Vestnik 1942 09 16

Qr

4,n Slovanske Podp or pci Jednoty Stittu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August 24th. 1c122.

ROtNiK (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 16. saki (September) 1942.

tiSLO 37.

DEN SOUDU NARODU SE BL TY NEMCONI ptedlotiene nebudou v rukaviokach! Zverstva spachana buU dou souzena a vinnici budou ztrestani ptimetenSim trestem, nejen jednotlivcil, ale i naroda.

811ene vraideni podmanenYch narodil od spoleeniku HitlerovSrch vola do nebe dnem i noci jako hias mudednikti pod oltatem zmordovanS7ch pro slovo boil a -pro svedectvi, kterei vydavali. 1 volali hlasem velikS7m, tkouce: "Ai dokud, Pane svatS7 a pravSr, nesouditi a nemsti§ krve naSi nad temi, ktetik ptebYvaji na zemi!"

"Tedy clan° jednomu katidemu z nich roucho bile, a teeeno jim, aby odpodivali jet za malt' eas, ati by se napinil poeet spoluslutiebnikti jejich, ktetit zmordovani bSrti maji jak i oni."

SlavnY 'Spanelskr spisovatel napsal za minule svetove valky o etytech jezdcich ye Zjeveni Syateho Jana! Opomenul vS'ak vylotiit, tie tito jezdcove jsou jeden a tentSit v ptestrojeni.

"Prvni byl bile obleden a na bilem koni sedel a mel ludiSte. Dana jest mu koruna a on vyjel, aby ptemahal I" Tak povstala svetova valka. Hitler chtel nov y' svet, ba celY svet pod svou ochranu ptijmout a do dnes to ma v planu "Druhy kfifi zjeveni jest ryzi. A sedicimu na nem da.no, aby vyzvedl pokoj ze zeme, aby se vespolek mordovali, a den jemu riled velikr."! babelsk5'r plan podrhanit svet nejenom tie je dnes jasnYm bojujicim narodem, ale cely program jde vice mene jako na dratkach ku piedu v podmanenYch zemich!

B1.1 7 jezdec se zmenil nejen na rudeho jezdce, ale na eerneho, kterY nejen valkou a morem zuti, ale hladem nisi odpurce sve.

Za prvni svetove valky na ptiklad v Belgii zteneeno bylo obyvatelstvo o ti'i miliony. Dnes vS'ak plan jest timysIne hladem vyhubit! 0 t dich se mel Hitler zminit, tie ti-etinu jich vyhubi, tietinu ponemei a tietinu vystehuje na Sibit.

Co eini Blemci tiidam, jest livou ranou celemu svetu znamou. Nejhate zacha.zi se tidy, pak Polaky, Srby, Cechy, Nory, Holand'any, Belgioany a Francouzy!

Nedavno vlady narodu ve vyhnanstvi vydaly prohlakni v torn smyslu, ze mini soudit yinniky zloeinfr spachanS7ch na civilnich obyvatelstvech. President Roosevelt potvrdil, tie i Spojene Staty mini ten podilet se na tom soudu.

SITU potiebuje proroka Mid ge, aby shromaidil Achaba s jeho proroky na horu Karmel u more a nad nimi vykonal soud po ukondeni teto sveto-katastrofy!

Nejake Itizove pravo bylo by neStestim civilisace. To by se rovnalo nacistickemu nepotadku. Pomsta tvoti pomstu. Z toho lidskeho hlediska jest to pra y° odplaty. Neni tedy divu, kdy ted' na ptiklad kolem pal milionu Srbil

jest vyvratideno, 'tie jejich vlada prohlatiuje se pro zakon pomsty.

Ve stkedoveku vnikl do Evropy z Asie Ghenghis Chan, tatarskSr tiilenec po svetovlade. Kdo se mu bezpodminedne nevzdal, tak je vyvrati dil. Hitler eini neco podobneho z eastky. Jeho hlavni methodou jest otiebraeit cele narody, vyloupit, vytirat, vykrast a do nejhlubtii miserie vrhnout. Tak se ten moderni vysvoboditel zmeni v krutou bestii nad kat'dYm, kdo mu neni po vuli.

Zakon, nezakon, vinnen aneb nevinnen, neplati nic, jenom libovizle pa.nova. Jestli nekdo neco provede, tak se potresta nekdo jinS7 za to. Ne z to vesnice neb z toho mesta vidycky,

Veky jdou a mizi Veky jdou a mizi, neptehledny tern, mrav a tady cizi promenuji zem.

Veky jdou a miji, zmenily i nas, ale natich tiji nedotkl se Jas. Tvrdy jsou a vzdorny,; spiS ve skale hloh, povrch zeme kornY povolit by mob.

Tak stojime tie svoji, katidY kloub, S'iji stale vYtie a koteny hloub.

Jos. V. Sladek. ale nekdo tteba ze zajaten. Zakony civilisace jsou zalo2eny na zasade usveddeni z ptedinu neb zlodinu, ale nacikiim postadi podezteni ze zlomyslneho Umyslu. Na tom zaklade, s tou zasadou nikdo neni bezpeeen, ani zloclej u zlocleje. Proto2 nacism jak se zvrhl neni jenom barbarstvim, ale a'ilenstvim. Lidice jsou toho vednYm ptikladem.

Kolik lidi zahynulo takovYmto zpilsobem?

Tisice a statisice, miliony zahynulo vtechna zvetstva na vtech mndednicich.

Mezi Nemci samYmi jest jich mnoho.

Wind jsou vecleckYm narodem a vtecky yedecke znalosti zaptahli do d'abelskeho podniku vladnout svetem. Na misto diivery ma slouNt strach jako podmatiujici moc. Protoe strach a teror vedecky vybudovanY a rortitenY Gestapem jako pavudina do kaaleho sveta kouta, ma koneene katide zdi, katideho Jericha zbotit velikYm ktikem, zutivYm nastrojenSim nadavanim a prolhanou propagandou.

Co takova matiina udela, se ukazalo. Strachem obavaji se vtiichni podmaneni, kdy na ne sahne eerna ruka! Prod a jak a kdy, nikdo nikdy nevi.

Zoufali a bez nadeje jsou i ti nejbodtejtii, kteti ztratili dtiveru v konednou spravedinost

a opravdove zakrodeni svobodnYch narodii, a i v botii spravedlnost i odvetu Prortetelnosti.

Sesileli nejvatinejk lide, sebevratidu spachali i nejspravedlivejSi, jsouce v moci teto dray& necitelne bestie.

Revoludni snahy vzniknou za techto okolnosti nejen ze zdraveho Usudku, ale i z desperace. Gestapo vS'ak se davno vymklo nejakemu rozlikivani mezi timyslem a nahodou, nehodou a ne:Stestim a , desperaci, obzvlatite kdy se to tyre osob uti na derne listine.

System rukojmi neni novY. Za starYch dob to bylo na potadku. Timto zpfisobem se dill knuta nad celYm podman6nYm narodem. Nemci si to zmodernisovali. Totii, tim, tie si naSli zaminku jak vyhladit mjleptii lidi z narodti.

Takto ua otiebrane narody hmotne, otiebraei dukvne, aby se nemohly nikdy vzpamatovat, a ponechana byla na svete na jeviSti civilisace jenom inteligence nemecka.

Inteligence nemecka se o to postard, aby se vymazala vkchna pamatka o torn, tie nejaci Alechetni lido kdy na svete tiili mimo Ostatne al se svet ponemai, postaai to, aby Hitler vzai vechet slamy do ruky a namoeil vodou a jaksi symbolicky teki: — "Ted' jste vtichni Nemci, ja to porouOim a dost." Zama.na vtechny strany kompasu ye forme hakoviteho ktile jako novy Mesiat antikrist sveta. Neco z tohoto se Cte jako fantasie, ale nacism byl pied nekolika lety ve vettine sveta blaznovstvim. A co je dnes?

Takto si podina narod Nemcil a mute 'eekat odpufteni, jestli ho bude hledat v zini a popeli?

Jest neschopen vnittni revoluce? Jest neschopen se vratit na zaklady civilisace? Musi se s nim zatodit jak Elias ueinil s proroky Baloqmi?

A neni divu, tie se void znovu slovy proroka Cecha do sveta: Kdyti nad zemi shluknou tmave mraky, jak v rozlicene Siku satane, jich zahtmi Stay, vzplanou mede 2have, to vzhnru tYeim ruce spoutane.

Vstafi, boute, v cele hrfize sve a moci, vkch zivlu probud' nekonednY vztek, at' zem se chveje v troskach, ohni, noci, v luh rozlije se mote, vodstvo tek.

Co pana nateho, vte zpustot valem, prst' odnes vinami, v poutt` luhy zmeri, sklat' s vetvi a plod kaidY s palem, zlom, vyrvi z ko •enti jich slidnY peri!

Bati zlatou rozbij s vi'Zek zdobnym tlumem, diun panty nadherny svYm ohnem stray a stropil mramorovYch citticim rumern zdrt' tyrana i drana jeho day!

K. J. K. V Pomozme vlasti! Odkupujme pravidelne clY tYden tolik valeenYch znamek, kolik nem to pomery dovoluji.

Kdo jen nadeji Zije, umira zklamanim,

Strana 2 V NEDELI 6. zati konala se v Hanley v Anglii manifestace za obno yu Lidic. 0 teto manifestaci tisk jit referoval. Otiskujeme nyni projev, jen na ni udinil president Benet: "Rad bych s yym jmenem i jmenem deskoslovenskeho lidu vyjadtil natfi vdeenost vridi dr.

Bernett Strossovi, z jeho popudu vznikl plan vytvotit utiteene lidove hnuti s heslem "Lidice budou Et". Dekuji zvlatte starostovi mesta Stoke-on-Trent za to, to pke yzal ptedsednictvi ye vS7boru, jen si vzal za cil obnovu Lidic a vytvoteni vzorne havitske vesnice z jejich trosek.

Vtele oceriuji podporu tech, kteti spolupracuji v tomto v3iboru, zvlatte panri Hugh Leese a J. T. Garrata, jakot i usili tech, kteti tak pedlive ptipravili tuto manifestaci. Dekuji tet Federaci hornik0 ve Velke Britanii, vedene ptedsedou Lawtherem, jet se tak nadtene ujala projektu vzktisiti znovu tuto mudednickou Ceskou vesnici.

Prod ma tak yelkYi vSrznam tato schrize nas 6echoslovakii s vami, britskYrmi ptateli? Tato schrize, jejimt rieelem je vzpomenout zloeinu spachanSich nemeckSrmi utladovateli v Oeskoslovensku? Pted ttemi mesici byly Lidice malou neznamou vesnici v kladenskem uhelnem reviru. Od to doby se staly nesmrtelnYrmi barbarskSim dinem surovYch tyranti. Znideni Lidic je jednim z neseetnSrch zloeinri HitlerovY rch hord.

Ale Lidice se staly symbolem stratneho utrpeni deskoslovenskeho lidu, a to zprisobem zcela zvlattnim. Ukazaly svetu skuteenY 7 smysl nemeckeho noveho tadu. Je jette stale mnoho lidi mimo okruh obsazen y Evropy, kteti nechteji b3it obtetovani lidenim ukrutnosti, jet byly, jak oni sami soudi, vymytleny protinacistickou propagandou. Ale katd3"7 slutnY7 dlovek, at' je jeho politicks ptesveddeni, nabotenska vira nebo narodnost jakakoli, je zdeten piipadem Je pravda, to agenti panskeho naroda provedli v obsazeny Evrope nepochybne vetti podet podobnYich zlodinri. Vesnice byly vyhlazeny v Norsku, Polsku, Jugoslavii a jinSrch zemich ovladanYrch Nemci, ale ye vtech tech ostatnich ptipadech se Nemci snatili utajiti svou barbarskou dinnost pied sveto you vetejnosti. V ptipade Lidic zlodin byl vtak chladne uvaten ptedem do vtech podrobnostech.

Od roku 1938 uplatriovali Nemci vriei odprircum nacismu v obsazenS7ch zemich vtechny metody sadistickeho mudeni a bezohledneho vratdeni, jet Hitlerovi stoupenci piivedli k osudove dokonalosti za sve einnosti proti svSrm politickYm odpiircrim uvnitt Nemecka.

Nemci znidili vtechny demokraticke institute 6eskoslovenske republiky. Oloupili nati zemi o vtechny statky, jet toutili ukrast pro sebe sa.my, a ptivedli na g' pilnS7 lid do stavu hladoveni a hospodatske bidy. Hitlero ytti utiskovatele zavteli vtechny nate university a stovky natich sttednich tkol a systematicky germanisuji zbytek tkol ostatnich. Samozvani protektoti se snati zotrodit nate cirkve a chteji je ptemenit v prodejny opojny'7ch bylin. Nabiraji statisice natich delniku, sedlakri a naafi inteligence a zamestnavaji je proti jejich van psi stavbe pevnosti za nejnelidttejtich podminek v Nemecku.

A kdyt se nekterS7 narod postavi proti teto viade temna a touti po okamtiku otevtene vzpoury, aby mohl vyhnat a potrestat vettelce, tu maji Nemci jedinou odpoved': Lidice. A nejsou spokojeni vyhlazenim jedne cele vesnice, ale hrozi naopak, to Lidice se budou opakovat stokrat. Toto je snad nejvetti ripadek, jeho se kdy kterST narod v dejinach dozil. Tak vypada nemecka kite Adolfo Hitlera, zbavena masky, a toto je jeji praya povaha: nemecka, kite je nejhottim neptitelem celeho ci yilisovaneho sveta, lidstva i Boha.

Pied tiemi dny jsme vzpominali tketiho rod. vstupu Vence Britanie do valky s Wineckem. Chtel bych Mei nekolik ote ytenYch slov o spravedlnosti, jiz bychom chteli dosahnout po teto valce. Nebylo by lidske, nebylo by rozum. ne a bylo by snad tilene tadat na tech, kteti nevinne trpeli jako °bet Lidic, aby zapomneli a odpustili, nebo tadat na jejich krajanech, aby nedbali toho, co se stalo. Mohly by, o torn u yatovat — promirite, teknu-1i to tak jen mine, jet dosud nebyly obsazeny Nemci, jet nemaji vlastni zkutenost, dim bylo a je imperialisticke

V 2 EITNiK

Beneg o Lidicich.

Nemecko, jet dosud nepochopily, aim Hitler a nacismus jsou, a jet ani dosud nejsou schopny si uyedomit, joke stratne dedictvi nacismus zanecha nam a nett'astne Evrope i po seem zhrouceni a znideni. Chceme a musime pracovat k tomu, aby se tato valka skondla vitezne, at' to stoji cokoli, abychom videli obnoven pravni tad a aby vtechny nelidske einy Nerncil, at' byly spachany kdokoli, byly skuteene potrestany.

Toto je podle meho nazoru jedinS7 zprisob, jak ifetovat s fatistickYrnity,rany, at' se objevi kdekoli. Mravni rovnovaha lidstva by byla ztracena, kdyby gestapakrim, ridernikrim, kerns garde, provinilSrm dristojniktim a vojaktun nemecke armady, civilistum, kteH tpehovali sve krajany, a Quislingum v obsazenYch zemich bylo dovoleno, aby se dale radovali beztrestne ze svch zloeinnYch tivotri, at nemecka armada bude konedne poratena. My budeme spolu s ostatnimi SpojenYmi narody tadat, aby vtechny proyinile osoby v tietirisi byly 'Aisne potrestany a aby nejakr druh nahrady byl poskytnut °nem obeantim Ceskoslo yenska a ostatnich obsazenSich zemi, kteti ptezili surovy nacistickST retim, byyte ptedtim mueeni nebo prondsledovani.

Podle meho nazoru by take posloutilo nemeckemu narodu, kdyby byl piinucen si uvedomit, to je odpovednS7 za katastrofu, do ktere byl zaveden syYmi nacistickSmi vridci a svou vlastni propagaci pangermanskYch mytlenek ohnem a medem. Jen tvrda lekce, nikoli pomsta, ale trestajici spravedlnost naudi Nemee, to se nevyplaci ritodit na jine narody. Opakuji: Nejsem pro pomstu — jsern pro skutednou spravedlnost; to je vic net pomsta. Jen tak bude nemeckYr narod ptesve&en, to nesmi zahajit tteti svetoyou valku ye dvou generacich.

Nemecko jako stat — pies velkou vnittni nespokojenost — je dnes arci velmi vzdaleno yetkere litosti. Nemci ziskali nepopiratelne velka viterstvi. V roce 1938 vtrhli bez valky do Rakouska a ziskali velkou Cast Oeskoslo yenska — na poeatku roku 1939 obsadili zbytek nati zeme. Pozdeji v teint roce porazili Polsko. V roce 1940 Norsko, Dansko, Holandsko a Belgie byly obsazeny a Francie se zhroutila rychleji net kdokoli Cekal. Take v letech 1941 a 1942 Nemci men pozoruhodne rispechy na Balkans a ve svem tilenem ritoku na Sovetske Rusko. Ale utrpeli take podstatne nerispechy.

V roce 1940 zasloutila si Anglie, jsouc docela sama, vdednost vteho lidstva, protote zabranila sy STm hrdinnY7m bojem, aby zbytek zemekoule neupadl do otroctvi. V roce 1941 stejne velke hrdinstvi Sovetskeho Ruska a stratne ztraty, jet Rusko zprisobilo nemeekemu vettelci, poskytly prvni nadeji na znideni hitlerismu.

V roce 1942 pak vidime, jak se tvoti velka aliance dvacetideviti narodri vdetne Britske fife, Sovetskeho Ruska, SpojenST ch Statri americkSrch, tiny, Brazilie a jinY7ch mocnosti. Konsoliduji jit sve plany, jak vyt yotit jednotnou frontu.

Vtechny tyto narody promeni defensivu v mohutnou ofensivu, a ukondi, jak my vtichni doufame, valku vitezne spoleenS7m risilim proti mocnostem zla.

Chtel bych ukondit sviij projev nekolika slovy o natem vlastnim postaveni v teto valce a o torn, dim deskoslovenskS7 narod chce ptispet k jejimu viteznemu ukoneeni. Pro t eskoslovensko se tato valka y e skuteenosti zadala v roce 1938, o rok drive net pro zbytek Evropy. Jak vite, v kriticke chvili jsme celili nemecke armade sami a Hitlerovi byla podepsanim mnichovske dohody, dana ptiletitost zmocnit se tak yelke east deskoslovenskeho rizemi, jakou povatoval za dostatednou, aby jeho zmrzaden3i soused nebyl schopen daltiho odporu. Ale nikdy nelze usmitit ritoenika tim, to se ustupuje jeho hrozbarn. Povzbuzen s ySim prvnim rispechem, nemeckST bflt pohltil zbytek 6eskoslovenska po necelSrch testi mesicich. teskoslovenske, republika, At'astna demokraticka, zeme s vice net tisiciletou ktest'anskou tradici, byla razem promenena v nejvetei koncentradni tabor v Evrope. VST-

Ve stfedu, dne 16. zati 1042. sledkem je dnetni mueednictvi nateho lidu a masakr v Lidicich. • Ale Ceskoslovensko bojuje dale a stoji peyne po boku Britske rise a SpojenYrch narodri. Ztejmy7m projevem nateho aktivniho odporu proti nemecke vlade je nate armada a letectvo zde Anglii, na blizkern vS7chode a v Sovetskem Rusku. Nati vojaci bojuji se syYmi kamarday jako za posledni valky na vtech yaleenYrch frontach.

Jejich velkou tutbou je, aby men aktivni podil na obtitnem' a slavnem rikolu dobS7t zpet neze.vislost pro svaj narod. Ale eel* eeskoslovenskYr lid ma podil na tomto boji o osvobozeni. Nat narod doma soustted'uje se zatim pfedevelm na sabotat, jet zpomaluje chod nemeckeho valeeneho stroje. Stratne pronasledovani deskoslovenskeho naroda v poslednich mesicich, po ritoku na tak zvaneho protektora Heydricha, ukazalo, to nat narod je velmi rispetnS) ye svem odporu ate Nemci si jsou yedomi skuteeneho nebezped, jet se skrYrva za mldelivYm rozhotdenim, s nimt se setkavaji v celem eskoslovensku.

Pfijde vtak den, kdy cel3i eeskoslovenskSr narod povstane, aby strhal pouto tyranie. Pak bude zase jednou — jako v roce 1918 ptedbojo ynikem tech zemi, jet zamernou revoltou v prove chvili °Wei dejinny vYvoj proti Hitlerovi, a nat. narod pak bude silou sve rozhodne viry ye svobodu schopen obnovit svobodne Oeskoslovensko ye svobodne. Evrope. Lidice zristanou navaly symbolem mueednictvi deskeho naroda za druhe svetove valky, a jsou tudit symbolem nelidske krutosti Nemcu vridi obsazenSrm zemim.

Veiime, to plk. Frank Knox, americkS7 ministr namotnictvi, mel pravdu, kdyt ye svem znamem projevu o znideni Lidic tekl toto: "Zde mate nazi odpoved', naciste. Neznidili jste Lidice — dali jste jim zit na \ray. Dali jste jim jmeno, jet bude na veky it v srdcich a myslich vtech svobodn.3"ich lidi po celem svete. Udelali jste z nich symbol boje za svobodu — valeane heslo milionri, kteti kladou svobodu nad sve tiyoty. Neustaneme v tomto boji, dokud tito teznici nebudou smeteni s povrchu zeme, tak jako naciste znieili Lidice. Je tu vtak rozdil, Lidice tiji a °pet povstanou. Nacisticka mytlenka poniteni a zotroe.'eni bude vtak znidena navkly.

Lidice nebudou zapomenuty, a plati o nich to, co tekl Eden ve svem nedavnem projevu v dolni snemovne: 'tiny jako znideni Lidic ottasly svedomim eivilisovaneho sveta, a nebudou zapomenuty, at nadejde eas rietovani s pachateli techto Vote manifestace je ztejmYrm drikazem, to sdilite toto ptes yeddeni. S yak utlechtilou podporou a za nazi spoluprace Lidice povstanou s pomoci Boti znovu. A my vtichni musime bYt solidarni, abychom mohli v Evrope ptipravit mir, za nehot by se nemoh10 opakovat to, co nyni protivame." projevu pres. dr. Benete na manifestaci britskS7ch havitri.)

6Tx. Rozhlasova fa Msgr. Macha6ka.

LonOn. (ONA.) — Mistoptedseda Oeskoslovenske statni rady, Msgr. Pavel Machadek, nil rozhlasoyy projev k slovenskemu obyvatelstvu. Prudce zaritodil na antisemitskou dinnost slovenske vlady, vedene pohanem Hitlerem, a potadal Slovaky, aby diny sve fatisticke vlady nepodporovali.

"Nelze sloutit zaroveri Bohu a d'ablu.

Proto nelze byt zaroven dobOm ktest'anem a antisemitou. Co dela bratisla yska vlada proti tidrim je horti net diny Herodesovy".

Msgr. Machdeek se ()bratl na bratislayskou vladu ternito slovy: "Ne'apeluji na vote svedomi a lidskost, protote tadnou nemate, ale volam vas k odpovednosti pied Bohem a pled slovenskY'r m narodem za to, co einite. Naposledy vas vyzSrvam, abyste zanechali techto pekelnSrch Dostane se yam nemilosrdneho.trestu botiho a odplaty slovenskeho naroda. KatdYi stoupenec antisemitismu podporuje nacism, nebot' jed nenavisti k 'tiff= slouzil jako pohonna latka nacisticke politice nasilnict yi, jet ptivedla evropskou civilisaci na pokraj zkazy."

Nevysmivej se nikomu, zvlatte ne v jeho nettesti. Vracit' se vSrsmech jako ozvena, a zlo, yysilat, pojme jina zla a vrati se na tebe. nekoho, hyzdie sama sebe.

Ve sttedu, dne 18. tali 1942.

5TENI 0 T. G. MASARYKOVI. Machar o Masarykovi.

Skeptik; ktery ptistupuje s nedaverou k lidera, pravdam i uddlostem, a uei eloveka fait; kritik, ktery se nerozpakoval Mei pravovernYm mohamedanin, to posvatny kamen v jejich Mekce jest obydejny povetrori, zbothYm tatkatem kdysi za narodni paladium prohlaseny rozurnej: 11ci eeskemu narodu, to rukopisy kralovedvorskY a zelenohorskY, prohlaSene Hankou za ptedmet, zasluhujici posvatne flay naroda a zarudujici mu silu, jsou padelky) ; chirurg s netnou, temet divei citlivosti, kterY amputoval drahemu narodu ne chore nohy a ruce — ale tit nejakYch 50-60 hlav a po amputaci klidne demonstroval, ze ty hiavy byly skutedne prazdne a te se narodu povede mnohem lope bez nich, a cot take bYvalo ne vYslovne — ale mleky a beim nejakYch dvaciti let celym narodem za zakladni pravdu ptijato; elove'k, jent nikdy nekdekdomoval, protote mu narodnost byla soui:astkou osoby vlastni tak jako oci nebo srdce, meet byl staven vlastead. na narodni pranyt; Slovan, jent nikdy nehejslovanil, na banketech ohnive keel nemluvil, pro bileho orla nehoroval (pozn. znak Poisky) a piece dal jedink dosavadnimu fantomu novoslavismu telo, krev a duSi; 'Cloy& zbotnY, verici v boha, a te v nej yeti, musi ptijiti do konfliktu se vSemi, kdot se za slutebniky a obhajce boha yydavaji; mut, kterY vdechl duti deske tene a tekl deskemu muti: otazka jeji jest otazkou tvoji; dlovek nezlomitelne sily, silu tu lamala Cast() malost na gich pomerft a naSich lidi, ale nezlomila, protote sila to vitezne zlomila ji; dlovek, v jeho ptitornnosti je ti volno, tidkYr to ptipad v 6echach, ponevadt cal& on to neni schopen falSe a klamu, a jak mluvi s tebou, tak mluvi se svYmi ptateli a "ptateli"; demokrat krvi i ptesveddenim, ph nernt maA vtdy pocit, ze je to elovek vySSiho tadu; prorok, jeht nebyl vzacnY ye viasti sve, protote cela, tada lidi, jim vychovanYch, domnivala se, to ae cla prorocky fitad odkoukati, i zavedli si prorockou tivnost; a aby se zdali bYti proroky privodnimi, zadali z pinych pile kritisovat a snitovat jej, kteratto chytrost zda se bYti poeatkem moudrosti snativYch deskych lebek vuiiec; slovem: T. G. Masaryk.

"Jeden z tech lidi u nas, k vrili nirnt elovelt nelituje, to zil, ponevadt znal je a Sel v tivote s nimi."

Lecos jsme spolu zatili. Lecos spolu vybojovali. Jak dasto me zaStitil, kdy na gi Indiani minili, ze je nejlepSI ptiletitost, aby mi stahli kriti s hiavy! V literatute, v politica, v tivote vetejnem i soukromem, kdo nepoznal takoveho ptitele, byl ochuzen o nejkrasnejSi stratiku tivota vubec!

Nikdy eloveku nerovna hlavu. Kdyt nesouhiasi, povi sve a vyslechne tvoje protidfivody — je to fitasna jemnost duSe, tohle respektovani tveho "ja," s jeho strany! Kulturni elovek v nejkrasnejAim slova smyslu.

Osudy nak maji mnoho podobneho. Pied lety vzkazal mi jeden hodnosta statni, abych po kancelati k nernu prisel, ze jde o dilletitou vec.

(Pozn. Stalo se ye Vidni pied 1, lednem 1897, kdy konedne byl Masaryk jmenovan tadnYm profesorem pratske university.)

8el jsem. NeSlo o nic jineho net sestavit memorandum pro cisate. Pratsky arcibiskup Schoenborn namluvil eisari, ze Masaryk je petrolejnik, nihilista, kazitel universitni mladete, horovatel pro sebevratclu atd. Kdyt byl Masaryk povolal z Vidne na mladou pratskou universitu, bylo mu slibeno, te bude co nejdtive jmenovan profesorem tadnYm. A nyni dekal jit 14 rokt! Ministr Gautsch zasazoval se vS1 silou, aby jmenovani to konedne prosadil! marne!

"Petrolejnik, nihilista, atd." Onen hodnosta mi tekl: Sestavime memorandum, ktere Gautsch pottebuje pro cisate. Od etyt hodin odpoledne do prilnoci objasriovali jsme Masarykilv nazor na revoluci vribec, na stat, mladet, nabotenstvi, sebevratdu, dokladal vae citaty z

V 2 8TNIX MasarykovYrch spisu — druheho dne putoval elaborat naS ke Gautschovi a potom dale.

A kdy se arcibiskup dovedel, ze je zle, zajel honem do Vidne a k audienci, — ale monarch pfetrhl jeho vYklady vetou: "Jsem lip zpraven net Vy" — a Masaryk byl jmenovan konedne facinYm profesorem.

Pted nekolika dny jsme s TomaSem vzpominali Na to a ono. "Tak povida TomaS, "pratskY jezdil tenkrat talovat na me, olomfickY jezdi ted' talovat na tebe maji to patrne ut v krvi", dodal filosoficky. (Pozn. To druhe tYrka, se talob na Machara za to, to kolem r.

1907 pronesl pies 200 ptedna gel po techach a Morave pro Volnou MySlenku proti klerikalismu) .

Nebo tohle: Masaryk se vmisil do procesu polenskeho, postavil se se v,Si rozhorlenou energil proti povete ritualni vraidy. Haji tida Hilsnera ! Je podplacen tidy! tvalo se po Ceehach a Morave. — Mluvivali jsme klidne o cele-te afete. Jenom easem jsme \resin hiavy: Kdyt se stalo, to tak zvany kulturni dosud dlovek, ten a ten, meal vYti s vlky a zadal augurovat, ze pry kdesi cosi, te pry je snad v Handl takove sekta a to Masaryk ma asi tajne dfivody-, . . . Malost lidi, malost pomerfi Slo to easem tak daleko, ze Masaryk zadal mysliti h vystehovani se z Prahy, ba, to jsme zadali uvatovat o Americe, kde bychom se tivili tak a tak.

Az jednoho dne ptiSel a povida • "Ptedstav si, ptijel mi najednou tatik do Prahy. Je u nas den, dva, pozoruji, to neco ma, s dim by rad yen, ale to nevi jak. To uhodim na nej. A milt' tatik zadne hodne z daleka, a konedne vyhrkne, to pry slySel o tech dvou stech tisicich zlatYch, ktere jsem dostal od tin., ate pry bych mu mohl ptilepSit. Ji mu kratce tekl, te jsem nedostal ani halete. A on jak solnY sloup — ustrnulY, nehYbe se, konedne povida: "A to jsi vSecko deial zadarmo? Takove pronasledovani, takove nadavky — to nechapu." Vysvetlil jsem mu to trochu Site.Nechapal. Ale potom mi povida: "Ira, TomaSku; ja vlastne ptijel k veil nejakemu tomu grogi, a kdy to neni pravda, to aspoti cestu mi hradit music . " Dal jsem mu na cestu a tatik odjel".

A TomaS se smal a tahle komika s vlastnim otcem mu vratila zase klid a humor .

Masaryk a Machar v karikatuie.

Jednou z nejhrubSich politickYch publikaci, ktera kdy v Praze vychazela, byly mladodeske "S'ipy" z let osmdesatYch a devadesatych. V rodniku 1889-1896 je pino karikatur Masaryka, Herbena a Machara, kreslenYch Karlem Krejdikem. Jedna z karikatur 8ipy, 10. listopadu 1894 — ma pod kresbou tenth text: "Dva disti nemeeti vyudenci, Masaryk a J. S. Machar, ph• k nam z Vida "odist'ovat" naafi literaturu.

Neustanou pry, dokud ji nerozsekaji celou na prejt a "neuplatni" svou thesi, to my, 6echove, ani tadne sve literatury jsme nemeli a nemame. Chlapicil" Karikatura "nemeckou kulturou" v poclobe tudneho prasete ilustruje Masaryka a Machara jako "Zaprodance Winer, obvykle to spilani Masarykovi ode dnfl rukopisneho boje, kdy spisovatel Ferd. Schulz napsal v "Nar. Listech": "Ptimkni se k neptiteli, jemut slouti g, zapomeri, te jsi se narodil z Ceske matky, my to z nageho narodniho telesa vyludujeme jako Serednou hlizu".

Machar ovSem nezustal svYm protivnikilm nic dluten. Napsal o nich r. 1895 tahavou grotesku "Boti bojovnici. Vlastenecke epos z XV. stoleti, z Rukopisu Vinohradskeho vydal prof.

Dr. 6. Folklor, Praha roku 2215" (Sebranych spisfi ve vydani Aventina svazek 9., 138 stran.)

Na konci je karikatura "Nat. Listfi" Karla TOmy s podpisem "KrvavY Tuma straSlive duma straSlive vtipy, v krvave Sipy."

V Sportovni kluby Luftwaffe v "Protektorate".

Madrid. (6TK). — Hamburger Fremdenblatt ptinag zpravu, to v 6echich a na Morave bylo zaloteno sedm sportovnich kluba Luftwaffe. Tyto nemecke letecke kiuby jsou v Praze, Plzni, Hradei Kralove, Pardubicich, chode, Prostejove a Olomouc'. PO se v nich cvipiloti. ci

Strana StudentsitY kongres ye Washingtonu jedni o teskoslovensku.

Washington. (OTK). Mezinarodni studentsky kongres, svolanY organisaci International Student Service do Washintonu na dny 2. at 5. zati, mel hlavnim bodem sveho pofadu ye etvrtek 3 tali projev presidenta Roosevelta.

Projev byl vysilan rozhlaserri ye Spojenych statech a v mnoha tedich do zahranidi. to 6eskoslovenska byl vysilan eesky. Po projevu presidenta Roosevelta konala se v Bilem dome recepce. Za Svaz Cs. studenstva v Americe dastnil se ji ing. Vojtech Andic.

Pti jednani kongresu bylo zasedne dohodnuto prohlasii 17. listopad, tteti vYrddi studentskYch masakrft v Praze a v Brne, za "Mezinarodni studentskY den" a uspotadat k tomuto dni pietni osiavy a schtize na americkYrch vysokYch Skolach po dobu trvani valky a zIldit fond pro vybaveni zavtenYch universit v obsazenYch zemich vedeckYmi pomfickami ihned po viteznem ukoneeni valky.

Ve etvrtek dopoledne plenarni schfize jednala o politicko-hospodatske tematu "Konec imperialismu" a odpoledne byly potadany skupinove diskuse o pfivodu, politice a hospodatstvi imperialismu, o nacionalismu, menSinach a rasovyr ch teoriich, o vYchove a kultute. K dopolednimu shromtadeni delegatfi promluvi/ mimo jine byvalY italskY ministr zahraniei Carlo Sforza, jent se prave vratil z Jitni Ameriky. Pti vederni schfizi kongresu promluvila k delegattm pani Rooseveltova.

V PraiskY rozhlas mluvi k eeskS im delnikihrt.

