Entel° d as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est. Texas, under the Act of Congress ROCNIK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stredu,
(Wednesday) 24. Zeryna (June) 1942.
of August. 24th. 1922. 1ISLO 25.
BOJUJEME RAZNE NA eTVRTR FRONTS. A8I VOJiNI- bojuji na ttech frontach, na semi, na moki a ye vzduchu. Na nas In ostatni zbSrva dtvrta fronta. William L. Shirer ji nazval onehdy "psychologicka fronta". Tato Svetove. valka II. se liei od valek dtivejaich prave tim, ae v ni hraje duleaitou filohu etvrta fronta, fronta lidske mysli. Mnoho °bean)) ye Spoj. Statech si dosud neuvedomuje jeji velkou dtleaitost. Ale =pomerime si jen, k prase na teto fronte Hitler dobyl velkSrch vitezstvi. Tato viterstvi, dobyte. v psychologickem valdeni, umoanila mu dobyti evropske pevniny. Prvni svetova valka dala valeardrm dejinam novinku: chemical warfare, valeeni jedovat3imi plyny. Dneani valka piinesla jako novinku "psychological warfare", valeeni, Utodici na veechno duaevni alai (v teetine psyche je dune), na vnimani, vzpominani, my gleni a snakni. Hitler mel mocnou armadu, velke a krute letectvo, ba i lod'stvo, ale cesta pro snadriSt pochod teto valeene moci z jedne zeme do druhe byla ptipravena triumfy politickeho a psychologickeho valdeni. V aesti zemich nepotiebovali ani jedineho vS7sttelku, tak dobte bylo vae piedem ptipraveno. An do chvile, kdy Hitler nalezl sobe tovneho ye Stalinovi, as do chvile, kdy v Rusku ptiala kosa na kamen, nernecka armada pozemni a nemecke letectvo nalezly vaude jen malt odpor. Teto valce, ritoeici na mysl a nervy, my zde v Americe jsme se dosud dobte nenaueili, ani defensivne, ani ofensivne. Naae aeroplany, nage tanky, na ge dela, nacre valeene lode jsou stejne dobre, snad i lepai nea stejne zbrane naaeho neptitele. Ale o zbranich psychologickeho valdeni to iici nemakme. Theoreticky jsme narodem, kter3'7 k psychologfckemu valdeni je dobte vypraven. Mame zdatne lidi, zdatne mysli. Ale aekoli uplynulo jia nest mesicil od na geho vstupu do valky, nak psychologicke valeeni dosud neni v dobrtch kolejich. Je mnoho lidi u rids, kteti namitnou: "Je toho skuteene zapottebi? Co nejsou v teto dobe duleaitejai tiny flea slova?" Taci neuvaaujici Ameridane zapominaji (a to je ovaem nacre velka chyba vtibec, ae se u nas rychle zapomina!), ae Hitler, kterSr se zmocnil evropske pevniny Tatodenim na mysli, napsal ve sve knize "Mein Kampf": "V valce slova jsou tiny". A jia jotted deviti lety,, roku 1933, Hitler se svail Hermannu Rauschningovi: "Delosttelecka pkiprava pied iitokem, jak se ji uaivalo za svetove valky, bude v ptiati valce nahrazena psychologickSm rozvracenim v neptatelske zemi revolueni propagandou. Neptitel musi b3"iti demoralizovan a zahnan do neeinnosti. Na ge strategie znidi nepiitele zevnitt, porazi jej jim samS 7. m. Zmateni mysli, rozpory v citeni, nerozhodnost, panika — to jsou na ge budouci zbrane." Takova je nacisticka technika a takovST jest jeji cil. Pracovala dobie v Evrope — prod by nepracovala tady? Nebude pracovati jen tehdy, budeme-li na straai. Americana jsou nakloneni podceriovati tuto nacistickou techniku ptilia lehkomyslne. Jedni varn teknou, 'ae jenom ma10 ob'earal naslouchii, nacis'Acke propagande. To
Dr. S. Vojan. je pravda, ale — je to slu gnS7 podet osovS7ch agent)), a jeete vice lidi, kteii v teto zemi sympatizuji s Osou a naslouchaji jeji propagande a arki pak kolem sebe, co slykli. Shirer uvadi ptiklad z nedavnVch dm). V tiskove konferenci president Roosevelt addal o vhodne jmeno pro dneeni valku.•Druheho dne berlinske a timske radiove rozhlasy zasypaly Ameriku suggescemi, ae jedine moane jmeno pro Svetovou valku II. jest "Rooseveltova valka". A v nekolika dnech nekolik americkSrch Vine. Sedlak SPOUTANt SOKOL. Nevzleta Sokol v otdine k vSrainam, nesleta k mesta)m, nevi k dedinam. Nenosi krajem radost jas, neslavi s narodem hodokvas; ztich jeho hlas. — — Patat ma spoutan3i, zranenou plec, ktidly nemava volne, upoutan v klec. Nema vS7hledu, zkalenSr zrak, Nemtae ven, vzhilru do oblak; nag hrdS7 pto.k. — Zaduman sedi v klece sve stinu, hlavu vloknou v perutich klinu. Vaak vetti kolem, brousi svfij drap, by as blia stane nemeck3'7 drab; v oi-i mu hra.b. — denikt otisklo