Vestnik 1942 08 12

0r art Slovanske Podp or itciJednoty Statu Texas,

Entered OA second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas. under the Act of Congress of August, 1ROtNirc (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Weenesday) 12. srpna (August) 1942.

PEKLO ALVARIE deskoslovenskeho lidu je straenejei net lidske slovo dovede vyK liCit. Ten svatY narod mudednika jde nejtemnejeimi hodinami sve dlouhe historie, a jak statedne a hrde jde. Jak to slavnY lid!

Doely nam zpravy o tivote tam u nas doma.

Jak naei mili tiji, jak pracuji, jako maji nadeje, jak yeti a jak jsou pevni. Jsou to zpravy z letoeniho kvetna, ale jests pied masakry, ktere nasledovaly po 27. kvetnu, kdy dva deeti hrdinove rozelapli etenici, jet mela jrneno Heydrich.

"Vee bude dobre, jen kdy se Benee vrati".

Toto je hesiem a nadeji veech. Natod jednotny a spojenY stoji jako nerozborne, zed'. Jistota, to Benee se vrati, naplriuje veechny v hoitYch dnech. Benee je symbolem a ptedstavitelem.

Tak jako v prvni valce narod stal pevne za Masarykem, tak dnes veichni se spolehaji na presidenta Beneee. Hloupe a nizke jsou yeechny, snaky Nemcil a quislinga zlehaiti Beneel y yYznam.

Vlajkati, tyto nemecke krysy, ktere jsou tivy z milosti nacistia, se tuti, aby pomlouvali Beneee, kde mohou. Vydavaji hanlive plakaty, na nicht je Benee oznadovan jako "Benee Pick". Sttibrriacka stoka, ktera si vymyslila nazev "Ben Eeeda", vyschla s yYm vlastnim zapachem a Vlajka •i maji volne pole. Chteji se s yYm pantun zalibit, a proto delaji, see' jsou, aby si zasloutili onu skrovnou skYvu, kterou jim Nemci plati, M je Nemci pottebovat nebudou, hodi je pies pa,. lubu, jako ueinili s kattim, kdo pro ne ztratil yYznam. A byli to jini lids, sami Germani a Wind je odpravili, ani nemrkli. Osud Vlajky je proste hroznY. Sarni Vlajkati se ho boji. Naei iide ut maji vyhlednuty lucerny, na kterYch Vlajkai4 i budou viset. Vlajkaki jsou pies veechno nebezpedi, ktere s tim souvisi, vetejne oznadovani za zradce. Jejich podniky jsou bojkotovany, lido se jim vyhYbaji, nemluvi na ne a potkaji-li je, vetejne naznaduji rukou, to budou viset. Viajkati zuti a v jejich tadach je nejvice donaeeda Gestapa. Vlajkati yeak vedou krute boje i mezi sebou, protote maji strach, aby nekterY z Vlajkata nebyl u Gestapa vice obliben net druhY. Udavaji se proto i navzajern. Celkem techto quislinga je Indio, velice malo. Lze je spoditat na dvou rukou, a jests nejakY ten prst zbude. Vlajkati se pyeni pled ostatnimi, to jedine oni jsou politickou stranou a krome nich to neni jine politicks strany v C. echach a na Morava. Mail do jiste miry pravdu: smeji vyvijet "politickou Cinnost" tim, to udavaji Cechy, ale i tato Cinnost je omezena na dobu, pokud Nemci ji budou pottebovat.

Konec Narodniho sourudenstvi se odividne bliti. Narodni sourudenstvi se zvrhlo v bezvYznamnou skupinu lidi, ktera ma jedinY fikol: pracovat pro spolupraci s Nemci. Jinak neni a nenitte ani bYti mluvdim naroda a take jim neni.

Nemci nadbihaji delnikiim, kde mohou. Ti -jim neveti a jsou ye stkehu. Za vetei platy, ktere dostavaji delnici dnes, si nekoupi ani Cast toho, co mohli koupiti za 6eskoslovenska,

pro-

24th, 1922. eiSLO 32.

ZVANE "PROTEKTORAT" Jan Duben. tote ceny jsou nefunerne vysoke k mzdam. Jsou delnici, kteri vydelavaji tYdne at 1000 KC, ale za ty penize nic nedostanou. Nemci se zdanlive staraji, aby delnicke Ctvrti byly lepe zasobovany net Ctvrti, kde sidli tak zvand "inteligence", ale tato starost je jen na oko a delnici dohte posttehli, kam Nemci mini. Snahy Nemcia dostat co nejvice delnikt do Nemecka se nedati. Delnici se brani, jak. mohou, a to Nemci ukazuji svou pravou tvaf Postupuji nasilim, odtrhuji

Teiko kaid6inu vyhovet Katdemu v svete tetko vyhoveti: spokojie-li starce, pak se mrzi deti, spokojie-li divky, pak se baby mrzi, spokojie-li puny, hned je sedlak drzY, spokojie-li moudre, pohorei se blazni, spokojte-li blazny, zhteeie proti kazni; proto nestarej se, koho litost zebe, a hied' spokojiti Boha jen a sebe.

Ta nechal svet jit kolem.

— Jaroslav VrchlickY. otce od teny a deti, syny od rodieti, a tenou Ceske mute zgasoby krutYmi na nejhrubei prate do Nemec. Sabotate je vice net se zde v zahranidi dovidame. Neni dne, aby nemecke Wady nebyly zneklielneny •ednou, dyerria, tterniakcemi. D0chazi k celYm seriim sa.botati, a nejen v tetkein prumyslu, proste veude a ve yeem, na Cern Nemci maji zajem. Nemci se clorrinivaji, Praha je pro ne nejbezpei.nejeim mistero. Proto se do ni hojne stehuji, posilaji tam sve deb.

Praha je prepinena Nemkann a nemeckyrni detmi. Bytova nouze je velka, a Nemci zvldetni Arad, kterY hleda a prideluje byty. Byty dostanou _jen Nemci a katde stehovani se musi hlasit a tadat povoleni. Cesi si pfeji, aby Praha !via bornbardovana, zvlaete Ringhofferovy zavody, aby pocitily, co jsou pumy. Nemci se desi okamtiku, at ptileti spojenedti letci, Kavarny jsou piny Nemcia. Ceei do nich nedochazeji. A kd y musi, zdiii se jen kratko, hovori tee, zatim co Nemci mluvi hlasite a velrni sebevedome, Cesi vak jako by Wince nevideli. Mijeji kolern nich a neberou je na vedomi. Nemci etteti velmi bedlive Ceskou inteligenci, ktera je oznaeovana za "beneeovce". Ceska inteligence je na fade hned po tidech. Cervnoye masakry potvrdily tuto zpravu. Inteligence se nedala zviklat, nedala se koupit. Gestapo inteligenci stteti a veteina jeji ptisluenika je vez„„ nena v koncentradnich taborech, V koncentradnich taborech je pies 150,000 C- echa, hlavne inteligence se studenty.

Obchodnici se vydavaji velkemu nebezpeei, jestlite odpiraji prodavat Neinctim. A piece takove ptipady jsou na dennim potadku.

Ceskoslovenske ekolstvi, jet stab() tak vysoko, to bylo oznaeovano svetovYmi odborniky za ledno z nejlepeich v Evrope, je docela znideno. University jsou zavreny, jejich knihovny vylou-

peny, laboratote rozkradeny. Stfedni Akoly se pomalu zaviraji. ZlopovestnY Maravec bez jedineho slova odporu pini nemecke ptikazy a ekoly zavira. V Jilemnici zavtel gymnasium jedine proto, to jeden z primanti napodoboval tetneni Hitlerovo. Nitei ekolstvi je systematicky ponemeovano. V ()belch, kde nebyl nikdy ani jedinY jsou sou otvirany nemecke ekoly. Z deskYch ekol bylo odstraneno vyueovani L'eskemu dejepisu a udi se tYdne nejmene osm hodin Nemcine. Nacisticke ideologii a nemeckYm dejinam je tYdne venovano rovnet osm hodin. Zvldetni nemeeti inspektoti obchazeji Ceske ekoly a zkoumaji, zda uditele vyhoveli ptedpisam, a beda uditeli, jehot taci se nemohou vykazati dostatednou znalosti nemeckeho jazyka, ideologie a nemeckYch dejin. 2e i nemecke dejiny jsou faleovany, o torn netteba hovotit. Letoeni vanoeni prazdniny trvaly pro Ceske deft tki mesice, pry pro nedostatek uhli. Nemecke ekoly vyudovaly a mely uhli dost. Gestapo si kupuje deti, aby jim povidaly, co tikal uditel nebo profesor ye ekole. Diky Bohu, nejsou zatim znamy tadne ptipady, to by Ceske deti zradily sve uCitele.

Nemedti Atednici na protektoratnich Ufadech se na oko chovaji privative, ale beda, jealite ten, kdo s nimi jedne., kekne neopatrne nebo prudei slovo. Sotvate opusti Arad, Gestapo ho zatkne. Nemedti Atednici jsou veude, i v Atadech naprosto deskYch. Posledni nemeckY ekrabak v takovem Made ma vice prava net 6eskY ptednosta Aradu.

Nemci v tak zv. protektorate se boll. fronty, a proto se ulejvaji kdp se da a jak se da. Jsou dyg velmi oblibene zpusoby ulejvani. Jestlite ktery Nemec ma sebernenei telesnou vadu, kte-, rou lze lehce odstranit, vymysli si veechny zpAsoby, aby nemusil do neinocnice a k prohlidkarn. Soudasne tito Nemci utivaji veech zkueenosti ulejvaka z prvni svetove valky a zpiasobu= ji si menei zraneni, aby na vojnu nemusili. hY zpAsob odpovido, nacistickemu myeleni. Jestlite nekterY takovY vYteanik vidi motnost otevtiti,si Mad, kterY by nejakYrn z p Osoberri usmerrioval Cechy, vyntate si u strany povoleni Mad otevtit. Se podivuhodne, kolik AtadA Nemci v "Protektorate" mall. Vynalezaji si ruzne funkce, pti nicht jsou Nemci tak nepostradatelni, to na frontu nemusi. Maji zvlaetni Atad na vydavani potravinovYch listku, Atady na kontrolovani techto listka, iitady na soupis neupottebenYch listka, fitady na kontrolu kon. trolnich Atadti, a tak to jde do nekoneena. Maji bytove Atady a Atady, ktere kontroluji byto= y ou plochu, Atady rekvisitni a trady na kontrolu rekvisit, Atady na yydavani papiru novinam, Atedy na vydavani papiru nakladateltim, Atady na kontrolu cen velkoobchodniku, Atady na kontrolu maloobchodnich cen, Atady na kontrolu mleka, Atady na kontrolu nacini, kterYm se mleko kontroluje. A to jde zase do nekoneCna. A veude jen Wind. Nemci sedi v bankach, na radnicich, v pojiet'ovnach, v zalotnach, v kancelatich velkoolachodu, iitaduji kde se da,, (Pokradovani na strance 13.)

Stran g, 2 MUDr. Alexis Carrel, laureat Nobelovy ceny, autor dila "Olovek, tvor neznamY." AM sve dite kojit nebo tivit lun ge? Tato otazka byva, katdorodne ptettasana asi v 2,200,000 americkych domovech. Na odpovedich pak zaleti mira peee, venovana nove narozenYm detem. I kdy kojeni (let zajima hlavne matky a lekate, tYka se neptimo i nas v gech, a to nejen jako lidi, ale i jako dariovYch poplatnika. Vtdyt' pozornost a peee, jicht se dostane diteti, maji velikY vliv na telesnou i dugevni zdatnost dospeleho eloveka. Konec konca mate VYvoj a vyspeni ditete v gt'astneho a prospe g -nehotvralidskp zvetna torn, zda bylo kojeno anebo tiveno umele.

Pfipougtim, to nekdy je umele tiveni deti ptijemnej g pro matky a vYhodnej gi pro lekate.

Jeho technika je dnes jit velmi vyspela. Take jeho vysledky jsou namnoze ptimo skvele — zvligte v ptipadech, kdy jde o velmi inteligentni matky anebo kdyt se peee o dite sveti dokonale vygkolenYm chavam. Proto se lekati v drahYch sanatoriich domnivaji — vedouce, to jejich pacientky oCekavaji podobnou -radu — to jsou povinni zastava,t se umeleho zpasobu krmeni Pies to v gak osoby, odpovedne za zdravi lidu, prase tak jako odborni lekati a porOdnici, kteti ptivadeji vet ginu deti na svet, prohla guji kojeni za jedine idealni zgasob tiveni ditete. Moderni studium detskYch nemoci v Evrope jako v Americe, dospive, k stejnemu zaveru. Take detske kliniky na celern fizemi na geho statu zastavaji zasadu pativani'MatetSkeho mleka. Oddeleni pro peei o kojence pri odboru prate vydalo skvele instrukce o kojeni. V dopise, rozeslanem mladYm inatkam, prohlasil zdravotni komisat mesta New Yorku,ze matetske mleko je vrozenym pravem ditete. Vedouci einitele svetoveho lekatstvi se razni v nazorech na tadu veci, v atazee kojeni se v gak shoduji do jednoho. Jsou ptedevgim pfesvedoeni, te se doposud jests nepodatilo najit dokonalou nahradu za matetske TOW, a dale, tie ternet katcla, term je schopna kojit sve dite.

Bohatel, mnoho ten se nechce dat ptesveddit 0 v0lkyc • pitednostech ptir0zeneho kojeni 1114Yne ye vyg gich a majetnej gch spoleeensidch thdach bYva devadesati procentam deti upirano sobecky matetske mleko. V nitgch spoleeenstYch thdach bYva naopak poeet umele tiVel1Ych deti daleko nit od deseti at do etyticetl procent. Tradieni znalost pede o dite, pteria gej ici se po tadu generaci z matky na dceru, zadina ponenahlu mizet z celYch rozsahlYch Skupin lidske spoleenosti. Moderni matky neMail nejmeng ich znalosti o fysiologickych ako• nech a vYtive deti. Poslouchaji ochotne lekate, mantely anebo ptatele, "kteti to s nimi dobte mysli", a radi jim k odstaveni ditete. Mely by spike poslouchat hlasu sveho svedomi a dukladne se zahloubat nad pravYm yYznamem kojeni Ora. Prs je stejne dokonalYm rozdelovadem jako vYrobcem mleka. Ve vrcholcich prsni bradavky IvaPet patnact clvacet azkYch ptivodti, vedoucich k ma1Ym nadrtim uvrritt prsu a roz gifujiCich se posleze v alveoly, vypinene" burikami.

Tyto bunlEY jsou vlastnimi zdroji vYroby mleka, Alveoly obklopuje rozsahla sit' kapilarnich cev, bohate zasobovanYch krvi. K vyrobeni jedne unce mleka, je tteba, aby temito kapilarami progo asi 300 at 400 unci krve.

Prs neni osamocenYm organem; jeho dinnost je zavisla na dinnosti ostatnich organa. Behem tehotenstvi se postupne vyvijeji alveoly, ktere pozdeji vyrabeJi mleko. Jejich vzrast zpasobuji latky, uvolnovane vajeenikem. Na konci tehotenstvi da slizna tlaza alveolam pokyn k vYrobe Opae'ne zase vykonava prs patrnY vliv na delohu a vajeenik. Kojeni vyvolava totit rytmicke stahovani delohy, dimt napomaha, po zrozeni ditete, k jejimu zotaveni a navratu do pavodniho stavu.

Tvoteni a vyludovani mleka zpilsobuje zastaveni menstruate. Buriky, vyrabejici mleko, bradavka, krevni nadrtky, nervy, vajeenik, deloha, slizna tlaza a jine tlazy jsou spolupracujicimi slotkami slotiteho funkeniho systemu.

Proto neni prs jenom ozdobou, jeji tvar a veil-Mat je mono uzptsobovat podle pfedstavy

iv/

V2STN1I

Ko'eni deti. damskYch krejei nebo Svadlen. Je ureen k podpore lepgiho vYvinu ditete i k z yYgeni blaha a dobra matky. V nasilnem potlaeovani jeho dinnosti uka.zuji na ge teny mene inteligence net einske teny, mrzadici si nohy nasilnym omezovanim jejich ptirozeneho rastu.

Bradavka je dokonale ptizpOsobena rtikam i jazyku novorozenete. Vet gina gumovYch cucaku je jenom jeji ubohou napodobeninou. Ssani mleka vytaduje stahovani svala licnich, krenich a jazykovYch, stfidavY pohyb dolni Celisti a dYchani nosem. Soudasne tiskne novorozene ph kojeni matein prs s yYma malYma ruekama, podobne jako gtene prackama, aby tak zvYgilo ptitok mleka. Ssani mleka je namahavou praci.

Je vlastne prvni fysickou namahou, kterou Olovek na sirete vykonava. Toto asili v gak podporuje zdravY vYvin delisti, nosu a patra, zvyguje krasu oblieeje a dokonalost hlasu.

Krmeni ditete z lahve pfipomina, ssani tekutiny rourkou. Dite hlta mleko trpne a rychle.

Mimo to bYvaji gumove cucakY pravidelne prilis takte se nehodi dobte do detskych fist. Kdyby dostaly vhodnej gi tvar, umatnily by ssani mleka phrozenejAim zpilsobem. Nedbale kojne nebo ustaviene spechajici moderni matky vitaji vg ak tyto cucaky — aekOliv z nich mleko tee do detskeho taludku temet proudem protote zkracuji eas k napojeni ditete.

Kojeni ma mnohostranny vliv na vyvoj deti.

Ptedevgim snituje rimrtnost. Dr. Clifford G. Grulee z Chicaga zjistil kontrolou 20,000 deti, to umrtnost umele kojenYch deti byla desetkrat vetgi net amrtnost deti, kojenych matetskYm prsem. UCinnou podporou phrozeneho kojeni deti byla v Anglii snitena mira Umrtnosti nemluvriat o 66 procent behem minulych tticeti let. Kojite-li sve dite, zvy gujete th desetkrat pravdepodobnost jeho udrteni na vu behem prvniho kritickeho roku.

Za druhe se kojenim snituje vYskyt onemocneni. V tomto nazoru se shoduji vgichnflekati.

Podle statistik, sestavenYch Dr. Gruleem, bylo _64 procent umele tivenYch deti postiteno v prvem rote onemocnenim plic, krku, taludku a sttev, phrozene kojenYch v gak jenom 37 proc.

Za tteti, ssani mleka z lahye pomoci gumoveho cucaku betne utiVaneho typu se neda, srovnat se ssanim z prsu. Nema tent tvarny vliv na oblidej a na hrdlo. Umele krmeni ma easteene vinu na vyenele horni delisti, vpadle brads, gpatne utvatenem nose, jake vidime na mnoha detech. Tato zdeformovani zaviriuji gpatnY rust tuba a vyvolavaji nachylnost k nakazam mandli, hrtanu, asi a astni dutiny. Je vice net pra y -depobn,zkjimatsYlentuje podstatne obnosy na fietech, ktere musite v pozdej gim Yeku platit zubnim, nosnim a krenim specialistam.

Za dtvrte se Cetni Micah domnivaji, to kojeni zvyguje nejenom zdravotni sta y deti, ale i jejich telesnou vytrvalost a nervovou vyrovnanost. Jsou lids, o nicht je znamo, to nebyli nikdy. nemocni, ze odolavaji v gem nakagivYm chorobam, ate nikdy nebyli ani u lekate, ani v nemocnici. Zjistilo se, to vet gina techto lidi byla odkojena matefskYm prsem. Tak vysoky stuperi zdravi zavisi ovgem na mimotadnYch jakostech bunedne tkane a krve. A tato jakost neni jenom dasledkem dedienYch vlastnosti, nYbrt i dasledkern peeliveho kojeni ditete v prvotni fazi jeho vyvoje.

Jak pasobi kojeni na matky? Tvoteni a vylueovani mleka jsou phrozene akony. Provadi-li se kojeni s naletitou peel, ma oboustranne blahadarne adinky. Vime, to kojeni ptispiva k telesnemu i dugevnimu vYvoji teny.

Prs neutrpi kojenim tadne ahony ani deformace. Po odstaveni ditete se zmen gi jeho velikost a po Case nabude zase privodniho tvaru. Je vgak tteba mu venovat dokonalou pedi a ptislugnou podporu pied a ph kojeni. Sklesle prsy jsou nasledkem nedostatedne peee a nedostatedne vYtivy — nikoliv nasledek vlastniho kojeni. 2eny, ktere se sveti peel. odborneho Vekate, si uchovaji svoji krasu i po zrozen1 nekolika de-

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942 ti. Take zanety prsnich bradavek a nadory der se daji snadno ptedejit odbornYm lekatskYm dohledem. Kojeni rozhodne nezvyguje klonost prsu k rakovine.

Mail-li matky vhodnou stravu, odpodinek a pohyb, pak se jejich zdravi kojenim decka podstatne zlep gi, i krvaceni po porodu ditete zabrani stahovani delohy, vyvolane ssanim ditete z matefskeho prsu a pomahaji soudasne tomuto organn k navratu do pavodniho tvaru i polohy.

Jakmile pfestane menstruate, dovoli Cinnost prsu vajedniku men gi obdobi odpoeinku. Velmi cluletita je spravna hygiena behem kojeni. Lekati by meli venovat vice peee zjigt'ovani spravne diety kojicicla ten net hledani novYch formulek umeleho mleka. Kojenim deti se nauei matky spravnemu zpasobu titi. Musi si mnoho gpatnYch navyka a pochybnYch potan, na pkiklad kouteni, potivani alkoholu, kavy, ktere vstupuji do krve a pusobi pfimo na dite. Nemohou si dovolit byt nervosni nebo ternperamentni. Rozumna Lena ma z kojeni znadnY prospech jak pro soueasne, tak i budouci zdravi.

V - CS. VOJAK Z KANADY PiSE. New York. (OTK.) — V techto dnech doge/ sem dopis od Cs. vojaka, jent nedavno ode gel na vycvik do Kanady. Otiskujeme jej bez tprav tak, jak dogel: "VatenY pane: Jit nekolikrat jsem se ptipravoval napsat, ale odkladal jsem to vzhledem k potitim, ktere jsem ze zadatku mel, a hlavne nevedel jsem, jak ye skuteenosti obstojim. Nyni, kdy jsem jik polovidku ptedmetil ptegel s pomerne dobrYm vYsledkem, dovoluji si yam napsat tento dopis a pi-edne podekovat za mile ptijeti a peel., ktere se mne od Vas dostalo v New Yorku.

Jsem velmi spokojen, jak jsem jit dlouho r tivote ptedtim nebyl. Hlavne proto, to mne to jde. Doufam, to za nejakY (as budu moci aktivne litat a vypotadat si to s terni vrahy nageho lidu. Ptal bych si mit to nejudinnejti zbrari„ ktera, by mezi nimi nadelala ten nejvet gi masakr.

Od to doby, co pfi gel L., jde mne udeni lepe, ponevadt on to umi dobte vysvetlit v na g matetStine obz ylage, aekoli Kanad'ane to fikaji take, to je lep g net instruktor, co se vysvetlovani_ tVee. Polaci i Francouzi si ho vati pro to, Dastojnici si ho vati take, aekoli jim to nefeld, to je es. zalotni dustojnik.

Jinak mame zde pane ubytovani, v ge telex*, zahrada velka, je to nee° pro °di^ z ylagte kdyk v Mexiku v Chihuahue to pou gt' kolem dokola„ jak jsem byl zvyklY videt, to je rozdil. Mame zde biograf, tanedni halu, pak sem pfijela dye variete s velmi dobrymi umelci.

Byl zde jeden Mexikan, se kterym jsem hodne Casto mluvil a vzpominal na Mexiko. jsme valy nekoho do rozpaku, nevedeli, jest/;; mluvime gpangsky nebo eesky.

Instruktoti jsou velmi ptivetivi, dastojnici jsou zde moc laskavi. Ovgem pracujeme o to, abyThom zase meli na g armadu na nag pude„ jako byla tam dtiv a snad je gte lepgi net dtiv Srdedne Vas zdravim .

V

X. Y.*

Zradce Moravec dostal dark' ministerstvo..

Madrid. (aTK.) — ZlopovestnY Emanuel Moravec byl v lednu jmenovan ministrem gkolstvii a soueasne mu bylo sveteno vedeni Utadu lidoye osvety. Za verne slutby, ktere ph sprave abou Utada Nerncum prokazal, dostalo se mu take odmeny. PratskY kat Heydrich natidil 261. kvetna, jeden den pied tim, net le, stihl spravedlivy trest, aby Utad lidove osvety, byl povygen na samostatne ministerstvo a aby v jeho eele zUstal dal Moravec. "Lidove noviny", jet o torn pfinesly zpravu, at po Heydrichove smelt, napsaly, to Heyarich ueinil toto rozhodnuti oceneni vyznarnu politicks lidovYchovne prate osvetove", kterou Utad lidove osvety za vedeni Emanuela Moravce pry vykonal. Moravcovi dostane se jegte jednoho, posledniho povyseni, at se budou skladat

Ve stledu, dne 12. srpna 1942.

V$ S T N t K

Oddil dopisovatelskf ..•••■•■•.••■•.:•

Dopley, jet by obsahovaly nevecne, neb ♦adne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskoyersu *Mora k vlastnimu rethodnutt.

Galveston, Texas.

Vatena, redakce Vestniku!

Jest moji povinnosti oznamiti tirti velejnosti, te T. J. Sokol Galveston, soueasne s eleny odboaky O. N. S. konaji narodni povinnost, v metitku mistnich pomerfi, a dekujeme vtem ptatelam, kteli nas v nati dinnosti .podporuji. Ovtem, telocviene jsme nedinni, jinak narodni a humanni praci koname. Z natich dlerra mame dva dobrovolniky v armade S. S., starti elenove pasobi thine' v domaci obrane, sbirame gumu a vtechno, co dive se vyvatelo nekam do nitin za mesto, dnes jest nate povinnost to sbirati a doclavati zodpovednS7m sbernam. Take bondy a znamky nati lido zasadne kupuji, a jsme nabadani, bychom ziskali vtech krajana v katdem okoli. V jakern rozmeru Oechoslovaci v Americe se podili na upisovani boncla, to bude asi nemotne ziskati, neb kaid5'r pomaha dle sv3ich plijma, a mnozi by pokladali, te jest nemistne vyzvidani. Avtak vlada S. S. jiste pfesnS7 seznam ziske, ye Washingtonu, D. Co dle, densu. Jinak by to byl historickS7 dokument natich kraja• v teto stratne valce.

Jest desne dist zpravy kolik nevinnSrch natich rodnSTch brat • i bylo povratdeno, jen aby vzbudili strach celeho naroda, aby trpne se nechal podmaniti. Vrahove a nemeeti kati ziskaji opak za vtechno bezpravi, surovosti a decimovani nateho naroda, toho jim nezapomene rely svet, kde jen lidskost a svobodne smy. tleni existuje.

Amerika bojuje za svobodu celeho sveta, a proto obeti, jet plinati vYkvet narodni, miliony natich americkch hocht, zajiste zaslouzi nas doma, chraneni naleta, slasti betencii, znieeni domova, zasob tivobyti a vtech bed, jet valka pfinati, na azemi kde se odbSrva., nejdrate plati civilni obyvatelstvo.

Nate organisace pracuji vtude, ale jest tfeba stale einnosti. Nestaei fici, ja jiz daroval na OervenST Kriz, neb koupil bond, podpotil tu neb onu sbirku, jest tfeba °pet a °pet podpotiti, darovati, odkoupiti, at to boll; to stale neplatime tivotem.

Stoleekova zabava poildand v Cervnu pod 'zattitou T. J. Sokol Galveston za sondinnosti ,dlena odboeky T. G. Masaryk C. N. S. pro mistni oervenS7 Kriz vynesla $10.00, jet eel* obnos odevzdan svemu udelu. Timto dekujeme vtem, kteli se zabavy zfreastnili i tem, kteti byli pozvani a nemohli se zaeastniti a zaslali plispevky pro tento tlechetn3, T. J. Houston, Tex., dekujeme za pozvani k podileni se na spolednem v3iletu do Rosenbergu, Texas v mesici eervenci (26ho), ale dlenove se usnesli, te musime tetleni raft, katdSr na sve osobe a svoji rodine zasadne provadeti a teprve, tadati nate pfatele, aby tak take dinili. Ale abychom yes ptesvedeili, te souhlasime s vYletem a v duchu byli s vami; tak jsme si udelali vYlet ten 26. Cervence ,a site na zapadni pobtetii. KatdS7 si pfipravil co ma rad a tak jsme celST den opravdu utili odpoCinku, mladet vody a plovani, take na serveno opaleni, ale vtichni spokojeni. Take jsme pii he dali podnet ku sbirce pro eeskoslovenskSr 6. Kfit v Anglii, neb vanoce budou zde net se nadejeme a ti nati vojaci na vtech frontach poteti se, te na ne vzpominame daleko od rodne vlasti, dle pfislovi, "Co srdce poji, more nerozdvoji". Proto ptatele, krajane, zdali k y am pfijde vS7bor s prosbou o podpoteni pomocne akce at' na jakS7koliv fond si budete ptati odevzdati, vette, budeme yam vdedni za vat pfispevek. Jest to prate nevdeend, ty sberaci listiny, neb razne sbirky, ale jest nutno, abychom stale neeekali, ze snad ti druzi budou sbirati take, podpotme dle moinosti, kdyt vime,ze vte jde pro ten samSi adel: do-

byti a pomahati tern, ktefi trpi nasledkem valky. Mnoho rodiefi, matidek, sourozenca, bude truchliti nad ztratou jejich mi1S7ch, ale doufejme, ze snad to bude posledni vratdeni a svetova, valka, ze ptitti pokoleni bude se tetiti a pracovati bez stratriSrch válek i kdyt bude platiti jests valedne dluhy, ale bude utetteno hrazy vybijeni se navzajem.

Velim, te ptitti mir bude vytvoten tak, aby nasilnicke narody nemely tadne politicks vST -sadyblpohemkraticS naroda. Ovtem, odplatu aby dostaly pinou merou zpet.

Detem HotkovSrm vyslovuji z hloubi srdce vfelou soustrast nad ztratou jejich draheho otce, jet odetel tak brzy za jejich matiekou do neznama, pamatku svetlou jejich narodni nosti si uchovaji vtichni ptatele, kdo tyto mile krajany a spolkove pracovniky poznali.

Rovnet milene pfitelkyni pi. H. vyslovuji dodatedne soustrast. Vlele s Vami soucitim, a doufejme, ze slunko po bouti vysviti a jette se budete tetiti ze sveho tivota a svS)ch milSrch.

Neb osud, dfive nebo pozdeji, vyrovna, tpatne jednani take tech spolublitnich.

Rovnet jest tkoda ftech tech natich prokopnika pionS)ra a spolkovSrch bratti a sester, kteti tak rapidne od nas na,vtdy odchazi.

Pi. Schovajsova zajiste postro,da, jejiho miMho mantela, vtkly hotov pomoci, asinev pro katdeho. Tak si &same otazku, prod ty rally osudu na nas tak tvrcle dopadaji? Tet hiubokou soustrast vyslovuji.

Zadam redakci a etenafe za prominuti, ale postradam adresy, proto volim nat Vestnik, kterSr ma tlumoditi tu nati bratrskou lasku a citeni.

Nemame vlastne tadnou politiku psati, ale neutkodi, kdyt si pflpomeneme, kdo nam mate prospeti, a kdo tkodi narodu a hazi klacky i natemu vzacnemu karakteru, lidumilu nedostitnemu, presidentu S. S. p. F. D. Rooseveltu. Vtichni vime, ze bkvalSr guverner Texasu a soudce • p. James V. Allred jest pravS7 demokrat, schopn, se tirokS7m rozhledem, by ziskal vettinu hlasa, co zastupce lidu do senatu. Jest nas v Texasu dosti, uplatnete svoji narodni vSrsadu a povinnost, a odevzdejte hlas v uttich volbach tento mesic 22teho pro soudce James V. Allreda. Stoji za spravedlivou politikou S. S. a p. presidentem. Senator O'Daniei nic nevykonal, jen nam, Texasu, axe, thuds vysvedeeni, te si nezvolime schopnejti zastupce. Jest to "kupeik" a tim zastane.

Jsme tt'astni, le dostal velkou vettinu hlaCoke R. Stevenson a bude jiste su zvolenS7 v tadriSrch volbach. Pamatulme kdo jest pfitelem nas 6echoslovakti a provadi politiku tak, aby star za presidentem a vladou Spoj. State.

Obdiv pi. Mikeskove a pi. Wondratove. I ja, tak citim.

Vtem etendfam pozdrav a Irk dobre pfeje, H. Stanovska.

V San Antonio, Texas.

Ctene, redakce!

S tetkSr m srdcem chain' se pera, abych sdelila velejnosti tu smutnou uddlost, ktera zatfasla s nami tak srdcelomne — kdyt pled chvili jsme pobtbili nati nam vtem tak mile Ceske devee, pine tivota a kvetu ye stall 19 mkt', Georgie Dresslerova, byvti v okamtiku zbavena tivota v auto sratce. Jak srdcelomna to ram, pro rodiee, se ani neda, vypset. Vtak doufejme, 'tie milosrdnSr Tvarce neopusti nikoho a zvlatt' vysila andele miru k tern co trpi nejvice. Jak utetene pasobila slova natich dobrYch bratra od Hl. ftedu br. Chupicka a br.

Marka u rakve zesnule. Skoro se katdS 7 citil tim hrobovSrm tichem, jako by byl ovladan tim neviditelnS7 m dilem, naslouchajice slovam fitechy, a soulad Vtehomiru smeloval ulehdit trpicim, a zesnule vyslovujeme: Spi sladce a buditi Ti zeme lehka!

Zvlatt' bolem sklieeni rodide utetujeme tim, te cela, nate odbodka Alamo, tak i vtichni Vati pfatele s Vami citi a uplimne nesou s Vami Vat bol. Zvlatte smutn6 je to pro sestru Dresslerovou, ktere, jest upoutana na postel jit pies tSrden a jeji druha dcera ranena v ne-

Strana 3 mocnici, takte tadni z nich se nemohly pohfbu sve milovane.

Jsme ditky jednoho Otce — tvotime jednu velkou rodinu, jet vyplfruje tento Vesmir, kterS7 nam skyta divadlo nekoneeneho rozvoje, na nemt vtichni mame podil. Svet je tivot, kterST se bez ptestani objevuje ye sve sile pohybu a svuj cil v celku je veenSr. Vte se meni a vyvinuje neustalou hrou iivota a smrti, ale nic nezanika — pfi torn vtak nesmime zapomenout, ze zlo tak jako stin, nema jsoucnosti — jako tma svetlem se rozptyluje, tak zlo miji, jakmile se dobro objevilo. Slovem: Zlo neni nic netli nedostatek dobra a my celkem musime pohliteti na zlo jakotto na sta y pomijejici a hledet vstlic dobe Casu v dokonalS7 ideal pravdy, jsoucnosti nekoneene. Nejvytti cil nateho ziti je dokonalost a cesta, jet k ni vede, je pokrok. to cesta a jest ji ubirati se krok za krokem, ba easto se nam zda, ze vzdalenS T cil ustupuje, 'dim vice .se mu blitime. Vtak elovek pri katde zastavce zbYva, ovoce sve namahy a obohacuje svou zkutenost a rozviji sve filohy a pli tom utivame svobodnou van. Nejdem vtichni stejnSrm krokem a tim se vysvetluje rozumova i mravni nerovnost lidu. Pra yse mi napada„, jak se kdysi stavavalo za doby onech hrdina, o kterYch dnes pouze ditame, kteli by nebyli zapfeli sve jazyky, sve druhy a kladli tivoty za vlast. — Nezda, se yam samS7m, le ten krasnST a tlechetnST cit vymira?