New York. (OTK). Denik Cs. vojska ve Velke Britanii NaSe noviny ptinesl ye sloupku "Z domova" zpravu o einnosti jakehosi Karla Korba, jent se na pralskem rozhlase vydava, za ptedaka deskeho delnictva a propaguje "titskou mySlenku". Na rozhlase pravidelne promlouva, k deskemu delnictvu a nabada k vetSi praci pro viterstvi "rise. "Oliva ph tom vSech trikri nemecke propagandy. V jednom z poslednich delnickYch vysilani oslavoval "deskY" delnik Korb — Heydricha, na jeho popud pry bylo 1.000 eeskYch delnikt poslano do lazni. A k tomu ete tento delnickY zradce dopisy esIcS7ch delniku z rise psane pry spontanne a bez ciziho popudu. Dopisy vypadaji asi takto: "Je to zde krasne at na tu marmeladu k shidani a na svadinu. Obedy jsou take dobre, ale mohlo by bYt to dobroty vie. Nejlepe nam chutna derne pivo a sladke muSkatove vino". Pan Korb k tomu poznamenava, ze pry se neobava vybrat dopisy i s ponekud kritickYan postojem, nebot' pry je rise ye ttetim rote valky a "nekdy schazi vec, ktere bude po viterstvi hojnost". Tak nevime. Wind u nas zabrali desitky delnickyrch ozdravoven pro ranene nemecke vojaky a pro nemecke deti evakuovane z PorYni a Poruti. 0 tom vSem zradce Korb deskYm delnikiim nemluvi. To se jaksi do propagandy nehodi. Vymyslel si tedy trik s delniky poslanYmi do lazni a mysli, to tim zmeni smySleni deskeho delnictva.

V Dvanact dlenu rodiny 6eskeho kneae popraveno.

LondYn. (ONA.) — 6eskoslovenska vlada v Londyne oznamuje, ze vikat Tesat z Ivandic u Brna a dvankt dlenu jeho rodiny bylo popraveno. Tesat a jeho rodina byli natdeni z ptechovavani mantelky a deli jednoho z popravenYch. Zaroven se oznamuje, ze v gichni ptibuzni dvou mutt, kteti pry zabili Heydricha, byli popraveni. Nemci dali popravit i jejich ptibuzne z pateho kolena. Podet mrt yYch neni znam, ale je jiste velkY. V ChorvatskY list o americkY-ch Chorvatech.

Curych. (ONA.) ZahtebskY list Nova Hrvatska otiskl v th"chto dnech elanek o americkYch Chorvatech, podle nehot pry americka vlada, za asistence jihoslovanskeho krale Petra, Chorvaty vtemothe utIaduje. Nova Hrvatska dokonce piSe, ze "Anglie a Amerika vynaklada natlak na jihoamericke vlady, aby Chorvati byli pronasledovani i tarn. Pouze Argentina se tomuto washingtonskemu imperialismu postavila."

Strain 4 -

vtaTNIK

KADEENICI V SENEGALU.

PO PRVE DO §KOLY!

ijeme v senegalskem Saint Louis jako na opuetenem ostrove, jednotvarne. Slunce sviti den co den, musime chodit stale s helmou. Jig se mi mnohokrat stYskalo po naeich deskych lesich a po snehu. Spolednost je zde francouzska, mimo nekolik lidi, kteti mluvi tee nemecky. e sky nerozumi nikdo ani slova. iji u bratra, kterY je ji g patnact let v Africe, ani by se byl za tu dobu podival do Evropy. Ve dvaceti letech odjel z OeskYch Budejovic, kde - i rodiee, pkihlasil se do cizinecke legie a 2iji na S slou2i1 pet let v Maroku u vojenske hudby. stal tam pak jeete tfi roky a pracoval jako holidsk3-7 pomocnik. Teprve potom odjel do Senegalu, kde pracoval je gte dva roky, net si zavedl vlastni salon. Vydelava, hodne, je zde vgak feechno zboZi tak drahe a na veec,hno tak vysoke clo, ge nechce-li 'Clo y& ziti jako dernoch, mnoho neueetti. Uvedu yam rozpodet za potfeby, kterSich nutne potfebujeme: najemne 400 Fr za mesic, elektrick' proud 200 Fr, potraviny 800 Fr, topivo 100 Fr, pradlena 100 Fr, sluha 50 Fr, celkem 1650 Fr. Ph torn si sami vatime, Casto i uklizime, proto2e dernoe'ska prate za mnoho nestoji. V torn vedru vateni neni zrovna piljemne. Obyvatele mesta jsou veteinou dernoei a mieenci. Mocha je tu malo, veteinou idednici a dustojnici, ktefi jezdi kakiS7 tteti rok na jest mesictil na dovolenou, ponevad2 podnebi tu neni zdrave.

St. Louis je ostrov, obklopenY s jedne strany motem a s druhe strany tekou. Vzduch je stale vlhkV a adkoliv sviti a hteje denne slunce, piece nekdy ag mrzneme. Jsenm° zde tketi rok a zvykla na podnebi, mela jsem vgak hned v prvnich horkSrch mesicich silnou horedku, ktera pfestupovala 41 st. Od te doby ji2 jsem mela take nekolikrate zimnici. Bratrova 2ena, ktera je z Kyneperku nad Ohri, snaei zdefei podnebi lepe net ja. Je zde druhYm rokem a jeete vaIneji nestonala. Jen si nafika, 2e ji boliva hlava. asto si vyji2dime na kole. Jsou tu jen dye silnice, jedna, vedouci do Dakaru, druha do vnitra Senegalu. Zeleznicni spojeni je jen do Dakaru, niusi se jeti eelSrch osm hodin nejveteim horkem. Takovy vSilet by se mohl zcela dobte pokladati za trest. Nejkrasnelei zabavou je zde koupani v moti. Trva jen etyfi mesice, potorn chodime k moti teprve, kdy zapada slunce. A to ji2 je zas tak brzy tma, 2e se koupani mnoho neu2ije. V okoli mesta je nekolik zahrad„ jakmile vyjedete za mesto, nevidite nic, net kaktusy, suchou travu, trni, zfidka pole s burskSuni ofieky. Zem je horkem rozpraskand. erno§i jsou gpatni temeslnici, pracuji vgak tak levne, 2e by jim beloch nemohl konkurovat. Take evropskS7ch obchodU je u nas ka2d3"rEvropan si pfiveze nejnutnejel z Francie, nebo objednava zbo21 pfimo z Francie.

Pro vystehovalce jsou zde Apatne vyhlidky, zvldete nyni, kdy ka2c1Sr eetti a kupuje jen nejnutnejei. Bratrovi se jeho salon proto tak vydafil, 2e je naturalisovanV Francouz a b3ivaly francouzsk' legionaf, co2 mu pfivedlo jako zakazniky nejvyeAi Afedniky a dUstojniky. Ja site take mam dosti prate, sama v gak bych se zde u2iviti nemohla, leda a2 ted' objedname aparat na trvalou ondulaci. Ji g mnoho dam na nej deka, v senegalskem horku obydejna ondulace nedr2i. Nyni se jig se svVini zakaznicemi dorozumim, hate bylo na podatku.

Jindra Raussova.

V Zase tizemni zmeny ve stiedni Evropy?

Boston. (ONA.) — AmerickY novinal E. Berg Holt uvetejnil v bostonskem deniku Christian Science Monitor dlouliST, dilkladriS7 elanek o situaci v Mad'arsku. Zmiriuje se zde take o pia,nech pfipojit Slovepsko k Mad'arsku. Nevule slovenskeho naroda by "pfirozene Nemee neodradila, nebot' by si timto krokem Upine Mad'ary podmanili." E. Berg Holt dale pi ge o novem deleni Sedmihradska, jeho2 vetei Cast byla pied dvema lety ve Vidni udelena Mad'arsku. Novinal* Holt podita s manosti, 2e pti novem deleni by bylo uspokojeno Rumunsko, jernu2 by byla Cast Sedmihradska vracena.

Jan Petrus. tkola nebyla daleko. Soli s tatiekem v neustalem gtebetani, proeli ulici a jeete jednu ulici a ug vstupovali do telezne brany. Rule na zahradce se na ne jen smaly.

U domovnich dveki stal malt', start' pan, jehog modre oci jen gertem hraly.

A . . p'elme vitame . . . a to jsou k nam A. hosti!

Hana ho zmekila rozvelnYmi zraky: — Nic hosti, gadne hosti! My jdeme do gkoly!

Jarka ji jen dloubla pestiekou pod zebra a pfigeptavala: — Mid, hloupa, v gdyt' to je pkeci pan kidici! . co ...

A. on fidi?

— No, tu ekolu pfeci!

— kolu? Jakpak ekolu! Pfec to neni vozik a neni to auto, ani viak to neni! Tot' pfeci nejezdi! Hm, tadyhle stoji, a on tu vydniva akorat vedle ni a mrka, na lidi a ty tekna: fidi!

Jeji vSrklad se z ni sypal, jak ve mlynici z pytle obili. Mel bSrti tichST, ale slyeeli ho oba dva pani, i pan fidici i tatinek deveat, net nebylo z toho proladneho hnevu a naidne zlosti.

Jenom ten stars' pan pohiadil Hanidku a povidal klidne: — Jo, je to tak, ja jsem pan tidici.

Eidim tuhle ekolu, vie, to jest "spravuji". Nyni dobra, Hana tepry vyvalila sve velike oci. Bylo v nich skutedne bez konce diveni.

— A kdo ji rortrhal? A to do ni prei? Ma, diry? A kde ma ty diry? Jak ji spravujete? A kdy spravujete, to ubSIva diry?

V torn okam2iku Hana nevidela akolu, ale svou pundoeku, ji2 maminka prase natahla nahfibek, aby vyspravila na ni veecky diry a slyAela pti torn jeji natikani: — Mfij ty, milk Boge, jste vy mne trhani! Takovehle diry! V gdyt' to neubYva, at' giji, jak Mji. — No, tak, uhodla jsi . . . ma diry, ma diry . ale ty ja, devde, zase nespravuji — To trhani sami?

Hana vzpomnela zase na maminku, ktera hrozivala jim od prate — Jak to rozbijete poznovu tak tuze, to si to spravite, vy trhani, smi!

— Nene, to zednici nebo pokryvadi.

A ty nejsi zednik?

— Ne. — Pokryvad taky ne?

— Ne; ja jsem ridici. Pani uditele, sledny eitelky tu ve ekole udi. Aby to umeli, ja jim dayarn rady, proto jsem kidici.

— Tak to pojd'me domti.

— Prod?

— Nebudu tady. A prof bych tu byla, kdy g ti uditele tu nic neumeji!

— To nikdo netekl Jakpak ne! Ten pteci! Hanka ukazala protein tatidkovi odva gne pied sebe, kde eel pan kidici.

— Neporozumelas. Udit znaji, ale on je starM a vice toho vi. Tak kdy se nekdo z nich nekdy trogku zmYli, tak to je nopravi.

Jak maminka tebe, kdy g pomlouvag tety?

Mnoho nechybelo a maliekY gabec dogel by zaplaty. Tata se rozehnal po nem plochou dlani. Jenge ridici hbite ji zachytil a pkitahl k sobe a pkipomnel jenom: — Ba, jak ta maminka!

Ale ted' ug prijdem, at' u g jsme zapsani.

Za.pis byl hned hotov a tak byly deti za chvilku ug zase doma.

— Tak ug vas zapsali?

— Ug, ale ja. nevim .

— Copak?

— Piljdu-li tam jegte — do te gkoly . Hanieka najednou jako kdy g nag brousi.

— Prod?

— Maji tam diry! A kdy g tarn zmokneme, zkazime si taty — minila rozva gne, ge i stargi Jarka nemohla odmitnout ty jeji starosti.

Ale jeji rozum vedel lepgi rady: — A to ja pies prijdu. Hloupa neostanu!

— A zkazig si gaty?

— Ne. Vezmu si stargi!

Tohle bylo jiste spravne rozke geni, protoge mamidka podavala kaide kousek dokolady V Pomahej, pokud =lid a kolik mrigeg ; dobre radeji Cin, ne gli bys je piijimal.

Nejhorei nemoci je neschopnost teeiti se z ra_ dosti jinSrch. — Edda.

Ve stfedu, dne 16. zaii 1942.

JAK JIttiK anti. MAMIeCE ZACHRANIT ZIVOT.

Byl krasnY jarni den. V zahradce pod jasminovym kekem na laviece, sedela maminka asi s 5letym synem —Jitiekem. Na mlade gene bylo znat, ge je vagne nemocna. Adkoliv byla skoro Ctyrt roku v ozdravovne pro plicni choroby, lekati nedavali nadeji na uzdraveni. Maly Jirka se k mamince tulil a mazlive se tazal: "Prod, mamidko, tak east() pladee? Prod te trapi dusivY kagel? Povez, matieko, prod se vdera rozplakal nag hodnY tata? Povidal: "At listy se stromeeku opadnou, pkijde na mne i na tebe velka bolest, due na gi matiely uleti do nebe". Kdyg matka uslygela slova maleho Jirky, rozplakala se a Junk se na ni nechapave dival, nebot' nerozumel vYznamu slova, ktera mu tata povidal.

Pkigel podzim. Rtge uvadaly a listy se stromu opadavaly. Take Jirkova maminka uvadala.

Vegkera lekakska pomoc byla mama. Musila ulehnouti. Jitik zadal chapati vYznam slov, ktera mu tats kdysi kikal a tialostive plakal, tak jak jen dite plakat dovede. Laskal neustale matieku, mazlil se s ni, avgak bolest jeho ne neutigila.

Vyhligel chvilkami smutne z okna do zahradky a pozoroval, jak opada,vaji listy se stromri. Tu mu oeka zablYskla a Jikik rychle povyskodil.

Napadla mu spravna my glenka. Rychle prohledaval Utulnou kuchyriku a hned radostneji povyskoeil, kdyg nagel klubieko niti. Pospigil si do zahradky, sbiral listi a hbite pkivazoval je na vetvidky stromri. Kdy g vgak videl, ge je jeho prate mama, klekl pied stromy, sepjal rueieky a prosil: "Stromeeku, prosim te, neshazuj listeeky dolt! Zemkela by nam na ge matieka zlata, a ja, ji mam tak rad! A milj hodnY tata take!"

V FRANTA ZBOJNIK. Pavel Sula.

Kobianova chalupa byla z cele vsi nejubotejgi. Kobian byl dkevat, chodil do lesa kacet, jednou mu dubisko pohladilo nohu, kulhal dukladne a napadal na levou. Kobianka obsluhovala doma deti, men jich osm, osm veene hladovYch krkti — neni maliekosti givit osm hlatiovYch krkri takov'ch.

Nejhladovej gi a nejzajimavej gi byl Franta Kobianfiv.

Maly, ulehlY, nevzhlednY jako pakizek, sluncem — i nedomytY; voda byla u Kobianti vidycky tuze draha!

Zpod husky chundelate, kterou nosil v zime v lete, mrkaly velike modre oei, nedetske, ale vyspele, oci barbarske, zku gene, nedrivetive, tazaye a nidim neupokojene, jen vlastni zkugenosti, vlastnim einem.

Nikdo Frantovi nekikal, co je dobre nebo zle, co mrige a co nesmi — doma nemeli kdy se s detmi piplat; pustili je do vsi, do lesa, pryd z domu, givte se!

Frantriv galudek byl barbarskY — stravil vge mane.

A Franta Kobiantiv barbakil, divan, na vsi i v lese. Zbojnik ueinenY. Branil se jako koeks., umel hazeti jen co g, co vzal do ruky, 'Asti bil, rval se, zkratka divoch a zbojnik.

Ale srdce mel na pravem miste: izl se do prstu — a nepoditane! — ani nemukal. Kladivem zasahl prudce palec — ani necekl, adkoliv nehet Cernal vudihlede. Prorazil si stehno rezavYm hfebem na plote — ani nepipl, jen zuby zat'al. Cele chodisko si rozsekl, jak skodil sane se zdi na rozbitou sklenici — ani muk! Ranu v2dy klidne vymyl, zamaz1 epina\Inn klihem, zalepil hadfikem, krev zaschla, trochu Casem zacukala — a konec. Bez plade.

Ani muk!

Ale kdy Manda Bureova byla jeclnou cela osy,pana a stonala, plakal pro ni a nosil ji borilvky s ostatnimi detmi.

TakovS7 byl Franta zbojnik.

Nad vlastni ranou slzy neuronic, ale dovedl poplakati pro cizi bolest.

V Pfijde doba, 2e dela ukazovati budou v museich, jako nyni se tam ukazuji sktipce, a diviti se budou, ge new takoveho bylo vribec mogno.-Viktor Hugo.

Ve stkedu, dne 16. zati 1942.

Odd ii dopisovatelski mMIWNEN.NEN■o■oom■o•••■ 0.11.7 ■11.■0•101111.0■ 041111•,............■•■■ •

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zitvadne poleraiky, potadatel ptedklada ye smyzlu TIskavemu Wboru k vlastnimu rezhodnuti.

Taylor, Texas.

Dnes jit mame skoro celY svet ye valce, lido, ti nejdokonalejti tvorove na zemi, rozbesneni jeden proti druhemu se navzajem ubiji a nisi sobs majetky, ktere zbYvajici lids po valce budou muset v potu tvate a krvi nahratovati a dluhy ohrornne platit, a to maji bYti civilisovani lido, co ty hreze valky provadeji. Oh, bidna jest to civilisace, kdy zioba lomcuje v srdcich mnohYch, ktera chce znieit spoluobyvatele teto zerne. Kristus pravil, to elm srdce ptekypuje, to z eloveka vychazi zesty i skutky. A takova jsou nyni mnoha, srdce lidska, Vtechny ty hrozne skutky, ktere se dnes ye svete deji, ptedchazela mytlenk.a, tedy mytlenka zla, ktere. se nyni uvadi ve skutky zle, a takovYmi zlYmi mytlenkami jest nyni prosycen celY svet i vesmir, a ony pak pesobi na eloveka ani by o torn yedel.

A tak se zda, ze ty zle mytlenky zapesobily i na, nate ntedniky a chti zpiisobiti rozklad mezi nimi, neb chti nasilim odstranit z iltadu sveho spolupracovnika, cot by neueinilo Cest jemu ani Jednote. V posiedni dobe se nam nasbiralo tolik obviriovani jeden drulieho, to nevime jak to rozhodnout, katclY pravi, ze pie pravdu. KatdY pite, ze use pro Jednotu penize, tak prof ddvati takoveho fitednika. pryC? Vtclyt' tarn v HI. zrovna takove pottebujem, aby pravdu mluvili a pro Jednotu majetek tettili!

Jest politivani hodne, ze se vzdelani Jednoty nechali syesti temi zlYmi mytlenkami a nyni si nevzajem tkodi a se zleheuji.

Zda se mi, to br. Steiner jest vice svehlavY net by mel bYti, die obvineni tediteli, cot on sam uzna., to mu utkodilo. Jedno potekadlo pravi, ae Ceho je moc, vtecko tkodi; tedy vteho se ma utivat jen do jiste miry a ne vice. Svehlavost u eloveka do jiste miry jest dobra, neb ona mnohdy vykond dobro, ktere by nevykonal jikterY svehlavosti nema. Br. St. svou svehlavostu vykonal hodne dobra pied east-bernardskYm sjezdem pro Jednotu, to by meli ni pamatovat.

Mej nahled jest, aby to cele nedorozumeni bylo vytizeno smirnou cestou a sice: Aby br. St. ze sve svehlavosti upustil na miru pravou a vtem utiteenou, a tak vtdy jednal se souhlasem vtech spolupracujicich etednikil, a ti teditele, kteti maji v srdcich s ysich zlobu proti br. St., ji z nich svou dobrou vuli vypudili a nechali tam vejiti pravY bratrskY smir a shovivavost. A s temi pocity se setli, podali si pravice a deli si po ptipacle i po hubiece a slibili si navzajem, ze budou nadale svorne pracovati pro dobro Jednoty a to se jit nikdy vice nenechaji svesti temi zlYmi mytlenkami ku zleheovani jeden druMho. To by byla vetti Cest i pro Jednotu, kdyby ten spor se tak vytidil. Proto by men vtichni br. a sest. takove mytlenky mit a ty, by pak pesobily na ten smir, a me volani by nebylo volajiciho na ,poutti, ale se uskuteenilo. Pt ejeme \TMchni zdar tomuto smiru C. V. Adamek.

V San Angelo, Texas.

Oznamujeme elenum tadu Tomas Masaryk Cis. 160. SPJST. a spolku Pokrok Flats Cis. 25.

RVOS., le my etednici vYte jmenovaneho spolku jsme se usnesli odlotit scheze na misto tteti nedeli, na Ctvrtou nedeli t. m., totit na 27. zati odpoledne. Schtze jsou o tYden pozdeji proto, aby Clenum obou spolku byla dana ptiletitost, kteti si budou ptat jit na Rowena na Ctvrtou nedeli t. m., bude tam ptednatka na ktere promluvi pp. rev. J. R. Vilt a rev. Jos. Klobouk.

Tedy prosim, pamatujte na tteti nedeli odpoledne na Rowena — ptednatka SA C• ' T. Na etvrtou nedeli odpoledne 27. zati scheze SPJST. a 1 hod. a schtze RVOS. a 3 hod.

Jest tadoucno, aby se elenove obou spolku dostavili v poetu co nejvettim.

S pozdravem, W. J. Drgae,

VESTNiK Houston, Texas.

Bratti a sestry! — Nemate jit z toho boleni hlavy? Jake mame pomery, dim vice se nam kniha otvira, tim vetti tma pted oeima. Hned na, zaeatku revoluce pted nekolika roky se mne nelibilo dopisovani po tetiekach a strYcich 0 vecech o kterYch se jednalo, pettily celku, a pokraduje se s tim dale. Pro( se nejde ptimo tam, kde to Patti? Prod se obchazi pa strane? Co je to za politika? Ja netli bych byla takova, rabych si zalezla nekam do koutku, aby o mne nikdo nevedel. Takova hlava, ktera tekne, ze Beh vi jak to dopadne, je slaba a bidna., stale chodi v nejakYch zahadach, se nemete vetit, ale je doufam, to mame mezi sebou vettinu rozumnYch lidi a budou tivatovat a uznaji, ze je to vice jako klepateni.

Spanhelova.

S pozdravem, V tad Mor. Orlice, Cis. 145., Penelope, Texas.

Nat tad potadal schezi a svaeinu 6. t. m. Meli jsme ptitomni hosty at z Iowa, br. Sesulku a br. 8umberu od t. C. 6. a men jsme se dobte a odbyli jsme to po bratrsku.

Ohledne tadosti teditele zaujali jsme vyelcavaci stanovisko, bysme slyteli obe strany.

Take byl u nas ptijat navrh, aby se tr. teditele podepsali na jejich obtaloby — jinak ma to bYt poloteno na still. Talc se to zda skoro jako anony,mni jen "teditele S.P.J.S.T." Br. i Steiner se podepsali jmenem a ne jen "pokladnik" a "pravni radce" S.P.J.S.T. Vtichni Cleni tedu jsou tadani, by se dostavili do schtze 1. nedeli v kijnu, kdy tu zalektost ukoneime — to ut bude nej yytti Cas. Lud. Vanduch, taj.

S br. pozdravem, V Dallas, Texas.

Bratti a sestry!

Tyto moje tadky jsou trochu opozdene, ale ptitla zase starost a talc nebylo nalady do psani.

Do Dallas a okoli! Za Henske kroutky yam srdeene dekuji za vase dary na bazar, za yeti ptitomnost, za vase odkoupeni veal na bazar ptinesenYch. Velice dobte se nam pracovalo, I my zde v Dallas se stale ueime. Vtechny odbory se zhostily syYch etacie ku spokojenosti eelku. Vydani bylo velmi male, ptijem distY ptes $600. Nebyla velka navtteva, ale katdy utratil co nejvice mohl a bylo jich nekolik co nemohli ptijit, ale za sebe poslali. A ti, kteti nedali ani maji taky asi svilj devod k tomu, nezazlivejme tadnemu, katclY z nas ma kus sveho trapeni. My co jsme pti bazaru pomahali, jsme spokojeni a vam Vtem jests jednou vtele dekujeme.

Sest. Zazvorkove, pile, ze jsem v loni nemohla pracovat. Jest tornu vice jak rok co net tad.aek ad nas odetel, rok jeho nemoci, kdyby me byla nektera kartatka tekla, co vte v tech dvou rokach se moji rodine stane, neuvetila bych ji.

Dnes je to protite a piece jette neni vte, neb po odchodu meho mute se to na nas zrovna sesypalo. Hoti oba onemocneli, ten stark to jette prodelava, neb prave leti v nemocnici po operaci. Jejich deti tri sly z jedne nemoci do druhe, at i dcerka byla tYden v nemocnici. Tak to jsem po nekolik mesice jezdila 3 mile na jednu stranu, tti mile na druhou, od jednoho domu myth sync k druhemu. Starost o °bawd a pak opravu majetku. Vte by bylo 0. K., jen kdyby nebylo tohoto: Our lips cannot tell how we miss him, Our hearts eannost tell what to say, God alone knows how we miss him, In a home that is lonesome today.

V nedeli jsme meli v tade .schezi a vette mne bratti teditele a vy ye HI. Utadovne, to kdyby jste tam byli ptitomni, ja bych vain byla vynadale hezky po sestersky. Perete se jako koelca s psem a konec koncu jsou to veci, ktere se daji docela dobte vytidit, jen trochu toho "ja" ubrat. Mnozi z vas jsou natimi spolkovYmi tell, zname se osobne, nikdy jsme si a najednou mame soud a mame soudit, rozhodovat mezi vami. Nee jsme meli ten sjezd, nas ti delegati tam byli vyslani, nas teditele zvoleni, ku vteobecne vYpomoci jeden druhemu.

Kdyt ptitla prvni zminka o teditelich, zesnuly mut povidal: Ennitti chytraci to mini dobke, ale nebude to pracovat. Lepti by bylo dot

Strana 5 do Madovny piny poet fitednike, at' katdY svou preci heed tam vykona, ustanovit jednoho teditele s tipomocnou silou pojitt'ovani, ten teditel by si hledel jen elenstva nove ziskaneho a daval pozor na vas organisatory a Casein vain ptijel pomoci. Dva, tti deverniky za vtechny eleny, s pravem seeastnit se etvrtletnich schezi, a pracovalo by to dcbte. Daji-li se tam teditele, na to jen hodil rukou. Pti podobnYch proroctvich jsem mu nekdy odporovala, ale piltla doba kdy jsem same piltla se slovy: Tati, tys mel tenkrat pravdu! Dnes bych mu to tot tak tekla. A vy bratti, kteti stale ve vatich dopisech chytate chyby, jednou toho, podruhe jineho, ptestarite, lijete jen olej do ohne. Vy jste to rozrYpali a nyni se to neda zahazet.

Juline Rosemary Mikeska, pane pItet, nedej se nikYm zastratit. Ja dopisuji do oeskYch lista ut 35 let. Za tu dobu jsem dostala mnoho peknYch dopisu od etenatil nejen obyeejnYch, ale i vzdelanYch, jeden at ze statu Pennsylvania, z university od profesora. Main je schovane. Jen jeden dopis nepodepsanY jsem dostala, aC ani to dopis nebyl, ale svatY Valentin, a to v dobe kdy jsem byla z to velke prate spolkove pryd. Hadala jsem, komu jsem stoupla na kuti oko, ale nevzpomela jsem. Ten Valentin byla pane, damieka. Ja sice nejsem tadna kraska, ale to se me docela libila, velke oei mela, ty moje se rally ptiviraji, zahnutY nosanek, mej je rovny, tadnY doktor mne na nej nemete brYle ptipasovat, sotva fekne 0. K., ut jedou na samou tpi(ku nosu, hezke moderni drapky mela, moje jsou jako vylamana pilka od drbani v zahradce a slepieniku. Docela se me zamlouval i ten vertidek, katclemu jsem se tim chvalila.

Ve spolku, v kroutku a ten jsem si zatla do hradu "Zmrzlina" k Matence Rendlove. Koukne se na to a povida: docela hezke je to, he ano? kyvuji a ona zase: A vi t. co, Ondrittkova, schovej si to, motile., he easem vynajdet, kdo ti to poslal. Obrazek jsem neschovala, ale obalku ano. Ptitly vanoce, nesu z potty nekolilc dopisu, prohlitim odkud a hle, zde je cosh znameho, honem hleclam schovanou obalku, ptirovnayam, shoduje se to, ptijdou moji lids, znovu pkirovnavame a tekli jsme si: hm, hm.

Tedy, Juline Rosemary taky schovej, motna ptijde doba, ze poznat kdo Ti dnes Na bazaru jsem se ptivitala s mnoha rnYmi dobrYmi spolkovYmi ptateli. Dekuji yam, budu-li jen trochu moci, zase budu psat a ye sve prici spolkove vypomohu.

Do Floridy ptijmete pozdrav i vase inila rodine. Pozdravuji vtechny etenate nateho mileho Vestniku.

Ant. Ondretkove..

V Do Rosenberg a okoli!

Upozorneni vtem dentin a elenkam tadu Rosenberg, eis. 108. SPJST. Ve schevi, jet se bude konat tteti nedeli v zati, bude deletite jednani, tYkajici se dobra nati Jednoty. ttednici by si ptaii, aby scheze byla hojne navttivena, co by vtecko rozhodovani nepadlo na same ittedniky.

Vine. Abschneider, taj.

V Omluva a nekolik Cteni bratti a sestry!

V poslednim dopisu jsem psal, to nett feditele natidili neuvetejriovat ye Vestniku zaletitost, jet ce tYee obtaloby fitednika HI. Ut. 2e se ten nemohu milit, to se neda popfit a mohlo se to podatit tentokrat, mohl jsem psat "Z jisteho pramene jest zakazfino". Ani neni divu, ze jsem to uvalil na sbor teditele, kdyt jejich 'Atka dela na misto potadku, nepotadek v nazi HI. 'Of. To, co se dnes deje, se nedelo co stave nate Jednota.

Mem dotaz: Z jakeho pramene ptitel za.kaz dtiv net elenstvo a obtalobe vedelo?

Dle meho nahledu musel byt pramen Livedomen, co jest na tests.

Wailed tadu 142. jest zdravY, ale jsem si jist, ze se neda provost, neb referendum se neosvedeuje, neteenost mnoha tech'', Jen inimotadny sjezd mute tuto valnou zaletitost urovnat, talc na to hledi John Holeeek.

V Slava mirumilovnym, kteti hriev svuj ptemeDante. haji.

Strana 6

VSSTNIE

RESOLUCE. My, elenove tadu Karel Jonat els. 28. v East Barnard, Tex., shomatdeni ye sve pravidelne schazi dne 13. zati 1942, vyslechli jsme pozorne obialobu podanou bratry tediteli proti bratru pokladniku Hi. tt. a obhajobu bratra pokladnika, a take ptitetujici okolnosti podane bratrem pravnim radcem vuei obtalovanemu, a rozhodli jsme onu nemilou vec s yYtni hlasy die nagi nejlepti vedomosti a schopnosti.

Nyni po zrale avaze davame pokyn bratram tediteltim, kdyt jit poeal distit Hl. Ut., aby take provedli distku ve sboru teditela. Na ge stanovy natizuji, to kaidY den kterY chce bYt tednikem Hl. Ur, musi bYt americkYrn obeanem (zajiste to se to vztahuje i na teditele). Co via stne znamend byt obdanem americkYm? Zajste to nejenom aby mohi jit k volbam, tim se u nas take vyrozumiva, to atednik v nati Hi. Ut. musi bYt hoden a bYt vzorem nam ytem co atednik nas' Jednoty. Jak se to vyjima kdyt Clete v dasopise, to ta osoba ktera zastava Utad v nati Hl. U., nekona, svou obeanskou povinnost jak se na neho patti jit po nekolitc let, tteba jest to jen gkolni daft a podobne, nesouhlasi to se slovy "v mladeti jest nate budoucnosr.

Usneseno, by bratr ptedseda sboru teditela potadal elena sooru, kterY se citi vinen, by tento podal svoji resignaci.

V daltim jednani byly probirany razne nesrovnalosti podavane nam v posledni dobe v nagem Vestniku. Ve Vestniku ze dne 5. srpna na ptedni strance byla uvetejnena vkzva k elenstvu natich tacit, aby se dostavili do sve schaze v poCtu nejhojnejtim a_vyslechli doporueeni bratra teditela atd. V teto zprave jest zaroveri upozorneni, aby v teto veci taden do Vestniku po 90 dne nepsal, to to bratr redaktor neuvetejni. Bratti teditele se site pod onu zpravu nepodepsali, ale bratr redaktor v jeho avahach v tom samem eisle Vestniku v elanku "0 nas a pro nas" to potvrzuje, to ten zakaz udinili bratti teditele.

Jake ale bylo nate ptekvapeni, kdyt v resoluci podane tadem Cis. 135. br. redaktor v jeho poznamkach v teto resoluci pise,ze onen zakaz psat do Vestniku o to nemile veci udinil tiskovY vYbor? Doufame, to nam bude vysvetleno, kdo si to pravo vzal zakazovat elenstvu psat do Vestniku o zalektostech nati Jednoty. Byli to bratti teditele, nebo tiskovY vYbor, anebo nekdo jink?

Jestli elenstvo nebude smit vymenovat sve nazory ye svem organu, piijde s tim do jinYch easopisa. Mame v Texasu pet nedvislYch dasopist a jejich redaktoti mileradi popteji misto syYm odberateliim k slutnemu vymeriovani syYch nazora a vecne kritice.

A pak se dozvi o to nechutne diktatute, "kterou nekdo chce zavadeti v na gi Jednote", a to lido kterYm po nagi Jednote nic neni. 6elenstvo nag. Jednoty se de. vest, av gak ne hnat diktaturou.

Dale, tadem Karel Jonas Cis. 28. se odsuzuje odepfeni uvetejnit dopis bratra John GajevskYho ve Vestniku redaktorem. Olenstvo vyslechlo onen dopis, kde neni nic zavadneho, co by se ptidilo slugnosti.

Za tad Karel Jonat 'Cis. 28.

Chas. Keprta, pteds.

John Holedek, taj.

Pozn. red.: Redaktor neodeptel uvetejnit pis br. Gajevskeho nYbrt ho pottovnim listkem tadal, aby jistou east — za nit nechtel ptevziti odpovednost — mohl pozmenit — jinak to by musel celY dopis ptedat T. V. k rozhodnuti. Br. GajevskY tadal o vraceni dopisu, aby ho sam.upravil, cot se stalo.

Vbojieh v Rusku.

Londyn. (ONA.) — Pap&Z Pius XIII. ptijal pted nedavnem yYznamnou osobnost, naV gteynika z neutralniho statu. S uzriahitn se o chrabrosti ruskeho vojaka, a o martalu Timogenkovi tekl, to jeho dinnost je "velmi adinna".

Omotnostech okamtiteho miru se papet za celeho rozhovoru nezminil ani jednou. Zdaraznil, to plipisuje velkY NrYznam spolupraci katolika s protestanty a eleny ostatnich naboienskYch ales.

ZA BR. ANTONEM BUZKEM. Penelope, Texas.

Spolubratr Anton Buzek odetel na vednost ye sttedu 9. zati, podlehnuv delti chorobe a pochovan byl za hojne itdasti spolubratra a osadnika v patek dopoledne na Narodnim htbitove u Penelope. Zesnuly bratr narodil se 1. dervence 1878 ve Frenttate na Morave a do Texasu ptijel roku 1903 ptimo do Waco, kde se za rok otenil se sleenou Marl 8rubatovou a kde ptebkvali po 12 rokt. Na to se ptestehovali mantele Ant. Buzkovi do Penelope, kde bydleli at dopo= sud. OdetlY bratr Buzek byl dobrak povahou, podnikavY a tetrnY. Nikomu veclomky neublitil, spoledenskY sbehlY rad ptettasal svetovou politiku a jette rad gi vzpominal vojandiny za cisate Frantitka II. — sloutil u pevnostniho delostkelectva ye Lvove v Hanel, ktere, po svetove valce byla ptipojena k Polsku Posledni roky stetoval si na zaduchu, ledil se net choroba se neleptila naopak hortila. Zanechava, to zarmoucenou mantelku a vzdalenejti ptibuzenstvo. Budit mu zeme lehka. Ovdovele pani Buzkove vyslovujeme uptimnou kondolenci.

