Entered as second class, mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under t he Act of Congress of August RaNili (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye sticedu, (Wednesday) 9. prosince (December) 1942.
24th, 1922. CISLO 49.
CO JSME DALI MOPE A LIDS T VU.
0
D P1'i,1CHODU ktest'anstvi na pftdu velkomora y skou, tedy za dobu dergi jednoho tisicileti, nikdy nekistala stranka aktiv v kulturni bilanci na g ich zemi zeela prazdna. Od dob sv. Cyrila a Metodeje nebylo v dejinach na g eho kulturniho sna g eni jedineho obdobi, ktere by bylo zustalo vadi ostatni Evrope naprostYm dlu g nikem. I v dobe katolickeho baroka, kdy dfmledky belohorske pohromy vylidnily na g e zasoby intelektuala a ueinily z na g ich zemi oblasti provineni, projevuje se nepovolujici dynamienost na g i kulturni tradice zjevy, ktere si zaslouk pozornosti v historii obecneho kulturniho pokroku. PodstatnYm znakem teto kulturni tradice je peee o jazyk jako nastroj kulturni a umeleckY, stejne jako kolektivni usilovani o hodnoty mravni. Dnes se ji g obecne uznava, 'te dilo, vykonane na na g em frzemi a z iniciativy na g ich panovniku na sklonku 9. stoleti sv. Cyrilem a Metodejem byl kulturni din neobyeejneho vYznamu netoliko pro nas, nybr g pro celou vYchodni a Rini Evropu. Proto g e se pit torn toto dilo opiralo o jazyk lidu srozumitelnY, mfi g eme tici, ge se souvisla linie na g eho kulturniho usilovani po gina einem, kterY je pro na g dal g i kulturni vtvoj charakteristickY hned po nekolika strankach. Rozkvet na g ich zemi za poslednich Ptemyslovcii byl neoby g ejne dule g itY pro sousedni zeme. Cele sttedni Evrope byla dana stabilisace a posila hospodatska, a pokroky, ktere se u nas sou gasne dely v tadu pravnim a y e vetejne administrative, se staly zase vzorem pro opatieni, zaji g t'ujici potadek a bezpe gnost. I velke sny Ptemysla Otakara II. o nove organisaci Podunaji jsou nam k dobru, tieba g e se je nepodatilo uskutegnit. Jako v dobe rancho ktest'anstvi pilsobila na jine narody slovanske slovesnou formou i jazykern cyrilometodejska literatura staroslovensite., tak se v stoleti dtrnactem projevuje u jinYch Slovanil umeleckY i jazykovY vliv literalazy desk& ktera, od podatku stoleti se vyznaduje podivuhodnou formalni vyspelosti. Zvlagtni =inky si zasluhuje i vliv stareho deskeho pravopisu spfeikoveho, kterY se podnes zachoval v mad'ar g tine a pol g tine. Pozdejk pravopisna, reforma Husova vznikla ov g em u g v nove Praze, vytvotene Karlem IV. Ta se stava, velkYm sttediskem kulturnim, pilsobicim daleko do sousedici ciziny. Z pra gske university, na dlouho jedine v cele oblasti sttedoevropske, vznikly odg tepenim detne university jine. Dominujici postaveni Prahy se projevilo i v umeni vYtvarnem. Jig v dobach rancho ktest'anstvi vznikl v Oeehich typ male, jednoapsidove rotundy, kterY, jak se zda, se odtud roz g itil i do semi sousednich. Na vrcholu doby lucemburske vytvotil zase v Praze a v t echach 8vab Petr Parle y , nejvet g i tehdej g i architekt sttedni Evropy, sverazne rysy pozdni gotiky, ktere pozdeji v cizine plne rozvity. Take vysokY stuperi tehdej giho nag eho maliistvi mel svou znatelnou ozvenu v blizkern zahraniei. Konedne je tieba 'Mei, le Vspela doba poslednich Lucemburk0 nam polo-
V. Mathesius. vi prvni dilkaz pro thesi, g e pti norm:5,311i symbiose Oechrl a Nerncu v na g ich zemich kulturni vzestup jednech pisina g i kulturni vzestup druhYch. V teto dobe rozkvetle Ceske kultury se vytvateji v Praze v cisatske kancelati Karlove ptiznive podminky take pro tednickou prosu Emanuel Legehrad:
ymna budoucnosti. Lide mfij! Jasej na troskach stareho sveta! Boutlive zazvori na svoje zvony! Doba tva pisigla! Svoboda! Pevne spojte g page, v nadhernY isetez spojte g se, delnici s delniky ducha! Zeme! Odstrarite zavory kasty! Prornluvte lidskosti prava: v g ichni jsou bratry, vg ichni jsou sobe rovni! Zeme je nage. Lide milj! Jasej na troskach stareho 5veta! Boutlive zazvori na svoje zvony! "Bratrstvi". nemeckou, z nicht' vznika nejdule g itej gi nemecke literarni dilo pozdniho stkedoveku, Ackermann aus Bohmen. Zahranidni ohlas husitskeho hnuti byl mooIV. Po strance socialni byla to nejmohutnejgi rana, vedena, do to doby proti spoledenskYm a ekonomickYm vYsada,m timske cirkve a odes, ktery po to strance zpfisobila daleko za hranidemi, uspi gil a usnadnil dal gi socialni vYvoj civilisovaneho sveta. Po strance nabolenske bylo husitstvi do znaene miry ptedchildcem reformy lutherske. Z podnetu husitskYch vznikla prvni obsahla literarni parriatka rnad'arska i prvni pozoruhodna, literarni pamatka rumunska. Husitstvi byl prvni mohutnY projev Cs. kulturniho kterY se obe gel bez patronace nejvyggich ttid na,roda, dynastie, vysoke g lechty a vysokeho duchovenstva, ba g el ptimo proti nim. Byla to znamka velike sily zakladnich vrstev narodnich, ale te g podatek neblaheho rozdvojeni, ktere nemohlo ne g oslabovat narod jako celek a ktere konec konct vedlo ke katastrofe. Jiri z Podebrad je posledni deskY kral, kterY na g irokem foru evropskem vystupuje iniciativne jako representant sveho naroda. Snad myg lenka na spolek evropskYch ktest'anskYch kni g at pti g la odjinud, ale je Jitikovou cti a je znakem vynikajici Ceske konsolidadni tradice, g e ji ptijal za svou a g e ji ze v g ech sil hledel realisovat. Nebezpedi tureckeho dobyvatelstvi bylo v jejim pozadi a proti tomuto nebezpedi prokazali se teAi a Slovici obetavYrni ochranci kultury Evropy. Nesmi se zapominat, g e se naval tureck9 zastavil pted slovenskYmi vrchy.