Blati me srdce vzpomenu-li, ze udrtujeme svaz narodni prate a sdruteni, a vtech bratrsk3ich spolka, ve kterSrch se ph sedkani citime jako jedna velka rodina. Dnetni schaze odbodky Alamo S.A.O.T. byla odlotena na ptitti fiterS7 11. srpna.

Soueasne mne napade, otazka br. Berana, ktera je to Venute. Zde odpovidam: Ta ktera ma bile tnerovani na Berne kordulce.

Nati mile sestle Marii ZivnST : dekujeme za WS' milt' dopis s pfilotenS7mi obrazky a thrown mss. ptispevek na 4 mesice do ptedu. li bychom sobs opet dist Vate mile tadky ve Vestniku. Oast() Vas vzpominame a plejeme yam staleho zdravi.

S pfanim vt,"eho dobra, jsem Vac, S. C. Bundilova.

-V Temple, Texas.

Mill etenafi:— Jd jsem chodila do desks tkoly v Seaton.

Chodila jsem ut druhy rok do desks tkoly. V Ceske tkole se uaime eesky cist, psat, slabikovat a zpivat. Chodilo nas 30. Nati ueitelkou byla pani Wm. 2abeikova. Mame ji vtichni radi.

Meli jsme program 31. Cervence v Seaton, ve Star Hallu fadu Cis. 47.

Byla jsem u pani ZaleskS) v Cameron dva dni. Me's, jsem se u ni velmi doble. Dekuji jim za dobre uhosteni.

Lessie Lee Schneider.

S pozdravem, V Zprivy z "Protektoratu".

PratskS7 rozhlas oznamil, Lisabon. (OTK.) te je zakazano kosit nezrale obili a poutivat ho ke krmeni dobytka. Zakaz se vztahuje na tito, jedmen a oves. Je to dalti doklad, jak Nemci v 6eskoslovensku hospodafi: zakazuji pfikrmovani dobytka zelenSm obilim, jet je v dobytkafstvi velmi doporueovano, jen aby mohli co nejvice eeskeho obili ukrast.

Nafizenim "Ceske" vlady v Praze byla v Praze a v Brne zrutena s platnosti od 1. eervna potravni dari na eafe.

Vyhlatkou v pratskem "T:Jstfednim lists" bylo zakazano prodavat veplove maso a sadlo Edam.

Zakaz plati na cele azemi tak zvaneho protektoratu. Potravinove listky tida jsou jako cestovni pasy oznadeny pismenem "3" (Jude).

Nemecke listy oznamily s velkSrm jasotem, Mnichovo Hraditte je daltim mestem, odkud byli vyhnani vtichni tide.

"Pratske vzorkove veletrhy" dostaly , zastupce v Lipsku, Hamburgu a Bremach. Pled tim vtak byl letotni vzorkovSi veletrh odvolan. K Cemu tedy zastupce?

Strana 4

Co noveho v medicine. ✓KDY se yam zda, 2e vas boll. 2aludek, 1 N kdy2 ve skuteenosti neboli. Ptieinou toho mule bYt chorY mozek, kterY svou bolest "promita" do 2aludku.

Dr. Harry Gauss ukazuje v nedavnem disle Journal of the American Medical Association, ze choroby mozku a jinYch iistrojta krome zakvacich se mohou projevovat ptiznaky, v 2aludku a ye stkevech.

"Studium bolesti bkicha je pkedmet velmi zajimavY", pravi dr. Gauss. "S kaZdYm novYm vynalezem ye vy'Settovaci technice ptichazeji na svetlo nove poznatky o jejich ptivodu. Elektrokardiografem se podatilo zjistit, ze ureite typy poruch v traveni jsou vlastne srdeeni chorobou.

Biicho bylo pravem nazvano barometrem nebo mluveim tela. Upozortiuje, 2e v tele je neco v nepokadku, ale neudava, kde. Zustava, U.kolem lekatovYm zjistit pfivod bolesti, je2 mule bYt kdekoli v tele. Take nelze usoudit na puvod bolesti z toho, jak silne boll biicho. NejsilnejSi bolesti bficha mohou vzniknout prOve tak z ptiein v bfige (jako pit 2ludove kolice) jako z memo bficho (jako pri srdeeni chorobe).

"Ureite choroby mozkove vyvolavaji poruchy v traveni. Tyto choroby jsou zvla gte mozkovy nador a jinx roz gitujici se mezilebeeni poraneni, dale pfijice, padoucnice a migrena.

"Pfiznaky poruch v traveni se vyskytuji nejeasteji sdru2eny s nadory anozkovYmi. Akutni opakujici se zachvaty bf gnich bolesti se vyskytuji pki padoucnici, migrene a pkijici. Take 2aludeeni vtedy se vyskytuji obyeejne v doprovodu mozkovYch nadort.."

Kurare, smrtelnY jed jihoamerickYch kouzelnika, pfineslo filevu a vratilo pohyb telt= postdenym spastickou obrnou v newyorske nemocnici, oddeleni pro nemoci kloubove.

Desetilete deveatko, je2 melo ochromenou pravou stranu tela ul od 14 mesicia stare, si dnes mute opet hrat. Po jedne davce kurare uZ mohla chytit mid, jist se Wei a pomahat pii oblekani.

Dvaadvacetileta Lena, ochromend od detstvi, mule nyni dftet tidku nebo knihu v ruce, vyeistit si zuby kartaekem a jist s vidliekou.

Tyto a podobne ptipady piedvedl ye filmu dr.

Michael Burman, ortopedickY chirurg v nemocnici pro kloubove nemoci.

Kurare neni pro lekatskou vedu nove. Je dlouho memo fysiologfn, kteii ho u2ivaji jako nistroje pfi studiu fysiologickych zjevia. V minulosti se ho ukvalo i v medicine, pki leeeni ztrnuti celisti, proti otrave strychninem a proti vztekline. Ptestalo se ho v'Sak idivat proto, se pova2ovalo za prilis nebezpeene. Kurarove preparaty se lisi tak znaZine iidinnoste, ze nebylo dobke mdne ureit pkesne ukteenou davku, a na pfesnosti zde velmi zaleli, nebot' jen o malo vetgi davka by ochromila dYchaci svaly pacientovy.

Spasticka, obrna postihuje podle dra Burmana veth podet abet nee detska obrna a eini je iipine bezmocnYmi. Krome toho trpi pacienti ustavienYmi bolestmi. "Doposud", pravil, "se u2ivalo proti ni jen operate, ut gujicich prostfedkil a — past." test za, nove u2iti teto drogy patki dru Burmanovi, Rich. C. Gillovi a cestovateli Washingtonovi, kteti se spfatelili s ecuadorskYmi domorodci a ziskali jejich dilveru do to miry, 2e se od nich dovedeli 2arlive stkeZene tajemstvi vyroby tohoto jedu. Nyni pry si budou amerieti lekati vyrabet kurare sami.

"Koktaily" s radioaktivnYm fosforeerianem sodnYm budou jednou snad nejizeinnejS1 Micatovou zbrani proti leukemii. Osm pacientil, trpicich touto rakovinnou a vkly smrtelnou chorobou bilYch krvinek, se pra,ve leei novou metodou na klinice kalifornske university pod dozorem profesora Ernesta 0. Lawrence.

Ale je jests piin g brzy prohla govat, zda budou vysledky teto nove lefty mit deli trvani a bude-li vyleeeni upine. Prozatim se pacienttm dadobfe. Budou vgak muset at' do konce 2ivota

VESTNIK uHvat denne svou davku radioaktivniho fosforeenanu sodneho ye vode, tak jako diabetikove museji uZivat insulin. Dues pokraeuji pacienti tak dobke jako pkileeeni roentgenovani paprsky na zaeatku. Jak znamo pacienti leukemii se postupem leeeni roentgenem stavaji imunnimi proti teinku roentgenovych paprskil, take jim nepomahaji. Nyni doufa dr. Lawrence, le radioaktivni material se ukaZe teinnYm a2Z do iipineho vyleeeni.

Fosforeerian sodnY se stavS, radioaktivnim v obrovskern cyklotronu, ptistroji, ktereho profesor Lawrence ukva k studiu aton-M. Cyklotron se nyni zkouSi take proti rakovine.

Pacienti v pokroeilem stadiu rakoviny dostavali od zati tYdenni davky mocnYch neutronovych paprskil z cyklotronu. Ale take zde, podobne jako u leukemie, je pkiliS brzy prorokovat, jak se tyto paprsky osvedai. Jiste je dnes jen tolik, jsou mocnejk nee paprsky roentgenove a maji rozliSne &inky na tkane. Nadory prozatim pod jejich vlivem zmizely, ale teprve po letech bude mono kici, zda jsou pacienti vyleeeni.

Bile mySi, ktere dostavaly radioaktivni "koktaily" s fosforeenanem sodnym, reagovaly na Geigerovo poeitadlo, jehoZ se 'diva k zji'St'ovani bud' pkirozeneho radia nebo umelYch radioaktivnich substanci.

Geigerav pkistroj, prorokuje dr. Lawrence, bude v budoucnosti nezbytnou soueasti katde lekatske laboratote. Lekati jim budou sledovat prilbeh atomia fosforu, kuchykiske soli, 2eleza a jodu v telech pacientil a na zaklade toho provadet diagnosu rtiznYch chorob.

Dougek radioaktivni slane vody se objevi na Apiekach prstii asi za dvacet minut po pokti, vysvetluje profesor Lawrence. To je asi Cas, kterY pottebuje radioaktivni sul, aby se dostala krevni cestou na konec prstii. Teto metody se . uz tdiva, ke zkou'Seni rychlosti krevniho obehu u pacientia se srdeenimi chorobami.

Za par let budeme mit novou a lepk leeebnou methodu proti cukrovce, ptedpovida, dr. Elliot P. Joslin, znama bostonska autorita v cukrovce.

Doposud vSak neni jineho leku neZ insulin.

Nove a lepS1, bohuZel vSak jeSte neobjeVene leeeni, ktere pkedvida. dr. Joslin, se bude provadet nejakYm antihormonem, nalelicim k nove objevene tide 2162ovYch vYme'Skt. Tyto antihormony mail opaene tidinky nee hormony. Nedavno objevil britskY vedec, le u pokusnych zvikat lze vyvolat umele cukrovku tim, le jim vstkikneme vYtaZek z hypofysy. Cukrovka, tak, jak se vyskytuje u eloveka, vznika tim, ze urdite buriky v slinivce biiane nevymeSuji insulin. Cukrovku se podakilo vyvolat umele ul pied 33 lety vykiznirLim slinivky. Nyni byla vyvolana u zyikat se zdravou slinivkou injekci extraktu z hormonu hypofysy.

0 teeth formach insulinu, kterYch se dnes Ziva k leeeni cukrovky, fekl dr. Joslin toto: "Start' druh insulinu odstranoval spavost a prodluovat zivot. Druha forma, tieinkujici pomalu, zvykije vYkonnost a pkinaai pacientiam vu. Tketi forma, krystalicka, se yyznaeuje tim, ze je umele vyrobend v laboratoki a proto eistM nez extrakt ze Dr. Arthur Bedell z Albany, New York, dokazuje, ze choroby ledvin, prijici, tuberkulosou a zanety oeniho nervu lze east° rozpoznat mnohem dfive, ne2 je mideme tukt, a to z "Pozadi oka", pravi, "je jeviSte, na kterem se odehrava mnoho Zivotnich tragedii". PeelivYm a opakovanYm vySettenim mono rozpoznat prvni zmeny a tak podniknout zaveas kroky k potkeni choroby nebo aspori zmen'Seni nidivYch nasledkti.

Vygetkeni provadi prostSrm offhalmoskopem.

Autor dovozuje, ze shora uvedene choroby je mono poznat podle zmen na vetSich cevach a na pozadi oka.

Na pkiklad prvni znameni kornateni tepen a vysokeho krevniho tlaku bYvaji lily vytlaCene ze sveho mista, vroubky na zilach, nekdy i rozSikeni zil mezi staZenYmi tepnami, zvY'Send viditelnost sten tepen a medenY odlesk na tepne, kterY se pozdeji meni na stkibkite SedY a pozdeji na, bilY pruh, nebo se cela vetev arterii narovne, a stahne, nebo naopak zkfivi.

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942.

Oslava 62. narozenin generala gtefinika v Chicagu.

Chicago, Ill., 28. eervence. (OTK.) — ,Prvy Okresni sbor Slovenskeho narodniho sdru4ni spoleene s es. legionati a slovenskYmi Priacika, mi uspotadal v techto dnech ye Stefinikove Dvorane v Chicagu oslavu narozenin generala Milana Rastislava 8tefanika. T.Teast byla pekna a keel sen. Vojty BeneS'e a rev. Jana S. Bradade byly vyslechnuty s napjatou pozornostl.

Sen. Vojta Bene'S, kterY promluvil. jmenem Obce Legionakske, promluvil o politiekem sjednoceni Italie a Nemecka v 18. stoleti. Politicks sjednoceni Jugoslavie, Polakti a, Oechoslovan po prvni svetove valce bylo jen samozkejmYm dtisledkern sjednocovacich tendenci techto slovanskYch narodnosti, kterYm nebylo piano pod Habsburky, jich2 vladnoucim heslem bylo: Rozdel a panuj.

Nejohnivej gim a nejrozhodnejSim zastancem mySlenky ?;eskoslovenske jednoty byl general Milan R. Stefanik, jen pochopil smysl nezadrZitelneho vSrvoje kapitalismu a pochopil, ze jeho zhoubnYm vlivilm se musi naa narod branit vlastnim soustkedenim. Proto z politickYch, kulturnich, socialnich i hospodatskYch dtwodia zakotvil 8tefanik hluboko v deskoslovenske jednote, jejd nejzazSi kokeny sahaji a'Z do easil Svatoplukovych. Vedomi duchovni jednoty Cechti a Slovakia jde celYmi naSirni dejinami. Byla to dlouha tada velkYch Slovakia, kteti tuto narodni jednotu hlOsali. Byl to take Andrej Hlinka, kterY vyznal pied bratisla yskou porotou: "Nech sa to va gim bratom nie, preca ostane veenou pravdou, 2e my Slovaci sine s bratmi Cechmi jedno plema, jedna osveta, jeden narod."

V Chicagu 14. kijna 1017 prohlasil ‘StefO.nik na schazi v Sokole HavliCek-Tyr'S: "Slovaci s Cechmi sit jeden narod. To je dokazano vedecky, reeove i historicky. Medzi nami nieto ani takeho rozdielu, ako je niedzi Prusmi a Bavcrci.

Sme rozdeleni len Preto, abv nav l'ahi.sie, premobli. My sme jeden narod a nejderne tvorit' Ziadne nove Raktisko-IThorsko " Po sen. Benaovi promluvil rev. Jan S. Bradad, kterY projevil souhlas s vYzvou sen. BeneZe musime zfistat verni pamatce a idealam hlasanYm Milanem Rastislav Pm. 8tefanikem.

Dotvrdil, le Slovaci nernonou zristat bez -Cechti a teS1. bez Slovakia. Apeloval na pkitomne, aby kaZdY verne a s nadSenim pinil povinnos;:i dobreho °beano. SpojenAYch Na °slave promluvil teZ struene rev. Dr. ArnoS't Zhka, OSB, jen pkipomnel, le velka slovanska manifestace, pokadana v nedeli na chica2skern Soldier's Field, je rad.ostnou pkettzvesti budouci bratrske spoluprace nejen mezi Cechy a Slovaky, ale vS'ectii brati .sk.9.cla narodtit slovanskYch V Pani eankaj§kova Rade es. zen v LondSme. Londyn. (6TK.) — U pkilektosti pateho vYroei japonskeho iatoku na einu poslala Rada es. en ve Velke Britanii pani tankajAove poselsqi vyjadkujici sympatie eeskoslovenskemu du s hrdinnYm einskym narodem. Nyni &Ala odpoved' od pani Cankaj§kove, je2 napsala: "OinskY narod je pin obdivu pro deskoslovenske mule a 'Zeny, kteki pies nemeckY teror pokraeuji v odporu v Praze i ostatnich mestech. Obdivujeme se vaemu nezlomnemu duchu a vime stejne jako vy, ze pfichazi den, kdy vernost spravedlive veci dojde odmeny."

V Ceske lye pro nemecke vojaky v Rusku.

Londyn. (CTK.) — Ministr hospodarstvi a prate v "Ceske" vlade v Praze, tiSskY Nemec Walter Bertsch, dal rozkaz, aby se ihned zadalo s vYrobou lyzi a rani ye vS'ech tovarnach zpracujicich dtevo. Mtde pki tom bYt poukto yeSkerYch zasob dkivi, je'Z byly pied tim reservovany pro iieely nemecke armady. Nemci se zkejme pkipravuji na dalk valeenou zimu v Rusku.

Jeide lye a sane nehfeji a textilie Nemci nemaji. Bude tedy nemeckYm vojakilm opet zima, net' jim zaCne bYt definitivne horko.

Ve stkedu, dne 12. srpna 1942.

Warn tajemnikilm, fieetnikum .a deetnicim tadd Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Cteni bratti a sestry!

Dovoluji si varn podati nasledujici upozorneni v zaletitosti tYkajici se pitimani eastednYch splatek dluhu neb poplatkt od suspendovanYch eland neb alenkyri mistnich tadd, a sice: Neptijimejte od vaSich suspendovanYch Mend neb elenkyri easteCne splatky jejich dluhu neb poplatkil, ponevadt Hlavni Utado yna takoy e easteene splatky od vakho tadu pisijmouti nemtde, neb kdyby tak uainila zbavila by ptijmutim takove easteane splatky toho suspendovaneho elena neb Clenkyni suspendace Proto neposilejte nom easteene splatky dluhu neb poplatkfi suspendovanS,ch elenfi neb vateho Mdu a nepkijimejte od vaSich suspendovanYch eland neb elenkyri easteene splatky `na jejich dluh neb poplatky mimo v tech ptipadech ye kterYch vas' tad jest ochot ny za takoveho suspendovaneho elena neb elankyni poslati na Hla yni Iffadovriu pine yyrovnani jejich dluhu a takto jim ponioci zbaviti se suspendace.

S bratrskYm pozdravem, T. F. Chupick, taj. Hl. ttadovny.

V Ennis, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Jdu tet za yami s paru tadkt. Tak je tu teploueko, vet'Si net v loni. V Dallas men ve sttedu 100 stuprit horka, v loni bylo 97 v ten samY eas. Prachu mame dosti, toeaky jdou od jihu.

Tu si vzpominam, jest tomu da yno, kdy mi tikal p. Jan Sonka st., to kdyt jdou moc toeaky od jihu, to nepr'Siva. To at budou moje lidi Hreitovi lamat kornu, to bude prachu. V Houstonu jim prsi, kde to nepottebuji, jen aby katclY tYden travu sekali kolem domova. Pani Mary Paulova, ta nand, moc prazdnin, jak jsem Cetla ye Vestniku, ta jak mute, kdyt nekdo zemte, jde katcleho vyprovodit. Divim se, jak vS'echny ty jmena lidi pamatuje. Jak hocine zavatujeS? Kdybych mohla, ptiala bych se na Tebe podivat, ale peSly je to daleko, ale dokazala bych to, jen kdyby tak velka vedra nebyla. V Praze jsem byla opatrna na chozeni. Ve velkYch domach byly vtcly dvoje schody, pro slutebne kamerle, toeate at dolt do sklepa a pro panstvo iroke dte yene. Ve 8likove palaci na Ferdinandove tilde naproti velkYM schodum bydlel domovnik, ale vtcly jsem vzala schody, cifevene, objeden betela a hned jsem byla ve ttetim poschodi, nikdy mne domovnice nechytla. VetAinou jsem mela mista, kde bylo hodne chozeni po meste Mam vzpominky na Prahu a rada bych se tam podivala. Potom pojedem, Mary Paulova spolu, nepojedem, ale poletime, aby jsme se tam brzo dostaly. Je videt, ae zase se misty zaeina pracovat, pomahat jak komu motno, nee° darovat pro SAeT., sebemenSi manekost pomdte.

Psala jsem minulY tYden v Oechoslovaku, to houstonskY Sokol bude hrat divadlo v Dallas 15. srpna. Jelikot pracuji dva midi pro ylaciu, neni jim motno, tedy vystoupl jak jste Cetli oznamku minulY tYden ve Vestniku, v Ennis dne 16. srpna. Proto vy ye Fort Worth jak je yam motno pkijed'te a podpotte je nav'Ste y ou vaSt Vim, to tetieka Lojzieka, ktera pik nekdy do Novell() domova, to ter rada chodi na divadla, Tei vy valchni tam znami, nemohu vase jmena vypisovat, neb mohla bych nekoho opomenout a to bych nerada. Vy tam ve West jezdivali jste sem do Ennis pled nekolika lety, ale ted' nic.

Radi by jsme vas videli mezi nami zde v Sokolovne. Vy v Dallas a kolem vg ady navAtivte je, neb ptijedou z daleka, tak aby men radost z vanaVAtevy.

Pani Svitakova, jak jsi se dostala domfi?

V2STN K bylo po veeeti doma, anebo eekali na klobasy, ktere si odtud donesla.

Panu Vaitikovi z Dallas gratuluji, to se stal dedeakem, kde jeho dceti v Temple ptdel do rodiny syn, prvni to vnoude rodiny Valdikove.

Pani Vrlova z Ennis, ptijmete pozdra y. Nekdy se u vas zase zastavim.

Pani Frank Olexova, Tobe dekuji za rozprodej odznakti 5ti a jsem Ti poslala odsud za jeden, kterY ode mne koupila pi. Gurecka, tedy $7.50. Pi. Olexova dala tam od Ennisske odboCky. Dekuji Ti. Pozdrav na vkchny, zname.

Zazyorkova.

V Moulton, Texas.

Cteni bratti a sestry, posilam srdeene podekovani za tu podporu, ktera mne byla posle.= na od tadu Pokrok Moultonu Cis. 27.

Rosie Gebaur.

V Fort Worth, Texas.

Mill ptatele! Oznamuji varn, to vYbor Sokola potado. tanedni zabavu v Sokolo yne v sobotu veder 15. srpna pti hudbe Joe M:lana a jeho each Melody Boys. Tak na to nezapomerite a navgtivte tuto zabavu hojne. Dale vain oznamuji, abyste nezapomeli a vsichnisli k volbe 22. srpna; a take vas taciame, abyste volili pro dobreho komisate y 4. precinktu, Franka Winterse. — S pozdravem na vkchny zust.avam, Millie Polatkova.

V Ennis, Texas.

Cteria redakce a etenati!

Jiste jste si mnozi z vas povS'imli zpravy z Houstonu v minulem Vestniku, to houstonSti ochotnici od Sokola ptijedou nom sem sehrati krasne divadlo. V sobotu 15. sehraji je v dallaske Sokolovne a druhY den 16. zde, ter v Sokolovne. Jest to od nich velika obet, kdy tak dalekou cestu budou sem konat, a k tomu dva veeery za sebou hrati divadlo. Jen ten kdo s ochotnidenim mei co &Qat, do yede posoudit tuto jejich obetavost. A proto jako ochotnice a milovnice divadel ptimlouvam se u v&ech naSich licit, kteti toto budete dist', jdete se podivat na toto j ej ich vystoupeni, at' Mokolovna zdejS:i i dallaska je zapinena do posledniho misteCka, tim jim udelame tu neivetSi radost a' ocenime tu jejich obetavost, HoustonSti ochotnici js ou vyborni bevel, videli jsme s mutern v Houstone jedno jejich divadlo, tito ochotnici sehrAli a smele mohu napsat, to mnozi z nich se yyroynaji hercum z povolani, •ktere zde vidavarri v eesigrch filmech. A dej, kterV nom zde ptedvedou, je pry take jeden z nejkrasnejalch, a proto v necieh 16. dejme v'Se ostatni stranou a yeder se vAiami clostavme na toto jejich divadlo.

PiAi toto v zajmu tecbto boustonskY •cb ochotniku, kteti se nelekaji tadne osVetove a naroclni prace, kteretto prace maji za sebou mnoho a mnoho jit yykonane, a podati-li se jim nyni jejich v y tknutS, cii, jiste ze ji jeSte innohem vice vykonaji. Prot() je v jejich prapi podpotme aspon tim, 2e se v co nejvettim poCtu dostavime na jejich divadlo. Jen poeasi aby na tuto nedeli bylo ptiznive, aby nebylo tak tie vedro, jak jsme tneli na priklad tento tyden, a aby neprS'elo na ten veaer, jinak ale defte pottebujetn, neb ut to zde vypada jak na Sahate.

Nei vetii zdar pfeji houstonskYm. ochotnikdin.

Botena Badova.

VteslovanskS, kongres v Buenos Aires.

New York. (tTIC,) — ApanelskS7 list La Prensa vychazejici v New Yorku oznamuje. to ye dnech 14.-17. srpna bude se konat v Buenos Aires prvni Vaeslo yanskY kongres. tCastni se ho zastupci jednoho sta sloy anskYch organisaci z Argentiny a sousednich state, PFedseda pfipravneho vYboru dr. T. Davido prohlasil, 2e hiavnim fdelem kongresu je sjednoceni argentinskYch obeand slovanskeho puvodu v usili podpofit Spojene narody. V Argentine tije na milion Slovanii, vettinou Rust a Polakfi. 6eskoslovenska osada, jet se Vteslovanskeho kongresu rovnet fidastni, dita na 50,000 du§i,

Strana 6 Gestapo obvifiuje eeskOii policii.

New York. (oTK.) — Krajansky tisk ptines1 pied easem zpravu o zatCeni nekolika detnickYch dustojniku v Brne. Pratsky nemeckY list Der Neue Tag uvetejriuje podrobnosti o tomto daitim fitoku na zbytek Ceske autonomie. V elanku nerneckeho listu se vytYka, tak zvane Ceske vladni polled v Praze, to podporuje pokoutni hazardni hry ate za to bere dplatky. Bylo pry ut zjiateno 7 Mend uniformovane policie a 4 civilni agenti, ale nemeckY list se domniva, k se tim zjistil jen "malt' dil korupenich fikednikV. V Brne byla pry zjiAtena yelka, organisace Cetnictva, kterou tidil jeden deskY S"tabni kapitan ate pry podloudne dopravovala maso a mouku z venkova. Celkem bylo zateeno 15 detnickYch dustojnikfi a poddilstojnikii. — Obe tyto zpra yy jsou dokladem, to Gestapo chce vnik nout i do tak z yane Ceske vladni policie a do eetnickeho sboru, aby deskY lid byl fipine v nemeckYch rukach. Zprava o pratske policii je ztejme ptitatena za vlasy. Gestapo, korupeni at do koneekil prsta a vlasii, vytYka uplatkatstvi Ceske policii! Vec brnenska je teprve vylhana.

NeMo o nic jineho net o normalni zasobovaci akci, jakYsi konsumni spolek, jak' mely v republice organisace detniku a po govnich tamestKonsumni spolek brnenskeho Cetnictva nepkestal fungovat ani po nemeckem ypadu do 6eskoslovenska a zatdeni jeho vedoucich funkcionatt at napadne zapacha sve yolnou nemeckou akci, aby Ceske Cetnictvo mohlo bYt nahrateno nemeckou policii i v malYch vesnicich.

V Dne 4. Cervence, u pkiletitosti americkeho Dne neodvislosti, konal se v Havane dobrodinnY bazar, jehot se eechoslovaci deastnili vlastnim stankem. Bazar byl potadan organisaci Fondo Americano-Cubano de Socorro a los Aliados (Americko-kubanska spoleenost pro pomoc Spojenctim), jit take ptipadl distY vjltetek podniku. Fondo Americano-Cuba.no zaslal N. dervenemu ktiti v LondYne jako ptispevek eastku 2,000 dolard.

Prvni schfize Oeskoslovenskeho spolku iconala se 17. Cervence. teastnilo se ji mnoho cich osob z kruhd politickYch a urneleckYch temet pely diplomatickY sbor v Cele s dinskYm vyslancero dr. Ti TS1,111. Li a americkYm konsulam Kennet potterem. Byl ptitomen zastupce kubanskeho ministra zahraniei dr. Louis Moa inipisterskY ntedsecia zaslal pozclravnS7 tele= gram neohyeejne srdedneho obsahu. Po proslqVech flinkcionaft Cs, spolku byly hrany ukazky Otnetanovy a Pvotako yy hudby a predneseny kapitoly z del Karla t aplia o T. G. Masarykevi.

Peei oeskoslovenskeho spolku vysilala havan ska. stanice El Programma de la Democracia 11, Cervence program venovanY eeskoslovenv. sku Vysilani bylo ozndrneno v tisku a rozhlase jako "La Voz de la Libertad — Checosiovaquia" (Hlas svobody — Oeskosloyensko).

KubanskY tisk venoje Cs. vecem stale sympatickou pozornost. 0 podnicich potadanYch Os, spolkem p tiries1V velke havanske llst y El Mun--do, Prepsa Libre a Diario de is Marina dlouhe referaty, v nicht vtdy zddraznily yelkY ptings Oeskoslovenska valednernu usili Spojencd.

Zesileni policie y i`Protoktorate", New York. (6TK.) — Podle zprav fraricouz skeho rozhlasu z Vichy hyl velitel dermich gard SS Weiderinann hnenovan terem bezpeenostni policie v tak zvanem protektorate. Jmenovanith Weidermanna je clokondena reorganisace a zesilent bezheerlostill Paola V OechaCh a na Morave, jet se zadalo provadet po atentatu na Heydricha.

Lidice p a americlOch znamkach.

New York. (eTK.) — Oeskoslovenska tiskova kancelat oznarnila 3. srptia, to pottovni sprava SpojenS7 ch Statil hodla vydat novou leteckou znamku veriovanou Lidicim. Generalni postmistr Walker nyni prohlasil, to navrh na vydani znamky byl vypracovan skupinou soukromS7ch grafika ate pottovni sprava v teto veci tadne rozhodnuti neudinila. Zpriva o stanovisku generalniho pottmistra byla uvefejnena ye filatelisticke ptiloze nedelnich New York Times.

litSTN f K

Strana 6

Josef Osyka: Z VALASSKYCH PESNItEK. Okolo Roinova .

Od Radogda dolu zimni vet duje, pod Solansickm stavem Bedva hluCno pluje, okolo Rotnova, uteka fadiskem, na biehu Maru ga vodi sa s Janikem .. .

V objet'u sa drta, jak by v jednem klubci, lubaju sa sladce, jak ti dva holubci, jak ty dve hrdlieky, syve holubenky, rozdava. Janieek Marusi hubenky . .

Ke Hradisku Beeva klokoeem tam pluje a poza mraeen mesic bled vystupuje, dive sa do vody, celSr ugketenk, na. Marugein veiled, do vody hodenSr .

Pod Solanem . .

Na lace zelenej, dolu pod Solanem, pasriva najraei s dernookkm Jankem, kravenky strakate, ovedky s barankem, pasiiva, najradei s CernookS7m Jankem.

Od Solaria potok rortokii sa vine na fojtovu pilu, na kolo tam plyne, pila fete, skate do st'ateho kone napaja tam Janek u potteka Pasaci pesnielcy z. hrdel rd.* oveeky, kravenky zvoncama si zvoria, Dyt slunko zapada, bidanif tam stfilia tenkstatek domt Janek se svri miliz .

V Houston, Texas.

Divadlo "Podle slov pana presidenta: Natete a nekradle", sehrane Kluben-1 mladete tefanik minulou nedeli, vydatilo se ygestranne dobte, ptes to, to ti narodni pracovnici-huboutam nebyli, piece byla nav gteva uspokojiva.

Dobti lido prisli, aby se pote gili s tou mladeti, ktera, se nestydi za sviij privod a fee. Velice ram byla ulna nav gteva rodiny br. Pegka, br.

Dlouheho z Crosby a br. Kubina z Alvin. Dekujeme milkm krajantrin, jak domacim tak vzda*len.Srm, ktefi se pfidinili o zdar divadla svou navglevou.

Divadlo samo bylo sehrano tak, to je to ku podivu, jak ta mladet v kratke Globe se nauaila dlouhkm uloham v Ceske teal a piednesem vysthla dej sOudrutnosti, stateanosti, 14sky ku svkrn druhrim a drutkam. Musime si ui jednou uvedornit, te kdybychom se vice Venovali mlade2i, odpadl by natek, to deska red Co nejdfive zanikne. Ano zanikne, budeme-li s nimi mluvit anglietinou, ktere ani Panbilh nerQzlami, budeme-li doma i ve spolcich hanlive Mluvit a kdy nejakou pitomost nemTleme prosadit, volame na sebe policajty, pak se nesMiMe divit, ze ditky se stydi za rodide i za jejich red. Naproti tomu eeska fee nezanikne tak hned, budeme-li s ditkami doma eesky mluvit, gist jim Ceske noviny, vodit je do eeskS7ch schtzj, tarn se budeme sluAne chovat, sluShe o sv3ich krajanech mluvit, aby ditky videly dobrSr pHklad, pak mriteme oi:elcavat, to si budou vice vatit sv3,ch rodied, sve fedi a s yk_ch krajantt.

Ditky, majice nezkazeny risudek, postiehnou drive netli dospeli katdou chybu a ieknou hned: jak mne mate eesky (left nebo cvieit, kdy ani svoje deck° desky nenaudil? Takove a podobne my,glenky nas napadnou pohlitejice na hru, kterou mali herci pied nami rozvinuji a myslime si: proe nemame vice narodni hrdosti, jak lepe by se nam Lilo?

Namet cele hry je hluboce .qchovnk, jak sveddi tento malt' vyriatek: — A naposled v letsce a vzajemnem porozumeni vyrristati budem rodierim k radosti a drahe na gi republice k chloube. Bude-li v katde °sada takove detske bratrstvo, jako je na ge, at' tit se jmenuje tak nebo tak, pak nemusi se v budoucnu na ge draha viast bat tadnkch stra gidel, at' na ni mrioukaJi a gtekaji odkud chteji. — Nasleduje spoleenSi zpev: My jsme deti republiky, neleknou nas tadne kriky, Strachu vabec nezname, s laskou, radosti a slasti

na obranu drahe vlasti ruce sobe podame.

Zasluhu o nacvik riloh maji sestry: Eddlongova, Koaova a Shilkova, u( ice mlacie herce vyslovnosti a zpevu.

Kde maji v °sada 12 ditek (6 deveat a 6 hochil) od 9 do 15 let staff a chteli by toto divadlo sehrat, radi jim ho zapujeime zdarma. Snadna retie, zpavy (8) na napevy deskS7ch pisni. Jevig te: Paloueek s pastu gkou. Kulisy: stromy, tadna promena.

