Entered ate second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under
tr, Act of Congress of August, 24th, 1922.
WEST, TEXAS, ve stkedu, (Wednesday) 4. listopadu (November) 1942.
ROeNiK (VOL.) XXX.
eisLo 44.
"NOVi RAD PRO CEAOU MLADEZ DY2 se Nemci pc) stra glive vine teroru setkali v eeskem narode s mleelivou K nepodajnosti a nernou nenavisti, vrhli se nyni na mlade g. Domnivaji se asi, ze s mladeti to pfijde lepe net s dospelymi, kdyg maji v rukou celou jeji vYchovu. Moravec vydal tteti natizeni na podklade vladniho dekretu o organisaci mladete. Pravi se v nem, ze kuratorium pro vYchovu mladete sklade. se z ptedsedy (t. j. Moravec), ptedsednictva a ptisedicich. Cleny ptedsednictva povolava, ptedseda, generalniho referenta jmenuje predseda, eestne eleny kuratoria s hlasem poradnim jmenuje ptedseda a natizeni provadi take • ptedseda. "ViidcovskY" princip uplatnil tedy Emanuel Moravec ye svem ptipade naprosto dokonale. V pragskYch novinach rozplYvali se Gregoryho nahonei nejdfive chvalou, jak gt'astna budoucnost kyne- mladeti podle nove fipravy. 6esk, mladeg nebude pry jit uzavtena do hranic maleho statu, ale otevi-e se ji cela rise a po jejim viterstvi celY Wt. Nebude pry jit nezamestnanYch studovanYch lidi. Neda yno vgak objevil se v pratskYch listech elanek, kterY prozradil, kam smetuji nemecke fnysly: Skuteene vyhlidky 'Ceske mlidete. "Mladi lido, at' z jakekoliv gkoly, budou zakazeni do praktickeho tivotniho povolani. Pro vetginu techto povolani postaei dobrY prospech na gkole obecne nebo hlavni (obeanske).) Hlavni veci jsou prakticke znalosti, spojene s temeslnYm vYcvikem. Nejde jen o teoreticke znalosti, na ktere se pravidelne klade driraz v obchodnich a technickYch gkolach. Pro lepgi mista v prrimyslu, obchode, doprave a ye vetejne sprave, je treba vedouci sttedni vrstvy, kterou dodaji studenti z hlavnich gkol a v ptechodne dobe take ni ggi stuperi stkednich gkol. Koneene tu zbYva tenka vedouci vrstva ve vy ggi sprave, technicke a jive slutbe. Na tato mista ptijdou absolventi sttednich gkol. Maly pa= Cet studentri, pro net neni mista na stkednich Akolach, mute pokraeovat ye studiich na gkolach odbornYch, jako jsou gkoly obchodni, ktere se budou vyvijet dale, pokud oo dovoli valeene pomery. Ponevadt nejvet gi ptiliv studentri na obchodni gkoly ptijde ze gkol hlavnich, mate bYt na obchodnich Skolach umisten nepatrnY poeet studentri, vyloueenYch ze gkol sttednich. Podet obchodnich, Skol cla se ztegka zvYgit v ptigtim roce, ponevadt tadatelii s obchodni kvali!ikaci je vice net se jich da zamestnat. Mladi lido maji vetgi nadeje na zamestnani v zemedelstvi a v hornictvi a na odbornYch gkolach tohoto druhu. Dveatrim radime, aby vstupovala do genskYch odbornYch Aka Wive neg rodiee rozhodnou o povolani svYch deti, musi se obratit na poradnu pro volbu povolani na ritadech prate, ktera, rozhodne o vYberu povolani. Ti ( kdo opusti gkolu v roce 1942, meli by vyugit ptiletitosti, kterou jim nabizi oddeleni pro mladistve na ritadu prace. Aekoli y poeet tadateld je tu vetAi net poptavka a znalost nerneckeho jazyka ne-
ni dostateand, piece se podatilo mnoho gadatelfi umistit na geleznicich a na po gte. Pies 700 studentri zrieastnilo se dvouleteho kursu na obchodnich gkolach, 500 studentii proglo kursem na obchodni akademii. Po maturite ptejdou ihned do hospodatskeho tivota. Ostatni studenti mohou vstoupit do zamestnani po uplynuti zkracene uariovske doby osmnactimesieni. Je take motnost studia na universite po Je ovgem pravda, boj a spor yte kolem, Vlast nage cela zanedbanYm polern, kde tteba v gady, net tam pustig radio, chmft mitit s bYlim — a kdyt sime padlo do brazdy, bdit, by havrani a kane je nesebrali. Zkrvacene dlane, skrari v potu rudejich, to na ge slava. Den kaklY, kterY z tune noci vstava, mut' pro nas bYt dnem novych pokoteni a novYch ustrkd a nevrateni. V klid zkolebat se, nage zhouba jista. Nam dlutno dobYt pid' katdeho mista, net s rinavou a chvelicima rtoma my tici mritem: ano, zde jsme doma! Jar. VrchlickY "Doma spineni jistYch podminek. JistY poeet eeskYch studentri bude ptipu gten k studiu na natedYch fakultach v risi za pkedpokladu, ze mohou