, hospodatskY diktator "Protektoratu", prohlasil v Praze, to budou provedena dalk omezeni obchodu a hvnosti, veetne vedeni a zasobovani malYch restaurantt, hostincri a kavaren. Mimo to musi bYti zastavena ve'Skere. vir -robazti,kerhonizbyte tteba, a pracovni sily, ktere tim budou uvolneny, budou okamtite pievedeny do nerneckeho valedneho risili.

Obraz ze hvota praIskeho Iidu z let Aedesatkch, zfilmovanr podle romanu tehoi jmena od Ig. Herrmanna. V hlavnich hach: Vlasta Burian, nejlepAi desky komik, A. Nedo ginska, Fr. Smolik a jini. P •edehra "Znideni Lidic", anglicky mluvici film natodenY spoleenosti Paramount, pod nazvem "We refuse to die".

MOULTON, v nedeli 28. imam, o 3 hod. odpol. a o 8 weer.

LAGRANGE, v pondeli 1. biezna o 8 hodinach veeer.

NEEDVILLE, v (dell 2. biezna, o 8 hodinach veeer.

EAST BERNARD, ye sttedu, 3. biezna, o 8 hodinich veeer.

EL CAMPO, ve etvrtek, 4. biez na, od 2 do 11 hod. veeer.

ELMATON, ve spolkove sini v patek 5. biezna, o 8:30 veeer.