littered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. ROCNiK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 11. listopadu (November) 1942.
CfSLO 45.
IIITLEROVO ZOUFAIA POVYKOVANi OZKEM Adolfa Hitlera vladne zoufalstvi. Grafickym znazornenim teM to skutednosti bylo jeho nedavne zoufale vyti v berlinskem Sportovnim palaci. Ale my, kdo pracujeme na znideni faeisticIce nestyliry, musime mit stale na pameti jednoho psychologickeho dinitele: dim je dlovek zoufalejei, tim je nebezpednejei — at na dalsi. Nebot' nepeineseli zoufalstvi vYsledky, daleich prosteedka jit neni. Pak dochazi ke koneenemu zhrouceni, nebot' pokusy o napravne kroky, podnikane v zoufalstvi, se rovnaji peisloyeenemu hledani stebla jako zachrany peed utopenim. Steblo Hitlera neudrti. Vedomosti o uddlostech v Nemecku jsou cenne vojenske informace. Nemecka moralka je piece metitkem neptitelovy produktivni kapacity a vytrvalosti. WashingtonskY list Daily News piee o veci takto: "Nejlepei informace o situaci v Nemecku pochateji z nahodnych poznamek v HitlerovYch proslovech. Jeho fedi pro domaci spotiebu odrateji fakta a obavy, jet podlamuji nemeckou moralku. Musi se snatit fakta vysvetlit a obavy odstranit chlubivYmi slovy, jet se zatiraji do mozku a srdci jeho nohsleda. Neni to dnes jit snadne, protote v jinem pade by se o to pokoueel dasteji. Delve daval svYm listran vypoueteti vzteklou penu z velice Casto, nyni uplynulo timer pet mesicil. Mali jeho eed bYt brana za kriterion jejich starosti, vidime, le nemecke obyvatelstvo se zabYva, temito otazkami: Viterstvim Hitler " yeti" v koneene vitezstvi. Ale jeho deivejei sliby o viterstvi "tohoto roku" ztejme mely nepeiznive nasledky, a proto se nepokouei tato absurdni ujiet'ovani opakovat. Zdaraznil nacisticka viterstvi v Rusku, k nirnt doelo peed dvema Ci teemi mesici, ale opomenul zdaraznit nedostatek lispecira za minulY mesic. Slibil, te Stalingrad padne, ale nefekl kdy di za jakou cenu. Tentokrat nemohl slibit — jako loni na podzim — to naciste nebudou muset ztravit dalei ruskou zimu bojovanim. Aekl pouze "porazil jsem generala zimu" — to veak je chladnou iitechou tern, kteei jsou se etyemi rodnimi dobami dokonale obeznameni. Peiznal, to Damoklilv med druhe fronty pHnaei aspori jednu "nepeijemnou myelenku" — z dlivodu, to Spojenci jsou ve vojenskYch cech idioty, "nevim" — iekl Hitler — "kde Nemci jsou snad dostateene pitomi, aby tato slova spolkli, ale pochybujeme o torn. Poptel, to se Italie chce v z d alit z boje: "Veechny nadeje naeich nepeatel, to se jim podail zrueit na ge spojenectvi, jsou idiotske." Prod by to popiral, nemluvi-li se v tomto smysin v celem Nemeckii? Aplaus se yeak dostavil, kdyt pronesl slova, to "odpovi" na spojenecka. bombardovani Nemecka leteckYmi iitoky na Anglii. Nemci, kteti byli britskYmi a americkYmi bomabardova-
Peter Wood cimi letadly tak pobijeni, jsou zfejme v tomto bodu velice citlivi. To nam peipomina, le to byl druhdy Churchill, kdo sliboval represalie za bombardovani. Nyni je tomu naopak. Nyni bombarduje Churchill, a Hitler mrzacky nadava o odplate — jen poekejte! Celkem vzato nestala Hitlerova sec za pet mesicli peiprav, ktere ji venoval. Znela spin jako vyti zoufaleho hazardera net klidnd jistota svetoveho dobyvatele." V MODLITBA. Muj Bote slye, at ptijdee vyrovnat sve fitly s nim, kterY zle nam dini, smat veecky jeho stare dluhy u Sebe, u mne. Necht' jsou mu prominuty. Na veecko zapomeri, i na listopad minuleho roku, kdy jednoho dne, v tutee skoro chvili, z dvou set a tticeti TvYch chrarnli vysoko k nebi ohne elehly. Nevzpomen na noc onu hrlanou, kdy zvoily v kostelich zavznely naekem: Nae otee, °tee nae, nae otde .. . Jen jedno si vzpomeri: Na ty hochy, na studenty pralske., z nicht nejmladei byl tepr y eestnact, tak malt', bledY, v lehkem, chudem sate, a nejmenei byl mezi sy Ymi druhy. Kdyt elovek s vyholenYm tYlem ptiblitil se a namikil nan pelmo revolver &nib to zakryl chlapec svoje detske oci a vzktikl: . . . MAMI! .. . Jen na to rozpomen se, Bote, at ptijdee vyrovnat sve riety. V