S bratrskkm pozdravem, Alois Vaja, Fairbanks, Texas.

Alvin, Texas.

Cteni bratti a sestry!

K tomu rozruchu, kterS7 v poslednich dvou tkcinech mezi deny na gi Jednoty se odehrava., nemelo nikdy dojit, neb to mute velice na gi Jednote rigkodit. Slygime jit ted' ozkvat se hlasy, mnoho elenti chce z Jednoty vystoupit nasledkern tech rozharankch pomert v Hl. Ur. Bratti a sestry, jen nedelejte nic ukvapene a hled'me se katclk pricinit, aby zase mir, svornost a prava bratrska laska mezi nami nastala, jak jeAte do nedavna mezi narni panovala, kdy Jednota tak zdarne prospivala a hled'me k tomu, aby, byla spravovana nezi gtnSrmi a praktickSmai hospodo.fi. Nage Jednota ma pevnk finaneni zdklad vzdor v gem ztratam, ktere v posledni dobe utrpela, kteretto ztraty se lehce daji zdolat, kdyt kat4 elan stane se organisatorem a pfidini se o vzrrist Boute pry 'dist vzduch, tak doufejme, to ta maid boute, kterou prave ted' protivome, piinese Jednote oeistu. Po bouti °pet slunce pekne sviti. Proto se pfieirime, aby at Jednota bude slaviti sve 451ete trvani, tak aby se pomery v Jednote vyjasnily a aby zanily tim sam'm leskem, jak Jednota zafila v jeji mladkch letech. Kat se tak stane! S bratrskSrm pozdravem, Frank Truksa..

V Telocviena Jednota Sokol Houston.

TouZebne odekavana nedele se blili a my se pomalu ptipravujem na cestu do Ennis. Jsem rada, to se tak obapolne na sebe te gime. EnnisSt se teg i na nas a my na ne. To opravdu z toho neco bude. Doufame, to se nam ta radost nezkali neeim nepfijemnkm, aneb poeasim, ale jade se a basta! My se te gime na setkani se s vami, na cestu a te pro vas budeme moci sehrat tento krasnk kus. Dej se odehrava, v Praze. Ta Praha stovetata, kterou jste zanechali za sebou, kdy jste jell sem do tato krasne zeme najit sve g testi. Vim, fe ta Praha zristala yam vg em krasnYm obrazem minulosti. Videla jsem ji tet, kdy2 jsem byla desetileta a kdy jsme Ali s tatinkem po Vacla yskem namesti, tu jsem tekla otci: "VIA tati, ja jsem tu byla uz. davno, ja si to tak pamatuji. I tento drim, kterk se tu stavi." — "I jdi hlupaeku, vtclyt' jsi je gte nikdy nebyla v Evrope, cot pak zde v Praze." — Podle vg eho jsem jenom snila o to Praze, ale zdalo se mi to tak povedome. — A ted' zase k divadlu.

Dej je o lane tech pare%ku, dva mladi a jeden stark. Mate zde smith, plaa, tanec a zpev. Nu vg e co si pfejete. Kostfimi jsou krasne a zpevy jegte krasnej gi. — Teg ili jsme se i do Dallas, ale jeden herec ktery neni tak lehce nahraditelnS7, pracuje na obrane a v sobotu volno za tadnou cenu nemrite dostat. Proto jsme se rozhodli tentokrat Dallas vynechat a hrat jen v Ennis.

Pojedem do Dallas nikdy v zime. Ale jsem iota:tele z Dallas slibili velkou ileast na nag em divadle v Ennis. Za to nikdo nebude litovat to pfijel, at uvidi divadlo. Na shledanou v nedeli v Ennis.

Helen Tepera.

V Stafford, Texas.

Olenrim fadu Jaroslav Vrchlickk scleluji, aby od nynej gka vg ecky poplatky zasilali na adresu: Wm. Haisler, Rt. 4, Box 466, Houston, Texas. — S bratrskkm pozdravem, Stepan Valeik, tajemnik a tieetnik faclu Cis. 111.

V Rasismus kouzla zbavenSr. Madrid. (tTK.) — Mirove souZiti "spojencii" Mad'arska a Slovenska dospelo po nedavnS7ch chvalozpevech °pet jednou ke kritickemu bodu.

BratislayskSr rozhlas, zabSr vaje se feel Sario Macha o novem evropskem "poradku" za vedeni nemecke rise, napada mad'arskeho ministra

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942. propagandy a vytkka, mu, to "je nemoudre v takove dobe, kdy je zapotiebi naprosto lacIne spoluprace mezi v gemi spojenci proti bolgevismu, rozsevat teorie o nutnosti stfeteni eistoty turanske rasy na severokarpatskkch prrismycich."

Rozhlas dale uvadi, ze byly, prolistovany vgechny mad'arske listy, ktere vesmes tvrdi, to evropskS7 mir bude uhajen jen mad'arskou strati v prasmycich severnich Karpat. Hlasatel poukazala na stanovisko Rumunti, ktefi jsou "take velice rozhofeeni", a tekl, to Slovaci se nedaji vyprovokovat a odmitaji teorie o vy ggi turanske rase jako zaketnk Utok na slovenskk narod a kulturu. — Takovi jsou bratislav gti mocipani: Hitler kika, to Slovani a tidi jsou menecenna rasa, a Bari° Mach si z toho vezme jen tidy, and by si vgak troufal namitnout neco proto "nadiazenosti nordicke rasy" nad Slovaky.

Kdyt pfijdou s rasovou teorii Mad'afi, pova2uje to Mach za zaketnY Utok na slovenskk narod a kulturu a odmita teorii o vy ggi mad'arske rase.

Snad by bylo dobte zavolat si z Ruska rasistickeho odbornika Rosenberga jako rozhodeiho.

Byl ut svedkem toho, jak bili nemeeti nadlide biti od menecennSYch Slovanti, a pikes nynejgi nemecke Uspechy by takove pozvani jiste uvital.

V Tajna vysilaeka na Slovensku.

Montreal. (OTK.) — Podle zpravy Na gich noy in pracuje na Slovensku nova tajna vysilaelca, ktera denne vysila v sedm hodin podle tamniho easu a pracuje na vinach 25 m a 30 m. Due 14. eervna veeer oznamila, to v Pre gove byly velke demonstrate a bouie, kdy vojsko melo odejit na frontu. Oddily vojska proto v noci byly odvezeny za mesto a tam nasedly do vlaku. Tajne. vysiladka tadala, aby Slovaci bojovali se zbrani v ruce proti Nemcrim a Mad'arrim po boku deskoslovenskeho vojska, ktere stateene haji slovenskou svobodu a bije se za ideal slovenskeho lidu, Oeskoslovenskou republik y. Tato tajna. vysilaeka pracuje denne a je sly gitelna at v Anglii. — (OZM).

V Vzpominka na Mysibeka. Profesor gtursa. vypravoval nejednou svkm tatrim o svem uCiteli Myslbekovi. Stursa vzpominal, ze Myslbek asi od roku 1900 chodival do akademie jen odpoledne a pracovaval od dvou do gest hodin.

Ptijitclival zpravidla ve fiakru na gumovkch kolech. To bylo jeho poteg enim v to dobe, kcly se mu hmotne ut dobte darilo. Potrpel si take rad na elegantni, obyeejne docela moderni oblek, jako vribec pak dbal sveho zevnej gku. Nosival gumove pode gve, take easto vchazival do atelieru docela nesly gne: !pada, taky prave pii neeem — to bSr valo boZi dopugteni.

KaZcir se ho ye 'Skole bal, zvlaSte kdy pak byl rektorem, kde kdo se pied nim tiasl; mnohk sluha, kdy2 ho mel potkati na chodbe, nejednou se mu radeji rychle vyhnul. Takovou hrtlzu pusobil na lidi, to stark Kouble, sekretat akademie, dfive net zaklepal na dvete Myslbekovy pracovny, vtdycky se napied poznamenal tiemi kfitky. Postavy byl Myslbek prostfedni; napadne b3,1y u neho jeho vypracovane ruce, jejit dlari byla girgi net delhi a na prstech i na. palci pokryta bochniekomi svaly. Pii korekturach, byl-li dobre nalady a netrapily-li ho bolesti, vykladal rad o svem mladi a o svkch vrstevnicich.

V

KALENDArt 16. srpna. Pohostinske divadlo "Lasky praiskreh maliffi" sehraji sokoli houstonfti v Sokolovne, Ennis, Texas.

30. srpna. Bazar ye prospech SALT, chystei odboeka texaskeho vgekrajanskeho sdru1eni v Dallas. Tex. 30. srpna. Spoleeensli zabava pokadana odboekou SALT v sini faclu Jaromir ve West.

13. zafi. Divadlo "Podvodnici z lasky" v fadu Pokrok Houstonu Cis. 88., Houston, Tex. Zaeatek ye 3:30 odpoledne.

Ve sttedu, dne 12. srpna 1942.

Zdravotni hodnota hudby.

Perdinakid Vergiri, y ftirvo giT g Villioveh trin dolta.Ze u nemoc-

nych daleito vice nez tiejlepei utesovani clo y: Ht dlia opet pozvedne dirk, toto hliiboko skryte jadro na g bYtosti, a tim se stave I klidem k posileni nemocneho tela. Pottebtije-: me tedy hudbu ve stavech telesne i du§evni choroby, ponevad2 nas ptivadi zpet k harmonii, k souladu, tim, pronika nejhlub§imi kouty nati duk a zapuzuje zoufalost a nedostatek odvahy, Jako kaidSr jillY Unielec tak i hudebriik vtiskuje Svernu Urneleckeinu dilu raz SvehO tiilia 2iVota. Jsou site vYborni vituosove, kteM hildbu nikdY rieproiili, ale na druh y strarie je itinoho hehtidebnik0, kteli htidbu protivaji, ni2 sami dOtr edoti olialtOvat prate slyeenoti me= recta. H toho 61oVeka v§ak, kterY hudbu pro-Ova; pot3evada je piristtipnY7 Illidebnim proPtljetije Sehildebnimii dihi tea Vhitiniho Zitiota. Tato net znovu 62 Iva ye trnitt= filth iltibteposhichadove tehdy, jestlize Ve fYsikalhe-akUstickem tone je nashrornaldena jakoby iitajena nepomijejici hodnota vnittniho tiivota, vykouziend theta:fysickou silou. Proto take lze ptedpisovati vhodnou "hudebni dietu."

"Piseri o tadosti" od 13eethovena a Schubertriv "Erlkonig" hodi se dobfe jako lek pro melancholiky. Zlostne povaze prospeje sbor poutYalta z opery "Tatilihauser'", Zetlivi at 'to zkuSi e &el-tidbit it 615efe "Mistfi pevci.norimber6ti", pacienti, ttpici jinynn dukvinini ChOtObaihi at' vyzkolieeji Chopinovu "Etude en g ol Majeur", Beethoveriord "Pathetickou soriatti" net pVotakfrit "koncert pro violoncelo". pfipadech ,se evSein precipoklada, heniacq je pro hticlbu eitliyY. Oetrie poktisy Ultazal3r, Ze hudba dovede zrychliti krevni obeh, prohlotibit dech, osvelit svalstva a tidit krevni tlak. Pokusme se vy-; svetliti leeivou moc hudby temito vlivy na letiIte tiivotni funkce.

Tvrcie toniny zrychluji clSr chani vice net toniny make. Wagnerova "Jizda valkYr" zvy'Sila podle adajd jednoho americkeho badatele poaet dechu s la na, 30 (v minute) a v clUsledku toho stotipl take poeet teph. Zvldetnimi siloria pi'. dr, Trachanov, Ze p •i yeSele hudb6 ptibYva svaltim zvedaci sily a Ze naPrOti tomu pOrriala, smutiad hudba (v mekke Winne) Vykonave. vliv opaenY. badatel Pare, zjstil, 2e vesele a Zive melodic ptisobi na rozgicovani cev, zatim co ph smutnYch melodiich se cevy Proto poulivalo se na s iispechem Chopinova valaiku, hraneho tluniene na klavir, jako nahrady za umelYr uspavaci prosttedek. Varhany a harfa pusobily pig pokusech neptiznive. Hluboke tony maji sklieujici ifoinek, aspon u vet'Siny zatim co vysoke tony o2ivuji. Proto lekati pat2ivaji ponejvice klaviru, housli, klarinetil fletny. Harmonium, aelo, harfa a basa byly zamitnuty jako nevhodne.

Pronikavejei vyuZiti hudby a zpevu a .jejich ridinkri na nemocne znamenalo by dthetiite obohaceni leeebnSrch prosttedkh.

Kdy'ti lekatska fakulta berlinske univesity jmenovala znameho hudebnika Maxe Regera svSrm destnSrm doktorem odrivodriovala toto vyznamenani tim, Ze hudba je "cennou methodou pii ogettovani nemocnYch." V ptislugne odborne literatufe vyskytuje se my§lenka o ledivosti hudby jen spofe.. Tim za.slutinejei je proto prate Wilhelma Hise, nedawn° zesnuleho pfednosty lekafske kliniky, kterY se timto vclednrm na.metem zabktral a •naznadil testy k vyuZiti razne stuone hudby .pti-ogettovani nemocnYch,' nebo lidi, pottebnS7ch zotaveni.

Zristarime nejprve na nejniZeim stupni a shleciame, Ze elovek, kterYr hraje asi d ye hodiny na nekterY hudebni nastroj, propracuje fadne svoje Val°, ttebaZe stoji nebo sedi na jednom miste. DSrchaci einnost u kapeinika le jeete vyeei neZ na pr. u kontrabasisty. Skoro u vSech nastroja je hra znaane namahava.

VESTNfic ZminenY His dava pH zotavovani se po poranenich nebo po zapalech piednost hte na hudebnich nastrojich pied cviaenim na ZanderovYrch ptistrojich nebo pied masa& ,1stliZe se venujeme rytmickemu telocviku, zr,:evu a dechovs'm cviktrn, abychom se vedome nauCil lepe OChat, airtime tak podle uCeni svYch itidickYich ticitelti. Na tomto stupni meni se ,stav /japed yeehd stralstva, i toho, ktere riePbdleha tiagi Vbli. His pravi, ze tu j4:18' o telesnoti "eito16 ktere fysiologie jeete chodi opatrne, porievadi o di jeete thijoho nevi." Lze tu mluviti o jakerxisi Pfeladeili, pone.= vad2 topornost a ktedovitost se Odstfaritije, hlas pti fedi nebo zpevu se uvolriuje, tela a chaze je volnej§i. Z takovYch evideni vzriika pak zfejmY pocit blaha.

"Jested jeden stuperi vY§e", pravi His, "a jsme V oblaSti du§evniho 21vota, ttebaie teprve v riftAiih poschodi.". Hudba se stava zabavon, kteta leei. Nekoho uklidni Yana hudba, jineho zas vesela, Nejvy'Sti stapen jsme j1Z naznadili v kdy2 jsnie 158Aii o skuteanern prolivani hudby, Kdo by chtel pozoroVati ridinky hudby jako lediveho prOstiedkii, ten at' jde do fistavu slepcti a je to ptitOriierl k;oricerttt. Na tomto ptiklade si ujasiii, jak tilitedfle je interlsiVriejet 1o2e hudby a jeji odborne mocneho. Zdravi lido inaji radost z totia, ic zy ucich hudby rriohOu zapomenouti na sve starosti. Zapominaji na nepfljemnosti sveho Zivok mnohYdn riettrove chorSrm ta.

— zy ldete hystericke bytosti citi chorobnSr odveichni ostatni pocit'uji por k hudbe vhodne hudbe znaenou. Ulevu ye svem utrpet..12 pythagorejeti lekafi vyuzivali uklidnujiciho vlivu hudby pfi operacich. Jeden bernskY lekar zjistil uz v r. 1903, ie narkosa postupuje trthohein klidi7eji, jestlile k pacientu se zatohudba. AmerickY chirurg John Howard Vyiitival v uraitYch ptipadech hudby jako . tieg kOdnend a spolehlive t'inneho prosttedlni USPatii, Wrist() kern a chloroformu. Z detnYr ch jeho ptipadil tento: Nanejvie nervosni pacientce mel jseiti odstraniti slepe stfevo a Zludove kaminky. Zatird CO ji znela v sluch Chopinova hudba, provedl jserh operaci. Pacientka ptekonala operaci, trvajici 45 minut, bez jakSrchkoli nasledku bezbolestne. Po operaci mela veselou naladu a bavila se give s okolim.

Ilametem "operace s introdukci hudby" meli by se chirurgove hodne zal*. rat, nebot' i tehdy, pracuje-li se s narkotickYoni prosttedky, ma to velike vSrhody: pacienty, ktere mame oerovati, pfesvedeime mnohem snaze o bezpeCnosti nastavajici operace, stisnend nalada je oZivena, sta y vzrueeni rychleji opadava, draZdivost k daveni neltdy viibec odpada, cel-kovy stay po probuzeni je lepsi. Vhodne volena hudba zmirriuje tak znaene nasledky uspani chemickSr mi prosttedky. Take pti leteni zubt poutiiva se s prospechem "hudebni narkosy", pti niZ oeetir eni zubu postupuje rychleji, hladce a bez bolestivYr ch vedlejei heinkri.

Pri katiclem poukiti hudby v lekatstvi se oveem ptedpoklada, ze hudba zni naprosto ste.

V ' OBLEHACI STROJE. Dokud byly ohrazene osady a pozdeji mesta hlavnimi politicko organisaenimi centry lidske spolednosti, bylo take oblehani a dobyhrani techto mast a mist driletitSrm ukolem valedriSrrn.

Take oblehaci stroje maji bohatou minulost od proste sekery a tiebtiku a2 k modernimu oblehacimu delostfelectvu. "Oblehacimu" jen jako technickemu terminu, nebot' moderni valka neomezuje se na jednotlive oblehatelne body, nYrbr2 vytvati rozsahle, cele staty obklopujici nebo protinajici pasma boje, fronty. Ve staroveku aZ do vynalezeni sttelneho prachu, nebylo v oblehaci technice a take v oblehacich strojich velkeho rozdilu. Byly dva hlavni druhy stroja oblehacich — hotici a metaci. Botici stroje byly proste i slaite berany, natty take kombinovane s ttetim typem oblehaciho stroje

Strana oblehaci veli, s oblehacim mostem, kfA,*4 u.moinoval fitoenikovi vstup na hradby a pf'eyte-seni boje ria he a za ne. Stroje metaci — tetiV vice podobne delosttelectvu, vrhly do obleteneho mesta kamenne sttely, zapalne §ipy, zapalne bomby, beaky pinene smrdutYmi latkami a nekdy i hnijici mrtvoly zvifat a lidi. Hlavnimi ty,7 py metacich stroja byly katapulty a balistyKatapulty, jakesi obrovske ku§e, vrhly hlavfl §ipy delky od 65 cm do 1 a pal m. Jeji4h dost•el byl 3-400"krokii. Balisty ptedstavovaly te2kot4 oblehaci delosttelbou. Od nich se cele, VhdLI draze vrhanYch tales jmenuje ballistika. dem ballisty, u Ftimanu nejpouZivanejeiho zvaneho onager byla obrovska dtevena 121ce, do nit se vkladal vrhanY ptedmet. Byla spojena s vodorOvnYm valcem ovinutYrn pru2nou tetivou, jeji2 konce byly upevneny ke konstrukci ona:gru. Pomoci rurnpalu byla sklonena 12ice, tim se tetiva napjala, 12ice byla zahakovana a obtiZena sttelou. Kdy byl hak vyra2en, vymr§tila se lice pru2nosti provazu a vrhla sttelu. Ballisty ptejali Aimane od Etekt a pouilvali jich ye valkach punskych. V pozdnim odbdobi skeho cisatstvi staveli Rimane obrovske bailsty, zvane take carobalisty, ktere vrhaly teiesa o vaze 2-600 kg do dalky 1000 krokft. Nejleptini materialem na tetivy ballist byly lithke Nejedna pasaZ dejin vypravi o tom, Ze 28tity eicich naroda obetovaly sve vlasy na tttivy zbrani a lodni provazy. Tyto oblehaci stroje y e valeenictvi udrZely a2 do sttedoveku a kdy vytahli Ittilaci do Svate zeme, vlekli sebou take tyto -Cake, desitky koni pti doprave vyZadujici nestvriry.

Vynalez sttelneho prachu, jeho' se podalo pouZivat po valkach IttitackY7ch, nevytlaCil razem stare oblehaci stroje. Byla tu s podatku jista, "spoluprace", sttelnYr prach byl vrhan v zipalnYrch bombach metacimi stroji do oblehanYrch hradir a mast a byl pouZivan jako trhaci prosttedek k vyhazovani hradeb oblehanSrch hraciri a mast. Prvni formou sttelby, byly hmoidYrte, podobne tem, z nichZ se dnes sttili oslavne salvy. Delosttelectvo vubec se mnohem objevilo jako zbrari oblehaci net jako zbran otevIrenYr ch bitev, nebot' bylo zprvu nesmirne takopadne a jeho obsluha velmi zdlouhava.

Ptecichrizern hmoZdYrth byla arabska, madfaa, dtevend konicka nadoba, z nit byly vrhany pomod slabYch nabojii lehke zapalne sttely. Prvni hmoi'dYke byly 2elezne, vrtane a kamennat koule se dosti volne vkladala pted jejich Usti.

Naboj se zapaloval otvorem v zadni vrchni (Asti hmoZdYrte a mohly stfilet pouze ve velmi strmem rihlu. Nadelaly jiste vice hluku ne' §kody — ale byly jednou tu a spojovaly v sobe vlastnosti stroje metaciho i boticiho a vytlaeily posleze starou, od ftimanii ptejatou techniku pine.

V Jen 5000 iika na stkednich LondYn. (aTK.) Z Prahy se oznamuje, tie tak zvanYr ministr ekolstvi Moravec byl nyni zmocnen zapovedet podle libosti vYrchovnou nost veem spoleenostem a korporacim vdetne cirkvi a mestskjich-Atadri. SttedoSkolska vYchova bude pry na podzim znovu silne omezena. V budoucnosti bude pry kaldoroene na sttedni §koly ptipueteno jen pet tisic Zakti. V tomto race bylo na sttedni §koly ptipu§teno jedehact tisic Zan. PraIske listy piei ji'Z dnes o torn, 2e Moravec vyda, dekret, jimZ budou tivedene, omezeni natizena. MladeZ, ktera, bude takto zbavena moZnosti nav§tevovat sttedni Akoly, bude mistena v timsko-nerneckem prtmyslu a obchodu.

"Vlajka" nespokojena s ceskymi katoliky.

Lisabon. (6TK.) 0 tom, te v§echny vrstvy eeskeho naroda jsou proti WeincOm, ptines1 dal§i dtkaz pralskY nacistickY list "Vlajka".

Steguje si, 2e "neni lehke zavadet narodni socialismus. Nejlep§im dokladem toho je pry skuteenost, 'tie stale jeete existuji organisace "zavanejici stary'm demokratickYm relimem", na ptiklad Liga katolickjich Zen a divek, Natodni jednota katolickSrch zemedelcu a rrizne organisace katolicke mladeZe. "Vlajka" v torn vidi nebezpeei.„ Ze se stoupenci katolicke cirkve organisuji ye stranu, coZ pry milZe velmi ekodit "snaham o spolupraci eeskeho naroda s MM." .

Otrara g

V t'STN1K.

Piehled Amu a vydani za mesic eervenec 1942.

Ve sttedu, dne 12. srpna 1942.

VYDANI: Za odhady majetku Vrac. splatka na tad. o pajd. (east.)

HOTOVOST V BANCE

1lIVIRTN1 FOND: Bilance hotovosti z min. mesice Ptijem od facia Splatky hypotek Splatky piljeek certifikata Vracend umrtni splatka Slo2ena splatka hypoteky Vradend pojistka proti ohni Urok z hypotek Urok z bonda Urok z pujeek certifikatil Najemne z majetku

$ 969.74 16,257.96 15,961.88 18,572.18 273.33 3.05 .97 3,445.01 1,274.55 4,349.21 178.99

Celkem

$61,286.87

VYDANI: Na Umrti Na umrti nedospel. dedictim Na Umrti nedospel dedicilm firok Hypoteky Pajdky certifikata Comm. 11/2% splac. za praci v pujd.

Vracene umrtni poplatky Rozliene na tdet bonda (cestovne) VracenY trok hypoteky VracenY Arok z pajaky cert.

Opravy atd. z majetku Pojifteni proti ohni Ptenos na H. A.

11,692.32 558.60 92.18 14,803.51 19,542.00 23.60 46.47 2.60 2.02 23.06 102.85 11.62 2,000.00

HOTOVOST V BANKACH

$12,386.04

HLAVNI RAD: Bilance hotovosti z min. mesice Ptijem od tadil Vraceny exchange na poukazky Vracene splatky notatske Ptenos z Umrtniho fondu Celkem

$ 1,049.59 2,321.65 1.00 .50 2,000.00 $ 5,371.24

VYDANI: Telefon 40.46 Lekatske prohlidky 138.50 Potteby a vydani v idadovne 423.33 Express 1.67 Notat 21.25 Pottovne 213.96 Najemne z inadovny 60.00 Slutne fitednika 767.25 Slutne vYpomoc 257.50 Vestnik i s po§tovnYm (6,686 odber.)

752.91 Cestovne 222.68 Comm 840.76 SST daft 77.18 Exchange na poukazky 13.03 Dary 100.00 Schtze 198.20 HOTOVOST V BANCE

$ 1,244.06

DETSKY ODBOR: Bilance hotovosti z min. mesice Ptijem od tadu Urok z bona( Splatka hypoteky Urok z hypoteky

$ 7,976.79 867.12 264.60 1,200.00 60.00

62.05 4.55 $ 717.88

PREHLED MAJETKU JEDNOTY tmrtniho fondu:Hotovost v bankaeh Bondy Hypoteky Pujeky certifikata Pinsky, coll. a osobni Podily Metitko Majetek

$

Celkem Dluh nedospel. dedicam

12,386.04 871,313.42 1,985,515.83 663,164.93 2,072.42 10.00 10.00 177,357.56

$3,711,820.20 26,439.24

Souhrn Hlavniho fadu:Hotovost v bance Zatizeni v utadovne U tada na

$3,685,380.96 $

1,244.06 7,980.17 11,309.13

Souhrn Detskeho odboru:Hotovost v bance Bondy Hypoteky Prijoky certifikatil

$

20,533.36

$

10,238.88 34,377.09 16,670.45 677.00

Souhrn Nemocenskeho odboru: Hotovost v bance OdhadZiho fondu:Hotovost v bance Auto

$

61,963.42

Souhrn

147.98 717.88 1,000.00 $

1,717.88

Rorttideni poloiky, "Potteby a vydani v dovne" ve vykazu Hlavniho kadu.

Papir $ 5.73 Stolek 11.00 500 obalek 23.50 Abecedate 9.00 Pero 5.00 Kniha 7.75 Kov. desky pro adresy (adressograph- 22.40 CarbonovY papir 1.50 Rytina 4.36 Potteby pro mimeograph (stencils28.00 Stroj na hlazeni valedka (Ediphone) 159.00 21 tisic stvrzenek 82.90 Za copii Charter 3.00 5.00 Datiova znamka pro karu 38.56 Gas a opravy kary 5.29 Elekttina 1.25 Voda 4.75 Oprava stroja 5.34 Rozlidne (maliekosti) Souhrn S bratrskYm pozdravem,

$423.33 Edward L. Marek.

Dne 6. srpna 1942.

V

Celkem VYDANi: Comm.

Uspora a vracene umrtni poplatky

$10,368.51

JAK SE POCAL eICHAT STRELNY PRACH.

63.09 66.54

HOTOVOST V BANCE

$10,238.88

Neni pochyby o tom; ie sttelnY prach byl od podatku povatovan za velmi pozoruhodny vynalez. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl by se mohl dostat do tolika ptislovi, miuvicich o lidech, kteti sttelneho prachu nevyna gli, ku prahu nedichli, nutnosti mit na panvidce suchY prach a pod. SttelnY prach byl jit peed natim letopodtem znam v Line, kde V6ak nebyl k valeenYm ifeelam poutivan. Arabove jej zanesli do Evropy a zde se ho u2 ye 13. a 14. stoleti poutiva ye valce. Anglidane prohlaAuji za jeho vynalezce Roger Bacona (1214-1294), nemeckYm vynalezcem je Bertold Schwarz (1290-1320). Oba vynalezci byli - frant gkanskYmi mnichy.

NEMOCENSKY ODBOR: Bilance hotovosti z min. mesice Pite• od tadt Celkem VYDANI : Pogtovne Podpory

$ 350.73 59.00 $ 409.73 10.00 2512;75

HOTOVOST V BANCE

$ 147.98

ODHADd FOND: Bilance hotovosti z min. mesice tadosti o Vijay Celkem

$ 774.48 10.00 $ 784.48

Trvalo to nejakY das, net se stein prach prosadil ve valeenictvi, naboje pinene sttelnYm prachem byly vrhany nejprve jako za-

Nine a vYbugne steely oblehacimi a vrhacimi stroji a jen pomalu pronikalo poutivani sttelneho prachu jako2to hmoty, ktera pit nahlem vzpla •uti v uzavtenem prostoru vyviji tolik a tak rychle se rozpinajicich plynu, to tyto mohou prudce vymrStit v tests jim stojici teleso do velike dalky a s _velkou prudkosti.

Cot je ponekud ueend definite toho, co dnes nazyvame proste sttelbou.

Podatky dne gni hlavni pechotni zbrane pnAky, ktera krytlaeila luk, kopi a riled z peSakovy ruky a spojila se v jedno, jsou zjistitelny ye 14. stoleti. Byly to hrube, vrtane 2elezne trubky, ktere se nejprve nabijely zezadu, kde byla east trubky vytiznuta a kam se vkladal naboj pod ielezne viko, utahovane kliny. Zapaloval se doutnakem nebo thavYm ielezem, dirkou v hoteni zadni easti trubky. Pak byly tyto primitivni zadovky vytlateny pfedovkami, 2eleznSTmi trubkami vzadu uzavtenYmi, do nich't se pfedem napechoval naboj. To byly ony prvni starobyle piet'aly na stfelbu, z nichi se vyvinuly hakovnice, trochu lehci, s hakem, kteIt se pli stfileni kladl pod rameno, vzadu. Vyvinula se z nej pozdeji pana.

V tomto stadiu sttelnYch zbrani se jests nerozlieovalo valne mezi puekou a delem a tyto primitivni hrube kusy, se kladly pti stfileni, jako pozdeji mnAketa, do operne vidlice. Aby se mohl tento neohrabanY nastroj stat platnou zbrani pechoty, bylo tteba sni2it jeho hu, urychlit nabijeni a zdokonalit zapalovani.

Zapalovaci otvor byl privodne nahote na hlavni, pak byl posunut na pravou stranu strielcovu a podlolen mistiekou - prvni panviekou, pozdeji opattenou viekem, na nil se sypal prach, kdy' mel bYti naboj v hlavni zapalen.

Daleim zdokonalenim byl kohoutek, kolem neho'Z se ovinul zapalenY doutnak a kterY byl spouSti ptiblfZovan k panviece, kdy si to sttelec peal - mohl pozorovat cil at do okamtiku vYstrelu.

Pak ptitel kfesaci zamek, kterY odstrarioval nutnost zapaleneho doutnaku a byi v rriznych zemich rnzneho systemu, ale stejne podstaty.

Zde byl zapalovan prach na panviece jiskrou, vyraJenou z kousku kfesaciho kamene, spou'St pkira2eneho k drsnemu vnittku otevteneho vika panvieky. Zatim byla take privodni hrubd halovnice zdokonalovana v celku a asi v polovine 16. stoleti ustalila se v mu6ketu, vatici 8-10 kg, metici 11/2-2 m, ktera se pti strielbe musela stavet do zvlattni vidlice. kety nemely s podatku jests ktesaci zamky, zapalovaly se doutnakem. Byly to stale ptedovky, do jejich hlavni se sypal horem prach, na nej ,kulata. koule telezna, nebo olovena, ktera, se ptirazila nabijakem a upechovala koudeli. Nabijak byl pavodne dtevenY, teprve 1730 byl zaveden u pruske pechoty teleznYm. Rakouskoslo pak jests do valky roku 1860 s pfedovkami. Roku 1818 bylo v Anglii zavedeno zapalovani naboje misto Idesacim zamkem tkakavou kapsli, ktera se vznitila pti -Meru kohoutku a zapalila naboj.

AVSak k nejvetSi revoluci dcAlo roku 1840, kdy byly v rusks armade na zkouSku zavedeny Dreysovy jehlovky. Byly to v podstate u2 dneeni pnSky, protble v inch byla shrnuta facia zmen a nektere nove veci. NejrozhodnejS1 zmena byla v torn, ie byly zadovkami, nabijely se ze zadu a mely patronu, u nit byla koule, naboj i tkaskava rozbuSka shrnuty v jeden celek, nabijely se jednim hmatem a sttelec nemusel ze ptedu pechovat naboj a zezadu vkladat zapalovani. Hlaveri byla vrtanou, steely byly podlouhle, 2aludovite, olovene, jests bez oceloveho pla§te, bodak byl upevnen na puce tak to umoanoval sttelbu, i kdy byl nasazen.

Jehlovkami se dalo sttilet petkrat rychleji nail ptedovkami (za slerskS 7ch valek vojaci Bedficha Velikeho dosahli pfedovkami maximalniho vykonu - pie ran za minutu - ovkm bez velkeho ohledu na ptesnost sttelby). Rok 1866 ukazal jasne ptevahu jehlovek-zadovek a byly rychle zavadeny do veech armad. Na jejich hlavnich principech jsou vybudovany Vgechny dneSni armadni puky.

Ve sttedu, dne 12. srpna 1942. v.

J. SCHNEIDER:

VYKOUPENI ROMAN Nikoho ji2 krome tebe! — Kdepak je Rtita?

Provdana? Prod ji veak o tom nic nepsali? Ci to nesmela zvedet?

"RI:12a neni u tebe?"

Zavrtel hlavou.

"Kdy se vrati, tati? — Dnes ne? Snad zitra?"

"Ji2 nikdy, Tondo!"

Zirala na neho nechapave.

"Mrtva? — Tati!"

Zakryl si oblidej rukama. Slyeela, 2e etka. Objala ho obema rukama.

"Ne, tati! Ne! Neni mrtva! Vid', tati, 2e neni mrtva?"

Bedtich se tfas1 na celem tele, kdy sly gel ty bolestne, srdcervouci vSrktiky dolt/ do zahrady otevtenSrm oknem. Ach, Bok! Bo2e! Takove neWest! To je pomsta mrtveho. A tak neoeekavane pkielo. Bylo veak stra gnejei, ne2 o jakem se kdy Hardentim mohlo sniti.

Usedave etkajic ukryla Tonea, oblidej na prsOu otcovSrch. "Nikdo me nezavolal! Nikdo me nezavolal!" nafikala. Opartne ji hladil po mekkS7ch vlasech a rozpalen3ich tvatich; pak zaeal iTypraveti o to stra gne uddlosti — pomalu — zajikave Slovo za slovem,odvatoval, aby mu leknuti nevzalo i toto posledni dite. Nekolik te2kS7ch slz mu pti torn skanulo po tvatich. Uvizly mu ye vousech, aveak nesettel jich.

