0 ga,n Slovanske Podpo L.0
ds4 4 ''"*
.)11 4494
4
4.0* as cond class Entered as
matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.
ROeNiK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 17. eervna (June) 1942.
OSLO 24.
ROZHOVOR S ANEW MASARYKEM. A NAST telegrafickou tadost newyorskY dopisovatel "eechoslo yaka" nan vttivil ministra zahranienich veci Jana Masaryka a mel s nim tento rozhovor: Cestoval jste nyni hodne po Americe. Co Vas to nejvice zaujalo s /latch° es. a spojeneckeho stanoviska? Projel jsem Ameriku ktitem kratem. Velmi zajimave bylo videt po mem ptijezdu, jak se Amerika pomalu, vlastne nechtic, toulala porad blit ke stavu valeenemu. Podvedome citili, ze to bez nick neptijde, are ve velkYch oblastech, jako na priklad na sttednim za.pacle, se tomuto pojeti houtevnate branili a bylo tieba tak ukratne rdny mezi odi jako byl Pearl Harbor, aby vtechny isolacionisticke a smitovaci nesmysly najednou zmizely. I mezi Ameridany deskoslovenskeho pavodu natel jsem lidi, kteti doufali, ze se Amerika valce vyhne. Bylo to hodne naivni, ale lze tomu rozumet. V roce 1939 byla zde nalada vestries pro nas. Myslite, t.e se od te doby neco zmenilo, a v.jakern srnyslu? Celkova nalada Ameriky ye veci Ceskoslo7 venske je nom prizniva. Ameridane od shora at dole si uvedomuji, te 6eskoslovensko je vlastile jedinYm statem na kontinente evropskem, kterY se neprovinil, kterY byl nekompromisni, chtel se bit, ale ve chvili nejkrasnejtiho rozmachu v natich dejinach byli jsme hozeni Hitlerovi naivnimi skorodemokraty. Situate Slovenska nevi Arneridantim docela jasna a da to talsto dost behani vysvetliti jim, te Slovaci, stejne jako Ceti, jsou nevinnYmi obetrni. Ale celkove mUteme bYti velmi spokojeni. Jake zmeny jste pozoroval mezi krajany? Zmeny mezi krajany za skoro 40 let meho clojitcleni do Ameriky jsou ptirozene znadne. Skvela star garda dosud pracuje, tak jak to delala za prvni \Talky a je 'dasto dojemne citit ducha 1848 v 1942. Mladet v mestech se ovtem rychle amerikanisuje a to nate mile, stare spolkateni jit je jim cizi. Tim, co spojenci Oeskoslovensku vyvedli, probudila se take u mladete chut' ke spolupraci a slibuju si hodne od ni. V kulturnich vecech nati mladi Americana zadinaji se &nit; tak ku ptikladu v New Yorku maji orchestr, kterY hraje velmi dobte. Neltdy my stafi tern mladYna docela nerozumime a naopak. Ale i to se podda. Soudite, te krajane by mohli cleat vic pro Ameriku a pro eeskoslovensko? Nati krajane by mohli delat vice pro Amerika, stejne jako Americana by mohli pro ni vie cielat. V demokracii tak ohromne, jako jsou Saojene Staty, to dlouho trva, netli si vtichni uvedomi, jab nesmirne vatna je situate. A proto ph katcle priletitosti radim natim, aby delali co nejvice pro Ameriku a zas pro Amerika a tim te nejvice pomohou eeskoslovensku. Tu a tarn jsou take male nesvary, nikdy at komicke boutieky v talku vodiaky, ktere ale zdarnemu vYvoji nati akce nikterak vane netkodi.
