Vestnik 1942 07 15

0 4n Slovanske Poa ---por pciJednoty Stittu Texas°

Entered

as

second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August 24th, 1922.

111111•1•MINOINIIMM",

ROtNiK (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ye stkedu,

(Wednesday) 15. eervence (July) 1942.

tisLo 28.

OHLAS TISKU 0 VESNIC LIDICE. TATN1 sekretat Cordell Hull 12. Cervna veder ostfe odsoudil brutalni tadeni naS distil v Lidicich. "Hitler aivil lidickm vralklenim vzpominky na nejhnusnefk zloainy z nejtemnejAich dob historie. Tento. nejnovejSi ptiklad hromadneho terrorisovani a bezohledneho pobijeni rukojmi a suroveho mudeni nevinmich ien a deti ottas1 svedomim celeho lidstva. DivoSi °Was podinaji si podobne, ale rychle takovSrch praktik zanechavaji, protole nejsou dustojnSrmi ani divochfi."

Pani Eleanor Rooseveltova pile ye svem sloupku: "Zda, se, Ie Nemcfun nenapadlo, le vtiskuji jmeno teto vesnice v mysli lidi celeho sveta. Nikdo z nas nikdy nezapomene male visky, jmenem Lidice. Represalie tohoto druhu ptivadeji pouze dalk represalie, tak Z'e je to nekonedna tada vraki. Jak zvlaStni je nemecka mentalita, le si neuvedomuje, kdy'Z dava svetu dramatickSr incident tohoto druhu, le povzbudila obrazotvornost al k takovemu bodu, le bude zakratko napsana divadelni hra o teto tragicke vesnici, le bude tu kniha, v ni2 bude toto jmeno udineno nesmrtelnSrm. Objevi se v begnSrch pisnich. Co Nernci hodlali odstraniti navkly, toho bude vzpominano po celem svete a povede snad k lep gimu pochopeni lidu, s nim2 budeme musit jednat, al bude po valce, ye stfedni Evrope."

NewyorskST nemeck3-7- denik "Staats-Zeitung and Herald" pile: "Col, neni v celem Nemecku eloveka v zodpovednem postaveni, kteremu musi bYti jasno, 'te Lidice Ziji a budou Ziti i za sto let, i kdyZ" Gestapo rozmete, cihly znidenSrch domfi, vyhodi trosky do povetti a roznese vetrem popel zavraldenSTch? Lidice budou viset kolem krku nemeckeho naroda jako mlSrnsk kamen, diouho potom, a Hitler a jeho stoupenci se doekaji zaslouleneho konce. Lidice jsou podle berlinskeho nazoru "vymazany", ale plamen pobouteni nad Lidicemi bude plat, dokud budou jeSte na svete lido, kteti si zachovali aspti S'petku sluSnosti a humanity."

"New York Times": "Ceske, vesnice Lidice byla srovnana se zemi a jmeno obce vymazano."

Napied byli fkchni mai zastteleni, leny odvleeeny do koncentradniho tabora, deti posla.ny do "vSthovnSrch Ustavil", co je nacistickY nazev pro propagadni gkoly, kde bude ueinen pokus naudit tyto deti ctit vrahy svYch otcti a nesilniky syYch matek. Tato vrahla, toto nasili, tento linos — to je east nacisticke pomsty za smrt nacistickeho teznika Heydricha. Tuto vac si nevymysleli Hitlerovi neptatele. Pygne ji rozhlasilo berlinske radio. Nebylo by ul ted' na Case, urdit co vrastne minime, kdy2 mluvime o "spravedlivem miru" s Nemeckem ? Lidice, chuda havitska vesnice lei blizko Kladna. Nemen by to bYt obeane teto oboe, kteti tire', co je to "spravedlivost"? Odpovidame: Ano! Oni to budou, kteti povstanou za ka2dYin stromem a za katdou zbouranou zdi, aZ zadne velitY ristup nacistii. Oni to budou, kteti urei, aby biti a zlomeni nacistieti banditti nemeli ani vody, ani lidla, ani klidu. Oni to budou, kteti budou tr-

vat na tom, Z. e tadne hory, doly, °dearly a ostrovy nezachrani vinniky pted spravedlnosti.

Oni to budou, kteti pomsti Lidice. My, kteti jsme jeke vzdalmi teto hrozne bitvy, radeji se ani nepokusme tlumit vakie nakch spojencil, kterSrm bylo zit s nacistickYmi zvitaty. Napted se musi nasytit jejich touha po pomsty.

Utrpenim a smutkem si toto pra y() zaslouZili.

Az potom budeme moci pomahat pti sepsani miru. Jmeno Lidice 2e je vymazano? To jmeno LIDICE NA MAPE SOUSTATI. Den 12. dervence 1942 bude zaznamenan v historii Spoj. stata co gesto solidarity americke demokracie, jeZ nedopustila, aby barbarska oha-vnost, spachand geimanskymi vyvrhely v Lidicich, nevymizela z -yameti lidskYch generaci a stala se vednou vYstrahou budoucim generacim.

Patnact tisic krajant z Chicaga, veetne americkYch ptatel Ceskoslovenska ridastnilo se v nedeli mohutne manifestace v nova osade Stern Park Gardens, pobliZ Joliet, ktera byla ptejmenovana na Lidice. Mohutny projev k ohromnemu shromaldeni ucinil bYvalY kandidat presidentstvi Wendell Willkie a dojemne mluvil Cs. vyslanec plukovnik Hurban. Oba proslovy byly -vysilany siti NBC, historicky pamatnY obtad byl soudasne filmovan. President Roosevelt poslal k manifestaci telegram, jeho Cast znela: "'Nad genYm hnutim obeane male obce ye Spoj. Statech ptijali slovo Lidice. Misto aby bylo znieeno jak zamY gleli naciste, Lidice dostaly novY Zivot. V obrovskem udoli mezi jezery a teko4 Mississippi, jmeno a obec Lidice nyni stavaji se nam veenou ptipominkou, Ze nacistoke nasili nemeze znieit lasku k lidske svobode ni odvahu tuto si udrZet." Nezemteli na gi hrdinove v Lidicich a LeZakach a dalgi hekatomby nevirinYch es. °bet nadarmo. I po sve smrti mluvi do celeho sveta.

Svetova ozvena nedelni pietni a v historii americkYch mast a snad zcela ojedinela manifestace mocne posili vzdorneho ducha mueeneho a nesmrtelneho naroda eeskoslovenskeho, pied nim2 znovu v nemem obdivu a hluboke Ucte sklonil hlavu kulturni svet, jen byl v nedeli pomoci rozhlasu spolurieastnikem slavneho yepsani Lidice na mapu Spoj. Statri." prochazi nyni celYm svetern. Je zapsano krvi v atlase kaZdeho svobodneho eloveka. Plane nesmrtelnYm ohnem na kaZde mape Evropy.

Co se stalo v Lidicich, nebude nikdy ani zapomenuto, ani odpugteno. Jestlik je gte byl nekdy poctivY elovek, kterY mluvil o kompromisu, tento kompromis byl spalen na popel v mueednicke slavne vesnici, kde vtichni muZi zemteli, protok se nena gel ZadnY, kdo by zradil "vinniky" " — "Bylo by hloupe menit nemecke nazvy na 'nape nebo v jidelnim listku proto, Ze jsme ve Alice s nynej gi nemeckou vladou. Jsou dobiri a velci Nemci, po nich2 jsou v Americe pojmenovany mesta nebo ulice. Uznavame — ale podivejme se na mapu SpojenS7ch State a najdeme mesta a ulice s nemeckSrmi jmeny,

ktere nevyvolavaji pitemne vzpominky. A pak si vzpomerime na straSnY Cin, kterYm se chlubil ye sttedu berlinskST rozhlas: znideni Ceske vesnice, zavraadeni v§eho mulzkeho obyvatelstva, odvledeni do otroctvi, nebo do Cehosi je§te hor gho, 'g en a deti. Naciste se chvastaji,ze "vymazali" jmeno teto vesnice. Musime jim odpovedet. Navrhujeme, aby nejaka americka obec, ktera ma, nemecke jmeno, se ptekttila podle teto heroicke mudednicke obce: Lidice."

"Christian Science Monitor": "Mame psat o vyvraZdeni vesnice Lidice. Nemame slov, bychom o torn psali. Prosime dtenate, aby si jen pozorne pteeetli nacisticke prohla geni . . . VyvraZdeni Lidic je tragicka, ale mnohe osv'etlujici episoda teto valky o Zivot. Odhaluje pheinu 'Leta vf.lky, ale neni svedectvim ani sily nacistu, ani jejich moci. Je svedectvim nacistickeho strachu, strachu, kterY je znamenim konce, i kdyt jeg te pied nami lezi cokoli. ZavraMeni Lidic odhaluje du gevni stay lidi, kteti maji bit dani do Zelez, dtive ne2 se zadne jejich leeeni, — nebot' jinak i tato valka bude marne bojovana." List ptina gi krome rivodniku take dlouhY elanek o nacistickem Mani v deskSich zemich a krasnS7 feuilleton o vSrstave deskeho skla v Harvardu a o torn, jak sklenene kvetiny rokuji mezi sebou o tom, co se deje ye vlasti jejich tvotitelt a jak zasilaji poselstvi deskoslovenske vlade v LondYne. "Herald-Tribune", New York, piSe: "Nacistfim se podatilo Vystavet trvalY pomnik pamatce sveho kata Heydricha. Bude to dlouho trvat — cele generate — ne2 svet, kterY uz si tak zvykl na nacisticka zverstva, bude moci zapomenout na oficialni nemecke oznameni, ze eeskoslovenska vesnice Lidice byla srovnana se zemi, cele muZske obyvatelstvo chladnokrevne vyvraZdeno, Zeny poslany do koncentraku a deti do sirotdincri. Naciste asi chteli zastra git. Docilili jen toho, ae vyvolali chladnY, smrtici a nesmazatelnY hnev, kterY nezmizi, dokud nebude vymYcena s povrchu zemskeho moZnost takoveho barbarstvi. Svet uz videl dost surovosti a utrpeni. Snad Lidice ptidaly jen pomerne malt' poeet °bet' k obrovskemu seznamu krve a agonie, za kterY na ge spoleCnost vdedi temto muZum. Uz tu nejde jen o usmrceni. Jde tu o vyvraceni kaZde zasady, ktere se po tisic let budovaly, aby lidstvo mohlo Zit. Jde tu o oficiaini navrat k primitivni krevni mste, kterou Evropa neznala ode dna Attily anebo DZingischana a Tamerlana. A neni to Zadna povest. Neni to vYrobek ustra gene fantasie uprchlika nebo vynalez zutiveho propagandisty. Je to oficialni oznameni nacistickeho rozhlasu. Silent' nemeckY cisat v •eCnickern vylevu jednou tekl svYm vojakum, aby se chovali jako Hunove. Ale tohle je ritedni prohlageni vlady, ktera ua se chova. jako Hunove.

Nema, smyslu mluvit o odplate: takove zloeiny nelze odplatit. Ale slova tohoto prohlakni jsou na veky vekriv vyryta v milionech mozkri, a jedno je jisto: ze jednotlivci, kteti sami ohlaS'uji takove sve zlodiny, musi bYt na velty udineni negkodnSrmi."

Yc aulcuu,

lo‘r-ru..us,

NadClovek Leonardo Da Vinci.

Renzo Bianchi.

IEONARDO DA VINCI byl opravdovy lid■ sky zazrak. Slueoval v sobe kouzlo skutednosti a botstvi; viditelna i neviditelna zat jeho osobnosti byla tak silna, ze budila vtdyckY dojem nadptirozenosti, at' jit byla videna zblizka anebo z dalky. Ve vSech oborech lidske einnosti na svete se vyskytla tada vYznadnYch mu2t, vzbuzujici vSeobecnY ritas svYmi neobyeejnymi schopnostmi. Zadny z nich se ftak nernrite chlubit tak velkolepYm vneji vnittnim tivotem jako Leonardo; tadny nich se nedostal tak daleko, aby ptedstavoval synthesu skuteenosti a mysteria jako nesmrtelnY da Vinci.

Leonardo byl mut krasnY a urostlY. Byl dobrYm vypraveeem, hudebnikem a zaroveri i skvelYm zpevakem, neptekonatelnYm malitem a neobyeejne plodnYm sochafem, velmi duchapinYm spisovatelem, neo'oyeejne, originalnim filosofem, basnikem, matematikem, mutem, sbehlYm ye vedach, a genialnim vynalezcem.

Bylo by vSak omylem domnivat se, te pti tak vSestranne einnosti, ovladal nektera, namnoze tolik odligna odvetvi, jenom povrchne; nikoliv.

Kamkoli obratil syrij zajem, Sel vSude do hloubky a nebyl spokojen dtive, dokud se mu nepodatilo soustavnYm a nefinavnYm badanim piijit na crave zaklady ptisluSneho odvetvi umeni anebo vedy. .se, te se v mozku eloveka vyviji vice nebo mene ureitYch schopnosti nebo vloh; mozek Leonarda da Vinciho musel vSak bYt nesporne nejspletitejSim semeniStem vSech schopnosti. Byl opravdu bezptikladne jedineenYm a velkYm mutem; k prostudovani, prozkoumani a pochopeni jeho dila by bylo jiste tteba sta velmi povolanYch muiu.

Vice net etyti stoleti se jit zkoumaji a probadavaji umeni a veda Leonardovy. Ptesto vSak nemfiteme ani dnes tvrdit, te jsme jedno aneb druhe pine pochopili. Stale stojime pied zazrakem Leonardem, kterY snad nikdy nepochopime: nebot' let jeho mySlenek neznal hranic a mnohe vysnene veci a fitasne vYzkumy, ktere meal, nebyly dodnes uskuteeneny.

Jeho genius se podoba slunci, ktere se zrodilo z nekoneena a stain se nekoneenem.

Ptesto, te byl Leonardo zbotiovan lidem, hYekan Slechtou a obdatovan ptizni knitat a kralri, zristal v zaklade samotatem Chvile mySleni, ztravene v samote, mu umoanily videt tajemstvi cesmiru. V pozoruhodnem dialogu o svem tivote, kterY si denne zapisoval s neobyeejnou peelivosti a v nemt diskutoval s vysnenou osobnosti — jet nebyla nikdo jinY net on sam — vysvita, jak dovedl prOniknout zahadami celeho sveta tim, te poznal sama sebe, a te se spolehal jenom na sebe. V tomto smeru nam zanechal odkaz nezmerne ceny; radi v nem lidstvu: "Jsi-li sam, pak jsi to opravdu ty; jsi-li vSak provazen jenom jedinYm spoleenikem, pak jsi jenom z polovice sam; a aim vice maS kolem sebe hlupakt, tim merle jsi sam sebou."

Leonardovy znalosti a vedeni byly giganticke a absolutni. Zprisob Leonardova pojeti tivota, vedy a umeni by mel bYt vice rozllten prey e v dneSni dobe, kdy vladnou, hlavne v oboru umeni, improvisace, libovrile a odsouzenihodnY diletantismus. Proto jsou velmi easoy a tato Leonardova slova: "Velka laska se rodi z velke znalosti ptedmetu, kterY milujeS; neznaS-li jej, nemilteS jej milovat vfibec."

Kdyt Leonardo opustil ve 24 letech dilnu Verrocchiovu, vkroeil ye sve umelecke tvorbe razem do iiSe zazrakt. Z jeho atetce se rodila dila "SvatY Hieronymus", "NavStiveni Panny Marie", "Vzkvani kralt", "Madona ve skalni jeskyni", "Mona Lisa (Gioconda)", "Jan-Kttitel" a nespodetna, jina, ktera zname. Mnozi Tide koneene uvefili, pochopili a objevili tak zvane smyslove a anatomicke kouzlo slavne Giacondy. Bude proto velmi zajimave, kdyg

ptipomeneme, co napsal o tomto obraze Vasari, pova,LovanY za soudasnika Leonardova (Leonardo zemfei vg ak 1519, zatim co Vasari se narodil 1511): "Kdo chce violet, do jake miry mute napodobit umeni ptirodu, uvidi to na tomto obraze. V gechny jeho detaily, i ty nejnepatrnej gi, byly propracovany s neuvetitelnou dUkladnosti. Oei maji lesk tivYch oei; kolem nich videt rritove modre okraje a easy, jake dovedl vykouzlit jenom nejnetnejSi Stetec, Na oboei je jasne videt, kde je nejhustAi a kde je nejtid.Si, jak vyrUsta z pOru pokotky a jak se vini, a to tak ptirozene, jak si jen dovedeme ptedstavit. Take chtipi v nose jsou napodobena tak jemne a zaroveri verne; fista maji v koutcich, kde se rety sviraji a kde se spojuje jejich eerveri s barvou oblieeje, nadech tak dokonalY, jako by nebyla ani malovana, nybrt stvotena opravdu z masa a krve.

A kdo se podive. pozorneji na krk, musi se domnivat, ze vidi proudeni krve v tepne." Kritik z roku 1550 uzavird svrij genialni rozbor pozoruhodnYmi slovy: "Tento obraz byl proveden zprisobem, kterY musi zachvet katclYm umelcem."

Dnes je motna umeni proto v ripadku, te se umelci pti pohledu na mistrovska dila nedovedou zachvet.

Leonardo vynalezl rrizna mechanicka natadi, zatizeni a stroje, jako na pi'iklad, otadeci lavice, parni turbiny, potapeeske ptistroje, ponorku, vodni kola, zvedaky a jetaby, tkaci stroje na hedvabi i platno, hodiny a pod. Dale je tteba se zminit o jeho filosofickYch spisech "Codex Atlanticus", jakot i o literarnich dilech, jako na ptiklad "Popisech" a "Bajkach", dale o basnich a studiich o hudbe, mechanismu vzduchu a o akustice • . .

Bohern potehnanY elovek! • . .

Zazrak, nemajici v lidstvu ptikladu!

PozoruhodnY je jeho tivotni Usudek: "Bud' si vedom, le radosti a potitky mladi netrvaji dlouho a te zanechavaji pocit hotkosti, kterY pak otravuje Peeuj tedy napted, aby sis osvojil jiz v mladi vSe, co mute prospet tvemu sttti."

Onim "vSim" je vedeni. "'Celt se, badat, tvotit. Poznat ptirodni zdkony, ovladnout je a uoinit si tak denni tivot leheim, zjasriovat si pozemsky tivota botskou radosti umeni: To je naSim vysokYm rikolem, jenom tak mriZeme bYt pfesvedeeni, ze jsme svfij tivot protili dobte a te jsme se daladne ptipravili pro pottebnY spanek . . ."

Tak psal Leonardo da Vinci, nejvetSi mut, kterY kdy til, a jehot mnozi bide stale jeSte povaaiji jenom za slavneho malite.

V AMERIKA NIKDY NEZAPOMENE LIDICE. VYsttely z automaticke puSky, ktere vyrazily tivot z nacistickeho arcivraha Heydricha a bomba, ktera rozbila jeho vfiz na pratske ulici, zapfisobily na svet jako blesk z jasneho nebe.

Ze zeme obklopene nemeckYm motem, kterou nacisticke bestie promenily v jedinY obrovskY koncentraani tabor, poslali dva deSti vlastenci za celY narod vYbuchem bomby a zaSlehy vYsttelu Hitlerovi a jeho hordam vzkaz, ktery napinil Berlin zdeSenim.

To nebyl atentat — u nas revolver nikdy nebyl politickYm argumentem — to byla muCeneho naroda odpoved' bombou a kulemi, aby ji slySel a rozumel i vSechen ostatni svet a tadne padouSstvi nacisticke propagandy nemohlo ptekroutit jeji Mezi Prahou a Berlinem neni a nebude smiru!

Silene zuteni nacisticke bestie dokazuje, Berlin pochopil. Stovky poprav eeskych ten a deti a vyvratd'ovani celYch rodin nenatizuje odplata za tivot jedineho nacistickeho zloeince. Jsou diktovany divokYm strachem bestie tusici svfij konec a utapejici sve zdeSeni v novem ptivalu nevinne krve.

Jen netvor zcela smyslri zbaveny mohl ye dvacatem stoleti dat uprostted Evropy rozkaz vyvratdit vSechno mutske obyvatelstvo, odvleci teny a deti, vypalit do zakladu a srovnat se zemi vesnici Lidice, aby pry jeji jrneno na vystrahu budoucim zastalo vyhlazeno z mapy Ceske zeme. . Byla opravdu vyhluena? JakSz ne-

smirny omyl. Stra glivY nacistickY zloein ueinil naopak Lidice nesmrtelnYmi. Nepatti ji g jenom nam, ale celernu kulturnimu svetu, kterY dal jiti nemeckYm "kulturtregrrim" svoji odpoJmeno Lidice leti od ust k fistrim a svobodni lide vgech narodt se sklani v ficte a pohnuti pti vysloveni nervu teto svetu dosud nezname Ceske vesnice, jet byla vepsana na veky nejen do historie nageho naroda, ale do historie celeho lidstva jako jeden z nejvet gich mueednikii za nejdraggi statek eloveka — za jeho svobodu.

LidickYm zloeinem a hromadnYmi vratdami tisiciz nevinnYch rukojmi u nas i po cele Evrope ukazali Nemci znovu celY rub sve barbarske duge a sami sobe vypalili na dela Kainovo znameni. M se napini mira easu, pfijde netiprosnY soud a zasloutenY trest. Po cele pfi gti generace bude pak poznamenan hrtizou svYch zloeinii a nerody se jich budou gtitit jako malomocnYch. Dr. Oldfich Chyle.

V Jan Masaryk v LondYne. — Rozloueeni se s krajany v Americe.

New York, 6. dervence. (CTK.). — Dnes doSla z LondYna zprava, to mistoptedseda Cs. vlady a ministr zahraniei Jan Masaryk g L'astne dorazil do LondYna. Pied odjezdem ze SpojenYch state ministr Masaryk tento pozdrav americkYm krajanum: "Chci fici "Zaplat' Pen Biih" vgem, kdo mi pomahali za meho posledniho neklidneho americkeho pobytu, kterY dnes kondim. V prvni tade dekuji zastupitelskYm fitadrim za jejich stalou ochotu a trpelivost. Bez nich by to nebylo Alo. Stejne vdeene vzpominem eeskoslovenskYch organisaci, ktere vzacnou kombinaci amerikanismu a deskoslovenstvi mi byly ptikladem. Velmi mnoho vdeeim svYm americkYm pfatehim a americke vefejnosti, ktere, tak ry,chle a spontenne pochopila a ellepe dulegitost nagi revolueni akce. Moje osoba cele tale einnosti neni duletita. Porazit Hitlera a pomoci tern na gim svatYm doma, pokud nam je Hitler nevyvratdil a nevyvratdi, je moji a naafi povinnosti, ktere se nesmime zpronevetit.

Osoby a hodnosti jsou jen soueastkou — a to ne nejdOletitejSi — nageho spoleeneho boje.

A jeSte prosim o dovoleni k male rade: Settme si, Settte si nervy. Budeme, budete jich mit hodne zapotiebi. Posledni udalosti znamenaji, te se asi vojna hodne protahne a ptedpokladame-li, te to naSi doma vydrti, je tim samortejmejSi, te to musime vydrtet my, kteti tijeme svobodne. Mejme rrizna mineni a nebojme se je uplatriovat, ale ne za cenu jakehokoliv rozbroje v nagich faclach. Narod CeskoslovenskY, to je narod Cechu a SlovakU, musi zustat jednotnY v bratrske lasce. Spravedlive potadavky obou yetvi jednotneho naroda budou ovSem tiplatriovany, jakmile zvitezime. Vette mi, te neni doba k rozhodovani detailu na gi povaleene statni a politicks struktury. Ten, kdo vymyslel ono nepekne slovo "Samobytnost", nedobte posloutil naSim na Chodsku a pod Tatrami.

Postaveni 6eskoslovenska v Americe je dobre a Lidice po Pearl Harboru staly se symbolem vgem slugnYm lidem na celem svete. Ameridane by tetko pochopili, kdyby v dobe kdy valka jde neobydejne gpatne, kdy v Oechech se vratcli a kdy slovengti hogi jsou hnani proti slovanskemu Rusku, mein mezi nami zee-it vnitropoliticke pletichafeni. Rtznice, ktere jsme meli, jsou pranepatrne v pomeru k tomu desu, kterY zastinil nage domovy. A proto vas pane prosim, delejte, jako jsme delali, a nenechte se svadet politickYmi hesly. Po patnactem bkeznu tekli jsme "Svobodne Ceskoslovensko ve svobodne Evrope". To steel kagdemu, kdo to doopravdy mysli dobfe. A proto pomehat Americe vyhrat valku a nama.hat se ze v gech sib, aby byla zkracena, to je imperativni povinnosti nas vgech.

Videl jsem za sveho pobytu v Americe tolik krasneho, ge nemohu net vetit, to nektere ty chmurky vitr rychle odnese. Budu-li Ziv a. zdrav, zase se do Ameriky podivam a vim, ge vas najdu sjednocene, odhodlane a v horeene praci. Jette jsme velku nevyhrali, jests davno ne. Zamysleme se nad touto neutaenou skuteenosti a niadlne nocint licliek,eb."

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zitvacine polemiky, potadatel predklada ve myth! stanov Tiskovemu Vlboru k vlastnimu rozhodnuti.

Dallas, Texas.

Bratfi a sestry! ftika se, Se do tfetice veeho dobreho, col se osvedeilo i v naeem tadu Jaro cis. 130. Schilze nebyla detne navetivena„ ale piece tolik, Se jsme ji mohli odbYvati a bratti si to pochvalovali, neb meli nad sestrami pfevahu. Tak jen pfiete zase do schase, aspori pokud nas par starch tije tedy to uditujine. Neni jen o tu schtizi a o to jednani, ale jest tu moralni povinnost, ktera nas starei vale, bychom pokud zde Sijeme a eesky citime, uchlovali einnost spolkovou. _ Zase odeela z naeeho stfedu jedna sestra spolkova, ses. Goebel. Vy, ktefi jste byli na pohfbu, videli jste jak ty naee Ceske lady fidnou. Ta mlad:si generate ma sve pfatele, ma sve zajmy, ma zamestnani. Pfi takovYch ptileSitostech, bud' ty starei lidi ani neznaji, neb nemaji o ne zajem, by Ali na pohfeb, a zastavame jen my starei, bychom tu povinnost spolkovoit vyltonali. UdrSime-li tu spolkovou dinnost dohromady, budeme si jaksi blizei, pfetrhame-li ji, pak si nevzajem odvykneme a pfi amrti si fekneme: eco, VS'clyt' jsem ho, ji, nevidel ani nevim kdy, neptijdu na pohteb.

Nepodeztivejte mne, ae snad shanim nejakY Ne, main sve starosti, bolesti a dosud jsem nezapomnela, Se svetska, slava, polni trava.

Jest zde nas starYch povinnosti udrSet naee fady a ti mladei si zase povedou, sve si zastavej me.

V dneeni dobe, kdy skoro kaSclY • nuS je pilne zamestnan a mnozi odeeli k vojsku, tedy jiti na pohi.eb bude take telke pro ty, kteti nebudou miti kary neb rafy, neb ty, ktefi sve kary. Proto pfatele, kdo budete miti pfi takove pfileSitosti misto ye sve kale a pojedete as na hfbitov ptihlaste se a vezmete sebou adastniky pohtbu. Neb ktefi by byli ochotni, tedy si zjednat karu od pohrobnika, ktera jest dosti draha, neb poiaduji $7.50 od jedne, ale maze do ni vsednout 7 — 8 lidi. dy i to by nebylo drahe. Promluvte si o tom ve svYch spolcich, neb nasi povinnosti jest spolkove bratry, sestry, ku hrobu doprovodit.

Sestra Goebel necht' spi klidne svaj veenY spanek a pozastali necht' ptijmou moji uptimnou soustrast.

Ve schazi kadu Jaro jsme odhlasovali jednohlasne zakoupit jeden sto dolarovY bond "Lidice", s pfidavkem, bude-li akce tato v proudu, koupiti kaSdY mesic jeden, a do 5 set.

Tea jednano trochu o planovanem bazaru, ale vee ponechano do pfieti schaze, neb Sdruleni ma sve sense, kde vypracuji podrobnY pofad.

0 bazar jest peknY zajem, tedy eeskY Dallas se necia zahanbit, ale kaSclY dle moSnosti pfispeje.

Sestry od 8iciho KrouSku z fadu Pokrok 84, pkielo vas malo do sense. Ponechtejtr„ si ty okurky a pidesy na jinY den a ne prave na etvrtek. Nas nekolik pfitomnYch jsme se usnesly, neodbYvat eici hodiny pies leto, jen sense bude vkly prvni Ctyrtek v mesici, jako az dosud. A pfieti schrizi budeme odbYvati v parku, neb planujeme piknik, tedy o dalti podrobnosti volejte na sestry: Markovu, OLs'ovskou, neb i me. Vyberte si misto, zakusky, seberte deti, hajdy na piknik, "brueaci" at' si vati vedefi sami.

Na listine nemocnYch mame bratra Nestrojila od tadu Cis. 84. VS vana veem dobfe znamy z bYvalYch krasnYch divadel v Sokolovne pan Alfons Spurn jest upoutan na loie u2 po tfi mesice. Bylo zde vice bratra i sester teice nemocnYch, ale ui si pozdravuji, co2 jim veem ze srdce ptejeme.

PH pohtbu sestry Goebel byl feenikem br.

Vytopil z Ennis. oslay,6 v f446 Pokrok Os. 84 Op braqt

Strana $.

yievalic

Ve stfedu, dne 15. eervence 1942,

z HI. iitadovny: Chupiek, i\Iarek, Steiner. Rada jsem je uvidela a s nimi si pomluvila. At' tfeba nejsem einno, atadem ye spolku, piece jest zde jakasi spolkova paska, ktera nas navzajem vale, zvlaete jest-li jsme pracovali v pane shode, tu ftdy vzpominame.

6tenaki, pfijmete maj: pozdray.

Ant. Ondraekova.

V Moulton, Texas.

Mill krajane!

Timto varn mam sdelit, ae Moultonska a Dickson odbooky SdruSeni AmerickYch 6echoslovakfi. v Texas se rozhodly s pfispenim Menu Kat. Jed. Texas a ka,clu SPJST. z Moulton a Dickson pofadati slavnost ve prospech eerveneho kkiSe a U.S.O. v nedeli dne 19 dervence, ktera se bude odbYvati na Henkhaus. CtenY pan Vladimir Maudr, pfedseda S.A.O.T., promluvi v eeskem jazyku o nevyhnutelne pornoci na eervenSr kfiS a U.S.O. a naeim hochtim tam v armade Spoj. State Amer. Pan Hon. senator L. J. Sulak promluvi v feel anglicke, ale jen vlasteneckou pfednaeku. Pan Hon. Henry S. Paulus, nae distriktni navladni tea slibil, jest-li mu zdravi dovoli, ze nekolik vlasteneckYch slov k nam promluvi.

Proto vas VAechny zveme na tuto vlasteneckou zabavu a prosime obzvlaSt' maminky, aby pfispely nedim k svaeine, nejake peeivo, sandwiche atd., a donesly to pted 1 hodinou odpoledne.

Zaeatek bude o jedne hod. odpoledne a zabava skondi veeer taneeni zabavou.

Emil Dafilek, taj. S.A.O.T. V PitERLED NO'VtCH 2ADOSTI ZA MESIC eERVEN 1942.

DetskY Odbor. `Dospeli 26.closti Obnos Obnos 2adosti Add $1,000.00.

2 4 500.00 1 9 500.00 1 28 4,000.00 8 29 500.00 1 $1,000.00 48 50

52 54 58 61 67 72 76 78 80 81 88 92 103 105 114 121 128 130 138 140 142 146 147 148 152 154 160

1,000.00 1,000.00

2,000.00 2,000.00

1

500.00

1.000.00 2,000.00 1,000.00 434.00 500.00 500.00 500.00 3,000.00 500.00 500.00 2,000.00

500.00

1,000.00 1,000.00 500.00 3,000.00 500.00 1,000.00 5,000.00 500.00 1,000.00 1,000.00 1,000.00 2,000.00.

Rum a popel padu kreje, kde kdys staly Lidice.

Na sta kfail k nebi zeje.

Bol se vkracia, do srdce.

Na Tye rovy 'Once kladem a ku veene pamatce, piseri vcieka Tobe pejem: Slay.ne, svate Lidice.

II Neptitel se hriazou chveje.

Z rumu vstava novY voj.

Celt' svet na pomoc speje, Duee, jen se upokoj.

Neplaete vic matky, deti, Zhyne lita zubfice a s ni Hitler -- vrazi kleti.

Z prachu vstanou Lidice, III. Slunko slate liba, hfeje rude maky — kytice.

Na hititove zem tam kreje, co nam svato nejvice.

Spi tam muSi hrdinove, tvrde, Ceske palice.

Zemteli jak sokolove, dle husitske tradice.

IV. VeSe chramu k nebi pnou se sneji zvony — polnice.

Vlny cita v riadrech dmou se.

Jasej s nami poutnide.

Z hrobu muau madednika, lidu vzeela svoboda.

Lidice na veky veldt budou chloubou naroda.

Dr. Chas. Aug. Chval.

PES PROTESTUJE. J. L. Rychnov.

(Pozn.: V posledni scene 5. , jedn. Shakespearova dramatu "King Richard the Third" kale Richarda na bojiSti zabije Henry, Earl of Richmond, pozdeji kral Jindfich VII., jen oslovi sve verne slovy: "The day is ours, the bloody dog is dead." Techto slov pou2i1 londYnskY list Evening Standard o zdechlem krvaiznivem netvoru Heydrichovi.)

TeZce uraZen jsem prirovnanim k one zrade. I kdyS jenom zdanim, — srovnati ji se psem, tvorem jehoa slavu se cti v svete mnoSim, neni pro mne cti. A mam ji epetku .

Nechci znat se k bezectnemu zmetku.

Rota d'abelska, jea na semi se vztekla, pro tu pfilie Gist je plamen pekla.

Proto jmenem veeho psiho rodu, tvorstva verneho a ctneho zrodu, studem hotim nad hadarikou temnou: Je to mono srovnavat je se mnou?

Vim, Se pfedkove mi vlky byli, vim, Se nam z nich jeete zuby zbyly, vim veak tea, ze z nepameti zdedili jsme actu ku eloveku.

2

2,000.00

43 $32.934.00 23 $13,000.00 ()delta se amrtim, odstoupenim, vyloueenim, a tak dale.

Vylouaeni, od10 elena poj. na 9,500.00 stoupenim, atd.

15 elena poj. na 14,426.00 tmrtim, 19 alena poj. na 9,500.00 DetskY Odbor 44 S bratrskYm pozdravem,

L!DICE.

$33,426.00

Edward L. Marek.

V Neposuzuj svoje pfatele podle toho, kolik ti mohou pajeit.

V pramen, neodektivej, ae bude teka Oda.

SlouSim lidem. Skromnou mam jen sttechu S nim veak nezvete mne v jednom dechu.

Zmizel v temnu pekel jako dalei zmizi Dabluv panchart psam je zcela cizi. . Recepce na es. vyslanectvi v Kujbygevu.

Kujbyeev. (OTK.) — Dne 29. eervna uspotadal vyslanec Fierlinger s choti v Kujbyeeve recepci na pooest es. ministra Narodni obrany Ingra. Mezi eetnymi hosty byl zastupce ptedsedy Rady lidovYch komisara VyeinskY, g ef tiskoveho oddeleni LozovskY, Aef protokolu Molockov, eef evropske sekce komisariatu zahranienich veci Novikov, zastupce eefa gen. etabu Jestignejev, posadkovY velitel sovetskYch atada a diplomatickeho sboru. Ovzduei recepce bylo velmi pfatelske.

Podavame nazor evedskeho listu tak, jak byl napsan, ale zda se nam, ae sve mineni vyjadfuje hodne zdrSenlive. Zfejrne si evedske listy nemohou dovolit odsoudit tadeni Mulct' od pile,

Ve stfedu, dne 15. eervence 1942.

