Vestnik 1943 01 13

ilg r2:reCk

SAI

ec..ond

ROeNIK (VOL) XXXI.

class-

ins.ttei

1933 at

Texas. under hF Ac.

Congress of

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 13. ledna (January) 1943.

TIMOSENKOVA ODPLATA. LAVNE Timoknkovy armady prodelaly letokiiho roku te-ike a zle doby. Dnes S mono smele 'Mei, k obdobi nej-va2nejSich krisi jig maji at'astne za sebou. S opravnenou hrdosti mohou pohlikti zpet na,, vYsledky sve bojove einnosti. I kdy se jim nepodatilo u.drZeti doneckou panev a severni Kavkaz, iirodne, bohate, hospodatsky i vojensky dulekte oblasti, podatilo se jim to, co je ye valce nejclillektejai: umely uniknouti z nebezpeene situace, hrozici jim postupnYm obklidenim a znieenim.

Udrkly si tak svou bojovou silu neporuaenu pro dalai zapasy, vedene za ptiznivejaich podminek a okolnosti.

Vynikajici zdatnost ruskeho vojenskeho vedeni a veleni ukazala se v tomto nejkritietejaim obdobi v nejkrasnejaim svetle. Jemu ptedevaim lze dekovati, Ze nedoSlo ke katastrofe napadenYch a ohrolenYch sovetskYch vojsk, ureenYch k obrane jiZnich oblasti. Nemecke vYpoety byly protitahy ruskeho veleni dokonale zmateny.

Obdobi fistupil, nejtHai a nejkritietejai obdobi Timoknkova vojska at'astne ptekonala, a to jak hlavni jejich east, ustoupivai za Don na linii mezi Voronek, podel Donu a2 k Stalingradu na Volze, tak i isolovana east, operujici v oblasti kubansko-kavkazske.

Nemci se marne namahali znemokiit TimoSenkovYm armadam, aby se nekde pevne a trvala zachytili po vnucenem il stupu, ponevad2 jen na jejich rychlem znieeni zavisel zdar nemeckYch planil, ktere mely bYti provedeny.

Kdy2 selhalo fisili Nemcia prorazit u Voronek a ztroskotala vyhlidka na ohrokni Moskvy z jihovYchodu, sousttedil se fitoaniktiv napor hlavne na jiZni ktidlo u Stalingradu. Dobytitn tohoto strategicky yYznamneho mista, ovladajiciho mohutnou lodni dopravu na Volze, mela bYti zasazena 'Cala rana zasobovani neptitele.

Nemci v provadeni sveho planu pronikli nejen k Stalingradu, nYbf2 dokonce i do velke east mista sameho. Ale za jakou cenu? Byly to hekatomby mrtvYch a ranenYch, jet nelze nahraditi. Boje u Stalingradu staly se ptimo jatkami a neni divu, jestlik se nemecke veleni zteklo dobYvani zbytku Stalingradu i za cenu zestn.earieni sveho megalomanii posedleho aefa.

Hitlera, kterY piece prohlasil, k Stalingrad . zcela ureite padne do nemeckYch rukou. Nemeeke veleni vaak 'alo jeate dale. Ohlasilo konec velkYch vYbojitir a ptechod k defensivnimu vedeni valky. Doznalo tak pied celYm svetem, 2e se nemecka valedna maaina yyderpala a 2e pozbylo nadeji vyhrat valku dosavadni iitoenou metodou. Nemecke veleni, delajic z nouze ctnost, zdilrazriuje vYhody defensivy a zvelieuje jeji vYhody, zamleujic pravdu, potvrzenou tisiciletou valeenou historii, 2e se valky nevyhravaji obranou, ale iitokem.

Jak zahy se Nemci ptesvedeili o vychvalovane prospeanosti defensivy ukazuji jejich pord2ky a neaspechy v Africe, jen nejsou jeate u konce. Hemei zaeinaji s fakosti a hrimou poznavat, co znamend ztrata inciativy, zpilsobena nedostatkem sil a prostkedku pkenechavani volnosti

v rozhodovani neptateliim, jejich2 Utokum treba za neptiznivych podminek eelit za velikeho risika take pro dotasne nenapadene Lasvi ifZasne rozsahle fronty.

Neni sporu o torn, Ze uddlosti v Afrce donutily nemecke veleni k znaenemu zeslabeni vYchodni fronty, ktera i tak trpela nedostatkem vojsk, jak nezvratne dokazal vynucenY prechod k °bran& Tohoto pro Nemce kritickeho stavu vyuzil margal Timoknko k mohutnemu protifideru na miste nejcitlivejS'im a nejzranitelnejim a strategicky v dame situaci nejdfile2itejkm, toti2 k Uderu na nemecke kridlo u Stalingradu, aby znieil a znemcdnil mu jak zasobovani tak Astup. To znamend vyradit Cast neptatelskYch vojsk jednou pro v2dy z boje, a zaro-, venri yyeistit prostor mezi Donem a Volhou, po kterato operaci by nasledovala dali etapa ofensivniho usili dalekosahleho yYznamu nejen pro celou doneckou parle y, ale predevMm pro Oblast kavkazskou. Listova armada dostala by se tam do yelke tisne a musela by rychle nastoupit cestu k ristupu pies Krym. Prave se provadi prvni Cast velkeho strategickeho planu: sevreni stalingradskeho riseku do kle§ti. Tato operace vykazuje skvele vYsledky. Jak situace po bojich prveho tYdne ukazuje, maji Nemci male, nadeje, e uniknou z kleAti, ktere se ka2dym dnem vice sviraji. Za tYden bojti ztratili Nemci 63,000 zajatct, na 50,000 mrtvYch a pripoeteme-li tyZ" poCet tace ranenYch a neschopnYch boje, znamena to frbytek bojove sily o nejmene 150,000 muZA. ValeenY material, ktery padl do rukou viteznYch Ruskti je ohromnY: 1,863 del, 3,851 kulometa, 5.,000 pu§ek, 1.320 tankil, 9,000 koni.

Nernctim se dosud nepodarilo zastavit Rusy. Podet zajatct, mrt yYch, ranenYch a ukoristeneho valeeneho materialu tedy jeke vzroste, a2 dojde k vyvrcholeni ruskeho viterstvi.

Maftal Timoknko triumfuje a odplaci Nemarm zpasobem, na kterY nikdy nezapomenou.

Ukazuje jim, jak si meli poeinat prh zahajeni sve letni ofensivy, chteli-li po eastech obklieit a zlikvidovat ustuDujici ruske sily. Upozorriuje je na chybu, ji2 se tehdy dopustili. Chyba, jak jsem jednou napsal v 61anku nadepsanem "Nemecke valeene umeni", spoeivala v tomto faktu: "Ramena kleSti, ktera mela sevriti ustupujici ruske sily, byla od sebe prhlis vzdalena v pomeru k silam, ureenYm k obchvatu. OhrUZene east ruda armady mohly proto yeas uniknouti z pasti".

Timoknkovu obklieovacimu risili, zahajenemu pridomy na mistech neptilfA vzdalenYch od Stalingradu, umoZriuji pomerne rychle spojeni Utodicich vojsk. Nemci, soustredeni a bojujici v tomto prostoru, se ji2 neubrani, jak nasveclauje jejich denne rostouci tiseri, ktera je jen ptedehrou blffici se nemecke tragedie na celem ruR. Smetanka. skem valCisti.

V Seslabene telo je pfijimacim pokojem pro potulne nemoci.

A1.1Z1•!

SLO 2.

Kdyi jde svetem ndalos Nenamitejte: co2 valka sarn. a neni dostatednou uddlosti? Jak by nebyla! Ale naSe nervy a flak touhy by si praly pructhi spad uddlosti a vubec udalosti, ye kterYch uz probleskuji vkchna znameni oeekavaneho konce. Na ruske zemi, pod glrokYm ruskYm nebem se svadeji bitvy, jakYch pry nebylo. Kde jsou v gak ty easy, kdy jsme stavali pod maparni a zapichovali praporky, jimi2 se znaCil postup vojsk, pohyby front?

Piestali jsme rozurnovat o torn, jak by to inel Timogenko "stkihnout" a dostat se takhle hezky timto, zrovna timto obloukem — loupeZnila= do zad. JeSte, Ze jsme mu to netelegrafovali! V Africe se prohanely armady semo tamo jako mid pod palestrou, na trati Benghazi — Sidi Barani. KdyZ pti glo tobrucke ptekvapeni, utekvali jsme se aspon teorierni o druhe fronte, abychom tak nejak uspokojili svirj zarmutek. Kdy2 jsme videli ony chlapaky, kteti zacha.zeli s nevybuchlYmi bombami, malem jsme se stydeli za to, Ze jsme se kdysi omylem jednou dostall do krytu. Fiesta se — podle nas — nic nedelo. Prosta, due nikdy nepochopi, ze k tomu, aby se jednou neco delo, mush se dlouho a jedna krate nic nedit. Kdyby mela bYt je gte edna valka, melo by se pkedem zaiiditi u Churchilla, Stalina a Rooseveita, aby se postarali o uddlosti a aby donne poda.voli lidu hlaseni, jak jest.

Ono sice nepretrZite vstupuje na nebesa nebo do horoucich pekel tisice lidi; lee elovek, pokud neslygi zhrouceni sousedniho domu nebo nestoji sam v kulometne pliskanici, v2dy ochotne usoudi, Ze se nic nedeje. Byli jsme trochu unaveni nefispechy a pordZkami. Frail jsme si co chvili u2 u2 nejakY ten "fofr". Cekani je tak povzbuzujici a tak prijemne jako boleni zubti.

Dalo by se rid., Ze Nemci jsou uz utahani fanfaxami viterstvi a zvia gtnimi komunikaty. Jen& na ge Cekani piece jen nekam vede a k neeemu dospiva, zatim co oni mohou dekat — co?

Te nedele zeasna jsem proji2del LondYnem v prtivodu Zeny, jejiZ polibky jsem u2 stejne skryl v sladkobol vzpominani. 172 sobotni LondYn se krapet vykabonil, svekepe, zarputile mleeni se dalo na ristup, ne-li na Utek docela rommelovskY. To, Ze je lavloueltY den, s tim se dneska nechtelo vydrZeti aZ do smrku. V gude se dodavalo se stejnou dastosti: very good news! Gentlemanum nepochybne chutnala lope cigareta, zatim co damy, tak mnoho zavisle na naladach muUr, se snaiily porozumeti zjasnenYm tvatim.

Nicmene, kahYrska komnike nikoho nevzru govala. Vgichni meli radost, ale presentovali ji sobe a jinYm jako samoziejmost. Sensitivni Evropan by si dal pki takove pkilelitosti, nedal-li si vubec — o jedno, dve, tai, etyki a i pet vic. Angliaanfn staeilo, Ze si dali o jedno, d ye, tai, etyti a i pet slov vic.

Toho rana v autobuse si nejakY mu2 piskal jako pastevec na horach. Tak hezky docela sam sobe, ale hlasite, jako by chtel mam radost a co je yam po tom? Pospichal k milence? Jel na dovolenou? Libilo se mu slunce? Ale ne. PieCeti si noviny. Dostal jsem posledni vydani ne(Dokoneeni na strane 6.)

Strana 2.

HITLER V ROM VOJEVODCE. Nemecka armada nemela v tadne valce za hjavniho velitele, fidiciho operate a zodpovedneho za vojenske vedeni valky, kaprala. Byla vedena vtdy odborniky, at' to byli kralove jako Bedfich Velikk nebo generalove.

I v minule svetove valce hlavni slovo ye vedeni operaci meli generalove. Cisat Vilem, kterk na poeatku valky velmi nett'astne zasahl do vedeni operaci, vynutiv si na povolnem nadelniku hlavniho ttabu, generalu Moltkem, odeslani jedne armadni skupiny z hlavniho, zapadniho valeitte na valditte vedlejti, na vkchodni frontu za neelem posileni Rusy velmi tisnene, Podetne slabe nemecke armady, urdene k obrane vkchodniho Pruska, po druhe ut se neodvatil hrati si na vojevildce. Poznal katastrofou na Marne, co provedl. Ustoupil pod tlakem generacele do pozadi, pfenechavaje zodpovednost tkolenkm a schopnkm vojenskym odbornikum, vyhradiv si jako vrchni velitel pra y° zbavit je veleni, jestlite selhali.

Tak vystiidal generala Moltkeho generalem Falkenhaynem, tohoto pak dvojici v nemeckem narode nejpopularnejtich a nejoslavoyanejtich vojevfidcil: Hindenburg — Ludendorff, kteratto dvojice dovedla sice vyhravat bitvy, ale valku prohrat, oe na konec v katdem ozbrojenem konfliktu jde, na to piece jen nestadila. Jejich autorita byla nemeckou generalitou pine respektovana, i kdyt na vojenske vedeni valky se nazory odbornilth easto rozchazely. Kritika vtak nikdy nevyvrcholila v demonstraci. Proti generalum, nesouhlasicim s nej yyttim velenim, nebylo tfeba ostrYch opatkeni. Nevyhrotovalo se jim popravami a odstfelovanim, jak to &Anil v nedavne teal martal Goering, kdyt se citil povinen obhajovat Hitlera jako hlavniho velitele, ktereho beztrestne kritisovat nesmi nikdo, ani generalove.

Kam to Hitler svkin vmetovanim do vojenskYch veci, jimt nerozumi, znasilriovanim vojeracial a vnucovanim s ykch diletantskkch piana net tak tetce doplatily miliony nemeckYch vojakii, ptivedl, dokazuje jeho posledni fee, v nit ohlatuje, to nemecke, armada nepotfebuje ut velkYch vkbojil ate v kratkem Case po dosateni svkch omezenkch strategickkch cit. j. dosateni Volhy, dobyti Stalingradu a Kavkazu pfejde do defensivy, do valky posieni.

Hitler dela z nouze ctnost. Sam ovtem nemeckemu narodu netekne pravdu, to to jsou ohromne ztraty, ktere si vynucuji pfechod z. valky ofensivni do valky obranne a te'on tuto situaci zavinil.

Nemecka armada nemilte ovtem zvitezit obranou. Mohla zvitezit jen valkou ritodnou, pohybovou, manevrovaci a ph torn jen valkou kratkou. Nejdfiletitejti potadavek valeeneho umeni spodiva v znideni neptitele a v jeho kapitulaci v ease co nejkrattim. Ma-li irtoenik proti sobe ptiblitne stejne silneho a hodnotneho odpuree, tfeba jej podle osvedeeneho Napoleonova receptu vytazovat po eastech. To plati i pro ptipad, to je neptItel dokonce Na Uspech maji rozhodujici vliv hlavne rychlost, pohyblivost, iniciativa, pfekvapeni v pfeskupovani sil, utajeni vlastnich plane, pfekvapeni nov'mi zbranemi, novkmi bojoyYmi metodami, nejneelnejti vyutiti easu.

Dobkvani velkYch prostora nehredo zvlatt' u Nepoleona rozhodujici roli. Hlavni jeho smefovalo vtdy k rychlemu znieeni neptitele. a.su daval za vtech okolnosti pkednost pied ziskem, spravne svilj nazor ochivodriuje tim, to ztracen' prostor lze vtdy ziskati, ztracenY da,s vtak nikdy.

Tyto hlavni zasady valeeneho umeni vtak kapral Hitler nebyl s to pochopit. Ujav se sam veleni a odsunuv generaly na vedlejti kolej, nemohi ovtem jinak, net ztroskotat.

Generalove Vilemovy rise dovedli dvoufrontovou valku zmenit na konec ve valku na jedne fronte. Hitler, jak vidime, dovedi opak toho. Z podateeni valky na jedne fronte dopracoval to do ztraceneho zapasu na dvou frontach. Otevfeni druhe fronty flea, na sebe ut dlouho dekat. Jestlite cisaftti generalove na konec jedne fronte jen v dusledku nenahraditelne ztraty easu, kterk pracoval proti Nemecku stej

vEsit•ich

ne tak, jako pracuje proti nernu v duatiaim konfliktu, valku prohrali a museli prohrat, je vylouden°, ze by Hitler pH valce na dvou frontach mohl zvitezit. Lze se divit tomu, to tohoto diletanta a hrobate bleskove valky, jit jedine nacisticke Nemecko mohlo vyhrat, tak dlouho, ovtem vlastni vinou odsunovani, ptezirani a znasilriovani generalove zadinaji ostte kritisovat, zlehdovat, zesmetriovat a zadinaji proti nernu i revoltovat? Ozkvaji se vtak ptilit pozde. I kdyby se jim podatilo Hitlera z veleni odstranit, nenapravi ut nikdy tkody, ktere svou dosavadni tfiletou pasivitou napachali.

Nemecko neina nadeje, to by za veleni gene1110, i tech nejleptich a nejzdatnejtich, jetHitler odstranil, mohlo piece snad zvitezit. o hlavni sve triumfy.

R. Smetanka.

V JE TOME 130 LET. Arnott Sommer.

Rozklad se zapoCal. Velka armada, ttvano.

Rusy, kteti neznali oddechu, rozpadava se v prvky — den ze dne viditelneji. V Napoleonove bezprosttednim okoli byla jette kazeri. Kolem cisate byli Vestfaltti a gardove pluky. Jim bylo slibeno, to ve Smolensku najdou zimni ubytovani.

Zadalo snetit. A za dva dny zmizela krajina, jako bys j bilou houbou smazal. Nebe a zeme utonuly v hrtzne belobe, jejit neposkvrnena dirost stoupala lidem k hlave jako vratedne opojeni. Najme vojaci z jinni Francie, nezvykli hrube mrazu, potaceli se na pochodu jako opili. Stihani prudkkmi zachvaty •neodolatelne ospalosti, hroutili se nahle a mizeli, polykani snehem.

Po obou stranach silnice leteli mrtvi, blatenk fasiney na ztuhlkch tvafich, odi vyjevene. Nechapali, jak je smrt lehka a ntijemna.

Lee Napoleon netrpel malatnosti: slibil armade zazrak. Smolensk byl jmeno, jet dal zaslibene zemi. A slovo cisatovo dodalo vojslann sily. Videli ho v sedle, jak miji vlekouci se kolony — milostive botstvo. Jen On dokate zachraniti je z bileho pekla. Vojsko mu vefilo.

A koneene bylo videt na obzoru starobyle kupole a vete mesta. Tak bylo kfitakilm, kdyt shledli vidinu Jeruzalema, svateho meSta: raj, na jehot prahu stanula nadeje a vira techto vojakil mel nebesa postell, v net motno ulehnout, kuchyne vonici teplkin jidlem a vytopene jizby.

Ale pfedevtim postele s mocnkmi ruskkmi duchnami jet se stropu dotkkaji.

Vtechno se dychtive hrnulo do rizkYch bran.

V klikatkch ulicich dmuly se viny lidstva. Mnoho mutt bylo utlapano k smrti. Lhostejne Alapall po nich kamaradi dal. Za vraty mohutnYch mett'ackYch domil eekal kYteny, vysnenk odpoeinek.

Ale vrata byla zamknuta a nebylo otevfeno klepajicim. Patby rozbijely zutive vkpine bran.

Na vetfeke vycenily Umrldi chrup prazdne kuchyne, nahe stony jizb a yksmetne studena, ohnitte kamen. Poznatek, to ye Smolensku neni co jist a neni elm se zanfat, prisobil vratedne.

A snehu — mazlaveho, rozbfedleho snehu pc) kolena. Od Moskeyske brany at k Dnepru byla zem poseta mrtvolami lidi a zdechlinami zvifat. Prapory, bubny, povozy, zbrane a nafadi enely ze zmrzlYch kalutin jako pfizradna Pied guvernerovkm palacem, kde byl ubytovan Napoleon, tisnil se da y stratidel. Vojaci, rortfeseni zimou a zimnici, navlekli na sebe kde jak kus cam jeho se dopidili. A tak tu stall vojaci v kamizolach pies uniformy, v plesovkch robach, kozackkch plattich, lokajskych livrejich; v sutanach a k tomu na hlavach pitvorne beranice tide, natal v matkarnich Aborech a jini v kutich, jet stahli padlYm konim. A vtichni tu eekali, at se objevi Napoleon, ktereho chteli videt.

Volali ho jmenem, jednotlive, sborove, prosebne a na konec vkhrutne. At se pohnula zdclona. Cisat stanul v okne, buy* jako stem, oei rozeviene a ztrnule. Micky pattil na shromatdeni, podobne spite horedne vidine deliria net regimentu vojaka. Vtechny tvele se zvedly. Strbane rysy a zapadle oci setkaly se s pohledem cisatovym.

Napfed bylo ticho, z nehot sel strach. Pak kdosi zaldel. A jako by byl vyktikl zaklinaci

Ve stTedu, dne 13. ledna 1943. heslo: poste vyletely vzh-nru. A lido ' ..tekali a vyli jako vlci. Kletby proti Napoleonovi a nadavky yzate z etvrti marseillskYch zatracencii.

Hlasy znely chraptive a zoufale. Techto pet set mutt si uvedomilo, to jsou ztracenci, to byli zahozeni . . . Ale net zhynou v blate ulice, chteli jette z pinkch plic zatvat cisati do oei nenavist a vedomi, te byli zrazeni. Ate se boji.

KkeeovitY paroxysmus nenavisti trval etvrt hodiny. Cisat stal nehnute. Ani sval v jeho tvati se nehnul. Jen zuby se zatinaly do dolnlho rtu. Zdalo se, '2e Napoleon je rozhodnut vychutnat kalich sveho poniteni at do dna. Bylo zfej me, to nemini odstoupit od okna.

Pojednou se nad prostranstvim rozklenulo ticho. Start' podclustojnik gardy stal na obezdivce katny. Maval praporem a zaptisahal vojaky, aby se vzpamatovali. Za Dvinou to je dobre zimni ubytovani. 2e je tfeba pochodovat v kazni to je spaseni, a zastat zde znamena pry smrt.

Kdyt stark vojak zakoneil vkktikem "At' tije cisat!" odpovedelo mu stratne ticho. Chveje se na celem tele, seskoeil sertant s obezdivky. Neochotne mu udelali misto. A potom se da y meal rozchazet.

Lee katdk z odchazelicich vojaku podival se jette po cisati, jent brvou nepohnul a stal i nadale jako socha. Nektefi vojaci na cisate zamtikali, nekteti mu kynuli rukou — na znameni svefepe dilvernosti. Mut za oknem nebyl ut botstvem, nebyl ut nadzemskY. Stal se jednim z nich — ztracencem, jako kat- 0 jink . . . Zmitaly jim stejne viny blata jako ostatnimi. Cisat byl troseenikem, jako vtichni ostatni.

Napoleon setrval u okna, dokud posledni z demonstrantt neopustil namesti. Tim poslednim pak byl vojak v blaznive matkarade mnicha, jent odchazel krokem burleskne parodujicim chtzi kneze, a maval rukama gesty blasfemickeho tehnani.

Teprve, kdyt tento vojak zmizel, odstoupil Napoleon od okna. Po brade tekl mu pramenek krve.

Potom rozkaz, aby mu pfivedli kone. A neeekaje na poboenika skoeil do sedla. Pak zase znehybnel, hledaje po pameti ()tete, jet mu vypadly ze zkfehlYch rukou.

Pak pobidl kone a dal se rychle smerem k Minske brane, v mlze, v nit se koneene ztratil.

V Ponemeovani s eesiOch obci.

New York. (OTK.) — Podle zpravy pratskeho listu "Neuer Tag" ze 17. listopadu byly otevi4eny v jihlayskem okresu "v ramci daltiho vybudovani domovii Hitlerovy mladete" v sobotu a v nedeli 3 vkchovne Ustavy nemecke Hitlerovy mladete. Otevteni domovil nemecke mladete v Nemeckem Brodu, v Tfetti a MorayskYch Budejovicich provedl vadce velitelstvi fitskeho vedeni nemecke mladei pro Oechy a Moravu "Hauptbannfiihrer" Zogelmann. "Kreisleitter" Letz z Jihiavy "vkraznkmi slovy ,ptedvedl mladeti ubytovane v domovech jeji dulezite zavazky". Slavnosti byli pfitomni zastupci strany, statu a vojska. Do MorayskYch Budejovic pkijel "Kreisleiter'' Bornemann ze Znojma.

Podle seitani z roku 1930 bylo v Nemeckem Brodu 51 obyvatel nemecke narodnosti z celkoveho poetu 9,896 obyvatel, v Tfetti 45 z 4,932 obyvatel a v Mora ysk'ch Budejovicich 22 z 3,933 obyvatel.

V Zmirneni zatemnovacich.

New York. (OTK). — PratskY list "Neuer Tag" z 15. listopadu uvetejnil tuto zpravu: "K dosateni hladkeho poulieniho provozu a k ulehdeni .grace zamestnaneho obyvatelstva byl stanoven eas pro zatemriovani v Protektorate at do 31. prosince 1942 od 18. do 6. hodiny, adkoli normalni zatemneni trva od zapadu slunce do vkchodu slunce. Toto vYjimeene opatteni mute byti zachovano jen kdyt bude podniknuto vte, aby i pii leteckern poplachu (v mistech s poulidnim osvetlenim jit zhasnutl svitilen) za normalni zatemriovaci doby nastalo Upine zatemneni. Jest tedy v zajmu vtech postarati se o nejlepSi zatemneni pH hrozicint neptatelskem neletu.

Ve sti• edu, due 13. ledna 1943.

oda dopisovateisky7 I.41■0•■•■0■1.111■0011DimMin,••••.■o■wo./.<1.■0■1.11.0.1110.0■00)

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zivadne polemiky, potadatel. pfeciklada ve smyslu stanov Tiskovemu Mom, k vlastnimu rozhodnuti.

Dallas, Texas.

Mili etenafi Vestniku!

Stojime na prahu roku noveho! V myglenkach promitame co jsme zakili v roce minulem. Co nam dal 1 vzal vime, ale co na nas eeka? Pied nami stoji same otazniky. Co nam pfinese rok novY? Jak bude? Jake osudy na nas Cekaji? Tak a podobne se ta gi jedinci i narodoVe vgech nisi.

Hrtzne obrazy z valeenYch boji gt' mame pied odima a jinYch smutnych udalosti, ty velke ohne v Bostonu, kde skoro 500 osob pfi glo 0 tiivot, givelni pohomy a jine.

Zspravy z bojigt' jsou priznive, zaCinaji se obracet v na g prospech:'Rusove udatne vraci i arokami nacistickYm luzam jejich bestialni krutost, se kterou se vrhali na narody i bezbranne, pokojne, inteligentni obeany, mute starce, geny, deti. A cog ten vYkvet Ceske inteligence, studenty pra gske university. Kam padla ruka nemeckeho barbara, tam zanechavala za sebou spou gt' sve krutovlady, prosaklou nevinnou krvi lidskYch obeti, ktera void po (odvete a zaslou gene odplate. O, keZ' to zadtovani je dokonale a ye vetgi mire vraceno, nek oni rozdavali. Padne si toho zaslou gi i ty glute krysy japonske. Vidite, ge je to nas vgech pfani do noveho roku, aby se ,nam ti nagi hoSi drazi vratili brzy givi a zdravi s palmou viterstvi!

Vge tomu nasvedeuje, ge jitienka svobody neni uz daleko pro vkchny narody.

Agi dospejeme epet k novemu roku, ke g bychom si mohli navzajem fici: Zvitezeno! 0vgem bez velkYch obeti se toto viterstvi neobejde. ' na to kap" se vydaiilo Divadlo "Parr Cap nad odekavani vYborne. Finaneni vYte gek byl skvelY. Men jsme opravdu peknou nav gtevu, i nagi staff pfatele se dostavil,i z Ennis pi Herzanova se synem a ses. pi. Pavelkovou, p. T. krabanek, ktery mne povidal, ge jeho piitomnost mam ja na svedomi, a byl spokojen, pravil, ge nelituje ge piijel. Z Fort Worth pi.

Sitakova, s dceru gkou Bogenkou a take pravila, ge divadlo bylo velice pekne. Dale mang.

Kofnovcovi z Kaufman s rodinou ubezpeeovanelituji, ge dojeli; umime pry dobie zvat.

Sylvestrovska zabava nebyla sice tak navgtivena jako jinx leta, ale nav gteva byla dobra a jak se zdalo, ka gdY se pekne bavil. JO. take, ale v kuchyni s vypomoci pi. 6 ejchanove a Jureikove. Na Sylvestra bYva hodne cizich hosti, mne neznamYch. Z Fort Worth k nam dojell p. a pi. Milankovidovi, p. a pi. Wiks, p. a pi Hejlovi a syn a velmi dobie se u nas pobavili a my jsrne je u nas radi videli.

Na ruskou pomoc. akci mne dali: pi. Malikova $1.00, pi. Kraftova $1.00.

Pi. Ctvrtnikova mne laskave zaslala jeji divadlo co sepsala, "Osud vesniaky Lidic" k pfedteni, abych pry mela ye svatky vanoeni co dist. Dala jsem ho pietist i na gemu re g. L. Tobernemu, a oba jsme se shodovali v asudku. Je to velice pane zvla gte ty pekne zpevy, jako perliekami protkane. Pisatelka si zasloutii vfeleho obdivu za jeji hodnotne dilo. Jen kdyby nemelo tolik osob! Mela velice gt'astnou ruku, ze to mohla obsadit. V gdyt' i z velkYch eeskYch osad ze severu Cteme stejnou stignost. Vge je na vojne, nemame dost V tomto kusu je 20 osob, 10 mug . a 10 gen a proto v dne gni dobu tekko k obsazeni.

Ale vekim, ge pi. C. nezastane jen pii tomto jednom kusu a kdyk se ji dostane povzbuzeni vefejnosti (deho g si opravdu zasluhuje), se pusti do dalgich divadel. Pfeji ji zaslou geneho aspechu, jen prosi, nee°, co i U. nas bychom mohli hrat, a to nesmi bYti mot osob.

Tak, mile deti, nezapomerite pfijit do Sokolovny 3. nedeli t. j. 17. ledna, do na gi schtzky!

Posledne vas moe malo pfi glo. Omlouvam vas.

VESTNiK Bylo to mezi temi svAtky v§eeko rozhazene.

Zalegi pouze na vas. Chcete-li, pfijd'te, je to pro vase dobro. Ja yam svaj 'das rada venuji, kdyg budu videt, ge mate o to zajem. Pak-li ho nemate, tak toho nechame. To bude zaleget na torn, kolik se vas dostavi 17. ledna.

V.gem nagim hojnYm pfateltim dekujeme za vanoeni vzpominky. Dochazi nam jich katiclY rok znaenY poeet, co g nasvedeuje, ge mame mnoho pkatel, cot nas Br. John Filipce stihla zla nehoda, vrazila do nej kara nedaleko jeho domova v noeni hodine. Rodina doma ani netugila co se stalo, ag jej nagli rano v nemocnici v bezvedomi, v kterem byl po nekolik tYdna. Diky Bohu, zadina se z toho probirat a my elenove fadu Jaro mu pfejeme, aby se k radosti rodiny i rids brzo pozdravil. ZadnY z nas nevi, kde na nej negtesti deka.

Br. redaktorovi dekuji srdeene za uvefejriovani myth dopisa a tem mnoha uptimnYm prate', ktefi mne vybizi k psani, take.

Pfeji vgem St'astnY, veselY novY rok!

Boena Valeikova.

V itad livezdnatk Prapor Cis. 55, Tours, Texas.

Nasledujici afednici na geho fadu byli zvoleni na rok 1943: Za pfedsedu br. Jos. Pavlieek, za tajemnika br. A. E. Petter, za aeetniho br. Louis Gerich, za pokladnika br. Jos. Krema, za mistoptedsedu br. Louis Kapavik.

A. E. Petter, taj.

V Flatonia, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Nag tad Pokrok Flatonia Cis. 103, pofadal vYroeni schazi v prosinci a tito afednici byli zvoleni: Pfedseda F. W. Vyvjala, mistopfedseda Jan oii'maf, tajemnik Alois Dostalik, poeetveda E. V. KopeckY, pokladni L. J. .8andera.

Dnes, co toto piSi, je zima a tak se dobie sedi v hauze psi peci. Noveho nic nevim, tak zatim pro dne gek dost. S pozdravem, Ed. J. Sandera.

V Temple, Texas.

Mill etenati a ctene, redakce!

Vgem y am posilam srdeenY pozdrav v novem roce a dekuji pekne redakci, ktera mi opravuje chyby v myth dopisech, neb bez jeho opravy by vypadaly bidne.

Mill etenaki, pig te take Cesky, aby nas bylo vie, ja vtidycky hledam, ale gadnY nepigete.

Take se y am musim pochvalit, ze jsem od pani Bedkove dostala na pekne gaty, darek co mi byla slibila. Dekuji pani Beekove. Na vanoce jsem se mela dobie, mot darn jsem dostala, ale pochlubim se yam, 'g e jsem dostala velikou panu a to mam nejrad gi; to mam darek od mojich dvou bratra, Albert a Charlie.

Na svatky nemohli pkijet doma, tak moji panu nevideli. Oni dali penize Santa Clausovi, a on mi panu koupil.

Ve g kole nam, deft' program pokazil, ale v kostele jsme men velice peknY program a bylo tam mnoho lidi pfitomno.

Mili etenati, ktefi mate narozeniny 24. ledna? Jo: budu miti 10 mica. Ktefi mate narozeniny na ten den, po glete mi "Bithday card" a ja vam oplatim.

Tak to bude vg ecko. Mejte se veci dobie a pigte take. Jsem Vage, Dorothy Martinek, • Route 4, Temple, Tex. V . Podekovini a doportgeni!

Hungerford, Texas.

Timto vzdavam srdeene diky a Pan Bah zaplat' za vyplaceni nemocenske podpory $24.90, kterYg obnos ses. Anna Matu gek Sr. obdrgela.

Take si dovoluji vg em, kdo chteji bit k nemocenske podpoke opravneni, tuto doporueit. Je to dobra vkpomdc pro ka gdeho elena za tak malt' poplatek. Meli by tuto lacinou pojistku vg ichni elenove S P. J. S. T. miti.

Ses. Anna Matugek, Sr. S actou, V Nejvetgim neg testim pro ne gt'astnika je jeho vSr borna. pamet'.

Strana 3.

Houston, Texas.

Ctend redakce a mill etenaki!

Neminila jsem se hned po novem roce blYskat v novinach, ale lidieky mili, neda nine to pokoje. Ag to uvedu na papir, pak uvidite, mam k psani. Dnegni dopis bude obsahovat veselou ptekvapenku, kterou delaly deti pro sveho draheho otce, statieka St'astneho v Brookshire, Texas, kterY slavil 90 roka na prvniho ledna v dobrem zdravi a na po hied jako nejakY 70-nik, bez eaganu, bez brYli a pamet lepgi nek mnozi my mlad gi. Kdyi jsme tam pkijeli o 3 hodinach odpoledne, stafieek sedel na pfednim porei a vyhtival se, ge pry ma narozeniny a tak ge deka ge nektere deti mogna pfijedou. Nas ge nedekal, ale ge je rad, ge jsme ptijeli, at' jenom jdem 'tie on to oznami neveste. Ja jsem se sveza s p.

Vilem MaleikovYmi a jejich dvema dcerami.

