Entered as second class mail matter January 3rd, 1933 at West Texas, under the Act of Congress of Aligns.: 24th. 1922. WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 16. prosince (January) 1942.
ROtNili (VOL.) XXX.
eiSLO 50.
PAMATCE NES1VIRTELNfCH. SAMEM SRDCI EVROPY legi tem & . jejig obraz tkvi hluboko v naeich duV eich a kterou nikdy nepfestaneme milovat, i kdyg jako amerieti obeane stojime cele za novou vlasti nagich a nagich deti, k jejimug hvezdnatemu praporu nas vi ge posvatna pfisaha loyality a vernosti. Je to vgak hlas duchovni jednoty a bratrstvi, kterY se v nas ozYva, kdykoli si vzpomeneme na zem, z nig jsme ptigli my nebo nak ptedkoye. Hlas, kterY k nam hovoti ne slovy, ale citem, laskou a vedomim spolednehe ptivodu, jemu g se nemfigeme zpronevetit, proto ge u lidi destnYch a vzdelanYch pouto narodni jednoty je poutem nezlomnYm. JakYmi podivuhodnYmi osudy pro gla jig to nage stark slavna zeme! Co v ge jig progila a ptegila 1 S vrcholku husitske slavy byla neptizni osudu sragena at na samY pokraj zkazy v dobe pobelohorske, a ptece znovu na gel svou davnou silu ten nag dobrY a spravedlivY deskY lid a znovu zahajil zapas za svou narodni svobodu a samostatnost. Kdykoli pak narodni pochoderi vzplanula pruddeji, vgdy to byla nape mladeg, ktera ji zvedla vYS a bez vahani vykoupovala svou krvi cestu k svobode. Tak tomu bylo zejmena v boutlivem roce otyticatem osmem minuleho stoleti, kdy degti studenti na pra gskYch barikadach zahajili s pugkarni v ruce boj za prava na geho naroda proti verolornnYm Habsburkum, tak je tomu i v dobe dnegni svetove krise, jeji krvave te geni se stalo neodvratnYm tim okamkkem, kdy g prag -skYmiulcezadnyvojskp acistickYch Hunfi. Tenkrat v roce etyticatem osmem Windischgratzova dela rozsttilela sice pra gske barikady, ale znovu vzplanuv gi ideu narodni svobody znieit nemohla. Z rukou tech, kdo g za svobodu naroda na barikadach polo gili svoje mlade tivoty, novi bojovnici zvedli narodni prapor, aby dokoneili dilo padlYch. A stejne i dneCni nernecka bestialita nas naTod neptemfde .. . Ted' jsou jig take jine doby! V boji proti Vidni jsme po cele generate stall sami. K boji proti Berlinu jdeme ye spoleenem glku se vgemi demokratickYmi narody, jich g svoboda je nyni stejne v sazce jako svoboda nape. Za kratkY Cas, co jsme byli opu gteni, svet poznal, ge zrada na demokraticke 6eskoslovenske republice neptinesla nikomu ani gtesti, ani miru, a spoleene utrpeni dalo vyrust novernu bratrstvi a nove solidarite mezi narody. A byla to opet eeska mlade g , praggti studenti, kteti pied ttemi lety, v dot* kdy Hitler stal mezinarodne na vrcholku sve moci a kdy uvnitt jeho vlastni 70 milionve rise se nenagla ani sebemengi skupinka nemecke inteligence, ktere, by proti nemu spoleene vystoupila a pozvedla hlasu protestu, pra ggti studenti vetejne o 28. tijnu manifestovali na ulicich Prahy svou viru ve viterstvi idee prava a spravedinosti nad gilenym systemem nemeckeho otrokate.