Stirstia L

EVROPA MLIIVI. V newyorskem Townhallu sena se koncem eervna velmi neamericka spoleonost. V obecenstvu bylo videt vSechny evropske rilzne typy tenskych tvaki i razne mu gske profily. Z Sumu, jen obvykle pfedchazi piedna g -kyvnialrzepukygidtnvSechny motile evropske jazyky. Mezinarodni spolek pro lidska, prava a novou demokracii pokadal pkednaSku, kde patnacti keenikii na prograinu byl kagdy mluveim za svou evropskou vlast obsazenou nacisty.

Proto skYtalo jeviSte neobyeejnY obraz dlouhe kady osobnosti, jejich podet sam byl obtalobou bezohledneho nacistickeho tyrana. JeSte vice pkitahovaly pozornost osobnosti fedmezi nimit zasedal bYvalY premier, dva ministki, general, universitni profesoti a slavny Uprostked valeene vkavy na bojiStich celeho sveta pasobila tato skupina lidi, jet' se tu sesla, aby odsoudila nacisticke utiskovani a podala namety pro dalSi boj proti nemu.

Schtze byla kizena pkedsedou potadajici organisace MacDonaldem. Ujal se akolu vyvoldvat keeniky, a dobromyslne vtipnYmi poznamkami se snalil udrtovat americky berstarostnou naladu v sale, kterY si byl pi ills dobke yedom trageclii, jet se soueasne odehravaly nekolik set nebo tisic kilometre daleko.

Po avodnim •eeniku promluvil za eskoslovensko ministr dr. Papanek. Zadal citovanim zprav, jet v tomto okamtiku nejtite dolehaly na mysl vSech pfitomnYch. Vzpomnel stovek nevinnYch obeti, ktere si nacistickY teror prave vytadal za Mvot sveho dipplomovaneho feznika, jehot timto zpilsobem pouiivaji naciste i po jeho smrti. Ale tyto Ceske obeti pkedchazely jine, nebot' jig od zadatku tkilete okupace deskYch zemi se Nemci vratdami snatili vymYtit deskY narodni tivot. Jejich se v narodu vychovanem v zosadach Husa, Komenskeho, Masaryka a BeneSe nedatilo. -Mobni tito vadcove musili bojovat proti Mind= a nacisty jsou pro Cechy v tomto boji jen poslednim a nejkrutejSim vtelenim taint neptitele. Proto, pravil keenik, je jakekoli rozliSovani mezi Nemci a nacisty Ne'mciim samYm jen zaminkou pro rozdelovani protihitlerovkYch sil a pro pkipraveni cesty k podvocInemu miru.

Marne Nemci prondsleduji eeskou inteligenci. Marne vybili Lidice a odyateji deti do tovaren na otroky 6e§i neustanou ye svem domacim odporu. 6e§ti letci za hranicemi, konen dr. Papanek, neustanou ye svem usilh, dokud nebude svobodneho 6eskoslovenska ve svobodnem svete, kterY bude muset bYt tak stmelen, aby jej banditti nemohli katdou generaci rozvracet.

Dr. Malinowski, kterY se ujal slova za Polaky, zdaraznil, to s narodnim osvobozenim bude muset sodeasne bYt provedeno osvobozeni Jedno nemtde bez druheho existovat, stejne jako nemate bYt v dneSnim svete jedinY narod svoboden, zatim co jine narody jsou ujakmeny. Profesor Salvemini, jent mluvil za Italii, vehementne vybizel k nekompromisnimu stanovisku spojeneckYch vlad k HitlerovYm pkisluhovaeum. Dr. Venizelos, syn slavneho feekeho statnika, ptipomnel, to je'Ste ted' jsou tisice anglickYch vojakil poschovavany u feckeho obyvatelstva. Vystkidali se teenici za gpanelsko, Norsko, Jugoslavii, Luxemburg, Belgii, Holandsko a Francii. Bjarne Braatov, teenik za Norsko, pkipomnel, ze toto neni doba na kritiku vlastnich vojenskYch yeprotoge by to Nemecku pfina gelo jen utitek. Vynikajici byla zavereena fee ye ktere Henri Torres, jen mluvil za Francii, vysvetlil zeme, zrazene a prodane nikoli jen SpinavYmi politikaki a Lavaly, ale jednim ze svYch narodnich hrdint, marSalem Petainem.

KatdY teenik promluvil svYm zpiisobem, svym pkizvukem, svYmi narodnimi gesty. chny tyto narody mely neco spoleeneho. Setkaly se tu v duchu vzajemne flay a ye vedomi spoleaneho utrpeni, z kterYch mohla vyplYvat jen jejich jednota. Proto byl tak pati•idnY projev DelVayav, jen ve sve feel pravil, ze nemule bYt trpeno, aby evropska podzemni hnu-

ti byla nacisty vybijena jedno pa druhern. Nesmi se jit nikdy opakovat, co se stalo za nemeekeho nastupu, kdy jeden narod byl zdolavan po druhem, ani ti, na net jeSte neptiSla tada pochopili, ze jde take o ne. Viru ve spolupraci ve svete, kterY bude stati na zasadach slu gnosti, vyjadfili vgichni feenici. Spoluprace je symt. T. K. bolem budoucnosti. , V SRL TUDY PROPAGANDISTA.

Jan Kozma.

V krbu dohotivaji posledni polena. V sini welgske eajovny, nizke a temne jak zaviena dlafi je jako by ani valky nebylo. Ba jako by ani nebylo toho easu kterY je s nami. Stara pani v dajovne u Zlateho Iva ye vsi zapadle v horach kam nas osud zaval za ostrou stkelbou, ma, vAechno, co se od nepameti v torn kraji sbehlo.

"My Id jsme tu jednu invasi men", kika "Ale to je stra gne davno, osm set let. Tenkrat to byli Anglieani. Nemyslete si, ze rids, WerSany, porazili. To ne, my, dear. Kdepak oni byli tenkrat za nami. My meli sveho prince, jmenoval se Rhys ap Thomas, a vSechno lepti net oni. Jen ge jsme se hadali," vypravuje stars pani, jako by etla z knihy, ktera je tolika narodum spoledna. "Hadali, hadali a tak se to stalo. A co vy, techoslovazi, co vy jste vlastne zad? Byli tu vdera van kamaradi a ti fikali, to jste s nami pkibuzni. Jste nebo nejste?" pta se stars pani ptisne.

Divame se na sebe, muj pkitel a ja. Kdo co zas to stare chudeke napovidal9 "Draha pani", zadinam nejiste, "pfibuzni jsme si vlastne vSichni 61ovek jako elovek."

"To jsme, jenge pry jsme jeden kmen. Skoro jeden clan. Ten, co tu feera vypil pet piv, kikal, to naSi pkedkove a jeke jini byli ye van zemi. Ate to neni ani tak davno."

Pot mne vstava na eele. Vidim, jak tou zapadlou welSskou eajovnou Ael 6eskY propagandista a jak ja se neSt'astne zabokuji do jeho Slepeji. Jente to musel bYt nejakY peknY ptak a krome toho mu pomahalo tech pet piv. Diyam se na sveho pkitele, ale ten jen mavne rukou: "Nech ji pfi torn, kamarade. Dneska je ledacos mognY. Tkeba ti jejich u nas skuteene byli. Motna, to byli s temi 8vedy, co nas kdysi okradli. Nech ji a zeptej se, jestli nema, vejce."

Nezeptal jsem se, jen jsem se tupe dival na tu starou welSskou pani.

"A taky jazyk mame blizkY, kikal. My kekneme good night — fidi nos, a vy dobr nos."

Utkel jsem si pot za krkem. Bylo mi horko jako tomu plechovemu lvu, kterY se upfene dival do dohotivajiciho krbu. A nizkY strop z eernych tramil se chYlil jeSte nit a celou jeho tihu jsem citil na sve SUL del jsem toho vedera do tabora tiea zamlkle. Nebe bylo pino hvezd a weltska dev'data stala ye stinu doma v spojeneckem obeli s Oechoslovaky, jejich slava v tech koncich se od loriskeho roku, kdy tu byli naposled, povestmi a vzpominkami jen zvetSila. Myslel jsem na 6echoslovaka, kterY na gel tolik spoleeneho v naai historii a jazyku s historii a jazykem wegskYm. Tahlo ut k palnoci, kdyt jsem ptiSel k mistu, kde mi bylo bydlet. Byl to zameeek, v nemt se kdysi zastavil na ceste k moki sam Nelson, dokonce pry tu pfespal A taky tu stran: najednou se rozezni zvonky a po schodech se z nieeho nic vali stkibrne note a Ince. Tak se to povida. Na zameckYch schodech stoji Josef PSenidka, start sekad, a dr gi v ten pozdni nodni eas narodni uvedomovaci hodinku, jak kika. Okolo neho se kupi broueci a poslouchaji, ponevadt Josef P genieka je eetaf a zne, svet a vabec vSechno.

"A to si z vas, kamaradi, malokdo uvedomuje, co my mame spoledneho, kekl bych universalniho, s narodem valeskYm. Kdyby se Alo do hloubky, zjistili bychom, ze tkeba Vaclav PiSout je pkimej kfigenec z eesky matky a valeskYho pfedka anebo tak podobne."

"Nekecej voloviny," zni z pkitmi. "tadnY voloviny, ale pravda historicka to je. Kdybys znal tak dejiny sveta jako ja, nepoutival bys takovSrch vulgarnich vejraztta" od-

povide. Pgenteka a ti, kteki ho podporuji ye vaem, volaji. "Jen povidej, Josef!"

"Tak teda pkibuzni jsme Ponttvadi pies naAi zem se ptevalili v nag' historii Kvadove, Markomani a Keltove a jako katda armada v cizi zemi zanechali po sobe give stogy. A ponevadt Keltove jsou Svedove, respektivne Welgove, tak jsme pfibuzni a basta. Taky, jak jste zajiste poznali, mame nekterY fonografickY a etnografickY vYrazy spoleenY." "Co to sou ty fotografickY vejrazy?" pta se nekdo. "tadnY: fotografickY, ale fonografickY. To je jazyk a kultura a jinY riiznosti", odpovida pohotove Josef Ptenieka.

"Tak na pkiklad miluju vas ve zdejti fedi se kekne, milvas, coZ' na prvni pohled je jasnY." Pki tomto vYkladu mne zadaly vstavat vlasy na hlave, ponevadt jsem videl, to pkede mnou stoji eeskoslovenskY propagandista z eajovny u Zlateho Iva,.

"Posloucliejte, Ptenieko, kde jste sebral tyhle znalosti o weltskem kraji?" ptam se.

- "Z dasti vlastni phijsem jich dopatral, z east mistnim pozorovanim. Trochu jsem je ovtem zpopularisoval, aby to bylo lidu pkistupWM. Tim se taky stanem' blitsi jeden druhYmu. A kaaIY sbliieni nese svY ovoce a nekdy chutnejti a aitednejti, neZ" jak mine stvotit oficialni propaganda. NevYhody to ma oftem ty, to my neznami mali propagandisti se ztra,dime pro tirti vekejnost v pisku zapomenuti.

Ale na vSechno se muss prakticky," tak mluvi detak Josef Ptenieka, alovek sveta znalY. Kdy2 jsem, ptemYtleje o jeho slovech, kraeel k pulnoci do sveho pokoje, zdalo se mi, jak zamkem zni tlumene zvoneni a jak po schodech se vali stkibrne nice a note. A skoro bych ruku dal do ohne na to, to jsem slytel domlouvavY hlas Josefa Ptenieky: "Pane duch, pomni mne sesbirat ten escajk a nech toho strateni. Je to tkoda, aby se to tady zbytedne valelo po schodech. Vklyt/ se to da stkelit. Tak delej, ty Flamarione._Na vtechno se mush prakticky."

Ale pak ut bylo ticho. Nebot' eas se pkevalil daleko pies ptlnoc a tim skoneila hodina chil a take propustka eetake Josef a Ptenidky ztratila svou platnost.

V Kanada zdravi svou armadu.

Montreal. (OTK.) — V tYdnu 29. dervna do 5. eervence po cele Kanade byl slaven armadni tYden, jeho cilem je navazati jette utsh pko,telstvi mezi civilnim obyvatelstvem a kanadskou brannou moci. Ve vtech mistech po cely tYden se konaji rtzne podniky. V pondeli 29. deryna armadni tYden byl zahajen "dnem vojaku". Civilni obyvatelstvo pkipravilo pro sve vojaky na tento den ruzne zabavy, zve je do rodin, odesila balieky do vojenskYch tabort atp. Te2 kanadtti Oechoslovaci toho dne byli hostiteli kanadskYch a eeskoslovenskYch vojakn. V Montrealu odbodka Os. narodniho sdruZeni ptipravila yeCeti pro skupinu kanadskych vojakt a pro vojaky eeskoslovenske. Ka2dY den v torn tydnu byl venovan ureite mytlence smetujici k z yyteni valedneho ilsilh. Sobota 4. dervence byla pak venovana spojenctim.

V Spoleena einnost Polaku s teehnslovaky ve Venezuele.

Caracas. (OTK.) — eecho.slovaci a Polaci ye Venezuele sdruiili se v organisaci "Poisko-deskoslovenskY krugek" a polska, a 'es. osada vystupuji nyni na vekejnost prostkednictvim teto spoleene organisace. — Na schuzi Polsko-es. kroutku 19. eer yna v Caracasu bylo ptijato prohlateni, v nern2 se pravi, to venezueltti Polaci a Nchoslovaci vyslovuji naprosty souhlas s vedenim polske i es. zahranieni akce, odsuzujici nacisticke kadeni v obsazenYch zemich a slibuji, to budou podporovat vlady syYch zemi, dokud narody doma nebudou ()pet svobodne. — Spoleene prohlateni polskodeskoslovenske bylo otitteno vettinou venezuelskYch listu a bylo vesmes sympaticky komentovano.

V Hlupak ztrati jmeni, net najde svoji hloupost. A mnohy ani potom ne.

Ve stfedu, clne 15. Cervence 1942.

Oznanteni iunrti a dikfivzdani..

HlubokYm talera sklieeni oznamujeme vtem pfateliim a znamYm, 'Le- se Panu Bohu zalibilo povolati k sobe nati maminku a statenku, TEREZIE ONDRASEK, (Rozena Surovikova) ktera zemiela 17. eervna 1942 v 8:15 veder, a pohibena byla na druhY den na hfloitove NovY Tabor.

Zesnula se narodila 24. imora 1871 v Uhle pfi Vyzovicich na Morava. Tedy se dotila 71 let, 3 mesict a 26 dni. Kdyt ji bylo 8 let piijela do teto nove vlasti s rodidi Josef a Terezie Surovikovi, kteii se usadili ph Caldwell, v okresu Burleson, kde zesnula cely tivot ztravila, Ve stay mantelskY vstoupila 7, listopadu 1889. Pojala za mantela br. Jana OndraSka, kterY ji pfedetel na vetnost 6. kvetna 1932. Jejich mantelstvi bylo potehnano 11 ditkami, vtecky Zesnula byla upoutana na latko 11 dni, velmi trpela, ale sve utrpeni nesla tie a trpelive.

Smrt ji byla vysvoboditelkou.

Srdeene dekujeme vtem, ktefi nam vypomahali ye vtem a zvlattni dik necht' pfijme pan faraf H. E. Beseda, ktery se za ni modlil a nas potetoval. Dale srdeene dekujeme vtem, kteti ji navttevovali a pohtbu se sneastnili. Vtem yam to Pan Bah odplat'.

Spi sladce, nate draha maminko a statenko, v torn tmavem hrobe. Tebe nam nenahradi tadnY a z parneti nam nevymizit. Srdce nate krvaci bolesti a zarmutkem. Tve mile tve.fe vice nespattime. 0, jak je nam smutno bez tebe, stale na to vzpominati budeme, nate draha maminko a starenko: Ty mat sve tesne lutko ustlano, svaj hrob opravenY, ye kterem ty veene tichY spanek spit o natem trapeni nic nevit. Spi klidnY svilj sen, draha maminka a staienko. Stale na tebe vzpominat budeme, lea marne tiny, marna pfani, ae tebe kdy najdeme. Oei verne jit nespatiime, tebe jiz neuvidime. Jen kvitka na tvem hrobe a ta k nam nic nemluvi, jen nas na chvili utiti. Dnetni den nejsi s nami, jak jsi bYvala, at i nas smrt tavola, pak se sejdeme zas.

Truchlici pozastali, 5 sync a 6 deer: Jan, Vladik, Josef, Vilem a Edward; pi. Terezie Dubeak, pi. Vlasta Haesler, pi. Milady Moravec, pi. Ella ZavodnY, pi. Lydia Navratil a pi. Millie Lafke. 31 vnuka a 2 pravnuci. Dale zanechave. jednu sestru pi. Frantitka Nedba.lek, 2 vlastni bratry, Frank a Vladik a 2 nevlastni bratfi Jan a Josef Surovik.

—V Barber, Ark. Ctena redakce Vestniku a etendistvo!

Byl jsem toho domeni, ze Texasane jit zapomeli na Jana Berana, a proto jsem byl velice radostne pfekvapen, kdy vidim svoje jrneno v dopisu sestry S. C. Bundilove ze San Antonio, Tex. Ctend sestro, neuvadite, ktera jest to ta Venue na torn obrazku, proto prosim zdelte to podruhe, neb zminenY dlanek, "People who have made Texas", od Harold Pierce v easopisu Progressive Farmer i s onemi obrazky, cvieici sokolky pii tkole v Temple (snad v Seaton) a ony dye divky, dosud mam uschovanY. (Nemyslete, te snad k vali to VenutD. Jedna jest vetti a brunetka. Onen elanek se zminuje o natich velltYch muaich, panu Augustinu Haidutkovi a panu L. J. Letikarovi. Jest mojim zvykem, ze najdu-li nee° zajimaveho mezi etenim, aneb obrazky, at' v deskYch nebo anglickych novinach, tak to uschovam, a kdy mam nekcly volnY eas, tak se v tom pfebiram, motna, ze se o tom zminim jette podruhe. Zdelim yam moje pfani, prod si pfeji zvedet, ktera, jest to Venute. Motze budu miti ptilaitost se s ni setkati, podruhe zavitam do Texasu, cot snad bude brzo, neb me to tam tahne, a jetto jsme s moji nyni na vYmenku, tak si udelam das. Ph tom zrovna zdeluji, ze jestli navttivim take ta sama mista co minuleho podzimu, ze to bude pouze na kratko, neb neminim tadneho obtetovat (dotirat), to podotYkam, by se me tadnY nezaleknul, kdyby se dozvedel, ze se blizko potloukam.

Ti, kteti se zasadili o to, by anglidina se dostala do Vestniku, mohou bYti nad tim hrdi, s poukazovanim na to, co oni dokazali, Ano, an-

dtrana

VESTNlit anglicky stat' jest zapinena v katdem aisle a motna, ze se nebude uostavati brzo mista.

Jak to bylo krasne a chvalyhodne na nas nasince, kdyby byla pouze jedna strana vypinena mladeti v dopisech, a to v nisi teCi. Dopisy sleeny Julie Rosemary Mikeska z Los Angeles, Calif. prozrazuji jeji vzdelani a inteligenci. V jeji obrane, prod ona jako deska, divka se zfekla ueeni eettiny uvadi, ae jeji matka se neueila mot eesky, kdy byla divkou, tak ae ona mysli, ze Julia Rosemary nebude miti pottebu pro onu fee. Nediveme se Julie Rosemary, neb ona za to nemhte.

Byl jsem velice ptekvapen, kdy jsem v jistem dasopisu uzfel dopis jiste dopisovatelky, vlastenky, uditelky, jejit jmeno bylo zkomoleno.

Nechci ji prozradit, snad to udela sama, jestli toto bude eisti. aim to jest, te nati lido jsou schopni neCeho podobneho se dopustit?

Pani P. P. Mikeskova z Caldwell, Tex. ma pravdu, nae ntedelavat jmeso Cechoslovakie na Morava. Co to vzalo easu net svet, 7,-,.162W Americana se pfizpusobili zmene, z Bohemian na Oechoslovak, a nyni zas je uvadet do jine hady a napeti, cot by v tomto pfipade nasledovalo.

Dnes jsme dostali peknY a potfebnY dett'.

S pozdravem jsem znamY, Jan Beran.

Jette neco: — Ta pilna, nefinavna dopisovatelka pi. Mary Paulova z Fort Worth uj1tt'ule etenate Vestniku, to da na dlouhy eas pokoj, to zni, 2e mini nekde na "vacation". Neni divu, pravidelna dopisovatelka do atyk eeskYch Caseco ja vim, se citi unavena, proto chce zamenit dopisovani za vyrateni a odpoeinek. Pi eji ji dobre easy a hodne osveteni s pfanim, by brzy a s chuti se dopisovani zas ujala.

V Orchard, Texas.

Po delti pfestavce jdu zase, bratfi a sestry mezi vas na besedu. Prvne chci upozornit br. K. Latnovskeho, to ye svem dopisu ye V. ze dne 6. kvetna na strance 5. pik, to kaIdY tad dle zneni stanov ma zaslat do 25. katdY mesic sve poplatky na H. U. Karlidku, neni tomu tak, neb minulY sjezd Pfijal pravidlo dle nelt maji fady zasilani penez prodlouteno, tak to kdy fi'Cetni skolektuje poplatky v dervenci, ma, dost easu je odeslat na H. U. a do 20. srpna, ktere lady konaji schilze-prvni nedeli v mesici, maji k tomu 7 tYdnii easu, a mnozi fieetnici sobe jette 4 neb 5 mesictii k tomu pi'iberou. Nekolikrate jsme Oetli od nekterYch bratfi ve V. tadosti, aby tednici H. U. nam podavali finaneni zpravy podrobnejSi a jasnejti. Ale ony tadosti zristavaji nepovAimnute, ba je to s tim aim da hni.. Br. pokladnik nam v kvetnu podal pouze souhrn celkoveho ptijmu a vyclani, a v dervnu nam nepodal vabec nic.

Br. Domorad ye svem dopisu ve V. ze dne 29. dubna pile, ze kdy brati'i Truksa a LatnovskY na ty razne chyby a nedostatky poukazuji, 2e to vypada jakoby dva v karty hrali. Ja k domu dodavam, ze dva v karty hraji a etrnact tisic neeinne pfihliti. Take nektefi tvrdi, to bratfi afednici jsou praci pketikni a proto ze nam nemohou ty razne piijmy a vydani dopodrobna podavat. Vzdor tomu, to maji to prate dost, kdy2 chce jeden afednik druheho proti srsti po bratrsky pohladit, najdou eas a take misto ye Vestniku dost. A zase slysim jak nekdo Jo, GajevskY rozumuje,'kritisuje, ale kdyby jej dal na misto nektereho Utednika, tak by tam nedokazal nic. Na to odpovidam, to nemusi, byti elovek vyui."enYm kuchatem, aby nepoznai zdali je potrava chutne uvatena neb ne, a take nemusime bYti vyueeni hudebnici, aby jsme poznali, zdali hudebnici hraji pekne nebo S'patne.

Na prvni pohied by se zdalo, ze vSlchni Uiednici H. U. se snali jak nejlepe investovat furirtni fond, ale na ten nejcifileLterSi investment zapominaji. Vlu se vas, br. a ses., jestli jest nejakY lepSi investment funrtniho fondu, ne21i udrkti elena co nejdele nativu? Jak jest jednou Men mrtyY, tisic, dva i vice je pryd. KaMY z nas vime, ze mnohokrate za par dolara vdasnYm lekafskym zakrokem lidskY tivot se prodlouti o mnoho let. Cot ale kdy pfijde nemoc a neni penez? V torn ptipadu jest odbor nemocenskeho zaopatfeni neocenitlenY. Nyni se vas tau, br. a ses., zdali jste jiz slyseli neb videli,

aby nekterY Afednik H. U. promluvil, neb napsal kdy new ve prospech teto nemocenske podpory? Ja, ne. Take jsem zaslechnul, to br.

J. toupal teto N. P. dela, veSkerou praci s tim spojenou zdarma. Je-li tomu tak, pak to neni domokraticke ani bratrsk y , aby jeden Utednik byl slidne za svou praci odmenen a druhy aby delal zdarma, to nedela flak Jednote k.dnou reklamu. Nemam v H. U. Z'adneho neptitele, 2aden nesedi na mem ktesle, proto doufam, to mne pude porozumeno, k co jsem zde napsal jest ve prospkh nisi Jednoty.

John GajevskY. V Z KROUZKU eESKtCH

ZEN, V DALLAS,

TEXAS.

Dnes budou moje tadky pomichany. Aekoli nejsem zadnou zpravodajkou, dnes mne to jinak neda. Po dvou schuzich je toho trochu vice. Vy, co se ptate na S. Zazvorkovou z Ennis, to tu davno nebyla. Ano, byla u2, mezi nami, ale nemyslete si, kdy nepthjela, k na nas nemysli. 15. kvetna mne dala 5 dolart k dobru Kroutku, za cot ji vtele dekujeme, a jelikcd ma, 6. dervna narozeniny, tak jsme na ni vaecky vzpominaly.

Vtem davam vedet, le jsme se dohodly na 13. srpna miti spoleenou schilzku s Kroutkem radu Cis. 84 v Sokolovne, kde se bude vyjednavat pouze pkiSti bazar, totia nejvetAi starost bude nak kuchyri a rotdelit praci.

Nis Kroukk uzavi'e schrizky na dobu do prvniho° etvrtka v zaki pro velke horko.

Nate ses. Valeikova dostala do rodiny peknou, mladou oktkovatelku, totd 2'enuAku jejich syna, kteti se hned po svatbe vydali do Kalifornie, a my jim tu dalekou cestu i cele jejich liti pfejem v nejvetSi lasce a S'testi.

Tat podotYkam, vy, ktere chcete ptijit na nas ptitti piknik, to bude 23. t. m. ye etvrtek, musite 1,;:ijt..t do "Revrchon Park" a hled'te tam bYti na dvanact jiste.

Co Vy, pani Panadkova? My vas jiste eekame. Vite, jak jsme to tam posledne vSude prochodily!

NC'S tad Jaro ztratil dobrou elenku, pi. Goeblovou; zemi'ela 5. dervence a cela, tada ptatel ji dorrovodila k jejimu hrobu. V kapli zazpivala velice pane ses. Pfevratilova anglicky i eesky "Jen k Tone Kriste blit,". Pak pan Vytopil z Ennis se s ni prisel ptatelsky rozloueit a jeho slova nas vSechny dojala, jak uptimne byla sestavena. Pan Nesuda tea se s ni loan anglicky, ale tak eiste, 2'e jiste na to kaki* bude pamatovat. Ja je v duchu obdivovala, vSechny tii, jak se stateene drieli. Ja, vim, mild rodino, jak vase srdce se aalem sviraji, jak truchlite za vati dobrou matieku, ale to musi uz tak bYt. Dnes ty, zitra ja. Nat celY Kroukk yam vyslovuje uptimnou soustrast a zesnule tichY, veiny spanek.

Anna Machadova.

V Marne snahy "teske arijske jednoty".

LondYn. (OTK.) — Podle zpravy Oeskeho Slova zahajila tak zvana 6eska arijska kulturni jednota rozsahlou akci, jejim't cilem je "odisteni kfest'anske viry od tidovskYch prvkir.

Tato povedena organisace, zalokna a placena Nemci, tid y , aby kfty tide byly prohlakny za neplatne a aby Stars' zakon byl "ooisten" od vkho, co pry do neho bylo uvedeno 2idovskYmi vykladateli Pisma svateho. NeLteba zdUrazriovat, ze antisernitske takni setkava se u eeskYch lidi s naprostYm nesouhlasem a namnoze i zketelne vyjadtenym odporem. Zejmena knektvo vyslovuje se proti antisemitismu a je za to napadano v tisku i rozhlase, k pry nechape sveho poslani ani ptikazii doby. Demokratickemu citeni aeskeho i slovenskeho lidu je antisemitismus cizi a odpornY a Nemci se marne snati namluvit jim, ze to byli tide, kdo2 vyvolali tuto valku, prodltduji ji a usiluji o znieeni nemecke file. eechoslovaci yeti nemecke propaganda z toho vSeho jen jedno: to tide usiluji o znieeni nacistickeho Nemecka. A jsou rozhodnuti pomahat jim v tom.

V Prilis velka prosperita dint mnoho lidi

Stran g.

4.

Rogers, Texas.

Cterti bratti a sestry!

Den ubiha jeden za druhS7m v ustaviane to denni lopott a s psanim se stale odklada, at uplyne delgi doba. Nyni viak neni vyhnuti a musim jit vykonat svoji povinost a uvetejnit jmena a obnos claret', kteti ine odevzdali ptispe y -kynarilzeucmsdbn,kveta Cerven. Sice jsem to jit uvetejnila, vtcly po obdrteni v techoslo yaku, nekteti viak jej- neodbh aji a proto tak dinim ve Vestniku.

Ptispeyky pro SALT. me odevzdali: P. a pi.

Otto Beeka $5, p. a pi. J. J. Beekovi $2; po $1 p. a pi. Fr. Aneincovi st., pi. Albina Janidek, pi.

Anna Blatek, pi. Fr. Beeka, pi. Albina Chupik; po 50c p. J. H. Bartell, p. Jos. Dana, p. Jos. S. Mucha; po 25c pi. J. H. Bartel:, sl. Libu ge Bartek. Na Csl. Cerv. Ktit p. a pi. J. F. Fojtaiek $1; po 50c pi. Rosie Oerta, p. a pi. Hubert Legikar, p. J. F. 8efeik, P. Tom Elle g 25c. Na Americk3i 6erv. Ktit po $1 pi. Fr. Maresh ze Seaton, p. a pi. Hubert Le gikar a p. a pi. John Jet st.; Po 50c pi. Louis Pavelka, pi. Rosie Gerta, p. Tom Elleg 25c. Vgem clarcum jmenem nail odb. v3 slovuji srdeenS7 dik.

Poeasi zde mame nyni dosti ptijemne. Ve tine pelme teploudko s pitijemn3im vankem, noci trochu chladne, tak to radi sahneme po lehke pokrSTvce. Pr get nam tu nechce, ad nekde v okoli dostali dobre de gte. Osta.the ted', kdy se delaji sena, to deitive podasi neni tadouci. Zahradky viak by vlahy trochu pottebovaly. Hospodynky se dosud dini se zavatovanim korny, tomatt" a ovoce, ktereho viak letos v nail krajine bylo mak). Nekteti se starali, to nebude dostatek cukru na zavatovani a zatim pitroda sama se o to postarala, abychom cukru. Jen abychom aspori to baviny letos trochu vice udelali, snad bude slugna cena, a odhad baviny jest tee nitSi. Viak dosud nelze ptedvidat, vie zaleti na poeasi a nebude-li hmyz vie kaziti.

Libi se me velice dopisy pi. P. P. Mikeskove, ktera tak vecne haji nazvu aeskoslovenska a tet s ni souhlasim. Kdyby snad pi-ec skuteene k to zmene jmena melo dojiti, eehot opravdu neni tteba, z cluvo,da ktere ona uvadi a ktere pravde odpovidaji, zdalo by se me viak spige net jakekoli jine pojmenovani "Slavie" nejptipadnefii. AC jak podot37kam, potteba toho outna neni, jen si umet porozumet a ne se delit na ruzne east narodnostni, spi ge se semknout peyneji, by neptitel nemel tu mot slovanskS7 narod zdolat. Take o nas jinonarodovci jit vice vedi jek chive, dokud jsme byli pod Rakouskem a easti jeho, Indio se svet o nas zajimal. Nyni viak na radiu katcle chvile je slyget ot eskoslovensku debaty, neb zpravy zpravodaji rozhla govane, a jak psala pi. P. P. Mikeskova, spravne jmeno Ceskoslovenska vyslovovane. Viak tee v anglietine se vyskytuji obtitna slova k vysloveni pro nas, dame-li si viak pozor, po nekolikrate je prone ge"Vch, podati se nom tet dobte je vyslovit.

Hlavni veci viak je, aby t eskoslovensko nabylo zas sve svobody a tu oni si pak nejlepe sami po viechtech zkouikach a utrpenich, sve pomery jak narodni, politicks a nabotenske upravi nejlepe sami. Nemame prava zasahovati do jejich vnittnich zalektosti a nesmime oetekavat, ze hned vie po ptevratu bude v pattidnSTch kolejich. Ty mnohe tstrtky, ktere byly, jim eineny za kratkou dobu 201eteho trvani teskoslovanska, byly nekdy neopra ynene. Zvlagte pomyslime-li, to za, tak kratkou dobu nemohl tak rychlS7 pterod se uskuteenit, kdyt tam bylo dosti jegte to raku gacke sbete, ktere nebylo motno se tak lehce zbavit. Ti pak hledeli delat rozvrat itvanim. Nerada proto jsem slyiela otirani se, ovgem jen male procento bylo tech, kteti tak einili o jejich pomery, at' politicks neb nabotenske. Viak neni to o mnoho lepii v zemich, kde svou samostatnost a svobodu maji dole net bylo trvani eeskoslovenske samostatnosti. Myslim, kdyby dele byli si svoji svobodu tnohli uhajiti, to by ye viech vrstvach naroda, at ten dorost kterS7 mel lepii ptiletitost ku vzdelani net tomu bylo za Rakouska, vyspel v mute a teny, lope by dovedl pochopit spravnost jednani ye viech vrstvach naroda. Viak snad po torn 'dem hroznem utrpeni, ktere tam ten uttoh$7 narod proliv4, nastanou jim opet dnove

visTNix lepsi a radostneig, a2 se dostavi chvile, kdy vracena jim bude svoboda, kdy zas bude Ceskoslovenska republika co samostatnSt stat na 'nape uveden. S pozdravem, K. Fojtagkova.

V Ennis, Texas.

Ctend redakce! — Nezapomela jsem, Ze jste mi, pane MouCka jit dayno rikal, Ze tteba nejsem dlenkou tadu, mohu tet do sloupcti Vestniku psati. Tedy dnes vyutivam to vS7hody, neb jsem se ptesvedeila jiz nekolikrate, ze restnik ete o mnoho vice atenatti net '6echoslovak, asponri v naiem "Kroutku Zen" je nekolik sester, co techoslovak neodebiraji, a o naiem Kroutku hlavne chci psati, neb vidim ze v gechny ty podpUrne organisace v techto sloupcich o sve praci piii. Jsem stale sestrami vybizena, abych neco napsala, i naie pravidelna dopisovatelka me ku psani vybizi, to pry "ja, to lepe dovedu net ona", cot ale neni pravda, neb jsem. ,5e ptesvedeili, to ona 'lam vie pane napi ge, tteba jen kratce, ale srozumitelne, a takove krat gi dopisy si spiie katc13.7 "ptelouskne" net ty, moje "tasemnice", nad kter3imi si mnob.St etenat vzdychne a tekne si: "A co bych se s tim bavil".

Mrkne sem, mrkne tam, hodne toho pieskodi; a ja se tomu nic nedivim, neb sama take to s kter37mi dopisy delam. Za to ale nektere si pteetu ttebadvakrate za sebou, aby me nic neuglo, zvlaite se zajmern sleduji o praci viendrodni, jak se kde pracuje pro naie podpihne Nektere ty krouiky ten, dill Veelky delaji ohromnou praci, tteba Veelky v Pasadene Kalifornii udelali za jeden rok dvankt set dolaril za jejich panenky-seleieky, a kdo videl tu jejich seldieku, musi se obdivovat kde berou tu trpelivost a zruenost takovou praci delat. Objednala jsem si od nich jednu tu seldieku a s ni me ptigel krasn37 ptipis od jejich tajemnice, jak s praci pokraeuji. Jedna takova, seleieka vezme 4 hodiny prace jedne tene ony jich udelaly ✓ jednom rote nekolik stovek. Co tu bylo v jejich kroutku mravenei pile, to musi mezi nimi jiti prace jako v tovarne. — V Hospodati zase pile jedna pani, ze jejich kroutek ten odevzdal za tti roky jejich prate ptes 4 tisice dolart. Narodnimu Sdruteni. Zadaly s 20 elenkami a dnes se jich schazi ku praci 64 elenek. A tu kdy etu o takoveho praci a vYtetku z ni, teknu si: "Bote, to ten na g Kroutek ten zde je jako Popelka."

