Vestnik 1943 02 10

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXXI.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 10. Unora (February) 1943.

eiSLO 6.

ABRAHAM LINCOLN, Z A 2IVOTA Abrahama Lincolna, eestriacteho presidenta SpojenSTh stata, odehraly se nektere z nejdramatiatejeich udalosti americkS/ch delin. Lincoln sam bojoval s Uspechem o zruteni otroctvi, jet pies sto let uratielo cit mnoha Aemridanft a jet bylo v pkimem rozporu se zakladnimi principy Prohla.eeni neodvislosti. Lincoln bojoval o zachovani Unie v dobe, kdy krev, prolevana v oladanske valce, svedeila a nesvornosti naroda, bojoval — a zvitezil. .

Jeho dramaticka, kariera, ddraz, kterY kladl na narodni sjednocenost, jeho liberalni socialni filosofie a koneene jeho tragicka smrt kulkou zakeihneho vraha, to vee byly ainitele, jet ueinily z Lincolna jednu z prednich postav v americkem verejnem tivote. • Lincoln narodil se 12. imora 1809 v Hardin County v Kentucky. Jeho otec byl negramotnY farmat, kterY se umel prave jen podepsat. Take jeho matka byla nizkeho stavu, i kdy vynikala svym intelektem a charakterem nad sve okoli. Umela site Gist, nikoli vtak psat. MladY Abraham dochazel do ekoly jenorn jeden rok, v udeni ale pilne pokradoval doma, venuje katdou volnou chvilku eteni.

Ve dvaciti letech byl Lincoln mladYm obrem, tamer` 6 stop 4 palce vysokS7m a vynikajicim neobydejnou silou. Drive, nail se rozhodl venovati se pravfnn a politice, vyzkoueel Lincoln nejedno zamestnani. Jednou se tivil kacenim stromt, jindy si naeel praci jako plaveik na Mississippi, pak jako prodavad v obchode a jako vojak. Prava studoval v Springfield, advokatem se stal ye veku sedmadvaciti let. e by se byl kdy Lincoln stal ueenStm jutstou, to neni motno Mei. Sve volne chvile venoval i naddle dteni, hlavne knih, jednajicich o dejinach a politick3'ich veclach, a svilj zajem obracel na anglickou gramatiku a reeneni. Nanen se vyjadrovati se ptesne a stal se vynikajicim feenikem sve doby.

Otroctvi bylo tehdy jednou z otehavYch otazek Jitni staty pestovaly bavinu a tabak na rozlehWch plantatich a pohlitely proto na otroctvi jako na zaklad sveho hospodarskeho tivota. V severnich statech nebylo tadriSrch otrokil. Mnozi lido na severu odsuzovali otroctvi j ak z humanitniho, tak hospodarskeho stanoviska, spatrujice v tivote na jitnich plantatich brzdu, .zpomalujici hospoclarskSr rozmach celeho naroda. Kdykoli chtel ncryS7 stat bS7ti ptipueten do SpojenSrch Statft, vznikal v kongresu spor, zda ma bSrti v novem state pfiputteno otroctvi el nikoli.

Lincoln stal se feenikem za stranu, bojujici proti otroctvi. Roku 1858 byl kandidatem na misto do senatu. Jeho protivnikem byl Stephen A. Douglas. Vetejne debaty s timto odpfircem ueinily z Lincolna osobu, -znamou po dela' zemi, i kdy mu nepomohly k viterstvi. 0 dva roky pozdeji, roku 1860, postavila republikanska strana Lincolna za sveho kandidata na stolec presidentskt na nejt byl i zvolen.

Jeho yiterstyi bylo signalem pro okatIte od-

trtieni se jitnich state, ktere odvolaly sve kongresniky a utvorily svou vlastni vladu s Jeffersonem Davisem v Cele.

Nasledovaly etyry roky destruktivni a krvave obeanske valky. 1. ledna 1863 vydal Lincoln prohlaeeni, jimt osvobozuje veechny otroky. V eervnu taint roku dotlo k nejvetei bitve u Gettysburgu v Pennsylvanii, jet skondila poratkou konfederaeni armady. Roku 1864 byl Lincoln znovu zvolen ptevatnou veteinou, dfikaz to, to ZA LIDSKE SRDCE. Pied soudem, zdalo se mi, ze jsem stal.

Na jednu vahy misku andel dal me srdce plesnive a skoro tlici, vtak vtdycky vesele a milujici.

Na druhou dal me knihy — pekny stoh, jazSrekem vahy einul vic net moh', lac knihy pachem doby splaskly, zbledly, me srdce vyvatiti nedovedly.

(Usmev Jar. Vrchlickeho — eloveka, jent po dovreeni obrovske prate nevaha v posledni sbirce polotit cele sve dilo za lidske srdce). jeho snateni neslo se timt smerem jako ptan.i lidu. Poeatkern dubna musela se konfederaeni armada, vedent. generalem Lee, vzdati. Valka byla dobojovana, otroctvi zrueeno a Unie zachramena. Ve viteznem tabote severu panovala radost, jet se ale brzy zmenila ve smutek, kdy 14. dubna 1867 klesl Lincoln smrtelne zasaten kulkou v divadle ye Washingtone.

Lincoln zemrel, ale jeho tivotni dilo zilstalo po nem jako yeenS7 pamatnik. Zakaz otroctvi byl uzakonen 13. dodatkem k Astave SpojenStch States. Boj "Severu proti Jihu" je dnes tit jen trapnou vzpominkou na tragickou uddlost v dejinach 'Leto zeme, vzpominkou na vnitini rozkol, kterSr se ut nikdy od to doby neopakoval.

Lincoln dal svemu narodu yeechen svfij eas, vtechny sve vlohy, vtechnu svou lasku — a take svilj tivot. Smrt jeho prave svou tragienosti byla velkolepSrm za,verem jeho dila pro narod. Vykonal sve dilo spasitelske a speeetil je svou krvi. Jenom velikani, kteti mnoho vytrpeli, jsou — stati uvesti naeeho Karla Havlidka Borovskeho jako obdobu. 2arlivost, podceriovani, pomlUvy, veechno odneseno bylo tokem easu, a dnes Sever i Jih stejne cti jmeno Lincolnovo.

Socialni filosofie Abrahama Lincolna, jeho hluboka, vira v lid jako v`pramen yeekere moci a autority zustava jeete dnes inspiraci pro americke preclaky a statniky.

V SMUTEtNi PiSNE MISTO ViTEZNtCH FANFAR. teskoslovenskS7 kratkovinny rozhlas v Bostonu WRUL vysilal v sobotu veder 6. anora tento projev: Kdyt jsme byli detmi, dovidali jsme se ze g kolnich eitanek, to nejpodivuhodne j ei *creel na svete se deji v tine. Jiste se pamatujete na ptiklad na basnidku o dinskem ptadniku, kterk

naueil slavika zpivat jako kosa a kosa jako slavika. A nezapomneli jste, to nakonec "krakal kos jak seele duly a slavik zcela onemel".

To bylo v bohatjirskYch dobach naeeho stvi. Nebylo radia a nebylo letadel, alovek nic nevedel o vzdalenYch koneinach a v jeho fantasii tajerand a vzdalent, Oina byla iisi z Tisice a jednu noci. Jak se veechno od tech dob zmenilo. Oina ani India ani, Tahiti nejsou jiz zahaleny dernoknetnickou mlhou. Fantasticke romany a dobrodrutne filmy se vyli3ibaji exotickS7m zemim. 061 celeho sveta se upiraji do krajil v zaoceanskSrch dalkach, nebot' ty jit nejsou jedinSTm dejietem tajeir nYch a hrilzostraenSrch historii. Cosi napinavejeiho, fantastiatejeiho a prieernejeiho net v pralesich, dtunglich a pouetch deje se dnes v srdci Evropy. V 'Mei, ktera pry svetu dala kulturni bohatstvi, mezi lidem, kterS7 nema tamer analfabetn, v kraji zalidnenSrch must, gigantickYch tovaren, epochalnich laboratoti a jedineenSrch vymotenosti technickSrch.

Jit deset let ye velke fiSi, jejit jrneno je Nemecko, deji se veci, nad nimit vstavaji vlasy hrilizou na hla-ve a jet sotva pochopi prieti generate. Jiz deset let vladne v teto zemi notorickST lhat a bandita. Naudil sve poddane zavrhovat pravdu, milovat nesvobodu, uctivat smrt a smat se slzam. Naudil sve poddane rnueit a vratdit starce, teny a deti. Naueil je vetit, jedinS, narod je schopen zmocnit se Isti a nasilirn celeho sveta, svrhnout vladu lidu a Boha a dosadit za ne vladu piratt. Deset let — nebo tamer deset let — mohl ntiaslemu svetu dokazovat, ze dilo Antikristovo ma Uspechy. JedinSi jeho zatvanSr rozkaz staail, aby se bortily hra.nice, hotela mesta, aby prchaly davy, aby napadene i nenapadene zeme se trasly hrfizou.

Deset let hral vudce blzy jednu jedinou piseri o dvou vetach: pravda je tam, kde je sila, a beda ptemotenYm. Miliony jeho toldnera mu vetili a ptemnoho bazlivce a slabocha v celem svete bylo nakloneno uverit, ze nadetel soumrak zakonfi botich a pra y lidskYch. Lida ut ani nebyli schopni vnimat pitvornost a .zrildnost tivota, kterY nastolila berchtesgadenska obluda. Do hlavy se proste nemohl srovnat poeat vyplenenYch kraje, statistiky popravenYch a umueenYch chudaku, aritmetika lzi a logika podvodfi.

Az najednou nastala zmena. Krvave regimenty krvaveho vtdce byly zastaveny a pak obraceny na Utak. Chvastava proroctvi se nespinila. Neptemotitelna armada byla premotena. Nastala chvile, kdy berchtesgadenskSr zlo&nee musil zaeit premS7elet o nova pisni. Kdy musil vymyslit 'pro sve poddane cosi jineho net fanfary.

Hle, jakou novou bizarni podivanou skYta v teto chvili Nernecko. Misto viteznS7ch fanfar slytite smuteeni pisne a alarm. Misto oslav denni smutek za poratku u Stalingradu, mist() (Dokondeni na strand 13.)

8-tram OK co rok se za jarniho tani menila teka R Moraira v svetepou uchvatitelku, ktera prepadala teple brlohy zvete i poklidne piibytky dloveka. Nekdy se rozvodnila i na podzim, ptesycena dlouhYmi dati, ktere pkinesly hojne picitoky ze severnich hor. Ale i po techto pohromach zustavala na nekterYch mistech obklopena vednYmi modaly, v nich se zrcadla tilni a kalutin sttidala s btezovYmi hajky nebo s bujnou zeleni travin, prokvetajicich blatouchy a pomnenkami. Jejich krasa byla Saliva jako bilY leknin na zdetene hlati tune, pod nit se derna bahnisko. Jen krehei motYli mohli bez obq v usedat na kvetnatY povrch. jen divokY kralik nebo lehkonoha larika se mohli odva.tit prutnYch skoku od stromu k stromu, u jejicht pat byla puda trochu pevnejAi. Takovy modal, jeden z nejvetSich v boku nevyzpytatelne teky, mel od staleti sve sidlo v blj7kosti valaSske dediny, kterou nazYvejme Vetroriovicemi. Vetrfi jim utila dost, nebot' byla rozlotena na severnim svahu mirneho pahorku, kterY ohranidoval itdoli, prot'ate tionim korytem. To bylo soubetne s jeho tahlYm temenem, ktere se na zapade svatovalo k pravemu btehu Hay Dtevnice, tekouci do Moravy. 172 snad vysvita, ze kraj pod onou dedinou byl s leye strany sevten skoro pravoUhlYm klinem dvou fienich ton', ktere se tu slevaly. A ut snad take vysvita, prod se toto fizemi za vSech zatop menjlo v rozlehle jezero, pod jeho vodou mizelo i nekolik hrazi, ktere dal za starYch Cast). postavit jeden z panskych majitelfi tohoto pozemku. AC o neco ptevySovaly tieni btehy, zadrtely dravY tivel jen nadlokdy. Utrpely Casem a zmenily se v fizke vozove cesty, po nich se za Iota toulali kone, spasajici bujnou travu na ptilehlYch modalech. A z Vetroriovic po nich jezdili chlapi pro trochu kiesti k podzimnim hajkfim. Katde pokoleni zaplatilo tyto jizdy nekolika tivoty. Vtitz sjel za tmy pies okraj fake cesty, ptevratil se a srazil do modalu uboheho baradnika, kterY bez pomoci zahynul. V noci ho 010 hledat vetroriovidti sousede a svetla jejich luceren se kmitala tmou jako bludidky. Vern' poveram, prodlutovali povest o mstive jejit svetelka obloudila smeleho vettelce. Za zimnich dradek otivala stall piseri, v nit baby radily detem, aby se nikdy neopovatily rozhnevat straSne duchy modalu. Vtdyt' kdysi jej zaCal jeden velmotnY pan vysouSet a tketiho dne ztratil dva krasne synky. Piseri vypravela, to je naSel v bilYch petinkach zardouSene.

Cela obec tedy videla v batine jakesi nutne zlo, s nimi je nutno poditat jako s nezmenitelnYm osudem. Jeji rust ua byl da yno zastaven, nebot' nove domky vznikaji jen tam, kde je krome dobrYch vyhlidek i dostatek mista. Zde ho n-?bylo, protote z maleho polniho majetku na mirnYch svazich by nikdo nebyl ochoten odkrojit ani skYvu. Ale nikdo se sem take nehnul. Od padesatYch let minuleho stoleti odtekaly hojne ptebytky mistnich rodil do Ameriky, kde jit druhe pokoleni mluvilo cizi fedi o valaSskem rodiSti svYch otct jako o kraji vedne bidy, kterY nema ani dostatek zdraveho vzduchu.

A ptece se jednou na gel elovek,,kterY se s nim chtel pustit do boje. Byl to Jan KrSak, majitel tkalcovny z Holina, z okresniho mesta za Dtevnici. VSichni ho dobte znali, protote byl vetroriovickYm rodakem, a svou palidatosti proslul jig od detstvi. JeSte mu teklo mleko po brade a tit se holebdal, ge si jednou postavi tovarnu. Za detskYch her musil bYt valycky vildcern nebo velitelem, at' ut mel v ruce vrbovY prut nebo dtevenon savli. Jeho tata byl take takovy furiant. it ikali mu KrMk PYcha, aby ho od jinYch lidi tehot jmena, kterYch bylo v obci nekolik. Skondil bidne, utopil se v Bahriaku. Jel si, palidak, pro kiesti zrovna na DuSieky, kdy se katdY vyhnul modalu na deset hone. Zfistala po nem vdova s nejstarSim synem Janem, s mladSim Josefem a se dvema dcerkami. JeSte Stesti, ge Jan kondil naptesrok holinskou meSt'anku, kde nadmiru prospival. Reditel se ho ujal a osobne upozornil majitele tamejSi tkalcovny 01dticha Variharu na vYteeneho jinocha, kterj by jednou mohl ptejiti od stroje do pisamy. Tak se stal z Jana tkalcovskY uderi, ktereho si mistr nemohI vynachvalit. Hrnul se do price jako

V STN1K

Pied tito

na

Jos. Kopta. divY a kdyt se za tei roky vyucil, mohi od to rdny soutetit s nejzkuSenejSimi delniky. Tehdy se matka stehovala s cletmi za svYm zamognym bratrem Jesefem Camlikem do Clevelandu a ptemlouvala Jana, aby jel s nimi. Ale tomu se nechtelo. Mluvil velice sebevedome o nadane mozkovici, kterou da do slu geb sve male a chude zemi. "Je mane", kekl matce a sourozenctim, "te jednou za vami ptijedu. Ale ne abych daval Americe sve nejlepSi sily. To nejlepSi, co ma, si ptijdu vzit!" Vyslechli jeho slova s velkou da y shovivavosti, ktera se spokojila s nemYmi-kou tsmevy. Valli, to ne gli se sejde rok s rokem, dostanou od Jenika dopis, s nalehavou prosbou, aby mu poslali lodni listek nebo penize na cestu. Tato nadeje zmirriovala smutek z loudeni, jehot posledni zastavka byla u otcova hrobu na vetroriovickem hebitove: Ale potom dekali rok, Cekali dva a prosebnY dopis nepeichazel. A g teprve dvacetiletY Jan jinn psal z Brna, ge jeho givotni draha stoupa a ge jim dekuje za pochybovadne Usmevy, s nimi g kdysi prijali jeho smela slova. Nepeestavala podcenovat jeho ctigadost, byla ostruhami, ktere pohanely jeho vuli k &num. Prodral se z delnickeho davu do pisarny a odtud peeSel do brnenske prodejny, kterou zalozil starnouci Sef na jeho podnet.

Po to zprave se zase na dlouho odrnleel a valka, ktera prisla, jeho prodlougila. Ale necelY rok po ni se v clevelandskem dome kamenika a velkovYrobce hebitovnich pomnikti Josefa Oamlika objevil mladY mug, kterY jadrnou fedi mluvil o svem viterstvi. "To g jsem tu", tekl, "jak jsem yam to, matko, pied patnacti lety slibil. Olovek nemusi z naSi zeme utikat, aby to nekam ptived1". Byl to Jan KrSak, majitel textilni toyarny, v hi g se kdysi vyudil a ktera za valky talostne upadla. Cheadla, a dochtadla se svYm majitelem Oldrichem Vanharou. Peed zimou roku 1913 si vzal story pan k ruce diperneho organisatora brnenske prodejny a kagcleho rana naslouchal v houpacim kiesle jeho raporturn. Tam take vyslechl ve druhem roce valky truchlivou zpravu o zastavenYch strojich a pologiv ruku na chore srdce, tine zesnul. U g se ani nedovedel, to jeho mladeho dnvernika povoldvaji na vojnu, z na g byl vyreklamovan. Ten se na Stesti brzy dostal do Vidne, kde pracoval v jakesi valedne fistiedne a sledoval postupujici rozklad ptestarleho mocnaitstvi. Posledniho valeeneho leta se z dista a jasna objevil ye svem rodnem kraji a od vdovy Marie Vanharove koupil mrtvou .a schazejici tovarnu skoro za babku.

S ptichodem prvnich surovin zavladl vS"ude noNYS, rush a zboti Slo na draCku. VidenskY yYpodet se osvedeil. Byl zalo gen na posteehu, ge po valce vzroste podet novYch rodin a domacnosti, nebot' vojaci po bezkonednych tolukach zatouii po klidu, kterY najdou v tichYch domovech.

NejhledanejSimi vecmi budou soupravy logniho i stolniho pradla, jeho ceny musi bYt v souladu s kupnimi motnostmi lidoveho obecenstva.

A tu byla uplatnena zasada o prime cest y zbogi od vYrobce k spottebiteli, ktera zrnenSila prodejni ceny o pfekupnicky zisk. V peti mora y mestech byly oteveeny tovarni prodejny,-skYch do nicht by ani nej ytipnejS'i reklama nenahnala tolik kupct jako fitoky rozhoteenYch odparcu podnikatele. Ten se ov'Sem nedal a ted' je na studijni ceste v Americe, od nig si vezme vSe, co ma nejlepSiho v moderni organisaci vYroby i prodeje. Na podklade techto zkuSenosti postavi novou tovarnu a pronikne se svYmi prodejnami do NeSech 'nest sve zeine. "Postavim ji na Bahfiaku", tikal vSude, kde se setkal s potomky vetronovickYch uprchlikti. "Praye na tom moeale, kterY mi vzal otce a peed nimi yak otcove uprchli. I temne peirodni givly mute '61°01 zkrotit a udelat z nich sve slu gebniky."

Po svem navratu do vlasti se tento mu g zadal easteji objevovat na starch hrazich, sedaval na jejich travnatYch okrajich a obhlitel Vetronoviati jeSte nevedeli, co zamYSli.

Ve

due 10 unora 1943.

Kdy2 se zadival k jejich vesnici, meii zato, vzpomina, na sveho otce, kterY ma hrob uprosteed obecniho hebitova. Ad ho znali jako leho chiapika, kterY se nezalekl gadne peeka g ge by chtel koupiti moral-ky,neichluveit, pro sve podnikatelske zamery. Musil by byt zen, kdyby nee° takoveho zamYlel! JedinY dlovek, kterY by ho pochvalil, by byl baron Szombath, majitel Bahfiaku. Ten by arcit' olizl ySech deset, jak by ne! Z dtivi nemel nic, to musil podie starch zvyklosti nechavat •baraeniktim, a odsteeliii pytlaci. Tak jen zvet mu z vet'Si at' si holinsky tovarnik posiougi!

S peichodem jara riavt al vy Jana Kraka houstly a s nimi i spoleenost jeho pravodct. U g to vypadalo na komise, ktere pronaSeji odborne posudky. Cely Bahfia.k byl pod vodou a tato jarni zatopa nejvice piny zajirnala. Jezdili z Holira do Vetronlovic, tam vystoupili z aut a spouStely se na svahy pod obci, odtud meli nejlepM rczhled po cele krajine. Nyni u g bylo jisto, ge se nee° bude dit. Nejvice zprav ptinaSely deti, ktere se chumelily kolem besedujici dru giny a po jejim cdchodu byly zpovidany celou vsi. Podle jejich svedect y l, Ir.tteca. arcit' nebyla nejspolehllveji, se zatim raluvilo o novYch hrazich, o nejakern navoze hliny zleveho beehu Moravy, kde se vypinal te,h1;7 Sibenieni vrch, o stavbe prvni tovarni buclovy na zyYSenem - terenu za .pelenou hrazi, ktera bude nejsilnejSi. A nechybela ani zminka o novem meste, ktere pry jedflou vyroste na vysu'aenem modalu.

To vSe byly zvesti neuveeltelne a vzru'aujici.

NejvetSi rozruch zpUsobil,7 v bd.raku Tcnka Balajky, ktery by radeji kdyby se v'Sechny• kedi mely splin' On toti g vEmive pytlacil, anig mel sebemenSti zalibu v jakemkoliv cli-vokem mase. Pytiatil z tech teranYch pohnutek, ktere sedi'v krvi a jsou prave tak dediene jako zle nemoci. Proti tomato pudu neni leku. Posedne to a musIS jit, jako kdybys byl v mod darodejnYch sal. Nejsi oblouzen ani koee,natou vtini srndi pedene; ani my'Slenkausi na dcbre steibrnaky, ktere utrgiS od holinskYch peekupnikii. Svadi to a vabi prOve to, co jinn lidi leka a odstraSuje. Je to noc se vSemi nebezpeeimi podloudneho pychu a dra gdivYmi nejistotami dobrodru gstvi. A tenhle dlovek se tedy zadal nOramne je git, kdyg jeho loviSte bylo tak pova glive ohro geno. Zatim to vedel od dvou synkti, kteei jate nedorostli a na jejich g tee'. nechtel (lat. Ale mei jeSte osmnactiletou dceru Lucii a tC tekl veder peed Kirknou nedeli: "A g peijedou zitra z Holina na obhlidku, sebereS se a pajdeS si je poslechnout.

Dost mogna, ge vSechno jsou jen povidadky."

V nedCli jig byly vody na Ustupu, ale pc rozbahnelYch cestachs se dosud nedalo jet. Brzy odpcledne se cbjevilo auto v blizkosti Deevnice, chvili se tam potulovalo a nakonec se rozjelo k Vetroriovicim. Na na y si z neho vystoupil Jan Krtak a ramenatY, peisnedlY mu g jrnenem JanuSka. Byl prostoviasY jako kdyby byl ani ne-mei das sahnout po klobouku. V gdycky tak chodii a mohla v tom bYt i marnivost, proto ge mel Cernou, steapatou hlavu jako pekny cikan nebo jako umelec. i3ylo v:sak dtile gite, co v ni, a o tom, veete, by bylo motno vest hezky dlouhou rozpravku. Ted' jen eekneme, ge peed pen lety to byl jeSte. obytejnY zamednik, kterY si vynucoval jistou pozornost vAelijakYmi napady. V tovarne mu eikali reformator, co g nebylo presto ironickeho peizvuku. A nahle se o neho zaCal zajimat Jan Kr.§,a.k, kterY nezapominal, ge vyrostl z delnika a dal proto mnohem vice na vrozenou vlohu ne gli na bUhvijake studio. A nezklamal se. I kdy g se potom Janu:Ska je jeho slaba, stranka, mel ho ustavidne po boku a daval mu mluvit do vS'ech svych Te nedele tedy piisel s nira a odvadel si ho na svah, kde se spolu usadii jako na velitelskem pahorku. MCli sve stale misto u nekolika kamenfi, ktere jim poslou gily za sedaCku. Na vesnieke deti byli zvykli a nedali se jimi vyruSovat.

Nemeli tajemstvi, ktera by chteli skrYvat, ba naopak, ted' u g by radi povedeli cele obci, ge bude mit nejvic prospechu z chystane zmeny.

Proto peivitali, ge se mezi detmi objevila vzrostla ktera bez ostychu naslouchala jejich rozpravce. Kdyt se ji zeptali, di je, eekla s ji(Dokondeni na strane 8.)

Ve stredu, cline 10. -Calera 1943.

ViSTNik

I Oda dopisovatelskfT =WO

1M.

41.1114

411.0

Dopisy, je± by obsahovaly nevecne, neb zavg.dne poiemikv, poradatel ofedklada ve smyirtanov Tiskovemu VS bore k vlastnimu ozbodnuti.

Dime Box, Texas. et1 jsem v kalendati Amerikanu jak jedna pani popisuje svuj Zivotopis a jak si nakika na sveho vlastniho otce, jakYm byl neurvalcem ve vYchove deti, vlastniho syna pry malem mel pripravit o zrak, a jak se jim detem, i matte ulehcilo, kdy2 usnul spankem veenYm. Muj otec nebyl o nic lept"1. My deti jsme se ani zasmat nemohli, a tee si pamatuji jak bratra zkrvacel, rozbitim mu hlavy. Stesti pro nas bylo, Ze velice malo doma se zdrioval, vetM.nou celY svuj Zivot delal v tovarnach KhohnovYch a ThonetovYch na Vsetine a Holegove.

Obyeejne kdya pti gel dome, tak ohYbal bulky pro okolni panstvo, i ty chud'asy, vetginou jsme ty hrilky jmenovali eagany, a on byl mrij otec mistrem v delani tech eagant. . Ja sam takoveho eaganu jsem uaival pri rozna geni oblekri, a ja ho mel trochu i mYm andelem straanym, neb vet ginou to byvalo nocemi, a to jsem procliazel misty, kde sarna stragidelna havet' se zdrZovala a vSelijaci rrizni hastrogi, a tak v ten Cagan jsem drivetoval, mne zachrani od smr,ti. Vitz. tehdy ja mel silu a v Caganu byla vetgil Druha pEs'e v easopisu Hlasateli, te neveti, se chudoba cti netrati; videla jak je s chudobou nakladano a jakou cti ji ti, co maji, Castuii. Evropa na chudobu hledela hfate nea na psa, :mitim ti, co vladli temi penizky. Bohudiky, Amerika, asi devadesat procent nehledi na toho co neme. tak gpatne, ale kde se da, tak katdY ten, co ma, i zde v Americe hledi z neho co nejvice vy2dimati, bud' praci aneb jinak.

Zde ale ve Spojenych statech to nebylo ani neni tak gpatne, jako tarn ve stare vlasti. sam jsem pkestal vetit tern v gelijakYm potekadlrim, neb to v ge bylo vynajito jen aby se na to lid chytal, a ti skladatele meli co psat.

Ja se vet ginou tidil podle tech potekadel, a vite, co deft nechtel? V gude, kde jsem chtelpopomoci s dobrYm rimyslem, jsem byl odmenen peklem. Pkatele, dnes hledi jin gima odima na toto slzave udoli, jak jsem hledival pied ceti pet lety, kdya jsem ptijel ze stare vlasti.

Neboha civilizace, co jsi to provedla? Dnes mame vgechno co si jen pfejeme, ale jsme ztratili zase v gechno co jsme men zde pied padesati lety, lidskost , bratrstvi a podporu.

Ptatele, co se bude dit dale, jest-li tak s tou vzdelanosti budeme pokraCovat, to bozi vedi.

Nejhorgi nynej gi dobou je, le nynej gi mladi -profesoi'i tvrdi, ae my nemuaeme jit s duchem .easu nagich dedeekri a statenek. Tot' se vi, ae ne, ale dedeekove a statenky meli vice tech :krasnYch vlastnosti, ktere my postradame, pra.ye nyni, tak pokrodilou dobu, a proto by ne Akodilo, kdybychom se vratili aspori trochu k jejich dobrYm vlastnostem, a jejich krasne vYchove deti, a rueim za to, ae bychom lope aili.

Co se deje dnes, se nedelo pet procent pied etyticeti lety.

Dne 25. ledna zemtela zde nejstar gi osadnice, starenta Franti gka Krupova, rozen6 Kocurkova. Zemtela u dcery pi. Vine Balcar Jr. Zanechala zde dva syny, Joe a Jarom Krupa; etyti dcery, pi, Vlasta Oernogek, ' Albina KuCera, Ludmila Mare g a pi. Julie Balcar. Syn Frank ji ptede gel asi gest mesicri drive. Kolik zanechala vnukil a pravnukri, neni mne znamo. Stakenka ale poslednich asi petadvacet let byla upoutana na loai, a proto smrt ji byla vysvobozenim. Odpoeivej v pokoji, statenko, a budia ti, zeme lehkou.

Ptatele, ph ukladani tech na gich milYch na to posledni misto, mne ptichazi na mysl, jak nespravne aijeme. Za aiva bychom jeden drubeho ye laici vode utopili, nemame jeden pro

druheho dobreho slova, az jeden zavte odi, chceme mu teprve ukazat, co jsme pro p chovali dobreho. Co by asi tekl ten mrtvY, kdyby tak procitl, to asi kaadY si intik domyslet. Potorn se divime, ze neustale valeime. Pomahejme jeden druhemu za 2iva, po smrti je pozde.

Zadinaji natly, se jsme zkracovani. Komu se tu nelibi, at' tahne do Evropy, do tech obsaenYch zemi tim nemeckYm ancikristem.

Tam by dlouho nenatikal. Oni to tam umi vYborne. Zkrati tomu nakikajicimu krk a maji od kaadeho pokoj.. My mime zde raj, ale zdejSi lid je zvyklY pkebytku. Dokud lze nachazeti cele krajice chleba maslem namazane a lid po nem glapat, to neni je gte addria, bida, ani zkraceni. Ja vady nakazuji naaim detem, aby nezahazovali to, co nesni ph obede ye gkole, jako kus dreva, ale donesly to dornri.

Videl jsem mnohokrate, ne jednou, jak ph lecjakych slavnostech a ph gkolach se cele krajice chleba dolate nama gtene vali po zemi, a lid po nem glape, jako by se nechumelilo. Ja kolikrate donesl pine kapsy toho boailao darku psrim a kodkam. Posledni krat jsem tak stal ✓ pozoru, se sousedem Nemcem, a tu mne ukazuje, jak jedna pani glapla na ten boti dar, a povida, ae to tak rad vidi, tie by ji hned hnaty pterazil; ja zrovna gel, a ten chlebidek sebral a dal jej tak k postu, aby na nej aadnY glapnout nemohl. Onehdy jsem byl v Gidding a zagel jsem do jatky s masem, a kde maji kaadY den i derstve barbikue a horke, derstve klobasy, a tu jsem videi asi osm bochnikii chleba nadatYch ale addnY nedojezenY. Ja si porueil za patnact centri i s chlebem klobasii a jdu, se si z jednoho toho bochniku seberu, ale byl jsem zaktiknut, tie dostanu eerstvY. Myslig, dtenati, se to ukazuje na bidu a zkraceni?

Mame osm synil, ale posud jen jeden je u vojska; on ale byl hned v rote 1935 as do roku 1938, je kapralem a ma d ye medaile co dobrY sttelec, a nyni se nachazi v Luisiane. Dva synove delaji ph stavbe lodi v Houstonu, Tex, a i jeden zet' p. Collins ,a jeden zet' dela kdesi ✓ Pearl Harbor pod zemi. Tento posledni byl ✓Cas svetove valky ve Franc% nyni nebyl nucen jiti, ale kdy't vide, se strYc Sam potfebuje delniky v jeho oboru, pfihlasil se sam. Posledne nam pige dcera, ze jeden na g syn se nechal zapsati na praci do Panamy a neb Pearl Harbor, ale ze nevi, jestli projde lekafskou prohlidkou. Nage pfani ale je, aby byl jil konec toho zabijeni nevinneho lidu, aby ti naai hogi nebyli nuceni nikam jiti a ostali nam zde vgichni, a ti co jsou za vodou, aby se nam vaichni zdravi vratili.

Nevim, v kterem Casopisu jsem to Ceti., se rolnik je na tom hate nea mula; mula pry dostane odpoeinek, ale farmal velice malo, a to jeg te aby nocemi pracoval. Souhlasim s onim pisatelem, a zaroveri nam ne gkodi, kdy't nam k tomu je gte pfidavkem de. osel, na kterem je cely na.rod zavislY, ale svou vlastni oslovinou musi celemu narodu °trait.

Nejsem ZadnYm svatoug kem, ale co civilizovanY narod, nedele by pro nas mela mit vetai cenu a vYznam, aspori dopoledne, kdyZ" ne cely den. Mnohokrate v nedeli jsem chtel poslouchat nektereho kazatele, ale pro druhe stanice, kde sama trdlovaeka je provadena, jsem spravne feeniku nerozumel. Povidam, nepattim k Zadnemu kostelu, ale ctim a vaiim si kaZdeho, at' je to ten, neb onen, jestli vidim, se je dobrY nasledovnik Krista. Proto jsem pro to, aby nedele byla vice pro nas nea je posud.

S pfanim v geho dobra vgem zemeryjcum, abychom tento rok sklidili aspori dvakrat tolik co minulY rok, ale aby tu sklizen nevstreil do kapes nekdo druhY za nas, jak se to vet giJos. Mikulin. nou aje.

V itad Svaz eechoslovanii, as. 92, Ft. Worth, Tex. Ctene sestry a bratfi:— Nage pravidelna schrize nam ptipada dne 14. t flora, ve 2 hodiny odpoledne. Jmenem fadu jste adani se teto schrize zueastnit, neb

Btrana X /name mnoho driletitYch veci k projeclhavani, vase ptitomnost jest nutna. Pkijd'te v eas, aby se schrize nemusela odkladat, neb pak se to dlouho protahne.

Dale, kterY z vas jste pozadu s poplatky, laskave vas Zacjam, zapravte sve povinnosti co nejdfive, (aby nebylo pozde).