Odpoledne mne uteklo jako voda se vzpominkami, ge kdyg jsem byla co male device, ge jsem tady s mojimi rodiei chodila. Zatim se zadali stafidkovy deti, vnuci a riravnuci sjitidet a tak nas tam bylo mnoho, ze jsme byli jako sardinky v boksiku, ad statiekova ne'Vesta ma 8 svetnicovY dam, v ka gdem oddeleni byla navgteva. Pak zadala to velika hostina, toho jidla vgelijakeho, pivo jsme men, vino take a ani kafe nechybelo. Jak je stafidek milovanY, to se ani vypsat flea.. Jenom byl nerad, ge se jeho 7 vnuka nemohlo dostavit, kteti slougi pro strYce Sama.

Statieek mne pfipominal, ge on rad moje dopisy Cte, at' jen Casto pi gi a ag jsem se tomu musela divit, 'tie nepotfebuje pomoc na Cteni, kdyg bribe nenosi.

Jo, statioku, ja si rada ukratim chvili psanim, kdyti to rad 'Ctete. Ale jak Clo y& zaCne doslYchat pomluvu, tie psal to, neb ono, to to mot nepote gi. Jako na pkiklad v mojim minulem do•ise jsem psala, ge jsem mela debatu se sousedkou; ona si pfala je gte aspori 10 roka valky, aby si lide pomohli, ge jsou tak yelike platy. Maj ty smutku, jak mne to ranilo, kdyg mne milj piitei sdeloval, ge v Crosby si o me bide povidaji, e ja chci je gte 10 roka valky. No to by si strYc Sam vzal oba moje chlapce, kdyby mela trvat valka je gte 10 rola To je hanebne pfekrucovani sloe. Bohugel mnozi lide si nevezmou dost Casu na to, co povidaji. Povi to svemu znamemu s poznamkou, ge to ten, neb onen psal, a je pomluva hotova. A neg se to dostane na prase misto, tak zas ug maji nektereho jineho na mugce' a polemika jde dal. A vypada, ze lide si od podobnYch veci nemohou odvyknout. NekterY elovek si ani neuvedomi, jak je to tetko takove nepravdive veci poslouchat ,a stale ma iismev na tvaki. A mnohdy by tak rad fekl co si mysli ,ale neodvaii se odpovedet, ponevad g nema v sobe dost odvahy ,aby se s nim pfel, a obydejne ten slab gi zastane pozadu. Tak tim padem, statieku t'astnY, ja ochabuji v mem psani.

Jegte jsem zapomela napsat, ge stafieek t'astnS7 loYva., u sve nevesty a jeji deti, kde si pied lety udelal domov ,a ted` po amrti sveho syna je tam tak obliben jak bYval calve, aekoliv nevesta je nemeckeho pilvodu, ma •sveho tchana rada a on pry se nesmi od ni stehovat.

A tak koneila na ge novorodni pfekvapenka, s pfanim mnoha zdravi a jegte mnoho giti, a brzke ukoneeni valky.

Tobe pani Marie '8 t'stna a Ello Kagparova, v Brookshire, Tex., sdeluji moji hlubokou soustrast nad amrtim va gi sestry, ktera zemfela asi v ten samY eas, co my jsme oslavovali ty gt'stne narozenirry.

A Vy, pani Anna Kusakova v Sunnyside, neplaete nad odchodem Va geho syna k vojsku, vgdyt` on se zas vrati a teprve yam bude vypravet kde byl a co vial. Radeji se usmivejte, aby jste se toho do gila ,a on bude na Vas jste take bojovala. hrdY, Dnes, 6. ledna tady maim psi poeasi, ale jinak neni. Ale i to pfeekame a bude zase pane, Se srde6nSTm pozdravem, Anna Orallova,

Strana 4.

J)

pi'ipomiM.trn — vypravoval ml OSUD si f v driverne chvili ptitel advokat s jakou i)echuti jsem poprve vstoupil do kancelate dra Pochopig ji snadno, as ti vylidirn tehaejsi syYch nazort.

Zvolil jsem si studium pray jedine proto, abych vyhovel pkani sveho otce. V pravde byly mi nejen vgechny etyti fakulty, nybra vribec kaade obyeejne povolani stejne proti mysli.

Protivilo se mi cele uspotadani spoleenosti a duch mrij snil o svete lepgim, neskonale krasnej gim, do nehoa bych se i nyni rad ptestehoval, kdyby neleael pouze v horkYch hlavach neprakticke mladek.

Prave kdya jsem odbyl prava, zemtel mi otec.

Rana ta prudce mnou ottasla, ale pketrhla zaroyal jedine pouto, ktere mne dotud vazalo k nenavidene spoleonosti. Mohl jsem se nyni zcela uchYliti do sveho idealniho sveta. Odmitnuv s opovraenim myglenku na dalgi zkougicy a praksi pravnickou, usadil jsem se u sve dobre matky, zijici ze skrovne pense ye starem loveckem zameeku, jeja milostiva, vrchnost venovala za ritulek vdovam po svYch ritednicich.

Byl pro mne jako stvoten. Les hlectel mi do okna, kdya jsem otevtel se gle, sktipave aaluzie, les, krasnY les tahl se kolem podivne rokokove stavby daleko na v gechny strany. Taal jsem volne mezi omgenYmi kmeny, lehal na mechu a sptadal pti gumeni borovic velkolepe basne, ktere by jiste zaznivaly celYm svetem, kdyby se byly vtelily v inkoust a papir. Ale nechtelo se jim do takoveho bidneho roucha. Pokou gel jsem se o to, ale v gechny pokusy koneily nevrlYm Skrtanim a trhanim to tro gky, kterou jsem svedl na papir. Vgechno vypadalo na nem tak mdle, tak suche, tak ottepane. Ani matnY odlesk myth zativych vidin. Zdalo se mi, k inkoustovYmi kliky haky spi ge jen poskvrriuji jejich vzne genou krasu. Zprotivilo se mi koneene me vlastni pismo. Ptestal jsem nadobro pachtit se po vYrazu sv3ich my glenek a kochal jsem se pouze ve volnem mlhavem jejich vineni.

Ale z tech blaknYch polosnri vytrhla mne brzy drsna skuteenost. Mtij otec zanechal nektere diuhy, jea matte bylo splaceti ze skrovne pense — nouze zahnidila se v nagem pribytku — a v oeich dobre matieky vital jsem nemou vYeitku, ze mladYmi svYmi silami nijak neptispivam ku zlepgeni nageho osudu. VSTeitka tato byla tim bolestnej gi, k zirstavala amou. Tak se stab, se jsem jednou v hrdinnem odhodlani k nejbliagimu okresnimu mestu. Tisice briliantovYch jisktieek skakalo vesele po umrzlem snehu„ kterY chrupal pod nohama, a pojinenST les, chvilemi tine praskajici, podobal se pohadkovYm hajrim kti gt'alovYm. Ale mne znely ty zvuky jako ohlasy me vlastni stenajici du ge a ta zimni kra,sa nedovedla rozjasniti oci vyhnance, jen opougtel navady pteludovy raj. — V meste za gel jsem ptimo k dru Kalinovi, kterY bYval sptatelen s mSim otcem. Uvital mne vlidne a vyhovel po kratkem ptemY glerri me gadosti, abych byl ptijat do jeho kancelate.

Na to mel ke mne ob girnY vyklad o "vznegenem, ale obtianem" povolani pravnickem. Liboval si patrne ye sve teenicke improvisaci, jia provazel posuriky velmi dristojnYmi, nemaje ovaem ani tugeni, se jeho sttizlivY zjev s roz gafnYm, obtloust1S7m obltdejem pod sametovou domac' eepielcou budil v mem basnickem duchu jen pohrdlivou soustrast a ae jsem steal potlaeil trpkY risme y, kdya se v teenickem zapalu svem vyginul na "kneze ye svatyni spravedlnosti".

Svou tee ukoneil slovy: "Ba jest moane, velice mbar* se zasvetim i sveho vlastniho syna" — ph torn vyslal na mne pies brejle py gnY po, hied i opakoval drirazne — "ano, sveho vlastniho syna posvatne shine prava". Nevedel jsem tehdaa jeate, jakou vahu ma toto jeho prohlageni.

Propustil mne s uji gtenim, 'ae u neho najdu dosti podpory a poniricek k dal gim studiim, ph eema ukazal do gereho kouta kancelate; mne vaak obegla lehka hrriza, kdy g jsem tarn spattil ohromnou sktin, nad nia sealoutla bohyne spravedlnosti nestranne vaaila v rezavYch vaakach mnoholetST prach a v nia tlaeily se za kalnSrm sklem aiky mohutnYch pravnickSTch knih v geclivC vazbe.

Vt8TNfB

Napoleon.

Svatopluk tech.

Tak jsem se dostal do kancelate dra Pravoslava Kaliny. Me slrigne bylo arci velmi skrovne a ma prate zalekla s poeatku jen na vyplriovani tigtenYch blanketri a v opisovani. Naae kancelat byla mistnost podivuhodna. Skladala Se ze tti nepravidelnYch prostor, pinych koutri, milt a tajemneho pologera. Ptieinou romantienosti to byla okolnost, ae nabyl dr. Kalina nahodou vlastnictvi domu, kterY byl snad nejstargi budovou v meste a pamatoval se jeate na pestrY aivot mestskY stoleti gestnacteho. Doktor upravil si v jeho ptizemku kancelat tim zpilsobem, ae dal prolorniti huste zdi, MI6 od sebe tti bYvale komnaty patricijske, a se ptivolal na kernale steny nezruenej giho malite pokojri v meste. Ale prolomeni sten nedovedlo zahladiti malebnou rohatost sloneenYch prostor a take boj malite s po gmournosti sttedoveku stal temet bez Dspechu. Muj pult staff v nejmengim z onech tiff oddeleni. Vypadalo z nich nejpochmurnej gi, a rezavY hak, treici z temene klenuteho stropu, budival ye mne ptigene piedstavy vytahovani na sktipec a jinYch podobnYch vYjevii davneho prava ritrpneho.

Ale za to byla jedinYm oknem to mistnosti dosti pane., vyhlidka. Videl jsem distY dvorek, ripravnou zahradu doktorovu a lesnatou mestskou krajinu s modrYmi vrchy v pozadi.

Tato vyhlidka byla pro mne tolik, jako hezka marginalni malba ye starem foliante. Jak easto zaletal mrij zrak pies obrubu suchYch pravnickYch spisri na at'avnatou zeleri zahrady, jak east() okkal pohledern na modre viny horstva v dali, jak east° pobavil se zmotenY duch poletern vrabeika s haluze na haluz nebo tancem belaska kolem velikYch rriznobarevnYch kvetri topolnic !

Ostatne musim ji g vyznati, ae byla do to postranni arabesky myth suchoparnYch spisri vpletena take lidska figurka. Jedno utie tel.° dived a na nem hlavinka neana a skromne sklonena jako kvet fialy. Vidal jsem tu vzdug'nou podobu eastokrat na dvorku mezi strakatou drubeai a v zahrade mezi pestrYmi kvety. Znal jsem take jeji jmeno: Jarmila.

Musim ti kratce vysvetliti privod tohoto basnickeho jmena.

Je-li opravdu kaade dite stupinkem do nebe, byl mrij aef jia napolo svatSrm. Devetkrat zavital tajemnY Cap do jeho domacnosti s buclatYm andilkem v zobaku. DivnYm roz,marem osudu pkinagel pokaade — deveatko.

Sef nesl sve atesti s mysli stoika. Mluvival aertem o syYch deviti Musach. Ale po kaide takove eapi navateve pozorovali na nem v kancelati znaky upjateho ptemY gleni. Ptechazel z kouta do kouta s Belem hluboko svislYm, s rukama na zadech, mumlaje nesrozumitelna, slova. Zahloubaval se take do nepravnickeho oddeleni sve knihovny a staval se horlivYm etenatem ver gri a krasne prosy. t asem pak pro glehovalo jako svetelnY paprsek tajemnSun tim konanim polonahlas prone gene slovo: "Vlasta" neb jive podobne jmeno aenske. Jia chape g zajiste vaechno. Z podatku nemel gef velkych obtiai. Prvorozene dostalo se krasneho jmena Boaena, za ni nasledovaly: Olga, Ludmila, Zderika, Milada — ale ph aeste ocitil se jia nomenklator v rozpacich. Nahodou dostal se mu vaak pod ruku Machtiv "Mar' a po pfeeteni prvnich stranek vydralo se mu z fist: Jarmilo! Jarmilo!

Jarmilo!

Kdya jsem k dru Kalinovi do prakse vstoupil, chodival jia na prochazku s celou stupnici diveich bytosti, prodluaujicich se zvolna od male Pravoslavy as k velike Bokne.

Ba, za tim diveim vojem videl jsi rig take ozdobnSr detskY kbearek, z jeho hedvabnS rch zaclon vyzirala rtigova, tvatinka muaskeho potomka pane doktorova. Ano, tomuto koneene k deviti Musam ptibyl to Apollo a byl — rozumi se — uvitan s vytraenim, jako vzbuzuje prave jen ptichod boaskeho hosta.

Jeho jmeno nezpilsobilo tiadm",ch starosti; bylo mu jia davno ptedureeno, jakoato plod rivah

Ve stiedu, dne 13. ledna 1943. nejpeelivej gich. Znelo proste Jan. A kdykoli se nekdo blakneho otce tazal, je-li to Jan NepomuckSr, ci Kttitel, ci Evangelista, ci jmy, pkiklonil se vzdy s usmevem k uchu tazacovu a zaclarieje si nadto usta rozestrenou dlani, za geptal, ze to bylo slyset az za druhe dvete: "2ialca".

V kancelati vaak ujalo se pro maleho Jana Pravoslaviee ptijmi Napoleon. Povstalo odtud, ae dr. Kalina, nadgenY ctitel velikeho Korsidana, as desatY den po narozeni sveho prince v jeho eele a pohledu jakYs genialni napoleonsk vyraz spozoroval a toto sve pozorovani kancelatskemu personalu nezatajil.

Jan Z. Kalina byl v dobe, kdy jsem ho poznal, mato vyhrnuteho nosu a jasnYch, ponekud udivene ztrnulYch a vypoulenYch oci. Oblideji tomu vYborne slugel haelcovanY snehobilY eepeeek, z jehog krajkove obruby, protakne blankytnou pentli, spa.dal do vysokeho vela chomaeek svetleho vlasu.

S poeatku zaptadal gel rad pravnicke rozhovory, odporueoval mi pomricky ke studilm a vyptaval se, kdy u2 zakousnu se do toho trpkeho jablieka zkou gky; nartzel na zvY geni slugneho, as se stanu zpilsobilYm k substituci; ba dostavalo se mi dokonce cti, ae jsem bYval s koncipientem ptibiran do consilia o spletenej gich phpadech, ovaem vice jen pro me povzbuzeni a ptedev gim, abych se obdivovati mohl pravnickemu drimyslu aefovu. Ale snad spozoroval, se nemam smyslu pro vznegenou krasu Themidy; snad omrzelo jej marne poptavani po zkougce, snad ztratil nadobro viru v mou hvezdu -pravnickou — bud' jak bud', ustupoval jsem vice do pozadi a ztratil se v nem naposled ripine.

Consilia konala se jia beze mne, gef ptestal se mnou mluviti o zakonech a zkou gkach a pak Silo mne od ostatnich mundantri jia jen milostye osloveni: Kollego! AvSak i to kollego! stavalo se ma.tnej gim a neztetelnej gim, kradlo se plage pies neochotne rty, as zaniklo docel•.

Stal jsem se pouhYm panem Bene gem, pouhYm jmenem beze vaeho vYznamu. Dr. Kalina uvykl si patrne jia povaaovati mne za existenci ztracenou.

Sam hubenY, vyeouhlST solicitator, kterr vypadal jako vtelena, exekuani aadost, shllael na mne pohrcllive. Ba klesl jsem vaanosti as i pod mundanty. Ti opisovali alespori spravne, kdeato v myth opisech vyskytovaly se kaadou chvili poklesky, svedeici o bajeene rortraitosti.

Jeden takovY poklesek uvedl mne do rozpakri zvlagte traplivYch. Kdysi vytitil se totia dr. Kalina ze sveho oddeleni, mavaje prudce stejnopisem aaloby, kterou jsem piked tim opsal.

"Pane Bene gi! Pane Bene gi!" volal zlovestne.

"To jia ptesahuje vaecky meze. Na koho je aaloba Bubinkova?"

"Na Barboru Hubdalcovu", odpovedel jsem ye zle ptedtuge.

"Inu ovaem! na Barboru a nikoliv na Jarmilu! Tot' hrozne! Jarmila a Hubadkova sam Bah vi, kde se yam namatlo takove spteaeni! Snad jste dokonce nemysiel na mou Jarmilu?"

A dritka aefova doznela v boutlivem smichu, do nehoa ochotne vpadl kancelatskY personal s koncipientem v eele.

Jen vtelena exekueni aadost, ktera byla smichu naprosto neptistupna, vrhla na mne pies kalne brejle pohledy jedovate akodolibosti.

Ja tu sedel zdrcen, s planoucim rumencem na tvatich; aefovi ovaem ani z daleka nenapadlo, ae by tato eerveri mela privod v neeem jinem neali ye studu pro spachanY ptestupek.

Ostatne, ma tehdej gi vzdugna, laska nebyla ani s to, aby vzbudila otcovske znepokojeni. Avgak ptigel vas, kdy zadala ptece nabYvati hmotnej gi tvatnosti. Ptiletelo jaro a Jarmila, verna svemu jmenu, prodlevala rada v zahrade, jejia vetve nyni zanily vonnYm snehem kvetovYm. Ph tom stavalo se leckdy, ae se naae zra ky setkaly. Kaade takove setkani bylo pro mne udalosti. Vady zanily mi pak dlouho jeate do doge ty dye velke krasne hvezdy, svitici ze sniveho stinu dlouhYch dernYch tas.

Pak sbliaili jsme se jeate vice. Nadchazel jsem si ze sveho ptedmestskeho obydli do kancelate zadnim vchodem domu okolo zahrady a pies dvrir. Za krasneho kvetnoveho jitra krieirn tak

ye stedu. dne 13. ledna 1943. paiel prcsteho plotu zahrady, kdy v torn zvonivy hlas a smith zavadi mirj pohled na skupe ni, ktere razem zastavilo muj krok a pobidlo me srri ce v rychlejai tepot. Mezerou spletenych vetvi, huste obsypanYch belora2ovYm kvetem, vyklanela se pies plot sinava tvat Jarmily, dr2ici v loktech maleho Jana. Deck° ttepalo netrpeliye ruekama a divka smala se mu a chlacholila je — na caste ptede mnou le2elo earstve utr2ene poupe rii2ove, ktere patrne decku pies plot vylanutemu z rualy vypadlo. Pozdravil jsem mlaky a zdvihnuv poupe, podaval jsem je robeti, ktere se ho radostne zmocnilo neobratnYmi ruelami. Uzardela divka naklonila ke mne hlavu a zaaeptala: "Dekuji, pane Benear!"

Nepromluviv ani slova, odeael jsem s nejapnou poklonou.

Tento nepatrnY vYstup zdal se mi ohromnYm krokem ku pfedu. Myalenky me zamestnavaly se dlouho kaldou jeho podrobnosti. Jeji oko laskave na mne prodlelo, me nehodne jmeno zachvelo se na jejich rtech, jeji hlavinka zabYvala se chvili mou nicotnou osobnosti!

Jeate nekolikrate opakovaly se podobne hluche vYjevy, ba jednou vymenili jsme ji2 nekolik slov o krasne povetrnosti, ale dalai styky byly ptetr2eny nahlYm jejim odjezdem. Vy2adala si ji nejaka, tetidka v Praze. Zbyla mi tu opetne jenom vzduand Jarmila myth snu.

Maly Jan rozvijel se zpasobem podivuhodnYm. Ve vaem jeho detskem konani obrakla se ji2 genialnost. Dr. Kalina ptindael ka2dou chvili do kancelafe bulletin o nejakem ptekvapujicim pokroku sveho milaoka. Zazraene dite kalo ji2 "tata", tahalo chuvu za vlasy a dostani zoubku bylo mu praVou hraekou. 8ef ptinaael ku podivu zhusta zvest o novem obohaceni dasni synadkovYch a einil to v2dy s tvati vitezoslavnou, s jakou as at'astnY digger soudrulram svYm oznamuje nalez noveho diamantu. — Pedant solicitator oznadoval kahle takove saleni doktorovo darkou a ohlasil nam po ease, 2e ma nas ne2nY hrdina v irstech ji2 dvakrate tolik perlieek, kolik zubil miva kaZdY odrostly ob3dejnY smrtelnik.

A co2 kdy po ease malt Napoleon vykonal svfij prvni viteznY pochod od kamen k pohovce!

Ne, nebudu ti halt jeho dalai drahu hrdinskou — byla by to cela. kronika. Povim jen, 2e se jednou — dr. Kalina byl prave u soudu — zlehka otevfely dvete kanceate a pied nami stanul v pine slave ten, ktereho jsme dosud znali jen z Od a legend otcovYch. Na kuaerave hlave seal s genialni nedbalosti papirovY klobouk generalsky, talc, halila pouze bli p koaile a noZky objimaly dfevenou branu s dervenYma oeima a bohatou zcuchanou htivou. Prst jeho spoeival v frstech a velike oei rozhlikly se badave po kancelati.

HubenY solicitator, ptendaeje svou podlizavost vuei aefovi i na jeho rozence, pfibli2i1 se k nemu s rozestfenou narudi a vnutil na suchoparnou tvat vaechnu laskavost, ktera se tajila v PergamenovYch jejich zahybech. Nebylo ji patrne mnoho; nebot' decko uteklo se pied nim s plaeem a ktikem na mftj kiln. Od to chvile navatevoval mne hoaik easteji a ptilnul ke mne zvlaatni naklonnosti. A take ja, mazlil jsem se s deckem rad, ad mnohY z polibkt, ktere jsem vtiskl na buclatou jeho tvaf, urden byl v duchu vlastne vzdalene jeho sestte.

Tato koneane vratila se z Prahy. Bylo prave °pet jaro a zahrada v pinern kvetu. Kratce po svem ptijezdu vyala si tam v prfivodu jedne sestry. Postava jeji, objata vkusnYin hedvabnYm aatem, zdala se mi vyaai, rozvilejai. A kdy otvirala vratka, obratila oblieej nahle k oknu kancelate, pohledla na mne a pokynula mi na pozdrav hlavinkou, hluboce uzardela. Ale ne2 mi bylo mono podekovati stejnYm zpasobem, kradela ji2 dale se sestrou. Nechtela patrne, aby tato zpozorovala na pe ne2ne uvitani. Pohlikla jen easem kradmo ve stranu, odkud jsem u vytr2eni stihal ka2dY jeji pohyb. Zdala se mi jeate stokrat krasnejai ne21i dfive. — Po kancelati neael jsem domft, nYbrZ honil se za svYmi myalenkami v polich a lesich. Za soumraku vracei jsem se teprve do ptedmesti; ale daleka zachazka uvedla mne opal k zahrade doktorove a to k zadni odlehle jeji easti, ktera byla trochu zdivodela. Kvetouci houati proleza-

V ✓ STNiK lo v hevazane volnosti rezavou 2eleznou mti2, ji2 protkany byly mezery mezi StarYmi piliti, nesoucimi na hlavach zvetrale divne vazy a kuse soaky podivne skibucenYch andilkti. Byl to patine zbytek starai ohrady sadu z ptedealeho stoleti. Ve sttedu ohrady to zachoval se take jeate zahradni domak, vystavenY ye vkusu teho2 veku a krytY ktivolakou aindelovou sttechou.

Pied zadnimi jeho dvetmi nalezal se vYstupek, ohra2enY v ptedu kamennYm, pekna, prolamovanYm zabradlim, v jeho obou rozich stati zkomoleni omaeni amorkove s naptalenYmi luky bez tetiv a s prazdnYmi toulci.

V tu chvili nebylo zde elovieka.,S tlukoucim srdcem bli2i1 jsem se k zahrade. Tuaeni mne pravilo, 2e zde nada zahlednu podobu, ktera, se pied mYm duaevnim okem vznaaela po celou cestu. A neklamalo mne. Dvefe zahradniho domku byly otevteny a na vYstupku stala Jarmila, opfena lokty o kamenne zabradli mezi amorky a kladouc zadumanY oblidej na hebke dlane.

Oei jeji hledely mezerami olai snive do hasnouci vederni zaplavy.

Zdvihla se nahle. Spattila mne. Be7d!ky stanul jsem a strhnul klobouk s hlavy; ona se rozpaeite uklonila. Chvili stal jsem tak bete slova; pak vyhrklo z myth rtir: "U2ivate krasneho vedera, sleano?"

Za chvilku teprve odpovedela trhane • "Ano — jest krasnY veder — v Praze musela jsem si odtici po2itkii takovYch — jaka to nadhera barev tam na obzoru — i vychazejici mesic zapYill se v ni lehce, 2e vypada jako srp rubinovY".

"Ah, i mesic vidite?"

"Ano, odtud jest ho videti — hled'te tam stranou, mezi olaemi — ale musite sem nahoru".

Mtii2ea si ptedstaviti, s jakYmi city jsem vyhovel tomu vs zvani. Vystoupil jsem k ni na vYstupek a pohledel v tu stranu, kam ukazovala ne2nYm prstem.

"Vskutku — jaka krasa!" aeptal jsem bezdeky, ste2i dYchaje.

A pak jsme umlkli oba. Stall jsme tesne vedle sebe, pohlikjice name na blednouci nach veeernich oblakt. Na vystupku bylo ji2 temno.

Nevidel jsem rysti jeji tvafe; slyael sem pouze neklidnY jeji dech a domnival se, 2e postkehuji lehke zachvevy jejich Hader. Jemne uchopil jsem hebkou rueku; zUstala ttesouci se v ruce moji. Sklonil jsem k to mace oblidej, libal ji vaanive — divka povzdechla z hluboka. V tom ozval se v zahrade aelest a m2ikem uletla mi rueka, Jarmila vskoeila do zahradniho domku a 2:avfela za sebou speane dvete. Klie zasktipal v zamku a ja, se potacel jako zmamen dolt po zvetralYch stupnich.

Ptibli2i1 se svatek dr. Kaliny. Slavival se v2dy dustojne, s ustalenYmi obtady. Oslavenec nepfichazel v tento den do kancelate, za to ubirala se kancelat in corpora po ranu nahoru do jeho bytu, aby mu pfednesla blahopfani; aef bYval radostne pohnut a bavival se blahosklonne s celYm personalem pfi bohate snidani.

Pro tentokrate vymyslil jsem s Jarmilou pro stareho pana zvlaatni ptekvapeni.

Maly Jan jevil vskutku na svuj vek neobyeejne schopnosti. Pri jedne navateve jeho v kancelati ukazal jsem mu pro zabavu pismenky.

Chapal s podivuhodnou rychlosti. Jindy pokraeoval jsem v tato utteene zabave a za kratko se stalo, 2e vtipnY 2deek ptemohl hrave neitrudnejai zaeatky slabikate. Umel slabikovati, ba jak tak i emarati snadnejai pismenky. Na tomto zaklade zosnovali jsme s Jarmilou svfij plan. Zbo2frovanY synaeek mel pfedisti otci k svatku u ptitomnosti hosti vlastni rukou psane kratke blahoptani. Ale jednu Cast programu jsme na konec vypustili. Kdy2 toti2 nastavajici pismak navzdor me pomoci pokazil svymi klikyholy pet eistYch listt, napsal jsem na patY kratke blahoptani sam. Vaak bude radost otcova dosti vellka, a,2 se zableskne syn pied shroma2denim hosts netuaenou etenatskou zruenosti, ye veku, kdy bYva jinYm detem jeate prave tak nepochopitelnYm tajemstvim jako kruh veenosti!

Den slavnY nadeael. Personal seal ji2 dastojne za bohatou snidani a 'Set bavil se prave s koncipientem anekdotami z let studentskYch — ze mam take ja studentske upominky, kleslo

•trana 5. davrio v zapomenuti, — kdy2 se tu zlehka otevtely dvete pokoje a prah ptekrodil, veden Jarmilou, riaa malt Napoleon, vyariofen z brusu novYm sametovYm odevem, s mohutnou kytici v jedne a s jakSimsi papirern v druhe mace.

"Ah take ty!" zvolal mu otec laskave vsti..c, obrativ se k nemu s lenoakou a vztahuje ruku po kytici. "No, to je pekne! A co pak maa tady v druhe ruce?"

"Nese ti pfani", odpovedela za brattioka Jarmila, klopic v ostyehu pied shromaldenim °di.

"Napsati je dosud nedovedl, ale pfeete ti je."

"Pteate?" zvolal u2aslY kf. "Co2 umi eisti?"

"Umi trochu".

"A kde se tomu pro Binh naudil?"

"U pana Beneae", odpovedel ted' sam hoaik.

"Vskutku, pane kolego?" a aef obratil se ke mne, sedicimu skromne pod mundanty u konce stolu, s tazavYm a zaroven laskavym pohledem.

Vysvetlil jsem kratce celou vac.

"Ale tot' zazrak! HotovY zazrak!" jasal aef, prohli2eje si tadou tvate spoleenosti, ktere se vesmes nutily u vYraz nadatneho obdivu. "V tomto veku! Nikdy jsem neslySel o podobnern nadani. Timto zpasobem dospeje za rok, motna, k logaritmickYm tabulkam".

Na to vzal hocha do naruce. "Ale stati pti torn nemusia; bude to asi trochu dale trvati", pravil ne2ne a posadil gratulanta do detske seslieky, kterou Uslu2nY solicitator hbite ptistavil k eelu tabula.

Doktor pohlrzei jako u vytr2eni stfidave na nas a na syndeka, jak rozestird zvolna pted sebou blankytnY list se zlatou otizkou a jak nad nim kloni kuaeravou hlavinku. Srdce otcovske Pfekypelo. 8ef zaeal m2ourati °alma, pak zalesklo se mu cosi mezi tasami a koneene sply nuly ttpytne krApeje na jeho lice.. Pohtilil se hluboko do jakes blakne dumy.

Hoch zaeal slabikovati: "-Y! MilenY" opravll jsem tiae, hroze mu lehounko prstem.

"Nevyruaujte ho", pravil doktor, vytrhnuv se na okam2ik ze sveho sneni. "Vaak se opravi sam".

Jenik zadival se upjate do listu a po chvilce opakoval rozhodne: "Mi-le-na" — a pak pteslabikoval: "Jar-mi-lo!"

Mne jakoby ni12 byl zajel do prsou. Vytteatil jsem na hocha leknutim oei a pohnul sebou, abych k nemu ptiskoeil a vytrhl mu z ruky osudnY list. Ale v pristim okarn2iku zasvitlo mi poznani, Z b;y.cii si tin hr be nepomohl. Jarmila mbhla by tak uelniti pod zaminkou, 2e mu podala omylem psani nektere ptitelkyne. Ale Jarmila odeala z rozkazu otcova pro jakysi pamlsek, jim2 hodlal obdatiti maleho gratulanta.

Byl jsem v torn okam2iku jiste bilY jako stem,.

Ostatni pohledli na sebe udivene. Jen aef zaptadal se hloubeji do sveho blaheho snu.

Objevila se mi cela hrtiza nastavajrci chvile.

Straane pfehmatnuti! Misto listu s blahopfdnim — papir byl arci stejnY, pisrno take .. .

A skuteene pteslabikoval hoch nasledujici tadky: "Milena Jarmilo!

Vyjdea mi dnes, ma zlata. hvezdiako? Prod byl toulec prazdnY? Budu dychtive oeekavati, brzo-li zasktipnou — o, sladkY sktipot! — dvete naaeho mileho zahradniho domku, brana metro Tvuj Botivor. raje. tioinek teto gratulace na posluchaee byl ovaem nesmirnY. Pohiizeli s ii2asem, pak s fismevem, dim dale nezbednejaim, na siabikujici deck°, na sebe, na zamyaleneho aefa, ktery patrne slyael, ale nerozumel. Kochal se v libeznem zvuku draheho hlasu, nevnirnaje obsah jeho namahave eetby. Byl prili zahlouban do svYch krasnYch snu.

Pri slove "Botivor sousttedily se pohledy vkch na me ubohe osobe. V2clyt' nemohlo bYti pochybnosti o pisateli divne gratulace. Jsem snad jedinY Bo1-ivoj v Cechach. Zdrcen sklopil jsem hlavu, oei; ale v ucho znel mi pracne ptitlumenY smith sousedii a upiti zraky vyzableho solicitatora, pronikajice i semeenymi vieky myth oei, vpijely se mi ukrutne a2 do hlubin duce. Me sladke tajemstvi takto razem vytr2eno z ticheho arytu, na pranYt postaveno 'Aced ty

strana 6. pogklebne divaky, na potpas vyclano jim eel& mu mestu!

Take gefa probudil koneene osudnY "BoiivoJ" a -vlageni ruch kolem stolu ze sladkeho sneni.

Trhnul sebou, vstal, vzal Jenikovi papir z ruky a ptelet1 jej spe gne zrakem. 'Ceti znovu, bledl a dervenal, listek tias1 se mu v rukou a na tvafi sttidaly se etas, hnev, stud, trapna rozpaditost.

Posleze smadkl papir v Pesti a uptel na mne zdrcujici pohled .

Na gtesti dal se v tom hogik, trpce sklamany ye svYch nadejich v pochvaly a laskavosti otcovy, do vtiskaveho place. Otec vzal jej do narudi a toho okamkku poutili hosts, citice dobte nesnadnost situate, aby se poroudeli s nemou poklonou a naprosto nezdatenYm vYrazem vagne uctivosti.

Jenom je, pomegkal jsem u dveti. Chtel jsem radeji hned podstoupiti pokutu, ktera mne beztoho nemine, ne gli snageti napted posmech soudruhu z kancelate.

Vskutku pokynul mi doktor Kalina hrozebne, abych znstal, a zavtev na klic dvete za dhoti, ktera ptichvatala pro plaeici decko, dal se bez prodleni do mne.

Mugeg si pomyslit, jaka boute se snesla nad mou hlavou. NidemnY svildce jeho dcery! Neglechetnik, kterY znitil jeji jmeno a vydal jeho rodinu na pogkleb celemu mestu! Pokrytec! Nevdednik! Vkpoved' z kancelate, na hodinu!

Travis domacihi gtesti! takove a podobne blesky srgely z fist dra Kaliny, jen pti torn pobiha1 jako gilenY komnatou.

Po dlouhe teprve dobe mohi jsem, stale peerYvan jeho hromovanim, poukazati na svou uptimnou lasku, na sva studia, na mo gnost, to se brzy domohu slu gneho postaveni — "Ah, postaveni!" latefii opet doktor. "Nidim nebudete! Pravnickeho ducha nemate v sobs jisktieku. Jste -bine neprakticky, zbrkly dlovek.

Stanete se leda potte gtenym vergotepcem .

Jeho proroctvi se, jak vas, nespinilo. lAska pfemohla i poesii, zvitezila i nad mou nechuti k bohyni, jejig zalloutlou sogku chovam tamhle jako east vYbavy geniny. Ale prach jig nevaii smetak me Jarmily je as piin g svedomitY. -Jsem nyni dasto povdeeen Janovi za nevinnou zradu. Snad bych bez ni nyni jests opisoval exekudni gadosti a vzdychaje pfi tom nadrtaval na podlogku krasnou divei hlavinku . . . Mil' Jan! Jest nyni u g strYekem, ale Napoleonem se asi nestane — spige maj Vagieek .

