Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress (VOL.) XXX.
of August, 24th, 1922.
WEST, TEXAS, ye stiedu, Wednesday) 18. listopadu (November) 1942.
eiSLO 46.
POVALEM SVET A CESKOSLOVENSKO. EDAVNO promluvilo nekolik zodpovedstatnikri anglickS7ch o budoucim In nStch uspotadani sveta. Anthony Eden prohlasil 27. zati v Leamingtonu: "Nikdo z nas nemuse uniknout revoluenim zmenam, i kdyby chtel ... Ptedstavujeme-li si veci tak, 2e vtechna kontrola muse IDS/ odstranena, a ze se mriZeme vratit k stare hospodatske anarchii, pak uvalime zcela jiste na sebe nejen hanbu, ale piivodime take pohromu", Tent den mluvil o povaleenem uspotadani sveta na konferenci Labour Party v Manchestru Herbert Morrison a zdtraznil nutnost va2neho a pronikaveho zabSrvani se povaleenSrmi rikoly temito slovy (z jejich pomijeni mohlo by dojit podle Morrisona ke katastrofe): "Varuji, 2e stane-li se to, dospeleme k zmatku a pohrome". A v ptepinene obrovske sini Albert Hallu, kam se pies 20,000 navttevnikii u2 ani nedostalo, vyhlasili v tyta dny sviij program socialni rekonstrukce aricbiskupove z Canterbury a Yorku za aktivni Toast Sira Safforda Crippse. Byl to program, kterST by jette neda yno byl nazvan revoludnim. Mnoho anglickSr'ch instituci technickSrch, pririnysloySTch, zemedelskS7ch, lekatskS7ch a kulturnich zabSrva, se horlive povaleenSrmi rikoly. Ve SpojenS7ch Statech je rekonstrukenich instituci, spolkri i oficielnich ritadri tolik, se pouhe jejich vyjmenovani yyZadovalo by velkeho fasciklu. A tak je tomu ye vtech statech ostatnich — od nejzaztiho zapadu k Dalnemu v3ichodu, kde na pi. budoucim uspotadanim sveta po strance hospodatske i socialni zabS7vaji se theoreticky i prakticky japontti fatiste a v pozoruhodr47ch velkS7ch knihach einsk3"7 generalissimus Oankajtek a jeho pani s mnoha spolupracovniky. Veru, je tech rekonstrukenich rikolri, knih, brolur, elankri a keel tolik, se pravdu mel nat Masaryk, kdyZ' prohlasil, Ze by bylo dobte zavest na ne kupony! Dnes neni umenim napsat z padesati rekonstrukenich pamfletri broluru jednapadesatou, zaslukiou praci je spite vybrat ze spousty problemil pro celST svet a pro jednotlive zeme zvlatt' nekolik rikolt nejnalehavejtich a nejaktuelnejtich a jit houZevnate za nimi. Za kardinalniho ptedpokladu, se vojnu vyhraji spojene narody — jinak by ce17 svet propadl na dlouho barbarstvi a vladla by nad nim gestapacka ochlokracie — daji se povaledne rikoly rozdelit na bezprosttedni, nalehave, kratkodobe — a na rikoly i programy dlouhodobe. Obyvatelstvo zpustotene a yyderpane Evropy, velke a trpici tiny i ostatnich zemi, zasa2enSrch piimo a neptimo vojnou, pottebuje leky, potraviny, tatstvo, nejnutnejti suroviny pro udrZeni a oZiveni v3iroby vteho druhu — jako2 i ic adu ptedbeZmich opatteni DI nyni, opatieni, kterS7 mi by se ptedetlo opetne hromadne nezamestnanosti, jakmile pomine dnetni valeenSr boom v hospodatstvi. remit° na pohled jednoduchjimi a praktick3ermi vecmi zab5"Tvaji se dnes jig intensivne spojenecke vlady okupovanSTch
Jar. Nedas. zemi Evropy, venuji jim pozornost Anglie, Spojene Staty, Sovetsk0 svaz i Oina. Na pohled jsou to otazky jednoduche, za kaldou z nich se ytak skrkva iada komplikovanS7ch a te2kS7ch kohl. Situace v mnoha zemich je tak kriticky zoufala, se prvni slovo mezi rekonstrukenimi diniteli budou tam musit mit Micah, protole pii delti vojne hrozi fysicke vyderpani a /lade i 6, rodna zeme, yeend, krasna, Siva, Brih dej Ti po zapasu mir a klid; ja pozdravuje Tebe z cizi dalky, Tebe, Tve deti, yernS7 desk' lid! Lze hubit rody, zkrutit pilne pleme, je v babylonske uvest zajeti, led nelze znieitobraz luzne zeme, jiZ vytyakela dlouhe, staleti. Ach, nate vlasti, nezlomend Zalem, ted' tepry vime, dim jsi byla nam, a na tom kousku zabranem a malem zas sepnem ruce k praci, k modlitbaln za lepti osud, ttesti natich deti. Nam nevyprcha z dui silna, vira, hory nate se zas vrati k nam, necht' Buh nam odi drive nezavira, necht' vzhlednou zase k jejich vS7tinam. 6, vidim, ohrommi ty slayskS7 svete, minula Tveho poniZeni noc, zas narod nat jak luzne jaro zkvete i jeho idealri slavna mot . J. K.