Dale yam pkipominam, Ze na g tad bude pokadat zabavu, dne 14. imora v nedeli weer, hudby br. Joe Milana a jeho orchestru. Milovnici Ceske hudby, jste zvani z blizka i z daleka, aby jste ptigli se s nami pobavit. Vstupne jako obydejne, damy 25c, pani 40c. 0 vzornSi potadek bude naleaite postarano, a hudba bude vesele brad.. Nezapomerite odpoledne do schrize a veeer na zabavu.

S bratrskYm • pozdravem, John Chaloupka, taj.

V itad Fort Worth, eislo 154.

Mill bratti a sestry!

Kdya jsem byla zase zvolena za dopisovatelku pro rok 1943, tak mne tu tedy mate. Redaktoru a sazedi dekuji za uvetejneni myth dopisri minuly rok a prosim o trpelivost s mYmi dopisy tento rok novY. Bratti a sestry, posledni schrize byla hojne navativena, bylo teastno asi 20 Clenri; Vail° nas to velice.Pti gti schrize bude konana dne 14. imora ye 2 hod. odpoledne. Pfijdete zase co moan v nejvet gim poetu. Brath a sestry, nezapomerite si tea zaplatit 50c do nemocenskeho odboru, je to velice dobra vec. Mriaete zaplatit ses. Milanove nebo mne, as budete platit vage mesidni poplatky. Jsem zvolena tajemnici nemocenskeho odboru, penize zaalu jak budu miti vice pohromade. Sestry od krouaku Lidice, dostavte se do aiti v gechny, ktere mate jen trochu Casu. Jeden den za 14 dni snad mriaete pro erveny Kkit obetovat. Kdy'a jsme na gemu krouaku daly takove vYznamne jmeno, tedy si ho musime udraet. Ses. Kuchatova podala navrh, aby se tak jmenoval a v gichny jsme byly pro to, vaem se to zalibilo. Je nas uz hodne a je gte vas prosim, ktere nejste, pkidejte se k nam, gije se kaZde druhe UterY v Sokolovne. Pfede glY mesic se mnoho negilo pro velkou zimu. Musime neco delat, kdyby nam daly aspori nee° pro vojaeky.

ObdrZely jsme vanoeni pozdrav od Eduarda Polagka. Je to hodnY hoch, pfejeme jemu, aby se domri zdrav navratil. Srdedny pozdrav vgem Anna Svitakova.

Ctoucim, V Kolonialni politika.

V parlamentni debate padl za.jimavY navrh na rozdeleni anglickeho kolonialniho majetku, kterY ma, po valce tvokit tri skupiny; v prvni skupine ma bYt majetek Anglie v Africe, v druhe vYchodni kolonie a v tfeti anglicke zajmy v Karibskem moki. Je to jen navrh, prozrazuje vSak, tie Vella Britanie je rozhodnuta, udrget si po valce celou svou dkiveigi kolonialni moc. Znamena to tedy, ze chce s pomoci spojencii ziskat znovu sve ztracene kolonie na Dalekem vYchode. Rozdeleni britske svetove moci ye skupiny ma vaem umoanit spoleenou politiku, ktera by byla zalolena na spolupra,ci s ostatnimi mocnostmi, jea maji zajem na vYvoji jednotlivych kolonii. Proto se zdtrazriuje v oblasti zapadoindickYch ostrovri zajem Kanady a SpojenYch state, v africke oblasti zajem Jihoafricke Unie a spoleeenstvi zajmii nebritskYch kolonialnich tzemi, zatim co na Dalekem vYchode jde o zajmy Ameriky, Australie, Noveho Zelandu, tiny a Nizozemska.

Mini se tim hospodakske zajmy, a na spArave se tim asi mnoho nezmeni; my glenka ueinit kolonie mezinarodnim vlastnictvim, byla rozhodne odmitnuta. Times zdtrazriuji v 'beta souvislosti myglenku jednoty, o nia britske svetove mod jde. Nezavisla domonia jsou pokroeilejAi etapou, jig maji jednou dosahnout vgechny britske drZavy, vyvijejici se k tpine samosprave. Tim je dost vYstithe vyjadfeno britske stanovisko ke kolonialni politice, jea neodmita v budoucnu uggi mezinarodni spolupraci, chce si vgak za vgech okolnosti udret dosavadni soustavu britske svetove rise.

P. Haras.

Strana 4.

Z Krouiku teskYch ten v Ennis.

Timto yam sestry v nagem kroutiku davam vedet, tie budeme odbYvati na gi vYroeni schrizi dne 14. Unora, v nedeli odpoledne, zaroveri se schrizi od fadu, jak jsme se v posledni schrizi na torn domluvily. Odpodivaly jsme pine tii mesice a tak je zase potfeba, aby jsme se na nedem poradily. Tato nedele je vYrodni den, kdy nag kroutiek byl pfede dvema roky zalotien, tedy to oslavme aspori tim, t: ie se vgechny do schrize dostavime. S tim omezovani gasolinu to neni tak zle, jak jsme se domnivali, neb farmati vet ginou dostali vetgi pfidel a my v meste na ty 4 galony tYdne si miitiem take ledakde vyjeti. My za minuly mesic jsme nag pfidel ani nespotfebovali. Jupieky co jsme gily pro oerveny Ktfl jsou jiti hotove a tedy jiste nom daji zase dalgi praci. Kvituji zde 1 dolar do pokladnieky kroutiku od jedne dobre du ge, ktera si ale nepieje byti jmenovana a tak jrnenem krontiku ji dekuji.

Ma tiadost v poslednim mem dopisu o husi "brka" na mastitka nebyla vysly gena. Pouze jedna elenka kroutiku M. Trojadkova mne par "brkri" poslala a pak pi. Zazvorkovo, me poslala vice brkri, za coti obema zde dekuji, ale poekam jeSIC zdali se jich sejde vice, neb to nestoji za to posilat pogtou, tak malou pomoc, ati do Wilber, Nebrasky. To je v ge, co se tYka, nageho kroutiku, ale jegte o kousek mista prosim br. redaktora.

8koda tie nemame tak horlivYch zastancii Ceske feel vice, jako je pi. Mikeskova., ktera to umi tak dot:4'e vysvetlit, prod by mely deti eeskYch rodieri umet v gichni Cesky mluvit. A dnes co ty nage hochy 'name v rriznYch vojenskYch taborech vidime, 'tie nejen mluvit ale i eist a psat Cesky men umet. Jiste vy etenati Amerikana jste si vgimli dopisu jedne matky ze severu, ktera ma syna vojakem zde v Texas a 2. 646, v onom dopisu, aby nekterY vojak co umi Cesky diSti, pfeeet1 jejimu synovi jeji Cesky psanY dopis. Ona neumi anglicky psati, jeji syn neumi Cesky Cisti, a takovYch ptipadil mame v dnegni dobe mnoho a jest to zle pro obe strany. Ale vice odsouzeni hodno je to, kde rodiee mohli a sve deti Cesky nenaueili, na to 2e my pfistehovalci, kteii jsme sem pti gli jiz v stargich letech a zustali jsme na venkove, jsme se nenaueili anglicky. Ve vYhode jsou dnes ti mladi, kteti dosud maji to ptileiitost se Cesky nauditi, ale my, kteti jsme se id nenaueili anglicky, nyni kdy mame gedesatku na zadech, Uti se nenaueime, a je nas zde takovYch velke procento. nejednou jsem si iekla "trdlo", tie misto co jsem mnoho Casu venovala vefejnemu jako hrani divadel, 'leen' se Uloh, jezdeni do zkougek, psani do novin a jinYch jegte k tomu ptinaletiejicich veci, mela jsem radeji ten Cas venovati ueeni se anglicke veci a dnes by to nebylo pro me tak trapne, kdy' pfijde 6echosloyak a v nem nekolik svetovYch obrazkil s anglickYm textem, se tiadnou Ceskou vysvetlivkou a ja si to nedovedu pietist, co obrazky znamenaji, a tolik bych si toho pfala. Zde ale nevim, na ktere strane je veal vina, zdali to, tie ja si to nedovedu anglicky pfeeisti, anebo to, 'tie v ryze eeskern Casopise mame anglicke vysvetlivky.

Co nine ale naproti tomu eini zase spokojenou je, tie nag synovec Karel mYni pfidinenim a jeho dobrou vrili se naueil Cesky eist i psat a tak me z vojenske jeho slutiby pi ge pane Cesky a ja jemu mohu teti vge od srdce napsati. Mam od neho tech deskYch psani Rt. 80, ktere si v gechny uschovavam. Teti druhY na g synovec, Jerry LatinovskY, syn bratra Franka nam pi ge hezky Cesky, coti ma pro me velkou cenu.

Kde nejvice me chybi ted' anglieina, jsou radiove valedne zpravy. Na ty si zase jezdime k gvakrovi a sestie Ha gkovcovYm, kde zase jejich deti nam to pfekladaji do eegtiny a tak jsme gt'astni aspori tim, tie v gichni nagi synovci a neteie umi Cesky mluvit a natal z nich i eist a Psat.

V nedeli 31. ledna jsme zde meli v Narodni sini "presidentsky bar. Nav gteva byla dosti yell* ale mela bYti mnohem vetei, neb ten nag "velikan" president si toho jiste zasluhuje.

Snad mnohe odradilo podasi, neb zaealo poprchavat pied vederem a pak se udelalo chladno, ale vice jich zristalo doma z pohodlnosti a lhostejnosti. JakY vYtetiek ze zabavy byl, jsem se

VESTNiK nedozvedela. Ku konci je gte jednou ptipominam, dostavte se sestry vtechny do schaze dne 14. Unora odpoledne.

S pozdravem vtem pfatelam, Botena Radova.

V East Bernard, Tex. Vatend redakce restniku!

Prosim za uvetejneni techto par tadkft.

Po odeslani zpravy o vSTsledku sbirky pro S.A.C.T. a vetkereho piijmu pro odboeku SACT, p. Vine Fojtik mne odevzdal mint:1ST tsiden $12.20 jako Cast vSTtetku z divadla "Lidice", ktere zde v listopadu min. r. sehrali houstonki ochotnici. Tedy timto stvrzuji piijem $12.20 pro SALT. a ihned je odesilam p. Olexovi.

A zaroveri prosim o opravu: Spolek S.V.P.S. daroval $10.00 — omylem bylo uvedeno $1.00.

S krajanskSTm pozdravem, M. Hlavonikova.

V DARCI KRVE PRO CERVENt

President Roosevelt oznaeil bfezen za mesic erveneho Mite, kdy ma bSTti sebrano $125,000,000 na valeenST fond 0 erveneho krize.. K dosa genI vyteeneho cite bude tieba usili katdeho jednotlivce i katcle skupiny v zemi.

Nektefi z nas vedi pfesne, jini vtak jenom nejasne, co Cerveny kriz representuje a co vge podnika, aby zmirnil utrpeni, ktere je v dnetnim svete tak vtednim zjevem. Vime snad vgichni, ze tato organisace slouti na gim ozbrojenSTm sboram a ze pomaha vycviditi tisice civiliv kursech prvni pomoci pfi arazu, domaciho ogetteni, vSrtivy a jinSTch pfedmeta. Vime take, ze dobrovolnici Oerveneho kfite piipravuji neseetne obvaza, jini ze giji a opravuji tatstvo pro betence a je gte jini ze se obetave zabSTvaji takovSuni pracemi, jako je iizeni kantin a transportace, pfisluhovani otettovatelkam, obstaravani kanceldfslOch praci a pfihliteni k tomu tisic a jednomu detailu, na nich zaleti hladkST chod teto obrovske organisace.

Se stanoviska tech, ktefi dnes bojuji na odlehlSTch bojigtich sveta, je nejduletitejti Cinnosti 6erveneho kfite ziskavani arca krve. Krev statisict dobrovolnika zachrariuje tivoty americkSTch vojaka a namotnikt, zabSTvajicich se krvavSrm temeslern valky v raznSTch koutech sveta. Kontradmiral Ross T. McIntire, vrchni velitel zdravotni slutby namotnictva, pied easem uznale prohlasil: "Je az neuvetitelne, ale ph torn zcela pravdiye, ze namotnictvo ztraci na Guadalcanalu necele jedno procento ranenSich. Za prvni svetoye valky podlehalo jich svemu zraneni vice net sedm procent. Ti, kteti padli v boji, v kechto Cislech zahrnuti nejsou".

Podle hlateni kontradmirala jsou raneni dopravovani letadlem na ostrov, vzdalenST nekolik set mil od Guadalcanalu. Jeg te pied pievozem, a east() jiz na samem bojitti, dostane se jim prvniho otetteni k zastaveni krvaceni a zmirneni nervoveho ottesu, veetne transfuse krevniho plasma. DruhSTrn tivoty zachrariujicim Cinitelem je poutivani drog skupiny sulfanilamide, ktere brain nebo zastavuji infekci.

Uprostied boju je nesnadno shaneti podrobnosti o ptipadech, v nich krevni plasma phspelo k zachrane lidskSTch tivota. Pies to vtak dochazeji nas se svetovsich bojitt' zpravy, ktere dosvedeuji, jak duletita, je aloha, kterou hraje krevni plasma pii o gettovani ranenSTch. Je zde piipad Leonarda Frontakowskeho, delmistra na palube torpedoborce Kearny, torpedovaneho v noci ze 16. fijna 1941. Frontakowskemu,taktka smrtelne ranenemu,dostalo se je'Ste na palube potkozene lodi tti transfusi, ktere byly v pobtetni nemocnici nasledovany nekolika daltimi. Jiny byl ptipad Sama Kurtze, vrhaCe torped na tete lodi, kterST ztratil obe nohy, ale kterST vdeei za svaj tivot patnacti transfusim krevniho plasma. Kurtz piijel v zati 1942 z filadelfske no.motni nemocnice do Washingtonu, aby tam vyvesil vojensko-namotni "E", yenovane Americkemu 6ervenemu ktik za jeho neocenitelne slutby pie ziskavani claret krve.

Ve stfedn, dne 10. iinora 1943.

Dale zde mame ptipad Wayne Fogelstroina, kterji pfelil Utok na Pearl Harbor s vatinYmi popaleninami a zlomenou nohou. Infekce a silne krvaceni neslibovaly nic dobreho, ale Best transfusi ho zachranilo. Mel Van Kuren, kterST podle vteho sestielil prvni letadlo u Pearl Harbor, byl daltim ranenSun, kterST mate s vdeenosti mysleti na ty, kdot "obetave venuji vlastni krev pro zachranu Zivott bojujicich. Van Kuren, utrpevti vatne popaleniny, take dostal Best transfusi plasma, poslaneho na Havajske ostrovy AmerickSTm CervenSTm kfitem.

PodobnST je tet ptipad Johna Pica. NebS it pet transfusi, Pica by nebyl nikdy ptetil zraneni, ktere utrpel pre torpedovani torpedoborce Herrman u ostrova Midway. Picova mantelka splaci nyni mutav "dluh" svou vlastni krvi; jit ttikrate se pfihlasila jako darkyne krve a hodla tak ueiniti jegte aspori dvakrat.

Behem roku 1942 ptihlasilo se ye sbernach krve Cerveneho ktite vice netli 1,000,000 claret.

16. ledna tohoto roku potadaly vojenske a namot/1i organy OervenST kfit, aby se tohoto roku snatil ziskati 4,000,000 pfispevka dam(' krve, eili pramerne 80,000 tS7dne.

Aby ' ervenST kfit mohl dostati temto poladavkfn, oteviel sedm dalSich fistfedi, kde se darci mohou piihlasiti. Dnes jsou tato fisttedi jiz v jedenatticiti mestech. Jsou to: Boston, Hartford, Brooklyn, New York City, Schenectady, Rochester, Buffalo, Pittsburgh, HarriSburgh, Philadelphia, Baltomore, Washington, D. C., Atlanta, New Orleans, Cleveland, Cincinnati, Colua'bus, Detroit, Indianapolis, Chicago, Milvvau14e e, Minneapolis, St. Paul, St. Louis, Kansas City, Denver, San Antonio, Las Angeles, San Francisco, Oakland a Portland.

V akci na vytvoteni valeeneho fondu eerveneho ktite zdtrazriuji se roku 1943 dve veci, pokud se tsika, "Blood Donor Service". Prvni je, ze jedine darci krve mohou tuto slutbu udrtovati v chodu, a druha, ze bez valeeneho fondu neni mono vydrtovati pottebna, asttedi. Mnozi dobrovolnici poskytuji sve slutby bezplatne, ale lekafam a jinSTm pracovnikfun je nutno platiti, stejne jako za Cinzi, za vedecke nastroje, za pievoz krve do laboratofi a za innohe jine nezbytnosti.

Chceme-li pfispeti svou htivnou k za,chrane zivotu naeich synfi, bratti a miljich, musime tak Ciniti dvema zpfisoby: darovanim vlastni krve pre nejbliZei ptilelitosti a finanenim pfispevkern na valecny fond aerveneho ktiZe nekdy v bteznu.

American Red Cross.

V Beveridgeova zpriva.

Plukovnik Blimp, svSun tvarcem Lowem jit nekolikrate prohlatenST za mrtveho, teti se nejleptimu zdravi, a jako vettina lidi, piedeasne prohlatench za mrtve, dotije se snad vysokeho veku. Obtloust1ST pan s holou lebkou, s oblidejem jako buldog a s nakroucenSrm knirem neni zjev zrovna symptatickST. Ani jeho pouene zdvi2enji ukazovdeek mu na sympatienosti nepfidava. Jeho moudrosti chutnaji jako red tape. Tento vjiraz se neda pfelotit sloven byrokracie. Da se tetko vysvetlit; plukovnik Blimp je typickST anglicke vydani reakcionatskeho byrokrata, jehot poctive sebevedomi pasobi site komicky, pfesto vtak neni merle nebezpeene net tyf us. Hledime-li na Lowa va.Z'ne, ma Blimp jiste nemalST vliv. Tentokrate ho postavil proti arcibiskupu z Canterbury, dr. Templovi, jehoZ pokrokovS 7m sodostalo se neobyeejnecialnem ho uznani dokonce i v mimocirkevnich kruzich. Plukovnik Blimp stavi se nepiltelsky do testy cirkevnimu hodnostati, kterST mu vysvetluje sve ktest'anske cile, Blimp ukazuje holi na tabulku, ktera zakazuje vstup na du "vested interest". Je samortejme, ie jeho buldog, kterji ma stejnS7 knir, eteka na pokrokoveho kneze s dvojnasobnou zufivosti.

Karikatura byla uvefejnena fimyslne nekolik dni pied uvetejnenim Beveridgeovy zpravy. Karikatury jsou obyeejne silne pfehnany a musime si hodne odmyslet, chceme-li dostat praySr obraz. Dobra karikatura je v gak vatina. vec.

Ve sti'edu, dne 10. imora 1943.

Rad Svornost Jinn, eis. 15, Buckholts, Texas.

Mili bratti a sestry:— Nastal nam novY rok 1943, a tak jest na ease, abych yam oznamila kdo jsou rink fadevi fitednici pro letotek. Jsou to nasledujici: Ptedseda Vilern Kutel, mistoptedseda Edvard Pokval, tajemnice Hilda Brtitova, teetnik Boh. Vybiral, pokladnik Staria Potival, prtvoddi Anton Ulidnik. A na zabavnim vYboru jsou: Frant. Zajidek a Karel HundIe. Stoji za povtimnuti jak pattione jsou ttady teetnika -a pokladnika obsazeny. Nag teetnik, kterY ovgem vybird poplatky, se jm•nuje Vybiral ,a tento {tad zastava neptetrtite od to doby kdy byl prime zvolen v prosinci 1922. Neni divu, vtdy by bylo tetko najiti druheho elena, kter3'T by se do toho iltadu hodil nejen schopnosti, ale take jmenem. A nejen misto fieetnika, ale tak i misto pokladnika jest pattiene obsazeno, nebot' v takovem stavu v jakem jest nynji nate pokiadna, musi tam bYti nekdo, kdo latani rozumi. Br. Potival, pokladnik, bude muset v pokladne hodne potivat, zativat a motna, se i otivat jak ptijdou fifty a nebude je eim platit. Tak to bude, jestli se easy nezlepti. Ale ja mam nadeji, ae kdy2, ty dye nejhlavnejti mista mime tak dobie obsazena, ae tento rok tt'astne vytrhnem.

Vain, bratii a sestry, srdeene dekuji za znovuzvoleni mne za tajemnici. Pokladam si to za velikou test, ae jste opet ye mne slozili vati dtveru, a jest a bude moji snahou, abych co nejlepe mui dad zastavala ye prospech tadu i Jednoty. Kdyby u vtech tadu tak eeskou middet odmerinovali jako u na geho, mela by to mladet vetti zajem o desire tizeni Jednoty. Tak vy, Ceti rodieove, uete sve ditky nejen Pesky mluvit, ale take i &sky fist a psat, a nebudete muset miti strach, ze nate Jednota ptestane jednou bYti opravdu slovanskou.

Pfitti nedeli, 14. II/lora, bude tadova schtize a jest nutne, aby byla hojne na yttivena kvtli dtletitemu hlasovani. Vy, sestry, se take v hojnern poCtu dostavte, nebot' yam main new velice dil•e'Lteho sdelit ohledne tech dek, ktere jsme loni venovaly pro S. A. O. T. Jak vite, tatstvo a podobne, nernfite bYt ua natim aesk3im uprchliktm v cizine posilano, a proto kdy takove veci darujeme, musime je napied zpenetit prosttednictvim bazart a podobrie. Jestli nejsme schopni potadat svuj bazar, mohou bYti yeti odeslane tam, kde jsou bazary potadany. Olenstvi v S.A.C.T. stoji jenom 25c, ale male bYti darovano vice anebo merle, jak kdo maze. 6asto bYva, ae ten kdo nejmene milk, da nejvice. Preto sestry, ptild`te do schtze, abychom se uradily, jak nejlepe mame pracovat pro SAOT. Kdo mel anebo jette ma pochybnost o tom, na co jsou penize venovane SAOT upottebene, mel by si pteeisti knihu "Counter Spy", kterou sepsal Emanuel Voska v anglietine a jestli take v dettine, to nevim. Pan Voska vedel o 'em psal, nebot' za prvni svetove valky tidil spionat ye prospech budouciho Oeskoslovenska a take Spojenct. Je male znamo, ae Ceti hrali tak velikou roll ve spionati v to valce, a jette melte znamo jest, ae tato spionatni dinnost byla financovana OeskYm Narodnim Sdrutenim. Jak mfiteme bYti hrdi na to, ae ti Ceti tpehove vykonali dila, bez kterYch nejen 2e by nebylo Oeskoslovenska, ale take velice pomohla spojenctm. Zajiste se mnozi ptate, prot to nebylo dam do veiejnosti drive, na co byly penize Narod. Sdruteni upotiebeny. Nute proto, ae kdyby to bylo tenkrate vyzrazeno, cela, vec by ztratila na fispeSnosti, nebot' spional' jest tspetna jenom tehdy, kdy2 je tajna.

Kdyt jsem detla popisovani pana Vosky, jak mnozi slavni Ceti muti a deny (mezi nimi pevkyne Ema Destinova, rodina Masarykova jini) venovali nejen sviij eas, ale dali v sazku i sve tivotY, kdyt museli pro rattle, nutne informace jiti do 'desire vlasti, ktera, jette byla v moci Rakouska, na mnohe veci mne mytlenka. Na ptiklad na ty, na ktere si east° ye Vestniku stetuji na gs narodni pracovnici, kteti kdy pro SAOT. vybiraji, dostanou od nich hrube odbyti. Nekte0 zase s velikou

VtEITNiIt nediiverou koneene venuje ptlo,k, kdy uz je mu po desate vysvetleno, ze je to na znovuRepubliky, ale dif neotekaosvobozeni Ceske ' vd, ae ten prilak uslyti tam za vodou cinknout.

Takovi by meli vedet, jakou abet' piinesli vlasti ti lide, o kterYch pik pan Voska, nebot' kdyi je neptitel chytil, byli talatovani, trYzneni tak, ae jestli nebyli popraveni, urnteli fttrapami, a nektere jenom konec valky zachranil. Vadyt' samotne choti pres. Masaryka bylo valeenYmi fitrapami zdravi podlomeno tak, ae brzo po valce zemtela. Mili krajane, vas bude nekdo tadat, abyste venovali neco na SAOT., vzpomerite si, jak v.elike obeti byly vlasti v prvni svetove valce pkineseny, a ae se v teto valce bez pochybnosti mnohonasobne opakuji. Bud'te hrdi na to, ae muaete nejak phspet, ale nemyslete si, ae yak obeti ut neni mono ptinest.

Mnoho Cteme, jak jsou vyznamenavane matky, kteye maji etyti anebo vice syn .(' na vojne. I u nateho tadu jest jedna takova matka, nebot' mantele Frant. Jandovi maji atyti syny ve vojenske slutbe. Vim jisto, ae tii z nich sli doborovolne. Jest-li se nemYlim, ses. Jane'Soya jest opravnena tpendlik etyt hvezdoveho vyznamenani. Jestli jest vas vice .matek u taclu, ktera mate take etyti syny na vojne, ja vas nevynechavam ztmyslne, ja jenom o vas nevim.

Tak tady mne mate, mild pi. Fojtaekova.

Pani .Ed. PoSivalova, mne vyi'idila od Vas pozdrav a zaroven vYbidku, abych zase psala do Vetniku Velice i torso vazim, od takove zname pracovnice a dopisovatelky se mne dostalo poy Simnuti. Ja Vas a pi. Mikeskovou obdivuji, jak vy dokaiete nefinavne psat do novm a pracovat pro deskou vec.

Nekdo si stauje, ae by rad psal, ale 2e nevi co, a ja zase, kdyt pisi, mam toho tolik na my"Le nevim, kdy ptestat. Jedno vim, a to je, pio anetek uz aosti.

Se sesterskYm pozdravem, Hilda Brtthova, taj.

V Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Timto vam opet einim laskave pozvani na divadlo do Sokolovne na druhou nedeli v imoru, dne 14., kdy sokolSti ochotnici uvedou na scenu odlolene divadlo ze dne 24. ledna pod nazvem "Zelene kralovstvi" (Zofka z hajovny). Pokud jsem mohla, oznamila jsem telefonem, ae divadlo nebude, a do Ennis a Fort Worth listky zaslala. Bylo jich hodne co nevedeli, 2e divadlo se hrat nebude a ptiSli, natai octal" a nekteti, kdy2 trZ tam byli, zustali na zabavu. A ponevad2 vYpovedi hercil a me reais. se rozchazi, budeme si myslit ka2. clY sve a ptijdem Abych seznamovalo vetejnost idejem je zbyteCno. Ptijd'te v nejvetkm poetu a doka2te svoji hojnou nav gtevou, ae si oeskYch divadel yakte. Je velmi tako v dneSni dobe divadlo brat, neni must . Snad budem muset nahra'tovat mu2ske illohy take 'Zenami. VSak je ted' vkobecna, moda, ae deny nosi kalhoty (slats) i overalls vezme jako valeenou nahraMtu. 're gime se, ae na,s poctite hojnou navAtevou. Kuchyne bude zase hojne dobrYmi jidly zasobena jako vtdy a staro-nova, kucha'tka bude zase vatit gulag , na kterem si tak vtichni vtdy pochutnavate. V jedne schazi se toho tesneho chomoutku vzdam a libuji si, jak se budu mit bez prace v kuchyni dobte. Neni tam dost Clenek, ktere by si to na starost vzaly. Tak dano me na starost ptednest moji resignaoi v Krotaku Zen, tam jich vZ'dy byva dostatek. Ale ani tam mne to nebylo nic platne. Ony jsou vSecky ty sestry tak etedre a maji takovy dar vYteenosti, jako tie je valka (jako ja bych to nevedela), 'Ze president Roosevelt se take obetuje a slou'Zi nadstavenou lhutu, pracuje r tiace, a mnoho jinych doklaciti podaly, tak ja pry mohu take vatit, objednavat a o vee se starat dal, any ae me pomohou. Tak co main s nimi delat? Nic. NezbYva. mi nic jineho ne2 se starat o kuchyni dale.

Kdy2 uz jsem zde, chci jako tajemnice zdejM odboeky SAOT. oznamit schuzi na Ctvrtek 25. finora v8 hod. veder do Sokolovne. Prosim

Btrana 5. cky zastupce zdej§ich spoikti, aby se k teto velmi dtlekte schuzi jiste dostavili, a nejen stupci, ptijd'te vtichni elenove i neelenove, je to zajem Ceske veci vteobecnY. Nastava nam placeni ptispeykt pro rok 1943. Zastupci spolkt uznavali za zbyteene schazet se ke spoleenYm schtzim katdeho etvrteho etvrtku v mesici. Nesetli jsme se od posledniho velkeho podniku bazaru, kterY byl patou nedeli v srpnu v nove pane sini tadu Pokrok Cis. 84. Je nutno zase pro tento rok vyplanovat nejakY vetti podnik k ziskani vetkho finaneniho vYtetku pro naafi odbodku. Ptitomnost katdeho je nanejvy g dtleLtd. Budou take volby novYch fitednikt. Nezapomerite na datum, 25. imora v 8 hod. veCer v Sokolovne.

Rad Jaro Cis. 130. byl prvnim ze vtech spolkt, kterY odhlasoval a daroval 25 dol. jako svtj ptispevek odboece SAOT. zde.

Darky, jen byly tadem Jaro elentrn ye vojenske slutbe na vanoce zaslany, byly vdeene od vojint ptijmuty, projevili to peknymi dopisy clekovnYmi tadu zaslanYmi. Sestra gefeakova a ja jsme je kupovaly vtem stejne a rozesilaly naaim elentm, byio jich 15. Bylo by zajimave, aby dotle dekovne dopisy byly ye Vestniku otiskle. Nemyslite? Potetilo je to vic net jsme si mysleli.

Tak nezapomerite ptijit na to divadlo 14. tnora. S pozdravem vtem etenattm se znamena, Botena Valeikova.

V Odboelta, "Alamo" SAGT., San Antonio, Texas.

Opet novY rok &nosh nastava v nakeh kruzich narodnich a oborec:h, odboekach — aC mnohe se skladaji pouze z ‘hlonekt pinYch odhodlanosti k porateni lidovraht Osy a tluteho nebezpeei mongolskeho i nadlidskeho bileho — Arijct. Jen s yypetim sil a obetmi taho dosahnenie, jen katti z nas bYti na svem rniae v ea.& — ku ptedu — ni krol: zpet! S..beckost — sve ja stranou — celek iozhoduje!

Volam vas, (aC sam pod lekatskYm dohledem jia pies 2 Ines.), jest moje touha, by hloneek vernYch elent a elenkyri nati odboAy "Alamo", eitajici neco pres 50, dostavil se do mes. schtze dne 14. Unora t. r., konane v budove W. O.W. a mistnosti tadu Os. 133. San Antonio, SP JST. ye 4 hodiny odpoledne, hned po ukoneeni tadove schtze. Jelikot vettina elent ptinaleti k obojimu, sileastniti se mohou obeho jednani.

Poplatkove stvrzenky jsou vyhotoveny, phhlaste se o tyto u br. taj. neb teetnika, poplatky ty same — 25c mes., ac darci jsou vitani. 0 hojnou navttevu tada, a ukoneeni vratdy na zemekouli vola k yam vtem, Vat uptimn7) Lawr. V. Kallus, t. f. tajemnik.

V echoslovak z Texasu podplukovnikem.

Man'iele p. a pi. V. S. Letikarovi y e Victoria, Tex. obdrteli zpravu, ae jejich syn, major A. A. Letikar byl povy gen na Lt. Colonel 28. ledna t. r. To jest jit podruhe asi v 7 mesLich, co syn jejich byl povYten. Zajiste to potetitelna zprava pro jeho rodiee, mantelku a syna. Lt. Colonel Letikar jest v San Diego, Calif. cd prosince roku 1941.

V ftAd KomenskY, Oslo 20., Granger, Texas.

Mill bratti a sestry!

V minulem Vestniku jsem vam oznamoval nove zvolene fitedniky na rek 1943 tadu KomenskY, .ale nejakou nahodou jsem vynechai jmeno nateho pokladnika, tak zde opravuji maji chybu a oznamuji vam, fie br. August Vitek je pokladnik. S bratrskym pozdravem jsem, Jno. P. Trlica, taj.

V Houston, Texas.

Setram tadu "Pokrok Houston" Cis. 88.

Mile sestry, jen par tadeeky vain oznamuji, ae 12. fmora v 10 hod dopol. bude schtze SAOT. Jak samy vite, ae neni toho gasolinu nazbyt, tak ph to ptiletitosti se taky odbude schtze sester z kuchyne. Tak vemte sestry na vedomi a dostavte se v hojnem poetu. Ne shledanou 12. finora v 10 hodin dopoledne na &lutewood! — Se sesterskYm pozdravem., Anetka StardalovA.

strana 6.

VESTNIK

Port Worth, Mill krajane!

Nasledkem gupni schrize sokolske, odbYvane v Dallas etvrtou nedeli v lednu, musela bYti nate schrize odbodky SAOT, odlo gena o tYden pozdeji a podle toho jak dopadla myslim, ge to bylo jen pro MS' prospech, neb tolik bratrri a sester nebylo ye schrizi od zalbgeni odbooky jak minulou nedeli, a ja, jim vtem za to srdedne dekuji. Vgdyt' jsem to tikala, ge nas ten na g lid nezklame, ge v nej mam pevnou driveru. Kdyby tak jeke i ti ostatni, co se dali zapsat za eleny, kdyg jim neni mono ptijiti do schrize, poslali aspori ty ptispevky, vykonali by skutek opravdu zaslugnY a pornohli natim brattim tak hrozne trpicim. PoSiete vat pkispevek na nine, tfeba pogou a ja ka gdY sebe merik darek budu kvitovati v novinach a ptedem yam za nej srdedne dekuji. — A ted' jak dopadla na S. e schrize. Oten vYsledek nati celoroeni prace, o dem2 jsem zpravu dtive podala, a pak byla volba ritednikri a zvoleni na tento rok nasledujici bratti: Josef Bevan pkedseda, Robert Jeemenek mistopkedseda, Josef Botik pokladnik a sestra Aloisie Bevan tajemnice. — Zabavni vybor rortiten a zvoleni nasledujici bratti a sestry: Aloisie Beean, Anna Milan, Anna Svitak, Marie Paul, Andel a Anna Korteff, Sava a Anna Elich, FrantAka a Anton Tirk, Josef Botik a Jan Bedan. Na ridetni vYbor bratti: Josef R. Bartek, Anton Tirk a Andel Korteff.

Penize co byly v nedeli vybrany na ptispevcich, poslany na Ruskou pomocnou akci. Mimo toho ptispeli na tuto akci nasledujici bratfi: Sava Ellich $1, Josef Bevan $1 a Anton Tirk 50c, take bylo celkem odeslane $20.00. Pak nasledujici bratti a sestry ptispeli na OeskoslovenskY OervenY Kkig : Anton a Fantitka Tirk $2, Joe Mrlik st. $1, a stakenka pi. Anna Blazi mne opet odevzdala 50c.