V • Rogers, Tex. Zas jeden rok uplynul do minulosti, nikYm netelen a neoplakavan. MnohYm tu zanechal jen hole a trpke vzpominky na udalosti, ktere se v ten rok ptenesly pies jejich hlavy. Kolik bolt a slz bylo prolito nad odchodem mnohYch dobrYch ptatel, kteti se behem toho roku odebrali na veenost. Bud' zanechali zde bolem zdreerie rodiee, man gelku, deti, matku neb podobne. Nejen Umrti drahe bytosti ale i ty vzru gujici uddlosti valeend, ktere nam v tom ptedeglern rote nebyly ptiznive, na nas ptsobily, tisnive.

Vg ak v posledni dobe a zvla gte v zadatku noveho roku se vgechny ty chmury rozptyluji a my opet hledime s novou naddji do budoucna. 're gime se, ge vge co nas tisnilo odplynulo do minula a hledime vsttic jasnej gi budoucnosti. Chceme pevne doufat, to se stale vice a vice budeme ptibligovat ke koneenemu viterstvi a miru. Neize ovg em ptedem ptedvidat, co se v ge v tomto race bude odehravat i tag jak dalece se ptibli'gime ku koneenemu miru. Tak bych to ze srdce ptala vgem matiekam, by se svYch syna brzo doekaly.

Nesmite vtak matieky ztracet hned nadeji, to snad jste jit sveho syna ztratily, nemajice od nej po delti dobu zpray . Kolikrate jit se stalo v minule v4lce, to se nahle nezvestnY pkihlasiLle je tiv a zdray . Tuto uddlost opet potvrzuje podobny pHpad ze zdejtiho okoli, jak jsme se doeetli v mistnim americkem dasopise.

Potetujici novoroeni zpravu obdriela pi. 'Anna Dukatnikova ze Seaton, to jeji nezvestnY a diouho oplakavany syn, Serg, Robert.. Dukatnik, jest tiv v japonskem zajeti. Tuto zpravu obelrtela od valedneho odboru 31. prosince v 8:30 hod. veeerni, de je zajatcem na FilipinskYch oarovech. — Sgt. R. Dukatnik vstoupil do anat.

V2STNIK dy 18. zati 1939 a byl na Pearl Harbor v dobe. toku Japorica. Sueastnil se tat bitvy na Bataanu a Manily. Jest mechanikem pii letectvu. Jeho manielka jest oge,ttovatelkou Derv. Ktite v Maysfield, Cal. • Jeho bratii jsou: Rudolf a Joe v Seaton, Ed ye Fort Worth, John v Camp Howe, sestra pi.

Annie Underwood y Dallas, Ze srdce pkeji pi.

Dukatnikove tuto potetujici zprivu, ze jeji syn je tiv. •pomenete slov, • jsem Vas tegila?

Krasnou tee ptecInes1 po•na gi tadove schtzi v nedeli 3. ledna p. Jos. $efOik, piedseda, Narodniho htbitova v Seaton, kterY sklidil velkY potlesk a kterou dolejlArypig i, jak me ji dal p.

Sefeik k uvetejneni.

Mili ptatele!

Kdy tak dteme ridne ty dasopisy, tu shledana co vgechno ti nagi dobti lids Nekteti ptispivaji gtedte, cog jim slougi ku cti. — Na jednu vac vgak mnozi zapominame a to, jak se domnivam, to nejhlavnej gi. Na posledni misto sveho odpodinuti, htbitov.

Kdyg tak zajdu v myglenkach do let sveho mladi, tu si vidy vzpornenu, tehdy skoro na katde fume byl hibitov. Ti nati stall pionyti, kteki ptichazeli do teto zerne pled mnoha lety, jsou rozhazeni po celYch Spoj. Statech. Kde se kterY usadil, tam ill, zemtel a byl pochovan.

V pozdejtich vtak letech nam na:si rodidove zaCali zakladat ty nate htbitovy. My dnes men bychom bYti hrdi na tu jejich praci, ,kterou nam tu zanechali, ty nate hititovy.

Kdyt ja, tak jdu kol toho nateho seatonskeho htbitova, musim vedle neho totit east° chodit, neb je hned vedle me farmy kdybych vtak vedle neho stokrat za den tel, vidy s laskou a tictou pohlednu v ona rnista, kde jak se me zda, to i ten chladnY kamen ke mne mluvi: "Zde je misto, kde odpodiva matka tva". Myslim, to tak citime vtichni.

Zajiste, to ti rodiee a zvlatte matka, ktera ma synieka na kterekoli fronts, pozorne sleduje ty valeene zpravy. Zvlatte, kclyt odjitdi za make, wady s toutebnosti odekivaji, zdali tt'astne dojeli. Pkijde-li vgak to ohromujici zvest, to lad' byla potopena, pl• tele ten dlovek se nenarodil, aby varn mohi citovat to hrozne utrpeni dutevni to matky. Kdy pfi to hrozne zprave div srdce se nezastavi a nervy .nestrhaji a cela se bolem nezhrouti.

Ptatele, kdybychorn sli -demi dily sveta a phAli na kterkkoli htbitov, na ,kaidem torn rovu najdeme kvetinku zalevanou vkelYmi slzami.

Proto pamatujme vtdy na ty hroby natich milYch. Vtem tern roclietirn rieb matkam, kteti maji sve synadky na kterekoli fronts neb mists pteji, by se yam ye zdravi co nejdtive dome

Tern rodiorim, co jit dnes oplakavaji ty sve hrdiny, kteri museli se jiti biti za zlobu lidskou a odebrat se do vzdalenYch konein sveta, aby branili svobodu mirumilovnehp lidu a tam padli bitevni linii, kteti svou nevinnou krev prolilt v cizine, daleko od mista kde se zrodili, tern vgem Necht' jim a slave vidy ten nag hvezdnatY prapor viaje a jejich rodidilm volam celou osadu Seaton, necht' ptijrnou nagi vtele citenou soustrast!

Zde podavam zpravu za ptijate penetni dary od 1 .listopadu 1942 do 3. ledna 1943. Na Am. C. v listopadu: p. a pi: Pavel 8eftik $2.00; po $1.00 p. a pi. J. F. Fojtagek, pi. Lidie Zavodna, p. a pi. Jan Mikesks, 50c. V prosinci po $1.00: p. a pi. Chas. Martinek, pi. Fr. Martinec, p. Cyril Fojtagak, p. a pi; L. J.Motl; pi. John 6abla k:ueteni Painatky zesnureho p. Fr. Aneince st. misto kvetin, p. a pi. John Klinkovsky st.; po 50c sl. Dorothy Lois Motl a pi.. Anna Hubeilak st. V lednu: p. ttep. Hrutka st., a p. F.-E. Hell st. po Na....04.P V'listopatin po WOO:- P. a pi.

Chas :Martinek, P. a pi. J -F. Fojtatek, pi. Lidie Zavodna, nejmenovana pani, p. a pi. Chas.

Dubdak, 50c p. a pi. Jan Mikeska. 7- V prosinci, pi. Fr. Martinec, pi. John Oabla, k ucteni matky zes. p. Fr. Aneince, na misto kvetin, po '$1.00. Po $2.00 na 'misto kvetin pamatce zes. p.

Fr. Andince st., p. a pi. J. J. Bedkovi, p. a pi. Fr. gpaithel st., p. Cyril Fojtatek 50c. — V lednu p.

Fr. Rejl at. a p. St4p. Hruika st. po 50c.

Ve stredu, dne f 3. ledna 1948.

Pro SALT. v listopadu po $1.00 p. J. S. Mucha, p. a pi. John Jet st., pi. Louis SirnY, p. a pi.

J. F. Fojtatek. V prosinci po $1.00 p. a pi. Chas.

Martinek, p. a pi. Fr. E. Hejl st., p. a pi. Adolf Milian, p. a pi. J. F. Fojtatek k ucteni patnatky zes. p. Fr. Andince st. a $i. J. H. Bartek. Po 50c pi. Stazi 8krabanek, po 25c p. Jos. Dana a p. Cyril Fojtatek. — Leden. Po $1.00.: p. a pi. Chas.

Martinek 50c. p. a pi. John Mikeska, po 25c pi.

John Cabla, p. Pavel Syptak a p. Jos. Dana.

V listopadu pro ruske vojiny $2.00 p. a pi. Jos. F. Bartek, $1.00 nejmenovand, p. a pi. Chas.

Dubeak 50c.

Pro ruske deti, p. a pi. J. H. Bartek $2.00, p. a pi. J. W. Jurotka, pi. John 6abla a p. a pi. J. F. Fojtatek po $1.00.

Pro Ceske vojiny: p .a pi. Chas. Dubdak 50c.

Vern darcum srdednY dik a pkeji vtem ptate/am a etenatam mnoho ttesti a spineni ptani v novem race.

K. Fojtatkova.

V Pokrok Texasp, cis. 1. olenrim riateho kadu oznamuji, to v nati schiizi, konane v mesici prosinci byli nasledujici ritednici zvoleni pro ptitti rok: Za ptedsedu byl zvolen br. Lad. J. Cmajdalka, za mistopkedsedu br. Anton Kulhanek, za tajemnika br. P. P. Baron, za toetnika br. Emil Zapalad a za pokladnika br. Emil Chalupa.

Zaroveri vybizim nate eleny, by se dostavili do anorove schaze. Mame tadost a referendum od bratra keditela, o kterem maji kady volit. Schaze jest druhou nedeli v mesici o jedne hodine.

S tictou, P. P. Baron, taj.

V Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku, deveata a hoti!

Pisa zas, abyste nezapomneli ptijit do Sokolovny v Dallas tketi nedeli. To bude 17. ledna, budeme miti volby, tak pkijdle vtichni, abyste si mohli zvolit vedouci.

Mame se tam vadycky mac' hezky. Chteli jsme mit posledne volby, ale bylo nas tarn malo, tak si to nechame na, ptitte. Tak ptijd'te hoti a devdata vtichni, abychom mohli hrat "Bingo" Budeme miti ceny. Tak ptijd'te iiste vtichni.

Ratenka Vrlova.

V

Kdyz *de svetem udalos (Pokradovani se strany 1.) jakYch vedernika. Protote umim anglicky ponekud lope net einsky, snad jsem si ptedet1 titulky jak tlak: Ameridane provedli invasi do Afriky! Pravil jsem velmi hlasite: i sakra, hodiny jdou piece jen dobke!

What dne jsem se do stal do posadky mezi kamarady. Hokeli jak svice, ale ne ty u rakvi.

Pkival slov bez zapadu a beze zvonce a nejakY kande jsem vide' ubirati se cestou usinani, tentokrat tak neklidneho skrz ty mytlenky. A hlavy at do vertelu. Jejich ()di se rozjasnily, hie, pohled nemocnYch, kteki tizni a sklenice vody je tu! Ne, ne, ut nebudeme smutni a propadli prildke nostalgii. Budeme zase — po kolikate ut — doufati v blizkost konce. A to zas jednou mapy ptitly ke cti a Napoleonfi bylo az, tma.

Takhle a takhle by se to meld a ja bych to seknul tak a tak — jests, to jsme to tem Amerida-• rrain netelegrafovali! Ostatne — pravem se vtet dela: jit etvrty rok valky, ale teprve ted' prvni: priizradna, mnohoslibna udalost. Skoro jako, kdyt padne gal mutstva, ktere dostalo do bran-• ky-tolik nezasloutenYch mica, aekoliv je vekejnYin tajemnstvim, to odejde z .byt' a trati okrvavelau jako vitez tohoto tragieky ktasneha turnaje. Rano s pondelkem, kdyg alunce vzaloUna se podobu krvave ride, ug:jsemi spattil hociTy; kterak opentlili radiove ptijimaee jako motYly. Jak by ne! Ut tolik jar! A id by take chteli vzletnout! Marnost nad marnost.

Dotkla se nas udalost. Nate Vela se naptimila a nate dute, ptetigene laskou, unavene dekanim, se zaealy pozvedavat htebenem tamer kohoutim.

Ve sttedu, dne 13. ledna 1943.

Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry: V posledni schtizi H. U., konane 4. ledna 1943, kdyt pfitla k vyfizeni otazka tYkajici se sesazeni z utadu br. Steinera, pokladnika H. U., kterat otazka byla tediteli ptedlotenwtadtim k odhlasovani, bylo zjitteno, to do 4. tijna 1942, pro odporudeni teditelti, aby br. Steiner byl z fitadu sesazen, hlasovalo 975 Mena Jednoty, ate proti odporudeni feditelti, aby br. Steiner byl s Atadu sesazen, hlasovalo 369 dlenti Jednoty. Po dtvrtern tijnu 1942 dale hlasovalo pro odporudeni teditelu 26 a proti odporudeni te4itelil 46 &mil nati Jednoty.

Kdyt byl oznamen tento vYsledek hlasovani na navrh, kterY byl tediteli ptijat, br. Steiner byl sesazen z iitadu a misto pokla.dnika H. U. bylo prohlateno za uprazdene. Po deli rozmluye sledna Adele efdikova, ktera je zamestnana v H. U. co sekretatka, byla prozatimne zvolena pokladniei (pro tem) Hlavni ttadovny na uprazdnene misto br. Steinera do to doby, as na misto br. Steinera bude zvolen pravidelnY pokladnik Hlavni tfadovny.

Jak je ut asi vteobecne znamo, v posledni dobe price v H. U. je vykonavana za velice tetkYch, neptijemnYch a taktka nemotnYch poMeru a okolnosti. Snatili jsme se vteci, jak ttednici tak vYpomocni vykonavati nati praci povinnosti Verne a pfesne die natich nejleptich sil a schopnosti, a ad jsme zde pracovali od ram as pozde do noci, i ye svatky a v nedeli, nesledkem toho to price v H. U. v poslednich letech velice vzrostla. Za nate snahy a praci, za kterou jsme dlentim Jednoty odpovedni, dostalo se nam od nekterYch ze zlomyslnosti a od jinYch z nevedomosti razne neopravnene a nepravdive obvineni a potkozujici a poleheujici poznamky o nas osobne a o nati praci pro Jednotu; zratka, byly nam v praci pro Jednotu (Many taktka neptekonatelne pfekatly. Pro tyto ptieiny a take proto, to br. Markovi bylo nabidnuto jine zamestnani, ktere mu bude platiti za polovidni praci dvakrat tak vysoke slutne jako mel zde v Hlavni ttadovne, br. Marek se vzdal jeho Madu co Udetnik Hlavni ttadovny. Proto jsme pozbyli br. Marka co tidetnika H. U. Br. Marek slibil setrvati s narni zde do 15. t. m. a pomoct nam a potom piljde za svYm novYm zamestnanim.

Bratfi a sestry, co se finanenich pomerti tyde, nate Jednota si stoji velice dobe a ona cky tyto neptijemnosti pfetije a pfetrva, ale co se vYkonnYch iitednikti v H. U. a vYpomoci tyde, je na torn velice tpatne. Od to doby co Statni Odbor Pojitteni pkevzal dohied na bratrske podprarne Jednoty, pti katde prohiidce natl. H. U. bylo na to Statnim Odborem Pojitteni poukazovano, 'te• v nati H. U. neni dostatednYch sil, aby vtecka price mohla bYti spravne vykonavana a proto to v H. U. nebylo nikdy dost itYpomocnYch sil, byla vtdy vykonavana to nejnutnejti prate, kterat neudelana price nyni musi bYti dohanena s raznYmi tetkostmi. Dosud ale vtecky tyto vYstrahy a upozorneni Statniho Odboru Pojitteni ziistaly nepovtimnuty. Nati dobti a rozumni dlenove bud'to se o Jednotu nezajimaji, nedbaji, aneb se boji, to kdyby se pravdy a prava zastali, te by za to byli osodovani a zesmetnovani, nepravi nic. Jini o praci a potfebach H. U. bud'to ze zlomyslnosti neb z nevedomosti piti a mluvi o torn jakoby nate Jednota, ktera je nyni $4,000,0410epodnik, rnela se fidit a delat tim samYm zgasobem a to samou silou jak se Maio pied lety, kdy nate Jednota byla v podatcich, ate ji mute vykonat 'katdY; zkratka, chteli by praci v H. U. dati tomu kdo ji ptijme za nejnitti nabidku.

Za takovYch pomerti a okolnosti, za jakYch my zde v posledni dobe pracujeme, nebude a

VESTNIK nevydrIi zde pracovat iadriST, ponevad2 to telesne nevydrk. Je. vfrrt, vy dobti a rozumni dlenove nak-Jedtioty to -od -nits neodekavate a nedovolili byste, kdybyste byli o tom spravne informovani a prbto vas o informuji a Jetta jednou k varn apeluji, abyste se o to zasa.4 dili, aby se zde techto vecech udelala naprava.

Jestli mate ve \Wein • okoli nekoho, kdo ma ta.kove prici jake. se-* tr. vykonava, schop nost a zkutenost, odporutte nam ho, ale prosim neposilejte nain sernAidi nesehopne neb -nezkutene, neb kteff mysli, to price v H. U. je nejaky ptepych, neb ktefi by se chteli tepr y takove praci udit, poneradt.H. U. neni tadna tkola. Pomotte nam vypinit uprazdnena mista v Utednich a vYpomocnYch silach v H. U. Bratti a sestry,yam slibuji, to my, ktetl zde dosud v H. U. jsme, se o to za.sadime tak dalace jak narn sily stadi, aby price v H. U. byla vykonana co moino nejlepe, ale doufam, to budete miti uznani, ze pti tak ochromene sile jakou zde nyni mime;" nebude nam moino veecku praci ptesne vykonavat. Pottebujeme vase str* peni, uznani a WM. pomoc.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, • tajemni Hlavni titadovny.

V South San Antonio.

Mild sestry a bratfi ► Opel spadla krupej do mote, spadla a zanikla, a n'ikdo neurti ji vice. Uplynul rok, zapadl do mote vednosti a nikdy vice se nenavrati.

Vtak pro tivot 'dloveka jest oddil dasu, kterY rokem nazYvame, dinetitou 'oast. On jest darem botim, nebot' den jest das tento nam katdemu, bychom se ozdobili a obohatily se poklady vtelikYmi. A nyni vzpomeneme sobe, co v dobe uplynule ziskali jsrne pro dui svou.

Snad mnohY se pozastavi sarn nad sebou a otata se, co ptinese mu asi rok nastavajici?

Anit by pohlednul "zpet a zeptal se, co ptinesl mi rok minuly Ba vlastrie bychom se meli tazati, co zasloutili jsme sobe v rote uplynulam? A tam nem saino sebou odpovi, co jsme ziskali ,pro dui svou. A teprve pozname, tivotu dlutime, diniti mama, by se to Nejvyttimu.

Remy, ano take rang kovadliny udetily na celY svet, narody-protivaji kalvarii o jake neni pametnika. Valka, ktera jest nejrvavejti a nejdesnejti v dale historii lidstva, a ten kdo ji protiva na fronte vi nejlepe. A to na prvnim miste jsou Rusove,' neb pted rokem to byla pouze Ruda armada, ktera vedla ntok. Letos jit Atodi spojend vtech bojittich. Hitler na podzim prohlesil: adna moc na svete nas nedostane od Stalingradu, Stalingrad budedobyt, na to si mt5zete vziti jedu.

Dnes jit zapadne od Stalingradu je sevteno 22 nacistickYth divisi tieleznYm kruhem rude armady, a sovetske, vojska postupuji k Rostovu, co toto Slytim"pies radio, to jsou 60 mil od tohotO mesta.

Nastup na RostOv byl umotnen jen proto, ae vydrtel Stalingrad a Voronet. Na to ale musela bYt telezna yule nedat tato mesta, rude armada muSela bojovat proti velike ptesile neptitele, aby udrtela Stalingrad a Voronet, neb jejich pad by byval otevfei cestu do tYlu Moskvy a k odtiznuti celeho Ruska a cele Sibith od srdce Sovetskeho svazu, Zadna armada by loSrvala nebyla vydriela to, co vydrtell obhajci Stalingradu. Meli proti sobe kolik kite velke pfesily, neb Hitler vrhi proti Stalingradu to nejlepti co mel; netettil nideho, ruda armada vtak drtela rriesto, jehot Cast byla v rukou neptitele, bojovali, nevedeli co jest to ustupovat, byli lhosthjni ku :strategii. 1Vieli stale pied (Dolma, co by se stain, kdyby vydali Stalingrad. Take meli na mysli Stalirrav rozkaz: nevydat Stalingrad. To vte jini dodavalo sily a take to ,ze braid svAj vlaStni zprOsob tivota "socialism", jent se ukfizal v cele Evrope jedinYm odparcem faksmu.

Nyni kaklemu jest diVne, jak SovetskS r svaz, o nern2 se tvrdilo, ze jest riejslabei zemi na • svete, a vlidne taro diktatura teror, a, tak ztejme pokraduje. DOufam, to mnozi se upamatuji, co bylo vie na SovetskY svaz hazeno, Aka hana, o prvnim statu Pracujiciho lidU.

Strana V nynejei valce hany padaji, a vechno lidstvo pohliti na SovetskY svaz, jako na sveho zachrance, zvlatte narody krvave podmanene nacistickYmi hordami Hitlera.

Pokrok Sovetskeho svazu za dvacet let, -cot jest doba v dejinach lidstva nepatrna, vzbuzuje obdiv celeho sveta. Doufam, ze jste nekteti detli knitku "Soviet Power", od Rev. Dr. Hewlett Johnsona, dekana Canterburskeho.

Tato knitka jit vytla i v desire fedi, "Sovetska moc". V one knize se doetete, prod ukazal Sovetsky .svaz tak ohromnou silu, prod jeho prilmysl a zemedelstvi dovede podporovat rukou armadu tak nspetne; prod lid Sovetskeho svazu dovede svou vlast tak branit. Tyto a jine 0tazky jsou znamenite zodpovezeny a vysvetleny v one knize. "Sovetska moc" tuto knihu by si mel katdY ptedist, obzvlatte ten, kdo pracuje pro osvobozeni Ceskoslovenska z krvavych rukou Hitlera. V ni poznate kdo nejvice ptinati obeti na aivotech za osvobozeni natich bratrii a sester.

Prave fednil nas velikY president Roosevelt.

Myslim jeho red poslouchaf jeden katdY, ponevadi ji z rekordu opakovali. Vysvetlil mnohe veci, tYkajici se dnetni doby, prod jsou nam udelovany knitky. Jest to proto, aby se tettilo a tomu se neni co divit, neb jette po dries misty videt velkou marnivost. Sama jsem videla ledacos, jedni meli pfebytek a druhYm nezbYvalo. At bude vse pfidelovano, tak budou miti vteci dost. Pamatujme, ze natim tettenim podporujeme nate ubohe chlapce, ktefi davaji za nas tivoty. Tteba kdy zatettime gasolin na zbyteenem jezdeni„ ze tim mtiteme zachranit mnoho tivotti. Ku ptikladu, kdyby dotal gasolin na fronte, museli by nati couvnout a neptitel by se zmocnij vteho i natich vojaku. Jette dnes videt mnoho kar se znadkou B a C, ktere pall gasolin zbyteenYrn jezdenim na "Ball games", vtak jit byli neteti policii uvedomeni. Motna to si nekteti mysli, ze tim sidi vladu, ale ja zas myslim jsou na omylu. Tim eidi sami sebe a naee vojaky, neb dim Vetei nedostatek, tim dele bude' vodka trvat a tim bude vetei a delei utrpeni. Nde president_ nas na ty veci upozortioval a take se vyslovil, ze neni prorokem, ale tie vidi jii cestu k viterstvi, ale Ze jest na nas veech ,abychom .pracovali spoledne, neb ae jeete mame teZkSr Akol pied sebou. Cim vice se budeme blilit mecku, tim delei bude doprava pro SPoience.

Take se vyslovil, ae jiz mame milion a pal na Bich chlapca po celem svete, tedy na nas, co jsme doma, jest nak povinnosti jim vypomahat. Jak jinak, nab. eettenim, kupovanim bondu, dodavat jim potravu veeho, co jest tteba k viterstvi.

Kaida valka jest zloein a jest vS7slovne proti Bohu a Kristu, jest proti vnittnimu pteivedeeni vedomeho eloveka. Dnes ale je videt, ae neni jinkho vSrchodiska k pora geni nacismu; hitlerismu, a tak radeji pornahejme naeemu presidentu k viterstvi, aby ji2 se dostavil tak touZebne odekavany mir, by opet vzejiti mohly krasne a ladne kvety veeobecne harmonie lasky a bratrstvi po celem svete.

Pkeji veem et'astnST novSr rok! — Zvitezime!

Ruble Holly.

V fiAd Laskavost, Cis. 70., Needville, Texas.

Timto uvedomuji dleny nateho tadu, kteri se schtize nesirdastnil, ktera byla konana 6. prosince 1942, o jejim prnbehu. Byla to schtize vYrodni v ktere byli zvoleni titednici . tadovi pro rok 1943 jak nasleduji: Frank 8efaik st. pfedseda, Karel Stupka mistopfedseda, J. J. Zamanek tajemnik, John W. Kolaja Adetnik a Frank Sefoik pokladnik.

Ve schuzi konane 3. ledna 1943 byl zvolen vYbor: Albin Suteri, Lad'a W. 8ef elk a Josef Michalec. V tete schtizi byl uveden do nati Jednoty Daniel Lee Ptendik.

Dle usneteni, Plitt schuzi budeme konat•at" prvni naafi, dne 7. btezna o 9. hod. dopoledne. bratrskYm pozdra.vem a ptanim vtem seStrain a bratram tt'astneho a veseleho tohoto roku.

J. J. Zemanek, taj.

Stra.na

VESTNIK Y5 Sili'8

V LIED STVO.

Ilja Ehrenburg.

Jak, se na ge zeme zmenila od onoho eervnoveil° rana, kdy prvni vysttely probudily milovne pohranieni vsi mezi lany uzravajiciho obili! Jak se na g lid zmenil! Tvate, ktere bYvaly mirne jako barvy ruske krajiny, jsou jakoby vytesany z kamene; zrak je tvrdY a Sebeveclom.

Nekdy, kdy si vojak na fronte vzpomene na stare easy, vidi pled sebou livot, jak kdysi plynul v zdzerni, zivot, jak jej znal. Piedstavuje si Moskvu, zaplavenou svetlem. Okna zati. Za nimi lide pojidaji, bavi se, etou okouzlujici novely; dal delaji domaci rilohy; deveata odchazeji na pies . .

Nallle dojem mizi. Uz tomu tak neni. Nejen na fronte: cela zeme bojuje; a Moskva al neni stejna. Jeji setmela okna lmouraji do soumraku jako slepe oci. Deveata ode gla na dtivi; .hudebnici kopaji zakopy nebo stlili z kulometri; deti jsou evakuovany na Ural.

Reflektory hmataji o obloze.. A kdyby rudoarmejec mohl probehnout celou zemi v sedmimiloVYch botach, uvidei by vgude znameni valky; mesta, vypalend Nemci, tovarny, vyhozene do povetti, dilny, umistene v &evenYch bardcich, leny, eekajici na zpol'clene dopisy z fronty. Vidal by mnoho lalu a mnoho vytrvalosti.

Mnoho jsme ztratili. Ztratili jsme mnoho dobrYch muiri — nesobeckYch, inteligentnich a uptimnYch. Ztratiii jsme nadherne ptehrady a tovarny, ktere jsme budovali s takovou horliVosti. Byli .jsme., prilkonniky lidstva. Prorazili jsme cestu panenskYm pralesem.

Zatim co my jsme staveli jesle, ptichazely gpatne zpra.vy ze zapadu, kde staveli bombardovaci letadla, vraldici sta deti za jedinou noc. Vime, ze deti pottebuji hraeky jako ptaci khidla. Mohou si v gak deli klidne hrat, dokud naciste ObYvaji zemi? Vyrobili jsme malo hraeek. Vybudovali jsme mnoho tankri.

Ted' se pine odhaduje sila lidskeho ptatelstvi. Bojuje s sebou v jedne rote bok po boku drahY ptitel. Kdyl je zranen, vytrhne g ho ze sparri srnrti. Kdy2 je zabit, bude g na neho vzpominat po celY svrij livot a nikdy neodpustig vrahu.

Barbarstvi fa gismu naueilo nas vaziti si vice velkYch veci, dobytYch pled etvrtstoletim narody Ruska. Nandvist mule oslepit. Ale nage nendvist je zjeveni. Pomohlo na gemu lidu dozrat a uvidet.

Jsme lido a zristaneme lidmi. Neztratili jsme svou viru v aloveka. Nautili jsme se jen, ze exituje plagiat eloveka — ze nacista je nahralkovY elovek.

Byly doby, kdy jsme meli soucit s Nemci a dokonce jsme posilali obili hladovicimu lidu v Poruti, ad' jsme sami meli tehdy take easy.

Nedbali jsme tehdy ani nemecke historicke tradice, ani jsme nerozurneli nemecke psychologii. V ptedstavdch videli jsme Nernee, stvoten& k na gemu obrazu.

Vdlka zplodiia nejen nendvist, nYbrl i k Nerncrim.

Vazili jsme si hrdinstvi Spanelskeho lidu, ale mnozi z nam nemohli pochopit, jak to, le polovzdelanY gpanelskY elovek mule bYt kultivovanej gi ne2 berlinskY profesor. Dnes je to jasne vgem.

Nemci se svYm zevnei gkem podobaji civilisovanYm Evropanilm. Ve skuteenosti byl by vgak kaLlY obyvatel SandwichskYch ostrovri smrtelne uralen, kdyby ho nekdo ptirovnal k Nemcrim.

Ul nas nikdy neoklame pozlatko povrchni kultury. Vime, to nemecka mesta s eistYmi ulicemi, dobte vybavenYmi nemocnicemi a pro stornYmi gkolami plodi zakla.dy hrubeho a odporneno barbarismu. Nechceme popirat drilelitost materidlni kultury, ted' jsme v gak videli, ze bez duchovniho bohatstvi takova, kultura degeneruje rychle v divogstvi.

Ztratili jsme znaane rizemi. Druhe leto phines,lo nam mnoho zalu. Ptes to v gak mrileme lid, ze jsme ted' silnej gi nel 22. dervna 1941 —

svOdoini a srdce.

Nekdy ptemYglime o potilich, ktere rC;.s oeekavaji. Jak telke to bude zahojit rang, znovu vybudovat znieend mesta, obnovit na g klidnY l'ivot.

Ptemyglejme radeji o torn, co jsme ziskali.

KaldY muz, kterY se vrati z fronty, bude mit cenu deseti ptedvaleenYch mutt. Li& budou lit a pracovat jinak. Ve valce jsme ziskali vetsi disciplinu a vnithni svobodu.

Prvni jitro po vdlce bude krasne. Rus sejme pugku s ramene a hekne: "A nyni lijeme!"

V PROKOP MAXA MEZI VOJAKY. Bohumil Bilek.

— Jsem stra gne zvedav, jak to dopadne.

Prod, ptal se soused v poslednim trojstupu vyholenYch vojakii, pochodujicich po tvrdem dlaldeni, smerem k biografu, kde mel promluvit ptedseda statni rady.

—VII, jsou dve gkoly mygleni v armade. Jedna tika, ze politika do armddy nepatti . . . . . . to je pravda! . . . a druha gkola yeti, le bez informovanosti a politickeho vzdoldrii neni mulna, demokracie. . . . to je take pravda. Hm. Tak nevim 0 A ja, zas nevim, co nam male tici, ozval se tteti Glen trojstupu. Rozhlas k nam mluvi po vice nel' dva roky v nekolika relacich denne, tisk neni pozadu ani s elanky ani s tisici referaty o schuzich, president sam mei v posledni dobe nekolik obsahlYch projera — tak co uslygime jineho nel variace zname pisnieky?

— A _ja bych chtel zas videt ctedsedu nagi Statni rady. Jel jsem s nim v late 1940 z Francie na uhelne Lodi, spal pod mou dekou. Od to doby jsem ho nevidel. Chtel bych vedet, jestli je jegte Cerny v oblieeji od toho uhli.

— Ja jsem ho nikdy nevidel.

— Nikdy?

— Ne, promluvi k nam po prve.

— Co myslig, jake bude pkijeti?

- No sal bude pinY. Stadi piece etyti tadky v brigadnim rozkaze . . .

• — Nejde o potty. Choi vedet, jak bude zaj m; ten se piece nedd nakomandovat.

0 . Nepteberiujme se. Jsme jen nepatrna sou'east naroda. Celou tihu boje nese narod doma. Musime se v pokole sklonit, musime to v hluboke vdeenosti uznat. " Prvni potlesk se nese sdlem. Uplynuly thi minuty od zadatku ptednagky. A ten vagnivY, vyholenY demokrat z iposledniho trojstupu Septa ti ge sousedovi: "Vgim sis, temu tihie posluchaei tleskali? Pokole a vdeenosti!"

• ... Pvni odboj byl revoluci. V dobrovolnicke armade o 110.000 mulich byly zastoupeny vgechny vrstvy naroda; to byl narod v malem.

A byli to mladi lido, ktehi si z domova nadgeni a ladne posice. Sarni vite, jak to dnes vypada."

Plekvapeni mezi posluchaei. A pak potlesk druhY, potlesk tisice rukou. CelY sal je v pohybu, vini se jako zelene mole, prvni vina stoupa a opadava, splYva s druhou vinou, sili, zase slabne a pfechazi ve vinu theti, boutlivou, ktera se zvolna drobi v apine ticho. KalelY chce slyget, co bude ddl.

0 "V minulem odboji byly spory osobni i skupinove. Brolury nejsou-nic noveho . . ." Nasleduie vyoraveni o brolute, vydane za minule valky nejakYm deskYm niklo gem v Rusku: brolura zaeinala Cyrilem a Metodejem, pte gla v ritoky na Tomage Malaryka a skoneila doporueovanim rozsttikovad& na hnojivku, ktere pisatel vyrabel.

KratkY, ostrY smith. Vojaci porozumeli 0 Historka byla jen rivodem k zavaine argumentaci: "Spoleena jednota narodniho boje

Ve stTeclu, dne 13. ledna 1943 je nezbytna. Dokud nebude republika, nemu'L'e ildne nazory uskuteeriovat . Na g narod ma, nesmirne kesti ve svYch predstavitelich.

Minul• jim byl Masaryk se 8tefanikem a Benegem, dnes — a to je velkY dar osudu — je v Cele Edvard Benel."

RaznY, rozhodnY potlesk celeho salu, od nadelnika gtabu v prvni bade az po truhlate v 'lade posledni; tleskaji mladi chlapci v SPO i ten brYlatY doktor inlenYr a tlumodnik ze Stabni roty, ktery mluvi gesti jazyky a zna pry jegte v dalgich peti vYrazy pochybnosti a skepse.

— Ty chytrej, Septa, na g vyholenY ptitel sousedovi do ucha, mluvil jsi o nakomandovanem obecenstvu. Tohle je plebiscit.

• Doglo jegte na jine, jasne projevy souhlasu.

Kdyl Prokop Maxa nazVal generala de Gaulla zastupcem budouci Francie, vyvolal potlesk stejne prudkY a stejne dlouho trvajici, jako phi zmince o Sovetskem svazu, kterY nikdy neuznal Mnichov.

• . . President Masaryk podepisoval zakony ye praLskeho hradu na kamennem stole, v neml byl vyryt napis z Vlagskeho dvora v Kutne Hoke: Blaho sve soukrome obecnernu podrob!"

A vojaci zase rozumeli a zase tleskali, stejne jako ArYzve v zaveru ptedna gky: " phihlasit se bez jaKycnkoliv narokri ke spoleene praci doma!"

• Po ptednagce bada dotazri, vet ginou vysoke rirovne. A veder baracich obso.hle debaty.