Americana otevieli druhou frontu. V sobotu v noci mohutna vojenska yYprava iidernYch jednotek Spoj. Statli pod velenim generala Eisenhower-a podnikla rozvetvene okupovani severni i severozapadni Afriky — Altiru a Francouzskeho Maroka. ObrovskY konvoj pod ochranou americkSr ch i anglickYch valednYch lodi a letectva opustil Gibraltar a plnou parou rozjel se k peikazanYm ilsekran druhe fronty, o nit se posledni doby stale psalo i mluvilo a jet byla peelive planovana mnoho mesica. Sensadni udalost oznamena byla americke i svetove vefejnosti v sobotu v noci presidentem Rooseveltem i valeanYm odborem. Udel obsazeni francouzskYch kolonii oznaden z Bileho domu takto: Aby se ptedeelo obsazeni techto krajti silami osy, cot by vytvotilo pro Ameriku sta-
lou hrozbu pies pomerne ilzkY pruh more od Zapadni Afriky; aby byl poloten pevnY zaklad ucinns druhe fronty k napomoci hrdinnych spojencil v Rusku. President Roosevelt poslal francouzskemu lidu v republice jak v koloniich slavnostni ujieteni, to Spojenci nehledaji mi a nemaji v rimyslu zasahovat mezi ptatelskYmi autoritami Francie. Presidentovo francouzsky pronesene poselstvi byl kratkovinnYm rozhlasem vysilano do Evropy katdYch deset minut po celou noc. Viidce amer. vypravy general Eisenhower vyslal obyvatelstvu Franc. Severni Afriky radiovou depeei v tomto zneni: "Men jsme mezi vas vYslovne. ku znieeni naeich nepeatel a nikoli vam ublititi". Nedoekave odekavane oznameni zahajeni otevteni druhe fronty proti nacistum zplisobilo ✓Americe, Anglii, Rusku, u veech Spojencii zajiste u mocnosti osy ohromne vzrueeni. Site hlavnich siti rozhlasu oznamovaly behem nedele postup zapodate peipravne ofensivy ohromneho dosahu, iaaporu na doposud vitezici armady osy, jent znamena podatek obratu, svetleho obratu ye prospech Spojencii. Udalosti hrnuly se iitasnym tempem a podavame naeim dtenatlim ty nejdfiletitejel: Vylod'ovani mutstva a vYtbroje zahajeno bylo na nekolika mistech severni i zapadni Afriky pod ochranou del bitevnic, keitaka a letectva. Ve dye hod. odpoledne 8. listopadu kapitolni 'nest° Altir se vzdalo. obsadili nekolik dilletitych vylodili posadky a tanky z obou stran valednych peistavii. Oran a Casablanka. Veteina obyvatei kolonii neklade naeim odporu, nektere francouzske oddily a zvlaete pobeetni strat a torpedoborci zahajili obranu net byly zdolany. ✓ nedeli ve 4 hod. odpol. loutkova vlada ve Vichy peerueila diplomaticke styky s Washingtonem. President Roosevelt potadaI guvernera Tunisie, aby neklad odpor priichodu americkeho vojska, jet bude pochodovat na italskou Libyi vsteic upalujicim poratenYm silam armady Romelovy. Cairo hlasi, to Romelova africka armada byla na hlavu poratena a zbytky uhaneji na zapad. Anglidane zajali Best divisi • jet byly opueteny nacisty anit by jim ponechali tanky a vets' dela ku kryti ristupu. Vitezna cisme, anglicka armada za pomoci americkYch letcu dosahla ohromne valedne koiisti • tankii, truka, steeliva atd. V nedeli psi ()slave vYrodi nacistickeho pude mluvil jak obvykle Adolf a znovu sliboval Nemdim koneene viterstvi. On pry neutede jako vzal do zajedich Vilem II., Stalingrad pry nestoji za to„ aby se stal druhYm Verdunem (v posledni 'fedi arcilotr ujiet'oval, to pad Stalingradu je otazkou nekolika dni), LondYn to dostane zasloutenou odplatu za znideni nemeckYch prilmyslovYch mist a on Herr Hitler — vice o mir tadati nebude. Jak by tadal, kdyt ho dokonala poratka nemine .. . V pondeli byl hlaeen leteckY irtok na plistav Casablanka. Nekolik v nem kotvicich valednYch lodi bylo zasateno bombami naeich i R.A. F. letcii. V mists na nekolika mistech heti.