Ale ptes to jsme spokojeny, aspori s tim malem co jsme udelaly a delame. Vklyt' nekde se nedela vithec nic. Na g kroutek pracuje pul druheho roku, je nas jen nekolik, ani nechci eislo napsat, neb by to byla hanba pro nail velkou skou nsadu, ale podpotily jsme z nail prace ut nekolik dobr37ch neelti. Pro SALT. jsme odevzdaly 115 doL, za $18.75 jsme koupily valeen3-7 bond, kterY se poutije, kdy nejvice toho bude potteba pro nas umueen37 narod, 10 dol. jsme darovaly na p si. legionate, 35 dol. Amer. Oerv.

Ktili, 12 dol. na USO., 5 dol. na Navy Relief.

Mimo toho ugily jsme pro tervenST Kriz nekolikery tenske iaty, 100 kust" cletskSich iatidek, 30 chlapeckYch kalhotek na 8-lete hochy, upletlo se 10 svetril, 2 eepice, tri pary rukavic. Pokladnieku naii uchtujem pti tivote rtizn3"rmi zpusoby, aby pramen jeji nevyschl, na eemt nejvagi podil maji sestry Gurecke, ktere za svou praci, hadkovani rilznch kytieek odevzdaly samy dye do pokladny kolem 70 dol. a v pristi schtizi to bude ut vice, neb uz zase haekuji "zvonky viterstvi" kterS7ch, jak vim. jit nekolik prodaly.

Nyni nam zase ptibyl yetgi obnos do nail pokladny, neb ptikr37vka kroutkem 'ten zhotove• ktera Cekala na ptiletitost k zpeneteni od lonskeho roku, nam pitinesla pti zabave:o 4. 'dervend' 44 dol. Asi 4 dol. stal material na ni, a tedy 40 dol. mame eisteho vfletku. Nekolik sester se o to ptieinilo, aby jsme za ni co nejvice utr'illy a nejvice se pitieinila pi. M. Lansfeldova, ktera, sama nam svou pomoc nabidla, ac elerikou kroutku neni. Sama vybrala .na ptispevcich ptes 13 dol., za cot ji na g kroutek 'ten srdedne dekuje. Dale dekujeme tediteli zabav v Narodni sini, W. Trojaekovi, ze byl tak ochoten a sam "lam nabidnul o teto zabave ptispe yky na deky vybirati. Oviem Ze dekujeme take v§em kdo nam prispeli, as na male vYjimIcy, kagdY s ochotou ptispel. Jedna pans me docela

Ve st ?edu, dne 15. dervence 1942. vala, 2e dostane-li ona ptikrYvku, 2e nam ji zas vrati k nciVeniu zpene2eni, a z toho je videt, ptispevek sraj dala ze srdce, pro dobry ireel. — A jegte se musim zrniniti, ze naiemu kroutku na moji adresu zaslala sl. Anetka Houdkova z Corpus Christi 12 hadkovanych "zvonkfr vitezstvi", ktere jsem take pti teto zabave rozprodala a to v pul hodin y byly viecky pryd, i z mojich sate jsem zvonky prodala. Ty tti dolary, co tento dar ptinesl, odevzda nai krouZek 6ervenemu Krizi, jak si AneZko ptejei. Zde take vidime jednu nenaranou pracovnici, o ktere jiZ jsrne•"mnohokrate v novinach Cetli, co viechno Anaka s jeji maminkou podpaily, a proto vam IAA krouZek Zen tee dekuje. Chtela bych toho jeite vice napsat, ale to si necham at na podruhe. Pani Beeanova, nedbejte ze vas iici kroutek ten zadina jen s 13 dlenkami, i takov3i malt' hloueek neco vykona a bude vas 'Wait vedomi, ze aspori neco jste udelaly, zrovna jako to tegi elenky v nagem kroutku, ze pracuji pro dobrou Zdravim vgechny me ptatele.

Botena Radova.

V Houston, Texas.

Jak eteme, 'ae mezi Sokoly u nas proudi utegenSr pomer, ptali bychom i mezi ostatnimi lidmi ruznStch sloteni, by podobne stavalo. Neni vznegenSm bYt sobcem Ci gkarohlidem, nejsme tak mocni nad jinSrmi vladnout. Doba tetke, by mela jen porozumeni nalezt. — Sestra P. P. Mikeskova dale projevuje lasku k rodne tedi, pane, lee malo podobnYch. Br. Beran z Arkansasu tee se nezpronevetil. — Na g sokolsk3i starosta br. Vodehnal ma silnou vuli o zbudovani vlastniho sokolskeho stanku, velice pane a doufam, Ze jej podepiem, sam dle manosti, vklyt' sokolstvi jest milj tivot. Co jest na tomto svete Hamusek. (lidumilnejiiho, liditejiiho)?

V Fort Worth, Texas.

Ctena, redakce, mill ptatele a viichni milovnici tanednich zabav! — Mnozi rikaji, to v nynejii dobe valedne se virbec neslusi ku oznamovani rilznYch veselosti. Ano, take si to sama kolikrat myslim, ale s tim Zalem a pladem tomu viemu asi take nepomtdem. Tak toho mame dosti ptes tYden, ty maminky, ktere mail sve syny rozjete v ruznYch vzdalenostech, ktetl jsou zapsani u strYce Sama, jest tako si to tak brati, ale jak yam to piiu, ja si sama kolikrat myslim, Ze to neni mane ku yydrZeni si na vie pomysliti, v jakern nebezpedi ti hoii jsou, ale postavme se a pevne doufejme, Ze se jim nic zleho nestane a navrati se nam zdravi. Take ja myslim, Ze s tim nikomu neikodime, kdy2 se jeden aneb dva vedery v tYdnu dohromady sejdeme a se jeden s druhYm poveselime Tak ted' vas ptatele zvu na tanedni zabavu, kterou vYbor Sokola potada v sokolovne v sobotu veeer 18. dervence pti desk& hudbe Joe Milana a jeho Czech Melody Boys. Druhe oznameni jest, ze klub 'Zen katolickeho kostela sv. Tomate potadi slepiei vedeti u kostela na travniku v uteri veder 21. dervence, zatatek v 6 hodin veder.

Jste Zadani ku ptispeni rtiznYm pedivem do kuchyne a o ostatni podrobnosti hlaste se u pi.

Ed. Ermis a pi. Joe OujeskY, ty vam s radosti vie vysvetli. Pro dneiek kondim s pozdravem na viechny zname a zilstavam vaie zpravodajMillie PolaSek. ka, V VyjimeenY stay zrugen — valeene soudy funguji LondYn. ( TH.) — Nov' desk3i kat Kurt Daluege vydal natizeni jim se v patek 3. dervence v 7 hodin veder ruSi na celem tzemi tak zvaneho protektoratu vyjimeenSt sta y, kterS7byl zavederi 27, kvetna, nekolik hodin po atentatu na Heydricha,. Valedne soudy budou viak fungovat dal a .jejich pravomoc se bude vztahovat na "zlodiny majici souvislost s atentatem na Heydricha". Znamena to, 2e Nemci budou ye vrad- • deni pokraeovat. Jine natizeni praskeho kata.

Daluego vyhrcduje smrti viem, kdo2 cokoli o osobach dinnYch proti nisi nebo o osobach nezaregistrovanYch a neoznami to ihned Macham, dide tern, kdoi padelaji prakazy toto'anosti nebo, VISA sve pr4kazy tingle osobe,

stiedu, dne 15. Cervence 1942.

Ft. Worth, Texas.

A/Eli bratti, sestry a krajane:-Ptedem prosim za prominuti, ze tak pode s touto zpravott ptichazint, neb WM Se musila minulY mesic podrobiti Operaci a OA jina prace musela stranou. Ze ti to hilt& jfitY zit, nine nechtel vzit, za to ja taky nemohti. Veltili via* lituji, to aspori penize neodeslali, ty jit mely bYt davno pry& Zde je tedy celkovY ptijem a trydani, jak mne to bylo odevzdano: Za vstupenky u dveti $59.85, Kuchyri $62.65.

Bingo $38.70. Zmrzlina $12.80, Chek room $1.90, sestra Koteff dala do krabice 6ervenS7 ktit a kdo by uhodl co v ni je, dostal by dollar. Za hadani poeitala 5c, cot ale nikdo neuhodl a boxna vynesla $5.75.

Penize misto tied do bingo obdriely sestry: A. Svitakova, $11.35, M. Polaekova $15.00, M. Paulova, $30.00, ses. Nellie Beekova uhadkovala krasnou dedku na stal a sama si na ni listky prodala, cot vyneslo $20.50. Br. Fr. Kuban prodal listky za $52.90, p. Vick, adkoliv je to American, prodal nazi listka za $28.55, z dehot veak mSilkou $1.95 bylo odevzdano u dveti. Ja mu slibila, 2e za td kredit dostane on, proto to tady podotYkant. Br. Joe Bartek za listky $19.50, Joe PolaSek $2.60, Joe Botik $1.55.

Sestry: A. Svitak $15.65, A. Eleean $11.30, S. Vitek $7.75, a A Milan $1.00. TAM celkovSt pkijem obnaSel $403.05. Celkove vyditni bylo $108.51, tedy nam zbYvo, eiStYch $294.54, Jit dtive jsem ozno.mila, 2e mistni terver4 ktit z toho jiz dostal $150.00, za ktere jak mne sclelili, napinili 150 kabelek vojinam, odjitdejicim do Anglie. K tomu druhernu jsme chteli dodat z naSi odbooky to ostatni, a poslat tet $150.00 Ceskoslovenskemu eervenernu kkiti. Listina je davno vypinena, jen kdyby si pro ni ptiSli a chteli to odeslat.

Ja dekuji vSem vYee jmenovanYm sestram a bratrum a vSem, kdo nam eimkoliv vypomohli, jidlem do kuchyne, vecmi do bingo nebo pene2itYm obnosem a vgem kdo s nami tak ochotne a nennavne pracovali, za sebe i jmenem odbooky. Tel radu eislo 92 a proptijaeni sine zdarma. Srdeene diky vkm.

Stabi`i a sestry, neochabujte v gak ye vaSi praci, neb neni jefte skoneena, ba prave my musime ted' jeSte vice nei kdy pied tim a fisilovneji pracovati at" do koneeneho viterstvi.

Pti.ati sc.hilze odbodky .SALT. se bude odbYvati v nedeli odpoledne ye tti hodiny dne 26.

Cervence v Narodni sini. Dostavte se v'Sichni, at' zase nem vyplanujeme do budoucnosti. Neskladejme ruce v klin, v dne gni tak kriticke dobe. Doufam, to do to doby budu jiz zdrava, abych se mohla do schtize dostavit.

Srdeene dekuji sestram: A. Milan, A. Svitak a Fr. Tirk, ktere mne v moji nemoci nav'Stivily a sestry od siciho krouiku mne poslaly listek, abych pry se honem pozdravila, ze mne postradaji a podepsane byly: Anna Milan, Anna Svitak, Marie Paul, Terezie Chaloupka, Rud. Chaloupka, Sophie Vitek, Robert Jeemenek, Lilie Stepan, Chas. Simek a Millie Polakk. Jejich vzpominka mne velmi potegila. Lituji, mne nebude man° do S'iti se jate piisti Utery dostavit, ale za etrnact dni myslim, ji g budu ye sve kuzi. Minule sestry sily v domove ses.

Vitkove a toto UterY budou v dome ses. Rud. Chaloupkove, Sestry Marie Paul a Anna Milan si vzaly pleteni, neb opravdu maji ted' o ne nouze.

S krajanskYm pozdravem a s heslem: ZviVelma, Aloisie Beean, taj. SACT. V Od 'radii T. G. Masaryk, 6. 160., San Angelo, Tex. Bratii a sesty! — Va g ina elena od nageho tadu sve poplatky do nemocenskeho odboru zapravili v minule schtzi. Laskave 2adarn ty, kteti se zpozdili, aby tak udinili nyni ye schuzi dne 19. Cervence a budeme to mit s krku Poeasi nam to ptevlada suche, ale iirody pane. Bavina kvete, futro vystrkuje hlavy a te'Sime se, to to vkchno dobre dopadne. — Koneim a na shledanou dne 19. dervence v nedeli odpoledne. S pozdravem, Becifich Socha.

V2STNiK

itEDITELil BLAVNli titADOVNY S. P. J. S. T., ODBYVANA VE FAYETTEVILLE, TEXAS, DNE 6. DUBNA 1942.

PRAVIDELNA SCIIUZE

&haze byla zaho.jena ptedsedou Stepan Valdikem v 9 hodin rano za pkitomnosti nasledujicich keditelt: J. S. Sebesta, Frank Matush, Frank G. Svadleriak, Chas. Holasek, J. H. SipOA a Robert Cervenka. Pravni radce August Kacit take byl ptitometi. Ptedseda Hi. Ur. C. H. ChernoskY byl tadan tediteli, aby se dostavil do schtze, ale nasledkem jine prate v Hlavnittadovne se nedostavil.

Protokol ze schtize 1. imora 1942 byl eten a pkijat a2 na vyjimku, kde Jednota prohlasila nuceny prodej majetku a majitel da prodejni podpis (deed) Jednote se schvalenim vlastnictvi pravnim radcem, takovY majetek nebude prodavan Jednotou.

Zprava, br. Steinera ukazuje, 2e od 1. ledna 1942 do konce bekezna 1942, 74 organisatorti napsalo $213,000.00 pojiSteni a bez organisatorti bylo napsano $8,500.00 pojiSteni, tedy celkem $221,500.00.

Po delSim rokovani bratti Siptak a Svadleriak podali navrh, by keditele utvotili zylaStni oddeleni. Do toho oddeleni aby byl najat hlavni organisator, kterY by mel fipinY dohled na v8echny mistni organisatory ye statu Texas, kteri piai pojiSteni pro Jednotu SPJST. TakovY hlavni organisator bude pracovati pod kontrolou a natizeni teditelti. Navrh ptijat.

13ratil Sebesta a MatuS dali navrh, abychom platili takovemu hlavnimu organisatorovi mzdu $100.00 mesiene, a 10% komitneho ze vSech poplatkiz prvnim rode. Techto 10% komiSneho aby bylo opatteno z komiSneho lokalnich organisatoril, podinaje od doby, kdy, takovY hlavni organisator bude najatrediteli, aby ka2dY lokalni organisator byl uvedomen, jakmile hl. organisator bude ustanoven.

Bratti Sebesta a Svadlerial navrhli, aby lokalni organisatoki pokraeovali nadale jak pracovali dodnes, a2 budou jinak uvedomeni. Navrh pkijat jednohlasne.

Bratti Sebesta a Matu g navrhli, abychom dali oznamku do Vestniku, 2e Jednota hleda hlavniho organisatora do pojiSt'ujiciho oddeleni, ktery ma zkuknost v prodavani pojiSteni na vot, a kterY dovede 'dist a psat anglicky a eesky.

Aby vaechny odpovedi od 2adatelti byly posilany na br. Robert Cervenku, taj. teditelii, West, Texas. Navrh byl pkijat jednohlasne.

Na 2adost a odporueeni tadu Stefanik eislo 142. z Houston, Texas. bratti A. L. Schanck a Jerry Tkiska byli ustanoveni co lokalni organisatoti pro rad Stefanik eislo 142.

Schuze byla odroeena v poledne.

Odpoledni zaseclani.

Bratr Stepan Valeik zahajil schuzi ye 5:10 odpoledne za ptitomnosti vSech teditelti a pra y -nihoradceAugstKacie.

Bratki Sebesta a Siptak navrhli, by ptehli2eni knih, rekordt, listin, atd., bylo odlo2eno a2 po eervnu. Bratti Cervenka a Holasek navrhuji, by v pkehli2eni knih,rekordU., listin, atd., bylo zapoCato co nejdrive, ponevad2 ninohemu z nos nebude mo2no delat ptehlidku pozdeji, nebo a2 na podzim. Posledni navrh proSel 6 hlasy. Bratr Sebesta volil proti.

Predseda teditelt br. Stepan Valdik ustanovil bratry Svadleriaka a Cervenku, aby udelali prohlidku co nejdfive jim bude motho.

Jeliko2 fitednici Hl. Ur. ve Fayetteville, pied.

Hl. frt. a p. Trotter budou miti zvlaStni schuzi za Adelem porovnani rozdilu v novem systemu vedeni knih, bratti Sebesta a Matu'a navrhli, aby bratki Svadleriak a Cervenka zastupovali teditele. Navrh prijat.

Bratki Chupik, Steiner a Marek byli zavolani do schaze, by podali teditelum tpinou zpravu z tkadovny.

Po delgm uvaovani a na 2adost br. Chupika, bratki Svadleriak a Cervenka podali navrh, by br. Chupick byl zpinomocnen zjednat dalSi dve sily do fitadovny, Cim2 by byly zamestnany Ctyosoby. ri Broth Svadlefiak a Matu'S navrhuji, by dodateerie sily, ktere zjedna br. Chupick, byly placeny vice jak $75.00 mesien.e. Prijato.

Bratr Chupick 2ada, by mu bylo dovoleno 0patkiti si "Dictaphone", eim.t by uSettil mnoho

Straw% I

Casu v dopisovani. Bratti Matu'S a tvadlerial; navrhli, by br. Chupick byl zpinomocnen potiditi si tento "Dictaphone" na jeden mesic s dorozumenim, to kdyby br. Chupick uznal, 2e tim uktri mnoho Casu, aby byl zpinomocnen dostati cenu podobneho "Dictaphone" a ptedldil zaleitost teditelum k schvaleni. Prijato.

Bratr Marek oznamil, Ze dne 3. dubna mime na hotovosti vSech fondu $14,865.66.

Bratr Chupick 2ada, by mu teditele dali ne.ertek jak oznamovati nove piajdky ye Vestniku.

Naertek byl dan nasledovne: 1. Popis majetku a misto.

2. Kolik 2adano o ptijeku.

3. V jake cene byl majetek odhadnut.

4. Obnos ptijeky schvalene.

5. Souhrn poplatkti se 2adosti a souhrn vydaju s pfehlidkami.

Schtize byla ukoneena v 7:05 yeeer.

Tento protokol nebyl dtive uverejnen nasledkern nedokoneenYch zalektosti.

CO KREV POJi — MORE NEROZDVOJI. Jsou to slova nesmrtelneho a nezapomenutelneho Vojty Naprstka. Chicagai krajane zasvetill jedno pkedmesti Chicaga na Lidice, kde ma, byti roz2ehnuto yeone svetlo ye sttedu one osady. Ono bude osvetleno nejen hoticim svetlem na ono mmiste, ale ono svetlo bude svitit po celem vzdelanem svete a bude zapsano pismem hrubYm, nesmazatelnYm v historii v-Sech valelanYch narodti — co se stain v Lidicich s nevinnYm lidem — kde bez vyslechu a bez jakehokoliv soudu bylo veSkere mu2ske pokoleni ad sedmnacti let nahoru povrahleno a ostatni 2eny a deti zavledeny do hrtizovladneho taboru hitlerovskYch mudiren. 'Oast budi2 chicagskYm krajanarn za jejich praci pro sestaveni tak slavnostniho dne, kde od washingtonske vlady a Z • do nejzadnejSich koutil naSi americke vlasti ozvena one slavnosti byla slySena.

PriAti volba statnich, mistnich a narodnich tikednikti mela by byti pine navativena a ka2.4:1Y valid mel by voliti jen ty mu2e za Utedniky, kteti se vyslovili, 2e budou podporovat vladu nakho lidumilneho presidenta Spoj. Statti. Senat a kongres ridi osudy naSi nove vlasti a jen takovi muN meli by byti tam voleni, kteti se osveddili byti hodni ona mista zastavat. Na prvnim miste mam na mysli bYvaleho guvernera st atu Texas a vladniho soudce Allreda, kterY se osvedeil co ptitel nakho lidu a velice rozva2nY soudce a ptitel vlady nakho presidenta a jeho lidumilne prate. Mame jen dva senatory ye washingtonskem senatu, Tom Connally, a nyni mame tam poslati druheho pomocnika a osveddeneho tele obecneho lidu a tim je soudce a bYvalY guverner Allred. Za nakho statniho guvernera se osveddil naa nynejSi guverner Stevenson, toho meld bychom vSichni voliti. Ostatni mistni, okresni a statni Utedniky musi sobe kaldY voile sam die sve znalosti osoby a jeho schopnosti vybrati. Nejsem nadhondim, ani placenYm, ani za popleskani na rameno naptanYm, ale ph ka2cle volbe od roku 1879 bral jsem valy podil na volbe. Oni pied volbou se hlasi ruzni lido za Utedniky a nekteti se osvedei, Ze po volbe delaji dobre fitedniky, ale take mnozi se uka21 opatne.

Co tomu tikate vy vtidcove ceati, kdyby se seNo dost podpory na postaveni osady delnicke na blizku okolnich tovaren, kde Ceti delnici mohli by napodobit repiiku pavodnich oeskYch Lidic, kde by take mohlo veene svetlo svititi, miti svoji vetsi spoleenou sin, §kolu a spolednY kostelidek pro spoledne rUzne vyznani Nabizeji mi 400 akril na dobre ceee po $40 akr, kteretto misto je vedle Ceske osady, a mnohe vyhody pro zahradnika a delnika — ale musi bYt koupeno v celku a na dobre nizke splatky po 5% aroku. Rad bych slyeel, co tomu ti vyvoleni teknou. Zdar texaskYm Lidicim \rola vas, I. J. Gallia, 2002 Chenevert, Houston, Texas.

POIrk gENi KAP. LESIKARA. Man2ele V. S LeSikarovi ve Victoria, Tex., obdr2eli zpravu, 2e jejich syn Capt. A. A. Ldikar byl poyYSen na majora dne 22. eer yna. Od prosince minuleho roku jest ubytovan v San Diego, Calif., kde take jest s nirn jeho manielka Harriet a syn Arnold Vincent. Gratulujeme majoru Leaikarovi, doSahl tak vysolteho postaveni.

Strom% V. Tr REV je nejpfigernejti z kriminalistickYCh drikazil — a dnes jeden z nejdnlaitejtich.

Moderni kriminalista ziskavaji ihned pevnY bod pro svoje patrani, jakmile najdou krvavou skvrnu, nebot' moderni veda, zvana serologie, jim umotriuje ziskati z pouhe krevni stopy vtechny informace jak vznikla, komu naletela a jak byla krev asi prolita.

Prvni otazkou, na kterou musi vedec, pracujici v moderni kriminalistice odpovedet, zni: "Je to krev nebo nee° jineho?" Prakticky nelze nic urea podle barvy zkoumane skvrny. Vtechny krevni skvrny nejsou jasne eervene; ve skute(nosti skvrna takove barvy ukazuje skoro s jistotou, to nepochazi od krve. Cerstve krevni skvrny jsou temne dervene; jak starnou, nabYvaji aokoladove barvy a posieze dostanou tedavY, nepopsatelnY odstin. Nekdy jsou krevni skvrny olivove a nekdy dokonce bezbarve, podle tepla, vlhosti a doby, jimt byly , vystaveny, jakot i podle latky, na nit se utvotily. Kayo., barva, rez, mastnota nebo ovocna tt'ava mohou se podobat brvou krevnim skyrnam. Proto celkovY vYsledek "barevne zkoutky" nikam nevede a tadny kriminalista se nemitte podle ni iidit.

Existuje vtak jedna neomylna zkoutka. Kdy2 na skvrnu prisobime smesi benzidinu a kyslieniku vodieiteho, hemoglobin, neboli krevni barvivo, dostane ihned neomylne temne modre zbarveni. Je-li krevni skvrna ptilit stara, navlheime ji jette jinou cheinikalii, pyridinem, net provedeme zkoutku. Tato zkoutka je tak to krev, srazivti se na mumiich balsamovanych pied 5000 lety, se dramaticky zbarvila modre, sotva se ji dotkl benzidin! A tato skvrna se objevi pti benzidinove zkoutce bez ohledu na to, jak peelive nebo dlouho byla zakrvacena latka vypirana ci dokonce vyvatena.

Tato zazraene pusobici chemikalie je zvlatte cenna, kdy2 krev je smitena s jinYmi latkami, aby byla zakry,ta jeji podstata. FrancouzskY kriminalista, Bayles kdysi zkoumal ptieky tebtiku. po nem2 lupiei odetli z domu, kde zabili majitele. Kdy2 byli dopadeni, ptiznali loupa, ale popteli vratdu, Bayles peelive prohledl tebtik, ale nenatel na n'em ani stopy po krvi. Zablacene boty lupieri upine zamazaly vtechny skvrny.

Ale kdy Bayles nalil na blato setkrabane se tebtiku benzidin, modre zbarveni odsoudilo lupiee k smrti.

Ptedpokladejme nyni, to vytettujici chomik zjistil svYmi zkoutkami node vti pochybnost, to se skuteene jedna o krevni skvrnu. Nyni je otazka — je to lidska nebo zviieci krev? Na nettesti benzidin je stejne citlivY na oba druhy. A tu moderni, vedecky pracujici detektiv se obra ti k daltim trikrim, z nicht prvni je tak zvana "kraLei zkoutka". Cerstv'e odebrana, lidska krev sTATEtNA JUGOSLAVIE. Nedavno jsem mel ptiletitost setkat se s profesorem Slobodanem Jovanovidem, ministerskYm,ptedsedou Jugoslavie. Protote je take vYkonnYm ministrem valky v LondYne za generala MichaljoyMe, zeptal jsem se tohoto vYznaeneho statnika na odboj generala MichajJe znamo, to vice net pul milionu Srbri bylo pobito bud' Nemci, Mad'ary nebo chorvatskYmi ustak, vedenYmi gangsterem Pavelieem, zatim co Slovinci jsou deportovani a hubeni Nemci a Italy. Za techto okolnosti odboj, organisovanY a fizenY generalem Michajlovidem, nabYva neobyeejneho vYznamu, nebot' se ukazuje, to lid v cele Jugoslavii je rothodnut vytrvat at do posledniho dechu v boji za svobodu vlasti.

Musime si uvedomit, to einnost aetnikil a jihoslovanskYch vlastencri vale ptes gal milionu vojakti, z dehot je 15 italskych, 4 nemecke, 8 bulharskYch, a 4 mad'arske divise, operujicich v Srbsku, 6erne Hote, Bcsne, Hercegovina a Dalmacii.

Jako uznani za sve slutby byl vudee vlasteneckYch vojsk v Jugoslavii Michaljovie nedavno povYten kralem Petrem na generala a je nyni velitelem vetkereho svobodneho jihoslovanskeho vojska.

General Michaljovie pochazi ze selske rodiny. Ma za sebou vYznamnou vojenskou karieru,

VESTNIK

Krev vse prozradi.

Henry Morton Robinson. e se necha, srazit. Slaniove tluta tekutina, zvana, serum, ktera, se na ni ustoji, se slije a vsttikne se v malem mnotstvi do til kralikovi. Jakmile do kraliei krve vnikne toto lidske serum, vytvoti se v ni protilatka, podobna antitoxinu, jak se tvoti v krvi kone, kdyt mu vstiikneme difterickY jed. Potom kralika zabiji, nechaji jeho krev srazit a obdrtene serum se slije. Jnienuje se nyni "protilidske serum".

Kriminalista ted' namooi latku s vytettova.nou krevni skvrnou do solneho rortoku, zahtiiteho na teplotu krve. A k tomuto rortoku 'Aida nekolik kopek kralieiho sera. Jsou-li skvrny lidskeho privodu, utvoti se ye zkumavce kroutek bile srateniny, ale je-li skvrna jineho privodu, kroutek se neukate.

Druha, metoda jest prohlednout mikroskopickY tvar a velikost krevnich telisek, ktera jsou u kadeho tvora jina. U vettiny domacich zvitat ptedstavuji dervend krevni teliska terdiky s jadrem, ktere jsou menti net tereiky v lidske krvi. Drribet, ryby a plazi maji krevni teliska 0valova a vetti net elovek. Krevni teliska byla pfesne zmetena u rriznYch tivodichii. ale jsGu-li krevni skvrny zaschle a stare, je meteni tetke,, nebot' se meni jejich velikost i tvar. A tu se kriminalista pokusi ziskat nekolik krystalkil heminu, cil krevniho barviva_ Tyto krystalky ptedstavuji kosoetvercove destii:ky, jet jsou u kakleho tvora jinak utvateny. I kdyt j;.ou krevni skvrny stare nebo smitene s jinou latkou — Ci dokonce jinou krvi — tyto heminove krystaly prozradi druh krve, ptitomne v kterekoli skvrna.

K ziskani peknYch krystalkri heminu kriminalista se vidi technikou, zdokonalenou dverna genialnimi muti. Beamem a Freakem. Ti tot objevili, to zavesi-li tenkou bavinenou nit do zahtate zkumavky. obsahujici male mnotstvi setkrabane krevni ssedliny, namodene do kyseliny octove, nit nasaje kapilarni einnosti eirou tekutinu. Kdy't se tekutina na svrchu nite ochladi, utvoti se yelke krystalky heminu Typ techto krystalkii, at' byly ziskany jakkoli, v2dycky ptesne prozradi, o jak druh krve se jedna.

Dobra, zjistili jsme tedy nade vsi pochybnost, to mame co 'knit s lidskou krvi. Ale ei je to krev? easto lze zodpovedeti i tuto otazku. Roku 1900 dr. Karl Landsteiner objevil, to lidska krev se deli na etyti typy. A tyto skupiny jsou podobne jako otisky natich prstil trvale, osobni a neznieitelne. Nic nemrite zmenit typ nati krve — nemoc, dieta, vek ani zmena podnebi. Toto nebot' jako mladY poruelk dostal jedno z nejvettich vojenskYch vyznamenani v Balkanske valce v rote 1912. Je to elovek, jemut jugoslavska vlada yeti, nebot' v nem vidi ideal a symbol jejich tradice a hrdinstvi. Krome toho se stal nyni balkanskYm hrdinou, jent dokazal tiny hrdinstvi, ktere nebyly pfekonany tadnym jinYm vojenskYrn vtdcem v dejinach moderni valky. Jeho prosttedky jsou samortejme velmi omezene a jeho hrdinove musi spolehat hlavne na zbrane, ktere ukotisti od vettelca a na zbytky vYzbroje jihoslovanske armady.

LondYn je ve stalem styku s generalem Michaljovieem; jeho zpravy ptichazeji pravidelne do Anglie cestami, ktere jsou znamy jen nekolika jihoslovanskYm a britskYm ritednikrim.

Behem bojri v letanim rote zprisobila tato armada neptiteli take ztraty. Pies 60 tisic neptatel bylo bud' zabito nebo zraneno. Nemecke vojenske matinerii bylo zasazeno nekolik takych ran. Italove musi v Jugoslavii udrtovat asi 300,000 vojakri. Protote utiskovatele nemohli rebely umleet, zavedli minuleho roku v dervenci nelidske masakrovani civilniho obyvatelstva.

Rada srbskYch mast a vesnic byla srovnana se zemi nemeckYmi a italskymi bombardovacimi letadly a delosttelectvem. V Kragujevaei na ptiklad bylo minuleho tijna pobito ptes 5000 lidi, v Kraljevu 4300 osob. Bari a Ulcinj, byly o-

ve 5tfedu, dne

Cervence 1942,

skupinove zkouSeni krve, provadene donedivna pouze v lekatstvi, ptalo i do kriminologie.

Chce-li kriminalista zjistit, jestli krev na kotili vytettovance je jeho vlastni nebo nekoho druhalo, provede zkoutku na krevni typ obou lidi a porovna ji.

Mate se vtak stat, to vrah i jeho obet naleti do stejne krevni skupiny. V torn ptipade jsou aspori dye dodateene zkoutly. Motna, to se vytettujicimu kriminalistovi podafi najit krevni nemoc u jednoho ze zUeastnenYch. Cukrovka, syfilis, malarie, zhoubna chudokrevnost nebo deset jinYch krevnich nemoci mohou pomoci k rozliteni dvou druhri krve. Ale neni-li tadne krevni nemoci, kriminalista mute poutit vYzkumt dra Wilhelma Zangemeistera z Kralovce, vYznaeneho odbornika v "krevnich koloidech", jent objevil rozdily v mnotstvi svetla, jet rozptlyuji molekularni shluky krve. Jeho metoda neni jette vypracovana pro obecne pouiiti, ale Zangemeister sam dovede spravne rozeznat krev, pochazejici od dvaceti lidi tete krevni skupiny.

Nyni se vteobecne poutiva, spektroskopu k rorteteni ptipadn, kdy bylo poutito zloeinne plynu nebo jedu. Kdyt krev vytettujici spektroskop lame svetlo prochazejici normalnim krevnim rortokem, pozorovatel vidi dva hnedave proutky na hranici zelene a flute barvy vidma.

Ale je-li v krvi ptitomna cizi latka, jako tteba kyslienik uhelnatY, tyto hnede proutky se potinou napravo, do zelene barvy. VelkY praktickY vYznam teto zkoutky se iikazal v nedavnem ptipade. Jedna 'Zeno, byla nalezena mrtva na posteli a vedle ni mrtve deck°. Z kohoutku proudil do mistnosti plyn a vteobecnY risudek znel na "sebevratdu". Avtak spektroskopickY prozkum krve teny ukazal, to proutky maji normalni polohu. NenadYchala se proto plynu.

Avtak krev decka prozradila ptitomnost smrtonosneho kyslieniku uhelnateho.

Zeno, byla zfejme mrtva dtiv, net byl vypuAten plyn. Kdo ji 2:abil? Patrani ukazalo, to jeji mut ji zardousil polttatem, otevtel kohoutky plynu a odetel z domova. Dite zemtelo otravou plynem.

Mnotstvi krve, velikost a tvar krevnich skvrn jsou dilletitYm voditkem pti pattrani o drikazech. Je-li krevni skvrna okrouhla, osoba, ktera, ji zpusobila, klidne stala; betela-li, krevni skvrna je trochu protatend ye smeru pohybu. Barva krve mute prozradit misto a vatnost rany; je-li krve mnoho a je jasne dervena., prchajici byl asi ranen do tepny. Temne tratolitte ukazuje na zasatenou tilu.

Proto zakladem moderniho kriminalistickeho patrani se stala krev, ktera, nikdy nelte a jit chemie, mikroskop a spektroskop objevi jette po staletich. braceny v trosky v zutivem ritoku italskeho lod'stva. Z toho je videt, to boj je takY a ztraty ohromne. Ptesto vtak denne obetuji hrdinoye tivoty sve i svYch rodin, ktere byly vzaty jako rukojmi. Boj bude pokradovat, dokud bude jedinY mut, schopnY nest putku, nebot' jejich heslo je "Radeji zemtit net se podrobit suroveH. C. T. mu nasili."

V Hitler a te§i.

LondYnskY list Sunday Chronicle uvetejnil zpravu, to Daluege prohlasil pti nastoupeni sveho iltadu nemeckYm ritednikrim v Praze, "Cesi musi bYt vyhlazeni z povrchu zeme". Do dvou. nejpozdeji do tti let musi pry bYt vystehovani a Cechy a Morava musi bYt zememi na sto .procent nemeckYmi. Nezname privod teto zpravy, ale vime dobte, to ripine odstraneni Ceskeho naroda z mist, kde sidli ptes tisic let, je koneenYm cilem tak zvana nemecko-Ceske spoluprace. BYvalY president gdanskeho svobodneho statu, Rauschning, cituje ye sve knize "Tak pravil Hitler", tento Hitlernv projev o Cetich: "Oeska, a morayska kotlina a vYchodni kraje na hranicich Nemecka budou kolonisovany nemeckYmi sedlaky. Cesi budou vyvezeni do Sibite a VolYne. Cesi musi ze sttedni Evropy prye. Dokud v ni zUstanou, budou sttediskem husitskoboltevickeho rozkladu."

