Vestnik 1942 06 03

Organ Si ovanske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est. Texas, under RO ✓lsilK (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

NOVR

t.h

Act of Con gress of Au gust. 24th. 1922.

(Wednesday) 3. eervna (June) 1942.

4ISLO 22.

POJETI SLOVA NSKE VZAJEMNOST

EDOMi peibuznosti a vzajemnosti bylo vidy rive u vgech slovanskYch narodu V a bylo posilou tern z nich, ktere ztratily gyoustatni a narodni samostatnost, v Usili a v boji za jeji abnoveni. Oesky utlaeenY elovek nabYval sebevedomi, kdyt vial mohutne armady cara Alexandra, tahnouci jeho kraji do boje proti nejmocnejtimu dobyvateli te doby,. cisaki Napoleonovi. Stejne slovenskY lid, utiskovanY mad'arskYm feudalismem, pevne vetil, te mu neda zahynouti mocnY slovanskY bratr na vYchode. A balkantti Slo yane eerpali z vedomi peibuzenstvi s velikym ruskYm ridrodem odvahu k nerovnemu boji proti osmanske velmoci . Prvni slovanskY sjezd, svolanY do Prahy v revoluenim roce 1848, mel za fikol sjednotit Slovany k obrane proti vYbojnemu pangermanismu, jehot prvni projevy se zaainaly ozYvat ze sousedniho Nemecka.

Mytlenka slovanske vzajemnosti prochazela rtiznYrni yYvojoyYmi stupni, z nicht jeden, xterY ji staved do sluteb carskeho ruskeho imperialismu, odmitali u nas PalackY, Havlitek i Masaryk. Jak toto pojeti slovanske vzajemnosti — tikalo se slavjanofilstvi — bylo nebezpeene malYm slovanskYm narodum, toho dakazem je nam do dnetniho dne narod bulharskY. V San Stefanskem miru, jimt byla ukonCena valka rusko-turecka, vytvoeila ruska diplomacie bulharskemu narodu peedstavu Bulharska, jet demagogicky zneutivana, vedla Bulhary v 20. stoleti do valek, ktere tetce ohrozily jejich ste.tni samostatnost; dnes jsme svedky tehot tragickeho zjevu. Je jasne, 'te carska diplomacie netvoeila San StefanskY mir, zruteny brzy berlinskYm kongresem, s ohledy na zajmy naroda bulharskeho, ale jedine z ohledu na imperialisticke zajmy ruskeho carstvi.

T. G. Masaryk charakterisuje toto pojeti slovanske vzajemnosti v "Hovorech" takto: "Lamanskij mi kaki rovnou, te Rusove maji zajem jen o Slovany pravoslavne, nej yYte jests a Slovaky, protote jsou stejne naivni jako rusk boti lid; nas Cechy, jako liberaly a zapadniky, by nechali jit k vertu."

V eeskoslovenske pokrokove vetejnosti jit peed svetovou valkou zvitezil IVIasarykily zor na slovanskou yzajemnost, kterY nas ueil, to prvni nati povinnosti jest, abychom slovanske narody co nejlepe poznali tim, te se budeme Olt jejich jazykiim, studovat jejich literatury a jejich dejiny. Pt torn vychazel Masaryk ze zasady, to katdY narod a tedy i katdY narod slovanskY ma pra y° na pinou rodni a statni samostatnost. V torn smeru pracoval i prakticky, jak se projevilo zejmena u Jihoslovant. A lze fici, te mlade pokrokove smery vtech slovanskYch narodii videly v nem sveho duchovniho vudos. Neni molno nevzpomenouti zde velikeho dila, jet, ye smyslu tohoto programu, u nas i u vtech slovanskYch narovykonal "Slo yansk3"T Peehled" Adolfa Oerneho s odvahou a dUslednosti, ktera zasluhuje obdivu a uznani. Po svetove valve vylotil cis, zasady slovanske, politiky a slovanske vzajem-

nosti dr. E. Benet v fade Mann, jet vychazely ye Slovanskern Pe,ehledu a byly potom vydany knitne.

Svetova, valka dala na gemu narodu peiletitost prakticky uplatnit slovanske sympatie.

Projevily se tim, te desetitisice eeskych a slovenskYch vojakti ptitlo dobrovolne do Ruska, kde se z nich v priibehu valky vytvotiia slavna

Jsem Moravan.

Jsem Moravan, tot' chiouba ma, kdo, rcete, oteinu mou zna?

Kdo zna ten potehnanY kraj, ten ute genY zemskY raj?

O Moravo, ty vlasti ma, ty tame moje peemila.!

Zde Rostislav, zde Svatopluk me drahe mluvy steehli zvuk; zde posvatnY konaval dej na Velehrade Metodej.

O Moravo, ty vlasti ma, tys davnou slavou veneena!

Zde Olomouc, kde Jaroslav byl pottel Tatar vrahu day; zde Moravan vIdy k boji stal, kdyt ye zbrafi volal jeho kral.

6 Moravo, o vlasti ma, tys krvi °tea svecend.

Zde katclY kraj ma novY div, zde dobrodruknY lid je tiv, ten miluje svou Moravu a dba o jeji oslavu.

Jsem Moravan, k tomu se znam a za vlast statek, tivot dam.

■ 1 ■ 111111111111tItIlr,Iltl'Ilt!,V!,, .,1111,1!;1!Ilt111111,1111:11:1P.1:11: ■ :111V111!1!!CM;:::n!Uil!:;;!1;!1111!1111111111111111111111111

es. armada. (Jmeno "legie" dostaly tyto vojenske jednotky at doma; jejich vojaci se hrde nazYvali "dobrovolci"). A v te dobe jsme se take dostali do konfliktu s onim "slavjanofilskYrn" chapanim mytlenky slovanske vzajemnosti, o kterem jsem se zminil vYte. Reakeni rusks kruhy mely plan vytvotit z eeskYch zemich nejzapadnejti ruskou gubernii s velkoknitetem jako mistodrticim v vele. Spravne tekl Masarykovi znamY rusk turnalista Vsevolod SvatkovskY, te "ani etrnact dni byste si nenechali v Praze libit retim i nejleptiho ruskeho velkoknitete." A z okoli carevny Alexandry Feodorovny se dokonce vynokil navrh peestehovat 40 at 50 tisic Csl. dobrovolcii, znamenitYch delnika a temeslnikil do Akmilonske oblasti, otenit je s Ruskami a tak si zjednat nahradu za ztraty, jet Rusko utrpolo valkou.

Opravdove pochopeni pro na g boj a jeho koneanY vii mely jen ty politicks skupiny, jet staly v boji proti.carskemu absolutismu. Carsky retim ani nemohl nam bYt naklonen, protote katde Asili a kaidY boj o osvobozeni potlabovanYch narodU smerovaly proti zakladiim, no, nicht byl vybutlovau. Teprve ruska revo-

luce vytvoilla podminky, za nicht se mohla na;Se akce volne rozvinout a dosahnout vYsledkii, jet 3sou znamy. Skuteenost, te padla pod ranami lidove revoluce jedna z nejmocnejSich opor svetove reakce, napinila nadtenim a pevnou virou ye vlastni viterstvi srdce desetitisich ecliti a Slovak& A v unoru r. 1918 sjednal T. G. Masaryk v Kyjeve se zastupcem sovetske vlady smlouvu, kterou, jak pravi ye Svetove revoluci na str. 207 "byli jsme uznani za pravidlenou a samostatnou armadu a vladu". Tak, jako nam ruska revoluce pomohla v natem boji za svobodu v Rusku, pomohla nam take doma, kde revolucionavala nas lid a urychlila vniteni rozklad Rakousko-Uherske monarchie.

Tyto zkuSenosti nam dokazuji, to take ladjemnY pomer mezi slovanskYmi narody musi byt vybudovan na programu pokrokovem, demokratickem. NovY diikaz mame v Utoku nacismu a faSismu proti slovanskYm narodum.

Rasova teorie, jet je zakladem techto ideologii, prohlatuje Slovany za nitSi rasu, vhodnou jen k tomu, aby otroeila rasam panskYm; slovanske rasa je nedustojna samostatneho statniho tivota a neschopna jej organisovat. To dava slovanske vzajemnosti novY smysl a nova vSechny slovanske narody musi spoleene napnout vetkere sve sily a prinest vSechny, I nejtetti obeti, aby byli porateni ti, kdo tuto ideologii hlasaji a snob se nasilim ji uplatnit. Po poraice techto neeistYch sil musi se peidinit o to, aby novY svet byl vybudovan tak, aby jejich navrat k moci byl navtdy znemotnen. Vetime pevne, te Sove'tskY svaz, jehot vitezne rude armady celemu svetu tak skvele dokazaly jeho vniteni silu a opravdove vlastenectvi vtech jeho narodu, nam, ostatnim slovanskYm narodum, po skoneeni valky ponnite, kde toho bude treba, abychom sve staty vybudovali na zakladech opravdove politick& sohospodatske a kulturni rovnosti a spravedlnosti, ,Osvobozene slovanske narody stanou se tak nejpevnejti zarukou a zaStitou trProkop Maxa. valeho miru.

V

ICALENDAft 7. eel-ma. Bratrska besela v sini radu Jaromir Cis. 54. ye 3 hod. odpoledne.

7. eervna, Oslava prvniho 'Oral otevteni moderniho stanku radu Pokrok Cis R4. v Dallas.

14. Zervna. Pkedni-Vika dr. Odlotilika v sift eadu Jaromi, West, Tex. Zaaatek ye 2:30 hod. odpoledne.

21. Zervna. Divadlo "Osel je osel" sehraji ochotnici v Corpus Christi, Tex. 4. Cervence. Oslava 40. vYroei zaloieri radu eechoslovan, Cis. 40, v Billie, Texas.

4. Cervence. Oslava prohlateni amen neodvislosti v Narodni sini, Ennis, Tex. V iTisic anglickYeh bombard'akii a stihaeek rodniklo v noel z pondelka na fiterY iitok na Kruppovy zbrojoyky v Essenu, 35 letounil se nevratilo.

Strang,

IFIST/IfIr

SI.

Reading, Pa. — Nov' a drahY pluh na odklizeni snehu, kterY mesto pted easem koupilo, ale dosud nepoudilo, slondi dnes VYborne k odstrahovani trosek, jed zde zanechala povoderi po vyliti se teky, Schuykill z btehd.

V — Jugoslavdti povstalci zabili Orazia Vezia, bYvaleho sekretate faSisticke strany, ktery byl policejnim prefektem v Zaderu a nekolik italskYch vojakti, jak bylo oznameno z Milana.

Vezio byl zabit pti prohlidce pohranithich oblasti, kdyd povstalci napadli jej a jeho vojensky prtivod ruenicemi a strojnimi pudkami.

V ✓ Bern. — Prtivod francouzskYch fadistu v Bezieres v neokupovane Francii, byl rozehnan ptateli spojencii v poulidnim boji, jehod Udastnilo se ita 1,500 osob. Bezieres je v jinni Francii nedaleko pobtedi, na zapad od Marseilles. V prtivodu byla nesena hesla proti Anglii a Churchillovi a vYsinedky, ktere padaly na jejich hlavy z tad divan, koneene roznitily demonstranty k boji.

Ottawa, Ont. — Jugosla yska vlada v exilu, 11tadujici v LondYne, rozhodla se take cviditi sve vojaky a letce v Kanade a obdrdela jid k tomu pottebne svoleni od vlady kanadskeho dominia, jak vysvita z oficialniho oznameni v ittednim liste "Canada Gazette", Podobne povoleni bylo jid dtive dano vlady Seigle, Oeskoslovenska, Holandska, Norska a Polska. Vdechny tyto vlady dtaduji v exilu v Anglii a maji v Kanade sve cviene ddstojniky. Vojenske mise techto naroda konaji ten zajezdy do ritznYch osad v Kanade, zejrnena Cechoslovaci ✓ V Canberra, Australie. -- Premier Curtin oznamil, de ve zvladtni regulaci je ustanoveni, de americke vojenske a namotni soudy budou miti pravomoc nad dleny americkYch brannych sil v Australii, kteti budou obdalovani z porudeni australskYch zakona, budou-li si jejich velici dustojnici ptati. Tato regulate byla dnes odhalena v dome zastupcii. Byla vydana po zateeni jisteho americkeho vojina na dalobu z vraddy ye spojeni se smrti tti den v Melbourne. AmerickYm vojenskYm souddm byla dana td pravomoc ptedvolavati civilni svedky, jakou maji australske vojenske soudy. ✓ V LondYn. — Dle zprav z pevniny Nemecko ma nyni ohromne ponorky, o vodnim vYtlaku 3000 tun, ozbrojene dvema osmipalcovYmi dely a 14 torpedy, o nichd se mysli, de jsou posilany k dtoktin na spojenecke lodi v severoamerickych vodach. Z namotnich kruhti se pravi, de "je to zcela modne". Tyto ponorky mohou plouti na povrchu rychlosti 20 uzld a pod vodou rychlosti 11 uzld. PrAmerne ponorky maji od 1,000 do 1,800 tun vodniho vYtlaku.° Mysli se, de Nemci hodlaji upoutati americke valedne lodi u Atlantickeho pobtedi, aby mohli udetiti na anglickou namotni mot na Severnim Atlantickem ocednu a na Sttedozemnim moti.

V ✓ Washington, D. C. — Rada pro valednou dukci rozhodla, aby armada a lod'stvo obdrdely prvni pravo na lososy, sardinky, Atlanticke slede a jine ryby, ktere budou dany do plechovek ve SpojenYch Statech tohoto roku. Vyrobcdm bylo natizeno, aby ulozili celou svou vYrobu, dokud arMada a lod'stvo nerozhodnou, kolik budou pottebovati. Zbude-li nem bude to prodano civilnimu obyvatelstvu. Soudasne rada vydala zakaz prodeje vdeobecneho prumysloveho zatizeni, jako zdvizi, elektrickYch motord o vice ned jedne komiske sile, zhust'ovadd vzduchu, pump a pod.

V ✓ Washington, D. C. — Spoj. Staty ptedlodily ruske vlade navrh na dohodu o zakonu pdjeky a pronajmu. Navrh byl dorueen sovetskemu velvyslanci Maxi Litvinovi statnim sekretatem Hullem na konferenci, trvajici 45 minut, v nid, jak se ptedpoklada, bylo jednano o temd projektu. Ani Litvinov, ani Hull neodhalil obsah navrhovane dohody. — Z autoritativnich pramend se vdak pravi, de deelem navrhu je Wivesti dohodu 's Ruskem v soulad s podobnou dohodou uzavtenou s Anglii a jinSuni spolenec.10ml gametal.

