Vestnik 1942 07 29

Ors an Slovanske Podp or

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 29. eervenee (July) 1942.

eiSLO 30.

KONEC ISOLACNICTVi? A OTAZKU, zda po teto valve nastane v zakladnich vztazich mezi in zmena jednotlivYmi narody, odpovedela Amerika v techto dnech resoluci, ktera, mela urdit politiku republikanska strany SpojenYch Statii severoamerickYch pro nekolik pfittich let. Resoluce byly ptedloteny d ye, a to znamYm isoladnikem a mentim presidentskYm kandidatem senatorem Taftem a fispe gnejtim, ale na konec take odmitnutYm kandidatem Wendell Willkiem. Taftova resoluce byla celkem bezobsatna, jak se to rozumi u politika, kterY ani dnes nechce ptiznat isoladnickou barvu a tudit musi jen opatrne setazovat slova, aby se celkove zdalo, to take nee° kekl. Wendell Willkie naproti tomu, jen v odich americke i spojenecke yetejnosti vyrostl do netuteneho formatu od one. chvile, kdy se vynotil jako nenamY presidentskY kandidat, ptedlotil resoluci tak jednoznadnou, 2e i jeho stoupenci povatovali za nutne ji aspori trochu oslabit. latest() litak byla republikanskYm narodnim vYborem na konec ptijata resoluce, jet mute byt povatovana za uspokojivou. Resoluce obsahuje take toto duletite misto: "Soudime, te po teto valve odpovednost amerikeho lidu se nebude vztahovat jen na fizemi, omezene hranicemi SpojenYch Stata; to nat narod ma povinnost napomahat tomu, aby mezi ytemi narody sveta zavladlo vetti yzajemne , pochopeni a soudinnost tak, aby nate vlastni svoboda mohla b't zachovana a my nem a jinYm svobodnYm a mirumilovnYm narodum sveta nemohla byt znovu vnucena zhoubna valka."

Nevtimejme si patetickeho zneni techto slov, jet mail nadech trochu oratorskY. Vtimneme si spite toho, te za temito slovy stoji druha nejvetti politicks strana a ony 24 miliony americkYch voliefi, kteti za poslednich voleb hlasovali pro vlastniho pilvodce teto resoluce, Willkieho. Tato republikanska strana pkijde nepochybne zase jednou k mod, at' ut v roce 1944 nebo 1948. V prvnim ptipade ptig la by k moci patrne nedlouho po ukoneeni valky — podud podobnY odhad je viibec motnY — a resoluce z letotniho roku nemohla by do to doby jiste jen tak lehce upadnout v zapomenuti. Nemilteme ovt. em skiddat nadeje v jeji formalni zavaznost. Tu do to doby mute odnest voda a odvanout vitr politick'ch bouti. Ved milteme yettim pravem spolehat, je to, z deho se tato resoluce nyni zrodila a s pomoci daho natla ye vYboru republikanske strany vettinu. Je to zkutenost americkeho lidu, tie netije na mesici ate se musi starat o situaci tohoto sveta, jestlite nechce, aby touto situaci byl katideho etvrtstoleti zastaen neptipraven a nepohotov.

Z vela resoluce nejdfiletitejS1 je viastrie veta, to odpovednost americkeho lidu se nebude po valve vztahovat jen na vlastni narodni itzemi.

Temito slovy je v podstate tedeno vte, a je to tak proste jako pad Newtonova jablka, jimt byl objeven gravitadni zakon. Stadilo by opravdu, aby americkY lid po valve spinil zavazek a

vykonanY touto vetou — a svet by vypadal jinak. Americke linty ji g dnes ve svYch komentatich prohlaSujii, Ze Spojene staty by patrne byly vstoppily do Spolednosti narodO po prvni svetove valve, kdyby republikanska strana byla ptij ala takovou resoluci tekneme v roce 1917. Stru(ne teeeno, bude-li se dal'Si politickY vYvoj ye Spojenych Statech brat timto smerem, pak bude jednou chicagska, resoluce oznadena za zaeatek likvidace americkeho isolaenictvi. Jsou to velka slova a tuda je radeji tekneme s vYhradou.

Z "CESKiCH ZNELEK".

Ne, konec neni; byt' to stokrat znelo z fist vitezovYch, je S . te konec neni, pord&ou skoneil jeden zapas denni, lac na veky se slunce nezatmelo.

I vyjde zas a v prach sraZene eel° ten sette prach a krvi pottisneni se mu2i zvednou v nova zapoleni, neb nezabil, kdo zabil telo.

A byt' i tiky unavene v boji to letely jak trupy v omradeni, strait osamela tady jefte stoji; ted' jak void z pine, volne hrudi: "Kdyt jeden yeti, jeSte konec neni!" a viz, jak sere zastupy se budi .. .

J. V. Sladek.

V taborte isolaenika je nad timto vYvojem velke a mimotadne rozeileni. ZvlaSte bulvarni isolaeni tisk, jen2 podle osvedeenYch vzortit denne stokrat ptisaha, ze isolaenickYm vabec neni, oddava se melancholickYm zachvatam zutivosti a snaZi se jimi prochazet pokud mono dfistojne za zatrpklYm nadechem potmeS'ilosti. Tak na ptiklad newyorske Daily News, jejich2 ttimilionova denni cirkulace je stejne Uctyhodna jako jejich obsah jim neni, HO. v jednom avodnim elanku nad domnelYm koncem republikanska strany, jet se pry touto resoluci pohtbila sama. A pisatel s. pestmi pevne zat'atymi vzdycha, 2e Roosevelt, jeho2 trikem pry vela tato vac je, je jednim z nejskvelejSich americkYch pOlitikil a snad nejskvelefSim vubec. Toto polltikatske hraekateni se arci rozviji podle pravidel stranicke hry, a autor uvedeneho irvodniku ztejme ani ye snu neptipadl na to, to dnetni valka by se mohla i skalnim ptislutnikum republikanske strany jevit jako udalost tak 2ivelna, 2e by se obe vedouci americke strany mohly ohlednout po jinem rozli govacim znamenku net jakYm dosud bylo isolaanictvi. JinYmi slovy: Zda, se, 2e dnetni valka ptesveddila i americkou pravici o tom, to pro Spojene Staty existuje jen jedna zahranidni politika, jet neni ani pravicoAra, ale jet proste odpovida skuteeposti, to Spojene Staty nejsou na mesici, to Atlantik a Pacifik jsou stejne bezvYznamne jako Maginotova linie a tie svetovou revoluci neize od americkYch

btehil odyratit pouhYm napisem, te prfichod po americke pevnine je zakazan.

To by ovtem znamenalo zmenu revoludni, ttebas ye sv'ch podalcich byla jen resoludni zmena. A to je zmena tim yYznamnejti, 2e k ni dotlo prave v Chicagu, jet bYva east() oznadovan° za sttedisko americkeho isoladnictvi. Chicagska, resoluce pak nabYva daltiho yYznamu tim, to ostte a nesmlouvave take odmita mytlenku vyjednaneho miru s fitodniky. "Neuzname tadneho miru se s yYmi neptateli krome midu, dosateneho natim pinym viterst yim — pravi se v resoluci — a nebudeme se za tadnYch okolnosti zabyvat tadnYmi navrhy miru, dokud tohoto viterstvi nebude dosateno. Nebude tadnYch smitovadek a tadneho kompromisu." Hle, tee strany, jejit representanti v roce 1938 na podzim byli ochotni tleskat Chamberlainovi a Daladierovi! 6eho mohl svet byt detten, kdyby tehdy byl veal to, na dehot zaklade dnes pkijima takove resoluce. Marnost Mnichova a ytech Mnichovil vabec byla sotva kdy pti nahodile ptiletitosti vyslovena tak padne. Ale je lepe yenovat se v niytlenkach nadeji na lepti budoucnost, jit tato slova ohlatuji, net se obracet nazpet. Svet, jak' je, ztejme potkeboval vtech techto zkutenosti, aby poznal, to od svetove katastrofy se nikdo nemilte isolovat ate se zapisuje vertu, kdo se s nim o demkoli dohoduje.

Shodou okolnosti promluvil v techto dnech proti smikovadtim a smitovadkam take keditel fitadu pro zkoumani valeenYch skutednosti (Office of Facts and Figures) Archibald MacLeish.

Je to jeden z nejblittich spolupracovnikil presidenta Roosevelta, povolanim knihovnik a teditel kongresni knihovny. Ve velkem projevu, jejt udinil na sjezdu Associated Press, odsoudil MacLeish, jent je soudasne jednim • z nejsla y -nejtichsoudaYmrkchbsnia,oy Ameridany, kteti bud' z nevedomosti nebo merne stale znovu mluvi o vyjednanem miru s Nemeckem a ostatnimi fatistickYmi mocnostmi.

Jeho projev byl mimotadne ostrY a mel nefairM ohlas v celem americkem tisku.

Ce12 tento vYvoj je pozoruhodnY ye dnech kdy se na ptiklad take oznamuje, to v nemecke armada byly zakazany v gechny, pisne, ye kterYch se projevuje nenavist proti Anglii, ptedevAim povestna pisefi radobyinvasni "Wir fahren gegen Engelland". Neklamou-li vS'echny tyto i jine znamky, pak pro2ivame prave nyni chvili, kdy Spojenci zaeinaji ptechazet do ofensivy a Nemci do defensivy. Lida, kteti proZivaji politickou situaci intensivne a vnimave, tu gi i zde na americke pevnine, Ze cosi takoveho je ye vzduchu. Z toho se patrne zrodila i chicagska resoluce.

Jan Miinzer.

—V Dne 1. kvetna 1846 vygly "Praiske noviny" s tivodnim slovem noveho redaktora k etenaillm, v nemi Havheek pravi: "Verejne zde pied celou zemi einim slib, ie vg emoine k dobremu pro, spechu sloufiti a svedomite tento afad svilj zastivati chci. Dobie nahliieje duleiitost tohoto povolani, vystfihati se budu vSelike lehkovaipost'.

tr an a L

• MISTRIL

Hranice Profesor Dr. Jifi 'Sten 7. 8E0BECNE je betin9 nazor, tie katcla tiiva V bytost musi miti vedle jin9ch vlastnosti ureit9 tvar. Reeeno odborne znamena to, ze katd9 zivy jedinec, at' rostlina, prvek, nebo ssavec vyznaauje se pfiznaenou formou, kterou jeho druh celkem s mal9mi tchylkami dodrtiuje. Asi pied sto lety bylo zjiateno, a nejy ak podil na tomto zjiateni mel nda oesk9 lekalsk9 badatel Purkyne, jehot stepadesate narozeniny labs nat narod a s nim ce19 kulturni svet oslavuje, le katicla tivo, bytost skidda se ze zakladnich ttvart, ktere naz9vame burikami. Buriky jsou mech9kky tive hmoty, ktere maji vaechny projevy tivota, t. j. dovedou se mnotiiti, dovedou pfijimati tivne latky a jich vyulivati k livotni dinnosti a k rtistu, dovedou tedy samostatne rust, a dovedou detne poruchy vznikajici uvnitt i zvenei do urCite miry napravovati. Bufiky tiji bud' samostatne, jako na pt. buriky prvolft, kde ce19 tivoeich je vlastne jedinou burikou, nebo se seskupuji ye vetai nebo menai skupiny, tvotici vyaal jedince. Jsou to bud' kolonie bunek, nebo dokonce rostliny, skladajici se z velikeho poetu bunek nadan9ch ruznou dinnosti, a za vrchol tivotniho ustrojeni mtteme povatovati ssavce, kde jednotlive bufiky jil, nekji samostatne, n9br2 jsou odkazany na sebe, majice katda svoji priznadnou dinnost. Tak u eloveka nervove balky ,akladaji mozek a nervstvo, a jsou nadany schopnosti vyvolavati vesti vzruchy, buriky svalove skladaji svalstvo a jsou nadany schopnosti smrat'ovati se a tim tvotipohyby, buriky kostni tvoti kost, ktera je oporou ostatnim tkanim, bunky pohlavni jsott schopny tvotiti noveho jedince, a jsou to jedine buriky v lidskem tele, ktere pfeCkaji tivot jedince trvale, a prakticky vzato jsou, uspeje-li oplozeni, nesmrtelne, jedine nesmrtelne z miliont bun& lidskeho tea, a to jeate z ohromneho poetu 'pohlavnich bunek vyutiji tohoto nadani k nesmrtelnosti jenom ojedl!. nele, ty, ktere zplodi noveho jedince, kter9 nezustane bezdetn9.

Velikost bun& jest rtizna. Lidska krvinka je velika na pr. sedm tisicin milimetru, ptaei vejce pak jest nejvetai burikou z Mae tivodiane.

Celkem vzato, at dodnes platilo Purkyriovo pravidlo, tie lige tive je sloteno z bunek, a nedovedli jsme si predstaviti tivot bez tvaru. To jest, ze by na pr. nejaka chemicka sloudeoina, nebo nejaka, tekutina, pratek nebo kryStalicka latka byl nadana schopnosti se rozrnnotiit na ttraty tiva9ch latelt, ze by dovedla vyvolavati zineny v jin9ch tiv9ch teleell, a pfi techto zmenach se umokti. V soudasne dobe pak prodelavame v lekatstvi znadny myalenkov9 pfevrat, protote vskutku je velmi pravdepodobne, ze na hranicich tivota existuji ne utvary, ale latky, chemicky sloudeniny, ktere nemaji tadneho tvaru, a piece jsou Ave, dovedou se mnoliti.

Do nedavna platilo za jiste, le infekdni nemoci jsou vyvolavany mikroby, ktere jsou nepatrn9mi ttvary, nejsou site v pravem slova smyslu butikami, ale pies to se vyznaeuji charakteristick9m tvarem, jsouce teliska bud' kunebo tydinkovita, east° se vile pohybujici, nekdy opattena brvami, jindy vinovite utvatena a podobne. Kdyt se v tele nemocneho u nektere zfejme infekeni a pfenosne nemoci nenaael ptiznaen9 mikrob, bylo usuzovano, tie nebyl nalezen pro gpa t n3"/ zptsob hledani, ale byl vkly pfedpokladan. A tu se ukazalo, 'tie u nekter9ch infekenich nemoci lze nakaziti pokusne zvife nejakou telesnou at'avou nemocneho zvifete i tehdy, byla-li tato tekutina filtrovana skrze filtr tak hush, ze jeho pory byly menai net dosud zname nejmenai mikroby.

Dlouho se soudilo, tie zde ptivodcem choroby je take mikrob, jente velmi malt'. Ale tu jit vznikaly pochybnosti o moll-1.°st tak mal9ch rozInert. Takbveto nemoci bylo lze toti2 ptena'Sett i tekutinami filtrovanYmi skrze poreulan, kde

se tekutina proeulanem protlaeuje pod velikYm tlakem, ano, bylo lze prenesti chorobu i filtraty skrze porculan, napuaten9 rtzn9mi latkami, tak ie pory tohoto filtru byly asi tak male, jako jednotka molekula nekter9ch telesn9ch bilkovin, t. j. jako nejmenai motine mnolstvi chemicky sloubeniny, ktera nejeasteji tvotiobsah bunek. Neni molt.* aby se nejak9 tiv9 jedinec skladal jen z jedne molekule, protote pak by nebyl jedincem, n9brti rortokem ureite latky. Tyto nejmenai cove cnoroby byli nazvani filtrovatelne virusy, eimti se mel vyjadriti podivuhodn9 fakt, ze prochazi filtry, ktere propouateji jenom chemicke sloudenmy do ureite molekularni vahy.

Otazku, zda se, rorteaili jiz definitivne americisy badatel Nicolle, kter9 prv9 phpravil takov' filtrovateln9 virus v krystalech, a tim prokatal, le se jedna o tivou vec, ale bez tvaru, vlastnosti chemick y sloueeniny. Nicolle konal sve pokusy na tabakove skvrvnivce, rostlinne chorobe, postihujici tabak. Filtrovanim skrze zminen9 filtr ziskal tekutinu, ktera byla s to pkenateti tabakovou skvrnivku na jine jedince tabaku. Podatilo se mu z teto tekutiny vyrobiti krystalky, ktere rozpaateny ve vode, a vstfiknuty do jine rostliny vyvolaly zde tutet chorobu, pri eemti mohl z takto nakatene rostliny opet vyrobiti krystaly, a to v daleko vetaim mnoistvi, net v jakem je tam vstfikl, na dtkaz, le se v rostlin y rozmnotily.

Jeho objev byl tak zatadne v9znamn9, ze byl pfedloni za nej odmenen Nobelovou cenou za lekatstvi, proto, tie, ad se objev t9kal rostliny, jeho hlavni v9znam je -pro medicinu.

Z jeho objevu plyne, ze jsou urdite chemicke latky, ktere dovedou vyvolavati nakatilive nemoci, ktere se v tiv9ch telech dovedou rozmnotovati na ttraty tivn9ch latek tohoto tela, ktere chemicky jsou patrne bilkovinou o molekularni vaze asi tak velike, jakou maji bilkoviny ssavelho organismu.

Podrobnosti daltich objevil nebudu vypisovati, jenom se zminim o tom, ze z lidsk9ch chorob jsou podobn'mi latkami vyvolavany spalnifty, vzteklina, detska obrna, chfipka, snad nektere druhy rakoviny a jine nemoci. Filtrabilni virus dovede vyvoldvati jenom spalnidky, a nikoli jinou nemoc, z eehot plyne, ze filtrabilnich virust je mnoho druht. Zatim jich zname nekolik, ale mtteme ptedpokladati, ze jich je mnohem vice, a to jsou jiste take neakodne filtrabilni virusy, ktere dosud nejsou zname, protote se o jejich jsoucnosti nemilleme nikterak presvedditi. Filtrabilni virusy jsou dnes nejnitiaimi jedinci, o kter'ch muzeme bezpedne rici, ze jsou jeate tivi.

Vznikl-li nekdy kvot na naafi planete, jest pravdepodobne, ze vznikl v teto forme. Ano, jest zcela mozne, ze v teto forme vznika, tivot na zemi dosud. Jak9m zptsobem, neni znamo, ale usili badatelt, v biologii smefuje nyni k tomu zjistiti, zda za ureit9ch okolnosti by tomu mohlo tak b9ti.

Praktick9 v9znam uveden9ch objevil spotiva v tom, ze lze hledati leky proti nekter9m infekonim nemocem, vyvolan9mi filtrabilnimi virusy, na reelnim podklade. Nelze vypisovati vae, co jiti tento objev pfinesl, ale zminim se jenom o motnosti ochrany pied detskou obrnou. Bylo zjiateno, ze virus detske obrny, epidemicke to nemoci, obeas se i u nas vyskytujici, vstupuje do tela nosni sliznici, skrze kterou mute projiti tak, jako skrze zminen9 porculanov9 filtr. Amerieti badatele Goodpasture, Armstrong a jini zjistili, tie natfeli se opicim nosni sliznice nejak9m svirav9m prosttedkem, ze nedOstanou detskou obrnu, ani kdy se jim Vprati filtrabilni virus teto nemoci do nosu. Sliznice nosni, ztuhla, pod vlivem sviraveho prostfedku, abychom tak fekli zhoustne tak, ze molekuly akodliviny skrze ni neprojdou. Svtj ookovaci zptsob opakovali pak za panujici epidemie v jitinich statech USA. s velmi dobr9m v9sledkem. Potvrdi-li se jejich zkuaenosti, bude to znamenati jeden z nejvettich tspechtt, kterS, objev filtrabilnieh virusy pHnesl.

Ve stfedu, dne 20. eervenee 1042.

SBOHEM MAMINKO.

Neni to poprve, co popisuji tuto pfihodu, ktera otiva ve chvilich, kdy z domova dochazeji zpravy, jejich skutkova podstata vedla k tomu, ze v portugalskem listu "Voz" &eine slova: Protestujeme jako lifest'ane proto, se nechceme hanbit za lidskou tvaf . . . .

Bylo to v lednu 1940 na hranici mezi Mad'arskem a Jugoslavii. Bylo uti veder, kdy jsem se skupinkou ttimlaci9ch chlapct zahledl svetla Subotice. Byli jsme v bezpedi. Jeden z nes, tehda asi sedmnactilet9 Jarka, se co chvili zastavoval a dival se po obloze. Ptam se ho, co ze tam vidi? A Jarka, zpOsobem jemu vlastnim, klidne a zamyalene vyklada: "To je tak.

Kdy2 jsem odchazel z domova, slibil jsem mamince a sestfe Veruace, tie se budu v 7 hodin veder divat po nebi a hledat malt vtz. To jsme si take umluvili s tatinkem, kdy pied nekolika mesici oddhazel do Francie. A tak vidy ye'der se vaichni divame na spoledn9 cil . ."

Zatil jsem po tfech mesicich jeho setkani s tatinkem ye Francii. Nekolik dirt se divan spolu. Pak Jarka odeael do telegrafni akoly v Montpellierii a za tatinkem do Agde uti jenom oboes dojitidel. y Anglii se pfihletil do letectva a byl mezi prvnimi telegrafisty, ktefi se zteastnili operadnich lett. Nebude se ut divat Jarka se zeme na malt vtz, protote se diva, se shora s oblaen9ch v9aek. Brzy potom padl.

Sedel jsem u radia a poslouchal jsem. Bylo fit s pulnoci, kdy zadala opet ta desiva litanie jmen, ktera po kaidem slove zarati dech a vyvolava novou hrtzu a nove vzpominky. Veen, jsme teda ut vzpominali Felbera, gtorkana, Vanduru. Jmena, jet velikosti tivotni napine a velikosti obeti nepottebuji ani titulu, ani papist. Dnes se dovime dvacepet dalaich!

Padli tti profesofi taborske obchodni akademie, nove rodiny byly doslova vybity! 8tvanei bez bytu a zamestnani sli na popraviate. Lide znami i neznami. Hlas neustava: Dvofakova Vera, uktelka Pferov; Tesafikova Anna, Landikova Herma, 8nnek Frantisek a jeho na . .

Gen smrti s1a Pterovem. Uz v pondeli. Ve stfedu bylo desive pokradovani Znate ta jmena, vite co znamenaji? Jarko, ty tam nahate„ ty to via nejlepe. Tvilj str9c a Tvoje teta, bratranec, maminka, ano Tvoje maminka za Tebou, aby se divala na, malt vtz s obladn9ch v9aek. .A co tatinek? Stoji tu mezi nami — mezi Tv9mi kamarady a my se povatujeme za jeho chlapce, jako vidime v tve mamince i svoji matku. Budeme se obdas veder divat po male voze a kdy se ph torn pohnou nacre rty, pak na nich budou slova: Pane, Ty via tie jsme chiapi, dej nam; ocel a dobrou muaku, chceme Voj ak .. za vaechno odplatu!

V

Dagi uspeen es. letct.

New York. (CTK.) — Podle zpravy Reuterovy tiskove kancelale dodo v nedeli 12. Cer y ence k leteckemu souboji mezi dvema eeskoslovensk9mi stihadi a nemeck9m bombardovacim letadlem nad kanalem La Manche asi 40 mil na v9chod od anglick9ch bfeht. Oba es. piloti podali stfilet na nemecke letadlo z leteckeho dela a kulometu. Jeden z motort letadla se vzrial a stroj se stitil do mote. Tti nerneeti piloti, kteti tvofili posadku letadla, zachranili se tim, le poukli skladacich gumov9ch elunt.

6eskoslovenSti piloti, ktefi dosahli tohoto spechu, jsou oleny cs. stihaci skadrony, jet' prase 12. dervence slavila druh y v9rodi sveho zaloteni a zatazeni do RAF. V Nove Lidice v Palestine..

Skupina deskoslovenNew York. (OTK.) sk9ch °Want lidovskeho vyznanl tijicich ye Velke Britanii rozhodla se opetkit prosttedky na vybudovani vesnice Lidic v Palestine. Byla jiti zahajena sbirka, jejit v9sledky ukazuji, za pomoci Oechoslovakt tijicich v Palestine bude se moci brzy pfilirodit k vybudovani nov9ch Lidic na ptde Palestiny. Nove Lidice maji b9t pomnikem nejen mudednikt z eeskoslovensk9ch Lidie, ale vAech obeti gestapaekeho teroru v Oeskoslovensku.

Ve stfedu, dne 29. Eervence 1942.

JAPONSKA PATA KOLONA V PERIL Napsal Josef Kalmer. ✓ hlavnim meste Peru, Lime, stoji pomnik Manco Capaca. Manco Capac byl prvni Inka.

Rise Manco Capaca byla znidena v 16. stoleti, kdy2 Francisco Pizarro dobyl jea je nynejk Peru. Poeet asi 10 milionft Indiana, kteti tuto zemi tenkrat zalidriovali, se zmenkl na asi pet miliona eistokrevnYch Indiana, avSak tento podet tvoti 60% vdkereho obyvatelstva. Kdya se asi pied 25 lety jednalo o to, aby se Manco Capacovi postavil pomnik, nendly se penize u Peruanch, nYbra japonske, kolonie v Lime darovala dastku pottebnou k postaveni pomniku. ✓ Peru se naleza petrolej, zlato. sttibro, med', vanadium (80% svetove potteby) ; rodi se cukr a bavina. 8paneYg i osaclnici, kteti zemi spravovali, nemeli dost penez, aby mohli toto bohatstvi vyuait, proto ptikl do zeme americkY a britskY kapital, ale nastehovali se take Italove, Nemci a Japonci. "Banco Italiano Lima" smi ve svYch obchodech pokraeovat, adkoliv Peru pteruklo sve styky s Osou, ale Gino Salocchi, jen byl davernikem Mussoliniho v Peru a teditelem uvedene banky, se jiZ nesmi vratit z Alma do Limy. Nemci se specialisovali na cukr; nejvetk cukrova planta2 zeme, Casa Grande, patti panu Gildemeisterovi, jehoa bratr byl peruanskYrn vyslancem v Berlins. Japonci se specialisovali na bavinu. Nikumatzu Okada je nejvetkm vYrobcem baviny v teto zemi, ale jeho koncern ma take jine zajmy.

Zatim co Americans, Britove a Italove zamestnavaji domorodce, stali se Japonci neodvislYmi o peruanskeho pracovniho trhu. PeruanskY vyslanec ye Washingtonu udal sice pied kratkYm dasem, k v Peru je jenom 13,457 Japonca, ale dokonce fttedni "Tokyo Gazette" udala v dubnu 1941, ae je v Peru 22,600 krajana.

Pokt Japonca v Peru se oceriuje prAmerne na 30,000, ale strana Apristova "Haya de la Torres", ktera ma na svYch vlajkach "Peru Peruancum" uclava, ae je v Peru 80,000 Japoncti.

PravdepodobnY je podet 60,000. Ze zkuknosti s evropskou patou kolonou, je tento podet dosti vysokY a nebezpee:nY. Kdya zadatkem eervence 1941 vznikl konflikt mezi Ecuadorem a Peru, kterY byl zakoneen teprve mirovou smlouvou z 31. btezna 1942 v Petropolisu v Brazilii,tvrdil Ecuador, k Peru poslalo do pole take oddil sestavajici z 3000 Japoncil. Bylo to site dementovano, ale zustava skuteenost, ae peruanskY ministr valky general de la Fuente byl pied nekolika lety s vojenskou misi v Tokiu, odkud se vratil s mnoastvim japonskeho valeeneho materialu.

Nebezpeei, ktere Peru hrozi od jeho japonskeho obyvatelstva, nezaldi pouze v podtu, nybra take v rozdeleni. Povaaujeme-li eislici 22,000 v "Tokyo Gazette" za spravnou, tvoti Japonci vice nee polovinu v§ech cizinca v Peru. V ptipaje jich skutedne 60,000, je jich o dtvrtinu vice nee vSech ostatnich cizincti. Pobtdni mestop Huaral je na pkiklad naprosto japonske a ma mnoho japonskYch rybatskYch lodi. ✓ hlavnim meste Lime ovladaji obchod Japonci, kteti prodavaji vYhradne japonske zboai a v cele zemi neni jedineho mista, kde by nebyl japonskY kram. V Ice, Piute a jinYch pobteanich provinciich maji take rY2ove, bavinoye a cukrove plantak a dobytkove farmy. Neomezuji se v'Sak pouze na pobtdni provincie.

Jsou take v okresech bohatYch na gumu a na hranicich Brazilie a Bolivie. Jednu z hlavnich posit tvoti Chimbote, prvni dobrY ptistav v Pacifiku, jiane od Panamskeho praplavu. Carleton Beals pravi ye sve knize "The Coming Struggle for Latin America", 2e Japonci obsadili u Chimbote cele pobtek a dopravuji do zeme podloudne japonske zboal a ilegalni ptistehovalce. Pronikli Peru tak, ae tvoti spolu s japonskou patou kolonou v Brazilii uzavienY tetez sahajici od pacifickeho as k atlantickemu ocednu.

Pokud byl u vesla diktator .Benavides, delala se faksticka politika. To VAak bylo u konce jednim razem, kdy2 Peru uznalo, 2e valka, kterou vede Velka Britanie se netidi proti imperiali,stickemu protivniku, nYbri proti neptatelum lidstva, kteti ohrokuji jakoukoliv osobni a na-

ymprithc rodni svobodu. Od eervence 1941 se zeme naprosto zmenila a president Prado se nezdrahal ihned po konferenci v Riu pterukti styky s Osou.

Po atoku na Pearl Harbor projevilo Peru svou solidaritu s U.S.A. Japonske pohledesky v Peru jsou zamrzle; pterukni styk y s mocnostmi Osy je prvnim krokem. Dnes je Peru zahrnuto do zakona U.S.A. o piljece a pronajmu a dne 30. btezna bylo dodano prvnich 25 americkYch aeroplanti pies pobteani mesto Ancon, ktere maji _byt zatazeny do peruanskeho letectva. Peru se vraci do demokraticke fronty nejrychlej gim tempem.

European Corresp.

V OS. VOJACI NA BRITSKE "ALMA MATER".

Straws zatim co my pokladame pravY opak za prirozenY a jedine moan'.

Star§i kolleje jsou vetAinou "resideneni"; studenti aiji to spoleene a pracuji pod dohledem svYch uditelt. Zvendi vypadaji tyto kolleje se svYmi parky, a kaplemi jako bouzovskY hrad timskY palac, zevnitt jako ptepychove hotely. Zde se po staleti vychovavaji ptisti Churchillove a Edeni, Auchinleckove a Cunninghamove, patet britskeho imperia. Do neclavna byly tyto kolleje vyhrazeny potomktim hornich leseti tisice, dnes v nich najdete vedle mlacleho Slechtice a syna bohateho pritmyslnika i nadanett° stipendistu statni Universitni kollej chce naueit jinocha tomu, co bude v Zivote pottebovat: chovani, zvyklostern a ptedsudkinn aglickeho gentlemana, zdrklivosti, sebevedomi, kamaradstvi, sportu a nade vse smyslu "fair play" na htisti i mimo ne.

Jeke nekolik slov o studentech. Poznali jsme v nich novou tvat anglickeho naroda — jeho mladou, netrpelivou, nadknou sloaku.

Aelcoliv sve ukoly chapou velmi vaane, jsou veseli, nevazani, a nesmirne vynalezavi, jde-li o "fun". Oas, kterY &l ye asi venovali sportu a zabavam zaplriuji dnes rtizne obranne organisace, zejmena vYcvik v universitni Home Guard a letecke squadrons.

Politice se venuji s nad genYm - zapalem, travi dlouhe vedery v ohnivYch debatach, tekce problemy, zastavajice sve nazory s netistupnosti a opravdovosti spolednou studentam celeho sveta. Ua melte spoledne studentum celeho sveta jest, 2e na addne schtizi, na ktere jsem byl, nebyla menSina potladena vetknou, tednik uktie'en, protivnik osobne napaden, Mladi synove nejstark demokracie vedou politiku v duchu prave anglicke tradice. "Hra gentlemantt a fair play:" U britskYch studenta a profesortl potkali jsme se s ochotou a zajmem a ptatelskYm porozumenim. Vyptavaji se nas, jak jsme mei to nebo ono doma zatizene, jake v tom di onom spattujeme vYhodu proti anglickemu zpasobu. Oast° ve svYch shromaadenich a easopisech mluvi o nak zemi.

A tak si my eeskoslovenki studenti na anglicke Alma mater odneseme vice nee pouhe yedomosti o Venice Britanii. Odneseme si i obdiv a daveru v jeji mlade2, ktere path budoucnost.

V Z einnosti krajanfi v Argentine.

Buenos Aires. (OTK.) — Krajane usedli v Argentine, jicha jest tam na 50,000, jsou sdrukni ye 23 spolcich; jejich astkednim svazem jest "Union Checoslovaca". Tento svaz vybudoval pted dverna roky (27. kvetna) pojitko vkch 6echoslovakil ztizenim vysilaci radiostanice "Recuerdos de mi tierra" (Vzpominky z me vlasti) pti vysiladce L. R. 9 Radio Fenix. Program vysilanY kaade fitery a dtvrtek o 20:15 hod. yenuje se hlavne reprodukovane hudbe es. a pHlditostnYm pravam o aivote a vYznamu nakch ptednich pracovnika. Die zprav, ktere dochazeji z kruht S'panelskYch, ziskaly tyto programy eetne posluchade i mezi Argentinci, milovniky dobre hudby.

V Nove letecke tovarny v Oeskoslovensku.

V ttetim roku valky ztravila hrstka eeskoslovenskych vojaka nekolik mesica na britskych universitach. To je skutednost sama o sobe piekvapujici. Nam "postiknYm" ptipadala zprvu ptimo neuvetitelnou. Bylo tomu tak davno, co jsme se rozloudili se svetem poslucharen, akademicke etvrthodinky, kolokvii a indexa. Po celou dobu naSi odbojove pouti, pattily tyto veci do kategorie vzpominek a nostalgickYch hovora pied vederkou, asi jako snih, chata na Sazaye, Stavovske divadlo nebo veptove, knedlik a zeli.

Kdy2 jsme na cambridgskem nadrak vy,stupovali a vlaku, octli jsme se v jedineene vojenske situaci. Nemeli jsme rozkaz. Tomu obean civilista tak hned neporozumi. Vec je asi takova. MuZ ye stejnokroji vydfai bez jidla, bez spanku, bez sti'echy nad hlavou — nerntrae vS'ak existovat bez rozkazu. Rano ti teknou "vstari" a veder "spi", kdy2 vidiS vy'SSiho "zdrav", kdy2 vidiA neptitele "stiller. Po spineni ukolu odpochoduj na nastupike, vrat' se do straInice, hlas se u velitele. V tvem aivote neni mezery, tvaj den je ptesne rozdelen. T ye', dinncIst je stanovena.

Nam dali listky na drahu, Mid a nove battledressy, ale rozkaz nedali. "Jedete do Akoly, mate tam pry studovat, ale po tom nam nic neni.

Nedelejte armade ostudu."

Nevim jak bychom pochodili, kdyby se britska Alma Mater nestarala o sve deti skoro jako armada o sve vojaky. Hned na nadrak nas eekal ctihodnY °bean, kterY se nam ptedstavil jako nas tutor. Nastojte — mame poruenika.

Nic divneho na tom neni. V Anglii ma ka2clY student sveho porudnika a skoro kaadY akademickY uditel nekolik svetenca. Sestavi jim rozvrh hodin, dohliai na jejich praci, dave. akoly, vysvetluje, poradi, napomene.

A nas tutor nas zavedl do kancelate gkoly.

Ptijemna stark dama, v civilu doktor sociologie, prohlik stfidave nas a sve zaznamy.

"Chcete bydlet sam? ve dvou? s anglicYm studentem? chcete byt se stravou? byt v rodine?"

Na chodbe se kolem nas shlukli novi kolegoye ... a za, chvili mne vede obrYlena studentka na koneenou stanici meho prvniho dne anglickeho universitniho aivota.