Pozorujete nejakY vYvoj ye vztazich SpojenYch state k Rusku? VYvoj ve vztazich Spojenych state k Rusku je neobyeejnY. V zemi draveho individualniho podnikani byla velmi jasna nedtvera ke vtemu ruskemu, to je k boltevismu a komunismu. To se dnes radikalne me'ni. Americana zaelnaji chapat jak ohromnou slutbu Rusko nam vtem vykonalo a kona. Mluvil jsem na nekolika schazich pro pomoc Rusku a se mnou, z OTEC. Vklycky mtitj radce, vtdycky muj pritel vtdy pti mne stoji, vtdy pomoci vklycky je prvni, kdyt tieba jest, vtcly, chrani moji i svoji test, vtcly stoji pevne v katclieky das, bude-li tteba, pomitte zas! Vtdy on je prvni, co pfeje mne t testi, je take prvni, co cestu mne klesti, a kdyt je tteba, radu mne dava., v katdiekem ease pti mne vtcly stava, stale po ruce, kdyt tieba kale, zda to ma vina, se nikdy netate. Ted' jit je pod drnem, duch jeho tije, slytim jeho rady, ad telo hnije, vkly bude pro mne It po celY eas, vtdyt' na mne nic nechtel, ale dal zas. Mtij drahY tatieku, stfij pri mne stale, abych se neoctnul na srazne skale. Jan J. Hrbek. tehot podia, tetei kapitaliste, kteti ye syYch vYvodech byli jette prithojnejti net jd. KatclY zadina videt, te se s Ruskem musime dohodnout a te Rusko a Amerika mohou paralelne spolupracovat na vYstavbe noveho sveta anit by se vzdavaly s yYch zakladnich principtia V nekterYch americkYch vrstvach se projevuje dosti znaene. anglofobie. Setkal jste se s lidmi tohoto druhu a jak oclhadujete jejich vliv? Anglofobie je zde periodickYm iikazem. V posledni dobe zase znadne vzrostla. Je to jako odliv a ptiliv. Ale i zde Amerieani dobte chapou, jak nesmirnou slutbu Anglie udelala, kdyt sama stala tvati v tvat rozkacenernu Schickelgruberovi. Anglofobie ma pkirozene mezi Ireany dost ptiznivc0 a i mezi naturalisovanYmi Nemci. Ale percentualne rozbodne stavi se velike. vettina Ameriean0 kladne k britskemu spojenci. Ma. Amerika velkY strach z boltevisace Evropy? Veti na ni? Vetite na ni Vy? Strach z boltevisace Evropy je dosud znaanY, ale zase spite v kruzich, ktere nejsou dob'tie informovany a ktere se kidi spite pocity net fakty. Ja osobne z boltevisace Evropy strachu nemam a site proto, te jsem pine, ba vice net pine zamestnan velkou a lutteni politickYch ktltovek budoucna ponechavam tern, kteti na to maji bufiky. Myslite, 2e be2nY AmeriCan rozumi Evrope? Hyalite, 2e ji razArn&j i ameridti statnici? My-
slite, te po teto valce vzroste vzajemne pochopeni? Benny American Evrope dostateene nerozumi; nemel k tomu ptiletitosti, ponevadt rostouci a mohutna Amerika jej pine zamestnala. Znalost Evropy vtak vtleihlecle roste, zajem je ohromny a davat vedomosti chtivYm Amerieanam poctive informace je jednou z natich nejdtidetitejtich povinnosti. V Americe se nejevi mnoho nenavisti Nemecku. Pozoroval jste zde nejakou nenavist veci Japonsku? Nenavist veci Nemecku v Americe roste, o tom neni pochyby. Je ovtem zcela ptirozene, ze nenavist veci Japonsku je momentalne vetNeslYchana japonska hanebnost a podvodnost Ameridany rozzutila a at se Ameridane dostanou Mikadovi na kati, bude to pro Nipon zle. Soudasne vtak Amerieane sttizlive uvatuji, a vidi, te Hitler je nebezpeeim nejvettim a proto take Roosevelt& plan poslat do Evropy vojsko, pomahat Rusku a vtibec za,kladni pojem nedelitelnosti valky je vetejnYrn minenim nejen akceptovan, nYbrt i schvalovan. Myslite, te tato valka, p •ispeje k vnittnimu sjednoceni Ameriky? Ano, myslim, te tato valka ptispeje k vnittnimu sjednoceni Ameriky. Dojde ovtem k ohromnYm socialnim ptesunam. Dny miliardajsou seeteny a zasahy vlady do hospoda • -skehodnizclapr stou.Vlni valce tomu jinak nem-ate bYt a bude na Amerieanech, stejne jako na nas, jak si to po valce zatidime. Vim ze zkutenosti, te penize nejsou vtechno a to si dnes uvedomuje velmi mnoho lidi, a to je take dobte. Jab jste spokojen s krajanskYm tiskem v Americe? KrajanskY tisk at na male vYjimky, dela dobrou slutbu. Informuje loyalne o vtem, co se tYka natich veci, stoji za Benetem a vi, te jen demokraticka, socialne spravedliva 6eskoslovenska, republika je to, co si nati doma zaTu a tam najdou se jednotlivci, kteti sami sebe pasuji na velkoosvoboditele, ale s temi uz si nati daji radu. Co vzkazujete krajanum v Anglii, kteti budou Vat projev Gist v Oechoslovaku? Krajanum v Anglii vzkazuju, te se mezi ne co nejdtive vratim, te se na ne tetim a te jim dirvetuji. Kdyt elovek leti nad ocednem a je boutka, tab si teprve dobte uvedomi, jak sam je nedidetitY a jak ty nate emigrantske pro., blemy a problemieby jsou mrtilave v pomern k te hrozne revoluci, kterou lidstvo prodelava. V Americe jsem se mel dobte, map' jsem se dost, ale rad. V Hitlerova propaganda ma tisic tvaii, nikdy se neprohlakije za nacistickou, objevuje se tam, kde ji nejmene oeekavame a v nejnevinejSi forme, nekdy i jako nejnovejM vtip, vypravenY svaeine. NaSi praci budii proto: Potirati Hitlerovske lii fgude ye svem okoli a pranYfavati jegob iffitele: