sIntered
Es
second
RaN11C (VOL.) XXX.
class
mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 9. zaisi (September) 1942.
ri
A JEDNOM z detriSrch bojovYch risen teto valky skoneila se doeasne bitva, ktera zutila pet tYdnii. Bitva se skonCila, avdak boj pokraduje pies to, te ptesila zristava, na strane neptitele, kterY od sameho zaeatku poutiva, vdech zbrani, od nasili at po valeanou lest, aby docilil Uspechu a vnesl zmatek do tad obranct. V tomto boji jde o dudi eeskeho iloveka. Jde o nee° velmi konkretniho, nebot' za timto domnele irracionalnim po)inem se skrYva, celY skuteenY svet: pada, tivot a budoucnost katdeho jednotlivce. Naopak zase, skrYva se za skuteenou mechanisovanou tvati teto valky neco domnele irracionalniho jako je dude a duch. Byly to dude a duch ktere zpusobily, te Velka Britanie pokraeovala v boji, kdy se zdalo, te je vde ztraceno; dude a duch vyhraly bitvu o Anglii nad nemeckou pkevahou, dude a duch pHmely obrance Sevastopolu k hrdinne obrane proti mnohonasobne ptesile. Dude a duch vyhravaji bitvy, nejen tanky a letouny. Podceriovali bychom neptitele, kdybychom se domnivali. te si toho neni vedom. Obsadil nadi zemi nasilim a nasili bylo take jeho prvnim argumentem. Vedel vdak, te nade zeme je jen prvni stanici na tests k ovladnuti sveta a te k tomu, aby svet ovladl, bude pottebovati prate eeskSrch rukou. Je pochopitelne, te prate dobrovolna, nebo dokonce vykonavana s naddenim je neskonale dokonalejdi, net, prace vynucend. Proto zaeal boj o dudi aeskeho eloveka. Bylo nutno ohromit jej nejdilve ukazkou sily a pak jej ptesveddit vSemi prosttedky, ktere byly po ruce. Nevetme tomu, te si Nemci nedali praci; namahali se hodne a namahaji se stale z drivodri vecnYch i sentimentalnich. Sentimentalita a brutalita se prolinaji v nemecke dudi jak to ptipadne vyjadtuje nemecke ptislovi: "Und wilist Du nicht mein Bruder sein, so schlag' ich Dir den Schadel eM". Velka vetdina eeskeho lidu projevila velmi ztetelne, te nechce bYti bratrem nacistri a tehdy se zadalo nemecke ptislovi temet mechanicky splriovat: podle potteby poutivali a poutivaji revolveru i dobrYch slov, nekdy obeho soueasne. Nemci nechteji nic vice a nit mene net eeskeho ducha, Ceskou viru a Ceskou dudi. eskou dudi proto, aby jim pomohla ueiniti z eeskYch rukou ruce dobrovolneho otroka, deskeho ducha a Ceskou viru proto, te ony chrani Ceskou dual, A jedte jednou: to nejsou =tile pojmy nebo htieky se slovy. Tady je skuteene vyjadtena formulka o byti Ci nebyti naroda. Cesk3'r lid odmitl vzdat se ducha, viry a dude za nemecke sliby a svody, nebot' si uvedomil, 'te jsou to jedine zbrane ktere mu zristaly, te by byl ztracen, kdyby se jich vzdal. Kdyt zahajil svilj boj, zdalo se, te chce hajit posici ut ptedem ztracenou: ptatele a neptatele mu vzali fysickou motnost k obrane a ve vlastnich tadach se vyskytli lid& ktetl byli tak ptesveddeni o marnosti daldiho boje, 'te bud' setrvali v pasivite, nebo dokonce aktivne ptedli na stranu toho, kdo se v danem okamiiku zdal bSrt silnejki.
tiSLO 36.
DUCH, DUSE A VIRA. Tato valka eleskeho ducha a Ceske viry proti neinceke sile podporovane nacistickYm argumentem a podvodnYmi socialistick'mi hesly trvd„ ut tti a pill roku. Snad by se na prvni pohled zdalo, te ji eeskY lid prohrava. Utrpel velke ztraty na tivotech a statcich. Vyklizuje ye yetejnem tivote posici za posici, prodelava nevSr -slovna,dueimkyjnuceslotiti neptiteli.