Kdy2 jsem ptikl do Prahy na universitu jako -novadek, potadal jsem starSiho ostfileneho kolegu, aby mi vysvetlil "jak to chodiV. Za pal hodiny jsem veal, co je fakulta, co mne deka, co mne nemine, co je statnice, co je rigo, po dem New York. (OTK.) — V Narodni Politice ze Slapu, co je pedel a co rektor. dne 2. kvetna je uvetejnena tada inserata "To jsou, panove, take veer, pravil nam nag' "Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H." ve tutor, kdy2 jsme se nan obratili se stejnou Vidni a jeji odnoae Ostmarkwerke G.m.b.H. v dosti, jako na sveho praaskeho kolegu. "Ua jste Praze, v niche jsou hledani konstrukteti, prosi vkmli kterekoliv institute nakho vetejneho vozni technikove, iftednici, technicke a teetni aivota? Parlamentu, souchl, samospravy? U2 visily atd. pro letecke tovarny v "Protektorate". te, co je pravidlo a co je vYjimka? Ostatne vite, Jde patrne o budovani daiSich leteckYch tova2e flak university path k nejstarSim na svete?

To, co dnes vidite, je jen posledni strankou ye- - ren na Cs. fizemi.

V like knihy. Nebudete ji rozumet, nezaenete-li stoleti . . . " Smrt praiskYch lekatu v Polsku. od zaeatku . . . V Po kratke, dvouhodinove ptednake se nam New York. (OTK.) — Podle dopisu, jen dad. podala theft hlava Kdy2 jsme prisli domti ov techto dnech od krajana z jinni Ameriky, je tevtel kamarad "Anglicke listy" Karla 6apka: deportace aide z tech a Moravy v pinem prou"V tom parku, zvanem Anglii, ziji lido celkerh du. Velke mnoastvi deskYch kola je nyni v Terepodobni nam Evropanam." zit* odkud budou deportovani do Polska. 0znamuje se take, 2e v Polsku zemtelo nekolik V. dalkch mesicich poodkryli jsme malt' cip pra2skYch 2idovskYch lekaia. By1 mezi nimi dr.

Anglicke universitni "rouSky". Neni snadne Steindler z Vinohrad, zubni Mica. dr. Kleiner a ptijit na kloub vecem, ktere se zdaji Angliearoentgenolog dr. Forges. ntm samozfejme jako AedivY cylindr a lulka,

Ve stkedu, dne 29. Cervence 1942.

Waft 111.

NO, proti komu bojujeme? Proti nacistrim A a faalstrim, nebo proti Nerncilin, Ita Mad'arrim, atd.? Tato otazka frzce souvisi s problemem, zda jest narod ei lid odpovednY za svou vladu, ktera mu bud' vladne, nebo ho tyro,, ei zda odpovednost ma bYt postoupena veakerenstvu, celemu svetu, nikomu. Jest podivne a po naaem nazoru krajne nespravne, 2e v tak dfflektem problemu neni mezi spojenci dosud jednotneho nazoru. Nejednotnost nazoru maze totit vest k nejednote koneene akce proti tern, kdo2 jsou odpoveclni za nynejk konflikt a nektere jeho nejstraanejk nasledky. A tato nejednotnost neni jen mezi spojenci; i uvnitt spojeneckYch statt a narodir jsou yetknou dva podsatne rozdilne nazory na otazku, proti komu vlastne bojujeme. Jen jedinY stat zaujal k veci jedno a peyne stanovisko: V SSSR oficialne prohlaauji, ze bojuji proti nacistickYm a faaistickYm neptatelrim a nic nemaji proti nemeckemu nebo italskemu lidu. Podobne take nikdo se v SSSR nezda dinit nerneckY lid odpovednym za Hitlerovu vladu. Vaude jinde jsou dve akoly. Na ptiklad jedni Britove, vedeni lordem Vansittartern, Yeti v odpovednost celeho nemeckeho naroda za to, co tento narod udelal nebo ptipustil, aby se to stab v Nemecku a pozdeji v cele Evrope. Vansittartovci bojuji proti Nemcrirri. Naproti tomu jest britska. $kola — a nekteti jeji ptislugnici nepatti prave k nekdefaim appeaserum — jen u2* dnes MAO., spravedlnost pro tak zvane slugne Nemce. Z techto °branch Nemecka nektere skupiny chteji povaleene Nemecko "zachranit od bol$evismu" ,,_ jine lze v politice stopovat az k misturn, jim Mnichov nebyl pray e neptijemnYm teknim evropskYch starosti.

Jak na vec pohlikme my, eechoslovaci?

V jednom se vaichni shodujeme: Bojujeme proti fagismu, nacismu a proti diktatute v jokekoliv forme, narodnosti, na kterekoliv pevnine, proste na celem svete. Pokud jde o Nemecko, neni — zda se, shoda upina. Mame take dye akoly, z nich jedna proste sleduje piiklad SSS R, bojujic jen proti nacismu a fa gismu, to druha, fekl bych mnohem silnej$i, bojuje proti Nemcirm a aini nemecky narod a lid odpovednYm za to, co u nas, v Polsku, v Holandsku, Norsku, ye Francii a v Rusku dini jmenem nemeckeho naroda Adolf Hitler. Mluvil jsem s nakmi vojaky a letci, sno2e se polokt tyto otazky pokud lze nepoliticky, co2 ovAem jest skoro vylouden°. Nena$el jsem v$ak jedineho eeskoslovenskeho letce, jen2 by bojoval jen proti nacismu. A 'tie letci skuteene bojuji, o tom snad neni sporu. Vagina z nich formuluje syrij nazor na to, v joke jsou valce a s kym, s krajni ostrosti.

Biji Nemce, nacisty nebo nenacisty, ktere potkaji se zbrani v ruce, hiava nehlava, bez rozdilu, kterY z nich nalek k nacisticke strane ji2 od roku 1933, nebo kterY poslechl valce Hitlera jako ovce a bez protestu a2 v r. 1942. Myslim, 2e vetalna nakch letct pohlik na tento problem tak, jak jej vyjadtil porueik britskeho letectva ve svem ovetenem dopise v listu Daily Telegraph dne 23. kvetna: "Sir, arcibiskup pravi, nesmime nenavidet Nemce. Davam stranou sve fotografie zkroucenYch, vyhladovelYch nemeckYch vorti, vypinenYch vychrtlYmi mrtvolami 2en a deti. Nepopieji sluchu dokazanYm zkaenostem a obava,m svYch ptatel, polskYch pilotu. Zapomenu na 30,000 zabitYch Holand'anri v jedinem naletu na Rotterdam, na koncentraeni tabory, na plany o sterilisaci Anglieant a na plemenne plany s Anglieankami. nemarne nenavidet Huny? Neni-li to skuteeny Mich proti Duchu svaternu nenenavidet Huny a cele jejich zloeinne dilo?"

Lze se prayem domnivat, 2e na evropske pevnine neni Windt, kteti by, bojovali se zbrani v ruse proti Hitlerovi. Ta ktera, vYjimka jen potvrzuje pravidlo, 2e toti2 musime za Nemce jejich vlastni boj proti pruskYm a barloarskYm Wine= vybojovat sami a proti jejich vrili, zbabelosti a neschopnosti zbavit se Hitlera a nacistickeho rekmu. 0 sabotak, kterou organisuji Nemci v tfai proti nacistilm, jest malo zprav, vetknou pak jsou to jen neovetitelne dohady. Lze proto vysvetlit, kdy ne ospravedinit, ze eeskoslovenki nebo britati letci zaujimaji tak integralni stanovisko vriei Nerncrim. Fakt jest, 2e jejich riazor o nynej g m jejich boji proti

Proti komu.

Nemcrim jest skalopevnST . Podobne i naafi vojaci, kteti jsou v armade jiz od roku 1939 nebo 1940 a kteti prodelali nerneckSr prfdom ve Francii, ye velke vetkne sdili nazor svS7ch kolegu u letectva. Tem nelze vykladat, ze mezi kiLskmi Nemci a nacisty jest nejakV rozdil. A nak doma? Ti bojuji a budou bojovat proti Nemcrim!

Tyto dny Cteme s neutuchajici hrrizou jak gileneho barbarstvi se dopongteji Nemci u nas, ye Francii, v Holandsku, v Norsku, v Jugoslavii, v ftecku, na rukojmich, naprosto nevinnYch. 0 torn, co zkusil od Nemcri polskY lid, neptestavame ziskavat stale stra$nejk dokumenty. Molotovova nota o nemeckYch ukrutnostech v Rusku je idasnY doklad, co dovedou Nemci, at' jsou nacisty eili nic. Nli2e, kdo se to dopouki onech nezapomenutelnYch zverstev? Exekuce provadeji chladnokrevne a jako svou narodni povinnost nemeeti vojacil Kdy2 Nemci vyvra2d'uji Ceske rodiny — s kym to vedeme valku? Kdyt Ceta nemeckYch vojakri odveze 27 francouzskYch rukojmi, vybranych nahodne z koncentradniho tabora "2idri, komunistri a prominentnich Francouzri", za vesnici a tam je na rozkaz nemeckeho dristojnika, jen byl patrne nemeckYm dristojnikem da yno pied tim, ne2 byl nacistou a net' Hitler byl nemeckYm vridcem, bez milosti postfileji — proti komu pak bojujeme? Kdy2 nemecke vojsko se v zazemi, dobytem v Rusku, dopouati neslYchanYch zverstev na ruskem civilnim obyvatelstvu — a nemeckYch vojakri jest dnes vice, nei 12 milio- proti komu bojujeme? Kdyt se valka za techto hnusnYch zjevu vSthradne na strane Nemcii, Mad'arri, pomerne zkidka Rath., tahne ji2 tieti rok, ani2 se ukazala jedina va,2na znamka odporu nemeckeho obdanstva proti nemeckemu nacismu, proti komu pak spojenci bojuji? A pak, piece je jasno, 2e i kdy teoreticky spojenci by bojovali s nacisty, prakticky musi porazit celY nemeckY narod, aby vribec vyhrali tuto valku a aby ptivedli k rozumu cely /ArneckY narod!

Bylo by snad vice takticke, kdybychom tvrdili, 2e nebojujeme proti nemeckemu lidu; nesmime jim pry stavet pied oci, jak s nimi zatotime po valce. Pry si zneptatelujeme potencialniho spojence v Nemecku. Zda se nam v$ak, 2e ptatelstvi a spojenectvi ki gskYch Nemcii nam dosud nebylo nic platno. Rozhodne nevinna rukojmi v nekolika evropskych statech padaji pod vYsttely nemeckYch vojakil bez ohledu na propagaeni snahy, usilujici o to, abychom ziskali nektere Nemce proti Hitlerovi. Mame spi$ dojem, ze kdyby za kakle surove a barbarske vra2deni rukojmi letelo 1,000 spojeneckYch letount na Berlin a pokakie znicilo jednu Ctvrt mesta, Nemci by mnohem lepe rozumeli rozhodnuti spojencri potrestat tak fdasne zloeiny, jich2 se Nemci opet po sotva dvacetilete pfestavce dopongteji fgude, kam pkijdou. A pak, rozhodne nerd sporu o tom, te Nemci bojuji proti deskoslovenskemu lidu, proti holandskemu narodu, proti francouzskemu lidu a dokonce i proti ruikemu lidu, nikoliv jen proti jejich vladam; nebot' ji2 davno dokazali, ze kdy se jim vlady, techto state poddaji, stejne nid. dale zajmy, majetek a Zivoty techto narodu a neuplatriuji jen prospech nacistri, nSrbrz prospech nemeckeho naroda, stehujice Nemce do nejbohatg.ch mist okupovanVch state a dosazujice je na nejlepgi mista. Proti komu tuclrz bojujeme?

• e nasili se Jak jinak Nemerim prokaZeme, Z nevyplaci, net kdy toto jejich nasili rozdrtime a vAechny, kdo2 se jej dopou gteji nebo jej donacisty Ci Nemce, podle spravedlnosti ztrestame? Jak jinak naudime Nemce alespori pro budoucnost pki§tich padesati let, Ze se jim jiZ Zadne nasili nevyplati, ne2 kdy je pfesveddime, Ze nejen piimo exponovani 11enci a §tva.di jejich naroda budou odpraveni, av§ak ze i lid, jen sve nacisticke silence nechal kadit a volne pobihat, nebo se stal dokonce jejich nejhroznejMm nastrojem, ponese nasledky syYch ptehmatri? Proto tomu pak jini stavi thesi, je2 by dovolila Nemcrim, aby unikli spravedlnosti; a nad to jsou oni neznami Nemci pfedem pro-

hlakvani za slukie Nemce, na ktere po tointo nernecko-nacistickem masakru, kter3im se nemeckV narod mel zmocnit vlady sveta, eeka, pomoc se strany spojencfr. Ka2dY o y$em souhlasi s nedavnSrm protestem, uvetejnenYm v britskem tisku, proti tomu, aby britske Ci kterekoliv vojsko bylo podnecovano k nenavisti. K tomu, abychom ztrestali nemeckeho nadeloveka za barbarstvi, ji.ch2 se dopouati, netieba Nemce nenavidet. Nutno je jen dobke mat a tkeba drisledne trestat jejich zloeiny. Pkevychovavat je svet nemide. 0 to se musi pokusit Nemci sami. Theorii o slnanYch Nemcich uplatriovali hlavne ti, kdo2 jsou odpovedni za Mnichov. Vime s jakYm rispechem. Dnes je tieba najit novou theorii a novou praksi. Zde by vaak humanita ptekrodila meze sveho poslani a pkieila by se modernim zasadam spravedlnosti, kdyby odmeriovala nemeckY lid za to, 2e zplodil Hitlera a umo2nil jeho zverstva. I Masaryk by dnes uplatrioval nazor, 2e je mame, dopusti-li se zloTenax.

Cinu, take "liznout".

V Zajem o fonograficke rekordy z manifestace v Lidicich, Illinois.

Chicago, Ill. (OTK.) — Do Utadovny 6eskoslovenske tiskove kancelate v Chicagu ptiky dotazy z tad krajanskYch organisaci i od jednotlivcri, kteti si ptali koupit fonograficke rekordy, na nich2 byl zachycen prribeh manifestace v Lidicich, Ill. Tyto rekordy byly natodeny v Ceske versi pro vysilani do eeskoslovenska.

Aby bylo mono temto poptavkam vyhovet, je nutno zajistit . ptedem jistY minimalni pooet zajemct. Cena dvou gramofonovYch desek — po pal minutach na kakle strane, celkem 20 minut — na nich2 jsou zachyceny nejyyznaenejk mista manifestace veetne kratkeho anglickeho tryvku z teCi Wendell Willkieho, zpevu Lyry a strueneho obsahu projevri v eeskem ptekladu, byla by $3.00, k dernu2 se ptipoeita poatovne.

Mame za to, 2e bude proje yen zajem postatitelneho poetu krajant, krajanskYch rozhlasti i naaich organisaci, kteti s po ydekem uvitaji tuto zpravu. Budou to jiste zejmana naafi krajane z okoli Kladna, kteti si radi tyto gramofonove desky uschovaji jako cennou pamatku na historickou udalost z teto valky. Budou snad i mnohe organisace, jet si tyto`gramofonove desky uschovaji v archivu pro pkiki generace anebo je koupi jako vzOcnY darek z Ameriky, kterY piivezou syYm ptateltm do osvobozeneho eeskoslovenska. K potizeni kopii gramofonovych desek je nutno pkedem zajistit nejmene 100 pkihlaaek. Hlaste se co nejdiive pisemne nebo telefonicky (Harrison 9082) u Czechoslovak Press Bureau, 330 So. Wells Str., Chicago, Ill. Sejde-li se dostatek techto ptihla as el, budou kopie techto gramofonovYch desek potizeny hromadne. V kladnem ptipade budou zajemei yeas vyrozumeni, kdy budou gramofonove desky ptipraveny k rozesilani.

V Spoluprice s Nemci se nedaii. gtokholm. (eTK.) — Krajansky tisk ji2 piinesl zpravu o brnenske schnzi eeskeho svazu pro spolupraci s Nemci, jet skoneila naprostym fiaskem Pra2skY nacisticky list Vlajka pkinak o teto schrizi zajimave podrobnosti. Brnenskou odboCku tohoto "vlasteneckeho" spolku vede MUDr. Karel, ntednik zemskeho fikadu a teditel lekatske komory v Brne. Schtze pro spolupraci s Nemci byla svolana na 17. dubna do velkeho salu "Typos" v Behounske ulici v Brne. 1:Teastnilo se ji 65 osob, vesmes zamestnancii Narodniho sourueenstvi a uditelti, jim2 byla fidast natizena.

"Vlajka" nad takovym fiaskem natika, obviriuje dr. Karla, 2e pry je znamYm Rotarianem, a nadava profesoru Dominikovi, jen byl vedle dr. Weirera hlavnim tednikem, 2e nepozdravil shromatdeni "arijskYm pozdravem", to jest vztyeenou pravici. Ovzdual schrize pry bylo "naprosto apaticke a chladne". Placeni zradci z "Vlajky" si neptiznavaji, 2e nerieasti na schrizi brnenskY lid u2 odpovedel na jejich morn& snahy ptimet jej ke spolupraci s Nemci. Misto toho nadavaji na $patnou organisaci schilze a obvinuji jeji svolavatele, 2e pry spolupraci s Nemci sabotuJi.

Ve sttedu, dne 29. Cervence 1942.

Oddil dopisovatelskf 1 1.1110.•=41”1 ■0.01•14.••• ■■■■41■04•111..1■1141M-0 ■11.0■0

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zaYadne polemiky, potadate1 ptedklada ye smyslu stanov Tiskovenau Vflaoru k vlastnarau eoishodnuti.

ZA ZEMEELYM SPOLUBRATREM FRANKEM RYCHLIKEM. Nenadala a bolestna, zvest zastihla na g' tad a celou kaufmanskou osadu nad rimrtim nag eho spolkoveho bratra a dlouholeteho osadnika Frank Rychlika, ktery skosen byl mrtvici dne 16. 'dervence pied polednem na sve asi 11 mil severovYchodne od Kaufman.

ZemtelY bratr zakoupil si tento pozemek asi pied 3 roky, zbudoval na nem nova obydli a ptislutne stavby a v loni na podzim se tam nastehoval se svoji rodinou od Forney, Tex., kterato mesteeko je mezi Dallas a Terrell, ale gel, 2e mu nebylo osudem doptano tam na svem se svoji rodinou ye spokojenosti Zit, jenom asi 7 mesicti ZemtelYt bratr Frank Rychlik narodil se v Caldwell, Tex., 22. prosince r. 1884, a co jednorodni hotiCek pti gel se svymi rodidi do Granger, Tex., kde2 prozil sve mladi a se opojal za mantelku sleenu Rosalii Mikuleneakovu. V Kaufman okresu bydlel 25 rokat kde 2 . ho i celou jeho rodinu pisatel techto tadkil prvne poznal, kdy2 se sem zemtelY ptistehoval, nemYlim-li- se z okresu Fanin, Texas.

Kdy2 pisatel techto tadkii pied lety hledal lekatske rady a pomoci s utnim neduhem, to obratil jsem se na br. Rychlika o radu, kterY, ad to bylo v pilne praci, vyhovel rad memu ptani a delal tlumodnika a ph otazce co jsem dlu2en, odvetil, nic, jen ptijd', bude g-li pottebovat vic, rad poslou2im.

Byl mile a uptimne povahy. ikadovSrm pokladnikem byl spravnYm skoro 5 roku a kdyi jsme se po Cervencove schrizi rozchazeli, iddnemu nam nenapadlo, 2e ho vidime 2iveho mezi nami naposled. Ze byl oblibenYm u tech kdo ho jednou poznali, svedeil velkY pohtebni prn yod, jak nasincu, tak i jinonarodovcri.

Ptitli se s nim rozloueit bYvali sousede jinonarodovci od Forney, proto2e tam bYval mezi nimi jenom on sam se svoji domaci rodinou, jedinY naSinec, a pkijeli sousede a znami z toho okoli, ye kterem 211 teprve 7 mesicti.

Zanechal 2a1em zdrcenou mantelku, ktera ho i se svymi 10 ditkami verne milovali a ctili.

Zanechal take jednu sestru, 2ijici v Granger, Tex., odkud2 take ona a jinn rodina a znami se s nim prisli rozloudit. ZaopattenYch ditek ma, 6 a to 3 syny a 3 dcery. Nejstar gi syn, v Dallas, Tex. a jeho man2elka rozena Anna Pechalova, syn Edd a jehd mankelka roz.

Klara Janidkova, syn Benjamin a jeho man2elka roz. Cecilie Strouhalova v Seagoville, Texas Dcera Augustina, provdand za Joe Pechala, dcera Vlasta, pro ydana, za Franka Bedticha a dcera Lilie, pro ydand za Franka Miklite zde v Kaufman, jako2 dva vYte jmenovani zeVove jsou sidlem ye zdejtim okoli.

Jeden syn Henry, kterY se take pohtbu stnil, svobodnY, dela v tovarne na aeroplany v Kalifornii a dva synove svobodni a nejmladdcera take svobodna, vtici tito 3 2iji a fill s rodiai na fume.

Take jeho odchodu '2eli a bude postradat sveho statioka 11 vnoudat, ktere zesnulYr mel vfecky bez rozdilu stejne rad, jak pisatel techto tadkri Slova ritechy a povzbuzeni promluvil Cesky i anglicky, jak v dom smutku, tak i na htbitove, pan farat Josef Barton st. z Granger, Tex. Pki tom byly zazpivany pohtebni pisne Pohtben byl na zdejfim mestskem htbitove dne 18. Cervence.

Sve •povinnosti tadove i ()Manske spravne konal, schrize pravidelne na yttevoval a v2'dy byl rad nami viden.

Jmenem pozristale rodiny a jmenem tadu Jan RosiekSr dekujente srdedne panu farati

Straus I

17118TNfIr Bartoriovi za slova ritechy, darcrim kvetin, zpevaktim, nosidtim rakve a viibec v gem, kteti ho na posledni cestu vyprovodili, a kteti byli napomocni portistale rodine slovem neb skutkem jejich bol zmirniti.

Tobe, zesnulY bratfe, ad' vim, 2e bylo jiste TyYm ptanim mezi svymi se jette dlouho te2e1, nebylo Ti toho doptano, odpodivej v pokoji a Cest budi2 Tye pamatce, Steve 8t'astnST. V CTENEMU SBORU REDITELt S. P. J. S. T. Na sjezdu v Taylor byl ustanoven novY sjezdovY vybor a to vYbor organisadni, kterY vypracoval pro organisaeni odbor nasledujici pravidla.

VYbor uznava, 2e yYte odmeny, organisatorrim za ziskani dent' je spravna tak jak dosud stava.

1. Odporudujeme, aby H. U. zasobila nate organisatory pomrickami, rriznou literaturou, pamflety pojednavajici o vYhodach nateho pojitteni, aby jim byla usnadnena prate boru Clenstva.

2. Aby H. U. zasilala aspori jednou mesiene organisatorrim ptehled jejich prate a podet nri jimi ziskanYch. 3. VYbor dale odporuauje, aby H. U. po shledani nedinnosti organisatora v nekterem miste, poslala tam sousedniho organisatora, by jeho vYkonnost povzbudil. Aby pravidla podle nich2 organisatoti maji pracovat, byla jim H. T.J. vysvetlena, aby jim byla usnadnena prate organisadni.

4. Dale jest odporueeno, aby organisator ka2dY music podal H. U. zpravu o sve Cinnosti. Od natich organisatora se 26,da, aby pri ziskavani dienri jednali destne a svedomite, aby, nehledeli jen na zisk, ale aby hledeli ziskat jen Cleny takove, kteti by byli ku prospechu a vzrristu nati Jednoty.

5. VYbor odporuauje, aby H. U. ptesne yyplacela organisatorrim odmeny, jak jim pravidla narizuji.

6. KoneCne vYbor navrhuje, aby H. U. podatkem 1. ledna 1941 vedla vtechny zaznamy ziskanych novYch elent zvlatt' po dobu 3 rokri, aby byl snadnejti ptehled noveho Clenstva, aby bylo snadnejti a jednodutti zjistit ztraty a zisky na tomto novem elenstvu.

Pokyny ritednikri H. U. byly vzaty v rivahu, peelive uva,2eny a jiste eastky do teto zpravy zafazeny.

Ptedkladame tyto navrhy XIII. sjezdu k uvalni a doufame, 2e aspori easteene usnadni pfiliv novel° Clenstva do nati Jednoty.

Ttinactemu sjezdu zdar!

Frank J. Olexa, J. R. Bartek, J. S. B'ebesta, Vac. KvasnlCka, James HradeckY, J. A. KlinkovskY, Chas. Holasek.

Zprava byla jednomyslne sjezdem pfijata, V cele teto zpravu neni nikde zminky, 20 by teditele mohli utvotiti zvlattni pojitt'ovaci oddeleni a ani ye stanovach v povinnostech teditelri nikde nestoji, 2'e by jim byl dal sjezd to pravo, aby sami ustanovovali hlavniho organisatora.

V el. 49. stanov o povinnostech teditelri mezi jinYmi pravy a povinostmi stoji jen d ye slova, "ustanovuji organisatory", tim se samo sebou rozumi, 2e jen mistni organisatory, jak to sjezdovY organisaeni vYbor vypracoval.

Mnoho Clenii bylo ptekvapeno kdy2 (etli ye Vestniku dne 15. Cervence 1942 protokol ze schtize teditelti, 2e tito utvotili z ylattni pojitt'ujici oddeleni a do toho oddeleni aby byl najat hlavni organisator, kterY by mel ripinY dohled na v g echny mistni organisatory ve statu Texas, kteti pracuji pro Jednotu SPJST. TakovY organisator bude pracovat pod kontrolou a natizeni teditelri. Takovy hlavni organisator by dostaval $100.00 mesiene a 10 c'e komitneho ze vgech poplatkri v prvnim rote. Tech 10% komitneho ma lco 7t,i opatteno z komitneho mistnich organisatora.

Co na to tikate vy mistni organisatoti, kdyi za vafi ptieinlivost budete muset odvadet kontrolujicimu nadorganisatorovi 10% z vateho yYdelku.

NaC ustanovivat nova pojitt'ujici oddeleni pod dozorem hlavniho organisatora a kontroly teditelu?

ltdyi mistni organisatoki se budou fidit die usnegeni, ktere organisadni vYbor na sjezdu vypracoval a sjezdem to bylo jednohlasne schva,leno, tak neni potteba ztizovat zvlattni pojitt'ovaci oddeleni s hlavnim organisatorem. Vypada to jako by jste chteli nekomu zajistiti dosti dobfe placenY ntad a tim pomahat pokiadnu Jednoty Cistit.

Z protokolu vafi schrize ze dne 6. dubna 1942 se' dovidame, 2e byli bratti Cervenka a 8vadleriak ustanoveni, aby prohledli knihy, rekordy a listiny. Jsem jist, 2e by sobe dlenove ptali yedeti vYsledek one prohlidky a mnoho-li to jejich prohlidka Jednotu stala. Jen je divne jakou prohlidku jste byly nuceni delat, kdy2 teprve v imoru byl statni revisor s prohlidkou H. U. hotdv. Snad jste nekontrolovali prohlidku statniho iftednika?

Kde jsou vase sliby, ktere jste pti nastupovani do vageho ritadu elenrim udinili, jak budete k Clenrim blizci a o vetkerem vatem jednani budete eleny uvedomovat, ale vase jednani tomu nenasvedEuje, cot dokazuje i ten vat posledni protokol, kterY mel bYt ji g uvetejnen v dubnu a ne v Cervenci; ted' ji g mate mit oznamenY protokol ze schtize dervencove. Vate vsrmluva na nedokoneene zale2itosti je velice chabd. Potad se ohanite jen kontrolou, ale zatim by neutkodilo trochu kontroly nad vatim jednanim.

Ve sjezdavem protokolu ani ve stanovach nikde nestoji, 2e mohou teditele potadati zvlattni schrize, do kterSich nemusi ptipustit vYkonne Cleny H. U. Toto jednani bylo statnim ntednikern odsouzeno jako neobyeejne jednani pro ristav tohoto druhu a odporuaoval pro Jednotu, te by bylo prospetnejti, kdyby vYkonni ritednici i teditele men schrize dohromady a tak spoledne pojednavali o zale2itostech, ktere jsou pro Jednotu prospetne.

Bratti a sestry, jest ji g na Case aby tomu nebratrskemu jednani v H. U. byl uoinen konec, neb bratti teditele si poeinaji vladnout dikta,torsky, chteji nam zavest zvlattni pojitt'ovaci oddeleni, kdyby se jim to povedlo, byli by vstavu zavesti zvlattni oddeleni pro censuru dopisti pod kontrolou teditelri.

Na podatku ritadovani reditelu jsme se kojili nadeji, 2e tenkrat to bude v H. U. lite dobte klapat, ale velice jsme se v nich zklamali. Nejvice se starali, aby meli hodne cestovani s odhadoyanim majetku, cot bylo spojeno s velkYm vydanim pro Jednotu a u2itek pro Jednotu skoro 2adny, misto aby se v teto valne dobu majetkem Jednoty tettilo, nerozumne se s nim plytva ku tkode Clenstva.

Chceme-li, aby Jednota dobte prospivala, musime vice navttevovat tadove schrize a vtimat si vice jak nam nafi hlavni urednici hospodati, a zat'neme hned a v tadoye schrizi pojednejme o tom statnim organisatoru. bratrskYm pozdravem, F. Truksa. teskS, otrok a nemeckY. pan.

Lisabon. (OTIC) — Delnici z CeskS7ch zerni pracujici v Hai jsou pobouteni, jak s nimi pies vAecky sliby nemetiti zamestnavatele nakladaji.

Poukazuji zejmena -na to, 2e pracuji stejne jako delnici nemeeti nebo i vice, ale dostavaji mzdu nepomerne ni2si. Rozdil mezi delnikem deskj,m a nemeckYm dela se vfak i na rizemi tak zvanth° protektoratu. eetti delnici zamestnani u titskYch firem na tizemi Oech a Moravy do2adovali se stejnYch mead, jake dostavaji delnici nemeeti. PratskS7 delnickY rozhlas jim na nemeckS7 rozkaz vylo2i1, 2e "protektoratni ptislutnik pracujici u titske firmy v Oechach a na Morava ma mzdovY narok jen podle vyhlatek platnSTch pro nzemi Protektoratu". Tyto yylilatky "platne pro rizemi Protektoratu" nevztahuji se ovtem na /*nice.

Pragermani Kucera a gestak.

Madrid. (6TK.) — Pra2skY nacistickj'r list Der Neue Tag uvetejnil zpravu o zmene jmen dvou pragermanil Kutschery a Sestaka. Velitel tidernYch oddilri SA v Plzni Josef Kutschera zmenil si jmeno na Josef Guenther a Rudolf Sestak z Prahy,-Dejvic na Rudolf Eberhard. Ale ani zmena jmen nezachrani odrodilce KuCeru a 8estaka pied spravedlivYm hnevem deskeho lidu, ati dojde k &Mani mete.

eltrana 8,

STNIK

UPOZORNENI! Price pro Americkk tervenk Nak pomocna akce Zen zde v Houstonu pracuje jiZ 7 mesicti pro A. Cerv. KriZ. Price, kterou koname jest velice nutna. Americky CervenY Kti2 podporuje a pomaha vkmoZne jak armade tak beZenctim a postiienYm lidskYm tvorum, kteti pomocne ruky teto Slechetne organisace potiebuji. A tu jest nam nas dil ptidelen, ab3. chom pomahaly vyrabeti tech potteb, kterYch oni velke zasoby potiebuji pro ulehdeni bidy a zimy. My sami nevime, co jest to trpeti zirnou a hladem, a proto mile Zeny uvedomneme sobs, 2e musime pokradovati v nak zapodate praci. Jest to malt' dil, kterYm my ptispejeme tim, Ze venujeme nak vedomost a Cast naZeho dasu. kaZda si to milk vziti donna, za tYden nebo dva hotovou praci odvede a novou praci si intiZe zase °driest. Davarne yam na vedomi, aby jste se v patek dostavily do sine tadu Pokrok Cis. 88. a o praci se ptihlesily. ObdrZely jsme vinenou latku na kalhoty pro male hochy asi 4-lets, bude jich asi 20 part. Pi. A. Kilnarova a pi. S. Elznerova v2cly vse nasttihaji a jests vice jak svtij dil ukji. Nevim jestli posledni co jsme mei" praci, toti2 take chlapecke jsme trochu obtik tyto rozdat, neb se nam dost jsme trochu obtiZe tito rozdat, neb se nam dost pracovnic neptihlasilo, a tu by jsme velmi nerady, zase aby nam ztistaly na ruce a musely to dodelaly. Tejedny a samy tak dlouho sit, dy v patek dopoledne asi v deset hodin rano.

NaZich vojinti nam ptibYva, za chvili nam nak mladi hoZi vkchni odejdou. Davaji sve Zivoty za pra y° a spravedlneSt, jdou s vedomim ze jejich sazka v navrat do syYch milYch domovu jest velmi nebezpeiha, ale jdou s tismevem na rtech, ale naZe srdce se nam svira, zdali tuto tvat a ty dobre odi jeke jednou spattime.

Vyprovazime je na tuto cestu s ptanim na Zt'astnY navrat z toho horouciho pekla — neeim jinym nemano to nazvat. Rad Pokrok Houstonu cis. 88. ma ye sve sini vyveknou tabuli jmen vojina, kteti jsou naZimi eleny. KaZdy tyden tam nektere jmeno ptibude a hlasa, ze chrabrY hoch diva sve nejdratk, svaj pivot. PokaZde kdy jdu okolo tak se mi ulehei, kdy vidim, jests Zadne jmeno neni oznadeno hvezdiekou, znameni, Ze hoch ten dokondil svoji iivotni drahu na poli valeenem. NA'S Glen br. F. Andinec, znamY v gude co pracovnik nennavnY, obdrtel zpravu od vlady, Ze jeho syn Henry Andinec jest nezvestnY jiZ od dubna 1942. Henry Ani:inec slouZil u ponorek a prodelal tuto tvavu od zadatku. Vime, Ze tato sluZba u ponorek jest velmi nebezpedna. Doufame yZak, ze podana zprava jest pochybna a Ze br. Henry Andinec se nachazi nekde v zajeti a Ze se tato zprava Casem vyvrati. Ja jsem nikdy Henryho Andince nevidala, aby byl zamraden, dival se na svet svYma dernYma odima, ktere se stale usmivaly, na ten nas rozvracenY svet, kaZdY jej mel rad.

Vzpominame na vkchny, kteti nam jiZ odeZli a ktere nam jests odvedou.

Minuleho tYdne meli jsme zde naykevou u jejich rodidn a svYch 2enuSek nektere nak hochy dleny, jak nasleduji:- Frank Hanka, ktery DI se dopracoval postaveni jako porudik, pobyl u sve matky pi. I. Hankove celY tYden a pak zase odejel zpet do tabora. Pi. Hankova, pravem mfdete bYt py gna na sveho syna. Namotnik W. Wallace, muZidek dcerunry a p. a pi. Tesate take ptiletel aeroplanem neotekavane a pobyl si zde tYden. A. Dixon, take u namotnika, ptijel ye sttedu a pobyl a2 do soboty v noel. Jest tg mtrZ dcery pi. a p. Hanrise. Asi 0,0 dyerna mekci ptijel take jejich syn, kterY se nachazi u letcu, a pobyl si u svYch rodien 10 dni. Take lit' ma ZarZi a je serZantern. WS), jako je Louis Hanus dopracuji se vYk. Jest to aZ pfekvapujici, nak Ceti hoZi skoro vyjimeene kahlY v kratke dobe ma ja povYkni. My vZichni jim to pteJehie ze srdce. Nis bYvalY neetnik Amos Kadledek take byl navkevou nekolik dni a take jii jest serZantem, ale on jest zde dasteji, neb nem4 daleko a pak zde v Houstonu zanechal kus sveho srdce. 1Them hochtim ptejem Zt'astnY navrat a to v blizke budoucnosti.

Za pomocnou akci len v Houstonu F. J. Olexovas taj,

a

dad Spravedinosti cis. 121., Shiner Tex. Cteni bratti a sestry! — Ptichazim s paru tadky, bych vas uvedomil, abyste se hledeli dostavit do Pfi gti schtize, ktera ptipadne na 2. srpna; v padu Zpatneho o tYden pozdeji, 9. srpna. Budeme miti noveho elena k uvadeni a proto jste Zadani, abyste se co nejvice schtze sadastnili. Dale sestry jsou Zadany, by na tu schtizi taky, pamatovaly a kaZda dle mo2nosti nedim od jidla ptispela, neb po schazi budeme mit svadinu. Je to ted' pro ty kuchatky zle, kdy toho sladidla se moc nedostane, ale nam postadi i nejalrY sandvid a neptijde to nic drap e nei nejake ty sladkosti peci. S br. pozdravem, J. P. Novosad.

