Oran Slovanske Podpo
Entered as second class mail matter January /rd. • 1933 at west, Texas. under the Acl of Congress of Auenfo 74th, 1922. ROONiK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 14. kijna (October) 1942.
tiSLO 41.
"PATHOS CESKE ZEIllt A CESKITH DUN." A VELIKE diskusi Cs'. statni rady v lYch spojencich, Bechyne soudi, ze pomerne dobie se mute dostat z dnedni sve take situaLondYne Jotka David pojednal o 0..esIn koslovensku. Uvedl elm byla deskoslo- te Slovensko. "Dostaai ryze slovem,1—; ce a tak oeistena zeme bude se moci schovat venskemu lidu za dvacet let sveho trvani repod velky deskoslovenskY dedtnik". publika, mluvil o stalem vzestupu na poli soNejsou-li smlouvami z 5. srpna vYslovne gacialnim, hospodatskem, vojenskem, dkolskem, rantovany hranice ptedmnichovske, pak v torn o vzrustu blahobytu, o vnittni konsolidaci, o chce videt tednik toliko vYraz doktriny, ktera spravedlivosti mendinove nadi politiky. Zease nechce v nieem vazat veci tadnYm hranieraznil, to na tyto tradice znovu navateme, i nim problemUm. Je pro nas velikou vYhodou, kdy se v novem state mnoho zmeni, hlavne ae se miateme opflt o jasne a jednosmerne stay e smeru k socialnimu a hospodatskemu vynovisko Sovetskeho svazu v otazce nadich hrarovnani a spravedlivosti. Za vdeobecneho ponic. hnuti David vzpominal mnichovske tragedie, S hlubokYm pohnutim mluvil Bechyne o hrilz okupace 4. a 5. pasma, ptiderneho nemecprojevu Kreibichovu: "Neni mYm zvykem likeho teroru na Chodsku, Jilemnicku, Opavchotit muttm, musim vdak ueinit vYjimku a sku, Ptiborsku. V okamtiku, kdy mnichovska ocenit velikou politickou a moralni hodnotu dohoda je znidena, nesmime zapominat hruzKreibichova projevu. Jeho zesty jako kdyby byl neho utrpeni verneho nadeho lidu ye vdech zapromluvil pathos Ceske zeme a Ceske historie. borech. Nesmime tikat, ze takovYch Nerncu jako on, Poslanec David vzpominal zvladte vlele svej e malo. Musime tak jednat, aby takovych ho rodneho kraje. Mnichov je mrtev a teenik Yemen byla vetdina. Jednejme jako dobti hozdurazriuje, to stojime pti hranicich sve prve spodati, kteii umeji zachazet s takovYmi hodRepubliky. Pied nikYm neustoupime, nideho notami. Postavme se na zakladnu odplaty a se nevzdame. 2adneho zaboru neuzname. Jen spravedlivosti." V zaveru Bechyne zdUraznil, na teto zdkladne je motile ptatelstvi a spoluae s dosavadnimi vysledky zahranieni akce prace se sousedy. V tom neni tadnYch vYjimek bYti pine spokojeni. via& nikomu. Takova, je pevna yule nadeho lidu Oeisteni narodni dude. doma. Dr. Jan Caplo yfe ye sve reel zabYval se hlavOstra slova na adresu rozvratnikii. ne dusledky anulovani Mnichova. Podatilo se Statni ministr Beeko zdfirazriuje pottebu zrudit diplomaticky mnichovskou smlouvu, ktestupriovani energie v nadi akci. Odsuzuje nerd byla jiz davno mrtva, nyni musime pomaktere pochybne koncepce a formulate, ktere hat k jejimu znieeni vojenskemu a po Mnichose vyskytly v nadem boji. Podrobuje velmi oye zUstane nand velikY a tetkY Ukol: Odstranit stre kritice Cinnost nekterYch nadich politiku dusledky Mnichova z narodni dude slovenske mezi Slovaky v Americe. Odsuzuje rozhodne a Ceske. Ndd lid doma podleha stradlivemu tiasnahy o vnadeni zmatkla do armady ditenim ku nerneckemu , red pronika neviditelne, ale rfiznYch pamfletfi, ktere slovendti vojaci odstale, do narodniho tela. Poukazuje na obtitmitaji. 2ddd, aby na rozvratne akce byla dd.nou situaci slovenskeho naroda. Nemate nam na padna, odpoved'. Poukazuje na obtitnou jiti o rekriminace, jde o to, abychom akci Slovakia doma a nabacla vdechny SlovamnichovskY duch vdude tam, kam pronikl. Je ky v zahraniai, aby poslouchali hlasu slovenvelika jednota mezi narodem doma a zde v skeho lidu ye vlasti, kterY je rozhodne pro emigraci. Jsme vdichni odpovedni za to, co se eeskoslovenskou jednotu a pro Cast v boji za doma deje a proto si musime prat, aby to, co obnoveni eeskoslovenske samostatnosti a svose podatilo diplomaticky, a co se podati vobody. jensky, se nam take_ podakilo na poll vnitroNage vojsko ocetiuje vSrznam 5. srpna. politickem, t. j. aby byl vyhlazen Mnichov i Rudolf Bechyne vysoko hodnoti notu z 5. se vSemi sv9mi dusledky. srpna jako velik3i fispech deskoslovenskeho Tim