A ze v geho thi souhrnne, bezpeene zavery: 1) Nag vojak je v podstate rozumnY a myslici tvor, pomerne vzdelanY a nepornerne poctivY, v celku spravedlivY a jasne argumentaci ptistupnY; kritickY stejne jako narod doma.

2) Zachazst s nim neni lehke. 3) Zajezd Prokopa Maxy se zdahil.

V "Operate" v Jugoslavii byly zastaveny. — HrdinnY odpor jugosla yskych partyzanskych vojsk donutil okupaeni ritady k oznameni, le "vzhledem k blizici se zime a neptiznivYm podnebnim podminkam v horskYch krajinach Bosny, Hercegoviny a Banatu v gechny vet gi operate smetujici k potlateni vzpoury" budou zastaveny. Vlastenci maji v moci velke oblasti v techto zemich. Nedavno se objevily ptedni voje techto partyzanskYch Cet v blizkosti Mehradu a Zahtebu. Na v gech 2eleznienich tratich, ktere jegte funguji, je v gechna doprava v noci ripine zastavena.

V Mir — "nelidska my§lenka". NemeckY pedagogickY Casopis "Internationale Zeitschrift frir Erziehung" uvetejriuje alanek od jisteho profesora Baumlera o "svetove demokracii a nacionalnim socialismu", v neml se mimo jine pravi: "Byl to straglivY osud Zapadu, ze po staleti sledoval nelidskou my glenku miru. Sen o dokonalem miru je nelidskY, ponevadl je neslueitelnY s fakty a se skutednosti. My glenka svetoveho miru je nesmyslna, ponevadl se zaklacia na nemolnostech. Hlasat my glenku vgeobecneho miru a zaroveri se snalit uchovat skuteenou existenci naroda je protiklad" Kdybychom to nevideli pled sebou eerne na bilem, steli bychom tomu uvetili.

V Nemecke deli do tech.

New York. (eTK.) — PralskY list "Neuer Tag" uvetejnil 13. listopadu tuto zpravu: "Ptatelstvi mezi Budejovicemi a Kasselem. Nedavno uzilo 57 deti z Kasselu dovolene na zotavenou v Budejovicich. Po svem navratu vypravovaly deti piny Vdeenosti doma o svem budejovickem pobytu. Vrchni starosta vyjadtil dik me..sba Kasselu starostovi mesta Budejovic dopisem."

V Chlubilek.

"Tak, jak se datilo na lovecke vY;rave v Africe, pane Nemeekur "VYborne, jen trochu namahave to bylo. V noci musili jsme vstavat kaidYch pet minut, abychoni se podivali, jestli nas lvi nese2rali."

Ve stredu, dne 13. ledna 1943.

VESTNIK Nebude uz pohrbivat mrtve ptaky a radovat Se ze tivYch! Ositi ptaci utociste, prezrale kve-

"Bylo to asi tak, ano, docela tak, vystihl jste to dobte", ptitakavala kajicne, chtic si vykoupiti jeho soustrast a pomoc pokorou a pokotenim. "Dnes u2 to vge ani nechapu, co se se mnou del° mne omamil, ale manelstvi nage by bylo ne gt'astne . . . nevalim si ho, je povrchni, bezcharakterni, poznala jsem ho ted' drikladne . . . Vid'te, 2e mantel musi bit vice net milencem, musi bit 2ene autoritou.

Autoritou by mi• nemohi bit, je tak nestaly a cynickY Vidirn vge jinYma oeima net no. poeatku. Mam jine city, Mini vkus, jini risudek ted', kdy2 je pozde .... Prod to musirn v ge prokvat, abych zmoudtela 9 " natikala vagnive.

Nemleela ani o bloudeni Nemeckem, jak ochuravela pomykenim, 2e sve osvobozeni zaplati nnekolikadennim pobytem v cizim sanatoriu, nemoci nebo i smrti. Jak ji sou zvlagte vzpQminka na Helenku! Je gte nyni se zachvivala prilis eerstyYmi ptedstavami, jako by stala dosud ye tine osamelosti, ktera ji tak sklicila, 2e se vratila s nepotizenou.

V geru soumraku videli jen nejasne sve tvate, ale Ludvik, naslouchaje jeji zpovedi, odvracel diskretne hlavu, aby zmen gil jeji rozpaky. Jegte neda yno debatovala smele a volne o otazkach pomeru dne gnidh mladych lidi, nyni ji studem kamenela rista i slova.

Ludvik byl mrit' hlubokeho citu, ale velmi malo y znetlivY, cit jeho se projevoval pti nevgednich udalostech, kdyZ' v gedni citlivci zmlkaji a ustupuji nenapadne s jevi gte, aby ugli kritice i zavazkrim. Myslil take na Helenu, vedle ktere vide]. Marietu vyrristati v krasne sesterske lasce, posuzoval uddlost v duchu s Helenina stanoviska. KdyZ' se Marieta odmleela, pina, trapneho oeekavani laskaveho slova, ktere melo od ni razem odnesti zlou starost, tekl Ludvik 'Lace, ale rozhodne: "Jsem rad, 'Ze mne drivetujete, 2e jste ke uptimna., ale moje uptimnost vas nepote gi. Musim tam rici, to zasadne nenieim lidskeho vota, tteba je teprve v zarodku. Sve prakse nestavim na teto pochybne popularite, ktera site nese penize, ale otupuje cit a svedomi, ptevraci tad ptirody a spoleeensky mrav a potadek vzhilru nohama, seslabuje generaci od generate Jsem toho nazoru, ze ....

Mezi teal vstal, stiskl yypinad. Ostre svetlo nechranene 'tarovky zalilo tvat Marietinu.

Pohledl na ni a zmlkl. Jeji oei byly vytte gteny, rysy oblieeje strhane, bile zuby mela zat'a- ty do okoraleho spodniho rtu, jeji pohuble ruce nehybrie le2ely v jejim kline jako telidka dvou bilYch mrt yYch ptakri. Ty jeji yak* smutne, yydegene oei! To byly zadurneive oei Heleniny.

Nic v nich nezristalo z jisktive, detsky laSkovne a zaroveri mukie energie, nic z mladistveho planouciho sebevedomi Marietina. Helenina due se posadila na zrcadlo MarietinYch oei. Helenka z nich prosila o pomoc. To byl Helenin oduSevnely pohled, kterY tak ztetelne videl lie a rub Hvota, tteba tu vidinu odhanela a s ni zapasila.

RriznYmi cestami dospely na jedno misto hote Hvota, tam se setkaly d ye milujici sestry.

Jak by se jejich Hvot vyjasnil, kdyby jejich telesne schopnosti byly zarneneny! ()alma Micate videl vytvateti se v g echen dej pod vlivem jejich fysiologickeho zalo2eni. eistou, nedotknutelnou krasu mime, skoro pasivni Heleny se vgemi znaky lidi, bo j ujicich vitezne s ptirozenosti, s ptevahou touhy po du g evnim kvote bez one tepny smyslove a poktkatske. A Marietu s povahou merle sloHtou, kvoei gnej gi, s Vivabem svych takYch vlasri a vieek, formovanYch samym temperamentem, kteremu stadila vhodna, ptilektost, aby ji spojil s ptitakivYm mu'tem, dovednym a zku g enym svetakem a ueinil polovieni dite 2enou.

Chridadek!

tiny nebudou odpodivat v poslednich 1,yde8ieh na ovrube zahorril! Skoneeny hry dozraleho detstvi. K rfdim a zpevakilm sve zahrady vratig se za dvacet rokfi z viru kvota, kterY to praye uchvatil, ubo'26.6ku! Ma g rozum, ale ne zkugenosti, mag cit, ale take smysly, nervy a 2lue Mungli bez painy neopatrne ses zaela prodirat a ted' jsi ztratila star, nevi g, kam dojdeg Mleeni trvalo prilis dlouho. Mlady lekat nepromluvil, aby zmenil svrij rozsudek-Jak je opatrnY, snail proto, aby si' nezkazil docenturu!

Mohlo ji to napadnout dtive ne2 k nernu vegla.

Vstala s bezbarvYmi slovy.

"Budu tedy hledat tketi cestu".

"Co zamYglite?" polekal se.

"Ach ne, ne to, co vy myslite. Jsem rada na svete. Ale nemohu ptece dati kvot neman.'2elskemu diteti. Vonagi velke rodine ani v girokem okruhu znamYch se takove dosud vetejne nevyskytlo, ttebaZe deveata neHji jako svetice. Musi existovat pomoc v ptipadech, ktere se podobaji memu. Vyhledam specilalistu, doufam, mi nejaka, dobra duge poradi. 0 jedno vas prosim, netikejte nideho Helene."

Snahla se mluvit berstarostne, ale nervosni zachvivani v koutcich fist prozrazovalo jeji vzdugeni. Nove Medan', nove sv'etovani, nove doprogovani! Nic jineho ji nezbYva, kdy2 byla tak zbabela tam v Nemecku.

Obaval se, Z - e se nervove zhrouti. Bylo mu fako, to ji nemt2e pomoci, ze ji zklamal. Skladala do neho vgechny nadeje. Co jenom podit? Mfde ji pomoci? Bylo mu ji tak nesmirne lito, kd3t si ptedstavil, jak je gte nedavno si poskakovala ✓ zahrade "Na klinku", jak laskypine se dotYkala kvetin a z'gelelo se mu lidskeho ditete. A je ptece Heleninou sestrou! Tata' krev ji proudi v klach, z teho2 prosttedi vyrristala, ale v jine dot* ktera diktovala jive zakony, jinou moralku.

Nahle videl jasne svoji rilohu.

"Prohlednu vas, mokia, 2e vase obavy jsou zbyteene. Ptiznaky, ktere povalujete za tenstvi, mohou bYti klamne. To se stave. u divek . . . Nebo potvrdi-li se vas ptedpoklad, zjistim, je-li vge v potadku", pravil doufaje slabe ✓ jakYsi mimotadnY nalez, kterY by jej opravrioval k tomu, oe jej Marieta 2adala.

Vykonal prohlidku v jednom z klinienich • Jeji domnenka byla spravna, jinak vge bylo v potadku.

Kdy2 se vratila obleeend, vzptimil hlavu. Jeho tee 1.12 nemohla byt chladna . . . Jak krasne telo ma Marieta . . . bylo by zloeinem vyjmouti z neho zdravY plod! Byl zachvacen ptivalem diste lasky, glechetnosti a obetavosti. Nikdy, ani po nejzdatilej gi operaci, kde hrozil nezdar, smrt, necitil se natolik elov'ekem jako v teto chvili. Uzralo v nem skvele rozhodnuti. Nikdy se jeho uglechtilY duch nevznesl do distgich sfer, nikdy nebylo jeho srdce tak teple, bounive rorthaveno jako v torn vlahern okamkku soucitu a Lasky: "Marieto, je jegte jedno vYchodisko, na ktere jste nepomyslila ani vy ani " Roz2ehl ji oci nadeji, povesila se jimi jako ye vnittni kkeei na jeho rty.

Ptistoupil k ni, zadr'Zel navyklY pohyb ruky, kterYm se dotYkal ramen trpicich pacientek, a ustoupil zase, ptepadla jej pochybnost, zda jeho rozhodnuti ptinese ji osvobozeni.

"Budete-li souhlasiti, srovname v gechno rdzem na radnici. Sriatek je dnes snadna vec a ziskat svobodu take neni tekto v nejhorgim ptipade."

"Sriatek?"

"Srdce ji ustalo v tepu a hned pote se dalo do gileneho trysku, nebot' u t." zatugila, co ji jeho oblidej, zapalenY nehou, napovidal.

"S kym, prosim vas, Ludviku? Jsem tak oprigtena. Holed mne nechce a kdo jinY by se °dila.Hi vziti si mne v torn stavu za 2enu?" tekla jako by nechapala.

"Reknete slovo a bude to nage dite, moje, vase a ... Helenino."

Helenino!

"Bot'e mrij, nage dite a . . . Helenino, abyste Ona netouti pc) detect; a le ji ugettil bolesti

tak dobra. ... odpusti mi . ne, nernohu tu ()bet' pkijrnouti koktala zmatene.

"Nemyslete, Marieto, ze nemate nyni v myth odich Zadne ceny. Jenom blahovy a tvrcW elovek mohl by vas odvrhnout. Budete stejne dobrou Zenou jako -matkou. Promluvte s Helenou, uvidite, Ze nikdy by tam neodpustila, kdybyste se zbavila ditete. Rozumim lepe dukm bezdetnSich Zen i v Helene se vyznam lepe nez kdokoliv z vas. Svette se ji a potom pkijd'te. Ze sve vale nezmenim sveho rozhodnuti."

"Vy mate jenom Helenu rad, ja jsem jina neZ ona, mne nikdy nebudete mit rad", keklannirne.

"Mel jsem ji rad", doznal.

"A co byste si poeal se mnou?".

"Vas budu mit rad, Marieto".

"Protole jsem Helenina sestra?"

"ProtoZ- e jste lepk ne2 sama vite. Je jenom rozdil vekovY mezi vami a osud . . . Vy trpite matekstvim a ona trpi tim, ze je ji matekstvi nedostiZnym . Vas ueini utrpeni stejne milou jako uoinilo ji . . . Budete nejlepSi Zenou . naudite-li se mne mit trochu ra,da . . . " Zachytila ost3ichave jeho odu'SevnelSr, rozza,rent pohled, podbarvenSr laskatou velkoduSnosti, dotkla se pohledem bilYch, jemn rch jeho rukou, ktere se vztahovaly upkimne k ni.

Jak by ji nepkitahoval bezpeenST Atulek jeho narude po vSem torn pekle! Jak snadne vS7chodisk° z nemo2ne situate! Ale vnittni USklebek - se mu vzpiraly zadfZel jeji pate, ktere anZ -0. Z vstric.

"Z jake hanebne a poddajne hmoty bys musila bit!" vykkikla odnekud jeji hrdost.

"Po torn v§em pkijmouti vak lasku, nadu-lit vagi nadzemske dobroty! Nebud'te moje sobectvi, litoval byste", tekla nahlas. 2ivot si s ni zahral. V kratke dobe nekolika m.esict vrha ji do naruei tketimu muti. "Nejenom yam, ale take sobe bych musila pkipadat jako jedna z ta" mavla rukou smerem k ulici. kovSrch Chtel cosi namitati, ale pkedeka ho, vstala naptimila se a tekla ledabyle: "Ludviku, vy jste svetec. K yam se nehodim ja„ ani nikdo z nak doby. SvSrm odlaodlanim ueinil jste pro mne dost. Vzkkisil jste ve mne odvahu k kvotu. Mohu jej zkazit sobe, ale vain " ne Jeho tvak nalile zpkisnela, jeho ruce skoro drsne uchopily jeji.

"Marieto, uvedomte si, ze jste dnes je gte zdrava, normalni Zena, ale podniknete-li zakrok, vstoupite na nejlepti cestu k bezdetnosti a k nemoci. Vite, co je to rakovina? Chcete ji pHpravit pficlu anebo jinSrm nemocem?" dival se ji uptene, pohrilhae do velikYch, tmav&ch zhrtzenSrch tim straSnSrm slovem, sviraje nernilostrne jeji zapesti.

"Nepustim vas dive, dokud mi neslibite, promluvite s Helenou. Dejte mi eestne slovo, co nejdrive s ni budete mluviti. A Oak se rozhodnete ... pro mne neho pro specialistu".

Vanula takova nezvykla neoblomnost z jeho keel i brutalniho stisku ruky, ze pkikSrvla zpokornela, jako oveeka.

Pustil ji a kekl vatne: "Zustanete v mach oeich eista, pkijmete-li mou pomoc . . . Nebojte se mne ani sebe, Marieto. Jsem lekak, ZadiaST puritan .. . divam se na vas pkipad pkirozene, bez pfedsudku. Prod bych nemel rad dite, jehot nejsern otcem? Mam rad vas, budete jeho naatkou .. . laska k vlastnimu diteti neni jenom mravnim zavazkem, povinnosti, ale take sobectvim. Nejsem sobcern, kterS7 tou2i po fysickem pokradovani sebe v detech . . . Me sobectvi je jine povahy . . . Chci neco dokazat y e vecle, nikoliv v prakticke eugenice. Pro tu jsou jini zpusobilejsi . . . Dojdeme tak daleko, to v rodinach duSevnich pracovniIca bude ubSrvati deti a ti z nich, kdo po nich tou2i, budou je pkijimati z plodnSrch rodin .. . tak tomu uz dnes je, podle slavneho soudce Lindsey, v Americe. Je rno'Zne, to dite, kteremu " date 2ivot, bude nam obema poteSenim Tak rychle v mysli sbiral dtivody, aby ji lakesveddil a usnadnil jeji rozhodnuti.

"Zitra v tuto hodinu budu zde na vas eekat", dodal vraceje se k laskavemu torra.

Vygla se sklonenou hlavou a hledajic v*.-chod, zachycovala do maleho kapesniku slzy, aby ne-

Iowans

•

padaly na sede dlaalice dlouhYch nemocnienich chodeb.

XVI. V SESTAINt NARUeI Svetit se Helene to bylo te2ti ne2 vyznat se Ludvikovi. Jette pked chyili videla v Ludvikovi pouhY nastroj, ktery ji mel osvobodit.

Prijala s uleheenim zpravu ne2 vstoupila za sestrou do lanice, 2e Richard odejel na hon do rodiny znameho velkostatkate a vrati se aZ Besedovaly se sestrou dasto do noci v teto &nine lo2nici ye dnech, kdy Ayala metkal mimo cum. Hedvabna, stinitka malYch i velkYch lustril one 2lute, jako zestarle, take hedvabi pokrYvek stejne zbarvenYch, krajkove male polStakky a vtechny ty cenne a solidni veci byly bez zvlattnich make, vyskytovaly se v desitkach zamo2nYch domacnosti, dodavany tYmi2 ptednimi firmami pra2skYmi. Obyeejne Marieta 2vatlala a Helena naslouchala, vpadajic pouze eas od easu nekolika opravnYmi, vysvetlujicimi slovy nebo dobte minenou radou do proudu jejiho vypraveni. Ale nedopatrala se dosud, maji-li jeji vYchovne ye' ty nejakY smysl. A tak se to dnes dovedela.

Prod, ohromena jeji vYpovecii, nezasypava ji vYditkami, prod jen svetlo jejich modrYch nemeta bleskri hnevu na zdeptanou Marietu, zahanbene se kreici v naruei houpaci 2idle? Nic z toho . . . jenom trapna, dlouha pausa, Helena ztrnula proti plote zrcadla, pied nim2 si proeesavala sve svetle, dlouhe vlasy.

Mluvi tedy Marieta dale o podrobnostech, o Boikovi, o Nine, vtechno splete dohromady, naene a nedokonei, chyta se cipku 2itejtiho. Obviriuje se a ospravedlriuje, dojde k nemeckemu zajezdu, koneene se zmifulje o Ludvikove nabidce, ale jen nesmele a letmo, jako by stejne nernela vahy, rozeiluje se a stale natika a stale deka, co tomu tekne Helena.

8kemra o radu jako dite, hleda odi Heleniny, ale u2 se zase odvraci od pronikaveho pohledu zrakil sesttinYch, ktery ji hlto, od hlavy 2,2 k pate. A je piekvapena, dojata, kdy se ocita v Helenine naruei„ kdy jeji tepid, dlari hladi ji po pa2i a jeji rty ulpivaji na jejich propadlYch 11cich.

"Poekej a2 se odtrhnu od to jedine mytlenky".

Helena zakryla si odi bilYma rukama, sousttedila se jako prodavaeka klenottii v obchode pri veeernim riklidu drahocenneho zbo21. VmYAlela se usilovne v postaveni Marietino, kradela s ni v duchu od prvni chvile, kdy ptevzala rozenYm zakonem rodinnYm povinnosti mateiny. Vte Alo dobke, as se mezi ne vklinila prosio:myslna pani Hermina. Bylo pohodlnejti kidit se jejimi 2ivoeitnYmi sklony, Helena o tom east° do rinavy rozjimala, vedla v duchu sestru cestou svou i nevlastni matky a zva2ivti peelive obe cesty, nezavrhla koneene ani druhou. Ptipoeitavala stale rozhodneji prostotu ke aivota. Ptestala zapasit o neco, o eem nebyla ptesvedeena, 2e ptispiva k lidske spokojenosti, ptilitne pestovani citu a vYberu, sebevlady, sukorektnosti.

Ted' videla, 2e se dala zavesti ve vYchove Marietine, 2e mlademu eloveku je dvojnasob potkebnY tad, 2e svoboda je ttesti jen pro zrale di. Ted' to ma d sestru pongenou, rozervanou, bezmocnou, nett'astnou.

Ted' at' se /lad° odva21 ve jmenu svobody dati veci zdravY a ptirozenY prilbeh a — dati se naroditi tomu diteti bez otce, postaviti do 2ivota mimo vyjete koleje do spolednosti deti, vyrostlYch v tadne rodine, do tkoly a jejich zvyklosti. Uvidite, jestli vas cite pochvali, a2 se mu rozjasni. Mluvte si vznetena slova o svobode 2tvot je jinY — spjatY formalitami a nutnYm kadem.

Smi se to dite naroditi?

0 co hroznejti je vtak znieiti je v zarodku!

Osvobozene matekstvi! I tehdy by nemelo smyslu.

Jaka fraze!

V jistote, 2e svetu je naprosto lhostejne, narodi-li se cite matce svobodne nebo vdane, pkibude na svet tisice malYch tvoru s nedostateenou otcovou podporou. Tisice nezkutenYch divek ke svemu nettesti prilis brzo samostatnYch, z touhy po diteti, bezohlednosti milencovou, neblahou nahodu, z ptekypeni sil pteddasne do-. zralYch, zahraje si na maminky. At' zmizi z my-

VESTNIK sli diveiny pocit hanby, at' zmizi z eilka detskeho peeet' nemoralniho podeti, te gka starost ztiistane nepro yclane matce ptece. I kdyby se ji svet klanel, co z toho, na vYchovu ditete neptispeje. Zakon je zastaralY svou nesmyslnou nosti, ale neni do jiste miry ochranou eninou?

Helena uvolnila odi, aby strhla uzdu old svSich mytlenek, vady pohotovemu k nekoneenemu klusu. Byla zprvu jako ochromena pied svou sestrou, promenenou z berstarostne divky v usou2enou 2enu, tou stratnou ironi osudu, ktery nejradeji dava tam, kde se o jeho dary nikdo neprosi. Stiny jejiho pobledleho oblideje lehly Helene tace na srdce. Sledovala peelive vtechny ty deje: Po kratkem smyslovern dobrodru2stvi zamotala se v ostnaty drat dlouhYch muk a nevi si rady, jak se vyplesti. Ludvik podava pomocnou ruku . . . Z jak hlubokeho vtidla pochazi zat jeho smutnych, valnYch odi . . . Helena neni jetitna, lieraduje se z jeho pomoci pro sebe, ale k vuli Mariete. Chape Ludvika i Marietu. Marieta musi ovtem ptijmout jeho pomoc, nesmi riskovat 2ivot ani sngovat svou schopnost matetskou, ani se nesmi zbyteene vystavovat kritice spolednosti, ale to vtechno az po rozhovoru s Holcem .

Marieta prahne podchytiti beh sestkinYch mytlenek na miste nejvhodnejtim.

"Ovtem, 2e jsem odmitla Ludvikovu nabidku", tekne a je ptekvapena prudkYm odporem Heleninym.

"Ty ji musi ptijmouti, nedohodnet-li se jeAte s Holcem".

"Ale ja nechci, s Jirkou je to marne, snad jsem ti dostateene vykreslila jeho povahu, a pied Ludvikem se nepokoHm".

"PYcha ti neda? To je faletnY radce. Wive jsi nevedela o sve hrdosti?"

Rozeilila se, ale hued• se ovladla. Ne, hadkou se to neda resit, klidnila svou vzpenenou krev.

"Marieto, poslyt mne. JO. vim, 2e nemi get pti svem mladi myslit jako ja. Ale o jednom bud' ptesveddena: radim ti dobie. Vidim dale ne2 ty.

Zbavit se ditete, ale zaroveri se tteba zbavit i nadeje na ty, ktere jednou budet tou2ebne odekavat. fteknu ti neco, k eemu bych se jinak neptiznala. 2ivot bez deti ... to je polovieni 2ivot.

Dite dava ti smysl, napini 2ivot. Vtechno se omrzi, flirt, rispechy v lasce, ve vetejnosti .. .

Mat 2eny slavne a ueene, 2.eny, ktere se rozdaly desitkam mu2ri . . . opravdu tt'astny jsou 2"eny, ktere staraji se o dite. Bolesti prveho porodu neodradi 2enu, aby neptivedla na svet druhe a tteti dite, tak je jejich touha silna. Ted' si piedstay, 2e to to touha jednou piepadne a ty budet nemohouci . . . vlastni vinou . . . Nepkeji si. abys krdeela tou osamelou cestou, kterou musim jiti ja."

"A ja myslila, 2e schvalne nechcet miti rodinu, abys vice •u2ila, a 2e jsi upine spokojena", namitla Marieta pochybovadne.

"Moje mild, never 2adne 'g ene, ktera tvrdi, chce 2iti dobrovolne bez deti. Jenom nejkrajnejti nutnost ji brani stati se matkou, strach z dediene zat genosti, tpatna finandni situate a jine pkeke.2ky. Ale ani ty veci nejsou hrazemi dosti silnYmi . . . i ty protrhne veena touha .. .

Snad jenom Zeno, netvor a bez srdce vzdava se nav2dy mytlenky na dite."

"Vetim ti, aekoliv to nechapu . . . Ale dnetni Micah se pry dobte vyznaji v tech vecech, tvtilj strach o me zdravi je zbyteenY", setrvavala Marieta tvrdotijne na svem zameru.

"Znam ptipady, kdy zakrok zavinil trvalou neschopnost 2eninu Toditi deti. A co potom, ma mild? Snad si nemysl g, 2e lze 2ene vystaeit jen se svou osobou? Mu2 nechce vedne prijimat projevy velke lasky .. aspori ne vkly. A 2ena se musi delft o teplo sveho srdce . . . Obdas se nekdo naskytne, komu buda moci venovat svou pedi. Ale premlila trpkost sobecke ptedstavy, ze lepgi a radostnefai by bylo slouNti vlastni krvi? Ja, uz jsem se nauella nemyslit tak osobne. Nedopustit, aby se 2ivot zastavil, to je hlavni! Je to velke umeni i pro 2enu nejkultivovanejE Jsi si jista, 2e by ses dovedla zabavit sama sebou? Ne, ne, ty nejsi tak silna. Snad pet, snad i deset let nala bys 2ivot mimo dite .. . ale pak by nastal rozklad. Pochybuji, 2e by ses dovedla uvesti v pohyb ohromny, nestvarnY bal-

Ve st-redu, dne 13. ledna 1943. van Zivota, ktery nepokraCuje v zivexn tvoru.

Jenom s ditetem jej bud ovladati. Marieto, nepokou§ej osud! Podrid' se pokorne, prijmi Ludvikovu nabidku. I kdybys mela navkly zivaznS7 pocit k nernu. Ale Ludvik neni z tech, kdo by vyditali, upominali Bude na tobe zalaet, aby zapomnel. A dite najde kdykoliv domov u nas. Ale ty ho neda, Marieto, ty ho neda Pohledla na sestru. Zdalo se ji v slabem svetle male 2drovky, chranene 21utSrm hedvabim, ma rty vzdorne sevrene, zrak tvrdy, nechapayk.

A ona si to rve pohtbene bolesti ze srdce, aby je kladla na oltat jejiho prospechu. Sevtela jeji ledovou ruku a litostive zvolala: "Pochop piece, jsem star§i, zkuknejk. Tarn, kde vidiS Oita . . . vidim ja nedostupnST, vza,cnSr dar . . . Ale ne, nemusiS mne poslechnout, priprav se vS'ak na dobu, kdy bude plakat a srdce ti bude pukat bezmocnSrm hoiem nad -kolelakami deti tv3ich pritelkyri. V peklo se ti promeni zivot. Buda pro2ivat pocity , marnosti z S` edSTch, jednotvarnS7ch dne, do kterST ch se ti ani vstavat nebude chtit. Nechci, abys tak daleko dospela. Varuji te, varuji . " Hladina nad hlubinou se pohnula. Zaplava HeleninSrch vet podra.'etela Mariete nohy, strhla prehradu jejich obrannSrch myNenek. Nad detskou postSilkou jeji visival obraz stra2neho andela. Helena v diouhern noenim sate z bileho krepdainu a krajek byla v to chvili jeho EvSim vtelenim. Marieta neodporovala, Helena bojovala dale o 'Zivot ditete.

"Ludvik je tvotivS7 a energickS7 pracovnik ve svem oboru, dobS7va, Ospecha ye svete, nehleda, vyziti ani v man2elstvi ani v rodine nepottes by, poslutnosti a buje pro sve ‘Stesti 2eniny slu 2 pokory. Je jinY nez vetAina muhl . . . nebude se ti divat. pod poklieky ani prohlilet tvaj sekretar .

"Tebe ma rad, k van tobe se obetuje" ybuchla Marieta Omer plaaky.

"Rad? 2ena nemli.2e rici, ze ji ma mu2 rad, dokud neprojdou spoleene svizeli Mvota. Cit, jen2 se nerortavi ve vS7hni trpke zkou§ky — to je laska . . . " Utichly na chvili obe. Marieta neprela se u2 ani s Helenou ani se svS7m nespokojen3im svedomim. Byla strane unavena. Vyderpavajici zalitky poslednich dna tvrdy v lavu, ktera, zalila cesty v§em myl'Aenkam mimo vysvobozujici vSrchodisko.

Koneene rekla: "Nemam prava tazat se na neco tebe nebo jeho. Ptijmu jeho nabidku, bude-li na ni trvat, ale dam mu svobodu kdykoliv . Dite druheho . . . v2clyt' to neni ani motle . " hrozila se.

"Je dnes mnoho 2en, ktere maji mnohem pohnutejk minulost a piece se s nimi mu'Zi neni.

VSTber mu2a se neridi ctnostmi 2eninY7mi, 2ena s minulosti laSrva, pro ne vabnejSd na poctiva, prrozena divka. Je jin3.7 svet nez 13S7val", dodala a zamyslila se. Ach, ano, za sveho detstvi znala jedinkS7 pripad, kdy si muz ze spolednosti vzal 2enu s neman2elskSrm ditetem . . . a lido nevy. asu nad tim. To znamenalo tehdy chazeli z fl Z vzit brime ztracene cti 2eniny zpola na sva, bedra.

"Helenko, ja„ jsem tihla v2dy k lep'Simu svetu ... Nepokladej mne za :Spatnou. Vkchno se stalo jako mimo dual . . . Odsuzuji sama sebe.

Protivi se mi, co jsem udelala. VSechno se mi hnusi, ale nemohu to vymazat ze sveho 2ivota.

Je to iltasne", pravila oLvene, "jak mne Ludvik prohledl. Vidi do mne lepe nez ja sama. Jest znamenitST psycholog".

Helena zbystrila pozornost. Zadina jej obdivovat! Je to nejlep§i testa k lace. Upadky 'genskch lasek z nedostatku fictv k mu2ovi je nejtrapnejSi likaz rodinneho atesti. NahlSr 'thjem sestrin vyplavil z jejiho podvedomi sobeck3i tit, jako by byla o neco ochuzena. Svit mesice, houpany temn3im morem, osamela, nekr,! bna postava Ludvikova nad plazi, polibek, vahave settenST se rte, touha po laskajici narudi mamive predstavy pine naiad . . .

"Buda jej mit rada . . . " fekla prosebne, (Pokradovani.)

ye stfedu, dire 13. ledna 1943.

OPENgIVNi operaci jett dkolern takoveho leteckeho armadniho sbortt vityofiti tetitte leteckeho usili ye vzdiltnem pros-45rd oblasti, kde se odehrava operace pozemni. Led nejvetti letecka, jednotka bude s to zasahnouti aspetne do pozemnich bojtit jen tehdy, jsoil-li easti zasazovany do boje soustavne, v pravou chvili, proti spravne zvolenYm ciltnn a sonstfedene. Pei rozebirani taktickeho poutiiti takoveho leteckeho sboru jest tfeba rozlitOvati jelle t •i hlavni slo2ky: 1) jednotky podpory ha, vzdalenost 2) jednotky prime podpory 2) jednotky letecke zalohy Dejme tomu, to skupina podpory na vzdalenost jest slotena z jedne divise stihaci a z jedne divise bombardovaci. V praksi se mate phhoditi, ze detne armadni sbory pozemni budou odkazany na spoleene letectvo podpory na vzdalenost. Lee v pripade, ze leteckY armadni sbor ma spolupracovati jen s jednim sborem pozemnim, zasazenYm na hlavni nsili pozemni bitvy bude 3. (bombardovaci) divise tvofiti leteckou ptimou podporu a 4. (bombardovaci) divise bude tvotiti zalohu jak pro ochranu na vzdalenost, tak pro plimou podporu a bude sloutit k posileni to di one skupiny podle toho, jak se projevi potkeba harem boje.

Snaha o hluboke proniknut do nepfitelova tylit nemil2e se setkat s aspechem, nenhiteli atodnik pine spolehat na leteckou pomoc po celou dobu operace. Neni-li tato podminka splnena, mute se poeatedni irspech snadno obratiti v rozhodnou prohru. Proto: letecka prevaha jest klieem moderni ,bitvy a jest tfeba ziskat ji proto, aby neptiteli byla znemotnena nebo ztitena nejen dinnost ve vzduchu, ale i pohyby na zemi, ktere nelze provest aspetne, pokud nebyla ziskana pfevaha ve vzduchu. Letecke nadvlady lze dosahnouti bud' vzdutnYm soubojem nebo znidenim nepfatelskYch letouna na zemi; obvykle kombinace obou pasobi.

Stihaci divise podpory na vzdalenost se snati poraziti stihaci obranu neptitele a sjedna, tak vYhodne podminky pro bombardovani pozemnich Bombardovaci divise podpory na vzdalenost se snati ziskati leteckou pfevahu zejrnena tim, ze nisi PL baterie a nepfatelske letouny na zemi. Bombarduje letitte, aby pfibila k zemi velou Cast neptatelskYch sil. Bombardeki podpory na vzdalenost si vtimaji i nepfatelskYch pozemnich zaloh a jinych dale2itych cila jako dopravnich zatizeni, mostis, silnidnich kfitovatek, nadrati a p. Timto zpasobem se snati vnesti zmatek do obrannYch opatteni neptitele. teelem vtech techto akci jest odclo.liti co nejvice stfetnuti mezi vlastnimi a nepfatelskYmi vojaky pozemnimi zalohami a leteckYrni silami, umotniti atodniku, aby co nejhloubeji pronikl a oddelil nepfatelske sily na zvolenem bojitti od ostatni sestavy.

Obecne fedeno letectvo bude atoeit na dva druhy cild: a) na dile zjittene pied zahajenim akce leteckYm nebo pozemnim prilzkumem nebo jinYm zpasobem. b) na cue neptedvidane, to jest na cite objevene za boje.

Toto jest clavodem, prod zvedna letadla musi vest). nepfatelske pohyby, ve stale patrnosti, prod musi upozorriovati bombardovaci letectvo na pkesuny nebo na jine cite a varovati vlastni pozemni say pied pkipadnYm nebezpeeim.

Je samozfejme, to mezi jednotkami prdzkumnYmi, bombardovacimi a pozemnimi musi bYt spoluprace vysoce vyvinuta a dobre zladend.