V ZA DR. JANEM UHREM. Odjela jsem z domova do Ameriky s nmyslem pokradovat zde ye seem povolani jako uditelka.

Obtik ovkm byly nesmirne. Anglicky, jsem dokonale neumela, prosttedi mi bylo cizi, psychologie deti i rodidil se mi zdala nepochopitelna.

Kdyi jsem se pak ptece jen rozhodla venovat se vYchove deti, byla to, jako ji2 tolikrat pied tim, slova profesora Masarykovy university, dr.

Uhra, ktera me povzbudila. Kolikrat nam, svYm posluchaUrm, tikaval, Ze tajemstvi dobre vsr jest pouha laska k diteti. Opravdovska,-chovy laska a porozumeni, ktera se v aadne zemi nemeni.

Byl v Americe pied nekolika lety a to, co chtel, abychom doma pfe yzali do sveho vYchovneho systemu, byla skuteand demokracie. V dlouhYch hodinach debaty o pedagogickYch problemech stala se nam nudna studijni latka Zivou. 0 kaldem z nas studenta mel dr Uher osobni zajem.

Bylo nas v pedagogicke akademii pies sto studenta a bylo tudit samortejme, Ze i u nas nastaly, spory politicks a nazorove. A tu se dr.

Uher zase ukazal v eels sve lidskosti a naproste vernosti k svYm idealtn. V2cly poukazoval na to, Ze laska k narodu nestadi, k se musime vkly a ye vgem postavit za sily pokroku a demokracie a bojovat za tyto idealy proti komukoli.

Potkala jsem ho naposledy na podzim 1939, nekolik dni pted vypuknutim valky. Kdyt jsem se ho nzkostlive ptala, jak to vkchno dopadne, odpovedel svYm nezmenitelne klidnYm hlasem: "Vezmou Gdansk, a bude valka. Tim vzrtista nak nadeje na osvobozeni. Uvidime se zase ye svobodnem Ceskoslovensku."

"Letos v dervnu doka zprava, 2e dr. Jan Uher byl Mind zasttelen. ttedni zprava udava duvod, Ze "pomahal neptiteli a dopustil se tak velezrady".

Profesor Uher bude chybet nam vkm, aZ se vratime. Jeho schopnosti budou chybet celemu narodu.

E. F. V RAtI Jaromir cis. 54, West, Texas.

Bratti a sestry!

NaSe posledni schuze byla malo navZivena, a proto jste vZichni Zadani kdo jen trochu matete, aby jste ptiki do ptiSti schuze, neb nam ptedleha dulekte jednani, a schuze je jako obyeejne, o 2. hodine odpoledne.

Posledne bylo malo dlena, neb byl odpoledne pohteb br. J. Hegara, kterY zemtel nahle, a pak byly jakesi line schtze, tak se to yZecko odloblo.

Mesic dervenec byl u nas bohatY na pohtbv, neb v jednom tkdnu jsme vyprovodili br. J. Hegara a br. J. Lednickeho od tadu Moravki Bratti Cis. 6, k vednemu odpodinku a byli to bratti dobli a destni, obi dobti vlastenci. jsem byla s nimi 20 let v jednom tadu. At' je jim zeme lehka a dest budi2 jejich pamatce.

Pak zemtel statidek Kostedka, pak p. Frank Beal* a pi, Sofie Domeslova_. V •sobotu zas. malt' kludina Alf. Smetaka, a: tak mela smrt lne. At' vkchni odpodivaji v pokoji. Musime, tam jeden za druhkm.

V poslednim Vestniku jsem detla zpravu z Rosebud o iimrti Fr. Soukupa. Ptijmete nak uptimnou soustrast rodino Soukupova. Byl to Slovak veselk a ptal kaldemu. Byl jests pomerne mladk a mohl zde bkti jests seta.

Podasi je u nas veelijake, noel mime chla4-

Ve stfeclu, dne 29. eervence 1942. ne, ale pies den je horko jako v "eervenci". V nedeli se pkihnala po poledni boutka a hrom ttiskal na vkcky strany, pak pti Hoen a okoli nam dobte zaprklo, ale jak to bude dobre nevi, nebot' bylo horko a pak deZt'; to se asi to nak bavine moc libit nebude. Korny na michanYch zemich nejsou moc dobre, neb ty horka mu pomohly dozrat, a i picniny na seno se musily sesekat, neb to chtelo vkcko uschnout na stojate. A nekde na tech nejlepZich dernicich krmiva neudelaji, neb nedostali deZte, kdy2 ho pottebovali. Price v poll je potad dost a tak neni strachu, te se nam zkrati lily, neb jests je i dost kopani v baylne.

Hork je to letos se zavatovanim broskvi, neb skoro katcla ma v sobs terva, ale ono to bude te2 dobre, nemusime kupovat maso, ut to bude dohromady , A "Zoks" ta prate s tim! Ja jsem si potezala eels pracky s eistenim tech dertovYch derva, a jests i tech -broskvi je malo, vgecko to chce spadnout na zem.

Nak chlapci vojaci., se nam odstehovali do Sever. Caroliny tak jsou nyni o 5-6 set mil zase dale, ale co je to -deck() platne? Jsou vZichni daleko. Tak vam vkin posilam srdecny i tern nakm klukum a mejte se vZichni jak nejlepe mfikte a jestli je yam horko vezmete si vejit a foukejte se.

M. Klausova.

Vak, V lid Frant. Palacky els. 21, v Engle, Tex. Timto yam davam na vedomi, jsme se usnesli v minule schtzi, Ze se budou schuze odbYvat jednou za tti mesice, a 2e se o tom bude jednat v ptiZti schuzi. Proto jste 2adani, aby jste se co v nejvetkm podtu dostavili do ptiZti schuze, totit prvni nedeli o 2 hodinach odpoiedne valedneho dasu. Tak hled'te se dostavit, at' se mule o tom pojednat.

Ztistavam v trete a s br. pozdravem, Chas. Jalufka, taj.

V Sokol Houston. -- Nejkrasnejk vklet v Texasu.

Pohled na eiste modre nebe, na zatici slunce, v duchu jsme se radovali, Ze muZeme klidne se rozjeti yen na sokolskY vYlet do to krasne ptirody, le nam to snad Zadny mradek nezkali. To y Ze uvedlo nakho ducha do normalniho stavu lehkomyslnosti, le vse pustime stranou, vAechny drobne starosti a oddavame se pouhe ptitomnosti. Byl nas to bajednY krou2ek veselYch sokolti a sokolskych pracovniku, kteti jsme se tak pane v nedeli sjeli do krasneho Rosenbergskeho parku, aby se z nas zase jednou pod klenbou toho Vkmohouciho staly zase vesele deti.

Vg echny trudy a spolkove veci stranou, bylo nate heslo. Zkratka, byl to jeden z tech nejkrasnejZich a nejZt'astnejZich dnu, kterych je v vote lidskem tak bohuZel malo. S usmevem jsme pfijildell a s um-nevem jsme odjildeli pti mesidku, nejen my, ale i ta malieka kariata sokolska. Sokol Sindel nam opravdu obstaral krasne misto pro ten vklet, za to ne.S. vtelk dik. Deti mely koupaligte, kolotoee, houpaoky a my pane v kroaku na laviekach, ktere byly umisteny y e stinu ko§atkch stromii s pohledem na peknou teku a na ty naae deti, ktere se venovaly zabave jen mezi sebou, jen kdyi jejich jazkeek si neeeho ptal sladkeho, aneb laludek se ozkval, pfibehly a zase hajdy do sveho hloudku. Ti mladi cvidici sokoli, kteti jests oplyvaji tim, co se v livote lidskem vyskytuje jen jedenkrat, svoje 'crime mladi, cvieili pro nagi radost a pfi torn vdechovall do sebe cisty vzduch ptirody a. ,my. s •rozkoSi se na ne divali a pojednou stavali jsme se detmi i s nirni. Nic nas nebolelo,Zerty srkly a smaly jsme se a se nam size po tvatich koulely. 0 ten bolskk napoj se nam br.

Sindel postara,l; jidlo taky, aby o humor neby10 nouze,- •neb kdo .zria'Sarku .Vddehriala, zvala, -J. Aritona- Valu; tak vi; le kde jsou tam ,je stale ' i`e eemu smat. Chvalitebna vec je, ze mesteeko Rosenberg ma. dobre Utedniky, kteti se starali, aby meli jeho obeane svoje krasne misto pro zabavy a odpodinek. Podruhe s radosti piljdeme zas. etvrtou nedeli ma. tam zase vklet odbooka SALT. Rosenbergskkch...

Ja s ptanim doufam, ze se jim vydati tak paKarla etvrtniltoya.. ne Jako nam. Na zdar

Ve sttedu, d11 29. terveilte 042.

Fayetteville; Texas: Mill etenati, toto je moje druhe Ceske psatli do Vestniku: Vidy jsem si myslel, ze budu psati do Vestniku a dnes yeeer pigi nekolik slov.

Ja byvam na farme a tee jsem rad. Moje oblibene zabavy jsou loviti ryby a jezditi na koni pro maso.

My mame okopanou bavinu u2 dvakrat a tei mame podelane futro.

Ja jsem chlapec dvanact roku stall a budu ttinact rokfi stars na patnacteho Main jednoho bratra a neni na vojne. gyi u zapisu na tticateho dervna.

Ja myslim, 2e ptestanu dnes. 8testi otenahlm a redaktorovi.

Johnnie Poneik.

V Nemecke nabidky Ceske Lisabon. (OTK.) — V pra2skYch nemeckych novinach byla uvetejnena vYzva absolventam deskYch sttednich ekol, 2e mohou 2adat o ptije. ti na veechna technicka oddeleni a na oddeleni zverolekatske na vysokYch tkolach "velkonemecke Podminky jsou tyto: ovladani nemecke teal slovem i pismem, dobr prospech ze sttedni gkoly a samortejme tak zvanY arijskyr puvod 2adatele. Povoleni udeluje zastupce tieskeho studentskeho fYrera v Made "protektora" v Praze. Neni to mnoho, co Nemci Ceske mlade2i milostive povoluji. Ani pomy gleni na studium mediciny, filosofie, Cizich jazyk0 nebo theologie; jen technicka, oddeleni a zverolekatstvi jsou deskYm sutdentitm ptistupny. I z toho je videt, ie Nemci chteji udelat z 6echil narod teineslnikt a zemedelet. Mimo vylokne zradce a la 1Vlaravec a "rytit" Pousek nebude veak nikoho, kdo by Ewe deti posilal na nemecke vysok0 ekoly. ka2dY dobr tech vi, k by se tim vystavil tetlYtn dfisledkfun. Nebot' lid bedlive pazoruje, jak se kdo chovit, a bude-ptisne soudit.

V Synagogy ve Voticieh a Milevsku zrugeny.

Lisabon, 21. derverice (6Tx.) - Podle zpravy Narodni Politiky jsou synagogy ve Voticich ft Milevsku v ji2xlicli techach ptestavo yany a UpravOvany pfe ptedvadeni divadelnich her a "Narodni politika" si toto surOve nabokiiske prohasledovani ovgem pochvaluje a 0mlouva, je tini, tide z Votic a Milevska adeeli a synagogy zely p6 celY rok prazdnotou.

2ide skuteene z techto mist "Odee11": v dobytCich vagonech a vojenskYch nakladnich autech byli s petikilovS7mi raneaky sveho majetku odvaleni do Terezina. Veechno ostatni jim Mind sebrali, geny a deti oddelili od mun. a ye Terezitie a koncentraenich taborech v Haliei dr2i je v zajeti, jet znamena pro stare a nemocne rychlou smrt a pro ostatni pozvolne umirani. Ale je to pry v zajmu nemeckeho herrenvolku a tak tomu Narodni Politika na nemeckY rozkaz tleska.

V NUcena spoluprice eeskYch a nemeckYch bernich ttokholm. (tTK.) — Ve sbirce natizeni "tiekseho protektora" (Verordnungsblatt des Reichsprotektor fiir Bohmen and Mahren) bylo uvetneno natizeni tieskeho ministra financi o vzajemne pravni pomoci mezi Nemeckem a deskYmi zememi, podle nehoi finaneni Ufady obou zemi jsou povinny yzajemne si po-mahat zpravami a radou ph vymahani dani.

V natizeni se vYslovne pravi, ie "vzajemna pravni pomoc se provo,di v nemecke keel a v nemeckem pismu". Soudinnost nemeckYch a CeskYch bernich fitadO se vztahuje na dame splatne po 15. bteznu 1939. Natizeni plati take pro "vYchodni okupovane zeme", to jest pro Polsko a ruskou Ukrajinu.

V Oslavuji "utrpeni" henleinovcii za republiky.

Madrid. (6TK.) — Na jate 1932 zakazala vlada nacistickou organisaci Volkssport, jet po vzoru HitlerovYch fidernYch Oddilti SA organ).sovali nemeckon mlade2 ye znemeenem Ptedaci teto pod y ratne organisace byli pohnani pied soud a odsouzeni k nekolika mesicum vezeni. Nyni ptichazi zprava, k v sini pankracke vezince v Praze.Nemci uspotadali vzpominkovon slataiost k vYroei zahajeni procesu proti rozvrathikum. Z tehdejeich ob2alovanYch byl ptitomen dr. Thing, jen je fyrerem tder-

Strana 7

VitErNig

11•111011011111081‘011,

Medi se statni organisaor do pojigt'ujiciho oddeleni S. P. J. S. T. iadatel musi miti zkugenost v prodavani pojisiteni na iivot a znalost anglietiny a eegtiny v pisme i stove. Mzda a komigne ze vS'ech premii v prvnim rote. iadost s pisemnYmi doklady poiadovane zpiisobilosti za:slete na tajemnika sboru — Robert Cervenka, West, Texas.

nYch oddilii SS a lantratem, ing. dr. Metzner, jen2 je porueikem nemecke armady, .a dr. Paliege, jen2 byl za svou Cinnost proti eskoslovensku take odmenen vysokou funkci v nemecke statni slugbe. Pti "oslave" miuvili Hans Krebs a Konrad Henlein. teastnici pak navetivili cely, ye kterYch obklovani tehdy "Apeli". Jak toto "Upeni" vypadalo ye skuteenosti, vysvita na ptiklad z toho, ze jeden ze zateenYch, jistY student pra y, se pokusil slogit ye vazbe jednu zkoueku. Za tim fidelem se k nemu dostavil profesor a dekan pravnicke fakulty nemecke university v Praze. Teprve po zasahu ministerstva osvety, byla dodateene platnost teto zkougky zrueena.

V rtadeni Gestapa v seVerovYchodnich t echich.

Madrid. (OTK.) — Obchodnik z neutralni zeme, jen navetivil v zime severovYchodni Cechy, ptines1 zpravy o tadeni Gestapa ye. dvote Kralove nad Labem a Nove Pace. Znamy kra,lovedvorskY advokat dr. Patez, zakladatel rodni jednoty severoeeske a sokolskY pracovnik, byl zateen brzy po obsazeni eskoslovenska a nekolik tydnfi po zateeni zemtel v koncentrainim tabote. Dr. Patez byl star 68 let.

Rodina tovarnika Sochora byla cela zateena a odvezena do koncentraeniho tabora v Dachau.

Josef Sochor tam zemtel, o dal gich ttech bratrech neni zpra y . Sochorovy textilni podniky byly zabaveny. V Nove Pace donutili Mind advokata dr. Karla Lederera a lekate dr. Vojtecha Kohna, aby opustili kancelat a ordinaci.

Stalo se tak jig v dubnu 1939. V loth 1940 pokusli se dr. Lederer a dr. Kohn uprchnouti do ciziny, aby mohli vstoupit do es. armady. Oba byli zalo2nimi diistojniky. Ph p •echazeni hranic veak chyceni a po nekolikadennim v3"7slechu na Gestapu v Hodonine byli odvezeni do Dachau. V Cervenci 1941 ptiela zprava, k oba zemteli.

V LIDOVA VALKA Nevette nikomu, kdo yam lila, le tato valka neni valkou lidovou. Rusky pliklad a ptiklad Britit ukazal, 2e opravdu tomu tak je: Tato valka je valkou lidu. TYka se lidu, lid v ni bojuje za nejzakladnejel sva prava, lid se brani, aby Nemci nemohli nastolit tad sttedovekeho otroctvi, lid stoji na frontach a svymi tely haji budoucnost ptietich generaci. Tato valka je veci kahleho svobodneho mute, ka2cleho svobodneho eloveka, kterY neni lhostejnY k vetelnYm vecem a k otazkam, jak budeme 2iti. Lid dnes ma na vybranou: Bud' zvitezit nad Nemci a Japonci nebo se jim poddat. Stara, zasada kolektivni bezpeenosti, kterou Nemci tak obratne pobotili a zpustotili, se musi vratit v one lepei podobe a my veichni musime vetit v jeji ffeinnost.

Navrat kolektivni bezpeenosti je navratem ditvery. A 2.adna, lidova valka nebyla vyhrana, jestlik lid nebyl spojen jedinou myelenkou yzajemne dtvery. Veichni jsme v stejnem bezpedi a neni mezi nami nikoho, kdo by mohl myslit jinak a spolehat se na zadni vratka. V nagem ptipade neni zadnich vratek. Bud' zvitezime nebo padneme. Zvitezime, protok nage vac je veci lidu a lid chce zvitezit. Nemci padnou, protok jejich vac je veci nekolika jed notlivdt, kteti u givaji moci a nasili, aby Cinili dojem, 2e bojuji za spoleenou vac syYch 11di. Zvitezime, kdy2 veichni dame sve ruce, srdce a vg echno co mame, ochotne celku.

Neni a nebude lepeiho sveta, nezaeneme-li

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepodepsanY resolueni vYbor tadu Jan RosickY Cis. 110. v Kaufman, Tex., vyslovujeme portstale rodine nasi uptimne citenou soustrast nad nahlYm odchodem milovaneho man2e1a, otce, statieka a na geho spolubratra Franka Rychlika, kterY dokonal svou 2ivotni pout' dne 16. e'ervence ye veku 58 rola ZeintelY bratr byl dobrYm elenem nageho tadu a zastaval nam tad pokladnika, bez jednoho mesice po 5 rola spravedlive a svedomite.

Vime, portstala. rodino, 2e Vag zarmutek je velikY nad nahlYm odchodem Va geho mileho, ale bucli2 Vam fitechou, 2e celY na g tad citi s Vami. Tobe, milt' spolubratte ptejem klid po pozemske pouti a Cest budi.2 Tve parnatce.

Dario v Kaufman, Tex., dne 19. Cervence 1942.

Stanislav tech, Frank Novak, Steve 8t'astnY, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor tadu Moraveti Bratti Cis. 6. projevujeme imenem tadu uptimne citenou soustrast poziistale rodine nad ztratou jejich otce, mankla, dedeaka, bratra a nageho mileho spolubratra John Lednickeho, ktery dokonal svoji pozemskou pout' dne 17.

Cervence 1942 ye stall. 73 rokfi. ZesnulY bratr byl dobrYm Clenem naeeho tadu a po mnoho let, co k tadu patril, byl na g tad jeho druhYm domovem.

Vime mild rodino, 2e 20.1 Vas je velikY nad ztratou Vaeeho mileho a 'budi2 Vam fitechou, k my, eleni tadu Moraveti Bratti s Vami Vag bol citime a dlouho budeme br. Lednickeho postradat.

ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a Cest budi2 jeho pamatce.

Za resoludni vYbor tadu Moraveti Bratti C. 6.: Pavel S. 8krabanek, John Pavlas, Albert Pinter. sve viterstvi sami u sebe. Kakdeho z nas Hitler osobne pord2i, kdy2 vetime onomu rozkladnernu a zlemu, kdy2 odpirame pomoci. A pr y gt ye svobodnern svete je ji--nipomcinasmu ti do es. vojska Ka gdY z nas, kdo jeete neni ptihlagen do es. armady, je nachylnY k poratce. Zvitezi ti, kdo2 veti a jsou vytrvali.

V Vgeslovanska manifestace v Bostonu.

Boston. (6TK.) — V nedeli 19. eervence konala se v historicke sini Faneuil Hall v Bostonu veeslovanska manifestadni schfize. Na jejim organisovani podilelo se tee teskoslovenske narodni sdrukni novoanglickYch state. Na schfizi eetne navetivene promluvil zastupce guvernera statu Massachusetts, zastupce starosty mesto Bostonu a ptedstavitele polskYch, ruskYch, ukrajinskYch a oeskoslovenskYch organisaci. Za organisaci promluvili rev. A. Bala gka a Josef Suk. Hlavnimi teaniky yeeera byl polsky konsul Jachymociz a Cs. generalni konsul Karel Hudec. Aby prokazal mo2nost vzajemneho dorozumeni ph jednani mezi slovanskYmi na„rody, promluvil gen. konsul Hudec po anglickem fivodu Cesky, polsky, srbsky a rusky. Bostonska manifestace y yznela volanim po u2ei spolupraci slovanskYch narodu nejen za valky, ale i po jejim skoneeni pti tprave noveho sveta.

V

KALENDA* 1. scnna. Schfrze odboeky SALT. ye spolkove sini v Sey mour. ZaCatek ye 3 hod. odpoledne.

9. srnna. D4+ske divadln: "Podle slov pana pro identa," u 8tefanika v Houstonu.

30. srpna. Bazar ye prospech SALT. chysta odbodka texaskeho veekrajanskeho sdrukni v Dallas, Tex.

*trans

VIISTNIK

IL

LIDICE. Letniho slunka krajem jasa, smich a vzduchem omamna se vane nese..

Na polich nahle hovor chasy ztich', hned ka2cle srdce obavou se these.

Od UnhoSte se gene Cerny mrak, silnice dusnYm prachem skoro kouti, a do dalky kdy2 upneme svilj zrak, krev v nitru naSem hned se prudce boufi.

Ted' nemecky sem pochoduje pluk s puSkami strojnimi, s takYmi dely.

Podkovy bot ptisobi ryeny hluk, mraz chladnY zachviva naSimi tely.

"Vesnice naSe jiste jejich cil, Urodu na polich nam ukrast chteji.

Ze vkho urvat chteji vetSi dil.

To se to, Bok, pane veci cleji!"

Za malou chvili na na ysi je ruch, starosta s radnimi se v tadu stavi.

Kol koni roni se hned hejno much a vojaci se sprostYm smichem bavi.

Plukovnik z kapsy vzal papiru car, na lidi vzktikne za prudkeho kleni: "At' kaldY mu2, kdo 14 let je star, se dostavi sem ihned bez prodleni.

Vy rebel' jste deskYch vzpupnY day, ye sttedu svem skrYvate bidne zradce.

Za,St' cpali jste si jenom do svYch hlav, cot' trestano je vSude na opratce.

My nemecky v$ak, kulturnilsme rod a proto vas humane potrestame: Do starctt vnikne bajonetu hrot a 2ivot mlad gch mutil kulka zlame."

Plukovnik savii svoji povel dal, ze strojnich puSek oheri prudce Sleha.

ZlY Gestapak obeti nehledal dle otce sveho syn sttelenY Zen slySeti je srdcervouci plaid a malYch ditek usedave ikani.

Zachechta se v S • ak gestapackY rvad, pot s tvate sette si krvavou dlani.

Rozkaz pak vyda, aby zastup 'ten byl zahnan k draze a beze vkch frakil do vozii dobyteich hned nalaen a odvezen do fi gikYch koncentrakti.

Deti pak malYch sehnan celY roj, ti v polepkvnach najdou domov Z nick Nemci cleat chteji dal g zdroj sve krute moci na valeenem Za malou chvili houkla salva del. staveni Stay do zeme se ryly.

Vzduch vYsttely se v dalce celY chvel a z krasnYch Lidic jenom trosky zbyly.

Na obloze plal stale slunce svit, do zeme vpila se krev mudednikii.

A Gestapak, zas novou slavou zpit, dalSich vrat'd piipsal Nadu do deniku.

Ty, svatY Vaclave, jsi patron nas, a po ptqhnani valeenych se litic, ty naSe vrouci ptani jiste zna$ a vystavi$ nam tisic novYch Lidic.

— Jos. R. Anton.

Rogers, Texas.

Ctend redakce:— Prosim uvefejnete ve Vestniku, ze gici krouZek deskSrch fen ze Seaton a okoli pro A. C. K. na misto poradani vedere daroval jiz hotove penize. Chceme getrit gumu a cukr, a pak kaZda sestra dobrovolne radeji .prispela, neb takto nebylo mot prate a vydani. Odvedly jsme zdej gi odboace A. C. K. 92 dol. a 40 cent'. Srdeene vSem darcum dekujeme, zvlaSt' tadu OeskY Prapor Cis. 24, SPJST. za tak velkou podporu, dale Ktest'anskYm sestram ze Seaton, pak sberatelkam a vilbec v gem, kdot nam byli napoinocni. Ty penize, ktere nam na niti tyly davany, jsme tet odvedly, neb jsme niti dostaly phi Sit a sestry si take niti i samy JeSte pieteme i gjeme a celkovy k pod6.m celoroeni. Doufam, ze bude dosti Jete jednou srdeenY dik v8em.

Pi, F, E. liejlova ml,, t4 a pokladnice,

Ve Vestniku ze dne 15. t. m. jest v dopisu bratra Jana Gajevskyho z Orchard zminka, 2e bratr pokladnik Hlavni ttadovny ptestal po&Nati mesioni zpravu ye Vestniku.

Teto zmince se zajiste nikdo, — tedy ani pokladnik Hlavni Utadovny, — nemute diviti neb ji nejak odsuzovati jako $karohlidstvi, — a cla se s jistotou oeekavati, k jest mnohem vice elenti nag Jednoty, kteti se take jiste pozastavili nad zastavenim techto zprav, — jest tedy dlu2no udati ptieinu proe pokladnik Hlavni Utadovny tyto zpravy nepodava. . . tedy Za prvni: Neni to stanovami v povinnostech pokladnika Hlavni tjtadovny poladovano.

Za druhe: Jest to Upine zbyteena prate a duplikovani zprav, protok bratr teetni Hlavni Utadovny podava tyto zpravy dle nejlepSi mo2nosti a zpravy pokladnika Hlavni Utadovny musi, — protok bratr tieetni vede veSkere zaznamy, z nicht' tyto zpravy jsou derpane, — sve zpravy upravovati a podavati na zakladu zaznamt a zprav bratra Ueetniho.

Za tketi: Stale roz gkovani Cinnosti nejen v iitadu pokladnika Hlavni Ui'adovny, ale v cele Hlavni tjtadovne vytaduje stale vice a vice easu a nezbYva Casu na veci, ktere jinak nejsou pod kontrolou pokladnika Hlavni tradovny. Jinymi slovy, miikme toho easu poufiti ku praci jine.

Doufam, ze toto vysvetleni bratru Gajevskj/mu a take i tern druhj7m, kteri site o tom nepigi, ale ktere to take velice zajima, postaei.

S bratrskym pozdravem, Frank B. Steiner.

V TY NAgE SCHUZE. U2 o torn predmetu napsano bylo mncho nahledu a rad, jak moZno schtize zptijemnit a zkra glit, by samy Clenstvo vabily, by Cleni sami je vyhledavali, by se na schtizi tesili, zkratka, by schtize byla ureena pro vytizovani spolkovYch zale gtosti a zaroveri schitzkou k ptatelskemu pohovoteni a pobaveni, piece vSak, kdy2 ptijde Cas schtze, najdeme se v2dy sami ti, kteti se schazivame pravidelne.

ObE'as, jako nahodou zabloudi nektery bratr neb sestra do schtze a to nejradeji by jen zaplatil a hned honem prye; ovSem, omluva je v2dy po ruce. Prot to, sestry a bratti, Ci yam nezale2i na tom, jak si stolime, jak bad vas pokraduje? V2dyt' ten tad je nas vSech a ne jenom $esti neb osmi genii ittednikit.

SlYchaval jsem to dayno v minulosti a slytime to dnes: "V2dyt' se to beze mne taky tak dobte spravi jako bych tam byl, nebo jsem zapomel." Namitka, 2e je desne horko, neni nic, jen vYmluva, neb to horko je vSude, doma, v parku, na vyji2d'ce autem, u teky phi rybateni a ovkm phi schuzich.

Jestli tarn neni pro nas dost zabavy, kdo nese vinu za to negi my sami, neb jakou schtizi si udelame, takou ji budeme mit. Jestli se budeme schazet a pohovotime si o tom, co si pro druhou schuzi ptipravime, jak se pobavime, pak v2dy budeme miti neco nae se tait. Proe se nesejit a neupravit po vytizeni be2nYch spolkovych sale2itosti hry„ bud' domino, dva a etyticet, neb nejakou jinou hru, tteba rtizne hry karet a bunco, neb tucty jinYch ritznYch zaba ynYch her.

(Ja bych navrhl taroky, u2 jsem je nehral mnoho rokti, ani nevim jiz jak bych zahral preveranc nebo pagat naposled). Pled rokem jsme zmenili Cas schaze ze tti hodin odpoledne na due hodiny, by po schtizi bylo dosti Casu na nejake to pobaveni; ted' jsou namitky, 2e se zadina, tuze brzo. Komu a jak vyhovet? Ptijd'te do ptig i schtze a usneseme se na nedem, at' jest to cokoliv.

Vite, na Cem jsme se usnesli v minule schtizi?

Porievadi za mistnost pro schtzi platime $2,00

Ve stfedu, dne 29. dervence 1942. za schuzi, a ponevadi se dostavi jen asi osm neb deset Utednika a genii a jednani trva asi 30 minut, by v ptigi schtizi vyvolana byla otazka potadani schtizi, na misto v nedeli odpoledne, nekdy v tYdnu a yeeer a ne v mistnosti, kde se ted' schazime, nYbrt v domove u nektereho elena, a ten obnos $2.00 co platime za najem, by byl uSetten na valeenY bond. Rad ji2 koupil leanYch bon' skorem za $1000.00 a bude jeSte vice kupovat, takte2 i za najemne ukttenY obnos. Proto sestry a bratti, pkijd'te do prigti. schtze devateho srpna a podejte sve mineni.

Prosim, pamatujte na to a venujte pro to jedno nedelni odpoledne. S bratrskS7m pozdravem, Louis Dressler, taj.

V Rad teskST Prapor, els. 24., Temple, Tex. Cteni bratri a sestry!

Timto yam zdeluji, ZeIsme se v minule schUzi usnesli, Ze si pro pri gti schuzi poridime telskou besedu, totiZ Ze se zase jednou pratelsky a bratrsky pobavime. Rad se postard o klobasy a chleb a sestry jsou laskave Zadani, by prispely nejakSrm peeivem a te2 nektere lahve okurkii budou vitany. No a kdy2 s tim cukrem se musi getrit, tak sestry nemusi to peeivo cleat tak mot sladke. aby ho tak mnoho nevypotrebovaly. Tak ctene sestry, pamatujte na to a prispeite ka gla neeim na tuto svadinu a do0.avte se v hojnem poetu. Schtize tato bude jako obyeejne prvni nedeli v mesici, co2 pripadne na 2. srpna. Schuze bude zahajena ye 2 hod. odn-ledne. Po schuzi budeme miti spolednou svadinu a tel o nejake obeerstveni bude postarano. TeZ nejakou hudbu budeme phi tom mit.

Pamatujte v g.chni na tuto schtzi a dostavte se v hojnern poetu, neb jest to pane a povzbuzujici, kdy2 se tak vespolek sejdeme a spoleene se pta.telsky pobavime. Tak se mejte zatim vMchni dobte a na shledanou 2. srpna ye 2. hod. odpoledne. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil.

V Fort Worth, Texas.

Mili ptatele! — Oznamuji yam, k vYbor Sokola potada, taneeni zabavu v sobotu veder v Sokolovne 1. srpna phi zdefg Ceske hudbe Joe Milano, a jeho Czech Melody Boys. Vkchni jste laskave telYm vYborem zvani. Pravidelnd sokolska schtize kona se ye Ctvrtek veder 30. aervence. S pozdravem na vkchny zustavam, Millie Polakk.

V "Blahoyci" v Plzni.

Lisabon. (CTK.) — Podle spra y pra2skeho tisku byla v Plzni zalokna odbodka Svazu eeskYch valeenikt. Ptedsedou odboaky se stal jakYsi Jan Holubal.

Svaz eeskYch valeE- nikft je organisace bYvalYch vojakil zalo2ena generalem Cetnictva Ottou Blahou. Nikdo nevi, co je itkolem tohoto spolku, jen z puldruheho milionu aeskoslovenskYch vojakii 2ijicich na itzemi Cech a Moravy dovedl sdru gt sotva nekolik set. Ptislu$niktim spolku se ykobecne Mica "blahovci" a lide se k nim chovaji stejne jako k ptislu gniktim "Vlajky": posmivaji se jim a tupi je phi ka2cle pkilegtosti. Tisk si je postoje deskeho lidu vuei "blahovcum" vedom, zastava se jich a ka.ra ty, kdo se k nim chovaji "jako ke zradcfun deskeho naroda". A to je pro spolek generala Blahy nejlepSi yysvedeeni a doklad toho, ze si pohrdani zasloug.

V Sloyengti yojaci ye videliskSrch lazaretech.

Madrid. (CTK.) — Bratisla yskS7m nacistidk.‘"rm novinam uklouzlo zajimave ptiznani.

"Gardista" uvetejnil zpravu tohoto zneni: "SlovenskST generalni konsul y e Vidni Rudolf aura nav§tivil se svS7m prilvodem rankle slovenske vojaky ye videriskSrch lazaretecn." Byrn napsano vS7 slovne "v lazaretech", coZ znamend, he tam je ranenS7 ch slovenskS7ch vojakil mnoho.

Nejsou posilani do slovenskS7 ch nemocnic, aby mnoho nemluvili. Ale slovenskji lid je presto dobre informovan. Posloucha zahranieni ' rozhlas, v censurovanch dopisech slovenskYen jakil Cte mezi fadky, — Ana o Ovocl vic, prod bratislayske vlade neveti a pros tot t• i po navrata republiky,

Ve strectu, dne 29. cervence 1942.

Sel pies dvar a vratil se za chvili s malYm reflektorem. K tomu si vypajdil take kladivo. 8iostrY kutel svetla se gplhal po stenach nahoru a dolt a klouzal po hvezdicovitYch diekach podlahy. Kelling ohmataval katdou trhlinu, podrobil prahlidce katdY vYstupek ye stone, probadal katdou skulinu! Marne!

"Dejte mi kladivo, pane z Hardenu!" prosil Rudolfa.

Vyhratne se ozYvaly rany na zdi chodby za chodbou. Vgude tYt tvrdy zvuk, at' naslouchali jakkoli pozorne. Leza po kolenou prohledl dlatdidku za dlatdiekou. Ptilehaly k sobe tesne. Kolena i zada ho bolela, pot mu vy ystaval na cele a ye vlasech. Vgecka namaha vgak byla bezvYsledna. Co by byl za to dal, kdyby byl mohl vzit nazpet pozvani MAL a Hartmana, kdyby je byl mohl odeinit!

"Jsem za vge odpoveden!" pravil Rudolfovi, jent kleeel vedle neho na zemi.

"Ne, pane profesore, nesu stejnY dil viny. Nemel jsem nechati sestru pozadu."

"Musime je najit! Musi tu piece bYt nekde vchod!" vykrikl Kelling hnevive. "Kdybych jen vedel, kterou chodbou ti dva ne gt'astnici gli!

Nemam ovgem ani tugeni. Prohledam znovu chodbu za chodbou a masim nakonec piece neco najit!"

Major Oernoch se zrejme ulekl, kdyt mu sdelili, co se prihodilo. Pri gel rozrugene dole ze sveho bytu, dosud ve vysokYch botach a jezdeckYch kalhotach. Prave se vratil z Pasovic. Kelling se ho snail upokojiti. Marne.