Za nov eelenkyne se ptihlasily pi. Sophie Vitek a sl. Lillian Bevan a obe si vstupne i mesidni ptispevek zaplatily. Srdeene je mezi nas vitame.

Bratti a sestry, bylo vas vice co jste platili na ptispevky po dolaru, to ale nespada do meho oboru, tedy prosim, nezlobte se, .te vase jmena neoznamuji. Ja vgdy zapisuji jen celkovy ptijem elenskYch ptispevkil, to ostatni je prace bratra pokladnika.

Bylo ujednano, to nebudeme potadati schrize, jen jednou za tai mesice, leda by toho potkeba vygadovala, tedy ji sestra tajemnice oznami.

Tedy ptitti schrize bude Ctvrtou nedeli v bkeznu. — S krajanskYm pozdravem a pevnou driverou, ge zvitezime jsem, Aloisie Bedan, taj. SAOT , 404 W. Belknap.

V Rid F. B. Zdrii.bek, eislo 112., Guy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Obddeli jsme 2adost o referendum od tediSPJST. pro zmenu platri rietdnikri Hlavni ttadovny, o kterem musime v pkitti schilzi hlasovati. Proto vas gadam, abyste se vtichni do rinorove schrizi dostavili a hlasovali jak za, dobre uznate. Schrizi budeme odbYvati 14. unora, jak obyeejne, druhou nedeli ye dye hodiny odpoledne.

Woven yam take oznamuji vYsledek volby iitednikt na:seho tadu na rok 1943.: Jan Straelk ptedseda, L. P. Kocurek mistoptedseda, J. H. Mikeska tajemnik, Ludvik Surovec neetnik, Vinc Pekat pokladnik. VYbory byly ponechany tak jak byly roku minuleho.

Br. Martin Koval*, na g dlouholetY fleetnik se nam odstehoval do okresu Brazoria, a to ma daleko do schtize, proto se Atadu vzdal.

Br. Koval- byl Adetnikem u nakho tadu 23 mita. Br. Frank Vrla, stars? pokladnik take se tadu vzdal, ptijal vladni praci ve Freeport, Texas, a ge musi nikdy pracovat i v nedeli, nemohl by iitad pokladnika spravne zastavati.

Br. ptedseda jmenem tadu podekoval odstupujicim iftednikilm za jejich dlouholetou praci pro dobro tadu. — Bratti a sestry, kteti pattite k nemocenske -podpote, ptineste sve poplatky do prati schaze-. -S. bratrskim pozdravem, J. H. Mikeska, tat,

tad Rita Rota, Cis. 16., Hallettsville, Texas.

Bratti a sestry! — Timto vas uvedomuji, aby jste se do pfigti schrize v co nejvetaim poetu dostavili. Schrize bude jako obydejne tteti nedeli v mesici, cog ptipadne na 21. nora. Minule dye schOze byly slabe navetivene, nasledkem &hot zustalo hodne yeti nevytizenYch. Mame podati sve dobrozdani ohledne referendum, toti g" pkidavek hlavnim titednikurn. Pak druha zalektost je ta nemocenska, podpora. Zajiste jste detli to stignost, co br. oupal podava, v jakem postaveni se nalezame s tou nemocenskou podpoiou, ge ma, nekolik gridosti pied sebou a nemrig e •vyplacet, neni penez. Br. a sestry, vezmete si to na vedomi a jak prijdete do schrize seberte o 50c vice a zapravte sve povinosti, jak se na kagdeho dlena slusi a nedopust'me, aby se neco podobneho vice opakovalo. Pomokne br. toupalovi vytrhnouti ten trn z paty a on nam bude za to vdeeen, nebot' ta N. P. jemir dala mnoho prace a starosti, kterou kond cti a darem v zajmu nemocnych. Na zdar -dem! — S pozdravem, Victor Melnar, taj.

V ttad Rnzovy Dviir, Cis. 89., Rosebud, Texas. tient= nateho tadu oznamuji, ge v na g lednove schrizi byli zvoleni nasledujici ritednici pro rok 1942: Za pkedsedu byl znovuzvolen br.

Frank Baca, za mistoptedsedu br. Jan Koppa, za ridetnika znovuzvolen br. V. G. Svoboda, za pokladnika znovuzvolen br. Ed. Bada, za tajemnika znovuzvolen br. John J. Platek. teetni vYbor. zvolen bratti: Frank Hering, Jos. Hauk, Jos. 8ebek. Na nemocenskY VYbor ( genskY) byly zvoleny sestry: Agnes Skupin, Anna Vitek, Anna Hevelka. Musk nemocensky vYbor jest bratti: Frank Bata, Henry Skupin, Jos. Kozlovsky. 26,dam dleny a elenkyne, aby se dostavili do pki*Sti schrize druhou nedeli v rinoru Mame volit pro aneb proti gadosti o refenrendum od br. teditelri pro zvfgeni platu pracovniku v Hlavni ttadovne.

John J. Plasek, taj.

V Houston, Tex. Dovoluji si malou poznamku k dopisu bratra Vaje, kde piee ze teditele bezdtivodne vypudili dva z nejlepeich pracovnikti poctivol, ktere Jednota mela. 0 br. Markovi jsme nemeli podane, tadne stitnosti, ale o bratru pokladniku ano a veteina uznala, ge nejednal spravne. Tak ja myslim, to se tim vypudil z Jednoty on sam a ne kditele.

Vezmeme na ptiklad na geho tadoveho pokladnika, on si jednodute sedne na karu a pojede nekolik set mil za spolkove penize, ale my nemusime vedet, co tam jel delat, to je jeho vec. A tak se tali bratte Vajo, kdo byl vetk diktator, keditele anebo pokladnik. Jako spolkovemu pracovniku a ritedniku se to piece nemuae ani Tobe libit, ale stejne se toho zastavat. Na to sjezd zvolil teditele, aby nas informovali o praci ritednikri a ja myslim, ge sjezd vybral k tomu schopne bratry a 2e mail take nejakk rozum v hlave a vi, co je spravne a co ne. Bylo by nejlepe, kdyby jsme my elenove nechali Hlavni flladovnu, aby oni sami mezi sebou si sve potadky urovnali, ponevad g my s nimi nepracujeme tak nemri geme vedet, prod to neb ono bylo tak udelane a jinak, co slytime sem tam povidat, tomu by jsme nemeli venovat sluchu, tomu se odjaldiva povidalo babske klepy.

Dala bych navrh, abychom jako pravi Amerieani gentlemani uznali, co vetkna zvolila a pracovati s nimi spoleene. Ten start' zvyk At'ourat do toho neprospeje nate= spolku, mame to jig i bez toho rozdeleno na nekolik stran.

S pozdravem, 8parihelova.

V Alvin, Texas.

Mill bratti a sestry! Zajiste jste se vtichni domnivali, ze po.te :pamatne schrizi Hlavni tkadovny, konane v Austinu dne 22. zati 1942, kde teditele a vYkonni fitednici Hl. podepsali smlouvu s komisatem pojiSteni, ge budou svorne jako jedno teleso spoleene pro blaho a vzriist nati Jednoty pracovati, ale jak se dovidam z protokolu ze schrize HI. Ur. ze dne 4. ledna 1943, se tak nestalo, cot dokazuje sesazeni z iitadu br. Steinera a resignace br. Marka.

Br. Marek obviriuje dva teditele a privniho

Ve streclu, dne 10. unora 1943. radce, kteki o jeho svedomite praci kterou on pro Jednotu konal, nepravdive posudky dela% Ja byt v one schrizi na miste vas ttech a citit se, g e jsem ty nepravdive posudky rozktoval a praci br. Marka tim zlehdoval, tak na slova Pronesena, v one schuzi bratrem 8ebestou, byl . bych ihned resignoval, tak jak to chtel ueiniti on, kdyby se byl citil vinnikem.

Kdyt ta umluva v Austinu byla veemi 13 eleny podepsana, te budou v miru po dobro a vzrust jednoty pracovat, prod keditele nezrueili jejich obtalobu proti br. Steinerovi? Tim to tak neudinili porutili onu rimluvu v Austine jimi podepsanou a dali tim najevo, to jim nezttleti na svornosti v Jednote a nedbali na to, to tim jejich einem rozdeli eleny na dva tabory ku Akode pokroku a miru v Jednote, cog je videt z podanYch etytech gadosti o referendum na odvolani neb zmenu el. 49. a 50. stanov, kteregto gadosti byly tediteli polo geny na still, odvolavajice se na rimluvu s komisakem pojieteni podepsanou 22. zati 1942, te' budou, pracovati CO jedno tiles° Hlavni trtadovny.

Bratif teditele! Kdybyste se byli dle one Amluvy zachovali, nemuselo dojit k sesazeni br. pokladnika, ani k resignaci bratra teetnika. 2e s vatim einem nebude vice elenti souhiasit je videt z dopisu br. Vaji od tadu C. 142. ze dne 3. unora, z ktereho seznate vatenebratrske jedna.ni.

Tam kde se bratti teditele chteli zbavit jim nepohodlnych iikednikt, tam zapomeli na jejich ilmluvu, ale tam kde 4 tady se dovolavaji napravy v tizeni naei Jednoty, tam se odvolitvaji na timluvu s komisatem pojieteni, jen aby hlasovani o naprave ptekazili.

Bratti a sestry, ptidifime se, aby opet mar a prava bratrska a sesterska laska v naafi Jednote zavladla, &hog" sobe kagdy pkejem.

S bratrskYm pozdravem, Fr. Truksa.

V Crosby, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratti a sestry vespolek!

Dovoluji si zadati redakci, o proneseni mojiho nahledu ohledne toho nemileho vyetvani dvou iitednik0 H. A. Nemyslite, bratti a sestry, bylo to spra yedlive hlasovani o vyhozeni z iitadu pokladnika br. F. B. Steinera, ci nebylo? Adkoliv ja bych nemel site to kritisovat, neb nae kad Prapor Magnolia cis 65, nehlasoval o one neblahe za,ani pro, ani proti. Poloill to proSte na still. Ale piece chci podati muj nahled o tom.

Vyslanci do sjezdu jsou voleni od sjezdu at zas do sjezdu ptietiho. Tak prod ona tadost o vyloudeni z iitadu pokladnika F. B. Steinera nebyla adresovana vyslancilm? A jestli to me1i veichni elenove rozhodovat, tak to melo byti dano veem dlenum k odhlasovani, a ne jen tern, jet jsou n.ahodou ye schftzi ptitomni. Minim totit zpilsobem: dvojitou "postkartkou''.

Jedna je pro adresata a druha, je k hlasovani, bud'to "ano" nebo "ne". Jak vidno z onoho protokolu, bylo odevzdano 1416 hlasu, nebo 1001 hlas pro vyhozeni br. pokladnika F. B. Steinera a 415 hlasil proti. Dle poetu tdd0 bylo veech hlasujicich tadti 94, z toho 60 bylo pro vyhozeni, 24 Mai proti a 10 •adil nehlasovalo ani pro, ani proti. Cot nasvedeuje, to by vetkna dlenri souhlasila s tim, co odhlasovala tak mala menkna! Neb z veekereho Clenstva SPJST. nehlasoval kaNdY desatY `glen!

MnohY snad namitne: mel bYti katclY ve schti!zi, kdyt se o tom jednalo. Bratki, vy veichni dobte to vite, ge ye veech tadech,. jak malo se na to dba, schtize pravidelne. navetevovati, Ohledne br. teetnika, Ed. Marka, jeho resignace z idadu, skoro bych chtel hadati, to, resignoval nejen z dilvodil, jet podavk ale motna tet ze ze sympatie ku br. pokladnikovi F. B. Steinerovi, neb jsem nikdy nedeli, le by mezi .terni dvema panovalo nejake nedorozumeni. ObzvlaSte br. Ed. Marek, byl tichy a nenaranY elovek. A nikdy se k tomu neptiznal, ad byl tet dleny kritisovan. 8kodalje; odchazi.

Musim ukonditi, aby nine nekdo neklepnul.

S bratrskYm: Na zdar S. Keiarek.

Ve stiedu, aim 10. imora 1943.

NAif iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resoludni vYbor tadu KomenskY cis. 20, S. P. J. S. T. v Granger, Texas, projevujeme jmenem nateho tadu uptimnou soustrast pozilstale rodine nad Umrtim jejich milovaneho mantela, ace, dedeeka a nageho spolubratra,

Joe R. Machu, kterY od nas odeaei navtdy k veenemu odpotinku dne 2. imora 1943, po dela trvajici nemoci ye stain 68 let, a dne 4. imora byl pohtben na Narodnim hititove, 5 mil jihovYchodne od Granger, za velke treasti ptibuznYch a pkatel.

Pohkebni obtady v chramu Pane a na htbitoye vykonal Rev. Jos. Barton.

ZesnulY bratr Machu patkil k kadu KomenskY od jeho zaloteni dnel, eervence 1897, tedy pinYch 45 let. Byl dobrYm elenem a pracovnikern tadovym S.P.J.S.T..

Vy, pozOstala mantelko, ditky a vaichni pHbuzni, pkijmete jeate jednou nati uptimnou soustrast a zesnulemu budit zeme lehka.

Resolute tato budit uvetejnena ye Vestniku a zanetena do protokolni knihy na jeho pamatku a opis zaslan jeho pozustale rodine.

Za tad KomanskY 'Cis. 20, S.P.J.S.T. v Granger, Texas. nano v Granger, Texas, 6. imora 1943: Jno. P. Trlica, J. H. Huser, C. H. Duaek, resoludni vYbor.

V

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nice podepsan9 resoludni vybor tadu Ennis Cis. 25. v Ennis, Tex., projevujeme jmenem tadu naaeho uptimne citenou soustrast pozalstale rodine nad Umrtim jejich milo yaneho syna, bratra a nateho spolubratra

Emila Trojaeka, kterY , ztratil svOl mladY tivot v boji za vlast na Nova Guinei. ZminenY bratr odeael do armady asi v listopadu 1941 co mladik piny tivota a jtt se vice mezi nas nevrati, proto ztraeime v nem naaeho dobreho dlena.

Vy, pozustala rodino a vaichni pkijmete nati upkimnou soustrast a zesnulemu budit zerne lehka. br. Emil Trojadek zemkel za vlast a demokracii celeho naroda, protot budit east jeho pamatce.

Dino v Ennis, Tex., dne 7. imora 1943. za tad Ennis cis. 25. SPJST. v Ennis, Tex.: John Hrabina, F..B. Vrla, F. J. Hatkovec, resoludni bYbor.

V Ennis, Texas.

Cteni brath a sestry kadu Ennis cis. 25., katdY jste slyael jak zarmutek pkitel na rodinu Josefa Trojaeka v Telico, te jejich syn Emil byl zabit 31. prosince na Nove Guinei, jejich to nejstarti syn. Je to prvni deskY hoch z Ennis, kde ho potkalo neatesti, i na geho tadu prvni bratr. Katda, maminka, ktera, tuto zvest slytela, telela a vzpominala, kaida, ma sve syny odjete. Tet Emil& bratr je v jine zemi. Pkijmete rodino portstaleho soustrast od nos.

Jerry a Anetka Zazvorka.

V

kid San Antonio, eislo 133.

Upozoriluji naae sestry a bratry na ptiati schazi, ktera bude konana pkiati nedeli 14. U.nora v obydejnY eas.

V minule schazi nova zvoleni Utednici byli uvedeni a hned jmenovany vybory jak nasleduje. Na fitetni vYbor jmenovani: Br. Ervin Ra g ses. Ella, Ross a ses. Hilda Matouaek. Na ne--ka, mocenskY vYbor: br. L. Dressler, ses. Evelyn Tobola a br. Kalmus. Na zabavni sestry: Tillie SackY, Evelyn Tobola a Ella Ross. Tim byly volby' Atednikil a vYboril pro tento rok dolOpneeny.

Ses. pokladnice ptedlotila ku prohlidce 5 $100.00 valednych bondu a hned byl podan ndvrh, by tad zakoupil dalaich 5 bond% cot bylo jednohlasne ptijato.

Dale- upozorfiuji, to kteti path do Nemocenskeho Odboru, by poplatek urdenY zapravili v

VLSTNiK pti8ti schtzi, neb jak br. John Toupal nedavno napsal, pokladna N. 0. je vyderpana a tteba co nejdfive poplatky odvest, by pottebnYm rnohla bYt podpora yeas vyplacena. Kdo by si ptal do Nem. Odb. ptistoupit, mute se v ptiati schfizi ptihlasit.

Na shledanou ptiati nedeli pti schuzi. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj.

V Rad Svaz (.; echoslovana Cis. 92, Ft. Worth, Tex. Ctend redakce!

Posilam k otiateni par tadku, jimit oznamuji schuzi .tadu, ktera se bude konati v nedeli 14. imora ye 2:30 odpoledne. Posledni schtze mely hojnou toast alent a odekavam, ae nedelni bude velkYm poatem °pet navativena. Veeer tehot dne bude taneani zahava ph hudbe Joe Milana, vstupne jak obydejne, zadatek v 8 hod weer.

S pozdravem, zUstavarn, Mrs. L. Juran.

(Pozn. red. — Dopis do anglicke east organu dote' pozde.)

V

HITLER V KLEATICH. Piae Petr Lipa.

Washington. (ONA). — Nedavna schtzka presidenta Roosevelta a britskeho ministerskeho ptedsedy Winston Churchilla v Casablanca, jiz se zneastnili tet vysoci ptedstavitele britske a americke branne moci dramatickYm zpilsobem zaosttila svetovou pozornost na Severni Afriku. Tato byla v poptedi svetoveho zajmu od lonske listopadove kampane spojencu na jejim uzemi, ne-li ptimo od to doby, kdy Rommel& Africk sbor se zdal 0hrotovati Alexandrii a celY blizkY v9chod.

0 tom na dem se dohodli spojeneCti statnici na teto historicke schtzce se dozvime, at nam to projevi priibeh valeenYch operaci. Talc to ma bYt. Hitler si jiz stetoval, 2e nemtrie uhodnouti, kde udetime phate, a te nemide ptedpovedet co podnikneme vojensky. Spojene narody se postaraji, aby stale hadal.

Neni tomu davno, kdy to hadani bylo na nasi Hitlerovy postupne Utoky, jeho rychle a Uspeane kampane vyvolaly dojem, te je neptemotitelny a te maze UtoCit kam a jak se mu zachce.

Ptipomente si jen lonske leto, kdy Hitler byl na vrcholu sve moci, kdy Rommell mel zdanlive volne pole v Africa a tehdy nejmocnejai armady na svete byly pted Stalingradem a pied Kavkazem. Pad Stalingradu se zdal bYti otazkou dni. Naftova pole na Kavkaze byla Hitlerovi na dosah ruky. V Africe Anglidane ustoupili do Egypta a samotna Kahira byla 0hroiena. Rommell se stal popularnim symbolem nemecke neptemotitelnosti.

Tehdy se mluvilo — a motna, te to bylo skutedne nebezpedi — o obrovskYch nemeckYch kleatich mikicich na blizky v9chod z Ruska ptes Kavkaz a z Afriky ptes Egypt dale na Irak a Iran. Motnost tteti ofensivy ptes Turecko se tet nevylueovala.

Cilem teto •brovske valeene operate byly naftova pole v Iraku, harm a Kavkazu, ovladnuti Sttedozemniho mote a uskuteaneni stareho nemeekeho snu: Nemci kontrolovane te, leznidni trati Berlin-Bagdad a pozdejai spojeni s Japonskem nada v Asii.

Nemecke tspechy zpilsobily u mnohYch lidi dojem, ze nemecke armady jsou skutedne neptemotitelne. To vaak bylo ptesne to, co Hit:ler si ptal. TIstup sovetskYch a britskYch armad vyvolalo u mnohYch lidi ptesvedeeni, spojenci jsou porateni, a nebo ph nejmenaim v nebezpedeni zhrouceni. To si Hitler tet ptal.

Spojene narody — mnozi Tide tikali nemaji strategii, nejsou jednotne, nemaji yedeni.

Pak ptiala nadherria, obrana Stalingradu — mesta, ktere Hitler sliboval dobYt. Nikdy se tak nestalo. Pak pfi gla brilantni kampan generala Montgomeryho proti Rommelove armada. Nemecke zdani neptemotitelnosti bylo tak mazane yybudovano, 'te katclY Rommehlv Ustup se zdal ptedehrou k nejakemu jeho triku. Rommel vaak pokradoval v fistupu a Stalingradati obranci neustoupili.

Strana 7, Hitler se chvastal o torn co dovecle, a co udeId. Spojenci mleell. Lid v Britanii, ve SpojenYch statech, si stetovali, 'te jejich armady a vtdeove nedelaji nic. Mndzi Americana byli ptesvedeeni, ze Anglieane nejen nic nedelaji, nYbri nejsou vubec schopni nem podniknout.

Nemeli jsme strategii, nemeli jsme plan. Potaceli jsme se. Dovolili jsm Nemciim ptebirat iniciativu a pak improvizovali nedostateene pro.stfedky k jejich zadrteni. -Mk se pamatujete na ty feel. A jiste tai na mluveni o druhe fronte.

Meli bychom si pamatovati, abychom Ate' vyhnuli stejnemu omylu. VYsledky totit prokazaly, te spojenci meli viteznou kartu v rukave a byli pripraveni, aby ye vhodnem okaintiku s ni aii ven. Zajimave je na tom to, te v okamtiku, kdy se tolik mluvilo o nemeekYch kleatich, ktere rozdrti blizkY vychod nikdo nekekl mnoho o kleatich SpojenYch narodu pomalu se svirajicich na Nernee od Rusks at po Afriku. Jeate nyni je to tendence povatovati obe akce — ruskou a africkou — za nahodnou kombinaci sil proti spoleenemu neptiteli. Daleko od toho! Nynejai tspechy v Rusku a v Africa dokazuji naopak pedlive ptipravovanY a koordinovanY Utok. 1:7tok, ktery panu Hitlerovi pUsobi velke potite, a kterY je slibnou ptedzvesti jeate vetaich Utokt. V Evrope se zadinaji svirat kleate a neni to Hitler, kterY je V

Panika v Rumunsku z poraiky u Stalingradu.

Washington. (ONA., — MoskevskY rozhlas zachycenY veera federalni poslechovou slutbou hlasil z Istanbulu, te rumunske vladni kruhy byly zachvaceny panikou kdyt doka zprava o nemecke kapitulaci u Stalingradu, kde tet bojovalo nekolik rumunskYch divisi. Po nekolik dni diktator Antonescu se jit neobjevil ye sve iitadovne a v ministerstvu valky panuje poratenecka a zoufala nalada.

BerlinskY dopisovatel atokholmskeho listu Tidningen oznamuje, te nedavnY tetkY nalet na rumunske hlavni mast°, Bukureat': kterSr nebyl ztejme vfibec oznamen, urychlil pialiy na evacuaci velkeho podtu obyvatelstva. Jde o to, aby v "ptipade jette vet giho naletu" se pkedeal° rfiznYm nesnazim. Nejprve ma bYti vystehovano obyvatelstvo Bukureati, ktere tam bydli "dodasne". Dale maji bYti vyklizeny nemocnice, fitulky pro deti, nektere tovarny, kada iikadu a vtbec vaechny podniky a "utady, ktere nejsou nezbytne nutne v hlavnim meste".

V

Pokles eitineckeho obyvatelstva v USA. Washington. (ONA.) — Federalni komisat ptistehovalectvi, Earl G. Harrison oznamuje y e zprava podane kongresu, te cizinecke obyvatelstvo SpojenYch stata kleslo na dosud nejnitai procento v pomeru k celkovemu poetu americkeho obyvatelstva. Obnak nyni 4,280,056 osob. Pied dvema lety, kdy byla zahajena registrace cizincu bylo jich zde 4,921,452. Pokles 718,635 osob se pkidita, odjezdfn, naturalizaci a iimrti. Do konce minuleho roku bylo nova zaregistrovano dalaich 77,339 osob.

Harrisonova zprava zdtrazriuje hodnotu informace poskytnute jeho Utadarn, poeitaje v ni 1 vojensky irtady. Vlada na zaklade registradnich zaznamt o cizincich ma phletitost sledovati jejich karieru od vstupu na fizemi U. S. Pravdou je, prohlaauje ve zprava komisak Harrison, to dnes vime vice o naaich neobea, nech, netli je nam znamo o nakch obdanech.

Zprava komisate Harrison. tet naznaeuje,. te pkes povesti o velkem poetu sem vpuatenYch betencti, 70 procent zaregistrovanYch se sem ptistehovalo pfed vice net 18 lety, a 900,000 cizinct zde jit tije od roku 1906.

V

'CALENDAR 14. finora. Divadlo "Zelene kralovstvi" v So-

koloyne na Carl ulici v Dallas, Tex.

25. 'Mora. &haze odbotky S.A.t.T. v Sokolovne Dallis, Tex. Zadatek v 8 hod:veder.

Strana B.

VESTNIK PILED tTOKEM NA OSUD. (Pokraeovani se strany 2.)

stou hrdosti, te je dcerou Tonka Balajky. Jeji ktstni. jmeno znali, protote dva chlapci, kteti byli s ni, ji nazYvali Lucii. Byla v nedelnichsatech a stale si pohravala s rozpueenYm proutkern, kterY ulornila z blizkeho keie. Zprvu s ni mluvil JanuSka, ale potom ptenechaval slovo svemu 'Sefovi, protote se nekolikrat dost trapne zakoktal. To se mu stalo malokdy, snad nikdy.

Mela nazelenale odi jako kooka a kdyt se na neho podivala, bezradne klopil hiavu. Na mou veru, dosud ho tadna tenska, tak nepopletla!

"Tot vy, pravda", tikala Janu KrSakovi, "chcete na Bahriaku postavit nove mesto? A nebojite se zlYch ducht, ktere vyaenete z. jejich staletY7ch skrYSI? VSechno, vette, yarn zniei a vy je nakonec nechate na pokoji". " Ziji ' a straSi jen v povereivY7ch hlavach, Lucie", smal se Jan KrSak. "Nesmite dat na babske keel, ktere yarn brani, abyste nezdravou a neplodnou batinu poslali ke vSem eertfim. Chtel bych, aby nejvice chlapti, ktere najmeme pro stavbu hrazi, bylo z vaSi obce! Budou pracovat pro sebe a hlavne pro sve deti, ktere ut nebudou musit hledat obtivu v Americe. Vyueime je v na gich tkalcovnach a zajistime jim sluAnY tivot v novem meste, jehot zaklady nepohne ani voda, ani straSidlo". Ted' to tedy rhea z nejpovolanejSich fist a mohla doma rici, to osud Bahriaku je zpeeeten. Sotva pozdravila a spechala se svYmi bratry do vsi.

Muti osameli, protote i ostatni deti pelaSily za Lucii. "Tot ty, Josefe", tekl Jan KrSak svemu dtvernikovi, se mi nepojev. Ma's pied sebou jine starosti". "To g ", odpovedej JanuSka, kterY se nekolikrat ohledl za Lucii, "neni divu. Holka je jako vitr a kdopak neni z jara ktehei? Moc rad bych ji vyhanel z hlavy straSidla!" Chvili miceIi a potom se jali probirat pracovni plan. Od yeerejSka byl Bahriak majetkem Jana KrSaka a baron Szombath, kterY mu jej odprodal, si spokojene mnul ruce Veril, to holinskST tovarnik na svou ukvapenost potadne doplati. Ale ten byl vAim moanYm., jen ne ukvapencem. JeSte ted'ikdy ut byly vSechny pflpravy skonaeny, se znovu zamYSlel nad odvalnYm podnikem.

Od stavby novYch hrazi bylo upuSteno, protote postadi zvYSit a zesilit stare. Hlina a kamen se vezmou ze 8ibenieniho vrchu na levem biehu Moravy, odkud budou po starem moste dopravovany na Bahria.k. Hned se take zaene s ttimetrovYm navozem u Dtevnice, kde ma stat do podzimu turbina. To bude prvni budova z budouciho mesta. Plany jsou hotovy, rozpoety sestaveny, zitra je tteba podepsat pracovni rozvrh prvni etapy. "To g, potad si to jests, Josefe, rozmYSlim", tekl po dlouhem mleeni Jan KrSalt. "Vg ak vis, to prohraju-li zde, prohraju chno. Padne i Bolin." "Chcete, abych to vedl", tekl JanuSka. "A ja se tedy postaram, aby nic nebylo odbYvano, aby vSude byla jistota. Ostatne do rana je jests dost easu na pte,mYSleni."

Snad by byl Jan KrSal jeSte nekolik dni vahal, avSak veci, ktere se zbehly na jejich zpatedni tests, uspiSily jeho rozhodnuti. JeSte asi pal hodiny prodleli na svahu, takte Lucie zatim doSla dornfi a povedela otci, co na vlastni slySela. Ten se hned rotbehl po chalupach a za chvili stall na zapraaich teny i muti, vSichni velice vzruSeni. Nejprve se jich dotYkala skutednost, to Jan KrSal< poeita s jejich pracovni fieasti na svem dile. Balajka, kterY je popudil, nebyl k spatteni a hlavni slovo vedl start Hol661, bratranec neboatika Kr'Sala, kterY vSechny jeho deti houpaval na kolenou. Kdyt se tovarnik objevil na na ysi, hned se do neho pustil: "Tak se mi piece jen zda, Jeniku, to to pall bydlo. Nedelej to, chlapee. Vezmi si poueeni z palieatosti sveho taty. Jests se muse stat, to v naSem baraku vezmeS' za vdek talitern tebraoky a slamenYm Totem". "Vidite, strejko", odpovidal Jan KrSak, "mluvite o tom, co mne nejvic trapi. Neni to jen vase bida. Je to i tupost, s kterou ji snaSite. Myslete aspori na lepSi tivot sy Ych deti, necheete-li se sami rozloueit s ptikreenYrn aivotem pod nizkYmi stropy". "Jen nepovidejte, ae yam jde o nas!" ktikla baba Behotikova, ktera znala nejvic povestj pisni o hrtzostra g ne baaine. "Jdete sem pro

vodni silu, kterou v Holine nernate. A vase mesto jednou pohiti i na,S'e pole a nezastavi se, povidam, ani pied htbitovem, kde, bezbotnici, postavite na kostech naSich ptedkii nejakY tyatr!" "Tot, matko", chlacholil zle rozeertenou babku Jan Kr "s tou vodou mate pravdu.

Byla jen ke Skode jako celY7 Bahriak a my ji chceme naudit sloutit sobs i vam. Amerika neuvidi ani jedineho vystehovalce z vaSi obce, protote vSechny ruce zamestname u nas".. "Bude konec lacinemu dtivi", volaly teny. "Tady vidiS", tekl Holeak, "te u nas se do toho nepohrneme. Stejne myslim, to tivly neptemfiteS. Na povodne motna, vyzrajeS, ale pod navozem zUstane bahnitY spodek, kterY tuhle nebo tarnhie najednou povoli a s domy se propadne do eerne hlubiny i ten vychvalovanY lepSi tivot.

Nechtel bych tam zit ani zadarmo. Postav mi na sopce dtm ze sttibra a z ktiSt'alu a ja ti take za nej podekuju. Zlaty baraeek, kte •Y je usazen v pevni zemi jako start' strom!" "I to se na svete stave, tekl Jan KrSak, "ae se lids sve-, mu Atesti zatvrzele vyhybaji. Ted' teprve neslevim!"

Tak se stab, to jests na sklonku dubna bylo zapodato s praci, ktera mela vSechny znaky pionYrrskeho dila a jejia vfidce i protivniky jsme dnes ptedstavili v nezkra glene podobe.

V

CHILE PO BOKU DEMOKRACII. Chile ma ze vSech jihoamerickYch republik najzvlaStnejai zemepisnou polohu; pii pohledu na mapu vidime, te Chile je velmi fizkY a velmi protahlY stat, ohranieenY na vYchode vysokYm horstvem And, dosahujicim at 7000 m vase, a na zapade TichYm oceanem. Hlavnim mestem je Santiago de Chile a nejdfileaitejSim ptistavem je mesto zalo gene SpanelskYmi conquistadory, jemut dali jmeno Rajske fidoli — Valparaiso. Mezi horstvem a moiem jsou vtesnani 4,700.000 obyvatel (vesmes mesticia s vYjimkou 100.000 araukanskYch Indiana — vodnich obyvatel zeme) na ploSe 741.000 'a yereenich km. Dik teto poloze existuje v Chile horke, mime i studene pasmo a dik teto poloze ma y e stiedni a jinni easti ptiznive podminky pro zemedelstvi. NejjianejSi east je bohata na lesy, kdeato na severu se te2i ledek a med'. Teaba ledku a medi je v rukou Guggenheimova koncernu, jehot chilske doly path k nejmodernejSim prfunyslovYln podnikem v ni Americe. Ponevadt nejhlavnejSimi ptedmety chilskeho vY7vozu jsou ledek a med', zavisi aktivni obchodni bilance a tim i hospodatsk3-7 blahobyt zeme na odbytovYch moanostech techto dvou artiklii a na jejich svetovYch cenach. V letech po prve svetove valce, Chile musilo ptistoupiti k mezinarodni dohode o omezeni teaby ledku, dimt jeho v'voz byl silne omezen. Byl vSak sniaen i tim, to zemedelstvi v temet vSech statech prochazelo krisi, a take tim, to Nemecko i jine staty poealy vyrabet umelY ledek. Tim se stab, to Chile r.

1929 prodelavalo prudkou a dlouhou hospodatskou krisi, daleko intensivnejSi net" jine jihoamericke republiky, ponevadt je pomerne nejprumyslovejSim statem.

Hospodatska krise nemohla zUstat ben vlivu na politicks pomery. V r. 1927 zmocnil se vlady diktatorskYm zpusobem gen. Carlos Ibanez del Campo, jena se domnival, to zvelebi zemi zahranianimi prijekami; ponevada jich vSak nepouaival k nejpottebnejAim vecem, nY7bra k stavbe nakladnYch koupaliSt' a stadii, zhroutil se po jejich vycerpani v r. 1931. Adkoliv potladoval fSechny demokraticke svobody, nezhroutil se politicky, jeho pad mel spiSe drivod v Spatne hospodatske situaci. V r: 1932 byl zvolen presidentem Arturo Alesandri, kterST byl jia presidentem v r. 1920, kdy byl zvolen liberalni alianci za pomoci delnictva. Delnicke a socialni otazky vystoupily do poptedi za presidenta Pedro Aguirre Garda, jena byl zvolen v r. 1938 jakotto kandidat Lidove fronty, skladajici se z peti politickSich stran: radikalni, demokraticke, delnicke, socialisticke a ko.munisticke. Ponevadt, p •edeasne zemtel (v r.