Zpravodaj.

V Barber, Ark. Ctena redakce Vestnik!

Vypravil jsem se zas vas tam obtelovat paru taclky. Ptedne chci opravit omyl, jen se stal v mojim poslednim dopisu ohledne jmena, jen jsem udal ye elanku z Casopisu Progressive Farmer, mei° stati panove Aug. Haidutek a senator L. J. 8ulak. Misto senatora L. J. 8ulak tam stalo Legikar. Jak se to stalo nevim, neb jmeno Lekkar mi ani na mysl neptitlo. Tehdy jsem podotkl, prod onen elanek s terni podobenkami main uschovany a zarovenri zdelil, to main vice obrazka jak z eeskYch tak anglickYch dasopisa po ruce, to se nekdy o nich zminim ye Vestniku.

Nu& zde nektere uvadim: Denik Southwest American, vychazejici ye Fort Smith, Ark., ptinati obraz Dr. Eduarda Benege pod ohlavenim "Czechs Former president and Mrs. Benes in London". TY't dasopis ptinati obraz Masarykove kolleje v Praze, kde bylo 12 studenta odpraveno. Dale "Viscount Runciman and Lady Runciman in Prague". Douglas G. Corrigan, ktery si spletl cestu a zaletel pies mote do Irska, kde jest ptivitan vyslancem SpojenYch Statil Joseph P. Kennedym. Ignac Jan Paderewski, zbotriovank polskY pianista a jeho sestra Antonie Wilkonska, ptibyl do New Yorku v den jeho 80. narozenin. Dale ptinati obraz mantela Frank BarbotikovYch v Russellville, Ark., jen byl vzat v den jejich zlate svatby.

Barbotikovi sem ptitli z FrYdkuv Texasu pted 30 roky a Usadili se mezi Russellville a Dardanelle, Ark. Maji velkou farmu, ktera se tahne at ptes teku Arkansas. Jit jsem tarn udelal dye navgtevy. Obraz Harry R. Pelikana, jeho mantelky a dvou ditek, kterY psal presidentovi, prod jest rad to jest Ameridanem. On jest Cech, ale jeho mantelka jest Amerieanka. Jeho dopis presidentovi jsem dell v nekolika novinach, ter ye Vestniku v anglicke stati, ale jeho jmeno nebylo nikde udano, at v Casopisu Grit. Mam jests jine jet neuvadim, totit z novin anglickYch. Z i:eskVch uvedu pouze jeden a to z Vestniku, obraz delegate spolku SPJST., jen byl vzat ve sjezdu v Taylor, Tex. Pti prvnim pohledu na onen obraz byla rozlug tena moje otazka, kterou jsem si tak Casto kladl, ze 'dim to jest, ze nas eesky narod jest tak ponitovan a odstrkovan. Pohled na onen obraz mi to vysvetlil, to jsme tomu sami vinni, kde vettina delegatti byla pro anglickou stat' do Vestniku, ze.jsme si nedovedli ten gtit orga-nu . Vestniku zachovat celY deskY, za toto nese • vinu celY spolek: 2e jsme v Americe, tak se musime ptizpasobit:teto zemi, to nam nebrani, abychom svoje povinosti k na gi tedi a narodnosti, vlastenectvi zanedbavali. Mladti generace stejne dovede ovladat tee anglickou, kdetto nase tee se zanedbava, cot" eini, ze mnozi jsou k ni lhostejni. Mam uschovank vYstkitek z jisteho dasopisu, kdet stoji: Ptepinena, vytti gkola.

Jest to opravdu smutne, to v meste (Hallettsvile, Tex.), kde je tolik natincti dosti vlivnYch, na vySli Akole se neuei jazyku deskernu Nemei maji jazyk nemeekY, ad naginei tvoti vetAinu.

Ve sttedu, dne 16. zail 1942.

Netegilo by vas to, kdyby nate ditky neptitly do rozpakt, kdyby dovedly spravne Cesky ye spoleenosti natinca a spravne anglicky ye spoleenosti Ameridanti?

Natal. byli pro anglickou stat' ye Vestniku, to tim ziskame Amerieany do spolku za eleny.

Takovy dava ptednost tomu dolaru pted vlastenectvim. 2e si tim ziskame vatnost u Ameridana? PravY American by nee° takoveho neudelal, a vidi-li nektereho z jineho naroda se ponitovat k vuli vatnosti, tak ho ponite, misto aby si ho vatil. Jsem zde 40 mkt mezi Ameridany a za ten Cas jsem se neodchYlil od me narodnosti, vtdy se ji zastavam a povinosti jako obean Spoj. Statti americkYch vtdy pinim snad lope net mnohY ten stoprocentni American.

Pan I. J. Gallia, Houston, Tex., pie ve Vestniku ze dne 5. srpna: Jak vidime, to ta na ge omladina pite, I am tech, but can't read tech, atd. Tedy vidime, jak jsem dam° ptedpovedel, to ptitti generace splynou s anglickYm narodem v fedi i amerikanismem. Pan Gallia nekolikrat podotkl v jeho dopisech do Vestniku, jak pracoval pro nati Jednotu, za kterout praci zaslouti uznani, ale nikdy se nezminil to by byl pracoval pro na g' deskY narod, pro udrteni flak te6i. Jak ptitla anglietina do Vestniku byl on prvni, kterY ptispel dlouhYm dopisem do one east anglicke. On nabadal k tisknuti nejakeho pamatniku, ale v teei anglicke. Dal navrh na zaloteni anglickeho tYdeniku a tak seznamovati mladou generaci o deskYch dejinach, o velkYch a slavnych mutich deskYch. Motna to by to nektere zajimalo, ale mnohY by se divil, to prod jeho ptedkove se tak vlatne k jeho narodu zachovali a pomalu by se ztracel zajem o nag deskY narod. Chceme-li mlade generaci timto zgasobem o nagem narodu nee° vychvalovat, hled'me sami nee° dokazat a pak poukazovat na nekoho jineho.

Jestli tam potadate slavnosti, mate vYborne tedniky, kteti vas plamennYmi teerni unit' o natem narodu a vlastenectvi, o natich slavnYch mutich, avtak tadny se nesnati vas nadchnouti pro udrteni a podporovani fla' matentiny na obecnYch tkolach. Sam prof. Midek, vami tak chvalenk, pry radeji mluvi anglicky ye spoleCnosti a anglicky odpovida, je-li tazan v feel desks. Toto jsem slytel za moji navttevy v Texas minuleho listopadu. Nechtel jsem tomu vela, ale jest pry to pravda.

S pozdravem v gem ptatelam, znamYm a etoucim Vestnik znamenam se vat znamY, Jan Beran.

V Mar'S'al Mannerheim odstoupi?

LondYn. (ONA.) — Agentura ONA. se dovida, to hlavni velitel finske armady, G. Mannerheim, v nejblitti dobe odstoupi. Na jeho misto nastoupi tef generalniho ttabu K. L. Oesch, jent se zasloutil o pomernou nedinnost finskeho vojska ye valce proti Rusku. Oesch pfesvedeil po delgich pratazich nemeckY generalni stab, ze boje na severni east fronty jsou zbytedne, dokud se Nemcam nepodati prorazit na jihu, a tak zptisobil ternet apine zastaveni einnosti v asecich, kde jsou fin gti yojaci Margalu Mannerheimovi je 75 let a je velitelem armady jen podle jmena. Jemu ptipisuje finskY narod vinu za zatateni zeme do valky proti Rusku v derynu 1940. Jeho odstoupeni by mohlo ponekud napravit posici Finska v oeich Spojenca a ptispet k postaveni zeme po valce. Oeekava se, to general Oesch ye funkci vrchniho velitele armady udrti na fronts dnetni sta y, t. j. nedinnost, dokud Finsko neuzavte s Ruskem General Oesch je tvkca.rskeho pavodu.

SrbskY ministr o svem Curych. (ONA.) — Olen zradcovske srbske vlady generala Nediee, ministr Jonid, napsal:do belehradskeho listu Srpski Narod dlanek r o sympatiich srbskeho lidu. Stetuje si zde, te se Srbove s nadeji obraceji k Sovetskemu Svazu a SpojenYm Statam. Pik: "Tito lids se ze zadatku ptatelili s Anglii, pak s komunisty a nyni s Amerikou. Jejich odstraneni bude obtitne, protote svou Cinnost chytte maskuji a jsou navzajem poutani svazky. rodinnYmi a spole4nYini zajmy."

Ve stfedu, dne 16. WI 1942.

FaYetteVille, Texas, 14. tali 1942.

Cteni broth a sestry:— Hlavni Utadovna nechala pkipravit a ma na sklade, na prodej mistnim fachim, zasobu krasnYch destnYch listin (Honor Rolls) pro seznam elent nag Jednoty ye vojenske neb namotnicke slutbe na g vlasti.

Listiny tyto nesou jmeno nag Jednoty a jmeno a eislo mistniho tadu a prodavaji se po 75 cent kus, potitou vyplacene.

Zagete Vasi objednosku na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

V -' Dallas, Texas.

Ctena redakce! — Po dlonhern odloueeni nas teskYch takt dallaske 'Ceske tikoly opet jsme dostali pfiletitost sejit se a to s pfieinenim pi. Boteny Valeikove, ktera nas deti sezvala a chce nas naudit divadlo pod nazvem "Podle slov pana presidenta". Tak my deti jsme tomu rady, te se zase eesky nem ptiueime a nenechame co trmime spat. Divadlo je mot zajimave a pane, tak vas jmenem nas vkch deti a pi. Valeikove, ktera tolik prate nam venuje, zvu na to divadlo z Ennis, Fort Worth a vSechny z Dallas. Divadlo * sehrano bude v Sokolovne etvrtou nedeli v zati, tact 27. tento mesic. Ostatni podrobnosti yam jiste nekdo zdeli. Zustavam s pozdravem na Helen Slovatkova. ftechny, V Usnekni fadu Elmaton, cis. 148. :tad Elmaton Ms. 148. se usnesi v pravidelne schtzi, odbYvane dne 6. zati 1942, potadati HI. frfadovnu SPJST., aby vYsledek volby "ma-li bYt br. Steiner zbaven fitadu pokladnika" byl uvefejnen ve Vestniku s udanim poetu hlasit jak pro tak i proti, a to od katcleho tadu zvlatit'.

Tim se pfedejde velikemu podezteni, kdyt katdY Glen uvidi vYsledek volby od sveho tadu.

Za fad Elmaton, cis. 1 Frank Vrana, pfedseda.

Frank Hlotek ml., tajemnik.

V Rozpoeet mesta Krupiny.

Curych. (ONA.) — VYsledky tak zvaneho "noveho taclu" na Slovensku jsou patrny na pfiklad v rozpodtu mesta Krupiny, jen byl otiSten v bratislayskem Slovaku.

V rozpoetu je uvedena polotka 100,000 korun na stavbu socialniho domu, jen bude sloutit jako klubovna Hlinkovy gardy, kdetto na podporu chudYch je urCeno pouze 76,565 korun.

Deficit ma bYt, kryt zvYtienim dane z einte o 120 procent a zvYknim vkch ostatnich dani o 350 procent.

Rozpodet mesta Krupiny je pozorovateli hospodetske situace na Slovensku duletitejtii net honosne zpravy Slovenska narodni banky a jinych bratislayskYch instituci.

V Je mnoho shnileho ve state nemecketn.

Bern. (ONA). — Z Nemecka se dostaly do zahraniCI d ye zarueene zpravy o korupci vysoko posta,venYch nacistickYch einitelt a o tpinem rozvratu v nemeckem soudnictvi. tasopis Bodensee Rundschau cituje z fedi nemeckeho gauleitera Roberta Wagnera pied nacistickYmi tfedniky v Mannheimu tato slova: "Vtdcove, ktefi nevykazuji pattienou sebekazeri, budou odstraneni". Ve snaze umirnit hnev nemeckeho lidu nad korupci mezi nacistickYmi tfedniky fekl, to "od obydejnSrch obyvatela se nebude tadat vice net od vudcu, bude-li tfeba jege vettich obeti, mu g bYt vadcove strany prvni, kdo je udini". Nemecka vlada pokraauje v odstrarioyani psaneho zalona. Po jmenovani dr.

Qtty Georga Thieracka ministrem spravedlnovyga vytile,Sla; podle nit velkY podet talobca nebude ptiputen k soudu, ale bude sve sta.nosti pfedkladat administrativnim tfadtm k

VtSTNiK vytizeni, Pravnimi vecmi se budou napffitt zabYvat tfednici-byrokrate. Oznamuje se, te bude merle soudct. SoudeovskY talar budou nyni oblekat pouze muti se "silnou osobnosti", kteti budou — podle ttedniho oznameni — udrtovat "tesnY styk s Hitlerem". Adolf Hitler zaroveri dal Thierackovi pine moci k zatizeni "nutnych reforem", jak pie Frankfurter Zeitung, Thierack mu g v prvni fade zmenit "metodu vYcviku nerneckYch soudcil, radikalni sniteni poetu soudct a organisaci soudt".

V Zpravy z Jugoslavie.

Curych. (ONA,) — Zatim co ministerskY piedseda zracovske belehradske vlady, general Nedie, hrele prohlaSoval do rozhlasu, te dvanact mesict po svem prvnim provolani k srbskmu narodu mute ohlasit tspech sve vlady, znamovala Utedni komunike, te "za mesic dervenec tvotily srbske ztraty 3,000 mrtvych a 9,700 zranenYch v boji, a te po ystalecka skupina dvou set mutt, jet poSkozovala teleznice ve vYchodni Bosne, byla znidena." General Nadia potadal srbskY narod o podporu. Rekl, to jsou "povinni dikem nemeckYm idadtm" za jejich dinnost, jet pry umotnila Nedieove vlade zahajit znovuvYstaybu. Podle generala Nediee mail bYt Srbove Nerricilm vdedni za toto: Podle nemeckeho listu Miinchener Neueste Nachrichten natidila policie vSem nezamestnanym mutam mezi 17 a 45 lety, aby se pfihlasili a zapsali. Budou asi poslani na nucene prate. VSichni muti mezi 17 a 50 lety jsou povinni slutbou pri zasobova,ni dtivim. V meste Stem natidila aby vSechno obyvateistvo bylo v osm hodin weer doma. Podle listu Deutsche Zeitung in Kroatien byli v gehrii zalotni dastojnici jihoslovanske armady, kteri tiji v meste Ruma, povoIani k okamtitemu vYslechu u vojenskeho velitele mesta. V meste Zemuri vyhrotuji tiady vSemu pravoslavnemu obyvatelstvu deportaci odvetou za zabiti nemeckeho dustojnika a charvatskeho Utednika. Ve Vukovaru jsou vtechny osoby zadrtene na ulici mezi ptInoci a etvrtou hodinou ranni, ktere se nemohou vykazat legitimaci, povaovany za "bandity" a bez daltiho tizeni na miste zastkeleny. V Lublani zahajily italske Utady konfiskaci majetku vkch osob, jet opustily bez vysvetleni domov a jsou povatovany za vzboutence. Nernecke, srbske a chorvatske Casopisy ohlaSuji tyto nedavne popravy: Stara, Pazova, tfi popraveni; Karlovac, 15, a gtefanovad, 19. Utedni zpravy ptiznavaji obtite v Basile a Hercegovina, kde dinnost povstalct zasahuje dokonce do prabehu sklizne.

V 0 nemecke hospodarnosti.

Bern. (ONA.) Povest o nacistickem smyslu pro hospodarnost se fadi hned vedle viry o nemecke neporazitelnosti. Propaganda sice vyklada, jak se v Nemecku utiva katdeho rezaveho hfebiku a katde Apatky prachu, ale pravda je ponekud jina. V betinem lisle listu Deutscher Vilkswirth si statni rada Schmeer na ptiklad stetuje, te se v ceIem Nemecku zbyteene mrha papirem. Schmeer potadal nemeckY prtmysl, aby ihned zanechal "papirove valky" a spolupracoval s tstfednim nemeckYm skladem papiru. ,V NemeckSi- ministr spravedlnosti o zakonech.

Bern. (ONA.) — Existuje historka o setkani Americana se 8vS7carem. "Prot ma .litcarsko, vnitrozemni stat, ministerstvo namotnictvi?" ptal se American. Svycar mu odpovedel: "A prod ma Nemecko ministerstvo spravedlnosti?"

Podle slov noveho nemeckeho ministra spravedlnosti nepottebuje Nemecko ani ministerstvo, ani zakony. Adolf Hitler jmenoval dr. Otto Thieracka ministrem spravedlnosti a natidil mu, aby aplikoval zakony "nasilne". Podle teto smernice prohlasil dr. Thierack, te si nepteje, aby se nemeeti soudcove tidal psanYm Micanem, nYbrt aby pfihliteli v prvni fade k "nemeckemu smyslu pro spravedlnost".

V

KALENDAR 25. 'fijna. Bazar ye prospech vanodni nadilky elenum ye slutbe ujce Ea/11a potada. tad Jaromir Cis. 54., West, Tex.

&lma 7

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZ,"epsanY resolueni vYbor radu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton, projevujeme timto jrnenem faclu na g uptimne citenou soustrast portstale rodine, nad ztratou jejich milovane mantelky, maminky, sestry, statenky a, nag. mile spolusestry Veronika Kotrla, ktera dokoneila svoji pozemskou pout' dne 4. tali a 5. tali byla ulotena k vednemu odpodinku na Narodnirri hititove v Seaton za velke Aeast'. Zemkela ye stati 57 let. Zesnula bydlela v okresu Bell 22 let a byla dlouholetou Clenkyni nakho tadu a vtdy spravne konala svoje 'denske povinnosti. Vime, pozirstala rodMo, to jste velmi zarmouceni nad furirtim Va g milovane.

Avgak budit yam alespori dastednou ttechou, to my vgchni uptimne soucitime s vami ye vakm zarmutku. Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji a dest budit jeji pamatce. Dana v Seaton, Texas, dne 7. zati 1942.

Theodore Daria, John Chlapek, John Coufal, resoluCni vYbor.

V Vyvoz ukrajinskYch delnikii.

8tokholm. (ONA.) NemeckY gauleiter v okupovane Ukrajine Erich Koch uvetejnil v berlinskem deniku Voelkischer Beobachter pfehled dinnosti nemecke spravy v Ukrajine. S pYchou a hrdosti zde oznamuje, to statisice ukrajinskfch delnikt bylo odvezeno z Ukrajiny do prilmyslovYch podnikt v Nemecku. Koch ye svem elanku p •iznava, te nemecka sprava ma v Ukrajine potite s partyzany. Do Ukrajiny se hodi pouze Iide ktefi se "neobavaji obtitneho tivota". Nemecko pohlIzi na Ukrajinu jako na velmi chiletitou zasobarnu a je rozhodnuto pokradovat v "nasilnYch opattenich" dokud nedosaline tadouciho vYsledku.

Tiso a Slovenska. Obrana o samostatnosti Slovenska.

Curych. (ONA.) — President tak zvaneho slovenskeho statu, Msgr. Josef Tiso, promluvil u ptiletitosti otevfeni nova bratisla yske rozhlasoye stanice o slovenske samostatnosti. Uznal za vhodno zdtraznit, to slovenskY stat "je schopen samostatneho tivota", jakoby odpovedi na opadnY nazor Adolfa Hitlera a Vojtecha Tuky.

Tiso tekl, to Slovensko ma "historicity a kulturni narok na samostatnost". Toto pra y() pry Slovensko ziskalo "dosavadni konstruktivni praci a hrdinnYrn bojem s yYch vojalca po boku ostatnich naroda Evropy."

New York. (ONA.) K teto zprave Ize poznamenat, ze Tiso zfistava se s ykin nazorem o tivotaschopnosti Slovanska osamocen. Dosud podporovala jeho viru alespori Slovenska Liga ye SpojenYch Statech. Jeji pfedseda Jozef HuSek prave uvefejnil v scrantonske Slovenska 0brane prohlaSeni, v nemt pravi, te "sloveriskY narod neodvislost ani nepotiebuje, t. j. nebyla by v jeho zajmu, ale pottebuje jen zaruku nerukrieho narodniho a hospodafskeho rozvoje".

Je to v politicke koncepci Slovenska Ligy fipinY a zasadni obrat.

Samostatnost Slovenska, jit se Tiso tak zastava, ztraci HuSlovYm prohlaknim posledniho zastance v Americe.

Vycvik beloruske Nemecky. list Deutsche Zeitung in Ostland oznamuje, to byl zahajen vkcvik gedesati dostojnikt nova "beloruske bezpeenostni policie".

Nove ozbrojene teleso ma dohlitet na thrly v Bile Rusi, ktere jsou proti Nemcum, "i kdyi vystupuji pod politickou zasterkou."

ONA. V prvni fade se ma katdY pti zvuku poplaSne sireny chopit dtletitYch dokumentii, jako "dokladt o arijskem piivodu, pojistek a oddacich lista", a odebrat se do krytu,Krome techto papira si makaZdS7 frankfurtskY obean .yzit s sebou penize, drahokamy, Satstvo, lotni pradlo, pfibory a "potraviny na nekolik dni".

Pi ehled pi iijmu a vyclani za mesic srpen 1942.

V iTMRTNiM FONDU Bilance hotovosti z min. mesice Piijem od radii Splo.tky hypotek Splatky ptijdek certifikatil Splatky bondif (prodej) Slokne. splatka na hypoteku Vjrdelek v prodeji bondn Urok z hypotek tTrok z bonclu Urok z pfljeek certifikatil Najemne z majetku • Celkem VYDANI: Na turirti Na tmrti nedospel. dedic. firok Na ....mrti nedospel. dedic. iirok Majetek Hypoteky Ptijdky certifikatil Splacend piijdka v bance Splacen -tarok v bance na piljaku Rozlidne, na tidet bonclu (cestov.)

Vracenjr urok z hypotek Vracenjr fuck z rujeek cert.

Opravy atd. na majetku Cestovne, fleet majetku Pojigteni proti ohni fleet majetku Vracene umrtni poplatky

12,386.04 15,392.10 16,976.14 10,927.06 62,468.98 3.70 931.46 2,897.58 1,126.70 2,297.70 411.67 $125,819.13 5,850.90 20.23 20.23 3,392.30 4,810.82 10,102.00 20,000.00 108.89 1.45 73.80 61.86 19.82 10.60 3.75 51.87

$ 81,224.07 FOTOVOST V BANKACH HLAVNi RAD 1,224.06 Bilance hotovosti z min. mesice 1,343.15 Ptijem od tadn .25 Vracenjr exchange (nevyplac. pouk.) $ 2,587.46 Celkem VYDANi: 23.21 Telefon 146.00 Lekatske prohlidky 501.38 Potteby a vyclani v fitadovne 12.48 Express 6.75 Notat 85.40 Pottovne 60.00 Najemne z ntadovny 767.25 Slu2'ne fit•dnikil 307.00 Slu2ne, vjrpomoc v fitadovne 752.34 Vestnik i s poStovnjim 6,682 odber...

25.00 S. A. O. T. 862.68 Comm.

12.87 Exchange na poukazky 50.00 Dary 13.50 Schfize HOTOVOST (nedostava se) DETSKY ODBOR Bilance hotovosti z min. mesice • Ptijem od tacit Urok z bonclU Spkftka hypoteky Urok z hypoteky Urok z ptijeky certifikatu

Ve sttedu, dne 16. zati 1942.

VtSTNIK

Strana 8

$ 1,038.40 10,238.88 751.51 25.00 29.93 20.07 .65

$ 11,066.04 Celkem VYDANi: 34.67 Comm 13.00 Pnjeka cert.

43.54 Uspora a vracene nmrtni poplatky_ 1,000.00 Na timrti 430.20 Pojistk.a (endowment) HOTOVOST NEMOCENSKY ODBOR Bilance hotovosti z min. mesice PI ijem od radii

$ 9,544.63

Celkem VYDANI: Podpory HOTOVOST ODHADCI FOND Bilance hotovosti z min. mesice Ptijem, 2adosti o pujeky

$ 1,185.48

Celkern

$

147.98 1,037.50

$

226.35 959.13 717.88 30.00 747.88

VYDANt: Za odhady majetku

37.60

HOTOVOST 710.28 $ PREHLED MAJETKU JEDNOTY ijmrtniho f on du :Hotovost v bankach $ 81,224.07 Bondy 810,410.81 Hypoteky 1,973,350.51 658,271.75 Pujely certifikatfi 2,072.42 Pujeky, Coll. a osobni Podily 10.00 Metitko 10.00 180,749.86 Majetek Celkem Dluh nedospeljrm dedicam

$3,697,090.42 26,986.57

SOUHRN Hlavuiha fadu:Hotovost (nedostava se) Zafizeni v fitadovne U radii na S. A. C. T.

$3,670,103.85

SOUHRN Detskeho Odboru:Hotovost v bance Bondy Hypoteky Piijdky certifikatil

$

1,038.40 7.980.17 11,334.13 18,275.90 9,544.63 34,377.08 16,640.52 690.00

$ 61,252.23 SOUHRN Nemocenskeho Odboru:959.13 Hotovost v bance Odhadeiho fondu:710.28 Hotovost v bance 1,000.00 Auto 1,710.28 $ SOUHRN Rortlideni pulniky "Potteby a vydani v ufadovne" ye vjrkazu Hlavniho $ 2.50 500 lista papiru .25 Dirkovani papiru 3.00 Opis, povoleni (charter) 48.00 Carbon•vjr 1i31pir 30.00 Psaci papir 5.25 Abeceda,te 1.00 Datovniky 75.00 Psaci stroj 12.30 Pentle na psaci stroj 10.17 Papirove sktine 7.90 Dopisni kniha a pokovne 2.25 Rytina 7.50 Noty, pro hypoteky 14.50 500 dopist 2.50 250 hlasovacich listkii 6.75 750 obalek 2.85 Razitko (gumove) 99.42 12,945 listii pro pujeky certifikatii 21.50 Oprava Citaciho stroje 7.25 Voda a kanalizace 3.00 Led 21.00 Povoleni, vlastnictvi majetku .75 Pentle na Citaci stroj 3.00 Garage 75.76 Oprava kary, gas a olej 24.50 2 stoly, pro psaci stroje 11.48 Elekttina 2.00 2arovky, Souhrn S bratrskjim pozdravem,

$501.38 Edward L. Marek.

Dne 4. zati 1942.

V itid T. G. Masaryk, C. 160., San, Angelo, Texas.

Bratti a sestry, jak jste se dodetli v dopisu br. Joe Bubenika z Roweny, 2e tam budou tteti nedeli, dne 20. zati potadat posledni schtizi S. A.C.T. Oba nate spolky obdrkly pozvani a bude to od nas vtech pane, kdy2 se na ti eti nedeli dostavime do Roweny a pobavime se v krou2ku krajanskem. - Nate schtze, jak RVOS. tak SP JST., budou dle ptani vetkny Clenstva odlo2eny na Ctvrtou nedeli dne 27. zati, ptesne na jednu hodinu odpoledne.

Jeliko2 mnozi alenove nechti, aby tato schilze byla suchoparna, proto jsou elenkyne obou spolkou tadany, by donesly nejakj7 podklad pod srdce, aby se tak neklatilo, a po schtizi spoledne posvadime. Doneste co se de., my se uspokojime, a bude-li pane snad budeme mit beeku

htebiku osmi-penakti, a pak mame tam krasne Ceske rekordy a kdo si bude ptat mute si dat od podlahy. Na shledanou dtvrtou nedeli 27.!

Taky se chci zminit trochu ohledne nati tirody baviny zde na zapacle, ale prodavam jak jsem koupil. Obyeejne kdy2 s nekjun mluvite kolem to kralovny, ale pry je to bidne, vS'echno to spadlo, pilousi popichali, housenky se2raly.

Ale neni to jen zde, je to a2 na male vyjimky mezi natinci .po celem Texasu, abych se sprayne vyjadtil, podceriovani a natikani, ale potom tata jezdi do d2iny, bal za balem a konec honem, 2e pry je to lep81 nee jsme odekavali. doufam, ze jsem se ptibli2ne dobke kolem to nak firody vyjadtil.

Jak se doditame ye Vestniku, nektere tady dostavaji horke hlavy a 2adaji zvlakni sjezd a to k vuli nedorozumeni. Kratkjr proces dohodnouti se a bude klid a mir i bet sjezdu.

S br. pozdravem, Bedtich Socha.

V Rad Pokrok Siovanit, Cis. 31., Yoakum, Texas.

Po pealivem uvakni cele zalektosti ptednesene, ale nepodepsane sborem teditelti, bratrem August Kacitem a obhajoby bratra Frank B. Steinera, bylo natim kadem Usneseno, 2e jednani teditelt hned od zadatku jejich fitadovani a vilbec od prvni schfize konane timto sborem, nikdy nebylo a dosud neni americke, demokraticke, obchodni ani bratrske, a 2e hned od zaeatku oni •editele co celek a jejich ptedseda \Tubed, upottebili zpusob diktatorskji nejen vizc i sjezdem zvolenjrm UtedniMini, ale tee proti celemu Hlavnimu Radu a Jednote.

Proto2, adkoliv uznavame, 2e bratr Steiner byl v nekterjrch ptipadech chybnjr, nedivime se jemu ani ostatnim fitedniktm Hlavni Utadovny, 2e je jim nemo2no udelat zadostmeineni Ufadam do kterjrch b3li sjezdem zvoleni a divime se, 'te nas bratr ptedseda Hlavniho Eadu doposud nezakrodil tuto zale2itost a jednani vyrovnat a ukondit zpilsobem jemu vhodnjrm a jestli ne jinj7m, tak Jednotu dati do rukou davernika a nam starjrm dlenfim zachoval flak pojistne.

0 usnekni hlasovano ye schtizi konane dne 13. zati. 1942 a jednohlasne ptijato. Tajemniku urdeno, aby jeden opis byl poslan na br. Robert Cervenka, tajemnika sboru •editelii; jeden opis na br. Fr. B. Steinera; jeden opis aby byl zanesen do protokolu; a jeden opis aby byl zaslan na Vestnik k uvetejneni.

S. A. Brandl, mistopkedseda tadu Jokrok Slovana, Cis. 31., S.P.J.S.T. v Yoakum, Tex. Spravnjr opis: E. E. Bushek, tajemnik.

V Temple, Texas.

Mill je rnfij prvni dopis do Vestniku.

Je mne dvandst let a chodila jsem do 'Ceske S'koly po dye leta. Po obe leta vyadovala Ceskou 'Skolu pani Wm. 2abeikova. Ja jsem rada chodila do Ceske tkoly. Chodilo nas osmnact do teto 'Akoly a jsme se nautili mnoho. Naueili jsme se Cist, psat a zpivat. V patek veder dne 31. Cervence, kterjr byl posledni den nati Skoly, men jsme deskjr program v Seaton Star Hall.

Mam dva• bratrance, a jednu sesttenku na vojne: Pvt. Jerry J. Koval'', kterjr jest v Camp Bowie v Brownwood, Texas, Pfc James Hejl, kterjr jest ye Foster Field, Victoria, Texas a Second Lieut. Esther Hejl, ktera, jest okttovatelkou ve Fort Sam Houstoun, San Antonio, Texas. Pfeji si, aby se vSichni navratili domti zdravi.

Chci ptekvapit static:ky DaSkovi a Chlapkovi, jak umim psat Cesky.

Toto bude vSechno tentokrat, napiSi vice pc) druhe. Chlapc..i a deldata, co jste chodili do geske Skoly letos, take napiSte trochu desky do Vestniku.

Dorothy Oialapkova.

S pozdravem, V

Zmeny v belgicke zahraneni Londjm. (ONA.) - Z dobte informovamich kruht se oznamuje, 2e v nejblittich tjdnech dojde k npine rekonstrukci belgicke zahranidni vlady a k polokni novjr ch zakladti pro sirokou spolupraci mezi belgickSrmi politiky.

Ve stiedu, dne 16. zaii 1942.

J. SCHNEIDER:

VYKOUPEN! ROMAN "Pottebujete-li ptitele nebo bratra, pani Beto, dovolte, abych jim byl jd! Chci pro vas udelati vge, co je v me moci! Spolehejte na me zcela!", A dostal slovu. Veru nevedel, co by si byla poeala, kdyby byla musila postradati jeho ptispeni. Vgecko zatidil, celou starost s pohtbem ptevzal. Byla vgecka omamena, ze docela zapomnela objednat pro sebe smutedni gaty. Hartman potadal Ruzu, aby je pro ni opatfila. Beta vgecko pkijimala neteene.

Veeer po pohtbu sedeli Beta a Hartman sami proti sobe u stolu a Hartman hledal slova, aby ji iekl, ge nyni nemfite zastati v jejim dome.

Pies to se vgak rozhodl, te o torn zatim nebude jegte mluviti. Bylo by bYvalo krute ptenechati mladou term hned prvniho dne jejimu bezmeznemu zarmutku. Chtel poekati, at se jeji bolest ponekud uti gi a at opet nabude dugevni rovnovahy.

Celou noc probdel. Kam ted'? Dlouho by byl ostatne tak jako tak nebyl mohi zastati. Jeho Uspory byly spottebovany. A ted', kdyt byla pani Kellingove, mrtva, musil z Klazovic v zajmu Betiny, povesti. Hned kasne zrana zasedl ke stolu a napsal svemu bYvalemu kamaradu, kterY byl nyni teditelem velke pratske firmy. V dopise ho prosil, zda by mu mohi opattiti nejake misto.

Jit za tYden dogla odpoved', te by mohi dostati misto freetniho u tete firmy. Ted' legela budoucnost jasne pied nim. Flo jen o to, co tomu iekne Rata. Cekal dva dny, net ji sdelil sve rozhodnuti.

Neulekla se, jak se obeval.

"Pajdu ov gem s tebou", provila klidne. "Jig osm dni jsem pinolete,. Opat Bertram nas mate oddati."

Polibil ji vagnive a slibil, 'te v gechno zaiidi.

Beta mel slzy v odich, kdyt ji sdelil svfij zanier odstehovati se do Prahy. Tak rada by ho mela na Klazovicich. Nahlitela v gak, te to neni Raga kleeela v Hartmanove pokoji pied jednou zasuvkou a rovnala peelive jeho pradlo do velikeho kufru. I obleky tam zku gene ulotila.

Hartman prave vybehl po schodech a vstoupil do podkrovni svetnice. Rata na neho pohlitela s fismevem.

"Jsi se mnou spokojen, miladku?" pravila ukazujic na pinY kufr.

Pok/ekl vedle ni a ptitiskl viko, aby ji usnadnil uzameeni. Jejich ruce spodinuly na okamiik na sob& Zhavy rumenec ji polil, kdyt mu pohledla do oei. Takhle se na ni dosud nikdy nediva/.

Sklonil se nite a otooil k/idem dvakrat v zamku. Nepohledl jig vzharu, ale prsa se mu mocne dmula. Tetce oddychoval.

"Prosim te, Rut° — jdi! Nemohu jit!" vyrazil ze sebe.

Z jeho pohledu vyetla, co tim mini.

"Jdi!" prosil je gte jednou.

Pak uchopil jeji ruce a pokryl je polibky.

"Ptisaham ti, ze dosud ts adna gene, nespala v me naruei. Zadna dosud! Vetig mi?"

Pohledla k nernu vzharu.