"Jsou-li ti dva nebozi lido dole, matete jim klidne jegte dnes postavit pomnik!" pravil.

Domnenky, ktere vyslovil, byly tak stragne, to si Kelling oddychl, kdyt °pet ode gel, since ostruhami. To jegte chybelo, vziti dloveku tak zkratka v gecku nadeji! A Kelling doufal! Jenom mu nesmi Oernoch east° prijit na S vete pevnosti se ozvalo osm adert — pak se pripojil votivni chram.-SvatY Antonin na kopeeku ho dohonil.

Kdyt v deset hodin s pevnostniho valu odtroubili eepobiti, vy gli Rudolf, Kelling a Beta do dvora zaliteho svitem luny. `Dovedu tenu do Pasovic! Snad pro ni dostanu v "Jelenu" pokoj. Nejpozdeji za hodinu jsem zase tady, pane z Hardenu".

"Prosim, reknete u "Jelena", aby na g gofer jel dome sam. 2e prijdu se sestrou teprve zitra!" vypravil Rudolf ze sebe stisnene.

"Ano — ovg em! — Zavolam telefonicky take Davidsohna a reknu mu, to Hartman ut dnes neprijde na Lichnici. Bude ov gem chtit znat davod. Musim ho prelhati. Snad me neco verohodneho cestou napadne."

0 zed' opren dival se Rudolf za mantelskou dvojici, dokud se za nimi vrata nezavrela. Okna vezeni zirala temne do mesiene noci. Zavidel lidem sedicim za terni mritemi. Oim je talar a pevnostni vezeni proti privalu vYeitek, jimit se zahrnoval. klada si za vinu Ratenino zmizeni!

Co rekne jejimu otci? Da-1i se desna, pravda jeg te dnes zatajiti, nebude zitra jineho vYchodiska, lee priznati v g e. Zavrat' ho jimala, kdy2 pomyslil na to, co se stane! Kde je nyni Rata? V Hartmanove naruai? S nim samotna? Zat'al pest. Ne! Nemyslit nic gpatneho! 0 nem ne a o ni rovnet ne. Lido, kteri jsou za tiva pohrbeni, mysli jenom na smrt. Miluji se. Ale Hartmanovi bude Ratenino telo posvatne. Je glechtic!

A piece! Je to zlodin a hrich, co si mysli! A piece! On je mut a ona mlada, krasna, tena — a miluji se!

Zat'al si nehty do dlani. Nejradeji by byl zburcoval cele Pasovice — celou pevnost. V gichnI mutove ven! Na pomoc! Vyneste ty dva ven a dam vam v ge, co mam. 2ebrat chci, vzdat se vgeho g testi v tivote, uvrhnout do talate me muzete. ukatete-li mi cestu do hlubin, ktere je uzaviraji.

V213TNIIE TetkY krok strate se ozval v tichu. Brana se skorem bez hluku otevrela a s hlukotem zase zapadla. Kelling se vratil. Micky vstoupili oba do sklepa. Svetelny kutel znovu gplhal po stenach a po podlaze. Co prinese "zittek"?

V. "Jindro, nemohu jit!"

Rata se zemdlerie oprela o vlhkou zed'. Oei ji palily anavou, nohy nacitila a byly otekle od chilze. Jen chvilemi postali trochu, aby si odpoeinuli, jinak ustaviene bloudili chodbami.

Volali, klepali, v gemotne na sebe upozorriovali. Avgak ani jedinY zvuk nezalehl k nim do temnoty, az je nahle napadlo, kam se vlastne dostali. V prvni chvili se toho ani tolik nezdesinebot' doufali, ze najdou zpateeni cestu. Ale at' bloudili sem tam, nikde nebyly schody, ktere by vedly nahoru. Hartmanav klid Ratu upokojoval.

"Bud' bez starosti, mildeku! Wade a nejak se musime dostat yen, ne-li dnes, tedy zitra, konej gil ji.

Pohledl na hodinky Ukazovaly nekolik minut pies dye. Ulekan'e — nedaverive — pohledl znovu na cifernik.

"Rat°, udelala jsi atasnY vYkon. otrnact hodin jsme tu chodili! Nyni si musig odpodinout a vyspat se!"

Patrave se rozhledl. Mokr ezdi — mokra pada — k zadugeni tetkY vzduch.

"Musime zde prenocovati, jak to jde!" rozhodl.

Odvratila se od neho prudce.

ChVela se na celem tele. "Nech me o samote!" chtela prosit, nevypravila v gak ze sebe slova.

Usedl na zem a °pre' se zady o zed'. Nakapal trochu vosku ze svieky na zem a pripevnil svieku. Pak natahl ruce po ni.

"Pojd', miladku!"

OhnivY rumenec ji zbarvil lice. Bloudila pohledem mimo neho. Pak si zakryla rukama oblieej.

Pochopil! Ruce mu sklesly! Vedela, co stoji mezi Hartmany a Hardeny? — Pak — ano pak!

Krev mu bila ye spancich.

Hned se vgak zase vzmutil. Na mokrou zem se rozhodne nemilte polotit. Mohla by to byt jeji smrt. Musi se sverit jeho objeti.

"Rtito!" prosil, "jsem v tvYch odich bezectnY?" Ruce ji sklesly,.

"Ne! 0 ne, Jindro, jak se mutes ptat?"

"Oeho se tedy bojig ? Nesmig ve mne videti mute, Rato, nYbrt soudruha ve svem negtesti!"

Jeho oei se divaly na ni vatne a klidne. Pocit bezpeei, jistoty se ji zmocnil. Spustila se k zemi.

Laskypine ji privinul k sobe a ulotil jeji hiavu na sve rameno.

"Je to tak dobre?"

PrikYvla pouze a zachvela se bezdeene.

"Je ti zima", zvolal ustra gene. Zabalil ji peelive do sveho plagte, pritiskl ji k sobe, ale nepolibil ji. Chtel, aby se oitila docela bezpeena. Jenom vlasy, ktere ji spadaly do dela, odhrnul peelive zpatky.

"Dobrou noc, milaeku!"

"Dobrou noc, Jindro!"

Znelo to jen jako zavan vetru. Pak zhasil prsty svidku. Zasyeela tige, knot dodoutnal. Slavnostne stra glive ticho vladlo temnotou.

Hartmann se ponekud sklonil nad Ratin oblidej. Ovanul ho jeji dech. Spala. Tak znavena byla! Ubohe, ubohe dite, zitra bude musit opet betet. Neize jinak. Zamrazilo ho. Voda, prosakujici stenou, mu tekla na krk. Cela zada mel mokra. Kdy2 se sklonil trochu doptedu, pohnula se Rata. Dal hiavu zase nazpet.

A pak pkigly myglenky. Teice jako ohromujici hmota se mu valely mozkem.

Za tiva pohrbeni!

Jeho pohied se zaboril do eerne tmy a prazdnoty. Tugi Rata stra glivou skutednost? Ne! A je dobke, ze netu gi! Musi doufat, dokud vubee bude motno doufat.

Byl k smrti unaven a nutil se nasilim, aby neusnul. Jak se sem vlastne dostali? Premital o vg em klidne a rozvatne. Pak nahle pochopil, tak nahle, jako nikdy badatel pochopi hadanku, kterou se marne celY tivot snail rortegiti.

Veda to se to musilo stati tak, jak si mysli.

Rozhodne!

A SlimsI Rata ustoupila ke zdi chodby. Hmatal po ni, at stall tesne u sebe. Vaha jich , obou na malem prostoru uvolnila mechanismus, kterY udrtoval v rovnovaze jednu z velikYch kamennYch dieek chodby. Pocit zavrati, kterY Rata pocitila a jehot si i on pov giml, ne nepodobnY pocitu, jaky mame, kdyt jedeme vYtahem, byl zpasoben docela volnYm klesanim. Nasledkem tmy a ticha si toho nepovgimli.

Dopustili se chyby, to sli dale. Kdyby byli zastall na torn miste, byli by patrne volanim a klepanim na sebe upozornili. Takto je gte ke vgemu segli po schodech a dostali se do bludiSte chodeb, z nehot marne doufali najiti spatedni cestu. To v ge bylo docela jednoduche a lehce vysvetlitelne zrovna jako okolnost, to Kelling nemohl najiti vchod. Bylo treba ureiteho zatiteni, aby se mechanismus uvolnil. Jeho tel.° samotne to nikdy nemohlo dokazati.

Pres to ptese v gecko jegte mohli mluvit o gtesti. Takove podzemni chodby bYvaji zpravidla terrier neschiidne nasledkem vody nebo zritivgich se sten. Tyto byly apine zachovale a pomerne suche. Vzduch byl alespori ponekud snesitelnY. Jedovate plyny je mohly velmi rychle pkivesti na onen svet. Musili tedy bYt vdeeni za to, te jim neni hare.

Rata se pohnula v jeho naruei Hlava ji ponekud sklouzla. Nahmatal ji ye trite a pritiskl k syYm prsam. Kdyby mu byl dnes rano nekdo rekl, to ji smi cele hodiny drtet v naruci, byl by to pokladal za tert. Brana gtesti se pro neho otevrela. Ale na prahu sedela pri gera s ledove studenYm pohledem a s kostnatYmi rukama zdvitenYma. Branila mu vstoupit.

Hartmanova hlava klesla tetce dopredu, zno vu se vztyeila a zase klesla.

"Zitra", myslil, je gte "zitra", pak se mu rozestrel na tvari blateny asmev. Vtdyt' drtel tu v naruei! "Zitra", byla posledni jeho myglenka.

Beze snu speli oba nebotaci vsttic svemu stragnemu osudu.

Hartmanovy hodinky ukazovaly etyri hodiny rano, kdyt se jejich koleeka zastavila Telefon v kancelari pevnosti se rozezvueel.

Jan z Hardenu se ptal od "Jelena", zda je jeho dcera a synovec dosud na pevnosti.

Bylo mu odpovedeno, ze ano.

Major Cernoch byl rozeilen. Kelling ustavidne pokradoval v patrani a ueinil v gechna opatteni, ktera, pokladal za nutna, ale Hardertav telefonicky dotaz neponechaval tadne jine vYchodisko! Bylo nutno priznati, co se prihodilo, trebate se jim dostane trpkYch vYditek.

Major tedy prosil Rudolfa, aby prevzal nesnadne poslani.

Rudolfav oblieej byl gedivY. Rty byly bezbarye a pod oeima temne kruhy.

Cesta z pevnosti do mesta mu pripadala jako testa zloeince na popravi gte. Kdyby se byla pied nim zeme rozevrela, aby ho pohltila, byl by se bez rozmYgleni vrhl-do zejici propasti.

"Pan z Hardenu vas oeekava, v pokoji aislo pet, milostivY pane!" pravil vratnY, kdyt Rudolf vstoupil do hotelu.

Na Rudolfove cele vyvstal pot. Byla to azkost na Olivetske hone. Je-li motno, uairi zazrak!

Ale zazraka se deje tak malo v tivote!

Jeho ruka tapala po sametove gfrare schodigte. "Jegte minutu!" Musi to bYt! "Tys zde, chlapee! DobrY den! Okamtik, prosim!"

Jan z Hardenu mu kYval na pozdrav do veilIca.° zrcadla a prejel si kartdeem ponekud spore vlasy a pestenY, pro gedively pinovous.

"Rate se ovgem nechtelo do schoda! Co? Mtteg ji rici, te pkijdu hned dole. Nemate-li nic k obstaravani, mateme hned odjet. Ostatne ti mohu rici, chlapee, to jsem byl veera velmi rozmrzen, kdyt se 'gofer vratil sam dome. Copak je tolik zajimavosti k videni tam nahore na stare pevnosti? A tenhle Herbol, ten se mi dnes zavesil na gosy jako — nu, jak bych to rekl — nu, jako lopuch. Nic lep giho me nenapada. Ten ma, pinou hiavu RUH — Hm! — Vi g o tom?

Bote ano! Jednou ji nekdo musi dostat. Bah vi, ae nereknu ne, mysli-li to Herbol vatne. Rodina je dobra, pribuzenstvo tea — zastava pouze otazkou, chce-li ho na ge e*ernovlaska."

Ve stredu, dne 29. dervence 19U,

einna til, Harden dokoneil svou toaletu a obratil se k synovci.

"Ty meg patrne sam zamery s Rti2ou? Dobie, mag mit ptednostni pray°, pakli chceg riskovat same Berne Hardeny! Mne je to jedno. K sobe se hodite!"

Rudolf na neho pohli2e1 rortrtite.

'Neni ti dobte, chlapee 9 Vypadag bidne. Hned jsem to povidal' Takova pitomost prolezat tam nahote mygimi derami."

Zastrdil si toaletni nadini do kokneho pouzdra.

"Strfeku!"

"Nu! Copak se stalo?" ptal se pojat nahlYm tugenim. "Rtfta?"

"Stalo se ji negtesti!" Mdle, chraptive vypravii ze sebe Rudolf tato slova.

"Negtesti? Rudolfe, mluv piece! Ne gtesti se ji stalo?"

Tkas1 synovcem v nesmyslne Azkosti. Rudolf ptikYvl. Jako podt'at klesl Harden do kokne lenogky.

"StrYeku!" Rudolfova ruka se zachytila vyepaneho okraje. "Neni mrtva? — Ale tace zra/Ana? — Kam jste ji odvezli? — Spadla nahote s nejakeho valu, vid', Rudolfe? Nechcete mi kazati me zmrzaden edite! Budu docela klidn', Rudolfe, jen mi ji uka2te!"

Znelo to tak dojemne, 2e se mladY Harden nemohi odhodlati k posledni, snad srnrtelne rane Vstal, zavravoral a chytil se za skrane. StrYc prosil: "Ikekni mi vgeeko, hochu — pravdu, celou pravdu!"

A kdy ji zvedel, pojala homema hritza.

"StrYeku!" Rudolf ho podpiral oberna rukama.

"Tam dole, pravil?

Za 2iva pohtbena! — Docela sama!"

"Neni sama!"

"Neni sama? Kdo jest otcem, jernu2 ma g take zvestovati tuto stra glivou zpravu? ftekni, Rudolfe, kdo je negt'astnikem, kterY me Rti2e zatladi odi nebo ona jemu?"

"Hartman!"

Jmeno padlo jako vYsttel.

Harden zavravoral. Zat'ata, pest dopadla na ozdobnY stolek. Rozpadl se na dva kusy,.

"Hartman! — Ten? — Sam s Re2ou? — Pojedu, jak kone stab. . — Musim ji odtamtud dostat. Mrtvou nebo 2ivou. Neni ani mrtva neni pied tim elovekem jista!"

"StrYeku, rudim za neho!"

"Nevig , za koho rueig ! Je to Hartman!"

Harden hnal kone tryskem na pevnost!

Ale dlovek•je bezmocen proti osudu. Je dervem, ktery odstrkava na stranu zrno pisku. Sto jinYch padne v te2e vtetine na jeho misto.

Jan z Hardenu bloudil s Kellingem a Rudolfem pozde do noci chodbami. Ale jeho dite neslygelo jeho Ted' mely Pasovice svou sensaci! Nervy dra2did, des vzbuzujici sensaci! Ruda z Hardenu a Hartman byli jil pet dni zavteni v hlubinach pevnosti. V hotelech, v biografech, v divadle, vgude se hovotilo jen o stra glivem osudu tech dvou lidi.

Pied velkYm vYkladem jednoho z ptednich fotografickYch ateliert se kupili lide. Byly tu vystaveny obrazy ne gt'astnYch lidi. RiaZa ye svetlem spoledenskem gate, se sotva patrnym iismevem na pooteftenYch rtech.

Vgechny ilustrovane dasopisy otiskovaly podobizny obou nebohYch lidi. V gude se o nich mluvilo. Hardenove byli vaIenY, start glechtickY rod. Byli hojne rozvetveni a sptizneni, Rii2a pak byla ye spolednosti yYznamnou osobnosti.

Baron Hartman byl obliben a va2en mezi stojnictvem jako glechetnY charakter a dobrY kamarad. Jeho osobnost byla zahalena onim nadechem tajemna, kterY obestira lidi, kteti jsou v 2ivote zcela osameli. Nemel neptitele, ale zustal take bez deverneho ptitele. S Rudolfem ho poutalo ono ptatelstvi jako Davida s Jonathanem. Byl by za neho dal 2ivot, proto2e vgak nemel ptistupu na Kamenici a Bukovec, mohli se spolu schazet jen zkidka a to je gte na neutralni pude. V dobe, kdy na neho bida nejkruteji dolehala, byl Hartman odkazan sam na sebe. Proto byl uzavtenY a na venek t yrdY. Rudolf

se musel v2dy ptemithati, aby se necitil doteen jeho ehiadem. Pfi kaidem jich setkani trVal0 dasto cele hodiny, ne2 Hartman jaksi vy gel ze sebe a net Rudolf pocitil, 2e on je potad kdo ptijima a Ondra onim, jeti2 dava: Zdal0 mu, te Hartman je tisnen provirienim, jehot se dopustil jeho otee no, liardehech, a 2e chce jaksi konati pokani . .

V Pasovicich vzplanuly obloukove lampy. Kavarny a biografy se pinily. Ulice byly prazdne.

Policie prochazela ulicemi a namestimi. Z baru "Orient", jedineho to podniku toho razu, se natikave ozYvaly housle. Promenujici dvojice se k sobe pevneji tulily.

Dustojnik jakYsi ptistoupil k vYkladni sktini fotografickeho atelieru na hlavnim namesti, rozhledl se vpravo, vlevo do ulice. Vge prazdne.

2adnY ohlas kroeeje nebylo slytet. Byl na nekolik minut sam. Ptitiskl del° k tabuli. "Rtdo!

Ma Ink!" Oisi ruka se mu polo2ila na rameno.

Trhl sebou a otoeil se.

"Prod mne gpehujeg, strYde?" "Negpehuji te. Pozoroval jsem te jii vdera a ptede gle dni, jak jsi tu stall Dela g se smeg -nym!"

Herbol prudce uchopil jilec gavle.

"JinY by mi to nesmel tici!"

"Pojd' se mnou, Jitil" Herbol seal dapku a pfejel si dlani ruky hUste hnede vlasy, ktere byly vIhke. Soutithe pohli2e1 prelat Gempert do bledeho obliteje sveho synovce. Ptipadal inu zestaralY, vyhubli.

"Prave ptichatiM z chrarriu", VYkladal pert. "Jeho biskupska milost data povoleni k 0tevteni kni2eci hrobky, toti2 celeho prostoru.

Kelling nyni prohli2e1 pfidu, to jest cely prostor, zda by nekde nena gel stopu, jet by ho ptivedla k objeveni vchodu di vYchodu. Pti velikem po2dru roku 1172, pti nem2 lehlo popelem skorem cele mesto, shotely i stare archivy, ktere jedine mohly dati vysvetleni, kde jest nutno hledati vchod do chodby a kudy chodba probiha.

Takto jsme odkazani na pouhe dohady, a jet se obavam, 2e Kellingova namaha bude betVYSlednd. Opat Bertram rovnei projevil neV gedni ochotu, Hartman byl nekolik let 2akem ve Svatonovicich. Opatstvi v gak pti zininenem poiartt bylo rovne2 znieeno, Zustala tehdy jen stare. kaple a nekolik sklepnich zdi. Tedy i tam by bylo patrani bezvYsledne Ztrnule a bezmyglenkovite kraeel Herbol s prelatem do jeho bytu. Gempert zazvonil a porudil, aby prostteli take pro synovce.

"Pro mne ne, strYeku! — Nemohu!"

Gempertova prsa se zvedla te2kYm povzdechem. Jifi z Herbolu byl synem jeho jedine, hy ovdovele sestry. Miloval toho chlapce a podporoval ho od te doby, kdy vstoupil na clustojnickou drahu, znaenYm mesienim ptispevkem.

Mlady destojnik mohl tedy 2iti docela pohodlne.

"Mush se s tim sptatelit, Jiti!" Gempert posadil synovce do te2keho, vytezavaneho duboveho ktesla. "Vim, 2e jsi miloval Ra2u z Hardenu a te g il jsem se tomu, nebot' by se ti byla jiste stala dobrou 2enou, na jeji lasku a vernost bys byl mohl do smrti ptisahat. Lee . . . " "Ach, strYde!" pteru gil ho Herbol. "Co ty vig o lasce! Jak bys mohl ty, jen2 jsi vazan celibatern, pochopit, 2e mut mute ptilnout k 2ene tak, 2e od ni nikdy nernele upustit, 2e musi za ni tam, kde je, i kdyby to smrt byla! Kdy2 vgak ptilo2im zbrari, stoji g za mnou! — Ty a v2dy jen ty!"

"A tva matka?" ptal se Gempert ste2i se ovladaj e.

"Matka za mnou nestoji! Ta by mne pochopila. Ale ty! — Ty ne! — V twjerch oeich to je hanba a zneucteni, kdy nekdo pohrdne 2ivotem, kterY ji2 neme2e snesti. — Ty bys mi nedoptal ani kiest'anskeho pohtbu!"

"Ne!" Posledni zbytek sebeovladani se zlomil timto "ne". Herbol vyskodil se 2id1e a naklonil se ke Gempertovi opiraje se ttesoucima se rukama o desku stolu. Uchopil eepici. V bledem obliCeji hotely odi jako d ye planouci, 2hava, svetla. jsem neco, co te zamrzelo, odpust' — ja u2 nic nevim — a to ostatni — to mi mush

take Prdininbilti jib naPtect Ja — ty pfece via, 2e neinotiti jinak?'

"Co dice§ ueiliit?"

Gempert k rieniu ptiskoeil a strhl ho nazpet ode dveti. Zdalo se, 2e je situate valnej gi, net se domnival.

"V2clyt' to vii, strydku! — Mohl jsem te take obelhati a oklamati. Kdyi se nekdo zastteli, je to sebevraida. Tu hanbu ti nechci udelat — tobe ne a matte rovne2 ne. Ale — ale kdy se nekomu pti koupani stane ne g testi, nikdo za tim nic nehlecia, nikdo netu gi urnysl Gempert ustrnul.

"Pojd"' pravil klidne a laskave, jak mluvivai jindy se synovcem. "ZUstan u mne, hochu! Samota nerna pro tebe nyni vjrznamu. ye dvou se rnysli klidneji. Slibuji ti, 2e ueinim v ge, co je v lidske moci, abych zvedel neco o osudu Rti2ine, • Pajdu k panu biskupovi a poprosim ho, aby mi dovolil prohledati archivy sidelniho mesta.

Snad se tam piece najde nejaka zminka, ktere. ptieede Nellinga na stopu. Promluvirn s opatern Bertramerti, aby dal odsunouti hlavni °hat kaple. Mo2na, .2e je vchod do chodby za nim. Za to mi slib destnYm slovem, 2e neueini g nic ukvapeneho. Vis, co s tim mini Gempert pevne viral pravici sveho synovce: lDostoj1 Ano l,3 sveniu slovu, Jiki? " Nei vyg el z pokoje, ptistoupil ke klekatke: POhledi ha 'pbttavii tkti2oVariehO a UtkVel zrakeit rid jeho POotevteilYch rtech: Prbsii Zdalo se mu, 2e musi s jeho rte 3plynouti slovo Utechy.

"Slitovani!" opakoval a zakryl si rukama oblidej. A mezi prsty kanula mu siza za slzou.

VI. Zdalo se, ze budou svatodu gni svatky nadherne. V sobotu rano vy glo slunce jako mlade bo2stvo za horami, vy gplhalo po zdech stare dtvrti pasovicke a ozlatilo gpidky klagternich veil. S jasotem je vitala detska, testa. Jostle del, usinevave tvate se koupaly v jehO zati: Jen clohl do hlubin, nad nimi2 gumela feka, hept'oriikia ani jiskra jeho Hartman se opiral sede 0 zed' jedn6 chodby. §itoce rozevtenyrna OCima ziral do tmy. Reza spala v jeho naruei. Ji2 pet noci se nenatahl, v2cIY jen v teto polOze odpodival. Stale yzacnejgi byly hodiny, kdy zavtel oei a zapornhel, jak stra gnemu osudu jdou vstfic. Bdel ji2 deli dobu, aby vgak neprobudil RftZu z dtimoty, ztistaval bez pohnuti.

V prvnich dvou nocich spala hluboce a beze snu. Vaera a dnes mluvila chvilemi kusa slova, lekala se a tapala rukama kolem sebe. Hartman veal, jak ji hlad hloda v etrobach a jak ji 2izeri muei.-Kdy2 ji vaera, ne2 usnula, libal, citil, jak jsou jeji rty suche a popraskane a jak pali.

Dosud vgak si ani sltivkem nepostelovala. Jednou prilozila jazyk k vlhke stene, aby nassala trochu vody, zakazal ji to v gak. Pokladal to za gkodlive.

A nyni pojednou poznal s iidesem, 2e je zbytedne ji tak mudit. Bylo krute nechat ji 2iznit.

V2dyt' jsou stejne ztraceni. Dnes at' se napije.

"Jindro!" Srdcelomne se odrelel vYktik ode zdi.

"Co je, miladku?" zvolal ustra gene a ptitiskl ji k sobe.

"Ty 2ijeg, Jindro?" Jeji ruce ohmatavaly ye tme jeho oblieej.

"Ty ses bala, 2e jsem zemtel?" Ptitiskl ji pevneji k syym prsem a hledal jeji rty.

"Mame jegte svetlo?"

"Ano! Jegte etyti svidky, Re2o!"

"Chtela bych te videt!"

Vzal jednu s yRku, kterou streil do vnittni kapsy kabatu a gkrtl zapaP-u. Nikluejr zapolovad ji2 davno doslou2i1. Jedira krabieka za.palek, kterou na gel v kapse u kalhot, byle. nyni krome svidek jejich drahocennYm majetkem.

Slabe svetlo se rozesttelo. tzkostlive pohledla Riaa do jeho oblideje a pak na jeho prsa.

"JakY jsi to mela te2kY sen, me male deveatko?" ptal se 2ertem.

"Ach! — To bylo stra4n.e, Jindro! Ptimo 00 srdce te zasahlt" "Kdo?"

Ve stiedu, dne 29. dervence 1942. , MSTITELE. Dr. Maxim Wassermann.

Pisatel elanku byl elenem Omladiny a "dtvernikem" ob2alovanYch procesti proti OmiadinC Xdyt rozhlas =Aron, ie Ileydrich by1 v Prate Zasaieil tterrli vYttfely rieZnanlYch CeskYch hrditla i V2pOmil61 jsem 8i bezdethe na udalosti, kttt6 se sbehly pied pul gtoletirri, Z Prahy, kde tehdy byl take *Yjfille(AlY sta y, rbletla se sv6teni Zprava, 2e Mrva, tradce a iidaVa.6 Ornladiny byl zabit. Ve vezeni byla ji 2dloiihb tada Z vysokogkolakii, jith2 by/10 miloherri vic . ne2 ostatnich, trapili se V 2alati jerioili etyti: Antonin Hajn, K. St. Sokol, Karel itagiti Josef 8' kaba. Mrva mohl udat pra2ske tajne policii jenom ty, ktere znal jako na ge ptedaky, take obetmi jeho zrady byli jenom kamaradi ze spolku "Zdkovan". Nekolik studenta znal jenom podle ptezdivek. Usmivali jsme se, kdy2 policie marne hledala Truglera a Krahulika, zatim co pravnik Truhlat, posledni starosta Obce sokoiske, sedel u2 za peci v Podebradech a pra y -nikRaulmyvCsi.Kdjemgl naygtivit zateene ptatele do "Bastilly" — tak jsme fikali Novomestske stare radnici — po geptal ml Jirka SkorkovskSt: "Podivej se dobte, ale nenapadne ke schOdfilti, na toho hrbiteka." Tam stal middy, htbatSt muC v kurn gtYtskein giraku a s vitijici rointintiekott vazankou. Opiral se Malebrie o zabradli.. Toprve Votorn, kdy2 jsme jig odch6.7cli, fekl lffi SkorkovskY, ire to je jakYtvirva, d nevi je Zji gtenO, 2e Oinlaciinate tidal a ptiVetil Pied 50 lety 6kal jsem tedy o Vanocich s Ittahtilikein na. Alberta: Albert — to byl medik biitka, SkVelY ehlapik tifilazeneho chovani, wady peeliVe tig trojetiY a uz tim napadnY. Nettkali jsme ifiiz Bertik nebo jinak, VAlchni jsrrie ho znali jako Alberta: Tenkrat byl starostou studentskeho stiediska "Slavie", kde se stal stupcem K. St. Sokola a Ra gina. Byli jsme kvapeni, kdy2 jsme videli. Alberta ustrojeneho velmi nedbale, rozeileneho a mavajiciho novinami. Vra2e1 do lidi a kdy2 k nam ptigel, "Mrva zabit! JakYsi Dragoun vrazil mu nid ptimo do srdce. A je v torn take jakYsi Dolegal." Kdy2 jsem sly gel po prve zpravu o atentatu na Heydricha, videl jsem pied sebou leskle odi Dutkovy a Raulovy.

A vzpominam take na dal gi scenu, ktera se odehrala v staroda yne sini, kde se konal pied vyjimednYm soudem proces "Omladiny". Ptelideni bylo tajne, ale kaldY ohtalovanY mohl mit dva daverniky, take sin byla ptepinena. U dlouheho stolu sedeli soudci, vpravo statni zastupce a zapisoval, vlevo obhajci. Pied stolem dlouhe fady ob2alovanYch U dveii straw. Pro nas, daverniky, mnoho mista nezbylo.

Na estrade pied soudcem stal Dragoun.

HtmotnY mladik s hranatYm oblieejem a vzdorovitou bradou. Pod svra getelYm oboeim smele ()di. Sini se rozleha such hlas soudcav: "Ob2alovanY, vy jste se piiznal, ze jste geI do bytu zavrahleneho v innyslu ho zabit 9 Doznavate to?"

Dragoun procedil mezi zuby prudke "ano".

Soudce mluvi pomalu, cituje Dragounovy yYpovedi v ptedbeinem vy gettovani. A Dragoun stoji jako skala. Nezapird. Ano, gel tarn, aby Mrvu zabil. Vrazil mu nfd do srdce. Osobnich sport' s Mrvou nikdy nernel. Chtel zbavit Cechy zradce a udavaee. Soudce se nahnul pies "Kdo vas navedl? Kdo vain to porudil? Kdo yam radii? Kdo o tom vedel?" Dech se nam v gem zatajil. 8' 10 o Tondu, ktereho jsme v gichni milovali a poslouchali na slovo. Pravnik Antonin tdek byl y e vazbe v podezteni, ae tuto vra2du osnoval. Co iekne Dragoun?

Netekl nic. Odmitl uleheeni viny; jet mu soud nabizel. ti2ka pry zna jako sto jinYch lidi. Nemluvil s nim. Nebyl sveden, ani naVeden. Nikdo mu nepomahaL Na otazku. zda dostal nejake penize nebo dar, odpovedel velmi zlostne. A pak ptijal klidne rozsudek, kterY znel na 17 let te2keilo 2a lake.

Myslel jsem v techto dnech hodne i na Dole2ala Pted soudci stoji mladY hoch, hubenY a zbledlY po dlouhe vv g ettovaci vazbe. Na otazku odpovida jasnYm, klidnYm, ale je gte chlapeckyrn hlasern. V kfilovem vYslechu dolehaji

Vt8TtifIr neho elenove soudu i statni zastupce. Doldal ptiznava pevn.e ein i amysl. Popira ovtem, 2e by ho byl nekdo navedl. Sam si uminil,ze Mrvu musi odstranit. Trnuli jsme, kdyt se ho vyptavali na spoluviniky, ale Dole2a1 nezradil. Dosud vidim stareho profouse, jak se litostive diva na stateeneho chlapce, kterY se choval jako pravY chlap. Dole2a1 zustal hrdym CeskYm bojovnikern. Tak ail a tak zemtel v Po 28. tijnu 1918 setkali se staid elenove Omladiny v Sladkovskeho sini v Obecnim dome.

Pozoroval jsem zestarle a zmenene tvate ktere jsem znal jako ptatele svYch mladyeh let. Najednou jsem se pohledem zastavil u mujeho2 oblieej mi byl velmi povedomy. Byl to Dragoon, 17 let lepil sadly v talem aalari, kteremit vzdoroval prave tak stateene, jako rakouskerriu Utisku a justici. Kdy2 ted' myslime neustale na riezname Ceske hrdiny, kteti odstranili Heydricha, vzpominitme s actou na Dragouna a na hrob Doleaaluv, kterY zemtel v Borech, klademe v mysli skromnou kytieku pomnenek.

V ANCHE SUO PADRE! Jeden Ital, kterY se rozhodl, ae se po valce nevrati zpet do sve fa gisticke vlasti, nYlad ae zustane v LondYne, yypravel mi pied nekolika dny tuto anekdotu: "V jednom' severoitalskem meste, nevim, zda to byl Turin ei Milan, byla jedna ulice pojmenoYana po zritiv§im se synu Mussoliniho "Via Bruno Mussolini". Via znamena ulice, znamena to vgak take prye s .... Kdosi napsal pod tim ktidou: "Anche suo padre!" — "Frye take s jeho otceni!"

Tato mala ptihoda nam site neposkytuje analysu stanoviska Italii k fa gismu, vrha, vgak na postoj lidu ureite svetlo. Je znama skatednost, ae delnictvo je neptatelske fa gismu. Mend vgak je znamo, ae toto neptatelstvi se ted' giti po celem narode . . . Koncem kvetna bylo v Rime zataeno sedm vysokYch alechticu, nebot' jakdo demonstraci proti svazku s Nenaci uspotadali odji2dejicim americkym vyslanciim hostinu na rozloudenou. Jista hrabenka Sermi byla z lkima vypovezena na jeden rok. MarkYza Simonetta de Cesare Colona, z jedne z nejstargich timskYch rodin, byla odvezena do vyhnanstvi na tti roky.

Na Sicilii, kde jsou usazeni letci leteckeho margala Kesselringa, zmizi denne aspon jeden Nemec and by po nem zastala stopa.

V Italii se o techto Utocich na spojence nemluvi ani nepige, vytidi se proste tim, ae se nekolik "vinika" posttili nebo se vyvezou na Liparske ostrovy, kdy2 "dilkazy" nestaei.

Take ye sttedni a severni Italii dochazi k protinemeckYm atokilm a nekolikrat musely bj'it demonstrate potlaeeny italskYm a nemeckYm vojskem. Napeti se v poslednich dnech zvYgilo, nebot' poCatkem derma bylo do Nemecka opet poslano 50,000 Italia odbornYch delnika na vYrobu tanka a letadel. Tito bide, odtdeni od syYch rodin, zvyguji podet odeslanYch Italii na 350,000 a ani poukaz na to, ae tim italskY zbrojatskY pramysl bude ptipraven o nejlep gi sily, Italii nepomohl. Nernecko tyto delniky pottebuje k vYrobe zbrani k boji proti Rusku a proto2e se na teto fronte rozhodne take osud Italie, neni moano klasti odpor Hitlerovu rozkazu. Ciano, kterY se pokusil odporovat, boji se ted' o sve postaveni, nebot' podle solnohradske amluvy, ma pry Hitler take co mluvit do italskYch vnittnich pomeril a v gechny pochybne protinernecke elementy maji bSit odstraneny z Partito Nazionale Fascista. Tomu je tieba ptieist posledni Cistku ye fagisticke strane. Dokonce pry Hitler aadal odstraneni Ciana, zete Mussoliniho. Dino Alfieri. italskY vyslanec v Berline, je Povatovan za budouciho italskeho ministra zahraniei.

K vojenskYm problernam Mussoliniho nenale2i jen nedostatek bojovnosti jeho oddila v Libyi, kterou jdou s radosti do britskeho zajeti, aby tak unikli sy STin nemeckYm bratiim, nYlor2 i Hitlerova aadost o vyslani dadich 15 italskYch divisi do Ruska. Ciano a Mussolini namitali, ae k zvfg eni moralky obyvatelstva a smiteni jeho s faSismem, musela by takova akce representovat hmotnY aspech. Do to doby spada take novY fitok italske propagandy proti Francii. AvAak Laval se nedal otalit ani vYktikem po NI

Strang it ze ani vojenskou pfehlidkou "Re fedifrago" (verolomneho krale) v horni Italii a Hitler varoyal Mussoliniho pied novYm dobrodridstvira a odkazal ho prozatim na asp'echy v Libyi.