1941), dodo znovu k prudIm politickym bojihn. To byl take drivod, prod posice Chile na konferenci v Rio de Janeiro byla nevyjasnena

Ve stPedu, dne 10. unora 1943. a proC-.; se soui:asne s Argentinou zchahalo pierusiti styky s mocnostmi Osy. Chile se tehdy zabY7valo vlastni vnittni situaci; jeho pozornost byla obracena k pokustm byvaleho diktatora Ibaneza„ kterY usiloval o zvoleni, byv podporovan moraine i finanene vSemi nacifaSisty. Proti nim se utvotil blok "Narodni demokraticke protifaSisticka fronty", k nemua pattily vSechny strany bYvale Lidove fronty a nektere strany pravicove, s jasnYmi tendencemi demokratickYuni a protifaSistickS7mi. Kandidat protifa•istickeho bloku Juan Antonio Rios byl zvolen presidentem dne 1. 1:mom 1942. Od to doby politicka, nejistota byla odstranena, politicks panorama se vyjasnilo, ponevadt zachraniCni palitiku Chile podal iiditi mut skuteene demokratickY, opirajici se o vetSinu a zejmena o lidove vrstvy. Bylo jisto, te Chile se ptipoji k state bojujicim proti Ose. Tak se stalo. Nyni (v lednu t. r.) Chile se ptitadilo i formalne k ostatnim americkYm republikam, ktere fizce spolupracuji se SpojenSrmi narody. PteruSilo, jako pkedposledni jihoamerickY stat, diplomaticke styky s Osou. Poslednim statem, kterY styku dosud nepternSil, je Argentina.

'Chile je zemi eastYch zemetteseni, pii nicht cela mesta bYvaji zniCena. Ale Chilane odoponevadt jsou energickYm narodem, kterY se sformoVal v bojich s araukanskYTmi Indiany; nikdy nebyli holubiei povahy, cot dokazali tim, to Peru odriali lekdove fizerni a Bolivii ptimotske fizerni v tichomotske valce v r. 1879-83 i jin'mi spory. Jejich vojenstvi ma zaklad v pruske organisaci, zavedene v Chile Nemci, jicht tam sidli znaenY podet. Nemecka kolonie eita daleko pies 80,000 a — na rozdil od jinYch kolonii, ktere si ponechaly vlastni narodni raz — stila se s domorodY7m obyvatelstvem, ponechavajici si ovSem nacistickou ideologii. 0 nemeckera vlivu sveddi tea to, ze v Chile pracovaly tti nemecke banky (Deutsche Ueberseeische Bank, Bank fur Chile and Deutschland, Deutsche Stidamerikanische Bank) a 18 filidlek. Nernecka vYzvedna slutba mela v Chile pevnou organisaci. Jests r. 1941 vyvaZela nitraty a stare aelezo z Chile na Kubu a odtamtud pies Bpanelsko do Nemecka. Delnicke syndikaty v Chile a na Kube ptekazily v'Sak tento vYvoz. Dnes jsou vSechny nemecke machinate zarateny.

Jen jako zajimavost o Chile je motno uvesti, ze naproti piistavu Valparaiso (ovSem nekolik set km daleko) Teti ostrov Juan Fernandez, kterY vSichni podrobne zname z jinoSske Cetby. Na tomto °strove tit kolem r. 1700 britsk namotnik Alexander Selkirk skoro etyti a pfil roku. Kdya se vratil do Anglie, vypravel jak si uspotadal svfij Zivot na opuStenem °strove, vypraveni nadchlo jeho posluchaee p. Daniela Defoe, kterY pak, pkikraSliv vypraveni, napsal knihu Robinson Crusoe.

Jinou zajimavosti je, to nejvetSi chilskS 7 basnik, a beze sporu i nejvetAi hispanoamerickY basnik, se jmenuje Pavel Neruda. S deskoslovenskem nema vSak nic spoleeneho. Ptekvapili nekoho, to chilskY basnik ma tak ryze Ceske jmeno, musi se spokojit zjiStenim, ze i Pavel Neruda byl piekvapen, kdyt se dovedel, to v dalekYch Oechach all basnik, kterY mel tak ryze chileske jmeno — Jan Neruda.

V itad "Velma. eechie", Cis 135, v Ennis, Texas.

AC neohlaSujeme naSe schuze ye Vestniku, Cinime timto vYminku, ae naSe schtize tadova kona se dne 14. Unora o 2. hod. odpoledne, neb nom ptedleha duleaite projednavani a site: Poznovu placeni 50c do nem. odboru. Proto kdo chceS sobs podrtet podporu pro ptipad nemoci, musi slotit 50c tuto schfizi, neb poplatek musi bYti odeslan do 1. btezna.

Tea nam ptedleha projednavani tpravy slutneho naSim Atednikum, jak bratry teli bylo na tady zas16.no.

Pro tuto schnzi by mely tea naSe sestry vYjimku a misto bYti doma, dostavit se v pinem poetu do se/raze. AC mime celou tadu ten dienkyki, stale je postradarne pti schfirich.

S pozdravenv Karel LaanovskY, ptedseda, Jos. 1.7'ytopil, tajemnik.

Ve stiedu, dne 10. imora 1943.

PATA ZENA STEPANA

HULICIUSA. ROMAN

"Zae by byl ten prvni? Pottebovali bychom kone mladeho".

Obchodnik udal cenu, selka cast usmlouvala a upozornila ho, le, nebude-li se ji kun libit, nekoupi ho.

"Za tYden ho piivedu, milostpanieko, je to skvostny kousek, tikam vam, neobydejnY! Budete spokojena! Haim vam za to, le si placneme! Da se zkrotit, bude to krasnY konieek, krasnY!" Selka se vratila do statku v rulove naiad& Bylo ji veselo a zdalo se ji, le se ptichodu noveho kone ani nedoeka. Ke Stepanovi byla nezvykle vlidna a ten, rozpaeity a nechapajici jejich podivnYch "nelnosti", se znepokojil a vyrueil. Zazdalo se mu, 'le hrozi jeho tene nebezpeel a zapatral kolem sebe. Lee nikde nenalezl nic podezteleho; Anoka byla ye meste a matka se o ni ani slovem nezminila.

"Podivno", pomyslil si 8tepan, "mam tyte2 pocity, jako v den Batina pohtbu. Co se deje?

Piihodilo se snad nee° Andce?" ekal netrpelive na jeji ptijezd, ale ta ptijela vesela a et'astna.. Stepana ledabyle polibila a veeer brzy tvrde usnula: Jako by zapomnela, vedle ni lei jeji muk od nehol byla jil pies tyden vzdalena.

8tepan na ni- hledel a bylo mu divno, 'le mu neni lito jeji lhostejnosti. Podivil se pouze, ona nevyZaduje jeho laskami, jak einila sy Ych navratech dtivejeich. Nermoutil se veak proto a zatrnul nad jakYmsi pocitem uspokojeni, kterY se dostavil. Proeed Andeinou ekolou a pteeet mnolstvi knih, Stepan ' nabyl poznatkil, jet velmi rozeitily jeho dueevni obzor. Byl hloubavy, ptemYelivy a lee dnes vedle sve leny, analysoval svitj cit k ni.

Byla to laska? Ne! 8t6pan to rozsoudil s jistotou, neptipouetejici odporu. Co tedy? — Vzpominal na sve prvotni vzrueeni, nepokoj a za.vratnou rozkoe ... Col to nebyla laska? Zavahal, ale hned si uvedomil pozdejei svou finavu, pocit podivne oeklivosti, pinici jeho hrud', nitro, duei — svilj iltek pied jeji narudi a strach pied nedim, me se neveda prod, nesmirne stydel. Uvedomil si i nynejei svou lhostejnpst a jakYsi nekoneenY pocit ulevy, kdykoliv Anoka odjela do mesta. Bylo mu nahle trapno a stydno.

Vzpomnel na nekolik mateinYch poznamek o Anedine dtivejeim livote a zachvel se odporem.

V to chvili se probudila Anoka. Pohledla na neho rozespalYma, vlhkYma oeima a protahnuvei se, ptimkla se k nemu.

"I co", 'Septala, "vldyt' jsi maj mul — mac sve pravo a jsi hezky — — — " Zavtela oei, zaryla.sve rty do jeho a Stepan, zmaten a vyeitaje si sve fivahy, objal jeji pine, horke telo To bylo naposled, kdy byl indeinYm manlelem. Nazitti rano ptiela za nim na dvizr, usmevava a koketni, a pravila: v Stepko, rozmyslela jsem se. Nemohu zde Mt. Tva matka mne nenavidi a — bud'me uptimni — ja ji tel. Je mi hnusna a odporna. 2iti s ni pohromade je pro mne nemolno a tekni sam, co je to za mantelstvi, jsem-li nikdy celY tYden prye. Ty mi to oveem nevytYkae, ale mne se hnusi poslouchat nadavky tve matky a vest s ni neustale epinavY boj. Jsem take ptesvedee:na, le by to bylo pozdeji jeete horei, al by nabyla jistoty, le nebudeme mit deti a proto, Stepane, navrhuji°— a prosim te, abychom se dali rozvest. Ty tim ziskae a ja. rovna. Ja se vratim do mesta a ty — — — " Ustala. 8tepan byl bledY a loktem se opiral o zed' staveni. Bylo mu mdlo a nechapal zcela jejich slov.

"Ty se vratie k otci?" zeptal se po chvili namahave.

V t ST Ni K

"Ano, zamleela se, "ja, se — moZind — proydam!"

Hledela na nej a bylo ji ho lito, jak zesinal a temet se zapotacel. Pteletela alma jeho postavu a smyslne podraldeni prochvelo jejim Velem.

Ptistoupila k nemu tak tesne, at se liviitek jejich eatil dotYkal jeho rukou, a zaeeptala vaenive: "Ale, 8tepko, hloupY hochu, pkijet mutes za mnou v'Zdycky! Nezapomenu nikdy, co rozkok jsi mi dal!"

Odstreil ji. Prudce a ptikte. Udivene se zamradila.

"Ja. — svoluji", vypravil ze sebe, "ano, dame se rozvest, — dame se rozvest!" a vyklopYtal ze dvora, odkud za nim Anoka rozzlobene hledela.

"Je to piece jen divnY patron!" pomyslila si, vracejic se do velke svetnice, a zamyslila se o celem minulem tYdnu, o zabavach, tanci a hlavne — o ueiteli Ktivankovi.

Poznala se s nim pied pul rokem v hostinci sveho otce a b.yla ptesvedeena, to ho oslnila.

Anoka vedela dobte, to jeji zevnejeek pobytem na venkove mnoho ziskal, le eistY vzduch a hlavne jinoeska, laska Stepanova s ni settely mnohe stopy pralskeho livota. Hrala proto dilstojne svou filohu mlade velkostatkatky.

Pied mesicem se domluvili. Ale hlavni, to hlavni si povedeli at za posledni tYden, kdy travili cele dny v fitulnem, hostinskem pokojiku sami, pouze se s yYm citem, a kdy, nadeena jeho svetackYm pohiedem, tak jinYm a tak rozdilnYm od naivniho obdivu kepanova, vzdala se mu s pinou vaenivosti sveho laeneho Vela ...

Na to vzpominala a bylo ji sladko; telo se chvelo a rozZhavovalo pti vzpomince na vagnive chvile a Anoka, ulehajic do petin a podkladajic ruce pod hlavu, zavtela ooi, aby ptivolala na.zpet okamliky rozkok. — — Stepan eel bez cile, rozechven a do krajnosti pobouten. Chce se rozvest a lidera — ! Slyeel jeji veerejei slova, citil jeji telo a duk i.ipela pod till studu a epiny. Usedl, zaryl oblieej do travy a zaetkal . . . Jake, bida, jaka, bida!

Dlouho seal bez pohnuti, znechucen, roservan. Pak se zdvihl a krakel dome. Stal jiz ptede dvetmi velke svetnice, ale rozmyslil se a yeeel do komory, kde stare, selka ptebirala jablka.

Otoeila se a vidouc syna bledeho a mleiciho, zeptala se: "Co se stalo?"

"Dam se rozvest, matko!" sdelil tlumene Stepan.

"Rozvest?" opakovala nechapave, pouetejic jablko na zem a zapominajic v to chvili, ae se pogkodi. "Co to to napadlo?"

"Je to jiste, matko! Domluvili jsme se jil s Anekou!" mdle sdeloval Stepan.

Selka stela ztrnule, ude gene. Pak vgak rozhodila rukama a vykrikla: "Co to to napadlo? Co to to napadlo, hlupdku? Co'l zapominak le rozvodem nabYva, ona znovu prava na penize, jet do statku ptinesla?"

"Col je do penez, matko", lhostejne tekl Stepan, "to je tak vedlejei! Hlavni je, le se dame rozvest!"

"Ale ty hlupaku! Ty trojnasobnY osle, myslik ze penize krademe? Coz nechape g, le jeji penize nejsou jia jejimi, ale nage, nebot' ta dve Leta u nas jedla, spala, pouaivala povozu a za na ge penize si nakoupila spoustu zbyteenS7ch tretek? A vie piece, le u soudu zastani nedojdem, tam budou pri ni. Eeknou: Me, to ye smlouve, penize jsou tedy jeji, a my utteme hubu! Coa to necha.pe g? Ty se nesmig dat rozvest! Nesmie!"

"Musim, matko! Jsem pevne rozhodnut!"

Hlas jeho byl duty a sipavY. Selku zamrazilo.

Chvili ptemYelela, pak k nemu ptistoupila a pohlilejic mu pevne do oei, pravila: "Stepane, die se rozvest! Ale slib. mi, ze tento tYden lenu jil do mesta nepustie!"

"Ale prod, prod matko?" ptal se bezezvuene mladY' mul. "Co je mi po tom, pojede-li si tam?"

"Tedy slibujee!" velitelsky pronesla selka a pololila mu ruku na rameno. btepan sklonil hlavu a pkikYyl. Pak vyeel.

VII. Podzimni vary hrozive a poplathe slcueelY

8tepanovi bylo, jako by detly z jeho due a jako by z ni surove vyhanely vetkeru jemnou alechtilost, jet se mu tam za doby jeho detby a zno, vuvzdelavani usadila. Hole vetve stromil ttiskaly o sebe ye vzpurnem vetrnem viru a jemu ptipadalo, to to zvireeke, zakernicke va gne pohravaji si tak s ubohYmi lidskYmi cetkami.

Bylo v nem vyprahlo a ztrnule prazdno. S olima vlhkYma etitivosti sledoval Aneku. Nebyla jil pro nej divem, utasem, kterY po prve vkroeil do jeho chudeho tiivota, — byla mu samici, sprostou, chlipnou, bez duS"e a bez uglechtilosti.

Stale a stale se mu vracelo do myAlenek vzpominka na posledni jeji vzdani se. Divoke, narutiive! Vyl bolesti a studem, uvedomil-li si jeji vlhke oei, zatopene vinou silene rozkok. Vtidyt' veal j g, .2e to nebyla rozko g Lasky, nebyl to duSevni cit, telesnYm stykem pouze dopinenST, — zde hYtily pouze smyslnost a samiei 'tiadosti• vost Veal jiti, to ma Anoka noveho mute. Tusi1 i, le se mu jit vzdala. A prochvel jim novY odpor, k snad se jemu, 8tepanovi, vzdala tft den, kdy onomu druhemu . .

Chodil jak matoha, nemluvil, zaviral se do samoty a Anece se ustrakne vyhYbal. Byla pro neho nyni epatnou 'tien gtinou. Ne proto, to vedla v Praze tiivot di gnice! To vedel i dtive a piece ho omamila svYm objetim, ale proto, jsouc jeho tienou, podvadi ho s cizim mukm a day& jemu, Stepanovi, najevo, le at bude aenou onoho druheho, nebude proti tomu, aby ho podvadela se svSrm bS7valS7m manielem.

8tepanovi hudelo v hlave a po prve si uvedomil, jak je svet 6patnY a zkatienY. Anoka celY tYden zpivala a jasala. Zpozorovav'Si 8tepanilv odpor, na nejakon chvili se vydratidila, ale jeji telo jiti okusilo objeti jineho a tak, nenalezajic zde jiti tiadne ptitatilivosti, strojila se k rozvodu. Divnou ji byla jen stare, selka.

Nemluvila, tvatila se, jako by o nieem nevedela a snak se temet vyhYbala. Anece to bylo velmi vhod. Klidne si skladala \Teel a Stepanovi oznamila, 'tie ye etrnacti dnech opusti Elkin a bude vyakavat rozvodu u sveho otce.

Celt' tYden vydrtiela na statku, ale ke konci jiti byla velmi netrpeliva a vzrukna. Denne dostavala dlouho dopisy, jet hltave detla a ukrYvala je na fiadrech. Svitily ji pak vkly dlouho odi a potkala-li Stepana, pies jeho odpor se k nemu ptitiskla.

Nikdy sebou Stepan nepohrdal tolik, jako v techto chvilich. Vedorni, to tak dlouho till se tienou, jet, kdyby mohla, naletiela by v gem, ho temet ubijelo. A on nideho nepoznal, — nideho nepochopil! . . . Lee i zlost na matku se hlasila.

Jak mohla ona, zkukna a prdla svetem i lidmi, vnutit mu tienu takoveto povahy? Jak mohla pro par grail zaprodat jeho lest? A dokl-li sem, zavahal v Usudku a zaptemfOlel, kdo vlastne je vice vinen. Andka, jet rhea pravo pfedpokladat, to devetadvacetiletY mut neni siabochem a na nevestu se ptepta, a bere-li si ji pies to, to mu na jeji minulosti nezaldi, — anebo matka, jet znala jiste dopodrobna divdin tiivot, ale pro jeji penize nevahala ji zasnoubit se svYm synem? 'remit° tvahami nezmerne trpel. Pobledl a chtize jeho byla nejista a vahava. — Ke konci tYdne, v patek veeer, ptivedl obchodnik selce kone. Stal s nim na dvde a dekal at selka vyjde. Stepan se toulal nekde po polich a Anoka se divala z okna velke svetnice. Prohlitiela si kone a velmi se ji libil. Byl statnST, krisne hnede barvy a zlatave se leskl Ocasem bujne pottepaval a obchvili protahl krk, najdil htivu a vesele, divoce zartal.

Anoka s nej nespustila oei. V to chvili vygla stare, selka. Merila si kone od hlavy at k poslednimu kopytu, omakavala jej, nechala si otevtit jeho hubu a Anoka videla, jak krdi rameny a ma se k odchodu.

"Myslila jsem si to!" zlobne si eeptala snacha. "Nenavidi v'Sechno, co je krasne!"

Zatoutiila selce udiniti neco na vzdory a zeroy en se ji tolik zachtelo vyjet si do mesta prave s timto skvostnYm zvitetem, to otevtela okno a zavolala: "Oe se rozchazite?"

"0 cenu, milostpani!" odpovedel uctiv0 ob-

Strata It chodnik a zpozorovav v mlade tiene pomocnika, meal vychvalovati kone, jak nejlepe dovedl.

"Kolik?" zeptala se velkopansky.

"Tti sta!" sdeloval poni gene obchodnik. "Jen tki sta kdyby tady milostpaniika pkidala! Je to kfth, jakeho jsem eete nevider.

"Pkidam je. Oveem", obratila se k selce, " ge si ho nekolikrat yyptjelm, a to hned zitra do mesta!"

Nevi&la, jak stare selce zajasaly oci. Netu gila ani, ge selka vedela o jeji hlave v okne a ge pkedvidala jeji vzdor. Ostatne, i kdyby se v to byla nevmisila, byl by kiln koupen stejne. Jak se to yeak utvatilo nyni, bylo jeete nad seleino odekavani. Kvapne se kolem sebe rozhledla a vidouc, ge je na dvote dosti eeladky, je g byla zasahnuti snaeina svedkem, kone koupila.

VIII. Druheho dne obdr gela Andka speenY dopis.

Byl od Ktivanka, kterY prosil, aby ihned pkijela, ze ho touha po ni pfemaha. Zalykala se temet rychlosti, s jakou se strojila.

"Pojedu!" kekla struene 8tepanovi. "Mogna, ge se jig nevratim, zadej ihned o rozvod!"

Podala mu ruku a nastavila fista k polibeni.

Odyratil od ni tval a tu ona se zasmala, pohodila pohrdave hlavou a pravila: "Z tebe nebude do smrti nic, chasniku!

Mam-li bYt upkimna, jsem rada, ge odchazim.

Bud' gt'asten!"

"I ty!" odvetil temne Stepan.

"Oh, ja budu!" zajasala Andka a pked oCima ji vyvstal setmelY pokojik v hostinci jejiho otce, kde poznala opojnost KtiYankovy lasky.

Vybehla na dyfir a shanela koeiho. Stepan, zachmufenY a ura genY, speerre ode gel. Nechtel bYt svedkem, jak se jeho gena s jasotem loud s jeho domovem a jeho ohledupinou naklonnosti.

Nebyl ji tedy nieim! Jen zmenou, rozmarem!

Nemilovala ho nikdy, co g by se nyni mohla tak klidne vzdat zase druhernu?

Kroky jeho tvate se rozpalovaly. A tu si nahle jeho srdce oddychlo a zazvuCelo oeistnou strunou. S And.kou zmizi i pocit aklivosti a hanby. Nebude ji g objeti, jez zanechavala gpinu v jeho nitru, nebude jig va'Ane . . . Bude °pet volnY, ji g po tketi Na dvote zatim Anoka zutila. Veichni eeledinove byli vzdaleni. Ten jel tarn, druhy onam, tfeti do mlYna a ka gdY byl nekde, jen ye statku nebylo mugskeho tvora.

"Snad byste mohla peekat do poledne", vytizovala ji slugka, "tikala panimama, ge milgete jet vlakem".

Andka soptila.

"Bodejt'! Ja ji dam ti'i stovky a pojedu vlakern! Kaarem pojedu, kekla jsem ji g ! At' mi nekdo zapkahne, pojedu si sama. Veak jsem si jig kone fidila vicekrat!"

Zaptahli ji a Anoka vyjela. Zbesile, vztekle.

Tao ji hotel() nedoekavosti a mozek planul vasni. Pomyeleni, ge za tti hodiny bude ji g ye meste, — u neho, — ponoukalo ji, aby glehala kone a trhala prudce otegemi.

Kfifi begel kra.sne. Pokojne, stejnomerne, jen obeas zafrkal a vyhodil zadnima nohama. And"ka se dodatedne na selku rozeilovala. S jiny'm konem by se dostala k cili kdo vi kdy.

Bligili se k cisatske silnici. Byl to krasnY, rovnY, tvrdY pruh, lesknouci se jak ocel. Kol ptikopu v pravidelnYch vzdalenostech tyeily se kamenne patniky a Anece bylo nesmirne radostno z tete podivane. V dali se zastfibtil rybnik. Byl tesne pod silnici, dobte tfi metry pod ni. Hladka, Cara nad nim mela do sebe cosi romantickeho a pohadkoveho. Anoka evihla kone. Chtelo se ji bYt jig nad jeho klidnou, tem & . eernou hladinou.

KfIfi se dal do klusu. Frkal stale vice a vyhodil jednou tak silne, 'ge se koear zakolisal. Andka na to odpovedela novYm gvihem• Kfiri byl zpocenY a jeho oei planuly. Leta jak splagenY, pak se zastavil a 'divoce zargal "Hyje!" zavolala zlostne Andka.

Klan stal.

-Hyje!" vykfikla znovu a na jeho krk dopadla rana Vyhodil kopytem, ale stal dale. "Hyje hyje!" ozYvalo se nad nim opet a rany dopadaly stale husteji. Lee kiln stal, jen kopal a frkal.

Z clan zatroubil silne automobil. Ktfi napjal

VESTNIK zdvihl hlavu a vettil. Rany padaly stale, ale on jich snad ani necitil. Zvuk trubky jako by ho elektrisoval. 2elezna obluda blaila se stale rychleji. PonevadI se pies troubeni Anoka nevyhnula, projelo auto tesne kolem vozu, rozrazivei ostfe vzduch a zatroubiv gi naposled jako vYeitku AnCce, ge mu poskytia tak nepohodlnou cestu kolem Kdyg auto pkeletelo, Ica se mocne vzepjal.

Kolar zakolisal, ale v torn se ji g zvike dale do behu a marne ho Anoka zdr govala, kin letel zbesile, vyhazuje celYm Velem, a kodak za nim poletoval jako skokapka. Rybnik byl jig nedaleko a najednou se Anece jeho hladina zdala straenou a desnou Rozhledla se kolem. Nikde ani elovieka. Vzktikla zoufale a trhala vsi silou uzdou; a tu se kern vzepjal, zaboeil a g na okraj silnice a nyni se stale nee°, co vybililo Andinu tvat do zsinava Hroznou silou narazil koear na patnik, vzduchem pronikl ostrY zvuk tti gticich se kol a dolt do hiubiny, kde se tmela rovnd hladina rybnika, kitH se smrtelne yydeeenY kfifi a za nim — trosky koedru — — VelikYm obloukem vymretena, dopadla Andka prudce vedle mista, kde pod kodarem kval polozabity kiln. Rybnik u kraje nebyl hlubokY, ale kamenitY, a na jeden z jeho balvanti dopadla mlade, gena hlavou. Rana ji omradila, hlava se svezla do vody a to zatopila nos, uei i fista Dlouho tak legeli, vychlaciajici Anoka a zmudenY, bolesti tvouci Koneene jelo kolem opet auto. Lide uslyeeli bolestne steny z yikete a sestoupivee, zhrozili se desneho divadla. Kolem kone a rozbiteho koddru barvila se voda dervene a na kameni, vyenivajicim z vody, legela lidska ruka Sebehli rychle doll) a vytahnuvee genu, pokoueeli se ji pkivesti k vedomi. Do zat'atYch fist lili konak, provadeli ulnae clYchani, delijeji tele, — ale marne Andka byla mrtva .

Nechali ji tedy na hrazi a eilenou rychlosti ujigcleli do vsi.

Seika Huliciusuva byla jako na trni. Stane se to, of nestane? — Jestli tak Anoka dojede bezpeene do mesta a sem se ji g nevrati? — — Musila si ovazat hlavu, zaeinala ji tteetit. Kostnate ruce se nervosne tkasly a jakmile videla se nekoho ke statku, rorttasla ji zimnice nedoekavosti. Kdy g uplynula hodina a zproAry odnikud nedochazely, lice ji zesinala a limec u krku ji zaeal gkrtit. Zlostne jej utrhla . . . "Vyvazne-li! Vyvazne-li!" hu gely jeji rty a pfidavaly k tomu oeklive, hrube nada yky. Byla tak rozeilena, ge bez pfieiny zaela tlouci hlidaciho psa a byla by ho snad ubila, kdyby ji sestra nezadrgela.

Kdyg kolem pfeletelo ji g druhe auto, nitro ji chreelo kletbami. Vy gla na silnici a hledela za nim, jako by ji unikala spasa. "Nic! Tedy nic se nestalo!" eeptala si znidene.

Mille se vzrueila. Od vsi se vracelo auto a v nem seal starosta a obecni stragnik.

"Kampak?" zavolala na ne, ptemahajic se.

"Nejaka gena se zabila!" odvetil kratce starosta a \rage letel dale.

Selce se nadmula hrud'. Rozzatena se•vratila do statku. Tedy piece! Piece! Snad piece je to ona!

IX. Sean u obecla, kdy pled vraty zahudelo auto. Vystoupili z neho starosta, stra gnik, mestskY lekaf a komise. Dva mu gi nesli nehybne telo geny.

8tepan vygel zvedave na zapra gi. Spattiv mrtvou, zapotacel se.

"Co se — co se stale?" vykoktai.

"2" ena se yam zabila. Naeli jsme ji utopenou v rybniku", scieloval starosta. "Koear je rozbit, kith docielava,".

"Cote?" vvhrkla stara, selka. "I kith?"

"I kiln!" odvetil bkitce za starostou lekar, glehaje selku oCima.

Donesli Andku do velke svetnice a polo gili ji na ltzko. Ueinilo se getkeni, prod. jela hospodyne do mesta sama, zeptali se na veechny podrobnosti, ale zvedeli jen to, co bylo patrno z neetesti sameho. Nikdo nemel viny na smrti mlade geny.

Kdyg lekat,kraeel pki odchodu kolem tepa-

ye streciu, due 10. imora 1943. na, zastavil se, pohledl mu ostte do oei a pravil: "Bylo by vskutku lope, mladY mugi, kdybyste se jig negenil!"

Stepan neodpovedel. Oei hledely do prazdna a plet' byla eeda. Teprve kdy byla velka, svetnice prazdna, dokolisal se k lfi gku. S hrfizou hledel na modry obliCej, na bilou penu kolem fist i na eernou ranu na Cele. OCi se trochu rozviraly a prsty byly ktedovite sevleny. Pohled piny hrazy, pinY clesu!

"Anoka!" myslil si a mozek mu pracoval nejasne a matogne. "To je Anoka. Nemela sem chodit. Rikal jsem ji to!"

Sedel s rukama zaklinenYma mezi koleny a pled oCima zrel tri sve geny, veechny neet'astne, pteddasne zmirajici. Kdo je veeho vinen?

Kde vezi kletba? Ozvala se mu v dui slova lekakova a 8tepan zaapel. "Co g opravdu jen neetesti?"

K yeeeru ptijel AnCCin otec. Skueel boleti.

Vrhl se na mrtvou a z fist se mu draly zoufale vzkreky. Sedel u ni aZ do pohrbu, kdy pfijel take uCitel Krivanek. I ten bledY, zdrcenY. Tketi pohteb bral se od Dfinu ke hfbitovu.

Tketi 8tepa.novu genu -ukladali do zeme. Mezi lidem bylo ponure ticho. V mozku jim hobby v'Citky, ale tentokrate jim ucpavala fista doka,zana skuteCnost. Andeinou smrti nebyl piece nikdo vinen! Bylo jim fake a 1peli oeima na ostrYch, zahnutYch rysech stare Huliciusky. Oa-) rodejnice! Jiste ge jen ona uearovala AnCce! Bylo znamo, ge se ehtela nechat rozvest a ge se ptihodilo nee-testi prave nyni, bylo nevysvetlitelno a vyhanelo nenavist k selce ab k po yerednemu strachu.

Ba i na 8tepana pohli geli podezirave a zdal se jim poznamenan te gkYm htichem. Se stopami utrpeni ve tvati, jeb tolik zjemnela za posledni dye Leta, byl a g odpudive krasnYm. Nebyl to jib sedlak, nebyl jig jejich! Panske zpfisoby dragdily lid a nechybelo mnoho, byli by ztropili cltinskYm na htbitove potadnou vytrgnost.

K Maki a Bate polozili ubohou A ncku. Bylo to ptigerne dojemne. Odi lidi plaly horeekou a tichem kvilive tahly se drasajici steny stareho hostinskeho. Pak hodil hrobnik prvni lopatu.

Lide se rozchazeli. Ilfbitov osamel a hrobnik konal svou povinnost se zavilou horlivosti.

"Hlupaelcy!" mumlal. "Oh, hlupaeky! Chytaji se jak miry na lesklou larvu toho slabocha.

Oh, hlupadky, hlupaeky! Zaslepenosti nevidi ani zvitecich zrakil stare selky. Oh, hlupaeky, hlupaeky!"

Smuteeni hoste z nebogeiny strany odjeli, anib by se zastavili na Dkinu. 8tepana ani jeho matky si vfibec neveimli a janoveti jim jejich poeinani fipine schvalili. AC nebylo clukazfl, temne podezteni trvalo a vybuchlo pfi zprave o projednavani sporu clkinskYch s AndinYm otcem.

Ve smlouve oveem stale, be v ptipade rozvodu nalegi cele yen° opet Anece, ale start' hostinskY zatrnul, kdy g si uvedomil ustanoveni druhe. Cinilo se tak tenkrat jen proto, ge na to notat nalehal, — cob nehoho napadlo, be by mohla mlada, zdrava Anoka zemfit? Povolil proto stare selce a nechal klidne napsati, be v ptipade Aneiny smrti nale gi polovina jejiho yena mubi, druha, otci. Vbdyt' tento elanek byl vyvagen ustanovenim, be v pkipacie opaenem, — to je smrti 8tepanovy, — stava, se jeho dcera majitelkou poloviny dfinskeho statku!

Rozzuten nyni jeji ztratou, napsal Stepanovi ostrY dopis a gadal za vydani celehe vena. Stepan dopis pfeeet1 a ihned usedl, aby cdpovedel, be jeho pray° uznava a ge mu pies smlouvu vyhovi.

Nepoeital pti tom` oveem se svou matkou. Pkigla jeete yeas, aby spattila obe. Jak dopis hostinskeho, tak odpoved' Stepanovu. Se sta genYm obodim synovu odpoved' rortrhala, zasedla ke stolu a tvrdou rukou napsala: "CtenY pane! Polovinu liana Vaei dcery vratit musime, prote ge tak stoji ye smlouve, ale na vice naroka nemate, naopak, mel byste nam jeete doplatit, nebot' vYstfedni bivot Va gi dcery byl yelmi drahY. S fictou statkakka Huliciusova,".

(Pokradovani.)

Ve st i• ed! I ' MOT CS. VW-AKA NA STREDNiirvi A ViTCHODE'. eeskoslovenska vojenska skupina na blizkern vYchode pini vzorne sve poslani, dehot dokladem jsou eetna pochvalna uznani z LondYna i od britskYch velitelti, pod jejich velenim nate vojenska skupina slouLla v rtiznYch Udobich sve ptsobncsti. BritskYch velitelu bylo jiz nekolik, nebot' es. vojenska, skupina pattila jiz k obema britskYm armadam, na blizkem vYchode piisobicim podle toho, joke byly jeji Ukoly a_kde ji bylo treba. Oechoslovaci se iaeastnili tateni v Syrii a Libanonu a po ceisteni tohoto velikeho uzeini od neptitele ptctli znovu do Egypta a Libye, kde se jedna jeji east ocitla at za Benghazi, pak °pet do Egypta, a Palestiny, easteene i do Syrie, aby pinila sve vojenska fikoly vtude tam, kde hrozilo nejake nebezpeei ze souse, od mote, nebo ze vzduchu. 0 nebezpeei nebylo v techto krajich nikdy nouze, nebot' nep •itel eihal na svych nedalekych leteckYch a motskYch zakladnach a Cast° se zclalo, ze jit je ptipraven ku skoku na tuenou kotist, jako sttedni a blizkY vYchod ptedstavuje.

Bojove schopnosti a jine Uspechy es. vojenska skupiny na tomto Useku valeenYch dejil jsou zpitsobeny a. ulna:me:1y tim, ze nate yojenska, skupina ma dobre, velitele a proto i dobrou priIpravu ve vtem, kde se rnohou projeviti zkutenosti a znalcsti Znaeria Cast zdejtich velitelu bojovala vtak jiz v mbaule, svetove voice v tadtich es. legli a potom prctla spolu s 0statnimi celYm dvacctiletYm tivotem nati armady demo., jedne z nejlepSich v Evrope.