Letecke jednotky podpory na vzdalenost, o nit jsem zde pojednal, maji neptimY vliv na einnost pozemni armady. Jejich dinnost musi fiditi letecky gtab se stanovittem na jednom z vYchozich (na hlavni zakladne), lee musi zriditi i spojeni s pfedsunutYm stfediskem zvedne sluthy pozemnich armadnich sboril a divisi. Timto zgasobem bude dinnost leteckYch jednotek podpory na vzdalenost koordinovana nejen s velitelstvimi pozemnich jednotek, ale i s jednotkami letecke Prime odpory.

Druha east letectva spolupracujiciho,s armadou tvofi letectvo prime podpory. Toto le-

VtSTNiK

v ofensivni operaci. tectvo spolupracuje prima 8 oddity pozeninimi a jeho dinnost musi takfka splYvati s dinnosti armady. Je vybaveno hlavne stroji pro bombardovani stfemhlav, a letouny zvednYmi, jet zasahuji do pozemniho boje pumami vYbutnYmi nebo koutovYmi, kulometirou palbou atd.

Bombardovaci letouny pfime podpory irtodi na cite jak ptedem stanovene, tak nahodne. PeeliYa tV gdna dinnost odhali ptedem polohu neptatelskYth 0dpi:itd a palebnYch postaveni zbrani. Led mnohe cite Se prO gra,di teprve za boje a proto je tfeba mit ureitY pcidet letound v pohotovosti -nad operaeni oblasti.

Pozemni jednotky jsou tak po celou dobu boje provazeny stroji letecke prime podpory, pomahajicim jim v boji. Bombardovaci letouny samortejme musi zachovat bezpeenostni postup, aby neohrozily vlastni sily.

Na rozdil od zvednYch letount dalkove podpory letaji zvedne stroje prime podpory hlavne nad prostorem, kde se v to kterou chvili bojuje. Pozoruji dinnost neptitele i vlastni .postup a podavaji hlateni zpravodajskYm ustkednam pozemnich jednotek. Timto zgasobem pomahaji koordinovat jednotliva usili. Zpravuji dale pozemni jednotky o podrobnostech, tYkajicich se neptitele a udrtuji styk s pozemnimi jednotkami, ktere ztratily styk se sousednimi jednotkami, nebo ktere bojuji oddelene. V takovYch pfipadech mohou spojit bojujici jednotku s velitelstvim vytti jednotky, nahratujice technicka, pojitka, kde nejsou, aneb doplriujice je tam, kde dostatedne nefunguji. Mind utivaji pro tyto vYkony z ylo.ttnich letount, zvanYch "hlasne". Letci jsou tak s to sclelit okamtite pozemnim jednotkam vYsledky sveho pozorovani nepfatelskYch postaveni a pohybu.

Maji-li letci pinit deinne sve poslani, museji bYt ye stalem styku s pozemnimi jednotkami a to prostfednictvim leteckYch styenYch odpkidelenYch k pozemnim jednotkam.

V zasade radiovy styk mezi leteckYmi a pozemnimi jednotkami spojuje letouny s velitelstvim divise ei brigady. Menti takticke jednotky jako roty a prapory dorozumivaji se s letouny prime podpory pomoci vytydovacich terea , nebo svetelnYch signalt. Wane rozloteni tered umoinuje dorozumeni strudnYmi zpravami. Hlateni, po Pripade rozkazy, mohou se tYkati hlavne techto a) oznadeni mista stanovitte velitelstvi b) hlateni o situaci, na pt.: "jsme obklidedeni", "drtime se zde" a t. pod. c) tadost o nove zpravy o neptitielove postaveni d) tadost o leteckou podporu s udanim postaveni e) 'tadost o stfelivo, potraviny a pod.

Struene zpravy obmezene povahy lze dati i pomoci svetelnYch signalfi rozlidnYmi kombinacemi barev. Spojeni zrakem letouna se zemi jest ovtem veci obtitnejti. Lie s prospechem utiti jen svetelnYch barevnYch raket, led nekdy budou piloti s to shoditi pisemna sdeleni v malYch pouzdrech.

Je zfejme, 2e teinn6, spoluprace mezi vzduchem a zemi jest motna, jen tehdy, kdyt letaci personal nemysli jen v pojmech valky letecke, ale mysli i v pojmech taktiky 'pozemni. Toto ovtem vytaduje dvojiho vYcviku.

Lee jen tak mute se pilot vmysliti do situace pozemniho vojaka a vytetiti z leteckeho pozorovani usudky vedouci k rychle a spravne akci; obdobne pak vojak na zemi musi pine rozumeti letectvi, aby veal, jak a kdy mu letec mate poskytnouti svou nepostradatelnou pomoc.

Shrnuji: vtechno musi zapadat do sebe jako 'ozubena koledka hodinoveho stroje. Pohyby leteckYch jednotek musi bYti synchronisovany s pohyby jednotek pozemnich at do velitelstvi praporu v to, poeitano shora. To piedpoklo.de, mezi jinYm bezvadne vybudovanou spojovaci slutbu, ktera, udrtuje spojeni s le-

Strana 11, teckyini pozemnimi silami. Tato organisace jest podstatne rozdilna od organisace vytadovane pro bombardovani dalkove, nebot' musi bYti prutnejti. Jen tehdy, jsou-li spineny tyto pfedpoklady, lze teziti na zemi ze situace vytvatene letectvem nebo naopak exploitovati leteckou akci motnosti sjednane einnosti pozemni. Akce, v nit se podle tohoto schematu obe slotky doplritiji, akce, ktera zasadi v pravY okamtik dostatednou silu na ;rave misto, akce, jet spoji usili obou zbrani, pozemni a letecke, nemine se s rozhodujicim vYsledkem.

V "SUDETY" JAKO PRUCHODNI UZEMi.

Nedayno vy.;"el v nemecke revui dlanek s vYmluvriYm titulem: Oast° opomijene Sudety.

Autor v nem pravi, i.e se mad° pite o podnicich v tomto ponevadA je tam malo velkYch akciovych spolednosti. Je to pry mylnY nazor, nebot' velkY poeet malYch podnika ma stejny yYznam jako velike zavody a krome toho jsou male podniky hospodatsky zdravejti a maji eetne vYhody s hlediska hospodalske politiky.

"Na praiske akciove burse se zaznamenavaji jenom dve spoleenosti ze Sudet. Na berlinske burse se zaznamenavaji kursy Sudetenlandische Bergbau, ale piivlastek Sudetenlandische je jedinou pfipominkou, ae existuji Sudety."

Kclyt, se vyskytly varovne hlasy deskYch pramyslnika, ze pohranieni pramysl bude v nisi patYm kolem u vozu, naciste to rozhoitene popirali a vykladali delniktm, jak jim velike zemi zaruei velkY trh a velkY odbyt pro jejich vYrobky. Nyni si ut i Nemci stauji na nove pomery.

V elanku se dale pravi, to v celem odtrtenern irzemi bylo 17. kvetna 1939 pouze 27 podnika s vice net 1000 zamestnanci a toliko jedinY vod s poetem zarnestnancir, pkevytujicim 5000, celkem je ted' v "Sudetech„ 15.000 pramyslovYch podnika se 424.000 zamestnanct; krome toho 63.000 femeslnickych dilen pfiblitne s 20000 zamestnanct. Podle posledniho vydani Kompasu (v kterem se kapital jette udava v Rd., divi se pisatel), je v o_dtr2enern tzemi asi 200 akciovYch spoleenosti s celkovYm kapitalem 800 miliont km.. Rozhodujici podil maji mezi dve nove spolednosti — Treibstoff Werke na vYrobu pohonnYch iatek z uhli (kapital 100 miliona fm.) a Sudetenlandisch Bergbau s kapialem 80 miliont fm. Oetne zavody pracuji pouze jako odboeky fitskYch zavocla, cot plati take o bankach. Aekoliv je prinnyslova vYroba odtrteneho fizemi znaena, neni pry zachycena v fitskYch statistikach.

Aby autor dokazal jeji yYznam, uvadi podil pramyslu v odtrienern nzemi na eeskoslovenskem vYvozu a dovozu podle odhadu Svazu piamyslniku v Praze. V dobe Mnichova ainil vYvoz z celeho Oeskoslovenska 6,448 mil KC, z toho podil odtrteneho trzemi dostoupil vYte 5,124 mil Ke; dove); dinil 7,447 mil. Ke, z toho podil odtrteneho azemi einil 3,533 mil. Ke. Profesor Wageman z tsta yu pro zkoumani konjektury zddraznil nedavno motnost znadneho zlepteni hospodarskeho Zivota v tomto dzemi. Po vybojich kite na vYchod, pravil pan profesor, ptestavali bYt "Sudety" pohranienim tzemim a stavaji se tizemim prachodnim, kudy poplyne zboli na nove trhy.

V Mad'arske uvahy. Jeden z nevlivnejtich lista budapettskYch, "Magyar Nemzet", napsal pfed nedavnem toto: "V techto dnech zaletall nate mytlenky k Americe, s nit jsme ye valce. Sta a tisice evropskYch obeand vtech narodnosti se vystehovalo do Ameriky a uvedlo tam v tivot uCeni, pro net byli prondsledovani dome. Amer-eke Prohlateni nezavislosti data nstavni vyraz nesmrtelnym idealism: pojeti rovnosti. nezcizitelnYch lidskYch pray, idealism svobody a pfesveddeni, ze katcla vlada musi bYt vladou lidu, pro lid a lidem. Jsme pfesvedeeni, ze °pet pj'ijde doba, kdy se vtechny lidske kmeny setkaji na vytti platforms".

V r ,>vezi v lidech tak hluboko, jako pa-

Stra,na,

tJAEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC1 JEDNOTY STATU. TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOTTO/CA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS Ptedplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Vkadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, pkedplatne a oznamky bud'te2 `adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Letaci pevnost "Duch S.P.J.S.T." zajiStena bude koupi bond' v east kolem etvrt milionu jak usneteno bylo ye vYrodni schtzi Hlavni tkadovny. Prazdne ylastendeni a plane fraze nepomahaji — skutky a vysledky ,m1uvi keel srozumitelnou. Nate Jednota od sveho zaloteni usilovala o povzneseni spolurodaka natich v mravnim, duteiinim - a blahobytnem ohledu a od zaeatku nalehala na to, aby jeji aleni zajistili si obeanstvi sve nove vlasti a byli vernymi, uptimnYmi wiznavaei prave demokracie. Pti katde pkiletitosti nate trsttedi a elenstvo Bratrstva prokazaly skutky svoji lojalitu nova viasti a kdy tak zvani stoprocentni obbane museli bYti popohaneni k dint= easove Americe prospetnYm a tadoucim, oechoslovaci Texasu a v prve Lade eleni SPJST. stall na svem miste, ba mobil bYti iiny"m za ptiklad. Chvalyhodne rozhodnuti nati Hi. trtadovny poda,va, roveri nazornY ptiklad vtem, kteti doposud jsou pozadu v kupovani valednYch bonda a znamek, kteti otaleji a tikaji: "valeane bandy jsou bornY investment, ale ja nyni mam tolik, co mohu unest bez kupovani bond'. At' ten druhSr utrati penize, ktere vyclelavo., at' ten je koupi!"

Jak mylnY takovY nazor, jak potetilou podobna, vYmluva. Nate Amerika a jeji spojenci jsou v ohromnern boji na tivot a na smrt, v teto valce je v sazce vtechno, bojujeme o ptetiti. Katdy z nas je povinen pomahati a kupovani valeanych bond' a znamek je jednou z nejdaletitejtich natich povinnosti. Deset procent slutneho nebo ptijmu z hospodatstvi mute nam pomoci vyhrat valku a yYlarat musime. Zajiste te je to hromada penez,- ale take valka neni tadnY piknik. Cot nati hoti na Bataanu, ,S'alomounskYch ostrovech a Nove Guinei meli nejake vytaeky ohledne boje? Vy vite, te nemeli oni yeah, te my doma stojime za nimi s penezi a materialem, ktereho je tteba k vyhrani teto valky. Kdyt uvalime o jakou velikou vec se jedna, deset procent se sotva bude zdati dost. Udelejme to nejMerle deset procent a tioirime to DNES. Opakujenie znovu, to prazdne viastendeni a plane Iraze nepomahaji — skutky a vysledky mluvi yeti srozumitelnou. Nate HI. tltadovna dala poslednim usnetenim na koupi letaci tvrze "Duch S.P. J.S.T." skvely pfiklad a vtem s yYm dlentun i ztetelnou pobidku — pomahejme svoji vlade pravideln-Ym kupo yanim valednYch bon' a znamek! Bud'rne hrdi na nati SPJST! • Nov 78. kongres zahajen byl ye sttedu 6. ledna obvyklYm zpasobem a die projeva pi-edaka oznad'en byl za kongres viteznY. Mluveim domu zastupda znovuzvolen schopnY a popularni Sam Rayburn, dernokrat z nateho Texasu, jent obdrtel 217 bias-a proti 206, jet vrteny byly pro zastupce Martina, republikana z Massachusetts.

President Roosevelt ptednes1 svoje poselstvi ye etvrtek pied polednem a byla to die asudku ptedaku obou stran z. nejleptich jim osobne kongresu pkednesenSrch. VaInost a Acta pie-

VESTNiK va‘tne vetSiny elend obou doniU kongresu byla mu dana na jevo pH vstupu do snemovny — boutlivy potlesk a jasot trval pet minut. VelikY nat president Roosevelt vypadal telesne tvate zdrave barvy, bias mimotadne vyrovnanY, jasnY, jak obyeejne sympatickY. Jeho poselstvi sledovano bylo dleny kongresu, diplomaty zemi spojeneckYch a obecenstvem ptepinene galerie s mimotadnou pozornosti a president behem 48 minut trvajici Ceti pteruten byl hludnYm potleskem dva a etykicetkrate. Hlavni body poselstvi zahrnovaly nasledujici pasate: Hlavnim akolem Spojenca musi bYti dosateni trvaleho a spravedliveho miru. Lid demokracii jest na pochodu a neni moci, ktera by ho zadr-: tela. Ozbrojene sily Spojenca jsou konedne na pochodu v Evrope, Asii a Africe, jsoude podporoyally za,zrakein produkce. Nynejti kongres bude mitt v historii ojedinelou ptiletitost, aby vyketil tetke otazky povaleene, zahrnujici pray() na praci a pra y° na zajitteni oproti tivotnimu nebezpedi. Nesmime nikdy 'zapomenouti na \red, za net bojujeme a ve valeenem asili ztraceti drahocenny eas ptenim se o podrobnosti.

Rok 1942 znamenal pro Spojence podstatne zlepteni pted tim tragicke situate: heroicka obrana Stalingradu a v listopadu zahajena protiofensiva armad Sovetti znamenaji asvit doby nove, cestu do Berlina, Lima a Tokia. "Nacisti i fatiste to chteli" -L- pravil pan president " — a oni to dostanou. Nemohu vettit, nemohu sdeliti kdy a kde Spojenci udeti v Evrope, net my udetime jistotne a udetime tetce. Nemohu yam rici udetime-li v Norvetsku, Holandsku, Francii, di pies ostrovy Sardinii a Sicilii, nebo ptes Balkan di Polsko — anebo na nekolika mistech soudasne. Mohu yam vtak fici, to bezohledne kde a kdy udetime na zemi, my, Anglidane a Rusove napadneme je ze vzduchu tace a nelitostne. Den co den tuny vysokYch vYbutnin dopadati budou na jejich zbrojovky, vodarny a elektrarny, dopravni site a pkistavy." President ptiznal, te byly ueineny omyly a te byly vydany mnohe spletile formy a dotazniky. Z chyb se udime a vlada z dosavadnich zkutenosti bude usilovati zleptiti kontrolni a spravni vedeni die potteb valedneho hospodateni. Civilisti pociti nasledky valky totalni net na ttesti je toliko nepatrne procento American', kteti stavi chutnani nad vlastenectvi. Ohromna vettina lidu uznava, te vYvoz potravin do zamoti je nevyhnutelnY pro nate vojsko, armady Spojenca a hladoviei lid tzemi, jet jsme zabrali. My Ameridane zamYtlime vykonati toto velke dilo spoleene, v nati denni praci musime budovat a opevriovat zaklad narodni jednoty — daveru jeden k druhemu. Nautili jsme, to nemtiteme vykopati dosti hlubokou Amu, jet by nas chranila oproti telmam a.tet jsme poznali, te nevytrhnemeli jedovate zuby telmovitym zvitatilm dnetniho sveta, ony se rozmnoti a sesili, aby nas napadli za hrdlo v kratke generaci. Nemecko, Italie a Japonsko musi bYti odzbrojeny a drteny odzbrojeny, musi zanechat udeni, jet svetu phneslo tolik bed a souteni. Budou-li ponechany ozbrojeny, neb dovoleno jim zbrojeni, any nevyhnutelne znovu povstanou k atoku na podmaneni sveta. Spojene Narody mohou a musi bYti pro udrteni miru znemotnenim katdeho pokusu trojspolku osy, aby se mohl ozbrojit.

Zakladni otazkou tato valky je steZejni stanovisko mezi temi, jet yeti v lidstvo a 'Mini, kteti neveti — je dale otazkou mezi temi, jet maji viru v lidstvo a onemi, skladajici svou viru tyrant= a diktatortn. Narody nyni skupily svoji silu a pokraduji v riasobeni sil a moci a neni sily ni seskupeni moci, askoka ti nasili, jet by je nyni mohly zadrtet. Ony vidi pted sebou nadeji sveta — slutnY, zajitteny tivot v miru pro vtechny mute kdekoliv.

Na americkern kniinim trhu nikdy nebylO tak ohromne mnoistvi publikaci o Anglii, o Rusku a ne v posledni mire o Ceskoslovensku, je• jmeno ma nyni v Soustati vysok3', zajem. To fge neni vS,.sledkem propagandy, je to spite prirozenS, clusledek rozSireni horizontu. Valka vSech svSrch ,hrilzach prinak i prospeAnSr a — jak chceme doufat — i trvalS, zisk pro ceISr svet.

V poetech bYvaji nuly vzadu, v tivote dasto ✓ popkedi.

Ve sti'edu, dne 13. ledna 1943.

Boiena Nenacovi byla vie nez velika Zeno, a velika spisovatelka. Jeji lidsky a urneleckjr rys je zazraenSrm kvetem, jeji vydalo jaro eeskeho narodniho iivota. Lidsky a basnickST osud pov*SR a posvetil jeji poslani k vyznamu symbolickemu: narodu je svetici a uteSitelkou, eeskemu umeni je postavou z nejvetSich.

Zbrojovky demokracie na postupu. President Roosevelt ye svern poselstvi sclelil americke yefejnosti, spojencum a dlenam osy vysledky natich zbrojovek a tovaren na stkelivo, jet lid demokracii nemalo poteti jako diktatortm phnesou boleni hlavy. Wham roku 1942 branna mot Spoj. stata zvytena byla ze dvou milionu mute na sedm milionu. V prosinci 1942 nate tovarny letadel postavily 5,500 vojenskYch letouna a vYroba se, katdeho mesice bude zvytovat.

Automobilky postavily loni 56,000 bitevnich vozidel veetne tank' a pojizdnich delostteleckYch baterii. VYroba strojovYch putek dosahla v r.

1942 disla 670;000 kusa, testkrat tolik proti vYrobe roku 1941 a thkrat tolik proti vYrobe behem jednoho a pal roku nati ireasti ve valce svetove. ProtitankovYch del vyrobeno bylo 21,000 jednotek dill testkrat vice net r. 1941. Drobneho stteliva dodaly nate zbrojovky 10,250,000,000 naboja, petinasobnY avytek proti celorodni vYrobe 1941. DelostteleckYch naboja vyrobeno 181,000,000 kusti, cot je dvanactkrat vice proti roku 1941. Tyto dislice dosvedeuji, te arsenal demokracie se podivuhodne eini, ad jeho maximalni vYroby nebylo dosud dosateno. Jak asi Hitler a Tojo vysvetli Neinctim a Japoneiktim ohromnY vzestup americkYch zbrojovek, lodenic, tovaren yaledneho pramyslu — kdyt jim namlouvali, te hynouci a slabnouci demokracie neni schopna deltiho odporu a bude silami osy zkrutena. Blazni byli, kordy meli Z myilenek Boieny Nemcove: Hudba je libezna, mluva srdci srozumitelna. — U• prininS- pritel je ten, kdo to napomene, kdo ti pravdu do oei rekne. — Zebracka hill je fella LepAi nadenikem, neni panskym nieemnikem.

HrdinnS, boj Sovetskeho Ruska. Nemecko jest ye valce s Ruskem od dervna 1941. Dosavadni boj se sovetskou armadou zaplatili Nemci atasnYm poetem mrtyYch, nezvestnYch a ranenYch, ohromnou ztratou del, tank', letadel, dopravnich aut, koni, munice atd. Ztraty vojinu byly nahrateny delniky, zamestnanYmi at dosud ve valeenem prumyslu a proto Nemecko donucuje dnes obyvatelstvo obsazenYch azemi ku praci ye svYch zbrojovkach a v ostatnim pramyslu, daletitem pro valku. Za to vte dekujeme hrdinnemu odporu sovetskYch vojaka. Sovettti velitele jako martal Timotenko, general 2ukov a martal Budjeny jsou rovnocennYmi soupeti nejleptich nemeckYch general'. Novaeci SSSR. jsou cvideni na 'zemi Ruska za UralskYm pohotim. Nejfetti tanky, at dosud poutivane, byly vyrobeny v Rusku. Sovetske bombardovaci a stihaci letouny jsou rovnocenne, ne-li lepti nemeckYch. Nova sovetska protitankova, putka jest vtestrannou zbrani, ktere lze poutit jako protileteckeho dela, jako protitankove putly a jako protitankoveho dela. Putka je namontovana na obrnenem vozidle. Sovetska armada ma mnoho divisi paratutista a byla prvni armadou na svete, ktera, provadela pokusy s timto novYm druhem vojska. Sovetske ztraty, at jsou velmi zavalne, nelze porovnat se ztratami, jet utrpely nemecke armady po dobu valky mezi Nemeckem a SovetskYm Ruskem. Skvele veleni, hrdinna armada a bohate zdroje pomahaji Rude armade odporovat. iivotni pout' Boieny Nemcove, poznamenana mnohonasobnSrm sebeobetovanim, vedla ygemi propastmi a vfginami horouciho /idstvi. Jeji "13abieka" staeila sama byti iita a odkazina, abychom v Boiene Nemcove ctili vrcholne hrdinstvi v odvaze k umelecke a lidske zpovedi tak podivubodne vetkane do prostoty a prilzraenosti

• —

/CALENDAR 17. ledna'. Taneeni zabava v Narodni sini v Ennis, Texas.

23. ledna. Zabava v sini kadu Pokrok Houstonu, pt hudbe J. R. Badove, y Houston, Texas.

Ve stledu, dne 13. ledna 1943.

Betiena Nemeova, 2ena o deske pisetnnictvi je spisovatelkou znarnenite knihy ;Babieka" a jinYch povidek, narodnich povesti, bachorek a pohadek. Bolena Nemeova, rozena Barbora Panklo ya, narodila se ye Vidni 5. imora 1820, vychovana vSak byla jiti od roku 1821 v Ratibolicich u Ceske Skalice na Nachodsku, kamti rodine jeji se prestehovali. Matka byla 6egka, otec Nemec, muti roz gafnY, poctivY, deskYm lidem milovanY, jakti i on zase miloval lid deskY. 0 neho ma Botiena ducha poetickeho, po matte pkitulnost a jemnY cit tienskY. Kdyti roku 1848 otec umiral, lehnal sve miloyane Botiene, vida ji stati pri narodu nekdy slavnem, jeji byla obohatila jia mnohYm spisem, kteremuti on site nerozumel, neti Predvidal piece sk yelou jeji budoucnost. Naby y'Si jil doma prvniho vzdelani, sedmileta Botiena poslana do tikoly Skalice, pozdeji do Chvalkov,ic, kde ubytovana u tamnefaiho zameckeho spravce, kterYti byl muti vzdelanY a velmi se plieinil o dukvni Botienino zualechteni. Tehdy byl ye Chvalkovicieh take dobrY ueitel, jenti na mladeti yYborne pfisobil, a tamnejei kaplan nejen snag ne ho podporoval, nybrl i dorostle laky a tiakyne will verk yati a pisne skladati. Takove sime, v kyprou 131:Wu vseto, zajiste musilo y ypudeti. Z Chvalkovic odebrala se Bo2ena trvale do Ratiboric, kdeti v kruhu rodinnem 'lila ati do sveho pro yclani. I zde mela stup k biblioVce panske na knitiecim zamku ratiborickem. Majic toliko selske device za spolednici, hledavala v osamelosti sve jedinou iitechu v knihach a knihy ty ofily velkeren ji posud znamY svet. Roku 1837 provdala se z yule otcovy do Oerveneho Kostelce za vlastence Josefa Nemee, komisale pri finaneni strati. Za nedlouho plestehovali se mladi mantiele do Polne, kde Botiena hlavne v osobe mistniho kaplana nalezla literarni podpory a pobidky. V Polne eetla Botiena spisy J. K. Tyla, ohniveho vypravovatele netoliko deka narodnich, nYbr2 i pkisneho karatele narodni nev§imavosti a velkeho buditele naroda eeskeho. Plamenna jeho slova rozpalila dui naSi. Botieny, jet poznala pinou merou vlast svou a od to chvile laskou nadknou, horouci milovala to posvatnou, drahou zemi Ceskou, krvi slavnYch reku zbrocenou. Roku 1841 s chotem svYm prestehovala se do matiely Prahy, kde zahy poznala vlasteneeke mute a jinochy pro naroda slavu za svate jeho pra y° zani-‘ cene, jiti stali se vlasti buditeli a dobrodinci. By- li to Karel Jar. Erben, Karel Marie Drhoti Villani, basnik Klacel, dr. Bojisla y Pichl, dr. Fr. Lad. Rieger a jini. Bum mantielii NemcovYch zahy stal se hledanYm stkediskem mladistyYch sil na naroda roll dediene pracujicich a krasna, duchapina, vlasteneckou mysli nad .g ena Botiena — byla magnetem velice pfitatilivYm. Oetiti spisovatele poznali, le Nemcova, je velmi nadanou spisovatelkou a Mdali ji, aby psala pro Ceske noviny. Prvni jeji baseri vySla v Casopisu "Kvety" pod nazy . "2enam eeskYm". Soudasne uva,zala se v spisovani narodnich bachorek a povesti, vytiadujic z prarnenn nejeistAich a dosud nepoy 'SimnutYch poklady nejkrasnejli z due a srdce lidu deskeho pochazejici. V bachorkach osvecleila Botiena Nemcova nevkdni dar vypravoy ani, tiivY cit, ohnivou a piece nikoliv divoce snad rozpoutanou a rozva'Anenou fantasii, plynny slob, reC prostou a piece jimavou, k srdci mluvlcl. V Praze Nemco yi pobyli asi pet let. Pak byl Nemec prelotien do Don-fa211e, kde si Nemcoya pilne yS'imala krojn, z yykil a obydejt tamniho lidu. Co videla, o torn psala. V'Se zaznamenavala, aby aeska, verejnost zvedela o torn, co krasneho jest ulotieno na eeskYch vesnicich a v malYch chaloupkach. Kdyt byl Nemec na Slovensku, pilne v'Simala si tamnich zvykil a krojn. I tam ji Slovaci meli radi. Nemcova, dala si vypraveti pohadky a potom je sepiSovala. Tak dochovala nam mnohou krasnou pohadku, kterou lid si sam vymyslil. NejbolestivejM doby vAak teprve Cekaly na Nemeovou a jeji rodinu.

Mandel jeji byl propuaten z itradu, u Nemcu nastala bida. Bokna pracovala see byla, aby sehnala nejake penize na nejnutnej§i potleby.

Cele noci a dny psala, aby psanim uzivila rodinu. Byly to trudne chvile jejiho tiivota. A prase v to dobe nejvet'Si bidy a nejvet giho tialu rada vzpominala na sve nejveth dilo "Babidka", jii

..

VESTNIK Ceti snad kadY oech a na nil spisovatelka pracovala pina dye leta. Jest to podivnY, smutnY zjev, ae skoro vgichni ti, jil verne duchem svYm as na konec sveho 2ivota vlasti a narodu slouLH, kteti vyhradne literatute se byli venovali, bidne k smrti se dopracovali. V bide pracovali, ✓ bide zhynuli. Tak bylo i s Nemcovou. Pled smrti svou jala se vydavati sebrane spisy sve u nakladatele Augusty v Litomy gli. Nakladatel byl vgak nejen negalantni k dame, nYbr2 i nelitostnY a barbarskY k spisovatelce, ze ji nechal hladem se mofiti. Bez krejcaru °della Nemcova, do Litomyale a pracovala. V hospode, kdel by-. dlela, zakazal jednoho dne Augusta, aby se ji strava davala na jeho fleet — ale Nemeove aby se namahalat Ona trpelive pracovala • dale oeekavajice penize z Prahy od mule sveho, stravovala se same, suchYm chlebem! 0 hladu byla zena, na geho naroda skvost a slava!

Vegkere vYlohy v teto dobe einily jeden den 4 krejcary, druhY 6, nejvice 8 krejcart. I seslabla za nekolik dnu do to miry, ze take jeji duch zatemnen a ona do Prahy plivezena nemocno..

Ulehla a vice nepovstala. Dne 21. ledna 1862 dokoneila trnitou svou pout' pozemskou — vidouc ten veder pled skonanim s yYm prvni sesit sebranYch spisu, podinajicich "Babiekou!" Umotena byla to due spanild, vlast z ceMho srdce milujici. Pohfeb jeji byl slavnY. Odpoeiva na Vykhrade, kde pan! bYvaleho Klubu americkeho hrob jeji vyznaelly roku 1869 krasnYm pomnikem.

Redakci dos1o. Podzimni vydani ntedni mapy silnic v Texasu zaslal nam pan John J. MareS, idednik statniho silnieniho odboru. Mapa je graficky prvottidne zhotovena a mimo du site silnic, pkina gi kadu obrazkii svedeicich o plirodnich krasach statu peticipe hvezdy, plany hlavnich mest i narysy nejkratlich cest spojujicich yetg obchodni, prilmyslova a jinak dulelita sttediska. Za laskavost panu John J. Marekvi srdeene dekujeme. VYroeni eislo Hospodale rodnik 53. vytilo ve skvostne iiprave a jako obyeejne napineno smesi poutave a zajimave Cetby. 6islo ma 128 stranek Cetby i s kalenclatem a mono ho objednati za pouhYch 40 centt u "Hospodal", 406 South 12th St., Omaha, Neb. — NastennY kalendak "Ennis State Bank" zaslal nam bratr Frank B Vrla, dlouholetY ittednik enniskeho penetiniho Ustavu. Kalendat "Ennis State Bank" je ve skuteenosti dasove potlebnou pemuckou farmaktilm, pestteltilm clynbetie ye mesteeh a konedne katiclemu obeanu na§eho Texasu. Rolniktim skyta rady ohledne obhospodatovani pole i domacnosti pro jednotlivY mesie, drilbelniktim a pestitelum dobytka (lava rady a pokyny, cenne zdravotni porady plijdou vhod usedlikum venkova i mesta.

Za laskavost bratru F. B. Vrlovi dekujeme!

Celt' australskY prilmysl v boji. V dejinach Spoledenstvi australskYch statu neni uddlosti, jet by snegla plirovnani k rychlemu pfeehodu z vYroby zemedelske na vYrobu prinnyslo you v poslednich tlech letech. vypuknuti valky v zali 1939 bylo v Australii 11 vladnich tovaren na stlelivo, zamestnavajlcich 5,000 delnikii.

Dnes je v Australii 36 techto tovaren se 100,000 zamestnanci pracujlcich pinou parou. Jest neuveritelne, ze zeme, ktera jeate pled nekolika lety venovala se skorem vYluene zemedelstvi, vyrabi dnes spoustu polnich del, protileteckYch a protitankovych zbrany, yojenskYch vozidel a torpedonosnYch bombardovacich letadel typu Bristol "Beaufort". Nove zalotiene tovarny vyrabeji Bren-gun carriery se svatenYm na misto nYtovanYm pancilem, idea okamtiite pleyzate, britskymi i americkYmi tovarnami. Genialni Australan vynalezl novou automatickou rychlopalnou pu'Sku typu Owen, ktera jest velmi jednoduche. a vyrabi se seriove v mnoha tovarnach po cele Australii. Novozeland'an W. Charlton vynalezl nastavec, jimz lze ptemenit jeden ze vzorn putiky raze .303 na kulomet. I tyto ndstavce vyrabeji se hromadne v Australii. Dva mimotadne vYkony, jea australskY zbroji pritmysl docilil behem deviti mesien, jsou seriova vYroba zakopovYch hmotidifit — vice neti 50 australskYch tovaren vyrabi jednotlive soueastky — a hromadne. vYroba protitankovYch del. Australske lodenice pracuji pies 'Cas od podatku

RESOLUCE SOUSTRASTI. NitepodepsanY resolueni vYbor, jmenem du Slovan Cis. 9, vzdavame uptimne citenou soustrast nad Umrtim nakho mileho spolubratra, Stanley M. Kozara.

ZminenY na g milt' bratr zeinkel na.hle a neeekayane, v pine sile, zdravim kypici, dne 1. ledna 1943 na nemoc "Convulsion". Co' nag dovY bratr a ptitel, ktery vtilei laclu a vubec spolednosti lidske se vzorne choval. Zanechava nam zarivY pliklad, le i bez hmotnYch prostledku mule mladY • elovek v Americe dosici svou pevnou YU, plicinlivostl, tietrnosti a skromnosti vysokeho vzdelani a pozdeji odpovidajiciho postaveni. Byl mladgim, svobodnYm synem nakho dlouholeteho tajemnika kadu nakho, Dr. Jos. H. Kozara, kterY pritomne co velkY statieek 'tiije u sve dcery Konstantiny a star gho syna pravnika, Lelanda Kozara.

Budil zemkelemu milemu bratru zeme lehkou a toto prohlatieni ladu, vfSe jmenovanYm iitechou nad telkou ranou, ktera je stihla smrti jejich mileho syna a bratra.

Ve Snook dne 4. ledna 1943.

Jan T. S krabanek, Jos. Jakubik st., resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Ni2epsanY vYbor ladu Pokrok Dallas Cis. 84. projevuje timto uplimne citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich otce, manlela a natieho spolubratra Josef Rusek, ktery dokonal svoji pozemskou pout' dne 8. ledna ve stall 60 let. ZernfelY byl dlouholetYm elenem naS'eho Mdu a dbalY syYch povinnosti.

Vime pozustali, le Vati bol jest velikY, buditi vain vtiak tiitechou, le my elenove jmenovaneho kadu s Vami ye Vagem zarmutku soucitime.

Ty bratfe na g, odpoCivej v pokoji a budil Ti zeme lehkou. eest buditi T ye pamatce.

Za lad Pokrok Dallas, els. 84.: Robert Duroll, Vaclav Zastoupil, Frank Vodieka, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resoluoni vYbor od fadu Pokrok Houston els. 88, projevujeme na'S1 citenou soustrast portilstale rodine nad mrtim jejich milovane manaelky, matky a babiely, na g dlouholete spolusestry, Marie Boionove, ktera, zemlela dne 7. ledna 1942, ye staid, 66 rokti.

Mili pozustali, pfijmete naSi upkimne citenou soustrast nad ztratou vaSi nenahraditelne, manlelky, matky a babieky. Necht' je yam ittechou, ze i my, spoikovi bratfi a sestry s vami soucitime a se rmoutime.