Fagiste se dopustili chyby v realm, kdy2 roz g ye vYroei smrti Gari--rovalizprvu,ae2.drma baldiho, Nizza, Korsika a Savojsko budou sla y -nostepdanyItli.Zdraznujptior,ae Garibaldi byl vadce italskeho irrendentismu proti Francii,"zapominaji v gak apine, ae Garibaldi v rote 1870 ptispechal Francouzilm na pomoc proti Nemcam a vyzval Italy k boji proti historickemu neptiteli. Narod se smyslem pro historii, jakYm jsou dnes Italove, musi se takovemu falgovani dejin jen smat.

A podobny postoj zaujimaji Italove vadi poslednim bombastickYm v3 svetlenim sve vlady a italske moci na Balkane. Pravda je, polovina nebo dokonce tri etvrtiny vyhladovelS7ch ikekft zorganisovaly partyzanske oddily proti Italum (pomleime-li o Oernohorcich, Srbech a Slovincich, proti nima bylo nutno vyslat letectvo); italskY narod vidi jasne, jak to na Balkane vypada s italskYm panstvim. Ztraty v Albanii, Jugoslavii a Aecku jsou vSrmluvriej'k new slovni imperialismus. A je gte vYmluvnejAi nea seznam zlrat je vzrustajici nouze a hlad v jindy tak arodnYch krajich.

Beda Mussolinimu, kdyby byl na hlavu poraZen a musel vyklidit celo • Libyi. Pti mo2ne invasi Italove si jiste pospi gi zasadit Mussolinimu posledni ranu. Vladne jen s podporou nemeckYch bodakil. Jak nepohodlne!

Josef Kalmer, V GENERAL INGR 0 RUSKU. LondYn. (OTK.) — General Sergej Ingr, Cs. mnistr narodni obrany, vraci se z Ruska pies BlizkY vYchod do Anglie. V Jeruzaleme ptijal Cs. novinate a v rozhovoru s nimi pravil: "Moje navgteva v Rusku sledovala vojenske cile souvisejici s organisaci Ceskoslovenske jednotky na pade Sovetskeho Svazu a znovu prokazala dobre styky mezi vladou sovetskou a deskoslovenskou. Na ge dobre styky nemohou se v aadne situaci zmenit. Sovetska atedni mista ptijala me mimoiadne piateisky. V gechny, otazky tYkajici se eeskoslovenske jednotky rozhodli Rusove ptiznive a se sympatickYm porozumenim. TelesnY sta y a moralka i:eskoslovenskYch vojaku v Rusku jsou velmi dobre. Syky nagich vojakti s vojaky ruskYmi a s civilnim obyvatelstvem jsou vYteene. Poeet na gich vojakil neustale vzrilsta a ja doufam, ae budou deskoslovensko dobre representovat. Vojaci meli velkou radost z me nav gtevy a z poselstvi presidenta Benege a Cs. vlady i z pozdravil kamarada-vojaka v Anglii a na blizkem vYchode. Doufaji, ae budou u2 brzy s to odejit na frontu."

"Rusko", pokraeoval general Ingr, "je jeviStem ohromneho Usili vojakil i civilistu s heslem "vgechno pro frontu". V zime a na jate podatilo se Rusam obnoviti za nejte2 gich podminek vYrobu temet ye vaech tovarnach evakuovanych z obsazeneho azemi. Evakuovane tovarny budou ua brzy vyrabet tolik, co drive. V gechen divot v Rusku je proniknut pravYm ruskYm vlastenectvim a pevnou vuli potrit Nemce, znieit jejich valeenY stroj a uoinit vilbec vae pro viterstvi Ruska. Obyvatelstvo obdivuhodne snaai vgecka stradani a utrpeni. Nemci nemohou Rusko porazit, i kdy2 maji ptechodne jiste aspechy. nebot' Rusove jsou moraine a dnes i materialne skvele ptipraveni."

"Rozhodujici sovet gti einitele", koneil general Ingr sviij rozhovor, "vyslovili ptesvedeeni o nutnosti existence samostatneho a demokratickeho eeskosloVenska. Komunismus neni vYvoznim artiklem. Zadna zeme nemuae bYt nucena ptijmout jej, k tomu sama vhodne podminky."

V Mad'arske yyznamenani K. H. Frankovi.

Lisabon. (CTK.) — Pra2skY nemeckS7 tisk oznamil, ae K. H. Frank. zkrachovami karlovarskY knihkupec a dnes statni tajemnik tak zvaneho protektoratu, dostal vysoke mad'arske vyznamenani. Slavnostne mu je odevzdal mad'arsky konsul v Praze Mario von Spanyi. Je to pry vysokY stuperi mad'arskeho zasliftneho kti2e.

Je-li to nee() clan° krku, bude to Frankovi neplijernne, al se budou skladat uCty.

Stroma 111.

(TREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUtKA — EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaii se do Hlavnitnadovny ye Fayetteville. Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velfrerts &mow, Dr.p(inistn,s s rs7nArnkv budleE dresovany na: Vestnik. West. Texas. of nnv Vest/nik has the larrract Czo chnslovnk Weekly in the South.

Jan Neruda: Ty's pravYm synem tohoto narodu, jent krvi svou dal jinYm svobodu.

Ty's nebyl svobody jen apogtolem, Ty's ptednim svobody byl bojovnikem, Ty's byl i svatYm jejim mueednikem!

A jig zde stojime zas..brannYm polem, Tviij narod, hrdino, za Tebou kraai, a obraz Tvuj v oblaka vznegenY nam viterstvi i cestu k nemu znaei.

"Nepopustime!" void narod smelt' .

Bud' veenost Tobe. Karle, reku prav', 'I) 's demant ve korune lidstva slavy!

Baseti tuto Jan Neruda napsal roku 1862, ke slavnosti borovske, kdy zasazovana byla pametni deska na Havliektiv rodnY dam v Borove.

V Mate pojig teni odkazane ve svem pojistnem certifikatu tomu, kdo je na tivu, a tomu komu opravdu je chcete zanechat? Jste jisti, ge v pade to dnes zemtete, nebude zitra, pozittku, at bude certifikat prohlitet, syn nebo dcera poo te za silat za vami do hrobu hromy a s vas hromadu let platil poplatky na poji gteni, to se o vas hromadu let staral, pod slibem, to Pojig teni bude jeho, ale ted' na gel, to certifikat je psanY jeg te na nebotku matku, nebo nebottika otce, a g e podle stanov i statniho zakona ptipadne pojig teni ne jemu, ale v gem detem, z nicht ostatni o nic se nestaraly, ale ted' klidne svou east poji g teni ptijmou, a kdyby snad byly tadany, aby podepsaly kvitanci na certifikat i eeky, v zajmu toho, jemut spravedlive path, vysmeji se! Takove a podobne ptipady se ptihodi dosti east°. Jak je trapno fitednikfim spolku, kdy musi synovi nebo dceti, kterY se o otce nebo matku leta staral a eekal celY obnos poji gteni, vysvetlovat, to spolek nemfite nic delat, net se tidit stanovami a zakonem a ge neni nic platne zemteleho proklinat. Snad to prvni zlost za chvilku pomine, snad se syn nebo dcera za svaj vYbuch zlosti zastydi, snad se to upravvi tak, si sourozenci daji iici, aby podil mravne jim nepattici, dali tomu, kdo si jej zasloutil, ale ty trapne chvile, kdy bylo zanedbani spravneho odkazu zji gteno, to v gecko vySettovani a hubovan' i proklinani — to se ji g neda odvolat a napravit. Ale da se mu ptedejit, kdy se podivate, zdali odkaz v certifikatu je napsanY jak opravdu chcete a pak potadate tajemnika sveho du, aby vypinil zmenu odkazu na zadni strane vag eho certifikatu o oznamil to Hlavni ttadovne. Chrarite ty, kteti se o vas staraji, nebo o net se chcete postarat, nejen piacenim poplatkfi, ale i spravnym upravenim odkazu v certifikatu.

Nae marne natikani a zoufini? To nikam nevede. Svoboda se neda vykileet, vyplakat a vylamntovat! Rozumny Clo y& nebude zoufat, aril praci svou o zem a nechi fgeho dila.

Proto riesmime zoufat, nYbri pracovat. — K. Havheek.

VitSTNilE Texasane sttegi opevnene pismo Panama pruplavu. Hogi z Texasu po tadu let meli &stile zastoupeni u namotni pechoty (Marine Corps), ktera stteti dilletitou spojku namotni dopravy mezi Atlantikem a Pacifikem — prfiplav panamskY. Od zradneho ptepadeni Pearl Harbor tlutymi vybojniky na g Texas ptispel k zesileni pobtetnich sboru stejnYrn pootem dobrovolniku jako vgechny jitni staty dohromady. Marine Corps ma na starosti bedlive hliclani stteh proti motne sabotati, kulometne oddily a protiletecke baterie. Katda lod' doraziv gi k priiplavu je na ceste 51 mil dlouhe kanalu doprovazena postaeitelnou hlidkou Marinti k naproste bezpednosti pied zhoubnYm einem agentfi neptitele. Marine Corps pottebuje dali mute u veku 17 at 33 let pro slutbu bitevni a mute veku 35 at 50 let k slutbe hlidkove. Uchazedi musi bYti telesne zpusobili, pevneho odhodlani sloutiti sve vlasti ve ne a za nejtetgich podminek. Aby si Texas udrtel destne misto u namotni pechoty sttetici panamskY prfiplav, nasledujici odvodni stanice apeluji na Texasany udaneho stab, by se hlasili k dilletite a dolore placene slutbe bez odkladu v mestech: San Antonio, Houston, Beaumont, Corpus Christi a Harlingen.

Co delaji jini. Sestnacty sjezd K.J.2.T. konal se v Taylor ye dnech 20. at 22. eervence. Mezi dfiletita ujednani sjezdu patii ztizeni hlavni fitadovny v Yoakum, kde budou stale ntadovat ptedsedkyne, tajemnice a pokladni. Sjezd povoill dary ye vY gi $7,318.00 a to: S.A.C.T. $4,000.00, AmerickY Oerveny Ktit $2,000.00, U. S. 0. $659.00 a Narodni Svaz OeskYch Katolikii $659.00. Pristi sjezd bude v Rosenberg. Jednotu K.J.2.T. naddle povedou: dp. I. J. Valenta, kaplan; pi. Josef Habartova — ptedsedkyne; pi.

Hermina Bartosh — mistoptedsedkyne; pi. Pavlina Peter — tajemnice; pi. Marie Jare g — pokladni; do sboru Feditelil zvoleni: Msgr. L. P. Netardus, ppi. Otilie Kleakova, G. Frantova, Rita Kallusova, A. Kopecka a R. Prasatikova.

Pravnim radcem zvolen R. J. Bartosh, vrchnim lekatem dr. C. L. Kopeck'.

Sjezd deske matetske podpfune organisace ptitomne zvane po sloudeni s 'Yeti men gimi jednotami — Ceske ' Spolky v Americe (OSA.) — zahajen bude 24. srpna v 10 hodin rano v budoye Sokola Havlidek-Tyr g v Chicagu. Bude postupne XXII. (dvaadvacatY) sjezd O.S.A. Zapadni Oesko-Bratrska, Jednota zahaji svfij desatY sjezd 8. zati 1942 rovnet v Chicagu. Tento je planovan pro dny 8. at 12. zati.

SpatnY vojik, kterY hrdinsky smfgli jenom v eas pokoje, kdyi neni nebezpeeenstvi. Ten je ztracen, kdo sam v sebe dftveru ztratil. K. IL BorovskY. Karel Havlidek — milaeek naroda dobyl si ficty a lasky jako tadnY jin3 spisovatel a politik desk' nove doby. Narod desk' mel od sveho obrozeni tadu velkYch mutt a ten, ale jen jednoho mildeka. Jeho osobni samorostlost dinila jej zjevem naprosto pfivodnim a osamelYm. duge lidu eeskeho umel mluviti jako nikdo jinY a ve svYch nejvlastnej gich dinech — v novinatstvi, humoru a satire, vytrvalosti a v neochvejnosti ptesveddeni — nebyl dosud nikYm ptedstiten. Ve slutbach neoblomneho, za tehdejgich pomerri zoufale i gilene odvatneho a smrticiho boje za nej glechetnej gi ideje — cily pravdy a svobody dobyl si trvale mista v dejinach lid-. stva jako vynikajici zastupce povahy oeskeho naroda, jako jeho mueednik. Narodil se 31. tijna 1821 v zapadlem horskem mesteeku Borove u Nemeckeho Brodu. Rodide se ov gem ani ye snu nenadali, ge nemluvne, jet pti glo na svet zdanlive mrtve, stane se nejpopularnej gim Oechem devatenacteho stoleti a nesmrtelnYm symbolem jeho nepoddajnosti a nenmorne tivotnosti. MladY, sotva tficetiletY jeho otec, vatn' a praktickY kupec, Matej Havlidek, byl velmi podnikavY a osvicenY mu g, a vgechny jeho vlastnosti — vatnost, praktickY smysl, houtevnatost a pokrokovost — zdedil po nem Karel.

Zdedil je i jako veno od rodneho kraje, tvrcle deskomoray ske vysoeiny. Povaha tamnich horan je v bide a tetke praci ztutend, tvrda a poctiva. Nikde v dejinach politickeho tivota skeho v minulem stoleti nenalezneme mute poctivej giho nad Havlieka. Havlitek jedinY mohl

Ve sttedu, dne 29. dervence 1942. ve vyhnanstvi v Brixenu dne 12. dervence 1854, kdy jig pfilttetiho roku du gevne stradal v Tyrolsku, napsati verge, jet jsou nesmrtelnou pisni vzdoru: "Ptislibujte si mne, poroudejte si mne, vyhrotujte si piece zradcem nebudu! Moje barva dervena a bild, dedictvi me poctivost a sila: varte, Nemci: Ja. jsem Oech! hr! ja jsem tech!" Prod tikame, to Havlidek je na g nejvetgi, dosud neptekonanY a na dlouho neptedstititelnY novinat? Haviiekovo prvenstvi je co nejpoctiveji zaslouteno. Dfikladna ptiprava, vysoka ptedstava o poslani turnalismu, kterY pro neho nebyl pouhYm tivobytim, nYbrt vYchovou a vficicovstvim lidu, poctiva a neohrotena price, — to jsou ty tri kouzelne klide, otvirajici tajemstvi novinatske nedostitnosti Havliekovy.

Havlidek prvni mezi oeskYmi buditeli rozpoznal vyznam denniho tisku na kulturni vYvoj a vYchovu naroda. Pro Karla Havlieka nebyly obchodnim podnikem, HavliCek chtel, aby list jim fizeny byl "jakesi svedomi cele vlasti". Havlidek nikdy se nesnitil k tomu, aby sensaenimi zpravami hovel nejnittim pudfim elenatstva. Havlidek ustaviene stal nad atenati, sestupuje k nim jen za tim fieelem, aby zachytil jejich ruku a vedl je stale vY g a vYge, jak politicky, tak kulturne. A zazrakem pravYm jest, jak dovedl k aeskemu eloveku mluviti srozumitelne, jadrne i o vecech nejslotitej gich. U "PratskYch novin" setrval Havlidek do 4. dubna 1848. Jakmile 15. btezna toho roku zru gena byla censura a blitilo se vydani Ustavy, Havlidek za pomoci hrabete Vojt. Deyma vydal 5. dubna 1848 prve eislo "Narodnich Novin", net po kratkem jate narodii dostavila se opet nejtut gi reakce a "Narodni Noviny", jet od 6. Cervna 1848 byly oposidnim listem, zakusily hnev vlady. Havlidek profrtrapy; jet byly nad lidske sily. Ustaviene konfiskace, taloby, prohlidky, bytu, v'slechy.

Vlada znovu a znovu snatila se Havlieka koupiti, ale marne. Ministr spravedlnosti Schmerling, kdyt v tijnu 1850 navg tivil Kutnou Horu, aby osobne poudil statin zastupitelstvi, jak si ma yesti proti Havliekovi, neubranil se obdivu Havliekova hrdinstvi a prohiasil: "Je nesporno, Havlidek jest nejtalentovanej gi a nejgenialnejredaktor v Rakousku." Dne 2. prosince zvitezila reakce ve Francii, Napoleon III. se prohlasil za cisate a tim i v Rakousku narostly absolutismu nove rohy. Ministr Bach podal se cititi vg emohoucim a zkusil to ihned na Havliekovi.

Bez rozsudku v noci na den 16. prosince 1851 Havlidek zateen v Nemeckem Brode ye 2 hodiny rano, vyrvan rodine a odvezen do vyhnanstvi, do Brikenu v jitnim Tyrolsku. Havlidek popsal to ve svYch fichvatnYch "TyrolskYch elegiich".

V sobotu 28. dubna 1855 dovoleno mu opustiti Brixen. Cestou v Jihlave se dovedel, te jeho milovana Lena Julie skonala. Jako vrak, v nemt nebylo motno poznati 341eteho mute, vratil se do vlasti, ale jen na kratko. V titer' 29. eervence 1856 v 5 hodin odpoledne bylo dokonano. Jeho lekat dr. PodlipskY konei svou zpravu o jeho poslednich chvilich slovy: "Tak shasla nage hvezda. VelkY, uptimnY, obetivY, jedinY na g Havliaek!"

Od jakiiva jsem byl nepfitelem mama() nakikani a kvileni, pkesvedeen jsa, ie jenom pilna. price a snaieni k predu pomtlie. Kdyby jen kaidY jednotlivy elovek na torn miste, kde stoji, k dobremu se snaiil: zajiste by se i cela zeme gt'astneho stavu neminula. — K Havlidek.

Rostov padl obrovske ptesile nacistickYch hord, Dint pomahaji nevolniCi Mad'ati, Tana,ni, Rumuni a — brat'kove Slovaci (nepochybne Tisovci). Hitler vrha do bitevnich linii od Charkova jitne k Rostovu ohromne masy pechoty, tisice tankt a bitevnich letadel. PFes stragne ztraty Adolfovi omameni roboti tehou se pies kupy mrtvol, nove a nove ritoene viny fitodnikfi vrhaji se na posice stateenYch rudoarmejcil.

Moskva hlasi, to situace na jitni front y je kriticka a tada Spojence k zahajeni druhe fronty kdekoli na zapade, dimt by, clesnY napor nacistu na ruske linie ptesunem znadne east nem. vojska byl oslaben. Mar'g al Timogenko, briliantni vojevficice Rosie, ustupuje ohrorrne ptesile spotadane, pusobice irtodnikiim desne ztraty na lidsk'ch tivotech i materialu.

• Ve stredu, dne 29. eervence 1942.

Matka Tyriova. V nedeli 2. srpna ptipadne vYrodismrti Tyrtovy matky. Je to datum tak vYznamne, to by se u neho mall opravdu s zastavit vtichni sokolove ate by ho melo bYti vzpominano ve v gech jednotach. 0 vlastnim a nejranejtim mladi Tyr gove mnoho nevime, tolik je vtak jisto, to nebylo radostne a ze smrt at ptilit east° a krute do neho zasahovala svou studenou rukou. Rod TyrS'ilv pochazi ze severu Cech. Jeho otec Jan Vincenc narodil se 19. kvetna 1801 jako syn domkate a zednika z Krbic u 2atce. Jeho matka Vincencie, rozena Kirschbaumova, byla z Borde u Lovosic a byla o 6 let stark sveho mantela. Tyrtriv otec byl lekat v dobe, kdy -se mu narodil prvorozeny syn Friedrich Emanuel (pozdeji Miroslav), to jest kolem 17. zati 1832 — kdy se Tyr narodil — byl za,meckYrn lekatem v Dedine, v kteretto sluthe setrval at do r. 1836. Tady v Maine narodilo se mu jette dalti dite a to Karolina Marie v rode 1834, ktera, zerntela,, nedotivti se ani jednoho mesice. Kdyt se pak ptestehoval do Doeblingu u Vidne, kde byl soukroznYm lekatem, narodilo se mu tady je gte druhe deveatko Anna Aloisie, ktera, zemiela ye veku deseti mesicri. 0tec ji vg ak ptedetel. Zemkel tuberkulosou 13. listop. 1836. Vdova se synkem uchylila se z Rakous ke svemu druhemu bratru Bedtichu, hospodatskemu spravci ye Vrutici Kropadove u Mlade Boleslavi, kde zemkela jit 2. srpna 1838, takte jedinY jeji syn, posledni sveho rodu, jiz v testi letech npine ositel a by odkazan na cizi p rosttedi. Tyrtova matka byla krasna a vzdeland pani. Spore soudasne zpravy ji liai jako term jemnYch nerve a hlubokeho citu. Snad genialita Tyrtova byla pkimYin a jedinYm jeho dedictvim po matce. Vtak take pani Vincencie /ilea prod se vyrutovati. Nedutivy mantel, ye 4 letech 3 deti, z nich dve dcerutky umiraly, nedotivte se 1 roku, stehovani z Deaina do Rakous a z Rakous k Mlade Boleslavi — tehdy dostavnikern, tivot u bratra, jiste tak trochu jako z milosti, malt' synek a k tomu chatrne zdravi, ptedeasne vdovstvi ye 40 letech — veru, neradostnY to ride, ba opravdu tetkY tivot. A piece to byla Lena, ktera, dala tivot a prvni vychovani muti, ,kterY se tak hluboko zapsal do aeskeho narodniho tivota, to bude veky vzpominan.

Tyrtova matka byla pochovana na htbitrivku ye Vrutici, kterY byl davno zruten. Lek nedaleko obce a je travnatYm, hou gtinami zarostlYm mistem. Jen steti bylo by mono nalezti a piesoznaeiti misto, kam pied desitkami lety ulotill stichle srdce, jent melo Tyre na celem svete nejradeji, srdce jeho maminky. Sokolska tuna Fuegnerova vg ak nezapomnela a nedala se odstrag it pfekatkami. Umistila nejprve pametni desku v mistech, kde Tyrtova matka dodYchala a pozdeji, ze sbirek, provedenYch ptedevgim svYmi tenami, vztYaila nad mistem posledniho odpoeinku pani Vincencie pomnik — umelecke dilo Rudolfa Bkizy. Sem k nemu budou tedy zaletati dne 2. srpna vzpominky fteho sokolstva — v doeasne nacisty porobene vlasti i vtude v zamoti. Matka Tyr gova tije v dile sveho syna a bude tit, dokud posledni sokol bude dYchat kdekoli v tirokem svete.

Piedkove naSi vymyslili piekrasne Porue a udelej sam; a dobie by bylo, kdybychom se ygichni dle neho vidy a tipine ridili. — K. HayWeek.

V;i7sledek primarek. Po zuiive nekolika tYdenni volebni kampani uchazed0 o kleslo spolkove,ho senatu, jet v poslednim tYdnu vyvrcholilo slovni stielbou nejtettich granatri vzajemnYm obviriovanim, sesmeg riovanim soupetri — W. Lee O'Daniel — James V. Allred — voliai v sobotu vynesli svrij rozsudek: guvernerem zvolen poctivY a velmi schopnY Coke Stevenson proti dryadnicky tvanilemu tabesniku H. Collinsovi; utti volba rozhodne kdo bude ze dvou nejvice hlasri ziskavtich kandidatri pkittim mistoguvernerem; jsou to senatoki John Lee Smith z Trockmorton a Harold Beck z Texarkana. Utgi volby bude die pondelniho vYsledku seitani vrtenYch hlasu zapotiebi k vYberu pokladnika statu a to mezi Jesse James a W. Gregory Hatcher z Dallas. Do Utadu komisaie pozemkri znovuzvolen byl Bascom Giles, teleznianim komisafem na testiletou lhritu zvolen Ernest 0.

Thomson o druhe misto uvolnene resignaci Sa-

Straus Ia.

VESTNIK dlera bude tleba ul gi volby mezi uchazedi B. H. Jesterem a R. B. Humphrey. Generalnim navladnim znovuzvolen Gerald Mann, zemedelskym komisakem J. E. McDonald. Senatorsky rikad uvadime naposled, jelikot je gte v irterST rano nebylo ripine seitani hlasir skondeno a W. Lee O'Daniel mel 48.39 procenta vrtenYch hlas0 a James V. Allred 38 procent — cot-nasvedenje utti volbu a jette zutivejti mezivolebni kampari. Nagi krajane volili zkaznene popularniho zakonodarce statniho a piitele 6echoslovaku guvernera Coke Stevensona a podporovali tet kandidata senatorskeho kkesla James V. Allreda. Sobotni volby vynesly na svetlo odklon voila. od O'Daniela, jent na venkove ztratil mnoho hlasu, avtak ziskal procentne na hlasech mast s prrimyslem. Popolarita pana O'Danela katdopadne utrpela citelne a kandidat guvernerstvi H. Collins z Mineral Wells pies drydanicke napadani Coke Stevensona dostal v primarkach, lidove keeeno "po gatich".

V JE MONO ZASTAVIT TANKY? V dnetni valce tanky jsou zvlagte dilletitou zbrani. Tank byl vynalezen na konci prvni sveaove valky Anglieany, ale jeho uziti propracovali Nemci a Rusove.

Tank jako zbran vytaduje tesne spoluprace s letectvem a s motorisovanYmi jednotkami.

Nemci uskuteenili tuto spolupraci. FrancouzskY generalni stab at do konce drtel se zasady Clausewitzovy, ie obrannY zpilsob valky je sam sebou silnejti net zprisob ritoenY. Drteti se teto zasady znamenalo opovrhnout ritoanYnYmi prostiedky, zvlatte pak tankem. Francouzi se chteli hajit za Maginotovou linii, ale irteenY zprisob Nemcri ukazal zastaralost Clausewitzovy zasady.

V Polsku, v Belgii, ye Francii i na Balkane nemecke rispechy nutno pkieitati po strance vojenske tankam. Ve v gech techto zemich vgak at do teto valky byl uznavan zprisob francouzskeho valeeni a zachovavani techto zasad bylo jednou z pkiain jejich pordOcy. Armady napadene nemeckYmi tanky utivaly jako obrany onoho zprisobu, kterY byl znam v rode 1941: pasivni pfekatly a dela. Pkekatly byly zdokonaleny polem kolejnic upevnenYch v betonu.

Praxe vtak ukazala, ze ani tyto ptekaiky nestaai. Dela pak namnoze byla, nahratena kulomety, ale ani tento zprisob se proti tankfun neosvedeil.

Zda se, to nejlepti zbrani proti tanku je opet tank. Tank sam o sobe sluauje v sobe vtechny potadavky kladene na protitankovou zbrari.

Letoun je rovnet platnou zbrani protitanna tank, ritoei pod velkSun kovou, na stiechu tanku nebo na jeho zad', kde je slabti pancekovani, takte jeho kulometna stkela je schopna paned. prostteliti. Poutiti leteckYch bomb proti tankrim ma rovnet dobre vYsledky. Velke bomby se vyrovnaji silou a obsahem nejmochejtim sttelam tetkeho delostkelectva. Jejich sttepiny pronikaji postranni a zadni panceke tanku a ptesekavaji housenkovitY pas. Letoun na nepopiratelnou pievahu nad ostatnimi protitankovYmi zbranemi a na rozlehlYch frontach je jedinou zbrani, ktera mute tankovemu ritoku eeliti bezprosttedne.

Danl. protitankovou zbrani je protitankova mina. Je zatizena tak, to vybuchuje, kdyt pies ni jede tetkY povoz. Je zahrabana v zemi a vstoupi-li na ni alovek nebo lehei povoz, nevybuchne. Jeji zapalovad pane pracovat jen tenkrat, kdyt je zatiten velmi tetk3"7m pkedmetem, t. j. tankem. Tyto miny zpomaluji pastup tankt a namnoze jejich Utok i zastavuji.

Ve tpanelske obaanske valce uaivalo se proti tankfun v poulidnich bojich tak zvaneho "Molotova coctailu". Je to obyaejna, lahev napineno, benzinem, jet, se vrha ze vzdalenosti nekolika krokri na tank. Jakmile se benzin po tanku rozleje, zapali jej ritoenik sirkou a ponevadt je tank na povrchu vtdy pinY oleje, vzniti se benzin i olej a posadka musi tank opustit, protae obrovske vedro znemok;n1 pobyt

ve stroji. Tento zpusob byl ye gpanelske valce velmi Uainny a pied tim jit se osvedail za italskeho tateni v Habe g i. Lahve s benzinem byly jedinou zbrani Habetanii proti italskYm tankrim.

V Pragermani Hawelka, Kodejsch a Hlauschek.

Curych. (OTK.) — Jednim z povaleanS ich Akohl Oeskoslovenska bude vraceni odnarodnenYch rodin aeskemu narodu. Odnarodnene rodiny znamenaji pro Oeskoslovensko statisicove ztraty deskYch dui a poeettenim aspori jejich potomkt citelne poklesne poCet Nemcii v Oeskoslovensku. PratskY nemeckY list Der Neue Tag uvekejriuje v jednom aisle sedm rimrtnich oznameni nerneckYch obean0, z nicht jsou tki vojaci, kteti padli na fronte. Z techto sedmi oznameni prvni je umrti 921ete pani jmenem Benigna Liebus. To je snad nemecke jmeno Ale daltich Best zni takto: svobodnik Karl Hawelka z Prahy, porudik ing. Walther Kodejsch z Jablonce, Hans Prochaska z Liberce, funkciodernYch gard SS Kurt Werba z Klioan u Kralup na Vltavou, pani Gerta Pilny, vridkyne nemecke mladete z Liberce, a ing. Otto Hlauschek z Chomutova. Jedno za druhym Ceske jmeno, dokazujici odnarodriovani aeskYch lidi a zamerne olupovani eeskeho naroda o jeho pkislutniky. Zachranit narodu deti a vnuky odrodilYch bude jednou z neposlednich povinnosti '6eskoslovenska.

V SloyenskY cement na stavbu nemeckSrch pevneni.

Lisabon, (OTK). — Podle zprav nemeckeho tisku konaly se v Bratislava' porady nerneckYch a slovensch cementatii, ktere skondily samortejme °pet nemeckYm Uspechem. SlovenskY cementatskY prinnysl doda v testi mesicich do Rakouska 2.750 tun cementu a tak zvanY generalni gubernat (Polsko) bude dostavat mesidne 1.250 tun. Vedle toho vtak "gub.ernat" dostane mimotadny pkidel 2.150 tun.

S dodavkami se jit zaaalo. — Tato zprava je velmi zajimava,, zejmena pokud se tSrka, dodavky cementu do Polska. V lednu bylo totit na porade nemeckYch a slovenskYch cementatri v Bratislava dohodnuto, ze v prvnim pololeti 1942 doda Slovensko do "gubernatu" 500 tun cementu, ZvYtuje-li se nyni dodavka cementu do Polska o takove mnotstvi, mute jit • rdouteni soukromeho stavebniho ruchu jen o nemecke prate statni, pravdepodobne o sta yby opevriovaci. Je videt, to se Nemci pies chny rispechy neciti na vYchodni hranici jisti.

V Germanisace i

v nazvech ulic.

Madrid. (OTK.) — Ve snaze vymYtit vtecko, co ptipomind vetejnosti slavnou narodni minulost a vzpominku na aeskoslovenske velikany, Nemci pfejmenovani vtech ulic v deskY. ch mestech, jet nesou jmena eeskYch nebo slovanskS7ch vlastencri. Tak byla v Morayske Ostrava' Hviezdoslavova ulice ptejmenovana na ulici Fritze Todta, v Pardubicich byla Palackeho ulice nazvana olio' Mozartovou a v Erne byly pfejmenovany vtecky Palackeho ulice. V Brne-Cernovicich se jmenuje nyni Palackeho ulice Zeppelinstras -se, ve vnittnim Brne Bahnring,•v Brne-S' imicich Am Rasen (Na travniku), ✓ Brne-Reekovicich Kostelni namesti a v Kralove Poll ulice Pekaiova. Tyrtriv park v Brne byl pkejmenovan na park dr. Hanse Molische.

V Mlade Boleslavi pfejmenoval vlddni komisak Palackeho tfidu na Sudetonemeckou. Velke ptejmenovani ulic provedli Nemci take v Hradci Kralove. Labske namesti se nyni jmenuje Mozartovo. Fuegnerovo namesti pied Narodhi bankou nezvano namestim DvotakovYm, Tyr g y most NovYm mostem a Scheinerova ulice-tr zmenena v ulici Pekakovu. Dobli eetti vlastenci Antonin Dvotak a profesor Pekaf by se v hrobe obratili, kdyby videli, co Nemci v deskYch zemich pachaji a jak k tomu zneutivaji jejich jmen. Nebo snad chteji namluvit aeskemu narodu, to Dvotak a Pekat byli Nemci? V jejich gilenYch mozcich se zrodilo ut tolik nesmyslri, 2e ani tohle neni vyloueeno.

Ve stfedu, dne 29. eervence 1942

Strata 14.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

S. 3'. R. No. 20

A Joint Resolution p roposing an amendment to the Constitution of the State of Texas by amending Section 33 of Article 16, of the Constitution of Texas so as to permit the accounting officers of this State to draw and pay warrants for salaries to officers of the United States Army or Navy who are assigned to duties in State Institutions of higher education.

BE IT RESOLVED BY THE LEGISLATURE OF THE STATE OF TEXAS: Section 1. That Section 33 of Article 16, of the Constitution of the State of Texas, be amended so as to read as follows: "Section 33. The accounting officers of this State shall neither draw nor pay a warrant upon the Treasury in favor of any person, for salary or compensation as agent, officer or appointee, who holds at the same time any other office or position of honor, trust or profit, under this State or the United States, except as prescribed in this Constitution. Provided, that this restriction as to the drawing and paying of warrants upon the Treasury not apply to officers of the National Guard of Texas, the National Guard Reserve, the Officers Corps of the United States, nor to enlisted men of the National Guard, the National Guard Reserve, and the Organized Reserves of the United States, nor to retired officers of the United States Army, Navy, and Marine Corps, and retired warrant officers and retired enlisted men of the United States Army, Navy, and Marine Corps, nor to officers of the United States Army or Navy who are assigned to duties in State Institutions of higher education."

Sec. 2. The foregoing Constitutional Amendment shall be submitted to a vote of the qualified electors of this State at an election to be held throughout the State on the third day of November, 1942, at which all ballots shall have printed thereon: "Against the Constitutional Amendment permitting the accounting officers of this State to draw and pay warrants for salaries to officers of the United States Army or Navy who are assigned to duties in State Institutions of higher education."

Each voter shall scratch out one of said clauses on the ballots, leaving the one expressing his vote on the proposed amendment.

Sec. 3. The Governor shall issue the necessary proclamation for said election, and have the same published as required by the Constitution and laws of this State, and the sum of Five Thousand ($5,000.00) Dollars, or so much thereof as may be necessary, is hereby appropriated from any funds in the State Treasury, not otherwise appropriated to defray the expenses of printing said proclamation and of holding said election.

(30-33) V College Station, Texas.

Dear Readers, I am very interested in the English section of the Vestnik. I believe I was the first one to write in it; but I have had so many studies and activities that I have never been able to write again.

I am fourteen years old and live in College Station, Texas. I am very interested in music.

I play three instruments. The violin, piano, and the harp. I have played the violin in our school orchestra for a number of years. The orchestra is what gave me my start in music.

The other day I was reading about composers and came across Antonin Dvorak a Czech composer. Some of you who are interested in music might enjoy reading the few things I have found out about him.

VESTNIK

All'contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

Antonin Dvorak was born in Muhlhailsen, Czechoslovakia in 1841 and died in 1904. He is looked upon as the greatest of Czech composers. His father was an innkeeper, who wanted his son to be a butcher. He learned how to play the violin from the schoolmaster in his town, and when he was sixteen he left home and went to study the organ in the Czechoslovakian capital, Prague. He supported himself by playing in small orchestra. After leaving the school he became a viola player in the orchestra of the National Theatre. His works did not attract any general attention until he was thirty-two years of age, when one of his compositions was produced which aroused such wide interest that the Government provided him with an annual sum of money to assist him in continuing his work as a composer.