"Ano!" tekla a hned potom polotila hlavu na jeho rame. Jeji page ho pevne objaly.

"Zitra, odjedu do Prahy, miladku, a najdu tarn pro nas byt", konej gil ji. "Nejpozdeji za pet dni jsem nazpatek. Opat nas musi tine oddati.

A pak Rago! Pak ... !"

Na chodbe se ozvaly Betiny kroky. Oba se ulekli, jako by byli ptistiteni pii nejakem zloeinu, jako by Beta znala to tajemstvi, te jeho krev vole, po Rate.

Tietiho dne po odjezdu Hartmanove se Rata koneene rozhodla, te se otci se vim ptizne..

Mug, jehog milovala, byl nyni mimo dosah jeho hnevu. Vybije se tedy jen na ni samotne. To ji dodavalo odvahy. A piece! Kdy g stala piede

V2STNiX dvekrni jeho pracovny, tiskla obe ruce k srdci.

Snad bude stati za nekolik minut pied temi dvetmi, prokleta a pro svou lasku vydedena.

Chtela se ho vSak pokusit dojmouti, pripomenouti mu maminku, kterou tolik miloval, chtela na kolenou prositi o slitovani pro sebe a pro sveho mule, kteremu naleti, chtela prositi: "I kdyi mi nemiitie g potehnati, neproklinej me alespoh. Vyded' me! Vlastnima rukama si budeme vydelavati. Jen sve srdce pkede mnou nezavirej!"

Kolena se pod ni chtela, kdy g vstoupila. Ale otec tu nebyl. Muka se tedy prodlou gila. Jen kdyby se alespori trochu mohla uklidniti. Bedrich ji prines1 poStu. Nekolik dopisa a denni listy.

Sahla po jednom z nich. Rozptyli se ponekud, net otec ptijde. My glenky se ji zmatene hnaly hlavou.

Telegraficka zprava byla vyti gtena v zahlavi listu tuenYmi literami.

Rata etla, klesla do leno gky a ztrnula. Pak kYvla a opet sedela bez pohnuti. Ruce tiskla pevne k telu. Divala se uptene na dvete.

Kdyt vstoupil otec, vstala a gla mu v irstrety.

Videl jeji zdegenST pohled.

"Videla jsi stragidlo, dernouSku?" pravil s Usinevem.

Pohligela na neho patrave a ustaviene.

"Primo do srdce jsi ho zasell . • . Primo do srdce. Ale ja, te neprozradim."

"Rilto!" zvolal zde gene a chtel ji obejmouti, /ed uhnula se mu.

"Ne! . . . Umyj si ruce. Je na nich dosud krev."

Zhrozil se. S'ahl po novinach legicich na zemi. Jeho oblieej zpopelavel. Telegram znel docela struene: "Baron Hartman byl dues v basnYch hodi'lath rannich v mestskYch sadech praiskYch neznamYm pachatelem zavraiden a oloupen."

"Dite! Dite!"

Chtel ji vziti za ruce, ukryla je v gak za zady.

'Raga! Ma uboha Rhgo!" narikal. Mug, jeho miluje, zavragden a oloupen!

"Skryj se!" Septala. "Pkijdou . pro tebe! ge to nemohl udelat nikdo jiny nee, ty!"

Jako rally palici na neho padala ta slova.

Ona ho poklada za pachatele! Vlastni dite v nem vidi vraha Hartmanova. Vtiskl ji do leno g give, vysvetlo--kyamluviInaskveonj val ji, te se mYli. ft ekl ji, 'te jit tYden nebyl nikde z Kamenice a vabec ani nevedel, te je Hartman v Praze. Vrtela jen hlavou.

"Skryj se, tati! Jdou pro tebe!"

Byl zoufalY. Prase vstoupil Rudolf. Vyktikla a pokougela se ukryti otce vlastnim teem. Pak naptahla ruce proti bratrovi a prosila: "Neberte ho s sebou! Prosim, ne!"

Rudolf byl nadmiru piekvapen. Harden mu tajne pokynul. Ptistoupil k ni a chtel ji obejmouti. Branila se rozeilene.

"Musig mu kabat zapnouti, nebo uvidi stopy krve na jeho kogili!"

V ptigtim okamtiku stal Rudolf u telefonu.

"Doktor Pelcl necht' ptijde! Je to nutne! .. .

Ptijd'te, prosim, co nejrychleji!" prosil, kdyg Pe/el sam ptistoupil k apaatu.

Rata sedela docela ti ge. Netikala jig nic, jen chvilemi si tie cosi pcividala pro sebe.

Za nal hodiny vstoupil doktor Pelcl do holly na Kamenici. Vzal si auto, je gto sam mel jen kone.

Jan z Hardenu mu snegne vysvetloval, co se deje. Lekat ItYval.

"Okamtita dugevni deprese! Zcela pochopitelne!"

"DobrY den, mile, sleono Rutz!" pravil srdedne.

Poznala ho, nebot' nahle kledela pied nim a objimala mu kolena.

"Zachrante metro mute! Vidyt' vykrvaci!"

Mekce jako matka ji hladil po vlasech.

"Ale zajiste! Zajiste! Jen se upokojte, sledno Into!"

Pozvedl ji a opatrne ji posadil zase do leno g geobecnYch otazek.-ky.Pajipoltnekoliv Divala se na neho rortrtite.

"Nemohu tici. Nevim, kdo to udelaI!" Jeji hledaly Uzkostlive otce, jako by ho prosily, aby se skryl v bezpedi.

Pelcl ptikYvl. Rata byla zmatenej gi, net se domnival. At' se ptal nae se ptal nedostal z ni odpoved'. Jeji mygleni bylo zcela vypineno vratdou. Kdyt se loudil, podaval ji ruku, ale nepodala mu sve.

"Nepodate mi ruku, sleeno z Hardenu?"

"Nemohu. Vykrvacel by!" Kkeebvite pkitiskla obe ruce k prshm.

Kdyg byl s Pelclem sam, chopil ho Jan z Hardenu kkeeovite za rame. Neptal se, jen jeho pohied prosil o lekatskY vYrok. Pelcl pokrdil rameny.

"811ena,?" vyrazil ze sebe Harden zoufale.

Pelcl ptikYvl. Negt'astny otec zavravoral.

"Netikejme gilena", minil doktor. "Povezme, thejdL ie e to nasilna piedstava". Pevne na neho poPan z Hardenu na neho ziral nechapave.

"Minim, te to nemusilo dojit tak daleko, pane z Hardenu. Ma jest pomsta, stoji v Pisme. lova ji nikdy nema brati sam do ruky!"

"Cog neni nadeje na vyledeni?"

Opet pokreeni ramen.

"Motna,! At' piljde Hartman!"

"Vgdyt' je piece mrtev!"

"Ovgem. Snad kdyby pied sebou spattila jeho mrtvolu, vyjasnilo by se ji vedomi leknutim."

"Ne", branil se nebohY otec zdegene,,"Nemohl bytce,, te h. se divati na utrpeni sveho neboheho di-

a

dosud na ne dival, pane z "Valyt' jste se Hardenu!"

Tvrde, necitelne dopadla ta rana. Jen zastenani bylo Pelclovi odpovedi.

"Myslite, te se jeji sta y mate jegte zhorgiti?" ptal se po chvili Harden namahave.

"Vyloueeno to neni. Pokud se neobjevi zlomyslnost, muaete ubotaeku ponechati donna. V opaenem ptipade bychom ji ov gem musili dati do sanatoria!"

Harden ho doprovazel at k vozu.

"Podivam se sem zase zitra!" pravil Pelcl, kdyt kladl nohu na stupatko. "Totit, jsem yam stale k disposici. Chcete-li, zastanu tu pies noc.

Nemohu vaak na veci nic zmenit, stejne jako vy."

Harden byl zcela zlomen. Kdy2 videl stati Rudolfa s Toneou, jejit oei byly platem opuchle, jako by mu nekdo ledovou rukou sahl na srdce.

Jak asi bolelo Ratu, kdyt videla atesti tech dvou lidi, zatim co ona musila mrznouti a trpeti vinou jeho odmitnuti! Videl ji v duchu pied sebou, jak tehdy po onech stra gnYch dnech vypravela, co vg ecko pro ni Hartman udinil a slygel jeji ostYchavou prosbu: "Da g mi potehnani, jest/ite ho miluji?" Tehdy pro ni nemel jine odpovedi, net tvrde: "Nikdy! Vim, te je chud", pravil dale. "Chci k nemu bYti uznalY. Jmenuj mi dastku jakkoli vysokou, dostane ji. Ale jeho jako syna ptivinouti k srdci? Ne! Musila bys voliti mezi mnou a jim, Ruto! Hartmanova aena by ptestala bYti mou dcerou!"

Neodpovedela. Jen nekolik teZkY- ch slz ji skanulo po tvatich. Od te doby se jft nikdy o nem nezminila. Ale jemu neuSlo, ge vnitfne trpi a v den Toneina zasnoubeni s Rudolfem ji zastihl v zimnI zahrade, hoice placici. NestUovala si, jeate den pied tim s nim hovofila o Toneine vYbave a denne se starala o domacnost. ATS'ecko se delo bez mrzutosti, jako by Kamenice nikdy nebyla bez velitelky.

A dues — dnes? Rfito, ma neboha, Ra go! Dobte, te Jessa odpodivo, tak hluboko pod zemi!

Kdyby se byla musila dotiti tohoto dne, jiste by se i ona byla zblaznila z litosti nad syYm ditetem. Cotpak je tak gpatnYm otcem? Jednomu diteti doptava vaechno gtesti a druhemu ne!

Nyni je mrtev ten mug, jehog calve ve jmenu jeho otce smrtelne nenavidel, jima opovrhoval a jeho2 nejvetaim dluZnikem se potom stal. Jak asi ho RtZa milovala! Bezmezne. A jak asi pro neho trpela!

Bedfich tine pfe gel mimo neho se zarudlSrma oeima. Negtesti domu bylo ne gtestim i pro neho.

Petapadesat let na Kamenici! Kdo vi, co to znamena? Mnoho radosti a mnoho utrpeni, slunne dni I boure. Ale to, co dne gek pfinesl, bylo nejstra§livejM, co zaZil. To byl konec pomsty mrtveho. A docela nevinnou bytost potrestal. Kdyt gel mimo domaci kapli, poktitoval se

strana "Pane, dej jim vednY klid a svetlo vedne necht' jim sviti!" geptal a znovu se pokfitoval.

Tonga eekala v chodbe na otce.

"Rudolf se domniva", pravila mdle, "nechce g -lisepotar ,byseHartmnovidsal destneho pohitu. Ne-li, postaral pr' by se o to sam. Riita za neho prositi nemilte!"

"Ano!" vyrazil ze sebe. "Chci dat jeho mrtvolu pkevezti sem!" fekla ti ge. "Kde ma byt pohiten, otee?"

"Dole ye vsi! Vedle meho otce! Rudolf at' vgecko zaridi. Ja nemohu!"

Polotil si ruku na "Jdi k Rtte", pravil po chvili. "Musim laSrt nekolik okamtikri o samote, Tondo!"

Tige se za nim zavtely dve •e domaci kaple.

Jako tpine zhroucenY, zlomenS7 mut, klesl na jedno z klekatek a zakryl si tval obema ruka:ma Ach! Keg. by mohl smazat v gechnu minulost! Znovu a znovu pozveda hlavu! Snad neni ani Rutin stra glivST osud konec kletby. Ma jegte jedno dite. Kdyby i to byla zkru geno! A Rudolf je syn Bohumiluv. I jeho mate zasahnouti blesk.

Jako tekuta krev vlevalo se slunce barevn'mi okny kaple. Oas a prostor zmizely pro Hardena. SmayS7, divei oblidej, lemovanY plaN17mi vrkoei, se sklonil jeho tvati. "Jendo, mam to radar liehotila se male, eervene, rista. Jako motYli tilko, tak ohebne a melee se houpalo v bocich tilko, vonici nevinnosti. "Me g me take trogku rad, Jendo?" A mezi to se misil smith ()taw a Bohumilily a zemfelYch bratfi.

To privabne divei poupe byla, Rrita. Ta druhe, Rri.ta, jedina sestra Janova a Bohumilova. Jeji obraz nevisel v sale pfedkil na Kamenici. Jen v tajne zasuvce sveho sekretafe mel uzamden malt na slonove kosti malovanY portret jeji. A vedle jeji postavy se tyeila jMa: gtih1S7, krasnY mug jako stvofenY k tomu, aby mamil divei srdeeka. To byl otec Jindiicha Hartmana. Ovdovel po desitimesienim mantelstvi s osifelSrm hogikem v naruei. Pohostinne se otevfely brany Kamenice otci a diteti, nebot' Hartman byl nejdrivernej gim pfitelem z mladi Jana Hardena. Ani ne po osmi tSrelnech sveho vdovstvi se uchazel o ruku osmnactilete Rriti. Start Harden nenamital nic proti napadnikovi, kladl vgak podminku, aby byla svatba at po uplynuti smutedniho roku. Rata, gtestim zatici mlada nevesta, zbotriovala sveho snoubence, nezapominala vgak ani na dite jeho a vzala ho'gika k sobe na Kamenici. 8testi obou milena bylo nevYslovne, avgak byli mladi a zapomneli se. Mueena ne ySTslovnm strachem, pfiznala se Mita svemu milenci, ge se citi matkou. Slibil, g.e ihned prljde k jejimu otci, aby urychlil sriatek. Ale Michal z Hardenu trval na sve podmince. Nasledoval ietez dni, pinYch utrpeni pro oba mlade lidi.

Gili v ustaviene tzkosti, g.e jednoho dne nebude jit motno utajiti Rutin sta y. Hartmanovi nezbylo nic jineho, net piiznati se jejimu otci k svemu poklesku.

V okamtitem navalu hnevu zast •elil Michal mute, kted poskvrnil lest jeho rodiny. Kulka zasahla Hartmana pfimo do srdce. Smrt nastala v nekolika vtekinach. Bylo to zde geni nad tim, co &inn, di vzrugeni nad einem mrtveho?

Michal Harden zesnul je gte tehot veeera, ranen byv mrtvici. Nic netu gici Rritena nag/a dye mrtvoly, kdy se druheho dne vratila z kratke testy. Tak nevS7slovne bylo jeji leknuti a jeji bolest, to jegte tehot dne porodila. Av gak matka i dite zemtely za nekolik hodin potom.

Jan z Hardenu se zachvel, kdy vzpomnel na ten den. Vide pied sebou bled', znetvotenY oblidej sve sestry, jak prosebne k nemu spinala obe ruce a prosila: "Odpust' mi, Jene, tys me vgdycky mel nejrad gi z bratru. Neoplacej malemu Jindrovi poklesek mrij a meho otce! Slituj se nad tim ditetem. Neni vinno tim, co jsme ueinili!"

Dojemne ho pak prosila, aby ji pfines1 k loti syna milovaneho mute, aby jej mohla jegte jednou pohladiti. On vgak byl tyrdV. "Neni jig. na Kamenici", iekl. "Je gte vdera jsem ho dal odvezti!"

Slygel jeji bolestny. vS7kfik: "Jene! Ja — 4 Bezvladne klesla do podugek. A za dva dni po-

Ve stfedu, dne 16. zafi 1942.

VIISTNiN torn ji pohtbili vedle otce do rodinne hrobky Hardenu.

Hartmanav majetek se dostal na buben. Nehospodatil dobfe. Maleho Jindry se ujali vzdaleni piibuzni. Sarni nebyli pfilig zamoini a pocit'ovali dite jako pfiteg. Opat Bertram byl spolutelem otce Jindry Hartmana ye Svatoriovicich i slitoval se nad bidou osifeleho ditete. Od osmeho do etrnacteho roku mel Jindra v klagtefe.

Kdyg dal Bohumil Harden sveho syna do klagterni tkoly, kladl podminku, aby Hartman z ristavu ode gel. Bertram s nim vedl urputnS7 boj.

Ale Harden zristal vitezem.

"Rozkfikne-li se", pravil, "te ma g mezi chovanci jinoverce, utrpi tim povest klagtera. Budou rodide, kteti odtud hned vezmou sve deti".

Bertram polotil ruku tetce na jeho rame a dival se mu pronikave do oei.

"Bohumile, vim, ze nejsi malichernST. Jenom z nenavisti k nebohemu chlapci takto mluvig.

Ale vyhovim tvemu prani Opatfim mu misto v kadetni gkole. Tebe vgak varuji a pfipominam ti slova Pisma: "Ma jest pomsta", fekl Pan, a ja ti odplatim podle prava a spravedlnosti". Ket nikdy nelitujeg, ge ty i Jan- nevinnemu diteti takto odplacite, dim se jeho otec provinil!"

Bohumil jen pokreil rameny.

"Je to Hartman! Prod by mel b't syn lepgi, net otec!"

A pit tom zustalo.

Sami vzali Hardenove pomstu do ruky a nyni shledal Nejvyggi, to neudinili podle priva a spravedlnosti — zaeal °placed.

Jan z Hardenu se °pet potacel k pokoji, kde seal° jeho nebohe dite. Rudolf mu gel v fstrety. Telegrafoval na praiske polieejni feditelstvi a tadal, aby Hartmanova mrtvola byla po pitve pfevezena sem.

Jan °dyed' jen ptikSIvnutim.

Na zamku Kamenici se neozval ani krok. Ani hlasiteho slova nebylo sly,2eti. Rata letela v podu2kach ye svem pokoji. NeAt'astnr otec seal vedle ni. Jako zlomena lilie se odratel jeji netnST oblidej od pozadi eernYch vlasa. Kdyt se chtel na okamiik vzdalit, zvedla prosebne ruce.

"Zastari, tati! Ptijdou pro tebe! — Zrovna do srdce jsi ho zasahl, ale ja to budu chranit, at pkijdou! Ja to neprozradim!"

A pohroutila oblidej do hedvabne pokr'vky a zat'ala do ni zuby.

Tak daleko to tedy do2lo! On vedel, te Hartman neni nedestny mut a piece mu nedal svou dceru. Ted' byl mu g, jeho milovala, mrtev a jeho dite propadlo 611enstvi.

Asi o pulnoci Ruia trochu usnula. Jeji gtihle, horke ruce sebou 2kubaly chvilemi, ale rty Sotva se rozednilo, dote' na Kamenici telegram pralskeho policejniho teditelstvi. Jan z Hardena myslil, to pozbyl smyslt. Zmatene ziral na tech nekolik tadek: "Baron Jindtich Hartman nebyl zavratden.

Jde o zamenu a omyl Hartmanova adresa: Sttegovice 263/II. Polic. teditel NovY." Harden kiesi jako podt'at na okraj Ratina Tote. Tetce ho zasahlo rame trestajici Spravedinosti! Jeho nebohe, nevinne dite se stalo obeti viny, na ktere nemelo tadneho podilu!

Odpoledne dostal Hartman nutnY telegram: "Rata beznadejne nemocna. Prosim ihned ptijedte.

Jan z Hardenu."

Stenal bolesti. Jeho term umiral Vtecek zpocen skodil do oddeleni rychliku, kterY prave j en taktak stihl.

Harden skladal v gecku nadeji na Hartman& pfichod. At Rata spatti, to je tiv, motni, to bude vtecko zase dobre. Podital, kdy asi mate Hartman ptijit. Zdalo se mu vednosti, to musi tak dlouho dekat.

Bylo asi deset hodin dopoledne, kdy auto gilenou rychlosti ptijitdelo ke Kamenici. Prudce zarazilo piked vchodem. Hartman vyskoeil a vstoupil do otevtenYch dveti. Tonda prase phchezela prosttedni chodbou. S uplakanYma ()dima mu podavala ruku.

"Kde je ma Lena?" vyrazil ze sebe a setfel si pot s dela.

Zirala na neho nechapave. Coipak se take zblaznil?

"Kde je Rata?" prosil. "Doved'te mne k ni!"

Beze slova ho vedla na konec chodby a otevtela jedny dvete.

Jan z Hardenu se ulekl, kdyt ho spattil. Nedekal ho tak brzy. Rata se chvela na celem tele, zdaeni bylo videti v jejim oblideji. Pak vyktikla! Vyskoeila z postele, spechala k nemu a zakryla ho svym telem.

"Jindro! Zachrari se pied nim!"

Hartman ji. dojate objal do namei a pologil jeji hlavu na sva, prsa.

"Ma uboha tenu gko, copak ti udelali?"

Hrave ji zvedl a odnesl do postele. Mekce, starostlive ji polotil do podu gek. Ona se vgak znovu vzprimila, znovu a znovu sahala na jeho bilou naprsenku a nechapave a nedrivefive vrtela hlavou.

Pfitahl jeji bledou, zcela zmenenou tvelinku k sobe a libal ji na chvejici se rista. Jednou rukou ji drtel a druhou ji hladil po tvafich. Pak zadal pomalu a drirazne mluviti, jen k ni, jako by to Hardena vribee nebylo. Vypravel ji o yelikem obchodnim dome, kde na gel misto. "A najal jsem pro nes byt. ma holeieko !" pravil.

"RozkognV byteeek! Jen pro tebe a pro mne.

Docela sami budeme! 'rade se, Rato?"

KSrvala, kYvala na v gecko, co povidal. Pevneji a pevneji ji tiski k sobe. Kdyt chtel zvednouti jeji oblidej, klesla ji hlava bezvladne. Mleela.

Oba mutove sedeli mleky proti sobe. Hartman pohledl chladne a vyzYvave na mute, sediciho naproti.

"Pane z Hardenu, kdo pfivedl mou tenu tak daleko?"

Harden na neho ziral nechapave.

"Vagi genu?"

"Ano, mou genu! A vy jste vinnik. Nemusim se ani ptati," Harden vynalotil vgecku svou silu, aby neztratil nadvladu nad sebou. "Vysvetlite mi — nechapu . " "Ano! Dovite se vgeho!"

Sasne mluvil o svem sriatku s Rritou, kted uzavteli v hodince smrti a kted opat Betra,in prohlasil za platnST . "Chel jsem se kati za to, 'Cirri se mnj ne gt'astnY otec provinil na vaei sestte. Rata je ma term, ale me ruce se ji nedotkly! Je mi zcela lhostejno, pane z Hardenu, jestli mi vetite eili nic. Pied vlastnim svedomim a pied oeima sve teny obstojim bez obavy. To mi posta'di!"

Jan z Hardenu citil, to Hartman mluvi pra ydu. Jeho ruka se chvela, kdy mu ji podaval.

Baron mu prave chtel vmesti ve tvat straglive obvineni, pfemohl se v gak, kdy vide, jak je zhroucen.

"Ve etyfech dnech musim v Praze nastoupiti misto!" pravil klidne a chladne. "Jste ochoten dati mi nyni sve svoleni? Nejpozdeji pozitfi musime byt oddani. Bez cirkevniho pogehnani nemohu vzit Rritu s sebou!"

"Takhle, ve stavu polovieniho gilenstvi, si chcete vziti mou dceru?" pravil Harden zde gene.

"Nikdy k tomu nedam sve svoleni!"

"Pak se tedy musim obejit bez va geho svoleni!" odvetil Hartman ledove. "Rrita je ma term, tudit je mStm majetkem. Nemyslite si, to se tak klidne podrobim! Chci vziti nebe i zemi na pomoc proti yam. I zakona proti vam poutiji, nebot' Rata je ted' pinoleta. Va ge odmitnuti nena veci nic zmenit."

XIII. Za dva dny potehnal opat Bertram v kapli na zamku kamenickem jejich sriatku. Sam zatidil vgechno, eeho bylo zapotfebi.

Rrita stela v bilem hedvabi, s myrtovYm yeneekem na hlave vedle Hartmana, kterY oblekl uniformu. Jeho oblidej byl jako z mramoru vytesan. Jenom kdy se sklanel k sve gene, yyzafoval paprsek lasky z jeho oei. Rilta na neho pohlitela s ostYchavVin rismevem a vahave sahala po jeho ruce. Zdalo se, to se boji.

"Brzy bude po torn, ma, holoieko", Septal ji laskave.

-4 Kdyg. iekl "Ano", ulekla se. "Ano!" tekla chvejicim se hlasem je gte &five, net se opet ze-

ptal.

(Pokraeovani.)

Ve stredu, dne 16. tat]. 1942.

NEKOLIK SLOV 0 CHOROBACH NERVOVYCH. MUDr. Theodor Dosutkov.

"Chorob nervovYch stale pribYva" — pie prof. dr. Hatkovec. Tento vzrast nervovYch onemocneni v nagi dobe a osobita povaha nervovYch chorob vyvolava zvlaStni postaveni jich mezi ostatnimi chorobami. Nikde, ye vnittnim lekatstvi, chirurgii, chorobach oenich, ugnich nebo jinYch, neni toho zvlagtniho vztahu mezi dugi a Velem, jako v` chorobach nervoyYch. V ristrojovYch nemocech je rozdil od vnittnich, odnich, ugnich, tenskYch a vgech jinYch chorob, jenom v umisteni poruchy. Tato sidli pri nervovYch onemocnenich v mozku, mi ge nebo v obvodovem divstvu, kdeato pti chorobach vnittnich, v aaludku, v srdci, v plicich a pod., stejne jako v uchu, oku atd., podle eehoa se potom tyto choroby, jmenuji. Porucha, sidlici v mozku, mige a odvodovem nervstvu, ma za ndsletlek nespravnou einnost kterehokoliv organu lidskeho Vela a easto tea poruchy du gevni. V torn je zasadni rozdil od vnittriiho lekakstvi, kde choroby jest nasledkem organu, jehoa einnost trpi a to jen toile) organu. V chorobach nervoyych zastava organ, jehot einnost neni spra y geno vgak jest jeho it--nouyedtkYm,pOru stredi v mozku nebo v mi ge, anebo civ, spojujici organ s fisttedim. Porucha mozku vyvola ya k tomu jegte zmeny du gevni. Koneene mohou se poruchy nervove jeviti poruchou telesne nebo dugevni oinnosti, ania by se jednalo vfibec o nejako zmeny v mozku, mi ge nebo obvodovem eivstvu. Jsou to poruchy tinnosti vnittnich organu (srdce, aaludku, mechYte moeoveho, kterehokoli organu bez vYjimky), ania by bylo moano nalezt prohlidkou nebo pitvou nejmen gl zmeny v organu samotnem, v fisttedich mozkomichovYch, anebo v eivech, spojujicich Usttedi s organy. Mt& se jednati tea o poruchy dugevni nosti, ania by bylo poru geno fisttedni nervstvo.

Jsou to nervove choroby einnostni a tyto tvoti nejdfiletit'ej gi problem, kterY odli guje nervove choroby, od vnittnich.

Jsou-li choroby fistrojove v zasade padobne vgern ostatnim (jde tu vidycky o nejakou hmatatelnou nebo viditelnou poruchu, ktera vgak na rozdil od vgech jinYch chorob nesidli ve gpatne fungujicim organu, nYbra v jeho fistredich a nervovYch spojkach), jsou choroby einnostni zasadne odli gne od vgech ostatnich, jsou Upine sverazne. Techto chorob funkenich v posledni dobe naramne ptibYva. Choroby tyto vzrastaji soubeane s rozvojem civilisace a o nich chceme tic' nekolik slov.

Chorobou funkeni neurosou jmenujeme takove onemocneni nervove, ktera nema podstaty, ye zmenach nervoveho fistroji. Priznaky neuros jsou velice rozmanite a ve vetejnosti velmi popularni. Byti "nervosnim" je skoro modernly a mnoho matek prohla guje ne bez prvku hrdosti, se jeji capart "jest stra gne nervosni".

Nebudu zde yypoeitavati ptiznaky, kterYmi jevi se neurosy, upozorriuji je gte jednou na to, ae poruch y kterehokoli organu na geho tela muse bYti funkeniho, cili neurotickeho pfivodu. Neurosy, vlastne neurotikove, t. j. nemocni, stiaeni neurosou, jsou vgak napadni nejen chorobnymi ptiznaky, na ktere si steauji, nYbfa i typickYm pro ne jednanim. Pro kaadY drub neurosy jest to zylagtni druh jednani. Hypochondr, naslouchajici pozorne pocitum ze v gech svych vnittnich organt a pocitum z toho vznikajicim, anbezdavodnou azkosti, jednaxiotik, jIci kaadY jinak a zase jinYm zpasobem net' hysterik, kterY na sve• potiae, podle neho jedineene na svete. V porozumeni jednani neurotika tkvi porozumeni jejich zelitka a soucit lekate s nemocnYm. Pies rozdily v odstinech jednani jednotlivYch skupin neurotikt maji vgichni neurotikove dva typicke rysy, ktere vtiskuji jejich jednani spoleenou povahu. Je to ptedevgim preceriovani svYch potiai a nasledujici 'z toho vyaadovani z ylagtni pozornosti ke sve osobe.

KaadY neurotik pteje si bYti jedinYm nebo aspori nejdaletitejtim pacientem /elate. Zde vidime jia nee° z druheho typickeho rysu vgech neurotika. Je to jejich zylagtni vztah k lekati a site 1peni na lekari, nemoanost odpoutati se od lekate, easto i tehdy, kdy v gechny potite

VtSTNIK vymizely. Nekdy tento rys jest zastoupen zdo.nlivym opakem utikanim od jednoho lekate ke druhemu, sttidanim lekatt, nekdy v takovem rozineruy se za jeden den nemocnY dovede navgtiyiti i nekolik lekarri. Av gak i tu se vlastne jedna o 1peni na lekari, sice ne na jedne osobe, nYbrt na hledaneni Priaina neuros jest problem semi pro sebe.

Vetgina nemocnYch povi nam zcela ureite, co je ptieinou jejich choroby. Namaha nebo odpoyedne. prace, leknuti araz, udasaji se nemocnYmi jako nejeastejk priainy. Nemame pi-Veiny neyetiti nemocnYmy jest v gak otazkou, zda nemocni si dobte uvedomuji zaeatek choroby a zda jiz drive, net' se stala udalost, v ktere vidi prieinu choroby, netrpeli neurosou? Lekatstvi eita, za ptieinu choroby jen takovy faktor, kterY nechy,bi nikdy v nemoci, kterou ma vyvolati a vyvola jen tuto nemoc. Domnele ptioiny, uvaclene neurotiky, neodpovidaji v gak tomuto poaadavku. Uraz vede nejen k neurosam, nybra to predev gim, k tetkYm porucham celistvosti lidskeho tela, nekdy tea mozku a rnichy. Prepracovani, jako vysilujici moment, hraje rilohu ve snitene odolnosti organismu vati infekenim nemocem, Na druhe strane leknuti neb &az, nepotkozujici celistvosti telesne, a namahava i nejodpovednejk prace nemaji u vet giny lidi pratadnYch nasledkU. Nernriaeme zde uvadeti statisticke fidaje, je v gak jiste, ae tyto a ostatni pridiny, uvadene neurotiky pro ohromnou vetainu lidi jsou negkodne. Humoristicky pasobi, kdya ptestra genY neurastenik, tteba fikednik, pracujici v kancelati 6 hodin denney steauje si ae "namahava prace" je ptieinou nemoci, aokoliv lekat naproti tomu easto jest zamestnan dvakrat tak dlouhou dobu a je zdra.v.

0 "odpoverine praci" mluvi stejne strojni zameenik, jako holic, redaktor, jako ei gnik. Cot' existuje v lidske spoleanosti nejaka neodpovedna prace, pokud sleduje prospech okoli? Neurosu vyvolavaji tedy ptieiny, ktere provet ginu lidi jsou zcela negkodney To znamena; ae pravd pkieina neurosy tkvi v samotnem neurotikovi, v jeho disposici, to je nachylnosti reagovati nemocina prieinu neakodnou pro vet ginu lidi. Tou jest duSevni stay neurotika. Je to du gevni rozervanost, neschopnost spojit v jedno city a nazory, uciniti syntesu mezi mocnYmi pudy a rozumnYm naziranim na svet.

Jia to, co jsem iekl, naznaeuje, ae predevgim je to dugeledba (psychotherapie), ktera nejvice muse prospeti neurotikovi. Vezmeme-li ztetel k jednani neurotikovu a ke vztahu mezi neurotikern a lekatem, pochopime, to neurotik hleda u lekate ptedev gim pochopeni a soucit. Laced; musi bYti neurotikovi p •itelem. Davera nemocneho k lekati a nevnucena yysoka autorita lekate je padou, na ktere mate varristati dugeledba.

Avgak pies sraj pratelsky zajem o neurotika lekat musi udraeti vuci nemu tea kritickY postoj. Socialni stranka otazky vyaaduje od lekare rozhodovani ye vecech pro neurotika easto bolestnYch (vztah k milovane bytosti, k rodine, k socialnimu celku). Lekat musi vziti neurotika nejen pod svoji ochranu, nYbra easto naznaeit mu, ae v nekterYch pripadech neurotik neni v pravi • a 'ae jeho poaadavky jsou ptemrgtene. Neurotik easto vice, nea ostatni Tide, hleda svou pravdu a tonal po spravedlnosti.

V praktickem aivote to 'easto znamend bolestne zklamani a nebezpeei iiteku do rise fantasii.

Poslani lekate je ne odvest neurotika z praktickeho aivota, nYbra ho tam udraet, easto i za cenu poraaeni vysnenYch neurotikem Zylagtni postaveni nervovYch chorob mezi ostatnimi vyaaduje i zylattnich podminek pro ledeni nervove chorYch. Ptedev gim je to lekatoya osobnost, za druhe je to fakticke, moanost ziskati daveru nemocnYch. Pro nervoveho Mitate je atedni postaveni vadi nemocnemu easto svizeli, znemotriujici ziskani davery, protoae leckterY elovek a neurotik zvla gte, diva se na nektere socialni instituce ptedpojate: NervoyY lekat v atednim postaveni musi proto easto vybojovati si daveru nemocneho. NervovY lekat nemfde "odbYti" nemocneho, musi mu venovati vady pozornost a eas. DuSeleeba vyaaduje latedevg im (asu, pak muse tvoiiti zazraky. Vratiti spoleenosti zklamaneho a zoufaleho neurotika, pomoci mu pfekonati rozpor ye vnittnim ja,

Strana 11 stmeliti v nem pudovou a rozumovou stranku, jest krasnYm a vdeenYm tkolem lekate, kterY pracuje s kaadYm nemocnYm individuaine, ma na zteteli vgak tea blaho socialni. Neurotik nesmi byt vzat ze spoleenosti a clan do zvligtnich ptiznivYch podminek, naopak, neurotik musi naueiti se byt zdrav i ye svem povolani, i ye svem okoli a mezi lidmi, s nimia ma nedorozumeni nebo je v rozporu. 1:Teelem lekate neni ptesaditi neurotika pod sklenenY zvon, jako neschopnou samostatneho aivota vzacnou rostlinku, nYbtt pomoci neurotikovi vyhrati vnittni boj a ueiniti z neurotika prospaneho elena lidske spoleenosti.

V Britske delnictvo za Polsko a eSR, LondYn. (ONA.) — V LondYne se vdera konala velka mezinarodni manifestace na protest proti nerneckemu tadeni v Oeskoslovensku a Polsku. Schaal uspotadala britska delnicka strana, Labour Party. Manifestace byla zahajena v nabite mistnosti narodni hymnou Polska a Oeskoslovenska. Prvni teenik, ptedseda schrize Alfred Dobbs, vyslovil sympatie britskeho delnictya k akim teroru v Polsku, eskoslovensku a ostatnich okupovanYch statech. Prote Adolf Hitler a jeho einnost zpasobila velkY ptevrat v du gich britskYch delnika, kteri by dnes byli schopni zavraadit nejen Adolf a Hitlera sameho, ale i nemeckY generalni 'Stab, pruske junkery a nemecke militaristy. Nemci kteti zprisobili dne gni situaci musi byt odstraneni, protote jedine spravedlivou odplatou a vymYcenim osob odpovednYch za nacistickou einnost se dostane nemeckemu narodu moanosti k znovivYstavbe. Reenik vzpomenul lidickYch mrtvYch, muau a aen popravenYch v Polsku a Oeskoslovensku, politickYch vezrifi v koncentradnich taborech a alai v polskYch ghettech.

