Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Art of Congress of August. 24th, 1922. ROtNili, (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 5. srpna (August) 1942.
tiSLO 31.
JAK BYLA ZAVEDENA CESTINA NA STATNI UNIVERSITE V TEXASU. fzEDKOVE na:s1 v Cechich a na Morap
y e behem stoleti od doby reformadni
men -dude na svete jmeno a povest ndroda vzdelaneho. A temek ySichni nestranni a neptedpojati pozorovatele pfitomne doby uznavaji, ze techove stall vt'dy v poptedi mezi narody vzdelanSrmi. Lid ne.S y e stare vlasti pohliiel na vzdelani jako na neco vSeobecne vzacneho, 'thdouciho a dosaitelneho. Stanovisko toto nachazelo opory a vSrrazu y e vzdelavacich stfediskach u na g ich uditelri a v naSich Skolach. .8koly jsou nezbytnou nutnosti kaklemu narodu vzdelanemu. Nebot' dim vice pfilektosti vzclel.vacich, tim snadneji ire udrieti a obnoviti vyS2i. &oven vzdelanosti. V uvaleni platnosti pfedchazejicich vS7 rokii je na biledni jake asi musely laSiti pfidiny a pohnutky i fidely nefinavnSTch nad g encri, ktefi iispeSne pracovali o zavedeni vyudovani deStine na statni universite v Austinu. Jim bylo zfejmo, 2e podet eeskSich studentri na vyMich Skolach v Texasu byl v napadnem nepomeru s celkovSrm poetem obyvatelstva eeskeho a 2e natich studujicich na universitach nebylo temet iddriSl ch. Oni prozirali, ze nejlepAi prostfedek, jim2 mono zvSrSiti riroveri deske vzdelanosti a ptivesti do souladu kulturni jeho sta y s vSti diselnou jest pohnouti deskou mladei ku znaenejSi navAteve vyMich ueeliAt' vzdelavacich. I bylo tudii z teto pfidiny a za timti fieelem podniknuty kroky a opakovany pokusy o zavedeni deskeho jazyka na statni universite. Prvni pokus o zavedeni vyueovani eeStine v Aust -,W,inen byl roku 1912, to jest pied tficeti lt.,,,f...italo se tak zasluhou tamnich aeskSrch studentri sdru2enSrch v klubu Cechie. Mnozi z tehdejSich tech mlatich prrikopnikt jsou dnes znami, jako fispeSni a vaieni obdane, kteti se uliteene uplatriuji na SirokSr ch polich dinnosti odborne i narodni. ZvlaStni zminky si zasluhuji soudce a pkedseda S.P.J.S.T. Karel Chernoskyr , Dr. J. Kopeck', Dr. L. Mikeska a jeho bratr Miloslav, dale Dr. M. Breuer, p. K. Ktenek a nekteki jini. Pod vedenim soudce Chernoskeho a klubu Cechie obratili se tito nuSi tehdejSi studenti se svou veci ku presidentu Dru. E. S. Mezesovi. S politovanim nutno konstatovati, 2e iadost jejich vytizena byla zaporne. Dr. Mezes namital,. ze nutno dekati as bude na universite aspori 25 eeskSrch studujicich. 61enum Cechie nezloSr valo nei zdvojnasobit jejich snahy o probuzeni vetAiho zajmu o vySSI vzclelani mezi krajany v Texasu. V ohledu tomto prostfednictvim deskSrch easopisri pracoval zvleAte fidinne soudce ChernoskS T . Zde vSak dluino podotknouti, 2,e v to same dobe a za tim samS7m teelem pusobili eeSti studujici na Southwestern Universite v Georgetowne, kde eeStine vyudoval od roku 1907 prof Vaclav Cejnix*. AkademickS7 klub "Slavie" mel styky s literarnim klubem "Cechie" pfi statni universite. Nektefi studenti dokonce brali letni kurs v eatine na Southwestern universite. Pamatuji se velrni dobte, ze mezi nimi byl i soudce
ChernoskST . 0 Ceske stolici pki Southwestern universite by se dala napsati z y laiStni kapitola. Studujici z tech let jsou rortrou'Seni pc) celem Texasu a i v dalnS7ch koutech Spot. State. Dva z techto studujicich za Southwestern . byli ureeni hrati v blizke budoucnosti dillettou roli v akci, kterou klub "Cechie" zapoeal. Roku 1913 ,p • ibyl do Austinu znadnY podet novS/ch deskYch studentu, mezi kterYmi se nalezali nynejk lekat Dr. Karel A. Chval a profesor Karel KniIek. Tito dva studujici okamtte ptisobili k obnoveni dinnosti y e vS7S'e uvedenem smeru. Klub "Oechie" povetil sveho noy e zvoleneho pfedsedu K. Knizka sepsanim petice, ktera znovu mela b'ti ptedlolena presidentu a regentilm university a nutno-li i konodarne. V petici to pbukazano v prvni ta-
Wzva
k 61enstvu nagich