Dvorak's works are accordingly marked with the characteristics of Czech national melodies. He has written some Czech operas, but is best known in other countries by his symphonies, his Stabat Mater, his oratorio St. Ludmilla and his very fascinating songs. One of his most popular compositions, Humoreska, is now widely known and played in America.

Last year the musical world celebrated his 100th birthday. That year his compositions were heard repeatedly.

Since Dvorak was a Czech I thought you might enjoy reading a little about him. I hope you have enjoyed my letter.

Sincerely yours, Lilian Hornak.

V Needville, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I enjoy reading all the letters in the Vestnik.

I am glad school is out. It turned out the 29th day of May. I was promoted to the 7th grade. My favorite subjects are: spelling, and geography. The subjects I take are: spelling, english, reading arithmetic, science health, geography, writing, music and history. I have four teachers. They are: Mr. Petter, Mr. Fowler, Mrs. Yancey, and Mrs. Roesler. I like all my teachers very much.

I have five cousins serving for Uncle Sam. They are: Harvey and Lee Roy Hurta, Erwin Teykl, and Felix and Henry Palla. My cousin Corp Lee Roy Hurta was at home on a ten day furlough. I was very glad to see him. I wish I could see rest of my cousins that are in the Army soon.

We are having lots of rain now and the fields are getting grassy, and I wish it would quit raining.

I belong to the St. Pauls Presbyterian Church and go to Sunday school every Sunday when its not raining. I like to go to Sunday school.

My aunt is my teacher.

I think it is time to stop and leave some space for the other boys and girls. If this letter is published I will write again.

Let's slap the Japs with Defense Bonds and Stamps.

Sincerely yours, Gloria Hurta.

V Schulenburg, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I enjoy reading all letters in the English section. It is cloudy and looks as if it's going to rain. Well I hope it does, for we,really need it.

I am a Czech-Americans boy, 15 years old. I can read very little of Czech and I can't write it at all. I have lived on a farm all my life, but as yet, farm live don't interest me.

I don't go to school anymore, as I am the only child at home. I have to help my folks work. I've quit school 2 years ago, I passed the

7th grade and went half of the term to the eight. Each one of you writers have hobbies, I have hobbies too, They are dancing, going to movies, but most of all writing letters, f4o if there is anyone wanting to correspond with me I Wish you'd write to me. My address is Route 5, Schulenburg, Te)tas, Being this is my first letter I Will end. If this is published I will write again. Save Iron and Rubber scraps, to help slap the Japs.

Best regards to one and all Adolph Mladenka.

Midfields, Texas.

Dear Readers, Since my first letter was published I thought I must write again, at least to say, "Thank you Mr. Editor, for putting my letter in print."

In June I attended two weeks of Summer Catholic school in Belssing. Three sisters taught 90 Catholic children and three non Catholic girls attended, too. They liked the school and Sisters just as we did. f spent the two weeks at Mr. and Mrs. Houdolf VaciaVick in town. I enjoyed staying there very Mrs. VaciaVick and my mother Were good friends when they were young girls in Taylor.

On Sunday, June 28th, I With 40 other boys and girls Went to Solemn Communion at the 8 o'clock High MASS, Before Mass We marched from the Parish House to the church. Platt the C. Y. O. members With their banner, then four little girls dressed as angels; then those who Were to receive First Communion. After their, we who were to get the Solemn Communion; after us the mothers, members of the K. J. Z. T , and Altar Society and last the members of the K. J. T. and Catholic Workmen. It was a big march. The church was filled. After Mass those of us who went to Communion marched again to the hall. There our mothers had a big breakfast, ready for us.

After breakfast we took, pictures. We were sorry that Father Hanacek couldn't be with us. He had to go say two more Masses, one at Palacious and one at Camp Hulen.

On Sunday, June 21st, we got a telephone call from Cameron. Pvt. Victor Vaculin, our cousin, from Manchester, New Hampshire, was home for a few days and he wanted us to come see him. So Daddy, Bro. Frank and Sis Tillie went there to see him. They also visited relatives in Taylor and Granger.

Last time I wrote to Vestnik Miss Mary Zycha. (mother's aunt) wrote us saying she saw my letter, so I wish to say "Hello Aunt and I'll soon send you some more stamps."

Alice Pustejovsky in El Campo, why don't you write too, since school is out you have time, don't you? Come see me soon again and maybe we can go together to Corpus Christi to see Cousin Dan Kurecka since he is sick.

Today is 4th of July. Probably many of you have a lot of fun. It's raining here so much that we can't go any place.

Our crops are very nice. By the time it gets dry to go to the field I know I'll go pick cotton.

Next time I write I'll write something about our town Midfield. Best wishes to all, Albina Vaculin.

Wheelock, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter in the Vestnik. I am a Czech boy. I am 7 years old. My birthday is Feb. 1st. I live on a farm. I am going to school and passed to the second grade. My teacher's name is Mrs. W. S. Powes. She is a good teacher. My best pals are Gladys and Anento Wentrcek. I am closing for this time. Will write more next time.

Jerry Novosad, Jr..

Strana lid

ire stredu, drie 29. eervence 1942.

Los Angeles, California bear Readers, It is nice tei see so Many coinplinients on my letters every week, and I was surprised and pleased to see that Mr. jail Beran of Arkansas, mentioned me in his Czech letter printed in the July 15th issue of the Vestnik.

Thank you, Mr. Beran. Such letters as yours and my aunt Mikeska's are an incentive for me to really become interested in the Czech language. I wrote in one of my previous letters that I studied several other languages to enable me to know the words of the operatic arias that I sing. Also, English has so many words derived from other languages, that it is interesting to know the origin and meaning of them. I really believe that I shall find Czech equally interesting, and perhaps have more use for it because I will be able to speak with my relatives and other Czech people who prefer to speak their own language.

I also wish to thank Bessie Janota, Leonita Kubicek, Lillie Kovar and Martha Macik, for complimenting my letters. Irene Rehak, I thank you for saying that you enjoy my letters, and I hope you will be able to visit California some day, because it really is a beautiful state.

Gladys Ella Beseda and Barbara Meyer, we haven't seen a letter from either of you a long time. Why don't you write again?

Last week I wrote about Mission on San babriel, which is only a few miles from Highland Park, the part of Los Angeles 'that I live in. Today I will tell you about the Sari Fernando Mission, located in the San Fernando Valley twenty- two miles northwest of Los Angeles, This Mission, built in 1779, was dedicated to King Ferdinand III of Spain. It stands on a reservation of ten acres which was once nearly covered with buildings, but is now almost a complete ruin. Remains of several small buildings are still seen on this site, but the partly restored Monastery is the only building Open to visitors. It is built long and narrow, With arched corridors along both sides. In some places the adobe walls of this Monastery have crumbled, and in recent years have been patched with cement.

In the beautiful large garden in front of the Mission is a star-shaped fountain built more than a hundred years ago by the Indians, under the direction of Father Junipero Serra.

It is a copy of a fountain in Cordova, Spain.

There is also a bronze statue of Father Serra, placed on a large round base to match the fountain. Most of the trees and plants in this attractive garden are the original ones, planted by the _Padres at the time the Mission was established in 1797. There are California pepper trees, fruit trees, palm trees and shrubs of all kinds, some of which were imported.

Perhaps some of you would like to know why all these Missions were built on the California coast. In the middle of the 18th century the Spanish king made arrangements with the Order of St. Francis to build Missions in the Territory of Upper California, which was then controled by the Spanish. He wanted to colonize this Western territory with Spanish people, and thought that settlements could be made around the Missions. Up to this time the only inhabitants here had been the Indians. The Monk chosen to take charge of this undertaking was Junipero Serra. In 1769 he came to San Diego and founded the first Mission. From that time he established twenty-one of these missionary posts along the coast from San Diego to Sonoma, north of San Francisco. Most of them were built of stone and brick, but a few were poorly constructed of bricks and adobe, like the San Fernando. Because of the poor construction of some of these buildings, they gradually began to weaken and decay. The labor of erecting these places had been very difficult and tedious. The brick had to be burnt, the stone quarried, and huge rafters were brought on men's shoulders from mountain forests miles away. The Indians performed nearly all this labor, under the patient direction of the

priests who worked with their leader, Father Serra.

These missions were all of the same style of architecture, and were surrounded with gardens, fruit orchards, grape plantations and cattle ranches. Much educational and religious work Was done here as long as the Monks had charge of these places, After the Mexican revolution in 1821, which was the result of some political dispute between Spain and Mexico, the Missions were taken over by the Mexican 'government. The use of these churches and schools was prohibited; the friars were forced to leave; and these valuable buildings were left to be robbed and ruined by the pirates who came fo the California coast from the South Seas.

These old Missions have been restored in recent years, and are now well-preserved historical landmarks of California. Places like these are always interesting to visitors from other States, just as the historic Alamo is a place of interest in Texas.

Mrs. Lesikar, you have written several very interesting letters about San Diego. Have you seen the Mission "De Alcala" which is located there? If so, would you please write to the Vestnik and tell us about it? I'm sure that everyone would enjoy reading it, including myself. I have visited several of the other Missions, but haven't seen the one in San Diego.

If you Texas people are not tired of reading about, California Missions, I still have a few more to write about. My next letters will be much shorter however, because I have told you about the historical data on this subject.

Until next week, best. wishes to all my relatives, friends, and the Vestnik editor.

Juline Rosemary Mikeska.

V Houston, Texas.

Dear Readers, I have been reading all of your letters lately and really enjoy them. This is my first letter to the Vestnik. I do not know how it will be, but I can hope for the best.

First, I shall tell you about myself. I am an American Czech girl, fifteen years old, have blond hair and blue eyes, weigh ninety-eight pounds and am 5 ft. 3 in. tall. I am in the nineth grade of Sam Houston Senior High school.

I have several hobbies which include collecting movie stars, stamps and old songs. I have over a thousand movie stars. My favorite sports are biking and hiking.

I was born in Houston, Texas and have lived here all my life, I really do think it is a swell place in which to live. My mother,(formerly, Annie Sitta) was born in Sublime, Texas.

My father was born in HoStalkovey, Moravia.

My sister, Helen and my brother, Eddie were also born in Houston.

I have another brother and three cousins, who are helping Uncle Sam. My brother, JohnKovar is in San Antonio, Texas. My cousins, Maxon Kovar, Charlie Kovar from Quinlan and Joe Mikeska are in different parts of the Union. I am really proud of them.

Last summer, I attended a Czech school at lodge 8tefanik No. 142. Many of my friends attended also. Mr. Vaja was a very good teacher. We had a swell time learning to read, write and sing in Czech.

I learned some of each. Later in the seaton we children gave a Czech play "The Snow Girl," which everyone enjoyed.

On April 24th, 1942, a group of us girls and boys organized a Junior Club, which meets every Friday night at lodge 6tefanik No. 142.

We do many things which include drilling (athletic exercises) and playing games of all kinds. We have elected officers, which are as follows: President Valasta Kovar; Vice-President Elizabth Stefka; Secretary Irene Kubin; Treasurer Emil Kuropata; other members are: Vera Vaja, Roy Shilk, Charles Kubin, Doris Mae Kunetka, Dean Stern, Johnnie Vojtelc, Frank Kuropata and Edwin Kuropata.

Ann Ward is a very good instructor. We do not have all of our drilling equipment yet, but hope to have it soon. We all have a swell time on Friday nights and wish you all could join us.

My father, mother and sister are members of the SPJST lodge. I am not a member yet, but hope to be one soon.

If any of my relatives of Ennis and Needville, Texas read this letter, I am sending them hello. My letter is getting to be long so I shall close saying "Keep 'em Flying and the Japs dying."

Sincerely, Valasta Kovar..

V West, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I am 13 years of age. I am in the 8th grade and I go to the Tokio school. I live on a farm and like the farm very much. I have started to read the English section of the' Vestnik. I find it very interesting. I have five sisters and three brothers. My oldest brother is in the Army, and the other one registered a good while ago.

My oldest brother is in the Signal Core. His name is Aiions. He is stationed at the Army Air Base in New Orleans, Louisiana. He likes the army very much. He also likes the state of Louisiana. Everytime he writes he says the food is swell and that he is up for promotion. He belongs to the SPJST. and so does my father.

My hobby is playing baseball and croquet.

I will have to close as my letter is getting too long. I will write more if this letter is pub- lished.

Be sure and try to do your part for Uncle Sam so our brothers and uncles will come Sincerely, home safely.

Erwin Cinek.

V Dickson SPJST. Lodge No. 121

Shiner, Texas.

Dear Readers, Here I come again to drop a few lines to the Vestnik.

We had a few showers here an;1 I don't think that it will do for the cotton.

I read the letter from Pleasanton, Texas, written by Annie Myska. Do you still remember that you were our neighbor? Whenever your folks take a trip to Shiner be sure that you all stop by for a few minutes. You come along and take Millie.

Yes, Mrs. Lesikar, I agree with you that all the people who has some kin or friends, brothers, sons and etc., should write to the boys in the Army and the rest. They deserve it and I think that they deserve more than that for they are doing their part for us and they are trying to save the good ole USA. They all know that if we would lose this was that we would be slaves the rest of our lifes. All the soldiers are trying to save our freedoth. We all Americans should be proud of our brave boys that are willing to die for us and for our Freedom. So come on one and all write to these poor boys.

Say Evelyn, you better drop a few lines to the Vestnik. I bet you forgot who I am? If you did, just think of the girl yOu was at Wied.

Come on all you soldiers and write to the Vestnik. It's a great pleasure to see you all soldiers writing to your home town paper.

What about you Georgie Novosad, why don't you write? It's fun. Just take-a piece of paper and pencil and write.

I wonder if Rosie, Lillie and Dagmar Petruzela will ever write to this paper. Just drop a line or so and you all will have fun by that As my letter is getting to be too long so will close and leave some space for the rest.

Yet of all I want to say hello to all my Culak and Dickson friends and to all my uncles, aunts and cousins.

Wishing one and all best regards.

Evelyn.

Mows. It Schulenburg, Texas.

Hello Everybody, As I too thought I would join in and write a few words.

I'll tell you something about myself, although all of you know me around here.

I am a girl 14 years of age, and my birthday comes on 24 of December.

I would like to know who is my twin. I wish I could exchange letters and snapshots.

My address is Dorothy Broz, Rt. 5, Schulenburg, Texas.

I live out in the country. My daddy runs a grocery store.

We live here about eleven years. Before we moved here, we lived at Moravia , And a good many years ago we used to live in Los Angeles, California. That's the place where I was born.

At that time my daddy, Paul Bros used to work in the Good Year Rubber Factory. Also two of my uncles, William Wenglar, and Bob P. Broz worked in that same factory.

Then when I was about three years old, my parents and my uncles, William Wenglar, and Mr. and Mrs. Bob R. Broz and my two cousins, Stanley and Warren Broz, all decided to come to Texas, "The Lone Star State" for a visit, to grandmother.

But when we came down here daddy decided to buy a place at Moravia, and my uncle Bob R. Broz decided to buy a place at San Angelo, that's how we landed in this big state of Texas.

Uncle William Wenglar went back to California, and now he is working for Barker's Brothers Furniture .Factory in Los Ang•2les, California. Now I have more of my aunts living in California, then at the time when we lived there.

One of my aunt that lives in California, now is a nurse. She used to work in a hospital, but now she is a private nurse.

One of my uncles is a dentist by profession, but now he is a Coast Guard. Well I am proud of him.

Juline Mikeska, I sure like to read your letters, because you write all about the "Sunshine State". Mother often mentions the "Sunshine State" of course, she remembers more then I do, because I was just a little tot.

But I do remember some.

Come on you boys in Service, write to the Vestnik.

Sgt. Robert Barton, I wish you would write again. I sure like to read them.

There are quite a number of boys in service that are from our community.

Well let's sell all our scraps and buy War Bonds and Stamps to help our boys slap the Japs. Come on, boys let us fight for rights.

Dorothy Broz.

V Taylor, Texas.

Hello Everybody, Well, here I am writing to the ever popular English section of the Vestnik . I don't have any special or important news, but several of my friends asked me to write again, so here it goes.

Seems like picture post card collecting is the leading habby of our readers. It is a very interesting and educational hobby. I know, as I also collect same. I hope to have cards from every one of our United States and U. S. Possessions, as well as cards from every country. So far I have cards from only eleven states, one possession (Philipine Islands) and from Bermuda an English Island in the Atlantic. I surely have to do some collecting before my hopes are fulfilled, don't I? I'd like to thank those who so kindly exchanged cards with me and ask all other collectors, and also those who don't collect same, who care to send me a card, to do so. I'll be glad to exchange. How about some of you from out of state sending me a card? I'd really appreciate it and couldn't thank you enough.

I wonder if we have any readers in other states besides Texas and California. I know we do have a lot of our Texas boys now serving for Uncle Sam in other states, who read

ITMOTNIX

Ve stiedu, dne 29. eervence 1941

the restnik, but I mean natives of other states.

If so, why haven't we heard from you?

Another interesting hobby is "kodaking."

At least I find it interesting. Whenever there is a special function taking place, you can usually find me there somewhere with a camera, snapping , away. Pictures can be a great help in refreshing ones memory.

The letters are always very interesting and I enjoy them all. Letters from our soldiers and sailors boys are always enjoyed. By the way, how many of you readers write to someone in the Armed Forces? If you don't have brothers or relatives there . I'm sure you have friends in the army and navy, who would appreciate hearing from you. Keep the boys supplied with home thought and news. A letter from home or friend reminds a boy how much the folks back home think of him. They won't fail us, let's not fail them!

I'll close now with best wishes to each and everyone of you, and remember, "If you don't write, you're wrong."

Sincerely yours, Tilda Gene Boudny.

Route one, Box 285.

V Dear Readers, I am 15 years old and have read many of your letters that are very interesting. Two letters that I read are from my cousins and that is why I am writing to tell you and my cousins about my parents, 2 brothers, and sister. My cousins names are Mildred and Joe Janecka. They say in their letters that they have two cousins in the Army, but now they have three. My brother, Henry Kolenovsky is in the Army. My sister and 2 brothers were born in Texas. There names are Lillian, Henry and Edwin. I was born in New York City, That is where we live now My parents are Joe and Agnes Kolenovsky. All my relatives live in Texas and I would like to say hello to everybody. I would like to say hello to grandma Kolenovsky, grandpa Janecka and to all my uncles, aunts, and cousins in Galveston, Taylor, Dallas, Fort Worth and West, Texas.

I miss them all and would like some day when I get a job to visit them all. My only other wish is that there would not be a war. I want to congratulate my cousin Anne Kolenovsky on her marriage to Joe Hlolek. I wish her all the happiness in the world.

If this letter is published I will write again about New York.

Yours truly, Martha Kolenovsky.

V. Ganado, Texas.

Dear Friends and Neighbors, This is the first time that I have the opportunity to write to Vestnik and I hope it is a success, because my parents took this paper before I was born, and they are still taking it.

How glad I am!

I am 16 years old, and I will be junior in Ganado Hi school in the fall of '42. Well I live in a country town, but spend quiet a bit of my time on the farm. I deliver a Houston paper and in spare time I loaf on a farm. However, lately I got a job in the home-town bakery.

I love it including the taste of the cookies.

I have a brother 18 years old, who is working in Dow Chemical Plant in Freeport, Texas.

We are 100 per cent Czechs. Good many of the Czechs that read the Vestnik probably had a kinfolk in Czechoslovakia that has been executed by the Nazis, for the assasination of Heydrich.

Please write me, as I like to write letters and post cards. I will try to answer all the letters I receive, Here is hoping to have this in print, and for those who are going to write to me, my address is Ladie Havran, Box 265, Ganado,Tex. V

ple are busy working in fields and are canning fruits and vegetables. We have plenty of peaches this year. We canned plenty for our use.

Frank George Pomykal, I sure was surprised to see your letter in the English section. I see you are intending to join the Navy in order get a crack at the Japs. Thats the way I feel about it too. I guess everybody feels about it the way we do. I hope they do.

I don't have any brothers in the Army yet.

But I think I will go pretty soon. However I have several friends and relatives in the Army already. I wish all the boys luck that are in the Army so they can return home to their loved ones real soon.

Delvin and Hollen Taska, why don't you all write a few lines in the Vestnik? I like to hear a little about El Maton, Texas. So I guess I'll have to quit this time to leave space for the rest. Come on and drop a few lines in the Vestnik so we have plenty to read, especially you soldiers, come on and tell us about everything thats going on in this world.

I said I will quit, but still am taking up Lillie Mikeska. space. So long everybody, V Shiner, Texas.

Dear Editor and Vestnik Readers, This is my first attempt to write to the English section of the Vestnik. I have enjoyed reading all the interesting letters that you all have written. I hope my letter will be published.

I am a Czech girl, but I cannot read and write in Czech very well, but I am willing to learn.

I am fifteen years old and was promoted to the tenth grade. I am trying my best to attend Shiner High School this coming term.

I like to read and write letters. I receive many letters from my friends. Many of my friends are now serving their terms in the Uncle Sam's Army. So far I do not have any of my relatives in the Army except my brother-inlaw, who is now lately stationed at Fort Fisher, North Carolina. About a month back he was promoted to the rank of Sergeant.

We live about three miles from town, but still I like it fine out here.

We are having a dry weather for good while now. I guess everyone around here would like to have some rain, and it would help the crops, the crops around here are nice.

I guess I will not take anymore space, but yet I want to send hello to my relatives at Wheelock, Texas. So I am closing with best Alice Esther Ulicnik. regards to all V Alma, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write in the Vestnik and I like to read it very much, because I cannot read or write Czech.

I am 12 years of age, I have blond hair and hazel eyes, weigh about 88 pounds, my birthday in on August 18.

I enjoy all the letters especially Juline Rosemary Mikeska. I don't know her in person I just know her by reading the Vestnik. But I think the other letters are very interesting too. I received my diploma this year and was very proud to get it, and I also got a reading certificate for reading 15 books in one year.

I was promoted to the 9th grade. I have never failed yet, and I hope I don't fail next year.

I live about two and half miles from school my teachers name was Mrs. Whiteside. I liked her very much.

Marie Kostak, why don't you write to the Vestnik? I hope it will ndt take you as long to write as it did_rne.

I buy war stamps I have $3.00 and I hope to buy more later on.

Eleiblerville, Texas.

Dear Vestnik Readers, Since my first letter was printed I decided to write a few lines again.

We are having plenty rain now, however we do not need the rain at present. The peo-

I have one brother and no sisters. My brother buys war stamps too. He is 17 year of age his birthday is on September 1.

I will write more next time Janie Hroza.

A reader,

Ve fedu, dne 29. Cervenee 1942.

Abbott, Texas.

Dear Vestnik Readers, Here I am again to just say hello and goodby, for this fourth time of mine,. I haven't much to say. Well since this war business is getting so bad that people can't find anything much interesting to say. Many vacation trips have been cut off since the rationing of tires. Monday the fifteenth day of June my sisters boy friend left for the Army. He is at Camp Wolters. His name is Robert Erwin Sharp, he is just loads of fun. You boys and girls who live around West probably know him.

He said, serving for Uncle Sam is o. k., but still not as good as good old home. He got a ten day furlough and did we have fun. Yes, he was afraid army clothes were going to be too small for him, but they are o. k. Well my letter is getting pretty long so I better close.

Sincerely, Dorothy Pavlas.

V Rowena, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I am a Czech boy ten years of age. My birthday comes on January 25th. I have lived on the farm all my life and like it very well.

I go to school at Groenwald. We have two teachers whose names are Mr and Mrs. H. H. Shiner. I will start the next school term with the 6th grade and hope I'll make it.

I have five older brothers and two sisters.

We are all members of the SPJST. lodge. Two of my brothers and one sister are married.

One of my brothers is in the Army. , At present, he is in Camp Hattsburgh, Mississippi.

He is an Airplane Mechanic.

I have one niece, Eddie Jo Kudlacek; and two nephews, Arnold and Kenneth Holubec. I also have many cousins. I'm afraid that I don't even know all of my cousins.

Dear readers, I must tell you all, that I went fishing one day last week and stayed over night. We caught a lot of fish, and gee, were they good.

I see you readers are buying Defense Stamps.

I have a quarter book and have ten dollars and twenty-five cents in stamps.

I think I better close for this time. If these few lines will see the day light, I will write more next time.

Melton Holubec.

V Dear Vestnik Readers, Hello Texas and friends. This is my first letter to the Vestnik, hoping it goes to press.

I understand the readers are interested in the life of a soldier. I suppose it's true with all the soldiers, as it is with me, when we write home the letters are so short that our mothers and friends are wondering of all our activities and what we do all through the day. But being in a theatre of operation it isn't very easy to do and sometimes it's a little embarrassing when perhaps your Buddie tells you to pipe down, saying "Soldier, Berlin is listening."

By the time we think it over and just how serious it could be, that's why we never write a long letter. A fellow just can't think of anything to write about out side of giving one's self away. The same applies to the people on the out side and it's more now than it was when we were stationed in Camp Bowie. We don't know what they are all doing although we now you all are sacrificing a lot to make us strong and big. The thanks also go to the sponsors of the USO. They have been more than nice to us around Camp Blanding and also at the depots and bus stations throughout the country. The 4th of July was just another day for us. We didn't observe it this year. The heat here is sometimes terrific tho last month it rained nearly every day. I enjoy reading the English section, especially the letters by Madeline Kocick, Beatrice Schwartz, Minnie Zybiral and Helen Stoklas. Hoping you will write more. Also Mr. Joe Kohutek's Czech letter was interesting. I am sure he is proud of his onions and potatoes, only he should write more often.

If this letter goes 4 3 press I will write again 10011 as time Permits. One more thing abut

VtSTNt a soldier, there is1.6 always something to do before he can sit down and write a letter. So friends keep conveying these letters to the Vestnik. Texas hospitality beats them All. I remain, as ever, A. F. Kohutek, Camp Blanding, Fla. V Taylor, Texas.

Dear Readers, Here I come again with a few lines to the Vestnik. The English section of the Vestnik has been increasing so come on all you boys and girls and write.

First I want to thank all of you boys and girls who exchanged pictured post cards and pictures with me. If anybody still wants to exchange some with me, I will be very glad to do so.

Here in Taylor on the 4th of July was a soldier parade. The soldiers were from Camp Hood from Killeen, Texas. There were 750 of these soldiers which brough army trucks, tanks and many other army equipments. These soldiers camped in the Taylor City park for 3 days, There were two dances given at night for these soldiers. I think everybody enjoyed the parade and dances very much.

Many of you Vestnik readers have some brothers, uncles or cousins in the army or navy. I have just one cousin in the navy. He is stationed at San Diego, California. I don't have any other kinfolks in the army but some will have to go soon. I don't have any brothers, just 3 sisters and two are married and the other works in the city. I am sixteen years old.

Come on Cousin Edward from Yoakum, why don't you write. I'll be looking for your letter soon. So come on all you boys and girls and write. Buy war bonds and stamps.

Mary Ann Syreek.

V Welcome, Texas.

Dear Vestnik Readers, I hope everybody is happy and well. I want to send greetings to Granger, Wharton and El Campo. Emma Stavena, come on and drop a few lines to the Vestnik.

The weather is nice here. We had a rain here on July Fourth. I guess everybody is through chopping cotton by now.

My hobbies are sewing, embroidering and singing.

The registration for young men between the age of 18 and 20 was held June 30. Two of my brothers had to register.

I guess most of you Vestnik readers have brothers, cousins and friends that had to register. Josephine Veselka it pleased me to know that you enjoyed my first letter and I sure enjoyed your letter too. So come on and write again. Noel Dell Blazek and Gladys Mikeska come on and drop a few lines in the Vestnik.

Well I guess I sign off for this time and write some other time. Best regards to all.

Martha M. Malota.

V Fayetteville, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik and I sure enjoy reading it, especially the English section.

I live on a farm and I like it fine. I like to help daddy work in the field, plow, cultivate, and chop cotton and corn. I especially enjoy cultivating.

I am fourteen years old and was promoted to the eleventh grade at Fayetteville High School. Last semester Algebra I, Biology, English II, and Vocational Agriculture I were my subjects. I liked them all, making an average of ninety.

My hobby is horseback riding, raising and feeding cattle and hogs. I sold two beef calves at $110.65 and thirteen pigs at $60.50. I own one registered Duroc-Jersey brood sow, one mixed Polled Hereford cow, and one Brahman calf. My favorite sports are basketball and football.

How many of you are doing your share in buying 1723.1 .40 ยง.4,te. war sa v ing Dond,

Strum 17. stamps, which is the patriotism of every true American citizen. Don't let a dime lay idle, because this dime can make you a investment, but most of all can buy four bullets to slay the Japs. I have eighty dollars purchased in bonds and stamps and hope to have more soon.

I have one first cousin and nine second cousins in "the army and navy. My first cousin is stationed in Ellington Field, Texas and one of my second cousins is stationed as far as Australia. I would like to volunteer as a pilot or aerial gunner and fly over to Japan and sweep those yellow back off the map like flies.

As my letter is getting long and space is scarce, I will end with best regards. "Keep 'em Flying and Japs a Dying."

Rudolph Minarcik, Jr. Moulton, Texas.

Dear Readers, I have been reading the English section in the Vestnik ever since it started. So I have decided to try my hand at writing, too.

I am a Czech girl eighteen years old. I can read and write Czech. I have written several Czech letters in the Vestnik. I have dark hair and brown eyes. I am 5 feet 6 inches tall and I have two brothers and two sisters. My brother, Erwin, who is nineteen years old, has employment at the Piggly Wiggly store in Moulton. I also work in Moulton doing housework and taking care of children at the home of Superintendent Mr. and Mrs. Stanley Cernosek. They have three children, namely, Therese, age 3; Stanley, age 18 months, and Caroline Claire. The two oldest both have curly hair and are very cute. The little girl is but 4 months old, I have been working here since September 1941 and I like my job. I get off every second Sunday which I spend at my parents home near Shiner. Also my brother goes home every Sunday, so we are always together which we really enjoy.

My other two sisters are Anita, 16, and Dorothy, 13, and I have a little sweet brother, William Harvey age 3. We all think of him him very much and spoil him quite a bit.

Writing of men in the service of Uncle Sam, I don't have but one cousin and an uncle. My brother was registered into the army July 30, 1942. But, as yet he has not received his questionnaries.

I would like to receive letters from some of you readers who are interested in writing. My address is, Miss Willie Mae Fojt, Moulton, Texas, Drawer C, care of Stanley Cernosek.

I think my letter is getting rather long so will end. I hope to write some more next time.

Sincerely, Willie Mae Fojt.

New Ulm, Texas.

Dear Readers, I have always wanted to write to the friendly English section of the Vestnik, but somehow never got to it until now, and since it's my first letter to the Vestnik hardly know how to start.

I am a Czech girl. 15 years of age with blue eyes and dark brown hair and 5 feet tall. I have lived on a farm all my life and like it fairly well.

Talking about crops needing rain, we sure did get a big rain here Saturday and Sunday, July 4 and 5, which really did harm to the cotton. Hay and fodder making time are here again.

I have two uncles in the army. Pvt. Anton Pavlicek is going to leave from Camp Hulen Wednesday, July 15. We don't know where he is going to next. His brother Pvt. Frank Pavlicek is in Honolulu, Hawaii Islands now.

I hope every one of the boys will return home safe and enjoy life all over again. I have two cousins and two second cousins that had to register the 30th of June.

Lessie Lee Schneider are you or your parents of any relation to Frank and Otto Schneider of Fayetteville. Write again. Keep on writing Juline Rosemary Mikeska.

000cl luck an )est regards to everyone.

E velyn Canik.

v1STzcf

Nedoieli.

YLO to boutlive, komplikovane, bylo to plB ne smigenYch pocitt to rozloudeni Josefa Navesnika i Bohou gka Zikmunda. Stojim a popobizim: "Nakladejte, mladenci, auto deka, mei° dasu mame!" A Pepidek naklada svuj kufr a jegte nevi, a ()pet tiskne eisi ruku a se zajiknutim slibuje: "No jo, to vig, nezapomeneme! Budeme je bit . . . samorte4me!" . . . a slova i neforemne vety s nezvyklYrn pfizyukem mail ujistit kamarady ds. jednotky S.S.S.R., le male. skupina letcu, opou gtejici tabor, bude na svem miste piniti t koly verne a &stile. e je bude piniti i ye jmenu toho velikeho kamaradstvi, ktere vyrostlo za tech nekolik dlouhYch mesicu eekani po boku pfislugnikt.

Oranske Skupiny. HorkY chlapskY polibek pedeti slib tech nejblit gich. Posledni kufry se nakladaji jen mechanicky a pti jejich zvedani se utte tkradkem slza, ktera by mohla snad prozradit vice. Za Ferakem se musi k jeho tetce nemocne tene i decku. Posilaji tam nejmladgiho S. a hledi stranou, jako by meli o dem pfilig ptemYglet. Je jasne, tic jejich kamarad prodelal WRY boj letce s otcem a mantelem, a le zvitezil ve Ferakovi letec. eta Lagtovieka jegte v kancelati clava disposice, jak to udelat se tenou, ktera s dvema detmi tije pod MoskYou. Je davno rozhodnut, ze jako leteckY mechanik bude daleko utitednej gi u letectva i kdyt to stoji hotkou rozluku s rodinou.

Vyji2dime. Jsme zatiteni nejen zavazadly.

Jsme zatiteni ne.seislnYmi pozdravy na adresy anglickYch kamaradt, jsme posileni slibem vernosti spolednemu dilu V Kujbygeve se louCirne oficialne s techoslovaky v S.S.E.R. Tentokrate jsme vice svoji, protote na gim jmenem mluvi nag velitel, plukovnik BerounskY', "nemohu nest odpovednost za to, to vycvideni letci ztraci sve letechodnoty bezvYslednYm deldnim . .", odpovide, na siova pana vyslance Fierlingera tento vysok' ,zdravy, pfekrasnY mut a zpytavYm pohledem ptehliti syYch osm mohykant, s nimiz cestu za povinnosti.

A male, skupina, pokud je gte neznala, ma behem cesty dosti moinosti poznat tohoto vojaka i eloveka tak harmonicky sladeneho v jedne osobe. V dastYch besedach s kpt. H., s dtstojniky, s nami v gemi poznavame hlubokou jeho znalost Ruska, jeho lasku k teto zemi osnovanou na mnohaletem pobYvani zde. Avgak i znalosti tivota v Anglii, podeptene dilkladnYm studiem angli yke literatury, a doplIlene mesicemi tivota na anglickYch ostrovech, tvoti pfekrasnou harmonii v tomto kritickem a dtkladnem eloveku, jen neustale hovotil i ptemYglel o motnostech a budoucnosti sveho milovaneho deskoslovenska. Jsa dokonalYm realistou, mei svuj deni program prochazky, sedy, hodin anglickeho jazyka pro sebe i pro nas ostatni, sestavoval svuj program ral gi dinnosti v Anglii, byl pin imponujici rozhodnosti i yule zvitezit.

Jak east() zahanboval nas mlad gi, ptistihnuy nas jegte spici. "Mlady vy prospite nejlepgi leta!" fika lelicimu a s tsmevem odchazi v §edive papage na prochazku kolem stojiciho vlaku dervenolici mut, aby pohovotil distou rugtinou se stroj ytdcem, nebo nabidl cigaretu nadratnimu hlidadi a zeptal se na nejakou mistni zajimavost. Kdyt se stony hotelu, v nemt dekame na lod', ottasaji vYbuchy bomb, plk. BerounskY usina, jsa zkalen osobne pketitYmi nalety na LondYn v rote 1940, nebo kritisuje dinnost delosttelectva di letectva rnesta.

WTI ye svou g t'astnou hvezdu? Nevim. Zde. se mi, to lavahy o motnosti smrti nema ye svem programu. Smrt, to je soukroma vec, a on sve dilo vidi ye Yeti naroda, ye veci letectva, a jenom nekdy se zmiriuje, le by sveho syna chtel vychovat k ttpine samostatnosti, jenom ndhodou se dovidam, ?"ze dcera ma, narozeniny.