Oest buditi jeji pamatce.

Za tad Pokrok Houston: R. Hanusova, 8t6pan Valeik, Joe Ka'Spar, solueni vYbor. valky. Ocel je v Australii levnejtii neti kdekoliv jinde na svete a stale poeasi umotiriuje stavbu lodi bez plerukni. Australie stala se skuteene arsenalem v tichomaske oblasti.

Henlein chce vyvezti Nemee z tech na vYchod.

Montreal. (CTK.) — Der Neue Tag z 31. kijna 1942 pfinagi zpravu o schUzi v Jachymove, na ktere rekl Henlein, le nemecka mladeti z Oech a z Moravy se musi stehovat na yYchod, kde je tleba lidske shy na zemedelske prace. Pravil, do konstruktivniho planu povaleeneho nemeckeho hospodatstvi bude patliti i to, aby se Nemei z eeskYch zemi Yystehovali do Ruska a do Polska, kde ji mbude poplana "motinost se (OEM.) pine rozvinout".

VESTNili

Strana 14. oimuniniziummintmuniimiitiornimitimiroignitummimmffili=11111amwautoitimmsonzu

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER, OF STATE OF TEXAS emirmummortnimunniumumiumummiumitanmum

AIM

"This is a printing office—cross-roads of civilization, refuge of all the arts against the ravages of time, armory of fearless truth against whispering rumor, incessant trumpet of trade. From this words may fly abroad, not to perish on waves of sound, not to vary with the writers' hand, but fixed in time, having been verified by proof. Friend, you stand on sacred ground. This is a printing office."

Isn't this a heritage worth fighting for?

But what -special significance does it have to those of us who are editing fraternal magazines?

Picture a vast army of 8,000,000 Americans receiving our fraternal publications regularly.

8,000,000 Americans! Let us quietly open the door of the home of one of these families and see what happens when our magazine arrives.

Either they throW it in the waste basket imrne.diPtely or they hastily glance through it, or they read it through. Whatever they do, they have formed another mental picture of the society which issued it. This impression is either good, bad, or indifferent, depending on the quality of the publication and of course, the talents of the editor back of it. Multiply this little incident by 8.000,000 and you can

Ve stfedu, dne 13. ledna 1943.

I

111. , rt

11, 11.

n

1,

manarninurnirom-romas irmunummtuffitmuullonumummiutammuonmitcantox=m

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

111111101B1M111/1111001/IIMMITR111111111MMI1111111

We meet in this room today under vastly different conditions from those prevalent at your last two or three sessions. Then, we were absorbed in the rather routine duties of editing and publishing a society magazine. Now, the inferno of was has engulfed the world and changed the pattern of our lives. For many peaceful years we took such things as "life, liberty, and the pursuit of happiness" for granted. With almost childlike confidence we thought that the ideals of freedom had received such common acceptance in the world that no one except the Most uniformed person could question them. But to our dismay, we found that there was a price tag on liberty and even on life itself. The question now is, "Are we willing to pay that price?'

A few weeks ago a certain colored minister preached a sermon on the subject, "Salvation Am Free." Then he announced a collection would be taken for the benefit of himself and family. One member rather objected and questioned this paradox. The preacher explained as follows: "Suposin' you was thirsty and had come to a river. You could kneel down and drink your fill, couldn't you, and it would not cost you nothing..But, supposing' you was to have that water piped to your house. You'd have to pay, wouldn't you? The salvation am free, but it's having it piped to you that you gotta pay for."

The parallel between salvation and our American liberties is obvious. As long as dictators and international gangster roam the earth, equipped with vicious weapons of war, it behooves us to pay the price of keeping liberty piped to every American home that hopes to enjoy its benefits.

Now, of all the privileges of our domestic way of life, few can be closer to the hearts of those of us in this room than Freedom of the Frees. There are men and women in the Old World who would give their right arm to enjoy just one small part of the press freedom which we enjoy, even in the midst of war; but in most instances their voices have been stilled, their presses smashed, their publications burned. Yet, in these days of radio, movies, and other ultramodern forms of communication, it may be rather easy to overlook the value of the printed word. And so, the other day, while walking through a large printing office, I took special interest in these words

by Beatrice L. Warde:

TRW

Timunnunamanmumnnummintranuammeitinumummumumintinnumminilitillmilimmilimiliniliminnintailliummummiummimmuniiiiiiimminunnoummunin

Emergency and Opportunity for the Fraternal Press H. Allen readily see what a power the fraternal press can be.

Uncle Sam is depending on us to do our part through our magazines in the War Program.

We may not have received personal letters, but Uncle Sam expects this support just the same.

The publication world in general has responded generously. John H. Morse of the Department of Commerce says, "Before the war is over, the donations of business and industry in keeping the people informed of matters which the Government believes the people should know, are likely to reach fantastic totals." We doubt if Mr. Morse was speaking of mere flag-raving, but through our columns we can aid the sale of War Bonds, promote salvage drives, inform our members how they can qualify in the new V-Home campaign, and in general contribute to the progress of the war and the morale of our readers.

Many of our fraternal publications are already doing a wonderful job along these lines.

Others are just beginning to take advantage of serving our Nation in this way. We are proving to Uncle Sam that Fraternalism is Americanism. Naturally, we must do these things unselfishly and without any thought of gain if we are to maintain the respect of those millions of good Americans within our ranks and of those on the outside who are watching us with critical eyes, some few of whom may even hope that we will fail in our task.

Today we are meeting with ever-increasing problems. Life insurance societies are faced with a tremendous drain in personnel. The tire shortage is growing more acute and gas rationing is a fact. What does this mean in our picture? It means there will be fewer personal contacts with our membership. It means that there will be more responsibility on home offices. It means we must rely more on the United States mail and -the printed word to promote our activities. Much of this added responsibility will fall directly on our shoulders.

Ideas? I would suggest that we exchange our magazines more than we have done in the past—pool our talents and make use of the best of all of them in a common cause.

Through the columns of our magazines we have the opportunity to reassure our members on the subject of life insurance, to show them that life insurance is not in conflict with patriotic aims, that life insurance tends to prevent inflation, that life insurance bolsters home morale and maintains family solvency, that life insurance is a democratic ideal. We are convinced in all these things, but we must not forget that there may be millions, who amidst rumors and bewildering claims which float around the country every day, are confused and bewildered. The fog is thick, the ceiling is low,' and landmarks are changing so rapidly that many things are not what they seem.

Well, Pat had this same experience. He was taking his first airplane ride. They were up about 5,000 feet when the pilot sent the ship into a nose dive. It was headed straight for the city below. Pulling out of the dive, the pilot turned to Pat and laughed. "About 50 % of those people down there thought we were going to fall." "Yes," said Pat, "and about 50% of the people up here thought so, too."

Through pictures and the printed word we can show our members that the reasons why they need life insurance are just as good today as when they made their first payrrieht and that in these times, it is even More precious and valuable than it was then. We must have faith and confidence. We must point out that even the most vicious of wars are temporary and that after the war is over, life will go on. Through it all there will be marriages, births, deaths; there'll be continuously changing life situations. There'll be that never yielding demand for food, shelter, and clothing.

Life insurance has proved itself. It is our duty to keep this basic truth before the public.

For the last few months we have been telling our sales people that they are doing a soldier's job on the home front; that even though they are busy with their duties as a salesman, they must not be too busy to help as Air Raid Wardens, to aid in Salvage Drives, to sell War Bonds, and all the other jobs which must be done on the Home Front if we are to win. The same can be said of all of us who are in this room.

We must continue to be on the alert. We must continue to serve in this great emergency every time we have the opportunity V

The Making of Tomorrow On the day following adjournment of the Canadian Fraternal Association arrived a book distributed by the Book-of-the-Month Club. Its title is "The Making of Tomorrow," and it was written by Raoul de Roussy de Sales. He is described by the reviewers and commentators as a Frenchman who came to the United States 10 years ago and was (up to the fall of France) the correspondent of the Havas agency and of Paris-Soir, one of Frances's most important newspapers. He "is one of the few first-rate political journalists in this country." An earlier book, "Hitler's New Order," was an editing of Hitler's speeches and review of his moves which revealed his aim of world slavery.

We immediately read the book—several chapters twice. We were especially interested after hearing the brilliant paper of Alex. 0.

Benz at the Canadian Fraternal Association.

Mr. Benz discussed the same subject. That subject is what is to become of America after victory is won. Mr. Benz had recently given the address at the monthly meeting of the New York City Forum as its guest speaker.

Mr. Benz said every loyal American will give wholehearted support to his country in this war against the aggressor nations in defense of the sacred institutions of liberty, equality and justice.

He added: "It is clearly our duty, actuated by a sincere devotion to our American institutions, to continue to do our best to preserve the American way of life, by safeguarding the free-enterprise system, which is at stake in this war, and upon the maintenance of which all other freedoms—freedom of press, freedom of speech, freedom of religion—hinge and depend."

Moreover, "We are fighting to maintain a nation and a world in which the individual will be supreme. It is true that we must invest government with great power in times of war, but we must never forget the equal truth that these powers are a loan from the people, not a gift in perpetuity."

Looking ahead, "America will emerge victorious from this great world conflict, but with private enterprise and our free institu(See The Making of Tomorrow on page 17.)

Ve stfedu, dne 13, ledna 1943.

Asia Helps to Save Europe "Pravda" writes:— In a forceful letter from the depths of their heart the Uzbek people have appealed to their sons, the Uzbek Red Army men. This letter, which is published in our Press, is signed by 2,412,000 persons. It was written by the whole Uzbek people. It was read in every town and village of the Republic.

It reflects the mothers' tender care for their sons, and the fathers' stern demand that they shall not shame the honor and gallant traditions of this ancient people, for whom there is no greater disgrace, no greater crime than cowardice in fighting for the motherland, than treachery to a comrade or a brother during battle.

This letter reflects all the changes that have come to pass in the Soviet land during the 25 years of its existence.

The Republic of the Soviet Union have changed beyond recognition. As a long night is replaced by a joyful dawn and a sunny day, so for the ancient people of Asia centuries of backwardness, stagnation and cultural standstill have been replaced by a new life, a renaissance, a cultural flowering. The Stalin Constitution has put in writing and confirmed the results of this marvellous development.

Regions which used to be remote dark corners now have factories and workshops. Collective farms have been established on fields Where formerly impoverished peasants watered with their sweat the soil of the rich. A network of new canals has been created by the joint work of a free people. There are schools, institutes, theatres.

The country has been transformed, the people have been transformed. A new generation which does not know the meaning of slavery, which is inspired by the idea of the happiness of the people, has come to maturity.

All this is the fruit of Lenin's and Stalin's national policy. The friendship of the Soviet peoples has become one of the fundamentals of our democracy.

The mighty Socialist industrial and collective farm power was created by the joint effort of all the Soviet people. All the nationalities shared in buildng it, helped each other, exchanged experience. That was how the Soviet Union rose to its full might. In building the Soviet Union, all the Soviet peoples rebuilt their own everyday life. Man, the builder of Soviet power, has changed. The family which reared such builders and fighters has changed.

The letter of the Uzbek people says:— "The family is small, the Union of Soviet Socialist Republics is great. And each Soviet family, •compared with the family of our peoples, is like a drop of water in an ocean. But just as in a drop of water is reflected the earth, the sky and the sun, so the family of a Soviet citizen reflects all the qualities of the great family of our motherland."

Those are wonderful words. The equality of our peoples, true internationalism, respect for national culture of the peoples, mutual assistance in the fields of economics, politics and military affairs—that is how the unshakeable fraternal unity of the peoples in one great Soviet family has been created. That is what has given unbreakable stability to the Soviet State.

The Soviet Union, says the letter, is a fortress with one gateway; when the Fascist gangster broke through this gateway, the threatening danger was felt by all the Soviet peoples. The gangster's victory would mean the degradation of man, the destruction of national culture and State independence, Germanization, and enslavement by German barons.

The Nazis make no secret of their contempt for the peoples of the Soviet land. To them, all are "the inferior race." Speaking of the peoples of the East, Hitler said: "These Mongoloid disruptive forces which must become

VESTNIK the slaves of the Aryan race." In the Nazi vocabulary the word "Asiatic is a term of abuse, an insult.

The peoples of the world speak about the "marvel of Stalingrad." Humanity has never before seen such a selfless defence, such heroic stubbornness. And Who is defending Stalingrad? Who makes that wall of steel?

Russian people, shoulder to shoulder with Ukrainians and Byelorussians, with Uzbeks, Georgians, Armenians, Azerbaidjanians, with the sons of the whole multi-national Soviet power. From Stalingrad rays of glory shine to all corners of the Soviet Union. Roads from every Soviet Republic lead to that city.

Even before the war the Red Army was a school for national friendship for the best sons of all the Soviet nationalities. Through this school passed the Heroes of the Soviet Union, Nelson Stepanyan, Lieutenant Gusein, Bali Aliyev, Submarine Captain Mahomed Gadzhiyev, and thousands of other masters of military science.

In Red Army lecture rooms and training grounds the sons of all the Soviet nations became brothers. Now they mix their blood near Stalingrad, at Leningrad, in the Caucasus.

This brotherhood, sealed in blood, is the closest kind of fraternity.

Let us close our ranks more tightly than ever. Let the words of the Uzbek people burn in the heart of every fighter: "By wiping out Germans you are doing a good deed. The number of Germans you have killed is the measure of your humanism."

–V FIRST LIST OF GERMAN CRIMINALS

Heading a list of 3,000 war criminals selected by the Polish Government for trial after the war are the following men: 1. The German Governor of Poland, Hans Frank, charged with ordering the execution of 200,000 Poles, the confiscation of Polish property., the transfer of hundreds of thousands of Polish workers to Germany, the suppression of Polish citizenship and the establishment of ghettos.

2. Artur Greiser, Governor of Poznan, charged with expelling 1,000,000 Poles from the Poznan District and other districts and with ordering the execution of 100,000 Poles.

3. Albert Forster, Gauleiter of Danzig and Pcmorze (the former Polish Corridor), charged with destroying Polish citizenship, forcing Poles to fight for Germany and mas executions.

4. Gauleiter Ernst Bracht, Governor of Upper Silesia, charged with establishing one of the worst concentration camps in PolandOswiecim—where thousands of Poles are dying under terrible conditions.

5. S. S. Major Wilhelm Kruger, who, as chief of the S. S. police in Poland, is charged with responsibility for all their acts of terror and executions and with rounding up thousands of Poles for forced labor.

6. Dr. Ludwig Fischer, Governor of the Warsaw District, who has been eseecially responsible for mas executions, including the shooting of thousand of Jews, and forcing other thousands into starvation. The Warsaw ghettos are his specialty.

7. J. Waechter, Governor of Cracow, wriu is especially infamous for the extermination of the Polish intelligentsia. Under his orders, one hundred professors from the Cracow Univer sity were placed in concentration camps, where many died and others went mad.

8. Gregor Zoerner, Governor of the Lublin District, who is charged with deporting tens of thousands of Poles to factories in Germany and forcing Polish women into German brothels He is also charged with mass executions and attempting to exterminate the intellectual class of Lublin.

9. S. Glooboenik, chief of the Lublin S. S. forces, who before the war was a Jew-baiter in Vienna and now specializes in the persecution of Polish Jews. He is charged with mass executions in villages outside Lublin.

Strana 15.

10. F. Kundt, Governor of the Radon] District, who is charged with establishing the. notorious Radom political prison, which is considered a "high school" where S. S. and Gestapo troops learn all the methods of torture.

V Floresville, Texas.

Hello Everyone, Here I am again with a little to the Vestnik.

I've been trying to write sooner, but I was busy with my school work.

Now we don't go to school, we have two weeks Christmas vacations.

While I have time now I will try to write a letter to this paper. I usually work algebra instead of writing.

How did you all enjoy Christmas? Hope fine' We didn't enjoy it very much, cause daddy and my little sister and brother were sick during the Christmas holidays.

Olgamae your letter was very interesting, write again soon. Henry, Frank', and Rosie I do hope you all will write in the Vestnik soon again. I haven't seen any of you writing in lately.

And how about you Joe Bayer, Jr. Why don't you write again sometimes.

I hope each and everyone had a very Merry Christmas.

I do hope this dreadful war will end soon.

Sincerely, Lebbie Tkadlec.

V Terrell, Texas.

Far from wishing to assume the role of a corrector I cannot help but point to an error so common among the young descendants of of the Czech race: their depriciation of the language of their fathers. Why they should so dislike to learn to read and write it is beyond my comprehension.

Czech is an old language of an old nation; it is rich and beautiful, consecrated by the use of generations. It is full of the romance of an old kingdom, of kingly crowns and of glory.

Through generations it survived; generations have struggled for the preservation of it; heroic Czechs have contrived despite all obstacles to save it to hand it down to us.

Of course, modern Czechs differs greatly from the precious old language, yet still it is the precious heritage left us by our brave ancestors.

Therefore, only through ignorance can anyone feel inclined to think that preserving the native tongue is of no specific use or value to one who is an American citizen. But—although it is necessary for him to adopt the English language—a Czech has every right to adhere to his native tongue. Not only a right —it is his privilege and at the same time his sacred duty to preserve that which has been handed down to him as a priceless heritage.

Never has there been reason to be ashamed of it or to desdain it. Nor can there be any excuse for one of Czech descent not to be able to master it. Adhering to our heritage and being loyal to our native tongue does not make us less American citizens. In fact, it makes us better citizens. One may master as many languages as he possibly can and still remain loyal to the country of which he is a citizen.

My young reader, if you can neither read nor write Czech you are a poor Czech, and if you are a poor Czech you are a poor American.

Only good loyal Czechs can make good American citizens of whom our country can be proud.

I am afraid my article shall win me little favor among my young readers. But I shall write to this effect as long as I feel inclined to do so, futile as it may be. And I hope that many will accept it for what it is, a kindly gesture towards them to win their respect for that which I—and hundreds like me—hold sacred and worthy of all efforts to preserve it for all times.

Mary Luksa.

Otrana 10.

Sealy, Texas, Dear Readers, Here I come again with few lines to the dear old Vestnk. I was asked to write by many of my friends. I see that many new readers take interest in the Vestnik. I want to thank the kind editor for printing my letter.

How did everybody enjoyed Christmas and the New rear. I enjoyed myself very much. I wish it would last longer. It could still be better if my* grandfather wouldn't be sick.

He is still in bed. His name is Mike Zapalac.

On the twenty-third of December we had a little program in our school in the afternoon.

I got ten presents, all of them are useful gifts. I enjoy playing with all of them. I also got lots of presents from my home folks. Best of all I love my pet dog. He is tan and black and is two feet, and 8 inches tall and weigh 75 pounds. I teach him to pull my play cart.

Now since school is out for two weeks I play with him every day.

Now I will tell you all about the blessing of our Service Flag, on the 20 of December in the Immaculate Conception Catholic Church, the Service Flang honoring the 45 men of our parish that are in the 11. S. Service. e services began with a procession led by six boys and six girls, dressed in red, white and blue, carrying the U. S. Flags. The clergy, children's choir, sponsors and earishoners followed. The members of KJT. and KJZT. came with their banners and badges. The U. S. Flag was carried by Vladimir Svajda and the Service Flag by, Raymond Nastoupil.

The Service Flag is 36x48 inches, white satin background, red satin border, and 48 blue stars arranged in the shape of a cross. There is a gold fringe at the bottom and is fastened on with a gold crocheted rope with tassels on the side.

Rev. C'rann, of Bellville delivered a sermon in the english language and Rev Klobouk of Needville, spoke in Czech and Rev. Kveton a pastor of our parish blessed the flag and gave a brief message.

The services concluded with a benediction, after which the procession was led to the school building, where a lunch was served.

Throughout the services the children's choir sang the National Anthem and other patriotic songs.

A bountiful lunch prepared by the women of the parish and the Sisters and school children was served free to the sponsors and the large crowd that attended. The sponsors were families of this parish that have sons in the service I would like to name all the boys that are in service, but it would take up a lot of space. I will only name the one that have four sons and three sons in the service. They are: Mr. and Mrs. Peter Manak, with four sons in the service. They are: Frank, Paul, Joseph and August Manak. Mr. and Mrs. John Zapalac, Sr. have three sons in the service their names are John, Willie, and Henry Zapalac. This is all I can think of about the Service Flag.

Many of you readers are busy in school, and don't think about this paper, but don't forget to write into this good old Vestnik. I see that many boys from the service take more interest too. They too, should write more often now. Keep up the good work boys. Many of us like to read your letters, they are all interesting, so don't forget to write. I enjoy all the letters in the Vestnik.

I like to thank all of you who exchanged picture post cards and letters with me. I enjoy all of them. They are all very pretty. Oh, and one I got was written in Czech. Yes I can write Czech very well. I will write one letter in Czech someday to please you. Why didn't you sign your name so I would know from who it is? All I know is that it is from Dallas, Texas, I mean it was send out from Dallas, Texas. I still wonder from who it is. So now you can write me in Czech and I will answer you. But sign your name and address. Thank you aunt Bessie for wishing me good health.

I only wanted to write few lines, but for-

VtSTN/K got,about it and kept on writing. Here's wishing all our men in the U. S. service a very safe return.

Goodluck to all readers and the editor.

Keep up the U. S. Flag flying.

Just a Vestnik reader, Frances Zapalac.

V Scio, Oregon.

Dear Vestnik Readers, This is my first time to write to the Vestnik.

My sister wrote to the Vestnik, and I thought I would try a hand at it too. I am in the seventh grade and I am 11 years old. My birthday is the 15th of Augusta I am a czech boy.

I live on a farm. I sure like to live on a farm.

My sports are hunting and horseback riding.

I have a riding horse. I used to live in El Campo , Texas. We visited there about two years ago on Christmas, but the war stopped us this Christmas. I hope the war is over soon. I have a cousin in the Navy and a halfbrother in the Air Corps. I wish them a safe return. Was Santa Claus good to you all? He sure was good to me. Well my letter is getting too long, so I will stop. If anybody wants to write to me you are welcomed. If the waste paper basket is asleep and my letter is published I will write again.

Your regular read Ludvik Janota, Scio, Oregon.

This letter was sent to us for publication by Mrs. Millie Polasek from Fort Worth, Texas.

It is a letter written by her son Edward-who is in the Navy.

Dear Mother, Daddy, Georgia and Baby, Here it is another Christmas and I have to miss this one at home "just like I did last year.

But I'll make up for it after I get out. I hope that $80 was enough for yofir Christmas presents. If it wasn't, there is some money in this letter you can use. Use any amount you need.

Daddy take the money you don't use and start a savings account for me at Ft. Worth National Bank. Put it in my name Edward Joe Polasek, 3210 Ross Ave, and make Ja.nnette and Georgia my beneficiary. I made out an allotment of $75 a month to yoti, and I want you to put it in the bank for me every month. You should get the first check about the first of February.

I have decided after I get out of the Navy I am going back to school and by then I should have quite a deal of money saved up. So I can have a good start. The reason I want the kids as my beneficiary is, if I don't come out of this they can use it for their schooling. When you get that check every month use any of the money or all of it if you need it I don't care and what you have left put it in the bank. I hope you got that straight if you didn't, let me know and I'll try to explain a little better, but I think you've got it straight.

I am as healthy as ever and the same as usual, but would sure like to go home for a few weeks. Tell everybody Mery Christmas and a Happy New Year for me. I have sent out 50 Christmas cards, so I hope everybody gets. them.

Well I don't have anything else to write, if would write something it would be censored so I won't writee any more. Mother don't forget to buy Georgia a birthday present. If she ha*vn't got a watch yet, buy her one for about fifteen dollars or something like that, so it would be a good, pay more if you have to. I hope all of you will have a very Merry Christmas and a Happy New Year and that Georgia and Baby don't get too sick eating too much Christmas stuff.

Your son, Edward.

Ellinger, Texas.

Dear Readers, It seems as it was a long time since I have last written to the Vestnik. Today when I read the letters written by some of the girls, it nearly made me write. I must say that a few letters were sorry. Instead of telling us your hobby or describing yourself, why not write

Ve stfedu, dne 13. ledna 1943. news. Without thinking a person knows that telling us your hobby isn't news.

Perhaps you live in a country or in a city, it doesn't make any difference, there is always something new to tell besides your hobby.

I think a girl of fourteen or fifteen years of age should have different hobbies than to ride bikes or go skating. Girls of that age should, learn to bake or sew, aald tell us what a beautiful dress you have made or a cake you baked that your company praised. Wouldn't you feel a lot better?

Some of you may think .that I seem to be the editor of this paper, but all I want, is that we the writers contribute something of interest.

Of course all letters are not like that. Some are really interesting. The soldiers write good letters, that I must say, as I haven't read a letter from a soldier that didn't tell us something new.

Well, Christmas is over and the new year has just begun. I sure do hope it will bring our boys from the armed forces home soon.

My brother, Pete, was at home for a weekend ;ass last Saturday. He is at present in Fort Sam Houston. Besides him I have two uncles Alvin and Louis Kovar in the army Also the following cousins: Willie Kovar, Leo Baca, Jerome and Johnnie Vanecek. Here's wishing them all lots of luck.

The weather here has been rather nice. We sure didn't have much cold weather yet.

People around here are preparing their land for farming and some are making wood. In a country there is always work to be done.

I must close this and will be in hopes for my letter to be published. So let's all write and make our letters as interesting as we posA reader, sibly can.

Judith Kovar.

V Fort Knox, Kentucky.

Dear Vestnik Readers, I wish to express my most sincere thanks and appreciation to each and everyone of you who have sent me the lovely Christmas gifts. I received a very nice Christmas box from the SPJST. lodge, one from the folks back home, and one from my brother George. I also got some presents from my kinfolks and a very lovely greeting from the West Presbyterian Church.

Also on Christmas Eve I received the most interesting letter. It was from Mr. Rud Kolar of West, Texas, my home town. I really did' appreciate that letter and think a lots of it, `and the same goes of Mr. Kolar.

We had a big Christmas dinner and some entertainments, but this has been my first Christmas away from home, and I sure did miss being at home with my folks.

Just recently I have graduated from a cooking school, rating as second class cook. Believe nie, it was no fun especially when there is someone right behind your back. One day I was to make mash potatoes, but after they were done, I forgot to drain the water off, so instead of mash potatoes, I made a lot of mess.

A lot of your Vestnik readers have asked about my brother George A. Marek. Well he has been moving around from camp to camp, and is now in Washington, D. C. He is in the Coast Artillery and is kept rather busy.

We are going to move out to Tennessee in a few weeks, and I'm hoping to get my furlough from there, and of course, that means going back to my good ole Texas home, and believe me nothing beats mom's home cooked meals.

Before I sign off I want to thank the editor for printing my letter.

Well so long, friends and keep the home Yours truly, fires burinig.

Pvt. Jerry R. Marek, A.S.N. 38221170 Co. A. 88th Amd. Ren Bn. A. P. 0. -- 258 Fort Knox, Kentucky.

Ve sti'edu, dile 13. ledna 1943.

The Making of Tomorrow (Continued from page 14.) tions under complete governmental control.

"America depends on private enterprise for its future, not on political or governmental enterprise. That is the American way of life, which we call by the name of democracy."

Mr Benz calls for leadership to preserve these blessings and, "To the nation's greatest financial machine—the great institution of life insurance—is given the opportunity of exerting their constructive and stabilizing influence to bring about a better way of working, a better way of living within the framework of the traditions and the principles of the American constitution— without the implement of violence."

"The Making of Tomorrow," by de Sales, is a confusing and disturbing book. We in America, who have believed in freedom and justice for the individual person, are astonished that in large sections of the world great masses of people have been led back to the belief that slavery is preferable. They have accepted chains under the title of collectivism.

Yet of the three forces—nationalism, collectivism and pacifism—the most important and most potent is nationalism. The author cites that churches, especially the Christian ones, teach the brotherhood of man regardless of racial or national distinction. In the last war the churches were quick to uphold the nationalistic point of view. This is an inkling to the conclusion reached in the last paragraphs of the book.

The author says that Woodrow Wilson, like all Americans, was imbued with the quasireligious conviction that democracy, as conceived in America, was the most perfect form of government. "He took it for granted that the highest aim of civilization was to free all people from the arbitrary rule of nondemocratic governments." Wilson went to Versailles with that idea. But, "The emergence of Communism and, a little later on, of Fascism were sufficient proof that new forces were present in Europe at the time of Versailles."

In a chapter on "Collectivism and Total War," the author explains that one of the secrets of the Nazi system is that the workers have been assured material security, similar to our "social security," that they have been treated on the same footing as the German soldier, and these are moral compensation for the deprivation of individual freedom. In consequence the worker is told what and how much he can eat and wear, how his earnings must be spent, as well as the hours he must, and he is assigned to the work that the government considers important for him to do.

Quoting St. Just, in the French Revolution, "The idea of •happiness is new in the world," the author relates that up to two hundred years ago man placed his hope of happiness in a life hereafter. This occurs in the chapter on "An American Point of View," where the pursuit of happiness is regarded as a right.

In all, he pictures America making a success of capitalism and liberty. Roosevelt's four freedoms are so common to America that it is natural for an American to wish them for the rest of the world.

America, before Pearl Harbor, was complacent. It is still to be convinced that total sacrifice is necessary. Because de Sales writes in somewhat objective manner, it is difficult to tell if he thinks that America should resolve itself into a collectivist state in order to win the war. He says that America must be victorious to preserve what it has.

After the victory, "We are faced therefore with an apparently insoluble dilemna: either we have to set as our aim and increased production, a better distribution of goods, a better and more secure life for all, but at the cost of restricted freedom and possibly of a general lowering of the spirit on enterprise: or else we will sacrifice efficiency and the benefit of organized society for the sake of preserving

V E S T/if

K

individual freedom, which, as we know, is the condition of all human progress."

He says in one of the closing sentences, "If we win this war, there will be a tremendous reaction in the world against what is not democracy," which is a comforting thought for those who look forward to the making of tomorrow.

De Sales did not say a word about life insurance, which is largely the foundation of every American home and family. Those in the life insurance business fear that the social planners expect to nationalize life insurance, thus securing their collectivist control of the American people. They are busy during the war effort. The registering of men between the ages of 45 and 65, the fixing of prices, the rationing of goods for consumption—some of which may be necessary—is practice for the social planners. But, after viewing the daily changing of rules and the mess they are making of it, Lewis Haney, the great writer on economics, said the other day that the American people will be tired of social planning by the time the war is over. This remark agrees with that of de Sales: a tremendous reaction in the world against what is NOT democracy.

V

Air Bombing Cannot Decide The War Major-General N. Zhuravlev, Red Air Force The British and American Press has of late been debating the prospects of war in the air.

Some of the estimates of the role of aircraft in modern war are sober and realistic; others are devoid of all sense of reality and proportion.

A few military writers try to prove that aviation is the only force capable of achieving victory in modern war. Some even go so far as to propose that attacks from the air should take the place of invading land armies.

It is no new idea. Twenty years ago the Italian theorist General Douet averred that modern land defences were impregnable, and that in consequence only blows from the air at the industrial and political centres of the enemy could bring victory. This doctrine was hotly debated in the military Press at the time, but not a single Government adopted it as a policy.

The military doctrines of the largest world powers to-day differ vastly from Douet's ideas.

They are based on the principle that the issue of war is decided by armies of many millions, equipped for land as well as aerial warfare.

The land army is indeed the principal force in modern war. The air arm has to accomplish its tasks not independently of the land forces, but in co-ordination with them. This tendency is followed consistently by all armies.

Douet was not in a position to base his theories on practical experience; he arrived at them merely by deduction.

It is hard to understand why this doctrine, so long buried under a mountain of practical experience of modern war, should now be revived. The American aircraft designer Major Seversky recently came out in support of it.

Another of its strongest advocates is F. Drake.

Present-day supporters of the Douet theory have a difficult job ahead of them, for life is against them. The experience of the present war has proved in a sufficiently convincing manner that the outcome of campaigns, and even of wars, depends on the correct application of all the armed forces of a country, and not of any one arm. An air force can do much, inflict a lot of damage on enemy industry and communications, but without land troops it is not only incapable of achieving complete victory on any given front—it cannot even establish such a front.

Douet believed in the invincibility of the ground defences. So did some French generals,

Strana 17. with results that are well known. ii ground defences are too strong to be broken through in a frontal assault, they can be skirted. That is what the Germans did with the Maginot Line. Just as bankrupt are the other ideas evolved by Douet and his advocates.

In his article "Key to Victory—In the Air" F. Drake insists that there is no need to cretae a European land front to bring about Germany's speedy defeat—that it would be enough to drop 20,000 tons of bombs daily on German territory. That is just the sort of load the Germans had a chance to drop on Britain in 1940.

But Britain was not conquered by blows from the air. The Battle of Britain refuted the Douet doctrine. It could have done nothing else, for the theory is fundamentally defective. The Battle of Britain might have been expected to disillusion Douet's followers, but sonic of them persist in clinging to his obsolete notions.

Major Seversky thinks that Germany failed to conquer Britain from the air not because it was impossible, but because she did not have enough planes. That is naive, to say the least.

The Germans would not have beaten Britain from the air with double, treble, or even quadruple the number of planes. They would have damaged British industry and transport very heavily indeed. Nothing more.

The most far-sighted Anglo-American military experts realize this. Experience has shown that an enemy numerically superior in the air cannot decide the outcome even of separate engagements, let alone the issue of a war, when faced with skilled, stubborn air and ground defences.

Stalingrad is proof of this. In an effort to break the defenders' resistance the Germans sent tremendous air forces against the city.

Onsome days Luftwafe planes made as many as 2,000 flights. The city endured bombardments which, in the aggregate, not only equalled the 3,000-bomber raid of which Douet spoke, but exceeded it three times over. But this did not break Stalingrad's defence or determine the issue of the engagements on even this limited sector of the front. Stalingrad fights on.

Bombers certainly have an important role.

Their function is to clear the way for the land troops and weaken enemy resistance. Their might is one of the most important factors determining the success of a battle. But this is no sense implies that bombers are omnipotent. Blows from the air alone cannot crush Germany.

It is high time to discard retrograde theories which have been disproved by experience.

Massed blows by British and American aircraft, carried out continually and on a large scale, can be of no mean assistance in weakening Nazi Germany. But it would be ridiculous to think that the war could be won by this means alone.

Victory over the common enemy can be achieved only by the powerful blows of all armed forces on land, in the air and on the sea.

V At Any Rate They Separated A hillbilly, seeing a motorcycle rider going along the road below the house (and never having seen an automobile or motorcycle before), grabbed his rifle and took a shot at it.

His wife called out: "Did you git the varmint, Zeke?"

"No," he said, "I didn't kill it. I can still hear it growling, but I sure made it turn that man loose."-1, and G. N. Magazine.

V High Rank The sailor was recounting his experience tc a dear old lady.

Old Lady: "What rank did you hold?"

Sailor: "Ship's optician, lady."

Old Lady: "I didn't know there was such a rank. What did you do?"

Sailor: "I scraped the eyes out of the potatoes."

Strana 111.

VSEDNi DEN U BOMBARDOVACI PERUTI. Ranni podzimni slunce marne zapoli s hustou mlhou anglickeho venkova. Na letisti je ticho, ani motory letount nehuei. I prosttilene letouny, eekajici v hangaru na spravku, se jaksi zimorntive keel.

Perut' je dnes "off"; to znamena, 2e se operaene neleta.