Za 2iva pohtbena . . . Vyhladovela . Nic jineho nesly gela Tonda z jeho hovoru. I potom, kdy ji ulo2ili do bilSrch podueek jejiho pokoje a otec sedel vedle ni, dde ji za ruku, stale opakovala: "Za 2iva pohkbena! Ma Rub, je za 2iva pohtbena!"

Pak ldela se zavtenSrma odima, lhostejna ke vgemu. Otevtela odi, kdy 2 se jeji ruky chopila eisi chladna, ruka.

Nebyla to veak Ruda, byl to Rudolf.

"StrSieku", prosil, late si odpoeinout! Zustanu u Tonal!"

Teke povstal Jan z Hardenu se 2idle. Jiti si odpoeinout znamenalo pro neho posaditi se znovu k psacimu stolu a hloubati a zase hloubati a ptati se a potad jen se ptati: "Ra2o, k'elejsi? — Kde jsi, ma RHO" Mezitim trpeli nebozi za 2iva pohibeni dale.

Jindtich byl k smrti unaven. Horeeka nebyla dosud ptekonana, k tomu je gte dueevni zoufalost, to vee ho zbavovalo poslednich sil. Rt2a tine volala jeho jmeno. Zastavil se.

"Mohu ti neeim poslou2iti, nebohe ate'?"

Zvlheila jazykem rozpraskane rty®a pohledla na neho.

"2izeri t — O. Jindro, ne hlad, jen 21zeri!"

Opatrne ji posadil na zem: "Jsem hned zpatky. Ptinesu ti vodu."

Kdy se vratil, nesa vodu v celuloidovem obalu sv3ich kapesnich hodinek, videl, k se modli. Nefekl nic, dal ji napit a poht121.1 se pak v pozorova,ni jejiho oblieeje.

"Jindro, chtela bych se to na neco zeptat!"

"Ano, Rft2o, ptej se!"

"Je podle tve viry platW'r ktest z nouze?"

Velmi se ulekl. Je ji2 tak daleko, 2e se ji duch zadind zatemriovat?

"Ano", p ravil stisnene.

"A umira-li dlovek bez kneze, bez zpovedi a posledniho pomazani. bude mu odpu gteno, jestze srdce lituje — tak jsem se tomu ueila — povida. to tva, vira td?"

"Ano", vypravil ze sebe.

"Myslig , ze sriatek uzavten3i bez jakehokoli pokhnani v hodince smrti je platnS7?"

"Ano! Pied — Bohem jiste!"

Chopila se jeho rukou, prosic: "Chtela bych, Jindro, ne2 zemru, b3iti pted Bohem tvou 2enou!"

Jeho Belo narazilo teke o stenu chodby. Prsty se zaryly do ty rde hliny, zpod nehttt vytryskla krev.

V2STNIK "Nebudeg ke mne dlouho ptipoutan, Jindro.

Do dneeniho vedera — nejvSree snad do' rana.

Dele jiste nebudu 2iva. Polo svou ruku zde na misto, kde mam srdce. Skorem u2 ani nebije."

"Bude-li mluvit jeete chvili, pukne mi srdce", myslil si. Nejradeji by byl ival jako zviie k smrti odsouzene a nesmel ze sebe vydati hlasky, nesmel naNkati, nesmel si stdovati, musil ztistati silen a2 do posledniho okam2iku. Tak jako jemu, bylo asi mueedniktim, kdy jejich 2eny a deti piedhazovali divokm zvitattlm. Byl tak bezmocnSr jako nejubdej gi z nich, av gak ty posledni hodiny Rti2ina 2ivota mely bS7t vypineny nejaistei laskou.

Sevfel jeji ruku a ptitahl ji k sobe.

"Ano, Rtdo! Stari se mou 2enou! Ptisaham ti a Bah mi je svedkem, 2e to od tett) chvile budu pokladati za svou 2eflu, 2e to jako svou 2enu budu chraniti a milovati a2 do posledniho sveho dechu!"

Jasne zaplapolalo svetlo! Stin obou ne gt'astnikti se rSrsoval na mokr3ich stenach jako rozpliz1S7 mrak. Jeji ruka, chladna, a chvejici se, spodivala v ruce jeho. Kdy zadala hovofiti, ulekla se sama sveho hlasu.

"Chci ti Wit verna, poslouchati to a zcela se podrobiti tve rah!"

Vyeerpana klesla. K smrti ude gen pozvedl jeji oblidej. Byl bilk jako ubrus. Videla jeho tzkost a vzpiimila se ponekud.

"Jegte hodinu bych chtela Mt!" Dojemna prosba byla v jejich odich, jako by tato hodina zavisela na sile jeho vale!

"Ano, ma neboha 2enu gko! — Neplad! V2dyt' jsem u tebe — naddy, Rtdo! Slyei g me?"

Neodpovedela. Zaskkipal zuby! Ka2d3"7 2ebrak ma kousek chleba pro svou 2'enu, aby nezemtela hlady, ka2dS7 2ebrak ma pro ni ot3iku slamy, na ktere by mohla zemtiti, on veak nema nir ne2 sva prsa, kde ji maze ustlati, a svou krev!

Tu vgak nechce piti. A on? On je nucen ptihlikti a'2 do konce jejim mukam. On musi Et! Musi, aby mohla pokojne zavtit oei nav2dy.

Kdyby od ni ode gel, propadla by eilenstvi. Kdyby zabloudila do zatopene chodby, bidne by se utopila. Nesmi zemtiti dtive ne2 ona, aby to neztstala sama s jeho mrtvolou a s temi kostrami tam vzadu.

ZdeSene sklouzl jeho pohled na svieku. Byla to posledni svieka! Docela posledni! Nenajde-li v'chod za tech nekolik hodin, ktere je gte bude hoieti, je veta po zachrane. Zdalo se mu, ze mu hlava pra.skne. Memel ji2 klidu. Vzhilru! Vzhtru! JeAte jednou se pokusiti o nemoZnost. Pozvedl RtZu do naruee. "Ma Z'ena!" projelo mu mozkem. Pkitiskl ji k sobe, a2 zastenala.

Je-li Bfih na nebi, musi se nad ni smilovati a skoneiti jeji utrpeni nebo ji zachraniti. Chtel se modlit, jeho slova fSak byla jen obviriovani.m.

Jazyk se mu lepil na patro. Pot mu vyvstaval ve velkYch kapkach na eele. RtZino tel.° mu ptipadalo nesnesitelne teNce. Posledni svieka!

— MySlenka to ho ptipravovala o rozum.

Sotva pa tticeti krocich se pied nim znovu zaleskla voda. Dobte! Tedy tudy! Zemrou-li dnes nebo zitra, zhynou-li hlady, nebo utopenim, co na torn! Zbudil Rt2u, je2 spala s tvati optenou o jeho rime. Stal se dala povzbuditi.

"MusiS' drZet svetlo, deveatko. Musime tudy!"

"Rudy?"

"Tudy!" Ukazal na vodu.

"Ne, Jindro!"

"Ano! Musime! Az zavru odi, chci to ueinit u vedomi, ze jsem udelal vSe, abych to zachranil.

NezbYva jiZ" zkusiti 2adnou jinou cestu ne2 tuto posledni!"

Z kalhot se mu kinuly cele proudy vody. Zavfela oei, aby ho na nekolik vtetin nevidela.

Hlavu maje sklonenu na prsa, seal opien o stenu. PaZe mu visely bezvladne podel tela. Tace oddychoval. Poklekla vedle neho a spattila na jeho pravern rameni krvacejici ekrabnuti. Rychle se tarn sklonily jeji rty.

"Co delag?"

"Ty krvacie, Jindro!"

1“Tvl mleky.

"Zhasni svetlo! Je to na ge posledni svieka!"

Jeho tel.° kleslo te2ce nazpatek. V smrtelne hrtize zalomila rukama.

Mans 9 Nemej obay. Jen neko"To nic neni, Ria.2o lik odpooinku! Svetlo zhasnout!"

Byla to zpola prosba, zpola rozkaz!

Ve tme hmatala po jeho ruce.

"BudeS mokra, RUC0. NeptibliZuj se ke mile!

Jen ruku mi dej! — Tak — nekolik minut jen!"

Ale nebylo jich mnoho. Zima ho vyburcovala.

Kdy2 zapalil svieku, podavala mu Ril2a hedvabnou'koSili a jeho "Vezmi, Jindro! — Nebo zemru obavou!"

"Co bych s tim deal, knueko? Zde nahote zase uschnu. Nech si to! — Zustane g tady a ji se podivam, nedostali-li jsme se zase do takoveho d'abelskelio bludiete. — Ale ne! Mffte g jegte trochu chodit? — Ano? — Pokusime se tedy o to hned!"

Bylo to vskutku stoupani? Rii2a sebrala poSledni sily. Chodba vedla ptimo, bez rozvetveni, ale Hartmanovi se zdalo, ze stoup& vzhfiru. Hledal nejake schody! Ale nic takoveho nebylo nikde videt! Najednou se zastavili pted zdi. Pohledl na Ra2u.

"Kdybych vedel, co je za tou zdi? Nemam nic net. sve ruce! Cim ji mam prolomit?" Naslouchal. Tloukl pestmi do kamene. Pak je gte jednou. Za temi zdmi bydli lide! Lide!

"Rtt2o!" vyktikl. "Slyeig to, Rii2o?"

Ptik3ivla. Po tvatich ji kanuly slzy. Znovu zabuSil pestmi na zed'. Neozval se \Teak ji2 2a,cir4 zvuk s druhe strany.

Frater Bernard, nejmlaai z Benediktint, stal pted opatern. Jeho oblidej byl bilk, °di mu m2ikaly. Ptisne se na neho dival Bertram! Tu sklopil °el.

JiZ jako malt' chlapec byl Bernard piinesen k mnichum ye Svatoriovicich. Vychovali ho a nyni se stal jejich Benjaminkem. VS'ichni ho rneli radi, veichni ho hSTekali. Bertram mu byl naklon'en, nebot' tento nejmladti byl dosud zpola ditetem a lnul k nemu oddanosti al dojemnou. Broth mu Zertem fikali "miladek" a on byl gt'asten, kdy2 mu tak "Pohledni na me!" kazal Bertram.

Tu se pozvedly tmave °el "Co tika.S, Zes slygel?" ptal se opat. "Za jasneho dne? Ty ses bal! Co?" "Ano, otee opate! Nekdo volal a sly gel jsem klepani ze zeme!"

Mleky, patrave na neho pohlizel opat. Odi mladeho fratera se °pet sklopily, jako by se stydel. Hubene tvate se mu nahle pokryly rumencem.

Bertram se potaji usmal. To velke dite se balo! Neuvetitelne!

"PtjdeS" do sklepa rovnat dtivi!" porueil. "A to ty docela sam — aby, sis odvykl bat se!" dodal.

Bernard sebou trhl.

"Nesly gels? Chceg udelati, co jsem ti nafidil?"

"Ano, otee opate", tekl stisnene.

"Jdi tedy! Az bude Bas k veeeti, dam to zavolat!"

M;ay ptijal Bernard na kolenou pokhnani.

Maly ode§el. Opat se za nim dival. Av'Sak tento jeho oblibenec nesmi piece zustat potad ditetern. Musi zmohutneti a zesiliti. Na nem jako pkedstavenem klaaera je v'Secka odpovednost za jeho vyvin. 2ivot je tvrdS7'. Neprospel by mu, kdyby ho stale rozmazloval.

Va.have sestoupil frater Bernard dole po schodech do sklepa a rodehnul acetylenovou svitilnu. Bilk jas se rozlil kolkolem. Bez vahani se jal rovnat polena. Nebylo site zvykem, aby nastavajici klerik konal praci lain, ale Bertram rozkazal a v Bernardovi se nevzeptela ani jedina myglenka.

Temnr iider ho ptimel k tomu, ab ynaslouchal! A ted' zase! NejakS7 hlas se ozS7val jakoby z hiubin hrobu. Pak zase rany. Zde geni se ho zmocnilo. Skoeil k v7.chodu, hnal se po schodech a dlouhou chodbou. Te2ce oddychuje, s bledSrm oblikjem stanul °pet pted opatem.

Bertram svra gti Belo! To glo ji2 pies miru!

"Prod nedela g, co jsem ti natidil?"

Bernard hledal slova.

"Ihned opet plajdes konat svou pad!"

"Ne, otee opate!"

Strang 10

Bernard na neho ztrnule ziral nekolik minut.

"Ty nechceg?"

To bylo zfejme odepteni! Odepteni poslu gnosti, kterou sliboval. Ne hnev, jen bolest pocitil opat. Toho se mu dostalo od jeho nejmladgiho!

Jako by byl dostal polidek.

"Dobte!" jeho hlas znel studene. "Jdi do sve cely a pfiprav si cestovni vak. NekterY z °ten to odveze veeernim vlakem do Albrechtic."

"Poslecimu!"

Byl to vyktik dugevnich muk. Opatu Bertrarnovi krvacelo srdce. Nesmel v gak odvolati trest, kterY natidil.

"Min tedy, co jsem ti naTidil. Zhasni lampu ve sklepe a bud' ptipraven."

Potacivim krokem odchazel Bernard z pokoje opatova, doln do sklepb., aby zhasl lampu. Ani myslit nemohl, jen to jedine: "Prya musim! Jegte dnes!"

Tfesoucima se rukama zvedl poleno, ktere legelo v testa, a odklidil je stranou. Kdy g je chtel optiti o zed', narazil o zem. Rana z vnittku mu byla odpovedi, nevzbudila vgak v dui Bernardove ladnou hrtzu. Nemohlo se mu pfihodit nic stragnej giho, neg se mu ug stalo. Jegte jednou udetil do zeme. Opet mu odpovedela rana. Kdo je za tou zdi? Volaji ho mrtvi? Smrt je vykoupeni. Begel do jednoho kouta, kde byly sloaeny lopaty a motyky. Te gkou geleznou gpici bugil do steny. Drolila se, omitka opadavala. Pojednou projel jeho nastroj do dutiny.

"Kdo je tam?"

"Hartman!"

Zdegeni se zmocnilo mnicha.

Docela blizko otvoru se ozYval ten hlas.

"Pomorte mi! Slitujte se nad mou aenou! Umire. mi v rukou!"

To nebyl mrtyY! Byl to dlovek v nejvy ggi nouzi! Bernardovy slabs sily vykonaly nadlidske dilo. Vic a vice se rozgifoval otvor. Pak praskot — rachot. Dunive se ditila Cast zdi. Neproniknuteine mraeno prachu napinilo sklep .

"Vim, ae neprosim nadarmo, kdy se obracim na Tebe", psal opat Bertram velikYm, kolmYm pismem opatu Methodovi z Albrechtic. "Pfijmi ho v Uwe a dobrote,.ktera, je znama giroko daleko, o to to gadam z pina srdce. Je to miij nejmladgi, jeden z myth nej glechetnej gich. Patrne vgak jsem udelal nejakou chybu v jeho vYchoye, jinak by mi byl nemohl udinit, co udinil.

Pfived' ho °pet na spravnou cestu a pak mi ho zase pogli. Budu gehnati dni, kdy se tak stane.

Trest tento se Ti bude zdat ohromnY, ale doufam, ge Tya laska napravi, v dem ma tvrdost pochybila."

Bylo zaklepano na dvefe. Opat povstal.

Vstoupil jeden z °ten, oei vlhke, oblieej bledY, zmatenY. Pohledl na opata ohledupine, musil vgak hlasit tu stranou zpravu: "Frater Bernard je mrtev!"

Bertram na neho ziral a chytil se kfeeovite gidle stojici piked nim.

"Zabit dfevem?"

"Ne, otce opate, zed' se zfitila a polifbila ho pod sebou. Nedava znamky givota!"

Nehnute stoji opat. "Ma vina! Ma vina! Ma nejvetgi vina!" Pkedtucha smrti to byla, to klepani, to volani, ktere se domnival sly get. A k nemu, otci obce, pfigel ve sve Uzkosti a ye sve bazni dugevni. Ale on ho od sebe vy,hnal, potrestal ho trestem, o nema veal, ge se ho nejbolestneji dotkne. On, kterY by byl sviij aivot dvakrat, tfikrat dal za kakleho sveho mnicha, byl vinen smrti tohoto nejmlad giho! "Ma vina!

Ma nejvetgi vina!"

Mnigi ',fed nim ustupovali, kdy vstoupil do sklepa Smrtelne bled oblieej se zavfenYma odima lezi na zemi. Pied nim pokleka, Bertram.

"Bernarde"! Nige a nine se sklani. Nekolik kapek krve ipi na rtech mladeho mnicha. Ti, kdog stoji nejblige, vidi, kterak mu je opat stira se rtn.

Bere. gtihle telo do nexuee. Slabs zastenani mu dolehne k uchu. Opatovi je, jako by slygel radostnY choral. Bernardovy °di se otviraji v bezmeznem udivu, pak se v nich zradi smrtelne leknuti. Opat!

"Uposlechnu — slitovani. otce opate!"

"Vge je dobre, ninj synu!"

Ve sve tale na t yrdem lffaku legi nejmladgi mnich. Bertram prohli gi jeho telo zkugenYma

VESTNIK

rukama. Dye zebra jsou zlomena, rame vymknuto. Telefonovali jig pro doktora Pelcla. 0pet se pozvedaji vidka. "Slitovani!" prosi a chveje se, kdyg po nem sahaji Bertramovy ruce.

"Mag bolesti?" ptal se Bertram sklonen nad nim.

"Ne, otce opate."

"Nesmig me obelhavat, Bertrame", prosi 0pat.

Zdegene se rozeviraji tmaVe "Poslugnost jsem odepfel, opata jsem obelhal!" pfiznava. "BidOvat! Chci se bieovat pied celou obci, Slitovani!"

Kaade SlOvo je pro Bertrama jako iider. A nemocny nemnge najit klidu. Stale hleda. Znovu a znovu se otviraji jeho oei a bloudi po male mistnosti s bilYmi stenami.

"Ona mu umire, v rukou!"

"0 kom mluvig, Bernarde?"

"0 Hartmanove gene!"

Bertram na neho patrave pohli gi. "Horeekal Priprayte vge pottebne, ne g pfijde zdravotni rada Pe1c1", pravi jednomu z bratti.

Mnig i, kteii zaeali s vyklizovacimi pracemi ye sklepe, na gli Hartmanovo telo pod troskatni.

Volaji opata. Ted' chape Bertram celal lost. UbohY Bernard!

Dojate stoji pied SVYni nekclej gim gakerri. POlonahY lezi tu na zemi, protnneetie kaihoty pfepasany kogenYrn paskem. kaade gebro na tele je videt, oblieej je vyhublY jako oblieej starce.

Kam s negt'astnikem? V obou pokojich pro nemocne leii nekolik °ten onemocnevgich chtipkou. Jineho mista neni. V gechny pokoje jsou obsazeny.

"Do me cely!" nafizuje.

Tazave pohledy, se na neho upiraji.

"Do me cely", opakoval va gne. "Nesnese transportu!"

Podali zpravu Kellingovi, kterY s Janem z Hardenu prozkoumaval ptidu kla gterni kaple, zda by tam snad nebyl vchod nebo vYchod tajne chodby.

"Me, dcera nebyla nalezena s Hartmanem?" zvolal Harden rozeilene. "Bidnik! Nebyl by to ani Hartman!"

Zat'al pest v bezmocnem pohrdani.

"Nechal ji na holiekach, padouch!" volal na• Bertrama, ktetY prave vstupoval do akple.

"Ne, Jene, nepravem ho hani g ! Tva dcera leg ela nedaleko neho. Pojd'!"

Odpovedi mu byl vzlykot Jana z Hardenu.

"Rffaa! Ma Ruda!"

"Ke komu mam ted' nejdfiv?" pravil zdravotni rada Pelcl s neochvejnYm klidern, vytahuje sve brYle. "Hartman je v bezveclorni a frater mluvi v horeece a Rug a Hardenova nemluvl vnbec nic. Dobra, ptijdeme tedy nejprve k ni. V hovorne le gi to dama? Vgak ul se tu vyznam, pane opate. Mimochodem, vase dOstojnosti, Myslil jsem, de vas kla gter stoji na pevnejgim zaklade. Jegte se mug s stat, le se tale Svatofiovice zaenou jednoho krasneho dne sesouvat a spadnou na nag i Sodomu a Gomorrhu. Byla by toho gkoda."

Harden byl nesmirne rozeilen. Pelcl zkoumal tepnu, naslouchal tlukotu Rtaina srdce — velmi slab — nicmene v gak se zkenim k okolnostem uspokojivy. Bylo lze sotva uvefiti, de devOe jako Rub, Hardenova mule mit po deviti dnech hladoveni jests tolik givota v sobs.

"Musime s ni zachazet jako s miminkem", pravil lekat. "Kag dou etvrt hodinky kavovou Mau tokajskeho se aloutkem a cukrem. Pro zaeatek to stadi."

Pottel Ride spanky nejakou tekutinou a dal ji take trochu vdechnouti. "Myslim, ge vase dcera procitne ne g se vratim, pane z Hardenu!"

Pak vstoupil do cely Bernardovy a klidne naeeho bylo zapottebi.

"Ten vas Benjamin je dojemnY!" pravil Bertramovi. "Prosi me pofed o Slitovani. Copak zde mate tak ptisnou kazeri, pane opate? Slygel jsem vkly pravY opak."

"Zpravidla nas bide cini hor gimi neg jsme", odvetil Bertram. "Stava, se v gak take, ge toho ei onoho delaji lepgim, nez vskutku jest!"

Pelcl na neho pohledl Lido, kteki se sami obviriuji, nebYvaji zpravidla tak zli. Nasledkem toho nepozbyl u neho Bertram nic ze sve \rano-

Ve stfedu, dne l2. srpna 1942,

sti. Hartman byl posledni, k nemul Pelci vstoupil. Zachmufil vela.

"Jestlipak tohohle zase dostanu na nohy, pa= ne opate? To je spi ge kostra neg elovek! POWnahy, pravite, ge byl, kdy jste ho tia gli? Snadno vysvetlitethe! Ruza z Hatderiu ma cely jeho odev nta sobe!"

PrOhligel Hartmana tzkdstlive, peelive. Oelo se iriti Vice a vice chmiifilo. May vrtel hlavou.

"Mtigete ho zde nethat, pane opate? — Ano? — igemohl .bych pfevzit odpovednost za pievezeni do Pasovic. To neni mdloba, to je spanek smrti podobnY. Oba hroty plic jsou ye stavu velmi povaglivem. Casto jsem ho varoval. Ale nehledic k plicim, je ten elovek, jak fikava, pod psa — spotfebovan!"

Bertram prohlasil,ze v gechna Pelclova nakizeni budou pinena co nejsvedomiteji. Bratr ogetfovatel pry je velmi spolehlivY a obratnY. nage pry bYt docela bez starosti.

"Take jsem", pravil Pelci a proklepal jegte jednou Hartmanova prsa. "Ostatne jste pfece sam studoval °sm. semestrn mediciny a jist6 jste se i potoin o ten pfedmet zajlinal, biaete se mi tedy kiidne trochu plest do remesla, pane opate," kdy2 Pelti opet vstoupil k Mae z Itarcient, pohledla na nehti tazaVe. Byl velnii potegen.

"Uctivost, milostiva sleeno! Statearie jste se draela. Rozhodne stateeneji ne g vas soudruh v negtesti. Hartman je hotov", pravil, obraceje se k Hardenovi.

V zapeti vgak litoval tech slov. Ra ga bez hlesu klesla do podugek. Tak, ted' to mame! Patel ji eelo a Usta ogivujici tekutinou. Byl vYbornY lekaf a zkugeny znatel lidi. U tech nebohYch di, ktere dnes dostal do rukou, bylo nemocno telo, ale due mogna, jests vice.

MladY frater nebyl vYjimkou. Toho si opat ponekud pfisneji potrestal ne gli obyvykle. To rozjitfibo du gi, ale zahoji se zase brzy. U Ma gi a Hartmana to bylo neco docela jineho. Ti se majiradi — a basta! A on start osel se hned vytasil se zpravou,ze je s baronem zle. To v gak nelze zeslabit.

"Nelekejte zase sveho pana otce a znstarite pekne vzhnru, milostiva sleeno", prosil, kdy Rfiga °pet otevfela oei a prosebne na neho pohligela. "A papa barona? Toho si uz vezmu do parady", tesil. "Utopim ho v tokajskern a vykrmim ho aloutky. Kla gterni zahrada je stunnet, tady mu bude dobfe. — Svatonovice se svYrni ninichy nejsou ani drahokamy k vyvageni.

Kam se podel takovy chudal elovek jako Hartman, kdyby mu opat neposkytl ntulek?

2adneho pkibuzneho nema, 26.drieho pfitele, kterY by mu pohostirme poskytl ptiStfe gi ye svern. dome. Tady v opatstvi s nim budou jedna.t jako se synem a budou ho o getfovat, le si ani lope nelze pfat. Ztravi tu alespori nekolik berstarostnYch tydnu. Beztak neza gil nic dobreho na svete."

Jan z Hardenu na neho ostfe pohledl. Ale doktor Pelcl nebyl z lidi, ktefi by se dali zastragiti pohledem.

"Nesouhlasite se mriou, pane z Hardenu?" pokraeoval. "Jakepak mel ten elovek mladi? Mlle! A jako poruelk nic ne g hlad. Na vie jeho porueicka gag e nestatila. V poli si uhnal zanet plicnich hrotn a potom, kdy se vratil ze 8\17car, teklo se mu: Nemu g eme to pottebovat. Jsi nadbyteenY!" Raga leg ela se zavfenYma ()alma. Cele jeji srdce volalo po mu gi, jehog milovala. Byla jeho genou a nesmela se k tomu pfiznati, nesmela ho og ettovati, ba ani bYti mu nablizku, nebot' otec prase hovofil se zdravotnim radou Pelclem o jejim pkevezeni na Kamenici.

Auto, ktere Harden objednal, pfivezlo Toners a Rudolf a. Tones, byla rozeilenim v gecka bleda v oblidejieku. Rudolf dosud nemohl zpina uvefit, ge je Ra ga g iva. Pelcl prave vy gel z pokoje, kde ji ye spechu ulo gili. Zastavil se piede dvetmi.

"Vage sestra nema g e absolutne potiebovat g adne rozeileni, miba sleeno Tonieko! Nesmite plakat!" pravil pfivetive.

"Jak se dari Hartmanovi?" ptal se Rudolf.

Pokreeni ramen.

Ve stkedu, dne 12. srpna 1942.

2 KOVSKt dOm dislo 809, z jeho g tketiho Z i patra, kOchal jseni Se pies Hajskou za.likadti v p iivabeeil Prdhy, inaje tiladeariy takika ria taliri — potkalo nahie veike NaStehoilaly se. do hello th deVy krasy 0tiiaiiitle tlionOrik aako by je nekdo byl z brazil Tiziinbva vyloupl — prarie jako ha bus — rostle jako cypri g. Domovnicka pozOiilVdtelna nosila pak ihned o nich zpravy: alf^a sedein! bcilynemi krasy je piibuzna s rodem Bedficha. Sirietariy di/6 :levy maji okazale a pevne napadniky — jedna princezen ma derne oCi — a yeecky umeji na piano.

Pojednou velmi ogivl chodnik naproti domu dumilt mugskeho plemene se tu couka,14 dychtiv6 al at — take tenske Siky sem prbilikaty gVeddli o8ti mrskany, a rozlo gita doplanula ahno pl .() nove najemnictV@: jsem iiSak strategicky donna Jeri hovoril riedoStatcieh bohyn, je g Ve drUhem fffinid pod riarrii se nsidlily. Posleze jsem je pr8hlasil za krasky iadni — to otirrisi sine, aby irli z vast' soilladU rrian gelskehO nen ttebas neodprysklo .. .

A pak se ukazalo, to devy libezne narugive hraji na piano. Vytrvale — neoblornne od rana do noci. Sveho slavneho strYeka Smetanu prilig neuctivaly — mastily valeiky videriske raze, al se hory zelenaly — pochody vojenske kvapiky — a i v pralske odrhovadky si Casein hrably. Dve v gdy ziraly z okna treti praeovala na plane jako diva:. -Pak 'se stridaly nejdk — nikdy ten mnohostrunnY instrument rie0Sifel. Proto brzy z jejich °brazil mi odprYskdio to a ono — pak jsem ji g o krasavicich neVlidne hovail — kdyl prh sgch zavodech hildebnich oken nenviraly a ke rrine tisice tont bez pfedvek drave teklo. To j iz jsem kdyt jsem si psa.nirn musil Zaviral jsem okna — ale gigkovske baraky inely akusticke zdivo a podlahy byly el-lath-1•h° objetint tyio to gie — ale ukazalo se, to to mule bYti i horgi. 1VIiij domaci vial do ' domu dalgiho vytrValce hildebinho — to nad na ge vysoke patro jerig byl ntimo usedlY na Ludvika Beethovena. Nov pfistehovalec ho rianem prim° vrazdil — a nepovolil. Rozumi se,-",e pH oknech otevfenYch, a ge ja si klenim ulevoval jen pti okneeh za.vtenSrch.

Domaci muj byl padesatnik bezdetnS 7 — sokolskS7 nadgenec — nosil Capku kroiovou ve due i v noci — snad v ni i spaval. Mel vousy at Po pas a mel na 2i2kove dvolici domil na 'rand. Jeden byl zkra glen hospodou, v ni g se bohate Cepovalo smichovske pivo. Majitel techto vnad nebyl v gak pine spokojen. On toutil po vyggim idealu — tou dobou v gak nedosa•itelnem. Chtel toti g bYti v Sokole traporednikem. K tomu jej piece jeho nesmirnY vous ptedurdoval. Kdyg jsem to zjistil, pohladil jsem si ho takkka slibem, to to v Sokole mezi bratry rortodim dokonale — ate prapor se dostane k jeho prorockemu vousu. Veal od slanskYch sokolskSrch junakt, ze umim dobi:e agitovat — proto mi byl ihned velmi naklonen. Kdvg, vgem pfiragel na ein g i — gettil mne. Tak krigt'alog byl jeho charakter.

Kdybych byl ja majitelem tak v:;7bornYch slogek blahobytu — byl bych pohrdl prapory cele vlasti a byl bych si zakandidoval na nejakST train balkanskY — jich g se tou dobou tolik stale uprazdriovalo a obsazovalo. Mtj domaci staff v gak jen o gigkovskou vlajku a pak jit o nic.

A to mi usadila hospodarnost sokolskeho domaciho dalgiho pianistu v me poblhih Starem pensistu s klavirem, snad z doby Nap oleonskeho bidovani Evropy pamatujicina. Ten se usmernil na studovani Hellarovy Besedy, sestavajici — jak povedomo — z narodnich pisni. Pensista byl silnY v letech — ale velmi slabY v prstokladu. Take s rytmem byl v stab?: vojne, a tak se za dtvrt' roku dokodrcal v to Besede jen k tteti slolce — pti eemt mi vstdvaly viasy na hlave jako rekruti. To mne velmi rozbolestila a pak rozzurilo, kdy g i tento virtuos klavirni nedostateenosti hraval bidne jako hokejti ctitel Beethovena a vytrvale ja-

VESTNIK

06jsem zakopl na 2iikove.

Vaciav Stec& ko andele z tlrtihehb patra 04y p i oknech To jseiii piepadi SUkditkehd cloniacihe, nitvrhem, aby dal jednorilti tiiarii9tidkemu dkiadu nebo snad dokonce dvema yYptifecl'. Nejak jsem se zminil pki tom o va,inSTch nadejicv v blizkO9t 99kOlskeho praporednictvi — ale pan dornaci Zdvorile, ale pevne. Zradil i ten prapor. To g jsem tvrde pronesl, ge se postehuji. Tomu se gmal jako satan a tnavl pazi skoro a g nad Rajskoil gahradu, A pak se odgoural.

Ja jsem zahokel — a zamitil jsem k mugi znamemu, jeng o nekolik stavebnich parcel vygo vykouzlil nad Rajskou zahradou nog duin. Nadhodil jsem,ze bych mohl bYti najemnikem ti neho — a tim jsem pinno vtrhl do jeho Stdce. Zadueoval se mi, le bude dam k ob'Yvani zral-Y v urEtem tidobi — a ja jsem si pak dVakrate prOhledl staveni gte. A pak jsem dal sokoiskeniti kaildidatu praporeenictvi poved' ttesknou. tibinaci jiff v6del, kam s novym bydlenim a vysinal se, te toho domu nikdy jeho, soutelnik nedostavi Mit° je slabY v podpatcich , finandnich. Pfisveddil mi, to postavil domt na tigkove jig pies etyricet — ale ji g mu dohotiva posledni olejidek nveru. "Beru gpoved', beru — ale bytu tveho — sokolskY bratte — nepronajmu, ty u mne zastanee. Toho baraku, ten nerozuma, pod strechu nedostane."

Hilda' jsem nyni stavbu jako princeznu asi hlidaval drak chvalne znamY. A pobizel jsem kdekoho, abych nemusil kajicrie do prosa k vousu loketnimu. A pak jsem se stehoval. Ale ✓ byte nebyla okna zasklena — take tri kliky chybely — domovni dveke nahrazovala jegte prkna teke sbita a zaji gt'ovala se kladou nemotornou jako na barikade. Take stkechy je'Me nebylo — ale tim nedostatkem jsem pohrdal, kdyg jsem zabral cele mezipatro. At' prgi na nejhotej gi osadniky — ja budu v suchu.

Kdyg mi nabidl okamiltY ptichod horliveho sklenate nog domaci — s podminkou, ze vyklopim doplatek Ctvrtletniho najemneho — a pak se opravdu zadalo zaskllvati — a kdy g se mi pfedstavil domovnik jako hora , vysokY a prisahal mi, to ty domovni dvete budou brzy — dokonce •snad velmi brzy — jal jsem se sve movitosti do sveho mezipatra umist'ovati.

Uplynula dtrtina roku a stkchy nebylo, ani vrat domovnich. Po navratu, z divadla se musil na okna domovnicka metati pisek — nebyl-li hlidad budovy doma, hazel se pisek a co vilbec bylo po ruce, na, alma na ge. Pak se elenove nazi rodiny bavili odstavo yanim pkehrady z fogen, a pak se lalo jako za dob vp9.du avarskeho.

To bylo v zime 1900-1901 velmi slibne. Dlouho jsem proto nemudroval a gel jsem V masledujici nedeli se genou na gzvedy do ulice zbrusu na 2iZkove nove, jez dostala /men° H.avliekova. Tam jsme si v lade zcela novYch domil nagli tri byty nejmoderneji vybavene, a tahli jsme do sve proklete zatimnosti. A tu u eisla. 974 v ulici jmenovane zakopl jsem o kamenek, ktery po gigkovsku ragne vymkl se z chodniku pri mem kroku, to jsem at ke zdi byl odhozen. Podival jsem se na prostor, z nehog, kamenek se vymkl, a tim jsem se v chtzi opozdil do to miry. ze se pfede mnou mohl objeviti dobrY znamY, obuvnickS7 mistr Dugek, dayno svemu kmeslu neslon gil — jeng • domy vgech rozmert na 2fikove stave'.