Takto se nam dad, poznat na g velitel i pfitel, kdyt soudasne kaaleho z na g podrobuje dakladne analyse tak, jak to delaval je gte v

Hradci Kralove i v Praze, jako velitel: "Chci bYt pfipraven na v gecky eventuality," byle jeho oblibene fekl bych hest() 0, skateene se ptipravil — at na jednu —, o nit nikdy ptede mnou nemluvil.

A to eventualita pfi gla Ptigla odpoved' na otazku, ktera nebyla je gte akutni u tohoto mute hodneho prokazovat vynikajici slutbu nejen svemu narodu, ale i v gemu pokrokovemu lidstvu. Ptigla smrt.

Torpedo neVatelske ponorky vyrazilo ze sttedu skupiny deskoslovenskych letct srdce, ktere milovalo vie, co bylo dobre, co sloutilo lidskemu Stesti. Vysoko za polarnim kruhem v ledovYch vinach oceanu je polifben apogtol MasarykovYch idealu, yoffik-velitel, pfttel i otec plukovnik Josef BerounskY. A kdyt jegte itzeji spjati svou bolesti i vtli bit se za spolednY cil, my se gli se na dalgi lodi, rotny Navesnik s rozpaditym yYrazem, nedekaje na odpovecl', se zamy glene pta: "Prod to nevzalo radeji nekoho z nas?" A grouby lodi eerily zelene vody more a hnaly nas vstfic odpovedi na otatku bledeho, dernovlaseho NAvesnika. ZaketnY nepfitel nemohl vedet, na palube anglicke lodi je hrstka deskoslovenskYch letct, kteti se chteji vytidit s nemeckYm fagismem svuj dluh visa vis, tak, jak je letcti estojno.

On to nemohl vedet, ale piece soustfedil vgechno sve tsili 5 hodinoveho boje na to, aby nakonec udelal gkrt pies plany 4 mladYch vlastenct. Tetka bomba pohtbila tela nadaneho i zvidayeho Bohouge Zikmunda, kritickeho Josef a Navesnika, t yrdeho Jana Feraka ptemYgliveho V. Lagtovieky.

Tak tela 5 deskslovenskYch letct ptijal Severni ledovy ocean, aby je nevydal vice zpet.

Ale plany i radosti jejich, i horkou lasku k milovane vlasti pfejimame my v gichni, kdoli je znali, kdot je meli rad', kdot byli spjati spoleonYmi idealy i cily. Ptijima je v gecko deskoslovenske letectvo, ktere bude ifetovat draze smrt svYch kamaradt.

Necht' historie soudasneho kritickeho zepasu povi o nich v teple, jako d tech, kdot nedojeli .. .

Npor. let. 8-3'7.

V VRATKOST NEMECKEHO DUCHA. W. Tschuppik.

Z delgi state znameho nemeckeho novinate uvetejriujeme aspori struenY vYtah: Podle curygskeho psychologa C. J. Junga spoeive, psychologicka a psychiatricka tragedie Nemecka v tom, fte "wotanismus", nemecke pohanstvi, vzYvani pkirody a polydemonismus byly jen nasilne "zatladeny", ale nikdy z nemecke du g e pine nezmizely. Ktest'anstvi a ktest'anska civilisace neptsobily pfesvecleive.

Poktest'an g teni bylo provedeno nasilne a zanechalo "choc", traumatickou hromadnou neurosu. Spisovatele velke psychologicke a basnicke vnimavosti pozorovali to stale a znovu, na ptiklad Heinrich Heine ye sve historicko-filosoficke kritice Nemecka a ve svYch uvahach o nemeckem tivelnern duchu. Pod tenkou vrstvou ktest'anstvi, ptijateho s odporem till stati pohan gti bozi a demoni, kmenove pudy a kulturni vzpominky po staleti. Menili svou podobu a sublimovali se — az pti gla prava dejina, chvile pro vYbuch psychosy a davove schizophrenie. Touha po barbarstvi a zatladena nevule nad ztratou divoke svobody prorazily tivelne tenkou vrstvou civilisace. Nedopustime se jiste omylu, zmetime-li vnimavost vgech narodu pro nihilismus radikalismy na site traumatickYch neuros, ktere vyvolal dejinny chod od barbarstvi ke ktest'anstvi.

Ktest'anti misionati a kneti nehlasali jenom nove udeni spasy, hYbrt #1n.a geli barbartm take timske mravy a civilisaci. je hygiene, seznamili je s m'diem a olejem, darovali jim boty a osttihali jim vousy a prinesli natadi, udeni Galenovo a Hippokritovo, semena novYch rostlin a vino, naudili je stavbe domt po timskem zptsobu atd. Je proto pochopitelne, ze krvave "pokfteni" Saza Karla Velikeho melo za nasledek tenkou neurosu, ktera je gte i dnes ru gi spanek mno-

V:e

stfedii, dne 29. 6ervenee 1942.

hych narodnich socialistu Zde je take ptielna toho, ze se nemecka reformace li gi od reformace jinYch narodt tak neptiznive. Lutherova vzpoura proti rtimu nebyla v jen touha po evangelicke obnove, nYbrt pfedevilm a nepochybne neurotickYm protestem pohana, ktery byl nasilne obracen na pravou viru. Projevilo se to v dobe selske yalky, kdyt Luther — konfrontovan s ideji a skuteenosti — pfiznal , knitattm vgechnu autoritu. PruskY protestantismus byl pak po staleti dobrovolnYm pomocnikem vgech autokratickYch ideji. Reformace byla v Prusku navrstvenou a dtraznenou neurosou.

Ai do polovice 18. stoleti Nemecko nemelo 11e02 teratury. Prvnim skuteenYm projevem je charakteristicke je obdobi "Sturm and Drang", tedy exces, jehOt neurotickY ptivod nebyl nikdy prozkouman. Pak nasledo yal ttek k extremu, do antiky. Kantem byl pak zahajen ttek do filosofickeho nebe. Zatim co se svetem hnala boute francouzske revoluce, byla nemeckou touha po svobode odkazana na, filosofii. Nedtvera rtei ktest'anstvi byla stale silnej gi. Cele 19, stoleti je proto vyphi6no radikalnirni idejemi. Nemeeko se stave. zemi nejradikalnej gich napadt, cot neni nahoda. Hegelova vSrvojova teorie o thesi, antithesi a synthesi a jeho dialektika staly se velmi pkizna,dne vYchodiskern dvou politickYch nazortt na Zivot a smrt, navzajem protichtdnYch. Zvlagtni nemeekST radikalismus je nepoehybne sam dugevni chorobou.

Dejiny a,ntisernitisrml v Nemecku jsou dal"situ, pAsobivYm ptikladem. ll'enieckY antite= rnitisintis 19: staleti — od stoini spOleenoSt el-lima Von. Aniline, v r. 1810 — ligi se veirril b6,padne od vulgarniho antisemitismu. Vystupuje v ueenem rou ge, napa,radenY. , rozjimavSt, paranoickY*. Je temet projeveni stihomamn. fluboko y e stfedoveku byl 'lid pro pfekompesOva=. nab kfest'aria v Nertieckti hatiobitelerri hustle: U Achirna Von Armin byl qid" tvot&ri abaclobaltiim a protirlacionahnni. NerrieditY dal= winista povatOval Zida za "rasovehe nepfite= le, Diihringovci ho povatovali za tvora asocialniho, v liberalnim obdobi byl tid v Nemecku bursovnim spekulantem a pro hitlerovske nadlidi je "poddlovekem".

Tyto pfiklady dokazuji dosti jasne, ze "radikalni mygleni" prameni z vratkosti nemeckeho ducha, kterY se nikdy nevyrovnal s otiesem poktest'an gteni. Za traumatickou neurosou zranenY barber.

V Nemeeka §kola v Niehode.

Madrid. (Om) — NemeckY tisk v deskYch zemich radostne oznamil svYm etenattm, byla v Nachode zalotena nemecka gkola. Nemci vg ak netikaji, to v Nachode nikdy nebylo a neni nemeckYch deti. Aby gkola mohla "existovat a aby mela vilbec nejake deti, musela obec vybudovat za deske penize nemeckY takovskY Om, uemt budou ubytovany, nemecke deti sehnane z dalekeho okoli. Dtm bude mit misto pro 120 deti. Za par mesict zadnou Nemci mluvit o Nachodu jako o nerneckem meste a ye statistikach uvedou tech 120 nemeckYch deli a 20 gestapakt, ktefi v Nachode "piisobi", jako praobyvatele Nachoda a o deskem obyvatelstvu budou tikat, to se tam nastehovalo po ptevratu 1918. Tak vznika "nemeckY tivotni prostor" vg ude. Jente svet nemeckYm lzim uz nevell a %esky lid se postara o to, aby svuj tivotni prostor od techto nemeckYch "praobyvatel" V Nemecke deti v eesIESTeh zentich. gtokholm. (eTK.) Podle zprav berlinskYch listt navgtivil nejvyggi velitel nemecke-mladete Axmann tak zvanY protektorat, aby provedl inspekci nemecke mladete v deskYch zemich. V Praze si fYrer nemecke mledete prohledl ern figskeho "Spolku pro posilani deti na venkov".

Jde ovgem o desk' venkov a Der Neue Ta p. napsal oteVfene, ze "Protektorat v ramci roz giteneho posilani deti na venkov je jednim z nejvefSich ptijimacich objektt". Znamena to, ze Cechy a Morava jsou nejvice vyjidanYmi zememi. Posilaji se tam nemecke deti, aby vyjedly a• vykradly to, co je gte zbylo po nemeckYch vojacich a gestapacich.

Ve sttedu, dne

Stalls 111.

6ervence 1942.

FIALOVE STiNY. Sobota odpoledne — to je pro vojaka brana do rise neznamYch dobrodrutistvi. Mne se stala tunelem sluneenich paprska, kterYm jsem se dostavat z vojenskeho ta,bora v Agdu ven do krajiny, kde se polni zeleri stejnokroja menila v zeleri vinohrada a zahrad.

Za taborem, at' ut jsem gel podle kanalu anebo polnimi stezkami, zadinal jsem opet it vlastnim tivotem; to jsem zase kousek po kousku, co noha nohu minula, zadinal slepoVat sve vlastni ja, a navazovat na myglenky, ktere nasilnYm odchodem z domova byly latervany.

Nejeasteji mne vedla testa do Grau Agdu — k mori, kde po pteha,zovani my glenek si mohl dlovek odpainout na iulovem kvadru, vypnout proud vzpominek a jen se divat do yin a vinek rozratejicich se o skalisko, sidlo nageho doeasneho odpainku. Mohl ses, dlovede, take snatit proniknout svYm zrakem modf dalek, abys snad zahledl obrysy bfeht 8panelska, mohl jsi uvolnit pfedstavivost a vykouzlit si na mori galery Fenidana, kteti zde kdysi meli opernY bod pro sve obchodni vYboje — anebo g alupy piratt, kteti nekolik stoleti pozdeji zabrali tyto operne body pro sve obdobne zdjmy ..

Jednu za takoveho sobotniho odpoledne, kdy ratenec vzpominek se mi uprostted cesty peetrhl a bylo mi pokleknout na zem, abych zrnka posbiral, zatil jsem zku genost ne, bylo to zjeveni — ktere mne tehdy uchvatilo neobytejn'e silne a drtelo me ye svem okouzleni po celou dobu meho pobytu ye Francii.

Tehdy totiz padl mi pfes cestu stin vysokeho Ale to nebyl obyeejnY stin tmavY, navykli jsme si fikat Cerny, stin nudnY a nezajimavY. Ten jetab vrhal stin barvy love. Ma, prvni myglenka byla: Jak je to jetab? Nejaky zvlag tni druh? Nikoli, kousek dal u silnice stal UtlY stromek meruriky a take vrhal fialovY stin. I telegrafni tye opodal. I stara tiena, ktera g1a kolem. Tehdy jsem poznamenal do zapisniku: Uzlovita reva gedotlutY rakos zeme jako chleb a fialovY stin.

Oliva a akat uzly ye vetvich stroma Pyreneje v dalce fialovY stin.

Indigove, voda pomnenkove nebe Cernovlase divky fialovY stin.

Hospadky jak klicky zkfehly rybaf v barce ptislib leta v zadech fialovY stin . . . .

Sladka Francie! V ge je zde jaksi jine. I stiny jsou jine — fialove. 1Vlyslim, ze si Francii zamiluji, tfeba jsem doma, — doma! — nemival o ni valneho mineni.

Celou cestu do Grau Agde jsem venoval pozorovani sting ; nikoli, nebyl to zrakovY klam, ani horednate ovliveni oka, v gechny byly fialove. A stale.

"To je asi svetlem", fekl mi na molu kamarad. 81i jsme pak na Perno do kavarnidky. Jeji majitelka mela fialove stiny pod alma.

"To je asi svetlem", kikal jsem si pak vgdy, kdykoli se mi ye Francii jevily veci jinak net bych si bYval 0'61 Fialove stiny mne okouzlily. Chtel jsem si oblibiti Francii.

VojenskY tabor v Agde, to byl ostnatY drat, blato, citevaky, krysy. — ale to nebyla Francie, to byly jen drobne stiny; a ty byly fialove. Tehdy jsme si navykli kikat: "To je detail". Meli jsme pied sebou vysoke tile.

A tak jsme si pozvolna zaeli upravovat, pfi•esavat a pfistylisovavat i svo, pfedchozi zklamani, sve truchlive vzpominky z cesty.

2e nas na konsulate v Budape gti neptivitali zrovna pfatelsky? 24 nas taktka pkimo vehnali

4o oaruOi road'arsOch detniltt, to se o nas-oe,

postarali, kdy jsme v Tolonchaze zavgiveni dekali na spasu a na odpoved' na dopisy, ktere jsme za Uplatu prsteny, naramkovymi hodinkami a jinYmi cennYmi pamatkami z domova propa govali na francouzskY konsulat?

To byl jen detail.

2e si nas na vyslanectvi v Bukure gti proa snatili se nas zbavit co hlizeli nejrychleji — to byl detail.

Ze nas z Beyrutu vezli v podpalubi v prostoru, kde pkedtim byl transportovan hroch — jeg te dnes citim ten zapach — to byl detail.

A ze . . . a ze . . . a ze . . . eh, co bych vyhrabaval stare stesky. To v ge byly jen bezvYznamne detaily — fialove stiny . . .

Ale Francie posleze kapitulovala, 17. dervna uzaffela potupne ptimeti, dala nam zakusit zoufalstvi marneho boje, dala se navnadit na Petainovo pojeti cti; to take ma bYt jen detail . . . ?

Motna, az osud bude psat stranku do dejin sveta, bude to v gechno posouzeno, pHpadne odsouzeno jako detail.

A moina., vroucne si toho pfeji — vidyt' jsem se tak apenlive snazil, abych si oblibil Francii — motna, ze jednou, nekterY ze svobodnYch Francouza, me upozorni na to, ze tyto stiny jsou — fialove.

Rudolf Marek.

V VLADO HURBAN A JAN MASARYK. Od poCatku tohoto odboje jsme men gtesti v negtesti. Nag e narodni katastrofa byla takfka nezmerna, ale jette net nastala, ukazalo se, ze nag e vec ma nekolik opernYch bodt, na ktere se mohla skalopevne spolehnout. Na pfiklad konstantni azhranioni politiku, jet se ani dnes nezmenila, zatim co mnohe jine demokracie se y e svetove politice obratily, tak kikajic, na obrtliku. Nebo masarykovskou tradici moderni brtliku. Nebomasarykovskou tradici moderni nove demokracie, jet pies v gechny chyby, nam vg em dobte zno,me, nam jednak ziskala ve svete daveru a pak i dnes nam naznauje, co bychom meli podnikat v novem state a Cemu se vyhnout. I v osobach jsme na gli nekolik mimofadnYch opernYch bode. Vezmeme-li tak zvanou starou g kolu a ponechame-li stranou presidenta, najdeme hned v r. 1938 v cizine Vladimira Hurbana a Jana Masaryka. Oba vyslanci, dobtl ptatele, nesporne msarykovske tradice.

Oba intimni pfatele a spolupracovnici dr. Edvarda Bene g e, oba v dobach temna na vY gi a prvni v boji.

Plukovnika Vladimira Hurbana jsem poprve zastihl v r. 1920 v New Yorku. Byl jsem o chlup mocriej g i hodnostat net office-boy, ail jsem se psit, na stroji, jezdit v newyorske subway a kdyt jsem spatfil gtihlou a pomerne ritlou postavu dastojnika v paradni americke uniforms, s usinevavou tvaii Slovaka od kosti, nahledl jsem s nove stranky na minulY odboj. Tento blizkY Masarykriv spolupracovnik ze svetove valky se pak stal nag im opernYm bodem v nejhorg ic hdobach prvni i druhe republiky. V New Yorku jsem tet pfi gel na Jana Masaryka. Dostal jsem jakesi "diplomaticke" poslani, tallest nejake spisy do hotelu Vanderbilt, kde Masaryk bydlil za sveho zajezdu z Washingtonu do New Yorku. Slovo "pan vyslanec" pro mne tehdy melo zvuk jmena slavneho filmoveho herce a Masaryk to u mne upevnil petidolarovkou od cesty. Chtel jsem se stydet a nevzit to, ale pfemohl jsem rozpaky — eastka byla pro chlapce mot vysoka. Nevim, kolikrat jsem od to doby jegte dostal od Jana Masaryka di gkreci, ale cituji to jen jako znamY rys povahy tohoto mute, jent ma po svete mnoho dlutnikt. Masaryk byl tehdy vyslancem ve Washingtonu, Hurban vojeriskym attaché, nebo gefem vojenske mise.

Hurban jest slovak a zna Ameriku jako svou vlastni zemi. Masaryk je kus Slovaka, kus Prataka a ostatni AmeriCan — a myslim, ze nikdo z Oechoslovaka to knezvladne americkY jako nag zahranidni ministr. Jak se tyto vlastnosti obou mute flan' v gem hodily! V Americe by mel \Tidy bYt schopnY Slovak, ponevadt slovensky problem v deskoslovenske Americe jest

nadrairu dtletita, starost naSi narodni i zahra-

nieni politiky. Minula tti leta jsme men v gechny ptedpokiady k tktkYm bojam a nesnazim zejmena v Americe — a proSli jsme jimi v pomernern klidu, prave v one easti odboje, odkud mohly pkijit nejhorti pfidiny ku krisim. Zadna kdo ma o to vetgi zakrise nenastala a lze sluhu; zda rozumni amerieti krajane, vyslanec Hurban, a ministr Masaryk, v gichni stejne.

Fakt jest, ze Ameriku mame v katdern ptipade zajigtenu pro •odboj i pro budoucnost.

Had vzpominam na dye pkihody, jet jsem za211 s Vlado Hurbanem a Janem Masarykem.

Pkedstavte si nage londYnske vyslanectvi v krisi 1938 uprostfed diplomaticko mocenske a politicks glamastiky s chamberlainovci, hitlerovci a henleinovci. Nejmene ze v gech clone legate spal Masaryk. Drtel Casto slutbu ze v gechny. Jednou, tesne pted tim, net jsme zatili nejhor gi zklamani sveho tivota, se v gechno chylilo k valce. Z Pailte i z LondYna dali Praze na vedomi, ze za nic narai, ze nam nemohou radit, abychom jit nemdbilisovali. V to chvili, bylo to pozde veeer, spojoval telefonni drat, dlouhY tisic mil, Prahu s LondYnem. Na jednom konci, na pratskem Hrade, seal v pracovne dr. Edvard Bene g, na druhem konci seal za svYm stolem na londYnskem vyslanectvi Jan Masaryk — oba pfesveddeni, ze se bliti osvobozeni v podobe druhe svetove valky. Kolem Jana Masaryka nas stalo pet di gest ritednikii a jeden novinat.

Nezapomenu na onu chvili rozechveni a stragneho napeti. Viseli jsme alma na Janu Masarykovi, na sluehatku, ye kterem jsme slygeli hlas, a videli jsme, jak v prudkem behu myglenek Jan Masaryk bojuje s pfedstavou bombardovane, zniCene Prahy, kterou ma tak ra,d, a s pocitem uleheeni, ze pz je konec nedastojneho handrkovani si Hitlerem a ze — jdeme do toho.

Pak jsme pfeskaili krvavY fez srdcem sve zeme a po mesicich proklateho mezidobi jsme se octli v Chicagu. Tam ptijel po 15. bfeznu vyslanec Vladimir Hurban, jen kratce pied tim vyhnal nernecke fariseje z chramu deskoslovenske exteritoriality ve Washingtone. V hotelu Windermere Hurban se slzami v odich odevzdal vladu nad deskoslovenskYmi vecmi v Americe do rukou dr. Bene g e, jeho prohlasil za Masarykova nastupce a sveho legalniho presidenta.

Nechce se mi konstruovat vYvoj na gich veci v Americe, ani bych se opiral o nezvratne skuteenosti. Mam vg ak za to, ze kdyt oficialni i yetejna, lidova Amerika videla, jak oba tito mutove, oba vyslanci ye Washingtone, Slovak a Oech, oba dobti Oechoslovaci, sami znalci Ameriky a sami vg em rozhodujicim Ameridanum znami, stoji pevne za zosobnenou obeti Mnichova, mnohem sno,ze a ochotneji odmitla schvalit Hitlerovu loupet jako legalni din. V gak i sam Roosevelt ani na okamtik nepfestal povatovat dr. Beneg e za presidenta, prave tak jako Vladimira Hurbana mel vtdy za Ceskoslovenskeho vyslance nepfetrtite a bez ohledu na Mnichov a jeho doeasne evropske clasledky.

Mame, jak soudim, v Americe dva operne body za jicht spoluprace vela ostatni kada nagich lidi dostava, z Noveho sveta v ge, co pottebujeme.

V Lis. kratkovInnSr rozhlas z Londyna.

LondYn. (OTK). — Ministr Jan Masaryk, mistoptedseda Cs. vlady, zahajil opet pa ndvratu ze SpojenYch State svoje obvykle stfedeeni projevy v es. kratkovinnem rozhlase.

Mluvi vedy ve stfedu odpoledne od 4 hod. 45 minut do 5 hodin.

Os. kratkovinnY rozhlas vysila z LondYna zpravy denne v tuto dobu: 0:10 — 0:15 A. M. 5:10 — 5:15 A. M. 1:10 — 1:15 A. M. 6:10 — 6:15 A. M. 5:00 P. M. 2:10 — 2:15 A. M. 4:45 3:10 — 3:15 A. M. 6:15 — 6:30 P. M. 4:10 — 4:15 A. M. Mimo toho vysila Cs. rozhlas z LondYna dramaticke stony a hudbu denne mimo pondeli od 12:30 do 1:00 P. M. Vgecka vysilani je dobte sly get po cele Americe. Vysila se stfidave Cesky a slovensky. Doby vysilani jsou udany podle vYchodo-americkeho valeeneho Casu.

Delky viny v metrech: 25.29, 30.96, 40.98 41.49; 41.96, 48.43 a 49.59.

!Might

Strana 20.

Ceskir film "Klapzubova 'edenactka."

Ve stfedu, dne 29. Cervence 1942.

Dar argentinskeho vlastence spojeneckSTm Buenos Aires. 6TK). — ArgentinskSr vlastenec a ptitel Spojenct Jose Iturrat sloal u jedne banky v Buenos Aires 300.000 pesos s zem, aby byly rozdeleny mezi spojenecke vlady zemi bojujicich proti Ose. Velka Britanie, Spojene staty a Sovetske Rusko dostanou , po 60.000 pesos, eeskoslovenska, vlada v Londyne 30.000 pesos (asi Ctvrt milionu picedmnichovskYch KC.) — Jose Iturrat podporoval epanelskou republikanskou vladu a diky jeho pomoci nano mnoho ApanelskYch demokratii ttoeiete ve statech tinske Ameriky. Venoval take velke eastky na potirani rakoviny a tuberkulosy v Argentine.

BUY UNITED STATES

WAR BONDS AND

STAMPS

Z Hlavni Uradovny.

Fayetteville, Texas, 18. eervence 1942. eteni bratti a sestry:—

Start' Klapzuba, majitel autodiiny, ma 11 synu a jeho ptite1 Hajek, bYvaly internacional, ho ptemlouva, aby z nich sestavil footballove mukstvo. Football je v fipadku. Klapzuba se rozhodl. Hajek mu optatil dresy a kopaeky. Chlapci zadali pilne trenovat a poctive cvi"Cit. Matka Klapzubova nerada videla, '& chlapci po celodenni praci ✓ autodilne vrhaji se se zapalem do treninku, a start' Klapzuba s ni svadel teZkY boj.

Klub S. K. Meteor potteboval nutne centerforvarda a jeho ptedseda, stavitel Bina, byl v situaci velice nemile. Jako na zavolanou pkieel agent Dostal s napadem, ze Klapzubaci a hlavne centrforvard Pepik budou jejich dobrou posilou do podzimni ligy.

Pepik Klapzuba se syYm bratrem j Jardou zkoneeli na silnici opravekterY pattil banketi ny lejharovi. V zataece nalezli do ska.ly nabourane male auto, vedle kteretro nakikaly dve hezke divky. Byla to Eva Binova, dcera pkedsedy S. K. Meteoru, a jeji ptitelkyne Helena. Obe jely na obvyklY vYlet do Binovy chaty. Oba automonteti se ptedstavili, ale divky, kdyZ' videly krasnY vuz, jim nevetily. Chlapci se rozhodli, ze divky do chaty v poekozenem autu odtahnou a tarn ze vuz opravi. V chate se pak zdrZeli aA do yeeera a veselemu Jardovi neuelo, ze mezi Pepikem a Evou vzniklo napadne ptatelstvi.

DruhY den pak zjistila Helena, ktera si opsala eislo auta, ze jeho majitelem je znamY banket Slejhar, ptedseda klubu A. C. Vlajka, kterY ma jedineho syna Josefa, kterY je profesorem. Tomuto banketi hodlal agent Dostal prodat sve zahranioni hra6e a vital toto seznameni Evy a Heleny s jeho synem. Naveivil ho ✓kabinete gymnasia, kde ucil, 'Zadal ho o ptimluvu u jeho otce a dovolaval- se zno.mosti Evy Binove . Ten yeak Zadnou Evu Binovou neznal a mileho Dostala vyhodil. Kdyt se Eva dozvedela, ze ji zaptel, rozhodla se ukoneit jejich kratkou znamost.

Klabzubaci odjadeji na turne a jejich slava je slavou celeho nakho footballu doma i v cizine. KdyI se vrati ze slavneho turn& zasahnou ruce Dostala a rozbiji staremu Klapzubovi mu2stvo. Pepik je pozvan do rodiny stavitele Bilny, aby

podepsal prestupni listek z Klapzubovy XI. do S. K Meteoru. Tam se po Case opet setkava s Evou.

Staremu Kapzubovi se rozpadla cela jeho "ivotni prace. Klapzubaci byli rozhazeni v rfiznch klubech.

V jednom zapase byl ranen Pepik Klapzuba a Eva ho pOslala i s jeho otcem na zotavenou do sve chaty.

Kapitan se vzdava sve funkce v pl'edveder utkani finale Evropskeho pohdru, proto& vetSina hrdeti byla ranena . Prave vchazi do kancelai.e start' Klapzuba se svSrmi syny, kteti se ptieli dat reamaterisovat. Schtize ho zvoli associaenim kapitanem a start' Klapzuba stavi narodni mutstvo. Postavi .starou slavnou Klapzubovu XI , kterd je symbolem svornosti, lasky, poctivosti, prace a nadeeni, ktere ptinese opet nakm narodnim barvam viterstvi a naeemu narodu starou, dnes ui zapadlou Uptimne se zasmejete pti sledovani tohoto filmu v nemZ Nedoeinska s Pietekem jsou ve svem Film zpestten je mnohYmi peknmi pisnemi.

V Umeni v "novem rade."

Madrid. (OTK). — Odboeka "Oesskeho svazu pro spolupraci s 'Omer v Nachode uspokadala vYstavu protisovetskYch a protilidovskYch °brazil znameho mazala Karla Relinka. Nezajem nachodskeho obecenstva byl veak takovY, ze vYstava musela bYt po sedmi dnech zavtena. — Karel Mink byl za republiky pokovnim ttednikem a jeho umelecke" kvality staeily jen k tomu, 2,e kreslil do HumoristickStch Nikdy si netroufal uchazet se o elenstvi v umeleckch spolcich a je pozoruhodne, ze ani dnes neni elenem eeskch malifskSTch sdruieni. Na po'Ste v§ak uz neni. Stal se "vS7znaeriSrm CeskSim umelcem a a prednim bojovnikem za novS'r tad" a zfejme mu to vyna gi Jen& to neni na dlouho.

V Jen se piesvedeil.

Venkovan ptieel do zalo'iny pro penize, ktere ma uloZeny na kni2ku. Pokladnik mu je odpoeital. Venkovan je ptepoeital a pravil: "Nyni si je zase vezmete. Chtel jsem jen vedet, zdali je late mate."

Nasledujici je seznam 2adosti o pujoky, ktere byly schvaleny Elavni fitadovnou od 1. dervna do 30. eervna 1942, veetmo, jak nasleduje: Obnos Odhad. cena Obnos Zaruka iadosti zaruky schvalenS, $3,000.00 $6,300.00 $3,000.00 Farma 96 akril v okresu Austin 1,350.00 2,200.00 1,320.00 Obydelni staveni v Temple 1,800.00 4,250.00 1,800.00 Obydelni staveni v Taylor 175.00 3,587.00 1,500.00 Farma 52 akrt v okresu McLennan (Pripiljeka celkern $1,500.00) 350.00 2,000.00 1,050.00 Obydelni staveni v Temple (pkipiljaka celkern $1,050.00.)

800.00 2,500.00 800.00 Obydelni staveni ve West 5,400.00 10,000.00 5,000.00 2 farmy v okr. Ft. Bend, 35 a 100 ak.

2,500.00 5,350.00 2,000.00 Farma 125 akril v okresu Burleson 1,000.00 4,100.00 980.00 Obydelni staveni v El Campo 500.00 Obydelni staveni v Tours 500.00 (stavi se) 3,500.00 5,750.00 2,750.00 Obydelni staveni v Temple 2,250.00 4,500.00 2,000.00 Obydelni staveni v Houston 1,500.00 6,000.00 1,500.00 Farma 90 akr0 v okresu Ellis Na shora uvedene pfijeky bylo skolektovano za odhad $140.00; a za odhady shora uvedenYch pujeek bylo vyplaceno tediteltm a odhadeim $107.20.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni Uiadovny.

ZABAVY iidu

Pokrok Houston 2. SRPNA

J. R. BAtA

9. SRPNA

HOUSTON CZECH

16. SRPNA

SYNCOPATORS

23. SRPNA

MUSICAL SIX DAME40c—U2I (Tax included)

0 zakusky a obeerstveni navAtevnikt jest Wborem neletite postarano.

U40 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Zsibavni Vtbor.

T. 04511

Ve stfedu, dne 29. dervence 1942.

VEtER t ECRU V kik.

V druhe polovine bkezna vypsal Posledni list soutet na nejlep gi amaterskou reportat. Prispevek, kterY otiskuje uvadi venovanim "neznamemu delniku v nisi" vytSrkaje stejnSrm dechem Ceske verejnosti, to pohlitela na ty, kteri pochopili nutnost ti gskeho smYgleni ponekud pohrdave ate prorokovala, to si nikdy neporozumime s Nemci.

Ptirozene, ge po tomto tivodu neekavate reporterav chvalozpev na vY gi mzdy,, dobre zachazeni, ptebytek stravy, pkatelstvi a pochopeni nemeckeho narodne socialistickeho zamestnavatele pro deskeho delnika. Nic takoveho. Reporter je piin g prostY, aby Thal a ptilig amaterskS7, aby vym3"7glel leskle a nicotne fraze redaktore Poledniho listu.

Tak dovite se z teto reportate, ge degti delnici jsou skutedne rortrou geni po celem Nemecku.

Velke zavody pro ne zkidily vlastni, hromadne ubytovani. "Jsou vetainou postaveny tabory ze dkeva, velke prostorne svetnice, d ye lady poste11, dye nad sebou. Uprostfed stul s lavicemi. 0 poradek a distotu se staraji sami, cot jest jit ponekud stinnejai stranka. Zde tiji, bavi se a teal se po dlouhe dny a tYdny na nekolik dni dovolene. Proto je neodsuzujte, bavi-li se trochu hlu(neji ve sve domovine, nebo maji-li snad apinavejai limeeek . . . " Nepilpomina vam obsah a sloh teto amaterske reportate deskeho delnika z lYtise prostY, censurou proalY dopis ze zajateckeho tabora?

"Jezdite east() domil?" pta, se reporter svych "Temef katde tri mesice. Ale nekdo jen jednou za rok nebo vribec ne, jako tu Pavel."

Budidek je v 6 hodin rano. Po sedme hodine veder "osazenstvo se jit tamer cele vra.tilo po vedeti na svetnici."

Nda amatersky reporter pta se nakonec jednoho stareiho mute, obuvnika z jitnich tech, jak se mu tu libi: "Dobke, ani jidlo neni apatne. Zachazeni take sluane, jen to samota. Nejhorai jest to tak v nedeli k vederu, kdyt se stmiva. A vribec ty, yeeery. Kdyby mel elovek aspori co Cist. Ale podivejte se na ty krvaky, co zde mame. V mladi jsme za takove Cteni dostavali vjrprask."

Kdo dovede gist mezi temito nostalgickymi tadkami o jidlu, ktere neni aliatne a zachazeni, ktere je take sluane, o vzpomince tohoto stareho mute z jitnich Cech na vYprask v mladi, o jeho nedelnich ve(erech, pinYch tesknoty a samoty, pochopi, to to byl nemeckY pracovni tabor sam, kterY tu napsal nikoliv amaterskou, ale ptimo mistrnou reportat.

S. V OSVOBOZUJICI VESTREL, Dr. Prokop Drtina.

Kdo pozorne nasloucha tepu na g zeme, ten stale, dnes a denne, mute pozorovat, jak hermeticky pfikrov nacistickeho ntisku se zdviha a vini tetk3"7m dechem eeskeho lidu. Od prvych dnil okupace az po 27. kveten 1942. Stratmistr nemecke ochranne policie Kniestl byl na Kladne zastkelen deskYm vlastencem v dobe, kdy ostatni svet o strileni na nacisticke vojaky nechtel jests nic slyaet a to i za cenu, to bude za jeho ucasti — nelze lid tiche — pochovana do hrobu i svoboda jednoho kulturniho naroda v samem srdci Evropy. 8. Cervna tomu byly jig tfi roky, co stovky kladenskYch obdann jako prvni ptedvoj dnes jig cele armady mudenYch obeanri vaech narodt evropskYch, se ucily poznavat, jak dneani Nemecko rozumi sVemu poslani v Evrop y. Kladenati jsou prvnimi Nenemci v Evropy, kteri stall oblidejem ke zdi, o nit "laskava," ruka ochrancii jim rozbijela Cela. Jsou prvni, protote prvni vystkelili.

Nebudeme vypoditavat vaechny ty dalai vzdechy na gich doma, ktere zfetelne nadzvedly pkikrov, pod nimt je jim dYchat. Jen ptipomeneme, co se delo jests pled vypuknutim valky u nas doma: Nachod, zajezd Eckertovy akoly do Zlina, Plzen, stovky nakch letcn a vojakil, unikajici za hranice Gestapu pod rukou za pomoci tisict jinYch a velika, a slavna procesi, jet nebyla ani tak procesi jako protesty — to v4echno se udalo jit v dob6, kdy spojene na-

leTNIE rody byly spojeny nanejvYS snahou uCinit vie, aby se nacismus spokojil soustem eeskoslovenskYm. Tehdy u nas doma nebylo tteba male sily k tomu, aby se vetilo. A daval se to vire priichod tak, to to stale, ji g tehdy krev. Tepy odporu, tvrde a v gdy s krvavYmi nasledky, od vypuknuti valky tloukly vgak dale na svedomi Evropy, Cas od Casu.

Je pravda, to v rozopru s tim v gim jinou leCi dr. Hacha a nekteti jini jednotlivci.