Dalt): zakladni dobrou vlastnosti nat' zdejti jednotky je to, te vtichni jeji ptislutnici pini radi a .ravine p •evzate povinnosti, ze se stale sna,21 eerpati nove vedcmosti at' jit dennim cvi'denim nebo eetbou tisku vlastniho i spojeneckeho nebo zkoumanim vtech zjevir, v boji se vyskytujicich. V tech -vecech se jednotka stara pealive a to, aby vojaci meli terstve a spolehliye zpravy o vtern, co valeenY ,tivot ptinati. Pro vojaky je na stted nim vYchode vydavan "Zpravodaj", v:5: chazelici denne a ptinatejici nejen eerstve zpravy z bojitt', nYbrt i Uvahy aetnYch ptispevatelt o rtiziVch aktuelnich vecech, a vote nateho naroda v minulc,sti i v dobe ptitomne, aR,, take informace a posudky o nerodech jinych, s nimit mame co einiti. Do Zpra.vodaje pisi eve ptispeyky, dojmy z bojtt i vesele ptihody z vojenskeho tivota dastojnici i vojaci eesky a slovensky, taka, etenati, 1 kdyt byli v poutti, meli pied sebou vtdy zajimavou aetbu.

List je tisknut pilmo v tabate, stejne jako "Kaktus", obrazkovy satirickY list, vydavanY podle motnosti a ptiletitosti. Oasopi.sy jsou vydrtovany s yYrni odberatell. Jednotka dale vydala k poeatbu t. r. parnetni roeenku a nyni vytel pamatnik t•. pet. pray. 11. — vYchodniho,' detnYmi obrazky, provazejicimi atenate prvnimi 18 medial vYcviku a bojove ptisobnosti praporu. Je to pekna publikace, cerma zejmena pro ty, kdot s prapor-en jeho testy prodelali.

Velikou Ulohou v tivote nacho vojska hraje RamaradskY duck, jak' v jednotcc panuje. Jeji ptislutnici jsou si0s se vSech konein nati viasti, jini piisli z tiny, Iranu, Australia, z ostrova Mauritius a kdo vi jests odkud, ale ptesto se krasne snateji, mr.jice na zteteli jen jeden vtem spoleeriY cil, porat'ku neptitele a osvobozeni domoviny. Za to stejne bojuji a o to usiluji vojaci z tech a Mora y;; jako ze Siovenska, Ceti a Slovaci jako v jednotce silne zastoupen.i. Vojaci jsou vedeni k tomu, aby nedbali rozdilit narodnich, nabotenskVch nebo politickYch, nYbrt aby si byli vedomi toho, ze v dobe nebezpejsme vice net jindy ve stejnem postavern, ze ktereho se dostaneme jen tehdy, budeme-li stat jeden druhtm jab bratr bratru. Ptislutnici nati vojenska skupiny si tuto zasadu osvojili, table jit davno ntekonali zbytcene naklonnosti k spertm razu politicke.ho rano jinak vetejneho.

0 duchcvni tivot skupiny peeuji krome ca:. _a a osvetovYch roferentil take duchovni, batclicky t:dnysky. ,:sou ve;ak ze laden druheho zastupo-v'al, ze nad hrobem padleho kamarada 2idovskeho vyznani vy-

VESTNIK konal obi-ady iarat evangelickY, laachazejici se mezi vojaky, nebo 2e na pobo2nosti jednoho vyznani je vice fieastnikti vyznani jinych net jakeho je knez u ()nate. Nikoho pti torn neubude, nikdo neodsuzuje, nikdo se neposiniva, nebot' je veer ka2deho jednotlivce, jak sveho volneho easu vyu2ije. Vetim, 2e tento 2ivot naSi jednotky a tato sna .g enlivost za okolnosti pornerne nesnadnYch bude uchovana a bude dobrYm prispevkern do na§eho 2ivota v republice, kde od nos budou denni starosti vy2adovati stejnYch vlastnosti, jake si naSi vojaci osvojuji v dobe bojil za svobodu.

Neni jiste ani treba pripominat, 2e na gi vojaci za tohoto stavu Nee: jsou dobrYmi republikany a zastanci zasad presidenta dr. Bene'Se, jehot jmeno je vyslovovano jen s Uctou, jakou zaJ. Svatok sluhuj e.

V SPOLUPEACE USA. SE SOVETSKtM SVAZEM. V New Yorku potadal se kongres americkosovetskeho ptatelstvi. Pti 'Leto prile2itosti vYznamnY projev Henry A. Wallace, vicepresident SpojenYch State. Vyslovil se pro nejrychlejSi americkou pomoc a pro nejtesnejSi spolu praci obou velikYch zemi. Citujeme nektera mista z vyznamneho projevu tohoto vynikajiciho representanta americkeho lidu: "Rusko ma horkou zkuSenost s isolacionismem, stejne jako Spojene Staty. Obe zeme se rozhodly pro tuto politiku, aby zachovaly mir.

Obe mely neaspech. Obe se pouaily z teto lekce".

"Rusko a Spojene Staty usiluji o vzdelani, zvYSeni vYroby a zaj gteni 'West: prosteho Cloveka. Nova dern.okracie, demokracie prosteho elovela, neobsahuje v sobs toliko itstavni zaj gteni lidskYch pra y , ale take hospodatskou demokracii, etnickou demokracii, demokracii ye vYchove a rovnooravnost Zen. VSechny tyto typy demokracie museji bYt sloudeny v harmonickS7 celek."

"Nekae musi bYt prakticka rovnovaha mezi hosbodarskou a pclitickou demokracii. Rusko a USA. usiluji o nalezeni teto prakticke sttedni zakladny."

"Narodnostni demokracie znamena, pfedertiznYm rasam a narodnostnim skupivS. • 1m, nam musi bYti dana rovnost v hospodatskYch • lo v tomto smeru mo2nostech. Rusko patrne S dale neZli kterYkoli narod na svete v praktickem proy adeni teto narodnostni demokracie.

Od Rusfr se mri2erne mnohe .naueit."

A. Wallace dale zdUraznil, 2e SSSR. mule tak UspeSne delit Nemcilm hlavne z toho dilvodu, 2e Stalin dal sve zemi demokratickou vYchovu a 2e ruska, revoluce zajistila rovnopravnost Zen na poll hospodarskem. Uvedl, 2e stard demokradie nedovedla zajistit rr ir. Proto musime usilo7 vat o novou demokracii, ktera nebude ani komunismem stareho mezinarodniho razu, ani demokracii stareho isclacionistickeho razu. Za,kladem teto nove demokracie mule se stati Charta sjednocenYch narodu. Je treba, aby rody byly odhodlany podporovat svetovou organisaci, aby byly- ochotny udr2ovat svetovY mir spravedlivosti a v pripade potteby mocenskymi prostredky. Velika Charta narodu musi byt propracovana, bude treba zridit mezinarodni banku a velkou mezinarodni organisaci pro uskuteeneni velikYch 'Diana a investienich programiA, ptesahujicich jednotlive kontinenty, aby se tab zabranilo nezamestnanosti. Wallace uvedl, 2e- o techto plariech mluvil s lidovYm komisatem Molotovem pri jeho na ySteve v Americe.- Tento novY, krasnY a svobodnY svet musi zajistit zy ySeni 2ivotni Urovne v'Sech naroPredevSim bude treba zlepsiti dopravu v mezinarodnim meritku. Potom prijdOu na tadu refoimy v zemedelst-vi, industrialisace a elektrisace venkova USA. a SSSR. ye spolupraci s Oidemokraciemi severozapadni nou, britskou Evropy, latinskou Amerikou a vS'emi spojenci provedou tento program. Ze..kladnou teto mezinarodni spoluprace je vt'ak podle Wallace do-

Strana 11. hoda Ameriky a Ruska. A vicepresident SpojenYch Stitt je piesvedden, ze americkY a rusk narod mohou a chteji uplatnit svilj viiv pri vYstavbe nove demokracie, ktera, je nadeji celeho lidstva.

Doplfikem k tomuto projevu A. Wallace citujeme strudne obsah reel Berleovy, zastupce statniho sekretate pro zahranieni veci USA. V teto fedi, proslovene na vyrodnim shromaldeni obchodni komory statu Alabama, Berle zdaraznil, le svet se stal nyni malYm: Atlanticky a TichY ocean ul neni obranou proti dobyvatelum.

Letecka valka pripravila Ameriku o bezpeenost.

Zahranidni politika Washingtonu musi poditat s tim, to se dostanou do prve linie boje hned v prvych dnech valky. NellepS1., co mohou udelat, je vyulit viterstvi k tomu, aby prifti valka byla zamezena.

Historie ukazala podle Berleho, le USA. at dosud vldy mohly poeitat s Velkou Britanii a pravidelne take s Ruskem: kdyl Spojenfi Staty byly mlade, zabranilo Rusko, aby Napoleon dobyl sveta. Za obeanske valky, stalo Rusko na strane Ameriky. V minule \rake Rusko provedlo dvakrate ofensivu. Poskytlo tim zapadnim mocnostem oddech a umodnilo jejich konedne viterstvi. Take dnes hrdinna obrana Stalingradu privodila obrat ve \rake. Stejne vYznamna byla na vYchode pomoc tiny. Spoluprace USA., VelBritanie, SSSR. a tiny je tab stale fispeSnejSpojene narody vytvotily ji22 nyni mohutnY mezinarodni hospoda.tskY system, ktery dnes slouli pottebam miru a obnovy sveta, nove technicke organisaci vYroby, mezinarodniho finaneniho systemu a spoluprace.

Oba tyto projevy jsou jiste zajimavYm dokladem smYgleni americkYch vedoucich kruht a ukazuji, jak veliky vyznam pripisuje se ye SpojenYch Statech spolupraci se spojenci za valky i po jejim skoneeni.

Ht. V Vyslanec Hurban v New York. (OTK.) Vyslanec Vladimir Hurban, dlici nyni v Londyne, brzy ukonei svou tamni navUevu. V patek dne 29. ledna tdastnil se s ministrem Janetn Masarykem obeda, kterY daval president dr. Benel na podest zahranidniho ministra Anthony Edena. Plukovnik Hurban naVgtivil deskoslovenskou armadu a deskoslovenskou stihaci skvadronu v RAF. Setkal se s mnohYmi vojaky a promluvil na jejich schtizich. Vypravoval jim, jak Scojene stity sleduji deskoslovenskou udast ve valce a jak jejich krajane ve SpojenYch statech podporuji jejich snahy. Vyslanec Hurban se ptesvedeil, to deskoslovenska armada peelive pini v'Aechny sve povinnosti a uvedomuje si svou odpovednost veci deskoslovenskemu narodu.

Podekoval pilottm za jejich vYkony, ktere, jak kekl, narod nezapomene. — Vyslanec Hurban byl take pfijat v audienci norskYm kralem Haakonem, u neho2 byl zpinomocnenYm ministrem pa lest let.

V Oeskoslovenska, armadni jednotka v SSSR. New York. (OTK.) — Z Kujbygeva se hlasi, 2e 27. ledna byl slavnostne odevzdan prapor deskoslovenske jednotce v sovetske armada za pritomnosti zastupcit rude armady a sovetskYch made. Plukovnik Zdenek Fierlinger, daskoslovenskY velvyslanec v SSSR, vykonal p'rehlidku vojska a pak plukovnik Pika v zastoupeni presidenta dr. Benele odevzdal prapor a predet1 zvla gtni poselstvi presidentovo a generala Ingra. Za mistni sovetske firady zvlaAtni delegace ozdobila prapor stuhou s napisem "Smrt fa'AistickYm vetkelcum." SovetskY tednik vyslovil ptesveddeni, 2e imlne yite7sty: nad germanskYrni vetrelci bude dosaleno nejen rudou armadou, nYbrt i spojenYm v§ech narodb, ktere se rozhodly bojovat za Apinou nexodni a statni neodvislost. Velvyslanec Fierlinger zdUraznil, ze sovetskA stuha phpojena k praporu je symbolem hlubokeho a vza• emneho ptatelstvi mezi 6eskoslovenskem a SovetskYrn Svazem. Pozdeji defilovalo vojsko a zanechalo dojem pine valeene pohoto-

Strana

VESTNiK

frftEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Pfiblishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Predplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Ofadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Ve kere dopisy, ptedplatne a oznamky budte2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

JDOU SOKOLSKE SIKY, JDOU. Jdou sokolske 8iky jdou, prapor jim vlaje nad hlavou, prapore na 8 rudobilY, znaku ja.re Ceske sily, vlaj a duj, doneseme svorne k cili prapor Mocne at' vla vYg a vY8, neskloni se nikdy bude vlati nad sborem bournYch mrakii hrdYm vzdorem.

Ku predu, pro viterstvi za praporem ku predu!

Jan Fueik.

V Abraham Lincoln, mu2 velikeho srdce a 'Slechetne du8e, byl Sestnactym presidentem SpojenYch Static ve velmi pohnute dobe, kdy vznikla obeanska valka mezi jihem a severem.

Jednalo se tehdy ne pouze o zru8eni otroctvi prisluSnika eerneho plemene, ale o uditeni celistvosti Soustati. Jedenact jdnich static se odtrhlo od Unie a utvorily Konfederaci, majici svuj kongres, sveho presidenta a svoji armadu.

Lincolnovi pripadl nesmirnY a zodpovedny rikol chraniti jednotnost a nedelitelnost Soustati.

Vypukla hrozna, a krvave, valka obeanska, kterd trvala pine etyri roky, od dubna 1861 do dubna 1865. Pod moudrYm vedenim presidenta Lincolna valka skoneila viterstvim Severu nad Jihem a republika byla zachovana ye svem eel -ku.Zel,2zahypovitnmukebaske valky SlechetnY 21vot velkeho presidenta ukonden byl strelnou ranou polokleneho jihanskeho fanatika. Narod ztratil v Lincolnovi mumoudrosti, jeho roz8afneho vete deni lid americkY v povaleene dobe tak velice potteboval. S odstupem easu Lincolnova postava je stale vetk. Pokud lide budou miti smysl pro lidstvi, usilovat o spravedlnost a nenavidet tyranii, bude jej vdeene vzpominano. Pamatka jeho ukechtilosti, jeho trpelivosti a jeho velkeho, milujiciho srdce jest neocenitelnYm dedictvim spojene zeme. Mel lasku ke vkm a zlobu pro nikoho. Daval lasku, a laska jeho jest odmenou. best a laska mu naleL! Jakou nadlidskou prici vykonal VrchlickY, vysvitne, fig z jeho hlavnich Dantova Bozska Komedie, Tassilv Os,obozenY Jeruzalem a Aristotiiv Zufivt Roland maji tihrnem 64,633 verso. Jii to by zastinilo 'Zeit iivota nejplodnej§iho, lee VrchlickY mail take Goethova Fausta, Dantfiv NovY vot, Mickiewieze, patnact dramat GalderonovYch, iisice jinych basni francouzskYch, anglickYch, nemeckYch, vla gskYch, perskfch, Cinskych a mnoho dramat, rominfi a poVidek.

Co se vleee neuteee. Z Washingtonu so oznamuje zarudene ureita vec, tYkajici se v8ech osob vydelava.jicich $640 roene a vice, at' u'Z' nepretrkte porady prislu8nYch vyborti kongresu a zastupcti spolkove pokladny ohledne placeni dand z prijmu dopadnou jakkoll. Jistojistou skuteenosti pro kaaleho daneplatce jesti: bude platit letos vice dane a musi odeslat priznani k dani z ptijmu roku 1942 pied 15. breznem. Jestli2e spletila zale2itost nebude v kongresu tak di onak vyre gena co nejdrive, kaldY daneplatec musi do 15. brezna odeslat priznani k dani pHjmu a sloLt nejmene jednu etvrtinu te2e dane, dle sazby zavedene v loriskem zasedani kongresu. Bude-li nejaka zmena zavedena pozdeji, poplatnik bude miti k dobru onu Cast dani, jig splatil 15. brezna a v 26,dnem padu nebude po8kozen. V jedne do berniho systemu zavedene novote se predaci kongresu upine shoduji a to, nejdele po 1. aervnu ureita, east vYdelku bude zamestnavateli sralena v8em zamestnancum na tihradu dani roku 1943. Upozorriujeme na8e etenate — poplatniky, aby na tahly pad vypinily sve priznani k dani z prijmu, nejmene jednu etvrtinu pripadajlei dane eekern a ueinili tak do 15. bream t roku. Pamatujte, 2e spolkova vlada s nikYm nevede 2adnYch debat a trva bezpodmineane na torn, aby zakony zeme byly presne dodr2ovany.

SkromnY, pokorny vztah Vrchlickeho k jeho piekladitm osvetluje jeho poznamka k du Danta. "Steiovati si na obtiie" — pi:Se — "kdyi jsou ui piekonany, jest mainiva jen chlouba; neb obtlie piekonane nejsou vice obtiiemi lee radosti a pruiinou k praci nove". To jsou slova geniova.

16. tinor 1862 — 81 let Sokolstva. Pres osm desitek let uplynulo od prve valne hromady Praiske telocviene jednoty Sokol, pies osm desetileti od zalo2eni Sokola, ktery vzal svuj pfivod v pohnute dobe deskeho narodniho obrozeni a kterY po celYch jedenaosmdesat let nese na sobe mocnY raz doby sveho vzniku. Sokol dal tehdy vzkrisenim narodu sveraznY narodni zor 2ivotni i nepolitickY program a methodu pracovni. Jeho program je vednY, nebot' je v nem krasnY a velikY ideal dokonalosti. No, teto prve valne hromade zvolen starostou. Jindtich Fiigner. Duchovnim otcem ideoveho a odborne telocvieneho programu byl dr. Miroslav Tyrk jeho stateenY vildce a nadelnik. V jeho duchu zrodila se mykenka zalokti Sokola a on snesl pro ni i hluboke zaklady vedecke a mravni. Jeho program je jasnY a ureitY. 2adna, minulost nepomide. Pritomnost je zakladem budoucnosti. Proto ne elm jsme_byli, ale co delame dnes je pro budoucno \Ted rozhodnou. Podstatou edstvi a jeho problemem je pokrokovost a vernost zasadam mravnim. K jejich uskuteeneni je treba sily — to nabudeme cvikem a udr2ime zdravim. Proto je rikolem: Vychovat zdrave lidi (telocvik), v8tipit jim zasady mravni (bratrstvi), naueit je stale praci a zdokonalovani (pokrok) a podridit jejich zajmy prospechu celku (vlastenectvi). Na techto zasadach zaklada Tyr v rode 1862 prvou sokolskou jednotu.

Tyr pochopil oeskou minulost opravdu vza,cne a odvodil z hlubokeho tohoto poznani ureite a presne zavery tak At'astne, stal se v pravde dulditYm Cinitelem pro celY dal gi Lvot naroda. Ukazal cestu Ceske a narodni vYchove a 'gel po ni pevne, razne a nebojacne. TyrSem vstupujeme poprve ne vnef8kove, ale vnittne, do rad svobodnYch naroda, nebot' tvorime dle jeho nazorti predpoklady narodni svobody. Siroka a hluboka je brazda sokolska, vyorana, v pude naroda behem techto jedenaosmdesati let. S vnittnim uspokojenim mt2eme patriti zpet a s eistYm hledim oeekavati pristi dny. JakY byl vzrust Sokola? Dne 16. imora 1862 prva jednota s 75 eleny a 1. ledna 1938, kdy byla zpracovana posledni statistika bylo 3336 jednot sdru2enYch v 6s1. Obci Sokolske se 818,737 sokolskYmi prislu8niky. 10 sletti sokolskYch. Co slet to vzrtist, to slava eeskeho naroda za hranicemi. Prvni slet v gesokolskY v rote 1882, tizenY Tyr8em, kde nastoupilo na prostna 720 muLl a posledni slet, X., kdy napinilo sletike pti vystoupeni v prostnYch 26,000 muLi. Ji g I. slet byl manifestaci slovanskeho bratrstvi, neb jig tehdy zudastnili se jej bratti Slovinci. Roku

Ve stkedu, dne 10. imora 1943.

1008 zalokn Svaz slovanskeho sokolstva a v race 1912 usporadan VI. slet, jako slet svazu slovanskeho sokolstva. Byl to nejpamatnej81 slet za toast Sokolstva ruskeho, srbskeho, polskeho, chorvatskeho, slovinskeho, bulharskYch Junakti a LuLckYch Srbu. Sokolstvo bylo vedeno a vychovano pro fikoly te2Si a dulettej8i. A kdy2 pri81a doba nejtefSich zkotfSek naroda, boj za svobodu lidu a samostatnost v letech 1914-1918, bylo to sokolstvo, z jeho2 idahl tvoilly se legie za hranicemi. Byla to slavna rota Nazdar paraskeho Sokola, ktera prva dala vznik eeskoslovenske zahranieni armade. Byli to sokolki odchovanci, pracovnici a einitele, kteri vedeni svatYm ptikazem sveho sokolstvi zakladali a vedli Csl. legie v Rusku, Francii i Italii. SokolskYm duchem prostoupen byl celY esl. prvni zahranieni odboj a to mane si klademe otazku: Je tomu tak i dnes? Je tomu i dnes, zajmy osobni jsou nieim, pied zajmy celku a naroda? Tak jako v prvnim boji osvobozenskarn na domaci fronte padly prize obeti rakouske vojenske justice z tad sokolskYch obetavYch einovnika, Kratochvil, Kotek, Matejka a jini, tak i nyni prve obeti germanske zvrhiosti byly vybirany v radach sokolskYch — Cechlat, Groh, Svoboda a jini! Pred dvacitipetli lety rozpu8tena jako dnes osl. obec sokolska, elenstvo jeji prondsledovano, 2alarovano a- vodeno na popravi8te. Majetek sokolskY konfiskovau a nieen.

Ne2 nic netrva veene a dobro valy musi zviteziti zlem, drive nebo pozdeji. A tak tomu bude zajistc,", i tentokrate. Tak jako minule nab sivY sokol a eeskY le y s morayskou a slerskou orlici i s dvojitYm kri2em na slovenske zastave zviteziii nad dvojhlavYm orlerri Rakouska, tak zajiste zvitezi i tentokrate nad hakovitYm 2em nacista — a na 8 pestrY sokol opet bude moci rozepnouti sve perute k volnemu letu nad osvobozenYm narodem a nad jeho znova osvobozenou viasti. Tomu zdar!

Jako Masaryk osvobodil eeskou filosofii a sociologii z jednostranneho kultu Herberta a neiivotneho gtipani pojmovYch chlupti, v nemi si libovala cela, idealisticka nemecka filosofie — tak Vrchlicky citil, ie iivot &ski poesie bude tak dlouho zkiiven, dokud se nevyrovni s pisemnictvim romanskYm a anglosaskym. eskY hudebnik — emigrant — tvfircem esl. hymny. PohnutY a te2kY 2ivot obou ptivodcti esl. narodni a statni hymny chapeme prave v cizine s velkYm porozumenim. Skroup se odebral y e veku 60 let za existenci do ciziny do Holandska, kde take v Roterdamu 7. rinora 1862 zeintel.

Je pohrben na tamnim hrbitove ve Spoleenem hrobe. Na dome, kde 2i1 a zemiel, byla odhalena jeho pametni deska. Treba2e '8kroupa nemtdeme pokladati za umelce vyznaene tvarei originality a tim merle za genia rodu Smetanova, piece musime v nem ctit jednoho z pryYch uvedomelYch priikopnikti na poli Ceske hudby, kterY svou einnosti za nejtefSich pomerti razil svYm nastupciim cestu vizored. eeska hudba ma v nem vynikajici zjev umelce spoleeenskeho, kterY tvotil z prime potteby sve doby a uplatrioval svuj nepopiratelnY talent s nejeist8imi mysly i s dobrYm vkusem. Skroup s pritelem Jos. Krasoslavem ChmelenskYm, kterY napsal slova, vytvoril prvou eeskou operu "Dratenik", co2 byla udalost pro eeskY Lvot vYznamu skutedne historickeho. S ChmelenskYm spolupracoval pak Skroup i dale, kdy roku 1835 zalo2i1 "Venec", sbirku obrozenskYch pisni 32 sklada• ech basniku tehdejk Cetelt na slova temet v S ske literatury. Timto na svou dobu nemalo smelYm podnikem zaslouL.1 se Skroup velice o pronikani eeskeho zpevu do me8VanskYch rodin a tim i o postup eeskeho uvedomeni, jak o ne soueasne usiloval Josef Kajetan Tyl. Skroupovi nalek zasluha, 2e prvY sei za mykenkou eeske opery a na Ode dosud nedoteene uskuteerioval sva dila prese vSecky prekalky. Po teto strance vykonal opravdu tolik, jako 2adny eeskir hudebnik pied nim. Na8e ticta a vdeenost musi proto platiti nejen 8kroupovi jako Janu Kftiteli Ceske zpevohry a nejvYznamnej8imu predchtidci Bedticha Smetany.

Ve stiedu, dne 10. Unora 1943.

Jaroslav Vrchlicky, rodnym jmenem Frida, slavny C'eskY basnik narodil se 17. imora 1853. v Lounech. Otec jeho, Filip Jakub Frida, rnel v Lounech na konci Pratske ulici v dotkovem domku obchod se smitenYm zbotim. Nastfaday penez, zakoupil se ye Slanem, rortifil obehod, ale malemu Emilovi ne yalne tu syedeilo Kfehke zdravi jeho stale vzbuzovalo obavy, i dam proto mezi et yrtYm a patym rokem ke strYci dp. Kolarovi na faru do Ovear u Kolina, kde setrval adeviti let, ale kam jette east() na prazdniny se vracel. Pobyt ututil nejen telesne sily hochovy, ale i dutevni. Vynikalt' stryc Antonin vzdelanim i povahou, pfisnou, av gak dobrotivou, na faru dojitdel mladti strYc Alois Kolat, tehdy kaplan u Plzne, a ten, jsa tiveho, veseleho ducha, piinatel do zatiti mnohY mytlenkovY kvas; mimo to byla tu babieka, Anna Hailoy a z Cecatkova z Pfibrame se svou obraznosti a se svymi pohadkami, a nejmlad gi dcera jeji Anna se svYmi zpevy a s yYm veselim. Ve strYcove knihovne ynimavy hoch dopatral se take tit mnoheho klasika, zy latte Shakespeara a Cervantesa. V Ovearech zatil nejkrasnejti dny sveho detstvi, jen tu a tam, z ylatte v prvem ease nemoci kalene a farni iclylla vraci se jette pozdejtich letech do vzpominek basnikovYch tong pinymi tepla (v knihach "Ma vlast"' "Dute mimosa"). Studia gymnasijni meal jit v deviti letech roku 1862 ye Slanem. Z tfidy pate pfetel na soukromy Ustav Jana Jungmanna v Praze, aby ptivykl vyueovani deskemu; do septimy chtel udelati zkoutku na gymnasium Klatoyske — bylt' se otec jeho po nezdarech obchodnich y e Slanem pfestehoval do Domatlic, ale pies peelivou piipravu, hlavne z poetu, s odporueenym mu z kruhti profesorskYch takem tistavu, Jos. Thomayerem, bylo se mu navratiti do sexty. Ale s Thomayerem odtud pojilo jej ilzke pfatelstvi, posilovane literarnimi tuthami obou mladiku. Roku 1870 rozhodli se zaklepati na redakce, i nastala jim vzhledem k disciplinarnimu tadu starost o pseudonymy. Thomay: er vybral Emilu Fridovi jmeno Jaroslav VrchlickY, po Mee Vrchlici u Kutne Hory. Touhy sve, videti se titten, mladY basnik dosahl jako septiman r. 1871 — pry eho ittulku poskytl basnim jeho "Svetozor" za redakce J. J. Kofana. Net tuhe zavory nebyly tim jette mlademu pdetovi zotvirany. Jako pied tim va gina basnickYch pokust jeho zabalena byla v krame otcove na kornouty, tak nyni rukopisy putovaly do redakeiniho kote Halkova, at' pkedstavoval Erebos redakce "Kvetii", Ci pozdeji "Lumira" Do tohoto easopisu, jeho pozdeji VrchlickY byl sloupem, dostal se jen zadnimi vratky, kdyt totiz jednou zastupoval odcestovavtiho Mika. VrchlickY dokoneil gymnasium roku 1872 a vstoupil v Praze na fakultu filosofickou, vybrav si za hlavni pkedmet dejepis a filosofii — pti torn zabYval se studiem jazykti modernich, zy latte romanskYch. Bylo mu v tech letech easto trudne se probijeti; v existenenim zapase piislo vtak prave vhod, 2e doporueen byl francouzskemu historikovi Em. Denisovi za uditele dettiny. Roku 1875 pfijal vychovatelstvi synti hrabete Montecucoli, Alessandra a Raimonda, jet vyueo yal delinam, literatuke a nemeine, trave s rodinou hrabeci dilem v Maranu, dilem v Livornu. Navrativ se z Italie, jet nernela toliko na rozvoj mohutnosti jeho basnickYch ohromnY vliv, nYbrt sluncem svym nadobro utvrdila basnikovo zdravi, tak 2e od to doby na jedinY pripad otravy nikotinove v mutnem yeku — byl totit va gnivYm kidakem cigaret, jejicht modrave oblacky dymu podnecovaly jeho fantasii — vatneji nezastonal. Roku 1879 otenil se s dcerou romanopisky 2ofie Podlipske, Lidmilou, z kterehot mantelstvi yzetly due dcery, Milada a Eva, a syn Jarosla y. Roku 1898 povYteri byl na iadneho profesora universitniho a 12. prosince tehot roku povolan ministerstvem vyueovani a kultu do znaleckeho sboru pro obor literatury. Ptame-li se, co do basnickeho uschopneni pfines1 si Vrchlicky v krvi, z rodu, jest odpoved' hledati pfedev gim u matky, jrnenem Marie, rozene Kolatove. Ji vyznaeovala od mladi mysl ya.tna., rozjima-va, hluboka, rada do sebe se notici, zbotnost ryzi, prYttici z ynittni potfeby viry. Co je v basnikovi hlubokeho, niterneho, zaniceni pro vile vzne gene a humanni,

V 2STN1K odilasi se 1,- matte. K babiece s mateiny strany, jet byla vYbornou vypravovatelkOu pohadek a fantastickYch pfihod, °pet velka jeho schopnost vypraveci. Naproti tomu po otci zdedil spite vnejti, telesne a spoledenske vlastnosti — bodrost, pfistupnost a vlidnost. 0 Jaroslava Vrchlickeho by,y svadeny boje. Byli• kritikoye, kteti pkisne va2ili, na kolik a v jako mire bylo zazraene jeho nadani vyvatenou mytlenkoyou jednotou a tvfirei kazni. Rikali, ze jeho rozmach, jeho vzlet, jeho yeene kypici obrazivost, tyfirei snadnost nejsou zcela v rovnovaze s tim, co zvali basnickYm charakterem v nejvyggim slova smyslu. Vyvoj tyto kriticke odstiny pfekonal. Dnes vidime 65 svazkil ptivodniho dila Jar. Vrchlickeho a na sto svazkii del pielotenYch jako panorama, pkimo symbolisujici nesmirnY rozmach duchovniho narodniho tivota v poslednich desetiletich minuleho stoleti. Vime, ze v tomto moii yznetii, ideji, cite, ye statisicich techto vertu, seen, Usrnevii a tragedii, je velike mnotstyi nadhernYch drahokamii, zvoucich jen lovee a potapeee krasy, aby je vylovili.

Citime nejen nesmirnou at , plYtyavou gtedrost Vrchlickeho genia, nYbrt i mekkou, yeene belelou, hlubokou lidskost basnika, jeho srdce hofel° jak svice, zapalent, soudasne na dvou koncich.

Ceske umeni bylo Jar. Vrchlickj'rm postaveno na evrerskou zakladnu, jako byla eeska otazka formulovana Masarykem jako ota.zka evropska.

JirtYrni slovy: Cechy nemohou jit bez Evropy, jako EVropa nemuze bYt pine bezpeena bez svobody Ceske.

Sehfize Tiskoveho vYboru konala se v nedeli 7. imora v Austinu v Afadovne dr. Mieka a byla zahajena piedsedou bratrem Jos. Horilakem pfesne v 10 hod. dopoledne. Schuzi zahajil br.

Horriak podekovanim pfitomnernu spolubratru dr. Miekovi za laskaye proptijeeni jeho ifiadovny, nadet ptikrodeno k projedna yani rtiznych zaletitosti, spadajicich pod T. V., jet se behem minuleho roku nahromadily. Na tadu pkitly tar yadne dopisy, jicht T. vYbor v udane dobe obdrZel v poetu 14, z nicht tfi uvefejneny a zbYvajici uznany co neptipustne. Potadatel na to Ceti nekolik dopist, dotlYch v posledni dobe, o katdem bylo uvatovano a ytechny a2 na jeden byly schvaleny k uveiejneni. V nasledujici debate bylo znovu zdtrazneno, aby pisatele psali struene, vecne a yyhYbali se napadani osob.

Kritika vecna, posudky smetujici ku zlepteni Cehokoliv v Jednote jsou opravneny a naleznou mista v organu. Naratky na Utedniky neb jednotlive eleny vtak, psane v stranickem zaloteni, postradalici dokladti, potkozujici nepfimo celek jsou k oti gteni vyloueeny. Zaletitosti yytizene, ku pr, bondy ye Valley, nemaji bYti znovu pfetiasany — na hotove veci nelze niceho menit a jedine sjezd jest v takovYch vecech telesem rozhodujicim. Do schiize se dostavil br.