Ve sti edu, clue 15. Cervenee 1942.

J. SCHNEIDER:

VYKOUPENI Piitomnost zmizela. Minulost se vynoiila tak jasne a presne, jako by se bylo v ge to udalo teprve veera.

Byl opet tak.em u Benediktint ye Svatoriovicich. Z kruhu jeho spolutakt vynikala gtihle. postava chlapce tmavYch, ka gtanovYch vlast, velikYch jemne formovanYch detskYch fist: "Jindra Hartman!"

CelYm svYm srdcem prilnul k spolutaku, stargimu o nekolik let. Hartman byl jeho idealem.

PtivetivY pohled jeho di mu ptsobil nejvetgi blatenost. Vedle sebe sedavali v zahrade ye volnYch chvilich. Star gi vtdy mladgiho poueoval a povzbuzoval, zcela se jim zabYvaje.

A pak se stala ta hrozna, vec! Jednou rano byl Hartman z 1.1 stavu pryd. "Vystoupil" pry.

Rudolf ptemitaL vyptaval se, nalehal na ctihodne otce prosbami, nedostalo se mu v gak odpovedi.

Z tajdr se nikdo nedopidil pravdy, nikdo nevedel, to Bohumil z Hardenu byl onou silou, ktera oloupila Hartmana o jeho ttulek.

Opatova hovorna byla svedkem zapasu mezi nim a opatem Bertramein, kterY chtel sirotku zachovati domov ye Svatotovicich. Ale Bohumil zvitezil.

0 letnich prazdninach prosil Rudolf, jemut jinak kalde prani spinili, aby pozvali na nekolik nedel Jindru z Hartmant. "Otee, je tak thud' — nern a nikoho, kdo by ho mel rad; a je tak skromny, °tee!"

A tu ho otec okrikl, jako dosud nikdy v tivote: "Hartman neexistuje pro Hardena! Pamatuj si to jednou pro vtdy!"

Rudolf toho nechapal a ute gil se jinak. Od sveho dvanacteho at do etyfiadvacateho rokU o nem nikdy neslygel.

Pak se s nim °pet setkal.

Bylo to y e Flandrich. Byl treskutY mraz. PromrzlY obchtzkou, pristoupil Rudolf k jednomu ze stralnYch ohnii. JezdeckY dustojnik, ktery si tam ohtival sktehle irdy, pohledl na neho. Byl to baron Hartman. Jen vtetinu pohlitel jeden na druheho. Oba vedeli: mezi nami neni mostu! Cas jim otevfel oei!

Rudolf rychle ustoupil z okruhu ohne.

V temte okardiku se Hartman bleskurychle otoeil. Jeho g avle projela vzduchem. Ozval se praskot a nepratelskY vojak se skicel s rort'atou lebkou k zemi.

"Chtel se ti dostat na kobylku, Hardene", smal se jeden z chistojnikt, kteii se na to divali.

"Zda se, to je tva g avle ostfe nabrou gena, u Berta! Obtahni mi take mou!" zatertoval jeden z kamaradt.

"Ten ma dost!" pravil Hartman a odsunul nohou mrtveho nepritele ponekud stranou. Tice se skutalelo bezduche telo po svahu.

Bezdeene podal Rudolf Hartmanovi pravici.

Zilstala vg ak treeti ve vzduchu.

Troubi se na poplach v malem pohranienim mesteeku. Je to zase kdesi ve Flandfich. keka je na §-testi zamrzla. Oddil za oddilem se dine ptes ni. Led praska a stena. Rudolf je z poslednich. Jeho kin tancuje, kloute po led& Praskot, sktipot, vysoko se vzepne zvite a svrhne ho do ledovYch vin. Chce se dostati yen, ale ledove kry ho tladi dospod.

Voda vysoko vy§plichne za druhYm Velem. 0be ruce Hartmanovy ho obejmou.

"Drt se mne pevne, Rudolfe!"

Pak zvedne pravici, aby se ji zachytil hofeniho kraje ledove plochy. Led se v gak droll a lame. Cizi ruka uchopi Rudolfa za giji a vytahne ho nahoru.

Hartman mizi pod ledem.

Deset minut hrtzy. 0 kousek doleji, kde je feka volnej gi, vytahnou jeho telo.

Mans IL

V ESTNIK

Bezducheho, ztuhleho, s oeima zavienYma ho odnageji do lazaretu.

A oddil tahne dale! Paid dale! Rudolf nevi, co se stalo s kamara,dem. Za tii nedele °pet tstup. Jeho prvni cesta je do lazaretu.

Nadlekat doktor Pelcl mu tiskne ruku.

"Nadporueik Hartman? Zajiste, lezi tu dosud. Pokoj eislo osmnact. Nedejte mu znat, jak je s nim gpatne. Dlouho nevydrti."

Rudolf se chytne za hiavu. S tlukoucim srdcem stoji pied pokojem dislo osmnact. Nemiite hned vstoupit, musi se nejprve uklidnit. Koneene vejde.

Z bilYch podugek se pozveda telo na kost vyhuble. Tvate jsou vpadle, s temne rudYin, horeenatYm rumencem a s dima, ktere jsou tak neptirozene velike, to nevypadaji ani jako pozentl'ana Rudolf specha k lozi, chce mluvit, led nevypravi ze sebe nic net: "Jindro — mtj Jindro!"

Obema rukama ho obejme a tiskne k sobe jeho hiavu. Vyhubla ruka ho hladi po vlasech jako druhdy v kla gterni zahrade.

"Zapomnel jsi; ze jsem Hartman?"

Rudolf ho liba na eel() i na tsta a useda opatrne na okraj lote, pevne sviraje hubene ruce nemocneho. "dim mrtvi pochybili, to je davno pro mne a pro tebe odeineno."

Jemne ho uldil do podugek a vlastnim gatkern mu stiral pot, kterY mu znovu a znovu v tetkYch krupejich vyvstaval na dele.

Zemdlene kleslo Hartmanovo telo. Rudolf zabail hiavu do podu gek vedle nemocneho. Tak zustal, at ho vyburcoval bias nadlekafe.

"Nechte pana nadporudika o samote. Zda se, ho vase navgteva rozruguje."

Hartman na neho pohliti prosebne a chce cosi Nei, ale doktor Pelcl porouei ptisne: "Ted' dost! Uz ani slovo, pane barone! Bylo toho pfilig mnoho! Nemel jsem to dovolit. Podivejte se, pane z Hardenu, tady IA to mame."

Proutek krve vytryskl z HartmanorSch last.

Rudolf nevedel ani, jak se dostal z pokoje.

Sviraje obema rukama okenni milt na chodbe, stab a naslouchal kaZdemu zvuku. Led z vnittku se nic neozkvalo, at se disi ruka polotila na jeho rameno a do ucha mu vnikl hlas "Mrtvi chybili a tivi zdedi kletbu jejich viny.

Tak tomu bylo vidycky. A tomu se ilk& spravedliva, odplata. Ale pro toho neboheho eloveka uvnitt je smrt vykoupenim. To je jedina, cha, kterou vain mohu poskytnouti. Jine nemain."

V noci poplach k ustupu! PfekotnY Atek k hranicim, aby unikli zajeti. Dni pine divokeho honu. Noel pine mueive bolesti. Co se stalo s Hartmanem? Myglenka ta ho muei at do hloubi duge.

"Vzajeti", tekl jeden z dtstojnikt, kteti vedli posledni transporty.

Tisic mudivYch predstav desi Rudolfa. Na smrt nemocnY piitel v rukou neptitele. Vidi, jak s nim gpatne nakladaji, jak ho biji, jak ho hazeji do truhly, adkoli snad jeho srdce dosud bije, jeho fista dosud dYchaji. Kdykoliv Rudolf dostane do ruky nejakou listinu ztrat, chveji se mu ruce a lomcuje jim tzkost, nebude-li dist jmeno Hartmanovo mezi mrtvkmi.

A pak jednoho dne radostna zprava, ze tije a to se dostal vYmenou zajatct do 81/carska.

Psal, te se mu daii lepe, dosud site gpatne, doufa pry v gak, to to ptekona. A ted'! A ted'!

"0 deco pfemY glig, Rudolfe?"

Ruta stale vedle neho a hladila ho po rukou. ijkazaI na tenkf svazek listin, ktere polotil na stolek.

"Budd to mit brzy pfeeteno. Pak mne zavolej. Ptjdu zatim vedle do pokoje."

Volala ho RAU? Poslouchal napjate. 26,dnS7 zvuk se neozYval. — Tech nekolik stran piece jiz davno musila pfeeist. Snad ji napoprve nebylo vkcko zcela jasne i ete po druhe, aby vAemu porozumela.

Vstoupil do dvefi.

"Rilto!" zvolal. "Ma neboha RUo!" Opatrne ji zvedl se zeme. Vyskooila prudce, sotva se ji dotkl.

"Neboha! Mel jsem ti 'deck() vyprivet. eteni to velmi rozrailo."

Sepjala obe ruce na jeho pram. Jeji polled byl zmatenY. "Kde ho zavratdil a — "Nemluv o vratde", pferdil ji Rudolf prosebne, zde§ene.

"Vralda!" pravila a zachvela se hrtzou. "Jestli nekoho utlueu, zastrelim nebo mu vrazim nut* do prsou, je to totet. Stalo se to zde v mem pokoji — to stragne?"

Opet se zachvela hrtzou.

"Mild Into! Casto jsi se divila, proe je kaple zrovna uprostfed komnat Tam byla kdysi mistnost, v nit se odehralo to drama."

"Ptimo do srdce ho zasahl!" Zakryla si oblioej rukama a po chvili mleeni ptikkvla, jakoby sama pro sebe: "Rudolfe, vim ted', co mam delat! Jsem docela jina, musim pykati a napraviti, pokud lze jegte neco odeinit!"

"V tvYch dich jsme tedy my, Hardenove, yinni?"

"Ano!" "Uval, Rut°, to hanebne zneutil dtvery, jet mu byla Venovana!"

"Trpel za to, 'dim se provinil. A nyni se v gecka nenavist, v gecko pohrdani vrha, na dite toho negt'astnika. 6eho se dopustil? Nideho, Leda toho, to tije!"

"Chapeg nyni, propast je nepteklenutelno,?" ptal se Rudolf.

"Chapu jen to, de se chci a musim stati Hartmanovou tenou." `Mk!" pravil zdegene. "Nikdy nedosahne§ svoleni sveho otce, tim merle jeho potehnani k tomuto sriatku."

"Tedy bez potehnani! Nemohu jinak! Nechci nic pro sebe! Docela nic! Jen jeho chci gt'astnYm! Abych toho docilila, nic by mi neby,lo za tetko. A i kdybych vedela, de si mne vezme jen proto, aby se pomstil, piece bych neiekla ne!"

"Rtto, prosim to", pravil Rudolf zdegene.

"Mullis me pfedstavami, ktere se nikdy nestanou skuteenosti."

Vzal jeji ruce do syYch a netne je hladil. Pak ovinul pati kolem jejiho pasu a pfitiskl jeji tvai; k svYm prstm.

Byla pro neho ztracena. Navtdy. NezbYvala pro neho tadna nadeje. Srdce se mu sviralo pti tom pomygleni. Ale nefekl ani slova.

Jen na jeji 'g est myslil — el na jeji negtesti — kdot vi?

Ptistoupil ni k oknu. Venku byl park zahalenY v noeni temnotu. Stromy gumely v mirnem van'. Ospale pottasaly korunami. Vane odkvetajiciho getiku a pudejiciho jasminu tahla jarnim vzduchem. Jako mramorovY sloup stoupal paprsek vodotrysku k hvezdnemu nebi. Jako pate, myslil Rudolf, vztahujici se vzhtru a prosici o smikeni.

Rita se face opirala o jeho pall. Podpiral ji mleky.

"Hardenova miluje Hartmana! Posledniho toho jmena!"

"Hola hop! Hola hop! Teso, ty jsi dobytek, docela obyeejnY, sprostY domaci pes. Z tebe nikdy nic nebude!"

Profesor Kelling pleskl krasneho chafe, jehd prave cvieil, spige ptivetive, net zlostne pies stehno.

"Bet, Teso, bet! Ted' ptijdu na tadu ja", smala se Beta Kellingova a ovinula zezadu obe pate kolem mantela.

Otoeil se bleskurychle, vzal ji do naruee a betel s ni podal plotu zahrady.

"Dobte, le je hloh tak vysokY!" tertovala.

"Kdyby to videli lide, de slavnY badatel Kelling nose svou tenu na prochazku, bylo by to zitra ye vgech pasovickYch novinach."

Postavil ji ponekud drsne na zahradni pe ginu, pane bilYm piskem posypanou.

"Tak! Ted' mutes jit, ty earodejko! Bude§ potrestana!"

"Chyt' me, Roberte!"

Vybehla rychle mimo neho a div, ze nevrazila do gtihle, prosttedne vysoke 'tenske postavy, ktera, gla proti ni.

"Zadrt ho, mami!"

A jiz byla prye a zmizela v

Ve stfedu, dne 15. dervence 1942.

Strang 1$.

Pani doktorova Kellingova se s famevem divala na syna, kterY bez dechu Wel po cestiece, aby chytil svou Z'enu.

Byla tak e. t'astna, tak nevYslovne At'astna, jak jen mute bYt matka, kdyZ vidi sveho jedineho syna v name! milujici Zeny. Dost dlouho jin nechal dekat. Od jeho tricateho roku doufala a doufala. Den ze dne, ale v is cly se rok chYlil ke konci a novY zadinal, aniZ ji syn privedl do domu kftenou snachu. Neeinila mu navrhy, jako delavaji jine matky, Ze by se pro neho hodila ta di ona divka. Vedela, de si synove vkly pfivedou do domu Zenu, na kterou se nejmene pomysli. Ji byla kaZda vitana, jen kdyZ neela kalem ulice, at' by ti2 byla chuda ci bohata.

Konedne srdce osmatricetileteho Roberta zahorelo laskou. A Beta Gernerova, ktere dosud nebylo ani pinYch osmnact jar, prij ala jeho mluvy a stala se jeho Zenou z ryzi, oddane lasky. Dvojice byla et'astna, jak jen mohou bYt gt'astni lide, kteti se bezmezne miluji fysicky a dukvne.

MaifZelstvi tedy bylo et'astne a zdalo se, 2e tt'astnYm zustane, k velike mrzutosti mladYch mad pasovickYch, kteri nemohli profesoru prorninouti, to natahl ruku po Bete Gernedove.

Byla UpinYm sirotkem a byla samojedinou vlastnici rozkoeneho domova, Klazovic, ktere lately asi hodinu testy od Pasovic mezi Kamenici a Bukovcem, tesne u reky, ktera ohranidovala panstvi na zapade. Na druh estrane bylo panstvi obklideno ZivYm plotem z hiohu. Byl to jakYsi pohodlnY venkovskY domek, spAe girok3'7 net vysokY, hustou revou zarostlY a s mohutnYmi jelenimi parohy nad vchodem.

Profesor Kelling prohledal kaZdY koutek zahrady, ale Bety. nenaeel. "Kde je?" ptal se matky, je2 prave prostirala ubrus na kulatY zahradni stul. .

Nefekla nic, ale jeji odi ukazovaly na dam.

Vybehl po nekolika schodech nahoru a vstoupil do kuchyne. Beta stala u krbu v bile zastete a divala se na neho Aelmovsky.

"Cci jist!" pravil panovite.

"Hned, pane profesore!"

Pfistoupil k ni se smichem a vzal jeji oblieej do obou rukou.

"Ach ty! Ty! Zblaznil bych se, kdy si predstavim; 2e jsem ted' nav2dy a yeene pripoutan k takovemu diteti. Clovek tomu stai muse u\refit!"

"Vskutku, Roberte, je to skorem neuveritelne!"

Snatila se tvarit vaZne. "Dej se rozvest, ubolaoku", pokraeovala. "To neboli! Trhomi zubil je rozhodne horei!"

"A ty?" ptal se ponekud podradene.

"Jd? Ach, ja se znovu provdam!"

"Beto!" Znelo to skorem prisne. Uchopil ji za ramena. Pomalu, ale silne ji tlaeil k zemi, af2 koneene pied nim kleeela na kolenou.

"Pfisobie mi bolest!" narikala zpola zpola se smejic.

"Vidie, 2es docela v myth rukou, jako motyl. je po tobe. Ted' se trochu nalokae vzduchu a pak se pane poklonie!"

"Prosim, Roberte!"

Pokoueela se vyprostiti, ale yeecko jeji bylo marne.

"Co udelak dam-li se s tebou rozvest? pakoval otazku.

"Znovu se provdam!"

A zase se dala do smichu.

"Za koho?" Jeho hlas znel vyhrOZne, vrasky na dele vestily nebezped. Nelitostne sviraly jeho prsty jeji ramena. "Za koho?"

"Za tebe!" pravila a pohledla na neho s vYrazem bezmezne Lasky. "V2dy zase za tebe, i kdyby ses kolikrat chtel rozvest, v2dy se zase za tebe provdam, ptijdee-li a zeptae-li se mne, zda to chci zase mit."

Se silnice bylo slykt biikici se dusot dvou koni.

"Je pani profesorove. Kellingova doma?" ozval se jasnY hlas pies plot.

Kelling kraeel k zahradni brance, pied kterou prave zarazila kone mlada, dama.

"DobrY veder, sleeno Davidsonova! Tak yzacIV host! Z* . ena je v kuchyni, nechcete vstoupit?

Pozvani plati oveem i pro vas, pane barone", a obratil se k jezdci, kterY se ponekud skionil podavaje mu ruku.

"Byla jsem v Pasovicich!" ujala se slova mlada dama, "a dohonila jsem na zpatedni ceste pana barona Hartmana, kterY projadel po polich. Ptijdete s sebou dovnitf? Nerada bych jela clonal sama!"

"Jak porouditer Hartman seskoeil s kone, ovinul uzdu kolem ruky a pomohl pak Estere Davidsonova se sedla.

Zatim co divka ktheela s Kellingem po eiroke, piskem vysypane testa, uvazal oba kone k sloupu, na kterem byla zave gena zahradni branka, sklepal jezdeckYm bieiekm ponekud prach s vysokYch bot a kraeel za nimi.

"Jake prekvapeni, pane barone!" zvolala Beta, jeZ prave sestupovala se schodfi. "Vide]. vas ji2 muZ? Ano? Ester Davidsonova priela s sebou!"

PM tech slovech ji prelet1 stin po oblideji.

Hued veak zmizel. Pravel vystoupil Kelling s mladou damou z loubi.

"Mila pani profesorova", hovofila Ester, "touZila jsem ji2 po torn, abych vas zase jednou spatfila. Prod se tak zridka kdy ukaZete na Lichnici? Ani by,ste neuverila, jak mne zanedbavaji!

0 papa vtibec nemluvim. Ale i baron Hartman mi (Java, citit, Ze pro neho takrka, vtibec existuj !"

"Krivdite mi, milostiva sleeno", riamitl Hartman. "Nernam pouze kdy, abych se Vani vencival. VOA pan otec me vzal do 8vS7ch sluZeb proto, abych spravoval jeho statek, a nikoli pro vaei zabavu. Nic jineho yam nemohu fici k sve omluve!"

"Nehadat se!" smala se Beta. "Udelejto nam tu radost, Ze s nami povederite. Budu davat na sail!"

"Ano, a jak rada! Zde to je mnohem privetivejei net u nas doma. Vid'te, pane barone?" ptala se.

Preslechl snad otazku? Zdalo se, nebot' kradel rychle v fistrety Kellingovy matky, ktera k nim prave pricho,zela.

Brzy potom se v gichni, usadili v pohodlnYch proutenYch kreslech, stojicich kolem kulateho stolu. Estefin veselY smith se ozYval zahradou.

Prosta veeere ji chutnala znamenite.

Beta chtela baronovi naliti je gte jeden ealek eaje. Odmitl zdvorile, ale rozhodne.

"Dekuji yam, milostiva pani. Bylo by to vgak proti memu zvyku!"

Esterin pohled na nem spoeinul prosebne.

Beta ten pohled postfehla. Neureita Azkost ji sevrela hrdlo. Ne! Ne! Neni piece moZno, aby Hartman miloval to (levee. Ona jeho snad, ale on ji? Nikdy!

Sla do domu pro novou misu peeiva. Skrze pnouci se vetve vinne reify mohla dobre pfehlednouti z okna kuchyne celou skupinu, ani2 sama byla spatfena.

Jak krasnY mid byl baron Hartman! Soumerne tidy. Oblieej, za kterYm se v Pasovicich otadely veechny Zeny a divky, kdy2 se objevil na ulicich. Vysoke del°, ocelove modre oei skorem ty rdeho vYrazu. Kolem koutkii fist linie ostre narYsovand, ktera davala tusiti, de ji tam vryl teZkY Zivot. A piece, kdyZ prave hovoril s Kellingovou matkou, byl jeho oblieej neobyeejne sympatickY. Beta se vratila do zahrady a nabizela hostum peeivo, je2 prinesla z kuchyne. Ester bez zdrahaul sahla do nabizene misy. Hartman odmitl.

Hned potom vstala Ester Davidsonova, aby se Kellingovi je doprovodili aZ k zahradni brance.

Hartman pomohl Estefe lehce do sedla a sam se pridne vyhoupl do sveho.

"SrdednY dik a na shledanou!"

Oba kone odcvalali.

"Hrome!" pravil Kelling divaje se za nimi, "ta male. Davidsonova, ma spadeno na barona!"

"Take sis toho poveiml, Roberte?" ptala se Beta, zaveeujic se do jeho ramene. "Ale on snad ne! Bylo by ho yeena, eloda!"

Sedeli j&Ste v zahrade aZ do deseti hodin.-Veeery ztravene na Klazovicich byly v2cly mile a rozkoene. Kdy'Z bylo Bete zima, vzal ji Kelling se sidle a odnesl ji do domu. Se slzami v oeich pohliZela matka za synem.

"Ke2 mu Btih tachova etesti", pravila tee, jako b ypronaeela modlitbu k hvezdam.

Okna loznice mladYch maniela byla dokotan otevrena. Venku hudela ti ge reka v nodnim tichu. Bylo slyeeti, jak se viny lamou o brehy. Les k tomu slavnostne gumel. Celt' pokoj byl zalit svitem mesice v fiplriku, ajko by se koupal ye stribte.

"Smim se to neco zeptati, Roberte?"

"Zaj iste !"

"Libal jsi pfede mnou ji2 jinou?"

Patrave na ni pohledl.

Musil se usmat. Osmnactilete dite se ptalo jeho, osmatficatnika, zda jiZ libal nekdy jinou nu.

"Ano, Beto", pravil dosud se usmivaje.

"Bylo jich =oho?"

PrikYvl. "Tucet?" ptala se vagrie.

"Dite, nevim 112, opravdu nevim! Nyni libarn jenom tebe!" pravil se smichem a zabotil sve rty do jejich. "A ted' spi, malieka. Main jegte praci. Tahle chodba do pasovicke pevnosti mne jeete primeje k sebevrahle! Veechny archivy jsem uZ prohledal a vAudy jsem nael potvrzenu jeji &distend, nikde Veak ani jedinY naztiak, kde bych ji mel vla,strie hledat. 8est let jiZ prOmarfitiji jiZ tYden za tYdnem patranim a kOptinim — a porad bezvYsledne, Clo y& by se'z toho zblaznil!"

"Neal tu hloupou chodbu!" prosila a pohladila ho po blede tvafi.

"Tomu nerozumfe, dite! Musim ji najit! Musim! Jinak nebudu mit klidu. Ale ted' uZ spi!

Mag ospala oeka!"

Upravil ji pohodlne podu gky, pritahl pokryvku vfee pies prsa a nechal se od ni polibit.

"Nech dvefe od sve pracovny otevfeny, Roberte!"

"Ano, milaeku!"

Vstoupil do vedlejeiho pokoje, nechav dvefe zcela otevfeny. Usedl k psacimu stolu, kterY byl knihami a dasopisy tak oblolen, ke na nem skorem ani u2 nebylo mista pro list papiru. Hned potom harakly listy pod jeho rukama. Kdy2 tu takto seal, zmenil se vYraz jeho oblieeje. Nebyl to jit oblidej velikeho myslitele a badatele.

Po chvili vstal a eel tee k loZi sve deny. Spala pokojne jako dite. Rty mela zpola otevteny, takte citil jeji dech. Ruce zkfaila nad hlavou.

Opatrne je poloZil na pokrYvku. Potom, obavaje se, Ze by mohla procitnouti, zilstal u ni jeete chvili stati. Spala hluboce a pevne, Upokojen vratil se zase k psacimu stolu.

Teprve asi ke druhe hodine zrana, kdyZ Beta volala jeho jmeno, vstal speene, zhasl svetlo a svlekl se tiee. V Cest hodin rano uC zase seal u svYch knih.

Fred hlavnim vchodem kamenickeho zamku stal vfiz, kterY mel RtiZu a Rudolf a dovezti do Pasovic. Kelling je oba pozval, aby s nim sli do pevnosti. Chtel znovu zaait s kopanim, aby zjistil, kudy vedla chodba, a protole Rtila i Rudolf nekolikrate projevili o to zajem, uvedomil je o svem zameru.

Ruza si prave zapjala kterY oblekla pies lehke vinene Caty a netrpelive se rozhlftela po Rudolfovi. Pfieel za nekolik minut rychlYm krokem. V leve ruce drZel dopis.

"Od Tonei!" pravil. "Preetee. si jej jeete?"

Rortrhla obalku. Bylo to jen nekolik faclek.

Aveak obliaej se ji rozzaril radosti, kdy'Z jej pre"Malieka, pfijede v sobotu!" ohla govala Rudolfovi. "V nedeli jsou svatodueni svatky. Docela jsem na to zapomnela. Jak se teeim. Ptipomeri mi, prosim, abych rekla zahradnikovi, aby nafezal rune. Potfebuji je k Toneinu uvitani."

PrikYvl a skodil do vozu.

Bylo ponekud chladno. Slunce nestalo . bylo zima. Rudolf si toho vysoko. Rt & "Doufam, ze se nenachladie", pravil starostlive. "Mohla sis klidne vziti teplejei Zo!" "Nemel bys o mne tak peeovat, Rudolfe!" prosila. "Vie, jak epatne se ti oclovdeouji za tvou lasku. bYt docela uptimna: Smrt neni zdaleka to nejhorel. Snad by byla pro mne nejlepim vYchodiskem."

Chtel nee° namitnouti, uvakil \Teak, Ze Cofer by musil slyeet kaZde slovo. Proto (Pokradoyani.)

stkedu, dne 15. eervence 1942.

Ziaq vet{ V Jizni Africe.

Franklin Johnson, TEDAVNO jsem ztravil Best ned61 navAt61 N1 vami u obchodnikil v JiZni Africe. 24,dn 3.7 z nich si nestMoval na gpatne obchody. Obchody jdou opravdu skvele. 2adnSr z nich nemluvil o politice , Tam je v politice ptimeti.

ZadnY z nich nebyl znepokojen neuhrazenYm schodkem y e statnim rozpootu, ponevadi zdejrozpoeiet konei jen ptebytkem. Ani jedno trpke slovo nebylo proneseno o danich; zde dame nejsou btemenem. Nikdo si nedelal starosti z nezamestnanosti. Neni ji tu proste.

Jitni Afrika je dnes nej gt'astriej gi zemi na cele svete a vypada. to tak, jeji rozkvet bude trvat je gte dlouha leta. Dnes protiva tato zeme zlatY vek.

Myslim zlatY vek doslova. V prosinci roku 1932 Jihoafricka Unie opustila zlatY standard a toho dne prodejni cena zlata, hlavniho produktu zeme, vysko-dila o 70 procent. Narodohosopdatgti teoretikove nam Mica% vYlohy, spojene s tetbou, na konec pohlti zisk ze zvYg enYch cen zlata. Podle meho nazoru se to snad skuteene stane, ale myslim, tak za 100 let. Zatim se zisky z 31 zlatYch dolezvY gily o 40 procent.

Vlivem svetove hospodatske krise je priimysl diamantovY v naprostem Upadku; ptechodne ptestal existovat. Zemedelstvi v Unii nema zvlagtnich vyhlidek a vlada je mu Si podporovat obrovskYmi sumami'penez Jedinou zakladnon prosperity ztistava zlato.

Ve sttedu a na vrcholu teto viny prosperity lei Johannesburg. Mesta to je nyni stare 50 let a panuje v nem eilY ruch moderniho tivota. Ma 400.000 obyvatel, z Ceho polovina je EvropanY. Natal statistikove to od roku 1933 se sem nastehovalo asi 50.000 lidi.

Stavitele nejsou s to vytiditi v gechny objednavky. Stavebni ruch civil loni 30,000.000 dolona, tedy na kaZdeho obyvatele ptipadlo merne za 75 dolarii novYch staveb.

Znalci se znaane rozchazeji v nazorech na to, jak dlouho vydrti zlate doly, ale podle nejnovel gich prfizkurrin maji pravdu ti, kteti jim davaji delgi tivot. Na jedne strane si mohou tetati dovolit pti cene 35 dolarti za unci zlata zpracovavati mene hodnotne rudy. Na druhy strane zavadi americkY system dokonaleho hygienickeho vetrani, kterY umotfluje pracovati mnohem hloubeji net doposud. Nyni je hranice hloubky zavisla ptedevgim na lidske vytrvalosti. Teploty pod zemi stoupaji asi o jeden stuperi Celsia na 30 m hloubky a na ptiklad gachta Turf v dole Robinson dosahla lonskeho prosince hloubky 8.500 stop (2550 m). Vlhkost a horko jsou tu tak yell* ae delnici maji telesnou teplotu at, 105 stuprifi Fahrenheita (401/2 stunriii Celsia).

Doly se tahnou ye 120 milovem pruhu podel prosluleho Witwatersrandu nebo White Waters Ridge, kratce jmenovanYch Dand. Johannesburg lei uprostted tohoto zlatonosneho pruhu a ostatni navr gi jsou ve skuteenosti jedinYm neptetrtitYm mistem, kde jsou stale zakladany nove a nove doly.

Jednoho nedelniho odpoledne jsme jeli po reefske silnici, vinouci se mezi jednotlivYmi hornickYmi mesty. Na tuto jizdu nikdy nezapomenu. Va gina z 290.000 domorodcii, zamestnanYch v dolech, mela prave dovolenou. Cele zastupy se jich na. silnici. li jsme kolonii, kde jich bylo ubytovano 7.000 — a dobie ubytovano! Potrava a byt tvoil Cast jejich mzdy a zakon ptesne stanovi a kontroluje jejich kvalitu. Za rok prate v dolech Si domorodec vydela priimerne 156 dolart, nepoeitaie v to stravu, byt a odev.

Je zde zamestnano 27,000 kvalifikovanYch bilYch delniku; v gech bilYch obyvatel je v zemi celkem jen asi 2,000,000. Ale tivotni Uroveri aklimatisovanYch africkYch belochu je tak vysoka, — kately na pt. ma automobil, elektrickou lednieku a radio — Jitni Afrika je ttetim nejlepg im zakaznikem USA pro toyarni vYrobky; peed ni stoji jen Velka, Bri-

VESTNiK tanie a Kanada. rids ma automobil ka2da. rodina, ale hned za nami ptichazi Jitni Afrika s jednim automobilem na kaidYch osm bilYch obyvatel. Na ge vozy jsou tu velmi oblibeny, ptesto Fordka tu stoji asi 2.000 dolade Zemedelci utivaji jen americkYch zemedelskYch strojte Nakupci z velkYch obchodnich domii podnikaji testy do Ameriky, aby se tu zasobili konfekci. V gude je patrno, ze obyvatelstvo bojkotuje nemecke zboti. Na druhe strane v gak propaganda s heslem "Buy British" (kupujte jen briske vYrobky) neni zvlagt' fispegna.

2ivot v Johannesburgu ma sve zvlagtnosti.

Pravda, jednou jsem se ttas1 zimou a proklinal bouti prachu — Luteho prachu, rozna geneho vetrem po kraji — ale druheho dne jsem obedval venku v jednom venkovskem kiubu za neobyeejneho krasneho podasi . Obyvatele neznaji mezi v pohostinstvi k cizim navStevnikilm, v pohostinstvi, vyplyvajicim ze,srdeeneho pomeru k hostinn a ke kteremu nepottebuji alkoholu. Clovek maze delat dobre obchody po celY rok, anit pri obchodnim jednani pottebujete obligatnich sklenieek, ale nikomu bych neradil, aby se pouStel do obchodnich transakci bez, S • alku Caje. Caj se zde pije nejenom o Ctvrte, nYbrt i v 11 hodin dopoledne. Tento zvyk je vtit ye v'Sech obchodnich podnicich a kancelatich.

U nas v Americe snad mame vetai biografy, ale rozhodne nemame velkolepejSi. Zde vidime, ae kino neni pro obyvatelstvo jen nahodilou zabavou na jednu, d ye hodiny, nYbrZ i dialeiitYm spoleeenskYm Cinitelem. Sedadla se . i formalnosti zde zadavaji a vyhrazuji se v S na,S1 Opery Metropolitan. Poladuje se v nich spoledenskY obiek.

M na biografy, soukrome viiv a nekolik modernich einZakii (s cinai, vysokou asi tak jako v New Yorku) Johannesburg nebudi dojem luxusniho mesta. Obchody nejsou zylaSt,' elegantni a noenich klubu tu viibec neni. Burske puritanske mravy zatladuji britske zvyky. Snad je to take tim, ze vzpominky na tvrdou minulost — na dlouhe, rozhoteene boje mezi Bury a Anglidany, na votSi delnicke nepokoje a na prvni taka leta hospodatske krise — zdrZuji Jihoafrieany od ptiliSneho oddavani radova,nkam nynej gho zlateho veku.

V Nemci pkipravuji "proces" proti Benegovi.

LondYn. (OTK.) — 8vedska telegrafni agentura rozSitila zpravu, ae nove ztizene "lidove soudy" v CeskYch zemich, je't maji soudit osoby oznaCene Hachou a Daluegem za skudce a neptatele deskeho naroda, budou vynaS'et jen dva druhy rozsudku: trest smrti nebo osvobozeni. Z rozsudku techto souclu nebude pry odvolani a rozsudky budou vynaSeny i proti neptitomYrn osobam Nemci zfejme ptipravuji vetejne mineni na divadlo, jet' chteji ptedvest v Praze inscenovanim procesu proti presidentu Bene'Sovi a jeho spolupracovnikUm. 0 "vine" dr. Benek nikoho vS'ak neptesvedei, dokonce tit ne CeskY lid, kterY s Bene g em souhlasi a deka jen na novou ptilelitost, aby mohi projevit svoje smYjako je projevil odstroxienim prat'skeho kata Heydricha.

V Kutlyagr sestielil 21 nemeckS,ch letadel.

LondYn. ( TK.) — Cs. nadporueik letec Karel Kutiva g r sestkelil v noci z 1. a 2. eervence nad letisti v Nernecku dal gi dye bombardovaci letadla znaeky Dornier. Jeho Uspech je tim vetg i, ze nad Nemeckem zutila tu noc silna bouh. V britskYch novinach je nadporueik Kutlvag er slaven jako nejfispe gnej gi letec na pude Velke Britanie. At dosud sesttelil 21 neptatelskYch letadel, z toho 15 v noci. General Rudolf Viest, statni ministr v es. ministerstvu narodni obrany, zaslal nadporueiku KutivaS'rovi dopis. v nemt p ge: "Srdeene yam blahcpteji k vynikajicim vojenskYm UspechUrn, jet take Ceskoslovenska vlada oceriuje tim, Ze Vain vyslovila uznani a diky. Os. armada za hranicemi je hrda na Vase vYkony. Rany, jet zasazujete naSeriau ohavnemu neptiteli, jsou odplatou za utrpeni a ktere musi snaS'et narod doma."

