ap Slovanske Po dp orafici Jednoty Stahl Texas
Filtered as sacond class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August 24th, 1922. WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 26. srpna (August) 1942.
ROeNiK (VOL.) XXX.
OSLO 34.
K 91. ViROU NARO ZENIN AL. JIRASKA. Vyrostl jsem z pridy milovane wine. Naslouchal jsem velum s okem planoucim. Stiny velkSrch mrtvS7ch mluvivaly ke mne. Ket tak, jako ke mne, mluvi k budoucim! Z ohne otcri mrtvS7ch berte v dennim trudu, nezlomi vas vichr, jen chce kvety rvat. Na vera jeden myslim, myslim na Nerudu. "Do skonani sveta bych byl s vami rad". t MITO VERSI zdravil basnik Viktor Dyk Jiraska o jeho -70. narozeninach T roku 1921. Po deviti letech truchliva zvest letela Prahou ye stledu rano 12. btezna 1930. MilovanS7 spisovatel Alois Jirasek skonal. Potehnana, jest a navtdy zristane brazda, kterou pilnou a vynikajici svou praci Jirasek zonechal deskemu pisemnictvi a narodu vribec. On to byl, jen nezvratne dokazal v dobe dejinne, 2e narodni bytost vaech kulturnich narodil a deskoslovenskeho zvlaate vyrrista jedine z jich historie, jet zustaxa nejvatai ueitelkou a nejspolehlivejaim radcem. Z techto zdravS7ch kotenil lasky k vlasti a jeji minulosti, ze nadaeni a viry neoblomne, ptiala za svetove valky mravni sila tern, kdot doma ye vlasti a stejne i za hranicemi po rozpoutani valky dali se do slutby to deb vlasteneckSrch. Co vykonala v torn smeru eeska kniha historicka a spisy Jiraskovy zvla.ate, uvedomil si vaechen narod po smrti Jirdskove. Jiraskriv vS7znam hodnoti prof. Dr. Miloslay HS7sek takto: "Jig ye studentskS7ch ver gich Aloise Jiraska nachazime vysloveno plani zatit lidstvu pochodni; mladS7 basnik, jen z rodneho Hronova na samern narodnim a zemskem pomezi severovSichodnich Cech nesl si do tivota i do umeleckeho dila tolik plodnS7ch podnetri, ktere zahy vyzravaly ve vonne a tivne ovoce, od poeatku citil instinktivni odpor k valkam, jicht tolik se za posledni stoleti ptevalilo prave jeho domovem a z nicht jednu (prusko-rakouskou) jako mladiekS7 student sam zatil, a piece v jeho roz&alien' romanovem dile se temet stale zapasi, nebo valky v nem vrhaji tetke stiny do tivota Jiraskov3ich hrdint. A neni u nas autora, jen by byl tak jako Jirasek glorifikoval viteznou silu valek husitsk3"Tch a tim podstatne zasahl do narodniho osudu, jak se ptipravoval prave v letech jeho piedvaledne tvorby a napinil se za svetove valky. Jako neptemotitelne vojsko Tabora, jako nezdolne zastupy Jiskrova bratrstva, tak Ceske legie za hranicemi ueinily slavnSrm Ceske jmeno; a dostalo-li se jednomu pluku dokonce pojmenovani jmenem autora rozsahl3ich epickSrch cyklri z naai minulosti, je to svedoctvim, jak Al. Jirasek prisobil na zoceleni Ceske-. ho ducha v dobach nejtetaich. A piece basnik "Temna", "F. L. Veka" a kroniky "U nas" zristal v dobach prate mirove stejne narodnim Ilenelem jako jim byl v epode piiprav k rozhodne akci a tehdy, kdy vlada naaich veci se mel k na,m zase vratit; Jiraskovo dilo tije pin3"rin tivotem, neomezen3-rm hesly a programy, v samem jadte zdrave a silne jako tivot sam, nebot' je prodchnute jedinou horouci touhou: sloOit narodu.