Aug. J. Morris z West a byl vtemi vitan. Kolega Morris piednesl T. yYboru dnegni situaci vydayatelt easopist a zdtiraznil je gte nepfijemnejmotnost: vlada ut dnes omezila dodesku novinakskeho papiru a dal gi omezeni neni vyloue'en°. Vydavatele Vestniku usiluji o dodeteni kontraktu pokud to bude mono net nastane-li vetti Ajma v doclasce papiru nebude vyhnuti, aby poeet stranek v organu byl zmenten a z technickYch dil yodt jeho nynej gi format zmenen. Tiskovy vYbor nema kompetence v takove yeci Ciniti rozhodnuti net pkedbetne oznameni tetkosti vydavatelit organu vzal na vedomi a odporueil, aby o nem bylo psano k informaci elenti Jednoty. Nastane-li valkou piivedene omezeni novinalskeho papiru — situaci pra yoplatne rozfeti na ge HI. Uiadovna. Na pieties pritly namitky elent T. V. tYkajici se zleheujiciho, neuvateneho projevu nekterYch pfehorliyYch fraternalistu, oznadujicich dozorel teleso nad obsahem organu jako • c a k. censura, diktatura a pod. "dleni T. V. byli zvoleni sjezdem s dohliteti k tomu, aby obsah Vestniku se shodoval s pravidly, jak pfijaty sjezdem. Tato instance neni odpovedna nikomu net zase sjc2.du, Cleni T. V. vykonavaji svoji funkci bezplatne a konaji ji svedomite. To by meli ukvapeni kritici vziti ku vedomi a die toho se taildit. Fri volnYch navrzich dr.,Mitek .oznamil,

14. MU A a. .

je ochoten bez odmeny piipraviti 6eskSr slabikat pro dorost, jehot cash byly by uveiejnovany v organu, sazba techte ukladana a nakonec sestavena pro vydani male knfteeky, je2 by rozdavana byla detem a mimo ptivodniho fieelu — naueiti se poeateeni znalosti Cist eesky slouZila co oznamka SPJST. VSrlohy spojene s vydanim ,. agitaeni knaeeky hradila by na ge Usttedna. Navrh dr. Mieka byl htejive podporovan, jednomysIne schvalen a spolubratru profesoru eegtiny na statni universite bylo za ochotu vtele podekovano. Schaze nedelni konala se neptetrZite—bez poledni ptestavky—aby Ueastnici mohli se vydati na cestu zpateeni drive nez obyeejne a ptede gli veCerni a noeni zvYtene doprave na silnicich. NovS7ch navrhil bylo nekolik, o vgech stfizlive jednano, nekterST bude zaveden. Poslednim jednanirn byla resolute, schvalena jednomyslne, ji g ptineseme v Cisle ptigtim. Piedseda br. Jos. Hornak dekuje Teastniktm schtize i nayttevniktim a tuto odroeuje na leden 1944. Ptesne datum ni misto stanoveno nebylo a stane se tak a2 pied NovYm rokem.

V Slovengti naciste Uedostanou lodi.

Washington. (OWI). — Slovenska. Dunajska Lodni Spoleenost se v posledni dobe snatila ziskati dalgi lodi pro svou dopravu po Dunaji.

Avgak, die zprav do glYch Office of War Information Nemecko nezadne dodavati lodi a2 nekdy v roce 1944, aekoliv slovenska vlada jiti zaplatila za ne splatky ye fCrme surovin.

V ortodoxni cirkev zakazina.

Washington. (OWI). — NemeckY 'protektor' Oech a Moravy zru gil legalni status a stanovy deskoslovenske gecko-katolicke (ortodoxni) cirkve. PtislugnY dekret byl uvefejnen v easopise 'Der Neue Tag' 12. ledna 1943 jak scleluje Office of War Information. Majetek cirkve byl zabaven hned brzo po Heydrichove smrti.

V Zbtrii "Made in Czechoslovakia" zakizino.

Washington. (OWI) — Office of War. Information sdeluje, ze die pratskeho rozhlasu, kontrolovaneho Nemci, zboii ozauteene vYrobni znaekou "Made in Czechoslovakia" nesmi bYti po 1. dubnu 1943 prodavana v tak zvanern protektorate.

V Nernecke vraideni tech.& pokraeuje.

Washington (OWI). — PratskY list "Der Neue Tag" oznamoval v techto dnech, te 11. ledna bylo v Praze popraveno 11 dal gich Nara pro vyzvedadstvi a velezradu Mezi nimi byl. Frantig ek Pavelka obialovanSr ze sabotage. Dva dny na to, 13. ledna bylo popraveno 11 dalgich Cechu °pane pry z velezrady. Pied tim stejnY list oznamoval popravu 7 6echfi a site 8. ledna. Tato skupina byla W.,alovana z ptipravy protirevolueni skupiny proti Nemecku a protektoratu. A koneene 17. ledna Der Neue Tag oznamil popravu dalsIch 4 osob obvinenYch z nezakonne ddby zbrani, a dalgich 8 obvinenYch z "uraIliveho chovani vadi Volksdueutsch".

V SMUTEtNi PISNE MISTO ViTEZNICH FANFAR. (Pokraeovani se strany 1.) vychloubani zaktiknute hiasy strachu. A piece Nernecko by dnes mohlo stale je gte oslavovat.

Mohlo by lidu ukazat svou kotist, sve zajatce.

Mohlo by triumfalnimi branami vodit sve por ag en : chudaky z ghett, mrzaky z koncentraenich taborii, ktiviene deti z porobenYch zemi, kostlivei starce, jeZ vyhnali z domovii, zeg edively pod jejich ochranou, v gechny ty bezejmenne zastupy nebetydne hanby, kterou z nemeckch dejin nikdy nikdo nevymde.

Naslouchejte tomu novemu hlasu Nemecka, jeho kokrhani na smrt, naslouchejte prvnim sktekum jeho strachu a vzpomerite na ptibeh einskeho ptadnika. Hlasy nemeckSich racial budou krakat jako setle dudy a lid zcela onemi.

Strana 14, ineuryearfiemeiteueleffilmemrommptimninumnoilimmon

III III,

IIP .1

it r ,i ■ ■ no g .

Iloollto./11,1.o•

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS anzumuummintrinnuommunnunamemnamitmummumumumetenommtuntrum What lover of music does not know of Dvoilk or Smetana? What reader of contemporary literature or habitue of the drama has not enjoyed the works of Karel Capek? What student of political science has not followed with interest the efforts of Masaryk and Bend to preserve in Czechoslovakia the one island of democracy in a turbulent sea of Central European politics? Yet, how many of us realize that we have here among us over a million of Czech and Slovak stock contributing to America's making? How much of real value these men and women have brought from their homeland and added to our national character is perhaps but little appreciated.

The motives for emigrating were primarily economic, and to a lesser degree, religious and political. Pre-war Austria-Hungary was a country of large landed estates. The peasant, often too poor to own his own land, had to toil on the estate of the overlord. Farm labor brought but meager rewards, frequently in kind; the idle winters, particularly in the more mountainous sections of Slovakia, were long and the peasant's opportunity for betterment small. America became a hope.

Immigration to this country by the Czechs and Slovaks presents three phases. First came the early pioneers, attracted by the news and lurid stories of the discovery of gold in California. As a matter of fact, such records as exist indicate that only very few reached the gold fields. These pioneers served as forerunners of the next phase, the C'zech immigrants who settled the middle-west during the years 1860-1900 when cheap lands were available. The Slovaks, on the other hand, came in substantial numbers more recently, since 1900, at the time of our great industrial expansion. How had the opportunities that America offered been brought to the attention of these immigrants? The earlies Czechlanguage papers published in this country found their way to Bohemia and acted as a persuasive force in urging their countrymen to emigrate and take advantage of cheap lands. Letters sent home by the early pioneers, and advertisements of transportation agencies were additional forces inducing the Czech and Moravian to look toward our shores.

The first known Czech to come to America, of whom there is a distinct record, was Augustine Herrman, who had been compelled to leave Bohemia because of religious differences He came to Nieuw Amsterdam by way of Holland as a representative of a Dutch mercantile firm. Herrman, because of his education and training as a surveyor, soon became promine nt in the public affairs of the Dutch colony. In 1659 he was commissioned by Director-General Stuyvesant to adjust a boundary dispute between the Dutch and English in Maryland. While there, Herrman learned that the colonial proprietor of Maryland, Lord Baltimore, was in constant difficulty to accurately define the borders of his vast possessions.

Herrman agreed to make a survey, and after several years eo:npleted the first authentic map of Maryland. Lord Baltimore granted him a large tract of land for these services. Herrman named part of this grant Nova Bohemia, and moving there, erected a manor upon the banks of a stream called Bohemia River. At first reputed as a skil l ed surveyor and mapmaker, Herrman now became one of the large land owners in the new world, ever remaining loyally proud, however, of his Bohemian origin. On the property there is today preserved the original tombstone, the inscription on which reads "Augustine Herrmen, Bohemian, the first founder seater of Bohemea Manner. nno 1661." (In those times poor spelling was 2ommon, The corrected inscription would be:

to

eo•

co

Ve st'::edu, due 10. 'arlOra 1943.

VESTNiE wurimulammotommumanamenmnunsumemagmniimmannmesnnammmimuumaonanominnumunnuman====mteminorgvana All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. runommuaassmnamosaammummumumuummumumr4,1mitimmumminmitmuunimninummmmummuninummintimummumonme

VESTNI The Czechoslovaks

By Thomas Capek, Jr.

Augustine Hetman, Bohemian, the first founder and seater of Bohemia Manor. Anno 1661.)

Another Bohemian destined to become prominent in the new world came under circumstances similar to those surrounding Herrman.

The family of one Felyps of Bohemia was forced to flee their native land to Holland during the Thirty Years War. There was a son, Frederick, who sailed for Nieuw Amsterdam about the middle of the 17th century. Due to contact with the English, the name was changed to Philipse but chroniclers continued to refer to Frederick as a "Bohemian merchant prince." As time went on he became one of the foremost architects and builders in Nieuw ii.msterdam and when that town passed to the possession of the English, he served first as alderman and then rose to the high position of being placed on the governor's council. Through judicious investment in real estate and after continued service to the English governor, he became one of the wealthy men of his day. The Philipse Manor Hall at Yonkers, still standing, became one of the residences of the family. Frederick died in 1702, but the story of this interesting and illustrious family did not end there Mary Philipse, a descendant famous for her beauty (and wealth), history has it, was courted by George Washington, then a colonel in the continental forces. His fellow associate, Captain Morris, aide-de-camp of General Braddock, was, however, the successful suitor. The story of the courtship is charmingly described by James Fennimore Cooper in his novel "The Spy." At the outbreak of the American Revolution, the Philipse family remained loyal to their king; as a result, their extensive properties here were confiscated. While this chapter closes the history of the Philipses in America, one might still reflect with querulous interest on what turn events might have taken .had Washington's affection for Mary Philipse prevailed.

One of the results of the teachings of Jan Hus, Czech religious reformer, was the establishment of his followers into the Church of Bohemian Brethren or Unitas Fratrum.

During the religious strife in Bohemia in the first half of the 17th century, the Church was suppressed. In the following century it was revived in Saxony by adherents who had emigrated from Bohemia and Moravia. The Moravians — as the members of the Church became known in England and America — established colonies in Georgia, Pennsylvania and North Carolina. The strongest was at Bethlehem, Pa., founded in 1741. From these centers missionary work was carried on among the Indians and white settlers. While essentially German, some of the Church's early settlers were Czech. The Moravian Seminary and College for Women, founded by this sect in 1807, is the oldest of its kind in the country.

It is but truism that only the most courageous and enterprising emigrated to this country. In most instances, never having traveled beyond the neighboring little town that had marketed his produce, the peasant was confronted by a many-weeks-long journey through strange lands whose language he did not understand, across a wide expanse of ocean (hich, indeed, must be an experience in itself for those who had not seen a body of water larger than their village pond); then to America without more money in his pocket than necessary to provide the barest immediate sustenance or comply with the mini-

mum requirement of the port of entry authorities, to become a victim, perhaps, the very first day of landing, of that parasitic class of agents and runners, who lived on the gullibility of strangers. It is this type of hardy people that America beckoned to and offered her fertile fields.

The period following the Civil War was one of great economic development for the middle-west, in which the Czechs played no inconsequential part. At that time almost half of the country was in public domain. To open these lands, the Government gave railroad companies a certain number of acres for every mile of track laid, and when the vast expanse from the Atlantic to the Pacific was welded into an economic unit, rapid settlement was made possible. States passed homestead laws to attract settlers; Nebraska, a state to which Czechs came in large numbers, in 1862 passed the homestead law enabling a settler to take 160 acres for but $14.00 filing fee, and have it free, provided he lived and cultivated his holdings for a period of five years.

The Czechs we find in the middle-west are of this older generation, who immigrated when the homestead rights were available.

Today, their children, literally reap the rewards. Prior to 1860 the number of Czechs who came to this country was comparatively negligible; by 1870 some 39,000 had settled here, particularly in the middle- west. From that time until 1890, which practically marked the end of free lands, the influx averaged some 5,000 anually. Happily, they were well adapted for tilling the soil. Of rugged physique, insured at home to the hardship of farm labor, industrious, and possessing the courage and will to succeed, they gained recognition not only as pioneers but as progressive farmers and vied with their neighbors, the Germans and Scandinavians, as a potent factor in the continued growth of our extensive farm empire.

First came the pioneer, who had to build his own roads, his house and stable, and in a crude fashion, make his own farming implements. In the prarie lands of Nebraska, Kansas or Iowa where timber was scarce, a sod house had to serve as shelter for his family; in Wisconsin, the greater part of Which had been forested, a log cabin served the purpose. Markets were distant, often hundreds of miles distant, and the pioneer had to make such a journey several times a year with his ox or horse team in order to diseose of his produce or take on supplies for the coming season. One of the old settlers relates of his journey from his native Moravia to Texas: "Seventeen families left with me in 1853... Our trip across the ocean lasted seven weeks... After a short rest at Galveston we were taken by a river boat to Houston, whence we proceeded by ox team into the interior (there being no railroads at that time in Texas). This part of the journey lasted fully fourteen days although it was only a distance of some sixty miles... We finally came to the settlement of our half-starved people near New Ulm... Texas in those days certainly did not resemble the state it is today. A wellbuilt home was not to be seen, only log cabins in which there was not a single nail; in place of glass windows there were but holes in the wall, the entrance covered with woven twigs served the purpose of a door; planks, nails, pieces of iron were considered a rarity.

In our settlement only half of us had a team and wagon."

A decade later came the next influx of settlers who cultivated the fields with a greater variety of crops, built more roads, the sod (See Czechoslovaks on page 15.)

Ve sti'edu, dile 10. imora 1943.

The Czechoslovaks (Continued from page 15.) and cabin homes gave way to a simple frame dwelling; churches and schools were established; in short, they exhibited a frugal type of civilized life. The early Czech immigrants, essentially rural in character, came in comparatively large numbers. From the upper Mississippi valley they radiated into South Dakota, Nebraska and Kansas, with Texas a favored state, particularly by the Moravians.

Scores of settlements sprang up bearing names of towns taken from their native land; the town of Tabor (of historical importance during the Hussite Wars) is to be found in Illinois, Iowa, Minnesota, Oklahoma, South Dakota and Texas; Prague in Arkansas. Nebraska and Oklahoma and New Prague in Minnesota; the town of Pilsen is found in Kansas, and Pisek in North Dakota. The most recent census shows us that, despite the movement to urban centers, almost half a million of Czech stock are still contributing their share toward the development of our rural prosperity. It is a significant fact that land ownership more than any other single agency has added to the wealth of the Czechs in America.

This is evidenced by the many and large building and loan asscciations which have been established by their capital.

Those of the early Czech settlers who did not turn to farming found occupation in St. Louis, Milwaukee, Racine. and other midwest towns. The later immigrants made their homes principally in Chicago, Cleveland and New York..One, who in time became a leading citizen of Chicago. describes his early experiences in getting a foothold in this country: "I landed in New York in 1853. After seeking employment for several weeks, I finally got a job as a baker's apprentice at $4 a month with board. This lasted two months, the baker then became ill and was forced to close his shop. I got another job at $3 a month but at the end of my time had to be satisfied with receiving only $1.50. In those days many of my countrymen were employed in the brickyards in Haverstraw near New York. So there I went and managed to earn as much as $14 monthly. I tried it for several months but then owing to continued rains we could not work and the idle days were deducted from our wages. In spite of this I earned enough to pay my board and save a little. From the brickyards I went to Kingston, Massachusetts, to another bakery, where I remained untill the outbreak of the Civil War. In 1861 I volunteered in the army and out of a company of a hundred men, I was the only immigrant.

I was wounded in the Battle of Port Hudson, and when recovered, went to the bakery in Kingston. It did not appeal to me any longer and so taking the advice of Horace Greeley, I went west and settled in Chicago. But there too my path was not strewn with roses."

Seldom is a Czech found in unskilled moor; they tend to become machine operators, furriers, or workers in the building trades, with a large portion owning small retail shops as tailors, bakers and butchers. There is a noticeable change in occupation of the nativeborn who go more into office work or the professions. There now meets in 'one of the neighborhood settlement houses of New York, a club of second generation sons and daughters, all of whom are students or graduates of schools of higher learning. Similarly, in Chicago, the physicians and attorneys of Czech descent are organiz•ed into their respective societies.

The mass of Slovaks in pre-war Hungary were just one step above real economic want.

To add to their troubles the Magyar ruling class had used all means of oppressive measures to denationalize them. For them the only hope of social or material advancement was emigration. Their coming to this country is of comparatively recent date—after

VESTNIK 1900. In his native land the Slovak was a farmer. In his adpoted land, he works in the coal mines, steel mills and oil refineries. This can be explained by the fact that by 1900 homestead rights had become exhausted and land values were prohibitive. The era of great industrial expansion had set in, work was easy to get and the wages offered, when measured by old-country standards, seemed fabulous. The peak of Slovak immigration was reached in 1905 when over 52,000 had been admitted. Pennsylvania received by far the largest number. Slovaks are also to be found working for industrial enterprises in New Jersey, Ohio, Indiana and Connecticut. Their labor in .the mines and the mills is the hardest. What is necessary is a strong back and willing hands. It does seem unfortunate that often the Slovak learns of America's ways first through a foreman's curses; very often this leaves a memory hard to erase.

A distinctive trade of their, brought from home, is wireworking. They operate numerous shops in New York and other large centers where they turn out wire and tin household utensils. Two interesting rural communities have been established by Slovaks—Slovaktown in Arkansas, and more recently, Masaryktown in Florida.

Few races have a richer heritage of folk songs and dances than the Czechs and Slovaks. Their deepest feelings are expressed through this medium; their songs are both joyous and melancholy, with every mood reflected. One must familiarize himself with the traditions of their country to understand why they come here with an appreciation of the aesthetic engendered by centuries of contact with old world culture, with eyes trained in the beauty of line and color, and with hands skilled to carry out art crafts. Unfortunately, these fine characteristics often become smothered by the social isolation under which the immigrant labors and by disheartening conditions of working and living.

That the Czechs and Slovaks are wel organiz ed was amply evidenced during the World War when, through their hundreds of national committees working in complete coordination and encompassing practically all of their stock in America, they lent their aid to the cause of the Allies, for victory would be found the establishment of the Czechoslovak Republic.

In their own town or city communities, their life centers about a "national" hall, which usually contains a restaurant where favorite national dishes are served, a gymnasium for the local Sokol, and meetingrooms for their lodges. Music, especially groupsinging and dramatics are assiduously cultivated; the halls and church neighborhood houses conduct classes in English and citizenship for the foreign born, all striving to contribute or bring out that which is best to the sum total of America's moral and intellectual values. Call it organization, paternalism, or what you will, the fact remains that we find but very few social variants, undesirables or inmates of an almshouse among them.

A large number of benevolent societies flourish. While some of these have patriotic and social purposes, they are essentially organizations which pay sick and death benefits.

The first of such societies to be established among the Czechs was the so-called OSPS (Oesko-SlovanskY Podporujici Spolek), organized in St. Louis in 1854. In 1932 it merged with four other similar benevolent societies to form the OSA (Oeskoslovenske Spolky v Americe).

It is non-sectarian in its policy and has a membership of approximately 25,000.

Among the non-benefit organizations, the strongest are the Sokols whose origin in their native land dates back some seventy-five years to the founder and leader— Miroslav Tyrg . The word "sokol" means falcon, a bird noted for its swiftness and strength. Although essentially an organization promoting physical

Strana 1 culture, it became a symbol of national effol:t., for liberty and upon the overthrow of the Hapsburg monarchy in 1918, its members played a prominent part in serving the new government. Mass gymnastics, with men, women and children participating, are emphasized rather than the development of individual "champions." One can find in every larger Czech or Slovak community in this country, a Sokol society which, adhering to the basic principles of the mother organization, seeks for produce a keener and physically sounder citizenry.

Next in importance to the various organizations upon the community life is the foreign language press. The earliest Czech newspapers were the Slovan AmerikanskY, Racine, Wis., and the Narodni Noviny of St. Louis, Both began publication in 1861, but the ad-• verse conditions following the Civil War. brought about a merger a year later, which resulted in a single paper called the Slavie..

For the Slovak readers, the Amerikansko-Slovenske Noviny began publication in Pittsburgh Pa., 1886. It is further interesting to note that the first periodical in English devoted to the interests of the Czechs and Slovaks was The Bohemian Voice, published in Omaha as a monthly in 1892. While it is always difficult to approximate the number of foreign-language periodicals at any given time, one might say that at the present some seventy are published in this country for the benefit of Czech and Slovak readers.

Thus far the press has weathered the storm despite prophesies that it is doomed to an early demise due to restriction on immigration. While it is a fact that the second generation only infrequently subscribes, notwithstanding efforts of many publishers to attract the younger element by running columns in English, the foreign-born still find a bit of comfort and enjoyment in reading the news in the mother tongue. Strange to comment, many consider this un-American; yet the foreign-language press keeps the immigrant not only informed as to local news but offers one of the best mediums of interpreting America to the new or prospective citizen.

The Czechs brought from their native country an interesting religious manifestation, that of rationalism. The reason can be found in the history of Bohemia, the events surrounding and following the libef g 1 uprising of 1848. The rationalist movement took hold under such men as the martyr Havli l>, always seeking further liberties for his people despite vigorous suppresive efforts of the government.

The early leaders of the Czech immigrant as Naprstek, Klacei, 8najdr and Zdrilbek had left their native land imbued with strong anti-clerical feelings, and soon gained a considerable following. The native-born Czech, never having become embittered by religious oppression, has not become fervent about the movement; brought up outside the church, he simply remains indifferent, of no denomination. The Slovaks on the other hand were in no way affected by the movement away from the church and have remained predominantly Catholic.

It is but natural that the immigrant who comes to our shores cannot adapt himself quickly to the new and complicated order of life, particularly in our large urban centers.

The result is that the Czechs and Slovaks, as other linguistic groups, segregate themselves in their own communities. The social and ritual order order which they bring from their native lands maintains itself for a considerable time. Very often the adjustment is difficult; the foreign-born may come with a decided provincial out-look, with the traits of the village whence he came; then the transition from the rural environment is never quite completed. This is particularly true of those who come here at an advanced age; the process of modifying their ideology to conform with American conditions works too (See Czechoslovaks on page 16.)

Ettrana le.

The Czechoslovaks (Continued from page 14.) slowly. One lingual community often borders on another so that the adjustment to local invironment varies, sometimes, as in the middle-west, the Czechs and Germans are intermingled, or as in Pennsylvania, the Slovaks and the Magyars. In such instances, certain associations which had existed for centuries in Europe, are continued. In other cases, as in New York or Chicago, associations arise with groups entirely strange, a new product of American experiences.

Much criticism is directed against these communities which lead to further isolation for those who do not assimilate readily. As a matter of fact, they offer a stogap to the immigrant. It is just in such a colony that he can enjoy some degree of social life and security; the segregation for which he is criticized prevents his demoralization and dependence u; on social service institutions for help.

In a racial colony he finds a certain continuity of his former mode of life, he is met with sympathy and understanding by his neighborhood church and the benevolent and fraternal societies, and is given an opportunity to play a distinct role in the group. He slowly passes through the transition period and becomes a useful member of cur society of peoples.

Children of immigrants are raised in homes where old world culture prevails. From their schools and young -associates, they receive an altogether new experience. The usual result is that they accept the new-world culture and come into conflict with the other. A tragedy common to such a situation is the frequent alienation of children through a lack of understanding. That foreign-born parents move to more comfortable quarters which they furnish more pretentiously, that they endeavor to enjoy a fuller life, is due-to a large extent to their desire to satisfy the wishes of their American born children. The fact that many of the racial communities are disintegrating is also due to the native generation, who have no need for the old-world culture which such communities offer; they make their homes where living conditions are most suitable or agreeable.

The most recent census shows that the native-born children of the Czechs and Slovaks outnumber their foreign-born parents; their ideology is thoroughly American, must prevail.

But just how far does this native-born generation go in breaking the feeling that binds them to Bohemia or to the lands of the Slovaks? It is doubtful whether you could find a descendant who would not vehemently protest if someone should speak disparagingly of the land of his forefathers. But you cannot prevail upon the native-born to read a newspaper or books published in the Czech or Slovak language, or to speak it, except, perhaps at home, where he talks with his parents half English and half in their native tongue. As he grows older his interest in the background and culture of his forefathers becomes, in a sense, detached, perhaps idealized and tinged with romance and may find fuller expression by a visit to the old country.

With the termination of the western frontier and the granting of homestead rights at the close of the 19th century and with the entry of organized labor, the 'various movements to restrict the immigrant gained momentum. Every so often the country is threatened with a flood of ill-considered legislation sponsored by those who call everything "foreign" that does not conform with the narrowest concee.tion of Americanism. After all, that fine world implies nothing but idealism, a complete belief in our national institutions.

The assimilative process must be natural and come of its own accord. The use of forcible methods of endeavoring to make Americans out of our foreign element over night by limit-

VESTNIK ing their language press and their national societies, without regard to their loyalty to this country, is a fatal error. The institutions which the foreign-born have established here seek to develop the best traits of our American people and to enrich and strengthen our country. The solution lies in understanding one another and collaborating in the spirit of sympathy and mutual respect.

V Shiner, Texas.

Dear Vestnik Readers, Seems as tho the letters in the English section of Vestnik are getting scarce, so I'll try my hand at it once more. Even if the letters are more scarce, they certainly have been more interesting lately.

We are having warm sunny weather this week—which is really appreciated as it was preceded by two severe freezing spells.

I have noticed that several of the writers mentioned that this past Christmas was so different from the previous ones. I think it was that way everywhere, in more respects than one. Take for instance, our own "community Christmas" here in Shiner. Every year this, occassion was celebrated with much noise and music A huge tree stood in the center of the street, with hundreds of children and their parents surrounding it, waiting for Santa Claus to bring their "Christmas bags." Ole Santa would arrive on a fire truck, the high school band preceding him was scarcely heard, because of the shouts and cheering from the crowds. Such was the pre-war Christmas. But this past Christmas was an entirely different story—due to the fact that we are at war.

Even in our little city we were not allowed to have colored street lights strung over the town, nor any lighted out door trees. The Sunday before Christmas, the "Community Christmas Tree" was held at the City Hall.

Pastors from all the different churches said prayers, read the Christmas scriptures, and gave thanks for our bounty. The superintendent of the school gave a very inspiring lecture, and choirs from different churches sang Christmas carols.

If you had been there, dear reader, when hundreds of voices blended in singing "Silent Night" and the same voices—regardless of religion—Nationality or class, with heads bowed, repeating the "Lord's Prayer," you would have known immediately that it was the most successful gathering ever held here. Even tho the "Christmas bags" were missing—no one seemed to mind. And remember, it took the war to bring this about. So, the results of this great conflict are not all bad.

Personally, I think I enjoyed Christmas a bit more, because the "fire-works" had to be omitted. I never did think these "explosions" were fitting for Christmas Eve. After thinking it over, Mrs. A. A. Lesikar, I think you have made a good suggestion pertaining to the children's "Page". After all, I suppose they don't always enjoy the grown up's letters either.

I enjoyed the letters written by Joe James Londa, Pfc. Marusik, Olga Malina, and Cpl..

Sincerely yours, Jerome Malina.

Mrs. Elton Zander.

V Ennis, Texas.

Dear Readers, Seeing letters published in the Vestnik from many boys and girls I know makes me want to write also. They are all very interesting and especially those from the boys in service.

With the Christmas and New Year holidays past, we have very little to look forwards to in Ennis, only do our part to win the war so all the boys may be home with us once again.

Practically all the boys of draft age are in some branch of service, or working in defense plants. Many of the boys have gone overseas.

Ennis has suffered its first casulty, which occured in the _battle of New Gunia.

I, as many others, have a brother in service.

Ve

dne 10. imora 1943.

February lztn will be a year since he was inducted into service, and during the entire period, he never was fortunate enough to get to come home. He was sent to the Reception Center at Camp Wolters, Texas where he was assigned to the Medical Corps and sent to Camp Barkley at Abilene, Texas for his eight week basic training. After completing his training, he was shipped to West Los Angeles, California and stationed with the 73rd Evacuation Hospital for a period of seven months.

Then, was shipped to Ft. Ord, California and Arlington, California Where he received his oversea address. He wrote home practically every day, and for the past two weeks we haven't heard from him. Wherever he may be, I hope he returns safely. My younger brother is in Hollywood, California working for Lockheed Aircraft in Burbank. He registered in December and may be called into service soon.

I miss both of my brothers as we never were separated until last February.

Last July, Mildred Nekuza and I decided to go to Los Angeles, California for our vacation and to visit my brother. On our way there, we went by way of San Diego, California where we spent the day and visited the Marine Base.

When we arrived in Los Angeles we moved into Hollywood as it was only short distance from where my brother was stationed in Westwood. After staying in California two weeks, we decided to remain there until my brother would leave. We accepted position with the Douglas Aircraft in Santa Monica; Mildred as a riveter and I as a stenographer in the Inspection Department. While there, we attended several Czech dances at La Cresanta, Danish Hall, and the Polish Auditorium. They were so much like those we use to have here. Everyone was very friendly and nice to us. On Sunday afternoon, they had a thirty minute Czech radio program. We also saw several boys from home who are in service and were at the time in or near Los Angeles; they were, Edward Parma, Joe Kudrna, Jerry Laznovsky, Louis Rosprim, Frank Petr, Eddie Zaidl, Emil Jabojnik. Leo Kopecky, of Dallas, Charlie Ketner, of Kaufman, and . Louis Shebesta of Ft. Worth. I was very glad to see all of the boys, and wish I could have seen the others that were stationed there. We never had a dull moment as time wouldn't permit. When my brother received orders to be shipped away, we decided to go back to Texas. We stayed in California four months, and I must say, "I was glad to see home again", but I won't say I'll never go back to California again, because once you leave, you'll always want to go back.

I'm going to have to end as I'm sure this is taking a great deal of space. I do hope more of you will write and to you boys in uniforms, I remain, do write more often.

Emma Cikanek.

V Camp Elliott„ San Diego, Cal. Dear Vestnik Readers, This is my first attempt to write in the Vestnik, I hope my letter doesn't hit the wastebasket.

I have been in the U. S. Marine Corps over three months and I think it is one of the best outfits there is. I was stationed at the Marine Corps Base at San Diego, for my first seven weeks of recruit training, boot camp.

After going through boot camp I was transfered to the Motor Transport Battalion of the Fleet Marines here at Camp Elliott. Camp Elliott is about fifteen miles north of San Diego California is alright, but I still choose Texas, as the most pleasant place to live in.

After the war is over you will find me back in Texas. My home is near Temple, Texas, and I am a member of the SPJST lodge No. 47 at Seaton, Texas.

Well so long friends and keep the home fires burning.

Pvt. William J. Kotrla USMC.

Ve stiedu, dne 10. tinora 1943.

Ganado, Texas.

Hello Vestnik Readers, This is the first time I've had a chance to write to the English section of the Vestnik.

I have blond hair, blue eyes, I am five feet tall, and I am in the ninth grade.

I go to the McCrory school. My teachers name is Miss Gladys Mikeska.

My favorite hobby is writing poetry. I am sending a poem called: "THE DOWNFALL OF HITLER" I am an American, I am proud of what I am, And when it comes to wars, I'll do anything for Uncle S I'll gather iron and steel; I'll gather all the scrap, And take it to the junkpile, To give Hitler a slap.

I'll do what I can; I'll do my best, And ten per-cent of my pay, I'll gladly invest.

When we have Hitler, Tied to a string, I'll push the button, Just to hear Hitler sing.

And when we have him, say I'll say get rested, For the thing that stopped him, Was the money I invested.

I would like to exchange picture postcards, should anyone wish to.

Well, so long, friends.

Yourst truly, Ethel Baker.

V West, Texas.

Dear Readers, Well I decided that I write again. We had our mid-term exams, and I hope I have made good grades on them.

One of my sisters works in North American Plant, Frances Helona. She said that her job is easy.

My brother was shipped to Nebraska from Kentucky. He likes it there just fine. He goes to a mass-sergeant school. I hope he passes it.

Well I have another sister in Waco Training for a nurse, she is Helen Helona, she enjoys taking the training.

She belongs and attends the USO. dances there, and has a swell time. Why don't you'll soldiers write more in this Vestnik. We all _enjoy your letters.

I guess I sign off.

Always, Georgian Helona.

V Galveston, Texas.

Dear Readers, . This being my first time writing in the Vestnik I do not know just how to start. Naturally, I am an American Czech. I speak Czech fairly well.

I am still going to school, I go to the Ursuline Academy here in Galveston, but this will be my last year I hope, as I am a senior now.

I am a member of the SPJST. lodge No. 62.

My dad is the president of the SPJST. lodge here in Galveston.

Now I will give you a description of Galveston. I suppose many of you have visited Galveston, but for those who have not as yet visited, I tell you, you are missing a greal deal.

It is a very beautiful place, it is noted for its beautiful "oleander and tall palms."

Galveston is the largest and deepest harbor on the Gulf west and has over 2 miles of docks.

We have a great Sea Wall covering the entire frontage, it protects us from storms. Galveston was the first in the exports of cotton and is one of the first three in the total value in exports. Galveston is surrounded by water.

The main attraction in Galveston besides the "01eanders and Palms" is the beach. It is miles and miles long the water is beautifully velvet blue. During the summer there are so many

VESTNIK visitors on the beach that they look like ants.

During the summer out of towners come here just to go swimming, fishing, and crabing.

Galveston has a large army camp it consists of hospital, movie, jail, officers quarters barracks, and of course, many, many soldiers.

One of our largest hotels have been turned over to the government for "Coast Guards."

Speaking about men in service I will have five cousins, one uncle in the army and one cousin in the navy. I wish them all a happy return soon.

Gee, this is my first letter and its getting rather long so I will sign off and give room for others.

V. .

Lillie Scholky.

Scio, Oregon.

Dear Vestnik Readers, My last letter was published. So I thought I would write again. We had 20 inches of snow.

Daddy made me some skiffs to slide down the hill, a sled would not work, as it would sink in the snow. I sure had fun on them. I took a lot of spills, but I had fun any way. Now it started to rain, and the snow started to melt. I think the flood is going to be eminent. We cut down a fir tree and it was 200 feet long and 6 feet wide. We got 23 cords of wood from that tree. We planted 4 acres of strawberries in place 'where the tree was. It was a hard job to plant strawberries. We had little showels to dig holes and then we put the plant in. I wish some of you people from Texas would help us pick them. Well, I think I better stop this time. If this letter is also published like my first one I will write again. I made a mistake on my first letter my name is Bohus inBohus Janota stead of Ludvick.

V Ganado, Texas.

Dear Readers, Hello readers, how is everyone? Since my first letter passed by the wastebasket I will try my luck again. First I want to thank the editor for printing my letter.

I believe I'll start by telling you a little about myself and about the school I attend.

I keep pretty busy these days going to school. I'm taking the following courses: Spanish, History, Algebra, and English. Miss Gladys Mikeska is my teacher.