Strang SLOUPEK 0 6E g TINE. • 0 slovech gpatne uilvanSich a znetdivanfrch.

Prof M. H. Weseen cituje ve sve knize — "Words confused and misused" hebrejske slovi: "Neni nad slovo v pravy Cas pronesene."

Opravdu, ma-11- jazyk bYti ptesnYm zrcadlem mygleni, jest tieba, aby katcleho slova bylo utito na spravnem miste ptesne podle jeho smyslu a vYznamu a aby nedochazelo k zamenam slov vlivem cizich jazykU. Mnoha, slova ztraceji nevhodnYm uaivanim na sve osobitosti a stira, se jejich pfrvodni raz a smysl. Dost prikladu gpatne utltYch a zneutitYch slov nam poskytne pozornej gi getba naaich easopisti.

Nechati — dati. V trHvani techto sloves se zpilsobem neureitYm je vYznamovY rozdil. "Nechati" se zvratnYm slovesem znamend trpnY souhlas: nechal se osttihat, t, j. svolil, aby ho ostkihali. Sloveso "dati" vyjadtuje naopak viastni vuli, iniciativu, ptani a pak i moanost: dal se ostfihat, dal si u git gaty (z vlastniho rozhodnuti), to se da spravit (lze to spravit), da se ptesvecleit. Nespravne je tedy: nechati se ptesveddit, nechal se s nad genim odvest na vojnu, nechal natisknouti formulate a pod.

Vazba "dal mu vstoupit" je podle francouz, Stiny (il l'a fait entrer) misto "vpustil ho, uvedl ho" a pod.

Zilefitost — vec. Slovo. "zaletitost" neni pane, ale zato je velmi oblibene. Oasto se ho uaiva tam, kde by se lepe hodilo slovo "Yee" V prvnich letech republiky jsme meli ministerstvo zahraniCnich zalelitosti, teprve pozdeji slovo "zaleZitost" bylo zde nahrazeno slovem "vec". Rikame "to je moje vec, jeho Yee" atd., nikoli "zalelitost". Prof. HruSka v Plzni, kdyt brojil proti rianYin "zailelitostem", citoval pisnieku. v ktere se zpiva "lotideni, loueeni, jak to -Cala vec" a zase ne zaletitost.

Nizor je jine takove oblibene slovo, ktere obyeejne najdeme v "0- echoslovaku" od Avodniku do kursivky ze Zivota vojenskeho v nejrilznej gich spojenich. Zda se, tie obyeejne "myslim, domnivarn se" a pod. vypada ptikreene vedle dfirazneho "kionim se k nazoru, zastavam nazor, jsem nazoru" a in j. Ptimo chybne jest ovSem "nazor nabYva pfidy", protote nabYti eeho znamend ziskati ne,co: nabYti jmenni.

Provozovati. V "eehoslovaku" jsme etli, "anglicke hlidky v Libyi provozuji svebo druhu pouStni guerillu". Sloveso "provozovati" vypacla v tomto spojeni ponekud kornickv: utiva se ho spravne ve yYznamu "provozovati aivnost, temeslo". (Mimochodem: tato \ Teta ukazuje, jak se nikdy nespravne hrbmadi pied podstatnYm jmenem nesourode ptivlastkv, eimt vznikaji takopadne vazby. JinY ptiklad: "Co nacisticka politika nedocilila v nebezpednem pro esl. mySlenku obdobi . . " Zmerime potadek slov: hlidky provadaji pouftni guerillu sveho druhu; Ceho . . . nedocilila v obdobi, nebezpeenem pro esl . mySlenku).

Prvni — posledni (posleze jme.novanY). V Utednim slohu se utiva tohoto zptisobu k rozliAovani osob, o nicht byla tee chive. "Konsuly byli jmenovani p. X. a p. Y. Prvni v 0., posleze jmenovanY v M." Je to podle cizich jazykii (fr. le premier — le dernier nom& anglicky, the former — the later). V destine ukazujeme na ptedmet blizsi zajmenem "tento", na vzdalenej gi zajmenem "onen": onen byl jmenovan v 0.. tento v M. OdbYvati znamena delati nee° s nechuti, bez zajmu, tak, aby ua to bylo "odbyto". Koncert se olo ydejne neodbYva., ledaZe hudebnici jsou laj daci.

LhostejnY. Tohoto pridavrieho jrnena se ma jen o osobdch. Jen elovek mute miti nereknou vlastnost lhostejnost, potom je bez zajmu a ke v gemu lhostejnY. Vec neni lhostejna.

Proto reeni "to je mi lhostejne" je mylne misto "to je mi jedno".

Techto nekolik p •ipadn. ukazuje, jak se Casto vyjadtuieme neptesne a prohteSuleme se proti zasadam spravneho, jasneho slohu, jejt Swift definuje jako "proper words in proper places" (prava, slova na pravYch mistech).

Alois Krugina,

V113TNIK

Strand 11,

UEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville. Texas.

Vegkere donisv. ptedn l atn4 a nframk y bud'tet aciresovan y na Vestnik. West. Texas. of any Vestnlk has the lare .ePt Czechoslovak Weekly in the Smith.

COS VYKONAL? Eligka Krasnohorska.

Cos vykonal? To sebe sama ptej se, kdy po prve ztiS' na sviij tivot zpet, kdy poiltag dna zaSlYch kvety, znej se, zda yypudel ti z nich tat aims kvet!

O, pamet' neblaha, kdy anove jarni jen rozsudek v ni etou, ze byli marni!

Sud' sam a hned, net chladnY smrti ret: "Cos vykonal?" se zepta naposled.

Byt' zits strom ti dlouho vztYeen zustal, zda zmrhane by mladi nahradil?

Byt' dint plod i pozde zral a vzrustal, jen zahy spa', bys 'Stepy zasadil!

Tve taly, radosti, tve sny a ptani jsou cleS1' a slunce svit i vetru vans, jest bout a hrom tviij osud v tits torn, tys plidy hrst' — tvilj ein je plod i strom.

V Za bratrem Janem Hegarem. Bolestna zprava stihla v patek odpoledne osadu West, oznamujici nahlY skon prominentniho usedlika, vdteneho ()beam bratra Jana Hegara, ktery na testa se synem do Waco postiten byl srdeeni mrtvici a odeSel z tohoto sveta neoeekavane nahle smrti lehkou, bezbolestnou. Zlate srdce ptikladneho mantela, otce, obeana a spolkoveho pracovnika dotlouklo, ode gel nam navtdy.

Jan Hegar, rodak od Hodslavic, rodi§te to otce naroda Frant. Palackeho, ptistehoval se do Ameriky co mladik roku 1897 a pozdeji pojal za mantelku sleenu Annu Fojtovu. St'astne a spokojene zijici mantele meli pet deer a pet synt, till v lasce, hospodatili fispeS'ne. ZesnulY bratr byl tadu let ptedsedou tadu Morav gti Bratti C. 6. SPJST. na Cottonwood, tajemnikem spolku RVOS., nekolikrate zvolen byl delegatem do sjezdu SPJST. i RVOS. OinnSrm byl take v Jednote OMB., westske odboece SALT. a sloutil westske evangelicke obci verne a vYsledne. Br. Jan Hegar bys lojalnim obeanern nove vlasti a uptimnYm Cechoslovakem, pomahal obetave pH katde dobre akci, na neho mohlo se vtdy spolehnout, on nikdy pomoc neodmitnul. Jake popularite, lasce a ptizni se tetil zesnulY dosveddovala ohromna teast osadnikt vtech tdborn, kteti se dostavili do kostela OMB., aby vzdali mu posledni poctu a S Bohem. Polifebni obrady vykonal farat Josef Hegar z Temple a faraf Jos. Barton z Granger. Prvni v anglietine po zasluze zhodnotil vynikajici vlastnosti sveho strYeka, mecenate katde dobre yea horliveho pracovnika Jednoty OMB., upfimneho dechoameria'ana, mute zrna neleist'Siho — druhY v jadrne eatine poukazal na nekompromisni, nezadatelnou a neutuchajici vernost odkazu ptedeistemu a zkaznenemu ptesveddeni, pro net po celY svilj tivot poctive a cestou ptImou pracoval. Kostelni smiAenY sbor za pianoveho doprovodu pi. Blahove tapel dojemne pisne, po t6 osadnici naposled pohledem na pozustatky Ja-

na Hegara loueili se s nim a kdyt se smuteeni prtvod pohnul od chramu Pane, lkavYm hlasem vyzvanel kostelni zvon Janu Hegarovi na cestu posledni . . . Budit mu zeme lehka. Portstalym vyslovujeme nagi uptimnou kondolenci.

Dnes Rusko nese nejvet,:si tihu valky a po valce bude na nem spoeivat nejvet,:si east fikolu udriet poratene nemecke Huny natrvalo v uctiye poslugnosti a stejne tak i aloha pomoci svYm nesmirnYm a dosud talitka jegte netknutYrn prirodnim bohatstvim k nove hospodatske vYstavbe Evropy.

Dve mouthy jednou ranou. Jednou z vynikajicich vlastnosti deskeho lidu jest S'etrnost. Touto vlastnosti vyznamenavali se CeSti lide jit v rodne vlasti a ptinesli si ji take do teto nove vlasti. Ono to pit tyrde, tetke prilkopnicke praci ani jnak nebylo motno, nen te se museli vSelijak uskrovniti ye syYch potadavcich, at' se jit jednalo o pohodli, odev, pokrm nebo zabavu. Prvni jejich pomy,Sleni bylo zabezpediti se pro budoucnost, nebo pro zle doby a take hledeli zabezpeeiti budoucnost s y Yrch deli. Po ptekonani tech prvnich tetkosti a svizelt a nedostatku, s kterYm po ptichodu do teto zeme kladli dolar k dolaru, aby katclemu ze svYch ditek umotnili hospodateni na vlastni farme, anebo aby jim zajistili nejakou jinou tivotni existenci. Ale pit te spotivosti piece take slu:Sne si till, aC ovSem nikdy neholdovali tadnYm nakladnym potitkilm, jakYm tak mnozi lido holduji v teto moderni dobe. Alkali si vtdy podle stareho ptislovi: Nemat-li kone, chod' pesky, eili jinymi slovy — NemusiS miti to naC ti nezbYva. Kdo Setti, ma za tti. Nikdy take nebyli ti staffs osadnici bez zaloh a to jak v hospoclatstvi, tak i v penezich. Dluhu se nati lido vtdy hrozili a kdyt se nekdy stalo, ze bylo nutno pfece snejakY dluh udelat, vtdy hledeli se ho zbaviti co nejdfive. Kdyt vznikla hospodatska krise, tato dobra vlastnost na S . eho lidu se osvedeila a tehdejSi tiseri nernusela miti tak tetkYch nasledkii pro na'Se krajany, kdyby krise nebyla tehdy provazena take iipadky bank, v nicht zaeasto vzaly za sve anebo se znadne ztendily tspory naSeho lidu. Tehdy ani na t. pracujici lid v mestech nebyl zaskoden hospodatskou krisi neptipravenY. Temet katcla, eeska rodina mela nejakou zalohu a proto jen velmi nepatrne procento na'Sich krajant uchazelo se o vetejnou podporu a to jen tehdy, kdyt krise trvala prili g dlouho. Kdyby tehdy deprese trvala jen dva nebo tti roky, nebyla by se deskYch domovil ani dotkla, to vtak trvala dlouho, vedla k vyeerpani vtech fispor. Lid net si tuto ptislovednou §etrilost jiste zachova a bude Aettiti na dale a zvlatte nyni, nebot' nikdo nevi, jak zle ptijdou easy po teto druhe stratne svetove ce. MoudrY elovek ueini opatteni, aby mohi ptstati zlou dobu, kdyt ptijde. Setrny elovek dobte vi, te i skromny majetek zabezpeduje jiste pohodli, nezavislost a dodava pocit jistoty a sebevedomi. 8etreni v ptitomne dobe jest throven dokladem opravdoveho vlastenectvi, jestlite ukttene penize ukladame do valeenYch bondt, jet maji nejlepAi a nejbezpeenejSi jistotu na svete a nesou sluS"nY trok. Co lojalni obeane chceme a musime ptispivati k obrane nati noy e vlasti a timto stalYm ptispivanim je a bude kupovani valeenYch boddt a znamek. Tim nase ulotime naprosto bezpedne s dobrym ztrodenim a budeme zaroveri nejlepe pomahat zdolat neptatele, ohrotujici nati svobodu. Kupujte valeZne bondy a znainky co nejvice fete!

Josef Kajetan Tyl, spisovatel deskY, dramaturg. a divadelni keditel, zemi vel 11. dervence 1856 v Plzni. Otec jeho, hudebnik u vojenske pothelky a potom mistr krejeovskY v Kutne Hofa, vg tipil mu lasku k hudbe a zpevu a poskytl mu prvni vyueovani po Cesku. Kdyt vychodil hlavni gkolu ye svem rodi gti, poslan byI roku 1822 do Prahy na staromestske gymnasium. V Praze seznamil se s tehdej g im hnutim vlasteneckYm, zamiloval si divadlo a literaturu a k podnetu Vinatickeho zaeal psati basne. Na jap e r. 1827 opustil "lednici tkol pratskYch, kde po celY Cas na kathedte ani slovo Ceske nezavznelo" a odeg el na dalSi studie do Kral. Hradce, kde pasobenim J. H. Pospigla a profesonl

V e stredu, due 15. cervence 194Z. Kliepery a Chmely rozvijel se eily tivot vlasteneekY. Klicpera seznav jeho spisovatelske nadani a vlasteneckou horlivost, pfijal ho do sve domacnosti a byl mu uptimnYm radcem v pracich literarnich. Roku 1828 Tyl vratil se do Prahy na studie filosoficke. Jednak hmotny nedostatek, jinak laska k divadlu brzy ho vypudila z Prahy. S prateli s yYmi Prokopem Bilem a Magdalenou Forchheimovou, ktera se stala pozdeji jeho choti, ptipojil se k divadelni spoleenosti Hilmerove a po dvou letech koeujiciho tivota hereckeho vratil se do Prahy. Pomoci pfatel domohl se mista ireetniho ve vojenske kance-, lati pegiho pluku Cis. 28. VolnY eas venoval divadlu a literature. Roku 1833 ujal se redakce easopisu "Jindy a nyni" a po rote zmeniv jej v "Kvety", sousttedil v nich tamer v gechnu tehdej gi praci belletristickou. Nejlep gi sve sily Tyl venoval divadlu, jednak z osobni zaliby, jednak i z presvedeeni, to divadlo je nejmocriejAi prostredek buditi vedomi narodni, siriti vzdelani a glechtiti mravy. Sam jako herec nevynikal, ale osvedeil se jako obratnY organisator a retiser.

Roku 1835 sestavil z mladYch ptatel literarnich eilou spoleenost ochotnickou a ptinutil tehdejSiho teditele stavo yskeho divadla Stoegra yenovati vetS1 peel deskYm hram. Jeho ptieinenim stal se r. 1842 pokus ztiditi v Praze samostatne divadlo 'Ceske v Riltove ulici. Tehdy vzdal se take Tyl sveho mista ye vojenske kancelati, dehot pozdeji trpce litoval. Roku 1846 za teditele Hoffmana jmenovan byl dramaturgem (radce teditelstva s hledi gte umeleckeho) Ceskych her, ktere fidil do r. 1851. Politicks reakce v letech 50tYch tetce dolehla na viSechen Cesky tivot vetejnY, literarni i umeleckY a Tyl byl nucen opustiti Prahu a hledal vYtivu jako koeujici teditel divadelni. Jako vynikajici vlastenec, skladatel boutlivYch dramat o Husovi a Zitkovi, jako znamY turnalista eeskY nemohl dosici vlastni koncesse divadelni a byl nucen pronajimati si koncesse (povoleni) cizi, aby, mohl svou rodinu utiviti. Leta 1851-56 jsou neptetrtitym tetezem ttrap, bidy a noun, s nimit bylo mu na testa za umenim zapasiti. Listy jeho z teto doby jsou ptepineny zoufalYmi vYktiky eloveka prondsledovaneho nelitostnYm osudem. KrutYm bojem o tivot byly sily Tylovy podlomeny a tetka, choroba uspitila jeho smrt.

Tyl jako retiser, dramaturg a divadelni teditel snatil se povznesti Ceske divadlo a pojistil si vviznamne misto v dejinach literatury dramaticke. Seznam deskYch her obohatil tadou dramat historickYch, rodinnYch a pohadkokovYch. Prvni pitvodni prate Tylova na jeviSti provozovand byla Cinohra VYhori Dub, potom nasledovala baseri Cestmir, vynikajici zajimavYm obsahem a vzletnYm slohem. Kutnohoitti.

Haviti ttstanou pamatny jako prvni eeska hra v nit velmi teinne uvedena na jevike otazka delnicka se v gemi hrozivYmi vYjevy„ silim, stavkou a krveprolitim. Premiera historicke hry Jan Hus (26. pros. 1848) byla sensaCni uddlosti v Praze, mohutnYm dojmem pfisobilo take drama Drahomira a jeji synove a obraz z eeskYch dejin Zitka z Trocnova a bitva u Sudomeric. Za doby tehdej gi byly v oblibe dojimave hry z obeanskeho a rodinneho tivota.

Tyl napsal nekolik takovych dramat, jako Pani Marjanka, matka pluku, Palidova dcera, Pratsky flamendr a ChudY kejklit NovYm odvetvim dramatickYm, jejt Tyl uvedi do Ceske literatury, byly hry pohadkove: StrakonickY ductal, Jikikovo videni, Tvrdohlava, tena, oert na semi a Lesni panna. Z veselYch her pamatna je Fidlovaeka tim, te z ni pssen stareho harfenisty "Kde domov mtj" znarodnela.

Nage navgtevy. V sobotu odpoledne zastavil se to intenYr Tom 8krabanek z Dallas. Dlel v iffednim poslaniin pro Star Gas Co. do Temple a bylo nam pote genim pozdraviti se s bYvalYm osadnikem Ennis. — Tehot dne k vederu ptekvapil nits navg tevou predseda SALT. bratr Vi. Maudr, s nimt na sjezd Presbyterni cirkve, konanY ye West, dojel na g ptedseda HI. Utadovny bratr C. H. ChernoskY. — V pondeli rano navgtivila redakci pi. Fred Machotkova z Miles, Tex., delegatka YYSe uvedeneho sjezdu. S ni dojell jeji sestra pi. Marie P geneikova a syn Miroslav Macohtka. Nit yLte'vy nits mile potelily.

tirg sttedu, due 15. eervence 1942,

VaiSTNiN

Casove naueeni pro viechny pracovniky v SAO'. Kdy2 se /lady srazite, protde se rozchazite v nazorech, zapomente na to co nejry,chleji a nedelejte z toho "neptatelstvi" do hrobu tmaveho. Spojili jsme se v Texasu do jedne organisace a vytkli sobs spoleenSr cil — pomahati v druhem odboji do osvobozeni dodasne porobeneho naroda ye stare vlasti. Nate mocne SALT. dalo a dosud dive, ptiklad statum severnim, kde silne Ceske osady — proto2e je pojitkem krajana odlienSTch tabort, kteti se spolCili za jednim dohodnutm diem — napomahat k dosaleni Viterstvi Pravdy. tivot pHneti rune i trny, spoledenske snaZeni dasem dodasna nedorozumeni a ptesttelky pfehorlivch pracovnika. Vee na svete lze pti dobre van urovnat, dohodnout — Vezmeme si ku pt. naueeni z Masaryka z nasledujici uddlosti: Po smrti vadce Ceske strany agrarni Ant. 8vehly pra2sky7 "Venkov" poladal Masaryka, aby nee° napsal o sve s polupraci se Svehlou. Masaryk vyhovel. Dal 8vehlovi skvele vysvedeeni: "Natel jsem v nem pH budovani nati republiky a demokracie lojalniho a dovedneho spolutvarce; mohu jeho praci uvnitt srovnat se avYm druhYm spolupracoynikem v zahranidi (Edv. Banetem). Nat novY stat byl tt'asten, Ae mu osud v pravy das dal pracovnika a statnika, jako byl 8vehla." A koneil stat' slovy: "Nevykladam, V eem jsme se shodovali, v dem se rozchazeli. Ale path ku karakteristice to nazi spoluprace, a135 ch povedel, 2e jsme ye sve praci sii za stejnYm diem; bylo to jako v torn krasnem ptirovnani teckeho filosofa: Kdy g dva midove se spolu dokopavaji zlata, nevaai jim, jestlfte v usilne praci jeden o druheho zavadi."• Neni v tomto ptipadu pane' naueeni pro vtechny pracovniky i &any SdruZeni Amer. CechoSlovakfi Texasu?

Listarna redakce. Br. L. H. Pravidla pro obsah naeeho organu nedovoluji dopisy obsahu politickeho. Kdybychom meli smernici, 2e ve Vestniku mohou bS7ti "nestranne politicks debaty", znamenalo by to v kratkosti neobmezenou stranickou atvanici.

Jan Nej menovanY. "oerne kulieky" nadelaly v tadech mnoho mrzutosti, hotkosti a dneakem se jich neuZiva. V mnoha tadech se ptijimaji elenove skoro jen fitedniky, nebo i zvldetnim vj'rborem a dlenstvo y e schazi bez velkeho rozvalovani Cleny organisatorem ptijate a k Micajft pied navrZenim dovezene, ochotne schvaluje. Bjivale "tajne hlasovani" slouZilo naterjim Clenem, aby si vybili nechut' a nenavist vadi nekomu — vrzenim "dernS rch kulidek".

Ssstra M. N. Water repellent znamend, 2e latka nepropouati vodu a Shower proof znamena, drobnji de k s ' latku neprosakne, prudkji. deat' vaak ano. Pure dye silk znamene, latku vS7hradne z hedvabi, pii jejimZ barveni nebylo Zito Zadnj"Tch jinSrch ptimesi s jedinou vS7jimkou barviva, jeho2 mnoZstvi nesmi ptesahovati 15 procent vahy u hedvabi derneho a 10 procent u hedvabi veech jinS7ch barev.

a

Br. K. R. Vate vj'rvody ohledne zahranidni politiky Oeskoslovenska jsou mylne. /12 budou jednou historikove psati svaj soud nad dneeni dobou a hodnotiti alohu jednotlivS7ch state, pHnos Ceskoslovenska bude nesporne zhodnocen vysoko. Osl. zahraniCni politika nejen na leta ku ptedu spravne odhadla svetovS7 politick' a hospodaIskj-r vj'rvoj, ale ze sve smernice neslevila ani kdyt ji svet k velike ekode oechoslovaku a ke sve nesmirne vets' doeasne opustil.

Daneplatce Ant. R. Houston ma, dluhu v easti $43,803,000, za nim pf'ijde San Antonio s vetejnSTm zadluZenim per $31,454,000 a nasleduje Dallas s dluhem $29,373,000. Rtzne dame vynesly v roku 1940 v Houstonu $18,136,000, v San Antonio $8,181,000 a v Dallas $11,966,000. Obeeni samosprava vy2adala si stejneho roku vydani: v Houstonu $16,489,000, v San Antonio $7,792,000 a v Dallas $10,787,000.

Po ridobi politickeho bloudeni straglive placenebo potoky krve a desitkami biliont hospodaiskYch hodnot do gel nakonec anglosaskY svet k poznani, ze civilisace mtze bYti zachrinena jenom pevnou a uptimnou soueinosti se svetem slovanslOm. Nejen ted', ale co ddleiitejiiho po

Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Poeasi mime ted' velice krasne, veak jej ted' pottebujeme na ty futra. Zde delaji skoro veichni kornova, futra, jest to velice dobre na krmeni. Baviny jsou velice &Wane, jestli na ne neco neptijde. Slyeel jsem na radio, 2e misty moc prei a taxi povodne, jen aby to neptielo sem.

Take jsem Ceti v novinach, 2e misty jsou iirody pokalene, tak to je apatne, co2 ja nepieji 2adnemu. Kdo neudelal loni nic a letos zas, to2 jak eloyek mute pokraeovat. V loni byly vajieka 12 al 13 centt a letos zas farmati neudelaji krmivo a kdy2 toto musi kupovat, pak mu z toho moc neztstane. Pied 4 roky na zapade zrni bylo 65c sto Tiber a zde $1.50. Kde krmiva neni, tam jest drahe a kde jest ho dosti, tam nema ceny.

Vim, Ze mnozi delaji Ziyobyti z vajieek. Kdy2 elovek ma, sve zrni a hied' si drtbeZe, tak z toho 27c tucet. Ja taudela, kdy2 jsou vajidka 25 kovYch lid' lituji, neb ja jsem to zkusil as mod, a ted' k tomu to valka, 2e mail aettit a kupovat jen co jest nutne tieba. K tomu jests budou brat i rafy z kar. Vypada, Ze lid se vrati ku starYm eastun a bude jezdit na vozech a kodarech.

BlahoslavenY ten, kdo ma aspori ten potah. Zde jsou dva lids, kteti dosud jezdi v koeate a nestydi se za to. Ceti jsem o natku nekterYch, kdyi nedostanou raft, jak budou vozit vajidka do mesta, 2e do pytlii je nemohou nasypat. Inu, budou je vozit tak jako kdysi. Vim o lidech, Z'e za 26 mesict dali za gasolin a olej $500, tak ti lido delali jenom na to. Ted' tomu vtemu bude konec, ted' se ma na v gem Aettit, i na tech karach.

Pan a pani Ed. Koriatik, pi. Frank Jansu a sl.

Andela Cuba udelali si v'let na 4. eervence do San Angelo a Roweny. Eda chtel se tam shledati se znarnYmi, ale 2e pry nevidel Zadneho.

Zastavili se u meho zete Krasa. Pan Jos. Cuba z Anton byl zde na svatky a ptivez1 pi. Joe E. Cubovou. Jotka byl na caste do sjezdu v Dime Box, tak nayttivil bratra John L. Cebu a take syny v okoli, fez tvakra Ed. Koriatika a nas, kde bydli jeho matka. Muslin na neho prozradit, aC zde bydlel po nekolik rokt, zabloudil. Kde eloyek nebyl po nekolik roku, tak se to lehko ptihodi. Vtak to neni nic divneho v tomto Ines* mile se to tee ptihodilo. Take sledna Vera Michalikova mela pro.zdniny, tak se podivala do Corpus Christi. Tam Ze moc prgelo a baviny byly vtude ye vocle, jen trochu 2e ji bylo videt.

Zdftela se u nas po nekolik dnt. Pan Frank Sebesta uti jezdi bez raft, jede 60 mil za hodinu a take dojede. Jak vidite, on id getti. Pan Jos. Mikulin st. ma moc pekne pravdy. Pozdravuji vas mnohokrate srdeene, jen pitte Hrtza jak to jenom bude dale, kdo ma prazdniny tjiden, 10 neb 14 dni a plat mu jde, to jsou easy. Vypada, 2e na vYchode a jihu prti, no jen nas chrari Pane od pohromy. Panove Koriatikovi nemeli traz s karou, byla to pani Koriatikova, ktera si zranila koleno. S pozdravem a v tete, Joe Kohutek.

a

liad Frant. PalackY, Cis. 21., Engle, Texas.

Timto da yam na vedomost vgem bratrtm, . patnou pojsme Zadnou schtzi nekonali pro S hodu, tak yam davam na vedomi, 2e bude konana ptiSti nedeli, toti2 19. eervence odpoledne.

Zaroveri vain da yam yedet ohledne to nemocenske podpory, 2e kdo chce bYt opravnen na nemocenskou podporu, tak at' zaplati poplatek 50 centt na pti gti rozpoeet, at' to pone na mne, jestli se nemtde dostavit do schilze ptiAti nedeli, tak se hled'te dostavit v pinem poetu.

Chas. Jalufka, taj.

S bratrskYm pozdravem, Cs. pomocnY vYbor v praci pro uprchliky.

New York. (CTK.) — V techto dnech ptijela do Spojen'ch Statt po dlouhem cestovani z Evropy skupina Cs. uprchlikt a demobilisovanYch vojaka. Byli apine bez prosttedku. teskoslovenskY pomocrik vYbor v New Yorku se jich ujal, opattil jim penize, gaty a boty a zajistil bydleni po dobu jejich pobytu v New Yorku.

Starostlivou peei, kterou jim funkcionaity Cs. pomocneho vYboru venovaly, byli es. uprchlici a vojaci hluboce dojati. Po tfiletem stradani a bloudeni natli v rodinach newyorskYch krajant skuteenY domov. Cela skupina odjitdi v 114kolika dnech do Kanady.

Strana

NNS Z 11111■1111/111111/1111111111511111111111111111111MWENSEM RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanji resoludni '17 7bor tadu IVIoravati Bratti (N. 6., vyslovujeme pozastale rodine nazi citenou soustrast nad ztratou jejich milovaneho otce a naaeho spolubratra Jana Hegara, kterST dokonal svou pozemskou pout' dne 10. dervence 1942 ye veku 63 rokt a pohtben byl na evangelickem htbitove ve West v nedeli dne 12. dervence.

ZesnulSr byl po dobu 44 mkt dobr tm elenem nateho tadu, slouZil mu po tadu let co rozeafnji piedseda a byl uptimnYm vlastencem.

Vime poziistala, rodino, Ze Vet zarmutek je velikST , nee budi2 Vam atechou, Ze celji nas tad citi s Vami. spolubratte, budi2 zerne lehkou Tobe, Cest budiZ Tvoji pamatce.

Dano ve West, Texas, dne 15. dervence 1942.

Pavel S. 8krabanek, Jno Pavlas, Albert Pinter, resoludni vSrbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanji resoludni vS7 bor tadu Slovan Jihu Cislo 26. SPJST., vyslovujeme pozfistale rodine nazi uptimne citenou soustrast nad ztra,tou jejich milovaneho manZela, otce a naaeho spolubratra C. K. Schvaba, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 26.

Cervna 1942 ve veku 64 mkt, po delk nemoci a pohtben byl na htbitove v Beeville, Texas, dne 27. Cervna.

ZesnulSr byl dobrS7m Clenem naaeho tadu a Jednoty a dobrjim a horliqm vlastencem.

Vime, pozustala rodino, 2e Vat zarmutek je velikS7 , ale budi2 Vam fitechou, 2e eel* nas tad citi s Vami.

Tobe, milt' spolubratie, budi2 zeme lehkou a Cest budii Tvoji pamatce.

Dario y e Skidmore, Tex., dne 1. tervenee 1942.

Clifton Trlica, J. P. Nedbalek, Joseph Koliha ml., resoludni vYbor.

V Dalti zavraideni v Praze a v Brne.

LondYn. (CTK.) — 8tokholmskST list Svenska Dagbladet ptinaei jmena nekolika daleich Ceskoslovenskych vlastenct, kteti byli zavraZdeni v souvislosti s atentatem na Heydricha. List uvadi tato dalei jmena: Jaroslav Weidman, podplukovnik Cs. armady, Plzen; Rudolf Hanak, major es. armady, Nymburg; dr. Jan JeZek, ptednosta mestskS7ch fitadt, Nymburk. Antonin Pinka, Olomouc; Frantieek Sigmund, kapitan Cs. armady; Ferdinand Zalabak, ieditel hotelu, Plzen. Ve zprave evedskeho listu se dale pravi, mezi zasttelenSrmi z uplynuleho trdne je mnoho advokata, inZenj;Ta, lekata a poatovnich fitednika.

Olovek - aristokrat meal zvitaty. — Heinrich Heine.

KALENDA 19. eervenee. Vlastenecka, slavnost ye nrospech Amer. eerveneho KtiZe a USO. pofadand odboekou SALT. v Henkhaus Hallu v Moulton, Tex. Zadatek v 1 hod. odpoledne, svadina ve 4 hod. a veCer taneCni zabava.

19. Cervence. Barbecue a nlknik v sini tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. v Houston. Tex. 26. eervence. Oslava Armen u '8tefanikil v Houstonu.

9. snma. D'efslre diva dlo: "Podle slov pana presidenta" u Stefaniku v Houstonu.

30. srpna. Bazar ye nrosteech S 1 CT. ellyst6 odboeka texaskeho vgekrajanskeho sdriAerii "4' Dallas, Tex.

Stranr.

VteTNIK

stfedu, dne 15, eervence 1942.

Ail contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Los Angeles, California. • Dear Readers of the Vestnik, .

Every week there are several new friends who ask me to continue writting, and I thank each of you for your interest in my letters.

Today I want to answer you, Mrs. Lesikar of San Diego. I asked a prominent member of the Jednota about the number of Czechs in Los Angeles, and she said that they have a list of one thousand names to whom the programs are mailed. Of course, there are many more in places near Los Angeles, and there have been as many as two thousand people: Czechs, Polish and Serbians, who have attended some of the big celebrations in Czechoslovak Park , This Park which you had heard about over the radio is at La Crescenta, ten miles from Los Angeles, near the foot of the mountains. The Park is about an acre in size, with a large recreation building on it, and is used by the Czechs for celebrations, picnics, receptions and dances. Last Sunday there was an all-day picnic, with Gymnastic Exhibitions by the Sokols in the afternoon, and dancing in the evening to the music of a Sokol Orchestra. Besides the large Sokol Organization, there is the Clechoslovenska Jednota and the women's Auxiliary, Pilna Ruka.

There is also a Masaryk Society.

Mrs. Lesikar, the Czech radio hour is still broadcast from Long Beach at twelve-thirty noon. Perhaps the programs which you heard from Pasadena were relayed from Chicago or New York, as they are the ones which are announced in English and Czech.

Bessie Mikeska, you asked if we are related.

No, we are not, because none of my kinfolks live in Abbott. In your leter you mentioned PFC Henry Mikeska. That is also my father's name. Isn't it a coincidence that people sometimes have the same two names and still not related? I have noticed that four different Mikeska girls have written to the Vestnik recently, but none of them are any kin to me.

On June 26th, I graduated with honors from High School. I wore a white taffeta silk party dress, with a corsage of gardenias (called Cape Jasmine in Texas).

After the speeches and Presentation of Diplomas, the honor students were presented with gifts, and afterward there was a Reception for the relatives and friends. The Commencement exercises were quite brief this year, on account of the war. Since there is always the danger of a blackout in Los Angeles, the Board of Education had asked the schools to curtail elaborate closing programs.

I was showered with gifts, and especially from my parents. Mama gave me a beautiful gold wrist watch. It is the newest style, tiny dime-size, with matching link bracelet. Daddy gave me a War Bond. This makes my third Bond, as my parents gave me two of them for my sixteenth birthday in April. Gifts like these are surely worth appreciating.

Now that I am out of school I shall have more time for my professional studies, and I haven't forgotten that I promised my Aunt Annie Mikeska to learn how to speak Czech this summer.

Now for a little news about my city. On Sunday, June 28th, Los Angeles held a huge celebration in honor of fifteen heroes of World War II. "War Heroes Day" was sponsored by the U. S. Treasury Department, and was the greatest patriotic demonstration ever held in Southern California. For the first time since the outbreak of the War, General De Witt gave special permission to the City of Los Angeles to hold this gigantic celebration in the Memorial Coliseum, which seats 100,000 people.

These fifteen heroes flew here in an Army

ire

bomber plane, and were greeted at the airport by the Mayor of the City and other civic leaders. They were escorted by motorcycle police to the Ambassador Hotel for lunch.

After a short rest, the war heroes were taken to the formation point of the parade, which started at one P. M. In the parade were forty military bands; U. S. Army, Navy and Marine troops; scout cars, tanks, artillery, tractors, command cars, jeeps and peeps. The Army mechanized units presented intricate maneuvers, There were also stretcher bearers, ambulances and nurses of Red Cross and First Aid. The program at the Coliseum, "Calvacade of Courage", opened with a Flag-raising ceremony, Pledge of Allegiance to the Flag and the singing of "The Star Spangled Banner."