Od sttedy do stfedy.

Moskva. — Sovetska tiskova agentura Tass oznamila, de "proud nemeckYch vojenskych i civilnich odbornikt" se hrne do severni Afriky, ktera patti Francii.

Buenos Aires. — Ze zahranidniho ministerstva by,lo tedeno, de Japonsko svolilo, aby zastupci erveneho ktide navStivili Hongkong a ptesveddili se o torn, jak se zachazi se zajatYmi Anglidany a Kanad'any, ale zamitlo dovoliti, aby byla vypravena lod' Cerveneho ktide se zasobami.

Tucson, Ariz. — Zasoby masa ye Spoj. Statech jsou na takove vysi,jako jedte nikdy nebyly, jak zde prohldsil Frank S. Boice, ptedseda American National Livestock Association. Nasledkem toho, jak dale pravil, modnost "bezmasnYch" dnd neni v dohledu ani v dobe desti mesicti.

V ✓ Londyn. — Holandska tiskova, kancelat pHnadi zpro.vu ze Stokholmu, dle nid Nemecko hodla zfiditi holandskou kolonii, 3,000,000 mudd, den a deti, v Bile Rusi, okupovane nemeckymi hordami. Korespondent dvedskeho deniku Aftenbladet pravi, de tato kolonie mela by svou vladu pod kontrolou Mined. Asi 10,000 holandskYch rolnikt bylo jiti poslano do Bile Rusi.

V ✓ Boston, Mass. — Letodni tedba javoroveho cukru a syrupu ptedoila lohskY rok 1941 o celYch 66%, jak oznamil department zemedelstvi y e Washingtone. Tedba v NovoanglickYch statech se odhaduje na 12,115,000 liber, kdedto roku 1941 to bylo jenom 7,303,000 liber. Toto zvYdeni se letos ptidita hlavne idealnimu podasi, jedto navrtanYch javorovYch stromt bylo vlastile merle, toliko 4,584,000 proti 4,624,000 loiiskeho roku. Prdmerne na kaddY strom letos ptipadlo 2.64 libry, kdedto v loni jen 1.58; desitiletY priimer z let 1930-39 obnadi 1.68 libry. ✓ V Washington, D. C. — Department valky bude dadati snideni stafi pro povinnou vojenskou sludbu pted lednem, jak informoval mluvdi kongresni valce. Armada, ktera ma koncem prosince dosahnouti sily 4,200,000 mudd, bude skoro zdvojnasobena v r. 1943. dle noveho programu. Asi 2,000,000 ze 4,000,000 novYch vojakd bude vzato ze skupiny 18 a 19 let starYch, protode jsou pokladany za nejzptisobilejdi k boji. Andrew J. May, demokrat z Kentucky, ptedseda vojenskeho vYboru domu zastupcd, prohldsil: "Kdykoli armada podada o 18 a 19 let stare, kongres ji je dd." ✓ V Washington, D. C. — Senatni vojenskY vYbor schvalil navrh zakona, dle netiod maji byti davany vetdi podpory zavislYm elendm rodin vojaku ned bylo stanoveno v ptedloze domu zastupcd.. V ptedloze je ten ustanoveni o priorite pH odvodech. M bude vyderpAna ttida 1-A a mudi se zdvislYmi dleny rodiny budou odvadeni, bude modno zataditi je do rtizncYh ttid. Tim zpusobem bucle modno odvadeti denate mule, v jichd rodine neni deti dtive ned budou odvadeni mudi se g enou a detmi. V senatni ptedloze stanovi se, 'de g enati vojaci budou musiti davati $22 mesidne ze sveho platu pro denu a deti mlsto $29, ktere byly stanoveny v ptedloze, projednivane y e vojenskern vYboru domu zastupcu. ✓

V

Rio de Janeiro. — Brazilske autority oznamily, de "u brazilskeho pobtedi panuje velka dinnost". Je to podporovano temito zpravami: SeveroamerickY hlidkovy aeroplan svedl dne 23. kvetna boj s neptatelskou ponorkou u severovYchodniho pobtedi Brazilie a potopil ji. Aeroplan svrhl mnoho bomb a ponorka branila se palbou z dela a strojnl pudky, pak se snadila ponotiti, ale tti daldi aeroplany ptiletely a poslaly ji ke dnu. BrazilskY nakladni parnik Commandante Lyra byl torpedovan 180 mil od severovYchodniho pobtedi Brazilie. Byl dovlee'en do pfistavu za pomoci ametickeho patrolniho flu,

stfedu, dne t. aervna 1942.

Washington, D. C. — Rada pro valeanou produkci uvadovala o planu na ptidely gasolinu po celem narode, aby byly udetteny gumove rafy, ale Donald Nelson ptipustil, de ptidely gasolinu ve vdech statech Unie neni modno zavesti dtive ned nekdy po prvnim dervenci.

Washington, D. C. — Z departmentu lod'stva bylo oznameno, de ptedbedne prate byly zahajeny na zdvihani bYvale francouzske lodi Normandie, ktera nyni se jmenuje Lafayette, u jejiho pieru V New Yorku. Sekretat Knox natidil, aby lod' byla zdvidena, kdyd obdrdel doporueeni zvladtniho vydettovaciho vYboru. Tato prate bude trvati nejmene rok a pak musi bYt lod' opravena, aby byla schopna k sludbe.

Washington, D. C. — Dle vysokYch vladnich Utednikti jsou ocekavany japonske najezdy na nade zapadni pobtedi, Panamsky prdpla y, Aljadku a Havaji v nekolika ptidtich tydnech.

Ptedpoklada se ten, de Nemci pokusi se soudasne rozdmYchati povstani v jihoamerickYch zemich, zejmena v Argentine. Jsou dineny vdechny ptipravy, aby temto nebezpedim bylo deleno.

Edkazy, de Nemci jsou velmi einni v Argentine a jinYch jihoamerickych zemich jsou v rukou vlady.

Detroit, Mich. — PolskY konsulat z Pittsburgh, Pa., otevtel zde svou agencii a vede delegovanY ttednik Mieczyslaw Zarski. Povede ji, dokud neptijede konsul Stanislav Angerman. V Detroit jakod i v celem Michiganu naleza se mnoho Polakti a protode Detroit je take jednim z nejddleditejdich prtimyslovYch mest ye Spoj. Statech, bylo rozhodnuto, aby zde byl polskY konsulat opet obnoven. Utadovna jest otevtena od 9 hodin rano do 3 hodin odpoledne.

V V Washington, D. C. — President Roosevelt udiniv odhad, de WPA bude stati $399,767,000 a bude zamestnavati 400,000 osob za 12 mesict, podinajicich 11. eervencem, tekl kongresu, de tato organisace snad bude zrudena o rok pozdeji, bude-li rozditeno socialni pojidt'ovani. Ve svem poselstvi pravil, de zmeny y zakone o pojidt'ovani jid jsou studovany a de • kongres brzy obdrdi doporudeni. Rozhodnuti, ktera budou v kongresu udinena, urdi rozsah zmen a po ptipade odstraneni administrace pro pracovni projekty. Mica president nenaznaoil, jake zmeny v socialnim pojidt'ovani ma na mysli, z jinYch kruht se pravi, de uvaduje se o ptime federalni a statni podpote pottebnYch lidi, starYch pod 65 let.

Essenada, Dolni Kalifornie, Mexiko. — Mexieke lod'stvo, ktere bylo zalodeno v r. 1821 za valky o samostatnost proti 8panelsku, je v dnedni svetove krisi postaveno na Uroveri armady. Dosudbylozanedbavano. Za civilnich va,lek v Mexiku byla armada politickou moci roda, ale lod'stvo zustavalo celkem stranou obdanskYch zapasd. Mies se pomery zmenily.

Lod'stvo ptejalo obranu pobtedi a president Camacho snadi se, aby armadu vymanil z pontckeho vlivu. Jednim z prvnich dint' presidenta po nastoleni bylo ztizeni ministerstva lod'stva, ktere do to doby melo pouze mimokabinetni department. Podet namotniku se nejmene zdvojnasobil a mexicke valeene lodi sttedi zapadni pobtedi od hranic Spoj. Stat :d ad k hranicim Guatemaly.

Rio de Janeiro, Brazilie. — Z vysokych oficielnich kruht bylo oznameno, de druha neptatelska ponorka byla potopena u pobtedi Brazilie bombometnym aeroplanem SpojenYch Statd. Zprava o druhe ponorce byla propudtena, kdyd amerfati piloti oznamili podrobnosti potopeni prvni ponorky etytmi americkYmi bombometnYmi aeroplany u btehd. Brazile, na sever od ostrova Fernando Noronha. Posledni potopeni udalo se blizko Recife. Dle zprav letcd. prvni ponorka byla zcela ureite potopena. Po jejim zmizeni pod hladinou letci nevideli na povrchu mote nic ned trosky a mnoho oleje. Jeden z let• vyslovil mineni, de patrne je malo ponorek: u brazilskeho pobtedi, protode to byla prvni ponorka, kterou spattili za pet tS/dnu patrolovanli • techto vodich.

Ve Stfedu, dne 3. eervna 1942.

Na voila Pro Vestnik napsal 0. B. Pokorny, Ellinger, Texas.

KVETNU 1942 odjelo jedno sto a padesat V V hocha z na geho okresu Fayette do voj. cvidebniho tabora u San Antonia. Z nich polovina, ne-li yetgina, hogi nagi narodnosti.

Byl to nejvetg i podet brancti kdy najednou z nageho okresu vyslanY. Hoed tim nejvetti poeet byl za prvni svetove valky, 90 hocht — kdy i ja jsem odjitdel.

Mezi odjitdejicimi v tomto kvetnu byli take dva moji dobii znami hogi — dva moji mladi dobii pfatele — ho gi, ktere jsem videl oba dva skoro od jejich neUtlej giho veku vyrustati v jinochy, v mute, br. Edwin Maru gik a J. C. Lave, z Ellinger. Matky obou dvou techto hochu, do sluiby pod hvezdnatY prapor odchazejicich, pi. Anna Maragikova a pi. Emilie Lave-ova, jsou °be elenkynemi na gi Jednoty, path obe do tadu Vernost, cis. 51, S.P.J.S.T., ✓ Ellinger. Take br. Edwin Maru gik je elenem u tohoto fadu. Pfeji oberna zminenYm rochum gtesti na vojne — to mini: "St'astnY navrat!"

Chci popsati muj odjezd do voj. cvieebniho tabora StrYce Sama za prvni svetove valky — cot. je vlastni podklad tohoto maw elanku.

Za prvni svetove valky se na valku hledelo jaksi hrtzneji, netli nyni. To tehdy pti glo na nas probuzeni z dlouheho miru. D ye generace vyrustly tady v klidu, a-tadnemu se pied tim ani nesnilo, t'e by kdy co takoveho mohlo jednou ptijit na Ameriku. Takova, vodka ohromneho rozsahu. Od obeanske valky bylo tehdy ua velmi daleko, valka se Spanelem v r. 1898 byla vybojovana paru dobrovolniky, Ceho si prilmernY °bean ani mot nev gimal, naharika senora Panche Ville v Mexiku byla jen jako neco, aby mely noviny o eem psat — automobily nevratdily, aeroplany nepadaly. V nieem tedy pro nas tadnY "valeenY ptiklad" — mir a klid Upiny a dlouhY. Ze zacpane Evropy mnozi utikali sem pied yojaneinou, a tady men pokoj .. Nynej gi generace vyrustala v jinem svete. Od souoasnikt-vysloutilc0 vi o valce, vynalezy udinily zmenu: ma pied oeima, okolo sebe, ruch, roeileni — a tragiku. Sete vice divot tak, jak ho sama protiva. Proto hledi i na valku nyni jaksi prirozeneji, jako jsme hledeli na ni kdysi my, kteii jsme vyrtstli ye vgestrannem a trvalem -klidu a miru.

Proto'te jsme se tadnym hloupe valdeni nejako oni tam od yen, lupin, ale hledeli sveho a tili . s kafIclm v pokoji a miru, hloupi, nabubteli ob-hunove, kdyt jsme skrz ne tehdy byli do valky vtaaeni, si take o Arneridanech mysleli, "ae se nebudou umet bit", ale ovgem ze se zmYlili, kdyt to muselo bYt, miru-milovni AmeriCane se take umeli bit a jak, a nejeden tam potom na valeene fronte ve Frahcii z jejich sebranky, kdya mu glo 0 kejhak, zdvihal pied Amerieanem , sve pazou. ry a krioural svoje: "Kamerad!"

Rad vidim, ze za teto valky neni hloupeho, planeho "vlasteneeni", za prvni jsme ho men trochu. (Ne gkodilo by ale nyni vice toho pra-, veho vlastenectvi, jako na pt. u pawl kongresniku, kdyt si odhlasovali tu pet tisic dolarovou pensieku.) To plane, bubtilske steneeni" delali ov gem tehdy, za prvni svetoye valky, hlavni ti, kteii do valky nesli, kteii byli za peel, doma. Mladiku, vyhybajicimu se voj. sluthe, pkezdivalo se tehdy "slacker". V nagi feel: VyhybaC. ZamYglel jsem podati zde kousek o voj. vyhybadich zylag tniho druhu, z to doby, ale neueinim tak, pro jiste duvody.

ObydejnYch vyhybaen, schovavajicich se za sukne, bylo tehdy motna vice, netli jich je za teto valky. Ale na ty nynej gi motna. dojde.

Potom se Spravedlnost bude moci namalovat, ne jako slept baba .. .

M0j odjezd do voj. cvieebniho tabora za prvni svetove valky byl, jako tech druhYch, ale po jedne strance takovY jakYsi, jako by schvalne, traidku "pane komplikovanY", povzbudive, rozvatlive tiv$r, z vesela — se zit-

Imera.

_

NMITNIN Kdyt jsem byl obdriel od odvodni komise svoje oznameni: "Hold yoursefl in readiness, you are in the next call" — prvni jsem spachal asi dva stfevice dlouhou "basnieku", s titulkem "Na rozloueenou", o dvou kopiich, vlOtil do dvou obalek, opattil adresami Vestniku a Svobody a naporudil sestfe, aby to asi za tYden po mem odjezdu do tabora dala potorn oboje na pogtu.