We made a 4'School at War" scrap book. We put in it themes stating what each of us are doing to help win this war—Cartoons, Posters, and Poems.

Each pupil in the room gathered scrap iron as well as other scrap metal. We are all doing our part so as to slap Hitler and the Japs with scrap. All of us have a defense stamp book in which we are saving every penny to help win this war.

I must sign off and leave space for other readers, but before I do, I should like to ask each and every one to pray for all our soldiers' safe return. May this country be free once more again.

Lydia Kucera.

A regular reader, V Camp Luna, Las Vegas, N. Mex. Dear Readers, Well here I come again writing to the Vestnik since you'll asked me to write.

I am very glad that I can get to read all the letters in the Vestnik now, for one of the boys get it out here and we all enjoy reading the letters. I read my sister's Olga letter and thanks to her for such nice letter about those Texas soldiers. It is some Texas boys out here and lots of them are Czech too.

Well my sis said to write something about the snowcapped mountains so here it goes.

It is good many of them here and they are very pretty especially when sun comes up.

We had a big snow storm out here about two weeks ago and everything was under snow.

Then we had a high wind, so strong it was that it started to blow the roofs of the buildings. however, now we have pretty 1,7eattler

Strana 17. and I hope it stays that way for a long time.

I will close for I am not good at writing letters so just don't pay any attention to it.

Say thanks to all of you'll writers, and Olga Malina and Lillie Bubenik you all keep up the nice writing.

May God Bless you all and hope my folks and the rest are at their best.

Best regards from Cpl. Jerome Malina V Cedar Rapids, Iowa.

Dear Readers, I like to read the English section. So I will write for the first time. My father is a member of the SPJST for a long time I have a sister and brother. My sister is 18 years old and brother who is in the army is 22. He went in October and now is a Cpl. He is in Fort Bliss, Texas.

Here in Iowa it is very cold and lots of snow. I am the only one in our family who goes to school, and I am in the seventh grade.

I have a long way to school. I walk it most of the time. Oh boy when it is 24 below zero, gee, it is cold and when you are not used to it.

I came from Lovelady, Texas when I was 10. and now I will be 13 years old this month.

My mother and father are both Czech. I talk Czech, but do not read or write it.

Come on boys and girls write, I like to read your letters, don't back out on me. I will close and let the rest of you write.

Yours truly, Bessie Marie Snoble.

V Coupland, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I read all the letters in the English section and enjoy it very much. I am a little girl 11 years old. And I am in the fourth grade.

My twin sister and I also my daddy belong to the SPJST. I have three cousins in the U. S. Army: Pfc. William Pokorny, and Pfc. Louis Pokorny both are serving over seas. We enjoy reading all the letters from our soldiers boys. Pfc. Edwin J. Marusik of Camp Shelby, Miss., write some more letters to the Vestnik. We wish all our boys a safe return, and Bessie and Rosie Strnad remain.

V NEW SHORT STAPLE COTTON STOCKINGS BEING DEVELOPED Washington.—Stockings made from short staple cottons may be the result of experiments now being conducted by the U. S. Department of Agriculture. Most cotton stockings produced to date have been made of longstaple cottons, but with two thirds of the supply of this cotton now going into parachute harnes, airplane cloth and other war fabrics, the department has switched to work with medium length fibers.

The experiments are designed to produce single-ply yarns that are durable and elastic.

High-twisting is being tried as well as the application of chemical finishes.

The department has designed numerous ribs and meshes for cotton stockings which have been made available to manufacturers. Many of these have been modified to give the finished products a distinct style.

V IMPREGNATED COTTON MAY HAVE MANY USES Hutington, W. Va.—Use of cotton impregnated with asphalt and other materials is solving many wartime needs, according to developers of the product. One specific use of the product is as a covering for exposed dumps of ammunition, foodstuffs, and other materials, to replace canvas so vitally needed by the armed forces for many other purposes.

The material also is being used as a wrapping for textile cloths being shipped from textile mills to finishing plants, replacing scarce burlaf and osnaburgs.

Through use of different materials for impregnation of the cotton, different finishes can be achieved.

Strana la.

0 CESKOSLOVENSKEM LETECTVIT. General dr. K. Janoutek.

V 6eskoslovenskem -astave v LondYne promluvil inspektor es. letectva general (Air Vice Marshal) Dr. Karel Janou gek K.C.B. o es. letectvu doma a v zahraniei. ZaplnenY sal vyslechl se srdeenYm a napjatYm zajmem vecnY, chtene strizlivY vYklad, jen heslovite podal dramaticke dejiny nateho letectvi.

Anglicke pfednagky maji pfedsedu; tentokrate jim byl osvedeenY pfitel 6eskoslovenska, Air Commodore Frank Beaumont.

"Mel jsem nucene v Brne," fekl Air Commodore Beaumont mimo jine, "kde jsem se seznamil s pfednatejicim."

A pokraduje: "Poznal jsem Cs. letectvo v jeho vlasti i zde a mam o nem vysoke mineni.

14Iobilisade sama byla mistrovskYm dilem . .

Pfedsedajici prosi generala Janoutka, aby se ujal slova.

Zaeatky.

Zadatky, es. letectva, pravi general Janougek, byly teaks: roku 1918 to stala hrstka ktefi byli slouzsli v nekterem ze spojeneckYch letectev a nekolik Indio jedinct, ktefi men zkutenosti ze slulby v letectvu rakousko-uherskein. Toyama letadlova nebyla ani jedna.

Roku 1938 jsme men 7 letadlovYch tovaren a 3 tovarny na letecke motory. A 1.300 letadel, z toho 650 strojt prvniho sledu.

Roku 1936 Goering fekl. es. letectvo jest jednim z vedoucich letectev v Evrope.

Thledky.

"Vzpominam dr. Lhoty, viteze mezinarodnich zavodti Coppa d'Italia, vzpominam jmena Novakova, jemul nebylo dopfano uplatniti sve schopnosti v teto valce. Vzpominam es. 6specht na Olympiads a tspechti dosalenYch v mezinarodnich soutetich ve vojenskem a sportovnim letectvu.

Rozmach Cs. letectva byl umolnen zajmem, jejt" mely tiroke vrtvy, zajem umotnil vYber a pfipravu budoucich letct.

Krome letectvi vojenskeho bylo v tsR i letectvi civilni, obchodni. Mluvei vypoeitava linky.

1939 Nemeckou invasi d'eskoslovenska 15. bfez-na 1939 zmizela posledni nadeje es. letct, to by mohli za bliticiho se konfliktu zasahnout z vlastnich za.kladen. Pkitla demobilsace a Nemci nabidli es. letctim pkevzeti do sluteb kite. nebylo zajemcii.

Nemci zmenili nabidku: lakave podminky pro es. letce, kteti se uvoli pfeletavat zabavene es. letouny do Nemecka. Nemci sami se s podatku neodvaZili stroje pfeletat. Ted' bylo nabidek mnolstvi, ale v zapeti zadali zoufat Nemci. Dtvod: ze sedmi prvnich letount, jet startovaly k pfaletu do Nemecka, nepfistai v Nemecku ani jedinY. Tfi v Polsku, vaetne nacistickeho dozorce, dva pfistaly v SSSR a dve letadla pfistala nouzove a havarovala — jaksi bez zfejme pfieiny.

Valka.

Po kapitole, venovane cestam es. 'eta'. do Polska a pak do Francie, podava mluvei nekolik jmen a eislic o es. letecke teasti na francouzske fronts: vzpomind ttabniho kapitana V. a porueika P., sedmdesati valeenYch kritu, sedmi t'estnSrch 12gil a pet Medailles militaries, ziskanYch nagimi letci.

"Kapitulaci Francie," pravi general Janoutek, "bylo na ge letectvo, jet se pra y& shromad'ovalo, znovu rozpra geno. Vettina sena se zde v Anglii a na pude tato pohostinne zerne dala se znovu do boje."

Mluvei vzdava Anglii dik za tuto pomoc novem vybudovani nateho letectva a za krasne porozumeni, jet vtei nam osvedeili phslugnici R.A.F. Zatimni bilance: stihadi.

Ve svazku R.A.F. eeskoslovens gti stihaei od padu Francie vykonali DI 20.000 operaenich lett. Znieili 134 nepfatelskYch letadel a 46 pravdepodobne. Po gkodili 161 nepfatelskYch letadel.

Z mnolia jiha dye jmena: porudik Kuttel;

Vt8TNiK wascher 18 sestrelenych neptatel a 5 nepratelskych letouna potkozeno.

A legendarni- uz Frantitek, jen slouzil v fadach Polakt. Sestfelil 16 nepfatel za 3 tYdny. "Snad nejvetti letec vfibec," bylo o nem feeeno.

Zatimni bilance: bombardefi Od padu Francie 1,300 rtznYch nalett na Nemecko a Nemeckem obsazena tzemi. Pre torn na vojenske cile shozeno za 8,000 hodin operaeniho letu 2 a pill miliont Tiber vysoce vYbutnYch a 97,000 kust zapalnYch bomb.

Vernost al do viterstvi ve6ne a nevzrutene, v jasne anglietine, jak mluvil po celou dobu, konei general dr. Janoutek proslov konstatovanim, ze eeskoslovenske letectvo stoji verne a peva v boji, jejt povede at do Upineho viterstvi, to znamend: as do znieeni nacismu a do obnoveni samostatne Oeskoslovenske republiky. rosluebadi, mezi nirnit byli Cetni dlenove Cs. vlady, diploniatickeho sboru a sboru vojenskYch atate, odmenili proslov srdeenYm potleskern, jen byl minen zfejme rovnou merou jako hold es. letectvu i jako dik mluveimu — za pfednatku a zejmena za organisadni a budovatelskou praci.

President The se stal fyrerem Blinkomy gardy.

Washington, (OWI). — Zpravy dochazejici Office of War Information naznaeuji zvYtenou nacizaci slovenske Hlinkovy gardy na zaklade nacistickeho ::fYrer principu". Dle zprav z Bratislavy, premier Bela Tuka a ministr vnitra Sato Mach, ktefi spolupracovali ph ustaveni nacistickeho vasalskeho retimu na Slovensku, ostentativne resignovali ze syYch mist, a president Tiso se stal misto nich fYrerem. Tuka byl chive pfedsedou Gard a Mach byl mistopfedsedou.

Vedle Tisy je nyni v ptedsednictvi HlinkovYch Gard, ministr hospodatstvi MedrickY, ministr dopravy Stano, pfedseda snemu Sokol a generalni tajemnik Koeit.

Odchod Tuky a Macha z pfedsednictvi Gard zfejme nemd vliv na jejich politicks postaveni na Slovensku. Davaji pfednost praci v pozadi a nebezpeend posice Slovenska jako vasala Nemecka urfchlila jejich rozhodnuti.

Pfedvidajice pokles autority relimu do -Opine bezmocnosti jak Tuka, tak Mach vystoupili ze strany a z gard aby se mohli venovati vice tajnemu intrikafeni, jeho g koneenYm vYsledkem ma bYti pfipojen21 Slovenska k Mad'arsku.

Zmeny ve vedoucich mistech Gard byly pkedchazeny stanostmi zarytYch gardistil, mezi pfislutniky Hlinkovy strany koluje Depfatelska propaganda. Tito extremists tea trvali na tom, 2e ye strane neni dost skuteeneho fclucha noveho Tuka a Mach si pro vyunti sve energie a k zakryti s yYch plant se Slovenskem zavedli nacisty podporovanou Cistku 'tak zvanYch 'nespolehlivYch a podvratnych hylff mezi slovenskYm obyvatelstvem.

Tato eistka byla zahajena v Bratislava a krome toho Gestapo zahajilo shaneni slovenskych delnikt, ktefi uprchli z pracovnich taborti v Nemecku. Gestapo odavodnilo toto shaneni slovenskych uprchlikt tim, to jejich licene suroveho a bezohledneho vykotist'ovani slovenskych delnikt v nemeckYch tovarnach je eakodlive zajmem Nacisty kontrolovanY patilskY rozhlas popisoval v techto dnech zmeny v Hlinkov y garde, honieky uprchlYch slovenskych delnikt a Cistku na Slovensku "jako opatfeni ureend k vyeisteni slovenskeho hlavniho mesta od doucich hylt."

V Ceske deti sabotuji Nance.

Washington. (OWI). — Skupina vlasteneckYch Ceskych deti nedavno odstranila a potkodila v cele jedna pratske ulici telefonni draty, poulieni ndpisy a vtechny nemecke reklamy, na nal se mohly dostati. Rozzlobeni Nemci, podle zpravy listu "Svenska Dagebladet" do g le minuly tYden Office of War Information, pokutovali Ceske obyvatele ulice 100,000 korunami.

Ve stfedu, dne 10. finora 1943.

Nemci pkipravuji lid na poralky v Rusku.

Washington. (OWI). — Pfeil dvema tYdny nemeeti propagandiste zahajili ntesivne kampan, jejiml cilem je phpraviti Nemce na ka-; tastrofalni poralky, ktere neinecka Reicha7 wehr utrpela v Rusku a jinde. Kampan byla zahajena generalem Kurtem Dietmarem, jed=. nem z pfednich nenieckYch komentatort, kte, ry oznamil vetejnosti nekolik nemeckYch poratek v Rusku. General Dietmar se pokoutel vysvetliti tyto poralky tin, ze Rusove vrhaji do ofensivy vtechny sve s=ly, kdeito Nemci zadrtiuji sve vojsko, aby mohlo bYti "venovano fikolu vYstayby noveho fadu". Propaganda zahajena od to doby Dietmarem musela phznati pfevahu sovetskYch vojsk, krutou ruskou zimu, mote blata, a tpatne poeasi pro letectvo. A mali fYrefi vasalskYch state okamtte zadli papoutkovati "je tfeba dals'ich obeti pro nemeckY boj o tivot". Nasledkem toho pokruhy v Nemecku se domnivaji, za zimnich mesict bude v Nemecku utvokeno 250 novYch divisi, ze dehot polovina bude obsazena vojiny, kteil jsou nemeckeho ptvodu, ale pochazeji z vasalskYch state.

V Nemeeti delnici odmitaji vicvik cizich Washington. (OWI). — NemeckY tisk oteviene ptiznava rozpory mesh zamestna,va.teli ohledne vyudovani cizich delnikt v nemeine, jak jak udavaji zpravy dale Office of War Information. Berliner Borsenzeitung je jeden z mala listu, ktere dost pfiznive se divaji na vytteovani cizich delnikt nemeine, ale jsott pro to, aby se nautili "zjednodutenou" nemeinu to jest jen slova a vety nezbytne nutria pro jejich praci a existence. List pfipoutti, ze nemeeti delnici jil protestovali proti tomu zdan, live "pkednostnimu" zachazeni s cizimi delniky a sice proto, to cizi delnici dostanou ale spot ::neco" zadarmo, kdetto nemeckY delnik muse za vyueovani telce platiti.

V Souchotiniii donuceni pracovati.

Wasnington. (OWI). — Souchotinaki na le;; deni v sanatoriich jsou v Nemecku donuceni pracovati, "aby se vyutila jejich zbYvajici pracovni kapacita". Toto pfipoutti nemeckY lekakskY list "Deutsche Tuberkuloseblatt" podia oznameni Office of War Infirmation. List dodava, ze `left° vettina pacientt jsou obtitne povahy, s nimil se nada lehce zachazeti, je tfeba zavesti zvla gtni opatfeni k udrieni pot. kadku v mistnostech". Tato disciplinarni opatfeni se skladaji ze zakazu pokovniho a: dopisoveho styku a nav'Stev, zrukni jinYch vYsad a vYhod, zabrani zasilek potravin z doniova, a "vazba ve vezefiskYch celach zfizenYch ye sklepe sanatoria."

V Nand ukrYvaji sire zranene v protektorate.

Washington. (OWI). — Nemci soustavnesleduji taktiku ukrYvani s yYch ranenYch v "lemocnicich obsazenYch zemi namiste jejich otetfovani v'rise. Te2ke ztraty na vYchodni fronte pfinutily nacisty vydati v Oechach a na Morava nakizeni, k vkchny nemocnice a ledebne dstavy v protektorate budou vYprazdneny od eeskYch nemocnYch a uvolnene nemocnice cele venovany leebe nemeckSich zranenYch. NemeckY zdravotni ministr dr. Conti nedavno vykonal osobni inspekeni cestu po ees kYch nemocnicich a leeebnYch Ustavech, aby se pfesvedeil zda-li nalizeni bylo spineno.

V Bartek se stane knezem.

Albany. (OWI). — Ser2ant John Bartek mluye v techto dnech pied skupinou valeonYch delnikt v Albany prohlasil, baska prozretelnost zachranila ho a celou skupinu kpt.

Rickenbackera, ktera byla donucena k nouzovemu pfistani na Tichem oceane. "Do doby kdy se nam to stalo, nemyslili jsme prilis na navgtevu chramu. Po to co se nam tam ptihodilo, rozhodl jsem, k se stanu knezem. Citim, ze jsem opravdu vetici". Nekteti piltele Bartekovi ji ts zahajili ptipravy, aby po voice mohl vstupiti do seminafe.

VIESTN/S

Ve sttedu, dne 10. imora 1943.

BaHay musi byti zabaleny tak, .Jak posilati baliCky es. vojakiim. aby je nelaylo nutno pfebalovat. a letcum do zamori ZvlaSte drirazne se upozorriuje, Montreal. (CTK) Mnozi krajane odesilatele balidku nesmeji v adse ptaji, jak maji vybavovat band- rese udati jednotku, u niz adresat kY -pro Sve ptatele a zname, kteti slOnii v es: vojsku ye Velke BritaV nit. Bahely, ktere posilate jako tspech es. filmu v Ottawa jednotlivci jednotlivcam, adresujte Montreal. (CTK) Nedavnk rina tuto adresu: P. 0. Box 226 Gen- spech es. film) v Ottawe vedl k eral Post Office, London, kdy2 vas tomu, ze tyto es. filmy v Ottawa ptitel slouti v pozemni armada. znovu promitani dne 31. ledna na Hromadne zasilky adresujte na velkern podniku pofadanem ye proCzechoslovak Red Cross, 35. Dor- spech Aid to Russia. Pies 2.000 dichester Terrace, London, W. 2., van priSlo shlednouti es. filmy Englad. Jestltzle vav ptitel slotai "Rape of Czechoslovakia," "The v es. letectvu ve V. Britanii, pak Czechoslovak Army (Our Army)" a jednotlive zasilky adresujte tako: "Vojaci v horach." Mezi pritomnY% Gen. inspektorat, 1929 Woburn mi byl tef sovetsky vyslanec a rrizPlace, London, W. . I, England. ni dinitele kanadskeho verejneho Hromadne zasilky pro letce rovnet tivota, jako i zastupci spojenecadresujte na Cs. dervenk kkch vlad. Pri koncertu zazpival dr. ned8lejte te2gi pies pet liber. molka nekolik narodnich deskoAdresu, hlavne hodnost, ktestni slovenskkch pisni za doprovodu dr. jmeno a ptijmeni adresatovo, ja- F. teina na ldavir, tspech tohoto koi i celou adresu pitte ditelne a podniku byl pozoruhodnk a ottawtiskacirni velkYmi pismenami. skk tisk o nem pfines1 dlouhe reballeek priteli nebo f eraty. znamemu, kterY slouzi v Pioneer V Corpsu nebo v Royal Army Ordonance Corpsu, adresa musi obsaho- N. sportovni veeer v Montrealu Montreal. (CTK) — Dne 13. btezvati eislo a jmeno vojaka, dale ona uspotada odboeka N. narodniznadeni, jde-li o P. . di o RAOC. a ho sdruteni v Montrealu ye velpod to napitte: 0/0 Czechoslovak Item sta.diu verdunskem aeskosloRed Cross. 35. Porchester Terrace, venskk sportovni veeer za London W. 2., England. kanadskYch armadnich, leteckkch

VITLA.Ci SE OZNAMOVAT VE VESTNIKU? Na tuto otazku mriieme urdite odpovedeti, ze ANO. Nejen tvrditi, ale mame po ruce mnoho drikazil, kde oznamovatele dostall nad otekivankch vksledkri — east° is adaji o zastaveni oznamky, neb nejlepg vysledky byly dosaieny heed po prvnim oznameni.

Poutivejte "Malebo oznamovatele" kdykoliv • • • • •

BLEDATE DELNIKA HLEDATE PRACI PREIETE SI NECO PRODATI PREJETE SI NECO HOUPITI PRO NABIDKY SIVIATELII, APED.

• • • Cena za oznamovani jest pouze 2 centy za slovo za kaale oznameni.

Vestnik jest nejrozAitenejti deskk dasopis na jihu, proto pfinati, nejlepAi vksledky. Adresujte dopisy na —

VESTNIK WEST,

TEXAS

Strana 19.

a namoknickkch boxer) a zapasnikii. Pfipravy na tento veeer jsou jii v proudu a podle zajmu, ktery o tento veeer ma kanadskk tisk i branna moc, mono jit dnes usuzovat, fe to bude velkk podnik. Z New Yorku jiz doSly plakaty "Czechoslovak Carry On," ktere jsou vyveSnvany po celem masts a vzbuzuji pozornost. K nim je prilepena dolotka, oznamujici tento podnik.

Krajanska skupina montrealska se vydatne pridiriuje, aby vetejnost byla seznamena s deskoslovenskou veci a slibuje si, ze i tento Cs. sportovni veeer bude jednim z podnik), kterk se pridini o dalSi znamost es. jmena.

V

sad pracovnich sil. Dodatethe se oznamuje, 2e kalde jednotlive osobe bude vydana legitimace, ta bude proveden UpinY soupis vtech osob, jeZ ptichazeji v itvahu pro stupflovani valeeneho nsili. Osoby, je't budou po provedeni soupisu ptistrieny .bez tohoto priikazu, budou tace potrestany.

V NovY policejni pluk v eechich na Morava

New York. (CTK) — Pralskk rozhlas hlasii v techto dnech tuto zpravu: "Prehlidka nave utvofeneho vojenskeho oddilu konala se dne 2, imora v Plzni. Tento oddil se jmenuje Valeenk polni policejni Vojenski. registrace muill a fen v pluk pro Cechy a Moravu. Pkehlidku vykonal krome jinYch tradujici "Protektorate" New York, (CTK)—V techto figskY protektor a velitel uniformodnech bylo oznameno, ze Nand vane policejni strae v Oechach a provadeji v "Protextorate" mobili- na Morava."

SRPEN, 1942 Vydivizto Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zajmu Dobreho Zdravi

VODA V TELE tENCI nem fikaji, ;le iivot Z 5kS libry, ktere se pritmer0 elovek zbavi denne, asi libru tvoii U hi v nielkfch stojicich ka moiske vody. Prvnimi pot, dye tietiny libry unikne dechem, iiv-ymi vicmi byly jednobuiikove libry moei a tietina libry je organism., podobne ameba nebo ye vfkalech. Vetgina piebyteene bilfm krvinkim, ktere dnes zname. vody tudig jest vyme govina z nageho Jak se nam udava, postupem easu tela moei.

Moe' jest tvoiena ledvinami. Tyto so tyto buiiky spojily ve veal telesa, al se z nich vyvinuly tvorove, ktefi vysoce slo gite orgAny jsou opravdu velmi dokonalfmi v nekterfch sm.& filtry, ktere reek se podobali odstratiuji negimaskim tvoritm douci latky, ktere dneaka. Nektefi z se objevuji v krvi techto tvorti vylea vylueuji je jazli z more na ko moc, pill Cord sougi a aasem se ale pozorne dbananeili na ni iiti. ji, aby z tat nettYe svfch telech nikly cenne ale stale men voky. Proto cenne du s mole. Je. prvky krve jako jich buiiky byly cukr a protein se dosed obklopeny objevuji v a plavaly ye slane pouze behem nevoda. Zivot jejich mod nebo po plynul tak jako nich, nebo kdyi v moil I v piipa. samotne ledviny dech rostlin a zviochuravi; ale mo ht nyni lijicich eovina, raoeova na soul. kvarty vody denne kyselina a ostatni A tak tomu jest i dnes. Nektefi z nes nikdy nespa- rozpustne nepotiebne soneastky, tfili move, ale nage iivotni vYvoje jakog i piebytky vody, jsou vyme'sou provozovany v roziedenem sol- govany normalne ledvinami. Piebynem rortoku (mina), kterY jest nee° tek mineralii jest tai easteene vymejako mof ski voda. Nemohli bychom loyal mod, Cfmi jest napomogeno aistati dlouho na fivu, kdybychom udrieti normalni rovnovahu vody a byli zbaveni bud' vody nebo soli mineralnich latek v na gem tele.

Jestliie ledviny iidne nepracuji (mineralii).

Tyto mineralie ziskiveme v podo- nebo jestli ge z nejakeho jineho 1s5 stolni sole a v nail potrave a vodu, jako ku piikladu nedostatak timto zpitsobem mitieme • uspo- teenou Cinnosti srdce, piebyteena kojiti sve poiadavky — jak vetiina voda a rozpustne piebyteene latky Potfebujeme asi tii kvarty nejsou hued z tela vyloueeny, tyto vody denne, z Zehoi vetiina z nas kapaliny se mohou nahromaditi v risk& dva kvarty z na gich potravin. biichu nebo v telesnem tkanivu Potraviny obyeejne obsahuji pies v krvi. Osoba tak posti gena ma pak 75 procent vody. Last teto vody jest vodnatelnost, nebo oedemu aneb ve skuteenosti vytvlifena v nagem uremii a toto jsou stavy na ktere tee spalovinim potravin; na pfiklad me lafti ihned upozornen Latky pomahajici zvy govati odtok libra glukosy poskytuje nest desetin moee jsou nazkvany moCopudne prolibry vody.

Lids melokdy, jestliie vibec, do- stiedky. Jednim z piirozenich moativaji sprivne mnogstvi vody nebo eopudnfch prostiedkii jest voda a mineralii, moan& nieeho. Jsou ureite zdraq 'elovek, kterir vypije kvart dny kdy dostaneme pfilie mnoho ne- vody denne mimo tu, ktera jest bo 'hale mil° vody a mineralii, vita. obsagena v pthmerne strave, vylouei Irani& neb jinfch potravnich prvky, piimeiene mnoistvi moee. Nektere nagich vgeobecnich napojit jako ale toto obyeejne nevi dideaite, protoie tido ma zpitsoby k zbaveni se jsou kiva, eaj kakao, obsahuji kysenadbyteencrch latek a vi jak uscho- linu uhlioitou, kofein nebo thein, a vati duleiite latky pro he, kdy je- nich vgechny jsou uznavane moeopudne prostiedky. I nektere leky Rah pfistup jest doeasne uzavfen.

Nage telo neustale vylueuje vodu. maji moeopud4

strana 20.

VESTNIK

PBEHLED eLENSTVA V DETSKEM ODBORU. Clenu v detskem, odboru 12./31. - 41 Ptistoupilo 4

Finaneni zprava a piehled elenstva Karel Jonii, eislo 28, S. P. J. S. T., East Bernard, Texas.

Celkem phjem Ptenos z roku 1941

VYDANi: Vypiatilo se na itmrti Hl. Radu Vyplatilo se na Detskk Odbor Hl. ftaclu, Vyplatilo se na tadovou nemocenskou podporu Vypiatil se rozpodet na N. P. u Hl. T:jtadovny Vypiatilo se dtvrtletni na Hl. Vyplatilo se Vestnik' dlerram v tabulce A, Vypiatilo se sluZne fitednikum Vyplatily se ceny ptitomnosti Vyplatilo se na tiskovou praci pro utedniky Koupeny U. S. Defense Bond Vypiatilo se za 3 vence pro zemtele dleny Vyplatilo se poStovne vtem atednikam, Vyplatilo se na zmeny certifikatt Vyplatilo se za svadinu Vyplatilo se na U. S. 0.

Vyplatilo se na S.A.C.T. Vyplatilo se na Texaskou Matici Vy ggiho Vzdelani Vyplatilo se za znainky 6eskSrm Legionakiim Vyplatilo se za 2 Honor Rolls pro vojaky Vyplatilo se za ramovani a skla Honor Rolls, Vyplatilo se za Internal Revenue Tax

Uhrnem Ptestoupilo do pravidelneho odboru Ptestoupil k jinemu tadu

$7,680.92 517.52 779.15 75.45 170.75 85.75 284.03 6.31 18.10 2.75 7.32 8,37

Cleni plati pravidelne mesidne Cleni meli zaplaceno nekolik mesica

11

$1,600.00

Vydani: Vyplatilo se fia ptipravnou praci a po'Stovne Vyplaceno 177 &dial.

$ 90.50 1,462.03

Celkove vydani ZbYva v torn fonde k vYplate

$1,552.53 47.47 $1,600.00

PEEHLED PEACE ilEDITELSKEHO VYBORU, ad 1. led. do 31. pros 1942 Prijem: $ 960.00 Picijato rentu od Henry Seydler 240.00 Ptijato rentu z poSty 29.00 Ptijato rentu od rilznYch spolka 270.95 ?Nato z tYdennich pohyblivYch obrazkii 53.75 Ptijato z deskych pohyblivYch obrazkii 8.70 Pkijato z divadel .35 Ptijato razne

100.00 45.00 27.95 2.25 63.18 30.00 60.00

5.00 2.00 1.50 5.00

Celkem Ptenos z roku 1941

34.20 9,948.87

$

13.83

$ 100.59 517.39 187.72 48.22

$ 853.92 432

$1,562.75

thrnnY

$1,686.56

Vydani.:

$ 168.17

Oprava, prate, material a barva SITUla, elektkina

Gas na topeni PojiSteni proti ohni a bouti Odevzdano majetkovemu vYboru k vyplaceni dedicu S.kolni dab.

Za vodu $24.00, a obraz pres. Roosevelta $5.50 Darovano osade Rozlidne, praSek na dla gku, metly, atd.

Sluine VYboru

54.53 26.38 139.13 700.00 143.28 29.50 28.15 15.19 150.00 $1,454.33

2

$1,454.33

$ 232.23 Lydia Kubena, A. E. Spadek, L. L. Duckett, fidetni vflaor

ZbSiva, v pokladne

4

$1,562.75

123.81

11

1 18

18 450

thrnem V suspendaci jsou

4

Odstoupili a vytahli cert. valutu Zemteli

5 3 12

V den 31. prosince 1942

13 28 18

Celkem

$8,087.67 360.52 493.50 74.50 171.25 78.75 280.00 4.00 22.60

CelkovY dluh diems

V den 3. prosince 1942 Do ptedu zaplatili od 1/1 L42 do 12/31-42 Do ptedu zaplatili na rok, imor 5, btez 5, dub. 4, kvet5, derv. 9, srp. 6, zati 8, tij. 16, list. 5, prosinec 5 dlenti na rok do ptedu 61enti plati kalde 3 mesice do ptedu Cleni vojini plati pravidelne a do ptedu Cleni vojini od 1 mes. a vic dluti Cleni dluk od 1 mes. ag do do 3 mesicil Cleni dluti od 3 Ines. a vic a dole 61eni plati pravidelne mesidne Cleni meli zaplaceno nekolik mesicu

77 7

V den 31. prosince 1942 77 77 PREHLED PRACE VtBORU NA VYPLACENI DEDICC ZE SINE KAREL JONAS is 28, V EAST BERNARD, $9,837.42 ad 17. list. 1941 do 26. pros. 1942.

97.62 Ptijem: $ 900.00 VYbor teditelii dal vYboru na vyplaceni 11./17.-41 $9,935.04 $9,935.04 VYbor teditela dal vYboru na vyplaceni 12/26.-42 700.00

DLUH CLENCT diem(' dlugi od 1 'aside do 3 mesicti dlenti dlu gi 3 mesice a dole vojinti dlenti dluk od 1 mesice a dole deti dlugi od 1 mesice a dole

PBEHLED eLENSTVA. tient' v dospelem odboru 31. prosince 1941 Ptistoupilo v roce 1942 S ptestupni listinou phjati Ptestoupili z detskeho odboru Vzati zpet ze suspendace

1

V den 31. prosince 1942 Do ptedu zaplatili od 1./1.-42 do 12./31.-42 Do ptedu zaplatili na rok v mesicich btez. 2, dervenci 2, tijnu 7, list. 1, pros. 1, Cleni dluk od 1 mes. do 3 mesica

100.00

Schodek

28

82 4

5

$9,948.87

34 38 12

78

4

Od 1. ledna do 31. prosinee 1942. ilkiJEM: Na umrti Na isaclove ptispevky Na tadovou , nemocenskou podporu Na Hlavni inadovny nemocenskou podporu Na etvrtletni pro Hlavni UtadaVnu Na Vestnik od dlenti v tabulce A, Na cletskY Odbor Juvenile. J. C. a JC. tabulky Nota splacena, tadem els 92, SPJST., Urok z noty $2.50, firok z bondu $3.81, Na sin splatili novi dlenove Na zmenu certifikata Z knihovny, za pftjaeni knih Rozlidneho

Ve stiedu, dne 10. unora 1943.

DIVADLO V DALLAS 12 438

96

KRAJANSKE VEREJNOSTI:- Divadlo, jea bylo oznamovano na DEN 24. LEDNA 1943, bylo pro nezdolatelne pteka gky odlogeno a bude sehrano

v nedeli, dne 14. tinora

67

9 28 12

v Sokolovne, 3700 Carl ulice

34

Potad die minule oznamky.

38 143

Uctive zve

11 438

Soubor SokoJACO& Ochotnikn.

438

Ve stredu, dne 10. iinora 1943.

BOJ ZA ZNI(;ENI HORTYOVSKEHO REZIMU V MADARSKU. ' Mad'arsko hraje dnes nasledkem politiky Hortyovske vlady takovou potupnou roli, to to ptipomind nejtemnejSi doby jeho historie. Vtechny svobodymilovne narody se spojily proti hitlerovskemu Nemecku, ale Mad'ati bojuji ye vleku Hitlera za ztracenou vec faSisticke reakce a zvet S • uji muka utiskovanYch, ptepadenych narodu. Toto vedomi veli katclemu Mad'arovi pokrokoveho smYSIeni, at' tije kdekoliv a necht' pochazi z kterehokoliv inista, aby ze v'Sech sil ptispel k poratce tohoto systernu v Mad'arsku.

Nektere zjevy sabotate na nynejtm azemi Mad'arska naznaduji, to na nekterYch mistech si toto poznani zadina razit cestu. Je pro nas zvlaae radostne, ze v tadach techto odvatnYch bojovnika shledavame takove lidi, kteti v eeskoslovenske republice spolu s nami vyrostli v demokratickem mad'arskem hnuti. Ale das kvapi!