An invocation was delivered by His Excellency, Rev. John J. Cantwell, archbishop of Los Angeles. Then the Mayor gave an official greeting to the heroes and they were introduced to the multitude in the Coliseum, where each one told about his own experiences in the war.

Among these honored heroes was Captain Whelles of Texas, who shot down four Jap planes in the Philippines. During the program, every spectator in the Coliseum waved a small American flag, while pilots of the Army, Navy, and Marine Corps flew low over the arena, as the bands played and the people sang "God Bless America."

After a day of visiting and sight-seeing in Los Angeles, these men flew to Dallas, Texas, from where they will fly back East.

Los Angeles is planning for another big parade on the Fourth of July, when the people will again see soldiers marching with the Arthy equipment and giving demonstrations.

There will also be a big show in the Coliseum, sponsored by the American Legion.

Until next week, I remain sincerely yours, Juline Rosemary Mikeska.

V Taylor, Texas.

Dear Readers of the Vestnik, This is my first attempt to write to the English section of the Vestnik and if it is published I will try and write again.

First I will tell you something about myself.

I am a Czech girl sixteen years old. My birthday comes on November 11, I am 5 feet, 5 inches tall; and I weigh about 106 pounds. My hobby is corresponding and my favorite sport is dancing. I have one sister and one brother, my sister works in Temple. Gee, she is cute, and my brothers is in the Army. Say, girls do you want to write to a real handsome soldier?

If so, well just write to: Staff Sgt. Alvin Janota, 908 Quartermaster Det. A. C. A. F. S. Lubbock, Texas, I am sure he will be glad to answer all letters.

I have just finished reading the English section and I taught Clem Kovar and Juline Mikeska wrote very interesting • letters, come on Juline, and Clem, let us hear from you again.

What am I doing to help win the war? Well, I'll tell you. About 50 of us Home making girls with the help of our Homemaking teacher organized a Club called the "Victory Club."

Every Tuesday or Wednesday we go to the Sam Easley W. P. A. Victory garden, there we pick vegetables which we later can at the Blackshear High school for the lunches of the underpriviledged children. Then on Saturday we sel Defense Stamps on the streets of Taylor, last Satuday we sold around 3 hundred dollars worth.

Golly, I believe I've wrote more than I intended to so I'll stop.

If anyone is interested in helping me with my hobby, my address is Bessie Janota, Rt 1, Box 242, Taylor, Texas.

I will answer all letters and exchange snapshots with whoever wishes.

So this is about all. Let's Keep 'em Flying", and buy "Defense Bonds and Stamps." Did you buy your share Saturday?

Your friend, Bessie Janota.

Lovelady, Texas.

Dear Vestnik Readers, As this is my first letter in the English section of the Vestnik I hope this will be in print.

I am visiting my grandmother that lives on a farm. We have many good times together. I help her milk the cows and I don't think the cow likes me because she looks at me so funny.

My name is Patricia Ann Green. I am ten years of age. My birthday is on November 27th.

I live in Texarkana, Texas. I have lived in the city nine years and one year I spend on a farm, and from there we moved to Texarkana where I am still located. Texarkana has a Y. W. C. A. camp for girls. It started a week after school and ends when school starts. We have a good time there we have swimming twice a day, and have a lot of games. The first meeting we held there we had 158 girls which had a very good time.

My mother, uncle Frank, and uncle Isidor Krenek belong to the SPJST lodge.

I attended the Sacred Heart Academy eight months and I have passed to the 5th grade.

Well I guess I will end this letter. So let's If any of you want to write to me my address is Apt. 171 Stephens Court Texarkana, Texas.

Patricia Ann Green.

Yours truly, Caldwell, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I enjoy reading all the letters in the English section. I can speak Czech, but cannot read or write it.

I am a girl 11 years old. My birthday is July the 5th. I have 2 brothers and no sisters. I am the oldest child of the family. My oldest brother, Henry is 7 years old and Frankie is 3. I go to San Antonio school and will be in the 9th grade when school starts in the Fall.

My teachers name is Mrs. Vlasta Viess. I have one cousin in the Army his name is Johnnie Kohut. He is in Ireland. My grandma and grandpa Kohut are staying with us now. I live on a farm and like it pretty good. We are chopping cotton for second time. Our school was out May the 8th. If this letter is published I will write again.

I am afraid my letter is getting too long so I will stop and leave room for other letters.

I wish all the boys good luch and a safe return.

Let's keep 'em flying and the yellow Japs Vlasta Kohut. dying.

Muldoon, Texas.

Dear Readers, Since my first letter was published I decided to write again.

I guess I shall describe myself now. Here I go: I am a Czech-American girl, 11 years of age, my birthday will be fuly 24. My weight is 87 pounds. I have blue eyes, and blond hair.

My hobbies are reading and writing letters.

My sports are dancing, and playing volleyball.

My favorite movie stars are: Shirley Temple, Bob Hope, and Dorothy Lamour.

My daddy, and mother belong to the SPJST. lodge and I hope to be a member soon.

I have three sisters and one brother he is not in the Army yet.

I really enjoy reading all of your nice letters Juline Rosemary Mikeska. Well I will close for this time. I hope the editor will publish this letter, Leonitta Kubicek.

Sincerely yours,

Ve Etredu, dne 15. eervence 1942.

El Campo, Texas.

Dear Readers, This is my first letter in the Vestnik, although, I have been reading the English section for a long time.

I am a girl 12 years of age and have blue eyes. I will be in the eighth grade next term.

I go to El Campo High school and like it very much.

I have two brothers in the Army and their names are Fred and Eddie. I miss them very much. Fred is in South Carolina and Eddie is in San Antonio, but he thinks he will have to go overseas. My sister is in Houston, so I am by myself at home.

We are going to have a large parade here, which will be held on the 4th. Camp -Hulen and Fort Foster will make it.

My hobbies are dancing, horseback riding, and collecting match folders.

I live on a farm and like it very much. I have two cats and two dogs, they are my pets.

I am buying defense stamps, and I buy them every week, I have $6.00 worth.

Come on boys and girls, write to the Vestnik. I enjoy reading and I'm sure the others do too.

Sincerely yours, Lillian Holub.

V Second Armored Division Fort Benning, Ga. Dear Vestnik Readers, I have the opportunity to write few lines in the Vestnik while I am off duty.

Probably a lot of you friends are wondering how I am getting along, and Show I like the army life. Well, I am in the Army for over a year. When I was inducted in March 1941, I was sent to San Antonio and stayed there for two weeks. Then I was sent to the Replacement Center at Fort Knox, Ky., I had some real good buddies with there, they were Edward Snider of Tours, Texas, Emil Soukup, and also Henry Dulock. The later is the one that used to play the big accordion with the Harmonizers band. Henry brought his accordion with him to Fort Knox. and he sure did furnished us with some swell music, and kept us from getting lonesome.

We stayed at Fort Knox for about 5 months.

There I finished my basic training, and then I was transfered to the Second Armored Division at Fort Benning. After staying there a few months, I went on manuevers to Camp Forrest, Tenn., and also to Louisiana and East Texas. While on manuevers in Tenn., I must tell you of one hard luck that befell us, We were out in the woods with our tank during nite when we ran out of oil. We, the crew of the tank had to spent the nite and the next day without food and water. Nobody knew about us being there without oil, until some good ole farmer came up. He was really scared of us because we were dressed in Combat suits and had gas masks on. We had machine guns around, and we had pistols on our sides, and the tank itself is 'heavily armed. The farmer came up and couldn't talk. We told him we ran short on oil and were without food and water. So he went home and brought us some food and 3 gallons of butter milk, and I tell you it was all gone in 5 minutes Boy did we get that pep back again, and besides that he brought his wife and two good looking gals to se us. They all wanted to see us and the tank, so we showed them around the tank.

They were nice and kind people.

We returned back to Fort Benning and spent the.rest of the time there. I must not forget to mention my good buddies from around West, Texas. They are Edward Snider, Emil Soukup, John Smajstrla, Helmouth Zoch and a bunch of others. We get together everynite and have barrels of fun.

0 h yes, my job is a tank driver, and I tell you it's not an easy job either You got to drive the way you are kicked. You know what I mean, when you are kicked in the right arm you are to turn right and so on. And little about the shifting of gears, I tell you it's not so easy, you got to jerk it with both hands

Strana Well, I am leaving for the Carolina's, and word has spread around that insetad, we will go toward the west Coast. The Commandir.g.

General told us, that we will be overseas soon.

Hope the time is not ripe yet, but I am willing to go and fight it out and after it is all over return back to my Home Sweet Home. All you people back there do your part and help us win the war . Maybe some of you have no sons in the Army, but still you can do your part.

Must close before the lights go out. Thanks to the Editor for printing this letter.

I remain, Pfc. George A. Marek.

V Hallettsville, Texas.

Dear Readers, This is my first time to have the occasion of writing to the Vestnik, a logical newspaper.

For a certain length of time, I have been noticing that many of my friends have written in the Vestnik, so. I thought I'll make an endeavour at it myself.

I am a Czech-American girl, 16 years old and am the only child in the family, but I am as happy as I can be. My birthday comes on March 31. I'll describe myself. I am 5 feet, 5 inches tall, have blue eyes, light brown hair, and a fair complexion.

I have no brother or sister, but I have a sweet friend, which is as sweet to me as if she were my sister. Her name is Anita Rose Holly.

We go to the same school and have always been pals, and I hope we will continue to be friends.

My mother, father and I belong to the SPJST. lodge.

My father has been a member for 23 years.

I go to the Vsetin school and I am in the 10th grade. My teacher was Miss Minnie Thompson she was a real nice and good teacher.

I really do enjoy reading those letters written from far away, especially those written by Juline Rosemary Mikeska. They are really interesting I hope she continues to write, I can almost see Los Angeles already just by reading her letters and I wish I could go to California someday, and I do wish I could see you Juline, if no other way at least on a "snapshot" I really did enjoy the letter written by Mac. Clem J. Kovar, U. S. Navy. It was interesting and I hope he writes again.

I will sign off. I don't want my letter to be too long the first time.

Irene Myrtle Rehak.

V Temple, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. I enjoy reading the English section very much. I am a Czech girl 100 years old. My birthday is on April 14. I go to the Seaton school. My teachers names are Mr. C. C. Newby and Miss Audrey Gordon. They are very good teachers.

I have six cousins in the Army and Navy.

Wish them good luck and safe return.

My hobby is embroidering. I like to embroider very much.

I have five pets which are two baby lambs, and three dogs which I enjoy playing with very much.

If this letter is published I will write again.

"Remember Pearl Harbor".

Virginia Lee Macek.

V Iowa Colony, Texas.

Dear Readers of the Vestnik, This is my first letter in the Vestnik. I hope my letter is in print.

Now I will tell you about myself. I am 3 feet, 6 in tall, I have brown eyes, light brown hair, and my birthday comes on April 10, which has passed already and I was f years old.

I have one sister, and two brothers My sisters name is Etta Mae. By big brothers name is Otto. My little brothers names is Joe, Jr. I guess I have to close or Mr. wastebasket will get this letter. Three cheers for the Red, White, and Blue. So long till next time.

Rosie Lee Mattie Wiktorik.

Caldwell, Texas.

Dear Vestnik Readers, I have decided to write in the Vestnik. I enjoy reading the interesting letters.

I am a Czech-American girl, sixteen years of age. I can read and write Czech a little, but not very well. I belong to the SPJST lodge also my twin sister, my brother and my parents. I live on a farm and enjoy it a lot. I go to the Caldwell High school. I will graduate next year.

My hobbies are collecting pictures of my friends and collecting stamps. I have about 300 stamps from different states, My sports are dancing and singing. To be able to sing one has to have the words to a song, so I am asking for this song "Won't You Wait Another Year," if anyone has this song, will you please sent it to me. My address is Route 3, Caldwell, Texas.

Clem J. Kovar from San Diego, California, you have written a very interesting letter. I have a brother working in San Diego in an Airplane Factory, his name is Frank. There are five boys, that I know, working in the factory from Caldwell. You said you were a student in the Czech class in Caldwell, well they do not teach Czech now. I know many boys and girls from Snook.

Dorothy Havel, why don't you write to the Vestnik?. I would like to see many letters in the Vestnik from my cousins and friends.

I guess I will have to end for my letter is getting a little long for the first time. I hope this letter will surprise my friends. A regular Agnes Hanacik. reader.

V Weimar, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write in the Vestnik. I enjoyed all the letters that have been published, especially those from California, and Florida. I hope you soldiers from Florida will keep on writing.

I am a Czech-American boy, nine years old, I will be ten on July 20. I wonder who is my twin? Whoever it is just write to the Vestnik and I will know. I lived on a farm all of my life. I like it very much. My father and I belong to the SPJST. No. 8 at Weimar, Texas.

My hobbies are collecting stamps, writing letters, and buying United States stamps.

Our school was let out on May 22 . I was glad. I was in the third grade, and have passed to the fourth: My teacher was J. J. Mensik. I liked my teacher.

Most of the crops around here are pretty good. It was very dry, but we get, a good rain Monday. morning. We were chopping cotton, but now we are through.

I have one cousin in the Army. His name is Edwin Barta. I will have more cousins in the Army later on. I wish them good luck and a safe return.

If anyone would like to write to me. My address is Lawrence A. Barta, Route 1, Box 12, Weimar, Texas. My letter is getting to be long so I better stop and leave room for others.

If this is printed I will write again, "Remember Pearl Harbor!"

Lawrence A. Barta.

Gonzales, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write in the Vestnik.

I enjoy reading all of the letters that are written in the English section. I am a Czech girl I speak Czech well, but I cannot read or write.

I am 9 years of age. I passed to the 4th grade.

Our school was let out in May. My teachers name was Mrs. G. E.-Bradley. I have two brothers my oldest brother is in the Army. I Sure do miss him. I always write him a cheerful letter to cheer him up. I know he is lonesome.

He is stationed at Savannah, Ga. I better stop cause my letter is getting long. Come on boys and girls write to the 41:=stnik and keep 'em flying. Buy Defense Saving Bonds and Stamps.

Remember Pearl Harbor. Gladys Marie Peterek

SUM* It Bomarton, Texas.

Dear Vestnik Readers, Could you believe, one who only glances at a paper like the Vestnik, immediately is so inspired by the wonderful letters written that it is useless to try to resist the temptation of writing too. I sincerely hope to be one of the friends through the paper. It appeals to me so because one learns to know many young folks and it is not only for the sake of amusement, but it also, enables one to develop a better sense of humor knowledge in writing.

I always did enjoy writing, but I'm not a professional writer as you can see for yourself.

However, my mother writes to the "NaAinec" (Czech paper) so I will try to follow in her footsteps by learning to read and write Czech, too, and it is very interesting even in spite of the difficulties in learning. Hope I make a success at it someday.

Since I finished high school two years ago, I have been at home most of the time helping on the farm—however, I just returned from Vernon, Texas last Sunday where I had been working for sometime, and I also visited my friends (The Tom'Su) at Oklaunion where I enjoyed it emmensely. Vernon is a beautiful clean city with twelve thousand population.

About three miles south is situated a" Victory Field", Air Corp flying school, and there are many cadets stationed there to get basic flying. It was so nice to see so many cadets come to Mass on Sundays and also receive Holy Communion. There happened to be 2 sailors also receiving communion while I was there.

Vernon, besides a Sairitorium, has a Catholic "Christ the King" hospital with many sisters residing there it being of Polish nationality and so is the priest, Father Ed. Szchopka. I have a friend, Lorene Tom'Su, training at the hospital for a nurse.

The last Sunday I attended church before I departed for home the little children were receiving their First Holy Communion. It reminded me of my glorious day when I went to First Holy Communion. I must also say, on June 7th a group of folks had a get together at the KaiSh home near Thalia, Texas, where bingo was played, sandwiches and boxes (made of patiotic colors and flags) were sold, a contest for the prettiest girl was held, and in went to Miss Lorene TomS'u and different ammusements were held and it was concluded with a house dance at night. I really like to dance too. The proceeds were contributed to the church fund. Another get together will be held at the TornSu's home in Oklaunion in August. In the behalf of the Vernon people and in the vicinity of Vernon, who were so nice to me, I wish to express my sincere thanks and gratitude, sand I hope to be with all of you in the near future.

I wonder if Lilly Kocurek from Jourdanton has at any time lived on the plains near Lubbock? My dad has some kinfolks that moved from the plains named "O'Donnel" to Jourdanton by that name. May I also congratulate my swcll little cousin of Woodsboro, Earline Janca, who is a twin cousin to my sister, on her fantastic letter she wrote to this paper sometime ago. Do it again. You are a professional writer, and especially do I enjoy the letters from soldiers. I'm writing to many boys in armed forces now to keep up their morale and show them we at home do think of them Some certainly can write very interesting.

Three of my cousins are in the Army now, Pvt. Edmund Macha of Tahoka, last heard of in Ireland, Pvt. Edmund Foytik of Damon, on Panama Canal and Pvt. Felix Macha of Tahoka at Lubbock in Air Corps. Soon my uncle Joe Simek will join the marching men, probably this month, he is due to be called. Yes it's more than sorrow that we have to bear when our loved ones depart, some taking their last glances upon their beloved home, relatives and friends as they depart, but in the meantime let us pray to God to be Merciful and spare them and that victory will soon be won.

Then our loved ones again will return from their destination except those that will sleep

yesTxlig on foreign land or at the bottom of the sea.

May God Bless them in their heavenly home for their gallantry till we meet to part no more.

It is with greatest sorrow and grief to hear the report that Pvt. Vinc. Sykora Jr., is reported missing, formerly of Westover, Texas. May our prayers help, him.

We have high winds for three days and nights now so I'm afraid it's not anything good to look forward to.

My grandmother Barta is visiting in Praha, Texas for sometime now. I am staying at grandad's where I ran upon this fine paper.

In conclusion I wish to say "goodluck" to our boys in armed forces and "May God Bless You." A new Reader, Evelyn Simek.

V Schulenburg, Texas.

Dear Readers, Since my first letter was printed, I will write again.

My dady is a blacksmith. We do not farm.

My mother has a garden and she has 140 baby chicks. I have a garden of my own, I planted flowers, cabbage, red beets, onions. I have a little bantam chicken and she has eight baby chicks. I will give them to my mother, but she said she would pay me.

Do I have a twin. My birthday is April 14.

My sports are playing, fishing and dancing.

I have no brothers nor sisters. My mother calls me a baby. I have a pet dog. I like to play with him. His name is Spot. I have a pet cat. I like to play with her too. I have two pigs and a calf. I play almost all the day long.

I like to play very much.

Come on boys and girls and write to the Vestnik. Maybe some of you don't write because you do not know the address of the Vestnik, which is West, Texas.

I am sending my mother and daddy a sweet hello. I guess it will surprise my mother and daddy.

We are having some windy and dry weather here. The crops are looking bad now.

I guess I don not have to take all the space.

Let's remember Pearl Harbor—Keep them flying and the yellow Japs dying. Your pen Evelyn Cada. pal, V Camp Shelby, Miss.

Dear Vestnik Readers, I have decided to drop a few lines to the Vestnik's English section. I have been asked several times to write and tell something about the Army.

I received two letters from people that I never did meet, and they were very interesting, and were highly appreciated. Hope there are some more of them comming down my way of the same kind, for I always love to hear something from my home state of Texas, and I rather read letters than eat my supper.

I will answer all the letters personally.

I am stationed in the State of Mississippi, in Anti Tank Co., Camp Shelby, Miss. This Camp is located twelve miles from the city of Hatiesburg, Miss. Built to accommodate about 77,000 soldiers and is the second largest training Camp. Costing more than $27,000,000. This Camp shall have 122,000 soldiers in the near future. The barracks are being built rapidly.

Ill-fitting close soldiers uniforms ended, uniforms coming in two sizes, too large and too small, as many as a hundred soldiers a night are bringing their apparel to be fixed. Every man is dealt according to order, first come, first served. Wednesday, nite there is a traffic jam, soldiers are trying desperately to be the first waited on.

Feeding the soldiers, Shelby's Boys eat more than 400,000 pounds of food a day. I must take into consideration that the soldiers from Maine desire potatoes 3 times a day. The Mississippi soldiers again grits or rice. The Louisian soldiers sprun coffee without chikory and the Texas guys insist for a rare beefsteak and fried potatoes. In fact, soldiers from every

Ve stredu, dne 15. Cervence 1942, locality have eating -peculiarities", which must be satisfied as much as possible. When the proudct arrive at Camp Shelby, it is rigidly inspected by the station veterinarian and his staff, to ascertain that every item meets the extremely high standard required by Federal Specification. Non perishable products are stored in the twelve large quartermaster warehouses, which contains aproximately 120,000 square feet of warehousing space. The perishable products are stored in the quartermaster refrigeration plant, which has a storage space of 200,000 cubic feet.

There are a lots of dogs in our area and we have something to play with, they are our good friends. The largest pup weighs 160 lbs., called English Mastiff. He is one of the largest I have ever seen in my life.

One day as we were out on a hike taking a ten minute brake, we noticed an animal in a wooded forest, and were wondering what it could be, as we aproached the animal, we all were surprised with a yellow goat, and as some of the boys caught her, we start to play with her. She joined our marched and arrived with us at the barracks and still is in our company.

I am one of the 150 boys shipped from La Grange, Fayette County local board to Fort Sam Houston, and only two of us were shipped to Mississippi. Mr. Ivan Rainosek and I. Ivan is a mighty nice fellow, we slept together on our way down here. Passing through Louisiana we noticed some pine tree stumps measuring around fourteen feet over top.

It really was hard for us the first week, for it was too hot hiking through the forest, some of the boys passed out of the platoon on the way. We all are well suntanned and the toplayer of skin already peeled off.

Horse flies really are bad here, just as soon as they land on a person they start sucking the blood automatically. They reminds the soldiers of divebombers so we call them di-bommers.

Some guys wonder why the officers and noncommissioned officers insist on perfection in what appears to be a minor detail. Why do rifles have to be carried at just the same angle; why do they have to keep strait and aligned; why must the bed be made in a certain way; why must the uniforms and equipment be in a prescribed order at all time; why must all officers be saluted with snappy precision? These things are part of our training.

Their purpose is to teach us obedience, loyalty, team play, personal pride, pride in our organization, respect for the rights of others, love of the flag, and the will to win. Some of the soldiers do not care to cover these instructions jt and often get a punishment for not doing so.

They have to work on K. P. from 5:30 a. m. to 8:00 p. m. probably for a week.

Our Army service gas mask is the best all around military mask known. It is the main device protecting the face, eyes, lungs, and throat from the effects of gasses, smoke, fumes, dust, and chemical fogs.

4th of July we really did enjoy the big parade which was eight rings and about 4 1/2 miles long. There were many visitors from many parts of the country parents, brothers and sisters had a chance to visit their sons or brothers on this day. In other words some of the soldiers forgot their home folks and wait until parents, brothers, or sisters writes to the army headquarters office asking where is he or how is he, that they never hear from him.

I am writing to my folks once and twice a week.

0. B., I received the two past cards and also the letter from you which were interesting and highly appriciated, will answer you in a next few days.

Well, as the letter is almost too long I will stop with a little reminder. The enemy is listening to you, he wants to know what you know, so keep it to yourself. Yours, Pvt. Edwin J. Marusik, Anti-tank Co., 339 Inf, A. P. O. 85 Camp Shelby, Miss

Ve 3-11'eati, dne 15, .-j,ervenc,e..1942,

THE STAR SPANGLED BANNER

By Bettie Supak When the first strains of music of the Star Spangled Banner sound at a public gathering of some sort, involuntarily all true Americans arise and cast their eyes on the beloved symbol of all that is meant in that one word— America. Ordinarily men reverently place their hats on their hearts. Women and children stand still and quiet. All military figures present stand at attention in stiff salute. Not a sound seems to come from anywhere except the musical instruments.

What are the thoughts passing through the minds of these Americans? Do they see a dawn breaking and a beautiful flag waving or do they see a battle raging against an old American fort from which the enemies' fire is defiantly answered and above the fort amidst the bullets and bursting bombs a banner with broad stripes and bright stars gallantly is waving? Do they see that banner in distant battlefields carried by fighting heroes, upholding the fighting spirit of the men who are so gallantly dying for it? These may be some of the thought pictures that flash across the minds of these Americans.

When the anthem is heard at a meeting of the American Legion, do those war veterans again see the welcome that banner received from the French in Paris in 1917? Probably they also think and hope of another day when their sons shall march proudly through Paris in triumphant victory behind that same flag and receive even a greater, welcome.

When the Star Spangled Banner is played in a military service fort or camp, are those young men seriousi when they stand in salute as a sign of their respect? A lot of men in service wish to be out of it and often criticize the way they are treated. Just such a fellow once, when told of a known person who sympathized with the Nazis and criticized our National government, simply stated with deep meaning, "If you ever hear anyone say anything bad about your country, just slap 'em over! Don't ever let anyone say anything bad about your country and let him get away with it." Those were the words of a plain private in Uncle Sam's Army, one of a million of such fellows, but those plain fellows have very much to do with the future destiny of all the things that baner symbolizes.

As the first stanza ends and asks its question, no matter where they are or what kind of Americans are listening, their faces clearly reflect the answer. What is their answer?

Their answer can be stated on paper in one simple, but very definite word-,-"yes."

V Vernon, Texas.

Dear Editor and Readers, I enjoy all of the letters in the English section written by both girls and boys. As this is not my first time to write, I shall try at it again.

First of all I'd like to thank all who attended my wedding and for the many lovely gifts that I received. I will tell about my wedding and the lovely shower given in my honor.

I, Miss Frances Masar, daughter of Mr and Mrs. Frank J. Masar of Vernon, became the bride of Staff Sergeant Luther Joe Pybus, son of Mr. Joe C. Pybus of Vernon, Sunday, June 7, 1942 at 7:00 p. m. in a ring ceremony performed by Rev. T. Edgar Neal of the First Methodist Church at the home of the groom's grandmother, Mrs. S. M. Pybus, 2915 Sullivan Street.

Preceding the ceremony. Mrs. Mildred Williams played the wedding march and sang "I Love You Truly". The bride was given in marriage by her father. The couple stood between baskets of orchids and gladiolas as the vows were read. Many other flowers decorated the home, where about 70 relatives and friends witnessed the ceremony. The bride was lovely in a gown of white silk jersey and wore a floor length veil. Her wedding bouquet was of white carnations. Her ornament for something old was her mother's wreath; for something

VESTNAK blue, a. silk handkerchief; and for something borrowed, she wore a white strand of pearls belonging to Mrs. Ann Dedek.

The bride was followed by her cousin, Miss Marie Jokel, who was matron of honor. Her dress was of blue taffeta gown with a corsage of white roses. Mr. Capper L. Hall attended the groom as best man. The bridemaids were: Miss Lillie Jokel, sister of the matron of honor and Mrs. Charles S. Thomas, which both wore corsage of cape jasmines. The ushers were Mr. Glenn Hall and Mrs. Charles S. Thomas.

After the ceremony, pictures were taken and the wedding party and about 60 relatives and friends were entertained with a Buffet Supper where a three tiered white and blue wedding cake with a miniature bride and groom (the bride's chosen colors) was cut by the bride.

The couple left immediately after the buffet supper for a brief honeymoon trip to WichitaFalls.

The brides going away costume was a blue bomberg dress with red accesories. Out of town guests were Miss Vera Hall of Plainview, formerly of Vernon, an aunt, Mrs. Claude Howe and Mrs, Hirghlett both of Claude, Tex. After their honeymoon, Staff Sergeant Pybus will return to Midland Army Frying school at Midland, Texas, where Mrs. Pybus will join him the first part of July and they will make their home in Odessa.

The bride was a member of the 1940 graduating class of Vernon High school. Sergeant Pybus graduated from Vernon High school in 1939 and enlisted in the Army Air Corps in September of 1940. He recently graduated from the Air Corps Technical school for Airplane Mechanics where he received his rank of Staff Sergeant at Kesler Field, Biloxi, Miss.

A lovely shower was given in my honor, Friday evening, June 19, 1942, from 4 to 7 at the home of Mrs. J. L. Hall, 1410 Harison St. The hostesses were Mrs, Charles S. Thomas, Miss Marie and Lillie Jokel and Naomi Querner.

Miss Jennie Marie Brock and Mrs. Charles S Thomas presided at the bride's book. Miss Naomi Querner and Mrs. Capper Hall served punch from a crystal punch bowl centered on a reflector on the dining table between crystal candelabra. Also cookies and mints were served. The reception and gift rooms were attractively decorated with spring flowers and miss Marie and Lillie Jokel displayed the many lovely gifts.

The receiving line was composed of Mrs. J. L, Hall, the honoree, Mrs. Pybus, the honoree's mother, Mrs. Frank J. Masar, and the grandmother, Mrs. S. M. Pybus. Approximately 35 guests registered during the afternoon and about 30 brought gifts. Mrs. Pybus will join her husband, Staff Sgt. Pybus, in Odessa about July 1.

I again thank everyone for the lovely gifts you gave me.

We had a bad sand storm here Monday morning (June 22) we lost nearly all of our crop; so did a lot of other people.

Mrs. Luther Joe Pybus.

Sincerely, V Dallas, Texas.

Dear Readers, Well here I am again after giving the editor a good rest, A lot of my Pen Pals asked me to write in the Vestnik again.

In my last letter in the Vestnik I asked for somebody to write to me. I am very happy to say that I have received 15 letters and hope that my( Pen Pals will keep on writing to me and that someday I will have the pleasure to meet them in person. I would like to give their names and write a few lines to each one in our dear Vestnik. So will you please publish this for me Mr Editor.

Joyce Ellen Hold from Bellville, Texas, was my picture so terrible that you have fainted and have not answered my letter?

Dorothy Lee Vavra from Caldwell, Texas, I am waiting to hear from you.

Lillie Srubar from Caldwell, Texas, be looking for a letter from me soon.

Strata 17.

Anita Ruth Wentrcek from Wheelock, TexI think you got my letter by now so I will be awaiting an answer soon.

Clarine Jaksik from Pleasanton, Texas, I got your letter today.

Lydia Mae Dolesi from Wallis, Texas, I am waiting for an answer from you.

Leona Senkirik, Markham, Texas, Be looking for an answer from me.

Henrietta Krejci, Shiner, Texas, I haven't forgotten you I'll pester you with a letter soon.

Lillian Chaka from El Campo, Texas, I am practicing on my drawing's if you know what I mean, Mrs. A. A. LeSikar from San Diego, Calif., Thanks a lot for the beautiful pictures of California.

Mrs. Geo. F. Kahanek from Granger, Texas, thanks for the movie pictures.

Helen Zaidle from Ennis, Texas, thanks for the snapshot, you sure are pretty.

Peggy and Jareen Kocurek from Seymour, Texas, I am glad that through the Vestnik our mother's have located each other after so many years.

Elise Dvorak from Wallis, Texas, I am waiting to hear from you soon.

Dolores Machicek from Inez, Texas, have you ever revived from the fainting, after seeing my pictures?

Juline Rosemary Mikeska, thanks for the lovely card and the nice compliment you passed on me in Vestnik, At last but not least I want to thank Mrs. Paclik from Gainesville, Texas for the nice letter of encouragement to keep writing to the Vestnik and telling me they all enjoyed reading my letters. Mrs. Paclik, I had to read your Czech letter myself and I made it.

Mother also wants to thank you very much for the poppy seed that you sent her. We will try to come to see you all as soon as we can.

I guess I better close and save some room for someone else.

I am going to try to write a Czech letter next time so that my grandmother in Corpus Christi, Texas can read it she can't read English.

"Keep 'em Flying."

Frances Ann Vita.

Yours sincerely, V Granger, Texas.

Dear Readers, Since my first letter was published I thought I would write again. I enjoy reading all the letters in the Vestnik, especially those from Juline Rosemary Mikeska, and Irene Wytovak.

I have one brother who is 9 years old. His name is Donald and a baby sister, who is 9 months old. Her name is Frances Jane. I am 10 years old, 4 feet, 6 inches tall, weigh 75 pounds, have brown eyes.

Elsie Urbanek, I enjoyed reading your letter. Come on and write again Elsie. Our school ended Friday May 22. I passed to the seventh grade.

I will have to close and leave room for other letters. Keep 'em Flying.

Lillie Mae Kovar.

V Damon, Texas.

Dear Readers, Here I am again writing. The weather is dry, however, we don't need rain yet. I enjoy reading the English section. Juline Rosemary Mikeska, I really enjoy reading your leters in the Vestnik. We are all thru choping cotton.

Maybe some are still swinging those hoes in the cotton patch yet. Our garden is pretty good this year. Our cotton is blooming, and corn has some roastears. "Sharebone" sure is bad around here, but we haven't lost any of our cows yet. My letter is getting rather long so will leave room for others. I am sending a sweet hello to my grandmother and grandpa in Damon, and my cousin,,and uncles and friends.

Come on Martha Svoboda, write in the VestYour friend. nik sometime.

Martha Macik.

Straps IS, PRACOVNI DEfii PRESIDENTA CESKOSLOVENSKE REPUBLIKY DRA. EDVARDA BENE SE. (Vysilaao es, rozhlasem z LondYna.) Jsrne v iftednim sidle presidenta republiky v LondYne. Nemyslete si, te je to snad jeden z tech mnoha palact, jimit LondYn oplYva. Nikoliv, je to skromna budova es. vyslanectvi na tive londynske tihde, jeji jednu east tvoti zahrada Buckinghamskeho palace. Budova je ponekud tmava a trochu tesna, ale ma jednu velkou vYhodu. Jsme tady totit na svobodne es. rade.

Z ptedsine vede giroke schodigte do prvniho poschodi, kde je presidentova pracovna a ptijimaci salon. V mezipatte stoji vojin, glen hradni strate. Pan president neni dnes v Londyne, je na venkove, kde mine v klidu pracovat. Proto nav gtivime jeho kancelat, abychom si promluvili s jejim ptednostou vyslancem SmutnYm, kterY pracoval s panem presidentem jit v Praze a jent v LondYne po pkijedu pana presidenta s nim pracuje wet. Je gte nekolik slov o presidentove kancelati. Ma prave tak jako v Praze dve oddeleni, civilni a vojenske.

Ovgem dnegni mimotadne okolnosti si vytadaly znaeneho roz giteni praci presidentovy kancelate. Kandelaf presidenta republiky za hranicemi vznikla vlastne z t. zv. Cs, zahranidniho Astfedi, ktere pracovalo v LondYne od chvile, kdy se tam pan president vratil ze Spojenych state. Zde byly tehdy sousttedeny nitky nagi zahranidni akce a stejne jako dnes spojeni s domovem a domaci akci. Cs. zahra,nieni Asttedi bylo pcadeji .promeneno na Presidium Narodniho vYboru v LondYne a za tehdej gich pomert obsahlo ve gkerou Cinnost, kterou zde dnes obstarava cela tada &aft. a instituci.

Z toho vgeho je zfejmo, 'te pfisobnost kancelate presidenta republiky za dne gnich mimotadnYch pomert pravnich i politickYch je site ponekud girgi netli byla pilsobnost kancelate presidentovy v ustalenYch pomerech ve vlasti, ale zaklatla se pine na na gem zakonodarstvi pttvodnim a vykonava striktne jen to, co ji novYmi pomery bylo pfireeno. Stejne jako doma zilstava presidentu republiky a jeho kancelati staid kontrola toho, aby zakony a natizeni statni a vladni byly dtsledne a pine v ternte duchu, jako tomu bylo ye vlasti, plneny a respektovany.

Zde je vyslanec SmutnY, jemut chceme polotit nekolik otazek: Pane vyslanee, mohl byste mi ihci, jak je rozdil mezi kancelafi presidenta republiky v Praze a zde?

Zasadniho rozdilu neni, je ov gem rozdil v praksi, danY okolnostmi, v nicht tijeme. Kancelat presidenta republiky zde prave tak jako vgechny organy na gi statni organisace, je vybudovana na temie pravnim podklade ako v republice. Vybudovali jsme kancelat jen ptesne pro pineni tech tkolt, ktere na presidenta republiky klade vykonavani jeho funkce za hranicemi republiky za valky Kancelat slouti presidentu republiky a snati se mu usnadnit jeho praci, vedle toho vykonava kompetenci stanovenou ji zakony nebo praksi.