byl vyeerpan poiad teenikia a p•edseda statu a naroda, presidenta, vlady a armady, Statni rady Maxa dal slovo min. Masarykovi jeji politick vYznam je Yak net by se dalo k zaverednemu projevu. Ministr zahranidnich soudit z jeji poeetnosti. Jsou-li mezi nami tiveci odpovedel na namety, ktere se vyskytly de, kteri ptijimaji tak veliky nas fispech s irov debate, ocefluje jeji jedinednou vysokou Uronii, pak to nejsou lids z nas, nepatti mezi nas veri a konstruktivni obsah projevu vdech teea nikdy mezi nas pattit nebudou. I3echyne byl Slibil, te odpovi Msgr. Machdekovi, po5. srpna mezi vojsk•m a vial, jak vdichni, i kud jde o mad'arskou propagandu ye Velke vojaci nemecke narodnosti, pkijali zpravu o Britanii a jeji sledovani zahranienim Ufadem, zrudeni Mnichova jako "slavnou novinu." podekoval poslanci Uhlitovi za jeho projev k - 2adne obavy o nage hranice. tomu, co bylo tedeno o hranicich, nesoudi, ae Resnik pojednal pak podrobne o problemu by bylo tfeba neco pfidavat. Ing. Frischerovi hranidnim. Zdiaraznil, to po svetove valce bupodekoval za to, 'le pfipomenul v debate straS.de pfirozene mnoho hranienich problemu, zelive utrpeni zidu a zduraznil, to bude vady bojmena pokud jde o poratiene mocnosti, Nemecjovat za prava v'Sech sluAnSrch ko, Italii a Japonsko. Budou vS"ak i hranieni Odpovidaje poslanci Smetankovi a Majeroproblemy mezi spojeneckSuni vladami a to Cavi, uvital velikS7 zajem, kte0 venovali v debate sto velmi teaks. Pojednavaje o HitlerovSTh managi armade. Souhlasi s Majerem, ze tfeba pfe-
devdim vyhrat valku. V armade, ktera je tak vzdelana jako nae, je pArozene zajem o politicke veci. NsSe armada ma vaak hlavni fikol pfispet k vyhrani valky, nadi vojaci budou delati nejlep*Si politiku, jakmile zasahnou. Ministr Masaryk souhlasi s nazorem, ae Majer ma pravdu, kdy2 mluvi o zradcich. Ministr soueasne odsoudil velmi rozhodne nektere tiskoviny a pamflety, ktere jdou tak daleko za valky, tie urdleji presidenta a vrchniho velitele armady. President Masaryk Ly1 by hrdY Ministr zahranienich veci vita pak, te poslanec Kreibich se ye sve 'tea oznadil za 'aeskoslovenskeho obeana nernacke narodnosti. Prohlasil, to kdyby Ml president Masaryk, byl by hrdji na tee Kreibichovu. Je spravne, tie musime vystupovati odhodlane. Musi byti jit jednou konec se "Sudetenlandem", mono mluvit o Nemcich z Ceskodlovenska. Souhlasi s Kreibichem ,ae je tteba udiniti vaechno proti vYbojnemu pangermanisnau. My jsme proti yedkeremu imperialismu. Epravne iekl Kreibich, ze nagim nepiitelem neni jen Hitler, naaimi neptateli jsou take Schacht, von Papen, a Rommel. Vita take prohladeni Kreibichovo 0 vnitropolitickem razu porneru desko-nemeckeho. To jsou spravna slova a my na ne nezapomeneme. Poslanec David mel r:avdu, kdy mluvil o torn, jak dobra byla to na ge republika: "Chybovali jsme, ale nehteSili jsme hrube". Ministr vita n•smlouvave stancry isko ministra Beeka. Konstatuje, le se nena§el nikdo, kdo by se byt' i jedinjim slovem zastal tech, kdo byli ye Statni rade...tak ostte kritisovani. Bylo by dobte to zaznamenat. Souhlasi s nazorem ministra Be6ka, ae nikdo nema chodit delat politiku do armady. Chybovali jsme, ale nehicegili. S velikou radosti uvital ministr projev R. Bechyne. Souhlasi s jeho nazorem, te nade Uspechy jsou take ptedevdim Uspechem nadeho vojska. Je pravda, to budou hranieni diskuse mezi poratenYmi a vitezi. Poslanec Bechyne vyjmenoval celou tadu motnYch obtili. Z rady rozhovoria, ktere mel, mohl vdak ministr ptijiti k nazoru, ze stanovisko Bechyne je spravne. Anglicans ani negarantuji, ani nepopiraji nadich hranic. Anglie se nikdy nevade a je qznamne, ze jsme zatim dosahli tolik. Ministr souhlasi s nazorem dr. Oaploviee, tie je tteba odeinit vdechny nasledky Mnichova. Je tteba se vyhYbat rekriminacim a pracovat k uskuteeneni opravdove jednoty eeskoslovenske. Je jiste, ae se dohodneme, tak jako bratti se vidy dohodnou. Ministr souhlasi take s tim, ze je tteba Mnichov odstranit vojensky a soudi, ae fispech z 5. srpna je Uspechem vdech tech, kteti jdou za dr. Benedem spravnou cestou. Po proslovu ministra Masaryka plenarni schtize Statni rady schvalila jednomyslne resoluci, pfednesenou generalnim referentem, poslancem Vaclavem Noskem.