Mival v me tilde hocha bujareho a leckdy se na neho otecky ptaval. Tim jsme se kdy2i synek by1 dobre ra ge. Dye otazky jeho, co tu delam a prod tu jsem, a ji g mel me bolesti bytove v hrsti. Pak tekl, to dostavel tyto dva domy a to si mohu v jeho obou nemovitostech ihned vybrati byty podle sve chuti. Lacino mi je da — kdyg jeho synek na mne stale vde gne se rozpomina. A kdyC jsme byty prohliZell — a bylo tieba, aby pan Du gek ptinesl klie ke koupelne, jil zatizene, z domu sousedniho,

etrana 11 v nemi bydili — nadhodil: "Vy byste o Ina ten dUm koupit. Nae mate bydleti v najnstr?

Radte si to uvaliti " Kdyt zmizel mut staveb pro klie — vyhrkla tena: "Kupme ten &Um. Co to mffge stat?"

Jsa rodu stavitelskeho, kdy g Best ptedkii mSlch ptimVch Civilo se timto umerlim — jai jsem se poeitati, co by mohl chtiti za svou no Vostavbu rozmilSr pan Dueek. Za okamtiIC jfieml, vydStehl: "Neni molno. Ten dilm bude si nejmene na etyticet tisic. ZlatVch — Matenko — ladne koruny."

"Nee° usmluvi'S — nee° poeka. — hypoteka se seiene —" "To neni tak snadne — behat od banky k bance kloniti se vklijakYm vrehnostem."

Nedopovedel jsem pan Du gek tu byl jig s dem a pak nam ukazal nejskvelejei patfithosti koupelny. A tu jsem vyhrkl: "A co byste za ten dium chtel, pane Dugku?"

"Vam bych udelai cenu. Hoch vai3 mel rad, ja jsem videl v Narodnim vas kus — a nasmat jsem se do dtchodu. KaklY by mi musil dats, etyricet tisic zlatYch. Vam v gak udelam cents, Nu — petatticet!"

Zalomil jsem rukama jako Nioba. Pan DuSek mi vSak popleskal vlidne bedra a tekl: "Petatticet — to je zadarmo, kdyt ut mam na nej od Hypotedni banky patnact tisic ptjdky.

Slogite mh, co se yam bude hodit. Date-li jen zatim pet tisic, placneme si a budet(..= ml ze zbytku platit pet procent. Nule?"

"Nechte mne na to se vyspat," teki jserri jako mudrc. S tim jsme se rozeeli. V duchu jsem mel jit spoeitano, co mi darn ponese, kdyt je nekolik krokii od tramvaje a na hranici u Prahy. Doma pak jsme se ienou a jeji sestrou vzali tticet prstii dohromady a velmi jsme poVySlo z toho, to si koupime vSichni tki ten dilm spoleene a bez daleiho dluhu ji g. Nasledujiciho dne jsem velkou vSrmluvnosti srazil z DuSkovVch petatticeti tisic dva jako zrale hrueky, a kdyt v bteznu octla se radni'dni komise — bozi mlSmy melou pomalu — aby vyhostila z domu bez vrat a strechy obyvatelstvo — nakladal jsem sve movitosti hrde na vtz. Co mi bylo do komise — ja byl tea kusem domaciho pana! Mavl jsem path hrde na komisi jako vevoda a gel jsem do sveho radostne — ponevadt jsem byl zakopl o sve Stesti v ulici Havliakove.

V Zpravy z eeskoslovenska.

Lisabon. (OTK.) — Bratisla yskST Usttedni hospodatskS7 trad naridil konfiskaci sbirek poetovnich znamek u vaech slovenskS7ch tidt. Zidovske obyvatelstvo, pokud jeSte nebylo deportovano do Polska, nesmi se v dobe od 6 hodin veder do 8 hodin rano zdrtovat mimo sviij byt.

Jakakoli vSrmena bytt je lidtnn take zakazana.

Ve FrS7 dku se konala protitidovska, vSrstava.

Uspotadala ji Ceska, arijska kulturni jednota, jet byla po obsazeni republiky zalotena Nemci a jejit Utednici jsou placeni nemeckSrmi penezi.

Oestnym Clenem teto "Ceske" organisace je take zradce Moravec.

Plovarna v Tyreove dome v Praze b3 la zabrana pro ne'mecke sportovni produkce. Jmenuje se nyni "Tirschbad".

V pratskem nakladatelstvi Orbis vyeel eeskS7 pteklad Goebbelsovy knihy o nacismu a Hitlerovi. Jmenuje se "Vom Kaiserhof zur Reichskanzlei" (Od cisatskeho dvoru k tieskemu kancletstvi) a ptedmluvu k (eskernu vydani napsal "deskST" ministr Skolstvi Moravec.

V Pied novou eistkou v Cechach.

LondSm. (CTK.) — Z Prahy se oznamuje, Nedelni List uvetejnil Clanek, ye kterem si stetuje na Cechy, kteti vitaji autoritarni retim jen pokud jim je dovoleno zastavat odpovedna mista a udilet rozkazy. elanek naznaduje, to lze Cekat novou Cistku mezi tak zvanYmi aktivisty.

List si take ste guje na to, to uvedeni lido neradi poslouchaji a neradi se podrizuji. Pravi, ge t- eskY aktivismus se mush oprostit od kverulanske nesnagenlivosti a neopravnenYch narokt. Aktiviste, kteri odpiraji poslu gnost vlade a podrYvaji jeji Cinnost, slougi pry neptiteli. Vlada prS, je rozhodnuta sjednati v teto veci pokadek.

Strati& 12

IMEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TE REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers (ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe'ne. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni fThadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dooisv, ptedolatn4 a oznanakv budlet nclresovgny na: Vestnik, West. Texas. of any Wstnik hag the larcr pq t, Czechoslovak Weekly in the South.

Viasta Kviealova: VEER V SRPNU. V hebkem objeti mleen9ch par v srpnov9 sen se zvolna noti znaven9 kraj.

V tovarnach u,stal u2 pracovni var, mozolne ruce laskou hoii — veeer se bliti .

Vlah9 deSt' liba bile btizy, arodou titne klasy voni a houstne soumrak .

Posledni svetlo s nebe mizi, fakostne signal vlaku zvoni — Ticho a temno .

V Best nazisabotainikfi popraveno bylo v elektricke tidli v sobotu v poledne, jeden odsouzen na dotivoti, druh9 do kaznice na 30 let ph take praci. Zasloutena odplata ptisouzena byla nacistick9m zloCincam skoro za dva mesice po te, kdy nacistieti lotti vysazeni byli na bieh Ameriky z nemeck9ch ponorek a kratce na to lapeni ostratitou F. B. I. Smeeka sabotatnika vyslana byla do Unie nej yySSim velitelstvim armady brutalnich dobyvatela, prodela ySi piedem zvlaStni kurs sabotate, byla vybavena padelan9mi stototriujicimi dokumenty, zasobou rfizn9ch tiaskavin, seznamem daletit9ch objektri jet mela za rikol znieiti a na podplaceni resp. uplaceni pomocnikir dovezla si obnos $180, 000 v hotovosti. Kdyby se takov9 pripad ptihodil v Nemecku neb jimi podmanene zemi, nacisticke atady by bez jak9chkoli "cavika" polapene dali odstteliti — v demokraticke zemi Nemesis pottebovala iadu t9dna, net zlodince po nekoneenem vysl9chani po zasluze odsoudila.

President Roosevelt z moci nej yySalho velitele ustanovil zvlaStni vojenskou komisi, jet zloeince Adolfovi vysl9chala a kteti byli obhajovani ustanoven9mi pravniky-dastojniky. Generalni n'avladni Biddle a jeho asistenti zastupovali stat a ptedvadeli dakazy obtaloby, v jejit prospech pomahal svedditi jeden z polapen9ch spiklenct John Dash. Ptelieeni se konalo za uzavtenYmi dveimi, na vetejnost neptiSlo nejmenSi zpravy at ku konci ptelieeni — kdy. obZalovani prostkednictv9m sv9ch obhajcil tadali tak zv. "habeas corpus" (pravo b9ti souzeni civilnim soudem). Spolkov9 nejvySSi soud musel b9t svolan k mimoildnemu sezeni a ten jednomyslne t'adost zlbcince zamitnul Historicky dtleitY nalez spolkoveho nejvy ggiho soudu podstatne podpoiil moc a pravo presidenta Soustati po dobu valky. Americka vefejnost jevila ut znepokojeni nad protahovanim se soudu vojenske komise, v tisku objevovaly se nazory, vyjadiujici nesouhlas s domnelou blahovolnosti americka spravedlnosti. Nesmime zapominat, to my co uptimni zastanci svobody a obeansk9ch pra y nesmime ani v ptipadu tak vatnem odpirati v9sady zarueene naSi konstituci.

I v tomto uvatovani a souzeni vysloven9ch zlo-

VESTNIK einca americka astava dala Mm privilej poutit vSech prosttedkri obhajoby a to je dali padny dakaz spravedlnosti v Americe Jakmile nej yySsoud zamitnul tadost o "habeas corpus" soudni tizeni smekovalo k rozhodnuti ♦ Komise armadnich generala ptedlotila presidentu Rooseveltovi svuj rozsudek a odporudeni. V sobotu v poledne vetejnost zvedela jeho skuteenost, nebot' presidentova kancelat vydala zpravu: president Roosevelt schvalil nalezy a odporudeni vojenske komise a 'gest sabotatnikt bylo popraveno — H. H. Heinck, Rich. Quinn, Ed. J. Kerling, H. H. Haupt, W. Thiel a H. 0. Neubauer.

Ernest Burger odsouzen ku dotivoti a G. J. Dash k 30 letemu vezeni. Zapisy ptelieeni, obsahujici duletite informace vojenske, byly zapedeteny do konce valky. Cerna opona shrnula se nad zradn9m spikleneck9m zamerem At'astne polapen9ch nacisabotatnika, pint dostalo se spravedliveho ptelieeni a zaslouteneho trestu.

Arcilotr Hitler mute je "post mortum" vyznamenati telezn9m ktitem Reichu a pajdav9 Goebbels ma znamenitou ptiletitost vyutit DOpravy k nabubtele propaganda poukazanim — sest vern9ch hnedokoSildea poslala americka Nemesis do starogermanske Walhally .. .

Po mnoha desitileti vzpominalo sokolstvo fitly sveho tvfirce a zakladatele v den jeho tragicke smrti 8. srpna. Teprve od roku 1932, kdy piipadly ste narozeniny Tyr govy, stal se sedmnactY zaki dnem hlavnich vzpominek. Proto se vgak na 8. srpen nezapominalo.

Mind postoupili ku Kavkazu pies ohromne ztraty na lidsk9ch tivotech i valeenem materialu. Pies heroick9 odpor obranca napadene Rosie nova a nove mechanisovane oddily postupuji krok za krokem k olejovemu poli na severnim pohoti Kavkazu, jet v padu potteby bude Rusy zniCeno. Nernecke vrchni velitelstvi sleduje plan, die nejt TimoSenkova jitni armada ma b9t poratena a tim dosateno ptetiznuti jejiho spojeni s Zukovou sttedni armadou hajici Moskvu. Isolovane ruske jitni armady tali nyni nerneck,9m fitokam nejen ze severu ale i z boku, protote Nemci maji po dobyti Sevastopolu na Krymu k disposici iadu v9born9ch letiSt'. VojenSti odbornici soudi. to Rusove maji motnost uhajit Kavkaz a zabranit Hitlerovi, aby se zmocnil ka ykazskeho oleje. Kavkazske pohoti jsou vySSi Alp a nikdo nevi kolik zaloh maji Rusove skryto v teto oblasti, jejit dobyti je nesporn9m letoSnim cilem Hitlerov9ch hord.

Nernci byli poueeni tetk9m lorisk9m nezdarem v Rusku a stali se mnohem opatrnejSi. Misto slibovane jarni generalni ofensivy na cele ruske fronte, vyrazili at poeatkem leta jen proti levemu ktidlu ruske armady, proti nemut vrhli ohromne sily. Hitlerovi nejde jen o zmocneni se kavkazskeho oleje pro pottebu sve armady, ale stejne jiste i o to, aby aspori od neho utizl sovetske vojsko bojujici v evropskem Rusku. Rusove maji ovSem jeSte dosti oleje v Zavolti a za Uralem, ale je otazkou, jak dalece tetba oleje v techto vzdalen9ch oblastech dosud pokroeila.

Proto Rusove brani urputne katdou pid' sve zeme, ponevadt vedi, to katde dalSi strategicke zhorg eni ruskeho postaveni melo v zapeti noye nebezpeene ztiteni jejich obrany.

Dnegni tragedie lidstva je nejvY g politovani hodnym potvrzenim davno poznane pravdy, ze jmenem demokracie musi nejen mluvit, ale i jednat ne peneini ioky, ale skuteZni demokrate.

Vzpominame . . . Dne 8. srpna 1884 zahynul tragickou smrti genialni tvarce deskeho Sokolstvi ,dr. Miroslav TyrS. Bylo to jit 58. v9rodi onoho takeho dne, kdy do Prahy zaletla smutna telegraficka zprava pani Renaty, te Tyr§ je nezvestn9 a zaroveri jeji rizkostne volani o pomoc.

Dvanact bezateSn9ch dni a dvanact tetk9ch noel beze spanku, dvanact beznadejn9ch dna marneho hledani nasledovalo pak, net se naSlo bezduche telo TyrSovo v hluboke a neptistupne tani divoke Adchy. Temef po padesat let vzpominalo Sokolstvo pod dojmem teto hrazy jen dne tragicke smrti TyxSovy a nevracelo se ke dnu jeho narozenin. Teprve kdyt se v rote 1932 navrSilo 100 let od chvile, kdy se v Devine 17. zati 1832 narodil mantelam TyrSov9m prvorozen9 syn Bedtich, pozdeji Miroslav, tekli si Sokolove, to budou ptiSte vice vzpominati vzniku

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942. tohoto bohateho Zivota, net jeho zaniku. A tak tedy od onoho roku vzpominame ptedevSim 17. zati TyrSovy pamatky. To ovSem neznamena, to

by Sokolstvo v Americe (ve stare vlasti naciste Sokola rozpustili) na 8. srpen zapominali. V TyrSovi ztratilo Sokolstvo nenahraditelneho vadce a tvarei silu, ktera jeho genialnim ruchem, bohat9mi vedomostmi a nezmernou kou k narodu mohla i nadale ptispeti ku rozmachu mySlenky sokolske, nebot' nejv9S plodn9 tivot jeho byl skoneen v mutnern veku 52 let, taktka na pal testa smele jeho drahy za yzneSen9m cilem ptipraviti narod iesky ku ptiStimu boji za volnost a svobodu v tadach vzdelan9ch narodu. Sokolskou v9chovou ptipravoval TyrS narod k dejinne chvili, ktere vSak nelitostn9m osudem se nedoekal, avSak verne Sokolstvo nad otevten9m hrobem TyrSov9m splnilo ptisahu svoji, verno jsouc zasadam sveho nesmrtelneho vtdce po 35 letech dovedlo narod ku svobode. Dnes Sokolstvo ye stare vlasti je ochromeno a spoutano zlottil9m nacismem, avSak duch TyrSfiv vzdor vSemu utrpeni a pod krut9m pronasledovanim sili Sokolstvo a ce19 narod nadeji a pevnou virou, se ptijde den — den odplaty ate dojde k vyfretovani za vSechny ty ktivdy, bezpravi a nasili na nevinnem narodu spachane. V dneSni nej y9s vatne dobe Sokolstvo americka ye svem v9voji nedoteene, hrde prapor volnosti a stoji veSker9m sv9m elenstvem za jedin9m cilem — ptispeti vSemi mravnimi a hmotn9mi prosttedky k viterstyi Spojenct, ku znideni suroveho a krvetizniveho nacismu a proto jest ochotno dati vSechny svoje sily a bude-li tteba i svoji krev a tivoty ku pomoci naSemu neohrotenemu presidentovi F. D. Rooseveltovi, kter9 hodla se Spojenci ueiniti konec hrfizovlade Sileneho nacismu.

Po oznameni popravy gesti nacistickych sabotainiku ve • Washingtonu jista iena, majici syna v armada a druheho u namotnictva si ulevila: "To jsem rada. Nechipu, proe s nimi bylo tolik "caviku". Tam v Nemecku by se s podobnymi vetielci tolik nemazlili!"

V Pacifiku doglo z obrany k ntoku. Po dlouhe peelive zosnovane ptiprave Spojenci uderili ye etvrtek minuleho t9dne na 8alomounske ostrovy, na nicht tluti v9bojnici se zahnizdili, speSne to vybudovali silne operne zakladny, z nicht hrozilo nebezpeei invase na Australii a pteruSeni namotnich test, po nicht Amerika posila, obhajcrim Australie, Indie, Cine a Rusku valeene potieby. Admiral Nimitz hlasil, to ofensiva Spojenca na nejjitnejSi v9spu 'Japonca byla zahajena podetnou silou valeeneho lod'stva za pomoci letca armady generala MacArthura za aaelem zniCeni opevneni nepiitele a obsazeni daletit9ch mist vojskem spojeneck9m. Bitva zapodala mocn9m naporem lod'stva i Ietectva a pokraeuje doposud. Tokio v sobotu oznamovalo take ztraty Spojenca a propaganda 21ut9ch uvadela 28 Lodi potopen9ch a 43 aeroplane znieen9ch, cot zfejme bylo ptehnano a sloutilo admiralite neptitele k vylakani posit a bojo y -n9chjedotkSpa.VnelitdWshington propustil prve ztraty tohoto boje a piizal potopeni ktitaku, poSkozeni dvou jin9ch a dvou nieitela ponorek. V ater9 bylo oznameno, se neptitel klade tuh9 odpor net naSi dobyli jist9ch posit na ostrovech, kde marini byli vylodeni a se upevriuji. Bitva pokraeuje, naSi letci v okruhu tisice mil stteti mote a pteneptiteli v doprave posil na mista Spojenci napadend.

Nage pogta. Pohled na ledovce Pikes Peak v Colorado zaslala nam pani Frank Hankova, z Houstonu, dliei y e statu torn navStevou. — Po-. zdrav z Los Angeles, Kal., zaslala nam netet pi.

Viasta Rendekova, pteb9vajici v tomto ptelidnenem a prosperujicim meste iadu let. Obema zasilatelkam srdeen9 dik!

Z valky svetove, ktera mela Nemcfim za.jistiti prvenstvi mezi narody a zdusit politicky i socialni pokrok, rzegla svoboda vg em evropskym narodfim a zaroveri byl v nejvet gim statu sveta — Rusku utnoinen piechod ke kolektivnimu hospodafstvi a vyzkou gena jeho schopnost vyYen dneg ni civilisaci ze socialniho zmatku.

stiedu, tine 12. srpha, 1942.

Dobrovs14 Josef, tvfirce slavistiky a zakladatel noy odeske literatury narodil se 17. srpna 1753 v Dermetu blize RaJou v Uhrach. Byl syn deskeho vojina Jakuba Doubra yskeho ze Solnice v Kralovehradecku. Promena rodinneho jmena zayinena byla nespravnYm zapisem do matriky a ustalila se ktestnim listem, vyhotovenYm od vojenskeho kneze Neslovana s tymz omylem; o pfivodni forme sveho ptijmeni Dobrovsky teprve po dlouhych letech se ptesveddil yYpisem matriky Solnicke. S nemluynetem odebrali se rodine do Oech (dragounsky pluk, u nehd otec Dobrovskeho slou2i1, byl ptelden do Klatovska, kde mezi obyvatelstvem nemeckYm DobrovskY pro211 sva, detska leta a ye e. kolach mistnich pouze po nemecku se cvidil — Ceske teCi ptiudil se teprve na gymnasiu v Nem. Brode. Roku 1768 ptekl na ;Skoly filosoficke do Prahy a tu prospechem v to mite vynikl, Ce roku 1771 mezi soudruhy za magistry promovanYmi prvniho mista dosahl. Po zrukni tadu jesuitu 1773 pokraeoval v Praze ve studiich bohosloveckych zvlaiSte s jazyky orientalskYmi. Ay kk jedine tote zamestnani Dobrovskeho upoutati nedovedlo a nodal obraceti pozornost svou k literarnim plodum einnosti domaci, zvlake z doby minule, shledaval material po knihovnach vetejnYch i soukromYch a podporovan jsa pameti neobyeejnou, v nekolika letech nashromaklil si podrobnYch vedomosti ptevelikou zasobu. Doporueenim se strany profesoril piijat byl za uditele poetu a filosofie v hrabecim dome Nostickem, kde2 Pelcl byl teditelem vychovatelskYm; tu hojna, pkilditost se naskytovala k rozebirani otazek vecleck.iich a to tim vice, k Pelcl, vydavaje prave tehdy Zi yotopisy deskomorayskYch udencil i umelcu, a pracuje mimo to na velikem dile Karlu IV., snahy dobrovolskeho podobnYm smerem literarnim obraceti dovedl. V dome Nostickern DobrovskY po jedenext let byl zamestnan, jsa uditelem etyt po sobe synti hrabecich; rozsahlY obzor jeho dukyni, pronikavost Usudku, jar vtip, mysl ptima, po pravde a dobru rortouZend, tinily jej nejen milYm, ale i vzacnYm v jakekoli spoleenosti. Svobodomysine nazory, jakYrni2 byl proniknut, nebyly tu niladnou zavadou, spik dostavalo se jim podpory ze styku s pfednimi eleny inteligence tehdejk, ktera osvicenost rozumu za heslo si byla zvolila. Dobrovsk37 napsal celou tadu vedeckYch knih z nichZ" nejlepSim dilem je Ceske. mluvnice, Dg vydal roku 1809 a ktera obsahuje mimo struenY uvod nauku o tvoteni slov, ohYbani a skladbu. Velka Cast pravidel v tomto spise k platnosti ptivedenYch vyldena byla DobrovskYm po rfiznu jig dtive, avSak u ptesnem systemu cela nauka zde poprve se vyskytuje.

Vzhledem k jinYm gramatikam eeskYm i vilbec slovanskYm ma y Yznam epochalni; nenit' tu stanovisko ojedinele a hranicemi pouhe eekiny uzavtene, nYbr2 ku pomoci vzaty td ostatni sestry slovanske, mezi nimi v poptedi posvatna slovankina. Roku 1822 dal DobroskY uoenemu svetu Staroslovanskou mluvnici, sve nejobsahlejk a nejpamatnefk dilo, sveddici o neustalem duchu mohutnem, y ysokYm statim dosud nezlomenem. DobrovskY nalezi k poetu tidkYch vyvolenca, jejichao duSevni sily tim mohutneji vzrustaji, elm vice obor jejich pasobeni se rozSituje. Universalnosti blizka byla jeho einnost vedecka a piece nikde stinu povrchnosti nemoZno ji vytknouti; vSude pe ynYch vyhleda y a zakladn, pronikave petal po pravde, ptisne, ano krute soudi, s y Ych vlastnich pokleskil nektti a spik ptepinanim pdadavkil shovivay ou povolnosti chybuje. Kritikou textu biblickYch uei se nahledati v prameny; me ptilditost nasbirati hojnost vkho druhu dat ZivotopisnYch, rozmnduje tyto sbliky a v brzce neni po teto strance vrstevnika jemu rovneho.

ProzkoumanY material vede k srovnani, ku plodne kritice, k rozmanitYm iwaham a rozpray am, jichao cilem koneenYm jsou desks mluvnice, eeskY slovnik a eeska historie literarni na nejSirk podstate. Neukojna badavost pronika Ody hloubeji a touZi po npinosti; z ptidy Ceske ptechazi na stanovisko slovanske.

Zpytuji se jednotliva, nateei, stanovi se leiich vespolnY pourer a ptirozenY zaklaa v posvatne i-edi cirkevni se spattuje. Na ygech stranach ttibi se nazory, davna minulost noveho vzhle-

Strana 13

VESTNIK du nabYve, a blizka ptitomnost vybavuje se z temnoty; pied ueenYm s yetem vznika novy,siroky obor vedeckY, yznika, slavistika a jejim tvarcem i zaroveri nejpfednej gim pestitelem jest genialni DobrovskY. Touto dinnosti svou naldi celemu Slovanstvu a jmena jeho bude s nctou vzpominano jests po vecich. AvSak chloubou nejvetk zustane valy narodu eeskemu, a to nejen pro vedeckou svYch del dokonalost, nybr2 zejmena i proto, 2e za doby hlubokeho ponikni, v pornerech skuteene zoufalYch jeho prave vyzkumy poskytly pevnou oporu ke zdarne buditelske praci v narode. DobrovskY na zpa.teeni testa z Vidne ochuravel v Erne zanetem plic a v klakete MilosrdnYch ducha vypustil 6. ledna 1829. Pochovan byl na Starem Brne a na rov postaven mu kovovY pomnik nakladem hrabete Selma.

Hovorna. Jos. M. Deportace (latinsky deportatio) a desky vyvezeni ze zeme zaldelo u Rimant v doCivotnim vyhateni na ostrov a pt.sobila ztratu obeanstvi timskeho, spojenou se ztratou jineni. V novejSi dobe zavedena deportace rtiznYmi staty a slouCila vedle vlastniho fidelu sveho, ano east° v prve 'tea ifolentim kolonisaenim. Tak v Anglil r. 1619 zavedena deportace do Ameriky, roku 1788 do Australie, ale v tomto stoleti ku protestum zkvetajicich osad obmezena.

Ant. R. De profundis (latinsky) znamend z hlubokosti a jest poeatek 129. Calmu, jen'Z mezi Calmy kajicne. Obzvlake vyskytuje se Calm ten pH obtadech pohtebnich a v hodinkach za zemtele. Dessert — jsou pamisky zakoneujici obed nebo vedeti, jako jemne peeivo, derstve, su gene nebo cukrovane ovoce, sYr, maslo, zmrzlina, cukrovinky a pod.

V Dva Cs. Patel vyznamenani.

Londyn. (CTK.) — V poslednim vydani Sborniku vYnosfi a natizeni oznamuje ministerstvo narodni obrany, Ce CeskoslovenskY valeenY ktiZ" byl udelen dvema Cs. letetim, a to jednomu kapitanu a jednomu rotmistru, kterYm se podatilo dosahnouti po mnohamesienich dobrodru2stvich Anglie, adkoli byli velne zraneni za bojoye akce na eyropske pevnine. Jejich jmena a podrobnosti jejich vYkonit nemohou bYt oznameny do ukoneeni valky.

V. Izvestija o Ceskoslovensku.

LondYn. ( TK.) — Z KujbySeva se oznamuje: Spisovatel Sergej Censki uvetejnil v lists Izvestija elanek pojednavajici o nemeckem teroru v Ceskoslovensku. Pravi v nem, Ce narod jako jsou Nerrici nesmi vyhrat valku, protok by to bylo nekesti pro cele lidstvo.

V PEKLO ZVANE "PROTEKTORAT".

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikpsany roselueni vYbor, jmenem fadu Volna. Cechie Cis. 135 projevujeme uptimnou soustrast pozustale recline nad ztratou jejich otce, tmankla a nakho spolubratra, Frant. Podrouika, kterY zemtel 29. dervence 1942 ve stall 55 let, a my elenove ctejeme nakmu spolubratru klid po to jeho pozemske pouti.

Za resolueni vYbor tadu Volna Oechie Cis. 135 v Ennis: Vaclav TupY, Rudolf Hrneit, Frant. Ludan.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikpsanSi resoludni vYbor tadu dviir Cis. 89, projevujeme timto jmenem tadu nak uptimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce, man2 r .ela a nakho spolubratra, Frank Soukupa, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 15. dervence 1922 v Rosebud, Texas ye stall 64 let.

Pohtben byl v Rosebud Texas. ZesnulY bratr byl dlouholetY e'en nakho tadu.

Vy, poz5stala manlelko a ditky a vgchni ptibuzni, piljmete nak uptimnou soustrast a zesnulemu budi2 zeme Deno v Rosebud, Texas, dne 31. dervence 1942.

Ed. Baca, V. J. Svoboda, Jahn Plalek, soludni vYbor.

V

(Dokondeni se strany 1.)

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsanY resolueni vYbor tadu Touha, 'is. 125 SPJST., vyslovujeme pozustale rodine nak uptimne citenou soustrast nad ztratou y ak. milovane matky, babieky a na,SI. spolusestry, Marie Parmove, ktera dokoneila svoji pozemskou pout' 24. dervence 1942, ye veku 66 mkt a odebrala se tam, odkud neni navratu.

Vime, pozitstala rodino, Ce vas zarmutek je velikY, ale budfi y am Atechou, Ce celY nal tad citi .s vami.

Zesnula sestro odpodivej v pokoji a test budiC Tvoji pamatce.

Dano y e Westhoff Texas dne 3. srpna 1942.

Louis Lukas, Louis Zissa, Louise Luke,§, resolueni vYbor.

OeSi je musi platit. V "Protektorate" je vzornY obraz nemeckeho hospodatstvi. Kdysi se tikalo na oznaeeni nepotadneho hospodatstvi "tureeke hospodatstvi". Nemecke hospodatstvi je vice neC nepotadne a nemyslitelne pod yodne, vyderaeske a hlavne hloupe. Legendy o skvele nemecke organisaci jsou pustYmi pohadkami.

Novindicstvi v Ceskoslovensku bylo oznaeovano za veimi seriosni a vYborne slouZilo vei•ejnYm zajmum. Nemci vAak take pPedev gim na ne skocili. Prakticky dnes Cesi nemaji redaktorfi. Ty stiny, ktere se pohybuji v redakcich a sineji eesky hovotit, jsou vlastne pfekladatele, kteti ptekladaji nemecke bulletiny a pteklady uctive ptedkladaji ke kontrole. Vyclavani teskYch novin je omezeno na nejmenk miru. Ve atvrtek desks noviny vychazeji jen o jednom listu. Noviny neptinakji novYch a vlastnich zpra y. Zpravodajstvi je jen z nemeckYch pramenu a vkly o jeden den pozadu. Co veera ptinesly nemecke noviny, CeSi se dovedi zitra v oeskem ptekladn.

Bida je velka v ze.sobovani eeskeho obyvatelstva. VS'ichni maji stalY hlad a neni nadeje na najedeni. Pticlely jsou tak male a jakost tak Spatna, Ce nelze se nasytiti. Na papiru je site napsano, Ce kaZdY musi dostati tolik a tolik potravin, ale nikdy Zadna hospodyne nevi, dostane-li neco. Dlouhe eekeni ve frontach je stejne jako v prvni valce.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove tadu Pokrok Plumu, eislo 64, timto vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozustalYm detem, vnukilm a ostatni rodine nad Umrtim jejich milovane matky, babieky a nag spolusestry, Rozalie La'gtovicove, ktera, dokonoila svou pozemskou pout' po deleas trvajici nenioci dne 26. aervence ye sari 75 let, a dne 28. aervence za velike fidasti pkatel byla uldena k vednemu odpoeinku na mdstskem htbitove v La Grange, Texas.

Zesnula sestra byla zaklaclajici elenkyni na"eho kadu, a vCdy dbalou s y Ych povinnosti.

Vime ,pozustale deti a ostatni ptibuzni, jste zarmouceni jejim odchodem, avgak y am alespon easteenou atechou, Ce my sousitime opravdove s vami ve vaSem zarmutku.

Odpoeivej v pokoji, mild sestro a test budil Ty e pamatce.

Dano v Plum, Tex., dne 2. srpna 1942, za tad Pokrok Plumu, eislo 64.

Katie gulak, taj.

V Nic divneho.

"Bole, jak je podivuhodne hubenY a dlouhY. ten Cenich \Ta g sledny dcery!"

"To neni nit divneho; on ma tovarnu na dre.ty!"

V

trana 14

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Los Angeles, California.

Dear Friends and Relatives, Today I will take you on a trip one hundred miles up the coast from Los Angeles. There are several boulevards which lead from Los Angeles to the coast, but I will tell you how we go from our home on Fallston Street in Highland Park. We start from York Boulevard, a business street four blocks fro g Fallston.

We go on York to Eagle Rock Boulevard, the main thoroughfare of the little town of Eagle Rock, so named because an immense rock on the side of a hill resembles a huge eagle with outspread wings. Proceeding on this street, we reach Fletcher Drive, which crosses Verdugo Road, where we have sometimes stopped at the Recreation Grounds and the Shetland Pony Farm. At the intersection of Fletcher and San Fernando Road is the largest bakery in the city, (Van de Kamp's Dutch Bakery,) a modern building in the center of beautiful green grounds. Next to the Bakery is an outdoor eating Garden where motorists stop for refreshments. From here we pass the Silver Lake Reservoir, and drive on Glendale Boulevard to Alvarado Street. The street passes the beautiful St Vincent's Hospital and reaches MacArthur Park (formerly Westlake Park).

Near this Park is the Westlake School for Girls, which Shirley Temple attends. (I'm sure you know who she is). At MacArthur Park we get on to Wilshire Boulevard,which I mentioned in one of my previous letters. This wide Avenue runs several miles through beautiful business and residential districts; continuing on through Beverly Hills, Brentwood Heights and Westwood Hills, where are seen the palatial homes of millionaires and movie stars.

A few miles further is Santa Monica, the beautiful beach city which I spoke of before.

The Roosevelt Highway begins here and passes through Malibu Beach, where a great many movie stars have their summer homes.

Continuing, this Highway winds along the coast for about sixty miles with the ocean on the left side and mountains on the right, to Point Mugu. Here are the old Indian Burial Grounds, from which many interesting relics have been recovered (as some of you perhaps learned, the Indians used to bury their implements and weapons).

A few miles further north is Ventura, where Mission Buenaventura is located. This Mission, built in 1782, was severely damaged by an earthquake in 1812. It was later restored, modernized and beautifully decorated. The Mission is in a good state of preservation and services are still held there. On a hill above the old Mission is a large Cross erected by Father Junipero Serra at the time he founded the Mission, and it now commemorates the unforgettable work of the Franciscan Fathers.

The Ventura County Courthouse contains the Pioneer Museum, which has one of the finest collections of early Indian and pioneer day relics in the State.

North of Ventura is Carpenteria, which is noted for its Lemon Groves, where most of the State's lemons are raised. Beautiful hilltop homes of the ranchers are seen, overlooking the beach. The Santa Ynez Range of mountains is seen behind this noted coast valley of citrus fruit.

Next is Summerland, where oil wells in the ocean produce oil from the subterranean strata beneath the waters of the Pacific.

Three miles further is Montecito, with its beautiful forest of Coast Live Oak trees. Many rich estates are seen built on the hill-tops of this little town, which has a magnificent view of the ocean.

A few miles from Montecito is the aristocratic city of Santa Barbara, which is a pictures-

VESTN/IE

VESTNIK que seaside resort of Spanish arellitectiii.

This beautiful City Wes once a iittkeโ ข and every year in August ViSitois go there for the "Old Si anith Fiesta," which celebrates the moliery of early Spanish California days.

Iii this city is Mission Santa Barbara, the best-preserved of the California Missions. This one, built in 1786, is the only one of which the Franciscan Order has never relinquished control, and the altar light has never gone out in all these years. Services are still held in the Church regularly: The Church and MiSsiOn are surrounded by beadtiftil gardens, and the entire site is closed by a high stone wail. tilt* plat* is noted for its scenic setting by the ocean, with high motIntaiWS in the background.