Kdybych ja sam si byl‘ tu "basnieku" odeslal pti svem odjezdu a potom nahodou se tak bylo stalo, te bych tteba nebyl pro gel dilkladnou lekatskou prohlidku v tabofe, byl vracenY, joke by to byyalo bylo: v novinach moje verge "na rozloudenou" a ja bloumal doma! Nee° takoveho by byla bYvala blamat — no ne? A proto to muselo bYt s milou basniekou "na rozloueenou" tak zatizeno.

V tabote si mne nechali, a baser byla Ye Vestniku a ye Svobode oti gtena. Tehdej gi redaktor Vestniku, asi pied demi roky zemfelY br. Jos. tapal, pricinil tenkrate k "basniece" poznamku: "Te gime se, ze opet nekdy vzpomenete si na Vestnik nejakou dal gi Vagi literarni praci. Na vojne ptejeme yam gtesti, by zdrav a slavou pokryt vratil jste se k domacimu povolani, s nimz tak tklive loueite se v basni sve, v nit* jako zlata nit vine se laska k rodinnemu krbu, k detstvi, k rodne hroude a k tomu stavu, jen vzdelavanim ji tivi svet." ✓ /irnem state Jedne Hvezdy, tam jsem zrozen, tam jsem hledei jsem bYt utiteenYm, abych vykonal svilj dil.

RolnickY stay nad vgecky je, jak nag slavnY basnik tteba .e day se jen vadycky rodu, zlatu uklanel.

Od detstvi jsem byl v to praci, jit se nikdo neklani.

Veru — sprosta je, tmorna.

Jake tedy uznani?

Takto zadinala to moje "basnieka", napsana tehdy v to zle dobe, za prvni svetove valky, pied mojirn odjezdem do voj. cyieebniho tabora StrYce Sama. Dale to v ni glo — poeinaje vergem devatYm: Opougtim ten koutek drahY, jejt nazYvam domovem a mysli vzpominka kmita, co mi bylo tdelem.

Vedle prate byly trudy, jet katdeho provazi, na ty vgak ted' myslit nechci, neb naladu pokazi. . myglenky leti, ✓ jinY sm & ✓ bajne nejkrasneIgi svet.

Vam je o nem taky znamo, jest to doba detskYch let.

Ve vzpominkach doba detstvi pohadkovou Ptipada, ad tu byly rate, trny, mot na vahu nepada.

Ve gkole jsme zpivavali Ceske pisne perlitky a tikali, vtdycky v patek, deklamanky, basnieky.

Ty basnidky a ty pisne, jet tak k srdci mluvily, ty ye mne nadgenou k Ceske knize vzbudily.

A kniha mne naudila bYti deskYm dlovekem, to znamene.: cele deskYm, vtdycky, vgude a ye vgem.

(K tomu by se mohlo dodati: "Ten, kdo zde dobrYm deskYm elovekem, je dobrYm americkYm obeanem.")

Posledni, ttiadvacatY ver g to moji "rozludne basniely", znel: To odchazim z mista sveho, od prate, jet tivi svet.

Vratim se snad Jake nekdy?

;COI by motel povedeM

Straus S. Vratil jsem se, bez arazu, za tfinact mesic0.

— z toho devet mesicft ye Francii.

Mel jsem udelane pfedsevzeti, te az budu V armada, ae budu dle mob-lost pet do naterYch naeich texaskSrch easopisfa, a take jsem tak dinil. Psal jsem do Vestniku a do Svobody z Camp Travis u San Antonia, z Camp Joseph E. Johnston, Jackonville, Fla., z Camp Hill, Newport News, Virginia, i z Francie. Dostaval jsem od dtenafft obou listO dopisy, listky, ktere vtdy byly mile, vitane.

UrderiSr den meho odjezdu z doma do tabora, bylo iitery. V nedeli pied tim byla v sousednim mesteeku, staroslavnern Fayetteville, koliana velika vlastenecka slavnost tamnejei odbodkou tehdejeiho des. Nar. Sdruteni. Dobre, muzika Badovy kapely, dobfi keenici, Pazdral, Vilt. Byl jsem na one slavnosti. Na, druhSr den, v pondeli, posledni den meho pobytu doma, vzal jsem "pisanku", kterou - jsem mel s rtiznYmi jinYmi vecmi pkichystanu vzit s sebou do tabora a napsal zadatek dlanku "Dotna a na — vojne." Naveteva to fayettevilleske slavnosti mi jaksi k tomu dala podnet. Napsal jsem v nem neco o to slavnosti, o raznSrch jinYch vecech, o e,em se dalo psat "doma". Bylo toho veeho asi tak dobte na sloupec Vestniku. Udelal jsem pod to tti hvezdiely * * * a druha Cast elanku "na vojne", hodne deli mela bYt pak napsana az — na vojne. Oveem, to "na vojne" melo prozatim bYti ve cvidebnim tabofe, Camp Travis, v San Antonio, Texas ...

Celt' elanek "Doma a na — vojne", dopinenSr popisem rozludnych obfad0. v na gem okresnim meste La Grange, cesty a paatednimi dojmy a zatitky vojandiny v tabofe, dostal se na to potom za dva tYdny do Svobody. Ku konci elanku jsem se omlouval redakci: "Zde v bote neni moan napsat dopis najednou, an je jeden paad jako nemoudil "bizy", a toto psal ani nevim na kolikrat. Maria, ge to budete muset trochu rovnat, net to date do tisku, nebot' psane ve spechu, a bude to tedy mans dost kostrbate. Ostatne nevim pfijmete-li to do listu, kdyt veal Cast toho je psana tutkou.

Ale nemohi jsem si pomoci, nebot' do mistnosti YMCA., kde je veecko zafizeni k napsani dopisti nesmime, kdyi jsme v karantene (po akovani) — a svoje "fountain" per° jsem i s inkoustem nechal doma." Tehdejei spolu-redaktor Svobody, p. Ant. Mita ptipojil pod elanek svoji povzbudivou pozno.mku: "'Mime se jit na dalgi Vas dopis. Ptejeme Vain a Vaeim kamaraclum hodne zdravi a hlavne — et'astneho vyvaznuti z karanteny."

PH psani teto vzpominky main pied sebou ten svilj dlanek "Doma a na — vojne", napsaetyfiadvaceti roky. ny Vidim, ae jeho podatek jest vlastne "skvelSr tribut svobodnYm mladYm mum v Ellinger v 1917 — 1918" a kdyby melo flak Ellinger nejakou "pametni knihu", ze by to v ni melo bYt zapsano. Otete a budete souhlasit.

"Tice, bez okazalosti ztraci se jeden za druhYm hoei z Ellinger. Odchazi na vojnu, bojovat proti barbarskYm Hunum, obhajovati svobodu a prava narodil. Jsou rozptYleni po ruznYch vojenskYch evidebnich taborech, jezdi na moti a znaene jest jich u g ve Francii.

Nekolik jich ua bylo i v boji, jeden Wee , zranen. Pokud jsem mohl zjistit, s nami, kteti odjedeme do tabora v tomto tSrdnu, dostoupi paet hochti z Effinger ye slugbach u armady a namoinictva StrS/ce Sama na 70. Dobrovolniku je z toho podtu 26 a 44 &stile odvedenkch. dini to asi 13 proc. obyvatelstva Ellinger s okolim a kdyby ze veech mist v zemi bylo takove procento z obyvatelstVa ye vojsku, tedy americke, armada jit by musela miti pies 13 milion0 vojakt.. Je to nespravne, uvaliti takovou tiai na jedno misto a kde jest vina, to at' si ka gdY vyloti sam jak chce. Je. myslim, by odvodni komise mely zjiet'ovat dobrovolniky a podia toho odvadet. Kdyt je dobrovolnika vice, povolat o tolik mane registrovanSr ch a kde jich malo, tarn zase vice odvesti.

Ve velkSrch mestech paitaji k dobremu dobrovolniky, kdyt se dini rozpodet na povolani ado sluteb z registrovanfth, cot je spravne a

TIETEfir

Strans 4. melo by se tak emit vgude. Nebylo by te ktiklave nerovnosti."

Ptislo titer' a odjezd. Pti mem odchodu z domova, vgchni doma uronili k tomu trochu slzidek, jen ja, sam, ac mam povahu mekkou jako "jelli", citlivou (pro jine), jsem to vitezHe yydrgel, ze ani jedna neukapla. Byly pouze vlhke. Povidal jsem: "Sakra, nebreete vkci, jate i mne rozbreeite!" Ale to jak by ptidal.

Takove to bylo jit na vojnu.

Zde tteba podotknouti, ze tehdy rozloueeni s odchazejicim k vojsku, na male vYjimky, pokud mi znamo, minilo, ze ho vice neuvidi, a2 po valce — anebo vubec nikdy vice — neb tehdy se nejezdilo "na nedele z vojny domt" (jak by se mohlo 2ertem 1.16), jak to bezmala nynegim vojadkrim namnoze dosud moZno. Anebo jsou :St'astni, 2e dostane Caste krat g ei dell dovolene — budil jim to piano! — Tato vojna je jina. Tehdy byla v Evrope pozemni valedna fronta, kde na Amerieany netrpelive dekali, a bylo je tam mono dopravovat. Dnes tam takove fronty neni a bude-li kdy moci byti vytvotena — rovne2 jako ta proti ptijde hodne napted "vydistit vzduch a vodu": vzduch od aeroplanti a more od ponorek ..

Jak uz na poeatku tohoto elanku bylo teeeno, okres Fayette vysilal tenkrate svrij nejvetg podet brancri behem valky — 90 hochil.

Bylo to odpoledne onoho dne, kdy2 jsme se v urdenou hodinu shroma2dili v La Grange na Court House, byli zaznamenani a clany nam rrizne informace, ohledne odjezdu, vedete, o "skupinovem" rozdeleni a pod. Men jsme odjeti vlakem o jedenacti hodinach v noci.

Rozegi jsme se po meste a vklijak kratili si zbYvajici das.

Bylo blizko k vekru, kdy jsem si za gel do tiskarny Svobody, abych si tam na tti mesice ptedplatil Svobodu — dle nabidky na gm hoehrirn-vojinrim vydavatelstvem einene — a nechal si ji posilat za sebou do tabora. V tiskarni byl u2 jen p. Jos. Koss, zet' p. Haidalca, jeden z jeji tehdej gch spoluvydavatelt, a nyni ug Odevzdal jsem mu ptislu'Sny obnos, a tekl, 2,e az budu v tabote, palu adresu.

Kdy2 jsem potom v tabote Svobodu dostaval, ga z ruky do ruky, byla tam yza,cna v gem naiim ji.ch2 tam byl prase tehdy znacny z rriznYch mist z Texasu. Pozdeji jsem si za sebou nechal posilat i Vestnik a ten take si hog ode mne pilne " yyprijeovali." Hochrimvoja.krim tteba detby z domri — nezapominejte na ty Vak, kteti jsou dnes ye voj. taborech!

Nyni, jak jsme tehdy opustili LaGrange.

Veder byl pro nas v La Grange uspotadan u Court House rozludnY program, za velike ridasti lidu. Z Ellinger ptijelo nekolik hochri, znamYch, aby dali "good bye" s yYm odjaciejielm kamaradrim . . Distriktni navladni Lowrey, distriktni klerk p. F. J. Kallus (kdysi po nejakY das muj uditel — a dobrY uditel — v desko-anglicke gkole Oecho-Moravan v Ellinger), okresni navladni Moss a p. Lenert, ptedseda a teditel lagran2skeho Umeleckeho a Peveckeho krou2ku Handel Club, ptednesli toho veeera pti programu ptipadne ke g., Handel Club zapel del g piseri, skolni ditky zapely nekolik pisni a piednesly nekolik deklamaci.

Meziakti programu byla vypinena hudbou Sirodkovy kapely, ktera prvni zahrala "The Star Spangled Banner" a potom na to te2 naboutici "Dixie". ii (Pan John 8iroaka, dobrY muzikant a kapelnik, ph La Grange, pro pokroeilY vek uz nyni nejakY eas nehraje. Myslim, Ze je take dienem nag SPJST. Necht' ptijme od pis. vzpoxninku!)

K jedenacte hodine odebrali jsme se na drag, doprovazeni kapelou i celYm tim mno2stvim lidu, jen2, byl ptitomen provedeni rozludneho programu u radnice — Court House.

Bylo new pies jedenact hodin, kdy ptijel vlak a my nasedali do dvou pro nas ureenYch vozri . . . je2 byly pozdeji dopineny 37 branci z Bastrop, okr. meste sousedniho okresu teho2 jmena. Vlak mel ji2 nekolik vorti zapinenYch hochy- branci, z jinYch mist, To bylo ruchu, Aumu, pit odjezdu — u nadrag tladenice. V to

a

tlaeenici u nadra g, kde se jeden sotva mohl hnout, bylo pro nas odji2clejici bezmala dolt pracne, dostati se do svYch vora . . . Mroekova kapela u nadrati za dekani na vlak pkhrala jeSte nekolik dalgch svych eisel, a kdy vlak se _mel k pohybu, hrala nam "Loueeni, loueeni." Kdyt nas vlak potom ji.2 una gel pryd, dolehaly ji2 opet za nami zase je'Ste zvuky razne "Dixie".

TakovY byl muj (na.'S) odjezd do voj. cvieebniho tabora, za prvni Svetove valky.

V RUSKE PitEKVAPENi Josef Schrich.

Bylo to v kantine YMCY. mel jsem mit piednaS'ku, o Smetanovi a Dvotaku, dvou slavnYch eeskYch skladatelich XIX. stoleti. Sekretat YMCY oeekaval nine v ptedsini.

"Kde je pani operni pevkyne?" povida.

"Ktera pani operni peykyne?"

"Ohlasili jsme vag ptedna'Sku jako 'Piano and song recital', klavirni a pisnovy koncert.

Ale mogia, 2e dovedete zpivat a hrat na klavir soudasne."

"MoZna, 2e dovedu," povidam. "Ale je fakt, ze jsem je'Ste v 2ivote na klavir nehral. 0 zpevu pomleuji."

Zmizel v sale. Dvetmi slykl jsem hlasite "boo". (Ktere ye Velke Britanii — jak vite — neni prave'projevem souhlasu a nad geni.) A pak jeAte jedno silnefg "boo, boo".

To bude poprve v tvem Lvote, tekl jsem si, ze to vyhodi jefte drive ne2 si zaeal vribec ptednakt.

"Hallo, don't," ozval se sekretat, bera mi z ruky a klobouk, ktere jsem uz sisal s yegalcu. "Snad se nestrachujete? Takovou nam provadeji chlapci takita pokaZde. Je jen tieba si je umet ziskat. Nejakou pravdivou historkou 'ei anekdotou, di talc."