Chlapci sedi v jidelne kolem maleho "bubinku" a etou noviny. Obeas nekdo omylem zabloudi k prazdne sktini na deske knihy, aby s tichYm zabzudenim (je to mladik slutne vychovanY) se zase vratil na sv* misto ke kamntm a dal se dival do novin.

Mlha pomalu pada k zemi a dodava nove vlahy vrstvam blata, ktere pokrYva rozkopane testy letiete. Na obzoru se zvedaji "nimby, kumuly a stratokumuly". Franta nad tim 'vyeitave kYva, hlavou a s pomoci ptirodnich ved a matematiky je ptevadi na deetive pasy a obskurni viditelnost a usuzuje, 2e bude zrovna, tak epatne poeasi, jako bylo yeera, ptedevoirem a ptedptedeveirem K polednimu se trochu vyjasnilo.

Cele. perut' ma v pill dvanacte nastup na letiAt. Stoji zde vyiizeni do etverce, v jeho sttedu stoji malt' stolek z bileho, nenatteneho dteva a o kus dale prostY dicevenY stupinek.

Jejich tady jsou sevtene, i kdy profidle. Rada znamYch tvati tu dnes chybi. 6trnact! etrndet dobrYch chlapct a karnaradt, kteti v nedeli odpoledne naposled odleteli s tohoto aby ztstali v troskach hoticiho letounu, kterY havaroval nedaleko LondYna: Vatek 8., kterY letel se svou ppsadkou na Coastal Command podavat zpravu o vYsledku ttoku na neptatelskou ponorku. Mel za sebou 56 naletii a 380 operaenich hodin. Po iadu mesice tspeene unikal nemeckYm stihaetm a neptatelske protiletecke pall* bez zasaht vracel se z fronty a padl v zazemi. A Franta B. se svou posadkou!

Jeden z naeich nejlepeich bombardovacich piloth'. Mel ze veech nej vice operadnich hodin, asi 480, a z toho 300 bombardovacich. Mel na svem konte dve neptatelske posadky. Nebo "Citek", start' nadtenY Sokol a jeden ze zakladatelt sokolske organisace pH 311 squadrons. Byl v2dy piny smichu a radosti ze tivota. Take v nedeli odletal s Asinevem. Franta S., jeden z nejpoctivejtich mechanikt peruti. Jos. S., start' dopravni letec, ktery letal u perute jako pilot. Ma doma 2enu a dve decka. Tolik veril, 2e se k nim jednou vrati. Redaktor "Johnny". A Venda H., 23 lety chlapec. 6ekal o vanocich rodinu. Dovrserii testi navigadnich dustojnikt peruti, kteti se z lett nevratili. Franta D., vYbornY zbrojii a stielec, Vilem G., Pepik J., kterY jests pied mesicem byl v Cs. rozhlase pinY viry v budoucnost a pov2dy piny bojoveho zapalu. V. R. Jihoslovan, kterY letal jako stkelec s es. posadkou, Beda K., ktery dostal svou dtstojnickou hodnost. Telegrafista Tonda B .. .

Velchni zkueeni letci se stovkami naletanYch operadnich hodin, tadou viterstvi a tspecht a s touhou doekat se konce a vratit se domii. Ze veech jejich tu2eb a ptani zbyla jen ohotela tela pkikryta eeskoslovenskou a britskou vlajkou.

Ani maminka doma nevi a nezaplade nad synovou smrti Je to te2ka ztrata pro perut'. Ale je valka a ani 14 nejlepeich mrtvYch kamaradt nesmi zastavit ani na chvili einnost squadrony.

A tak se jde dal a na nastoupenYch tadach letcu prakticky nepoznate, 2e jich tu tolik chybi. Na jejich mistech stoji jini, jen v srdcich kamaradat zustava jejich misto nedoteeno a prazdne.

Ve 12 hodin v poledne ptijelo ke skupine nastoupenYch letet male auto. Prostranstvim se rozlehlo pobodnikovo " — zor!" a perut' vita, ye svem sttedu velitele vytei jednotky.

Na dale' povel 4 es. letci vstupuji z tady a stavi se do stfedu prostranstvi: tkpt. B., por.

K., ppor. S. a rtm. M. Nevlaji prapory, nezvudi fanfary, jen letittern zni jasnY hlas velitele: "Jsem hrdY na to, 2e mam tuto deskoslovenskou perut' ye sve jednotce. es. bombardovaci letci stall se natimi nejleptimi pomocniky v boji proti neptatelskYm ponorkam. Take jejich ptidinenim ptichazeji do Anglie zasoby benzinu pro spojenecka letadla, tanky a dela pro spoje-

VtSTNiK necks armady". A uvadi eisla znieenych neptatelskYch ponorek, na nich maji cs. bombardovaci letci tak destnY podil.

Domluvil a ptichazi k vlastnimu teelu sve navelevy. Nebot' ve valce spravnY velitel neptichazi ke svYm jednotkam jen proto, aby pronatel slavnostni keel. Tam, kde se bojuje, neni na ne mista a easu.

Velitel vyeei jednotky ptijel k es. bombardovaci peruti, aby odevzdal deskoslovenskYm letdim Distinguished Flying Cross a 2 Distinguished Flying Medals. Na sametovem poletatku se zattpytily 2 stfibrne kti2e a 2 medaile.

Sucha ttedni zprava k tomu pravi: "V noci z 15. na 16. kvetna 1941 F-Lt. nyni SLdr. B. byl kapitanem letounu typu Wellington, ktery mel za ukol bombardovat cile v Hanoveru. Asi 60 mil pied cilem pravY motor temet pine vysadil, davaje nepatrnY vYkon pti abnormalne vysoke teplote oleje a velmi nizkem tlaku. F-Lt. B. se rozhodl v letu pokraeovat pies to, 2e letoun ztracel vYtku. Cil byl tspeene bonibardovan z vfee 8,000 stop. Ph zpateenim letu pteletali holandske pobte21 jiz jen y e vS'§i 5,000 stop, zatim co pravy motor vysadil Pokradovali v letu sna2ice se pumpovanim oleje motor opet uvesti v einnost, co2 se jim pozdeji podatilo. To umotnilo, 2e se bez pohromy vratili na matetske letiete. Za celeho letu F-Lt. B. jednal s velkou odhodlanosti a chladnou rozvahou za velmi neptiznivYch podminek. Ps dobu svYch 42 operadnich 'eta konal vtdy svou povinnost s velkyrn zapalem a svou neochvejnou chladnokrevnosti dodaval odvahy ostatnim posadkam peruti. Mini() to vycvieel te2 mnoho novYch posadek".

Velitel doeet1 citaci a 'Alpine. sttibrnY kti2 na prsa Bkpt. B. Na tads je por. K. Citace o nom uvadi: "V noci z 19. na 20. eervna 1941 pilot K. byl kapitanem letounu typu Wellington, kterY mel za tkol napadnout cil v Koline. Pfi zpateenim letu asi 30 mil od belgickeho pobteti vysadil pravy motor. Dik jeho vYbornemu pilotovani podatilo se jim dosahnouti matetskeho letiete. Aveak pro mlhu nebylo lze zde provesti ptistani a letoun byl poslan na jine letiete. To ji2 mel letoun jen 800 stop vfeky. Pti pokusu uvesti pravY motor opet v chod pro usnadneni ptistani, motor chytl. Druhemu pilotu se podaiilo oheri uhasit.

Letoun potom ptistal bez jakehokoli daleiho potkozeni. Za tohoto vyeerpavajiciho letu pies Severn' more v mite nad vYchodni east" Anglie projevil velkou chladnokrevnost a odhodlani zachranit sttj co stilj letoun i posadku. Mimotadne obratnYm pilotovanim se mu to podafilo.

V noci z 1. na 2. eervence 1941 byl kapitanem letounu Wellington, kterY mel provost nalet na kti2nik "Prinz Eugen" v bretskem ptistavu.

Pies velkou neptatelskou protileteckou palbu ttok provedl a ph etvrtem pteletnuti cile dok, ve kterem kti2nik kotvil, zasahl ptesne podie ureeneho planu naletu. Pti zasahu nejte2ei bomba ozatila cele ptistaviete.

Prilbehem svYch 41 operadnich lett byl v2dy mimoiadne obratnYm kapitanem a pilotem..

Projevil velkou odvahu a odhodlani pti provadeni sveho tikolu, pteletavaje dasto cil 3 krat 4 krat a shazuje bomby nejmene ye dvou tadach. Byl skvelYm ptikladem ostatnim pilotilm, jsa v2dy nanejvYt obeztelYm kapitanem".

A velitel ptipina druhY sttibrnY O ppor., kterY jest vyznamenan D.F.M., citace pravi: "Dne 15. ledna 1941 F-Sgt., nyni F-Lt. S. byl ureen, aby napadl namotni zakladnu ve Wilhelmshavenu. Nedaleko cile napadl jej nepiatelskY neeni stihad. V imikove akci byl nucen letet a2 nizko nad hladinu, ale ptesta odmitl odhodit pumy. Podatilo se mu uniknout stihael, dostat se opet do vYeky 10,000 stop a tVane bombardovat cil, pti eem2 zpiisobil velkY po2dr.

SvYch 38 operadnich lett vykonal s tichYrn odhodlanim a vytrvalosti a s takovou dokonalost', 2e jeho velitel mohl jej poslat na kterYkoli tkol s pinou dtverou, 2e tento tkol provede co nejlepe. Ukazal se mimotadne dobrYm pilotern a kapitanem, dosahnuv po ka2de sveho cile. V2dy konal svou povinnost s odhodlanosti a zapalem a vtdy tine a skromne, take byl krasnYm pfikladem sve peruti".

Ve sti'edu, dne 13, ledna 1943.

Posledni je na fade rtm. M. Jeho pripad je dosud v tive pameti. Je to onen pilot, kterST byl minuleho mesice napaden 4 Junkersy-88, z nich jeden byl sesttelen a druhy poekozen a rtm. M. dosahl matetskeho letitte s tpine roir. stfilenYm letounem. Citace doklada: "Taktika, spoluprace a odvaha, kterou projevil Sgt. M. a jeho posadka v boji proti tak podetne ptesile, byly bezptikladne a umo2nily jim, vratit se na matetske 'effete.

Krome toho 16. srpna t. r. rtm. M. byl kapitanem letounu, kterY zahledl v Biskajskem zalivu neptatelskou ponorku. Ihned na ni zattoeil a svrhl pumy, ktere vybuchly asi 20 yardt od stopy zanechane potapejici se ponorkou. Tento tzkol byl proveden velmi dobte, ptesto ze se ztetelem k vzdalenosti mel pilot jen velmi malo easu k fitoku a pravdepodobne potkodil neptatelskou ponorku".

Posledni sttibrna medaile mini se sametoveho polttatku, aby ozdobila prsa eeskoslovenskeho letce.

Kratke stisknuti rukou, pozdrav a obfad je u konce...

Marne se otadite po nejake kapele. Neviti bubny, nezni fanfary, jen z druheho konce letiete sem doleha, hukot motoru, jej2 mechanik na zkoueku nahodil.

A veeer neni oslav a piti v dilstojnicke jidelne. Chlapci sedi u svYch stolku jako kterykoli jinY den a po 10. hodine se pomalu vytraceji do svYch chat, kde skoro v ka2de zilstava jedna postel prazdna. Postel kamarada, kterY se nevratil Konei se zase jeden veedni den.

Zitra se leti na operace, DOPIS Z PRAHY. To byla radost, kdy ptitel Tvaj dopis. Tva 2ena nam oveem obeas take dava, zpravu a haliaky rovne2 pravidelne dochazeji, take jsme z toho videli, 2e jsi zdrav a 2e na nas vzporninat.

Naei rodide jiz zde bohu2e1 nejsou. Zprav od nich take nemame. Kdy2 nekdo odjede, jako by kamen spadl do vody. Matence jsem poslala penize, ale ptiely zpet s poznamkou "Adresat odcestoval, neznamo kam", vi Bth, kde chudinka je. 0 babidkach ptedpokladame, ze ztstanou v Terezine, jeliko2 jsou ji2 stare. Lotynce se po babiekach velmi stYska. Chudinka mala, nema letos hezke prazdniny. V eervenci v pondeli a ve etvrtek sly transporty a v ka gdem nekdo z ptibuznYch, nebo ptatel. Je to stale rozeileni a napeti. A take na deti to pusobi — Clo y& se jim nemilte venovat.

Ptesto musim bYt osudu vdeena za katdY den, kdy se mohu jette mYt a v Cistern vyspat. Je to opravdu skoro jako zazrak, 2e jsme dosud zlstaly utetteny. Nesmim to vtak zaktiknout.

Vtichni nati ptibuzni jsou jit pry". Lotynka .je zmenend, hlavne povahove, a bohutel ptestava, bYt ditetem. Jiz nema, ten jasnY, detskY vYraz — to ovtem neni divu po vtech tech zkutenostech, ktere deti protivaji. Vet, je to ohromna ktivda na detech, co se nyni vtude deje. Jak asi, chudaci, z toho vyjdou? Jiste vtichni a vtude tpine zdemoralisovani.

Ptedstav si, tuhle jsem mela podivnY sen.

Zdalo se mi, 2e jsi se vratil a skvele jsi vypadal, jak ji2 tady nikdo. Skoella jsem Ti kolem krku, ale pak povidani: "Co Ti napadlo vratit se, kdy v pondeli nebo ye dtvrtek jsou transporty? A co ja. Ti obledu, kdy ji2 Tvoje vysoke boty nemain. Co si jen vezmee?" Ji2 jsem mela starost, 2e Ti budu musit opattit 2lutou livezdu — obeanskou legitimaci — a upozornit Te na veechna natizeni a zakazy, abYs snad netel dopoledne nakupovat a v nedeli na Vaclavak nebo Narodni ttidu. Pak jsem Ti tekla, jak dobte vypadat, ale Tys mi odpovedel: "Za to Ty jsi udinena, kostra". To Ti ovtem musim sdelit, ze va2im stale jests skoro 60 kg a za posledni 4 dny, co newly transporty, jsem dokonce ptibrala asi 1 kg. Ted' tu bydlime v byte asi rok. Je to rok ptieernY, jeho stopy nas budou doprovazet asi po celY tivot. Jinak se tu oveem skvele snatime a naprosto nam nevadi, 2e bydlime sami. Naopak v teto dobe je ptijemnefei bydlet pohromade.

Doufam, 2e i tento dopis jests dostanet. Kdo vi, zdali tu pak jet*" budeme? Tak pozdravuj vtechny ptatele. Posilam Ti moc a moc pozdrava od nas v§ech a zvleAt' ode nine.

Karla.

(6TK.)

Ve stredu, dne 13. ledna 1943.

Fort Worth, Texag.

Ctend redakce, mili pfatele a vaichni verni etenafi, jak zdejei, tak i vzdalenejei! — Pi. Mahaakova at z Omahy, Nebr., psala v dopisu pi. F. Skratkove, co pry se stalo s pi. Polaekoy ou, tam u vas ve Fort Worth, kdy piestala dopisovat do Vestniku? Kdyt obdrtim Vestnik, tak to jest int:1j prvni dopis, po kterem se chapu, a jestli v nem neni, tak pro mne ten Vestneni ce1S7 — vtcly se mne zde., to ten list tam v redakci zaporneli clati Za cot Vam pi Machaekova ftele dekuji, ze uznavate, to moje psani neni tadna bajka, nS7bri jen pravda, a ty zpravy jsou Vam zajimave, protote jste zde pied patnacti lety bydleli. Pamatujete si, kdy ja jako teprve Meta holka jsem dojela do Fort Worth a s moji karnaradkou jsem dotla k vam, tenkrate, kdyt jste bydleli na ulici Gould?

Ja tenkrate takove stydlave device, a jiste yam to bylo divne, kdy jste rritij prvni dopis lakeeetli a zvecieli, ze jsem to ja, tak yam to asi bylo dosti k neuveteni, to by se mohla se mne stati tak zruona dopisovatelka. Tenkrate jsem jeete ani neumela mnoho eesky psati, jenom tolik jsem se nauoila, co jsem domii rodietm psavala. A pied osmi lety jsem se odvatila prvni dopis napsati do Vestniku a take byl uvefejnen, tak od to doby se to lepei eim tim vice.

Ted' yam napiei zpravu, 10( bude tro gku po zde, ale lepe pozde net nikdy. Zpravuji o nagich programech, ktere se zde u nas odbyly pies vanoeni svatky. Prvni byl 17. prosince.

Nage deseti lets holka byla v krasnem programu v jeji gkole, kterST se Vkal nynejei váledne doby. V druherri programu 18. prosince byla zase na ge male. 4leta holeidka, zase ye Will Rogers pamatne budove, ye zpevu a hie, ale toho tam bylo tak mnoho, kdybych o torn *dem chtela napsat, tak by na to nestaeil ce1S! Vestnik. Veechno velice krosne a bohate a teto vki mne v gechno zajimalo. Jenom mne bylo velice lito, ze nas syn Edward nebyl tomen v to hudbe, ktera pfi programu hrala, protote po mnoho rokt do one hudby patfil.

A tentokrate jest od nas tak vzdalen, at v Alatoe, a kdo vi, kde v gude tit procestoval. To se vgak nezvime at jenom tim zp(isobem, se mu poetesti a dostane nektery den na dovolenou. Tfeti program byl pti vanoenim stromeeku v Narodni sini, take i obe na ge holky byly pfitomne; o program se postaraly pi. Joe Kodi a pi. Joe Juran ml. Na tti zkouaky byl program bohatSr. Peni Joe Koei jest netrodnosti jine ,ale o to se peelive stare. ,aby vanoce a vyroCi otevfeni jeji sine nezustalo bez programu. Zde yam uclavam jmena, ktere ditky byly pfitomne v programu: Joe Juranovi 2, Bill Hundlovi 2, Frank Pfasliekovi 2, Rymond Hubefiakovi 2, R. Kai 1, Henry Langrovi 2, F. KratkSlch 1, Richard Huberiakovi 3, Joe Huberikovi 2, Henry Riltidkove, 1, Lukeovi 2, Joe Polatkovi 2, Steve Matusovich 1, Binnie Miller hral k celemu programu na piano a Karel Mika zase zastaval Mikuldee.

Pfi vanoenim stromeeku v Sokolovne 22. prosince byly zase tyto deli: Wagner 2, Pola g 8imkovi 2,-kovi2,FredMlikov2,Charlie Chapmanovi 2, Botenka Svitak, Josephine Vitek, Stanley Kfenek, Mito Miteff. Pti tomto stromeeku hral Mikulak p. Fred Merlik. Kdyt deti pro neho nemely laden program pkistani, tak si vtechny svolal na jeviete a potadal je, at' mu aspori zazpivaji, co veechny s radosti udelaly, kdyt videly, to tak mnoho darn ma pro ne pfichystano.

Zapomnela jsem v minulem eisle napsati, na zabavni vStor byli zvoleni dtyfi z novS7ch mantels Anton Tirkovi a mantels Robert Jedmenkovi. Ja s mojim manelem jsme byli v onom vijrboke ut od to doby co se sin o_ teyfela, tak letos jsrne si pravili, alespon na chvilku si odpocineme ale -stejrie pomilteme At:My, kde bude potfeba. 0 nove eleny, ktefi ptistoupili do Sokola, jsem se ja, postarala a take jsem i ziskala: mantele Tirkovi, Skra g -koyi,JeVtvp.Francsmek,Mi Paul.

Nag Sici itrouIek, kterY maxne zaloieny pro ervenY Kilt, ma ptitti iiterY schOzku a ptl

V STNIK ni dotijeme tenske noeni kogile; to nam udela celkem tficet kusit a 10 tuctt Elbow pads pro vojaky. Nezapomerite, ze mesioni schtzi budeme odbSTvati 19. ledna, ale nejsem jeate jista kde, jestli v sini Sokola aneb u na gi tici ueitelky, pi. Frances Jeemenek. Dojed'te do Sokolovny a nebude-li_ tarn taclnS7, tak jed'te do domu pi. Jeemenkove. Pi. Mary P. ma ut asi 12 svetrt pro vojaky upletene. Ta se eini ,a se postaram o to ,aby jsi za tuto dobrou a prospeenou praci obdrtela medaili od eerveneho Kfite.

Pro dneeek ut toho bude dosti. Tak se veichni mivejte dobfe a kupujte co nejvice valet ne bondy a znamky. A kterSr jette nevite kdy hudebnik hraje pies radio, ten kterSi brava katclou sobotu v Sokolovne p tr i zabavach (zabavy pokraeuji rim dal tim lepe), tak ho vyslechnete. UCinkuje katc1S7 den ye dye hodiny odpoledne pies stanici KFTZ a v sobotu od 1 hod. do 2.

S pozdravem na veechny zname, Pfatele a ttenafe, zustavam Vase v geobecna dopisova• Millie Polagek. telka, V Caldwell, Texas.

Cten.a. redakce Vestniku!

Dnes ,nebudu dlouho obtetovati. Skolektovali jsme nejake penize na na gi sbirku ku konci minuleho roku, tak chci jrnena mil'ch claret oznamiti. Pan J. J. Kienek skolektoval $2.00 pro SALT. od p. a pi. Paul Mynaf, John Toupal $1, od J. J. Horeice a pi. P. P. Mikeskova $1 od nejmenOvane. Pi. J. J. Ktenkova. $1 pro Am. -Cer. Kfit od pi. Marie Hruskove. Veem darctm vfele dekujem. V pfietim dopisu oznamim vSrsledek nagi celorooni sbirky. Obavam se vgak, mne, bude hanba vSrsledek podati, neb mnozi co na bazar vtdy pfispivali, tak na sbirku nedali nic, jini zaplatili svoje elenske prispevky, ale na sbirku tet nic nedali. Je jiCh jen nekolik, co krome elenskSrch pkispevka pfispeli i na sbirku.

Mame jests poild nekolik uptimnSrch a soucitnS7ch lidi, kteti nehledi jen na to, aby se sami dobte /deli, ale chteji pomoci i jinS7m trpicim.

Jako tieba to nejmenovana dobra dune, mnoho nevycleld, ale kat4 rok die sve motnosti na S. A.C.T. pfispeje. Znam dye ty dobre nejmenovane duge, ktere na SACT. katc1S7 rok ptispivaji. Jiste katda ma svoji pfieinu, proe nechce bSrti jmenovana. Ja, se jich na pkiainu neptam, ale v duchu si myslim: to jsou elechetne dobrosrdeene teny, kdy i pies pfekatly chteji dobrou vec podpotiti.

Vgem tem co nam poslali vanoeni listky, touto cestou srdetne dekujem a pfejeme yam i ostatnini etenaftm a redakci Vestniku mnoho zdravi, etesti a zdaru v tomto roce. Vain, Anetko Houdkova vkle dekuji za krasne a povzbuzujici psanieko. Az nekdy pozdeji Vam odpiei. Tet Vam pfeji hodne zdravi a v ge to nejlepei v tomto novem roce.

Pfala bych si mit adresu pani Boteny Varakove v Dallas.

Kondim s pfinini, aby se proroctvi dr. Benege vypinilo a valka byla letos skoneena.

Pani P. P. Mikeskova.

V "Vestnik," West, Texas.

Ctena redakce!

Pkedne pfeji, jak celemu personalu, tak \Teem elentm gt'astnST a veselS7 novk rok a mir. Nejen mir svetovSr, ale take pro naei S P 3 S T Nekteki elenove spinaji ruce nad polemikou v organs na gich vedoucich iffednika. tijeme v demokraticke zemi, a polemika a kritika zde odhaluje a rSduje jejich karakter. A mam za to, to katc13"7 dtenal z toho dovede posouditi kde je jadro a sobectvi.

A ted' pkeskoeim s vrchu dolt k fadu naeemu.

Mel jsem podat vSisledek voleb ut davno, ale lepe pozdeji net nikdy a tak tedy to podavam nice. olby u naeeho kadu vyznely takto: Za pfedsedu Otto Bubenik, za mistopfedsedu Jerry Pohl, za tajemnika Becifich Socha, za freetnika W. J. Drgat, za pokladnika Victor Kfitan. teetni vSibor: R. E. Brot, Fr Mikeska a Anton Michalik. Na nemocensky vybor: John E. Hagpar, Anton Michalik a Henry Mazur. Podpfir-

Strana 19. nemoceng14• vSibor spojenS7 s 111. kadern: Otto Bubenik, Fr. Haviak a Bedfich Socha.

Nat tad T. G. Masaryk dela svemu jrnenu test, neb pokraeuje na ten rozhazenST zapad vice net dobte. Kdyt jsme zalokli zdejei fad pied pet lety, vaeho v gudy nas bylo 19 novSrch zakladajicich elent a asi 16 pfestoup1Sich, a dnes, po petiletem trvani, a jsme na to hrdi, je nag pies 80 tient dospe13-Tch, krome detskeho odboru, a mtteme fici, ze mame pravSr bratrskk fad, do nehot nevlezla dosud druha klika a doufam, ze nevleze a v pokraeovani nas nebude brzdit.

Wive net skoneim, podotSikam bratfi a sestry, to nage schtze bude dne 17. ledna, a kdo si chce sve povinnosti vyrovnat, zvlatte celorani, at' se dostavi, neb tim u getti praci teetnimu a tajemniku.

S bratrskSrm pozdravem, Bectfich Socha.

V Alvin, Texas.

Mill bratfi a sestry! — Je nedele, jsem sama doma, mantel jel s mladSrmi Truksy navetivit jeho dceru ses. Libuei Strouhalovu do Herman nemocnice v Houstonu. 7. ledna tam byla operovana na slepe stfevo, s dob*m vSrsledkem.

Jsou tomu asi dva tSrdny, kdy byla odvezena nases. A. Kubinova do Galvestonu na se ledeni. Uz delai dobu trochu churavi, byla tfi dny v nemocnici na pfehled, a nyni je u jejich dcery a zete KudelkovS7ch a od nich dojitdi k Micah, tak bratfi J. Strouhal a Fr. Kubin jsou odkazani na beelafinu. Br. Strouhalovi je horgi beelafit, ma na starosti v gechen poklid a dve (let na starosti, ale ty si vzala jejich teta,net se mad jejich vrati z nemocnice, ses. Milada Bormova, deti od nich maji blizko do gkoly, Helenka a Jitik. Je tomu mesic, Jitik si zlamal pravou ruku. Otec je vezl ze ekoly, dvete na trudku se otevtely a 13 lety Jitik vypadnul na zem a holka na nej. Helence se nestalo nic, jen s Jifikem jeli hned do Alvin k Micah, ten ruku jen narovnal a zabalil do sadry a dnes ut" je ruka zdrava. Sestram Kubinove i Strouhalove pfeji brzke uzdraveni. V gem bratrum a sestram, tet redaktoru pfeji mnoho zdaru v tomto roce.

• Rozi M. Truksova.

V DalSi Alkaz z dallaske odbaky S.A.t.T. PAd Jaro C. 130. $25.00, Domino kroutek Sokol $17, p. a pi. Vaclav Kartous $5.00, pi. Albina Kozova $2.00, p. a pi. Anton Rotrekl $1.00, p. a pi. Tomag Kopedek $1.00. — Vern clarclim dekuj e, Hemtal, pokladnik.

V kEtNICKE KLADY CHURCHILLOVA PROJEVU. Jednou z anglickSrch tradici, zarnerne pestovanou na akolach, je vSichova mladete v umeni feenickem. Tarn, kde se tato snaha setka se za,libou a schopnostmi taka, nese pak pozoruhodne ovoce, cot se jevi hlavne na feenicke tribune v parlamente. Pravzorem je Rim, laska k poesii pak zpestfuje politicks projevy citaty, a nikdo v velk3ich feenikt anglickS7ch se neostcha vsunout mezi politicks fivahy vS7riatky ze sveho zamilovaneho basnika. Churchill je jednim ze zativSrch Pfikladt a veimneme-li si jeho projevu oiste z tohoto hlediska, poskytne nam vpravde umeleckS7 zatitek. Jeho anglietina, osvicend hlavne mluvou bible, jejit pfeklad z teckeho a hebrejskeho originalu je z nejdokonaleftich po strance literarni, umocnena vS 7stavbou proslovu, je tak promytlena, oprostend pfikras, to je tteba ocenit ji prave v jeji idanlive prostote. Nedavn3'r projev se vyznaeoval mimo to i hojn3ni aliteracemi jedineenSrmi svou volbou. Ptipomine.m: fairseeming of fortune, — impose in instalments — devilish doctrine — clever conqueror — fire at the foe — entail the extinction — driving in rout and ruin — faithful discharge of duty — jak tim zvyguje *CM katcleho rislovi! Je to mutna, fee mutneho eloveka s vyhranenS7m umeleckSim citenim (je znamo, to Churchill je velmi dobrS7 malif, herec, architekt pro zatizeni vnitfni i zahrady), kterST miluje Kiplinga, nejmutnejaiho anglickeho basnika.

A. B.

v ESTNiK

strana 2a. na . Sloven§ku muss novoroiene deli.

Washington. (OWI). Bratisla y

N6 211

-skYrozhlasvtechodnechprinesl: h16Seni, ze podle nafizeni Nemeckeho tiskoveho a propagaCniho firadu na Slovensku, musi bYti kaalY porod nemeckeho ditete okamlite hiaSen Ustrednimu firadu do Bratislavy. Mistni nemeeti predaci jsou zodpovedni, ze toto hlafSeni bude provedeno telegramem a musi obsahovati jrnena rodicit, divei jmeno mateino, pohlavi novorozence a poeet deti v rodine.

V ITYcvik jugoslayske zahranieni armady v Kanade.

Washington. (OWI). — Podle dohody mezi SpojenYmi Staty a Jugoslavii, vsichni jugoslavki statni obeane zijici ve SpojenYch Statch povolani do vojenske slulby dostanou pfilelitost rozhodnouti, chte-

ji-li sloutit v americke nebo jugoslayske armade.

Budou-li chtit slouiit v jugoslavske armade budou odeslani do zv16.aniho vYcyikoyeho tabora ye Windsoru, Ontario, Kanada, ktery byl vytvofen k naboru dobrovolca do jugoslayske armady.

Kanadska ylada privitala zrizeni

v

a

Pokvek Houston die 23. Se na pri hudbe

J. R. BAtOVE Z FAYETTEVILLE, TEXAS.

1Thechny uprimne zve 1140 Robbie St.,

Zabavni VSrbor.

ZABAVY fadu

ralDweer

17, ledna 24. ledna 3L ledna

uston --

Bill Mraz Houston Czech - Bill Mraz

DAMY 40c — muk 40e (Tax included) 0 zakusky a obeerstveni navatavnika jest VVborem nalettA postarano.

Zahavni VYbor 114

ST.

Dragutin Sayie, sef jugoslayske vojenske misse v Kanade, je velitelem tabora.

8tokholm. (OWI). — 8vedskS7 list "Aftonbladet" v techto dnech bYvalY polskY ministr zahranianich veci, Josef Beck, umira, na souchotiny v bavorskem koncentraenim tabore.

NEW ORLEANS,

SVET

LEDEN, 1943

Vydavino Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zajmu Dobreho Zdravi

bude usporado.na

Nadu

tohoto, stejne jako prectchazejiciho polskeho, deskoslovenskeho, norskeho, holandskeho a belgickeho vS7cvikoveho tabora. Utvoreni jugoslayskeho tabora ve Windsoru ma za Teel utyoreni eiste jugosla y -skYchjednotk,respidajke SpojenYm narodinn v jejich boji na znieeni hitlerismu a Ueastni se osvobozeni J'ugoslavie. Plukovn1;k

JACKSON BREWING COMPANY

/14 ,iar*wAA1

v

Ve sti'edu, clne 13. ledna 1943.

—:—

Na doptani: 20th and North Main.

T. NU

Zivouci kostra OSTI tvoi 241cladni stavbu tela. Tei chrini jiste easti tele proti poraneni. Mozek ku piikladu jest uzavien v kostnate skoiapce, ktera ho chriini pied bezdeenymi poranenimi a obratle tvoil pruinou obrnenou chodbu pro pateini vazivo. Nektere z kosti obsahuji Cervencr morek, kterf jest zdrojem Cervenfch krvinek. Kosti jsou tea zdrojem vapniku a fosforeerianu a jest od nich aadano, aby dodavaly tyto nerosty, kdyi jich jest najednou zapotiebi ye velkfch mnoistvich a piijem potravin neni dostateenfr—jako pii tehotenstvi.

Kosti jsou pies svou velikou tuhost a pomernou neznieitelnost givoucim tkanivem, odlehajicim zmene. sou jiste buiiky, osteoklasty, ktere niei nebo rozpou gti kost.

Cirri toto vylueovinim enzfanl, ktere zkapalni nejen kostni nezesty, ale tei proteinoyou spojujici latku.

Tyto buiiky jsou einnei po eel* lidskf Hvor.

Nile buiiky, osteoblasty, jsou tvurci kosti.

Nejdiive vylneuji leplav§ tekuty kostni rosol, kterSr se brzy usazuje nebo ztuhne ve vlakna, ktera se vetginou skladaji z kollagenu, proteinu, jeni jest piemenen v klihovinu vaiici horkou vodou. Kostni nerost, kii gealova ames vapniku fosforeeneho a vapniku uhliCiteho, jest rychle uloiena v kollagenovi vlakna.

Yytvoiene tkanivo jest kosti.

I kost nejlep gi jakosti jest vysoce porovitou sloieninou, ktera obsabuje nekoneene bludi gte navzajeni se spojujicich kanalku, vypinenfch zlntym morkem. Krev a mizne cevy a nervy jsou 'Casa tohoto morku.

Jest to prostiednictvim techto kakostni balky jsou iiveny a nahrazovany. "%lutist kosti a tail' vzriist celeho tele zaleai piedne na hormonu, kteri jest vytvaien malou ilazou na spodku mozku—Hazou slizovou podvegkem mozkovfm. Obii jsou yytvoieny kdyi tato Haze vylueuje

Vitaminy C a D

piilis mnoho hormonu v poeiteenim iiy ote a trpaslici mohou bYti nasledek jejiho nedostateeneho vylueovani. Poruchy gtitne a jinY■ch alas take tvoii zmeny ve vzrastu kosti, ale aeinek techto ziaz na vzrilst kosti jest moina nepiimf.

Ureite vitaminy maji hlubokf vliv na vzriist kosti nebo na zahojeni zlomenin. Ku pHkladu zviiata piipravend o vitamin C, brzy piestanou rasti. Jejich kosti se stanou velmi porovite, lehce se zlomi a nesrfistaji rychle. Kostni rosol se bez vitaminu C neusadi (nebo neztuhne) a proto kollagenovi vlikna se nemohou tvoiiti; proto nedochazi k tvoieni nove kosti. Ale nieitele kosti osteoklasty pokra.

Cuji ve svem dile; takie kosti se stanou porovite a kiehke. Vitamin D ma co delati se zvapenatenim kosti.

Kdyi ho neni nebo ho neni dostateene stvi, kostni balky pokraeuji ye svem vzrirstu a vytvaii kollagenova vlikna, ale tato vlikna nezvapeni. Kosti zilstanou podajne a deti takto postiZene maji kiive nohy, jevi znaene zvet gene klouby a Eke se o nich, ae trpi kiivici. Vitamina D jest tea zapotiebi pro Adne pohlceni vapniku a fosforeelianu ze stiev a tak koneene kosti nemohou bYti vytvaieny, jestliie strava neobsa. huje vapnik a fosforeeilan -v dostateenem mnoistvi.