Mad'arskY lid musi koneene videti a cititi, to po dlouhYch mesicich ohavne valky jsou odekavany od neho rozhodne tiny. Vtclyt' tit trpce doplatil na to, to poslouchal svou vladnouci kliku a uvetil ji, to mu hrozi jen jedine velke nebezpeel z toho, to i naddle vytrva. pti Hitlerovi a jeho mistodrtitelich v Mad'arsku. Mate si v2ak zajistit 2t'astriejSi budoacnost jenom tim, to vyrve Mad'arsko z valky, to odepte posluSnost doma i na frontach, to rozbije valednou matnu nemeckeho faSismu a vlastni reakce v Mad'arsku. Jenom tak mate vytvotiti zaklady ptatelskeho soutiti se sousednimi slovanskymi narody.

Kdyt mad'arskY lid porazi reakci ye vlastni zemi, kdy se postavi v boji proti fatsmu na stranu svobodymilovnYch naroda, kdy uskutedni demokraticke Mad'arsko, pak — ale jenom pak — umotni, aby take vAechny otazky ptatelskeho soutti deskoslovenskeho a mad'arskeho lidu byly pokojne tdeny. Tomuto cili chceme sloutiti, kdy ve vedomi natch zodpovednYch akola udinime v'Se, abychom ye dvanacte hodine strhli zpet mad'arsky lid z jeho nynejt osudne testy a vS"ude podporovali boj za znideni pangermanskeho faAistickeho Hortyovskeho retimu. Takto mateme take poskytnout nejle$l pomoc boji za demokratickou eeskoslovenskou republiku a vytvotiti zaruku pokojneho soutiti deskoslovenskeho a mad'arskeho lidu.

V VYZNAM ROOSEVELT-CHURCHILLOVY SCHUZKY PRO POROBENE NARODY. Pie Josef H. Baird.

Washington. (ONA.) — Roosevelt-Churchillovo prohldeni, to jenom "bezpodminedna kapitulace osy" je jedinou motnou zakladnou miru, ma nesmirnY vYznam pro obyvatelstvo Nemci obsazenYch zemi. Jak prohlaSuji jejich representanti ye Washingtone, vadcove porobenych zemi meli obavy z projednaneho miru, jelikot katclY takovY mir by byl uzavten na jejich akor mezi velmocemi.

Rozhodne prohlaAeni presidenta Roosevelta a premiera Churchilla nyni odstrariuje definitivne tyto obavy. Dava, veem porobenym na,rodam novY davod k pkesveddeni, ze nesmititelnYm bojem jakYm nyni vSemi prostiedky bojuji proti nacistam, bojuji ptedevtm k zajigteni k vlastni sve samostatnosti a budoucnosti. A dale, to nejsou loutkami ye hie velmoci.

JugoslayskY vyslanec ye Washingtone, Konstantin Fotid prohlasil, to Roosevelt-Churchillova schtlzka a dohoda bude miti "nejhlubt ohlas v Jugoslavii" a dodal: "Ucitime podstatne ptitomnost naAich mocnYch spojenca v blizkYch zemich". Skutednost, to premier Churchill a president Roosevelt se seSli v miste tak blizkern Jugoslavii bude miti dodatednY posilujici vliv na jugoslay skY lid. Jsem ptesvedden, zakoneil vyslanec, to poratka osy je v dohledu.

Reeky vyslanec Cimon D. Diamantopoulos prohlasil k zastupce Overseas New Agency: Myslim, ze schtzka v Casablanca ptijde do dejin jako nejdramatietejt a nejvyznamnejAi udalost vela. Je nad katdou pochybnost, to roz--; hodnuti k nim oba spojenedti ptedaci doti ye vg ech politickYch a strategickYch problemech, budou miti rozhodujici vliv na pokraeovani a Vitezne zakondeni valky. "Bezpodmineena kapi-

Strana 21.

VESTNiK tulace osy" se stava heslem e Spojenych-na-roda: Zastupce deskoslovenske legate ye Washingtone prohlasil: "Dalekosahle vysledky schazky mezi pres.dentem Rooseveltem a premierem Churchillem jsou dnes hlavnim ptedmetem rozhovora v kruzich eechoslovaka jak zde, tak doma. Nyni jit kratkovhany rozhlas a jine odbojove zdroje rorttily zpravu o nem do nejvzdaleneySich kouta obsazenYch zemi. jfSteni, ze bojujeme at do "bezpodminedne kapitulace osy" vyvola obrovske nadSeni mezi porobenYmi narody a dale posili jejich rozhodnuti k odboji. Budou v nem spattovati vice netli to neni ani pomyteni na projednanY mir, kterY by vtdy byl uzavten na akor porobenYch narodu.

VYhrada stanovici nutnost bezpodmineene kapitulace banditti osy je tudit vedle atlantieke charty a deklarace spojenYch naroda, zakladnim kamenem budouciho miru".

V SOKOLSTVO POD HITLEREM. Frank Stepan.

Osmdesate vyrodi Spkolstva jest nami vzpominano ve smutku a obavach o ty sokolske pracovniky ye stare viasti, kteti jsou dosud voini a netravi zbytek sveho tivota v ,alatich a koncentradnich taborech. Rozputteni sokolske organizace, zabavenim jejiho majetku i jmeni jednot, zneuctenim sokolskych chrarna a nakonec bezptikladnYm vraadenim jeno vtdca, chtel Hitler navidy vymititi z mysli deskeho lidu myHenku sokolskou, kte• prosytila celY narod ryzYm vlastenectvim, demokratismem a touhou po svobode.

Hitler veal, kde zasahne narod na nejcitlivejSim miste. V ohnisku jeho mravni vYchovy, ✓ohnisku jeho Lasky k narodu a nekompromisni Lasky ke svobode jednotlivce i lidstva.

Jeho mytenka podmaniti si celY narod v servilni otroky narazila na lid zocelenY bojem za sve, prava z dob rakouskYch a odchovanY dlouhou tradici sokolskou. BYti Sokolem znamenalo bYti bojovnikem za prava naroda, vesti tento k poznani leptho, volnejSiho tvota a socialni spravedlnosti. Tato idea nikdy se nemohla srovnati s doktrinou Hitlerovou, hlasajici otrockou poslukaost, nadvladu jednotnebo kast, vynucovanou brutalnim naproti demokraticke dobrovolne kazni • a vlady vgeho lidu.

Kam povede tento souboj dvou tak °di g -nychide,mSlkpravsednotiti nasili a tyranii 9 Dnes, kdy svet jest zahalen ✓ clYrnu, vzduch hudi, zeme se ttese pod dopadem nemeckYch sttel a neptitel diva se se na nas ()tuna rudyma krvi a zda se, to humanita prohrava svuj boj, ze i nak vlast a jeji Sokolstvo poskvrnene Spinavou botou nacismu se chveje v obavach o svaj osud, my Solcolove zde ✓ Arnerice, jedini voini a svobodni, vetirrie s KomenskYrn, 2e vlada veci Tvych se k Tobe vrati, lide deskY, ze Sokolstvo povstane °pet k tomu velkernu poslani, kterema bylo 'green() jeho zakladateli. Jest to vira v jeho poetivost,. teto bezpedne a slibne slotcy naroda, jest to vira v nesmrtelnost sokolskeho bratrstva, touticiho ye vSech smerech vpied, a jest to vira v u§lechtile duSevni sklony tehot i v jeho ladnost po vzdelani.

Hitler neznidil Sokolstvo. Rozpustil jeho orgnanisaci, vyloupil jeho pokladny, rozvalil jeho sokolovny, zavratclil jeho vadce, ale nevymitil ze srdci sokolskYch lasku k jeho ideam a lasku k narodu. S nim Sokolstvo prodelo.va druhY atisk a persekuci. A jako vyto vitezne z prveho boje vyjde i tentokrate.

Ale Hitler naudil Sokolstvo jedne yea vlastnosti, kterou jeho vYchova neznala. Naudil ho pomste a nenavisti. Ket brzy pozna adinek sve vYchovy na sobe.

V Nebezpeena definite.

"Ttinku, co je to vlastne mladenec?"

"Velice At'astnY mut — ale netikej to mamince!"

JESTLI REZIM PiZEZIJE .. .

Kornel Synek.

Od to chvile, kdy president Benes upozornil ✓ londYnskem rozhiase, ze ministerskY ptedseda tak zvaneho samostatneho Slovenska, povestnY Bela Tuka, vyjednava tajne s Budapdti ✓ ptiStim, povaleanem o.mdu zeme, nastal na Slovensku veliky rozruch. Bratisla yskY rozhlas snaH se vyvratit konkreltni obvineni tim usilovneji, cim vic je o Tukovi vetejne znamo, to byl jiz davno agentem Mad'arska. Na Slovensku nezapomnel tadnY poctivY Slovak, ze Tuka byl v r. 1928 odsouzen pro velezradu a vYzvedaestvi na 15 let talar-e. Ko1:72 tadal o milost, napsal site, to lide tak zlodinni jako je on dm meli by bYt z yetejneho tivota nelitostne odstraneni, ale sotva vy gel ze talate, pokradoval ✓ ziadcovske dinnosti, ktera zr•ejrne odpovida nejzakladnejSim vlastnostem jeho povahy.

Kdyt mu evropska krise v r. 1938 ulcazala, 2e Tieti rise usiluje vSemi prosttedky o znieeni eeskoslovenska a ma prozatm zajem na tom, aby Slovensko nebylo ptipcjeno k Mad'arsku, dal se Tuka obratem do nemeckYch shdeb, ptedstiraje, to je zarukou nacistickYch zajrna na Slovensku. Nelze pochybovat, to slouzil Tieti iisi oddane, vtclyt' nacistioky retim stelesrioval nejen jeho piedstavy, ale hovel take jeho ctitadosti. To neznamena ovSem, ze by byl pterutl -vS'echny styky s BudapeSti — a proto pftsobilo konkretni obvineni z LondYna tak poplatne v' ude tam, kde Tuku znaji.

Tukovo vyjednavani s Budapeeti dosvedeuje nejen to, to ministerskym ptedsedou Slovenska, jet je pod nemeckou "ochranou", je notorickY zradce, ale ukazuje take, jak se divaji vasalske a quislingovske vlady na "nepochybne" nemecke vitersti. Kdyby byl elovek jako je Tuka, ptesvedden, ze valku vyhraje Tieti rise, vsadil by vSechno na nerneckou kartu a zaptel by oveem sve ssrnpatie k panskemu Mad'arsku. Ponevadt o nemeckern viterstvi pochybuje, zajiSt'uje se j it pro ptipad, ze Tteti Mee bude poratena a vyjedrava tedy s Budape2ti, o nit se domniva, to blade moci po valce Slovensko obsadit a zabranit sjednoceni Oecha a Slovaka ✓ novo, spoledne republice. Ponevadt obvineni z LondYna t'alo zi'ejme do tiveho, zadal quislingovskY tisk na Slovensku atodit proti deskoslovenskemu boji za svobodu tak prudce, to mu ✓ ohni polemiky oroklouzlo nekolik charakteristickYch ptiznani. Nejdaletitejtm z nich byla veta, ktera se objevila v avedniku "Slovaka".

Psalo se v nem o torn, to ptiSti mirova, konference mohla by piece jen piipojit Slovensko k nove eeskoslovenske republice, cot se pry nestane, jestlite nynejt retim scudobou krisi latetije . . . V jedne vete a jedn gn dechem ptiznava se tedy skuteenost dvojiho vY2-,namu: naznaeuje se jednak, to ptHti kenference nebudelitivadlern, ktere by po':-Idala Tteti tie — a jednak se vyslovuje pockr:'..most o tom, zda nynejt retim, zavisly na ,az:mecke "ochrane" valku pketije.

Podobne symptomy ize p3zcrovat take v deskYch zemich, ktere Hitler prcisil za protektorat Tieti ti S• e. Emanuel Morevec, kterY je ted' hlavnim nahoneim nacisticke politiky, • si skupinka deskYch janidara nenechala tadna zadni dvitka, ponevadt svaj tivot spojila solidarne s osudem nacistickych "kamardda". Je zajiste osobni veci katcleho quislinga, jak chce zahynout, ale poukaz na zadni dvitka je nesporne ptiznadnY. Napovida aspori tolik, to zradci vlastniho lidu a naroda podinaji u2 temet vSude s motnosti nebo pravdepodobnosti nemecke poratky. V Evrope zadina, vanout ztejme derstvY vitr, jehot silu urduje podzemni tapas porobenYch narodu.

European Correspondents Ltd. Velkolei# fieinek.

Soused: "NslySel jste skutedne to hroznou /*anti, kdy dnes v noci uhodilo do kostelni vete?

Povatte si jen, v tom okamtiku i moje Lena ztratila fed, adkoliv prave jsem se vracel pozd4 z hospodi."

VESTNiX

Strana 22.

REVMA V NO1101J. Mrs. Balvin, East Hoddam, Conn., — Ptedem dekuji za nonat, ktera, me pomohla od revma, v noMu, a to se me ulehoilo. Ja bych bez Nonat nebyla, co budu diva, a kat'demu ji odporuduji. Pi. Trojan si pokad natikala na bolest v zadech. Ja ji udelala napast' z Nonat, a. jak ji bolest polevila, hned ptinesla penize na d e Nonat, prosim ,pokete ji co nejdfiv.

y

'Cena Nonat je poStou 55c a $1.05 Ptejte se vakho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike na na adresu: R. C. MILLER & CO. Altadena, Calif.

P. 0. Box 285.

g

Dr, Chas. J. Hollub teskt Mat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehbrh 0745 vvqpIrm fitarimmv Prosstm 2551

•

C. H. CHERNOSO PRAVNIK Vytizuje vetkere soudni zaletitosti. tadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 06Nt LEKAft BrYle spro,vne ptipravene. as dle hmluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

PonemEovani Jihlavy, LondS n. (67x.) — Odd mutiove a ieny z jihla skeho okresu byli povolani k pomocne slutbe ve váledriS ch , podnicich mimo jihlaysk Sr okras. Ueelem tohoto opatteni je sni t podet deskeho obyvatelstva v tomto okresu a. zabranit, aby deskS; 21vel nenabyl ptevahy nad nerneckjim, jen byl podetne oslaben odchodem Nemca na vojnu nebo na praci do Nemecka. Do Jihlavy bylo brzy po okupaci Oeskoslovenska phstehovano mnoho nemeckYch rodin, take v tomto ptevelne deskem okresu byla ptechodne a umele vytvotena nernecke, Va ina, ja se nyni zase zmenila v menknu. Aby tento sta byl znovu zmenen, jsou nyni z jihla skeho okresu odvakni Ceti mutove i 2.,eny.

V Kanaati letci vyznamenani Cs. vladou.

Montreal. (OTK). — VSechen kanadskS7 tisk ptinak zpravu, le Cs. vlada v Londkne vyznamenala dva kanadske letce es. valeenSrm ktikm za jejich udatenstvi v bojich, v nich2 spolupracovali s es letci. Je to S. Ldr. Robert Clare Bisset, D. F. C. z Edmontu v Alberto a Wing Comm. Mark Henry Brown z Glenboro v Manitoba, jen byl rovnel vyznamenan tadem D.F.C. Oba tito letci velmi diouho fizce pracovali s Cs. letectvem e Vel. Britanii a za svo, hrdinstvi obdrieli vyznamenani D.F.C. N. vlada jim udelila deskoslovenske vyznamenani in memoriam, nebot' oba zatim obetovali sve iivoty v leteckStch zapasech. Tisk s uznanim zaznamenava udeleni Cs. valeenS ch ktikl feint() stateenSrm Kanad'antim. )o( L s. vojenske zastoupeni v Mexiku.

Washington. (6TK). — Tyto dny byl jmenovan deskoslovenskST vojenskS a leteckSt attaché ve Washingtonu plk. g t. Oldkich Spaniel soudasne vojenskS m a leteckSun attaché v Mexiku. Plk spaniel zilstane stabilne ve Washingtonu a do 1 Mexika bude jen za slukbnimi po-

i

y

T

g

g

yy

skeho umeni. Promluvil o tradienich prvcich slovanskeho umeni.

Pti ptednake byly promitany diapositivy. Reenik zdfiraznil prastarou tradici motive lidoveho umeni ruskeho i deskoslovenskeho a vzajemne vztahy mezi umenim Slovanu vYchodnich, ji2nich i zapadnich. — 6s. konsul v Pittsburghu Josef Zak-Marukak promluvil o )o( potladovani kulturniho 2ivota v EVedirek na vS stave Cs. umeni v vrob Nemci. Ptedseda Spolku Cs. Pittsburghu. studentt Jiki Gibian ukondil veder New York. (OTK.) — Na univer- podekovav vkm, kteti dopomohli k site v Pittsburghu se konal vedirek uspotadani vYstavy. Navkevnici si u ptile tosti vS7stavy Cs. umeni, po- pak prohledli vystavene obrazy. tadane Spolkem Cs. studentii v ittsb rghu, jen je odbookou trsti edniho svazu es. studenta.

IAA OF INCOME vSte va byla mimotadne velka. PHtomni byli vSiznamni obdane mesta IS OUR a vettina clams mistni Cs. osady. — Hlavnim kednikem byl r. Andrej IN WAR BONDS Avinov, teditel Carnegie Museum a zna,m3i odbornik v oboru slovanvinnostmi dojitdet. — Cs. vojenskST Utad v Mexiku je vfibec prvnim vojenskYm zastoupenim v Latinske America. Je to tak dobudovani naSich diplomatickYch stykfi s touto velikou a v' dy ptatelskou zemi. Z evropskYch moci maji v Mexiku sve zastoupeni zatim jen Britove a Po-

g

r

g Pc y r

cky Na majetky

r

Puieky jsou povolovany na pozemky

a me'stski majetek.

OROIC POtITAN JEST

i

gr

DR. N, B. McNUTT

procentni sleva, kdyi splitky a firok spriTzne odvideny, tedy iirok &nag pouze

Znbni tThadovna nad Canada's Drug to.

BRYAN, TEXAS spRAvNt VYKONANA POliftEBNi SLUBA. V hodinezatu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni hstav pohotovy k sympatickemu vytize!if nezbytnych jednotlivosti a k rypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naSi zasadou.

it

EDWARD PACE Pohiebni kiditeL tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N, Fifth st , — Temple, Tex.

.Charlie's Food Market Chas. Hragka, maj. terstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. Nejlep§i maso e meste Doda ka zdarma.

y

y

501-67th St. Wayside 4304 HOUSTON, —:— TEXAS

QUOTA

Jednota S.P.J.S.T. dostatek penez na

y

,

Ve stfedu, cine 10. fmora 1943.

V ptipadu revmatickYch bolesti zkuste bez prodleni SEVERt V

Armatic Compound a

Gothardol vas lekarnik, objednejte ptimo od nas.

Cena za oba lay $1.85

CEDAR RAPIDS, IOWA

Malk poplatek jest poeitin za prohildku a odhad rnajetku, • • • Zajimate-li se, obrat'te se na !kid

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILLE,

TEXAS.

Ve

&roma 23.

Vti3TN1K

dne ,O. ,ariora 1943.

Pomni cs. vojakinn padlym v Pro pfiSti mesic jest pfipravovan K svatbe doko dne 28. kvetna 1866 v chramu Pane Nejsv. Trojice v PodEgypte. pesky mluvici film pod nizvem skali. Svatebni hostina uspoildana Londn. (eTK.) — Z Jeruzalema byla v Azkem kruhu rodinnem v se oznamuje, ze deskoslovensk domacnosti Sustrovych, opet ze p •i- spojovaci diistojnik v Egypte, dotomnosti neodbytneho Kylliana, provazen eeskoslovenskou delegaci, kterV opet v opojeni alkoholickem nay stivii eeskoslovenskV vojenskV zfilmovanV podie romanu tacit hyiil veselim. htbitov v zapadni pouki. Na tomto UNITED jmena od 1g. Herrmana. Jest to oPo odchodu hosti doko v lotnici miste bude pozdeji postaven pornSTATES braz ze tivota pratskeho lidu z dob novomantela k tragicke sratce me• nik, pkipominajici eeskoslovenskou SedesatVch. Film poskytne divakum zi manteli. Tam se ubohS7 Zemia do- 'least na tamnich bojich. znamenite pobaveni, ma znamenite vedel, ze neni milovan svou tenou, V obsazeni 9 n-ve9,i jinS7mi vystupuji ie byl viakan do pasti jen proto, Dfikaz nepravdy.

BONDS ze se obema tenkinam libil jeho AND "A kdy jsem ti to vlastne slibil?" kram. Zdrcen opustil lotnici a o"Ve jedno z poslednich dvou Adebral se do sveho kramu.

0 rozSTAMPS chodu mezi manteli se nedovedela norovS7ch dna."

"VidiS, ze se mS711A, ilnor piece nic pani 8ustrova, nebot' Zemia se stydeprozraditi svoje poniteni. Jen nema posledni dva dny."

Randova zahy vytukla, co se asi stalo. as plynul a Zemia stale doufal, ze se Pavlina nad nim ustrne a ze zadnou 'at'astriV spoleenV tivot. Ale Pavlina se zahy po svatbe seala se svSrm bSrval:Vm milencem Plagwitzem a byt mantehl 2emlovSrch stal se utulkem milencu, anit by VLASTA DUMAN Zemla co tuSil. Ne§t'astnS7 Zemia pfestaval se pomalu starati i o svilj kram, zakazniku nepfibVvalo a obchod upadal.

Jen Kyllian Verne a pilne navStevoval 2emlfiv kram a bavil ho svVrn neptekonatelnSrm humorem. Zemla nestadil vydelavati na sebe a tim mene na blahobytnou domacnost SustrovSTch. Jeho term byla pro deho od neSt'astneho sfiatku stale ANTONIE NEDOSINSKA sleenou Pavlinou. v nem oblibeni herci: Antonie NeKdyi. mu ale jednoho dne Kdyi funkcionaini zacpa se yleee a doSinska a Vlasta Burian, nejlepal sila jeho nic netukci tchSrne, ze buzpiisobuje, ie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pHdeskS7 komik. de Pavlinou matkou, propuldo v znaky—bolestmi hiavy,plehnoucim deDne 19. biezna 1865 otevfel si ye nem vSechno jeho zoufalstvi pinou chem, zkaiertYm ialudkem, nezilivnoVaclayske ulici na Novem meste silou. Poznal, ze je vSe pro nelio sti, ztratou spanku a nedostateenou chuti k jidIu a mate posit p • epinepralskem Martin Zemla kupeckV ztraceno, vyjevil tchSmi pravdu o neho Z'aludku nisiedkem plynu a nadkram. V tithe ulici vzbudilo otevfe- svem pomeru k Pavline a rozhodl muti—opatite si Dra. Petra easem vyni kramu LvV zajem mezi sousedy. se ueiniti raznST konec. zkou g ene Hoboko. Jest vice nei poeisBOTTLED IN OND 100PROO• Zvlake se o mladeho kupce zajirujiei prost?edek, jest tei ialudeent SO AVAILABLE 'Druheho dne rano marne klepala einnost povzbuzujici lek, sloienv z 18 mala pani Sustrova, vdova po cis.

IN 93 PROOF BUT \Tema Randova na dvefe zavtenepiirody vlastnich leeebqch kofinkft, NOT BOTTLED IN a kral. oficialovi, ktera se svou dceBOND bylin a rostlin, • oboko pr • meje zlerou Pavlinou bydlila v temte dome ho kramu. Nikdo ji neotevfel. nivela stieva k einnosti a pomaha jim jemne a Madnad kramem.

Tak konei historie Martina 2em- Le Sage Company, Distributors, ce odstraniti vaznouei Mezi prvnimi zakazniky se objely a jeho vyjedeneho kramu.

Dallas, Texas. odpadky; poznaha vypuvil hned prveho dne rytmistr Kylditi plyn zacpy a poskytuje ialudku znarnSr darmokap podskalonen skvelY poskVch ulicek. Tento dal 2emlovi icit tepla. Pouhned poeinek — ovSem na dluh — Hvejte ho die tim ze vypil za malou chvilku de- . navodu na nalepee. Chcete-Ii set slivovic. Rytmistr Kyllian seopet znati rozznainil 2emlu s vdovou, pani KaLo g grastne te •inou Sustrovou, a upozornil ho vy od trampot g aepy a zaroven pki feel na jeji hezkou dceru Pavuleviti svernu ialudku, obstarejte si linu.

Hoboko (Ines.

V kratke dobe se Zemla seznamil ho koupiti ve vagem sedstvi, palate si pro naii "seznamova s Pavlinou a jeji zjev se mu zalinabidku Hoboko a obdriitebil tak, le se zaeal o divku ucha.hodnotu — zet. Pani 8ustrova videla v teto ZDARMA 60c zkuiebnich lahvi znamosti dobrou partii a ziskala Bra. Petra I-Riveho Oleje Linimentu — protihnilobneho prostiedku—pfinaaejicipro sve plany i rytmistra Kylliana, ho rychlou Ulevu od revmatickYch a neuralgick$ch bolesti, svalovYch bolesti zad, aby ulovila pro svou dceru tenicha. ztuhlYch nebo bolav}",ch svalu, namoienin Pavlina se s poeatku branila teto a vymknutin.

Dra. Petra Magolo — alkalickeho proznamosti, nebot' prostr a upfimnST stieclku—piina'iejiciho tilevu od jistYch prudk3",ch 'ialudeenich nepoiadkU, jako Zemia ji neimponoval ani zjevem, J. R. BACA zaiivaci poruchy piivodene pi-ebytkem 14. tNORA kyseliny a paleni iahy. ani chovanim. Jako lehkomyslna divka toutila spiSe po lesk1STch uniRUDY ZATOPEK 21. tNORA Ocieglete tento kupon formach dustojnickVeh, k nim ji "zy lEitni nabidky"— Nyni hlavne ptipoutavala minulost. MiBILL MRAZ 28. tNORA ❑ Pfiloien jest $1.00. Po g lete mne lovala totit kdysi porueika Plagpoitou vyplacene 11 unc. Hoboko a zdarma 50 hodnoty zkugebni witze a teto znamosti byla pfekatI lahve kaideho, Lieiveho Oleje a DAMP 40c — MU2I 40c Magolo. kou jen jeji chudoba.

0 C.O.D. (poplatek piipoefen).

Po nalehani mateine dal° na den (Tax included) sv. Katefiny k zasnoubeni. nemt Jmeno 0 sakuidq a oWerstveni navakvnikd jest VYborem neleiltft veisele ileinkoval rytmistr Kyllian jako nezvan3i host.

Zemla netuail, postarano.

Adresa jakVm zpusobem si zahravaji tfi Zdthavni Vybor.

Po g tovni Ofadovna de s jeho osudem. Jen jeho Verna, T. 0450 DR. PETER FAHRNET & SONS en1140 ROBBIE ST. posluhovaeka Randova ho varovaDept. 04 811-3F la pied touto znamosti, ale zamiloI 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Na doptini: 20th and North Main. vanSr a zaslepenV Zemla neupo258 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. slechl teto dobfe minene *trah.7.

"U snedeneho kramu"

WA

Nemuie jis Nermlie spat

ZABAVY Pokro Housi

I

OOP MOM SIMM MOM

Strana 24.

VBEITNIK

Poutivejte k oznamovinil

Ve stPedu ., dne 10. inora 1943.

Gentiles Fill Polish Ghetto Vacancies'

Maly Oznamovatel Pravidla V Maiem Oznamovateli fietujeme 3 centy za slovo, za kaide uvefejnetd. Nejmenk puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50e. Oznamku napike na zvlattnim listku a to k objednavce pkislu.:§ny obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, pkidejte Sc na jeho vymenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nak znadkoi, adtujerae za oznamky "Na prodej", by a prate" a podobne 25c zvilit' to znadku a na po&tovne, aby dale dopisy mohly laSti ihned odesildny.

Pki oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnak doplotek za zaaadku a pottovne 50 cents.

Hledam ienu, co by se mnou bYvala a mne opatrovala, bYvam v meste. Mrs. Mary Macha, Hungerford, Texas, % E. E. Sikora. (6-p)

air-, Median spolehliveho delnika od 38 do 62 mkt stars, na farmu, pracovat kolem domu, obdelavat asi 12 akril kornu a riditi automobil. Hlaste se u: Mrs. J. M. Hollub, Route 5, Schulenburg, Texas. (6-8p) ;r, Pkijme se starai tena k vedeni domacnosti. Tri v rodine. adne pradlo. At' se hlasi distotna a ktera umi vast. Box 645, Rosenberg, Texas.

(6-8p) Mr Mine se deske devee k vykonavani lehei domaci prate a k opatrovani dvou ditek pro pracujici man'tele. Byt a strava a mzda $8.00 tYdne. Neale a vedery volno. hlaste se bezodkladne na: Mrs. H. Picha, 2615 Gurley Ave., Waco Texas.

(6-p) Hleda se divka k opatrovani ditete. Ptednost se da zku gene divce. $8.00 tYdne, pokoj, strava a uniforma. Plate: Robert M. Olmsted, Olmsted Kirk Co., Dallas, Tex. (6-c) Mir Piiimou se mantele k praci a kizeni menk farmy, 14 mil od mesta Dallas. Dam s elektkinou a plynem a mzda $12.00 tYdne s podatku, vetti plat die schopnosti.

Normalni strava, jako vajidka a mleko dostane se s farmy. Mame oboje, traktor i kone a dark farmafskY dobytek. Pike na C. B. Hasford, 2609 Ross Avenue, Dallas, Texas.

(6-7c) Mir Samostatny obchodnik hleda

touto cestou t'enu dobreho srdce a eisteho charakteru ve veku 40-45 roka. Pike pod znadkou "SamostatnY obchodnik, Vestnik, West, Texas.

5-6-c) NA PRODEJ: 200 akrova farma, asi 85 akra vzdelino, 12 akra prvotridni louky, dva pastevniky, tri dobre "tanky" na vodu, dye dobre studny, dobra, hodne nadprtmerne lep gi 5 svetnicova residence, dobra, dvoji stodola, pet jinYch venkovnich staveni, vAe v dobrem potadku, zvelebeni samo ma cenu $3,000. Na Caldwellske tests 2, denni patovni dodaska, akolni bus jede podle brany a vezme ditky do Snook akoly. V deske osade, dobre cesty, dobrY pozemek k rolnieeni, kterY neni otravenY "Johnson" travou. Mfde bYti koupeno za $6,000 hotove, neb $2,000 hotove a ostatni na splatky. Pike neb navgtivte C. A. Bain, Caldwell, Texas.

(5-dz-c)

German soldiers herd before them a number of men, gy m an unknown town in Poland. It . oi rotters little whether they are gentile or Jew. They are on.their tiff: totthe.ghetto at Warsaw to fill w cant quarters left by the Nazis systematic exterminatio•of Jews. The fate that awaits these new inhabitants is known only to the Nazis. The photo, received in London through a neutral source, was passed by the censors.

(Central Press)

eskoslovensko dekuje Uruguayi.

New York. (6TK.) — V AterY 2.

Unora konala se zde v hotelu Roosevelt manifestace, jiz uspofadala Free World Association a na nil promluvil uruguayskY vicepresident Guani, mayor LaGardia, Alvarez del Vayo a j. Za Ceskoslovensko promluvil ministr dr. Papanek, jen't oslovil uruguayskeho statnika takto: "Je mne potetenim, 'le vas mohu uvitat v New Yorku jmenem eeskoslovenska, sve vlasti, a jmenem ndroda stfedni Evrpy, jel trpi pod nemeckou holinkou. Uruguay je prtikopnikem demokracie na teto pevnine. Demokracie je pro vas nikoli slovem, ale skuteane zpusobem vota. Stejne jako ma vlastni zeme, take Uruguay poskytuje rovnost vtem mullm i l'enam ve vtech oborech. V mezinarodnich stycich Uruguay byla vidy pro vzajemne pochopeni a soueinnost narodt. Za posledni valky nevahala pferutit styky s Ustfednimi mocnostmi a v dnetnim stratnem zapasu ji zase nalezame mezi prvnimi jihoamerickYmi zememi, jet pferutily styky s osou. Za nejtemnejtiho Adobi eeskoslovenskYch dejin Uruguay pokraeovala v diplomatickYch stycich s Ceskosiovenskem, j• nikdy nepferutila a v nich pokraeovala po ustaveni es. vlady v LondYne. Jsem tt'asten, ze jako pfedstavitel teskoslovenska mohu projevit nati vdednost za tento dUkaz vernosti.

Dnes bojujeme spoleene za zachovani demokratickych svobod, za svobody, z nicht' se teSime vtichni

v zapadni casts sveta, a za obnovu techto svobod v onech evropsVch zemich, jeZ je ptechodne ztrably.

My Cechoslovaci, kteti jsme se marne leceeho vzdali v zajmu ostatniho sveta, jsme rozhodnuti nasadit vSe a pokraeovat spoleene s ostatnimi SpojenYmi narody v boji za bezpodmiheenou kapitulaci naAich 'iooleenYch nepijitel, za obnovu ztracenYch svobod a za jejich rozvoj ye prospech v'Sech. Budeme pokradovat ye svych mirovYch Ukolech tam, kde jsme je musili pteruv rote 1938."

V Velvyslanec Bogomolov u presidenta Benege.

LondYn. (CTK) — President republiky dr. Edward Bene g ptijal dne 29. ledna sovetskeho velevyslance Alexandra Bogomolova, jen2 byl doprovazen legaenimi rady Valkovem a Cieajevem a vojenskYm ptidelencem plukovnikem Sizovem.

Tito sovetSti diplomats ptedloC2ili presidentovi v ptitomnosti ministra Masaryka sve povetovaci listiny.

Velvyslanec Bogomolov zdtraznil pti :ptedloleni syYch povetovacich listin, je2 tentokrat ptedloZil u leLtosti sveho povfAeni na velvyslance (jako vyslanec byl poveten ji2 chive), he SovetskY svaz povyeil sveho vyslance u cs. vlady na clukaz toho, jaky yYznam ptiklada Ceskoslovenske republice. President dr. Bene8 ujistil velvyslance Bogolomova, he eeskoslovenskY rod pine oceni toto povYSeni a he timto einem bude povzbuzen ye svem zapasu.

JACKSON BREWING COMPANY

Novy reeky vyslanec u presidenta Beneie..

LondYn. (eTK) — Dries v patek ptijal president republiky dr. Vene2s- v ptitomnosti vicepremiera Jana Masaryka pana Dimitri CapsaIlse, jenz odevzdal sve povekovaci listiny jako reeky vyslanec u eeskoslovenske vlady. D. Capsalis je potomek zname tecke rodiny, ja se vyznamenala v bojich za samostatnost Recka.

Remember Bataan Invest

A Dime Out of Every Dollar in

U S.War Bonds vmmwo•ON•o■o■Nwolowolowl.ms■ommoolftwo■o■ ww•••

SPOLEHLIVA POHROBNICKA Jsme pohotovi Vam poslouLti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zylagtniho poplatku.

S nami ma2ete mluviti desky.

My nabizime Pohtebni PojAteni pro kaideho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damska. pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 3 Bellville, Texas.

NEW ORLEANS, LA.