Mluvime-li o praci pana presidenta, mohl byste nam ihci, jak pan president pracuje, jakY je jeho pracovni rozvrh?

Velmi rad. Pan president bydli mimo LonOn a rovrhuje si praci tak, ze Cast jeji, hlavne ptipravu detnYch projevt, o net je tadan, elankt, knih a politickeho materialu — zpracovava na venkove, kdetto v LondYne, kam jezdi prtmerne etyki dny v tYdnu, venuje se hlavne rozhovortm s cizimi politiky, diplomaty, novinati, poradam s na gimi ministry, Cleny Statni rady, jakot i rozhovortm s katelYrn, kdo mate pfinesti nejakY prospech na gi veci.

Navgtevy se vgak neomezuji jen na tyto londYnske dny, velmi east° pkijima pan president nav'Stevy i na venkove.

Pan president dojadi do LondYna rano a vraci se weer. Mush pki tom denne ujet 150 km.

Zdravi slouZi panu presidentovi velmi doloke.

Je nekdy unaven, kdyZ" je prate prilhs mnoho, ale za celou dobu od navratu z Ameriky pan president nezastonal, az letos v zime, kdy pro

VSISTNiK tastuzeni musil odlotit svttj zajezd na universitu do Manchesteru a ztistat etyri dny doma. Prave pobyt na venkove mu umoilmje nest v dobrem zdravi tihu prate a zodpovednosti.

Pan president snagi vyborne anglicke podnebi.

Na jakem podklade jste, pane vyslanee, vybudoval kancelat presidenta?

Velmi proste; kancelat presidenta republiky vznikla vlastne jak jste ostatne tekl jit v tvo-du, organicky z maleho kroutku spolupracovnikt, kteti s panem presidentem zaeali pracovat jiz pied valkou. Ja jsem byl v Praze ye velmi tzkem kontaktu s kancelati presidenta republiky, z nit pfi gel za hranice vYbornY mtj spolupracovnik dr. Drtina, ktereho ostatni posluchaei rozhlasu znaji z jeho projevt jako Pavia Svateho.

Radi bychom jests nem slyseli o einnosti vojenskeho oddeleni pana presidenta.

To je snadne. Zde je pfednosta teto kancelate pan general NieborskY, jeho g se rntiete sam dotazat.

Pane generale, prase zde mluvime s panem vyslancem SnautnYm o vojenske kancelaki; mohl byste mi iici jakY je kontakt pana presidenta s armadou?

Je velmi tesnY a jednim z hlavnich tkolt. vojenske kancelate je tento kontakt udrtovati. Od chvile, kdy po zhrouceni Francie vstoupill nagi vojaci na ptdu Velke Britanie, byl pan president u na gich pozemnich a letecich jednotek 21-krat. Krome toho se stYka, s plislaniky armady pH eetnYch jinYch laitostech sluZebnich nebo spoledenskYch. Pan president je dobrYm znalcem vojenskYch veci a je prave tak jako doma o nich a o vg em co s nimi souvisi denne informovan.

Zajima se o tivot vojakti a o v gechny problemy, ktere jsou stkedem zajnit vojakii. SnaZi se jim porozumet a vyhovet, kde V MITA 0 eESKE DUSE. B. Londoner.

Uprostked jara 1942 rozpoutava se na evropkern vYchode bitva o Rusko, o Evropu, o svet, o vg echny dary rnoderni civilisace, svobodu, lidskou dustojnost, kulturu, lasku k blanimu, viru v zivot. 0 v gechno toto a o mnohem vice jde na menici se fronts mar gala Timogenka, jet zbrocena krvi, zastkikana blatem a poseta kupami ocelovYch mrtvol tankt sktipa, htmi a buraci novou revoiuci, novYm vYbuchem vzbouteni novYm vzepjetim odporu sovetskeho delnika, sedlaka, vojaka, letce, profesora proti tupemu barbarstvi pruskeho nadaloveka. Tak piece jarni ofensiva! Ale sovetska, osvobozujici, vgemi kften 'a.

Byl jit, po na gem nazoru, nejvy ggi Cas. Nikoliv ze strategickYch dtvodt; natolik nerozumime vojenske vede. Ani proto, te bychom jen zdani obav o koneenY vYsledek nynejgiho zapasu. Av gak Cas, Cas hraje v na gem ptipade vetgi tlohu,,, net si mnozi z nas nyni dovedou ptedstavit. Cas v protektorate jest dnes v gechno, nebot' mezitim, co se valeena boute obdivuhodnych ruskYch brattl rozpoutala proti nemeckYm armadarn, sta kilometrtii na zapad probiha nemene Uporna a skoro prave tak bolestna bitva eeskeho eloveka rovneZ proti tupemu barbarstvi pruskeho nadeloveka. Jenk tam v protektorate jest situace hor gi, ponevadt eeska zem neposkytuje eeskemu eloveku nedozirnYch pia,s ni lest a hor k nutnernu rozprostfeni ptiprav ke koneene ofensive. CeskY elovek, tak jako rusk* elovek, site vydrtel v gechen napor, vgechnu bezuzdnou a surovou valku nemectvi, vgechno fysicke popravy, mueeni s pohledem nezlomene nadeje na vYchod i na zapad.

Avak dnes vede s Nemci prave tak rozhodujici bitvu, jako jest bitva o Charkov, o Rusko a Evropu; bojuje bitvu o Ceskou dugi.

Kdy2 Nemci zjistili, to zneuZiti deskch fa'Aik nemeckYm chlitm eeskYm lidem nepohne a ze Vlajka, list a tlupa zradcti ye sluthach HeydrichovYch, ztroskotala ye snaze zmocnit se vedeni politickeho mygleni a zbytku politickeho tivota Cech y, zmenili taktiku. S krajni perfidnosti si vybrali zre.dce Emarieula Moravce, jme-. novall ho ministrem ‘gkolstvi a povekili ho sou-

‘,;e stredu, dne 15. eervenee 1947,. stavnYm nieenim e'esiOch du gi. Nemci ptestall Cechy ptemlouvat a ptesveddovat o vYhodach ponemeeni eeskoslovenskeho nariada a zadali s Atasnou bestialnosti zneutivat padoucha a hillpaka Emanuela Moravce k zdolavani eeskeho ducha nasilim. Jak toto zverstvo, jemut se Moravec proptjeil, pokraeuje, hlasi tyto dny Hamburger Ftemdenblatt. Max Karl pi ge v uvodnim elanku tohoto listu: "Ceska literatura, vedena Orbisem (vydavatelstvi), se znaene venuje politicks vYchove Nen (nedavno v Orbisu vy gla kniha "Golem, metla Cechy ". — Nemecka literatura se vali do zeme, nemecke filmy zdolavaji deskY film. Pro vice net sedmdesat tisic teleznienich zemestnanct jsou potadany kursy nemeiny. Zvlagtni komise pro prozkoumavani gkolnich knih ptipravuje nove knihy. Jest energicky provadena prakticka ptevYchova ueitelt; na ptik1ad pet skupin profesort uditelskYch tstava a okresnich inspektorti protlo kursem v Rankenheirritt nedaleko Berlina. Tento kratkY ptehled naznaeuje, te bitva o Ceske du ge jest v pineni prouthi, pri eemt triad pro lidovou osvetu stoji v prvni linii. V brotute, kterou vydal tento tfad, stoji: "Co jineho znamena uvedomeni si ti gskosti, net prociteni spoledneho osudu Cecht a Nemos ve spoleene zerni? Toto citeni spoleeenstvi obou narodt mush napinit my glenky, tiny a srdce vtech Cecile, a jen pak ztrati zdani nete gitelnosti ony problemy, jet na pohled nelze resit."

V dostiudineni pruskych kulturtragrt spoolva nag e obava. to Nemci znidi v obsazenYch zemich ptilig mnoho duchovniho. Vysoke gkoly jit vzali nekolika roeniktm na gi nejmladti inteligence. Do zbylYch Skol vnutili terorem a nasilim, tlumodenYm do vtech dtsledkt Emanuelem Moravcem, v ge nemecke duchem i vnej g -kern.Mistobazupdrelikyjst tfidach napis: "Zdar \Mei!" Vgechen kulturni tivot naroda jest diktovan zradnYm zmetkem, jent o sve frjrne sam zdokonaluje nacistickY kulturni sktipec a pomaha na nej napnout vgechnu Ceskou vyspelou osvetu.

Tarn, v protektorate, jest tedy take rozpoutana ofensiva, jente v teto bitve o Ceskou du gi jest deskY lid zbaven motnosti irtoku a s nejvetgimi obetrni tetko udrtuje pH tivote svou duchovni obranu. Proto mame za to, to tuto valku mushme vyhrat jests letos, nemame-li po navratu domit najit mravni a duchovni Coventry v nekolika vrstvach eeskoslovenskeho naroda.

V PraiskY "lid" protestuje proti atentatu.

LoncISTn. — V patek veeer 3. Cervence konala se na Vacla yskem namesti v Praze schtze lidu svolana, tak zvanou protektoratni viadou. Podle slov ptedsedy pratske vlady dr.

Krejeiho, jent se na teto schtzi prvni ujal slova, byl to posledni protestni projev — v uplynulYch ttech tYdnech byly takove projevy organisovany ye vtech "protektoratnich" mestech — jimt 6eskY lid "odsuzuje ohavnY na panu fi gskem protektorovi". Hlavnirn mluveim Nemetm byl na schtzi zradce Emanuel Moravec. Oznamil pratskemu lidu, jent se na rozkaz Gestapa a znacizovanYch odborovYch organisaci musel projevu teastnit, te dr.

Hacha "prave vzal do ptisahy eleny lidoveho soudu, jent v nekolika dnech zadne soudit narodni zradce placene neptitelem". Moravec tekl dale, te napti gte s katclYm vinnikem bude souzen i jeho bezprostkedni ptedstavenY a te kdot zivh geptanou propagandu, budou dani do koncentraenich tabort. Nemtte pry ani fici, jako nebezpedi deskemu narodu hrozilo, ale Hacha a vlada pry dali Nemann zaruky za poslugnost lidu. "Prohla guji, koneil MoraVec svou tee, "te kdyby se uddlosti vyvolane BenegovYmi agenty mely opakovat, museli bychom odejit prave proto, to jsme se za va gi poslugnost zarueili."

V Noviny z eeskhch zemi nesmeji za hranice.

LondYn. (CTK.) — Poeatkem Cervna zakazali Nemci zasilani eeskYch i .nemeckYch "protektoratnich" novin za hranice. Zakaz se tYka i stu Der Neue Tag. Timto opattenim chteji Nemci vzit vetejnemu mineni svobodneho sveta posledni pramen informaci o tom, co se dele v eeskYch zemich.

Strana 12.

Ve stfedu, dne 15, eervence 1942.

Taylor, Texas.

Mill bratti a sestry!

Po delgim Case pfichazim opet s par tadky, Dnes 12ho jsme odbYvali pravidelnou tadovou schuzi, ye ktere bylo ujednano, by na ge sestry z tadu Praha prodavaly na dne 25. War Bonds a Saving Stamps v Taylor.

Tedy vas uvedomuji eleni i neeleni, by jste na bnen den pamatovali a pocedkali si s kupem bondu na 25.

Add Praha ma mnoho &enu a tak bude po nas i vice poiadovano. SeTfikrat si oddechl. stry jsou ochotne, to budou spolee"Mel jsi, pane Kudliako, loni do- ne pracovat, by se na ge namaha volenou?" — "Zajiste, mei jsem do- vydatila se zdarem. Sestry budou konce tit dovolene, svou, sve rottidene ,po celem megte je naa sveho gefa." jdete dne 25ho po celST den.

Nag tad stale pracuje ye prospech viterstvi. Ve schfizi 14. eervna bylo odhlasovano, by tad daroval $100.00 and Servo (sto dolaril) na U.S.O. a $50.00 (padesat dolara) oerve n emu ktai, ktere jig byly na ony dobre 'Hely odeOterka vzdany.

Bratt y a sestry, dokud jsme v takovem boji, je a bude stale po ads mnoho pOtadovdno a vlastne jest to i povinnosti jednoho kaEdeho, kdo mute, by kupoval Valeene Bondy a znamky.

Jegte varn pfipominam, ze dne 25. t. m. budou volby, tedy nezapomente a odevzdejte svoje hlasy tak, jak za nejlep gi uznate kaMY sam. Jak jig vite, ae z na geho okresu se °pet uchazi jeden Oech, co zastupce do Austinu, Frank G. vadlefiak. Uznate-li za dobre, by rids jednou zastupoval od nas eech, tedy mu odevzdejte dne 25. eervence sviij hlas.

Nevydafeni schilzka.

Hovoillo se v hostinci o milostnYch schtzkach a jich nasledcich.

— To vgechno nic neni, panove, pravil pan KoblAka, — ale ja, znam ptipad, 2e nevydatena schilzka stala eloveka velke jmeni.

— Je to moZne? — Ovgem! mai ptitel Jeiabinka jel do Ameriky a doufal, to tam na nej deka, Stestena. Ona v gak neeekala a on se vratil Uphie ()Zebraeen. . . .

rEnjoy

delegaci do Austinu v jiste saleZitosti, ktere on se hned ujal a postal jeho zastupce na vy getfeni one zaleiitosti, cot uspokojilo •veobecne.

Nejsem zadny politikat, avgak kdyt znam schopneho mute do tak dilleliteho tkadu, tak ho rad odporueim volicum statu Texas.

John Hogek, Da Costa, Texas, Victoria Co. (Pol. Adv. pd).

V Prostledek.

— Praha je piece jen hodne nedrave mesto. Vykazuje stale velikk poeet nemocnYch. — Vgak se u't proti delaji kroky.

Jake' pak?

— Budou o dvacet procent drat gi leky, aby si lide odvykli stonat!

d Texaski Orlice v Dime Box

att4 Nat"

potadd velike

BARBECUE v nedeli 19. eeece Vgichi jste zvani.

Ptivezte svoji rodinu, pozvete vage sousedy a zname k osadni slavnosti, na ni2 se vespolek pobavime a potegime.

Zvitezime!

Rubie Holly.

V BOTTLED IN BOND IOOPROOP ALSO AVAILABLE IN 93 PROOF BUT NOT BOTTLED IN BOND

Le Sage Company, Distributors.

Dallas, Texas.

ZVOLTE

E. H. MARKS

ODPORUeENi. Tomu, kdo se zajima o to, by volil spolkoveho senatora muae, na ktereho se muae spolehnout, 2e bude oven Mad spravne zastavat dle jeho nejlepgich schopnosti, tak jak zastaval Mad statniho zastupce, fad guvernera a spolkoveho soudce, tak tomu odporuCuji pana James V. Allreda za spolkoveho senatora, neb main v nem dfiveru. Znam p.

James V. Allreda osobne po mnoho rokfi, a za jeho Utadovani, co statni zastupce na ge osada poslala

tspeSnY obehodnik Narozen v akresu Harris.

Jest pro steizlivou administraci.

• Melte drobne politiky a nedorozumeni mezi zvolelenYmi iteedniky.

• Planovank program a spoluprice v okresni

THOS. DECKER Okresnim Komisaiem

E F L I N

TANECNI ZABAVU tak zvanou "KID DANCE"

v nedeli 19. eer'ce V 8:00 HOD. VEER tainkuje HUDBA MLADEiE pod tizenim SID POKLADNIKA Ptijd'te vg ichni a obleete se jako "kids".

Uctive zve, (c) VYBOR.

ZNOVU — ZVOLTE

ZVOLTE J. M. (JIM

2625 FLOYD STREET potada

• • •

s Akolepi

Okres Harris

Pokrok Dallas eislo 84.

Okresni Kornisai Precinkt 4

zalydeEni

PRECINKT OS. 2

(c)

INEIMMINEEINIESISEPF.FEEr

VAg

,Ei zujid

"HEFLIN JEST NA SVEM MISTE".

Okresni Soudce Jim Heflin slibuje:

• • • •

Stejnou Usluinou sluibu, kterou konal poslednich 51/2 let, co vas zastupce v Austinu.

Pracujici zdravotni program pro okres Harris, spoleene s odbory statni a federalni Zadne gumove razitka. — Sluiba pineho easu. tspeSnY obchodnik a zkuigen37, pravnik.

Straaa

Ve sttedu, dne 15. eervence 1942.

25T1111E BITVA 0 VTERINY.

V minulYch dnech provedla es. stihaci perut' sweep na mimotadne dlouhou vzdalenost nad neptatelskYm fizemim. Nebyl to lehIcY frkol starat se o bezpeenost anglickYch bombarderia pri jejich nioivem irk°lu. Dalo se ptedem eckat, to dojde k stfetnuti s neptitelem, ale nikdo si nepomyslil, to perut' projde bojem, kterY nelze jinak nazvat net zapasem o vtetiny, ba dokonce o jejich zlomky. Jsou to okanatiky, ph nich jde o v ge. Vtetinka, ten nepatrny zlomek dasovY, rohoduje o tspechu a nefispechu, o tivote i smrti , Zachytit pravou vterinu my glenkou, fisudkem, rozhodnutim a 'einem to je stihaoskYm kredem. Nebyl dosud vynalezen pfistroj, kterY by dovedl pine zachytit slotitY proces takove jedne vtefiny, kdy nervy jsou nejdokonalej gim pfijimadem i vysiladem a akenim prvkem dohromady. KatclY zpilsob tiumheeni takovYch okamtin site selhava, ale musime se pies to spokojit i slovnim naortem, jak "to" tam bylo. * Pied dispersalem es. peruti na leti gti jsou tri pary oei upteny k nebi. "Jeden, dva, tfi!

Vraceji se rortrhane, to je jiste, to se neco semlelo!" vice pro sebe net nahlas povidaji si troje tista najednou. DabAi dva Spitfiry jsou na obzoru. A pak jegte jeden. Ten leti jaksi nesmele. Opatrne naletava, nad leti gte, krouti jakoby zatajoval dech. "Tomu nee° je", procedi jeden z pozorovatela skrze zuby, nespougteje s letounu zrak. Kdyt letoun dosedl na runway, pusobil trochp. dojmem unaveneho zavodnika, a obratky jeho motoru se ozvaly jako hluboke oddychnuti, kdy jit pojitclel pies letigte. Po chvili se jednotlive trousi ostatni letouny peruti.

Nebylo tteba dotazil. Zadazene hlavne kulomett a kanonfr mluvily srozumitelne. Diry v letounu P/0 J .. y byly stejne vYmluvne a .dva chybejici elenove peruti byli znamkou nejvYmluvnejgi.

Pak jit nezbYva net pochytati poznamky * "Byl to tanec. Vrhlo se jich na nas jako srgni!" — "Myslim, to ten Nemec to ode mne dostal poradne; gkoda, to jsem se za nim nemohl podivat, jak s sebou pra gti o zem." "Jednoho jsem sundal ureite. Videl jsem "vystupovat" Mince padakem. A druhY mel asi take dost." — "Mne osolil (Hive net jsem mohl osolit jeho. Skoda, ztratil jsem pohyblivost a musil jsem zmizet, anit jsem si vystrelil, Alespoil jsem dotahl letoun. Dalo to praci vymanevrovat beze zbrane ty supy." — "Za to jsem si zastfilel ja. Mam prasdne zasobniky. Jene t FW 190 to pravdepodobne dostal." — "P. to chudak odnesi a K. musil nekde nouzove sednout na pobreti Anglie. Asi mu nevygel benzin. Mel take tetkou praci."

To jsou prvni zpravy je gte net si piloti srovnaji rozcuchane vlasy a setfou pot s Cela. * Pak teprve pfichazeji podrobnosti: F/Lt. 5, F. se,stfelil jednoho Nemce ureite a druheho pravdepodobne: "Byla jich pfesila a boj se rozpadl na kadu individuelnich soubojfi. V2dycky nejmene dva Nemci na katcleho z nas, spige vice. Podatilo se mi jednoho zachytit do hledi a nasypal jsem do neho da y -ku.Spadljoumena.vtZdruheo FW 190, kterY se ptede mnou mihl skoro soueasne, nestaeil pilot skakat padakem, jak mu bylo horko. Dalgi Nemec se mi vgak povesil za ocas a ja.,ut nemel sttelivo. Musil jsem uhnout a hledet zmizet " Citite, to to byly vtekiny, z nicht katcla, byla fitasnYm shlukem uddlosti? Vt'clyt' takovY boj trva celkem sotva dve, tri minuty. Piece vgak onen pravY okamtik pkinesi na konto peruti jednoho Wince zarueene sestfeleneho a druheho pravdepodobne.

"Nebyl opravdu Oas, aby sledoval, jestli ten ninj byl zasalen. Dostal to, myslim, pane, ale to u2 druhY kolem mne kreslil shave pruhy ze syYch kanont," rika jinY jakoby se omlouval. "Tedy "probable"?" "Snad." Podobne hovori i dal gi dva stihaci. Ani trochu nenad-

sazuji, hola, eista skuteenost z nich mluvi, skutednost vtefin fispe gneho boje. Boj o vtefiny neptipougti nepravdu nebo nadsazku.

"Byla to oSkliva., situate, kdy mtlj letoun byl pogkozen a nemohl eelit frtoenikum a piece jsem se musil chovat za letu tak, aby Nemci nepoznali, to jsem bezbrannY. Byly to horke chvilky. Nakonec mne ze span). Nemcil v pravY okarritik zachranili dva Anglieane z peruti pod nami. Zlati kluci, objevili se yeas a zahnali Nemce," 'Mice, ten, jehot phstani bylo tak opatrnicke. Opet vtefiny, ktere rozhodovaly a take rozhodly.

A na konec P/O K., kterY bez kapky benzinu pfistal na anglickem pobfe2.1. Sclelil, to lest nemeckYch stihadek si jej vzalo do "pradla", dye dokonce mu delaly hodne neptijemnY doprovod at do poloviny kanalu, ale sotva nekolik kulieek z kulometu mu navrtalo nosne plochy: "Ztratil jsem posledni gpetku ficty k nemeckym stihaefim, kdy ani Rest jich mne nedovedlo sundat. Zae stoji, feknete, kamaradi?"

Na to je jedine. odpoved': Os stihaci perut' ope't vyhrala bitvu o rozhodujici vtekiny proti nemecke ptesile! — SL. — V IA SE PRACUJE. NejteMi bude vyhrati trvalY mar. V gichni pfatele Nemecka po cele Americe budou pracovati, aby se Nemecku nic nestalo. Dnes je gte konec valky neni v dohledu, a piece se jit pracuje.

Bratr Jarka Turek posila /ram z Colorado Springs, Colo., tamni "Colorado Evening Telegram", se zajimavYm elankem. Pisatel cirkevni rubriky podina tim, to dobra Lena pfi gla v tek po Lidicich do jeho utadovny,. Povida: "Myslim, to Hitler mel by bYti po valce zajat, drten na tivu co nejdele a mueen do krajnosti katdou minutu. Zaslouti to!" Pisatel pak uznava site vgechna zverstva nemecka, ale povida: `ttete epigtolu sv. Pavla k itimantm, kapitola 12, verg 10: "Ne sami sebe mstice, nejmilej gi . . . nebo psano jest: Mne pomsta, ja odplatim, pravi Pan." Potrestani vinniku rhusi bYt ye spravedlnosti, nikoli v nenavisti. A zrovna tak s mirem.

Ten take musi bYti dle zlateho pravidla, vybudovan na planech, jicht je Bah architektem.

Ano.'Jd odplatim, pravi Pan." A tak to bude zniti se v gech stran: "Milujme nepfately sve, pravi Pan," a tak dale. A proto se nesmi Nemciim nic ublititi, vtdyt' jsou to hodni lide, a pod. A jen zapomete, lidieky, na vgechna zverstva nacisticka, a na Lidice Tak bude se zde pracovati pro Nemce, — a tomu budeme musit dent ze v gech sib!

V ANGLICANE A MY.

Meli jsme velke gtesti, to hned po pfijezdu do Anglie jsme se dostali do kraje, kterY slyne laskavosti a pohostinnosti lidu. Byli jsme teprve nekolik dni v zemi a jit jsme men kat'dy ne jednoho, ale nekolik pfatel. Pfekvapovalo rids to, ponevadt jsme vtdy jen slYchali a Ctli o neptistupnosti a reservovanosti anglickeho lidu a nahle se nam skutednost jevila jinak.

Nejlepgi to meli ti, kteti jit doma byli niky nejake mezinarodni institute. Rotarioni byli tu na pfiklad hned jako doma. Take skautfim se dostalo pfijeti, jakmile se octli v phslutnem prostfedi.

Mnohym byla napomocna pfislugnost k nektere cirkvi. Katolici, kteti se o to starali, to jest chodili do kostela a na jine pobotnosti, zahy si naklonili anglicke katoliky, od nicht pak byli zvani k navgtevam jejich domovt, ruznych "parties" i na vYlety. Totet se phhazelo kamaraclum tidovskeho vyznani. Tema v gechny sve cirkevni svatky travili a travi v anglickYch rodinach. Wife na torn byli ti ostatni; pro ne k seznamovani zbYval hostinec, tanec, navgteva koncertil, divadla a podobne. NevYhodou ph seznamovani byla ovgem neznalost jazyka. Nekdy to byvala i vYhoda. A to tam, kde nedorozumeni vedlo k pitemnYm a utitednYm konciim.

Nejlepe to objasni pfiklad.

Svobodnik Mejzlik, kterY se pfitenil do maleho hospodatstvi s kapitalem sve statne postavy, pfijemneho a usmevaveho oblieeje a pracovitYch rukou, a kterY mel nadeji, dokud byl doma, to to hospodatstvieko — at tchyne odejde na vejminek bude jeho, seznamil se na foot-

ballovem zApase se zdej gim velkostatkafem, takovYm venkovskYm S'lechticem. Mejzlik se pani, dcerce a na konec i panovi, ph skleniece portskeho, na kterou ho anglicka rodina pozvala, rozptedl se pak rozhovor, kterY Mejzlikovi zajistil nejkrasnej§i dny jeho tivota v Anglii.

Velkostatkak se snOil Mejzlikovi, ktery pied pfichodem do Anglie znal prave dve slova, goal a offside, vysvetlit jake je jeho povolani. Kdy2 se mu to koneene pomoci znakomluvy a posunkt podakilo, vyhrkl Mejzlik radostne "ja take!"

Pan zatil, Mejzlik zatil. Co na tom, to mezi 12 korci MejzlikovYmi a gesti sty akry jeho noveho ptitele je uraitY rozdil.

Dark rozhovor se ptenes1 na kone. Mejzlik ma doma kone. Jednoho na vSechnu praci. Nekdy k nemu pkipkaho, kravu, chudak Ryzka se to ostudy ut naproklinala. Anglidan vSak mel na mysli zavociniho kone. Ale zase se shodli na tema: ja mam kone, ty maS" kone. Skoneilo to pozvanim do rodiny a pkiki weekend stravil Mosel — tak si ho rodina pfejmenovala, na statku. Ono to bylo vlastne venkovske sidlo, naAmu Josefovi se zatajil dech, kdy prvne vicroeil do lounge. Ale dekorum zachoval. Jen se mu Vtikem vynokila vzpominka na jejich piedsinku doma, s kusem hadru na otkeni nohou na podlaze a s masnici v koute.

Po Caji, ph kterem se, veden jakYmisi tajemnYm instinktem, choval Mejzlik tem& bezvadne, piivedli kone, dali mu jezdecke boty a musil s nimi na objad'ku. To ov§em byla pro Mejzlika jenom 'Svanda. Vklyt' slouzil u dragount.

VYgvihl se na kone jako rozenY vevoda a nesl se na nem tak elegantne, 2e obe damy mohly na nem °di nechat. A ted' jim dokazujte, Mejzlik neni jeden z nich.

To je arci vyjmeenY ptipad. Sve ptatele jsme si vetSinou nagli ve stejnem prostkedi, v jakem jsme se pohybovali doma: Pkatele_truriku v hospode, vzdelanci na, pkedna gkacli, nabot'ensky zaloieni v kostelich a Romeove v taneenich sinich, ptipadne na korsech. M na nekolik moroust a ostychavct, naSel si tu sve pkatele Ti z nas, kteki se dostali do rodin, ziskali nejvie. Poznali anglicky Z'ivot jaksi z prvni ruky, a vetS'ina si toho take vak. Uvedomuji si, to mit Anglieana za ptitele, to znamena mit praveho pkitele pro celY tivot. Zde se nechodi se srdcem na dlani, zde nikdo nehazi frazemi o yeanem, nehynoucim, srdeenem ptatelstvi, aby na obratku zapomnel, tarn se pted malou chvili dal unest at k slza.m. AngliCan neni priliA hovorny, kekne toho radeji min, ale co kekne, zpravidla mysli doopravdy.

Mame dnes sve pkatele temet po cele Britanii. Mame je ve Skotsku, ye Walesu, na severu Anglie i na jihu. A maji nas radi.'Nektere jsme zarmoutil ,chlapci nep gi, neodpovidaji na pozvani), nektere jsme zklamali (slibovali si od nas, rozumej individuelne, east° vice, net jsme byli s to spinit), namnoze nam zazlivaji, to jeAte neumime kloudne anglicky, teke nesou nas sklon ke kritisovani, ale v celku vzato, nehnevaji se na nas, mnohe nam promijeji. Jsme piece jen bide vytrteni ze svYch domort, byla nam vzata pevna Vida z pod nohou, a to AngliCan, kterY je elovekem domackym, a nadev'Se si ceni sveho domova, dovede uznat. V'Sak take, kdykoli se s nimi loudime, tkeba jen na kratko nezapomenou dodat: "Pfeji yam mnoho Atesti a abyste se co nej&lye shledali se svYmi doma."

V Cs. vyznamenani britskym a polskYm vojaktim.

LondYn. (OTK.) — President republiky dr.

Edvard Bene g udelil es. valeenY kht kapito.nu M. Rowtonovi, britskemu spojovacimu dfistoiniku u es. jednotek na Blizkem vYchode, a sertantu F. Gowenovi, jen mel na starosti vYstroj a zasobovani techto es. jednotek. Os. valeenY knit dostali take kapitani a dfistojnici britskeho namotnictva a Lodi generala de Gaulla, ktefi odvateli es. armadu z Francie v lete 1940, polskY velici general Stanislav Kopanski a dvanact dfistojnikfr, podclustojnikil a vojint polske brigady, k nit byla doeasne ptipojena es. jednotka bojujici v Libyi. Peti polskYm poddtstojnikam a vojintm byla udelena i s. medajle za clirabrost.

Mans P.

Ve stledu, dne 15. dervence 1942.

V niCich I) TE DOBY, co bylo eeskoslovenskS rm UN-/ skovSrm lokajum z Berlina nalizeno, vtechno, elm deskS7 narod po staleti iil, musi bSrt oznaeovano za omyl a blud, rostou v tak zvanern deskem tisku nejruznejti dejinne theorie jako houby po detti. Mytlenka, ae Ceske zeme se musi "vratit", jak fikaji, "do rise", jaksi uz netahne. KaldSi vi, ae zeme koruny svatovaclayske k nemecke liti nikdy v poddanskem pomeru nebyly a ae v celSrch delinach deskS7ch la.d0 potentat z Berlina nebo odjinud z Reichu nemel v Praze co rozkazovat. A ani tech tfista volfi, ktere v desatem stoleti svatS? Vaclay Mulct= povolil, aby se jich na eas zbavil, nemelo dlouheho trvani. Ceske zeme byly as do Bile Hory samostatnSrm kralovstvim, east() mocnejt'im nel dela svata `rise limska, ktera po cell staleti byla jen prazdnou statopravni formou bez realneho mocenskeho obsahu To dnes vi ua kalc1S7 tkolak, a proto Nemci musili sySim sluhurn od pera nadiktovat neco jineho.

Mytlenka samostatneho deskoslovenskeho statu — to nejsamozfejmejti, nejpfirozenejti a nejlegitimnejti mytlenka, jakou kulturni rod milk mit — neni pry vAbec Ceskou mykenkou. Vymyslili si ji pry Anglidane a Masaryk prk jen podlehl britskSrm intrikam, kdy se za minule valky oddal osvobozeneckemu boji. Sam pry pled minulou svetovou valkou prohlatil, le vkchni Oernoti v Af rice 'by se srdeene zakdyby Ceske zeme chtely tvolit samostatnSr stat. Nuie, mytlenku o smejicich se eernotich nevyslovil Masaryk, nSrbrt zemfelS T dr.

Vaclav Boudek, a adkoli Masaryk vystupoval as do valky proti revoluenim pokusfn, ktere se za dane historicke situate nemohly podafit — jakmile se zapadni demokracie octly v boji s centralnimi mocnostmi, a jakmile Masaryk pochopil, ae viterstvi pangermanismu by znamenalo konec eeskoslovenskeho naroda, zahajil boj za osvobozeni naroda vtemi svS7mi silami. Nebyli to Anglidane, ktefi mu intrikami tuto mytlenku vsugerovali. Bylo naopak zapottebi velke prace nea se jemu, Edvardu Benetovi a Milanu 8tefanikovi podaiilo zapadni velmoci plesvedditi, le nemeckSr imperialismus je mono poticit jen rozbitim nejvettiho nemeckeho vasala — rakousko-uherske.

Nacistidti lokajove v zaplave svS rch novS7ch theorii tvrdi jednim dechem veci, ktere se vz6.jemne tpine vyvraceji. Na jedne strane tvrdi, tie Ukolem 6eskoslovenske republiky bylo bSrt len pledni vSrspou Sovetir ve stledni Evrope.

Letittem pro Rudou armadu, jak likaji, Ve stejnem projevu vtak zaroveri fikaji, ae tkolem Oeskoslovenske republiky bylo oddelit Nemecko od Sovetskeho Ruska pasmem zdanlive svobodnSTch state. Praha mela bSit hlavnim mestem tohoto isoladniho pasma, ktere by ye skuteCnosti bylo britsko-francouzskou kolonii.

Narodove nekdejti dunajske monarchie meli tvolit tioldnele, kteli ve slulbach Anglie a Francie meli branit legitimni expans1 nemeckeho livotniho prostoru na vkchode.

Co se tSree to kolonie, skoro bychom byli v pokuteni kid, ae se to domnele anglicke kolonii nail° v anglicke porobe tak zle. ani nekradli ani nestfileli porobene ani jim nezavirali tkol a universit ani jich hospodalsky nevykolist'ovali — skoro by se chtelo fici, le to byla kolonie, od nil kolonisatoli Innoho nechteli a do jejia spravy se vubec nepletli. Skoro by se Zdalo, ze nekdejti anglicka kolonie na torn tdivala o nee° lope nel nynejti nemeckS/; protektorat .. .

Ale 'lefty stranou: ftedi o slulebnem pomeru republiky k Anglii, v nich'l se placenS7m inkoustovSrm stvuram zalibilo, jsou demagogii, jejiti nejapnost sotva mule bSit pfekonana.

OeskoslovenskSr narod nebojoval za Anglii a za Francii ani dokonce ne za SovetskSr svaz, kdy usiloval o svou samostatnost a svobodu.

Bojoval za sebe. Za svuj divot, za svbu existenci, za svou dastojnost a za sve aivotni podminkya pfedpoklady. Chteje byt svobodnY a aa.

mostatnt projevoval jen nejpkirozenejAi v ill kaldeho kulturniho naroda. Tato yule nepotiebuje ani cizich ani jinVch intrik ani slolitS7ch theorii, aby se projevila. Je to nejpfirozenejti vec na svete. A Ukolem republiky bylo pledevtim uskuteeneni prava na dustojnS7 divot deskoslovenskeho naroda. Vlastne nic jineho.