Jak shora ieeeno, kosti jsou nettstale niCeny a pietvaieny a toto jest skuteenosti v kteremkoliv veku. U velmi starych lidi priibeh znovustavky kosti jest nekdy zeslaben, za. tim co priibeh jejich nfeeni pokraZuje. Kosti se stanou porovithni a snadno se zlomi a ov gem nesritstavaji rychle. Hlavni nesnazi v takovYch piipadech zda se bfrti nedostatek hormonu z mozkoveho podvegku — a nedostatek tohoto hormonu muse, ye skuteenosti bfti piieinou celkoveho zpomaleni, spojeneho a postupujicim vaem.

-

yofiti silne kosti

Ve stteciu, 'dne 13. ledna, 1943.

CO SE DEJE V NEMECKU? Tcnto pfehled je sestaven ze zprav titskonemeckeho tisku (pokud je ptistupnY) a ze zprav neutralnich dopisovatelin vettinou tvYcarskych a tureckYch. Vteckny zpravy pochazeji z doby pted ofensivou armady v Egypte. gkody, zpilsobene RAF. Utoky RAF na porurskY a porynskY pramysl snitily pry rani vYrobu oceli v ii gi o 1,250,000 tun, t. j. 12% yeekere nemecke produkce. NerneckY prilmysl pro zpracovdni ocele byl vyzvan, aby poutival hortich kvalit, na pt. Thomasovy ocele misto ocele, ziskane tavenim v otevtene peel. Thomasoya ocel se da nejrychleji vyrobit (a tak je mono snadneji napravit tkody, zprdsobene RAF), nehodi se vtak pro vtechny freely ,nesplinijic vtechny potadayky tahu a tlaku. VYrobu kvalitnich oceli neni mono zvYtit.

Krome poime tkody na prumyslovYch podnicich, mail Utoky RAF jette vetei vliv na,desorganisaci celYch priunyslovYch oblasti. Valeene podniky, teleznice, kanaly a poulieni doprava zapadaji do sebe tak, ze porutenim jeddnoho dlanku v tomto tetezu, na Pt teleznieniho mostu nebo skladiSte prilmyslovYch polotovard nastanou poruchy ye funkci celeho regionalniho systemu na nekolik tYdna. Eitskonemecke listy psaly site hodner o ptestehovani vtech podnikil tetkeho prumyslu z PorYni na vYchod, ve skuteenosti bylo veak ptemisteno jenom nepatrne procento tovaren.

Stay teleznic.

6vS7carskS7 list uvetejfinje autenticka eisla o pornerech na nemeckYch teleznicich. Bylo by nutne zapottebi 15.000 lokornotiv, aby se ptekonaly nynejei potite. Jen 3% nemeckYch nakladnich vagona daji se poutit pro vnittni nemeckou dopravu, ostatni pouts transport valeeneho materialu v obsazenYch zemich. Misto 100.000 nemeckYch vagont, ktere jsou v cizine, mohou Nemci poutit pro sebe jenom 20.000 cizich vagont. Ge tyto itdaje nejsou ptehnane, dokazuje jina tiskova, zprava, v nit se mistni nedostatek potravin, na pt. zeleniny, v nekterYch prtmyslovych mestech pkipisuje nedostatku dopravnich prosttedku.

Nedostatek delnictva.

Adkoli naciste nevynechaji jedineho prostkedku, jak ziskat pro nemeckY prumysl delniky z obsazenych zemi vyhrotovanim, odnetim listku na potraviny, nasilnYmi odvody nebo proste nasilnou deportaci, nemohou ziskat dost pracovnlch sil; chybi jim stale 500.000 delnikil ye valeenem prirmyslu, 300.000 v zemedelstvi, 150.000 v doprave a v administrative, 60.000 v uhelnYch a rudnYch dolech. Tyto Udaje potvrzuji neptimo i potadasky, tYkajici se pracovnich sil z obsazenych zemi. Z Francie tadaji na pt. 150.000 kvalifikovanYch Odvedeno bylo dosud jenom nekolik tisic. Statni tajemnik Saukel zatadil dokonce mnohe tetce zranene vojaky, kterYch ua nelze poutit k jinYm valeenYm freeltm, do prtmysloye vYroby.

O sniteni individualni pracovni vYkonnosti nebyly uvetejneny tadne zpravy, ani eisla. Z jedne vestfalske textilni tovarny se oznamuje, za po zastayeni vYroby bylo pti lekatske prohlidce uznano za prate schopne ye valeenYch podnicich jenom 20% delnictva, take fieelu sledovaneho zastavenim vYroby, nebylo dosateno.

Zasobovani civilniho obyvatelstva.

Aekoliv ptidel chleba a masa stoup]. 19. tijna o nekolik gra.mu, je stale nati net pted snitenim pridelt 5. dubna t. r. Ptidel masa nezilstane vtak dlouho na teto vy gi, nebot' — pravi oficialni easopis "Vierjahresplan" — "zasoby zimniho krmiva pro dobytek byly spottebovany." Ze stejneho pramene pochazeji take tyto ptedpovedi podzimni zemedelske produkce: Vejce: normalni. Mleko: pod normalem. Ovoce a zelenina: merle net prumer.

Brambory: yydrti pies zimu. Rostlinne tuky: mnohem merle net se odekavalo. Jetel a vojtetka: znadne pod normalem.

Oficialni chleb obsahuje 42% ilta, 35% 0enice, 20% jeCmene a 3% brambortil.

VRSTNiK pridel brainbor —iestlize se neobjevi nova — ma .bSt 412 TtebaZe z obsazenych zemi byly odvezeny vSechny potraviny, kterYch je v liemecku nedostatek, neni motno vyrovnat tento nedostatek. Hlavni ptioina spoeiva, v tom, to v zemich, ktere may hlavni podil na yYvozu potravin do Nemecka, t. j. v Ma,d'arsku a Rumunsku, klesla zemedelska vYroba nasledkem odvodu pro vYchodni frontu tem& katastrofalne. RumunskY a rnad'arskY vYvoz obili do Nemecka kryje dnes asi jen petinu ptedpokladaneho mnotstvi. civilni spotteba uhli byla stanovena na 25% ptedvaleene spotteby. Jen 30% textilni vYrobysmi pracovat pro civilni trh. VYroba bot kryje jenom 40% civilni potteby.

VSeobecni moraika.

Vtechen tisk zastava nazor, kterY projevil Goebbels ye sve tea k 4. vYrodi vypuknuti valky: "Nemecko ma v tomto roce posledni, zaroven vtak nejvetti pkilentost ye sve narodni historii. Je organisovana velke, politicks karnpan pro sesileni mordlky v ptisti zle time. Podle "Angriffu" je v diisseldo.dsk6m okresu zamestnano na teto kampani 55.000 politicky tkolenYch agitators. Poeet propagaenich sonzi je pry ted' dvakrat vetti nez na poeatku valky. Na jedne schazi propagandistii ye Vidni prohlasil tupni vedouci Scharizer: "Za t.'adnYch okolnosti nesmi se tato etvrta zima stat zimou povolnosti a kompromist; prave v teto dobe musi se narodni socialis.mus stat jette tvrdkm, radikalnejtim, rozhodnejeim a nekompromisnejtim net kdy jindy."

Naciste upozorriuji nemeckou vetejnost na nynejei tetkosti, zaroven ji vtak uklidfruji, v ptisti time nebudou pomery tak zle, jako loni anebo jako ye etvrte time minule valky. V dasopise "Der deutsche Volkswirt" eteme: Co se tYee nemeckeho zasobovdni potravinami, mule se tici, ae na rozdil od roku 1917 neni tteba se obavat neustaleho ubYvani potravin.

A Goebbels prohlasil: "Nedame se svesti stitnostmi . . . NaSe zasobovaci situace bude stale Je to jen otazka easu a trpelivosti, at bude vyutito obrovskYch frzemi na vYchode."

Zatim co v late tiskove komentate nemeckou vetejnost jeke stale ptipravovaly na viterstvi v tomto roce, zabYvaji se ted' jedine dukazy, tie spojenci nemohou otevtiti druhou frontu. Ac se Goebbels takovYm moinostem posmiva, objevuji se ye Volkischer Beobachter vYzvy jako: "dejme pozor na valeene zajatce", nebot' za jistYch okolnosti mohou provozovat neptatelskou agitaci a sabotat. Nemcilm je zapovezeno dat valeenYm zajatctim k disposici jmena a adresypro korespondenci, nebot' to by jim umotinilo rozktovat ilegalni informace a organisovat sabotai.

Pro nemeckou naladu je typickY tento citat z Frankfurter Zeitung: "Byla by to osudnd chyba, kdybychom podcenovali velke politicks potadavky, ktere na nas kladou. Musime zaujmout spravne stanovisko, abychom ptekonali potitie a staeili na svuj yelkY Cesta k viterstvi vytiaduje nejvet gich °heti, vg ech nakch sil a snad take ve'SkerYch sil zouBedfich Beer. falstvi . .

V ZAJIMAVY DOKUMENT. ftika o nakch vojacich v Anglii vice net tinste svazky reportati. A ph torn se sklada jen z otazek z petatedesati neptebranYch, neudesanYch otazek; dali je ptisluSnici brigady pet anglickYm universitnim profesorinn, kteti pted easem navttivili brigadu, zasedli V "Brains Trust" a zodpovedeli dvanact z tech 65 otazek zpilsobem vtipnYm a ueenYm. "Naee noviny" jakotto denni list zaznamenaly tyto odpovedi behem 24 hodin; proto budit riarn s odstupem easu dovoleno ptejit ty odpovedi a ani se nepozastavit nad tim, to universitni profesoti jsou udeni a vtipni. Co \Teak — a jak — se vojak dovede ptat, to stoji za zdrteni; v dloveku se at taji dech nad tou rovni vzdelanosti a titkou zajmu, ktere inaji lide kolem nas. Zajem sand, od "vlivu italske ktery trochu trapi vorenesance na

Stralla Zl.

jiny kulomeine rot\, tiz p -npaciek filosofie 90. stoleti". kiefV docela zjeyne znepokojuje MuIstVo pekho 131aporu. Autorita zase patra po ze na n,:quere planete existuje vot", kde2to delostteleckY pluk se ptisne tale "prod nerna, Anglie dosud kodifikovane pra.vo." Wechny Utvary projevuji Zvou neast na politickem deni, co2. se jevi podrobnYmi a Iconkretnimi otazkami, tykajicimi se Indie stejne jako Irska nebo politiky "splendid isolation", kterou Veika Dritanie bud' bude nebo nebude projevovat po valce vudi evropske pevnine. Napadne velikY je pceet otazek hospodatskeho razu; rychle za sebou se stfidaji slova jako "nafta, devisy, pramysl, revoluce, zlato, vyylastneni, distribute, Zeleznice, zalesfiovani atd.' a znovu a znovu se vraci slovioka "po Objevuji se i otazky s tou ei onou vojakovou bolesti: "Prod' se vojin, kterY ma mane vlastniho soukromi, neti kdokoliv jinY, nazYva anglicky "private"? nebo v jakem slutebnim a hodnostnim pomeru je v britske armade vYtvarnik, jemirti byla ptidelena ftinkce "War Artist"? anebo dotaz o postaveni vojenskeho novinate, kterY mezitim jiti v nasi armada teS'eno. Za jinYmi otazkami jsou skryty cele svety bolesti a stesku. Dovedete si pkedstavit, co se asi dela v dui vojaka, net se zeptal "V jakem vztahu je osobni stateonost ku vzdeldni vojakti?" neznam tazatzle, ale vidim ho ptimo pted sebou je to jiste nejaky ukapnutY, brYlatY elovek, te2ko snatejici tihu poznamek a Usmetka. Vedle ironisovan3'ich se ptaji i ironikove: "Je slovo "sorry" odrazem sentimentalnich dvah . . . ?'' nebo "Ma strava vliv na, povahu naroda?" anebo "Jsou spojenecke armady popularnejti u Anglieanek net u Anglieanii?" ei "Prod' le y Anglii tolik starch panen, kdy v britickYch dominiich a koloniich je velkY nedostatek ten?" atd. Aveak vettina otazek je vatna. Tazatele davaji ptednost technice pted vtipem; otazky z oboru ny, radiolokace a roentgenovYch paprska o torn, ae mechanisovana armada mysli technicky.

Vtechny otazky pak jsou tivYm dokladem toho, jak naii vojd.ci mysli a ie mysli vice, neti se na prvni pohled zda.. Nemajt tedy lehky velitele, kteti tomto vojakum davaji rozkazy, ani vtichni ti osvetovi a kulturni einitele, kteti jiste prave v techto dnech pilne pravuji rozsahlY a bohatY program velkoryse osvetove einnosti pro dlouhe zimni veeery.

Bomuli Bilek.

V DOPISY, KTERE Nv.DOSLY. Ohefi v krbu zvolna dohokiva. U stolu sedi nag poruaik-hospodat, srke., eaj malYmi doueky a pike devetatticaty dopis tene. Neodetle ho stejne jako tech osmatticet oted tim a latece pile, pravidelne, jednou v mesici, jak slibil.

Sedi, ptemYki, p2elive formuluje; hleda slova a easto s nimi zapasi at koute nasadku. Nepite syYm pinicim perem, protote Jena ma rd.da jemne, tenke tahy.

— Ty, Mirko, vie to tena lije?

Nevim, hochu, nevim. Casto se mi zda, ze ji Nemci zasttelili. Nekdy vidim Matenu ye snu, za ostnatyini draty, znasilnenou, umueenou, znetvotenou . . .

A piece ji pitet.

— Ano, protote jindy ji vidim usmevavou a ruaovou po dobrern vyspani, v kvetovanem tupanku — jak mi nese kafe a dva rohliky.

— Ty, Mirko — vlastne pike' denik anebo takovY mesienik, yid'?

— Kdepak, rozhodne ne. Ja main jen same dillekte veci. Ty budou Matenu zajimat.

— A kdyt se s ni ut neshledat?

— Dam to pietist acne nektereho letce, sestkeleneho nad Nemeckem, nebo Jaromiroye snoubence, co ho rortrhl ten rueni grandt. At' vedi, jak jsme tili, myslili a citili tady v tom Inglendu.

Bohumil Bilek.

V Nejen ye slovech, ale i v mleeni muses osVed ∎ eiti svoji jemnost.

Strana 22.

VESTNIK

Washington. (OWL. — Pod1 nemeek-olio rozhlasoyeho oznameni z 23. prosince, budou v Nemecku brzo po yolavany pro 'Araleene-utiteenou praci' devitilete deti — hoSi i deveata. Tyto deti budou zapsany do Hitlerovy mladete pro povinnost na domaci fronte. Tato mobilizace deti bude povinna v Nemecku, v aeskoslovensku ukradenYch oblasti podle mnichovske smlouvy, v alpskYch zemich a Podunaji, vSude, kde jsou poeetnejei nemecke skupiny. KatdY tento 'rekrut' dostane legitimaci s fotografii, 'Oslo a uniiormu, — stejne jako dostavavaji dospeli vojini. Dal bude poutivano jako 'apionti evYch vlastnich rodieti, ptatel, krome daleich povinnosti v toyarnach a dilnach a na polich. Deti budou tiditi dopravu, doruCovani `atedni obsilky, vybirat tadu po yinnYch ptispevkti, ktere neinecke obyvatelstvo musi nyni odevzdavati' --

DR. N, B. McNUTT Zubni Lekai Irtadovna nad Canada's Drug Co. TEXAS BRYAN, SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodine talu zarmouceni nalezaou Edward Pace pohtebni ustav pohotovy k sympatickemu vytizeal nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nazi zasadou.

EDWARD PACE Polikebni fiditeL Clen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

Charlie's Food Market Chas. Hrugka, maj.

Oerstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. Nejlepgi maso ye meste.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 HOUSTON, —:— TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub Ceskt Likal a Operatic.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Toilt fon rp aidence: Lehi h 9745 Ireiefon dfadovn : Preston 2551

b

y

g

C. H. CHERNOSO PRAVNiK Vytizuje vegkere soudni zfiletitosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY LEKAft Bryce spravne ptipravene.

6as dle fnluvy.

151adovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Stoees pokrafeuje.

New York. (CTK ). — Pral.sk -rn hlas vysilal v techto dnech zpravu: "Na schazi astredniho vedeni ndrodniho svazu odborovYch organisaci podal ptedseda Stooes ptehled price za ptedchozi leta. Ptednosta spojovaci kancelate pti fitada tiaskeho protektora take prohlasil, ti'askY protektor se velmi zajima o delniky vzhledem k jejich dobremu chovani. Pravil, to iisttedi odborovYch organisaci vycho yavalo delniky v novem duchu. Stoees prote delnici se zjevne nespokojili tim, to byli pouze neutralni nebo nybrt ze si ptali pracovati tyrde pro Mei. T:Tsttedi odborovych organisaci pteorganisovalo tpine 'Ceske delniky a dalo jim novou organisaci, prodchnutou spravnYm duchem. Zaealo nove obdobi dejin, ve kterem delnik Adolf Hitler budoyal novY a spravedlivY socialni tad, v nemt CeskY lid mute pracovat pro svoji t'astnou budoucnost.

OeskY delnik se osvedail jako spolehlivY druh nemeckeho bojujiciho vojina. Widcovo heslo "VSe pro Stesti a blaho delnika”, bylo zakladni myelenkou hospodatske a socialni Protektoratni narodni astiedi odborovYch organisaci tadalo fit pied dvema roky tieskeho protektora, aby mu dovolil tesne spolupracovat s figskou pracovni frontou. Teto tadosti bylo vyhoveno a byl ztizen spojovaci atad, jemut narodni 11stkedi odborovYch organisaci ycleei za mnohe ze syYch aspechtt Zprava byla zakoneena projevem loyality tieskemu" protektoru a doktoru Hachovi."

Stodes byl jednim z ptedakft agrarni strany a venoval se hlavne organisaci agrarnich odborovYch sdruteni. Byl povestnY s yYm protidelnickYm smY'Slenim. Popravy, jet Nemci v 6eskoslovensku denne provadeji a jet. postihuji ptedeveim pracujici lid, ukazuji, kolik je pra y -dynajehoprvu,jetzaslh zaznamenani na ptipominku v budoucnosti.

Ve sti:edu, dne 13. ledna 1943.

Lond,cn, 3, ledna. ateuter). — Rep i 'v vojenskS7 korespondent odhaduje, i.e spojenci — nepoeitajic v to Olnu — vstoupi do Noveho roku s vojSky, eitajicimi dohromady 15,000,000 mute. Mimo to v letectvech SpojenYch narodt je 5,000,00 muta.

Nemecka, armada, ktera patrne mela maximum 8,000,000 yojakti, utrpela take ztraty v Rusku, kde snad ztratila celkem 4,000,000 vojaka. Japonsko ma pet at S'est milionu V New York, 3. ledna. — Kapitan Josef Hart a posadka 12 mutt ptibyla fines na letig te La Guardia po pteleteni jitniho Atlantickeho oceanu dvanactkrate za 13 dni a 15 hodin, aimt jsou zastineny vSechny rekordy. Kapitan Hart pravi, to vAechny cesty uddly se bez z ylaStni ptihody a byly podnikany pro arma,clu SpojenYch Sta

IIOCH SI NEBEZPEeNt ODREL KOLENO. Nagi sousedky, pi. F. Larkin, 101etST synaeek, upadl na gterkovem chodniku na §kolnim Mali a zle si odkel koleno a nohu. Skolni o gettovatelka obvdzala nohu, ale 3 dni pozdeji jeho matka zpozorovala, ze hoch kulha pti chuzi. Prohlidla jeho nohu, byla otekla, velmi zarudla, pina hnisu a velmi bolestna.

NONAT a v nekolika hodindch syn pra y; ze v'Sechna bolest zmizela. Ve etyrech tYdnech noha byla zdrdva jako dtive, pravila matka. Kdo vi, co by se bylo stalo bez pomoci.

ONAT Cena Nonat ie pogtou 55c a $1.05 Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pate na na§i adresu: R. C. MILLER & CO. Altadena, Calif.

P. 0. Box 285.

ednota S.P.J.S.T. btatek penez na kicky na majetky Pineky jsou povolovany na pozemky a mestski majetek.

OROK POtITAN JEST

11

Nemecke "konfiskace" prostou LondYn. (oTK). — Z eeskoslovenskYch kruha v LondYne se Masi, to deskoslovenska vlada s radosti uvitala prohldeeni yydane Spoenci Ye veci zabavovani majetku na eeskoslovenskem fizemi Nemci a Mad'ary.

Byla to vlada deskoslovenska, jet prvni ze spojeneckYch vlad odsoudila konfiskace v prohlaSeni, uoinenem 19. prosince 1941. Nyni eestnact ostatnich vlad, mezi nimi nej yetei mocnosti sveta, schvaluji kroky, jet naznaeila ye svem prohlaeeni "deskoslovenska, vlada vice net pied rokem. Je to cenna zo.ruka, to ukradenY majetek, vynucenY hrozbou anebo jinYm zpasobem, poutitim neslYchaneho nasili, bude skoslovensku vracen. Toto prohlaeeni Spojenca posili odpor aesko-1 slovenskeho lidu, kterY nyni jasnejii net kdykoli ptedtim si uvedomi, to nemeckY tak zvanY "novY tad" postrada jakehokoliv ideoveho podkladu a zabasovani majetkil bude povatovano za proste loupete ye velkom. oWashington. (OWI). — V souhlase s nacistickYmi vykokist'ovacimi metodami byla na rok 1943 ptikazana protektoratu kvota 200,000 tun obili. Kvotu naridil nacistickY statni rninistr Backe.

1/2 procentni sleva, kdyi splatky tirok sprivne odvideny, tedy iirok obnaii pouze

Mall poplatek jest poeitin za prohlidku a odhad majetku,

•••

Zajimite-li se, obrat'te se na HI. f2ad

S preme Lodge SPJST. FAYETTEVILLE,

TEXAS.

V

VC ,',LECUll, ane 16. leana

Mad'arskS; premier Kallay si piedchid rnen§iny.

Washington. (OWI). Neclavne mad'arske a slovenske zpravodah ske relate budapeSt'skeho rozhlasu oznamovaly, ze mad'arska vlada vydala tak zvanou "Modrou knihu", v nit se popisuje mad'arska zahranieni politika. RozhlasovSr komentator, ktrST o teto knize mluvil, tvrdil, ze v ni mad'arska, vlada rozhodnS7m zpasobem dokazala, ze jeji zahranieni politika vtdy mitila na dobre a ptatelske styky se vSemi svYmi sousedy, hlavne v podunajske kotline, a ph torn udrtovala uplatriovala trvale styky existujici mezi Mad'arskem a Osou.

Modra kniha, ktera, byla ptipra-

vena a vydana jenom proto, aby :21 yi. Tuba se ve sve fe'ei chvastal, Naciste una g eji polske deti ke krev-

ziskala Slovaky pro -Dunajskou Federaci' budovanou mad'arskS7mi vlacinimi kruhy, musi zklamat, nebot' potira svflj tee' timto chvastanim: "Mad'arskY premier vyS'el vttic mad'arskS7m men'ginam s typickm mad'arskS7m gestem, s nejdestnefSimi rimysly a veden nejcista projevil jim simi vtele city." Budapeet'skY rozhlas tet jit naznaeil jakou odpoved' mad'arska vlada odelcava, nebot' jeho komentator tekl: ; 1"Premier Kall Kallay dostal ze zahraniel zcela jinou odpoveci'. Tento komentator jiste myslil na ted slovenskeho premiera Bely Tuky prone§enou 26. prosince, kterou se Tuka snatil odmitnouti vatna obvineni vyslovena, proti nemu presidentem

Bene-

Proe

ze -nikdy lleproda,1 Slovensko Mad'arsku a byl dokonce ptipraven bojovati proti Mad'arsku jit v roce 1939, "kdyt jednal s nacisty o "nezavisle Slovensko pod nemeckou ochranou". „Po tomto projevu ureenem pro if domaci spottebu", Tuka se sebral a chvatne odjel do Budapefti, kde by], nesmirne vtele uvitan premierem Kallayem. Sch-Caka techto dvou premiere dokazuje ltivost umele udriovaneho "neptatelstvi" mezi hlavami obou vlad. , Our fighting men are doing p01 .— their share. Here at home the least we can do is put 10% of our income in War Bonds for our share in America.

nim transfusing.

Washington. (OWI). — V poslednich nekolika tYdnech dochazeji polskeho generalniho guvernmentu zpravy, ktere ukazuji, to Nemci provadeji rinosy polskYch deti, jicht poutivaji k transfusim krve. Ze samotneho Krakova zmizelo v poslednich ttech mesicich tisic deti od 8 do 12 let. Mnohe byly videny naposled jak je v houfech odvadeji nacisty. Neutralni lekatske kruhy tvrdi, to Nemci odebiraji temto polskym detem velke mnotstvi krve.

Tento odber krve je tak veliky, ze 50 procent deti umira vyeerpanim.

Nemci se naprosto netaji touto zloeineckou metodou a chvastaji se, ovgem jen v Polsku, z,e timto zprisobem "likviduji Polaky".

itrpe

trampotami

zacpy Kdyi funkcionalni zicpa se vleee a apiisobuje, ie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi priznaky—bolestmi hlavy,pachnoucim de. chem, zkaienS, m ialudkem, nezaiivno. sti, ztratou spanku a nedostateenou chuti k jidlu a mate pock prepineneho ialudku nisledkem plynu a nadmuti—opatio te si Dra. Petra easem vyekou g ene Hoboko. Jest vice ne'i pais. t'ujici prostiedek, jest tea ialudeeni einnost povzbuzujici lek, sloienS, z 18 prirody vlastnich leiiebqch bylin a rostlin. Hoboko rameje zle. nivela stieva k einnosti a pomaha jim jemne a hlad. re odstraniti viznouci kdpadky; pomaha vypu. diti plyn zacpy a poskytuje ialudku onen skveUr pocit tepla. Pouiivejte ho dle navodu na ni'epee. Cheete•i opet znati rozg t'astne tileay od trampot zacpy a zaroven uleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko dues. ho koupiti ve veteem sousedstvi, poelete si pro na g i -seznamovaci" nabidku Hoboko a obdfilte-

hodnotu ZDARMA 60c zkuiebnich lahvi Dra. Petra LeCiveho Oleje Linimentu — protihnilobneho prostiedku—piinagej(ci• ho rychlou tilevu od revmatickYch a neu• ralgickYch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bolavYch svalfi, namoienin a vymknutin.

Dra. Petra Magolo — alkalickeho prostfedku—pl-infieejiciho ulevu od jistYch pruciltYch zaludeenich nepoindkii, jako zaiivaci poruchy , plivodene piebytkem kyseliny a patent. law.

TO PROTECT

OUR WAY LIFE

lovvrocni

Nab'dka

Cechoslova na rok Pravidelna cena $2.00) Nabidka tato plati pouze pro NOVE ODBERATELE, eleny Jednoty S. P. J. S. T. Poe'nele NovY Rok 1943 spravne. Objednejte si 'dechoslovak, nestrannSr Zasopis, hajiei zajmy -echo-Americana. Otete postupne denni udalosti plitomne valky. — Velke Vanoeni cislo dosud k dostani pro nove odberatele. — Palete dnes $1.00 na —

Ode g lete tento kupon "zvlaitni nabidky"— Nyni ❑ Pfiloien jest $1.00. Poilete mne poetou vyplacene 11 unc. Hoboko a zdarma 600 hodnoty zku.Sebni lahve kaideho, Leeiveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek pidpoeten).

poen° Adresa Politovni Viadovna

DR. PETER FAHRNEY & ROM P nil

EWS PAPERS

I

111-2J Dept.

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. 1 St., Winnipeg, Man., ...Cc 21• j I 256 Stanley le... MP= ■••■ ormw wow. .....—

eh WEST, TEXAS.

VESTNIK ,...:

Nacisti poiaduji karpatoruske &few).

oznamovini'

tamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli tetujeme centy za slovo, za kaide uvetejneAi. Nejmenk puplatek za oznamku do 25 slov) jest 50c. Oznamku napiSte na zvlaStnim listku a ptilote k objednavce ptisliftnY obnos• 3u.d' poStovni poukazkou (Money order) nebo ye znamkach (stamps).

2osilate-li osobni dek, piidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li WY jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nak znadkoa, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slu gby a prate" a podobne 25c zvla§t' za znaCku a na poStovne, aby doge dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k silatku" neb "Ptijme se hospodyno" obnagi doplatek za znaoku a 01 poAtovne 50 cents.

Wt•-■ Jsem stark vdova, a ptala bych si seznamiti se s panem od 58 do 65 let stall, ktery je mime povahy a uptimnST, ale opilec a darebak at' se nehlasi. Ostatek sclelim v dopis y . PfAte pod znaekou "Vesela", (,';, Vestnik, West, Texas.

(2-3p.)

Stark iena pkijme spolehlive bezdetne mankle nebo delnika od 38 do 60 rokil stab, na farmu, pracovat v dome, kolem domu, obdelavat asi 12 akrii komu a tiditi automobil. Hlaste se u: — Mrs. J. M. Hollub, Route 5, Schulenburg, Texas.

(2-3p) act', Pkijme se: — Spolehlive a zkuSene device neb mlada Zena 'deskoslovenske narodnosti k vykonavani v k . obecne domaci prate v rodine trech lidi. DobrY plat. — Mrs. C. T. Collins, 122 Oriental Road, Telefany 6362 neb 411, Waco, Texas (2-c) IDEr' I Mraztt-vzdorne sazenice: 21uta, a bila. Bermuda a eervena Creole cibule, hlavkovY salat a zeli.

300 — 60c, 500 — 80c, 1000 — $1.50 vyplacene Promichane dle aadosti.

Uspokojeni zarudeno. — Raymond Mladenka, Hallettsville, Texas.

(1-2p) FRANI A NADEJE.

ILO-1;D JiA'iiRENCE E. Ctend redakce Vestniku'.

Zde prosim si dovoluji Vas Zadati, zdali mulete dot do Vestniku podobenku nakho syna Lawrence E. Skaloud z George West. Je 25 rokti star, elenem tadu Svepomoc els.

113. JiZ prodelava osmY rok v Navy, docilil hodnosti Machinist First Class Mate, Petty Officer Chief, ja se nachazi na U.S.S. Idaho. Prodelal strojnickou S"kolu v Norfolk,'Virginia, pak v San Diego, a od to doby jia hodne procestoval. Ptejeme jim, by se i naddle vkly 'Stastne navratili.

Za minule \Talky nejstaiii nas syn Charlie by ye Franca i jinde, kde si osvojil francouz§tinu, dosud ji ovlada, nejen mluvou ale pismem, pak co radio operator procestoval kolem sveta 7 1/2 roku, s vyznamenanim.

Loriske vonoce nas ptekvapil Lawrence, je2 pro kratkY eas osmi dnti dovolene z Norfolk, Va , tel aeroplanem do Austinu, kde jsem teZ byla u syna Charlie; pak jel navaivit sestru zde do Houstonu p. a pi H. G. Pitts, zpet zase musel aeroplanem odcestovat. Letos nas poteSil aspon jeho podobenkou na vanoce.

S tictou, Pi. E. F. Skaloud.

Ctena redakce Vestniku!

Na veenern orloji po'Cinula se opet rueieka o jednu cifru dala a ukazuje nam rok 1943. Podle na§eho stareho, ale pekneho to zvyku, preji Vain, bratte redaktore Fr. Moueko, hodne zdravi. Nebot' kde neni zdravi, neni take Atesti, a zdravi jest jedna z podminek, na kterem zdvisi osud vkho nakho podnikani.

TeSme se take nadeji, ae tento rok zastavi ty hrtizy valeene a utrpeni nazisty ptepadenYch narod y , zvitezi "Pravda", ktera spoji narody.

Ket by se tak stalo, mejme to nadej i.

Pkilokne posilam jeden dolar na Ruskou pomocnou akci.

Burlington, Texas.

Timto chci srdeene podekovati vkm mojirn ptibuznYm, ptateliim a znamYm, za jejich navaevy jet' mi ueinili v King Doughters nemocnici a tet v mem domove po eas me nemoci, po operaci, kterou jsem podstoupil dne 28. listopadu 1942 ye 2iminene nemocnici. Vgem yam mnohokrat dekuji. Ani 'ZaclnS7 neuveti, jak to jednoho poteAi. Te2 chci srdeene podekovat vkm tem, kteii mne poslali poteSujici dopisy a tak mnoho krasnYch pohlednic (cards), nemyslel jsem ani, ze mam tak mnoho dobrYch ptatel.

ObzvlaST chci podekovati memu synu Edwardovi a jeho manklce, k nelitovali easu a prate, po ten S bratrskYm pozdravem„ eas, co jsem byl v nemocnici.

Fr. Vontur.

Necht' yam vkm bohate odplati

Our lob Is to Save _i_. .

Dollars Buy -±f, 44.9.'". War Bonds r

Every Pay Day

Ve Sttedu, dne 13. ledna 1943.

S ptatelskS7m pozdravem, J. L. Marek a rodina.

SLU2BY BOZI. Temple, 17. ledna, v 10:45 rano.

Ft. Worth, 17. ledna, 7:30 veeer (V. P..) V rusko-polskem kostele a 22nd & Clinton.

Josef Hegar.

Washington. (OWI). — Za nedavne parlamentni debaty v mad'arske poslanecke snemovne prozradil arcikniZe Josef, ze Nemci zbavili Mad'arsko vkho lehce pHstupneho drivi. Lesy podel mad'arskYch ieleznienich trati byly vesmes probrany a nejlepSi stromy vykaceny. Nyni nernecka vlada kda„ aby Mad'arsko zahajilo rozsahlou exploitaci lest na Jiznim Slovensku a na Podkarpatske Rusi. Dtivi z techto lest ma bYti dopraveno po mistnich vodnich tocich na Dunaj a k Tise, odkud bude dale dopravovan° do Nemecka.

V — ZvlaAtni Ceske Bohosluny budou odbYvany v Presbyternim kostele ye West, Texas v nedeli 17. ledna o 11 hodine dopoledne. Na vSrzvu mnohYch hochti v armade budou venovany tyto BohosluZby vkm, kteti jsou ye vojenske slut"be. Program bude portistavati ze zpevu, nektera sola, modlitby a hlavni teanik bude kapitan Pazdral. Zveme kakleho kdo .se zajima o podobnou pobanost a hlavne rodiee, kteti maji syny v armade. Nezapomehte na datum.

ow Old

Do

V pripadu revmatickYch bo esti zkuste bez prodleni SEVERt V ARMATIC COMPOUND a GOTHARDOL objedNema-li vas: nejte ptimo od nos.

Cena za oba leky $1.85

VERA .00 EDAR RANDS, ,,IOWA

VYPLACI SE OZNAMOVAT VE VESTNIKU? Na tuto otazku mfdeme ureite odpovedeti, ze ANO. Nejen tvrditi, ale 'name po ruce mnoho dtkazu, kde oznamovatele dostali nad deekivanSrch vSrsledkil — dasto 'Zadaji o zastaveni oznamky, neb nejlepk vYsledky byly dosaeny hned po prvnim oznameni.

Pouiivejte "Malebo oznamovatele" kdykoliv — • • • • •

HLEDATE DELNiSA HLEDATE PRACI PREJETE SI NECO PRODATI PREJETE SI NEC() KOUPITI PRO NABiDICY SRATKU, ATD.

• 0 • Cena za oznamovani jest pouze 2 centy za slovo za kalde oznameni.

Vestnik jest nejrozktenej§i eesky dasopis na jihu, proto ptinak nejlepti. vS7sledky. Adresujte dopisy na —

VESTN1 WEST,

0•

TEXAS