Jirasek je synem sveho kraje a sve doby, ale ty slotky, ktere se z nich rozvijeji v jeho tvorbe, pod jeho rukou basnika nabS7vaji trvale. Z prvnich jeho basni a povidek, inspirovanSrch vrini domova a jeho tetkS7m Zivotem, mluvi duge lidu, ktera potom ut nikdy neumlkla, aby se dela podala v jednqm z vrcholnSrch del mistrovSrch, v kronice "U nas". Je to duSe, je2 dychtila se obrodit mravni silou Husova udeni; jez proSla odistceit pobelohorske bidy a piece zustala nezlomena; jet hou2evnatou virou,
Volame k boj Volame verne dcery, syny k obrane stare domoviny, za pravo, pravdu k boji! za spasu rodiVch sester, bratii, s nadeji kteti na nas path, za pomstu jejich slzi! K zapasu s vladou zla a kiivdy, jet slitovani nezna, nikdy v barbarske zvrili svoji. Bezmocne vratdi, loupi statky a nedba, narku deti, matky, a v nasilnostech mezi. Volame ty, kdot dosud hluai! Volame katdou deskou duai tet za Lidice k boji! K zachrane toho, co nam svato, tadame k boji kazeri, zlato, vzkaz krve, jen nas poji. Alois Burian. vlast neumfela, n3'7brt jen spi, ate pevna vrile nakonec vitezi nad katdou obtiti jako pluh Plakriv nad skalnatou ptidou, v letech probuzeneckch, rortehla svetlo noveho Zivota. Ta dude ptemohla v Husovi bazeri pied smrti a v vi probudila utajene rekovstvi; to nezhynula s Rohadem ani s UlickS7m ani s Kozinou, protole nehyne duke, ktera, 'Sleha pohrdanim jete na Aibenici; z neznameho patera Vrby udinila hrdinu, udinila z Regnera Havlovickeho i ze stareho Plg ka. Celou aiii Zivota prokl Jirasek ye sve prOse i v dramatech; neni tu aablon, neni tu jednostrannosti: slava tivota stejne jako jeho tragika vzdouva, se a vini pod epickou napini JiraskovS7ch dejt se sty lidsk3ich postav a osudri, nad nimit se chveje v modre zaplave i v tmov3"rch mracich nekoneena, obloha. Klid a moudrost starcri, laskou oslunend prostota stolen, pS7cho zpupmich vladatri a alechty, zanicend odvaha mlad3"ich mutri, milostnS7 rozpuk tenskeho srdce a propasti svridneho htichu, sen hlav, zneklidnenSr ch dotekem umeni, vojacka laenost dobrodrutstvi, pohoda domacich krba, ailena vlava bitev a ticho mladistl4Tch tuaeni i zoufalS, smutek emigrate — bylo by motno dale rozvijet dlouhou ladu motivii a situaci, jimit Jirasek zachycuje slotit t obraz tivota at k jeho neodvratnemu zaveru, k hodince smrti; je to obraz, v nem2 otiva mrtva minulost a rodi se
nezrozena budoucnost za tluau Iidskeho srdce, ktere je dnes jako pled staletimi. Je to jeho hlas, kteremu podlehali Jiraskovi etenati; z Jiraskova pomeru k naai historii mluvil eeskS7 instinkt, nezavisiy na meniv3ich nazorech doby, jet tlumoeivali Jiraskovi ptedchridci v historickem romanu. Proto byl Jiraskriv vliv tak yellrozumel mu katO. Jirasek, jen rostl v dobach prudkSTch politick3ich zapasii ye jmene deskeho statniho prava, sam povolanim profesor historie, znamena vrchol ntiaeho historickeho romanu. oeskou r minulost vial a chapal jako jednotn3"7 celek; sledoval ji od chvile, kdy desi'T narod husitskou reformaci vstoupil do lady narodu svetovS7ch, v nepretritem toku pies mravni ochablosti ptedbelOhorskou, jet vedla ke katastrofalnimu zaniku Ceske samostatnosti, at po drivetive vzplanuti ideatu roku osmadtyticateho a episodni projevy v dalaich uddlostech. Podrobne a 'Aimee, jako nikdo pied nim, na zaklade dokumentarniho studia kreslil prostiedi deskeho tivota, jet ilustroval deji svy. ch praci; vedecka piesnost, zbavend udenecke pritite dotekem basnika, otvirala dtenatilm jasny pohled do spleti pridin a nasledku, do zahad, Uspechil a poraIek, do ryze desk3-7 ch problemil, ktere zasahuji at do pHtomnosti. Vroucne a s pietou portretoval sek nositele 'Ceske myMenky, ktera se jako dervend nit vine ce13"7mi dejinami: je to narod a znovu narod, jeho2 haji Zi2ka, za nel2 umira leklamator Svoboda, pro nej2 se usmituje exulant VoborskS7 se ztracen3im synem, hradeckSrm kanovnikem; jej zocelit, kulturne a hospodarsky povznesti, mravne prodWevnit, ideou vnitrni svobody nadchnout jest spolei:nm idealem vAech tech nezapomenuteln7;ch postav, jet 2iji v JiraskovS7ch romanech, povidkach a dramatech Nvotem, kter3"7 nezanika. A Jirasek se k nim radi celSrm sv3-7 m dilem, vykonanS7m za nejteMich okolnosti; bylo by mono pinSrm pravem o nem citovati Kollarovy rerSe o pastuchoye c1V§ce. A jako oni, ktermi jsme se po staletich nad Jiraskoqmi dily vzruaovali, i on, ad mrtev, stale bude mluvit." V
KALENDAIk 30. srpna. Bazar y e prospech SALT. chysta odboaka texaskeho vaekrajanskeho sdruteni v Dallas, Tex. 30. srpna. Tanani veeirek ye prospech S.A.C. T. pada, westska odboeka v sini tadu Jaromir, West, Tex. V Valeene bondy jsou vehni Usporne. Bondy serie E za $18.75 za, 10 let vzrostou na $25.00; za $37.50 vyrostou na $50.00; za $75 na $100.00; za $375.00 na 500; za $750.00 na $1,000.00. Stradejte pravidelne kazdy tyden — po kaide vYplate — valeene fisporne znamky. Nebude to dlouho trvati a budete si mod za nastradane znaniky koupiti bond.