dopisy svS7ch etena,t0, navrhujicich, aby se valka jmenovala "Rooseveltovou valkou"2 Mam po ruce stargi pkiklady. Hned po japonskein ittoku na Pearl Harbor jeden nacistickS7 rozhlagovaa volal do Ameriky: "Britske namokni kruhy valeene maji radost z pordaky, kterou utrpely Spoj. Staty!" Byla to sprosta nacisticka lea jako vaechny lai nacistu, jima jde jen o rozseti nedtivery mezi spojenci. A hned tady odpiaci Anglie papouakovali tuto lea tiskem i vem! Hitler vi, ae chce-li si podmaniti svet, musi nejprve zotroditi mysli lidi a proto provadi program propagandy, laive a hnusne. Protok se boji pravdy, pokusil se vaemi prosttedky vypleniti ji s povrchu zeme. Pied invasi Hitler do kaade zeme poslal agenty, kteti peelive rozsevali zaati a rozklad, obracejice lid proti vlade, vlady proti jejich spojencum, tiidu proti Pied invasi Rakouska mladi naciste byli poslani do ulic, aby tam provadeli ulienicke kousky proti policii a zeameanovali tuto v oiich chodcti. V prvnich dnech valky s Francii, pied vpadem, moralka byla sniaovana temes1n3-rmi natikadi, kteti odeni v hluboky smutek a hlasite nakikajice, chodili do podzemni drahy a do poulienich bus)), aby girili falegnou domnenku, ae francouzsk y ztraty jsou obrovske. Matky dostavaly tajemne pogtovni listky, ae jejich synoy e na fronte padli nebo jsou Wee nernocni, Vo-
jaci dostavali anonymni dopisy, ae jejich aeny nebo milenky jsou jim neverny a utekly s britskS7mi vojaky. Povesti o "tajnSrch zbranich" HitlerovSzch se airily jako houbi po deati, — mluvilo se o elektrickSich minach, nervovem plynu, smrtonosnSich zarodcich, jen mohou bSti shazovany na cele oblasti. Edmond Taylor ye sve cenne knize "The Strategy, of Terror" jak se povesti ty airily aeptavVm zptisobem. "Ja jsem dnes slyael", aeptal mladS7 Francouz skupine svVch ptatel na kavarenskem chodniku, "ae Hitler ma tajnou zbrari, ktera zniei Pala ve 2 minutach". V noci kaadV z nich to sdelil znamS7m, a poplaana tato zprava za kratko kolovala po cele Patiai. Tisice takov3-7ch povesti, denne aitemich a zaairajicich se do mysli Francouzu, Non), Dan), Belgiaanii atd., vyvolavalo pocit strachu a marnosti odporu, nenavist k valce a jistoty pordaky. Pro nejhorai zlo nalezeni aide jako vinnici. Byl obchod epatnSi? Tim byli vinni delnici. By- • ly mzdy male ? Tim byl vinen kapital. Valka je peklo? Tim byli vinni Britove. KaadS7 byl nedim vinen, jenom Hitler, spoleenSr neptitel ,kterS7 je chtel vaechny zdeptati, nebyl vinen nidim. To hlasali u nas pater Coughlin a jeho spteaenci ustavidne. Narodni jednota rozleptavana vaemi prosttedky. V Belgii naciste kikali francouzsky mluvicim Valontim: "Kral Leopold je pronemeckeho sm3Yaleni a chysta se prodati Belgii nacistain." Vlamsky mluvicim Vlamtum tikali: "Kral Leopold ma tajnou srnlouvu se Spojenci a vypovi valku Nemecku". "Prod by Francouzoye meli umirati za Gdansk° (Danzig) ?" pravilo se v elegantne vypravemich letacich, ktere dostavali Francouzove poatou v ruene adresovan377ch obalkach. Moji aerie, ktere se podatilo dostati do Patine v poslednim vlaku. kterST v zati 1938 jel bez piekaaky z Prahy do Francie, iekla jedna pakiaska Sena: "Prod by na gi synove mekrev k zemi, jejia Priem) ani neli dovedeme vysloviti?" Tou zemi se minilo Oeskoslovensko, Tchecoslovaquie! Hitler pomalu, ale jiste umrtvovP1 bojovneho ducha francouzsk3'ich vojakti a vatepoval jim nedtrveru k britskemu spojenci. Kdya Francouzi poprve vkroeili na nemeckou ptidu, Nemci ustoupili bez jedineho vS7sttelu a zanechali za sebou plakaty, ae Nemecko neni v aadnem sporu s Francii. Rozhlasem nemeckm stale bylo volano: "Francouzati kamaradi! My nechceme nic od vas, ani aivoty, ani Kdo chce tuto pitomou valku? Jenom Anglieani. Anglican zase bude bojovat as do posledniho Francouze. Douaka: Toto neni propaganda. Toto je zjiateni fakt." Za dlouhe zimy 1939-1940, kdya armady Francie a Nemecka staly proti sob& kaadou noc nacisticke rozhlasy zasypavaly Francuze propagandou: oznainovany pravidelne faleane seznamy francouzsidch "zajatcti", francouzsati hodnostati, navatevujici s nejvetai tajnosti frontu, byli zdraveni Nemci; sotva nejaka jednotka francouzskS7ch peaku ptibyla na frontu, za nekolik minut Nemci hlasin jmena vAech (Dokondeni na strane 18.)