sledovat nemecke ptedna gky. Podrobnosti o podminkach studia v nisi a v rriznYch odborech budou brzy uverejneny. Toto jsou zhruba vYhledy, ktere se mladYm lidem naskytaji a kaidY musi na ne pohlitet se realismem a bez ptedsudkri... Nejlepe vgak vyjadkil smysl nove ripravy vridce nemecke pracovni fronty, Ley, kdyt pravil: "Musime poratenYm narodrim poptat dobrodini negramotnosti. Mladet mezi 16 a 18 lety mute bYt donucena k praci desetihodinove a mladet pod 16 let mute pracovat 48 hodin tYclne." Tato veta nacistickeho plantainika obsahuje nemeckou politiku v kostce. Nenemecke narody v novem tadu maji bYt zbaveny jakehokoliv vzdelani, maji se z nich stat poslugne lidske stroje. "Zbyteene" vzdelani. Ponevadg se naciste drti ptislovi, to je lepg i drze eel° net poplutni dvfir, napsal jeden z nich v. pratskYch novinach, le eeskY lid musi v budoucnu usmernit svilj Eliot tak, aby si zajistil pravo na praci a slu gnY plat, maje neustale na mysli tento praktickY socialism! Jegte pied dvema lety bylo pry na CeskYch stkednich g kolach 80 tisic takt; je pry ztejme, ze vg ichni nebyli nadani mladi lide, ale snativci, kteki plYtvali sy Ymi schopnostmi, aby ziskali ptemiru vzdelani, ktere bylo zbyteene. Pki posuzovani taka nesmi se pry postupovat podle nabytYch vedomosti, nYbrt, podle v geobecne dospelosti a firovne. Nemecke noviny samy doznavaji, ze letos bude sniten pooet na stkednich g kolach o 40 procent. Dobrou novinkou je pry take novY zpilsob, jak se pro-
vadi vstupni zkou gka do prvni tkidy sttednich Skol ve vYberovYch taborech. Tam se pry oceni cely charakter takiiv a nejen jeho ciugevni schopnosti. "Touto zasadou vYberu pkizgasobuje se nage gkolske prostkedi nisi, kde se klade driraz na to, aby studenti pkevygovali mer v katdem smeru, jak ye sve fysicke konstituci, tak intelektem a charakterem." Na nemeckYch stkednich gkolach v Oechach bylo v 5. a 6. tilde pouze 4-5 procent a 2 procenta takii; nekde jich bylo a g 50 procent. To prY neznamena, ze Ceti taxi byli lep gi net nemeeti, nYbrt jen tolik, ze nemecka, klasifikace byla ptisnejgi. Nyni tedy nebudou eeskou mladet vychovavat gkoly, nYbrg vYcvikove tabory. Prvni z nich byi otevren ye Slapech poeatkem srpna. Emanuel Moravec naznaeil v rozhovoru se zastupci nemeckeho tisku, jak bude tato vYchova vypadat: Ptedeviim podle potadavka kige... "V dobe Ceskoslovenskeho statu ziskala deska mladet na glolach znaenYch vedomosti. Byla to takika narodni choroba. Ideal mute silneho charakteru a zdrave, cudne teny byl pokladan za fili gtinstyl; kdyby mladet pokradovala v tivote, jak vedla, je gte tri roky pc roce 1938, bylo by to podlomilo budoucnost Oechtl. Proto byla zalotena povinna slutba mladege. Podle statistiky vztahuje se tato povinnost na milion mladYch lidi, kteti budou vychovani pi-edevgim podle'potada ykt rise. Byl vytvoten poradni vYchovnY sbor z vybranYch lidi, kteti pod vedenim nemeCkYch instruktord pro gli telesnYm vYcvikem a drikladnYm gkolenim ye svetovem nazoru. Tito prvni vildcove Ceske mladete dokonoili nedavno studijni •estu risi. Aekoliv Hitlerjugend bude nam zatnYm ptikladem a deska mladez ma spolu s nemeckou mladezi v Hitlerovi velikeho vddce, my v protektorate musime jit k spoleanemu cili ponekud jinou, cestou. Na podzim a v zime budou vycvideni instruktoki a v imoru 1943 bude mladet zatazena do schvalenYch organisaci. Idealem 'Ceske mlade ge, sdrutujici se pod mYm vedenim, je podobat se mladeti nemecke a soutait s ni v pineni povinnosti, ktere nam uklada, doba, a Hitler. Prohlasil jsem jit v dervenci, ze behem roku nikdo nepozna Ceskou mladet. Na tom prohageni trvam. Mylim se didka, ponevadt znam velmi date eeskY narod..." Je zbytedne vykladat smysl Moravcova projevu. Nemci zahajuji fitok proti Ceske mladeti, aby tim podlomili celY narod. Vyggiho vzdelani se dostane jen nekolika malo renegatrim. Ostatni budou nahnani .do tovaren, do dohl a na pole. Oeska laje bude pak snad ochotneji valeit za nemecke zajmy net ti synove eeskeho lidu, kteti dnes pkechazeji na°stranu Rude armady. V Pojigteni na givot je nejlep gim bezpeenym zajigtenim rodiny. Je nejtieelnejii ochranou rodiny peed nahlou smrti jejiho