My mother has a friend in Santa Barbara who came from Temple, Texas, She is Kist Anna Hamusek. Perhaps goite di you were acquainted with her When she lived in Texas.

Now I must thank all of my new friends who complimented my letters. Johnnie Masar, you Stitt can flatter a girl. I hope that you and your friends are really sincere with all that flattery you wrote in the Vestnik. It is too expensive to have a photo printed in the Vestnik ,but if you have the courage to visit my uncle and aunt, Mr. and Mrs. Frank Adamek on Route Two, you will have a chance to see my latest photographs. (I hope you won't be too dissapointed.)

Mrs. Lester Hairier, thank you for complimenting my letters. You have a right to be proud of your husband and other relative's who are in the service of our country: It might interest you to know that the air-raid Wardens in the big city of Los Angeles are Making a house-to-house campaign to collect all serap materials which can be used by our Nation, Lessie Schneider and Stanley Fabian, I'M glad that you enjoy my letters. I hope I can continue making them interesting.

Agnes Lena Bartek, I'm glad to know that you are another Vestnik friend who enjoys my letters. Your birthday, January 9, comes on the same day as my mother's.

My letters might be too long every week, so perhaps you readers can send in your votes as to whether or not you want me to continue writing. So until then, I remain sincerely yours, Juline Rosemary Mikeska.

V Cameron, Texas.

Dear Vestnik Readers, How are all my pen pals, friends and all the many Vestnik readers getting along? Fine, I do hope. Its been quite a while since I have written last to the friendly page of our Vestnik.

Matilda Vaculin of Midfields you have asked me to write a few lines to the Vestnik, telling all the news of "Milam County." Well I don't know so very much of anything. Well here I go: July 4th was a celebration in Cameron; the 804th, Tank Destroyer Batallion moved into Cameron Friday evening, July 3rd. Sat-. urday, July 4th at 10:30 a. m., was a Military Parade 804th Tank Destroyer Batallion with all of its equipment. 1:00 p. m. political speaking on the Court House Lawn. 2:00 p. in. swimming, tennis, golf, all afternoon. 8:00 p. church parties for Service Men was at Cameron churches. 9:30 p. in. Dance for all Service Men and others, which was enjoyed by all.

Cameron is host to Camp Hood soldiers on week ends. Entertainment provided for them is dances, theatre parties, swimming and golfing. On Sunday mornings the men attend church. All churches extend a welcome to them. Sunday afternoon a Rodeo is usually

Ve sttedu, tine 12. srpna 1942.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

the g r iVeli hi the Dilsoii :-Leibetier "Canieron Roping, Club."

Matilda I would be glad to hear from you'll by a personal letter and our best wishes to you'll all.

Hugo Fuessel, Sr. 57, was killed instantly Friday, July 3rd, on his farm south of Buckholts by lightning during a storm while he was plowing in the field with a tractor, Sgt. Joe Novotny of the Air Corps stationed at Chid) Field in California Was at home on iiirleugh last inOritli, visiting his parents; 11,1t and Mrs: .166 Novotny, iยงr. of Canieren and his host of friendS. ; 1.

Willie Mae Mikeska- of Temple; Tetras,11 glad you like to read my letters IWould like to ask you if you knOw anything of my girl friend by the name of Miss Frances Andel.

Last I heard from her was almost 6 years ago, at that time she was still single (she is married now.) Her address was Temple, Texas, Rt. 4, if you know her address, please drop me a card I sure would appreciate it very much.

Leo Plachy and his friends have- just returned from their vacation to Houston, Galveston, and several places of interest.

July 7th, the picture of "Remember Pearl Harbor," Was shown in the Cameron, Theatre' it Was an interesting picture, hope all of you Cousins could see the picture when it will be in your hoine town theatreS, Will close my letter for this time and Will be With you all son again. Wishing all of you Helen P. 8tockla; my best regards.

14t. 1; Box 329.

V Caldwell, texas.

Dear Friends and Readers, Hello everybody! Here I come with just a few lines as I haven't written in quite a while.

Frances Ann Vita, you surely write nice and interesting letters, I hope you write again soon, Raymond Pant it Was surprising to see your letter in the Vestnik, it was very interesting.

Write again.

I suppose enveryone is through chopping cotton around Caldwell, we are through chopping already.

Juline R. you surely must be smart to graduate from high school at 16 years of age. Congratulations to you and I'm wishing you lots of luck.

If anyone have the coppies of "I Told You So," and "When The Band Played On", I surely would like to have them. If any of you have and would like to send them to me, this is my address, Barbara Meyer, Route 2 Box 1721 Caldwell, Texas.

I guess I'll stop for this time. Good luck evrybody. I will write again sometimes. Xeep Your regular reader, 'em Flying.

Barbara Marie Meyer.

V Alvin Texas.

Dear Readers of Vestnik, This is my first time to write to the Vestnik. I read the English section and enjoy it very much, especially Juline Rosemary's letters. Come on and write more about California. I have an aunt and cousins living in San Bernardino, Californa. Since I am writing I will describe myself: I am twelve years old, I have blond hair and blue eyes. They all call me Blondie. I passed to the seventh grade and will be in Junior High. My hobby is singing and my sport is bicycle riding.

Come on Florine and write, I will be look-. ing for your letter. I am sending aunt Agness, in San Bernardino a hello.

Until next time your regular reader, Lorraine Urbanek.

yk6TNIK

Ve stkedu, dne 12. srplia 1942.

S. J. R. No, 20

A Joint Resolution pr oposing an arnendrnent to the Constitution of the State of Texas by amending Section 38 of Article 16, of the Constitution of Texas WO as to Permit the accounting officers of this State to draw and pay warrants for salaries to officers of the United StateS Any or Navy who are assigned tb dale's in State Institutions of higher education.

BE IT RESOLVED BY THE LEGISLATURE OF THE STATE OF TEXAS: Section 1. That Section 33 of Article 16, of the Constitution of the State of Texas, be amended so as to read as follows: "Section 33. The accounting officers of this State shall neither draw nor pay a warrant upon the Treasury in favor of any person, for salary or compensation as agent, officer or appointee, who holds at the same time any other office or position of honor, trust or profit under this State or the United States, except as prescribed in this Constitution. Provided, that this restriction as to the drawing and paying of warrants upon the Treasury not apply to officers of the National Guard of Texas, the National Guard Reserve, the Officers Corps of the United States, nor to enlisted men of the National Guard, the National Guard Reserve, and the Organized Reserves of the United States, nor to retired officers of the United States Army, Navy, and Marine Corps, and retired warrant officers and retired enlisted men of the United States Army, Navy, and Marine Corps, nor to officers of the United States Army or Navy who are assigned to duties in State Institutions of higher education."

Sec. 2. The foregoing Constitutional Amendment shall be submitted to a vote of the qualified electors of this State at an election to be held throughout the State on the third day of November, 1942, at which all ballots shall have printed thereon: "Against the Constitutional Amendment permitting the accounting officers of this State to draw and pay warrants for salaries to officers of the United States Army or Navy who are assigned to duties in State Institutions of higher education."

Each voter shall scratch out one of said clauses on the ballots, leaving the one expressing his vote on the proposed amendment.

Sec. 3. The Governor shall, issue the necessary proclamation for said election, and have the same published as required by the Constitution and laws of this State, and the sum of Five Thousand ($5,000.00) Dollars, or so much thereof as may be necessary, is hereby appropriated from any funds in the State Treasury, not otherwise appropriated to defray the expenses of printing said proclamation and of holding said election.

(30-33) V Inez, Texas.

Dear Vestnik Readers, Gee the letters in the English section of the restnik are really increasing. That is what we want, so come right ahead boys and girls with your interesting letters. .

This time I want to tell you'll a little about the second United States Army Air Force training school at Victoria. It is about twentythree miles from our place. This field will have only four bomber planes. This airfield has taken possessions of twenty-four land owners. These land owners had to leave there crops, and move out. Many of them can't even find a place to move into, as it's very hard to find a place this time of the year out in the country, and the town of Victoria is really croweded with people from far, as they are comming to work on the Air Base. This second Air Base is located 5 miles south of Victoria on the Goliad highway. It comprises exactly 1,835 acres of land. This new base will be known as Alco Field. The old airbase is known as Foster Field and comprises only of 1,000 acres. It is about ten miles from our place. It

is located 8 miles northeast of Victoria on the Houston highway. The larger runways will be constructed for possible future use by combat squadrons that may be called upon to operate against a hostile force in the Gulf of Mexico, it is understood. This new field will mean much to the city of Victoria bringing in another 3000 or 4000 officers, aviation cadets and enlisted men, as well, as many civilian workers, The city of Victoria has built many buildings and turned them over to the soldiers for recreation, one of them is the USO. Hall.

Here the soldiers dance, play games of all kinds and entertain themselves. There also is a Bowling Hall turned over to soldiers and there friends only. And even the Victoria Municipal Park is only occupied by soldiers. Here they have picnics and go swimming or dance on a large platform, only soldiers and their families or friend are allowed in. The city of Victoria is trying her best to cooperate in every way to make the soldierS happy and to feel like at home. Everyone is writing how many brothers or cousins they have in the army or navy. I haven't any so far, but I have many friends in the army and I think of them as much as if they were my brothers. I really wish them all a safe return home.

Lillie Stastny, I really did enjoy reading your letter. It was very interesting so come right in with another one like it. Even you Lucille why don't you write once.

My letter is getting rather long so I'll sign off for this time.

If any of you readers want a pen pal just drop One a few lines I'll be sure to answer.

So goodbye everybody until next time.

Olgamae Rohan.

Regular reader, Rt. No. 1 Box 99.

VPort Lavaca, Texas.

Dear Readers, Since my first letter was printed I decided to write again. Evidently there was a mix up in my last letter for it was printed twice.

Did all you readers had a good time on the 4th of July. I was disappointed on the 4th, for I wanted to go to a big dance and it rained us out.

My sister, and I, and some friends went swimming yesterday. We really had a swell time. We stayed in the water about two hours.

The Bay isn't but about 1 mile from my home.

Ruth Nell, it was a surprise to see your letter in the Vestnik. It was very interesting. It seems so long since I have seen or heard from you. How is everyone around Temple.

All of you mention your brothers in the armed forces, but I have no brothers in the Army.

I have 5 cousins in the Army, and I haven't seen any of them for good long while.

Come on Annie and Lydia, let's have a letter from both of you.

Until next time I remain a true reader of the English section of the Vestnik.

Willie Mae (Billie) Marek.

Houston, Texas.

Dear Vestnik Friends, I agree with all of you that the English section of the Vestnik was a very good idea.

I think it has developed a greater interest of our younger Czech generation. But I do believe, that with the English section in this paper. many of us have resolved to learn it. I myself, read pretyy well, but have never really tried to write very much, although I am sure that all that would be necessary to remedy that would be practice and more practice.

Ruth Nell Tomasek of Temple, I especially like the paragraph in your letter regarding the boys in the Army. I, personally, know your cousin, Sergeant Jerr y Zabcik, very well. He attends our Sunday School class of which I am president. He is one of the most likeable boys I think I have ever met and I am not the only one who thinks so. I know several of the boys from his squadron at Ellington Field, and they all tell me the boys there think so much

Strana 15 of him as well as his superior officers. Everyone that he meets always has a very high opinion of him, and our Sunday School group all think an awful lot of him. We are all very proud of what he is doing just as we are of all the boys in Uncle Sam's Army, and the Marines—and especially those that have gone from our Sunday School class. So let us all stand behind our boys, and buy more War Bonds and . Stamps. Let us all help them to "keep 'em rolling, and flying!"

I, too, am a member of the SPJST. lodge No. 162, Iowa Colony, Texas since is was organized in 1938. I am bookkeeper of this lodge and I am proud of myself being the only officer that has held the same position since it was organized. I certainly have enjoyed the work, and think that it has been wonderful training for me. Although my parents live at Iowa Colony, Texas, I have been in Houston now for nearly three years, where I am doing secretarial work in the credit department of an oil field supply house. The work is grand and I have some swell bosses.

Leona Senkirik, I believe I had the pleasure of meeting one of your brothers once. I sympathize with you and your family for your brother in the Phillipines, and hope he will some day return safely back home.

So come on, friends, let us all follow Leona's suggestion and buy more War Bonds and Stamps in order that we may repay the Japs for Pearl Harbor and the Phillipines.

Sincerely, Elsie Schovajsa.

V Axtell, Texas.

Dear Readers of the Vestnik, I've been reading the English letters in the Vestnik for a long time, and I've decided to write one myself.

I am a Czech-American girl, 15 years old, and my birthday falls on October 20. I go to Axtell High school and will be a Senior when school starts. I can speak Czech rather well, and I can read a little. My father is a member of the SPJST. lodge. My hobby is dancing and collecting stamps. I have about 145 stamps from different parts of the world, and many others that I would like to exchange with someone. I also like to see the airplanes come low enough so I could see the men in them.

I've waved at all I have seen, and they waved back.

Juline Mikeska and Lorraine Gerlich, your letters are very interesting, but I wish you would write more ofttn, Lorraine. I like the letters from the Army best of all. Pvt. Edwin J. Marusik, and Pfc. George A. Marek, why don't you get more of the boys to write.

My brother-in-law, Pfc. Raymond R. Dulak, is in the Army in Fort Knox, Ky. I have many cousins in the Army, and I wish them all good luck.

I hope the editor prints my letter, and I will write more next time.

"Let's Go on to Victory!"

Elizabeth Mach.

V Buckholts, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter in the English section of the Vestnik. I am Czech-American boy. I am in the seventh grade. I go to Corinth school. My teacher is Miss Nora Hale. She is very good to me. I am 12 years old.

I have one brother and one sister. Their names are Leroy and Gardine.

My uncle, Cpl. Ladis P. Stalmach, who was at Camp Tyson, Tenn. at first, is now in San Diego California, and he really• likes it there.

We sure do miss him when we come to grandma Stalmach.

My hobbies are hunting and fishing.

Well I guess I will quit for this letter is getting too long. I really hope Mr. wastebasket is asleep.

Save scraps of rubber and iron to blast the Japs. Remember Pearl Harbor.

Henry Stalmach, Jr. Sincerely,

Strana.

16

V~STNÍK

San Angelo, Texas.

Dear Věstník Readers, This is my first attempt to write hi the

Věstník, and I sure hope the wastebasket isn't yawning.

I am sending hello to my relatives and friends near and about Schulenburg.

Benedict, why don't you write in the Věst­ ník some more? Marcella, how about you?

Since the war, lots of people are spending their vacations at home, and I am one of them. However,I am having lots of fun just the same, swimming, dancing, going to the movies, riding bicycle, and skating.

I surely am missing my two brothers, who are in California. Laddie is stationed at Camp Roberts, and George is doing defense work near San Diego. I also have two sisters. One is at home, and the other is working in a de­ partment store in San Angelo.

Leona Senkirik, we know your daddy well, and we are sorry to hear about your brother.

If any of you are interested in pen pals, my address is Dorothy Socha, San Angelo, Texas, Sonora Route.

In case this letter is published, I'll try writing again.