Britsky ministr vnitra Herbert Morrison proo nemeckYch ukrutnostech, ae piesahuji tiny Atillovy a Daengiganovi, nebot' jsou vykonavany s chladnou rozvahou a podle Warm.

Ministr Morrison poslal obyvatelain Oeskoslovenskay Polska a ostatnich okupovanYch tti vzkazy: Za prve: den osvobozeni prijde v okamaiku, kdy Velka Britanie bude schopna uranu. Britske narody, jsou rozdelit hodnuty nezanechat boje drive, dokud porobene staty nebudou osvobozeny. Za druhe: At' dojde k osvobozeni- drive ei pozd'eji, dojde k nemu zcela ureite. Za tieti: Spojene narody se zavazuji znovu, ze po skoneeni valky nastane etovani odplaty tern, kdo dne gni neatesti zavinili.

PolskY teenik ye svern proslovu odsoudil politiku bYvaleho polskeho zahranidniho ministra pluk. Becka, jena isoloval svaj stat od ostatnich demokracii a tak umoanil a uleheil nepa-tell:1m praci. Cs. teenik vyslovil svou viru v fispech socialismu, ale upozornil, nebudou-li porobene staty osvobozeny yeas, nebude existovat v Evrope ani socialistickY, ani jinY tad.

Manifestace se ridastnill eetni londYn gti Oechoslovaci.

V flee mad'arskeho ministra propagandy.

Curych. (ONA.) — Mad'askY ministr propagandy Stepan Antal ueinil projev k svetove federaci . Mad'ara. Vyslovil v nem poaadavek, aby "vgichni Mad'aii se co nejdtive vratili do sve historicke domoviny". K tomuto cili je pry tizena i mad'arska, zemedelska politika, a spojenci Mad'arska pry postoupi zemi dalk padu nutnou k usazeni Mad'arri ze zahranidi. 0 mad'arske ftdasti na valce proti Sovetskemu Svazu tekl ministr Antal, ae je diktovana "nejeist:simi pocity duSevnimi". Mluvil sice o "Mad'arsku na Volze", ale trval na tom, ae se Mad'ati nepustili do valky s umysly rozgitit sve fizemi, ale pouze proto, aby ubranili sve pravo na aivot. Antal odpovedel na vYeitky, ae Mad'arsko je pouhYm nastrojem v rukou Nemecka tvrzenim, ae se Mad'arsku dostane nakonec spineni "v gech pray". Vyzval Mad'ary po celem svete, aby se ptipravoVali na mir, rozmlouval jim obavy z ottesa, ktere by valka mohla v Mad'arsku zpasobit, a prohlasil: "Nejvy ggi povinnosti Mad'ara v cizine, je udraet si za katdou cenu vlastenecke ptesvede'eni".

Strang 1

VESTNtK

(TREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TE REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Piedplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tkadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne a oznamky budtel adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

JEDEN Z NICH. K. R. K vS7roei amrti Presidenta Osvoboditele.)

Zagumela lips.

Dohotela svice.

Zakrouaila smutne bila holubice.

Smutek u Jasine, aalost pod Sumavou.

Sedi bratka. sedi se sklopenou hlavou.

Vzpominka mu lei.

Tiha v prsou dusi.

V Makjejevce bylo tam na tire Rusi.

Tenkrate po prve, ptitel kdos. Ta zprava!

Chlapci, Masaryk se do toho u'a diva!

Jak to jette pravil?

Vgichni jdeme za nim!

A Zborovak start tlaei delo k dlanim.

Masaryka kolikrat, vady v mlze, proto2e mu vieka obtivaly size.

Zatumela lipa.

Zvoni teskne hrany.

Srdce leti s bratkou v Lamy.

V Pied peti lety skonal president-Osvoboditel T. G. Masaryk, zesnui v uteri 14. zati 1937 ye 3:29 hod. rano v Lanech. Toho dne easne z rana praaskS7 rozhlas sdelil s y m posluchadin, 'ae T. G. Masaryk zemtel. Smutek, kterr tato zpra,va vyvolala, nejlepe jako ticha, ozvena ukazal, jak T. G. Masaryk hluboko zasahl do aivota deskSrch lidi, Eeskeho naroda. Byl apottolem osvety, svobody, spravedlnosti a sna genlivosti. Od prveho dne sveho atadu snalil se v mlatlem state o opravdovou dohodu s nemeckSrmi mentinami a o smiteni mezi eechy a Slovaky. V tomto smeru glo jeho usili tak daleko, ae ureiti ne tak velkornyslni politikove jej dokonce obviriovali ze zaujeti pro Nernce. Je V gak skuteenosti, 'ae as do doby, kdy se Hitler zmocnii vlady, opravdu nebylo "sudetskeho problemu". Po torn, co ptik moci Hitler, nebylo pak jia vabec aadne teteni moane, nebot' tehdy Nemci neaddali nic jineho nea nadvladu a cela krise byla vyvolana za zvla gtnim freelem. Masaryk byl nejen syn sveho lidu, byl svou podstatou Slovan — velkSr Slovan. Byl hrd,Y na to, ae path do rodiny naroda, ktere daly svetu Konarskiho, Mickiewicze, Krasiriskeho a Slowackeho nebo Pu gkina, Tol-

stoje, Dostojevskeho a Miljukova. Nar gtesti -pro sebe, Masaryk se nedail hanebnosti Mnichova a katastrof, ktere nasledovaly. Ale v jeho praci pokraduje Benet, jeho oblibenST 26,k, a Jan, jeho milovanST syn. Pokraeuji ve skvele Masarykove tradici a bud'me vdeeni osudu, 2e v dele druheho odboje stoji dr. Benet, nebot' on je zarukou, ze nic z toho, co jsme v Ceskoslovenskii ziskali pod Masarykov3im vedenim nebude obetovano nebo ztraceno. V den pateho vS7roei Masarykovy smrti musime si uvedomiti na gi svatou povinnost — pracovat a bojovat kaadS 7 na svem mist& Musime si uvedomovat, ae jsem jednim elenem z 29 SpojenSrch Narodu bojujicich proti mezinarodni reakci, at' se objevuje v jakekoli forme a ae cokoliv vykoname a eim vice toho vykoname v zajmu kterehokoliv z techto SpojenSr ch Naroda, vykoname tea pro sebe — zajitt'ujeme budoucnost eechoslovakt a dokazujeme, ae jsme zastali verni Masarykovu odkazu!

Masaryk si uvedomoval, ie pomerne malS, rod ma obtfinej gi postaveni nei narody vitgi, a ie takovS, narod mitie se uplatniti ye spoleeenstvi narodil ji0ch jenom yrkg'enim yeg kereho sveho usili, zdvojnasobenim einnosti kulturni, hospodatske a jine.

VSTroei podepsani nstavy Spoj. State pfipada na avrtek 17. zati. Je to vS7znamne vjirodi proye tak jako velice yYznamnou jest na ge ustava, o nia pted davnSimi lety anglickS7 statnik Gladstone se vyslovil, ze je to nejdamyslneji sestavenST zakladni zakon vladniho systemu, jak' kdy byl sestaven. V pravde jest nate astava za.kladnim s y rchovan3im zakonem Spoj. State, na nema vtechny jine spolkove i statni zakony spoeivaji. Ustava ureuje, jako zakony kongres smi ptijimati a jako jsou prava obeana. Kdyby nekterST stat zavedl zakon, kterS7 se ptiei narodni ustave, nemohl by takovSr zakon byti vymahan, ponevada soud by netrestal eloveka, kterSr ptestoupil protiastavni zakon. Jak vznikla nate astava? Kdya po revoludni valce, ktera, trvala temet osm let, americke kolonie stal,y se svobodnS7 mi a neodvisl3imi od Velke Britanie, nemely pevne z ts izenou vladu jako mime dnes. Belem revoludni valky dohodly se staty mezi sebou na jistS7ch pravidlech, ktere nazvaly "elanky federaeni", je2 ale nebyly uspokojive a proto narodni vlada byla slabs. Dle onech alanka kongres nemohl ukladati dane, tudia nebylo penez na vladni vydani. Kongres mohl pouze addat jednotlive staty o ptispeni na vydani, ale nemohl nikdy addne natizeni vynucovat. TakovS 7to stay trval od prohlateni neodvislosti, as do zavedeni astavy a nastoleni prvniho presidenta. Po nekolika letech staty uznaly, ae konfederaeni élanky nevyhovuji a ae musi b3ni sestaven jinST pe y -nejtizakopr vledniformy.

Svolana byla konvence zastupca vtech 13 state v kvetnu 1787 y e Filadelfii. Jill. Washington byl zvolen ptedsedou astavni konvence. Hned z poatku bylo usneseno zrutiti konfederaern élanky a sestaviti novou astavu, zfizujici lidovou vladu o tech • odyetvich, z nicht' kaadS7 kona, zy lattni funkce. Jedno odvetvi., kongres, co sbor zakonodarnSr, tvoti zakony; druhS7 odbor, president a jeho kabinet, zakony takove provadi, vynucuje a vymaha; tteti odvetvi, system soudni, zakony vysvetluje, spory urovnava a ptestupniky zakona tresta. Jednani v one astavni konvenci ne glo vady hladce, doglo k debatam, zvlatte kdya zastupci jianich state meli odlitne nahledy od zastupct severnich. Avtak behem etyt mesicu za,sedani raznosti byly urovnany a v polovici zati 1787 astava byla dokondena a 17. zati 1787 vtemi zastupci podepsana. Bylo usneseno, aby v. kaadem statu lid byl s obsahem astavy obeznamen a jakmile nejmene 9 ze 13 sta.ta. schvali a potvrdi, mela hned vejiti v platnost. To se stalo v lete nasledujiciho roku a v listopadu 1788 byla prvni narodni volba a Jiti Washington byl zvolen prvnim presidentem.

Pod touto astavou narod americkST vzrastal a prospival, jak v pomeru hospodatskem, tak i kulturnim a politickern. Dnes po 185 letech jsou Spojene Staty jednou z ptednich velmoci syeta.

Nage SPJST. je dobra a lepgi pro nas lid, mladei a ditky, nea kterakoliv vSrdeleena pojigt'ovna a proto si zaslouii nagi fgemoine pfizne a podpory.

Ve sttedu, dne 16. zati 1942.

President dr. Bene g do Ameriky. President Eduard Benet zam3i gli podniknouti cestu do Spoj. State, aby se mohl ye Washingtone zaeastniti porad s aleny americke administrate.

Zprava tato poslana byla zpravodajem Fred.

Kuho z londSmske atadovny chicalskeho- listu "Chicago Sun", jea ji uvetejnil. President Benet Kuhovi mel tici, ae ma v planu pojednati s vadci americke vlady o budoucnosti eeskoslovenska a sttedni Evropy, a dovedeti se, jak Amerika hodla te giti rekonstrukeni problemy po valce. 0 Nernecku dr. Bene g prohlasil, ae je nyni ve sparech revoluce tak jako ye valce, a ‘ e vojenska diktatura oddilu elitnich gard (S. S.) odstranila politickou diktaturu jako nacistickST system. Nemecka, politicka, i vojenska matina je ji2 npine pod kontrolou elitnich gard, vedenYch Heinrichem Himmlerem, nadelnikem nacisticke tajne . policie — Gestapa. Nemecko je nyni na vrcholu sveho valedneho vSTvoje, pravil dr. Benet, a dodal, 'ae ptittim vy'vojem muse bSrti pouze jeho zhrouceni. "KoneenSi pad neptijde vnittnim nesouladem. V Nemecku nikdy nedojde k revoluci, nic jineho nea vojenska poralka nespusti oponu na nemeckou moc", pravil dr. Benet. Velkou daveru projevil dr. Benet v Rusko, ktere bude jednim z nejdaleaitejtich dinitela v pordace Nemecka. Uvedl, ae nemysli, 2e Japonsko napadne Rusko letotniho roku, ale moanost to nevyluduje. Zeme, ktere byly piepadeny a zabrany Nemeckem, budou opet osvobozeny od nacistickeho jha, pravil dr. Benet, kterSr je dosud elenem,fakulty Chicalske university, s nia je vazan smlouvou as do roku 1949. Ve smlouve je elanek, ktert mu dovoluje pobyt v Evropy dle potieby.

Masaryk nemel jenom sve ctitele, mel i odrfirce. Vznikali easto tim, Zee stale a darazne poba,clal ke stfiztivosti. Dovedl se kriticky, stfizlive zadivati i na vlastni praci. To byl jeho realismus: divati se na veci a skuteenosti tak, jajsou. Nenamlouvati si nieeho, echo neni, hledati skuteenost, pravdu a podle pravdy a pro pravdu pak jednati.

Masaryk hluboko zasahl do politickeho a mytlenkoveho vS7voje sveho naroda. Kritisoval a vedl, uc.il a bojoval. Ale Masaryk byl take hlasatelem prate nepoliticke, kazatelem prate drobne. Prove proalvame tdobi svetovSTh dejin, kdy se sraleji mocne silt',, proti nim sila jednotlivce neni nieim. A piece narod je aive, rostouci spoleeenstvi v gech ptislutnikt naroda.

Jak tedy aft, jak tedy pracovat? Prace pro narod, to je poctiva prate na torn miste, na ktere nas osud a divot postavil. Jak bychom slygeli stale pobadani Masarykovo: Nechtej reformovati svet, zaeni radeji u sebe! Je to teati, ale je to nutne a prospetne! Drobna, prate, to je dobrST aiirot v rodine, dobra, sluaba v povolani, dobre jednani se vtemi, se kterS7mi se setkavame.

Rozchazely se soudy o smyslu Masarykova dila v minulem stoleti, rozchazely se i nedivno.

Jako elovek byl Masaryk pkikladem eloveka oddaneho myglence. Jeho iivot byl sluibou narodu. Stfizliva,, gediva, poctiva price, denni sluiba ; poctive jednini, to je priklad, kterS7 z iivota a dila T. G. Masaryka plati i dnes.

Krasne cite kursit ee gtiny na statni universite v Austinu a na vy ggich tkolach v fade mest Texasu. Tyto kursy vychovavaji Ceske deti pro spolkovou a narodni praci, uci je Cesky mluviti, Cisti a psati a seznamuji mladd s dejinami a tradicemi naroda, z nehoa pochazi jejich rodiCe, dedove a babieky. Rodiee chybuji jestli mysli, ae Ceskou fee jejich deti nebudou nikdy pottebovat. Dlouholeta zku genost dokazuje opak a mnoho odchovanca kursu destiny melo a ma z toho hmotn 7 uaitek, ae umi Cesky. Dnes musime stati pti svem narodu pevneji flea kdykoliv pied tim. Take pied americkou vetejnosti musime stati jako silna, kulturni jednotka, abychom svemu narodu mohli co nejvice prospeti.

Musime si udraeti a posilovati na ge Ceske spolky a institute. Musime si odchovati Cesky mluvici a Cesky citici mladou generaci. Proto posilejte sve ditky a vnuky do kursu eettiny. Pasobte take na sve ptatele a zname, aby ditky sve do kursu destiny posilali.

ate stfedu, dne 16. zakt 1942.

Pravda je pojem mnohostrann', o lici a rybu, east° osobni, tetko dopatratelnY, jako tajemstvi samo, a ku podivu, piece pravda jest jen jedina, ale unikava, ze nejjisteji divame-li se ji do oZI, promeni se v pra y' opak, ale zjevena nebo dokazana neb eiste vyjadfena stoji pevne VztYeena k nebi jako majak, znaeici cestu motna, jedinemu eloveku, motna v gemu lidstvu. Jsou pravdy osobni, ale jsou pravdy lidske, vznecujici se jako veend svetla z telemstvi.

Mluviti pravdu neznamena miti pravdu, ale nelhati, cot je cnost zceIa obyeejna, vlastnost vela dugevne zdraveho a slu gneho. Ale mluviti pravdu late bYti stateenosti a odvahou v nekterYch pitipadech; dovednost pak ovladati slovo pravdy, umenim a povahovou jemnosti. Nemocna prolhanost se prozrazuje, elovek — lhaf je brzy znam a nikdo mu nevefi, byt' i nekdy pravdu fekl. Pomerne nejlepe se deli lhafrimlichotnikrim, kteti podplaceji si plizeri lidi darem lichoceni, nebot' v geobecne rad° se veil i falegnemu zrcadlu, ukazuje-li krasne. Mluviti pravdu neohrotene na prospech eloveka, naroda, pro svet/ou myelenku, pravdou hajiti poke,dek a spravedlnost — z obeanske cnosti se stati mute hrdinstvi. Ale thsada bezohledne pravdomluvnosti mohla by se stati nejen hrubosti a neomalenosti, ale i zlem, dopou gtejicim se neg testi. Pravda jest vziene, a jest ji mnohdy podavati vzacne, s opatrncsti davek Uzdravujiciho jedu. Blazni a deti mluvi pravdu, ale i dite vychovane vi, ze nesmi iIci lidem do oei vie, o Zern pfedpokladaji, to je pravdou. Neni rozumneho eloveka na svete. , kterY by pravdu mohi dasledne kaidemu mluviti piimo. A snad motno se i vyjadfit, ze neni eloveka, kterY by pra ydu snesl bez hotkosti, nekdy i bez katastrofy — katclou pravdu. Jsou jemnosti v osudech a v niternem tivote eloveka a v jeho vztazich ke svetu, jicht dotknuti znamenalo by vtiravost, negetrnost. Bezohledni yyznavaei pravdy east° nedovedou spravne odhadnouti pravdivost, domnivajice se, ze spoeiva v nezastfenern, nerozmyslnem vysloveni pravdy v'gude a za kaidou cenu. Takove chtene pravdive slovo /lady jen zrani, nekdy vg ak rozboufi dugevni hiadinu k tragedii, nekdy jen k bolesti, rozpaktm a znepokojeni. Ale v zapase tivotnim, v krase tivota staei jiti za pravdou zarici, hrdinnou a pro sebe a pro druhe lidi pravdu milovati.

Bud'me hrdi na SPJST. stavme a budujme ji pro budoucnost. Ziskivejme nove a nove 'deny a tim nejen sve Jednote ale sami sobs prospejeme.

Vyzva k autoistinn ohledne mrhani trvanlivosti riff( zbyteenYm jezdenim a rychlosti pies 35 mil za hodinu ueinena byla administratorem cen Hendersonem v nedeli po vinach site NBC rohlasu. Situace zasob surove gamy je velmi vatna, motorisovand armada vytaduje nebYvale mnotstvi gumy a ztratou VYchodni a Holandske Indie 93 procent dovozu surove gamy bylo zastaveno. Automobiliste v eels zemi maji ve sy Steh rafech vice gumy net' spolkova vlada a mrhanim timto dnes drahocennYm materialem mohlo by vesti k nagi poratce. Henderson pravil, ze v Americe se denne promrha, jeden bilion mil zbyteenYm jezdenim a tichova tato na rafech — bude-li od nepotkebnYch jizd upugteno znamenala by opraveni 200,000 ojezdenYch raft. Pfidel gasolinu zaveden byl uz v 17 statech a Baruchriv vYbor po peelivem studiu prate situace zasob gumy a motnosti vYroby umele gumy odporueil presidentu Rooseveltovi, ze jedin'm bezpeenYm rozlu gtenim hroziciho nedostatku gumy k valeenYm ridelrim je zavedeni pfidelu gasolinu po eels zemi, kteret odporueeni pan Roosevelt schvalil. Henderson ye sve ne(Mini vYzve pravil, ze pfedvaleena spotteba gumy ve Spoj. Statech dosahovala 600,000 tun, jet byla z velke elsti upottebena k vYrobe aut. rata a dugi a ze pfitomne potteby armady vytaduji skoro 574,000 tun, cot vytaduje richovu jednoho milionu tun v rafech na silnicich, potfebnYch k drildite doprave ei nezbytnemu provozu. Nekteti thivetivci se holedbaji fiteehou, to jejich rafy vydrti jests 5-7 tisic mil jizdy a do to doby to budou ke koupi rafy ze synteticke gamy.

Henderson vg ak varuje, to podobne ritechy jsou naprosto mylne, nebot' nikdo nernrite podat ptesne, ujig teni, kdy synteticke rafy budou na

VkfliTNIK trim. Aby tichova rafft mohla b'ti dosatena dojde k pfidelovani gasolinu po eels zemi, net Henderson vybizi autoisty, aby neeekali at jim bade vyda.na pfidelova knitka a z vlasteneckeho dfivodu omezili zbyteene jizdy ihned. Nag Texas utrpi pfidelovanim gasolinu na pfijmu dani a v Austinu vzniklo hnuti, podporovane ze vgech stran statu, zametene proti pfidelovani "gasu", net bude to price velice tetka. Jsme v strains valce a pfetiti a vie, co smefuje k dosateni viterstvi musi bYti provedeno byt' by bolelo sebevice.

Nage nivitevy. Minulou sobotu k veeeru dorazili do West a pobyli na kratko mantels Jos. Zvolankovi z Dallas. Jeli k ne,viteve rodieri ZvolankovYch do Temple. — V nedeli k poledni dojely donul dcera Libu ge Zaludkova a snacha Viktorie Moudkova, obe z Ennis. Jejich mantels byli zapfateni do neodkladne price a holky pfijely domri na pril dne, cot nas zajiste velmi tegilo. Tyhle vzdalenej gi a vribec jakekoli nedrilevyjitcl'ky brzy odpadnou nasledkem getteni ran a budeme nuceni choditi pegky alespori ye mestech a mestYsech a nutne i nedriletite "vej glapy" nem zajiste ptjdou k duhu.

Ilovorna. Br. Jos. N. Vino, jeho pesteni i zutitkovani, bylo velmi dobte znamo jit narodtim nejstargim, Babyloriantim, Egypt'antim, Israe'Atm, ftekinn i Rdmantim. V bibli co chvili nachazime zminky o vine, vinicich i vinienem hospodifstvi. Ze stareho zakona pfevzal i dopineritus kkest'anskY vino. Vina kaidelrim rituelnim bYvaji se zvle,gtni peelivosti vybirana a jich ptiprava svefovana bkva, jen firmam nejspolehJulius N. K. V Texasu mime 34 obci s oeskYmi jmeny jet uvadime bez akcentu, tak jak jsou uvadena v tifednich zaznamech: Bila Hora, Bohemia, Bruno, Dubina, Fredek, Frenstat, Hegar, Holik, Holub, Hostyh, Kovar, Krasna Lipan, Marak, Mikeska, Maravia, Nechanitz, Novohrad, Panna Maria, Pisek, Plasti, Polanka, Praha (Prague), Ratibor, Rosanky, Roznov, Sebesta, Shestak, Shimek, Smetana, Tabor, Thalia, Vsetin, Wokaty a Zizkov.

POMER RUSU K NEMCUM....

Pige Maurice Hindus z Kujbigeva do newyorske Herald Tribune: "Velmi vYznamnY je pomet. Rusri viiei Nemerim. 0 teto veci rusk' tisk, rugti vadcove, rusk' lid, a predevgim ruska mladet, mluvi s vagnivou upilmnosti. Stalinovo prohlageni, ze Rusko nema plant na znieeni nemeckeho naroda, se v geobeene schvaluje.

Kdyby ruska armada okupovala Nernecko, civilni obyvatelstvo nikdy nepociti hrtlzy a poniteni, ktere nemecka armada zpasobila ruskemu civilnimu obyvatelstvu. Ani vojenske, ani poliliticke vedeni to nepfipusti Velka jmena nemecke literatury, Goethe, Heine, Schiller, Thomas Mahn, jsou v Rusku i nynI uctivana. Ale ruska srdce ptekypuji nenavisti, jak tomu jests nikdy nebylo v ruskYch dejinach. Nelze ani pfilis zdriraznit v)znam dvou elankft slavnYch ruskych spisovatelfi Michalja Solochova a Alexeje TolWho, ktere se nedavno objevily v "Krasnaja Zvezda" a byly pfeti gteny vgemi provinenimi listy. Solochovev elanek se jmenuje "Veda o nenavist", Tolsteho elanek se jmenuje "Zabte bestii". Oba elanky mail stejne tema: Winci jsou nepfateli. 8olochov vypravuje o poruelkovi ze Sibife, jmenem Gerasimov, ktereho potkal na fronts a kterY tak nenavidi Nemee, ze pouhY pohled na nemecke zajatce vyvolava u neho zachvat vzteku. Solochov zjistil,ze Gerasimov byl Nemci zajat a ze zajeti uprchl. Jeho zku genosti mu vnutily takovou nenavist k Nemcrim, to "s radosti se rate divat jen na mrtve Nemee". "Nenavidim Nemee gilene", fekl Gerasimov, "za to, co udelali na gi zemi a time osobne. Nikdy jsme si nepfedstavovali, to budeme musit valeit proti takovYm nestydat'm padouchfun, jako jsou nemeeti vojaci". Tato slova mluvi za sebe, a stejne vainivY je konec elanku Tolsteho: "Soudruhu, pfiteli, kamarkie na fronts a v zazemi, jestlite tve, nenavist polevuje, vzpomen si na sve dite. Pak pochopi g nemotne, zvykneg si na nenavist, bude plat nenavisti, nebot' spat fi g nemeckou gpinavou ruku, jak gkrti tve dite." V soukromYch rozhoVOrech se

MEILLID.

mluvi stejne va gnive. Je tteba slyg et lidi, kteti byli pod nemeckou okupaci, aby se pochopila hloubka nenavisti a hnevu, kterY Nemci vyvo,7 lali. Rusove ted' vedi ptili g dobte, nemeeti rolnici a delnici poma,haji tlasne vojenske marine, ktera, pleni ruskou zemi a vratdi rusks lidi. Po celem rote nemecke masy v armo,de bojuji stejne d'abelsky, aby podrobily Rusko, znieily nejen ruskou kulturu, ale i eel* rusk' narod. "HistorickS7 easopis" vYznamne cituje elanku "Vlastenecka idea v rusks kultufe" ze slavneho spisovatele Saltykova-Seedrina: "Kdo je nejvetSi utlaeitel ruskeho delnika? Nemec.

Kdo je nejhruhgi ueitel bez srdce? Nemec. Kdo je nejidioatej gi ttednik 9 Nemec. Kdo povzbuzuje nasili? Nemec . . . Vak nemecka, civilisace je druhotada, jen vase chamtivost a zavist jsou prvottidni, a tuto chamtivost stotailujete se spravedlnosti". Veera mi tekla ruska matka: "Moje sedmilete deveatko se mne ptalo, jestli ti neptatele jsou skuteene lido. Rekla jsem: Samortejme! Deveatko se zeptalo: Myslite lids, jako jste vy a tatinek? Ano, tekla jsem. A maji take deti? Ovkm, odpov'edela jsem. A deveatko, trochu polekane teklo: A nestydi se ty deti za sve rodiee?" Rusove yeti bezvVhradne na rasovou a narodni rovnost, a ptesto rusk' lid, a zejmena mlade2, nezapominaji na vinu nemeckeho naroda. lidera mi tekl jeden rusk3", delnik: "Hitler dal Nemecku nejen vzezteni, ale take srdce vlka". Nedovedu si ptedstavit, aby, se nakl nejak3"7 Rus, a zejmena mladY Rus, kterS7 by byl po valce ochoten obetovat jednu kapku rusks krve nebo jedno zrno z rusks sluneenice, aby pomohl nastolit v Nemecku nejakou novou spoleanost, at' bade sebe lepefgi. Neni mono se yhnout zaveru, k nic si tak Rusko nepteje, jako takovou kontrolu nad Nemeckem a nad Nemci, aby uz nikdy vice nemohli Nemci uvrhnout Evropu do hrtzovlady."

V Neutraini gvedskY tisk o situaci po tfech letech valky.

8tokholm. (ONA.) •Sveclskr tisk se shoduje, Ze nemecka, vojska budou muset ztravit dalai zimu na sovetske fronts, a Ze stave, motnost obrovske sovetske protiofensivy. Po tech letech valky je posice Adolfa Hitlera sla,b gi, kdeIto postaveni Spojencil silnej gi. List Svenska Dagbladet pige, ze "nentatele ISemecka jsou je'Ste stale v defensive, ale dal gi a dalei ptiznaky nasvedeuji tomu, Ze dojde k silne protiofensiye". List dale pik, to "je jisto, k se valka roku 1942 neskonei, ale dejiny snad ukali, k letni a podzimni mesice tohoto roku rozhodnou o v*sledku". JinY gtokholmsk' denik, Social Demokraten, usuzuje, to "bez ohledu na dargi nemecke fispechy na v3'chode se Nemci ptipravuji na dalgi zimni valku". V komentati o valce v oblasti Ticheho ocednu pie Social Demokraten: "Navzdor poeateenim Uspechtm byli Japonci zahnani do posice, kterou bade obtiZno udrkt".

Nejlepgi 'gvedsk3"r denik GOteborgs Handels och Sidfartstidning zdfirazriuje: "Po tech letech valky Ire koneene tu git konec. Doba zhrouceni Nemecka jests neni ureena, ale zpfisob, Ain't valka skonei, je kaldemu zfejm*. Demokracie postupne zvf7S-ily zbrojni program na raven zbrojeni nemeckeho, a to v prvni fade zasluhou Ameriky. Utokem na Rusko se nemecke vrchni veleni dopustilo sve nejvetSi chyby, nebot' tak ptivedlo SovetskS7 Svaz do demokratickeho tabora. Je to snad nejdfilelitefgi. udalost teto valky vzhledem k svemu vflznamu pro vSTvoj v budoucnosti." GOteborskS7 list oznaeuje vstup Ameriky do valky za "einitele rozhodujici dtleZitosti", a zminuje se pochvalne o presidentu Rooseveltovi a ministerskemu ptedsedovi Churchillovi. Denik pak pokraeuje: "V dnegnim boji rozhodnou einitele moralni. Proto jsou obyvatele okupovanSrch semi tak dtlelitou sou. easti spojeneck:6,-ch plant. Pkijde den, kdy ti kdo se spolehali na holou silu, budou ptesved Cent o svem omylu". Vkchen tisk se shoduje situaci Svedska sameho, k maze snadno gists neutralni. Vojenska situace zeme je dobra, a j( den list dokonce zada, aby nekteti vojska byli demobilisovani.

Strana' 14

VEBTNilt

Ve stfedu, dne 16. zafi 1942.

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

Pierce, Texas. our instructor, put us thru some fast paces Dear Friends and Readers, of calistenics (no wonder I couldn't even move Well, I thought I would write to the VestMonday.) To top it off Helen Tepera and Lii' nik. I saw such interesting letters that I Nezval dared each other to turn somersaults couldn't keep from writing. on the lawn—so there they went rolling backFirst I am going to tell you about myself. wards and forwards like a couple of humptyI am 5 feet, 4 inches tall. I have blue eyes and dumptys.

I am 13 years old. Do I have a twin? My birthThe shades of night were now falling fast day is in July. and we all agreed to have a weiner roast, so I live on a farm in Pierce. We will be draggwe gathered firewood and in a few minutes ing those sacks behind us and picking under we had a roaring fire. Don Earl and Joe Tepethat hot sun. I like farming alright, but if ra roasted the weiners and Mrs. Ctvrtnik made that sun would be a little cooler. some more coffee. J. D. Nezval, Gary Vodehnai, Come on Mary Ann Kovar, write some more.

Freddie Tepera and J. J. Sindel toasted marshI liked your last letter and rest of us did too. mallows while Andrea Vodehnai, Marilyn Earl Virgina are you any kin to me? If you are and Jody Tepera looked on with eyes as big kin to Maebele well then you are also kin to as saucers and their mouths watering. We me. Because Maebele is my cousin and Anneate until we couldn't eat anymore, and now bell is my cousin too. I read some of your letour glorious day was; coming to an end as we ters that you wrote to Annebelle. packed our things and were homeward bound, I have five sisters. The youngest one is two saying that this was the best picnic we ever months old. I think she looks like a doll. had and would surely plan to have another My hobby is collecting souveniers I would before summer was over. like to have a little souvenier from every Harriet Earl. state.

Fort Worth, Texas.

This is my very first attempt to write to the Dear Vestnik Readers, Vestnik. I think I better close, for my letter is This is my first letter to the Vestnik. If getting long. Come on boys and girls write this letter is published I will write again. I some more. enjoy reading the letters from other boys and And remember to "slap the Japs." girls telling about their hobbies and many Bessie Mae Hubenak. other things.

V I am a Czech girl and I am 12 years old. I Houston, Texas. have one sister, Lillian and a brother, Steve.

On Sunday, July 26, the Houston Sokols I have one uncle in the United States Navy left their cares and worries at home and went named Willie Krivanek. to Rosenberg on a pinic, which turned out to I'd better stop so that some of the other be a grand and glorious success. The weather boys and girls will have room for their letbeing perfect and all the Sokols in a hilarious ters.

Come on Martha Hubenak and you others mood aded to the success of it. Thanks to Alice we would like to read another one of your and Johnny Sindel for having picked out such letters.

Sincerely yours, a lovely place and taking care of the food and Helen Matusevich. refreshments. The spot was ideal under a big spreading oak tree at the bank of the Brazos Burlington, Texas.

River. There was a barbecue pit, water faucet, Dear Readers, chairs, benches, and swings for our conHere I am again with another few lines to venience, comfort and enjoyment, and what the Vestnik. a grand place for our children, with a wading I go to the Ocker Sunday school and the pool, swings, merry-go-round, and see-saws, Confirmation class was confirmed Sunday, that was such a temptation that even grownJuly 19, 1942, including my brother Melvin ups had to try them out. We were all kids with 27 other boys and girls. Maybe some of once more. Jerry Vodehnal, our Sokol presiyou boys and girls were there, but I didn't dent, lost all his dignity and did a spring see you all. dance in Rose Anton's skirt Mr. Anton and I said I didn't know where one of my uncles Mr. Ctvrtnik recited a very funny anecdote was, but we found out that he is in Australia. I and Mrs. Ctvrtnik played a trick on her hushave three cousins in the Army, but I don't band, with the help of Don Nezval, by filling know where they are stationed. a beer bottle with water and switching it with My aunt, uncle and cousins were here from a bottle of beer that he had been drinking.

Placedo, Texas. My brother and I went back Joe Tepera, John Chlaclek, Jerry Vodehnal, with them. You all ought to see how many big Don Earl and Oldrich Vala amused themselves fig trees they have there. They also have pretby putting ice down the girls backs—but we ty flowers. We went to the ocean. We sure payed them back. Mrs. Vala and Mrs. Kostka, did have plenty of fun, every once while we sitting in the cool shade, enjoyed each others saw a fish about 4 feet long jump out of the company. After lunch we all sang the good water. At the shore about a mile from where ole Sokol songs and later Jerry and Johnny we bathed is a camp. We drove through it. went swimming in the Brazos River. In the I really did see a lot of things that they use meantime Mrs. Ctvrtnik cooked a big pot of in the army. We stayed at Placedo 8 days and coffee and Mrs. Studniena brought homewent back on a bus I want to send a hello to made "koldee", which went like hot cakes. my aunt, uncle, and cousins in Placedo.