Kdy2 jsem vstoupil, poeali jsme se — posluchaai a ja — merit navzajem pohledy plnych podezteni, vzdoru a nedfivery, jako byei zapasnik a byk ve gpanelske arene ne2 se pusti do sveho smrtelne zoufaleho a beznadejneho zapolu, "Dvotak a Smetana zaeinam tie a nesmele.

"Boo", povida klidne jakYsi dlouhY mladenec v prve ade. All right, all right," povidam.

"Povim yam tedy pravdivou historku. Ptihoclila se pied 'g est lety.

Tak tehdy jsem byl sportovnim redaktorem ✓ Praze. Jednoho krasneho dne zavolal si mne ief do sve mistnosti.

"Josefe, ty dite .'Stesteny," povida. "JseS" prvYm sportovnim redaktorem, kterY bude moci psat o sportovni uddlosti taktka svetoveho vs'znamu. Budeme hrat football s Rusama. Nejaky moskevskY klub "Homer Elektiina" di tak".

"Sparta Dynamo. Sparta Dynamo, Moskva," opravil jsem.

"Dobra, dobra," povida. "Dame ti na zapas celou posledni stranku."

"A co bude s FIFOU? povidam.

"Co bude s kYm?" "S FIFOU," povidam. "Federation Internationale do Football, Paris."

"Koukej, Josef," S'ef na to, "byl bych rad, kdybys u2 jednou piestal otravovat redaktory tohoto listu svoji znalosti jmen zahranienich footballovych jedenactek."

"FIFA," vlozil se do veci vytahlY mladenec ✓ prve fade, "FIFA neni Zadna zahranidni footballova jedenactka."

"Exactly," povidam.

"Za prve," povidam 'S'efovi, "FIFA neni • zahraniani footballova jedenactka. Za druhe FIFA prakticky ovlada vkchny kontinentalni footballove kluby. A za tteti FIFA bojkotuje Rusko. A zdiskvalifikuje kaZdY deskoslovensky footballovY klub, kterY by se opovaiil hrat s Rusy. Mam pou gt slibene posledni stranky pro SttedoevropskY pohar?"

"Poekej — Josef", povida 'Sef. "Vii ty nahodou neco o XI. byvalYch eeskoslovenskYch footballovYch internacionalri?"

"Ptirozene. To jsou na g zlati ho g. Vyhrali Pershingovu footballovou olympiadu spojencri v rode 1924 v Pati g. Janda-Oako, KolenatY, Meduna, bratti Hoyerove. A hraji jeSte potad

Ve stfedu, dne 3. eervna 1942. po dertech dobrST football. At snad prila dobrV. Proto je FIFA rovnet bojkotuje."

"Josefe," vece sef. "Skuteene nevidi g kam maim?"

"A videi jste?" del mladenec v prve fade bez drivery.

"Ehm", povidam, Tak ptiki nedeli ptiil hodiny pied zadatkem utkani na Masarykove stadionu v Praze jsme si se Aefem do kabin kde se pfevlekali nasi internacionalove do trenYrek.

"Chlapci," tekl jim stars'. "Chlapci, sami dobre vite jak dlouho to trve., net se nekdo naudi hrat ,pofadne football. Vidite, Rusove jsou tyrde pracujici, pokrokovY lid. Ale nikomu nebylo dosud dovoleno hrat s nimi kopanou. Nemaji mezinarodni zku'tenosti. My jsme uzavfeli s Ruskem spojeneckou smlouvu. Rusove jsou naiimi prateli. Chlapci, byl bych rad, kdybyste ten zapas /Iran jako pravi gentlemani."

"Nic se nebojej, ve.Snosti," povida Janda zatim co mu jeho syn pomaha do kopadek. "Nenastrilime jim vie net takovSi ch pal tuctu bananfi."

Nu, trvalo to deset minut, net Iljin, leve kfidlo Moskvy, vstrelii prvS7 goal. A pak se Rusove rortahli. Zdali se bSit vSnde. Nevidel jsem ut po leta talc inteligentni, technicky dokonalou, prizemni hru.

Kdyt Moskva vstfelila treti branku, obecenstvo se vzpamatovali ze sveho prekvapeni.

"Hurd, Rusove," volal nejalc r pan v platene depici. "Ukaite jim jak svobodni delnici a sedlaci dovedou kombinovat."

"Predvecite jim akeni jednotu teorie a prakse," kridel pan v brejlich mavaje naciSene parapletem.

"Za tebou, soudruhu, Iljene, za tebou," kStya rozpustile belovousV dededek. "Jeden z tech na'aich starS7ch, soukromokapitalistickSrch roWalt si to gene za tebou."

A kdy Moskva vstfelila patou branku, trampka s modrVm S • atkem na hlave volala v jazyku, kterST mela patrne za ruStinu: "At' je druha, petiletka."

Podival jsem se mleky na gefa.

"Ehm," povida. "Ale pfekvapili nas ti Rusaci."

"Je ta historka pravdiva?" vece dlouhST mladenec v prve rade.

"Definitely," povidam.

Mladenec podal pomalu pokladat sve koneetiny na lavici pied sebou.

"Matete ted' zadit se svoji predna gkou," naklani se sekretar k memu uchu.

"Dvorak a Smetana . . ." povidam, "tito dva ." slavni Ceti skladatele .

V Carihrad. — Nemecko dosud nedodalo nektere Cake zboti, jet slibilo Turecku dle obchodni smlouvy, ktera je nyni jit po sedm mesice v platnosti. Naciste to omlouvaji tim, ze vgechny teleznieni mosty pies reky podel bulharsko-tureckSrch hranic jsou nezpilsobile pro dopravu.

Tyto mosty byly znieeny pri dobyti Jugoslavie a ftecka minuleho jara. Jsou nyni skoro opraveny a Turci prohla guji, ze Nemecko bud' musi dodati mu lokomotivy, nakladni teleznidni oozy, priimyslove a valedne zasoby, nebo musi prohlasiti, ze nemfite tak uciniti. Nemecko dodalo leky a jine lehke zboti, ale tyto doclavky jsou v ostrem protikladu proti vellcVm zasilkam z Anglie a SpojenSrch Statil. V poslednim rote obe tyto zeme dodaly do Turecka vgechny zasoby, jet slibily a to v ureenem Case. Spojeneati hospodanti experti pravi, ze je velrni nepravdepodobne, ze by Nemecko, jehot priimysl je napjat k prasknuti valednou vSrrobou, bylo s to dodati Turecku slibene zboti.

V Washington, D. C. — Department lod'stva oznamil prvni iitok nepfatelske ponorky na americkou valeanou lod' na Karibskem mori a potopeni lotyAske obchodni lodi. Nasledkem tohoto fitoku podet potopenSr ch lodi v americkSich Vodach od zaketneho fttoku Japonska na Pearl Harbor vzrostl na 192, ph demt zahynulo 1,240, pohteg uje se 1,043 a bylo zachraneno 6,039 osob. Blakeley, destroyer ze svetove valky, byl poSlcozen torpedem nentatelske ponorky, ale podarilo se mu doplouti do pristavu. Deset z jeho namofnika se polikauje, 6 bylo poraneno.

Ve stiedu, clue `s;. ..'ery1-12.. 1942.

Oddil dopisovate-Isky' Dopisy, jet by obsahovaly nevecuk neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ye srayslu stanov Tiskovemu VYbora k vlastnimu reehodnuti.

Corpus Christi, Texas.

Do Corpus Christi a okoli se oznamuje, 2e divadlo "Osel je osel", ktere melo bYti sehrano 7. dervna, bylo odlo2eno na 21. eer yna, nasledkem onemocneni ses. Frank Kueerove, ktera byla operovana na zanet slepeho stkeva a naleza se dosud v nemocnici. Zotavuje se Idak dosti rychie, co2 ji vkchni ptejem. Tak nezapomerite na nedeli 21. eervna! S bratrskYm pozdravem, Rudolf Troubil.

V kat' Prapor Magnolia cis. 65.

Bratti a sestry!

Je yam asi znamo, le se maji platit poplatky do nemocenske podpory. Ti, kteii chteji do nemocenske podpory pattit, tak si musi ptedplatit na rok. Neff to mot, a nekdy to hodne pomuL, neb v naem fade nemame mac 'diemu co k tomu path, ale rd byla jedna podpora vyplacena jednomu naSemu elenu.

Tak vy, kteti chcete, tak ptijd'te do schaze a zaplat'te si svoje poplatky, neb se to musi zaplatit v eervnu. A vy, kteti jste pozadu s innrtnimi poplatky, tak sa, ptijd'te vyrovnat, abychom mohli aspon etvrtletne knihy dat do potadku.

Tak nezapomerite, prvni nedeli v eervnu, ye 2 hodiny odpoledne. V padu §patneho podasi druhou nedeli v ten sarny das.

S pozdravem, Mrs. Ed. Balcar, taj.

V kid Bratii Svobody els. 67.

Schulenburg, Texas.

Cteni bratti a sestry na§eho tadu!

Timto varn ptipominam nak schazi, ktera se bude opet odbYvat prvni nedeli v eervnu, toti2 7. eervna ve 2 hodiny odpoledne. Tedy se hled'te opet vsichni dostavit, abychom zase vgecko do potadku ptivedli, a potom se opet pekne po schazi pobavili, jak obyeejne po nakch schuzich bYva. Tedy na shledanou ye Louis Dybala, taj. schazi.

V MUD SVAIAT A ZNALOSTI. Viribus unitis! (SpojenYmi silami!) Toto latinske hello je zvla ge ptipadnYm pro nynefg dobu, kdy je nutno einiti vse, aby bylo dosa2eno viterstvi pod podlou a zaketnickou hordou osy, je nutno, abychom vkchni pracovali ku dosa2eni tohoto cue spojenYmi silami. Ale je je§te tteba final() spojeni, spojeni svala, prate rukou a znalosti toho neb onoho odboru prate, di temesla. Tak jako naSe udatna armada je spojeni idech jednotek branne sily, tak to prate, je2 kuje zbrane, jet buduje lode a dopravni prosttedky nutne pro valetine operate, je take zavisla na spojeni se znalosti. Ta znalost a vySlolenost v raznych oborech prace je nutnou k Uspanemu vybudovani Ideho a ye zrychlenem tempu, co dne gli vedeni valky vy2aduje.

Jsou to delnicke pale, je to delnikova znalost oboru v nem2 pracuje a jeho zruenost, je2 dave, nak udatne armade co ona pottebuje. Tu delnik a vojin konaji sve povinnosti spojenYrni silami, ten v dfine neb v tovarne, onen na váleenem poli a konaji je radi pro tu svou vlast, nad nil vlaje bile a eervene pruhovanY prapor s hvezdnatYm modrym polem, tu zemi chrabrYch a svobodnYch. Prace a znalost jsou pal° uk dosa2eni vitezstvi. Pottebujeme nejen zbrani, pottebujeme take potraviny, °dear a jine veci pro nak vojsko. Rolnik pottebuje razne rolnicke natadi ku produkovani potravin. Pro odevni pramysl je take potteba raznYch temeslnickYch pomacek a to vge jim dodava znalost a zruenost delnikova ve spojeni se silou delnickYch svala. Bez spojeni ftech tech vkkont nemohlo by bYti dosateno viterstvi.

Valka Vtak neni lacinou veci, valka take vy-

V E S TN f taduje si jinSTch obeti a to znaenYch na penezich. A tyto obeti volaji po novem spojeni a zase take sil a znalosti. Tou silou je odepteni si jistYch veci, je2 nutne nepottebujeme, je to take sila vale gettiti a znalost jak to Setteni, ei ovoce jeho upottebiti tak, aby prospelo nam a nag zemi. Sluneeko vady nesviti, con dobte znali nak ptedkove, tkouce: "Schovej bily grcd na Cerny den!" Totd, az nebude tak dobte.

Jiz po dlouhou dobu, po mnoho let jsem tiltednikem ustavu, jeho obchodni zaklad spoeiva na vYsledcich Setrnosti lidi, kteti maji znalost, • etrnosti vYhodne a bezpeene jak ty Uspory sve S Dnes vy delnici tekte se piilektosti jistejSich yYdelku, vyggiho ptijmu a dobte vim, 2e jste moudrYmi a 2e chapete, 2e tato valeend prosperita nemtide yeene trvati a 2e po skonCeni teto velke svetove valky jiste ptijde nejaka, zmena, 2e ochabne nynejk rozpeti pramyslu zavisleho na valeanYch dodavkach, 2e ochabne poptavka po delne sile.

Jak se pro ten pokles zaLezpeeite? NejlepS'im zabezpeoenim pro vas je USetteni co nejvetk mono east vageho ptijmu a to ne snad jeden tYden, ale stale, z kahle vYplaty a osvojiti si znalost, jak s ternito rdettenYmi asporami aby varn z toho kynul prospech. Mate tuto zemi radi, vagi synove tee, neb mnozi z nich ali zbrani ji chraniti a tudi2 chraniti take vas a va.S. majetek. Je to °bet' pro vlast a vy midete ten ptinasti krome sve prate jinou °bet', obet' pti nit vlastne ziskate a to zakoupenim nych Boncla nashromaldenYmi asporami. Zaptirjeite je jen strYeku Samovi, jen2 yarn slibuje je ochrariovati do to doby, a2 jich budete pottebovati. Nen jen, 2e je bude ochrariovati zdarma, ale on tu vak obetavost a *Setrnost odmeni zaroeenim jich. Vidite, jak spojenYmi silami pro spoleenY cil ziskame vkchni. Ziskame dosa2eni viterstvi nakm vojinam, ziskame uchovani sve svobody a ziskame si zabezpeeeni syYch aspor pro ty doby, kdy nam budou vitanymi, kdy nam budou pottebnymi.

V teto va2ne dobe Mame tu atechu, 2e jeden ka2dY z nas kona vSe, jak mu obeanska povinnost veli a to ochotne, co obrarka nak vlasti a dosa2eni viterstvi vytaduje, svorne a spojenymi silami. A vy delnici take nezastavejte pozadu, vy jste pametlivi s yYch sync a tech chrabrYch hocha, kteti se chopili zbrani k ochrane teto zeme a vakch domova a pomahate jim pouktim vakch sval y a yak znalosti, aby mohli vam i nam ptinesti viterstvi a vy jim tee pomatete svymi asporami venovanymi ku zakoupeni leCnych Bondt, nebot` i to je 26.douci easti haSlch spojenYch sil. Zbrane, prate a 'Setrnost, jako2 i obetavost zarudi nam viterstvi.

