Entered as second class ma ROtNiK (VOL.) XXX.
t
ua 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 1. Zervence (July) 1942.
1ISLO 26.
CIVRTENIU CERVENC SLAVA yyro d- i prohla,"§eni americke neodvislosti je soudasne i osla you. jedO ne ze dvou yYsadnich listin, na nich spodivaji zaklady' SpojenYch state. Druhcu z nich je federalni konstituce. ProhldS'eni neodvislosti, pfijate kontinentalnim kongresem 4. dervence 1776, objasnuje okolnosti, za jakych ve§el narod v existenci a stavi v poptedi idealy, jimft se narod mini iiditi. Ve svete, v nem2 kralove a panovnici vladli "z bo21 milosti" nad -svYmi• poddanymi 6asto 2eleznou rukou, prohla§uji zastupci ne..jakYch etyt milionu osadniku noveho svata rovnopravnost lidstva za jednu ze zasad, na nich ma spodivati vlacla lidu. Ve svem prohla;Seni neodvislosti pravi. mezi jinYm: "Poy akijeme za samozfejmou pravdu, 2e vgichni lide jsou stvoieni navzajem sobe rovni; se fSichni jsou jejich stvotitelern obclateni jistYmi neodcizitelnYmi pravy, mezi nimi je i pravo na Lvot, svobodu a vyhledavani §testi. K zajiSteni techto pra y jsou mezi lidmi ustaveny vlady, je2, dostdvaji svou spravedlivou moc z ptivoleni tech, kteti jsou vladou spravovani, talde stane-li se kterakoli forma vlady zhoubcem techto zamert, je prt'lvem lidu itl: zmeniti nebo zruLti a utvoriti si novou vladu, stavic jeji zaklady na takovYch zasadach, a organisujic jeji moc v takovou formu, kte •a se lidu zda bSti nejtreinlivej§i vzhledem k jeho bezpeCnosti a aesti." Proti prohlaSeni, 2..'e "v§ichni lide jsou stvoteni sobe rovni", byly eineny ji2 Cane namitky. Podpisovatele prohla§eni neodvislosti neraili v§ak OW yety v torn smyslu, jak mail na mysli jejich kritikove. Thomas Jefferson a jeho druzi nikdy nepropadli illusi, 2e v§ichni Tide jsou si rovni inteligenci, energil, talentern a charakterem. Co svYm prohlaSenim minili bylo to, ae v§ichni lide jsou si ro yal pied zakonem — ae zde nema bYti iadne priviligovene ttidy, 2adneho rozli§avani, 2e kaaly ma miti stejna prava a stejne ptilelitosti k dopracovani se iispechu. Neni vlastne 2adneho drivodu k nedorozumeni, nebot' v samem prohla,§eni je oznaeeno, co se yyrozumiva vYrazem rovnosti. Lide jsou "obdaieni jejich stvotitelem jisttYmi neodcizitelnYmi pravy; mezi nimi je i pravo na ilvot, svobodu a vyhledavani §testi". Tato prohla§eni bylo tehdej§i dobou re yolucionatskou doktrinou. VetAina narodu evropskYch nepovaZovala `,`Lvot, svobodu a vyhleddvani S'te.sti." za pram, piii.knuta ka2clemu jil ph narozeni. V dobe, kdy prohlaSeni neodvislosti bylo sepsano, mohl bYti ye Francii na kralovskY rozkaz chycen, do 2alate vrZen a tarn al do smrti veznen kterYkoli tamnej§i °bean — ani2 by kdy byl zvedel, prob se tak deje a ani2 by mu byla motnost se hajiti a ptipadne dokazati svou nevinu. Je§te hroznejM pi-estupky proti "Lvotu a svobode" byly pdchany v jinYch zenith. Definici rovnosti, jak je uvedena slovy prolatent neodvislosti, objasriuje /lam Casteene
rozhodnuti Nej yy§§iho soudu, kde se pravi: "Tak jako uznavame existenci jistYch ustalenYch principti moralky, bez nich2 by lidska, spoleenost byla vabec nemo2na, tak i udr2ovani svobodneho tadu je podmineno vYluene uznanim jistYch vrozenYch pra y, jet jsou podkladem v§ech deka. Tato yrozena prava nebyla nikdy lepe definovana, neZli prave v prohiaLerai neodvislosti, tomto novem evangeliu lidske svobody: "Pova2ujeme tuto pravdu za samortejmou" (t. j. tak zjevnou, 2e je uznavame pti pouhem jejim prohla§eni), "i.e v§ichchin lide jsou obdateni" (nikoli edikty panovLIDICE. Jak muse maia ves bYt tak vr2ena v nit plamenou hrou? Jak si 12ou, kdo chti znieit i jen jmeno rukou svou. Vyhubit, co ja, Ci ty's znaval kdys, celou obec beze stop zmenit v hrob. Vic 2iti bude v2dy zde nee tady dtive silo kdy. — Tyto verse Doris Pee-ove vy§ly v bostonskein Iste Christian Science Monitor. Ptelo211 Jan Muenzer. rain, parlamentarnimi prohlaAenimi nebo kony, odhlasovanYmi kongresem, nYbr2) "jejich st yotitelem jistYmi neodcizitelnYmi pravy" j. pravy, je2 nemohou bYti prodana, darovana nebo odcizena, leda