Rita Salinas, a guest of Rose Anton said she Come on and write Doris Nell Marek write never tasted better coffee. After we had our a few lines to the English section of the coffee we decided to take some pictures. Later Vestnik. I will stop and leave space for others. in the afternoon Mr and Mrs. John Svadek of "Let's buy United States War Bonds and Rosenberg came over and we enjoyed their - Stamps today." company very much. About 5 o'clock we did a With love.

Martha Lesikar. few drills on the bars, and before we knew it we had quite an audience. Carrie Vodehnal, Wharton, Texas.

Lillie Nezval and Alice Sindel did some very Dear Vestnik Readers, difficult and beautiful formations on the I decided I would write again, as I was bars. I must also give credit to Jerry Vodehnal asked to.

Johnny Sindel, Don Nezval and John ChiaI have received few letters from "pen pals" dek for their performances which brought and they were highly appreciated. I do want rounds of applause. After that Don Nezval, to tell their names.

La Verna Schiller, I'm waiting for an answer and a snapshot.

Marguerite. Ann Haisler, I am also waiting for an answer.

What about you Elsie Holly? Are you a sister to Anita Rose Holly. I think her name was mentioned in the Vestnik.

Dorothy Foit, I received your letter and also am waiting for an answer and a snapshot.

Charles Novosad, I am going to send you a picture postcard just as soon as I go to town, but I do not think they have any picture postcards of the Wharton County seat or any other building. But anyway, I'll send you a picture postcard for a remembrance. What kind it'll be, I don't know yet.

Herniina Pesak, I'll answer your letter as soon as possible, also you Margaret Spanihel.

Juline Rosemary Mikeska, I bet you really was glad to receive the gold wristwatch. My mother promised me one when I'll graduate and that will be in 2 years from now, as I will be in the 10 grade when school begins and I'm not counting 10 grade with, the 2 years. Your letters are very interesting Juline, I think I have to hide mine against yours.

Oh yes, the last letter I have written in the Vestnik, well, I send it off about a month ago and it was just printed. Maybe it wasn't any space for it unless it was misplaced.

Virginia Lee Macek of Temple, Texas I am surprised to hear you are 100 years old. I am sure that was a typographical error.

It showered a little here today. Is anyone picking cotton yet? We mean to pick the latter part of this month. My sister and I have a few acres of cotton, where we hope we make some cotton,( so we can help Uncle Sam to buy Bonds and Stamps.

I have been on my vacation already. I was in East Bernard a week. Had a lovely time staying at Joe Kozelsky's. Spend few hours of the day at Delores Dobias's house. My sister also had a vacation, she spend hers in Pasadena and Houston.

Talking about 4th of July celebration, they were going to have a big parade and entertainments in Wharton for the soldiers of Camp Hulen, Palacios. But the rain spoiled it all, but they had a good time anyway. They had a dance for them at nite.

I think this has to be all, for I am running out of ink and paper also, and besides I must leave room for others. So I hope my letter is published.

A Vestnik reader.

Bessie Matula.

Editors note—Your leter was not misplaced, but was taken as it came to the desk. We have a stack of letters to last us for two months without you letter writers sending us any more.

That is the reason why good many of the letters that contain timely information will be a little out of date, but it cannot be helped.

V San Angelo, Texas.

Dear Readers, This is my first attempt to write to the English section of the Vestnik, and I hope my letter is published as I will write again, I was sixteen on August 20. I have blue eyes and blonde hair and I am 5 feet, 7 inches tall.

I am a junior in high school.

July 26, we had a fine rain and the crops are just fine.

I have one brother in the Air Corps. He is at New York. I like to go to the movies very much as I go very often.

My letter is getting rather long so I will sign A friend, off until next time.

Ruby Krizan.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

ye stredu, dne 16. za,11 1942.

El Campo, Texas.

Dear Vestnik Readers, It is with utmost sincerity when I say that the English section of the Vestnik was a very intelligent movement of the staff. In that way, not only will the young generation realize how inportant it is to know the Czech language, they will strive for the day when they too will know how to read, write and speak Czech fluently. It's hard for me to say, but there was a time about three (3) years ago when I spoke the language with great difficulty. That didn't discourage me though; each day without any one's knowledge I carefully repeated the little Czech I knew and gradually developed my vocabulary, and now I can speak as fluently as any member of our beloved and blessed family. The reading and writing part comes to me without studying, it just simply dawned on me and without realizing it I became a staunch upholder of the Czech language and people. Anyone can "dood" it; as Red Skelton says.

Fate has a funny way of fooling us, doesn't it? I was the only one from the five girls that remained at home, after my two older sisters married, that said, I would marry a Czech boy, the other all said they were going to marry a boy of different nationality. As it turned out they have married nice, steady, Czech men and I married an American. His name is Floyd "Crork" and he has a possition of a.

Staff Sergeant in the Army Air Corps. He is stationed at Moore Field, in Mission, Texas, that's in the Lower Rio Grande Valley and is a very beautiful town. The scenery is magnificient and I never get tired of staying there, altho I did get lonesome while he was at Camp. At present I'm at home for a brief visit with my parents, Mr. and Mrs.. Chas Vojacek in Danevang. My husband is being transferred to the extreme North West of Texas so I'll have to make the best of this visit before I'll go to join him. As be jokingly says, "it will be a long time before I'll give you another furlough." My only wish is that the Almighty God is keeping him safe while we're apart.

Perhaps most of you don't care for a description of me, but here goes it anyway. I am a girl, 19 years old, and am 5 feet, 4 inches tall. My hair is titian and is naturally curly, my eyes are of a deep velvet brown, and always have a mischievous laughing gleam in them.

I have an olive complexion and yes, I even have dimples. Not much of a description, but it has to do. Reckon it will?

Juline Mikeska I enjoy your descriptive letters very much and I can sincerely say, that writing is an art in your case your letter never gets monotonous and they are more enjoyable in each pacing issue of the Vestnik.

I assure these compliments aren't new to you but mine comes from the bottom of my heart.

Keep up the good work and someday you may be rewarded.

M y last parting word to all of you dear readers is to remember to pray constantly for our gallant soldiers that are fighting for us and our beloved country. Treat them kindly and have a good word for all of them, you don't know how much they appreciate the little things you do for them.

May God Bless you all is my final word.

Your steady reader, Mrs. Martha Vojacek Crork.

Woodsboro, Texas.

Dear Readers, I have been reading your most interesting letters in the Vestnik, and I enjoy them very much. I am certainly glad that the young people are taking interest in the Vestnik's English section and I do hope they will continue to keep up their good work.

Now I am going to tell you about myself. I am sixteen years old, and I am a senior in high school. I live on a farm about four miles from town, but I go to the town high school.

This year I had a successful year at school.

VbSTNilt I took typing and I came out at the head of my class in that subject at the end of the school year. I was entitled to go to several meets. I went to County Meet and I won second place, then I went to District Meet and there I placed first, and finally I went to Regional Meet and there I was beaten by eight-tenths of a point by Beeville to go to State Meet.

After this I kept trying hard and I was able to type 60 words per minute for a period of fifteen minutes.

I haven't any brothers in the army as yet, but I am expecting one of them to go at any time. He is now employed in the Civil Service at the Naval Air Station at Corpus Christi. I also have a married brother in Mississippi, and if things get too critical he will probably have to go also.

If this letter is published I will write again and here's hoping Mr. Editor will take heed and let my letter be published.

A regular reader, Wilbur Michna.

V Snook,Texas.

Dear Readers, After reading all the interesting letters in the Vestnik one often wonders why he hasn't got the ability to write also. I feel that way so for once I made up my mind to write.

I have two brothers and six sisters. I am a Czech girl, 14 years of age. My birthday comes on March 18. I wonder who is my twin?

I go to Snook High school. I was promoted to the tenth grade. My favorite subject was algebra.

Everybody has friends or relatives in the Army. In the service for the good ole U.S.A. I have one brother-in-law, Pvt. Gus Weidemann who is stationed at Camp Hulon. My uncle Pvt. Joe Walcha is stationed in Fort Sill, Oklahoma, and my cousin Pvt. Eddie Kocurek who is stationed in Ft. Sam Houston.

I wish all the men and boys in the service lots of good luck and a safe return with victory.

Since this is my first letter I will stop and leave space for the other boys and girls.

With best regards to all.

Annie Adamek.

I remain, V El Campo, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write in the Vestnik. I enjoy reading the English section very much.

I am a Czech girl and live on a farm. I am 4 feet, 10 inches tall, weigh 85 pounds, have light brown hair, gray eyes. I was thirteen years old on July 19. We had a big dinner at my grandfather and grandmother Kunetka.

It was like my birthday dinner, but mostly because my aunt and uncle came here from Weinert, Texas. Al! my uncles, aunts, and cousins from my mothers side were there. One of my cousins was working in an ice plant his name is William Shula.

I have one sister Norma Ruth two years old and one brother seventeen years old, his name is Johnnie. I also have a cousin in the Army, Sgt. Stanley Kocurek.

Virginia Kunetka why don't you write some more and Mae Belle Hubenak why don't you drop in a few lines.

I hope Mr. wastebasket is asleep, for I want to surprise my grandfather and grandmother.

If this letter is published I will write again.

Remember Pearl Harbor.

Anna Belle Kocurek.

Sincerely yours, V Fort Worth, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik, and if it is published I will write again. I have been reading the English section of the Vestnik for quite some time, and I have enjoyed the letters immensely.

I am a girl 13 years of age, and my birthday is June 4. I wonder if I have a twin?

When school ended this term I was promoted to L. 10. I have made some rather good grades since I have been going to school. I have made

Strana 15 only 9 B's and the rest have been A's. My mother tells me that I should try to continue to keep this record throughout High School.

At Jr. High this term I received one of the two medals awarded annually, and I am very proud of it.

I live in the city, and I have lived here a" my life. It is rather hot in the summer, but I still love it.

I have one brother named Steve, who is 10, years old, and one sister, Helen, who was 12 in August. My father, mother brother, sister and I all are members of the SPJST. Lodge in Forth Worth.

It seems as if everyone has some relative in the service. I only have one uncle. He is Willie Krivanek in the Naval Air Corps, and we are all proud of him.

Everyone seems to have his or her hobby, but I have two which I like very much. One of them is reading good books and the other is writing and receiving letters. I would like to have some Pen Pals, so when you have some spare time I would enjoy exchanging a few lines with you. My address is ::Lillian Matusevich, 2701 McKinley, Fort Worth, Texas.

Since my letter is getting rather long I shall close and remain sincerely yours.

Lillian Matusevich.

V Houston, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. I enjoy reading all the interesting letters that are in the English section of the . Vestnik.

I am a Czech-American girl, 14 years of age and I lived on a farm all my life. My birthday comes on January 31, who is my twin? I was promoted to the high eight grade, and have been going to Alief school at Alief, Texas.

My grandma and grandpa, W. M. Haisler belong to the SPJST. lodge.

I think everyone has a hobby. My hobby is collecting songs. My sports are playing volleyball and fishing. I was last week at my grandma and grandpa, Bravenec and some aunts and uncles and cousins in Caldwell. I enjoyed myself fine. My letter is getting too lOng, but if it is published I will write again. I hope the wastebasket is asleep so my letter may slip by. Many thanks to the editor.

If you boys and girls want to write to me the address is Box 466, Houston, Texas.

Goodbye and Goodluck! Remember Pearl Your friend, Harbor!

Lillie Mae Bravenec.

V Jourdanton, Texas.

Dear Vestnik Readers, Since my first letter was published I will write again. I enjoy reading all the letters in the English section. I especially enjoy Juline Rosemary Mikeska's letters from Los Angeles, California. She has very interesting letters.

Evelyn Simek you asked if I at any time have lived on the Plains. Yes I have lived on the Plains for eight years.

I have two brothel's in the Army. My oldest brother Robert is an airplane mechanic in Hawaii. My next oldest brother is married and is living on the Plains. He has one little boy a year old. My third oldest brother is in the U. S. Army in Fort Leonard Wood., Missouri.

I have two more brothers and two more sisters at home. My oldest brother at home is eighteen years old and my baby brother is five years old. My big sister is seventeen years old and my smallest sister is eleven years old.

Now I am going to tell you about our farm.

We headed all our hegeari and hauled up all our feed and all we have left is to break our corn. Then we will be through with our crop.

Come on boys and girls and write to the Vestnik cause I enjoy reading the letters. This letter is getting too long so I will stop for this time and will write more next time.

If anyone wants to write to me my address is Lilly Kocurek, Jourdanton, Texas, Route 1, Box 89. I hope Mr. Wastebasket don't get my A friend, letter.

Lilly Kocurek.

Strana 18 Midfields, Texas.

Dear Friends, I have decided to write to the Vestnik again to pass my time away, since I am unable to do anything outside on account of my headaches.

Farmers around here are very busy this month of July, working with feed, such as corn tops, cane, etc. Cotton is ready to pop open. It won't be long we will be picking cotton again. It will be hard on the people who haven't good tires, and any mules, and a wagon to carry their cotton to gin.

I live nineteen miles from Camp Hulen, Salacious, Texas. I have many friends there in the camp. I surely am proud of them, and all the boys in uniforms. I have four cousins in the Navy and Army. Cousin Jerry Vaculin, from Magna, Utah is in Island Way. Frank Vaculin, also from Magna, Utah is stationed at Utah. And my other two cousins, from Cameron, Texas. Stanley Vaculin is in Massachusetts, Victor is in Manchester, New Hampshire. I got a letter from him today. He is a cook, and he also wrote that, he is Pfc now.

I really am proud of him.

Our C. Y. 0. goes to Holy Communion once a month in a body. Our president, Evan Kana, is serving in the Army, vice-president Annie Nemec, secretary Julia Vaclavik, treasurer Joe Nemec, and I am the reporter at the C.Y.O. Rally's. Undoubtedly most of our CYO. units proudly boast in having some of their members in our countries armed forces. That is special' YO. This numerically ly true of the Blessing C small unit is happy to have fifty of its members serve in the U. S. Army. It really seems as if Uncle Sam has especially fallen in love with our CYO boys. We are truly proud of them, our soldiers help America defend everything it holds dear. We often think and pray for you.

Uncle Joe Vaculin, and family, from Cameron. Texas, and uncle Emil Kurecka and family, from Corpus Christi, came to visit us over the week-end. They also helped us celebrate daddy's fiftyeight birthday on July eleventh. My sister and brother-in-law Emil Dornak, and my little niece Alice, Mrs. Mary Brdecka and Martha, Mrs. Betty Michna, and Ed. Dornak, all of Midfield were also present.

My hobby is collecting songs. I have hundreds of different songs. I love to sing. I sing in our church choir. This month of July, every Sunday after Mass we practice high Mass for August fifteenth, the feast of the "Assumption" of our Blessed Mother.

I really enjOy reading your letters, Pfc Geo. A. Marek, Pvt. Edwin J. Marusik, and all of you boys in the Armed Forces write, your letters are always interesting.

In conclusion I wish to say "good-luck" to our boys in armed forces and "May God Bless :You." Matilda Vaculin.

V Wharton, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first attempt to write to Vestnik.

I have been wanting to write ever since we started to take the Vestnik, but I couldn't get started until now. I enjoy reading all the letters, especially Juline Rosemary Mikeska's letters from California. Keep on writing Juline Pfc. George A. Marek, I really did enjoy reading your interesting letters about your experiences. Keep on writing you men in the service, for every letters is very interesting.

What happened to you Anna Horak from California? Your interesting letters have been missing lately.

For my first time I will tell you something about myself. I am a Czech American farm girl. I am fifteen years old, weigh 112 pounds, and am 5 feet, 8 inches tall. I have brown hair, blue eyes, and a light tan complexion.

Our school the Stephen F. Austin was turned out May 29. I passed to seventh grade in the Sam Houston High School. This school is very hard. They say it is hardest school in Texas.

My hobbies are, collecting pictures. My sports

VES TN i IC are dancing fishing, singing, and writing letters.

Oh yes! My birthday comes on March 9. Is anyone my twin? If so, write to the Vestnik or to me.

I have five sisters and one brother. My sister Lillie is oldest child of the family, and belongs to the SPJST lodge of Wharton.

I have one cousin and one uncle in the service. Wish them good luck and a safe return.

I will sign off now for. this first time. If my letter is published I will write again. My address is Rt 1, Box 162, Wharton, Texas.

Let's keep 'em flying and those yellow Japs dying.

Until next time, I remain sincerely yours, Judy Witek.

V Needville, Texas.

Dear Readers, Here I am to join the Vestnik readers for the first time. I enjoy reading the letters from far and near which I find very interesting.

I am a Czech-American girl, thirteen years of age. I am five feet, one inch tall, and have brown hair, and dark brown eyes. My birthday is on the twenty-fourth of July.

I go to Guy school and I am in the eight grade. Our school was turned out on May 22.

We had a nice program on the last day of school.

My teachers were, Mr. and Mrs. Howell, and Miss Emilie Schovajsa. They will be my same teachers next term, of which I am very glad.

I have two brothers and one sister. The oldest brother's name is Willie and he is twelve years old, and in the sixth grade. His birthday comes on April 20. My youngest brothers's name is Jerry Lee and he is three years old and will be four on November 7.

My sister's name is Gladys and she is nine years old and in the fifth grade. Her birthday comes on May 19.

We had a 4-H Club meeting at our house on the third of July. We learned to make buttonholes and sew pleckets. These are the following that were at the meeting: Bessie, Dolores, and Alouisa Maroul, Dolores Priesmeyer, Dorothy Bartosh, the teacher Della Blankemeyer, and I. We had a good time.

Yes I have an uncle in the Army, too. Pvt. Emil L. Rehak, and he is stationed in Camp Wolters, Texas.

We got a letter from him July 115, and he said they have dry weather, and that he wishes it would rain, and that they have sand-storms everyday.

How are you Irene Rehak. Hope fine. I am 0. K. I have noticed that you wrote in the Vestnik, too. Write again. Your letter was interesting.

We have plenty of rain. It rained on the fourth of July and many other days. Farmers around here have nice looking crops this year, but they could have been better if it wouldn't been raining so much.

Yes do any of you'll listen to the "Korn Kobblers" over the radio? They really play good music. They come on Tuesdays, Thursdays, and Saturdays on KPRC Houston at 10:15 p. m. and KRIS. Corpus Christin at 8:15 p. m. on the same days. I also listen to the "Prisoners"' from Huntsville State Farm on WBAP. Fort Worth station on Wednesday nights at 10:30 p. m.

My mother and father belong to the SPJST. lodge for several years.

My hobbies are answering letters, listening to radio programs, and embroidering.

I am sending a hello to all my relatives and friends, and wishing everybody in the Army, Navy and Marines good luck and a safe return.

I guess I will have to stop writing cause my letter is too long.

If anybody cares to write to me my address is: Margaret Rehak, Needville, Texas, Rt 2., Box 67A. A new reader,

Margaret Rehak.

Ve stfedu, dne 16. zall. 1942.

Kovar, Texas.

Dear Readers of Vestnik, Here I come for the first time. I enjoy reading all the interesting letters the boys and girls write.

I am a Czech girl fifteen years of age, and I live on the farm ever since I was born. I like it a lots. I go to Stastny School, and I am promoted to the tenth grade. My teachers name is Mr. Emith Orsak. He is a very nice teacher.

We are having a company this month. Our two nieces, Dolores and Virginia are taking their vacation here from Abilene. They really do like farm, riding ponies, swimming and playing.

Well, I think all of you have a brother, relatives or loved ones in the Army. I don't have any brother in the Army yet, but I have a brother-in-law that is in the Army. He is stationed at Camp Barkeley, Texas, near Abilene. His name is Jimmie Reid. He is supposed to be shipped to Oregon next month. Sister Elsie, his wife, will leave with him. She will come to visit us before she leaves. We are very proud of him. Wish them, and wish everybody in the Uncle Sam's armed forces a good luck and a safe return.

We had a nice rain here lately. The crops really did need it. We are about through with the corn tops. Hope all of you are too. I think everybody is about getting his picking sacks ready for picking time is around the corner.

My hobby is receiving and writing letters and singing popular songs.

Well, I think I must stop for my letter is getting too long. If my letter is published I will try again. Remember let's all keep on buying Bonds and Stamps, and Let's Remember Pearl Harbor. With luck to everybody and may God Bless you all.

Sincerely yours, Lillian Lydmila Lastovica.

V Fayetteville, Texas.

Dear Readers and Friends, This is my first attempt to write to the English section of the Vestnik and if it is published I will try and write again.

First I will tell you something about myself and my family. I am a Czech-American girl 12 years of age. My birthday comes on February 16, I am five feet, one inch tall, and I weigh 102 pounds. I have blond hair and blue eyes and a fair complexion. I have four brothers. Their names are: Alfred, Charlie, Johnnie, and Harold. Charlie and Johnnie are twins. All of my brothers are married. They all live in Houston. My three sisters names are: Elenora, Josephine and Gladys. Elenora and and Josephine are married. Elenora lives in La Grange and Josephine in Houston. Gladys and I, Ruth, are the only ones left at home with our parents. I live on a farm and I am not ashmed to say I like farm life.

I live six miles from Fayetteville, Texas. I attend all the dances there. They really are grand because my favorite sport is dancing.

We were at a dance in Fayeteville Monday night (July 13). The music was furnished by Adolph Hofner. He sure can play good. Gladys and a really had a good time.

I really enjoy reading all of your nice letters Juline Rosemary Mikeska, and hope to read more about California next week. I enjoy all the letters in the English section, and I can talk Czech, but cannot read it.

I do not belong to the SPJST lodge, but I hope to join soon. My parents, brothers. and two of my sisters belong to the SPJST lodge.

I buy United States War Stamps as often as _ I can and I hope everyone else does.

If anyone is interested in writing to me I will gladly answer them. My address is: Ruth Hilsher, Route 1, Box 4S, Fayetteville, Texas.

I think I wrote more than I intended to, so will close for this time. Let's all Remember Sincerely yours, Pearl Harbor.

Ruth Hilsher.

Ve stfedu, dne 16. zaii 1942.

Rogers, Texas.

Dear Friends, This is my first time to write so I don't know what to say. I want to tell you all about myself. I am 15 years of age and have blond hair.

I go to Rogers high school and take these subjects: agriculture II, english II, algebrall and world history. I enjoy all of the subjects. I have agriculture projects all through the year. have pigs, turkeys, chickens and other projects.

We are now having a new construction of a school building being built. I sure am proud of it. We are going to have a large gym which is nearly finiShed.

Talking about service boys, I have a brother in the Navy. He is stationed in Pearl Harbor.

Honolulu. He was there at the time of the attack. We received a letter from Washington that he was wounded, only the president made a mistake and he was not injured. We didn't have a very nice Christmas on account of misinformation. He is a second class chief petty oficer. I sure am proud of him.

I want to let Adeline Shenkir know that I want her to write again. I want to let my cousin Stacy Carnot of Alhambra, California, to write a letter in this page and tell us of their state. I want all you Vestnik writers to keep writing and let them Japs keep a dying.

Friends I have groups of girl friends and boy friends that write me so you boys and girls come on and write to me I'll answer all mail received. So long 'to everyone.

Sincerely, Calvin Shenkir.

V Alma, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I am 12 years of age. My birthday was on August 18. I have blonde hair and hazel eyes, weigh about 85 pounds.

I think all the letters are very interesting, especially Juline Rosemary Mikeska's.

I received diploma and a reading certificate for reading 45 books in one year.

I live two and half miles south of Alma, Texas. There is where I will have to meet the bus for Ennis High School this coming year.

I will be a freshman.

I have one brother that is going to be in the 12 grade, who is also going to Ennis High School for the second year.

I will write more next time Janie Hroza.

V Los Angeles, Calif.

Dear Friends and Relatives, If you have been keeping up with my continued letters, perhaps you remember that we arrived at San Jose last week. Today we will visit the Mission here. San Jose de Guadulupe.

Most of it is in ruins, but the adobe Monastery still stands. This Mission originally consisted of several plain low-roofed houses, a church end monastery, built at the foot of the Coast Range Mountains. The City of San Jose was the first Capital of California, but was later moved to Old Monterey (which I mentioned in my letter last week.) Still later, in 1854, it was permanently changed to Sacramento. There is also a Municipal Rose Garden, where thousands of roses can be seen blooming. Nearby is a State Park, which is a beautiful recreational ground of seven hundred acres. In San Jose also is seen a replica of an Egyptian grotto called the Rosicrucian Temple. An Oriental Museum adjoins the Temple, filled with rare antiques excavated from the Temple in Egypt.

Twenty-five miles east of San Jose, on Mt. Hamilton, is the James Lick Observatory which was built in 1888 with money donated by this rich philantropist. The telescope here is the second largest refractor in the world, .and astronomers from the University of California come here to study the celestial wonders. Visitors to this place may look through the telescope and attend lectures on Astronomy.

Continuing north from this Observatory, on

VESTNIK

Highway 101, we arrive at Santa Clara, which is the center of the world's dried fruit and canning industry. Here is located the Santa Clara University, which was started in 17'7'7, at the time the Spanish Padres established the Mission Santa Clara de Assisi. On the University Campus is built a replica of the original Mission. This one was quite large, and constructed on the Roman type of architecture.

Six miles to the north, at Sunnyvale, is the West Coast U. S. Army Air Base; and nine miles further is Palo Alto where Stanford University is located. The next place is Redwood City, where is located a huge plant which makes cement from oyster shells obtained Bay nearby. Passing through several smaller towns with beautiful homes and magnificient estates, we come to San Mateo, which is noted for its flower-raising. There are eight hundred acres of outdoor plants and four hundred acres of glass hot-houses; and from these gardens fresh flowers are shipped by airplane to the eastern markets. Here in San Mateo is the world's longest highway bridge, twelve miles long, built out of oyster shell cement.

From San Mateo we drive to Burlingame, through the beautiful long Eucalyptus Tree Lane. From there we go to Milbrane, and then to San Bruno, where the San Francisco Municipal Airport is located. From here we drive eight miles through Colma and Daly City, and reach San Francisco, four hundred fifty miles from Los Angeles. We will stop here until next week. e On September 4, the City of Los Angeles celebrated its one hundred sixty-first birthday anniversary. Symbolic of the fire of freedom, a "Victory Vigil" was lit, and the flames will not be allowed to die, day or night, until the United Nations have crushed the Axis powers.

This "Victory Vigil" is a great V-shaped altar erected in Olvera Street, upon which giant candles will be kept burning for the duration of the war. Fifteen candles, each of which will burn for eighteen hours at a time, have been placed in this shrine of liberty.

Lighting of the flames was part of a solemn ceremony in which representatives of the United Nations participated.

Dedication of the "Victory Vigil" began the candle-lighting ceremonies, celebrating the "El Pueblo de Nuestra Senora La Reina de Los Angeles." After the fifteen great candles in the "V" were set burning, one hundred forty-six more candles Were lighted, so that there is one for each of the 161 years since the city was founded in 1781 by Felipe de Neve with eleven families of forty-four persons.

An immense birthday cake with one hundred sixty- one candles was cut and distributed to the visitors. Mexican dancers and singers, motion picture actor Leo Carrillo, and civic officials participated in the all-day celebration which was brodcast to all the LatinAmerican nations.

At the California Shipbuilding Company yards, the sixty-fourth Liberty Ship, christened Felipe de Neve for the city's founder, was launched. Actor Carrillo gave a speech at the launching, and afterwards assisted in cutting another huge birthday cake.

This September 4th marked the four-hundreth anniversary of the landing of Cabrillo, the Spaniard who explored California, and in his honor a Spanish flag of the 1542 period was added • to the display of the Stars and Stripes, Spanish and Mexican flags, California Bear Flag, and the flag of the City of Los Angeles.

Two weeks ago the City of Los Angeles paid a tribute to the memory of the courageous founder of the California Missions, Father Junipero Serra. Services were conducted at his statue, across the street from the Old Plaza Church, which was the first in Los Angeles.

At the Santa Barbara Mission also, commemorative services for Father Serra were held, and broadcast to the Latin-American eountries.

Strana 17

Today I wish to thank the following readers for congratulating me and complimenting my letters: Lilla Kahanek, Georgia Schwartz, Frances Zapalac, Martha Macik, Annie Prcin, Victor Watzlavik, Wilbert Foytik, Doris Scheider, Augustina Zapalac, and Adela Marek.

Thank you to, Mr. Moucka, for your kind.ness in printing my weekly letters.

Best wishes to all of you Vestnik readers and the editor.

Juline Rosemary Mikeska.

V East Bernard, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write to the Vestnik, though we have been taking it for years.

I am a Czech-American girl, age 13, 5 feet, 4 inches tall, weigh 103 lbs., and am in the ninth grade. My birthday is on March 29. I have two brothers younger than I. I go to Hungerford school. It has been built about 4 years ago. Each year there are about 250 pupils attending.

My father has been in the SPJST, lodge No'58, for about 5 years. My brothers and I, joined last year.

My father is the only one in our family that can read write, and speak Czech.

Seeing nearly everyone has hobbies, I have started one also. I'll be glad to exchange picture postcards with anyone from any state.

Bessie Matula, Viola Matusek, and Emilie Lepik write again.

I am closing with the best of luck to everyone and especially to the boys in service.

An old reader, Sophiann Hlavinka.

V Edna, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the Vestnik. I read all the letters in the English section. I enjoy them all. Juline Rosemary's letters are very interesting.

I am a Czech-American girl. I can talk Czech, but I cannot read or write it. I hope to learn someday.

I am eleven years old, and five feet tall, blond headed, and I have blue eyes. I will be in the eight grade next term.

My father and mother belong to the SPJST. lodge.

My hobby is reading. I like to read very much.

My sports are volley-ball, baseball, hunting, fishing, and horseback riding.

I have lived on a farm all my life. That's all for this time.

Keep 'em Flying and the stinking Japs Sincerely, dying.

Betty Jo Kucera.

West, Texas.

Dear Readers, Well here I am again. We got the Vestnik today and I was .surprised to see my cousin Martha Kolenovsky writing too. Martha you mentioned that I have three cousins in the Army. Well what about Reynold Gerlich. Is he going to be in the Army, or is he in it already.

In my last letter I wrote about the New York World's Fair. Well today I'll tell you something about New York. First I'll tell you about the Empire State Building which is the highest building in the Union. But I never stopped to count how many stories it has.

Inside it has a very large globe which is 5 feet tall, and 5 feet wide. I stands on a very large mirror. It is a very large building. There is one thing very pretty about New York, and that is the lights at night. It looks.like Fairy Land with millions of lights of different colors.

I sure would like to go over it in an airplane.

Martha Gajdica, what has happened to you? Did you forget how to write?

Everybody has a hobby, and my hobby is collecting movie stars photos and snapshots and my best pall is Martha Gajdica.

That's all I have for the present. I remain a faithful reader and writer.

Mildred Janecka.

Straus 18

A TALKA vstupuje do etvrteho roku sveho V trvani. Plamen, kterY vy glehl za necel' rok od one osudne chvile, kdy Evropa opustila deskoslovenskou demokracii, rozhofel se v po tar, jen zachvatil celY svet. Valka zasahla jig' vgechny kontinenty a stala se tak vskutku val.kou svetovou. Je gte nikdy v cele historii lidstva nebyl bojovan tak obrovitY zapas jako tentokrate a je gte nikdy nebylo tolik v sazce. Nejde jen o politicks svobody narodu a jich dalgi volnY kulturni, hospodafskY a socialni rozvoj, ale ohro gena jsou sama zakladni prava dloveka, tak Braze vykoupend boji a utrpenim pfedchozich generaci. Davove tilenstvi, ktere zachvatilo nacisticke Nemecko, hrozi ueiniti z celeho sveta zalar, svobodneho eloveka chce srazit na robota a promenit givot v desive givofeni.

Pine, tri leta ji g mluvi svou hroznou feei zbrane a nikdo dosud nemrige bezpeene jak dlouho bude valka je gte trvat a jake °bet si jegte vygada. Vgechna dosavadni slibna proroctvi lehkovernYch optimistri zklamala a nehledime-li k hlasum 6eskoslovenska, zklamaly i odhady skoro vgech mezinarodnich znalcri o pravdepodobnem vYvoji konfliktu dernokraticMho tabora s mocnostmi Osy. Uskutednilo se v gdy prase to, co svet ve sve velike vetgine se nejtvrdo gijneji vzpiral uvefit. M do sameho vypuknuti valky mezinarodni vefejnost nevefila, ge se Hitler opravdu opovagi vojensky uhodit a piece se tak stain.

Kdyg pak Berlin po rychlem znideni Polska bleskove vyhral i na zapade a vtahl vitezne do Pafige, byla Velka, Britanie pova govana za beznadejne ztracenou. Zatim Anglie, ad na pril bezbranna, dr gela v Evrope sama jedind boj za zachranu lidske civilisace proti HitlerovYm hordam tak dlouho, az nacistickY 'Aliened se octl v fizkSrch a nezbylo mu ne g se vrhnout proti Rusku, ktere od doby nemecko-sovetske iumluvy bylo prohla govano za pfirozeneho spojence nacismu. Cina, je g byla jig clavno povagovana za vyfizenu, bojuje dal a japonskY lupie pies vgechnu namahu appeaserri napadl Spojene Ste.ty. K dovr geni uddlosti zdanlive zcela nepravdepodobnych, Berlin, kterY se v -Leto valce nejvice bal piimeho. valeeneho sahu USA, byl prudkYm spadem uddlosti, jeg se vymkiy jeho kontrole, chte nechte nakonec nucen vypovecieti Americe valku sam. Koneene se proti Ose minulY tYden obratila napino Jigni Amerika, kde Brazilie vypovezenim valky Berlinu a Rimu ukazala, ge nemini trpne sna get potapeni svYch Lodi a nedinne dekat ag Hitler rozhodne, ge je zralou pro nemeckY ritok z Jigni Afriky. Lze proste konstatovat, ge poeinaje Mnichovem, pies neeekanou pora gku Francie a g po pfekvapujici a dnes jig mimo vgechnu pochybnost prokazanou vojenskou silu a politickou soudr gnost Ruska, skoro vgecky dosavadni pfedpoklady "normalne" odekavaneho vYvoje naprosto selhaly.

Tak o tfetim vYroei valky Berlin, ktery vsadil ygechno na kratkou valku proti sousedrim isolovanYm, ocitl se ve valce dlouho proti jednotne fronts SpojenYch Narodit. Z mnichovskeho paktu, kterY se stal ne gtestim celeho sveta, zristalo jen jmeno na vYstrrahu budoucim generacim jako vedna pfipominka, ge ani v mezinarodni politice neobstoji natrvalo nic, co je zalogeno na lgi, podvodu a nasili. Velka Britanie, jako spolusignatat mnichovske dohody svou "Bilou knihou" nyni i formalne zdriraznila neplatnost mnichovskeho paktu a ujistila deskoslovenskY lid, ge uznave, Ceskoslovenskou republiku v celYch jejich predmnichovskYch hranicich. A stejne ujiSteni o plnem respektovani deskoslovenskYch hranic dal presidentp Dr. Bene govi Molotov jmenern Ruska, jet ostatne "Mnichov" nikdy neuznalo.

Hrob, kter' Hitler na a ye zlodinne tests za svetcrvladou Nemecka kopal Oeskoslovensku, kopal pro sebe a pro pangermansky imperialism.

I kdy nepopiratelne skuteenosti, ge boj vgech vernYch oechri a Slovakri za samostatnost deskoslovenskeho statu se v tak Ugasne kratke dobe stal nedelitelnou soudasti zapasu celeho demokratickeho tabora proti Nernecku, nikdo rozumnY nechce a nebude konstruovat

VESTNIK

Politickf *hied.

Dr. Oldrich chYle. zavery, ge Oeskoslovensko hraje v mezinarodnich pomerech vet gi iulohu neg mu jeho vS7znamem naleil, piece z dosavadniho prilbehu nynej gi svetove krise ji g dnes vytel bezpeenS7 drikaz, ge mir Evropy mute bSrti zaji:sten jen tehdy, budou-li nemecke rozpinavosti ye Stiedni Evrope polog eny znovu pevne hraje eeskoslovenskYm statem. Toto je pak jit vice neg jen rispech e'eskoslovenke gahratidni politiky, ktera pfl spravedliVem hajeti nagich narodnich zajrnri ant v dobach nejhortich neopustila pftdu mezinarodni reality. Po stra g genostech poslednich let svet se mu--nYchzku sic pfiznat k zasadam politiky kolektivni bezpeenosti, tolikrat v Geneve hajenYm hlavou deskoslovenskeho statu. Stalo se tak ne proto, by se nag narod a na ge politicks smYgleni tegily nejake zvlag tni oblibe ostatnich state, nYbrg z Sire nezbytnosti — proste proto, ge se ukazalo, ze na ge zahranidni politika byla vskutku na vYg i doby a proto vpravde byp, politikou svetovou.

Politicks sjednoceni a uptimne dorozumeni SpojenYch Narodu neni je gte samo o sobs zarukou viterstvi nad mezinarodnim banditismem. Je to nutnY pfedpoklad, o nejt lze iispegne vedeni valky bezpedne opfit.

Jednim z nejfet gich krbkri v tomto smeru je nedavna Churchillova nav gteva v Moskva.

Nebyla vlastne ani prekvapenim. 0 jejim skuteeneni se mluvilo ji g vicekrate a dim dole tim vice bylo zfejmo, ge je politickou nutnosti.

Jak s ohledem na Velkou Britanii, tak i vgechny Spojene Narody. Mezi mocnostmi, na nichi spoeiva hlavni tiha vedeni valky proti nacismu musi bYti nejen sjednan, ale i dodrgen pevny plan, jehog zakladni podminkou je i naprosta, vzajemna osobni duvera vedoucich mug)). Proto jednani Churchilla se Stalinem za pfitomnosti W. A. Harrimana, osobniho drivernika presidenta Roosevelta ma vyznam, kterY nelze ani docenit. , Od doby, kdy proskodily do vefejnosti zpravy o zavazku Spojencri pomoci Rusku otevfenim druhe fronty, bylo netrpelive oeekavano, kdy zazni anglickY signal k invasi evropskeho kontinentu. Ka gdYm uplynulYm t'dnem vzrtstalo napeti, je g i v samotne Anglii hrozilo vefejnYm poboutenim, protote giroke vrstvy lidu instinktivne chapou, jak osudove je spjata svoboda celeho sveta s vkvojem udalost na rusks front& Spojenecka, konference v Kremlu, jeji g vYsledek pochopitelne nelze oznamit vefejnosti, byla tudig aspori olejem, kterY utigil zvedajici se viny obecneho rortrpeeni. Nejsou-li spajenci opravdu dosud tak silni, aby pfes krajne kritickou situaci na Donu a na Severnim Kavkaze mohli pomYglet jegte letos na invasi Zapadni Evropy, pak Churchillova testa do Moskvy byla takika jedinYm prostfedkem, jak zagehnat novou mezinarodni krisi a mo gna i rortr gku mezi Spojenci.

Dnes je tedy ji g* jasno. Tak jako Chamberlain cestou do Godesbergu a do Mnichova odhalil, kde vlastne tehdy stela jeho vlada, tak pfesne nyni zase Churchill svYm letem do Moskvy dal vefejne na srozumenou, jak' je pomer anglosaskYch demokracii vridi sovetskemu Rusku. Tim je take definitivne vyfizena otazka mognosti nejakeho separatniho miru s Nemeckem. Vec demokracie opravdu rozhodnou s konednou platnosti jen zbrane.

Na zpateeni tests z Ruska obhlecll Churchill i frontu v Egypte a odlehdil trochu britske armade, trpici pfebytkem aristokratri, kteti .jako vojengti odbornici pro ni vet ginou mnoho neznamenaji. Na generalu Alexandrovi, jehog Churchill po Siru Auchinleckovi povefil vedenim britskYch sborri hajicich Egypt, spodiva nyni tegkY ukol spravit to, co bylo zanedbano.

Rommelovo nebezpedi pied Alexandrii a Suezem neni mane hrozive neg nacisticke hordy na Severnim Kavkaze a pied Stalingradem.

Kdyby mela padnout nadobro jeclna di druha

Ve stredu, dna 16. zari 1942. fronta, meli by Nemci otevrenu branu na StredovS7 chod a podlehlo by pak bez boje nejen Turecko, ale octla by se v obrovskYch klettich Osy i cela Indie, zmitana dnes tetkYmi vnittnimi zmatky.

V indickem sporu nebylo reeeno je gte po sledni slovo. Stale je gte je nadeje, ge bude nalezeno kompromisni vYchodisko. Nutno doufat, ge bude nalezeno drive, net budou mit Japonci s ukoneenim deStiveho obdobi motnost ukazat pkipravenost sve armady a podetnost a vliv indicke pate kolony.

Tak z bojt v Evrope a v Africe dosud nejvice teti Japonsko. Tokyo sleduje jiste bedlive udalosti v Indii, jako na Kavkaze a u Stalingradu, kde se zaroveri rozhoduje i o smeru dalSich japonskYch vYbojri. Nejen Nemecko, ale i Tokyo by dalo nesmirne mnoho za to, kdyby melo jistotu, kolik divisi ma Timotenko v zaloze.

Pres to, to mezinarodni situace na prahu Ctvrteho roku valky neni valne utetenou, jen zaslepenci by mohli jegte verit, ge Berlin s Tokyem za prisluhovani itima ovladnou svet.

Na celem dosavadnim prubehu cele svetove krise je videt, jak Pravda a spravedlnost razi si pomalu, ale nezadrtitelne cestu. Kdyi Nemci nezvitezili do tri let — ted' je ji g pozde.

Its ne passeront pas — They shall not pass — Neprojdou!

V 0 mad'arske propaganda. — Sbirka tatstva pro vojaky.

Mad'arskY ministr propagandy Stepan Antal pfedna gel v techto dnech studentrim letniho behu debrecinske university. Jeho tee odhaluje nekolik zajimavYch — a pro Antala jiste trapnYch — skuteenosti.

Oznamil na pfiklad, ge "v Mad'arsku nyni funguji asi dva tucty rozhlasovYch stanic, jeg se snagi zprisobit v zemi rozvrat". Pfiznal nemohoucnost vlady v boji proti temto ale prohlasil, ge "obrana proti teto propagande musi b't radikalni, nebot' nelze trpet ritoky jednotlivcri na narodni jednotu." V bliggi osvetleni tajnYch mad'arskYch rozhlasovYch stanic fekl Antal, g e jde o rozhlasy delnicke.

Mad'arska vladni propagaeni ma gina nefunguje spravne. Antal ji zafadil mezi "mad'arske valeene problemy" a fekl, 'ge je nutno vybudovat "propagandu s pevnYm ureenim, jet by jednotne kontrolovala verejne mineni". Proto pry je propaganda nutna, nebot "obyvatelstvo musi bYt pfesvedeeno o politicks pravde."

Oznamuje se, ge sbirka gatstva pro mad'arske vojely nepokraduje podle programu. Viada musila, po'g adat eelne einitele cirkevni, aby ji pomohli. Biskup Ravacz udinil toto prohlageni: "Pies svou skvelou vYzbroj a vYstroj nemohou honvedi pfestat tuhou ruskou zimu, nevykona-li laska naroda doma zazraky. Bitvy se rozhoduji na bojiAti, ale jejich vYsledek zalezi na viuli nexoda obetovat v ge pro voje.ka." Arcibiskup vikaf Hanvas po gadai mad'arske obyvatelstvo, aby davalo nejen "nadbytedne, ale nezbytne gatstvo", aby se gadnY vo—ONA. jak vestal "obeli zimy."

V etti fatiste v Gdansku.

(ONA). — NemeckY list Neueste Nachrichten, jen vychazi v bYvalem meste Gdansku, g e tam ptijela skupina elyticeti "vildct Ceske fagisticke mlacle ge". Granska Hitlerjugend je hostila a provadela mestem. Otykicet eeskYch fagistu pak pokradovalo v tests po Nemecku.

Zda se, ge neg lo o etyficet "vridcri" desks f agisticke mlacle g e, ale o cele hnuti. Nasvedeuje tomu ,skuteenost, be Moravec, Werner, Vojtauer a ostatni ee gti quislingove nepfestavaji naiikat na nevuli 'Ceske mladete spolupracovat s Nemci.

Kde by se tedy najednou vzalo "hnuti" fagisticke mladege, jeg by potkebovalo etyficet vricicU? V Frankfurttti se pfipravuji na nalety.

Lisabon. (ONA.) — NemeckY denik Frankfurter Zeitung pkines1 v jednom ze svYch poslednich disel podrobne instrukce frankfurtskemu obyvatelstvu, co podnikat pit velkYch spojeneckYch naletech.

Ve stiedu, dne 16. zafi. 1942.

VIISTNIN

MAbARSKO CHORVATSKA VZAJEMNOST. Do chaoticke zmeti zprax o vzajemnem pomem etyt Clenti Hitlerova noveho fadu v jihovYchodni Evrope Mad'arska, Slovenska, Rumunska a Cnorvatska, do sbirky dohadtl a povesti o rtznych aliancich v tett) ()blast, namifenYch proti tomu ei onomu statu, pfichazi nyni zprava nova, podlolena citatem z tisku a minulosti hlavniho z neastnikt.

Budapegt'skY denik Pester Lloyd pkines1 v techto dnech oslavnY elanek o chorvatskena "poglavniku", Ante Pavelieovi, jen pry "spra y ye--nepochilstykmezobasty,mezid ma bojovniky za spoleenY ideal osvobozeni dunajske oblasti od vlivit Evrope nepkatelskYch".

Pester Lloyd neziistava ve sve naklonnosti k Pavelieovi osamocen; mad'arska vlada se rozhodla projevit Pavelidovi prize). firedni cestou, a poslala mu po mad'arskern vyslanci v Chorvatsku fad velkeho kfiZe se svatou korunou.

V dekovnem proslovu fekl Pavelie, ie je ochoten k "vice nea obvyklemu diplomatickemu a Sousedskomu pfatelstvi, jelikot obe zeme bojuji za novY fad."

Pavelieova medaile a oslavne elanky v mad'arsitern tisku, chorvatska yule spolupracovat

— to vge jsou pouze prtvodni pfiznaky "na.vratu ztraceneho syna": a ize pochybovat, jde o syna ztraceneho nebot' Pavelieova einnost od padu Jugoslavie sleduje v zasade stejne temne ideals, ktere pfedchazely zaviaideni jthoslovanskeho krale Alexandra a francouzskeho ministra zahraniei Barthoua v Marseilli roku 1934.

Pavelidova ozbrojena garda, Usta ga, paralela nemeckych SA a SS, slovenske Hlinkovy gardy a rumunskYch ZeleznYch gard, byla zaloiena za mad'arske penize. Jejimi ptivodnimi eleny byli chorvatSti politioti utedenci, kteti se skrYvali spolu s Pavelieem — v Mad'arsku.

Ustaga fungovala z Mad'arska za veleni Pavelieova a Kvaternikova. Byl to Pavelie a jeho garda zloeinct a nedestnYch muiu, kdo pravovali atentat na Alexanda. Paveliee a jeho 'any pak obhajoval pied Spoleenosti Narodt Tibor Eckhardt, do nedavna vudce "hnuti za svobodne Mad'arsko" ye SpojenYch Statech.

0 charakteru Pavelieove sve'clei jeho machiavellsky system vYberu prostfedkt. Mir na Balkane pro nej neznamenal nic. NeostYchal se zajet do Sofie a podepsat tam dohodu s makedonskYmi revolucioneli, namitenou proti Jugoslavii, na fikor ptatelskYch nebo alespori

Strum 19

normalnich stykil mezi Bulharskem a Jugoslavii.

DneSni postaveni Chorvatska je pkimYm pokradovanim stykti PavelidovYch pied osmi, desiti, dvanacty lety. Chorvatsko projevuje pit v'Sech ino2nch pkilditostech sve pfatelstvi k Italii. Proe? Po atentatu na Alexandra byl Pavelio zatCen italskou policii v Turine, ale — ihned propugten. Pavelidovo pfatelstvi k Mad'arsku, dfivody teto lasky a jeji dne'Sni na,sledky ji.Z" byly osvetleny.

Nebyio by divu, kdybychom se brzy dovedeli o "ptatelstvi" mezi PavelieovSim Chorvatskem a Lavalovou Francii. Nebot' i tento mu2, Laval, se o Paveliee za.slou gl: po atentatu na Alexandra a Barthoua &nil Laval v ge, co bylo v jeho moci, aby zakryl izcast pravYch vinnikt, hlavne pak Italie, na vraiednem iitoku.

Pavelia, pogilhavaje po Hitlerovi, mine v pray& prohlasit: "L'etat — e'est not".

ONA. V Jsou lido na svete, kteti nam zpilsobi radost jiz svou neptitomnosti.

V Zakony, s nimii lid nesouhlasi, nemohou bSt zachovavany.

6. ieny v Rusku v Cs. armada.

Montreal. (CTK). — Podle zpravy Nagich Novin kije v SSSR znacny es. Zen, ktere vstoupily do as. armady a pracuji s ni. Jsou zamestnany v kanceldfich; pri dopraye, ye spojovaci sluZbe atd. • Nosi stejnokroj, jakY nosi es. vojaci v Rusku, jen s tim rozdilem, ze maji giroke sukn.e. Vgechny as. teny v Rusku se spoleene s ruskYmi Zenami podileji na obrane a v boji. Kdy2 nejsou prim° zamestnany v armada, pracuji v prtmyslu, na polich, v obchode, ve gkolach, v novinach, podle toho, jake jsou jejich schopnosti a moinosti. Cs. Zeny v Rusku jsou velmi vateny pro svou stated(OZM) nost a obetavost.

DEVICE FOR WAKING PERSONS FROM SLEEP

This device was patented weirdprilA 11, 2 ((paten No. 256,265) as18"8a simple and effective device for waking persons from sleep at any time which may have been previously determined upon ..also for use in connection with burglar-alarm in place of the usual gongalarm." The inventor thought it would "make him a million." Friends should have warned him: "DON'T BE FOOLED"

-.4ffe I Pon? he Ibokei Ifkiskey Value ROZMACKNUTt PALEC. V me rodine se NONAT osvedeila na mnohe nehody. Pies 6 let delal jsem na pile ben trazu, az ted' pfed mesicem mne kus dreva rozmaeknul palec na prave ruce. Doktor nad tim kroutil hlavou a bolest nebrala konce. Zaeal jsem se Melt sam s NONAT, a hle, ptipad se obraci k lepgimu, vim, Ze ruka bude v brzku zahojena. Toto mtsiete uveiejnit k (dobru masti NONAT. S Uctou, Chas. Mertl, Portland, Oregon.

STICK TO GENUINE T.W.SAIIRLS KENTUCKY STRAIGHT BOURBIJil IfSKEY E MAKE our own whiskey. We make it in our own distilleries, deep in the heart .of Kentucky. We make it in the genuine, old-fashioned "slow" way we started nearly 100 years ago. Then we age it in our own vast warehouses—right here in the mellow climate of the blue-grass country.

So our whiskey is genuine Kentucky Straight Bourbon, every drop—full age and proof, full quarts and pints—with all the wonderful extra-

smoothness and extra-richness that are famous

Cena Nonat je po g tou 55c a $1.05 'Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pigle pkimo na nasi adresu: . R. C. MILLER & CO. '2. O. Box 2&% Modena, Ca/B. I

in every "bourbon State" in America.

Yes, our whiskey costs more to make. But "don't be fooled"— it costs no more to drink. So stick to genuine T. W. Samuels, and be sure you're drinking the best.

COUNTRY DISTILLERS PRODUCTS, INCORPORATED Deatsvilie, Nelson

Co., Kentucky

THIS WHISKEY 15 4- YEARS OLD

PIMA

Strana 20

0 lidech spoliv3'Teh. Frant. Heller E SPORIVOSTi je to jako s pivem; moc se S o tom mluvi, ale, bohuZel, jen vertni malo pile. A nedivte se, to taky pil gel do jedne redakce pilspevatel a povida; "Panove, jestlipak uz jste taky jednou nemohli vydat noviny, protole jste nedostali odnikud elaneeky?" A gef hned nato: "To je, jako byste fekl, ze jste uz jednou nemohl platit, protole jste nebyl nikomu dluZen." To je fee, co? Jakoby si mohl dnes chudY elovek neco uspoitt, kdyby mel kaZdemu zaplatit. A vidite, proto dnes spoil jenom bohaei. To je ted' takova mdcla, ze si kaklY chce hrat na chudeho. Tuhle si taky jeden koupil novY osmivalec, aby pry usetrii na podrakach. A ten krapet benzinu do zapalovade, ten taky v2dycky zbude, alespori nemusi kupovat ty zlodejsky drahe sirky. A ted' jsme vlastne tam, kde se odjakZiva spoilvost zadina.

A tak me napada, To byl u nas jeden dedeeek, nejaky pan Skilvanek, dej mu Panbith nebe, majitel parni pily. Cloy& podnikav, pridinlivS7 a stfizlivY. Ale co to bylo v gechno platne, kdyZ babreka moc proparadila; paneeku, kaZdYch pet, ,lest let nove gaty, ty ) 47clelky tenkrat piece jenom nebyly tak velke a jind s takovSim hedvabim vydriela tkebas tficet let a gaty byly pokad jako nove. Marne ji napominal dedeeek: "Babieko, od siiirky se musi spoilt!" "Tak potad neond'!" odsekla, "a bud mit sirek , dost!"

Dededek se toti2 prave chystal roz gkrtnout na okrouhle east kotenek zednickou, aby si zapalil cigarko. Ale jako kdyZ do neho blesk vjede, ruku prye od kolenek, a 0, si nezapalil.

Doutnik i sirku pekne zabalil do papiru; a od to chvile uz si nikdy nezakoufil, v gak babieka uvidi! Ale dlovek nema &eat svemu bliZnimu nic naschval; od to doby ho prondsledovala Nejprve pfetdili most, na kterS7 doclaval trarny, a kdyZ se proboill, tak teprve na to pkigli, ze tam dali misto dubu ol gi. To mohli taky vedet driv, ne? Pak pfibehli truhlafi; ted' pry uz vedi, pros jim nalakovany nabytek potad praska.. A takove veci dloveku delaji Spatnou reklamu. Pak si postavila vrchnost sama pilu, a to vite, s lidmi, kterSm roste v lese drivi zaclarmo, se Calm konkuruje; Sidivankova pila uz pracovala jen do zasoby a koneene ztichla docela. Dedeeek odmalidka zvyk1S7 na praci, se rozhodl, ze se rozlouei na veky se svS7m smutriS7m podnikem, ale pane sebevedome, s cigarkem v bstech. A kdy2 tablo k vstal a chtel provest svirj hroznY umysl. Vybalil doutnik, vybalil sirku a gel do pily. A vidite, to bylo jeho gtesti; od to sirky nechytlo jen cigaro, nSibrt take piliny a od tech pilin to ostatni. Dokazat mu nic nemohli, tak pojigt'ovna platila jako mourovata.

Pilu uz si dedeeek nepostavil; chodil pygne s cigarem pod nosem a rikal: "Liclieky, od siiirky se musi zaeit, a od siiirky se zase musi ptestat spoilt!" Jen jedno ho mrzelo; ze na to nepfigel drive.

Na Winternitzovo Speceractvi v Horni Libni se snad jegte pamatujete? Ale to teknu bez uraky; spoilt se teprve musime nandit od Bole, ten pan Winternitz, ten mel taky souteni! Ona, jen vytahla paty z domu, ho to stalo penize; co videla, koupila. Z Karlina se nikdy nevratila bez koberce, pan Winternitz lomil rukama: "Prosim te, kam to pov2clyt' id tech kobercb mame jako v sultanskem haremu!" "Tomu ty nerozumi g ; ten koberec jsem dostala ze znamosti za pouhe stovky, jinS7 zaplati osm, u gettila jsem pet set!"

A tak to bylo se vgim; koupila za pet zlatek kuchyriske hodiny a za tYden videla zrovna takove za tri zlate padesat, tak je samo sebou hned vzala, nebot' u getkila zlatST padesat. Winternitz kroutil hlavou: "Ja bych jen jednou rad videl krejcar z tech penez, co jsi uZ sto tisic bude malo!" Ale koneene koberce, hodiny, zaclony, fonografy, zvet govaci skla, tobolky s pravYm karlovarskYm kamenem, to jsou veci, elove,k nevi, co ho potka, snad se to (la jednou eikovne prodat. Nejhorei veak to

Vt8TNIK bylo s husami: v sedm kouplla na trhu peknou husidku, tak eestikilovou a v pub desate pfinesla Taussidka z Kbylis osmikilovku; snad ji neodbude, je to propodruhe a pak je to dobrr skutek: Taussieka je chuda vdova. Pan Winternitz div neplakal, ale nektidel, beztoho mel tu cukrovku jenom od zlobeni, a tak se jen nesmele tazal: "A mocli mysli g, ze ti Panbith za to pripodita?" Nejvic ho rmoutilo, ze on z tech hus vlastne moc nemel, to nejlep gi, golet nesmel jist, protole je u toho rSte; na torn si pochutnaval od soboty pfirudi Skalak. Pan Winternitz byl prost nabolenske za gti a sam rikal, ze kdyby mel bYt ziv od zidu, musel by jist celS7 rok jen glupky od brambor, ale takhie podstrojovat eloveku, kterS7 to nikdy neoceni, kterS7 dnes fika, gouvis misto golet, adkoliv je uz dtrnact let v dome, to bylo panu Winternitzovi piece jen trochu moc! Uz nejradeji ani do kramu nevkrodil, aby se nemusel divat, jak to jde tomu nemehlovi k duhu.,Samo sebou,ze si Skalak elm dele, tim vice ' dovoloval; v nedeli si vzal tu nejhezei kravatu z vYkladu, nekdy ji site v pondeli zase mezi rYii a cukr, ale nekdy ji taky pobryndal a takove, vec se pak tako prods. Skalak byl ovg em nad etyil tidy a namluvil kaidemu, co chtel, ale pan Winternitz by se ho byl piece jen rad uz jednou zbavil; Tide mu donesli, ze Skalak prilig pamatuje na sebe, ze ma penize ve vg ech zalothach, a aby mu vithee tolik nedtiivefoval! Ale k pani s tim nesmel nezastavala se site piin g ptirueiho, aby se nefeklo, to vite, bide jsou v gelijaci a pripougtela Ze i ji je leccas podezfele, ale prohlasila energicky: "Bud' bez starosti, na me Skalak jegte dlouho nevyzral!" To pana Winternitze zase trochu uklidnilo a jednoho krasneho dne se spokojenYm rismevem usnul a tit se neprobudil.

Pani Winternitzova si odbyla rok v eernch gatech, postavila riebatikovi slu gnY kamen a pak si vypirjaila pana pfirueiho jak se path: musel si ji honem vzit a co si behem easu nahrabal, muselo zase do obchodu.

2ili spolu dosti dobte, take se vlastne ani nevi, kdo koho napalil.

S takovou beelnou, mazanou a bezohlednou spotivosti se dnes jiz nesetkate. Je gte tak star Bureg v CeskS7 ch Budejovicich ten je jegte z to Skoly. To, kdy2 se chce jeho bratr v UhlifskYch Janovicich o nem neco dovedet, je-li zdrav a podobne, tak musi psat tfetimu bratrovi, co je v Americe; z Budejovic by se jakav nedoekal odpovedi, ne ze by se na neho budejovickY bratr hneval, ale Bute g tika vidycky: "Dy e koruny padesat na psani do Ameriky, to rad obetuji, to se vyplati; poditejte jen ty tisice mil pies mote, ale korunu za ten kousieek cesty z Budejovic do Janovic, to je nestydatost!" Ale devalvace se Bure g neboji; korunova znamka stoji pry pokad je gte korunu.

V CO SI MYSLI POLSKY VO.TAK 0 FEDERACI POLSKO-CESKOSLOVENSKE. Ve vojsku je velmi pelma a velmi spresna sada, ze se vojak nema vme govat do politiky.

Na politiku je vlada a ne vojsko. Vojak ostatne nema rad politicks hry a intriky, malo se vyzne, v diplomatickYch zakoutich. Je zvyk1S7 na prosty, vojenskS7 jazyk, chabe se orientuje v diplomatickS7ch subtilnostech.

Vlady pokadaji konference, v tisku dochazi k urputnSrm diskusim. Jsou vyhla govany plamenne projevy o valednYch cilech a o pfi gtim potadku sveta. Nam jsou to v gak veci dosti proste. Pied nekolika mesici vas ministr, p. Jan Masaryk, s jedrioduchosti, kterou u vas techir easto obdivujeme, prohlasil: "Valedne cile? Ja mam pkedevgim jeden.cil: Vratit se dome".

A to jest na g pfedni, hlavni cll. Ale vime samozfejrne, ze to nemide bS7ti vgechno. Vime, ze valka by nebyla vyhrana, kdybychom dosahli jen tolik, abychom se mohli vratit do svS7ch domovir. Ch'apeme, ze cil musi bS7t dalekosahlefgi, ze musime vytvoilt takovS7 stay veci, abychom nemusili my anebo na ge deti za dalglch dvacet let toulat se znovu po svete, aby na g odvelY nepritel nemohl nas jegte jednou oblaZovat sySim "novYm poildkem", aby nage zeme nebyly znovu vyclany vlade nemeckS7ch lotru a nemecke

Ve stfedu, dne 16. WI 1942. sebranky.

A majice na mysli, uvalujeme o moZnostech, jak zajistit trvalS7 mir a bezpednost sve vlasti, uvaZujeme o pfieinitch poraZky a zisidlech slabosti. At' uZ budem uvalovat jakYmkoliv zpbsobem, mideme prijiti toliko k jednomu zaveru: musime vytvofit na vS7chode Evropy stat, v ka2dem smeru tak silny a mocnSr, aby mohl zabranit navratu nemeckeho nebezpedi.

Nebot' lze miti ste21 klamne nadeje o moZnosti naprosteho odstraneni tohoto nebezpeei. Je jiste, ze jegte peknYch par miliont Nemeb zahyne na vYchodni fronts. AZ udeti hodina, tisice jinSlch, kteil tak dlouho mueili na ge krajany, se cloaca zaslonteneho trestu. Odekaxame, ze budeme miti i my brzy pfilelitost mstiti se za chane krivdy, tak jako va gi i nagi letci, nagi namofnici, nagi druhove v Tobruku a jak jiste brzy budou mit pillektost vojini pol gti i deskoslovengti v Rusku. At' uZ v gak zahyne jakS7koliv podet Nemcir na boji gtich, v noci "dlouhYch nonebo ye vinach Visly a Vltavy, piece jenom jest fakt, ze ye stfedu Evropy zustane silna, sjednocene. masa nemecka, ktera vkly bude hroziva.

A proto jsme pkesveddeni, ze toliko stejne silnY a velikS7 stat mute se beinne a trvale branit jakemukoliv novemu pokusu o expansi nemeckeho Je samozfejme, ze nernideme sami vybudovat takovS7 stat, prave tak, jak to nemohou ueinit sami Cechoslovaci, ani Zadmi jinST narod ye stfedni Evrope. Je moZna toliko federace. A proto myglenka federace polsko-deskoslovenske nalezla tak Ziv3-7 ohlas v nagich tadach.

Myslim, ze bychom si nezaslouZili vitezny i trvalS7 mir a lep gi zlttek, kdybychom si neumeli vzit poudeni ze zku genosti, ktere nam dala minulost. Tfeba uptimne doznat, ze jsme vgichni delali chyby. Leta jd bylo jasne, ze ohrolenY mir mute bYti zachranen toliko spolednYm bsilirn a spolupraci. Misto toho v gak jsme my i vy a vgichni v Evrope tolik chytracky poeitali, jak se zabezpeeit a jak obratit nemeckou expansi jinYm smerem. V clusledku toho vgechny pokusy o vytvoteni jednotne fronty proti ritoenikovi v duchu zasady, ze v "jednote je sila", se rozbijely o kratkozrakost tech, kdo v dane chvili byli ohroleni. Jests i dnes politika tak zvanYch neutralnich stater vyznaduje se touta kratkozrakosti, ukazujici, ze nektere jsou nepolepgitelne. Nage narody v gak, majici za sebou nazorne poneeni o nemecke nadvlade, zaplativge straglive ceny za chyby minulosti, budou umet vyvodit spravne zavery.

My, polgti vojaci, jsme si vedomi v kaZdem plipade sveho bkolu po valce a jsme odhodlani vgemi silami pomahat pti budovani mocne federace, jejd pateti a zakladem musi laS7t federace polsko-oeskoslovenska.

Vime, ze obtde budou velike. Nemame spoleenS7ch statnich tradici. Na ge staty byly toliko velmi kratce spojeny. Rasova pfibuznost sama o sobs neni dostatednYm poutem, nebot' vime, neni "solidarnosti slovanske", prave tak jako neni "sOlidarnosti germanske"-. Mezi obema narody jsou velike rozdily v charakteru, socialni struktufe a zprisobu my gleni. Ale nikde neni psano, ze toliko narody, ktere jsou si podobny, mohou ziti spolu v jednom state; trvalost a soulad v mardelstvi take nejsou zaji gteny podobnosti charakteru.

Mideme a musime si z nich vzit priklad. Nejsme-li si podobni, budeme se doplriovat — to je jegte lepsi. Nekteil Cechoslovaci si mohou myslet: Polakri je vice — budeme mit proti sobe vetginu. Stejne jsem sly gel mezi svSrmi kolegy: NSA maji vetgi vytrvalost, jsou lep gi organisatorl, budou nam vladnout. — Ve skuteenosti nag e chyby a pfednosti budou se navzajem doplriovat a budou se neutralisovat. PolskS7 rozmach a deska vytrvalost, polska pfedstavivost a eeska organisace, polska sentimentalita a desky racionalismus atd., atd., v gechno to maze jit v dokonalem souladu.

Mideme vytvoilt spoleene stat, majici terriers padesat milionu obyvatel. Mideme se spoleene postavit proti vg em pokusum o obrozeni nemeeke moci. Mideme spoleene vytvoilt mohutnST hospodatsky. organismus. A proto musime jiti Cetar B, spoleene!

Ve stkedu, dne 16. zati 1942.

DROS1M, ctihodni spoluobdane, jen mi vedte toho vynalezce, kterY si vymymyslil oslavovani narozenin, a ja si s nim promluvim, s duSidkou nevinnou. Poslechnete si, jen dlovek nejake penize ziske, — a bylo jich nemalo pro naSince, asi kolem dvou tisic — ut jsou to manteleiny narozeniny. Nutno 0slavovat. Nutno i darek koupit.

Stojim na nabteti, vile frekvenci, ptekatim a hloubem: Otakare HykYSku, co koupit sve milovane mantelce?

V tom okamtiku vrazil do mne muj drahY ptitel Jeremiat Vosatko, s kterYm jsem spo}eerie propadl pki maturite, ale to ut je jina, historie, jak kikal nebottik Alexandr Dumas otec. "HykYtku", volal radostne Vosatko a Slap]. mi na nohu. "Kamarade!" a utrhl mi knoflik od vesty. "Drahouti!" a narazil mi klobouk at na nos, "Co dela& elovede?" zeptal se s fidasti a dodatedne mi natrhl klopu u kabatu.

"Kupuji darek mantelce k narozeninam", pravil jsem skromne a hluboce jsem se zardel.

"Bajedne, Otakare HykYSku!" zvolal ternperamentni kamarad a placl mi po rameni, div mi ruku nepterazil, "A ut ses pro nee° rozhodl?"

Pokrdil jsem pravYm ramenem; 'eve bylo ochromeno.

"Ach tak", tekl Vosatko; "ty ses jette nerozhodl." Chvili uvatoval. "Ale to je napad, vyktikl divoce a vlekl mne k vYkladu umelecke institute, jet sluje Manes. "Obraz," volal vatnive, "obraz je nejvbodnejtim darkem pro tak utlechtilou duti, iakou je jiste tvoje pani."

Ve vYloze byl skuteene obraz. Obraz pottebuje odstup. Ustupovali jsme tedy. Porazil jsem chuvu s koearkem, ale co elovek neudela z umeleckeho zapalu. Ktidel jsem obdivem: "Bo.jedne! Nesmrtelne. Genialni koncepee! HolandskY mlYn za slavnostniho osvetleni! Co tomu tikat chlapder "Okamtik", ozval se Vosatkil y hlas. "Jen co mne vytahnou . . ." Obratim se hrilza mne uchvatila: Vosatko 1ezi v jizdni draze pod automobilem a milosrdni lido vytahuji ho yen.

Ale ut je venku; nic se nested°. 8ofer ujel. Vratill jsme se k vYkladu; tam si Vosatko ptedet1 nejake povidani na cedulce pod obrazem a nahle se rozoilil: "Cote?" zvolal. "Jakk holandskY mlYn za slavnostniho osvetleni? Rozumit vilbec obrazem? Tohle je umelecke surrealisticke dilo a pkedstavuje koupajici se milence na btehu motskem. Toto dilo " povidal Vosatko a ja, jsem se zatim dival. Dival jsem se P(11 hodiny. Po Usilovnem patrani nag el jsem milenku; vypadala, jako by v roZtrtitsti spolkla rueni granat, jehot pojistka byla uvolnena, a dekala, at bude explodovat. Krome toho trpela stratlivou tropickou chorobou, jet sluje elefantiasis. Jeji milenec na obraze nebyl. Nemohl se divat na utrpeni sve milenky a odetel, zanechav jednu nohu pohozenou vedle ticiho stroje. 0 toho milence bude obraz patrne lacinejti.

Zatim ptitel k vYkladu Manesa piipojoval svaj vlastni umeleckY vYklad: "Pohled' na toto dilo, pohled' na zablesky ohne imaginace, ktera kdysi zplodila sfingu, Lentaury, motske panny, d'ably a andely, imaginace, jet tvotl dnes monstra Udivnejti, net byla tenska torsa s rybim ocasem, a jet vytvotila pomyslnou a novou kresu koupajicich se milencu na btehu motskem .. ."

V for vYbehl ze dveti, jet vedly do zavodu Manesa, nejakk pan, vlekl za sebou bledou a ustratenou slednu a rodilene ji vyeital: jste zas popletla ty dedulky!" Nada otevtel vYklad a pod obraz polotil listek s tomto napisem: RvaCka na posviceni.

Mirj ptitel JeremiaS Vosatko umlkl, jak zborceneho radia ton. "Jetitmarja", pronesl pak docela ptesveddive. Podival se uptene na mne: "Olovede, co si ted' o mne pomyslit? Ne, tohle neptetiji!" A chystal se skoditi do Vltavy, jet byla nablizku.

"Neskaker, kricim. "Jette jsme nekoupili darek mantelce!"

To mu zachranilo, tivot "Pravda," pravil a nodal pochmurne: "Ale obrazd ut kupovat ne-

Stra.na 21

V1STNiK

Dar k narozeninam.

E. F. Mitek budeme. Vidit holandsky mlYn, klamet se, le to, milenci na btehu, a zatim rvadka na posviceni. 8alba a klam!"

Zahrozil rukou, shodiv mi ph torn klobouk, kterY spadl do teky, a odvedl mne do jedine vinarny v Pttrosove ulici. Tarn jsme dumali a pili vino. Nakonec jsme ani nedumali jako spite vino pili, to ua ptitel Vosatko seal na stole a cluverne se mnou hovotil: "Nad bychom kupovali obrazy? Pro obrazy jsou obrazarny. Zeny potetime jedine praktickYm darkern."

A ptateIsky mne pketahl pies zeds..

"Panove, jen tadnou pradku!" volal kdyt nas vide.

"VYborne," vykkikl Vosatko. "Heureka", jak pravil Julius Caesar, kdyt objevil severni toenu! Heureka! Pradku koupime. Pradka je nejpraktietejti darek pro vdanou pani. Jen klikou zatodi, a ua je kava uvaiena totit vyprano."

Byl to velmi rozumnY napad. Jeden bednet nam tam vykladal, to jednoduche, praCka je za osm set korun, nadet Jeremia Vosatko vypodital, to fisporou z lavneho darku Ize pokiditi i jine veci. Obraz by byl za dva tisice. Pradka za osm set! Prod by se nemohlo podavat vino kolem do kola, kdyt je pratka lacinejSi? Po tomto navrhu padly vtechny ttidni rozdily. Byl zvolen pradkovY vYbor.

Rano, jen se rozednilo, Sli jsme kupovat pradku; bylo nas asi deset. Bylo vSak psano v knize Osudu, jak vypravi Sahrazda v Tisic a jedne noci (ale tahle povidka tarn nepatti), to jsme potkali kamarada Timoteje Kaladirka, kterY se mnou a Vosatkem chodil v gymnasia at do sekundy. Dnes je pekakem.

"Cote?" povida, kdyt byl informovan, "pratku jdete kupovat? Zbiaznili jste se? Neohrabanou pradku do netnYch rudek mile pani jako dar k narozeninam?"

Bylo nad slunce jasno, ze tak vane, otazka jako je kupovani pradek neni ketitelna na ulici. Tento problem musi bYt rorteten a znovu prodiskutovan. UchYlili jsme se do jedne hostinske mistnosti v Konvitske ulici. Po va8nivYch debatach a teprve za nastale noel shodli se na resoluci, to pradku nekoupime.

Pradka je site dar, ale nikoliv dUstojnY. Po tomto rozhodnuti pradkovY vYbor resignoval a ptestal pit. ZbYvalo mi ut jen pet set korun.

Jak mijel Cas, staval se ptibeh temnejtim a zahadnejSim. Jen mlhave si vzpominam, to se k nam ptipojil nejakY elovek, kterY se vydaval za umeleckeho poradce v zaletitosti darPil jako duha. Sestavil darkove konsorciurn, jet prodebatovabi tyto darky: vazu, sberadku, valedek na nudle a perskY koberec. Asi dtvrteho dne nam umeleckeho poradce pro ztropeni yktr'Lnosti sebrala policie. Bylo to k zoufani.

Nadetel patY den. lit velmi netrpeliv, nebot' problem darku nebyl dosud rorteten, promluvil jsem ke zbYvajicim ireastnikum darkove akce vatnivou tee. Nevim, ut kde to bylo. Pamatuji se, ae na poliece meli radiovY pkijimad.

"Panove," povidam a kednim, "pomnete, ut mi na darek zbYva jen dvacet korun. Odvatni a tatedni mutove; rozhodnete se co nejrychleji!"

Najednou mne Jeremiat Vosatko pterutil.

"Poekej!" zvolal. "Olovede, poslouchej!"

Nekdo spustil radio na polidee.

"Halo, bezpednostni slutba", ozval se hlas.

"PohteSuje se Otakar HykYtek, utednik, kterY pied pet dny odetel z domova neznamo kam. Je prosttedni postavy . . ."

Vosatko nedal rozhlasu domluvit.

"Napad!" vyktikl. "Dar tve mantelce je rorteten . . ."

Vyvlekl mne yen. Tam mne prohledl, adresu. Pak mne naiad do autodrotky.

Dojeli jsme. Vytahl mne at k memu bytu. Za-

zvonil. Na prahu objevila se mantelka cela utrapend.

"Vatend pani HykYtkova," promluvil dilstojne Vosatko a cptel se o dvete, nebot' dlouho bdel, "dovolte mi, abych yam nejprve blahopkal k narozeninam. Jako mimotadny dar pkijmete, prosim sveho pana mantela, ktereho se podatilo mne i mYrn ptatelum po Upornem tisili vyrvati temnYm silam z hlubin nezvestnosti. Pteji vam mnoho etesti."

Nadet odeSel, zanechav mne neute gene budouenosti.• V

Karolina Svetle.: TRYZEN V NEIIIECKE AKOLE.

(Z dob nageho poniteni na podatku minuleho stoleti.)

Jit byl nade mnou vytten ortel osudnY musim do tkoly Ano, byla jsem odsouzena chodit dogkoly! . . . To, co je pro miadet dobrodinim ye vgech. jinych zemich, vychovani a valelani, znadilo pro 'Ceske dite tehdy cosi hrozneho: odcizeni se vgemu tomu, co mu bylo dosud dahe, mile, posvatne. Znadilo pketvotiti se v bytost nevdeenou, pohrdajici zcmi, v nit se zrodila, kterat rodice jeji zivila. Znadilo zapirati jazyk, v nemt mysliti se naudila, posmivati se otci svemu, hanbiti se za pUvod svflj, tuliti se k macege Ukladne.

Mela jsem chodit do nemecke gkoly, a nebylo jinYch gkol a udi:elt tehdy net nerneckYch .. .

Tent nade mnou vyften ortel, jako nad tisici dugemi ptede mnou z to neSt'astne mudednicke Ceske krve vzniklYch . . . Ve Skole to v ge nahle se ye mne zarazilo, zmalatnelo, zakrnelo a trvalo beta, net jsem sama sebe ()pet nalezla. — Nepoddala jsem se ov gem n:kdy srdcem cizote, jako ve gkerd se mnou tYnat zprisobem vychovane divky, z nicht ani jedina 6eNcou nezustala, ani jedind pozdeji Is narodnosti sve se jit neptihlasila, z nicht ze vSech se staly domYgive, nagimi snahami pohrdajici Nemkyne. Byla jsem podle rodu z kotene tvraiho, kterY hlodavernu tihadlu cizoty jit po staleti vzdoroval.

Piece vgak nemohla jsem se tomu ubraniti, aby cizota jedovatYm svYm dechem nespalila a neznieila ye mne nefloeknejei a nejnadanejgi puky. Byla jsem proti ni bete zbrane a Stitu, ale zapasila jsem s ni tak ptirozene jako tehdat celY narod, v nernt bylo rovnet jako ve mne, nebohem ji zaprodanem decku, take jen temne teprve tu geni o jeho pravech a ostYchavy jen odpor proti jeho potladovateltm.

Z veseleho ditete, z nehot dosud kattly mel radost, stal se ve gkole je odnarodriujici znenahla tvor plachY, zarytY, pozdeji divka hloubava, tetkomyslna.

Uditelky moje neumely slova deskeho a nedosti na tom, ze jim na^g jazyk za to nestal, aby se mu ptiudily, ony jim uohrdaly. Posmivaly se mu podle tehdej gi mOdy pti katde pffletitosti pied tatkami a to tak nejapne, to i na tyto opovrteni jejich pfecha yelo. Majice byti tlumoCnicemi mezi mnou a jimi, rilohou tou citily se velmi urateny a podrobovaly se ji jen nerady a velmi neochotne. Ostatne byla nejvetgi east divek jiz z domova tak ponemdena, ze i ty, ktere mi skutedne chtely povedeti, od se jedna, udiniti tak nemohly. nemajice k tomu deskych sbov v zasobe. I rozvlriovala se tedy kolem mne pougt' stale vetei, a zajiste jsem se v zoufalYch svYch nesnazich chovala a vypadala jako blba, — a uditelky i tacky se mnou take tabs zadaly zachazeti.

Tak to trvalo se mnou nekolik mesicfiv, at jsem pak nahle onemocnela Z "Upomitrek".

V Popraveni Os. dilstojnici.

New York. (CTK).

Nedtivna z prava o poprave nekolika dal g ich osob krome Zderika Schmoranze do gla do New Yorku zkomolena.

Z dodateenYch informaci vysvita, to devet z popravenYch byli vyMi clbstojnici Cs. generalniho atabu. Opakujeme pro ripinost jejich jmena: Bohuslav VSetidka, Ladislav Kotik, destmir Jelinek, Jaroslav Garda yskY, Josef Kohou. tek, Josef Kazda, an Ret, Ignac Nemec, Vladt. mir TasaAek.

Ve stfedu, dne 16. zati 1942.

VtSTNIE

Strana 22 President Roosevelt miuvi k mlideii sveta.

President Roosevelt tekl delegaturn Mezinarodniho studentskeho sjezdu ye Washington& 'Ze svobodni mladi miAi a keny, a nikoli "roboti otrokatskYch state" budou tvotit novY svet. "Ideal SpojenYth Narodil je idealem mladeie same," tekl mladeL, shromatidene ye Washington& "Nova generace, a generace, ktere jeSte pkijdou, doufaji v novY iivot, kterY bude moci bYt protivan svobodne, spravedlive a slukie."

0 valce prohlasil, ae bude dloutkka. a trpka. Tentokrat v§ak budeme 'OAR, jak vyutit viterstvi k vYstavbe lepkho sveta.

Our fighting men are doing their share. Here at home the least we can do is put 10% of our income in War Bonds for our share in America.

C. H. CHERNOSKi PRAVNIK Vytizuje veekere soudni tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress hudove.

HOUSTON. TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 'Demi LEKAft,

BrYle spravne ptipravene. as dle ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

PRMPLE TEXAS

DR. N. B. McNUTT Zubni Lekat tfadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHILEBNf SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznon Bdward Pace pohtebni fistav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnSzch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho polithu.

Levne ceny jsou nal zasadou.

EDWARD PACE Poh •ebni Mite.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

Charlie's Food Market Chas. Hrugka, maj.

Naciste popravuji kneze v Protektorate."

LondYn. (6TK.) — Z Prahy se oznamuje, 2e tam byli v patek, 4. zati, popraveni biskup Matej PavlikGorazd, kaplan dr. Vladimir Pettek, farat Vaclav Cikl a stark Jan Sonnenwend. Jmenovani byli zateeni 18. dervna po ptestkelce v kostele sv. Boromeje v Praze a odsouzeni podle dekretu Heydrichova z 27. zaki 1941 a Daluegeova z 27. kvetna 1942. Zarovefi bylo natizeno, aby jejich majetek byl zabaven.

Vetkna techto obeti, jejich2 popravy byly oznameny 4. zati, jako2 i diistojnici generalniho Atabu, jePetit popravy byly oznameny zadatkem minuleho tSrdne, byli dr2eni ye vazbe pies rok, natal dva roky, a byli stale surovYm zpusobem mudeni. Mnozi z nedavno popravenYch byli drteni ve vazbe nekolik rokt. Protoie v§ak Nemci videli, 2e je bezvYsledne veznit je dele, rozhodli se je popravit.

Nemecka itredni zprava o soudnim lideni ze dtvrtka, 3. zati, proti biskupovi Gorazdovi a duchovnim Boromejskeho chramu v Praze, vini je z toho, ze sedm paraS'utista bylo skrYvano ye zminenem kostele, kde byli pozdeji 18. dervna zastieleni. Zprava dale pravi, ae jeden z parakitistil byl zranen rudnim granatem na oku pti fitoku na Heydricha a ae kaplan Pettek mu poskyt1 lekatske aetteni. Ve zprave se te2 pravi, ae stark Sonnenwend ukryti techto domnelYch parakitisal zosnoval. Tim vim chteji patrne ptesveddit svetovou vefejnost opravdu dopadli pachatele fitoku na Heydricha.

V teM piebihaji k Rusiim.

LondYn. (CTK) — MoskevskY rozhlas v techto dnech °pet vysilal zpravy o 6eAich, kteii byli nasilne zatazeni do nemecke armady a kteti pfeki k armade sovetske. Jme-: nem techto Oechil promluvil na moskevskem rozhlasu Rudolf ,ervinka, jen2 byl zaraden do 539. pluku 385. nemecke divise. • Mluvdi teto Ceske skupiny projistY Frantthek Kubik, delnik z Noveho Jidina, byi v rode 1939 poslan do koncentradniho bora. Po dvou letech byl zataden do 110. nemecke mechanisovane divise. Odtud se pokusil spolu s ttemi jinYmi techy ptebehnout k Rustim, PRO MENSi ZALUDECNI POTi2E NIC LEPAiHO NE2

. . . nikdy neumdlivejte, nikdy ale dva z jeho ptatel byli zastreleni nemeckou hlidkou. Z mnoha ti- nezapominejte, nikdy se nebojte'." sic 6echt, kteii byli mobilisovani na fizemi severnich tech, mnozi pebehli k Rustim. MoskevskY rozhlas take oznamil, ae jistY Alfred Langer, syn eeskeho delnika z Bruselu, byl nasilne zataden do 112. nemecke pe'Si divise, od nia nyni rovne2 k Rusum ptebehl.

Ohlas Rooseveltova projevu k Prohlageni dr. Karla ervenky.

New York. (eTK). — AmerickY kratkovinnY rozhlas vysilal v techto dnech prohla geni deskoslovenskeho chargé d'affaires ye Washingtonu dr. Karla Oervenky: "Nedavna vSizva presidenta Roosevelta k mladeN, sveta bude viele uvitana mladYmi mu2i a ienami 6eskoslovenka. Vedi lepe ne2 kdokoli jinY, ze `naciste a japonAti militariste jim nemohou nabidnouti nic jineho nek smrt.'

Stovky deskoslovenskYch universitnich studenta byly masakrovany Hitlerem jik v listopadu 1939 — a od to doby stovky jich byly zavraadeny, uvezneny nebo odeslany do nacistickSrch `vYchovnYch fistajako na pHklad deti z Lidic.

Proto vede deskoslovenska mladei doma i za hranicemi nelitostnou valku proti nacisttim. Zachova v pameti presidentova slova: —

Na tuto otazku nademe ureite odpovedeti, ze ANO. Nejen tvrditi, ale /name po ruce mnoho dukazt, kde oznamovatele dostali nad o'dekavanYch vYsledka — dasto aadaji o zastaveni oznamky, neb nejle$1 vSrsledky byly dosa2eny hned po prvnim oznameny.

Pon2ivejte "Maleho oznamovatele" kdykoliv • • • • •

BALZOL ADEJTE

V LEKARNE!

e Sage Company, Distributors, Dallas, Texas.

VYPLACi SE OZNAMOVAT VE VESTNfKU?

Severfiv

Cerstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. NejlepAi maso ve meste.

Dodavka zdarma.

BOTTLED IN BOND 100PROOP SO AVAILABLE S PROOF BUT BOTTLED IN BOND

HLEDATE DELNIKA HLEDATE PRACI PiLEJETE SI NECO PRODATI PitEJETE SI NECO KOUPITI PRO NABIDKY S/;IATKU, ATD.

• • • Cena za oznamovani jest pouze 2 centy za slow za katicle oznameni.

501-67th St. Wayside 4304 HOUSTON, —:— TEXAS

50C A 85C Kdyby leltarnik newel, objednjte piimo.

Vestnik jest nejrozAitenefai e..eskS 7 easopis na jihu, proto ptina§i nejlepei vYsledky. Adresujte dopisy na

Dr, Chas. J. Hollub

KDO JEDNOU SEVERiTV BALZOL ZKUSIL, NECHCE BEZ NEHO BtTI:

VESTNIK

Ceslrf Leta s Operate' 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Mem filadovny: Preston 2U3

W. F. SEVERA CO •

CEDAR RAPIDS, IOWA;

WEST,

ONO • •INNS

••

TEXAS

Nre stfeclu, dne 16. zafi 1942.

54 17 nemocenska.

55 10 nemocenska 55 17 srpen 56 10 nemocenska 56 21 dervenec PitiJEM OD RAW; ZA MESIC 57 4 eervenec 58 10 nemocenska SRPEN 1942.

Add Datum Za, Obdtteno 58 14 srpen 1 13 eervenec $ 280.41 58 29 nemocenska 2 12 srpen 9.71 59 14 srpen 3 18 eervenec 26.89 60 10 srpen 4 10 nemocenska 73.50 61 10 nemocenska 4 24 eervenec 452.90 62 21 eervenec 5 10 nemocenska 7.00 62 29 nemocenska 5 19 srpen 48.11 63 10 nemocenska 5 20 srpen 20.71 63 21 nemocenska 5 29 nemocenska, 1.00 63 21 srpen 6 25 srpen 152.42 63 29 nemocenska 7 10 nemocenska 9.50 64 19 eervenec 7 11 srpen 148.84 65 10 nemocenski 8 28 eervenec 75.97 65 10 srpen 9 10 nemocenska 36.50 66 :18 eervenec 9 10 srpen 220.37 67 10 9 21 nemocenska 2.00 67 22 eervenec 10 18 eervenec 114.58 68 21 eervenec 11 10 nemocenska 15.50 69 10 nemocenska 11 10 srpen 37.07 69 12 srpen 12 12 "eervenec 22.35 70 19 srpen 13 22 dervenec 155.06 71 20 b'ervenec 14 19 srpen 386.32 72 10 nemocenski 15 10 nemocenska 4.50 72 13 eervenec 15 5 dervenec 178.96 73 7 srpen 16 10 nemocenska 6.00 75 5 eervenec 16 18 srpen 90.47 75 26 srpen 17 10 nemocenska, 10.00 76 20 eervenec 17 21 nemocenska 3.50 77 4 kveten 17 18 cert. .25 80 21 srpen 17 11 srpen 583.04 81 10 nemocenska 18 25 srpen 25.81 81 21 dervenec 19 19 eervenec 92.41 83 10 nemocenska 20 10 nemocenska 2.50 84 1 eervenec 21 21 nemocenska, 1.00 84 28 srpen 21 7 srpen 47.28 84 13 cert.

22 10 srpen 39.35 85 14 srpen 23 14 nemocenska 15.50 86 10 nemocenska.

23 14 dervenec 195.01 87 18 nemocenska 24 25 eervenec 838.91 87 25 eervenec 24 10 nemocenska 17.50 88 10 nemocenska 24 6 cert. .25 88 25 eervenec 25 10 nemocenska 19.50 88 29 nemocenska 25 10 eervenec 387.16 89 1 bervenec 26 21 nemocenska 3.50 89 10 nemocenska 26 25 eervenec 47.06 89 25 srpen 27 10 nemocenska 14.00 90 10 nemocenska 27 22 eervenec 122.08 90 18 srpen 28 10 nemocenska 78.00 91 10 nemocenska.

28 21 nemocenska .50 91 15 eervenec 29 6 derven 785.13 91 15 srpen 30 21 nemocenska 4.50 92 10 nemocenska 30 24 eervenec 73.46 93 10 nemocenska 3.1 18 eervenec 89.90 93 17 eervenec, srpen 32 15 eervenec 34.50 94 10 nemocenska 34 25 srpen 17.34 94 17 srpen 35 10 nemocenska 5.00 95 18 srpen.

35 11 eervenec 136.75 96 22 srpen 36 3 eervenec 273.50 97 10 nemocenska 37 25 srpen 20.69 97 17 srpen 39 10 nemocenska 10.00 98 19 eervenec 39 18 eervenec 137.52 99 10 nemocenska 40 10 nemocenska 21.00 99 17 srpen 40 20 srpen 275.10 100 14 srpen 40 21 nemocenska 4.50 101 19 srpen 40 6 pi.edplacene 20.10 102 10 nemocenska 40 21 ptedplacene 20.10 102 26 eervenec 41 11 srpen 68.19 103 10 nemocenska 42 28 srpen 41.54 103 14 eervenec 43 24 kveten 33.55 105 10 nemocenska 44 18 eervenec 71.17 105 21 srpen 45 10 nemocenska, 8.50 107 3 eervenec 47 10 nemocenska 8.50 108 10 nemocenska 47 22 dervenec 365.14 108 10 nemocenska 48 14 eervenec 252.55 108 17 dervenec 49 20 eervenec 61.77 108 29 nemocenske.

50 10 nemocenska, 8.50 109 20 eervenec 50 19 srpen 67.38 110 10 nemocenska.

51 21 derven 135.69 110 11 srpen 52 10 nemocenska 5.50 110 21 nemocenska.

52 13 derven 132.42 112 10 nemocenska 53 10 eervenec 6.75 112 19 srpen 53 22 srpen 6.75 113 18 srpen .54 3 derven 235.18 114 10 nemocenska

Finaneni zprava Cketnika HI, kidu.

Strzala 21

ViISTNtIC

397.16 20.00 i 154 28 2.50 116 10 nemocenska 1.00 29 nemocenska 154 103.63 7.50 116 11 srpen 14.79 22 srpen 158 27.49 117 1 eervenec 96.83 47.62 27.49 160 28 eervenec 4.50 117 28 srpen 5.50 10 nemocenska 161 7.97 142.00 119 4 eervenec 41.21 83.01 161 22 srpen 42.90 120 20 zafi 52.72 8.50 162 18 srpen 13.50 121 10 nemocenska 109.15 121 11 srpen 93.11 $18,524.26 47.77 .50 122 5 srpen 5.20 19.83 124 19 srpen 43.60 Rozveseli a pobavi vas eeskST film • 31.60 125 14 eervenec 12.50 13.00 126 10 nemocenska 87.41 52,68 126 18 27.60 1,00 128 11 srpen 50.35 1.00 129 5 12.50 1.50 129 10 nemocenska 368.00 289.60 130 25 'eervenec 15.50 1.00 131 25 srpen 11.58 53.52 132 17 srpen 11.00 10.50 133 10 nemocenska 209.00 68.39 133 18 dervenec 13.90 117.52 134 4 14.65 20.50 134 26 .50 136.22 135 21 nemocenska 119.95 213.11 135 21 srpen 28.93 21,00 136 21 eervenec 14.47 115.87 137 22 srpen 19.00 169.88 138 10 nemocenska, 57.70 35.73 138 19 srpen 7.50 plmovan v ten eas, kdy nemecke 16.50 139 10 nemocenska.

29.65 vojsko zabiralo deskou zem. Pised109.34 140 7 srpen 10.50 vadi Praga Film Co. 89.39 140 10 nemocenska 11.00 24.80 141 10 nemocenska 5.00 GRANGER, ve etvrtek 17. zaii, o 24.60 141 21 164.23 43.71 141 21 srpen 6:30, 8:30 a 10:15 hod. weer.

11.50 32.97 142 10 nemocenska 208.13 CALDWELL, v patek 18. zaii, 58.73 142 15 eervenec 4.50 16.50 142 21 nemocenska 7:30 a 9:30 hod. veeer.

60.37 179.33 143 19 srpen 133.16 DIME BOX -ukazovan nebude.

17.50 145 19 eervenec 83.04 288.53 146 24 srpen 24.95 PLEASANTON, y nedeli 20. WI, 373.59 147 6 srpen 7.00 .25 147 10 nemocenska o 1 hodine odpoledne. .50 9.97 147 21 nemocenska 23.50 FLORESVILLE, v nedeli 20. zari, 4.00 148 10 nemocenska 245.94 o 4:30 hod. odpoledne.

3.50 148 25 eervenec 1.00 207.28 149 10 nemocenska 19.90 ROGERS, v litery. 22. zitii, o 8:30 43.50 149 24 srpen hod. veseer.

106.27 881.57 151 20 srpen 4.00 18.00 152 10 nemocenska 117.67 152 21 eervenec 31.13 WEST, ve stiedu 23. zati, o 3 hod. odpol., o 7:45 a 9:30 weer.

31.00 153 10 nemocenska 14.00 108.22 153 19 srpen 40.76 ENNIS, ve etvrtek 24. zati, o 3 8.50 154 10 nemocenska.

13.00 odpol., o 7:30 a 9:15 hod. veseer.

3.50 30.12 154 21 nemocenska.

11.50 Ara••■■•■••■•■■■■•■••••[ 215.02 215.02 18.50 3.50 129.01i 4.00 147.10 60.65 38.87 10.00 78.80 50.84 10.00 28.021 46.34 32.35 4.00 12.33 9.50 47.12 13.50 38.94 313.32 DAMY 40c - MU21 40c 3.001 (Tax Included) 1.50' 159.301 0 xikuairy a obeerstven1 navatevnik4 jest VSrborem nalette 1.50 40.671 poStarano.

11.501 92.42 Zabavni Vtbor. .50 T. 045$ 1140 ROBBIE ST. 2.00

"Zabor eskoslovenska.",

ZABAVY faclu

Pokrok Houston

20. zari 27. zari

157.45 15.96 4 1.00

Houston Czech Bill Mriz

Na doptinC 20th and North Main.

4m.nse,seesaamaalucsaiii0.11,

Strana 24

Pouiivejte k oz asnovini MaU° Outaravatei Pravidla V Malem Oznamovateli iletujeme $ centy za slovo, za kalde uvekejneEd. Nejmengi puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napiAte na zyleitnim listku a pkilolk obieclnavce pkistany obnos bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vS7menu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany a nistraci pod /IPA' znaekoa, iietujeme za oznamky "Na prodej", "Slut"by a prate" a podobne 25e xvlaitt to znaeku a na patovne, aby alogle dopisy mohly laSti limed odesilany. rentYke z dilu, rada bych naknce. Rosie Horak, Rt. 1, Box 153, Richmond, Tex. (37-40p)

Imp ZELOVE SAZENICE — kulate a Apieate hlavky. HlaskovY salat a Collards 400 — 60c; 800 za $1.00, po8tou vyplacene a zarudene. Central Plant Farm, Mart, Texas.

(37-p)

mitri

TABAK — stars, lehke druhy prodavam jej, 15c, 20c, cigaretovY 35c a havana 35c lb., nevyplacene. — V. Kratochvil, 'Portland, Tenn.

(37-40pd) SAZENICE — zelove: Early Flat Dutch a Charleston. Wakefield, salat hlavkovY, 300 —60c, 700 — $1.00, 1000 — $1.50, obratem poky vyplacene a za uspokojeni rueime.

Jewell Plant Farm, Mart, Texas.

(37-pd).

Na bavinene semeno "Kash" jsem ustanoven jednatelem. Beru objednavky, $2.70 buS1, dobte vydava, dobre vlakno, vetruvzdorna. Udejte stanici a kolik bukt1 chcete.

Henry Barta, Rt. 2, Box 52 Flatonia, Texas.

(37-38pd) g ltir4 Stargi iena pfijme spolehliye, bezdetne manaele nebo delnika od 40 do 60 midi staff, na farmu, pracovat v dome, kolem domu, obdelavat asi 12 akra kornu a fiditi automobil. Hlaste se u: Mrs. J. M. Hollub, Route 5, Schulenburg, Texas.

(37&39pd) Pfijme se mu't, stall 30 do 45 • let pro zajimavou noeni praci pro velkou korporaci. PfileMtost k povYgeni. Ptednost muzi s rodinou, usedlemu, kberY ma zajem o stale misto. Pike,a udejte vSechny podrobnosti na: Mr. W. B. Wilson, ADT Co., 344 First National Bank Bldg , Houston, Texas.

(36-37-c) Ber., "Dr. FRANK KENT opet zapodal provozovati praksi. nos, hrdlo, brYle." (21-dz) r-i Mali kutatka, druhu "Barred a White Rocks, Reds, S. L, Wyandottes, New Hampshire Reds, Large type Whites, Buff, Brown & Black Leghornes, Anconas, Crosses, Sexed & Unsexed." Za velmi levne ceny.

VSechna kukatka z vybranYch stad a "Bloodtested". PiSte si o nag cennik. — VON M1NDES HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(21-dz.)

NacistickST pozdray.

NacistickY pozdrav byl povinne zaveden pro vekejne zamestnance.

Musi timto pozdravem zdravit nemeckou nebo "protektoratni" vlajku, jekot i tehdy, kdyl se hraje -nemecka hymna.

VEBTN4K Hen1ein zateen.

LondYn, (ONA). — Denik es. vojska NaS"e Noviny a rfizne britske sty oznamuji z beskoslovenska, Konrad Henlein, bYvalS7 vncice v tak zvanYch Sudetach a po okupaci tech a Moravy prava, ruka protektoril — spolu s K. H. Frankem — byl v techto dnech zateen.

Je ye vezeni spolu s bYvalYm nemeckYm minstrem zemedelstvi Darrem. — Po Rudolfovi Beranovi se tak dostala do vezeni druha, postava smutneho mnichovskeho dejstvi, shodou okolnosti temet zaroven s oficielnim pnhtbenim mnichovske dohody vladou Velke Britanie a eSR v LondYne. — Oznamuje se dale, le obyvatele tak zvanYch Sudet jsou nespokojeni s hvotem ye "velkem Nemecku", karn2 je zavedl prive Konrad Henlein. Demonstrate proti nacisticke strane a nedostatek potravin, nemoce a bida se MIL V Nova opatieni proti vefejnSrm mestnaneilm.

Pralska vlada uvekejnila nakizeni ze dne 26. srpna, podle nehol yerejni zamestnanci v nejkr gim slova smyslu mohou bYt bez disciplinarniho tizeni a bez jinYch zakonnSrch ptedpokladt pfelo'aeni, dani do vYsluny nebo propukeni. Za tS7chi okolnosti mohou bYt jejich platy a dokonce i pensijni pohtky pkechodne nebo trvale snaeny, jestliprotinemecke citeni neze bo vzhledem k dtivejk politicks tinnosti nebo proto, ze zpusob, jak vykonavaji sve povinnosti, nezaruenje, ze budou pine podporovat nemeckY rigvY fad.

V Anglicans hrali techoslovaknm.

Montreal. (6TK). — V Anglii se vyvinul zvyk, ze es. hudebnici jsou zvani pti mnohYch pkilehtostech, aby zahrali Anglieanilm. A tak 6echoslovaci .hraji v tovarnach, dilnach, kostelich, na namestich, v parcich, na vYstavach, v divadlech, na schAzich a vkly eeskoslovenska hudba se libi. Tentokrat ptichazi z Anglie zprava, ze nedavno ptiki Anglicans vyhravat eeskosloveskSrm delosttelcam. V patek odpoledne ptijela do posadky, kde jsou es. kanonfti, kralovska kapela, ktera spotadala techoslovakum koncert.

Kralovska kapela peclive nastudovala ptedehru k Prodand neveste, aby se zavdeeila es. kanonYrum.

Anglicans byli dobte pohokeni a jejich hudba se libila. Teha vedera ta'Z' kapela odjela do posadky, kde sidli velitelstvi 1. es. brigady, aby tam potadala dark koncert pro Oechoslovaky.

(ZM) V SLUZBY BOti. Seymour, ( ye Skole Lively, 20. zafi, o 9:45 rano a odpoledne.

Fort Worth, (Y.M.C.A.) v 7:00 hodin veder (V. F.), 20. zati, (zastoupi mne br. far. Jos. Barton).

Rosenberg, 27. zafi, o 10:00 rano.

Temple, 27. zati o 8:00 hod. weer (eesky).

V Jak budou Nemci ustupovat.

Montreal. (OTK). — Do britskYch rukou se dostal cennSr dokument, kterY byl do Velke Britanie dovezen z Belgie. Pochazi z hlavniho Hitlerova stanu a obsahuje smernice pro ptipadny odchod nemeekrch vojakn z obsazenYch Azemi. Je to nol/ doklad nemecke zhovadilosti a po zkuSenostech z Ruska neni axon

ye stfedu, dne 16. zaki 1942.

pochybovat o jeho pravosti. Hlavni nemeckY Stab v techto smernicich, 411111111111111111111 jel se tYkajf pkipadneho tstupu z Belgie, nakizuje, aby nemeeti vojaci ph Ustupu znieili vSechno, co znieit lze a co by mohlo prospeti 20 akrovou drubetnickou a zenepkiteli. Smernice podrobne popilinatskou farmu, 8 mil od suji, jak maji bYti palena mesta, Houstonu, apine zatizenou rolnieeny domy, pole, zahrady, kananickYm natadim, dobytkem. ly, zavodneni, silnice, mosty, ply•drabeti a semenem. Zatizene uarny, trati elektrarny, jezy atd. obydli, soukroma koupelna, Soudasne hlavni nerneckY Stab nakizuje, aby byly pokizeny seznamy plyn, svetlo a voda. Najemne vedoucich osob, ktere bez souda ptimefene, vy2aduji odporubudou postfileny. 2eny a divky maleni. Pike na: ji bYti schytany a hnany pied vojskem na odstraSeni paragutistil a partyzonn.

(6ZM) V Rt. 9, Box 1067A, Radost neptichazi z venei; v srdci tvi ten podivuhodnY pramen, z HOUSTON, TEXAS. neha eerpame zivotnf silu a slast.

Auffenberg.

Pronajmu

C. A. Davis,

Oznameni umrti a dikiwzdani.

Dovoluji si timto oznamiti, ie na ge milovana. deera a sestra,

Cecilia 2aludkova zerniela po dlouho trvajici nemoci v sobotu dne 5. zari, ve staff dvaatticeti let.

PH tete prilelitosti si piejeme podekovati panu Frank Olexovi za rozloneeni se se zesnulou jak v kapli, tak na ye, darciim kvetin, dale viem co se jejiho pohibu stitastnili a nas zirmutek snaiili se zmirniti. Viem ram jests jednou vteljr dik.

Anna 2aludek, truchlici mat etyki sestry a tfi brath. (c)

Oznirneni umrti a dikiivzdani.

Sklieeni zalem, pkejeme si timto oznamiti, le se viemohoucimu Finn Bohu zalibilo k sobs povolati nail drazemilovanou manielku, matku a babidku,

Veroniku Kotrlovou, ktera dokonala svoji pozemskou pout' dne 4. zati a pohtbena byla dne 5. tali 1942 -na Narodnim hibitove v Seaton. Zemisela ve stall 57 let. Zesnula byla narozena v okresu Lavaco, z rodiny Klimiekove.

Piejeme si zde srdee'ne podekovati panu fariti F. J. Kostohryzoyi za vykonami pohiebnich obtadii jak v dome smutku, tak v kostele a na hibitove. Dale pantim Joe Pechaloyi st. a Frank Mareiovi za vypomoc pre obstarani pohibu. Tel dekujente viem daliim sousediim a znirnYm, Merl nam byli M. B. za prokoliy rapomocni. Dekujeme Sboru Seaton E. J. piijeeni kostela. Ziroven dekujeme n.osietim rakve a hrobaza ptipraveni mists k jejimu posleclnimu odpOeinku. Nake uptimne diky tee path naki S. P. J. S. T. za tak brzke vyplaceni umrtni pojistky po naki zesnule. Jests jednou yam vim volime upicimne zaplat' Pin Btlh za fiechno co jste pro nas

C.

' drahi a. milovana manielko, matko a babieko, Ty flake odpoelvej v pokoji. My vzdy s las.kou no, Tebe vzpominati budeme.

Joe 11. Kotrla, maniel; pi. F. C. Motl, pi. Ed. Motl, pi. Joe Kabe1a, pi. Chas. Bravenec, pi. Ed. Pechal, pi. Joe Pechal, Harry Kotrla, Willie J. Kotrla, ditIty a 11 vnukii. John Klimieek, bratr, Anna.

Vanek, sestra, truchlici portistali. (pd)

.