Za to, le byla v tests vfloojnosti a expansi nemeckeho prinnyslu a militarismu, Oeskoslovenska republika nemille a nebyl to jeji Ukol hlavni. C"novala se k nemecke nisi loyalne a al do Hitlera s ni nemela sport" Ovtem, byla si vtidy vedoma toho, ae dokud v Nemecku vladnou imperialist& bude to deskV narod, kterS7 je pledevtim vyhlednut za obet eislo jedna nemeckeho nasilnictvi a proto spolupracovala se zapadnimi mocnostmi a pozdeji is i Ruskem, pinic tak zaroveri i irkol evropskS 7 , Zadny stat, ani ten nejvetti, nematie bSrt ye svete sam. A mela-li se eeskoslovenska politika rozhodnout, s ItS7m jit, bylo nad slunce jasnejti, ae musi jit s temi pro nel je nacistickV imperialismus podobnS7m ohrolenim jako pro ni samu.. 6inila to z pineho a spravneho, vSrvojem pine potvrzeneho pfesvedeeni, ale i z prosteho pudu sebezachovy a z neho pledevtim. Nebyla nikdy v nidich slulbach. Bojovala pfedevtim za svuj narod a bojuje za nej i dnes. Zvitezila v teto mykence pied Ctvrt stoletim a zvitezi v jeO. T. K. jim duchu i ye valce teto.

V LIDE PARTYZANSKE FRONTY. Kujbytev, 18. dubna 1942.

Z uzemi, obsazeneho Nemci hlubokVrni lesy a neschudrVmi modaly pies sovetsko-nLemeckou frontu probijelo se nekolik partyzanu.

Riskujice na kaklem kroku nejen svuj vlastni divot, ale i livoty tisicu lidi, nesli v zariadli ukryte tkolni sekty s dopisem Stalinovi. Tento dopis podepsalo tisice kolchozniku a partyzaze dvou okresu leningradske oblasti, ktere jsou obsazeny nerneckSrmi vojsky. Dopis byl psan za opravdu nebS7valkch okolnosti: na tajn3-7ch schtizich a v lesnich zemljankach se na fizemi obsazenem neptitelem setli sovettti 11de, aby projednali obsah dopisu a podepsali jej. Jednali tak s vedomim, 'le by staeilo, aby se pouhV jejich podpis dostal do rukou nepfitele a byli by zastfeleni. Podepsali vtak bez vahani. A tato jedineend adresa byla dorueen4 bez nehody na misto urdeni, sveddic o dinech a citech sovetskch lidi a o neirprosnem boji, kterS7 vedou proti nemeckSrm okupantfn.

'Krvavi fatiste," pik kolchoznici a partyzani, "chteli ziomit nateho ducha, nak vuli. Zapomneli, ae maji co delat s ruskS7m narodern, kterV se nikdy nedal a neda sraziti na kolena!"

Ano, rutti lido i v krajich, kde iadi nemecke hordy, kde se pro vVstrahu po dole tS7dny vail hromady zastfelench a trei tibenice, neustavaji v boji proti nemeckSrm okupantum . S l'eleznidnich naspt se liti vlaky s nemeckSrmi vojaky, do povetti leti mosty, a nemecke Lanky jsou namnoze zachvacovany plameny, jette nel se dostanou na frontu. Za frontou v nemeckem zazemi jsou v rukou partyzanu cele obvody, ktere 22.dne nemecke trestni vjipravy nedovedly zdolat. Partyzanni denne hubi stovky vojakU a dilstojniku a nisi mnastvi valedneho materialu. Je to fronta za frontou, ktera je pro neplitle tim hroznejti, ae je neviditelna a stratne znervozriujici. A bojovniky teto fronty jsou i partyzani leningradske oblasti, kteli poslali dopis Stalinovi. Tito statedni lido vtak poslali nejen dopis. TajnVmi, jen jim znamS7mi cestami, vypravili nekolik set sani s potravinami pro oblelenST Leningrad, jako dar sovetske vesnice sovetskemu mestu, jako svedectvi nerozludneho bratrstvi dvou front, bojujicich proti spolednemu nepliteli.

I zahranidni velejnost vi mnoho o hrdinskein partyzanskem boji sovetskVch lidi v nepfatelskem t*lu, zna nenavist, kterou jsou obklOpeni okupanti na obsazenern uzemi. Vzpominame na Stalinova slova o torn, te nemecka armada, postupujic do vnitra sovetske zem4, se vzdaluje od sveho nemeckeho zazemi a

je nucena budovat nove zazemi v nepkatelskarn prosttedi, zazemi, rozvracene partyzany, kteli desorganisuji jeji 4asobovani 2.; pod lamuji jeji viru v pevnost postaveni. Tato slova jsou potvrzovana sty a tisici plikladt a zejmena vSrrazne dopisem tisicu kolchoznikU a partyzanti Stalinovi a vj'rpravou povortr s potravinami,-ktera byla pies nemecke posice dopravena do Leningradu. Tato d ye fakta vrhaji qrazne svetlo na vte, co se deje na druhe strane fronty, na sovetskem fizemi dodasne obsazenem neptitelem a co je pliznakem jeho neodvratne porailky a zkazy.

Odpor sovetskeho lidu je takovV, le hitlerovci nedokazali ani dodasne, aby se stall Upinjimi pany okupovaneho Uzemi a mot jejich teroristickeho relimu stavi jen k olupovani, vraldeni a mueeni obyvatelstva, k vypalovani vesnic, tkol a nemocnic, col vtechno podelali i obyvatele dvou okrest leningradske oblasti o nichl piteme, ale ptesto se nemeckSim okupanturn nepodatilo zlomiti ducha techto statednkch lidi, vyrvat city skuteeneho vlastenectvi, ktere mule slouliti za pliklad.

Ku konci jests nekolik slov o samotnS7ch partyzanech. Lide na zapade maji o nich mnohdy nespravne, trochu romanticke pfedstavy.

Ne vtichni vedi, ae partyzani jsou prosti Tide kolchoznici, delnici, urednici, uditele, neetni, inlenS7li a jini pracovnici, ktefi sami nejsouce vojaky, pracovali na svS7ch mistech, dokud jejich kraj nebyl zaplaven neplitelem a kdyi se tak stalo, zanechali sve prace, chopili se zbrani a odetli do lest, aby se organisovali a v neplatelskem tSdu vtemolne pomahali Rude armade v jejim boji. Tito bide bojuji Casto plimo s legendarni odvahou, mnozi z nich byli jil za sve zasluhy vyznamenani nejvyttimi lady sve zeme, ale kdy je jejich kraj Rudou armadou odisten od neptitele, vraceji se Vet:knou ke sve prati a stoji v Cele tech, ktell ilzemi. 7pustotenem nemeckjimi fatisty, buduji novS7 divot. Historie bojil a prace techto lidi bude jednou z nejkrasnej gich stranek nynejti velkeyalky naroda za svobodu a nezavislost.

V. Borek.

V Eden: "Britska, vlada nezapomene Lidic Leiaki ".

LondSm. (OTK). — Ve stledu odpoledne byla v Oeskoslovenskem Ustavu v Londjrne otevfena vSistava valeeneho malifstvi a grafiky.

Je na ni vystavena Callotova litografie "Bida tlicetilete valky", Goyovy "Valeene pohromy" z valek napoleonskVch, Daumierova dila z valky nemecko-francouzske 1870 —71, obrazy Gezy Szobela z tete, valky, mezi nimiz vynika obraz "Lidice", a mnoho dalSich del mono znamS7ch malitt a grafikk — NT7stavu zahajil kratkVm proslovem britskji velvyslanec u es. vlady Philip Nichols. Po nem se ujal slova britskS7 ministr zahranidi Anthony Eden, jenl' pravil mimo jine toto: "Neni nahodou, ae ieskosl ove riskV ustav uspoladal tuto vS7stavu prave' v (lobe, kdy Oeskoslo-. vensko podava svetu hrdinny nkaz mohutne sily, s nil se stavi na odpor nemeckin:i utladovatel0m. V Oechach a na Morave pkekonavaji Nemci v§e, co kde ye svb zuf.ivosti a zvifeckosti dosud spachali. Nespokoji se LIZ s vraZdenim ce13-Tch rodin, mun, ben a deti za domne13-7 din jednoho Mena rodiny, udinil nyni da1S-1 krok: vyhlazuji s povrchu zeme cele vesnice, vraZdi jejich mu2ske obyvatEle, posilaji deny do koncentradnich tabort a odvaZeji deti kamsi prye. Lidice je jmeno, jehoZ lidstvo nezapomene. Nejsou v§ak jedinS7m prikla.dem nemeckSich metod. Dal§i vesnici, Le =2. dky, stihl z nemeckSrch rukou stejne kruOi osud. Vlada Jeho Velidenstva je hrda a At'astna, 2e v techto chvilich utrpeni, jimiZ Ceskosbovensko spolu s ostatnimi obsazemimi zememi prochazi, mule hostit na sve pude zakonnou vladu Oeskoslovenske republiky. Vlada Jeho Velidenstva nezapomene zlodinfi spachanS7ch nacistickSmi hordami a dokonce uZ nezapomene Lidic a DeZaku. Nazor vlady Jeho Velidenstva byl vyjadfen jednou pro vEdy v fijnu minuleho roku ministerskSm pfedsedou Churchillem, jenti tehdy tekl: Jednim hlavnich tilt tato valky je naptiate odplatst za tyto zloainy,"

Mane. El.

•

eskY lid pokraeuje v odporu.

Lisabon. (CTK). — Jak je nemeckS7 reiim v desk 'Ych zemich nejistST, dokazuje -nejen odstraneni praeskeho kata Heydricha, ale i mnoho mene S7znarnr&h, piece veak phznaen3"7ch uddlosti. Jednou z nich je zahadnY ptipad sabotaee u Kladna s poaatku kvetna. Dva kladeneti delnici, ptistieeni pri ptiprave sabotaenich dims, zasttelili jednoho z detniku a druheho zranili. Jeden z delnika byl ph tom zasttelen, druhemu se eak podatilo uniknout a dodnes nebyl vypatran. Zradce Werner v "Polednim liste" nad tim

natika: "JalcY je smysl takoveho zloolnu? Je nekdo tak hloupS , aby vyhodi-li se nejakS objekt do povetti, ubliei to Nemecku tak, ze to rozhodne o vSsledku • TakovS7 din ekocli jen Cechilm samYm". — V Ceskoslovensku nikdo neni tak hloupS7, aby veil, 'ee jeden atentat rozhodne o osudu valky, ale veichni eti, ee soustaynSrm odporem, pasivnim i dinnSTm, k onomu rozhodnuti phspivaji. — Ten odpor se jevi v stale rostoucim teku od bezcenne koruny, jene nabyl takoveho rozsahu, ze tiskova slueba Narod. sourueenstvi musela vydat srdcervouci provolani k des• vetejnosti. Bylo bezvSrsledne, stejne jako natek Jifiho Zaviela "Narodni politice" nad nefispechy eeho dosavadniho snaeeni Nemcfi i hrstky jejich deskSTh polnocnikti o ptevYchovu naroda. Jiti Zaviel scud', ze je v deskern eivote zakotenen koukol a stare neueitedne stro.my, ktere pry bran' rdeni nove generace. "Tyto stromy musi Wit pordeny a bolest tak zpusobena bude maia ve srovnani se straenmi ekodami, jee by postihly noel zemi, kdyby. ule k naprave a oeisteni mysli nevyela z nas", vyhroeuje tento nov37 quisling. Jill. 2iavtel bude jednou litovat, 2.e v opaku ke svernu jmenu Usta otevtel, kdye nemusil a nemel.

V

y

y

1■01.1a...■■■■••••••••■••••c■._

Charlie's Food Market

V2BTNIK

rt

y

y

Chas. Hrueka, maj. aerstve maso, Grocerie. ovoce a zeleniny. Nejlepei maso ve meste.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 HOUSTON, —:— TEXAS

-

Dr, Chas. 1 Hollub

y

Ve stfedu, dne 15. eervence 1942.

a ptedsedu vlady. Nekolik tSrdni‘ po okupaci ystfidal Berana v teto funkci general Elias. Beran odekl pak do Ustrani. V Ike 1939 byl zateen Gestapem, ale po nekolika dnech byl propuften a hl aZ do ja ra 1942 na svem statku u Pisku.

Beran byl zloduc.hem Oeskoslovenske republiky a spolu s povestnkm Kahankem hlasal nutnost soueinnosti s Nemci. Ted' ma das o ni uvaeovat.

V Sen. Vojta Beneg v Pennsylvanii.

New Castle, Pa. (oTK). — V nedeli veder 5. dervence promluvil sen.

Vojta Bend na velke manifestaci spojenS ch protestantskSrch cirkvi, potadane v nej eWm zdejeim sale budove Scottish Rite Cathedral.

Byl sem pozvan jako hlavni teenik reverendem James A. Stewardem.

Sen. Bend promluvil o nemecke hrilzoYlade v oeskoslovensku, o masakrech v obcich Lidice a Leeaky a a hrdinne resistenci deskoslovenskeho lidu. Jeho fee, jee byla vyildna soutasne rozhlasem, byla vyslechnuta s poroumenim posluchaet, jiche se se o temet 3000. Krome sen. Beneee promluvilo kratce test protestantskS ch kazatelii, kteti vesmes projevili vtele sympatie s doeasne porobenSim teskoslovenskem. Manifestaci ptedsedal kap.' kndreasen. — V nedeli dopoledne oromluvil sen. Vojta Bend e zdej'sirn Prvnim presbyterianskem kostele a e 3 hod. ueinil projev na mistnim rozhlasu. V pondeli 6. e'er\fence promluvil Vojta Bend' v hotelu Castleton na spoldne schuzi klubil Rotary, Kiwanis a Lions o politickem uspotadani Evropy. tO techto projevech sen. Beneee ptinesl mistni tisk obeirne zpravy.

V

y

T

s

g

y

Henry gebesta

-

E

y

UNITED STATES

WAR BONDS AND

STAMPS

PRO MENgt 2ALUDECNi POTUE NIC LEPg1110 NE2

T

Severfiv

y

y

p

p

BUY

y

eskt Likat .0nerater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Rudolf Beran odsouzen.

Lond3in. (CTK) — Podle spray TOp Ton r sidAnce! T, hic-h 074% -^..rort f;fatiNtrrnv 1,..00t.nr 756:11 evedskeho tisku a rozhlasu byl poIrrmimillimmoitummilluilimmultummunutuntolommintnimilmilininivg slanec Rudolf Beran, bST al piedE-- seda es. vlady, odsouzen k 10 lett= teekeho ealate pro velezradu. — Rudolf Beran byl 20 let Menem Narodniho shromaadeni za ds. agrarni stranu a po smrti Antonina PRAVNiK 8vehly stal se jejim piedsedou. Po Mnicho e organisoval stranu "NaVe ikole. rodni jednoty", jet mela bit vedle tnadovna nad "Horalku, tekni nam, kdo to byl S delnicke "Strany prace" jedinou politickou ptedstavitelkou eeskeho Kolumbus."

MIZE DRUG STORE "Prosim, ja nevim." lidu. Kdye se stal dr. Hacha presi"Tak ty nevis? A to mate TEXAS dentem, povolal poslance Berana SMITHVILLE, ke veemu obchod s vejci 1"

••

"Ameridane maji v aeskoslovensku spojence. A miiieme si bSiti jisti, tie je na neho spolehnuti, az udeti rozhodna hodina." — TSTdennik Liberty).

2ADEJTE V LEKARNE!

50c A 85 Kdyby lekarnik nemel, objednjte ptimo.

KDO JEDNOU SEVERtV BALZOL ZKUSIL, NECHCE BEZ NERO BITI:

HIIIIIIIMI11 ■ 1111111111V1110141111111110110.1111111111P111110,1mmiumffington,

ZVOLTE ZNOVU

C. H. CHERNOSIii

ZABAVY

PRAVNiK Vytizuje veekere soudni zaleeitosti. .1 7 fadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici =prod Kress budove.

Mc:1u

`

Pokrok Houston

HOUSTON. TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OCNI LEKAR, Bride spra ne ptipravene. aas dle tmluvy. tr ado na 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

y

• y

TRAIPTY,

TEXAS

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine ealu zarmouceni nalezaou Edward Pace pohtebni ("stay pohotovY k sympatickemu vytizeni neebytnS ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohthu.

Levne ceny jsou na ' zasadou.

r

g

EDWA R D PACE

Pohiebni kiditel. tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

B4SCOM GILESE ZA

statniho komisaie pozemkii (Commissioner of the General LAND OFFICE) Vyslechnete jej v PATEK V 8:30 VECER na Texas Quality Network WFAA — WBAP — KPRC (Tato oznamka jest placena ptately 1

pan a Gilese),

19. CERVENCE 26. CERVENCE 2. SRPNA 9. SRPNA 16. SRPNA 23. SRPNA

SYNCAPATORS BILL MRAZ J. R. BACA HOUSTON CZECH SYNCOPATORS MUSICAL SIX DAMY 40c — MUI 40c (Tax included)

0 zakusky a obeerstveni navatevnika jest Vtborern naletita postarano.

1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Zabavni Vybor.

T. 0458

y e streatt, ane 15. cervence 1942.

Oznameni Kandidatii V tomto sloupci naleznete kandidaty, kteri 2adaji vas o hlas a podporu v demokratick,ch primarkach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidajsou: Do precinktnich Mad $10, do okresnich, zahrnuje v to poslance do zakonodarny, $15, do statnich $25.

Masa

VOLIttfil OKRESU BELL!

Za senatora Spoj. Statti DAN MOODY J. E. McDONALD Za komisate zemedelstvi JESSE JAMES Za statniho pokiadnika.

L. A. WOODS Za statniho superintendenta.

OKRES McLENNAN D. W. BARTLETT Za soudce 54. distriktniho soudu JOHN W. DUNCAN Za serif a, o znovuzvoleni OKRES MATAGORDA G. P. HARDY, JR. za Okresniho Navladniho okresu Matagorda.

LUTHER ROBERTSON Za odhadeiho-VYberaiho Dani okresu Matagorda.

D. B. (JACK) HINTON Za okresniho klerka

J. W. "JIM" GARTRELL

z..11 John R. Bigham oznamuje za gerifa.

VelkST poeet obeanil z okresu Bell mne vyzval, bych se uchazel o fad Serifa. Za prieinou stale vzrastajiciho podtu obyvatel v tomto okresu, mnoho obeana se citi, 2e nyni jest eas, kdy by mel Wit zvolen mu2, kterY ma schopnost dati pathenou protekci lidu okresu Bell, /nude, kteri ma, zkuSenost co atednik, tak aby 2ivoty i majetek byly pathene chraneny. Kdybych se necitil schopmim vyhoveti temto dii,1e2itS7m po2adavkam nevystoupil bych co kandidat o tento diale2itS7 titad.

ZadnS7 Serif, bez rozdilu jake scho;nosti co titednik, neni schopen rozluStiti ka2dou zahadu, neb uveznit kaIdeho zloeince. Stejne ale zdali prohlednete si mtij rekord co Serif, vynajdete, 2e vetSina plipada byla vySettena a ruSitel zakona byl pkedveden pted spravedlnost.

Jest mojim pranim slou2iti memu okresu, statu a narodu a vykonati slinbu mojim prateltim v okresu Bell. Po dobu, kdy2 jsem slou2i1 co Serif, pomery byly take. Bylo mojim pranim vykonati razne dobrodinne skutky pro mnoho obdanb. okresu Bell, deho2 nikdy nebudu litovati. Preptejte se groceristti v Belton a oni doznaji, 2e jsem od nich kupoval grocerii pro pottebne.

Mam na vedomi, ze nejduleiitejg otazkou ptitomne doby jest vyhrani phtomne valky, a matkam a °team, kteri maji sve syny ve slu2be vojenske, yyz5ivarn vas, byste se na mne s duverou kdykoliv pro vas mohu cokoliv vykonati.

V pfitomne dobe nemam nadbytku penez a rafy meho auta jsou hodne tenke, tedy nevim zdali bude mi dovoleno ka2deho jednotlivce osobne navStiviti po dobu- teto kampane, proto bych byl vdeden kdybyste vzali toto co osobni 2adost a poctili mne pri volbe vaSim hlasem.

Byl jsem v2dy pritelem obdana aeskoslovenskeho ptivodu a za me ho aradovani co Serif okresu Bell, sna211 jsem se v2dy, aby jste byli volani k porotni slu2be. Budu-li zvolen, slibuji, ze se postaram, aby i v budoucnosti se vam dostalo stejnYch pra y a uznani.

V acte, VAS, JOHN R. BIGHAM. (Pol. Adv. pd).

V CTVRTLETNI ZPRAVA POKLADNIKA S. A. C. T. ZA MESICE DUBEN KVETEN A CERVEN 1942.

Ti, kterf mne vybidli abych se uchazel yeti, 2e neni otazkou kdo by mel W.rti zvolen do aradu TOM HALE fa, ale kdo by prinesj lidu okresu Za okresniho Akolniho dozorce Bell nejlepSi sluthy, nyni v plitomne dobe. Nechci zde tvrditi, ze ja W. J. HICKL Za okresniho komisake 4. precinktu jsem jedinYm mudem, ktery jest schopen vykonati tyto sluthy v naOKRES WHARTON sem okresu. Ano, jsou dalSi schopPAUL J. ABLATURA ni, kteri mohou tento arad zastati Prijem: Za okresniho komisake a snad i lepe povinnosti vykonati Duben: Precinkt Ms. 3. ne21i ja, ale stejne budu-li zvolen vaSim Serifem, budu spolupracova- 7 Cameron, dar spol. KJT. Cis. 19, 5.00 OKRES FAYETTE ti s tiredniky okresu Bell, tak jako 9.25 CHARLEY B. BOROVEC s aredniky statnimi i federalnimi. 17 Seaton, dar 4.50 17 Seaton, Osl. eer y .

Za okresniho komisate precinkt 17 Seaton, Amer eer y krit 3.75 6islo 1.

ZNAM "NONAT".

27 Flatonia, Cl. prispev.

1.00 OKRES BELL •Kveten: JOHN R. BIGHAM 15.10 Poznal jsem jej asi pied Sestnacti 20 Koval, Cl. ptisp. za Aerifa lety. Mel jsem "housera" a byl jsem 26 Taylor, el. phsp.

23.00 redaktorem u "Novell() Domova" v 27 Blessing, dar 50.00 Hallettsville, Texas, kdy jej jeSte Oerven: FRANK PONC1K Za okresniho komisake precinktu vlastnil p. Josef KopeckSr, dneAni 1 Needville, dar 28.00 poStmistr tamde. eislo 2.

1 Needville, Osl. eer y. kri2 1.00 Byl jsem jako mrzak, nemohl jsem 1 Needville, Rusk pomoc.

OKRES AUSTIN se hnout. Tehdy man2elka p. Jos. 1.00 vYbor Kopeckeho poradila mi "Nonat", a W. D. BRYAN, 3 Dallas, dar 100.00 ja si naplast z nej prilo2i1 na patet.

Za okresniho navladniho 100.00 Psal jsem noviny v posteli tri tydny, 6 San Antonio, dar po vyu2iti naplaste z "Nonat" byl 12 El Campo, dary jednotJ. L. McNUTT jsem za tri dny zdra y. Od to doby livcu redakci Za gerifa.

"Nonat" v me domaenosti neschaSvobody 58.50 zi. Odporuduji 16 Dallas, sbirka ph pled E. E. REINECKER Stan. Novotny, Dr Oodlotilika pro esl Za Lerifa. vydavatel Pravdy, 40.65 Rosenberg, Texas.

16 Ennis, sbirka a dar z H. A. RIPPLE pied. Dr. Odlo2ilika, 150.00 za okresniho superintendenta 17 Floresville, dar Frank Kvapil 5.00 MASARYK V LONDI(NE. 17 Poth, dar E. J. Kosarek 5.00 17 Poth, dar spol. sv.

Vac& LondSrn, 6. eervence. - Jan Masalava, Cis. 81 5.00 ryk, zahranieni ministr 6eskoslovenCena Nonat je po gtou 55c a $1.05. ske viady v exilu, ptiletel sem veera Ptejte se vakho lekarnika neb jed- 20 Houston, z ptednaSky Dr. Odlo2ilika na prapor natele, ale nic jineho neberte, radeveeer aeroplanem ze Spoj. State, kde ji pike ptimo na naSi adresu: esl. vojintii.

16.00 se zdrtel osm mesict, jak bylo dnes 22 Blessing, z prednaSky .. It. C. MILLER & CO. oznimeno.

Dr. Odlotiilika na prapor 411tatienk Calif.

PO, Q, Za okresniho klerka

asl. vojirra 30,00 23 Needville, z ptednaSly Dr. OdloZilika na prapor csl. vojinh 26.00 26 East Bernard, z ptednaeky Dr. Odlolilika na prapor dsl. vojinii 29.50 26 Hallettsville, z pkednatky Dr. Odlotilika na prapor 6s1. vojint 18.21 26 Hallettsville, zbytek ze slavnosti a dar 238.21 Darovana za duben, kveten a aerven $ 963.77 enos z mes bfezna 1,183.59 Celkem $2,147.36 Vyclani: 7, kvetna, - 300 vSrtiska "Czech. Catholics $ 15.00 13. Cervna - Na prapor 2. pluku esl. armady 150.00 $ 165.00 Zb3"rva, za pokl. konc. 'derv. $1,982.36 S krajanskS7m pozdravem a odbojoyS7m V .

Frank J. Olexa, pokladnik S.A.O.T. V Take pohyb.

"Pane doktore, na vase doporueeni, abych deal pohyb, cream al 150 kilometre denne."

"PeSky? To neni moZ'ne!"

"Kdepak peSly. Autem." a SICk FILM

"Rozvod path' E

/9

a krajiny z Valagska.

,

A..r

ZajimavY pkibeh o dobrodru2stvi neverne 2eny. V hlavnich illohach: Theo. PiAtek, Jai Dohnal, Marvan, Tregl, Nollovk Helena BuSova a jini. Pkedvadi, Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co. GRANGER, ve etvrtek 16. e'ervenee, o 7:30 a 9:30 veeer.

CALDWELL, v patek 17. eervence, o 8:30 hodinich weer.

LA GRANGE se opakuje v pondeli 20 Cervenee, o 9 veeer.

MOULTON, v titerY 21. Zervenee o 9 hod. veeer.

WEST, ve stkedu 22. Zervence, o 3 hod. odpol., o 7:45 a 9:30 ye-6er.

ENNIS, ve etyrtek 23. eervertee, o 3 hod. odpol., o 7:30 a 9 veeer.

KARNES CITY, v nedeli 26. e'ervertee, o 1:00 ohd. odpoledne.

FLORESVILLE, v nedeli 26. e'ervence o 4:00 hod. odpoledne.

GANADO, v pondeli 27. eervenee, od 2:30 do 11 hodin veeer.

Mi

k

Maly Ozriamovatel Na prodej farma — 67 alml, jedna z nejlep gich v okresu Hill.

Ptieina prodeje rodeleni pozilstalosti po pi. Aloisii Hrabalove. Podrobnosti scan: Frank Strmiska, Hills(28-30p.) boro, Texas, Rt. 2.

17,77 Pkal bych si seznamiti se se

stargim deveetem neb vdovou, kterd pkipadiaLand jedno dite a ktera by touZilallro dobrem domove. Na majetek se nehledi, jen kdy bude dobre srdce. Jsem vdovec, vlastnici dobte zatizenY domov. Pate pod znadkou "UtulnY domov", % Vest(28-p) nik, West, Tex.

Piijmou se manEele pro dvouClennou rodinu. ena musi bYti zkugena kuchafka a k vykonavani domaci prace, mta zku genY s praci v zahrade a kolem domu, take gofer. Nejlep gi byt a mzda pro schopno lidi. Piste na: 1010 Republic Bank Bldg., Dallas, Texas, neb telefonujte na eislo • — R-2271 neb

(28-dz. c)

T-5'736.

Hlecla se zkug ena ueitelka k vyueovani statni Akoly Lost Prairie, v Primery Room, v Ceske osade Temple. Doba vyueovani 8 mesica.

Pate na: John H. Kovar.„ Temple, (27-28p) Texas, Rt. 4.

Zar-, Prodam — farmu 95 alma, 49 akru vzdelano, neb farmu zrentuji.

(26-28p) Geo. Holy, Crosby, Tex.

Lattr, .Prodam melasovY pres no, potfebovan 3 roky, s motorovYm pohonem. Geo. Holy, Crosby, Te(26-28-p) xas.

DO PRODEJE. Dobfe vybudovand farma proda se i s traktorem, (buster, cultivator, planters, disk-plow, raw binder, grain drill) atd., korn a krmivo. Tato farma ma v gecky vYhody: blizko Taylor, v eesko-nemecke osade. 0 dalgi podminky a cenu pate na redakci Vestniku pod znaekou "FarVestnik, West, Texas. ma 26-28-pd)

"o

Pkijme se: — Jedna neb dye rodiny s cletmi na vedeni a praci na ranai v zapadni east statu Texas.

Musi bYti zkugeni ve farmafeni, take v pesteni norek a drilbeie. Musi byti schopni operovani traktoru a ueiniti lehei spra yky na tomto. Musi bYti schopni a miti kvalifikace Krasna, ranch, nalezajici se dale od mesta, 30 mil od Mineral Wells. Adresujte na: 818 Gulf States. Build(26-c1 ing, Dallas, Texas. zr-Males kukatka, druhu "Barred

ar a J31.

Blat 1

Druhe vST

KRAJANE V TEXASU! V nedeli dne 12. dervence byla osada Stern Park Gardens, Ill. pfejmenovana na "LIDICE, ILL." a pfi velke manifestaci rozkhnuto svetlo, ktere tam bude stale hoket "Svetlo Svobody". Cela na ge krajanska Amerika bude v my glenkach v Lidicich, Ill. a v srdcich svYch plisaha, Ee Lidice v eeskoslovensku nikdy nezmizi z na gi pameti a Ee budeme hledeti syYmi skutky bYti hodni velke °heti, kterou pfinesli broth a sestry z Lidic pro posileni natich snah zviteziti nad pohanskYm a barbarskYm nacismem a panovaenosti a krutosti garmanskou.

My, Ameridane eeskoslovenskeho pilvodu odpovime na tyto ukrutnosti tim, to jegte vice sejdnotime nase lady a postavime se co jeden mut a jedna tend za nati americkou vladu, ktera dnes vypnula, Vae31iny sily, aby Spojene Staty byly vitezne, a aby tak zashrani lidstvo od nacistickeho a prutackeho moru. Nesmi, a my vekime, nebude ani jednoho nateho krajana, kterY nepkiloti ruku k dilu a nepomute v tomto velkem usili lidstva.

Jegte dnes kaEdy upi ge co jen nejvice mute na WAR BONDS. Jest to nate povinnost, abychom obetovali za vlast, ktera nam dala motnost iidsky Eiti, a ktera otevtela name svou kdy nos pkijala. Investice do War Bonds neni dar, to jest pajeka, tera se Va krajane zurodi, proto bylo by sabotali, kdyby nekdo z nas nechtel s ostatnimi syYmi ob-1 :,• any pujciti nagi vlasti penize sveo ktere mu tato nage viast dala moE:lost vydelati.

teni Cs. stihaci skvadrony. stihaci skvadrony byli po vela dye leta tamer denne v boji a zanamenali pozoruhodne iispechy.

Sestfelili nebo teice pogkodili 110 nepiltelskYch letadel. Za sve skvele vYkony byli pfislugnici Cs. stihaci skvadrony odmeneni beskoslovenskYmi, britskYmi a francouzskymi vyznamenanimi. Bylo jim udeleno 26 Cs. valeenYch kfat a 29 es. medajli za chrabrost, 4 britske letecke kkae a 1 briticka letecka medajle, 2 Lady francouzske eestne legie a 12 francouzskYch Croix de Guerre.

ro'4i. Cs. stihaiii ve Velker SLUZBY B021.

Britanii, k zkozeiti Seymour, (V. P.) 19. oervence 9:45 LondYn. (6TK.) — Oeskosloven- rano v Lively gkole.

Lidice v Americe gtivit letci ye Velke Britanii budou sla- Fort Worth, (V. P.) 19. eervence v 12. 6ervence druhe vYroti zalo-

kin

"Upisujte War Bonds co odpoved' za Lidice".

Nage SdruEeni zaslalo telegram k pfilaitosti pojmenovani osady Lidic jak nasleduje: Mr. Marchall Field, Light of Liberty Committee, Chicago Sun, Chicago, Ill. Our members and all Americans on the Twelfth of July 1942, will be in thoughts with all of the good people of Illinois who will be pres-.1 ent at the Dedication where Stern Park Gardens will be called by the!

Immoral name Lidice, martyr town! of Czechoslovakia. It is a noble! gesture and the cry for posterity that the Light of Freedom, Liberty} and Justice will always shine.

Federation of American Cechosloyaks of Texas.

Vladimir Maudr a White Rocks, Reds, S. L. WyanA. J. Kallus dottes, New Hampshire Reds, Large Rev. J. C. Kunc type Whites, Buff, Brown & Black F. Olexa.

Leghornes, Anconas, Crosses, Sexed & Unsexed." Za velmi levne ceny.

— Edison tvrdi, k v nekolika leVgechna kutatka z vybranYch stad ech vegkere lidstvo apine ohlucha "Bloodtested". Pate si o na g cenne. nik. — VON MINDES HATCHERY, — No, pomoz bah! To budou te(21-dz.) pyre gofefiFayetteville, Texas. vic v kriminale net u volantu!

NABiDNUTI K SislATKU. Inteligentni mla.denec 48 let, doHledam dtinate spolehliveho, breho karakteru, uptimne povahy, "kterY zna stroje. Pitte na: J. 3.1 v dobrYch pomerech, Eijici v pti- HanuS Gin No. 2. — Rt. 7, Waco, moinim Texasu, v eestnem Texas.

(1tC-1tV dz.); hleda znamost divky nebo vdovy pkimefeneho staii. Po glete fotogra- '2! G"^ "Dr. FRANK KENT opet za-1 ugi, fii. Pate na: "Inteligentni", % Ve- podal provozovati praksi.

(27-29p) nos, hrdlo, brYle." (21-dz) stnik", West, Texas.

7:00 'neer ye Y.M.C.A. Temple, (zastoupi mne Dr. S. B. Kovacs) 26. eervence 10:45 rano.

Anton, (V. P.) 26. eervence 10:00 rano u Stehlika.

VOLTE PRO

Mrs. Emily Hickerson ZA

okres. pokladnici OKRESU McLENNAN Buda Vam vdeena za hlas a podporu.

PODEKOVAN

Viem natim milym pkatellim a znamtm timto chceme projeviti nit upkimnt dik za vie, co pro nas uZinili pohkbu na:si drahe manielky a matky,

Anny Sontakove, ktera nas tak rteoeltavane opustila. Dovedeme si, drazi a

mill pkatele ,oceniti yak vetkere pomoci a vateho s nami soueiteni, ktere jste nam tak hojne projevili. Vatime si toho a Bah yam odplat'!

Truchlici poiistali: Karel Sontak, maniel; dcery: Frantitka Jakubik, Anna Charles, Emilie Sheveland, Viasta Pendleton, Rosalie Nix, Lidmila ,2almane'k; 5 sync: Jan Orsak, Frantitek Orsak, Vilem Orsak, Lukat Orsak a Jindiich Sontk; 1 bratr, Josef geLukat Orsak a Jindiich Sontak; 1 bratr, Josef ge36 vnukil a 18 pravnukii.

(P)

GORDON SMIT as Stitn ha Pokladn ka Vestnik pkinati svYm &ariafam jmeno Gordon Smith, za statniho pokladnika statu Texas. On Edda toto misto od demokrata statu Texas na zasadach jeho vlastnich schopnosti.

Jeho otec Lon A. Smith byl dobrYm pfitelem na geho lidu, dal mista, za dobu kdy sam zastaval vefejnY tfad, nagim vYm deveattm a hochtm, kteti studovali na texaskYch gkolach.

Vy neudelate chybu, kdy budete volit pro Gordon Smith, za statniho pokladnika.