E. E. Chernosky.

V ZDRAVOTNICKE POZNAMKY Dr. Miloslav J, Breuer, Lincoln, Nebr.

Nyni za cloby valky,-kdyt tolik zale g na vyu2itkovani mutskkch sil, musi se brat ohled na v6ecky podrobnosti, Odhaduje se, te jest v nag semi nezamestriano pal milionu mutt nasledkem nemoce padoucnice, Tato schopnost se mate vyutit, a jejich silami IrSettiti mutstvo na mista bliteji vojenske fronty. Za jedno, padoucnice se da Wait, zmirniti neb i vyleciti. Katdk pacient se ma ihned zavesti k zkutenemu lekati. Za druhe, i kdy neni mono nemoc vyleeiti, pacient jest vettinu easu pti zdrave sile a ma pouze okamtiky neschopnosti. Kdyt se takovy Olden k praci, kde nehrozi nebezpeei od chvatu ani jemu ani jinkm, mezi zachvaty mate zastati praci ternet zdraveho eloveka, Ji g se o to jedna narodnim vkborern.

Minula valka ptinesla stratnou urodu osob s rozsttistenim nasledkem napnuti jimt museli projiti. Kdy2 jest peklo dosti tube, toto rorttig eni se maze stati i tomu nejleptimu. Naopak, jsou jiste osoby, nestale, ktere nevydr2eji ani obyeejne napnuti spojene s valeenim.'Takova osoba jest 'oast° bitevni krisi nadotivoti zka2ena.

Ji2 v minule valce se snatili psychologove vybirati tyto nestale, avAak bylo to nedokonale.

Nyni to lepe umeji. Zku geni psychologove znovu ptehledli 15,000 odvedenkch v Bostonu, a natli z nich pouze test, kteti byl v nebezpeei dutevniho poruteni, Katdk takovk pacient, jen

Stranst se nepoznan pusti do boje, pak stoji vladU $30,000.

Za nedavno dostalo se mnoho vetejne pozor= nosti ledeni detske ochromy (infantile paralysis) podle "novelle zpasobu Sister Kenny g Australie. Jako vSecky ptirozene rozumne veci, neni to nove. Ten samk zdravk napad musel jit eastokrate ptijit mnohkm lekaram neb oSettovatelkam v minulosti. Ve Spoj. Statech jsme jisti, 2e ji2 na mnoha mistech a mnoho let, v oddelenkch ptipadech se ledi tato nemoc timto zpasobem, a'sice, beze vSech dlatek a sadrovkch obvaza, lehkkm pohybem a denim, aby obihala krev a svaly neztuhly. Pti konvenenim zpusobu ledeni nehybnosti v pevnYch obvazovYch ptistroja, vetSina ptipadt vy:sla z toho s °chromenYm adem. Za "noveho" zpasobu, kdy se to zadne v eas, co2 zalek na ptesnem lekatskYm poznani nemoce, jest zcela nepatrne procento ochromenin.

Nove valeene poUtiti se nachazi pro barvivo "fluorescin", ji2 mnoho let zname. Pou2ivalo se pti zkotdkach rychlosti obehu krve, kterai se poznala podle doby pottebne k zazelenenim pod, ultrafialovYm svetlem, po vsttiknuti leku do lily. Nachazi se, 2e toto same nabyti zelene barvy jest znatelno ye v§ech dastich Vela pod ultrafialovYm svetlem. Kdy2 se jedna o odtiznuti adu neb oast stteva ptieinou podeztele sneti, tato zkordka ukEi2e zdali tato dastka tela jest doposud dosti tiva, aby se zhojila, neb mall se ujmout.

Desime se nad zpravou, 2e katdodenne ptibYva ohromnY podet §ilenYch a drtitevne neschopnYch v nak civilisaci. Nahradu mame v tom, 2e se ka2dodenne nachazeji nove sptisoby takoveto ptipady vylediti. Jest nyni velke procento ptipada tak zvanYch AilenYch, jet jest al pine vyleeeno insulinovYm narazem. Nasledkem vstfiknuti tohoto leku pacient ztrati vedomi, a jest chycen ktedemi. Kdy2 se to dostikrate opakuje, pacient ztrati Upine pamet sve posledni 2ivotni doby, ktera zaujima nerozumne jeho chovani, a ponecha, si pouze stare, zakladni zvyky, Pak na tomto zaklade must si zadit, pomoci budovat novou osobnost, tentokrate smitujici se spoleenskYmi patadavky, Cili rozumnou. 0sobne, zda se mi, 2e to jest prozatimni faze, a 2e nejrozsudnejk krok proti ptibYvani du gevnich poruch, jest zavesti zpusob 2ivota v nem2 se tito citelne osoby doka2ou udr2eti, anebo stale hledati osobnosti, ktere v sobe mail mo2nost shrouceni, a einnYmi kroky je chraniti pied nim. Dnes jsme tomu apine zvykli, ie nas vlada chrani pied cholerou neb horkou nemoci; mo2na 2e za sto let bude miti viada stejne uvyklou odpovednost za didevni zdravi.

Roz§itila se zprava, 2e meziprstni plisefi na note (athlete's foot) se de., vyleeiti kafrem a karbolovou kyselinou. Vetejne se udava, 2e ma se smichati polovic katcleho z techto dvou a nattiti to na nakatenou ktitzi. Povatuji to za nebezpeene, aby si s tim laik zahraval Karbolova kyselina, i v polovieni sale, jest prudItYm jedem a doka2e vypaliti hluboke, nebezpeene bolaky. Napad jest ptild novYm rozhlasiti jej ledabyle mezi lid. Nejlepe aby to nejdtive vyzkauSeli zkideni lekati. Lekat to dovede porditi bez nebezpeei pro pacienta. Pochybuji, 2e zkuS'enY a rozumnY lekarnik by tuto michanici laikovi vy dal, V Bern, 8vSrearsko. — Dvanact mesica po ukoneeni "prvni balkanske karnpane druhe svetove valky" bulharskY lid a skupina bulbarskVch politika stavi se proti dal rozpinavosti Nemecka na Balkane, jak pravi tvlaSitni doplsovatel Neue Zaricher Zeitung v Sofii, Tato tinena, pravi se ve zprave, je z yktena faktem, te ti nejveth obdivovatele Nemecka nyni pochybuji, 2e velmoci osy mohou ziskati neco vice net kompromisni mir od kombinace velmoci, ktera je proti nim a snad ani to ne. Stale rostouci poeet Bulhara z vaddich ttid otevteneji poeita s viterstvim Rusti a Anglosasu a zadina hajiti politiku opatrneho vyekavani, pokud se time budoucich koncesi. Na kaidou A6ast ye valce proti Rusku je pohlihno jako na nebezpOnau.

Btrana 6.

Corpus Christi, Texas.

Ctena, redakce!

•• Siibila jsem nagemu novezvolenernu tajerimiku, 2e podam zpravu do eeskeho tisku o nagi odbodce SACT. Fro naval gkolni prate jsem se se zpravou opozdila. Piece ale jsem rada, 2e mchu dati zpravu pote gitelnou, toti2 te nage odbodka zde v Corpus Christi nespi, ale pracuje. V nati dubnove schnzi jsme se rozhodli pracovati vgi silou dale a usnesli jsme se, ie /lady * brzo budeme potadati zabavu ve prospech derveneho Kti2e a tee ye prospech na gi akce. ttednici a vYbor podaji dalgi zpravu, kdy a kde zdbava bude potadana. Tea byla volba fitednikil a zvoleni byli: ptedseda Jos. Kru ginskk st., mistoptedseda Rudolf Pola gek st., tajemnik Karel Holasek, pOkladnik J. F. Malchar. Tedy zase na jeden rok jsme zorgenisovani, a dle nadgeni ptitomnkch elenit se de. odekavati, ae osada Corpus Christi bude dale pokradovati ye skvele praci, kterou zapodala v roce 1938, ye ktere jeAte neustala a take neustane a2 Amerika zvitezi nad neptateli a a2 zase na ge stard vlast bude samostatnou. Tedy ptilo2me v gichni spoleene ruce k dilu, at' jednou mii2eme bkti hrdi a spokojeni nad praci vykonanou pro zachovani demokracie a svobody vaech narodfi.

S krajanskkm pozdravem, Albina Lois Kadanka.

V NASE HVEZDIMY. Nage deskoslovenska osada v Houstonu, ten Benjamin mezi deskoslovenskSrmi osadami ye SpojenYch Statech nit/2e se pravem pochlubiti, ze hosti ye sykch branach vzhledne a pane vybavene stanky umeni dramatickeho, a take celou tadu divadelnich hvezdidek, men gich i vet.eich. A snad v budoucnu nektera, z tech nadejnSrch hvezdidek zazati i v Athenach filmoveriAe, v Hollywood, neb na prknech opernich divadel. Opravdu, o talenty nemame tu nouzi, at' jig v umeni dramatickem, hudebnim neb peveckem.

Ptedminulou nedeli byl jsem ptitomen recitadnimu dkchanku Houston Conservatory of Music, jen2 je chvalne znam svou vS7g1 v hudebnich umeleckYch kruzich, v budove Mefo Hall.

Dye mlade damy a site pani Jennie Frank Rulikova, dceru gka nagich giroce znamkch houstonskkch krajann a sledna Charlotte Levy proklamovaly se na tomto dkchanku svSrmi ptednesy jako zative hvezdiely na obloze hudebniho umeni. Samotnk talent neni postaditelnSrm ku doso.hnuti takove umelecke vk ge a musi byti doprovazen pilnkm studiem. Byl jsem opravdu ptekvapen hloubkou a vY gi zpevniho hlasu tinouciho se z hrdelka pani Jennie Frank Rulikove v takovY. ch takYch variacich opernich partitur a je gte vice tou obsa2nou recitaci, sestavajici se z nekolika dloulVch disel, vy2adujicich zvla gtni namahy pevkyne. Gratuluji jak pani Jennie Frank Rulikove ku fispechu jeja docilila, tak i jejim rodiefn, kteti mohou loS7ti na ni vgim pravem hrdkmi, ae se vy ginula ye zpevu na tak pozoruhodnou vkai.

Druhou umelkyni na tomto umeleckem dkchanku byla sledna Charlotte Levy, obla2ivgi ptitomnou vybranou spolednost svou umeleckou produkci na plane a take velmi obsa2nou, zale2ejici hlavne ye znadne obti2nkch skladbath. Hrala s takovou umeleckou du gi a vygkolenosti, 2e by mohla smele zavoditi se zesnulkm Paderewskim. A v jeji osobitosti nebylo 2adne nadqgenosti, ale yzacna skromnost, zrovna tak jak u pani Jennie Frank Rulikove, kdy2 obe ptijimaly uzardene gratulace a potlesk uznani jejich umeni od ptitomnkch.

Ve sttedu veder na to byl jsem ptitomen yedirku zakoneeni gkolniho roku baletni akoly Kotchetowskyho, jia navgtevuje take na ge male vnueka Marilyn Earl. Snad z ni, soude die jeji vloh stane se take hvezdieka zazatici /lady na obloze urneni. Byl odbkvan v Musical Hall za velke navatevy a thema tohoto recitadniho y eeirku byly "Hvezdy", pti ptipadne scenerii.

Nektere z tech dam ukazaly, ae ji2 dosahly 24douci mety baletniho umeni a jine, 2e ji2 hodne clelekn nokrodily na tato draze ku stanku Terpsichotina. Na ge Marilyn jig nekolikrate ukazala, 2e nevi co je to divadelni trema a dokazala to opet pri fieinkovani na tomto vedirku jako jedna v roji tech meneich hvezdidek. Ty tame byly jak tanec vii, svedeici jai= prubo.

Vt3TRIII sti no'iek a tel je tienske pokoleni nadano. Ty baletni hvezdieky octnuvgii se na prahu nebidka byly zahrnuty spoustou kytic- a boutlivkm aplausem.

S. P. StudnidnY. V P. P. R. R. ttouce tuto zxratku, jiste se zda, vam podivnou a ptemitate co asi znamend, neb jste ji dosud nikde neuzieli v to zaplave zkracenin zvfi.

Nehodlam dale napinati va gi zvedavost a vysvetlim yam ji. Letos, dne 22. der yna bude tomu prave rok, kdy Hitler ye sve snaze opanovati Evropu a celk svet a podtiditi jej prugackemu komandu vrhl se bezdilvodne na nejvetai slovanskk stat v Evrope, na Rusko, na Svaz Savetfi SocialistickSrch Republik. Nemecko aehralo jig po mnoho let na slovanske narody, na zeme jet obSlvaji, z lupidske touhy ptivlastniti si jejich nerostne bohatstvi, tak aadouci pro zamkglene rozpeti nemeckeho priimyslu a obchodu.

Po Oeskoslovensku pti gla na tadu Polska, separatismus ueinil ze Slovenska vasalskou devku a konednk vkboj obratil se proti Rusku, jet vystupovalo jako mocn3-7 sok v prilmyslu Neme cku.

Byl to mocnk napor, vedeiV tak zbesile a se zviteckosti, jaka je ptimo vrozena teutonske sbeti. Plany vytkeene Hitlerem a sneni o brzkern zdolani sovetske valeene moci a oloupeni nerostnkch zdroja•fizemi sovetske rise vaak narazily tu na neoeeko.vanou ptekelku. Rusove, ad ne zcela ptipraveni dovedli se postaviti na odpor a na rychlo sousttedenou armadou chrabOch bojovnikt zastavili dal gi postup to pry neptemo2itelne nemecke armade. Nedosti vaak na torn. S prostkedky jimia viadli pte gli k fitoku a tlatili zpet nemeckou armadu a drieli v aachu finskou, jejicht vadeove jsou vlastne spte2enCi Hitlera. Je to nerovnk zapas, ponevad2 ruska valedna fronta je nadobydejne roztahlou a ma, nutno ptiznati jiste slabiny vzhledem ku rozlehlosti fizemi a doprave. Rusko vaak bojuje stateene, ruati molodci opetne osvedduji chrabrost ruskeho dloveka a jeho lasku k rodne hroude za jejia obranu bojuje, za ty idealy v nea yeti. Ruska lige vgak nebojuje jen za to, jen za sebe, ale za nas ostatni Slovany, jak ji2 davno dokazala boji za osvobozeni balkanskkch Slovanfi, kteti ji vdedi za sve osvobozeni z jatma tureckeho.