Je pravda, ge nas to zneuct'ovalo a ze se tomu east() ve svete nerozumelo. Ale at' jit jakkoli velka je odpovednost a dnes jit i vina Hachova, tteba si bYt vedom toho, to Hacha za'eal hrat politickou roli teprve tehdy, kdy narod jig byl de facto v nesvobode. Napsal jsem jig jednou na tomto masts, to dnes po zku genostech s kralem Leopoldem nebo mar galem Petainem, po zku genostech s kralem Carolem nebo min. ptedsedou Cvetkovieem mriterne posuzovat ponekud shovivaveji postup Hachtiv ✓ breznu roku 1939 — anit bychom v nejmengim tento postup schvalovali. Shovivaveji tim spig e, to Hacha tak postupoval v dobe, kdy Evropa chtela, aby se nebojovalo, kdeito jeho qua,siprotej gky v dobe, kdy kategoricky gadala, aby se bojovalo. Hacha jiste vetil, ze svSrm postupem po 15, bteznu zabrariuje horaim yecem ate tim snad ptina gi nejake slutby narodu. Ale k tomu historie jednou poznamena, ge kdyg; je narod v rukou tak barbarskeho retimu a takovYch lidi, jako jsou naciste, nikdy gadna dobra yule nieemu nezabrani.- S takovYrni lidmi a takovYm retimem se kompromisu ujednavat neda a nesmi. Byl tedy Hach& iisudek chybnY. Je tteba dale tici, to meze takoveho podinani jsou dany narodni cti a narodni hrdosti. Take tuto mez Hacha nedovedl zachovat.

Utkvelo-li z toho vg eho ptece nee° na nagi povesti, vYsttely v Puchmajerove ulici mnoho omazaly a mnoho vydistily. Ne ani tak samy o sobs, jako tim, kolik staly a kolik jests budou stat. Nag narod je ptipraven ke ka gde omet', smysl a vidi-li, ge je nutria.. Byl to jeho odpor, kterY donutil nacistickou brutalitu, aby shodila masku s tvate a aby poprve ✓ dejinach civilisovanYch narodu to byla mecka lada, ktera oficielne prohlasila, to ma vedome umysl vyvratd'ovat cele rodiny i s tenami, i s detmi, i se starci, i s nemluvfiaty jen proto, aby si udrtela moc a nadvladu. Formalni rozhodnuti vlady nemecke rise, manifestadne svetu oznamene, to bude vra gdit cele rodiny, vstoupilo do dejin lidstva v thisledku techto uddlosti. A toho demaskovani prase tvate dne gniho Nentecka stoji vskutku za ol3eti, Trest, kterY stihl Reinahrda KeYdricha noni tedy jen trestem za htichy spachane proti deskemu narodu. Je -take slutbou svatu, icte, rou deskoslovenskY boj za vlastni svobodu spel boji za svobodu sveta.

V PRESIDENT BENES UDELIL LIDICIM ts. VALEeNt Londyn, 15. eervence. (CTK.) — V sidle 'deskoslovenske vlady v LondYne konala se v uteslavnost, pti nit president Ben.e8 ry udelil Lidicim Cs, valedny kris, Slavriosti se 1.1eastnili elenove es, vlady v Cele s ministerskYM ptedsedou Msgre Sramkem, ptedseela Cs, statni rady Prokop Maxa se v g emi Cleny statni rady dlicimi v LondYne, zastupci es. letectva a pozemni armady a ptedstavitele teskoslovenske.. ho a spojeneckeho tisku, President dr. Berieg tieing projev, v nemt pravil: "Seg li jsme se, abychom pri teto symbolicke. schtizi provedli akt jedineeny v dejinach nakho naroda a statu. Dne 15. btezna 1939 nemeeti nacistieti barbati obsadili na g stat a zahajili proti na g emu narodu boj sinetujicik politicksmu, hospodatskemu, narodnimu a kulturnimu znideni, neslychanemu v dejinach civilisova. nYch statu. Nda lid povstal, sjednocen v nerozbornY celek, aby zcela odzbrojen a v to chvili vaemi opuaten bojoval na tivot a na smrt. Naa lid bojuje zbranemi sve vysoke kultury a hlubokeho narodniho uvedomeni stejne jako svSrmi vysokSuni mravnimi hodnotami. eeskoslovenskS7

iiitrana

lid je v tomto boji ug Cty leta, dole net kterYkoli evropskY narod, ale nepoddal se a dnes jig mfiteme tici, to tento velkY zapas mravne a politicky vyhral.

NemeckY nacistick3, retim v Praze je v geobecne znam jako retim katansky. Oeskoslovengti viastenci jsou denne posilani na popravi gte. Ale nezlomnY duch nageho naroda, stejne jako v minulosti, nepovolil. Kdyt 27. kvetna 1942 prvni a nejhorg i z nemeckYch katti padl na pratske ulici, vgechno tisili rozzutenych nacistickYch tyranti vypatrat ptivodce atentatu twine selhalo. Narod stal a stoji jako skala. Nepomohlo ani barbarske oznameni, to budou zabijeny cele rodiny, teny a deti tech, kdot budou odporovat nemeckYm nasilnikum. Dne 10. Cervna a nekolik dni pozdeji jests jednou dopustili se Nemci Cinu, jemut neni y moderni historii rovna: jen proto, aby gitili hrtizu, uspokojili svou nelidskou pomstychtivost a nenavist a ukojili sve nizke pudy; povratdili v gechno mutske obyvatelstvo male Ceske vesnice Lidic, odvlekli geny do koncentraenich taborti, poslali deti do tak zvanYch vSrchovnych sttedisek a pak srovnali vesnici se semi. Celt' svet ztrnul v hrfize nad timto barbarskYrn einem, jent zustane mezi nami a nag imi sousedy tak dlouho, dokud Nemci nebudou , Cinit pokani za tento ohavn3i ein, jen bude navtdy skvrnou na jmenu nemeckeho naroda.

Bude na nemeckem naroda, aby odeinil v gechny n3 nej giho retimu a zaslou2il si odpuSteni nas tijicich a generaci budoucich.

Ceskoslovenska, vlada, jsouc si vedoma toho, to Lidice, o jejicht obyvatelich pratSti kati yedeli, to zustali verni deskoslovenskemu narodu a statu, staly se slavnou a nesmrtelnou obeti zapasu za existenci naroda, a vedouc, te nage nejvetg i a hlavni fronta teto valky je doma ve vlasti, navrhla mi, abych udelil obci Lidici eeskoslovensky valednY ktit. Pln dojeti a rad vyhovuji navrhu vlady. Celt' na g narod doma ye vlasti zasluhuje si valedneho ktite a ja, jej symbolicky udeluji teto slavne vesnici, jet spoleene s druhou nemene slavnou vesnidkou Letaky bu-. de navtdy it v pameti na geho lidu. Bude tit, aby spattila sve slavne vzkriseni doma v Oeskoslovensku, jako je videla jolted nekolika dny na Ode Ameriky, kdy Spojene staty vedene velkYin presidentem Rooseveltem, daly jedne sve obci jmeno Lidice."

President dr. Bene g se pak obratil k Msgre 8ramkovi a pravil: "Pane ptedsedo vlady, vezmete tento eeskoslovenskY valeenY knit do opatrovani, aby ihned po dosateni viterstvi mohl bYt ministersk3im ptedsedou Ceskoslovenska odevzdan starostovi a obecni rade Lidic, jet po opetovnem vybudovani stanou se jednim z nejcharakterietej gich pomnikti teto valky a techto stragnY.ch dob. My vg ichni musime si zde to nas tento ein zavazuje, abychom vytrvali v praci a boji at do konedneho viterstvi, abychom vytrvali at do chvile, kdy vg echno to, co se staly doma, dojde pine odplaty a dostiudineni."

MinisterskY predseda Msgre 8ramek prijal z rukou presidentovYch valetnY kti g a kekl, to Lidice zAstanou navtdy dokladem zvrhlosti, do nit nemeckY narod upadi, budou mementem vgemu lidstvu, ge nestadi -toutit po pravu a spravedlnosti, ale to je nutno hajit je a hlidat ate je tteba zarazit kaalY titok hned na zadatku, dokud nenabude rozmerd, jakych jsme dnes sveciky. "Lidice budou pomnikem lasky a viry", pravil dale Msgre 8ramek, "budou svedectvim chrabrosti, jet zna jen veene hodnoty pravdy jde do boje neohlitejic se na podet neptatel. Nemeet' barbati obratili Lidice v hromadu trosek a popele a blahove se domnivaji, to je to v ge, co z. Lidic zbyo. Neuvedomuji si, to obracenim jedne eeskoslovenske vesnice v trosky zmenili v gechny ostatni v pevnosti narodni viry, nevidi, plameny Lidic zapaluji vSechna eeskoslovenska srdce, to jim dodavaji silu a odhodlani k mu odporu," "Jmenem deskoslovenske vlady", kondil Msgre 8ramek, "pkijimam valeen3-7 kilt do opatrovani. Jsem pfesvedeen, to se jit bliti den, kdy bude odevzdan tam, kde byl vykoupen krvi a utrpenim, a kdy na troskach dneanich Lidic povstanou v osvobozene vlasti nova Lidice#

ietrana U.

viteTwirc

Pkijima,C. Pfitel prodal druhemn radiovY pfijimae. Po ease jej potkal a hued se ptal, co dela. apardt.

Slovanski Vthjemne Pojis Spolek (SVPS) Proti Ohni A Bouii.

ZALO2EN 1. ERVENCE 1926.

FRANK ANOINEC, pkedseda, Houston, Texas.

FRANK ZUBIK, mistoptedseda, College Station, Texas.

F. V. URBISH, tajemnik, East Bernard, Texas.

JNO. P. TRLICA, pokladnik, Granger, Texas.

C. H. CHERNSKY, pravni radce, Houston, Texas.

F. A. BEZECNY, organizator Schulenburg, Texas.

L ledna 1942 do 30. eeryna 1942.

"Cloveee, ani nemluvte! To ma bYt radio?"

"Copak? Co se stalo?"

"Nechce mi to hrat, mdm s tim neustale v y d a n i a vy tomu fi.kate prijimaci aparat."

ZNAM "NONAT".

PAUEM: Nove pojistne proti ohni Nove pojistne proti bouti Rozpodet proti ohni (1941) Rozpoeet proti bouti (1941) Stavebni pojig teni proti ohni a bouti Gasove explosivni pojigteni Pienos pojigteni Splaceno na hypoteky Urok z piljeek na hypoteky Dividendy z building loans Urok z cestovnich bondil Urok z U. S. Bonds, Series G Frodej zasob odboekam

Poznal jsem jej asi pied gestnacti lety. Mel jsem "housera" a byl jsem redaktorem u "Noveho Domova" v Hallettsville, Texas, kdy jej jette vlastnil p. Josef KopeckY, dneini pagtmistr tamie.

Byl jsem jako rnrzak, nemohl jsem se hnout. Tehdy mantelka p. Jos. Kopeckeho poradila mi "Nonat", a ja si naplast z nej prilozil na pater.

Psal jsem noviny v posteli tti tydny, po vyutiti naplaste z "Nonat" byl jsem za tii dny zdra y. Od to doby "Nonat" v me domacnosti neschazi. Odporuouji vtele.

Stan. Novotny, V bankach 31. prosince 1941 vydavatel Pravdy, Rosenberg, Texas.

Souhrn

Cena Nonat je po gtou 55c a $1.05 Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste ptimo na nail adresu: .. R. C. MILLER & CO. P. 0. IRmr 2145.

Altadena. Calif.

DR. THOMAS N. IleLANEY LEKAlk BrYle spravne ptipravene. as dle umluvy. tftadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS SPRAVNE VYKONANA PORREBNi SLU2SA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni *stay pohotovY k sympatickemu • nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohthu.

Levne cent' jsou nagi zisadou.

EDWARD PACE Polifebni hditeL Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fifth st., - Temple, Tex.

Charlie's Food Market Chas. Hru4ka, maj. eerstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. Nejlepgi maso ye meste.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 HOUSTON, -:- TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub Ceskt Likat a Operatic 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 5748 Weldon itfadovny: Preston 303

Ve stkedu, dne 29. d'ervence 1942.

VYDAN1: Vyplaceno pojistne proti ohni Vyplaceno pojistne proti bouti Vyplaceno za tkodove odhady Cestovne utednikum theta idednikilm Slutrie iffednilolm ax Occupation & Maintenance Tax Filling fees Tax Tex. U. C. C. Tax Social Security PoStovrie fitednikum 'Telefon, telegraf a express Uvetejneni Statniho certifikatu vefejnosti Darovano na dobroeinne fieely Potteby do fitadovny Notatski price Rent, Safety Box VracenY pavodni a rozpodtovY poplatek Koupeno U. S. Defense Bonds Series G Koupena Adding Machine Oprava, skiing, adding machine

H. CHERNOSKi PRA Vytizuje vegkere soudni zaletitosti.

(Itadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pfes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

$ 1,852.10 342.67 112.77 257.85 44.99 23.77 9.95 3,175.25 769.45 200.00 262.50 12.50 1.13

Henry gebesta PRAVNiK fliadovna nad MIZE DRUG STORE SMITHVILLE,

S

$ 7,064.95 8,984.54

PRO MENgi 2ALUDECNi POTI2E NIC LEPS1110 NE2

$16,049.47

Severiiv

$ 2,926.92 1,744.79 69.50 150.60 284.45 919.76 261.97 22.00 4.74 16.48 89.95 15.66 22.65 52.00 56.00 5.50 3.60 13.10 2,500.00 37.50 20.00

2ADEJTE V LEKARNE!

50c A 85c Kdyby lekarnik nemel, objednjte phino.

KDO JEDNOU SEVERUV BALZOL `ZKUSIL, NECHCE BEZ NEHO 'A TI!

$ 9,217.17 $ 6,832.30

Balance v bankach FINANOT1 ViKAZ 30. ERVNA 1942. $ 6,832.26 Hotovost v bankach 5,000.00 Bondy U. S. Defense a Savings 9,900.00 Bondy cestovni, Nueces a Liberty Co. 10,000.00 Stock Building Loans Liberty a Guard 34,630.44 hypoteky (Mortgage Loans) 150.00 Zatizeni v fitadovne (sniteno)

$66,512.70 POVINNOSTI: Za.dne

ADNE

$66,512.70 OistY majetek ROBERT OERVENKA, WILL A. NESUDA, JOHN KAHANEK, JR. teetni vYbor Last Bernard, Texas, 18. dervence 1942.

Us ueenee elenem Britske anthro- knihu o nerneckem pojeti rasy, v nix na zaklade vedeckeho badani vypologicke spoleenosti. vratil rasovou theorii. V srpnu 1934 New York, (OTK) - Oeskoslo- navrhl dr. Zollschan v Zeneve, aby venskY udenec dr. M. Zollschan, an- oficielni nemeckY nazor o menethropolog a biolog svetoveho jme- cennosti a nadtazenosti ras byl pkena, byl zvolen destnYin elenem Kralovske anthropologicke spolednosti zkouman komisi neutralnich badav LondYne. - Dr. M. Zollschan ye- tela. Jeho navrh Nemci ovSem nenoval se jako soukromY udenec ptijali. V 6eskoslovensku ill dr. dani v oboru anthropologie a bio- Zolschan v KarlovYch Varech, kde logie. Spoledne s profesorem dr. mel velkou biologickou laboratoi.

Weignerem vydal desky a nemeeky Nyni iije ye Velke Britanii.

BOTTLED IN BOND 100PROO• ALSO AVAILABLE IN 93 PROOF BUT, NOT BOTTLED IN BOND

Le Sage Company, Distributors, Dallas, Texas.

Ve sti'edu, dne 29. eervence 1942.

V2IVINin

Nova publikace.

Major A. A. Le gikar s rodinou.

setts Leverett Saltonstallem, Rozmluva, ktera navazala na drivejii spoleene hovory, ukazala, ae guverner ma pochopeni pro naii vec. VY'slovne tekl, ae "vady milerad nam pomffae v naafi praci", jak ostatne jia ukazal prohla genim deskoslovenskeho dne ye state Massachusetts v poslednich ttech letech.

Z tiskarny New Yorskeho Denniku vySel v techto dnech prvni svazek literarniho sborniku "ZiTkEK", kterY uspotadal prof Otakar ,Odlo2ilik. Svazek ma 112 stran, je velmi vkusne upraven a prodava se za $1.

Redaktorovi se podatilo ziskati pro prvni svazek nekolik ktere zachycuji kus dneani nalady, vyrovnavaji se s nekolika vaInYmi problemy ptitomne doby a obraceji tESK'k FILM se z east i do budoucna. Ve sborniku ptichazi k slovu generate, jej12, tvorba a prate doma byla pteruSena Mnichovem a dodasnYm rozbitim Oeskoslovenska, spisovatele a Piedehra vedeati pracovnici, kteti se uchYlili na hostinnou pildu SpojenYch bud'to ptimo z domova, nebo po padu Francie. Sbornik je svoNa obrazku poznavame bratra A. A. Lekkara, jeho chot' a sybodnou tribunou a vySel s podpo- naeka .Arnold Vincenta z Houtonu, kteti pfebYvaji ptitomne v San rou mnoha dobrYch lidi, kteti po- Diego, Calif. Bratr A, A. LeSikar i jeho pani jsou eleny kadu Pokrok stihli, ze bez volne vYmeny nazort Houston cis. 88, jemia nynejSi major polate'Zniho delosttelectva sloukaida, prate vazne a ztraci na kadu let co tadovY pokladnik. NaSe S. P. J. S. T. ma, velkY podet Mebojnosti. nu ye zbrani strYce Sama a tito se vSude znamenite uplatriuji svSrmi V dele svazku je poselstvi schopnostmi, kazni a opravdovosti — slouZlt ohraene vlasti v mite komponovane tak, ze kak'de slovo nejvydatnejSi. Majoru A. A. Lekkarovi ptejeme zdaru a dalSi povYSeni. zadina, pismenem V; jeho autory jsou Hoffmeister, Voskovec & Werich a zesnulY skladatel Jar. Jaek. mezi etenakstvem rychle uchyti a ne situaci. Prohlasil, ze nebude vyOd poslednich tki je ye svazku ta- ae bude miti z,ivy ohlas. Na podzim hoveno Hitlerove tadosti skoneit ke baseri Blanieti ryj,ri, zachycu- ptipravi druhY svazek a bude hle- valku. Rusove maji mohutne reserjici odbojneho ducha eeskeho lidu. det, aby se tato publikace, prvni to- vy a v Uplynulem rote se mnohemu Egon HostovskY tam otiskl firyvek ho razu na americke pude, uditela nautili. Kdyby padl Rostov, bylo Rozkoand veselohra s A. Nei rozvinula. Neni pochyby, ae za po- by to ovSem neradostne, ale ani zdaz romanu "Sedmkrat v hlavni doSinskou a T. Pikkem v hlavsledni persekuce postihly eeskou lileka by to neznamenalo nemecke ze", nadepsany J1Y prorok. Ad. Hofnich filohach. V pkedehte uvidifmeister ma ye sborniku prvni east teraturu i vedeckou tvorbu velmi viterstvi. Z Rostova nemide Hitler te jak nemecke vojsko zabira bolestne a take ztra,ty, a ze je na diktovat mfr To mute udelat jen z z knihy The Animals Are in Cages LondYna nebo z Washingtonu, "a Ceskoslovensko. Zajiste nikdo a to v deskem zneni, nadepsanern nas, abychom je vyrovnavali. nenecha si ujiti tuto pkilaitost.

Pomorte eeskoslovenskYm spisotam jej nepustime." — "V minuPrvni Utak. Hostovskeho prrisa se Ptedvadi Jos. 'VaSut, gastupce vatelum za, hranioemi eetbou a oblYch dnech", pokradoval ministr ptipina k dastedne mobilisaci Praga Film Co. Masaryk, "videl jsem eeskoslovenvojska v kvetnu 1938, pozadim jednavkami sborniku "Zittek"!

Objednavky posilejte do adminiske vojenske jednotky a mel. jsem CROSBY, v nedeli 2. srpna, o 3 Hoffmeistrova vtipneho lideni je 15. odpol., o 7 a o 8:45 hod. veeer. btezen 1939, den vpadu nemeckYch strace New Yorskeho Denniku, 435 ptileMtost shlednout take armadu Y. americkou a britskou. Britove jsou East 86th Street, New York, vojsk na eeskou Oft. ptipraveni k boji, take Amerika je LA GRANGE, v pondeli 3. srpna, V Otyti ptispevky se obiraji sou- Ve itokholmskem procesu odsouze- v pohybu a jeji moanosti ve vYrobe zaeatek v 8:30 hodin veeer. dobYmi problemy. Dr. Mille eapek ni etyri es. °Wane. a vedeni valky jsou nesmirne. Velka se zamYSli v ptispevku k padu franLondYn, (6TK). — Pied nekoli- Britanie a Amerika jsou stale sil- FLATONIA, v titerS* 4. srpna, couzske dernokracie nad ptieinami ka mesici byla ve Stokholmu zatde- nejk a mocriejai, I kdy'a Nemci a 8:30 hod. veeer. neeekaneho rozvratu firancouzske na skupina Oechoslovakil a obvine- Japonci maji jiste Uspechy. Valka fronty a rozbiro, povahu hluboke na z vyzvedadstvi ve prospech Vel- bude rozhodnuta na zapade a Hit- NEEDVILLE, ye stiedu 5. srp., 8:30 hod. veZer. krise, kterou Francie prochazi. Doc. Britanie. Cela akce byla zfejrne ler to vi. Koncem roku se mnohe A. Obrdlik studuje 8ibenieni humor inspirovana nemeckYmi agenty, ji- zmeni. Nemejte pochybnosti: SpoSHINER, ye etvrtek 6. srpna, o v ujatmene vlasti a jeho socialni miZ" se neutralni 8vecisko jen hem- jene narody zvitezi a vy si udelate 8:30 hod. veeer. funkci. Prof J. L. Hromadka osvetTehdy byli zateeni tito eeskoslo- doma potadek." lil zakladni problemy, kte- venSti obeane: legaeni rada VlaHALLETTSVILLE, v patek 7. srpV re ptinesla deskoslovenskYm obea- dimir \Tana, dr. Josef Hodin, Arna, o 3 hod. odpol., o 7:30 a Hudec u Saltonstalla. nilm dneani svetova vojna. Jadrem noSt Paul, major es. armady Milo9:30 veeer.

New York.

(6TK).

— Dne 20. derjeho stati je druha kapitola nade- slay Doleaal, herec praIskeho Nesana, Mezi Zapadem a VYchodem, meckeho divadla Walter Taub a je- vence byl eeskoslovenskY generalni MILES, v nedeli 2. srpna, o 9 hod. veeer — Rozvod pani Evy. kde zkouma, postaveni eeskosloven- ho iena Lux Taubova. VetSina ob- konsul v New Yorku Karel- Hudec ska mezi dvema kkidly spojenec- vinenYch byla postupne propukena ptijat guvernerem statu Massachuke fronty,, anglo-americkYm sve- z vazby a byli vySettovani na svotern a Ruskem, jejich tradicemi i bode. — Pied dvema tYdny byl proi ptitomnYmi programy. Redaktor ti obvinenYm eechoslovakiim zasborniku, prof 0. Odlbailik, pkispel hajen proces pied StokholmskYm stati Mezi vderejakem a dneLkem, trestnim soudem, kterST skoneil odit nit se obird rozmanitYmi proble- souzenim etyk obialovanYch. LegaeViem nagira mi1Sm pkatelftm a znamkm timto chcemy t. ivota v emigraci a stanovi po- ni rada Vanek byl odsouzen do 2ame projeviti nas upiimnY dik za vse, co pro nas ueinili mer zahranidniho hnuti k domovu. late na dva roky, dr. Hodin do tapohybu nisi drahe mardelky A matky, Na 20 strankach jsou otikeny late na pet mesice, major Dole'Zal zpravy a poznamky o lidech, kni- dostal tki mesice vezeni a Walter hach i vecech. Je to zachyceno kus Taub dva mesice vezeni. Dr. Hodikulturni price, kterou es. emigrate novi byla zapoetena vYaettovaci kterSr nas tak neoeeltiVane opustila. Dovedeme si, drazi a rozvinula na americke pude. Nate- vazba v trvani jednoho mesice. mill piatele, oceniti vase vegkere pomoci a vakho s nami soure poznamky hodnoti knihy a pu- Trest Waltera Tauba byl celY odpyciteni, ktere jste nam tak hojne projevili. Vaiime si toho a blikace, jine zaznamenavaji vY- kan vygettovaci vazbou. znaene ptedna'Sky a schilze a koBilh vim odplat'!

V mentuji nektere projevy. V tato pe- Masaryk o valeene situaci v eeskoTruchlici pozfistali: Karel Sontak, mantel, dcery: stre smesi se ete i struenY 'aivotopis slovenskem rozhlase z LondSrna.

Frantigka Jakubik, Anna Charles, Emilie Sheveland, prof V. Groha, kterY padl loni v LondYn, (6TK). — Po navratu ze Vlasta Pendleton, Rosalie Nix, Lidmila 2alminek; fijnu za obet nemeckemu kadeni.

SpojenYch state obnovil ministr Jan 5 split: Jan Orsak, Franti gek Orsak, Vilem Orsak, Na nee° vice nali sto strankach Masaryk, mistoptedseda es. vlady, Luka,:s. Orsak a Jindfich Sontak; 1 bratr, Josef geptinak sbornik soubor aijimave svoje obvykle sttedeeni projevy v besta, 2 sestry, Marianna Jakubik a Franti§ka Jadetby, Nana bezvadnou eatinou, es. kratkovinem rozhlase z LondYna. kubik; 36 vnukft a 18 pravnukii.

(P pkistupnou vsem eteneum. Redak- Ve stiedu 22. eervence udinil minice vyslovuje nadeji, 2e se sbornik str Masaryk prvni projev o valed-

"Klabzubova 3edenactka" "Zabor teskoslovenska"

PODEICOVAN

Army Sontakove,

Stran g 24.

3040T111 f

Ve sttedu, dne 29. 6ervence 1042.

Moderni interienr.

Poutivejte k oznamovini OD1106KA,ROSENBERG S. A. C. T. Do ultra-moderniho bytu se doPustili jsme se opet trochu do ii- ; stavila kuchalka, ktera tam byla MAST Oznamovatel lejsf neb v posledni dobe je- poslana ze zprostfedkovatelny pra-

se jakasi ochablost, ale hroz- ! ce. Pani si prohledla vysvedeeni a utrpeni nagich krajant ye sta- jeliko't device se ji zamlouvalo, rozre vlasti a zvla gte osud Lidic byl hodla se je phjati do sluiby. Potom to jenZ nes povzbudil k nova a vet- 's jistou hrdosti provadela kuchatsf einnosti. u bytem a ukazovala ji VSechna Byla svolana reorganisadni moderni zatizeni, je2 ji usnadni jeze, jez konala se v mistnosti p. Vo- ji praci: elektricka kamna, elektricgelsanga. Byla dosti nav gtivena a ke hrnky, elektrickou lednieku, eji pfedsedal br. Frank Valenta. Ph lektrickY sugie pradla, elektrickY volbe novYch tfednikil byli znovu- pfistroj na myti nadobi, elektrickY zvoleni: Frank Valenta jako pfed- vyssavad prachu atd., atd. Po skonseda a br. Vaclav Pultar jako po- eerie prohlidce kuchatka pravila kladnik. Nove zvoleni: pi. Antonie nesmelYm hlasem: "Myslim, milostCelmanova jako mistopfedsedkyne, pani, ze jsem se spletla v adrese a br. Stan. Novotny za tajemnika.

"Ale ne, jste na spresnem miBylo usne geno poildati pravidelne ste! Hledam skuteene kuchafku, a schuze odbodky kaldou etvrtou ne- to jsem take zprostfedkovatelne deli v mesici v sini p Vogelsanga, prate sdelilal" tEsKA jig tento k irdeiu tomu ochotne pro"V torn ptipade se tedy spletla milostpani, ponevad2 milostpani Bratr pokladni ph kolekci obdr- sem nepottebuje kuchatku,.ale spiZen nasledujici obnosy: Pi. Antonie ge inZenYra — strojate!"

Celmanova za kvetiny $3.25 a dlenV skY ptispevek 25c, celkem $3.50; 6tyk leta Zdenka utirajici bratVaclav Pultar, jeho manZelka Anna bude uspotadana v a bratr Vladimir 75c; Josef Shipula tiekovi nos: "To je stra.Sne co se $2.00; Joe F. Macek s manielkou ty deti nazlobi", $1.00; man'Z. J . M. Kovolovi $1.00; mank Frank Wiesnerovi *1.00; manZ. Frank Valentovi $1.00; pi.

Easy to Check Anaka VaZanska $1.00; rodina J L. Brenera a site man g. Brennerovi 500, jejich deti Jan, Viktor, Rosina, Frantig ek, Petr, Aneika a Karel po pti hudbe 25c; manZ. Stan. Novotny 50c; eelkern $14.25, k demul dodateene phjal pokladnik od p1. J. J. Stachove $1.50. Vydani einilo 50c za pogtovni FAHRNEY'S Z FAYETTEVILLE listky.

EFFECTIVE ALKALINE REMEDY VSechny uptimne zve z blizka To2 to bylo pif prvni schfizi. Pfi USED BY THOUSANDS SINCE 1885 i z dali druhe, jet konala se v stejne mistDR. PETER FAIIRNEY & SONS CO. nosti dne 26. dervence o 3. hod. od(pd) Jan Kratkjr• CHICAGO, ILL • WINNIPEG, MAN. LAN. poledne projednany byly zale2itosti Odbodky a ustanoven zabavni vYbor, skladajici se z br. J. J. Svreka a sester, Antonie Celmanova a 414,1woolowwiewoo.amotr■o..... row..a.o.mmt.wo■o.emoomo.owo.••■■■•••tpowo•■••....•■■■••••■.•11....■•■■■••■••NC. J. J. Stachove. VYbor ten bude dle potfeby rozgifen.

Na navrh pi. K. Humpolove usneseno pofadati men gi piknik v mestskem parku v Rosenbergu etvrtou nedeli v srpnu, tedy 23. 61enkyne se postaraji o nejake zakusky a obderstveni a take bazar bude uspokadan. Pii to same pfiletitosti bude odbdeka konati svou pravidelnou musicni schfizi. 'PodrobnY program bude oznamen co nejdfiye.

Tak Odbodka Rosenberg S.A.C.T. zahajila opet svou einnost a bohda, le nyni bude dilej gi a ae sirdastni se Hra se zpevy o tech jednanich od Jar. Machy. vgichni krajane teto u glechtile akce.

OSOBY: VaZna doba vy'Zaduje va2nYch diEmil Kuropata Jirka Cejp, nt. a to bezodkladne. Nesmime spaRoy Shilk Jbtka Dupal, ti tak jako spali spojenci a celd deElizabeth .8tefkova, Ruzena Kropiekova (Kudriinka) mokracie vabec. A to jejich liknaJohnnie Kubala Frantik Suva vosti vyuzil vlk v rou ge berandim, Johnnie Vojtek Karlik Vavra a dnes celY svet stapi se v krvi a Frank Kuropata Tonik Zavadil plamenech. A jako budou ty konEdwin Kuropata Jarka Dudlik ce, kdoz ye gte vi!

Irene Kubinove.

Anieka Hadrabova Do prate tedy, do prate pro deVlasta Kovatova Fanea Fialova mokracii, svobodu lidstva, za AmeVera Vajova Pepieka Jedliekova riku a starou vlast!

Dorothy Sopeakova.

BaruSka Kvitkova Stan. Novotny, t. C. tajemnik Dorris Kunetkova Maienka Soukupova Frank Valenta, t. c. piedseda, V Nepochodil.

Host, usedaje ke stolu: "Tak copak mate dobreho?"

VSTUPNk: PAN 40c — DAMA 30c I S DANI. "Povahu; ja se nikdy nezlobim!"

I Telefon V2-0079.

V K hojne navtteve uctive zve, Ve zlobe bud'me detmi, v lasce Zibavni Vfbor. (c) vSak a v dobru ptisobeni velikany 0410.11111KANNANKpoiwo.woilin4 ■01111•40111.11111■ ■01•100.1■0 obry.

111,0111111.11MoiO4111P0 ■041111fro•NORM1111.01111.11111110111110

Ivila

mer- TABAK — na posildni, ne silnY nechavam ho po 20c a 25c libra, vyplacene. Pi gte na: Joseph Prochaska, Portland, Tenn. (30-31p

or Ptijme se spolehlive device k

vYpomoci v dome a pivnici. Plat $1.00 denne, byt a strava zahrnuty.

Pig te na: John Belt, Mathis, Te(30-p) xas.

Ptijme se iena: stall. 20 — 35 let, ktera, by bydlela na miste a opatrovala dye ditky. Mzda $7.00 ti7Musi miti odporudeni. — Mrs. Gordon Harriman, 3222 Pine St., (30-c) Waco, Tex., Phone 3222.

IN" Piijmou se spolehlivi manZele k praci na farmu. Pesteni drilbeZe, zahrady, mlekateni. Mesidni plat a east trody. Dum s elektrickVm vedenim. Udejte zku genost. Pigte na Rodesny Co., 1006 Herskowitz Bldg ,

Oklahoma City, Okla.

(lto-1tVc)

Stargi iena ptijme spolehliye, bezdetne mantele od 45 do 60 rola' staff, na farmu, pracovat v dome, kolem domu, obdelavat asi 12 akrt kornu a tiditi automobil.

Hlaste se u: Mrs. 3. M. Hollub,

Route 5, Schulenburg, Tex: (29-30p) Piti.jmou se manZele, ptednost • Oeskoslovenske neb polske narodnosti, nejradeji kdyby byli od 40 do 45 let staff. Mul ku konani prate kolem domu a k tizeni automobilu, Zeno, k vateni. Jsme ochotni platit dobrou mzdu pro schopne di. PiSte na: Ed. Neri, Manager Tramportation Desk, St. Anthony Hotel, San Antonio, Texas. (29-31c) Na prodej farma — 67 okra, jedna z nejlepS'ich v okresu Hill.

Ptioina prodeje rodeleni portstalosti po pi. Aloisii Hrabalove. Podrobnosti sdeli: Frank Strmiska, Hills(28-30p.) boro, Texas, Rt. 2.

E r,

Imo' Pkijniou se man'Zele pro dvou-

elennou rodinu. 2ena musi bYti zkug ena kuchatka a k vykonavani domaci prate, muZ" zku genY .s praci v zahrade a kolem domu, take 'gofer. Nejlepgi byt a mzda pro schopne lidi. Pig te na: 1010 Republic Bank Bldg., Dallas, Texas, neb telefonujte na eislo: — R-2271 neb (28-dz. c) T-5736.

or, Mali, kukitka, druhu "Barred

a White Rocks, Reds, S. L. Wyandottes, New Hampshire Reds, Large type Whites, Buff, Brown & Black Leghornes, Anconas, Crosses, Sexed & Unsexed." Za velmi levne ceny.

VS'echna kutatka z vybranS7ch stad a "Bloodtested". PiAte si o na.S. cennik. — VON MINDES HATCHERY, (21-dz.)"

Fayetteville, Texas.

21111r Hledam ftinate spolehliveho, kterSr zna stroje. PiSte na: J. J. Harms Gin No. 2. — Rt. 7, Waco, (1tC-1tV dz.)

Texas.

2111111" "Dr. FRANK KENT opet zapodal provozovati praksi. Oei, (21-dz) nos, hrdlo, brYle." V Papougoi nemoc.

- Moje Z'ena ma papougei nemoc!

— I dejte pokoj! A jak se to jevi?

— Uz kolik dni stale papou§kuje jedno a total : "Kup mi novSr ko41ch."

TANS NI ZABAVA

seM Ace

MAGOLO

Crosby Shadowland Hall, Crosby, Tex. v sobotu 1. srpna J. R. BaCa

1 Detske Divadlo u radu gtefinik, cislo 142, v Houstonu, Texas, 5508 Nolda Str., na West End

v nedelt

sr

Zaeatek v 5:30 hod. odpoledne "Podle slov pana presidents"

hudb6 Po divadle taneeni zabava "Jack Fannell's orchestie"