Dorothy Socha.

~~~--V~~~~ Sinton, Texas.

Dear Readers, This is my first letter in the Věstník. I en­ joyed reading all the letters in the English section.

I am a Czech girl and I am. 10 years old. I will be 11 next May 15th.

I go to l\1iculasticschool. My teachers name is Miss Linam. She sure is a good teacher. I was promoted to the 5th grade.

I live on a farm, and I like to live on a farm.

I have a lOc defense book. I need two more stamps and it will be filled.

I have three uncles in the Army, and the fourth is going. He is Henry Kasper.

I would like to hear from all of you boys and girls. My address is, Sinton, Texas, Route 1 Box 122. So come on boys and girls and write in the English section. With best regards I am, Evelen Raska.

----~-V~~~~ San Diego, Calif.

Dear Deaders of the Věstník, August 2, 1942-First of all I wish to thank Miss Juline Rosemary Mikeska for answering my questions as to CzecchoslovakPark and the Czechsin LosAngeles.It only goes to show you can't believe everything you hear. I was told by someone here in San Diego that Los Angeles has close to eight thousand C'zechs, but Miss Mikeska writes that she was told by a reliable authority that there are only about two thousand.

No. Juline, I have not visited Mission "De Alcala" altho I have wanted to do so. You see, I am budgeting my mileage and allowing my­ self only ten miles per day which allows very little to make these extra sight seeing trips.

However,Major Lesikar and I are planning to go to Los Angelesthis weekend, and I plan on staying four or five days, so I may have some accumulated mileage to be able to take a short sight seeing trip when I get back. We are going by train. I clo not have your address, but will endeavor to locate you and at least telephone if I can't get by to see you.

That program which I mentioned in my last letter on stattion KGER, Long Beach, comes on at ·twelve-forty-five p. m. Sunday. The four forty-five was a typographical error. I believe it is the same program to which you referred, Juline.

Wednesday night, July 22, we had an un­ expected vísítor, Edward J. Polašek (U. S. Navy\. He was in San Diego for only a few days. He is Mrs. Millie Polašek's boy from Ft. Worth, Texas.

We have a letter from Pvt. A. L. Laža, of Victoria, Texas (U. S. Marine Corps) that he is now in New Riv·2r, North Carolina.

We wish to extend congratulations to Lt. Frank Hanka (U. S. Anny) of Houston, Texas, ·

Ve středu, dne 12. srpna 1942.

on his completion of officer's training and obtaining his commission.We know his mother Mrs. Frank Hanka. is very proud of him.

On July 8th, Major Lesikar and I drove to the border and crossed over into the Mexican town of Tia Juana: We visited all the curio shops (there were about five blocks of theml) sampled some of that good Carta Blanca beer we first got aquaínted with down in Monte­ rey, Mexico,back in 1934.' It's made with Bo­ hemian Hops and is really good and mellow.

Tia Juana is not a very large place and there isn't a whole lot to see. It's located among the hills directly across the border in Baja (or lower) C'alifornia. Like most Mexican border towns 110ne of the streets is paved except the highway running thru it. We drove on out to the Aqua Caliente race track, but there was little to. see there except the view as the race track is up, on a hill and you can look out over the surrounding territory. The hills are bare and brown now because the dry season has · begun and the patches of green you see are only those little farms where irrigation is being carried on. We had our lunch at the California Cafe and were serenaded by two Mexican singers with "El Rancho Grande" and "C'ielitoLindo." Afterwards we went into the bar and sampled some of their fancy mixed drinks. then drove home after getting Arnold a small Mexican trinket as a souvenir. There are a lot of dairy farms at San Ysidro on the American side of the border and some small truck farms, and orange and lemon orchards on the road back to San Diego.

The weather here is much warmer now, but still very far from hot. We still sleep under Iight blanket during the night, and some of the clays get cool enough for a light coat or jacket. Arnold and I went to the beach last week with some friends and altho the sun was shining bríghtlv we řoun-í it almost too cool out there. Believe me. the Pacific Ocean is cold-not at all Iíke our warm Gulf down in Texas. It takes quite a whfle to get accustomed to the coldness of the water, and we all had "goose bumps;" that is. the mothers did- the kids didn't mind the cold. they were having too good a time. We all came home with slight cases of sunburn.

I am glad to see the English section have so many contributors. Keep up the good work, and let us hear from all of you in the different states. How about some more letters from Houston? In the last two issues of the Věst­ ník I noticed the contributions to the Czech section have been falling off. Is everyone too busy now to write. I enjoy reading that sec­ tion as well as the English, and hope next week we will hear from a few more.

It grieved us to note in Mrs. Olexa's letter that the son, Henry of Mr. and Mrs. Frank Ančinec. of Houston Texas, has been reported missing since April. We hope and pray for his safe return.

With best wishes to all our friends and to you readers, I am sincerely, Mrs. A. A. Lesikar.

~------~V~------Snook, Texas.

Dear Readers of Věstník, This is my first time to write to Věstník. I enjoy all the letters.

I am a Czech girl 9 years old and in the Fifth grade. I go to Snook high school, and my teachers name is Miss Vera Glover.

I live in the little city of Snook, but I go to the farm real often to see my grandfather and grandmother, Skrabanek and to my grandfather and grandmother Sumsal.

I have a little sister 3 years old. Her name is Mary Lynn.

I have an uncle in the Army. His name is Pvt. J. P. Skrabanek. He was stationed in Camp Wallace, but has moved to a place un­ known.

My two cousins Erwin and Milton Marek are working in an airplane factory in San Diego, California. · How many of you boys and girls have been

~

to CaHsbad C'avern? My father, mother, sis­ ter, and I went there last summer. We went into the cave at 10:00 in the morning and came out at about 5:00 in the evening. We ate our dinner in the cave.

When we came out of the cave we were so tired that we didn't stay to see the bats come out.

If you boys and girls haven't been at Carls­ bad Caverns I hope you will get a chance to go sometime.

I am asking Doris and Frances Mikeska and Bennie Marek to write to the Věstník. I am sending hello to uncle Henry of La Porte and aunt Lottie of Houston.

Sincerely, Georgie Ann Mikeska.

--------~V~-------

Caldwell, Texas.

Dear Věstník Readers, This is my first attempt to write to the English section of the Věstník, and if it is pub­ lished I will write again.

Now I will tell you about myself. I am a Czech-American girl, I can speak C'zech,but cannot read or write it. I am fifteen years old. My birthday comes on February 8. I am 5 feet tall, and weigh 95 pounds. I have light brown hair, brown eyes, and fair complexion.

I will be a Junior this coming September, and I go to Caldwell high school. I have only one sister, she is eighteen years old, and no bro­ thers. I am the youngest from the family. My favorite sport is dancing.

Henry Kasper from Sinton, Texas, you have written a very interesting letter. I really en­ joyed reading your letter, come on, write again.

If anyone would like to write to me my address is Caldwell, Texas, Route 2, Box 196.

My letter is getting to be long so I better stop and leave room for others.

"God Bless America!"

Mildred Ondrasek.

---------V

Caldwell, Texas.

Dear Věstník Readers, This is my first attempt to write to the Věst­ ník.I enjoy reading all the letters in the Eng­ lish section. I especially like Juline Rosemary's letters. They are very interesting.

Dorothy Hanacek, why don't you write again.

I enjoyed reading your letter very much. I thought it was very interesting.

Lorine mucha, your letter was very inter­ esting, write again soon.

Juline Rosemary, are you related to Joe Mi­ keska of Taylor, 'I\exas. He is my uncle. He married my mothers sister.

Clem J. Kovar, I enjoyed reading your let­ ter, whích I thought was very interesting. Are you related to Virginia Kovar here in Cald­ well. She is the daughter of C'harlie Kovar.

I have two brothers in the Army.Mybrother, Pfc. Adolph Garbs, is in North Carolina on manuevers, and my brother Pvt. Robert GarbS, is in Savannah, Georgia.I also have one broth­ er in the Merchant Marines. He is in Marcus Hook, Pennsylvania.

I hope Mr. wastebasket is asleep. This is my first letter to the Věstník, and I would like for it to be published, as I want to surprise my friends and relatives.

Let's remmeber Pearl Harbor as we did the Alamo.

Viola Garbs.

Best regards,

----V----

Temple, Texas. . , .

Dear Readers, This is my second time to write to the · Věstník. I enjoy reading these letters in the · Věstník. I am going to Czech school. I sure do like to go to Czech school. 28 are going to the Czech school. Our teacher is Mrs. W. Zab~ cik. I sure do like her. She plays with us games and she tells us stories. We are going to have a little play before the school turns out I am sending hello to my sister in San Angelo, and I am sending hello to Charlie and Albert tn the Army Camp in San Antonio.

I have to end my letter. With best regards to all.

Dorothy Ruth Martinek.

1

stredu, dne 12. srpna 1942.

Caldwell, Texas.

Dearest Readers, Here I am back again to write to the Vestnik. I didn't write for such a long time. It is hot and sunny. Its dog days now. Everybody is hauling hay and fodder, while the sun is hot.

I have a brother who is in the Navy, his name is Theodore. He is stationed at San Diego, California. I really do miss him. I wish him lots of luck and a good time. Juline, your letters are interesting about California. My daddy was in California for about 6 months.

He really liked it down there, but he said nothing can beat "good ole Texas." We had lots of rain here, about 3 inches, we don't need any more. Cotton crops are fine, but corn is poor.

Come on boys and girls from way down south write to Vestnik. It is just sport. It is getting late so I will close.

Wishing lots of luck to all the Vestnik readers and the editor.

"Keep 'em Flying."

Sincerely yours, John J. Meyer.

V Richmond, Texas.

Dear Vestnik Readers, It has been quite a while since I last written to Vestnik. Even though my whole letter wasn't printed last time. I'll write again to keep the editor busy.

Well, what did you all do on 4th of July? I spend my holiday at home, cause it was raining all day long.

In my last letter I have written about my cousins in the Army. Since then, many more joined the Army. My mothers' two cousins Jaro and Jerome Chudej, they are twin sons of Mr. and Mrs. Hy. Chudej of Moravia, Texas.

I am sure they are proud of their twins sons doing their share for Uncle Sam, just as I am of my uncle Julius (Sonnie) Chudej, who volunteered for the Army. He is the son of Mr. and Mrs. John Chudej of Rosenberg, Tex. He was at home for a ten day furlough. On the 12th of July his parents and sisters gave him a big farewell party. The men rolled out a barrel of fun (I mean beer). We really did have a swell time.

Angelina Chudej, I sure do know you.

Why don't you come see us sometimes. I'm sure we could have a good time together, but as your hobby is horse back riding we would just have to change it to tractor riding.

Elsie Rokyta, why don't you write a few lines to Vestnik? I'm sure you have something to write about.

I'll end my letter, wishing all my relatives, friends and the editor the best of luck.

Sincerely, Janet Sykora.

V Base Hospital Ward 18 Jefferson Barracks St. Louis, Mo. Dear Readers, I heard a very interesting program today over the NBC. I hope all of you heard it also.

If you didn't I'll try to write the program out as near as I posibly can.

To start with, the name of the program was "Lidice Will Live Again."

The first number on the program was a Czech choir of sixty members singing the Czech National Anthem "Oh Where is my Home" (Kde domov mfij?)

Next, President Roosevelt's message was read. Also Dr. Edward Benee and Jan Masaryk sent messages from the exile quarters of England. In the presidents message I remember him referring to the old Lidice in Czechoslovakia, he said Lidice no more exists in Europe, but on this date, we, in America will adopt a new Lidice which will live forever.

Col. Vladimir Hurban, Czech minister to the United States also had a very interesting speech, only that everything was too short.

The program lasted thirty minutes.

Col. Hurban, said that this Village was mostly settled by farmers and miners, and all the people worked hard for an honest living.

V2STNiK The population of this Village was about five hundred. One nite after the "rangman" was killed. The German Gestapos came in the village and killed all the boys and men between the ages of seventeen and seventy. All the women and children were taken to hospitals and concentration camps. Their homes, and churches were burned to the ground.

Next on the program was Mrs. Beranek, she came from Lidice, Czechoslovakia, in 1928.

Mrs. Beranek spoke here in the Czech language. All of her friends and relatives lived in Lidice. Now she has no more friends, nor relatives in Europe, because those that weren't killed will never be turned out of the concentrations camps. She said the old Lidice is destroyed, but the new Lidice in Illinois will never be destroyed.

Last on the program was a speech by Wendell Willkie. He said, today a new Lidice was placed on the map in Ill., an unincorporated community of about 100 new homes, north of Joliet, and now known as Stern Parks Gardens will be christened Lidice, Ill., in honor of the people 'of Lidice, Czechoslovakia a village that was razed by the Nazis in retaliation for the slaying of Reinhard Heydrich, Hitters "hangman." A granite shaft called the "Light of Liberty" was dedicated it bears this inscription: "In memory of the people of Lidice, Czechoslovakia, destroyed, but living forever in the hearts of all who love freedom this monument is erected by the free people of America at Lidice, Ilinois. Sixty thousand people came to witness the ceremony. The program was radioed by short wave to Europe.

Well, so much for that.

I'm feeling fine now, but I'll have to remain in the hospital for quite some time yet.

I have arthritis in my knee and foot, it's improving, but not to fast. I have been here for two months now, and I'm sure that I'll have to remain thirty more days.

We took some pictures in the Ward yesterday, all the nurses, ward boys, and the patients took a group picture. I think this group picture will be a "Black Out", with us patients on the picture.

I'll remain for today, and I may write more later.

Remaining with my thoughts of you all Most sincerely; back home.

Pvt. Otto W. Janouยงek.

Wallis, Texas.

Dear Readers, I've made several tries at writing to the Vestnik, but I just never could get started. I really enjoy reading all the letters.

My hobbies are keeping a scrapbook, collecting lapel pins, and having pen pals. I'm also collecting songs.

I am 15 years old and will be sixteen on August 2. As yet, I haven't found a twin. I have dark brown hair, blue eyes, am 5 feet, 6 inches tall, and weigh 120 pounds. I go to Wallis high school and will be a Senior next term.

I'll end now. If this is in print it will make me feel like a president. So Keep 'em Flying.

Irene Petrusek.

WS,

Moulton, Texas.

Dear Vestnik Readers, Since my first letter was published I have decided to try and write another.

On June 16 my grandfather, Mr. Joseph Faltisek, mother, father, and I visited grandmother, aunt Frances, and uncle Louis Havlik, aunt Minnie Johnson and aunt Vlasta Lyles in Temple. The next day we went to Waco to visit my aunt, Mrs. Frank Wright, her husband is a Staff Sergeant in the Air Corps and cousin Mary Frances, who is a student at Baylor University. We also visited Mr. and Mrs. Frank Meyer of Seaton, who are old friends of my parents. Thursday, the 18, we went to C'ollege Station to see my brother, John Joe, who is a Sophomore at A. and M. College. From A. and M. college we went home enjoying the trip and visits very much.

Strana Cousin Henry, why don't you write to the Vestnik? Don't let your sister, Nora Lee, do all of the writing.

My hobby is collecting postage stamps. If any Vestnik reader collects stamps and wishes to exchange some I am willing to do so.

I would like to send my gradnmother and my uncles, aunts, and cousins in Temple, Rowena, San Angelo, Cameron, Sweet Home, and Elmaton my regards and speedy recovery to my cousin, Mercedis Faltisek, who is in the San Angelo hospital suffering from serious head injury caused by an automobile accident.

If anyone wants to write to me my address is Raymond Havlik, Box 254, Mouton, Texas.

I must close now and leave room for other Vestnik writers.

Remember Pearl Harbor.

Yours truly, Raymond B. Havlik.

V Mt. Calm, Texas.

Hello Readers, Scoot over girls and boys and let us take advantage of this wonderful paper too. Since we do practically everything else together, we decided to write together also. This is our first attempt at writing, so we'll try to make our letter brief.

First of all, we want to compliment all you writers on your nice and interesting letters which you have contributed to the English section of the Vestnik. We always look forward with pleasure to the day the Vestnik arrives.

Why should we keep You wondering any longer? We're just two Czech- American girls from near the huge exciting city of Penelope, which has a total of approximately 250 inhabitants. We have a new school building. Skating takes place in our gym every Monday and Friday night, and we are about the same at that job, as we are in everything else. We're both in the same grade and hope to bid Penelope High good-bye next year.

As to our descriptions, we are as different as day from night. This would about sum it all up, Doris is light and sweet sixteen, Georgie is dark and sour seventeen.

We are especially fond of kodaking, writing letters, skating and bicycling, however, we like all outdoor sports also.

We have one brother in the Army he is now stationed in Camp Carson, Colorado, and we hope to see him in the near future. Naturally, we're wishing him the best of luck.

Guess we'll have to call this the end and start counting the days until we see our letter in print. Come on girls and boys; this is a grand opportunity to test your writing ability.

Juline Rosemary, we enjoy reading your letters immensely, so don't fail to write again.

Until next time we are Two regular readers, Doris and Georgie Vacula.

V Floresville, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. I have been reading the swell letters and decided to write a few lines too. I live in San Antonio and go to St. Cecilia school. I am in the 4th grade.

My teachers name is Sister Mary Daniel. Our school closed on May 25th. I am now spending my vacation with my grandma. I have one uncle in the Navy Reserve, his name is Vladik Miculka he is in Univesrity of Notre Dame, Indiana in training school.

Juline, I think your letters about California are interesting. Keep up the good work. Write some more. I guess I have to stop and leave space for other boys and girls.

Clydenne Agnes Reinhard.

V Inez, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to write in the Vestnik. I enjoy reading all the letters i nthe English section very much. I am a Czech girl 14 years of age. My mother and daddy belong to the SPJST lodge. My hobby is dancing and writing letters. If this is published I will write Ruby Chanek. again. Keep 'em Flying.

Strang. 18

laSTNIK

Tyrgova smrt.

YR'— byl patrne po matte — nervove T hodne oslaben. Celt' prilbeh jeho givota pak jiste i po teto strance je gte na neho pusobil velmi neptiznive. Tim si vysvetlime easti nervove choroby, z nich velmi urdite vystupuji zejmena etyti udobi. Prvni po maturite, tedy asi ko lem roku 1850, druhe v letech 1869-1871, tteti 1887-1880 a tteti v roce 1884, zakondene smrti, ktera stihla Tyre v 52 letech na prahu noveho rozmachu.

Kdybychom prihledli bliSe k temto shledali bychom, *Se ke kaalemu z nich se vale nejake dulekte, vnej gi hclobi Tyrgova Sivota.

Tak kolem roku 1850 Tyr bojuje v sobe i se svYm poruenikem-strYcem talY boj o vlastni budoucnost. StrYc chce z neho miti pravnika — ittednika. Tyre lake. filosofie. Vyhrava, vlastni nallonnost — za cenu rozchodu s rodinou, v nil byl vychovan. Leta 1869-71 a 1877-1880 znamenaji Tyr govo, z poeatku nezdatene &in o habilitaci na universit y a o vlastni pevnou existence, ja je korunovana tspechem prave teprve v r. 1880 a to na techniee, k nil se Tyr obratil po nezdaru s universitou. Jsou to zle a take boje. A koneene tedy rok 1884. Ze soukromeho docenta Ceske university, jim byl jmenovan v r. 1882, ma se Tyr§ stati mimotadnYm. profesorem — ale za cenu velmi takou — ukoneeni prace v Sokole. Tak si to pfeji vladni kruhy.

Tak se stave Tyr g-uvi Sivotni rozcesti na jate 1884. Byl to zajiste takY du gevni boj. Tyr chtel site odejit ze sokolske prate jiz nekdy v roce 1869-70 a skvelY elanek "Nat tkol, siner a cil", kterY je posud zakladem sokolskeho ueeni, byl vlastne puvodne minen jako list na rozloudenou, jako jakysi "Kgaft" — Sokolu. Ale ptegla leta. Sokol piitahoval dal mocne sveho tvurce, v r. 1882, pii I. sletu videl Tyr tispech sve myglenky a pies vgechny obtik i jeji vitastvi. i lasku a oddanost sokolskeho bratrstva k sobe. Ph torn v gak take dobte citil, ze Sokolu dal ji2 7§e, co mohl a estetika, kterou si od mla.di oblibil, lakala ho nejen jako odbor vedni, nad jine mil', ale i jako pole, ktere u nas tou dobou jegte opravdu "zelo ithorem", kdato v oboru sokolskem mohl se jit Tyr bezpeeit na svoje nastupce. Vedle toho vabilo jet Tyre zajigtene postaveni v povolani nad jine krasnem — vildce a ueitele akademicke mladeSe prave v oboru, kterY byl ptedmetem jeho vlastni lasky, pro kterou se kdysi roze gel se strYcem.

A tak tedy bylo rozhodnuto — ne snadno, ne zahy, ne bez takYch vnitinich bojt a ottesii.

Tyrg se rozhodl pro drahu universitniho profesora.

Prvniho Cervna 1884 datoval Tyr sve dva sty na rozloueenou. Prvni — Sokolu pralskemu — druhY redakci easopisu "Sokol". V prvnim vysvetluje "Cim vice citil, Se aloha v jednote nag na mne vzne gena, myglenkove vytegena jest, tim vice vracel jsem se k cltivejAim smerum svS7m." A void, skoro vagnive, jako by chtel pfehlugit v sobe hlasy odporu: "Bratti, kdo po vice nee dvacet let v pinem ruchu Sivota to stal a dvoji dilo konal, ma snad naroky; aby sily sve jedne praci a praci klidnej gi jiz venoval." Pokraeuje pak: "Die toho rozhodnul jsem se a udinil jsem to — nemusim iici, ze po mocnem vnittnim rozru geni. — A co jsem ueinil, jsem zcela te2 proto, an sile nova, jeS po mne nastoupi dve mocne pruSiny vgeho konani nemaji: "Pln g odpovednost a za vYsledek prate pina east." Nemilte vSdy je gte nevzpomenouti: "Zadam vas, abyste ta vy mi zachovali onu lasku ytelou, kterou jsem povkly za nejvyggi odmenu svou pokladal". — To je to, s Cim se lanai nejtikji — sokolske bratrstvi! Druhy list je struenY a odvolava, se na, obsah prvniho. Tak Tyrg slozil idad nakelnika a redaktora Sokola.

— A listy ty odevzdal, jeg e po kratkern zavahani, bratru, kterY zastaval iitad redakeniho poslieka a Tyr gova poboftlika — byl to mladieltY student — Josef Scheiner.

Po rozloudeni se SOkolem nade glo — pro Tyrg ovy choroby typicke — tekani tam, sem, hledani klidu a Utechy do samot. Az Tyr zakotvil

poeatkem srpna v Oetzu. Daleke prochazky samotate, dlouhe, vzru gene samomluvy na btehu divoke fifty — nodni cesta do hor v podmradne noci a piece za svitu hvezd ze 7. na 8. srpen 1884. Pak — co pak? Nikdo nic nevi ... Pak ni jen mueiva, nejistota, vysttidana 21. srpna tvrdou, bolestnou jistotou!

23. srpna odvakl osudnY Tyr gtv posel a sit*. lY jeho pokradovatel i dedic jeho snah J, Scheiner, srdce mrtveho hrdiny do vlasti, kterY pak at' v listopadu ptevezeh do Prahy a 9. listopadu 1884 uloSen po bok svemu spolupracovniku Jindfichu Ftignerovi.

Vane, jim test a slava, pokoj jejich popelu!

V ANGLIE UZNAVA PitEDMNICHOVSKE HRANICE eSR. Nota ministra Edena.

LondYn. (aTK.) — Britska vlada vydala dnes Bilou knihu, obsahujici vymenu not mezi britsk'm ministrem zahranidi Edenem a deskoslovenkYm ministrem zahranidi Masarykem. Tyto noty prohlaguji definitivne mnichovskou dohodu za Uzemni zmeny nastavgi-vod roku 1938 za neplatne.

Edenova nota zaslana Masarykovi a datovand dnem 5. srpna 1942 ma toto zneni: "Vzhle= dem k nedavne vYmene nazoru mezi na gimi vladami povaSuji za, teelne ueinit toto prohlageni o stanovisku vlady Jeho Velidenstva ve Spojenem kralovstvi k Oeskoslovensku: Ve svem dopisu z 18. Cervence 1941 informoval jsem Vagi Exelenci, Se kral se rozhodl povetit mimotadnatio vyslance a zmocneneho ministra u dr. Benage, jakotto presidenta aeskoslovenske republiky. Podotkl jsem, ze toto rozhodnuti automaticky znamend, Se vlada Jeho Velieenstva Spojenem kralovstvi povaiuje pravni postaveni presidenta a vlady aeskoslovenske republiky za totane s postavenim, jez maji hlavy ostatnich spojeneckYch state a vlad, ztizenYch v teto zemi. Ptedstavitel Jeho VelidenstVa ti presidenta aeskoslovenske republiky byl neciavno povYgen na velvyslance.

MinisterskY ptedseda stanovil jiz ve Svent 1)0= selstvi zaslanern rozhlasem CeskOSIOVentkemu narodu 30. zati 1940 stanovisko vlady Jeho yelidenstva k clOhodain uzavtenYm v Mnichove v roce 1938. Churchill tehdy tekl, ze mnichovska dohoda byla zru gena Nemci. Toto prohla geni bylo formalne odevzdano dr. Bene govi 11. listopadu 1940. Uvedene prohlateni a formalni akt uznani byl rozhodujici pro politiku vlady Jeho Velidenstva -wadi aeskoslovensku, ale abych zabranil jakemukoli nedorozumeni prohlaguji jmenem vlady Jeho Velidenstva ye Spojenem kralovstvi toto: Protok Nemecko zamerne zrug ilo dohody, tYkajici se aeskoslovenska, jeS byly uzavteny v rode 1938 a na nich2 vlada Jeho Velieenstva ve Spojenem kralovstvi mela podil, povaSuje se vlada Jeho Velieenstva za zbavenu vg ech zavazn. v teto veci. Pii koneene Aprave deskoslovenskYch hranic, jeS bude provedena po ukondeni dnegni valky, vlada Jeho Velieenstva nebude brat v hvahu Sadne zmeny, jez nastaly v roce 1938 nebo od tohoto roku."

Jan Masaryk ve sve odpovedi potvrdil pkijem uvedene noty a pouSil teto ptilaitosti, aby Edenovi vyjadtil nejsrdeenej g dik jmenem eeskoslovenske vlady i jmenem vlastnim, jakoS i jmenem celeho deskoslovenskeho naroda, jen2 dnes trpi pod nemeckym jhem. Masarykova nota ma toto zneni: "aeskoslovenska vlada ptijima, notu Va gi Exelence jako prakticke te geni otazek a obtai Sivotniho vyznamu pro aeskoslovensko. Tyto otazky se vynotily mezi oberna na gimi zememi jako clug ledek mnichovska dohody. aeskoslovenska vlada zachovava, ov gem nezmenene paliticke a pravni stanovisko k mnichovska dohode a k uddlostem, jeS po ni nasledovaly, jak bylo vyjadteno notou deskoslovenskeho ministerstva zahraniei ze 16. prosince 1941. PovaSujeme Vagi daleSitou notu z 5. srpna 1942 za vysoce vYznamnY akt spravedlnosti vuci Ceskoslovensku a ujig t'ujeme Vas, ze jsme ji ptijali se skuteenYm dostiudinenim a hlubokou vdeenosti vtdi Vagi velke zemi a narodu. Mezi nagimi dvema zememi lze nyni povaSovat mnichovskou dohodu za mrtvou."

V dolni snemovne odpovedel britskY ministr

Ve sttedu, dne 12. srpna 1942. zahraniei Eden y e stiedu rano, dne 5. srpna 1942, na dotaz, jejt udinil major Sir Derrick Guston. UvedenY poslanec ptedlail dotaz, zda se britska vlacla dosud citi vazana mnichovskou dohodu, kdyS piece v eervenci 1941 uznala es, vladu a vzhledern k tomti, ze deSICOS1Overl sky narod se pOstavil ri g odpOr. prOti henieckhi utiskoViateltin jig dloilho pied tirrito Se strany Ahglie. Eden odpovedel takto: "Pontivam rad tato ptileSitosti, abych informoval snernovnu, Se jsem dnes provedl vYmenu not s es. ministrem zahraniei. Prohlasil jsem ye sve note, le stanovisko vlady Jeho Vandenstva k aeskoslovensku je ureeno formalnim aktem uznani es. vlady vladou Jeho Velieenstva v eervenci 1941 a prohla genim ministerskeho ptedsedy v zati 1941 a prohla genim ministerskeho ptedsedy v zati 1940, Se mnichovska dohoda byla zrug ena Nemci samYmi. nodal jsem, ze viada Jeho Velieenstva se citi prosta vgech zavazkt v teto veci, kdy'S piece Nemci zamerne porug ili dohody o Oeskoslovensku z roku 1938, a Se konedna, uprava Cs. hranic bude provedena po ukoneeni teto valky. Na vladu Jeho Veileenstva nebudou pak mit vliv Sadne zmeny, provedene v roce 1938 nebo od to doby.

Masaryk Mite infOrmoval ye sve odPovedi, Se C. vlada prijala mon notu jako prakticke tegeni otazek a obtiti Sivotniho yYznamu pro 6eskoslovensko, jet se vynotily mezi na gimi oberna zememi jako clusledek mnichovska dohody, a Se es. vlada trva, na svem politickern a pravnim stanovisku k teto dohode a k uddlostem, jeS natledovaly po ni. Text techto not bude uvetejnen v podobe Bile knihy. Nechtel bych tuto &lost nechat piejit, aniS bych vzdal jmenem vlady, Jeho Velieenstva Cest odvalnemu a neohroknemu postoji, jej2 es. narod zaujima. syYm surovYm nemeckYm utiskovateltm. NCmecke Ciny, zvlagte znideni Lidic, poboutily svedomi civilisovaneho sveta a nebudou zapome-, nuty, az ptijde chvile Uetovani s jejich pasha-' tell."

V Lidova manifestace za viterstvi.

New York. (aTK.) — V nedeli dne 2. srpna byla uspoiadana ve stadiu mesta Perth Amboy, N. J. za spoluprace War Departmentu s mestem Perth Amboy a hlavnimi organisacemi AFL a CIO ye state New Jersey velika lidova, manifestace "United We Stand — Victory Rally".

Manifestace byla zahajena v 6 hod. veeer velIcYm pravodem, kter' pro gel celYin mestern skoneil na stadiu, kde bylo ptitornno pies 15 ti= sic lidi. Manifestaci iidil starosta mesta Perth Amboy John Delaney. Hlavnimi teeniky byli zastupci armadyplk. Ginsburgh, poboenik statniho podtajemnika valky Pattersona a Com. Jacobs, poboenik statniho podtajemnika lod'stva Forrestala. Dale Mr. Olsen, president Industrial Association of Perth Amboy, Mr. Marcianti, president American Federation of Labor, NeW Jersey, Mr. Robinson, vicepresident CIO, /law Jersey, polskY generalni konsul Strakacz a eeskoslovenskY generalni konsul Hudec, kterY promluvil o nutnosti spoluprace v gech na vnittnich frontach. Manifestace byla skoneena v 11 hod. slavnostni iluminaci pismene V a americke vlajky.

—V Berreg vyznamenal Haakona.

Londyn. (OTK.) — President Bene g udelil noskemu krali Haakonovi CeskoslovenskY váleenY kti2 a zaslal mu telegraficke blahoptani k 70. narozeninam, v nemS pravil toto: "Va g hrdinnY a rozhodny postoj v nejosudovej g dobe Vagi slavne vlady napinil svet obdivem a zustavzorem skuteane statnickeho ne vedeni a nejbezpeenej gi zarukou budoucnosti Norska. Jsem ptesvedden, Se na ge dnegni zdarnd spoluprace upevni i v budoucnosti, az bude dosaieno vitastvi, vztahy obou na gich zemi.

V ,

Doglo i na psy.

LondYn. (aTK.) — Z Prahy se oznamuje, Se tamni nemeckY vojenskY povetenec natidil soupis vgech psu vyggich nad 40 cm. ProtoSe techto psii se pouSiva na nemecke fronte v Rusku, a to zy latte v zime, vysvita z toho, Se Nemci poeitaji s druhou zimni kampani v Rusku.

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942.

KatoAicka Jednota Zen, TexaskS-ch - K. J. Z. T. - odpovidi skutkem za Lidice.

XVI. Generalni Sjezd KJGT. odhlasoval velke dary pro osvobozovaci akci SA6T. a AmerickST eervenk Kra Dne 20. dervence sjadely se delegatky Katolicke Jednoty TexasskSrch Zen do Taylor, aby na sjezdu rokovaly o dalektYch otazkach tS7kajicich se jejich Jednoty, ktera vykonala mezi zdefkmi katolickSrmi tenami jiste velkSr kus zaslutne prace.

V dneka pohnute a kriticke dobe nezastaly kny z KJ2T. za ostatnimi bratrskYmi jednotami Texasu a vykonaly svou povinnost nejen vadi sve nove aremicke vlasti, ale i k stare vlasti deskoslovenske Na sjezdu odhlasovaly velke dary pro SdruZeni Americkrch eechoslovaka v Texasu - SACT. $4,000.-, pro Americ. 6ervenSr Kti2 $2,000.-, pro USO-americke vojiny $559.- a pro NS6K. $659.-.

Timto velkodu gnSrm darem jak pro asili Ameriky tak pro osvobozeni stare vlasti zapsaly se Z'eny K. J. 2. T. do veech srdcich nakch krajant nejen v Texasu, ale vklde tam, kde Ziji nak uvedomeli lido. Timto darem dostupuji celkove obnosy venovane na sjezdech na gich bratrsky. ch jednot texaskSrch vS7k $35,000. -. Jmenovana jednota KJ2T. a jeji osadni jednoty vkly pfispivaly na osvobozovaci akci jiZ po leta a velmi aktivne sadastnily se vkch nakch akci pro eervenST deskoslovenskY kti2, jako2 i akci -al pro uprchliky. 61enkyn6 KJ2T ye v§ech osadach podilely se na podnicich nakho SALT spoledne s druhYmi a tak dokazovaly, 2e jsou ochotny spolupracovati na to velke na,kho lidu v Texasu.

Jsme jim za to velkou praci neskonale vdedni a jsme jisti, 2e i ti, kteri dnes trpi ye stare vlasti, i ti kteri obdrk pomoc od americkeho 6erveneho krize i deskoslovengti vojini bojujici na vkch svetovYch bojikich radi by jim stiskli ruce, kdyby to bylo mono a tekli jim stare deska "Zaplat' Pan Bah." olenkyne KJ2T timto darem opetne demonstrovaly to, co jsme hlasali v Texasu od po-datku nak osvobozovaci akce t. j. JEDNOTU NASEHO LIDU, neb jen sjednoceni makme dociliti velk3"Tch aspecha, jen v spolupraci vkch a v bratrske harmonii jest na .g e viterstvi..

Pif teto prilentosti Zeny KJ2T viastile volaly ku vkm krajanum po cele Americe a Z'adaly je o rozumne a obetave sjednoceni na§ich sil v teto smutne a tragicke chvili, kde miliony lidi api v porobe neaprosneho tyrana. Dlukme to nak Americe i nak stare vlasti, dlu2ime to v§em narodam, kteti sefadili se v jeden spojeneckY sik kolem na' eho praporu pruha a hvezd. Na mallchernosti neni easu, doba nas vola k velkYm einam a k velkm obetem . . . . jednotlivec jest nepatrnou sloZlou toho velikeho asili a musi se co dobrovolne disciplinovanSr vojin podriditi celku, abychom tak zvitezill nad pohanskSan, barbarskim nacismem a zachranili svet

V2STN K pro leSi budoucnost a pro nati ktest'anskou civilisaci.

Sdru2eni AmerickSrch eechoslovan v Texasu, co slotka dsl. Narodni Rady v Americe, dekuje ienarn. KJ2T za jejich obetavost a lasku, za jejich spolupraci a pochopeni, ktere vIdy mely pro dnegni potteby v tomto obrovskem &vetovein zapasu.

Sdruieni AmerickSrch eeclioslevakti v Texasu.

V Seymour, Texas. aerie. redakce:Zde zasilam jmena darcti, SAOT. Odbodky Baylor a okoli, jak nasleduje: $5.00 Rudolf 8osolik 2.00 Pan a pi. Semmon Barta 2.00 Pan a pi. Jan Coufal 2.00 Pani Emilia Brom 2.00 Pan a pi. Ignac Hostos 2.00 Pan a pi. Joe Motel • 1.00 Pan a pi. Josef Simachl 1.00 Jan Josef Jilka 1.00 Pan a pi. August Ermis 1.00 Pan a pi. Frank Pettek 1.00 Pan a pi. Emil Hrnditik 1.00 an a pi. T. F. Mikeska 1.00 Pan a pi. Frank Storek 1.00 Pan a pi. Frank Krahula Pan a pi. Rudolf Hrneitik .... 1.00 1.00 Pan a pi. R. V. Marek 1.00 Pan a pi. Anton Mocek st.

1.00 Pan a pi. George Mocek 1.00 Pan a pi. Edd Brom 1.00 Pan a pi. Jan Fojtik 1.00 Pan a pi. Joe WaAek 1.00 Pan a pi. A. J. Fojtik 1.00 Pan a pi. Anton Fojtik .70 Pani Barbora Novak .50 Pani Frank Simachl .50 Pan a pi. Frank Kubala $34.70 Celkem Bylo vybrano $34.70 a odeslano.

Oleni, kteti jste nebyli ve Bude oznameno pozdeji v noSinach kdy se bude odiVvat pristi schrIze. S krajanslOm pozdravem, Anton Mocek, pfedseda, Joe WaSek, tajemnik.

V Dalgi popravy v Praze.

LondSrn. (OTK). - Zvlagtnim nemeckSrm soudem v Praze byli odsou zeni 24. dervence k trestu smrti tito deskoslovenai vlastenci: Jaroslav TichST, narozen 1907, bytern 'v okrese Kralupy nad Vltavou.

EfZen Ripp, narozen 1887, bytem v Praze.

Pavia Rippova, rozena Gruenwaldova, narozena 1888, bytem v Praze.

Karel Barta, narozen 1908, bytern v Praze. .Alois Kokinek, narozen 1893, bytern v okrese Kolin nad Labem.

Jaroslav Oecsy (?), narozen 1905, bytem v Praze.

Obialova.nSrm se kladlo za vinu nedovolene dfgeni zbrani a stteliva a obchod na &mem trhu (nakup a prodej potravin bez Jaroslav Decsy byl obvinen z vylupovani patovnich zasilek. Vaichni odsouzeni byli nekolik hodin po vyneseni rozsudku popraveni.

LidovY soud v Praze odsoudil k trestu smrti pro velezradu d ye osoby, jejich jmena nebyla udana. Bylo oznameno jen staff odsouzenSich: 27 a 38 let. Neni znamo zda i tito dva deskosloveneti vlastenci byli zavratdeni.

V elovek se ma naueit milovat jen sebe, to jest jedina celoiivotni romance. - D'Annunzio.

Strana 19

Daluege ma strach.

LondYn. (6TE). - PratskS7 kat Daluege, jen si rika "protektor" ceskeho naroda, vydal natizeni, podle nehoE je dovoleno fotografovat verejna shromaldeni jieh2 se Adastni "vedouci osobnosti ilk nebo Protektoratu', jen na zvlakni povoleni. Prestoupeni zakazu bude plt pfisne trestano a "provinilcum" budou zabaveny fotograficke pristroje. Spravedlivy trest, ktery stihl Heydricha, neda jeho nastupci spat.

Co kdyby deskSr fotograf, jen se mute k "vedoucim osobnostem ilk nebo Protektoratu ptiblait na nekolik krokfi, zaeal misto fotografovani stkilet?

/

o / r

Oznameni umrti a dikUvzdani.

HlubokSrm ialem skligeni oznamujeme girgi vegejnosti, ge se vgemohoucimu Bohu zalibilo povolati k Sobe. nageho dobreho otce, d'edeeka a bratra,

Jana Hegara.

Odegel od nas nahle, pkeinoten byv srdeenim zachvatem. Odebral se na veenost dne 10. eervence 1942 o 4:15 odpoledne a pochovin byl na hibitove C. M. B. pH West, Texas, dne 112. eervence v 4:30 odpoledne.

Chceme touto cestou vysloviti nage tipihnne podekovani a oceneni innohych laskavosti, ktere nam byly prokizany pH pohitu nageho mileho.

Zvlage dekujeme pp. farifilm Jos. Bartoriovi a Jos. Hegarovi za slova fitechy prone gena v dome smut'ku, v kostele i na hititove. Tei dekujeme darciim kvetin, zpivikum a vgem, kteii jakSmkoliv zpfisobem se snagili zmirniti nag gal. Vgem ze srdce volame: "Zaplat' Pin Bah!" Ty nakmilovank otee, bratie a dedeeku odpoeivej v pokoji. My Tebe velice postradame, 'Oak tegime se na shledini s Tebou tam u trimu Berankova.

John A., Joe B., Willie R., Emil R. a Edmund L., synove; Anna K., Lydia, Mary, Elsie a Wilhelmina, dcery; Frank Hegar, bratr; pi. Rosie Blaha a pi. Amalie Svagek, sestry; Ernest J. Junek a Henry F. Khan, zet'ove; Marie, Wilma a Emily, sna,chy a lest vnoueat. (c) f`::: ‘ • ' .- • I ':-;;';-:; •.A . "