A bojuji a snageji vgechny valedne atrapy take za nas Gechoslovany, kteti jsme byli v2dy Rusku ptiznive naklone•i jako zemi na gich slovanskkch pobratimil. Sam president na gi nynejei zahranidni vlady, dr. Eduard Bene g doznal, 2e Rusko bylo ochotno nas vojensky podpotiti v padu napadeni Nemeckem. A nebkti nahodivgich se okolnosti, jiste by tak bylo udinilo. Sovetskk svaz vaak take bojuje hrdine a krvaci za vgechny demokracie, ktere jsou v boji s osou, tedy i za nas Ameridany. To uznavaji vgichni, jea vi, jake slu2by jim Rusko svYmi obetmi prokazuje v tomto svetovern zapase. Zajiste jste si v gichni povgimnuli, jak ted' nag anglickk tisk pi ge v tak ptiznivem a pochvalnem tonu o Rusku. Je to nejen tisk, kterS7 je vlastne odezvou vetejneho mineni, ale i take nagi ptedni einitele, at' ji g ve vladnich kruzich, neb vychovatelskSrch a jinkch, nevahajici s prohlagenimi, ie ty slu2by jet nam Rusko svymi obetmi ptinagi jsou velmi vitaiVmi a cennkmi a s ochotou schvaluji kaide podpoteni Ruska.

A nezfistanme ani my pozadu, kdy2 Rusko vztahuje k nam prosebne svS7ch rukou, kdy2 nas dada o pomoc, ne jen pro tu chrabrou armadu, ale i pro ty ubohe obeti \ Talky mezi sykini obeany, pro ty bezdomovce a siroty. Vdeenost je tou nejkrasnej gi lidskou cnosti, je tim nejkrasnej gim projevem ktest'anske moralky a opravdove lidskosti. Podejme2 mu pomocne ruky, pomehejme2 mu zacelovati krvacejici rany, stirejme slzy vdov a sirot jako dobti lido, jako 6echoslovane a jako elenove velke slovanske rodiny, ktera ma ye sv3ich srdcich nejhloubeji vgtipene sime soucitu a porozumeni pro lidske bedy. I tteba maid pomoc, ale je-li poskytnuta soucitnou du gi je dvojnasob vitanou a vdeene se zarosenSun zrakem ptijata.

Nage tady SPJST., naee ostatni spolky a flak cirkevni organisace mely by rozvinouti tiadouci dinnost pro tuto S'lechetnou a lidskou akci pro

Ve stfedu, dne 3. Cervna 1942.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove tadu Vy gehrad, dislo 48., v Ba y -ersvil,Txapojutmnecisostrast ditkam nad ztratou jejich otce a nageho spolubrati a Vincent Ludvika, kter3"7 zemtel 15. btezna 1942 v Garfield, N. J. ye sari 67 let. Proto2 mili pozastali, budii yam to atechou, 2e i my, spolkovi bratti a sestry 2elime jeho odchodu a citime s va,mi zarmutek vas.

ZemtelY bratr byl dlenem na gi Jednoty od roku 1916 a v2cly dbalY svkch povinnosti. Budit mu odpodinuti lehicS7m.

Za tad Vygehrad, v Bayersville, Tex.: Mary Legikar, Milady Hejl, John L. Ouba, resolueni vybor. pomoc tomu lidu, jena take za nas trpi, nese letime valedmich strasti a bed a on take nam to jiste splati, tteba ne tak brzo, ale jiste v budoucnu a to tteba v dot* kdy i nam bude pottebi pomoci. Byli to Slovan y, kteti byli hlavni baStou proti mongols1/37m najezdflm do EvroPY a kdyby tehdy nebYvalo Ruska a slovanskkch narodfl, dnes by mapa Evropy vypadala jinak.

Odplat'me ty obeti Ruska, jea nam prineslo v minulosti, odplat'me mu ty neseetne obeti, jea dnes pkinagi! Pomozme2! Nedopust'me, aby hlas trpiciho Ruska byl osly gan, aby snad nebyl hlasem volajiciho na pougti!

S. P. Studnienk.

V Uvedomeni elenfim a elenkynim tadu Rosenberg, cis. 108.

Schfize dne 10. kvetna nemohla se odbkvati pro malou fidast, snad proto, 2e byl "Den Matek" a snad take proto, 2e jsme men. v Rosenberg deskk film. Proto bylo usne geno naptigte schilze potadati tteti nedeli v mesici. To nam da ptile2itost jit na deskS7 film druhou nedeli v mesici, kdo by si pill, a tteti nedeli do schilze.

Dostavte se proto do schfize v lep gim poetu, budeme projednavat, jak easto napti gte odbkvat schnze. Dochazeji /lam rafy a proto, jako2to vale d: na opatteni schtze mohly by se odb3rvat jednou za dva mesice, jestli tak rozhodneme. -Vgem, kdo2 si pfeji obnovit nemocenske pojigteni, anebo k nemu ptistoupit, sdeluji, 2e eetyen je mesic k tomu. Budu ye schilzi a pfispevky vyberu a odvedu na prase misto. Nav gtevovat eleny jednotlive nemohu. Proto se dostavte v dobrem poetu.

Za tad Rosenberg, Cis. 108., Vine. Abschneider, taj.

V Rid Radhogt', Cis. 99., Hallettsville, Texas.

Bluth a sestry!

Oznamuji yam vaem dlenum a dlenkynim nageho te,du, aby jste se dostavili do derv/love schtze dne 14. v co nejvet gim podtu, pfesne ve 2 hod. odpol. dne noveho dasu, neb mame dule2ite jednani v zajmn nemocenske podpory, neb v kvetnove schuzi jsme nic nemohli udelat, ponevade byli jen etyti eleni ptitomni. Tak nezapcmehte se dostavit. Kteti by jste nemohli ptijit do schfize pro nejakou dfile2itou tak mne pigte, jste-li pro N. P. neb ne, neb tajemnik N. P. musi vedet. kteti jsou pro N. P. a kteti ne, aby je mohl dat na seznam, kteti chti platit na N. P. Tak je gte jednou vas 2adam, aby jste nezapomeli ptijit do schuze.

S bratrsk3im pozdravem, F. J. Orsak, fa:dm/7 tajemnik.

V 5eskoslovenska Narodni Rada k narozeninam presidenta Bene§e. "deskoslovenska narodni rada v Americe posila Vain k Vagim 58. narozeninam srdedne sve blahoptani. Pfejeme Vam vaeho nejlep giho. Sledujeme Vag zapas za osvobozeni na geho lidu s obdivem a vdeenosti. V ptedveeer noveho pronasledovani nageho lidu nacistickkmi katy slibujeme opetne, 2e budeme stat pevne pri spolednem na,S'em programu a bojovat VAnti,

tiedu, tine 3. dervna 1342.

Fayetteville, TeXas, Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, ze behem mesice kvetna 1942, 'Hlavni tfadovna vyplatila poji gteni po natich zemtelYch brattich a sestrach, jak nasleduje: Umrti eislo 3311. Ses. Marie Fetter, zamestnanim hospodyne od tadu Prapor Magnolia, cis.

65., zemtela dne 1. kvetna 1942, ye stati 76 let.

Pineina smrti srdeeni neduh. Do Jednoty piistoupila dne 2. kvetna 1904. Certifikat A-11169 na $500.00.

Umrti dislo 3312. Br. John gilhavY, zamestnanim rolnik, od tadu Laskavost, eislo 70., zemtel dne 4. kvetna 1942, ye stati 63 let. Ptiaina smrti, obesil se. Do Jednoty ptistoupil dne 13. kijna 1919. Certifikat A-11376 na $500. tmrti eislo 3313. Br. John Pratifka, zamestnanim obchodnik, od tadu Pokrok Dallas, eislo 84., zeintel dne 4. kvetna 1942, ye stati 80 let.

Pfidina smrti, chudokrevnost. Do Jednoty ptistoupil dne 11. ecr yna 1905. Certifikat A-5752 na $1,000.00.

Umrti eislo 3314. Br. John Schovajsa, zamestnanY v tourist campu,- od fadu 8tefanik, Zislo 142, zemtel dne 4. kvetna 1942, ye staff. 62 let.

Pineina smrti rakovina. Do Jednoty ptistoupil dne 8. ledna 1910. Certifikat A-2305 na $1,000.

Umrti eislo 3315. Ses. Veronika Hauser, zamestnanim hospodyne, od tadu .echo-Moravan, 'Oslo 106., zemtela dne 21. dubna 1942, ye stall 77 let. Ptieina smrti krvaceni mozku. Do Jednoty pfistoupila dne 16. tijna 1904. Certifikat A-19816 na $250.00. timrti dislo 3316. Br. Max F. Koriafik, zamestnanim rolnik, od tadu Vytehrad, Zislo 48., zemtel dne 3. kvetna 1942, ye stati 63 let. Ptieina smrti rakovina. Do Jednoty pfistoupil dne 14. prosince 1902. Certifikat A-2963 na $1,000.00.

Umrti eislo 3317. Ses. Rosie Rubae, zamestnanim hospodyne, od tadu Svornost Jihu, eislo 15., zemfela dne 26. dubna 1942, ye stati 81 let.

Ptidina smrti, srdeeni vada. Do Jednoty pkistoupila dne 6. tijna 1897. Certifikat A-19540 na $250.00.

Umrti dislo 3318. Br. Jos. W. Krutilek, zemestnanim rolnik, od tadu Hvez,da Jihu, eislo 30., zemtel dne 2. kvetna 1942, ve stab 71 let, Meina smrti srdeeni vada. Do Jednoty ptistoupil dne 17. zadi 1899. Certifikat A-2258 na $1.000.00. tmrti eislo 3319. Br. Chas. W. Huser, zamestnanim delnik v nemocnici, od faclu Komensk, dislo 20., zemtel dne 26. dubna 1942, ve stati 47 let. Pti(ina smrti, nettesti pii elevatote. Do Jednoty piistoupil dne 18. dervence 1920. Certifikat A-7975 na $1,000.00.

Umrti eislo 3320. Br. Vincent Ludvik, zamestnanim prodavaa v ptadelne, od tadu Vygehrad, 'Oslo 48., zemtel dne 15. btezna 1942, ye stati 66 let. Pfidina smrti cukrovka. Do Jednoty ptistoupil dne 3. zati 1916. Certifikat A-5711 na $1,000.00.

Umrti Oslo 3321. Ses. Anna Suchan, zamestnanim hospodyne, od tadu Ennis, eislo 25., zemtela dne 14. kvetna 1942, ve stafi 68 let. Ptidina smrti prtarl. Do Jednoty piistoupila dne 5. tijna 1902. Certifikat A-1699 na $1,000.00. tmrti dish) 3322. Br. John Nedbalek, zamestnanim rolnik, od tadu Dennice, eislo 94., zemtel dne 14. kvetna 1942, ye stali 65- let. Ptieina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 10. bfezna 1907. Certifikat A-5299 na $1,000.00. tImrti dislo 3323. Ses. Anna Klimek, zamestnanim hospodyne, od tadu Prapor Svobody, eislo 8., zemtela dne 20. kvetna 1942, ve stall. 76 let. Pfieina smrti srdeeni vada. Do Jednoty ptistoupila dne 8. ledna 1911. Certifikat A-9295 na $500.00.

Umrti dislo 3324. Ses. Mary Rosati, zamestnanim hospodyne, od tadu F. B. Zdrubek, eislo 112., zemtela dne 9. kvetna 1942, ve st0i. 71 let.

Ptidina smrti mrtvice. Do Jednoty ptistoupila dne 12. WI 1909. Certifikat A-6136 at: 1:000,00,

V A8114 ikk Umrti dislo 3325. Br. Alois Chuda zamestnanim rolnik, od fadu Jaromir, disk) 54., zenitel due 15. kvetna 1942, ye staff' 52 let. Pileina smrti ledvinova nemoc. Do Jednoty pfistoupil dne 17. prosince 1917. Certifikat A-4374 na $1,000.00: Umrti dislo 3326. 13r: Karel Pridrich, zarnestnanim od tadu .echo-Moravan, dislo 106., zemtel dne 15. kvetna 1942, ye stall 80 let.

Pfieina smrti laludethi nemoc. Do Jednoty stoupil dne 1. eervende 1897. Certifikat A-5812 na $1,000.00.

Umrti Oslo 3327. Br. W J. Fredrich, zamestnanim obchodnik, od radu Nova Viast, eislo 37., zemtel dne 24. kvetna 1942, ye star. ' 81 let. PHeina smrti srdeeni vada. Do Jednoty pfistoupil dne 9. kijna 1910. Certifikat A-10391 na $500.00.

Hlavni tfadovna timto vyslovuje vtem stalyrn nejhlubti soustrast.

J. F. Chupick, taj. HI. ttadovny.

V kid gtefinik, eislo 142., Houston, Texas.

V nedeli 24. maje oslavovali jsme 23-lete zaloleni fadu Stefanik cis. 142. v Houston, Tex. K to oslave jsme ziskali 20 elenn a jegte jsou nekteti k oeekavani, tak ze ne2 budem zahajovat schuzi 1. nedeli v dervnu, budeme moci sehnat to sumiektt 23 'dem), aby se to pasovalo k to 23lete oslave. Tedy, jak budeme ptijimat ty nage eleny ode clne gka za tYden, 7. eer yna, tak mile sestry a bratti ptijed'te vtichni do schnze, aby nas byla pina, sin. A tak mile sestry, k uvadeni tak velkeho poetu bratti a sester chceme udelat sva0nu. Prosime vas sestry, doneste co ktebudete moci, abychom ty nage nastavajici eleny mohli poctit svaainou. Za ziskani tech novych dent path dik bratrum A. Vajovi, A. Sonkovi, organisatoru J. Ttiskovi a vtem, kteti se stali eleni nateho taclu.

Br. ptedseda Hlavni tisadovny Chas. ChernoskY ptednesl nam velice zajimavou tee pH nagi oslave, desky i anglicky. Bylo videt, le si kalclY vazil jeho slov, neb bylo ticho, jako by v sini ZadnY nebyl, a piece byla pina sift no.v gtevnikti a zylatte na divadlo se jich se go mnoho.