Ad. Kaeer. Volani "At' gije svoboda, slava Bene govi" pied ustimi nacistickYch strojnich pu gek a revolverii bylo vYkkikem protestu, kterY proletel celYm narodem a nad jeho g smelosti ugasl svet. Bezbranna mlade g, pohrdajic smrti, s holyma rukama se postavila proti po zuby ozbrojenYm kataniun v dobe, kdy cele narody se tfasly matko ma, jak vodila's mne krajem, jeng Ceske dui voni vednYm majem, smutnYm a tesknYm k nevypsani? 2e vithe belohorskYch strani, ktere jsi tenkrat tiskla k return inYm laenYm a giznivYm, v mem srdci zustala, ge laska k rfigim tern giroce rozkvetla a kvete v srdci mem, viz giji vzptimenou, jet rabstvi shodila: Jsem eeskYm vojakem a Tys mne zrodila I Josef Kopta. pied fitokem tehdy zdanlive neptemogitelne nemecke armady. Tehda Francie byla zmitana jedem vnittniho rozkladu. Velke, Britanie byla takika bez zbrani, a nikdo nemohl tugit, ge za kratke dva Poky zasahne do valky slovanskY obr, sovetske Rusko, — a ge Spojene Staty Americke znovu vrhnou svou nesmirnou vahu do boje proti mezino,rodnim V teto dobe mezinarodniho fidesu CeskY student se nebal a uprostted dodasne evropske politicks dtungle dal cele prAchod na gi narodni .pravde. Za celY narod tekli, kde svoji na g lid, a ze mezi nami a Berlinsm je po1Ogrio nepf4tei, stvi na givot a na smrt. Tak jako pied pul tisiciletim Hus zvolal: "Zde stojim, jinak nemohu . . • " a sel na hranici, i oni„ chlapci jests teprve na samem prahu givota gli a nastavili svoje miade, tela v utkani, ktere nemohlo skondit jinak ne g jejich masakrem, Tato neuvekitelna smelost a odvaha, eeskYch studenta rozpalila zutivost nemeckYch Hunu do bela. Jejich msta neda,la na sebe dlouho Cekat. Ptig el 17. listopad, a nemeckY barbar ukazal svetu svoji pravou tvat. Devet pra gskYch studentO bylo postaveno pied popravei Cetu, a jejich nevinna krev zbarvila zem na Apati Bile Hory, kde byla na tii sta let ubita eeska, svoboda. Na 150 universitnich studentii bylo pak po eeskYch zemich rychle za sebou posttileno a tki tisice odvezeno do koncentradnich taborti, v nich2 na 800 naelo v muko.ch smrt z rukou nemeckYch Veechny vysoke ekoly byly na rozkaz z Berlina zavieny, vedecka zakizeni vyloupena, a z universtnich poslucharen nadelana kasarna pro vrahy Gestapa.
Svet byl ohromen. Hriiza nemeckeho zloeinu strhla razem rou gku z podvodne nacisticke propagandy a ukazala Wince v jejich skuteene podobe. University svobodnYch zemi v gech &HA sveta daly mocne vYraz svemu rozhoteeni, — jen nemecka inteligence v risi zustala zbabele zticha. JakY to nesmirnY mravni rozdil mezi kultur'u nagi a kulturni ptetvatkou Neincii! Naei studenti nezradili sveho poslani a ztiistali verni iviasarykovym idealum i za cenu givota. Nemeeke, inteligence fieastni se obrovskou vetginou pine nacistickYch zlocinu, zatim co malt' jeji zbytek zbabele vyekava, at' jak boj dopadne, aby se ptidala k tomu, kdo zvitezi. Je stejne obyla ochotna za nim jit, kdyby nacistickY barbyla ocohtna za nim jit, kdyby nacistickY barbar zvitezil. Dye kultury: Na pe a jejich. Dva symboly: Masaryk a Hitler. Svet se rozhodl, na Ci strane je pravda. Krev studentskYch mueednikii nebyla prolita nadarmo. Bojovnici za svobody padli kulemi ale tit budou jako veenY piiklad odvahy a Lasky k pravde a narodu, za jeho g svata prava poloiili svoje tivoty. Jejich ptiklad zavazuje nas, svobodne obeany teto nejvet gi demokracie sveta, stat neochvejne ag do konce za bojem na geho naroda a nagi nove vlasti — podporovat Franklina Delano Roosevelta a postavit se do jednoho za Ceske Narodni Sdru geni! Jit svorne a pevne ypted a zlu nikde z testy neuhVbat!! JedinYm nagim cilem je ptispet k pora gce nemeckVch barbarii a pomoci na gemu narodu dobYt zpet samostatnost a svobodu. VelikY tkol mame jests pied sebou a pottebujeme kagdou dobrou Ceskou du gi, aby nam pomohla destne spinit dluh nesmrtelne pa, matte narodnich mueednikil! (Proneseno na rozhlase v Chicagu v nedeli 15. listopadu), V AmerickY eerveny Kiii poslal do Ruska jig 10 milionu lekatskYch obvazti, zhotovenYch dobrovolniky v mistnostech Americkeho Oervenen° Ktige, pro vojiny zranene u Stalingradu a na jinYch mistech. Poslal take 500,000 liber pragkoveho mleka pro rusks valeene sirotky, kolem 500,000 oblekil valednYm obetem zbavenYch domovt, a vice ne g 500,000 oblekti pro rusks valeene sirotky, mno gstvi leku, lekatskYch a nemocnienich potteb v tens nad $4,000,000. Dalgi zasilka v tens etyt pujde do Ruska, jakmile budou po ruce potiebne Lodi. V Dnegkem je fipine jasno, ge Hitlerovy plany nemecke letni ofensivy v tomto roce nedosahly svYch cilu. Byly dalekosable a piedeveim mely opattiti nacistum tak potkebny olej, k jehog zridlum na Kavkale nacisticke operate Hitler poeital, ie jests pied podzimem bude miti ve svem obchvatu cele Zakavkazi a snad i otevkenou cestu k Perskemu zalivu. Piepoeitat se: