Or 4n 51ovanske Podp or i tci J ednoty Statu Texas. 40e
rntered ae sfeond class mat) rt• eT ROtNIK (VOL) XXXI.
'111)1 '144 4 ka0)494
3rd.
W est. Texas; &nide:: "...b.c fir!
WEST, TEXAS, ve sttedu
(:oneress of' Aufruo
24th. 1922.
(Wednesday) 20. ledna (January) 1943.
tiSLO 3.
PRIKLAD CESKOSLOVENSKA SVETU 3
SEM RAD, 2e mohu vyjadtit za sebe i za oxfordskou universitu nejen nate zdenat takkka neuvekitelnY hnus nad einem nacisticke moci v Ceskoslovensku, avtak rozvne2 zvlattni obdiv a, mohu Pici, vdeenost, kterou citime via& eeskoslovenskemu lidu. ' Anglie dluk Ceskoslovensku mnoho. Byla doba, kdy tento dluh mohl byti splacen, avAak, jak se vtichni pamatujete, nebyl splacen. Stale jej dlutime. Co se tYka toho drubil nemecke podlosti, o kterem dnes uvatujeme, zavteni universit a sttednich ekol, pokus zabiti dui eeskeho lidu odloudenim od vSeho intelektualniho &I'll a promykenou vYchovu mlacle2e k tomu, aby se stall rukodelnYmi silami, ni2km lidskym plemenem, otrockYm narodem, tento druh nemecke podlosti bude se tadit mezi nejzvrhlejk zlo'any dejin a jiste mezi nejmarnefk a nejbeznadejnejk nenspechy. Nezniai intelektualni a umelecky 2iyot deskoslovenska. Neptemeni oeskoslovenskou mlade2 v posluSne drvokepy a nosiee vody. Nemusime se toho vtilbec obava.ti. Kdyby nejakY vysoce civilisovanY a vzdelanY narod odeptel ve'Skerou vYchovu zjevne liknavemu narodu, kdyby na pt. Francouzi odepteli poskytnouti skoly eernochrim, bylo by to veltni gpatne, ale bylo by to taktka srozumitelne. Aveak toto jest opadny postup. Naciste, ktefl pohrdaji hodnotami duchovnimi, nejsou povalo vani ani svYmi nejvernejAimi obdivovateli za mykenkove vyspelou spoleenost. Jsou spice hrdi na nedostatek sve duchovni einnosti; mykdy, mysli svou krvi, instinktem, nikoli mozkem. Vzpomerite si na dny ptedmnichovske, na sproste a brutalni tuposti, ktere Hitler nakupil na presidenta Beneee a na klidnou dristojnost BenaovYch odpovedi. KterY narod tehdy representoval inteligenci a kulturu? Zajistd. eeskoslovensky. Kdyby yam nekdo otazku, kterY narod v Evrope se ptiblikl v poslednich 25 letech k platonskemu idealu vlady filosoft, mohl by se kdo o to vice hlasit, net zeme Masarykova a Benekiva? Byli to nejen Cenci, kteti se uplatnili, byli to v pravem slova smyslu filosofieti statnici, mu2i vladnouci moudrosti. Vehlas presidenta T. G. Masaryka, jest ne, sporne trvajici. Jest z tech, kteti popravde si zaslou2ili nazvu otce vlasti; jest jednim z hrdipatticich celernu eloveaenstvu. Jehostupci na presidentskY stolec nechci vzdavati komplimenty; bylo by to nemistne. AvS'ak o jedne veci se mohu zminit. Kdy2 byla zalo2ena Spolednost narodii roku 1918 general Smuts mluvil o ni jako o "nejvetkm kroku vpted ye vlade lidstva" a oznamil svou viru, 2e svet byl pro to zralY. Na poaatku nekolik na.rocIti, nebo nekolik vlad ukazalo se opravdu zralYmi pro tento velkY krok vpked. Velmi malo jich ukate budoucimu historikovi eistY zaznam sve mezinarodni politiky; av gak mezi tem" nekolika vysoke misto ptipadne Masarykova a Bene§ove vlade v Ceskoslovensku. Tito statnici meli obpage WILY itkol vytvotit tamer novY narod,
Prof. Gilbert Murray, 0. iidit jej rispeene v dobach nesmirne ebt,i2nYch, a nejen to, ueinit jej pionYrem evropskeho pokroku. Cast() bylo teeeno, 2e mezi narody nove utvotenYmi nebo znovurtizenYmi smlouvami v rote 1918 jedine Ceskoslovensko bylo uspetnym. Zustalo verno Spoleenosti rodri, nezneukvaio sve moci, nevzdavalo se zodpovednosti. Belem etyt let, kdy jsem se zvlette zabYval ota.2..kami meninovYmi,Ceskoslovensko bylo jedinYm statem, kterY mohl ze sve politiky klidne skladati nety a Dr. BeneS jedinYm z tech statnikti, vazanYch menSinovou klausuli, kterY vkly byl ptipraven teSiti tyto obtitne otazky s otevtenYm, svobodomyslnYm a objektivnhn nazorem. Pozdeji vAak, kdy2 menkny v Oeskoslovensku se staly pouhym nastrojem naMe
Cechy.
Antonin Macek. Me 'Cechy! Jste srdce Evropy tepajici, el nejnetnejSi, nejjasavejk piseri jeji? Zde slunce vstalo z chmury a usmalo se nejtepleji v belostnYch oblacich a zlibalo novou zemi zaslibenou, kek slavnych v3: kouzlilo nadherna zrcadla i luhy rozpueele zeleni nejvonnejk a posetou jiskrami nadhernYch drahokamil. Ma ticha Kanaan, bud' zdrava! ja, 2iji znovu ten tajemnY a svatY okam2ik, kdy vyko slunce a mytickYm praotcum ozakilo zjeveni kvota, zem sladkou, kde bohil dobrYch pkibytek, kde zpivaji srdce jak prameny v nejrozkotnejSich hlubinach posvatnYch hajti. Me Cechy! jmeno to, je mi, 2e ze slov tech dSte obet' nejoistk, dYmajici ze svate obetnice nejvyekho bo2stva: lidskosti. A otvira se svet tithe nehy a mrtve slavy. A vyslovim-li tie jen jmeno to, je mi, jak by znelo: ma lasko! cistickYch intrik a spiknuti proti svobode a celernu byti sameho Oeskoslovenska, bylo nemane pro deskoslovenskou vlo.du — jako by bylo nernone pro jakoukoli vladu — zdrteti se opatteni proti nim. Kdy2 ptemYelime o soueasnYch pomerech v eeskoslovensku a Polsku — nebo spi ge, kdy2 Anglican, dosud nedoteenY temnejkmi hrrizami valeenYmi, Usolovne se snak si pfedstaviti to neustalou, neutuchajici fizkost, provazejici .tivot v zemich, okupovanYch nacisty, teror, utrpeni, hrdinstvi, vnucene podrobeni se krajnostem podle epatnosti — tteseme se o budoucnost. Neexistuji diste stranky dejin lidstva. Uzly, ktere rortina met, jsou lidske uzly, ktere pak
krvaceji a hnisaji. Vime, 2e valky jsou Casto nasledovany revolucemi; a revoluge jest jen pokra6ovanim valky pouze s jinYmi stranami a s jinYm jmenem. Podobne jako valka, rovoluce saha po zbrani, neobraci se k rozumu, jako valka, revoluce se nepta "kdo ma pravdu"Z ale "kdo zvitezi?". Pri pohledu do temne tudoucnosti se east() modlim, aby vedeni Evropy nebylo itpine v rukou tech, kteti bud' zdeSeni nesnesitelnYmi ktivdami, jet utrptli nebo videli, nebo tech, .kteti znelidSteli oddanosti nejakemu abstraktnimu dogmatu politickeho stranictvi; ke2 okje .na nejvYznamnejSich mi. tech povaledneho vedeni duch Masarykfiv a Benekw. Svet vole, po spravedlnosti, a spravedinost musi zaujmouti ptisne a krute stanovisko. Aveak modlirn se, aby ti, kdo2 budou u moci, vzpomneli jednoho z velkych vyrokii presidenta Masaryka: "Spravedinost jest aritmetikou k',sky". V Hitlerfiv dopis Petaincvi. "Dal jsem rozkaz obsadit okamkte Toulon, aby lodi nemohly phstay opustit nebo bYt zniez.ny. Natidil jsem take, aby se — bude-li toho zapot;kebi — pouklo bezohledneho nasili". To je obsakia veta z dlouheho dopisu, kterY Hitler postal maltalu Petainovi 27. listopadu, v den obsazeni Toulonu. Jeete 11. listopadu dal Hitler sve slovo, nemecke vojsko Toulon neobsadi. Neni ptekvapenim, 2e Hitler zapte snadno i vlastni podpis, ale Toulon je dukazem,.s jakou rekerdni rychlosti dovede to udelat. Hitler se vymlouva na Darlana, jen2 ho pry oklamal slibem, 2e se francouzske lod'stvo bude branit proti kakleinu Utodniku, a hned na to vydal rozkaz, aby v phpade anglickeho nebo americkeho pokusu o pkistani lod'stvo nekladlo odpor. To by byl aspori nejakY argument, kdyby Hitler nekikal soudasne neco jineho, uvadeje za hlavni duvod okupace Toulonu okolnost, 2e chtel zabranit potopeni francouzskYch valeenYch lodi. Jak to? Ani na podklade vynuceneho ptimeki nemohl by Hitler udelat vice, net 2adat na francouzskem lod'stvu ptisnejk neutralitu. Potopeni francouzskYch lodi nebylo poruSenim neutrality, nYbrt vnittni francouzskou \reel, po ktere Hitlerovi nic neni. Odrivodriuje-li obsazeni Toulonu tak, jak jsme to uvedli, doznava oteNitene, Ze se elite' zmocnit francouzskeho valetneho lod'stva. A. P. V
KALENDAii 23. ledna. Zabava v sini tadu Pokrok Houstonu, pit hudbe J. R. Baeove, v Houston, Texas. 24. ledna. VYrneni valna schfize sokolskYch jednot 2upy Jitni A.O.S. v Dallas, Tex. 24. ledna. Divadlo "Zelene kralovstvi" sehraji ochotnici Sokola v Sokolovne na Carl ulici, Dallas, Tex. Zadatek v 6 hodin veCer.