jen z trestu za nejaky zloein) — "a 2e mezi nimi je pravo na svobodu a vyhledavani §testi" — (a aby toto pravo nikoli udelovaly, nybrt aby je ka2clemu zabezpeeily, za tim treelem) — "jsou mezi ustaveny vlady, jez dostavaji svou spravedlivou moc z ptivoleni tech, kteri jsou vladou spravo yani." • "Vyhledavani §-testi" je frazi, je2 se s podatku jevi je§t6 nejjasnej§i, ne21i prohlageni "prava na 2i-yot a svobodu". "Stesti" je pojem relativni, na ne2 rtzni lide hiedi z ruzneho zorneho Ji2 po veku rozbiraji lide jeho yYznam; §testi bylo oblibenYrn tematem filosofii a teologti; pessimiste popirali mo2nost dosa2eni tohoto, lidstvu unikajiciho cile, a yet§ina myslicich lidi shodovala se v ptesveddeM, 2e "§testi", pokud se jednotlivcil tYee, je spi§e otazkou povahy, nezli okolnosti. Autoii prohlafeni neodvislosti pravdepodobne neuhvali tohoto vYrazu ye smyVe svem pojeti "§testi", tak jaslu ko v ostatnich otazkach, byli zakladatele republiky rnu2i praktickeho rozumu. Ph svem prohlageni nepomY§leli ani tak na lidskou bla2enest, jako na ptekaky, ktere se stavi v cestu lidske spokojenosti a blahobytu pki urditYch formach vlady nebo spoledenskebo system.
PomY§leli ph torn na yrozene pram) sledovati 2ivotni drahu po svem zpusobu, yydelayati si na 2ivobyti, te§iti se ze stykii s rodinou a ptateptidr2ovati se s yYch vlastnich ptesvedCeni a zalib, a to v§e pouze se zasahovanim Ustavnich autorit za ucelem zaji§teni stejnych pra y i v§em ostatnim lidem. Clovek by mohl delati tem& . v§e, co mu bylo libo, pokud neohro2o yal Ziy ota, majetku a §testi sveno bliZniho. Budovatele tohoto naroda prali si obzvlake tou2ebne twine svobody zamestnani, piistupu ke vSem temesltim a vy§§imu povolani, mo2nost pohybovati se z jedne spoledenske ttidy do druhe a sledovati 2ivotni drahu, je2 by byla nejvice ye shode s individualnimi schopnostmi jedincovYmi. Kastovni system indickY, kterY neUprosne urauje mist() ka2deho jednotlivce v 2ivote a taktka ho phkova ya, k meitemu zamestnani bez ohledu na jeho schopnosti, je extremni ukazkou re2imu, proti nemu2 prohla§eni o "vyhledavani §testi" protestuje. Evropa site neznala takovehoto nemilosrdneho a nefistupneho kastovniho systemu, ale rfizna, rozitSovani a deleni lidi nary slabe upominala. ZemedelskY system yet2iny evropskYch zemi poutal hospodare k pride; zakony, tYkajici se smluvnich ucrrir, byly zminenou formou otrokatstvi; jednotlivci mohli se stehovati z .jednoho okresu do druheho jen s prekonavanim yelkYch obtiL. Za techto podminek nemohl merny Evropan "vyhledavati sve Stesti" v torn smyslu, v jakern to americka iistava zarudovala obyvateliim zdefSim. Nej yySL soud objasnil yYznam tohoto zdanlive pochopeni unikajiciho rdeni a vysvetlil je ye smyslu, kterY amerieti predkove men na myLi. Pray° dloveka "vyhledavati Stesti" je pravem venovati se jakemukoli legalnimu obchodu nebo zamestnani jakymikoliv zprisobem, kterY neni v rozporu se stejnYm pravem ostatnich lidi, a kterYm mohou z ySiSiti syttj majetek nebo rozvinouti sve schopnosti a tim dosahnouti procitenej§i radosti ze 2ivota. PravidelnY obchod a 2ivotni povolani, obvykla temesla a zamestnani, je2 jsou sama v sobe ne§kodna a jimi2 se zde lide od nepametna zabYvali, musi proto bYti v teto zemi ptistupna v§em bez rozdilu a za stejnYch podminek. Pokud se tYka, vyjmenovavani rtiznYch ktivd, je2 kolonie utrpely ad Anglie, je tato east listiny prohla§eni neodvislosti yYznamu ryze historickeho. Prohla,§ene tam vladni zasady jsou vAak stale je gte 2ivotni filosofii narodni a voditkem, jim2 se tidi americkY 2ivot my§lenkovY F. L. I. S. dejovY. V Jmeno Lidice yymazario? Nikdy. Jmeno to jde dnes kolem sveta. Je psano krvi na atlasu kaideho volneho eloveka. Hori nesmrtelnym •i 'imenem na kaicle map 6: Evropy, Lidice budou dlouho po spravedlnosti pomsteny!! V eeskoslovensko sleduje etyii za.kladni cite teto valky: zabezpeCeni diistojnosti eloveku, obnovu mravnich lidskYch hodnot, hospodarskou demokracii, novou evropskou a svetovou bezreenost a politickou reorganisaci Evropy a sviita. — President dr. Bene.i.