0 VOlt 1CUM •

okresu Austin

Jsem velmi vdeden Vam za Vde hlas a podporu v moji kampani o znovuzvoleni do afadu eerifa tohoto okresu. Vam vkm, kteri jste mne tak loyalne podporovali, ja zde doznavam svaj skuteenY dik. S touto inspiraci ja vykonam, die syS7ch schopnosti, budu vesti a kiditi povinnosti spojene s timto aradem v nejlepsi prospech, respekt a daverou vkch lidi celeho okresu a slibuji dati yam administraci nejlepk vS7konnosti a opine nestrannosti. Maje toto na mysli, 'Zadam jednoho ka Z. deho z vas o vak spolupraci. yam vdedn$7, •

E. E. Reinecker • (Pol. Adv. pd.)

-

Strana 20

Slovanskir Vzijem ne Po ist'u^aca Spolek.

Ze schfize konane dne 19. eervence 1942 v East Bernard, Texas.

Bratriim fifednikum a 'denim ve vgech odboekich k povgimnuti!

Navraeno, podporovano a pfijato: aidosti o poji:s"teni proti bouti, tornadu a krupobiti na budovy nebo zafizeni musi nest pojigteni ne mane nea polovic (50%) valuty odhadnuceny majetku, anebo al do tri dtvrti (75%) hodnoty majetku. dost na niagi sumu pojigteni se nepfijme. A dlenove, co maji ua pojigteni proti bouti, tornadu a krupobiti a neni-li (50%) pojigteno, co maji pojistku proti ohni, pfi obnovovani jejich pojistek musi zvfAit do teto sumy, aneb as do (75%) tak jak maji proti ohni sumu,, na budovy a zafizeni. Tohle vchazi v platnost v den one schaze.

Navraeno, podporovano a pfijato, ae nag SlovanskY Vzajemne Poji gt'ujici Spolek, bude co jednatel k dostani pojigteni na War Damage Insurance pro sve eleny, ktefi si toho budou pfat, po eas valky, a se odevzda do Service Mutual Insurance Co. of Texas, ve Waco, Texas. 0 aplikace a pojistky se hlaste u nageho spolky.

Navrieno, podporovano a ptijato. ae ktere odboeky nebudou miti sve dale certifikaty, na ktere byly uvedomeni taj. Hl. U., znovu odhadnute do 1. listopadu 1942, se jim zadill 2 1/2 c z kaadeho 5ti centa, ktere Hl. 1.3*. vyplaci odboekam dle elanku G. a Hlava VI. Po ueinenem znovu odhadu obdrai tech druhYch 21/2c, celkem 5c z kaadeho $100.00 poji gteneho majetku.

Bylo ozno.meno, jak mnoho Vag.jernne spolky a jejich fifednici koupill do 30. eervna t. r. U. S. bond& coa einila za $9,680,132.00. Dale se klade na srdce vgech nagich Merit. aby kupovali U. S. bondy a znamky co nejvic jim mono v jejich pornerech, neb musime onu valku vyhrati, a kdya by jsme ji nevyhrali, nage vzajemne spolky se nam ztrati jako vge Rile se ztratilo u toho, ktery tuto valku zadal.

V bratrskem pozdravu yam vgem.

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942.

VESTNtK Caldwell, Texas.

Ctend redakce:— Tak ptedvolby mame za sebou a debaty o rozlidnYch kandidatech jsou u konce. Ted' jen zalek na torn, aby pti utkch volb'ach flask ptatele byli zvoleni. Musime se tedy ptieiniti a katclY jiti k volbe a hlecleti, aby James V. Allred, byl zvolen za senatora, a nag stars' pMtel T. H. Skrabanek byl zvolen v utk volbe za smiraiho soudce v Ennis. Zname pana Skrabanka po mnoho let a vime, ae kattlemu pomohl jak mu sily jeho stadily. Jsme ptesvedeeni, ae lepAiho soudce mesto Ennis nikdy nemelo. Zalezi na torn aby vsichni nak Tide gli k volbe. U nas John J Toupal, Raymond R. Novosad a Louis Blatek jsou nominovani a jako zvoleni, neb nemaji tadne utS'i volby. Pfeji jim, aby se jim v budoucnosti dobte datilo.

Mali jsme v Caldwell 28. eervence sjezd Ktest'anskYch sester. Sjezd se vydatil, sestry mely v'Se pekne upravene, naskeva byla velka, abed vYteenY a at moc lacing. Vkchni ptitomni byli dobte obslouteni. VSe slo jak se pravi, jako na dratkach a katclY spokojene odchazel.

Skolektovali jsme nasledujici eastky: Vine Urban a manaelka $1.00, J. R. 8 efeik $1.00, F. Beseda $1.00, Rosie Siptak $1.00. Nak statenka, ktera. jest 78 rokil stard, prodala mak a darovala 50e a pani Louise MuanY $1.00. Na sjezdu Kfest'anskYch sester mne dal jeden pan 50e, ale zapomnela jsem jeho jmeno si zapsati, necht' se tedy ptihlasi u meho mantela.

Zvoneeky Svobody jsem prodala nasledujicim: Gloria Mosner, New York $1.00. Pani Karla Havlik, Tulsa ,Oklahoma $1.25; Gardina Wondrash, Belville $1.25, Andrew Kaufman, New York 50c; po jednom pani Karel Janeik, Blaha, Sebesta, P. P. Mikeska Volaik, Flatonia. efeik, J. F. efeik, Trealek, Sulak, Orsak, Dukk, Vitek, Sefeik, VYchoperi, Schiller, Skrabanek, efeik a VYchoperi. Dosud jsem jich prodala za $10.75. Hedvabi, pentle a praci davam zdarma, neni to mnoho, ale katda kapka pomute. eetla jsem v novinach "Svobodne echoslovensko", ktere vychazi v Chicagu, ze bylo prodano v Buf-

falo, Michigan, za $1100.00 zyonkil viterstvi. Pracuje tarn spolet Veelek dohromady a v poslednim Svobodne eechoslovensko pik pani Vojtova z Milwaukee (Wisconsin), ae prodaly panenek (selaieky) za $1574.00. Pracuje tam 35 neb 40 Veelek. Ze se Mule za takove maliekosti tak mnoho dostat a ae to tak hodne vynese, pomute to Teelu, p o kterY jest to potadano. Kupuji pry tam Zvonky Viterstvi a jine drobnosti Ameridane.

Pani S ' tefkova, stark odjela se sy nem na nav§tevu do C'hicaga.

Mali jsme navkevu nakho synovce s rodinou A. Kaufmana z New Yorku, kterY jest kreslieem u Edisonovy firmy jit 16 mkt. Ona firma dodava elektrickY pohon do vetk. east mesta New Yorku. jell po kate; udelali cestu za 31/2 dne, prave tak jak minuleho roku,

Oznarneni umrti a dike wzdin Hlubokym ialem sklieeni, oznamujeme v gem piateliim a znarnym, ie se Panu Rolm zalibilo povolati k sobs na gi milovanou matieku a stafenku,

Rozalii Laitovicovou, ktera zemiela po delgi namoei dne 26. eervence 1942 ye film 75 let, a dne 28. dervence po pohiebnich obiadech v katolickem kostele v Plum, Texas, byla uloiena k veenemu odpoeinku na mestskem hibitove v La Grange, Texas, za hojne sti pfatel a znamYch. Srdeene dekujeme vdp. Ka gparovi za slova alichy v dome smutku, v kostele a na hibitove. Diky hostynskYm zpevaza krasnY zpev, nosiam rakve, darcilm kra,snYch kvetin, vgem jinym, kteki zesnulou v dobe nemoci nav gtevovali a jakYrrikoliv zpisobem se sna.iili nagi bolest zmirniti. Volame vgem za vgechno, co jste pro nas v nagem zarmutku ueinili: "Zaplat' Vim to Biih"!

Ty, nage milovana matieko a stafenko, odpoeivej v pokoji.

Franti'gka BordovskY, Aloisia BordovskY, Mary Spalek, Sophie Bednif, dcery; Eddie La gtoviCa, syn; 4 zet'ove, 1 snacha, 17 vnaueat.

ZABAVY

otrava krve od zraneni se nevyvine!

Da-li se na bolest Nonat, puchyZa SlovanskY Vzajemne Poji gt'ubez obavy motno propichnout, jici Spolek, nechat vodu vyteci, pfiloai-li se tato vYborna mast na postitene miFrank J. Andinec, pied. sto. 1Thude v kakle domacriosti, katde dilne by mela bYti tato neobyE. V. Urbish, taj. oejne leeiva mast, by v eas potteby V fined po ruce byla. Ona ale tea vyeisti povstalou otravu krve, at' od Milionove pokuty eeskYm rolnikiim. htebiku, rezateho dratu, skla, gtipnuti jedovatYrn hmyzem, neb od jeMadrid. (eTK). — Nemeeti land- dovatYch bylin neb jinak povstalou. rati v echach a na Morava uklaJe proto podivuhodna, jeato katdaji eeskYm rolniktm denne milionove pokuty za zatajeni obili nebo dou neeistotu z Vela ven odvede, ale masa. V jednom aisle nemeckeho pri zraneni eistou krev zastavi. Vy listu Der Neue Tag bylo takovych tea budete spokojeni, kdyt uporozsudkii na d ye strany nejmen gi- ttebite ho tisku. Bylo odsouzeno — jen dle tohoto jednoho eisla — 159 deskYch rolniku k trestum vezeni v trvani 13 let a etyk mesicii a k pokutam za 2,142.000 korun. V dalgim aisle tehot listu byly oznameny poCena Nonat je patou 55c a $1.05. kuty ye vYgi 1,075,000 korun a tre- Ptejte se va geho lekarnika neb jedsty vezeni v trvani 28 mesicil. Der natele, ale nic jineho neberte, radeNeue Tag pfinagi takova oznameni ji pike pfimo na nagi adresu: denne a odsouzeni musi je zaplatiti .. R. C. MILLER & CO. jako inseraty. Pokuty jdou do pok/adny nernecke zirrinf pontoci, P. 0. Box 285.

Altadena, Calif.

kdy tea pfijeli karou.

DruhY synovec je ye Stfedni Americe, co elektickY inienYr, kterY pik, ze se mu tam libi, jen le je tam vice teplo net na Florida kde je jeho domov. Psani na neho posilame na hlavniho patmistra,v New Yorku, jeho blitk adresa je neznama.

Pani Marie 8. . ebestova ze Snook mela peknY dopis ve Vestniku. Srdeene jsem se zasinala pnhode jejiho bratra pana Pavla Skrabanka. to to tak dobte dopadlo.

S pozdravem na etenate tohoto liMarie Wondratova. stu, 11 Konsul Josef Hane o druhe front& New York. (eTK.) — Posledni eislo newylorskeho 11ydeniku New Masses uvetejnilo elanek eeskoslovenskeho konsula Josefa Hance pod nazvem "Mt jnarod 'deka". Auto v elanku tada., aby druha fronta v Evrope byla ztizena co nejdtive.

Pokrok wassawar 16. srpna 23. srpna

'Amnion Syncopators Musical Six

DAMY 40c — MU2I 40e (Tax included)` O zakusky a obeerstveni ntivgtevnikt jest VYborem naletite postarano.

Zabavni Vtbor.

1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

T. 045$

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942.

Dle usneseni VYkonneho VS7boru SAOT., budeme darovati 2. pegimu pluku spojenecke eeskoslovenske armady v Anglii prapor se symboly tisicilete svatovacla yske tradice. Abychom znov uskutky dokazali nagi jednotu a nage pevne ptesvedeeni, Ze jen sjednocene na,rody mohou zviteziti a tak s1i pfikladem druhYm, dohodli jsme se s Narodnim Svazem CeskS7ch Katoliku v Chicagu, takteZ sloZky 6s1. Narodni Rady, k odevzdame tento prapor spoleene.

VASTN1K

Prapor 2. eeskoslov. pluku bude darovin spole6ne S. A. C. T. a S. C. K.

Pfi teto pfilditosti chteli bychom struene objasniti nazory na tisiciletou tradici svatovacla yskou a proto budeme citovati vyriatky z New YorskYch Listt z elanku Vlastimila Kybala, kteryi v delgi studii pojednal o Sv. Vaclavu a dne gni osvobozovaci akci.

rozhodnosti nakho ducha i proziravosti na gich Mimo to svatovaclayska idea, stavSi se postupem doby symbolem svobody a kulturni svebytnosti naroda, byla a jest stale jednoticim poutem nakho lidu a vzpruhou naroda v jeho nejsmutnejSich chvilich. V dneSnim zapase jde take o zachova,ni jednotneho Siku proti barbarskemu neptiteli, ponevad2 jde nam dnes o tote2, oC slo za doby kni2ete Vaclava, toti2 o zachraneni nakho narcdniho ideadu ve sra,2ce s nejkrutejSi skuteenosti, kteraZ — nesmime zapominat — jest zaroveri Upoinym bojern o duSi naroda.

Dr. BeneS pripomenul take celostatni vYznam svatovacla yskYch oslay r. 1929, ktere2 dokazaly celemu svetu, Ze Oeskoslovensko je statem kulturne a naboiensky svobodny,m, toleraritnim a tim sjednocenym s tisiciletou tradici naboienskou I statni.

" . . . Jako dedic zeme 'Ceske" svatY Vaclav stal duchovne pti aeskern lidu od staleti ye vgech doba.ch dobrYch i zlYch. Proto nebylo nic divneho, kdyZ i ye velke tragedii narodni r. 1938 a 1939 obracel se k nernu nag lid s upenlivYlmi prosbami o pomoc a za gtitu proti odvekemu neptiteli. 0 tom neni tfeba sna geti doponevadZ kaZdY tech jest osobnim dokladem a svedectvim duchovniho patrnatu Vaclavova nad eeskYm narodem. Delali tak nag' ptedkove po tisic let ye vgech historickYch dobach, lido prosti i vzdelani, povaZujice to za nee° co souvisi se samou podstatou na geho eegstvi, i jsouce na to hrdi jako na stare a drahe dedictvi po ptedcich nam ponechane . . .

Narod eesky v6,211 si tradice Sv. Vaclava tak jako tradice v gech naBich velkYch muZt. Zi2ka jest ovgem velkYm pfikladem nagemu narodu pti jeho brannem a mravne ocluvodnenem odporu proti nepriteli, avgak nemene velkYm pfikladem ziistava sv. Vaclav tim, Ze vitezne odrazil nemeckou agresi a tak v kritickem okamZiku zachranil narod pied znidenim svou superiorni pevnosti mravni i rozmyslnosti politickou, dosahnuv eestneho narovnani s nemeckYrm panovnikem pri zachovani, ba zajigteni statni svrchovanosti Ceske. Doba byla ruzna, a rovn g rtzne byly fikoly obou narodnich hrdin, a proto neni dobte staveti jednoho proti druhemu. Pri nakm dnegnim zapase start narodu jasne vedomi, Ze jak V6,clav tak i 2ilka zachranili v historickem okamZiku narod od nemecke poroby a Ze tak ueinili piesilou mravni, vyzbrojiv ge narod vy g gi kulturou ktest'anskou a-Hanovej tim zachranili jej pied nebezpeeenstvim absorpce narodni a politicks.

0 Masarykovi jest obecne znamo, Ze si hluboce van sv. Vaclava, cos dal na jevo nejen tim, Ze si dal nad svou rakvi zapet svatovacla yskY7 choral, nYbrZ i k ocenil jeho dilo tak jasnYrm a spravnYm zpilsobem, to i historik se musi nad tim s Actou pozastavit. Pri odevzdavani standarty jizdeckernu pluku sv. Vaclava u jeho pomniku v Praze r. 1929 pravil president T. G. Masaryk mezi jinY7m toto: " . . Sv. Vaclav byl kniZetem miru, ale stateene hajil pfemyslovskeho statu a uhajil. Jeho politioti odpurcove musili pokraeovat v jeho politice; tradice politiky ptemyslovske byla jis tehdy tak silna a je nam i budoucim poueenim a voditkem.

Vim, Ze historikove ukazuji na to, k bratrovrah Boleslav byl vladcem zdatnYm; tfeba, ale dopustil se nasill a proto nenulte bkti staven na

Strana 21

Jednim zaverem je naproste odmitnuti jakehokoliv pokusu, at" pochazi z nemecke el take Ceske strany, stotogiovat nebo spojovat tradici svatovaclayskou s politickou, hospodatskou nebo kulturni sluZebnosti eeskeho naroda vuCi nemecke tisi a nemeckemu narodu.

DruhYm zaverem jest povinnost vgech nas, doma i v cizine bez ohledu na politicks nebo nabolenske pfesvedeeni. drZet se svetle pamatky sv. Vaclava jako stateeneho vojina Kristova a nemene: stateeneho obhajce eeskeho naroda proti nemeckemu zhoubci.

rover. sv . Vaclavovi. V tom byl celY narod za jedno: ctil a miloval v mueednikovi pfedevSim lidskost. Byla te2 pravem vyzdvikna pokrokovost sv. Vaclava. I my musime pokraeovat v duchu doby spravnYm smerem. 2ivot a smrt sv. Vaclava nas di, k zdravY narod spoeiva na vzdelanosti a mravnosti, na mravnosti posvecene pravou zboZnosti . . . Koneene jme'no naseho knizete proniklo i za hranice; deti anglicke jak nag e koleduji o dobrotivem sv. Vaclavu. Navgteva eetnYch hosti z ciziny (pH svatovacla yskYch slavnostech v roce 1929) je nam dukazem svetoveho vYznamu oslavencova.

DruhY president Republiky Oeskoslovenske a nynej gi vildce druheho odboje Dr. E. Bene g ve svena poselstvi 1941 pravil: " . . . Sv. Vaclav ma vY7znam jak pro Ceske katoliky, tak pro vgechny obeany eeskoslovenske a to tim,' Ze byl to netoliko pravY kvet sttedoveke mystiky naboknske, nYlort take symbol vyspeleho politickeho mygleni a statnictvi.

Mluve ryze politicky" — di dr. Beneg "knik Vaclav polozil zaklady k na,rodnimu statu eeskemu v dobe velikeho kolotani a temna. Za jeho vlady a vedeni uhajil se na g lid pies vgechny pfekalky z nemeckeho sousedstvi, jet si tehdy stejne jako dnes

Tfetim zaverem jest utvrzeni nas vgech ye vite, Ze v TISICILETEM pornem a nerovnem zapasu s nemectvim, narod na g nepodlehl na trvalo, nybr2 naopak vitezne obstal na konec tim, Ze zustal veren sobs samemu i svYm narodnim a duchovnim idealism a Ze zaroveri prevy§oval sve neptatele silou myglenky, rozhodnosti ducha a proziravosti Cinu, zkratka eeskYm "pfemyslovstvim", jeho sv. Vaclav byl, jest a vzalo za zaminku sve dobyvaenosti bude vzacnYm vzorem a ptikladem zvlagtni sveraz nagi zeme. Moudro- nam vgem. sti sveho knikte udrZela se eeska zezahranKne i vnitropome Prapor, kterY nese takte2 statni liticky .. znak Republiky Oeskoslovenske, kteSv. Vaclav dal pfednost vyjednara dnes stoji v boji proti nacistickevani s nemeckYm kralem, ktere mu mu Nemecku po boku nagi nave vlavnucoval veenY problem nerovnosti sti SpojenYch Statii Severoameria geografickeho postaveni tech ckYch, byl vypracovan eeskym umelvzhledem k ti gi nemecke. UZil spray cem malitem, kterY dobrovolne giho soupe--netakiymocensklab vstoupil do eeskoslovenske armady, te. Diky obratnosti kniZete, kterYr si aby tak jako my v Americe bojovall pH torn nezadal, Cechy za nejvetgi idealy lidstva, ktere jsou, „y dnes ohroleny. Prapor se vy giva, a, podrZely atributy sve statni samo- bude v nejbliZg i dobe ptedan male,, statnosti. Za cenu koncesi docilil to- ale slavne deskoslovenske spojeneckeho, co se tehdy dociliti dalo, zacho- armade. Jsem ptesvedeeni, Ze s timval stat, zachoval narod a peeve_dl 'o symbolem tisicilete tradice Ceske-jej do ramce nove vy ggi kultury, ne ho naroda, vojini esl. vitezne vstounemecke, nybrZ ktest'anske. Byl to pi na pildu stare na gi vlasti po boku spojeneckYrch vojsk a pozdravi za, politicky a historicky pro na gi bu- nas dlouho trpici narod, kterY doucnost din veliky." stal s pevnYm zrakem a vzptimen ye chvilich toho neivetg iho fttisku a Vzhledem k pfitomnosti dr. Beneg nemene spravne prohlasil, Ze idea vraZdeni nevinnyich Zen, dal a mu211. Ke2 prapor tento volne vlaje Po svatovacla yska, ma, nadeasovou funkci ptedne pro jednotu statu, za mnoho stoleti nad osvobozenYmi druhe pro silu duclia a myglenky kraji stare eeskoslovenske domovinad dneg nim tyranstvim. "Jako kni- ny a hlasa, tak lasku nas Amerieanil Ze Vaclav" pravi dr. Bene g — k malernu, ale zdatnemu a dugevne "zvitezil nad surovYm barbarstvim vyspelemu narodu eeskoslovenskesve doby, kterou ptedstihl silou svemu. ho ducha a svou proziravosti politickou, tak dne gni novodobe tyranstvi Sdruteni AmerickYch Cechoslovav Texasu, bude pfekon'ano silou myglenky a

Strana 22

VtSTNIK Otakar

VICTORY BUY UNITED STATES

WAR )(BONDS JJ AND STAMPS

Henry gebesta PRAVNIK ttadovna nad MIZE DRUG STORE

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni nalezuou Edward Pace pohtebni dstav )ohotovy k sympatickemu vytizeai nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Hditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

Charlie's Food Market Chas. Hrugka, maj. eerstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. Nejlep§i maso ye Trieste'.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 TEXAS HOUSTON, —

Dr, Chas. J. Hollub Oesir$ Lek** a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence' Lehi gh 9745 rel pfnn iii arlovnv • Prostnn 2NAZ

C. H. CHERNOSIii I,RAVNiK Vytizuje veikere soudni zaletitosti.

(Ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONi LEKAR, BrYle spravne ptipravene. tas die fnluvy. tkadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Na rozlouCenou.

je'Ste podporou snah po obnove a vYstavbe Oeskoslovenska. nekdo do semknutYch '8ikt neklid a zmatek, chce-li nekdo vraceti veci tam, kde byly pied ain't stoletim, proviriuje se nejenom proti smirnemu duchu, ktery se yznaiSi nad texaskYm krajem, nYbri i proti zdjmum zotrodeneho naroda, kteremu mohou pomoci jenom ka'lene tady Kdybych mel jiti dale, postavil bych na druhe misto ptirozenY soulad mezi povinnostmi vuci vlastnimu statu a praci, k nil vede hlas srdce a vzpominky na starou vlast.

Neni tu rozporu, kterY by lidi dobre yule — a ty jsem na s yYch cestach predev gm hledal — nejak uvadel v poehybnosti o tom, co se ma a smi. Nemyslim, by nekdo zkracoval slulbu SpojenYm Statilm, protoie ma denne uptene °di pies mote do Oeskoslovenska. V srdci dobreho americkeho vlastence jeae kus mista pro eeskoslovenskY lid, hozenY kratkozrakYmi politiky piimo do tiamy lraveho netvora. ProstYmi slovy feeeno: texasSti obaane eeskoslovenskeho piivodu jsou ryzimi americkymi viastenci a na jejich .0.6ast v ohromnem valeenem usili mute vlada SpojenYch Stat.). spolehati pine a v kaldou chvili. Oim ptispivaji na boj vymaneni 'stare vlasti z nemecIfeho podrudi, jde nad belnou obdanskou povinnost. Potad je'Ste plati Bismarcktv vYrok, ze kdo je nem Prahy, je panem Evropy. Neni dobreho Ameridana, kterY by si mohl, a v zajmu sve vlasti smel, ptati, aby se panem Evropy stab Nemecko, at' ul by to Nemecko melo sebe svobodnejS1 nater. Panem Evropy pak by Nemecko bylo, kdyby zUstala v jeho sparech Praha a -eeskoslovenskY lid.

V nedeli dne 7. tervna jsem mluvil v Ennis, poprve na pude bohatell° Texasu. V techto dnech konei muj zajezd po odbodkach SAOT v Corpus biehu mexickeho zalivu Nespoeital jsem je S • te, kolik mil jsem v Texasu urazil. Nemohu take jefte popsati, co vkchno jsem tu zakusil a poznal.

V tu prvni nedeli nas vitalo do Texasu horke slunce. Kdyl jsem ptiji2del do Corpus Christi, lily se na ptimoiskY kraj z tmavYch mraden proudy vody. Okusil jsem na syYch cestach Texasem v geho molneho, dobre pohody i dusnYch dni, vedra i deAt'O. Projel jsem itrodnYmi dernicemi v srdci statu, lesnatou krajinou na sever od Houstonu, • rovinou pobliz pobt&i. a na vyjild'ce z Austinu jsem videl i prvni kopcu, porostlYch cedry, ktere se odtamtud tahnou v ne;tetrlene 'fade na zapad jakolto prvni ptedvoj SkalistYch hor. Kdyl jsem pteji2del 6ervenou teku, mel jsem o Texasu matnou ptedstavu. Budu se vraceti s dobrou a dosti jasnou piedstavou o texaskem kraji a lidu.

Kdy2 si dnes rovnam vS'echny dojmy,' znovu vidifn pied odima mista, ktera jsem na yStivil a kde jsem mluvil. Oist'oudke sokolovny v Ennis a v Dallas, sin na okraji Fort Worth s peknou vyhlidkou do kraje, prostrannou mistnost tadu Pokrok v Houston, sine v NeedvilleGuy, v Blessing-Elmaton, v Halletsville, ye Wallis, v East Bernard, v Seaton i v Taylor, zahradu v San Antonio s banany pti zdenem plote, kaktusy i rozkvetlymi oleandry, • koneene Morayskou sin v Corpus Christi, ktera by se byla jiste napinila, kdyby lijaky nebyly promeCo v Texasu jiste kaRleho ptinily testy z farem v pruhy tidkeho choziho ze severu piekvapi, je doblata. Vidim iftedniky mistnich od- jemna oddanost mateiskernu jazybodek, kteti schuze organisovali. ku, kterou vidiS mezi starYmi i mladuchovni, kteti usedli vedle mne na dYmi. Kdo se vubec neuei anglicky, covYS'enYch mistech, novinate, kte- nepoeina si moudie. Kdo si zase ti poskytli velikou podporu ye mysli, le si polep gi, kdvl zapomene, svYch listech, a posluchate, kteti nebo se nenaudi tee' otcu a matek, piisli z blizka i z okoli, aby pozorne odtrhava se od kotent, z kterYch vyslechli, co jsem chtel piednesti vyrostl. Bylo by na povalenou, kdya tici. Jim a v§em lidem dobre Yu- by nekdo chtel lidi zrazovati ze stule, s nimiz jsem se na cestach Te- dia jazyka, kterk je prvnim na cexasem setkal, pi§i tato slova na lem ifzemi SpojenYch Statfi a kterY rozloueenou. je svetovou keel. Nerozurnel by Vgak Nic neni tak tell* jako kdyl se podstate americkeho patriotismu, ma mnoho dojrnii vyjadtiti neko- kdo by si myslil, 'le se v nem utvrdi, lika vetami. Co asi teknu, lidem, odhodi-li nadobro jazyk lidu, z ktese mne budou ptati, co jsem v Te- reho vykl. Oboji lze spojiti Znaxasu vide a co se mi nejvice libilo? lost dvou jazykt je piednosti, neCo mam napsati na rozloueenou? plyne-li z ni nejaka zpronevera ideZaenu tim hlavnim: v Texase me- alum svobody, na kterYch je Amezi lidem eeskoslovenskeho pilvodu rika vybudovana. V Texase to poje mnohem vice jednoty, neili kde chopili a proto se tu i v druhe, ba jinde. Sdrudeni AmerickYch eecho- i tteti a nekdy i dtvrte generaci slovakt v Texasu sjednotilo texaske miuvi krome anglietiny i eesky. obeany eeskoslovenskeho pfivodu k Kdy2 jsem poslouchal tu tea a odpraci, ktera ma bYti ku prospechu hadoval podle piizvuku a vYslovnocele stare vlasti, jak existovala pied sti, z ktereho kouta Moravy pfgel nasilnYmi zakroky Nemecka a jak ten ei onen °bean, di jeho ptedkozije v naach srdcich. Pfeklenulo ye, kdy jsem slysel jadrne obraty rozdily pilvodu, spoleeenskeho po- a vety, bylo mi jako bych nejezdil staveni, nabolenskeho vyznani, Po- Texasem, nYbrl' eeskoslovenskou zelitickeho ptesvedeeni a postavilo si mi a zejmena Moravou, krajem na ✓ eel() sveho programu zasadu, vYchod od Heavy a Moravy, Vizovve vgech akcich bude postupovati skem, Vsackem, FrenStatskem a ptijednotne. Oim vice o torn ptemY- lehlYmi koneinami. Bylo mi, jako tim horliveji davam za pra y- bych byl doma v tech pahorkatidu zakladatelilm Sdruleni i vedou- nach- a kopcich, odkud nedostatek cim osobnosteth. Vybudovali sit' od, pildy a vYdelku tladil do dalekYch boeek, do kterYch mule vstoupiti krajii za molem jednotlivce i cele kaldY, kdo po povinnostech vfldi rodiny. Je spravne, ze se & gine yySpojenm Statilm choe ptispivati ueuje na statni universite v Texana boj proti nasilnickYm reiimtm‘su, ze se udriuje v kostelich, v nit-

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942. rich gkolach, v novinach, na schfizich a ve shromaIdenich. A pt zmizi ptirozenYm tlakem, ztrati Texas trochu ze sve barvy a ze sve pestrosti, ani by co ziskal na vnitini hodnote.

Na farmach i v mestskYch domcich, z nichl pti gli posluchadi na nak schfize, zije kus stareho ducha. Neni Cello oziviti vzpominky na eeskou minulost, slavu i pokoreni. Neni te'±ko roznititi zajem o zemi, ktera se v dejinach tolikrat dostala se pod cizi moe. S kaklYm novYm osadnikem pti glo do Texasu neco z domova. Kolikrat jsem si jenom s potizi uvedomoval, le nemluvim doma, nYbrl daleko a daleko za motem, a le na polich kolem tech sini nerostou ovsy a brambory, nYbr'l kukutice a bavina, ze nejsem na Provodove, nebo v Zadvericich, v Hodslavicich nebo ye Frenftate, nYbr'l v Ennis, ye West a kdo vi, kde jinde — tak se uchovaly na texaske pude domaci zvyky, zvli gtnosti v Ustroji, chovani a mluve. A na druhe strane vidig vAude pokrok ve zpilsobu prate, &Ivan' vAech molnYch vYhod a vynalezu. Texa§ti obeane eeskoslovenskeho plIvodu nezaviraji dvete pied novou mySlenkou, pied pievraty ye vStrobe a jezdi v automobilech, ne v lebtiriacich. AvSak ze vkho toho, co v Americe uvideli, se jim nezatoeila hlava a nemysli, ze museji odhoditi vkchno, s eim piisli z domovt, aby si vydobili prava na novou vlast.

To bych asi povedel kaklemu, kdo by se mne na Texas ptal. To piti take svYm posluchadum a ptatelum na rozloudenou, jako prvni souhrn dojmu.

Otyti, pet tYdnA pod osamelou hvezdou texaskou nestadi na v§echno. Program zajezdu byl tak p1nV, ze nebylo skoro nikde easu na delS1 zastavku a pobesedovani Bylo co Mat v dobe, kdy se nad starou vlasti rozpoutala vichtice nemeckeho hnevu a kdy nas s mnoha stran volali do americkYch schuzi.

Co se nestalo toto leto, mule se stati jindy. Je jefte mnoho mist, na ktera jsme nemohli zajeti, mnoho lidi, kterYm jsme nemohli ani stisknout ruku.

Proto techto nekolik slov na rozloudenou, kondim nejenom diky vSem kdo zajezd pfipravili a pomohli uskuteeniti, nYbrl i slovy: Na shledanou!

PRO MENgi 2ALUDECNi POTIZE NIC LEPSIHO NEB Severity

2ADEJTE V LEKARNE:

50c A 85c Kdyby lekarnik nemel, objednjte KDO JEDNOU SEVERtV BALZOL ZKUSIL, NECHCE BEZ NEHO

Finadeni zpriva ucetnika Hi. kadu.

• PRIJEM OD it AD1r.J ZA MESIC CERVENEC 1942. ftdd Datum Za Obdri,eno 1 15 dervence $ 332.12 2 24 dervence 30.81 3 20 eerven 39.14 5 17 eervenec 35.64 7 18 dervenec 199.10 92.41 8 25 derven 9 28 eervenec 216.86 10 22 derven 76.30 11 16 eervenec 37.67 22.35 12 14 eerven 210.08 15 9 eerven 72.10 16 21 dervenec 617.01 17 14 eervenec 44.68 18 29 dervenec 84.52 19 22 eervenec 481.30 20 29 derven 41.53 21 24 dervenec 22 8 dervenec 39.35 192.38 23 15 eerven .25 24 17 eerven 846.53.

24 25 eerven 447.48 25 18 derven 46.16 26 2 kveten 55.91 26 23 eerven 148.88 27 22 eerven 546.33 28 11 kveten

CESKt FILM

"Klabzubova jedenactka" vp ne .

TY

;.•'

•

V hlavni illoze, A. Nedoknska, T. Piftek a jejich footballova, eeta. Predehra, "Moderni eeskoslovensko. .

EL CAMPO, ve etvrtek 13. srpna, ad 2 do 11 hodin veeer.

FAYETTEVILLE, v patek 14. srpna, o 9 hodinfich weer.

EAST BERNARD, v pandeli. 17. srpna, o 9 hodinich weer.

PLEASANTON, v nedeli 16. srpna, o 1 hodine odpoledne.

FLORESVILLE, v nedeli 16. srpna, o 4:30 hod. odpoledne.

I'VEIMAR, v fiterk 18. srpna, o 8:30 hod. veeer.

GRANGER, ve etvrtek 20. srpna o 7:30 a 9:30 hod. weer.

CALDWELL, v patek 21. srpna, o 8 a 9:30 hod. veeer.

SEYMOUR, v nedeli 23. srpna, o 5:30 hod. odpoledne.

"Zabcur eeskoslovenska" tento mesic ukazovan nebude, jak bylo minule oznameno, patrne at v zati.

Stxana.

Nr28TNIK

Ve stfedu, dne 12. srpna 1942.

28 28 oerven 29 4 kveten 30 23 eerven 31 21 '6erven 32 3 eerven 32 17 e'erven 33 20 eerven 34 20 6ervenee 35 14 eerven 37 21 eervenec 38 3 'derven 39 1 kveten 39 21 6erven 40 20 eervenec 41 15 eervenec 42 21 Zervenec 44 20 derven 47 22 derven 48 17 derven 49 22 derven 50 22 eervenee 51 15 kveten 54 14 kveten 55 20 eervenec 56 3 eerven 57 14 eerven 58 18 eervenec 60 20 eervenec 61 2 eerven 61 29 dervenec 62 24 eerven 63 20 eervenec 64 20 eerven 65 1 kveten, 65 1 eerven 65 27 eervenec 68 22 eerven 70 15 eervenec 71 18 derven 72 21 dervenec 73 22 eervenec 76 22 eerven 77 7 duben 78 16 eervenec 79 22 kveten' 80 11 eervenec 81 21 eerven 82 8 bery en 83 6 kveten 84 1 eerven 85 24 eervenec 86 27 eerven 87 27 derven 88 29 eerven 89 1 eerven 90 22 eervenec 91 3 eerven 92 14 kveten 92 27 eerven 94 15 dervenec 95 21 eervenec 96 21 eervenec 97 22 dervenee 98 21 eerven 99 15 eervenec 100 3 derven 101 21 dervenec 102 28 eerven 103 10 derven 105 20 dervenec 108 24 eerven 110 21 eervenec 111 27 eervenec 112 1 eerven 112 15 eervenec 113 14 eervenec 118 28 -derven 118 28 eervenec 121 20 eervenec 122 29 eervenec 123 15 bervenec 124 14 eervenec 125 18 eerven 126 24 eervenec 128 21 eervenec 129 8 dervenec 130 29 eerven 131 11 derven 132 16 eervenec 133 20 cerven 135 23 dervenec

37.59 741.06 136 21 eerven 14.47 733.21 137 10 derveneC 78.45 111.36 138 23 dervenec Remember Bataan 87.79 105.65 139 22 eervenec Invest 30.40 .25 140 20 eervenec A Dime Out of 68.96 34.50 141 16 eervenec Every Dollar in 245.63 185.52 142 15 eerven 113.37 17.34 143 6 eerven U.S. Wu Eanus 92.87 151.53 143 22 dervenec 19.25 20.49 144 2 derven 105.85 187.47 146 23 eervenec 46.60 169.82 147 14 eervenec 214.59 137.27 148 23 derven 103.58 315.20 151 21 eervenec 30.00 68.19 152 3 duben, kveten 28.50 41.54 152 22 eerven 40.76 70.43 153 16 eervenec 247.99 428.14 154 24 eerven 34.92 229.29 156 25 dervenec 14.07 141.82 157 20 dervenec 16.09 79.48 158 28 dervenec 68.64 191.53 160 1 kveten 52.92 213.87 160 24 eerven 9.00 96.83 160 14 78.15 563.54 161 18 eervenec 52.10 162 21 eervenec 57.57 64.61 164 20 dervenec 62.83 31.60 43.07 $19,505.73 47.29 159.74 278.78 63.02 Trpite-li ftnikcionalni 70.44 86.39 70.87 212.34 pros nezkusfte 128.27 ORA. PETRA 63.36 108.84 faludani Einnost povzbu94.54 BOTTLED, IN zujici lek 5 pokoleni BOND 100PROOP 37.13 ALSO AVAILABLE 26.97 IN 93 PROOF BUT 7r#■•• NOT BOTTLED IN 48.08 b BOND 32.87 Le Sage Company, Distributors, 58.73 Dallas, Texas.

165.32 23.63 96.10 323.23 9.97 111.661 179.10 828.96 117.92 30.12 252.46 473.24 371.37 jedno z nejhezeich divadel houstonskY'mi sokolskYmi ochotniky 148.54 60.651 72.32 78.801 62.84 29.59 43.69 61.821 Lidova hra se zpevy a tanci.

17.08 67.32 080BY: 34.68!

B. etvrtnik Alois Zuzanek, malik pokoja 363.28 K. Otvrtnikova Marie, jeho 2ena 68.27 J. Vodehnal Oldfich, 54.03 jejich deli{ H. Earlova Tonidka, modistka ....} 239.75 H. Teperova Klara Nachtigalove„ 155.97 I L. Nezvalova.

Baena, jeji schovanka 19.31 J. Anton Jan Sychrava, umeleckk malif 34.68 D. Nezval Frantgek Zejdlik, tovaryg u Zuzanka 29.68 01. Vala rada Isidor Wyczpalek, ministerskST 118.81 C. Vodehnalova Kaeenka, panska u Nachtigalti, 46.08 77.68 I. jednani u Zuzanka. II. jednani u Nachtigalove. III. jednani 5.20 jeji zahrade s vyhlidkou na Prahu.

57.35 Zatitek piesne v 8:00 hodin veeer.

89.81 VSTUPNE: 40c OSOBA, DETI DO 12 LET ZDARMA. 26.50 Prosime o hojnou nosttevu.

50.35 SOSOLI HOUSTONgTi. 253.58 18.50 26,clame ctene obecenstvo, aby se v hojnem poetu dostavilo a v eas, nebo ochotnici jedou zdaleka.

11.58 171.61 Zpevy doprovazi na piano B. gilhanova a V. Kueera na housle.

115.95

ZACPOU

HOBOKO

Divadlo v Ennis V Enniske sokolovne bode sehrino

v nedeli, dne 16. srpna "VZPOMINKY MLADI" aneb "LASKY PRA2SKYCH MALiikCJ"

Strana 24

YESTNix

Podivejte k oznamovini Anglie forrnaln6 za-

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli fietujeme Z centy za slovo, za kaide uvetejneni. Nejmen poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napitte na zvlaRnim listku a ptiloite k objednexce ptislutny obnos bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho Omenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nail znaekoa, fietujeme za oznainky "Na prodej", "Slutby a prace" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na patovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pii oznamkach "Nabidnuti k ofiatku" neb "Ptijme se hospodyno" obna§i doplotek za znaeku a pottovne 50 cent&

g

g

Ptilme se star i Lena aneb devde na domaci praci a vedeni domova. Plat dle dohodnuti. Telefon M3-4830. Elsie Lee Dobesh, Rt. 11, Box 1757, Houston, Texas. (32-33p)

,

isr- Mine se mlade, 'Zeno, k vykonavani domaci prace vaieni. DobrY plat, vYbornY domov. Udejte odporudeni, tpinY popio, dtivej§i zku:s'enosti v prvnim dopisu. Mrs. Earl B. Smyth, Brookview Drive, Dallas, Texas (32-33-c)

veal MnichovskST Pakt.

Dne 5. srpna pti"Sla z LondYna zprava, 2e anglicka vlada formalne zavrhla mnichovsky pakt z roku 1938 a soueasne prohlasila, 2e nebude ovlivriovana 2admimi zmenami, k nim2 do lo roku 1938 nebo po nem v teaeni otazky hranic Oeskoslovenska po valce.

AnglickY zahranieni ministr Anthony Eden promluvil v poslanecke snemovne a vymenil se zahranienim ministrem Janem Masarykern, ktery se nyni nachazi v. LonOne notu ureujici stanovisko anglicke vlady. Tato nota byla soueasne vydana co %ICA Kniha".

Na2fi krajane zvlaSte pamatuji na zajezd zahranieniho ministra Jana Masaryka do Texasu, kterS7 se zapsal do na ich srdci a na ktereho tisice nai ich krajanri vzpomina, a proto zaslali jsme mu telegram okamilte po deale zprave, jelikot vime, on se velmi ptieinil v tomto smeru, aby anglicka vlada podobne formalni prohlaSeni udinila.

August 5th 1942.

Jan Masaryk, Czechoslovakia Foreign Minister, London, England.

g

g

Ve sttedu, dne 12. srpna 1942.

CISTOKREVNi GERMAN!.

Stokholm, 3. srpna. (6TK.) — V Praze zemtel profesor nemecke techniky ing. Otto Hlauschek. "Voelkischer Beobacher" oznamuje, 2e v Mnichove prOve skoneil vSrstavu nemeckS7 grafik Alfred Kubin.

Berlinska, filltarmonie podnikla zajezd do Turecka. Ptedstaveni tidil generalmusikdirektor Hans von Benda.

V pra2skS7ch nemeckch novinach oznamil Hans Leopold Kuchinka, 2e se oel nynej'Ska jmenuje Hans Leopold Preinhalter.

ZVIIIATA CIRKUSU SHORELA.

DR. N. B. McNUTT

Cleveland, 4. srpna. — Po2ar, jen2 vypuknul e stanu mena2erie cirkusu Ringling Brothers, Barnum and Bailey, mel za nasledek, 2e asi 50

Zubni Lekat trtadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

y

g

PIKNIK PIKNIK G 30eKY S. A. t. T. V ROSENBERGU bude potaddn

Sir Piijme se ueitel a neb neitelCongratulations on your achieveka, za principala pro Little Elm ment formal renouncemen Munich v "Ceske osade, 8 mil na vY- agreement all our Texans cheering. chod od Temple. Hlaste se na adreFederation American Czesu: J. T. Junek, Rt. 4, Temple, Techoslovaks of Texas. xas.

(32-c) V

wiri Mine se. — Device ,osmnact neb stafti, k vykonavani vgeobecne domaci prace a k pomoci opatrovdni dvou ditek. Musi bS ti ochotna odstehovati se do New Orleans, neb jinam. (Mantel jest clustojnikem u namotnictva a mute bS7ti pfesazen).

Mrs. Joe Estes, 2412 Medford Court West, Fort Worth, Texas (32-p)

r

1

tipar- ttyt Glenna rodina hleda, do-

bre Ceske devde ne pies 40 let stall., k vateni a vSeobecne domaci pre,ei. Musi bSTti dobre povahy a charakteru a musi bydlet na mists.

Plat $25.00 mesiene. DobrS7 byt, strava a uniformy krome platu. Staid prace pro pravou denu. Telefonujte neb piSte na Mrs. W. A. Dif fey Jr., 4415 Edlen Dr., Dallas, Tex. Phone J8-3333.

(32-c).

. "Dr. FRANK KENT opet zagr podal provozovati praksi. Oci, ilk (21-dz)

nos, hrdlo, brYle."

Modrid. (OTK). — PraIskS7 nacistick list Der Neue Tak oznamuje, • "gauleiter a iiSskST mistodr2ici Konrad Henlein navkivil zranene vojiny v zalodni nemocnici v Chomutove, setrval s nimi v delSim rozhovoru, dal si vypravet o jejich bojich na fronte a ptai jim brzkeho uzdraveni. Zdroveri podekoval elenkdm SS Frauenschaftu za pe'di o ranene vojiny. Skoda, 2e Der Neue Tag nenapsal, jak chomutov2ti Nemci dekovali Henleinovi za to, • jim dopomohl k blahobytu v a 2e jim umo2nil dat se pro fYrera zabijet na fronte. Nebo mu snad nedekovali?

V

g

g

Hudba

P. VINC NESVADBY, ML. VSichni krajane jsou srdeene zvani.

Potidajici vSrbor.

Di

g

„LC V HOUSTON

V sini Nadu Pokrok Houstonu eislo 8 1140 Robbie, Houston, Tex.

e. 13. zifi 1942.

-

Temple, 16. srpna 10:45 rano. Od 17. do 21. srpna oaivujici schrize.

Ft. Worth, (YMCA) 16. srpna v 7:00 hodin veaer.

Midfild, (V. P.) 23. srpna ptesne o 9:30 rano. Danbury (V. P.) 23. srpna e 3:00 odpol. u br. Henry Skucius.

Anton, 30. srpna, 10:00 rano a ce1Sr den.

Josef Hegar.

• d e 23. srpna

odpoledne v mestskm parku Rosenbergu.

SLUZBY B021.

gip+ Pfijmou se manEele pro dvoudlennou rodinu. Zena musi zkuSena kuchatka a k vykonavani domaci prate, mu zkuSenS7 s praci v zahrade a kolem domu, take Soler. NejlepS1 byt a mzda pro schopne lidi. PiSte na: 1010 Republic Bank Bldg., Dallas, Texas, neb telefonujte na dislo: — R-22'71 neb Pkijme se uditelka, ktera mu(28-dz. c) • T-5736. te vyueovat Primary Grades, pro Engle High School. Ohledne platu se sir+ Mala kniatka, druhu "Barred sdeli na poladani. Piste na adresu: a White Rocks, Reds, S. L, Wyan- Aug. Jalufka, Rt. 4, Box 201, Schudottes, New Hampshire Reds, Large lenburg, Texas.

(31-33p) type Whites, Buff, Brown & Black Leghornes, Anconas, Crosses, Sexed Hledam. star2i aenu na v3"7po& Unsexed." Za velmi levne ceny. moc do domacnosti a co spoleeniVdechna kutatka z vybranYch stad ci star'Si ' ene. Dobr) domov a pHa "Bloodtested". Pi te si o na cen- metenSr plat. PiSte na: Mrs. W. E. nik. — VON MINDES HATCHERY, Kubala, Beeville, Texas, Box 962.

Fayetteville, Texas.

(21-dz.)

(31-32-p )

g

n

Konrad Henlein mezi svymi.

y

cennSTch zvliat bud' zahynulo anebo bylo tak te2ce popaleno, 2e byly vysbozeny z mizerie riflemi nebo palbou rychlopalmich puSek. Veeer v2ak nejvetSi cirkus na svete pokraeoval, jako by se nic nestalo, pouze schazela ph nem vycvieena zviiata.

V Interview.

"Rika, se, pane generalni tediteh, ae jste vyrostl z* velice skromiVch zaeatkri?" — "Ano, pane, poked vim, va2i1 jsem pii narozeni pouze tii kilogramy."

Veselohra o ttech jednanich, od Rudy NiakovskST pod nazvem

"PODVODNiCI Z LASKY" VLADIMIR ROHAN EVA, jeho man2elka PETR, jeho synovec TAI 1A, Petrova snoubenka, KAROLINA, hospodyne VOKOUN, zahradnik u Rohana EGON KUKAaKA

K

Rudy Datilek Rosie BilY Tim KostomlatskSr Elsie Dobeg Aneika Starealova, John Stareala Jim Kind.

Za6atek ye 3:30 hod. odpoledne PODAVANA CHUTNA VECETTIE, A PO DIVADLE TANECNi ZABAVA PRI NASi CESKE HUDBE. Timto zveme vSeenny milovniky aeskeho divadla na den 13. zAiti 1942.

VYBOR.