Br. John Chupick, tajemnik Hlavni Utadovny k nam promluvil zajimavou tea, neb jsme ho radi vtichni poslouchali, pH eeml oba byli odmenerti velkYin potleskem. Obema feaniktim pane dekujeme za jejich milou a dojemnou fed. Myslim, le jsme si vgichni zapamatovali vane pouena slova. Br. A. Vaja podekoval obema teenikfim za jejich dojemne ptednatk3r , a br. A. L. Sc hank podekoval vteinn bratrUm a sestram, ktefi se stall eleny na8i Jednoty SPJST. Pak zadeti desky a-anglicky, ktere naueil zpivat pti houslich br. A. Vaja, na coz nasiedovalo p r ovedeni sokolskeho nacviku, kterY nacvidila Annie Ward, a pak sehrano bylo divadlo pod nazvem "Pojd' na me srdce". Divadlo bylo hezky sehrano a bylo videt, ze bylo v dobrYch rukou. Nasmali jsme se dost a slytela jsem od nekolika lid' pochvalu. 0 divadle varn, mili etenaii nebudu povidat, neb by mi to vzalo mnoho mista a ja, nemam mnoho easu. Divadlo bylo velice hezke a dlouhe. To si musite ptedstavit, le to dalo mnoho namahy nel se to ti herci nautili. Nejvice to dalo prate br. J. Svrekovi a br. a ses. Jerry a Ralence LebrovYrn, kteti museli daleko jezdit do zkoutek. Tak varn vgem herctun pekne dekujeme za vat' ochotu a namahu, kteti jste obetovali svflj 'as. yam vtem na yttevnikiim pane dekujeme jrnenem fadu 8tefanik za va gi navgtevu, kterou jste nas poctili. Dekujeme yam vgem za kvetiny a za okratleni sine. Tel pane dekujeme br. Joe Cikalovi za upedeni chutneho barbecue, ktereho pochybilo a br. C. Cikala pomahal pfi pedeni barbecue. Udelali jsme dosti peknY vSttelek, col us4tite ye schuzi, jak bude eten.

V nedeli 26. kvetna nage dcera Andelina a zet' Jesse Loewen oslavovali v sini 8tefanik 61ete manlelske col se jim vydatilo znamenite.

Meli velkou navatevu. Nav gtevniky poctili chutnYm barbecuem, ktere upekl Jerry Tiiska.

Co toto prave ted' vidim ke mine ptichazet Pavla Duboaka. Velice rada jsem to bratte uvidela, dekuji Ti za milou navatevu.

V pith dubna doprovodili jsme k vednemu odpodinku br. Johna Schovajsu st., kterY dobojoval a dokoneil svoji pozemskou pout' dne 15, dubna v Danbury, Tex. Portistatky br. J. Sch0-vajse byly Wok/1y rata hititov6 liollYwood

Sttana.

Houstonu. Mel mnoho venal a kvetin. Slova techy jak v dome smutku tak i na hilaitove promlu-vil br. Alois Vaja a br. Aneinec. Narodil v Rakova,ch na Morave (ja v Lipe, col bylo hodiny testy). ManZelko, ditky a cela rodino Schovajsova pfijmete od nas v8ech nejhlubgi soustrast nad ztratou vaaeho manZela, otce a decled"ka. Dejt jemu tithe odpoeinuti, ci Pane, a zerne budi2 mu lehkou. Take vy, rodino Huserova a vy ses. Pilatova, prijmete od nas vaech tu nejhlubgi soustrast nad ztratou va gich milYch. Dej jim vaem tithe odpoeinuti, o Pane, a zeme budiF jim lehkou.

U manZelii BedanovYch jsem se seala s moji krajankou, ktera pochazi z Rakov na Moral* s moji sestrou Karolinou byly konfirmovane v Zadveficich na Morave.

Nage dcera Ella a zet' Eddie Kubin piijeli z Chicaga. Eddie tam delal tesafskou praci pro vladu.

Vera, dne 30. kvetna odejelo tisic vojaku z Houstonu. Sbohem vojaekove! Nevime, jestii se vgichni domii navrati. Citim s vami v gemi matkami tu bolest. Jen doufejme v dobre a to zle dejme stranou.

Cvit'eni deti kona se kalclY patek. Tento patek dne 5. kvetna budou trait zmrzlinu. Ptijd'te vgichni deti.

V nedeli dne 7. eervna bude veder u 8tefanikfi zabava pti &bre hucibe: 4. dervence barbecue a veeer zabava. 26. dervence bude svatek Ann, tedy vtechny Army by se melt dostavit, Se srcleenYm pozdravem, Vera Stefkova.

V Ministr Masaryk a Jarmila Novotna na United Nations v Bostonu.

Boston. (CTK). - V nedeli 14. dervna bude se konat v Boston Garden shromaldeni SpojenYch narodu. K obecenstvu promluvi ministr Jan Masaryk, mistoptedseda es. vlady, so yasky velvyslanec Maxim Litvinov a einskV velvyslanec dr. Hu Si. Program bude dopinen vystoupenim pfednich umelcu, mezi nimi Jarmily Novotne z Metropolitni opery. " ist3"7 \TYtkek podniku ptipadne armadam SpojenYch narodit. Mezi potadateli je take bostonska organisace American Friends of Czechoslovakia.

V Podptirne spolky koupily handy za 21,013.001 dolarfi.

Podle hlateni pocIpUrnYch spolkti. z dobra polovina se sklada, ze elenu, kteti jsou bud' sami ptistehovalci nebo bezprostfednimi jejich potomky, investovaly tyto organisace dvaadvacet milionit clolarfi do val,:enYch bond!!.

Statistika o torn uvefejnena v kvetnovem le easopisti "The Fraternal Monitor".

Dvaadvacet milionu dolaru je taktka dvojnasobna, eastka, jakou smeji podle zakona investovati narodni Usttedi vtech dotyenYch organisaci do valednYch boncit ($50,000 roene za kaldou organisaci). Vysvetleni zdanlive nesrovnalosti spodiva v tom, ze mnohe ze koupily bondy prostfednictvim s yYch oddeleni dorosteneckYch a jinYch, a jine koupily bondy pokladny SpojenYch state, diml take neptimo ptispely do narodni valeene pokladny, Ptevalnd vagina podpurnych organisaci projevila ptani, aby stavajici zakon byl pozmenen tsk, aby mohly nakoupiti valeenYch boncla za vice penez.

V Nemuie za to!

V jiste pratske bytove kancelafi udala se tato scena. ttednice: "Konedne vam mohu, pane 8upanku, oznamiti radostnou zpravu: Mam pro vas byt!"

8upanek: "Opravdu? To jsem skuteene rad!" tifednice: "Je to pokoj s kuchyni, jak jste si 0.6,1! A dostanete to zcela ureite, jeZto jste bezdetna rodina - " 8ttpanek (zbledne): "Ale dovolte, sleeno, valyt' my mame tai deli!" ttednice: "Jak to? Tady mame zapsano, le jste bezdetni man2ele!"

8upanek: "Taky ze jsme byli. Ale mohu za to, k to hiedani bytu u va6 tak cliouho trva„,?!'

&trans &

VESTNilt

tritiEK Z DE/C .11(U POHAE‘SOVA.Ntilo

LETCE. Mel jsem ptiletitost eisti jit iadu vzorne vedenkch denikti na gich vojakil o jejich osudech po oputteni domova. Nejzajima yejai zapisky jsem y aak naael mezi natimi letci. Ona zajimavost ovaem nespoeiva jen v leteckem prostiedi samem, ale 1 ye zvlattni vzacne vYrazoye schopnosti, kterou maji mnozi letci. A pti veakere vyj adtovaci pestrosti nenaleznete ptehnaneho diirazu, nebo nasilne libivosti. LetecIra fakta jsou silna a slova letce o faktech jsou ptesvedeujici.

Onehdy se mi dostal do rukou denik rotnett° K., kterY asi pled tYdnem vybojoval posledni boj s neptitelem , sve zeme a po boji byl prohlaaen "missing". Utrtek deniku je tim zajimavejai, to se v nem jedna o operaci spojenou s uniknuvaimi nemeckymi loderni "Gneisenau", "Scharnhorst" a "Print Eugen". Tato operace byla prvni bojovou akci rtn. K., proto je take vYrazem dojmit eeskeho stihaee pti prvnim stketnuti se s nepiitelem. . . . Mai se dvanacta hodina a vtichni se chystame do jidelny. Lze slyaeti dohady dvou pilotu o torn, co bude na jidelnim listku. Snad by bylo doalo at k slovnimu souboji, kdyt v torn zazni telefon.

Kaidemu jinernu motna zazvoni telefon mnohokrat za den a pti torn to pro neho neznamend nic, net nekolik betnYch frazi. Jinak je tomu vaak na operaeni basi pro nas piloty.

Sam pied sebou se musim omlouvat, zde poutivam slovieka "nas piloty". Vtdyt' jsem teprve pied dvema tYclny opustil anglickou stihaeskou tkolu. Pied etrnacti dny jsem se teprve stal Menem Ceske stihaci operadni perute a myslim si tedy, ie jit mezi ty piloty take pattim. A za tech etrnact dne jsem jit poznal, co to znamend pro squadronu ittedni telefon, kam vtude ji posila a co od ni tads. — Okamtite piestal spor o program obeda a oei vaech se obratily na velitele, kterY odpovia. do telefonu: "Yes, all squadron stay by."

Nikdo se na nic neptal at na mne, kterY jsem chtel treat, mam-li take bYt ptipraven ke startu. Jeho jasne "ano" vlilo do mne pocit, jakY jsem mei naposledy, kdyt jsem byl jako pilotni tak puaten k prvnimu samostatnemu letu. — Prvni ze vaech jsem byl hotov s piipravou a ihned jsem stal u mapy, kde byly davany posledni rozkazy. Ptiala dalk telefonicka zpraVa. Velitel Mkt,: "Jdeme jako doprovod Hurrybombrti na nemecke valeene lodi. Setkani s bombardery nad letiatem za pet minut. Rozumel kaidY?" Motna, to moje "ano" neznelo tak ztetelne jako ostatnich, ale vette mi, to bylo myaleno stejne.

Snad nikdy mi neptipadal Spitfire tak krasnYm i s velkYm "Z", ktere jsem den pied tim namaloval na trup trochu na kiivo.

Na letitti se pak zaealy rojit letouny a fadit do utvaru pro start cele squadrony. Zvednuti ruky velitele a Spitfiry se rozjitdi. Dvakrat jsem se otodil kolem letiate, net jsem zahledl squadronu bombarderil, letici nizko nad zemi smerem k Francii. Po testa se k nam piiradilo jeate nekolik jinYch squadron a kdyt jsme opoutteli anglicke btehy ozvalo se ye sluchatkach velitelovo "come up". Hned na to se letouny tadi do bojove formate.

Automaticky odjiat'uji kulomety a kanony a rortiham svetlo v zametovaei. Pod sebou vidim stale rovne letici bombardery. M mne napadlo, neletime-li apatnYm smerem. V tom vtak vidim dervenou raketu. Vypalily ji lodi jako signal, Cekajici na odpoved'. Dostaly odpoved.' z kanonit squadrony, letici na leve strane formace.

Pojednou jsem zaslechl v radiu rozkaz: "Contra turn!" Neeekal jsem to, a abych zabranil sratce s otadejicimi se letouny, silne jsem potladil svuj stroj a tak jsem se dostal do roje bombardert, ktetl se prave fitly sttemhlav na lod'. 8Vastnou nahodou se mi lod' objevila v zametovadi a tak mi napadlo, to "kdyt jit eokoladu rozbaiim, tak ji take snim", kdyt gam nen, v zametovaei, tak na to tak6

vysttelim. V tete setine vteiiny jsem jiti videl letat ze sy Ych kanonu ohnive pruhy.

Pak jit jsem se dile). skupiny bombarderii.

Tehdy kolem mne zadaly letat eervene koule a marne jsem ptemYalel, co to asi mute byt.

Pozdeji mne kamaradi vysvetlili, to je to noy e nemecke protiletadlove stielivo.

Teprve u anglickeho biehu jsem se chytil zase sve squadrony a s ni ptistal na Kdyt jsme pak po ptistani ptiali do pilotni mistnosti, velitel proeital seznam ueastnenYch. Zvudne "zde" bylo odpovedi. Tentokrat i moje "zde" bylo Upine jasne a pine.

To tedy byl muj prvni operaeni let a prvni moje setkani s neptitelem . .

—SL— V BeneStiv vzkaz krajamim "Davejte fge zemi, jei vas piijala!"

Boston, (OTK). — V sobotu 23. kvetna konala se v Bostonu ustavujici schilze "Klubu T. G. Masaryk", jejt zalotili deskoslovenati uprchlici a bostonati Americana Cs, pfivodu. Dr. Edvard Benet, president Os. republiky, poslal zahajovaci schtlzi pozdrav, jehot text jakot i presidenttry portret otiskl Christian Science Monitor 23. kvetna na prvni strance. PozdravnY ptipis presidenta dr. Benete ma toto zneni: "Pouta vitici k sobe Spojene narody jsou tak to neni na sv'ete tyrana, kterY by je mohl rortrhat. Po desitileti Oechoslovaci opouateli svou vlast, aby si na ptatelske pude SpojenYch state vybudovali note domovy. Zili zde v demokratickem ovzduti, s nimt Upine srostli a jet ptijali za sve. Povstaly nova generate lidi, kteti se jit narodili v Americe a stali se americkYmi obeany, a my ze stare vlasti jsme na ne pySili a vetime, to i oni prodchnuti duchem spoluprace a nieim neohroiovani, pomohli svou pill upevnit demokraticke ztiteni a tradice SpojenYch Svoboda musi v gak bYt dinoroda, aktivni.

Boj proti zpatednictvi a diktatorstvi vaeho druhu pokraduje krok za krokem. Kdyt diktatoti zaeali v Evrorie trhat demokraticke smlouvy a botit demokraticke ztizeni, bylo ztejme, to drive Ci pozdeji se spoji Oechoslovaci, Amerieane, Britove a ostatni narody v boji proti V zachvatu Silenstvi vypovedely Japonsko a Nemecko SpojenYm statiim valku. Nemohu nevzpomenout, to v tomto boji tisice Ameriaanil es. pilvodu slouti v americke armada a daltisice dnem i noci pracuji v americkem aby vyrobily mohutnou vYzbroj, jet peesahuje katclou ptedstavu a ktera na konec zniei neptitele. Davejte v'Sechno zemi, jet vas piijala za sve a jejimit jste obeany. Davejte ji yaechnu energii a vtechny sve schopnosti.