Myg lenka na nebezpedi turecke rozhodla snad i pti povolani Habsburkir na deskY trim na podatku 16. stoleti. Bylo-li tomu tak, ptinesly tim deske zeme bezpednosti evropske obet' nejvet gi. Rudolf II. zvY g il jeSte na konci stoleti g estnacteho a na podatku stoleti sedmnacteho evropskY vyznam Prahy jako kulturniho sttediska. Zejmena v astronomii se stala Praha pohostinstvim, ktere poskytla Tyge Brahovi a J. Keplerovi, kolebkou moderniho badani a mu g erne byt hrdi na to, ge -g esky astronom Tadea g Hajek z Hajka, sam vynikajici badatel, se vyna,sna g il o to, aby Tyge Brahe pozvani Rudolfovo ptijal. I jinak se 6epodali uplatriovat v usili o exaktni poznani vedecke; tak Adam Zalu g anskY ze Zalu g an prvni doznal vYznam pohlavnosti u rostlin. Obecni kulturni vYznam tehdej g i Prahy se jevi i ye vYg i pra g skeho knihtiskatstvi, ktera, se projevila i tim, g e Praha byla mimo oblast g panelskou a italskou prvni misto v Evrope, kde se potizovaly tisky hebrejske. " Ceske tzsili o nabo g enskou toleranci, ktere si vymOhlo majestat Rudolf0v z r. 1609, ptedstihlo g iki tolerandni my glenky these Johna LOcka z. konce 17. stoleti a kdy g na konec selhalo, snag ili se Ceti stavove nove organisovat sttedni Evropu proti Habsburkilm formou stavovskych konfederaci. Ani tentokrat ov g em deskY pokus o konsolidaci rozsahle oblasti nemel, bohugel, fispechu a dejiny protireformace 'vrisi habsburske ukazuji, g e se to stalo na Skodu obecneho pokroku kulturniho. Bli g ila se katastrofa, ale je g te pied ni podal rozkvet Jednoty bratrske dfrkaz o ryzosti a bohatstvi deskeho usilovani nabo g enskeho. Ceske reforma g ni piseri chramova pusobi na rozvoj pisne luterske a posledni biskup Jednoty, Jan Amos KomenskY, stave se jako nejvet g i postava na g i pcbelohorske emigrace evropskym apo g tolem Skolskych reforem, v g e zlad'ujici pansofie a niterne zbog nosti. Ani pohroma belohorska, neutlumila nadobro plamen kulturni dychtivosti a nepietrhala v g ecky nitky stare kulturni tradice. Ce g ti jezuite pi gi prvni mluvnice slovanskYch jazykil a pokraduji tak v slovanske orientaci Jana z Hole'Soy a a Jana Blahoslava. Jsou i jinak einni y edecky a vytvateji tradici udeneho badani, jejig prabojnost se pozdeji projevi u Dobrovskeho. Barokni vytvarnici u nas tvofici jsou z velke, dasti Nemci, nekdy domaci, nikdy pti g li z fige.. Za to tvotivost hudebni, ktera od podatku 18, stoleti nahle stoupd, se opire, ptedev g im o 6echy. Hudebili kultura se stave, obecnYm znakern cele zeme a jeji representanti, tvotici za hranicemi, jsou dtle g itYm vYvojovYm elankem, vedoucim k vre.holnYm zjevum hudebni tvorby z konce 18. stoleti. Proto Praha tak dobte romamela Mozartovi a proto bylo Mozartovi v Praze tak dobie. I:Tsili duchovedne y e stoleti 19., ktere vYrazne charakterisuje na g e na.rodni obrozeni, je orientovano slovansky. Oech DobrovskY a Slovak 8a fatqk kladou zaklady vedecke slavistice a poz(Pokra'6ovdni na strane" 18.)