Praze. Ma nejdratSi, ma lasko, lasko moje, zedrali telo tve a zedrali tvrij klin, otravili ti dech, zkalili oci tvoje — a ptece ptam se pina nepokoje, kdy zas se pted tvou nehou pokotim. Cevennske kapradi rezavi na kde mraena smdeeji katanu nadich Mich. Jini dnes rano mrazilo mi Pro da ynou Irani plakat snad? A pro Ci? Pro vtini Mina minulYch? Pro ktehkou krasu krajkovitYch yeti, ktere se hebce dotYkaji hvezd nad jezerem milenct? Lucerny na pobteti, rybi path soumraku dodnes me sneni stteti na ktitovatce vdech myth test. Ma nejdratdi, ma verna vedne krase, vim, stokrat vim, te hrouti se to let, a ptec ma Azkost vie net jindy pta se: Zbeli mi vlas, net' spattime se zase? Krvacid dnes? A vetid? Valorujed? N. N. Pozn.: Psano v tljnu na Woo& Cevennsk'ch hor. Cevennes (seven), hory ve sttedni a jinni Francii, jsou klimaticka, hranice, oddelujici suddi jihovYchodni Francii od vlheiho vnitrozemi. Neptitel je silnY a je vdude. Jeho zbrani neni jen nasili a argument, je ji take zklamani, zpilsobene nezdary spojencU na jinYch bojiStich. Polsko, Francie, Reck°, Kreta, Dalny vYchod, . rusk' ristup, sttedni vYchod: to vde jsou projektily vrhane do tad nadich obrancti. A ptece se nevzdavaji sye viry. Ptece noupisuji svou dudi neptiteli. Ptece udrtuji bojoveho ducha. Kolikrat se ut zdalo, te haji posledni srub. A za nim vyvstaly sruby nove, napinene obranci, ktetl co chvili pfechazeji do protiritoku. Na rozdil od vojakt na fronts Atoei s pinS7m vedomim toho, te za cenu stradnYch ztrat nezlepdi-sve doeasne postaveni. Na rozdil od vojaka na fronts nemaji pted sebou bezprosttedni cil, nevidi kotu nebo pahorek, jehot je tteba se zmocnit, aby byla zlepSena strategicka posice. oeskemu lidu nejde o strategicke postaveni. Kdyby mu alo jen o ne, hledel by je branit chytreenim a slutbiekovanim. Dal by svou dudi v zastavu a klidne by vyekaval, tak, jako v minule 'Mice, al to za nej vyhraji spojenci a ti Ceti lido, kteti jsou za hranicemi. V 6eskS7ch zemich
by byl klid, snad by blahosklonnST a tovialni pan Neurath stale jedte sedel na pratskem hrade, snad by Hitler poklepal eeskemu "Hilfsvolku" na rameno a z celeho Nemecka by jiste svateli nacisty podivat se, jak krasne funguje symbiosa noveho tadu. Nestalo se tak; nacisticke tadeni dokazuje, eechy a Morava zristavaji bojiStem, na nemt duch a vira brani dudi proti brutalni ptesile i proti svodinn z neptatelskYch a vlastnich tad. Desk' lid nezapomnel, te to nebyla hrubd sila, jit se udrtel po tisic let. Nezapomnel, te to byly duch a vira, jet jej posilovaly v boji proti faem, nezapomnel, ze duch a vira probudily dudi naroda ze staleteho spanku podobneho smrti. A ve chvilich nejvetSiho nebezpedi zase jedna podle techto starYch pravd. Je to nee° jako zazrak, kdy v dobe tak nelidske chladnSrm rozumem uchopit a pochopit pojmy: duch, dude, vira, ktere na,m unikaly v plytkem a povrchnim tivote sedmi tuanYch let. V
Nairn hospodynim. KuchyriskS7 tuk je neeim novYm, co maji Amerieane schrriovati. Kdyby katda americka hospodyne uschovala jenom d ye libry teto jinak bezcenne latky mesiane, mohli bychom vSTrobcum vY'budnYch latek, ochrannYch nateril na tanky a valeene lodi a mazadel pro Ustroji kormidlova, pumpy a jine nastroje dodati asi pal miliardy techto tukt. Hospodine ma opatrne schovivati nasledujici: 1. Tuk, vypeeelV ze Sunky, hovezi pedene, jehneeiho masa, drithete. 2. Tuk zby1S7 po steaku, kotletach, telecim mase nebo aunce, pedenYch na rotni. 3. Sadlo, maslo nebo tostlinnY tuk, ye kterem se smatily brambory, ryba, koblihy, nebo jine, pokrmy. 4. Tuk, vySkvatenY ze slaniny, klobas a podobne. Hospodyne ma se dale riditi nasledujicimi pcikyny. 1. Slijte vSechen nepottebn3"7 tuk do plechovky s velkkm dnem (jako na pt. do plechovky od kavy nebo od rostlinneho tuku). Plechovka musi byti dista a tuk ma byti do ni pfecezen, aby v nem nezUstalo tadnYch odrobinek masa nebo jinSrch pokrmil. Nikdy neptechovavejte tento tuk v nadobach papirovYch nebo sklenenYch — pouze v kovol/7ch. ITIofte plechovku s tukem v chladnem mists,, nejlepe v ledniece, aby se nekazil. At budete miti alespori jednu libru, odneste ho svemu teznikovi, kter' v akci pomaha. keznik yam zaplati o cent merle, netli sam za tuk. dostava. Jeden cent si ponechava za svou vlastni praci. 4. Zdtrazirujeme zde,ze takto sesbiranSich tuku nebude nikdy uZito jako potravin. 5. Nenoste iseznikovi tuk pies weekend, kdy ma nejvice prate, xiSibrt nejradeji poeatkem. tfrdne.