Dostavte se do vaii pfi gti pravidelne schilze iadove v patu nejhojnefg im, byste vyslechli doporueeni feditelii a zaujali k temui stanovisko die vaieho poetiveho a spravedhveho uznani. Cteni dopisovatele se timto upozornuji, ze v dobe, stanovene stanovami k rozhodnuti otazek a easove nalehavych veci, iadne polemiky pro di proti nejsou pfipustny pro uvefejneni ye spolkovem organu. Mame v kadech ve schfizi pristi vyslechnouti zprivu bh. iseditela a viechny fatly musi do 90 dal o ni rozhodnout kladne ci zaporne. V tomto mezidobi nepi gte o fed vefejne vfibee. de na slavne dejiny a velikou minulost naroda deskeho, dale na bohatost literatury a vyy in jazyka aeskeho, jakoZ i na vysokou kulturni iiroVen a koneene i na poeetne znaane obyvatelstvo deskeho puvodu, v Texasu. V za.veru vyslovena nadeje a ptesveddeni, ae zavedeni eekiny jiste ptivede vetei podet deskrch studenta na, Universitu. Opis teto petice dosud chovam, co vzacnou pamatku na ty horeene dny, ktere jsme tenkrate proZivali. Jest take podepsana studujicimi z ruznYch texaskYch udeliSt'. Za Baylor Universitu podepsan: E. Mikeska, za Trinity Universitu T. Schiller, za ueitelskST Ustav v San Marcos sl. J. Migel, za Denton Normal College sl. Helena Ho§kova a za statni universitu Karel Knizek. Pozcieji poiadan o podpis pfedseda Ceske Narodni Rady v Texasu pravnik Method Pazdral. Karel KniZek a K. Chval delegovani co zastupci Cechie v konferencich s drem Mezesem a pti jinYch ptilettostech. President university uznaval pine vahu uvedenSr ch dilvodu i opravnenost na g eho polada y ku a konebne na jate r. 1915 nam pfislibil, 2.e se postara, aby ptikim rokern se zapodalo s vyudovanira dekine na statni universite v Austine Slib ten vZak udinen s jisVmi v'hradami. Na podnet dra. ProkoSe, profesora filologie a nemeiny, jen2 ad smSrSle-
nim Nemec, byl privodern Cech a vec Cechie podporoval. Dr. Mezes rozhodnul, ze z podatku buae davan jenom jeden kurs v deStine a za ueitele ze bude ustanoven K. KniZek, jen2 jako senior byl prave doporuden (drem kroxosem) za ueitele v oddeleni nemeckem. VSeciany tyto okomoki nasvedeovaly, ze akce Cechie bude konedne korunovana Uspechem. Ne2 kratce po tomto ujednani Dr. Mezes resignoval, zvolen byv presidentem university v New Yorku a na jeho misto nastoupil dr. Battle co prozatimni president, jen2 bohuZel Ceske veci naklonen nebyl. Kdy2 bylo patrno, ze ani piedseda C.N.R. nemohi dra. Battla pohnouti, aby dal do universitniho rozpoetu ujednani dra Mezesa, obratili se ptedseda O.N.S. a ptedseda Oechie ptimo k rtiznYm dlentim zakonodarny. Ne2 krok ten byl take marny. Dne 20. kvema r. 1915 pkijat v zakonodarne rozp(ket s miliony pro, universitu, ale bez jedineho centu pro deainu. Zdalo se, ze vSechny pokusy selhaly, ze vae je zttraceno. Olenove Cechie se vaak je g te nadeje nevzdali. My byli ptesvedeeni, ze pravo a spravedlnost je na nak strane a ze jenom nedorozumeni, ptedsudky a politika stoji v ceste naSeho tispechu. I napadio nam, ze kdyZ je mono poutvat politiky k znemoaneni dobre veci, prod. by nam melo byti ve zle vykladano, kdybychom poutli politiky k uskuteeneni dobre veci? eas prchal a jenom nekolik dni zbYvalo pted konednYm rozhodnutim y e snemovne. Bylo nutno jednati ptimo a bez priitahu. Ptedseda Oechie K. KniZek pted1°211 tudi2 celou zalettost svemu kolegovi p. Blalockovi, studujicimu pra y a Clenu zakonodarny. 2adAn o pomoc, odpovedel: "J a jsem pine veci vak naklonen, ale pochybuji, ze by bylo mono prosadit dodatek k apropriaeni ptedloze bez souhlasu a pomoci vtdce oposice, zakonodarce Burmeistera. Ziskejte nejdtive Burmeistera a budete mit vyhrano." (Poslanec Burmeister byl pravnim radcem dra Brdlika, jen2 kratce pied valkou konal vedecke y Yzkumy na statni universite a po valce stal se ministrem obchodu v 6eskoslovenske republice. Mam na neho mnoho milYch vzpominek. Stal se nam i v teto veci uttednYm elankem v naeem boji o uznani). Ptedseda Cechie odebral se tudi2 ihned do snemovny, ptedloZil p. Burmeistrovi opis petice a pravil: "Pane Burmeister, Ctete a posud'e! Na vyueovani nemeiny dava stet pies 20 tisic dolarti, na Zpanelkinu tee 20 tisic. Co vAak date CechUm, jich2 je v Texasu na sto tisic? Vy jste jedinY, jen2 ma kilo' k tomuto problemu, a vy mate y e sve moci zjednat prfichod pravu a spravedlnosti v nak veci. Poslanec Burmeister byl dojat a nebylo pochyby, Ze p. KniZek mu zahral na pravou strunu. Dekoval za vyslovenou duveru a ujistil, ze se rozhodne postard, aby sestina byla zatazena do universitniho rozpoetu. Ptiki den povstal snemovne a navrhl dodatek (dva tisice dolarti) k rozpoetu a oslovil ptekvapene kolegy v tomto smyslu: "Wind= jste dali pies 20 tisic, Francouzum jste dali pies 20 tisic, 8paneltim jste (Pokradovani na strane 18.)