vybiti celSrch krajri. Take kulturni einitele budou mit mnoho okam2ite prate pro zpustoteni, jet na tkolach, ye vede a literatuie natropili barbartti fatiste. fze g eni dlouhodobSrch povaleenSrch rikola bude zaviset na budoucim hospodatskem a socialnim uspotadani sveta. Bude pronikave a jako po ka2de velke valce, jet je vkly "lokomotivou svetovSich dejin", bude Evropa a celST svet vypadat jinak. 6echoslovakilm bude zale2et na torn, aby dlouhodobe keteni bylo svetove — z mnoha drivodil nestadilo by dnes ua ani keteni pouze evropske. Dnes, kdy doprava lodni mezi Amerikou a Evropou trva nekolik dni, letecka doprava nekolik hodin a radiove spojeni pouze vtetinu, je svetove povaleene teteni rekonstrukeni yeci naproste nutnosti. Hlavnimi zasadami jsou: pozdviZeni Zivotni rirovne vteho lidstva, dosaleni socialni spravedlnosti a sesileni obaanskS7ch a lidskS7ch pray. Gustav le Bon, velik0 filosof francouzsk3i, prohlasil jednou, 2e "pravda stava, se pravdou, kdyZ se stokrat opakuje". A velkou pravdou je a zristane fakt mnohokrat, ale piece ne jette dost easto opakovanS7 , 2e neda-li se pozor a neueini-li se yeas pottebne ptipravy, vyhraje se po ohromnS7ch obetech tato stratna valka, ale muse se zase prohrat mir. Oechoslovaci, 2ijici mezi okupovanSmi a krute persekvovanYmi narody, sleduji nyni s nej-
vetti pozornosti dlouholetST boj tiny a jeji nesmirne obeti. S laskou a sympatiemi divaji se na krvavgi a gigantickS7 zapas Sovetskeho svazu proti ohromnemu naporu Hitlerovu, zapas, kterS7 nalezi k nejvettim na svete. VelkSr sovetsk0 boj je ocenen nejlepe v dokumentarnich oficialnich komunike nemeckeho vrchniho veleni vojenskeho za prudlOch bojri v r. 1942. Stereotypne se tam opakovalo: "V Zadnem ohledu nesmime podceriovat poti2e, na neZ naraZime v drisledku houZevnateho ruskeho odporu". 6echoslovaci nikdy nezapomenou Anglii, 2e po Dunkirku zachranila Anglie sama proti ozbrojenSrm fatistrim nejen sebe samu, ale i civilisaci svetovou, ze stala po d ye leta sama a ie na zemi, y e vzduchu, a zejmena na ocednech, ptinati svetu obeti, o nich2 bude lidstvo r2dy mluvit s vdeenosti. Oechoslovaci, jako vtechny krute pronasleclovane a vyeerpane i pustotene zeme obraceji vtak sve zraky i k Americe, kde nejen_ pracuji armady rekonstrukenich dinitelt neoficialnich i oficialnich, ale odkud slytime dnes hlasy moudrS7ch statnikri s Rooseveltem v dele. Nejsou to jen "four freedoms", nejsou to jen lehce na pohled nadechnute, ale ye svem drislednem provedeni dalekosahle zasady Atlanticke Charty. Zachvacena Evropa i Asie a ostatni valkou zasaaene zeme sleduji peelive jednani Spojench Statri s jejich ohromnS7rn bohatstvim a mo2nostmi temet nevyderpatelmimi a slyti s radosti vedle velkSrch programatickS7ch teal RooseveltovSrch i takove projevy, jake udinil prave ptedseda oficialniho "Abroad Planning Office" a vice-president Spojemich Statt Wallace o Century of the Common man", ujitt'uje, Ze "IA nemriZe b3'Tt privilegovanch narodri". V
Nate lod'stvo rozdrtilo flotilu Hirohitovu. Odbor valeeneho loWstva oznamil v pondeli nate ,, zdrcujici viterstvi nad lod'stvem Japanri pti SalomounovS•rch ostrovech, jeZ zprisobilo neptiteli ztratu 23 lodi potopenS7ch a sedm daltich potkozenSich. Nejvetti dosud bitva motni zapoeala 10, listopadu, kdy nate patraci letouny zpozorovaly velk0 konvoj doprovazeny silnou flotilou, smetujici k S' alamounov3im ostrovrim, ktere hodlaji Japonci znovudob3it za kaftlou cenu. Letectvo pod velitelstvim generala MacArthura bylo velkou pomoci nasi ktera zaujala strategicke posice a utkala se s neptitelem vice krate s timto vSrsledkem: Japonci ztratili bitevnici, tii teake ktaniky, dva lehke kit'niky, pet nieitelri, osm vojskem napinenS7ch transportri, jea zahynulo potopenim se lodi (hada se na 40.000 mu2ri). Mimo toho etyki obchodni lodi uva2ly u Guadalvanal a jedna bitevnice a test niditelt bylo potkozeno. Nate ztraty udany byly: dva lehke kkikiiky a Best