Jeji moc pomaha osvobodit i eeskoslovenskY lid ye stare vlasti. .Oechoslovaci prochazeji dnes straanYm utrpenim a stale musi 'dent zaplave nepravdive propagandy. Ale vedi — a je to znamo i jejich nemeckYm pant= — to valeenY potential Spojenych narodt zdaleka ptewauje potential osy. Jejich osvobozeni je iiste.

Svet nebude ua takovY, jakY jsme znali pied Mnichovem. Bude to lepti svet, jestlite Spojene narody, zvitezivae ye valce, budou drtet pohromade, aby vyhraly mir. tak, rozsiii demokracie a daji ji hospodatske zaklady, jet ji v mnoha evropskYch zemich chybely."

V Svet potiebuje svobodneho Oeskoslovenska.

New York, (OTK). — Senator Vojta Bend vydal pied rokem knihu "The mission of a small nation", jet se Walla takove poptavce, to vytla nyni v druhem yydani.

Bendoya knita na 100 strankach ptesvedeive informuje etenate, to tieba poetem malY, ma deskoslovenskY narod v Evrope a ye svete sve didetite poslani, jmut se v cele sve slavne historii poctive snatil dostat. Nejednou se es. narod svemu poslani i obetoval, stave duchovni stranky sveho byti nad stranky hmotne. Co plati o narodu, plati take o obno yenern Cs. statu, kterY za dvacet let sveho trvani rovnet dosqte mist() ate n4te jel avail Om dit,

Ve sttedu, dne 3. eervna 1942.

Velkou pkednosti knitIty Vojty Benete je pH veg kere obsatnosti jeji struenost. Anit by zabihala do historick:ych podrobnosti, podava americkemu etenati jasnY obraz pomeru es.nemeckeho. Na americke etenale mocne zejmena kapitoly, v nicht autor porovnava, stalY kulturni, hospodatsky a socialni pokrok za republiky se stavem, jakY nastal po vpadu Nemcli do zeme. Je to memento, jet musi bYt Americe desivou yYstrahou nejen pied nasledky prohrane valky, ale i pied einnosti podvratnYch ti yht, pordujicich americkou jednotu. Zaver knihy yyzniYa dilvetive: ukazuje na novou Evropu, novy a lepti svet, v nemi i mady narod ye svetovem spoleeenstvi state bude mit sve poslani. A jeho YYznam nesmi bYt pteziran, aby opako yanim starch chyb a omylu k nova valce.

Knitka "The mission of a smal nation" ma 110 stran, stoji 50 centt a lze ji objednat u Os. narodni rady, 4049 West 26th St., Chicago, Ill. Krajane, kteti knitku koupi a daji pfeeist svym americkYm ptatelilm, prokati sve stare vlasti, Oeskoslovenske republice, i sve nova vlasti, SpojenYm statilm, dobrou slutbu.

V teske zeme v novem nemeckem "tide".

Curych, (OTK). — Z tak z yaneho protektoratu ptichazeji velmi opozdene zpravy o nejrtanejtich zakazech a omezenich, jimit Nemci obyvatelstvo eeskYch zemi obdatuji.

Podle yyhlaaky pratskeho ministerstva zemedelstvi bylo dovoleno v 32. zasobovacim dobi, to jest v dobe od 19: ledna do 15. Unora, koupiti pro deti pod test let — Ye vYjimeenYch ptipadech pro deti do etrnacti let — celkem tti Ctvrti kila jablek (asi jeden a pill libry). jejicht rodiee produkuji maslo nebo sadlo, byly z ptidelu jablek vyloueeny. Nemocni jako i tehotne teny od aesteho mesice mohli si koupit jablka na lekatskY ptedpis, ale lakar nesmel ptedepsat yid net pul kila jablek na tYden. 2idovskemu obyvatelstvu nebylo vubec dovoleno jablka kupovat.

V Praze byly v lednu uzavieny na tYden tyto restaurace, pry pro zdraIovani cen: Stara pogta v Praze III., Zlata husa na Vacla yskem ndmesti, U Piskaekil na Ptikope a Representaeni dam na "Hitlerove" namesti (dtive namesti Republiky).

Namestek pratiskeho primatora, Nemec dr.

Pfitzner, zakazal pratskernu obyvatelstvu utivati plynu od dvou do testi odpoledne. Zakaz nebyl nijak odtwodnen, vysvetluje se vtak velkYm nedostatkem uhli a koksu.

V Nesrovnalosti nemecke hospodaiske "revoluce".

New York. (OTK). — Chlouba nemeckYch hospodatskYch odbornikU je, to pry se jim podatilo odpoutat se od pkekonanych hospodatskYch stanovisek stareho tadu. Zavadeji novY dokonalejS1 tad, ktery ma bYt ve shode s psychologii nova lidske rasy, o nemt nacistieti teorikove sni. Ma bYt zaloten na zcela jinYch pohnutkach net je na ptiklad jednotlivcilv zisk.

Ale v ;osledni dobe se stale vice ukazuje, v noy ych napadech cosi neklape. Neue Zuerche Zetiung pise, to nejnovejti nemeckou vymaenosti v oechach je vyplaceni "premii za mimotadnY vYkon" v ptipadech, kdy kontingenty odevzdane die "odvadeci poytinnosti" piesahuji Utedne ureene mnotstvi. Take pry budou "od ptipadu k ptipadu" vyplaceny yytai ceny, aby tim byla zemedelska produkce povzbuzena.

V Otec a syn.

Otec: "Tedy z historie jsi propadl? Pusobit mi opravdu peknou radost!"

Syn: "Ale, tatinku, to snad neni nic zlehol . 2!"

Vis piece, to historie se opakuje *

Jedina jeho chyba.

On: "Ano, keen°, ja nepiji, nekoutim, nehraji karty a jsem yatnY a pracovitY eloyek."

Ona • "Tak jste vlastne dokonalY mladY mut bez jedine chyby?"

On: "Ach ne, sleono, jednu chybu main ptov cm le tail za&adn6 nerAluvim 917avclu,"

Ve sttedu, (tile 3. dervna 1942.

ViTEZSTA DAGMAR TROJANOVE ROMAN.

Napsal PROKOP VRAt.

Mela jegte eekat? Aspori je gte rok mela po&cat?

Vstala prudce s pohovky, napiimila se a tvrde tekla nahlas: Ne, ne! Nebyl mne hoden! Jak byl slab, kdyi za rok, za jeden kratkY rok mohl zapomenout, za jeden rok se mohl tak zmenit.

Ani slova Atechy na moji bolest, na mnj plad nemel, ani slova nadeje, to by se vSechno mohlo jeete obratiti k dobremu. Nebudu nan ut myslit a take Alence napik, aby mi jie nikdy o nem nepsala.

A ztejme pfemahajic svoje rozeileni, ubledla a unavena, seela dolt k Helene, ktera jit zase sedela v zathrade na zelene travy.

"Jak diouho mne tu nechava g o samote a jak diouho dteg svoje dopisy", uvitala ji s vSreitkou.

"Musilo to byt neco velmi zajimaveho v torn psani."

Dagmar se pla ge usmala: "Nikterak, Helo. Jen trochu drobnosti z meho rodigte, trochu stesku a natikani, jak dnes ani jinak nemitte bYti. Psala mi Alenka, moje ptitelkyne a spolutadig. Ma milence na vojne a tak trochu si v tom dopise ulevuje. Musim ji co nejdiive napsati . " "Chudak, pfala bych ji ze srdce a v gem takovSrmto enkajicim, aby se doekaly At'astneho navratu syYch milYch. Mt:1j bratr Zdena mel take nejake deveatko. NebSrt valky, byl by dnes ut At'astriSim mantelem. Kdyt jsme se nekdy setkali po me svatbe to bylo velmi zfidka, nebot' nemival dlouhou dovolenou a tu je gte travil u rodien v Praze povidal mi take east° o sve neveste, jak je hezka a mile.. Jiste te dnes, jako mnoho jinStch, nekde doma place, natika a deka . . . 'deka . . . Jak my d ye jsme gt'astny, te mime sve mute doma. Vidi g , Dago, a ja jsem se po svatbe east° trapila, ze Vit je tak mnoho kratkortakY, prave jako Richard. A kdyt si pomyslime, to jen tato vada nam je zachovala "Ano, jsme tim gt'astny, ted', za nynejgich smutnYch east, Helena Ale jak by tomu bylo, kdyby nagi vojaci bojovali dejme tomu za nas a za svoji pravou a jedinou vlast?"

"6, pak by to bylo ov gem neco docela jineho.

To bych potom rada videla sveho mute, fekneme, ye stejnokroji enskeho vojaka. To by bojoval pro jinou, spravedlivou vec, pro na gi aeskou vec; pak by to byla aestna povnriost, bYV vojakern."

S luk na druhe strane pies silnici bylo cititi silnou vitni travy paiici se na slunci. A jak vanek silneji zaval, bylo sly geti i jakV tenskY smith a hlasy, jak se teny a deveata v polich mezi sebou bavily. Jejich svetle, modre nebo jasne dervene sukne valy po vetru, bile ko g ile se jenjen svitily na slunci, jet tehlo nemilosrdne jejich tvate i ruce a bose nohy.

Pii pohledu na ne si Dagmar vzpomnela pojednou, jak asi je ted' doma, jak tatinek beha po celST den s louky na louku, s pole na pole; a cot doma — maminka s Vagikem, co ti asi delaji? Maminka dozajista vozi ho gika po zahrade, zpive. mu a povida, a v kuchyni jako vidy obstarava stare. Baru gka vgecku domacnost.

Mlade tene se trochu zastesklo po domovu, pa jeho girS7ch lanech, pa bilem dvorci v zelene zahrade, po znamS7ch cestach, lesich, ba i po vgi Citila, te kdyby tarn ted' znenadani ptigla, te by s katOm musila promluvit vlidne slovo, na katcleho te by se usmala.

Rekne Richardovi, aby tam v nedeli zajeli, gvihlo ji nahle hlavou. Co jim to udele.? Za hodinku pozorne jizdy tarn budou .

Ale — ne! Ted' tarn nechce; nechce dome, dokud je tarn nablizku Pavel. Bylo by, to od ni nehezke jednani vuei Richardovi, byt' se i s Pavlem ani rieseg la. Htetila by, tteba jen v duchu, kdyby byla ravlovi nablizku; poznji, glad

VESTNIK

na podzim, si mohou vyjeti do Double. I to je ku podivu krasne, phjeti takhle v jeseni, kdy ut eel sad hoti tlutYmi a rudYmi plameny stromu a na pude voni jablka. Ted' by motna, nemohla s tatinkem ani potadne promluviti, jak ma spech, anebo by se k vuli ni darmo zdrtoval.

Napige jim radeji, aby ptijeli oni sem, i s Va gikern tteba Ano, to bude tak je gte lepgi, tenhie napad. Vgak oni, nebudou-li moci ted', piijedou jiste pozdeji; sami piece mohou nejlepe rozhodovati o svem Case.

Podivala se na Helenu, ktera ted' napadne ztichla ... Videla, te ma oei zavieny a klidne, stejnomerne oddychtije.

Pomalu vytahla z kapsy Alenein dopis a roztrhala jej na male kousky. Zahodila je pies hradbu do vysoke huste travy. Tarn at' je nekde vybili tar slunce a rosa nebeska s degtern at' smyji pismo . . . Nechtela miti ani upomin. ku 'Oast tteti.

DUHA NAD ZEMI. 1.

"Dries, prave dues v noci se mi o vas zdalo", volala radostne pani Brandova stojic pted domem na kamennern prahu a rozpinajic dychtiye obe ruce.

Daga, vyskoeivgi kiepce z auta, srdeene se s matkou objala.

"Ach, maminko, jak jsem rada, ze jsme koneene mohli vyjeti. Vet mi, te se mi eastokrat tolik chce dostati ktidla a alespori na chvilku sem zaletet, s vami si popovidati. Jsem ut ted' prave ptildruheho roku vdana a tak malo se vidame. Vig, to mi tenhle vYlet Richard slibuje ut dobte dva mesice? A stale nam neco brani. Koneene dnes teprve glo beze v gech ptekatek, abychom se vydali na cestu, a jsme tu tedy " Matka s radostnYm fismevem pfehledla kvetouci tvat dcetinu i spokojenY a veselY vyraz zet'tv a jit si oba odvadela dovnitt.

"Tatinek je potad v polich. Prace ut je site skoneena skoro v gechna, ale zna g ho, jak rad brousiva venku a prohliti v gechno, jak co vypanetli to zasype snih. Poku pro p ihned. Ten bude koukat, ten nag tata, kdo se to na nas pfijel podivat, " gvitotila horlive, otevirajic dvete dolidelny a usazujic tam mile hosty.

Ve chvilce tu byl podnos se studenYm masem, s chlebem a lahvi vina.

"Mate asi hlad po ceste, vid'te. Zatim musite vziti za vcrek tou trochou, co mame. V poledne to bude lepgi, vgechno yam nahradime. Kdybychom jen byli neco tugili! Ale te take, Tide, nenapigete ."

"Jakepak psani, maminko", smala se Dagmar.

"Prave jsme vas chteli ptekvapit. To nam dela radost, ptijet takhle bez ohla geni, znenadani, ptepadnout vas tady v torn va gem svateenim klidu, nic netuhci. Kdybychom byli psali, v gechna radost by byla pokatena . . A ostatne, vtdyt' je to prava hostina, co pted nami Teti, vid', Rigo."

A Daga se s chuti dala do jidla pobizejic mute, jen aby jedl, ona te ma hlad, ukrutanskY hlad, aekoli pted hodinou je gte snidala doma.

Nahle se obratila s pinYmi nsty, k matte: "A kdepak je Va gik, maminko? Myslila jsem, te on bude prvni, kterY nas uvita.."

"Holeeku, ten je stale venku, v zahrade. Od botiho rana do veeera, cele leto a ted' celY podzim, kdyt je peknY den, vtdycky bYva klueik v zahrade. Piave ted' tam blatene usnul v kohku na zemi, a to pak obyeejne spi aspori hodinu.

Pied malou chvilkou si tam jeate spokojene hral. Ma tam totit sneseny v gecky svoje hraeky z pokoje. Musim se zase za chvili na neho podivat, aby neco neprovedl. Ted' u2 krasne poeina mluvit a behat, to se podivig."

"Ptjdeme take, vid', Da genko", vybizel Richard, skladaje vidlieku a nut na tank. "Net. ,ptijde tatinek, nodivame se po zahrade. Potom bychom e tam tteba stai dostali . . . " V zahrade bylo jako v pohadce. Rude a Mute stromy opadavaly, katelou chvili se oddelil a zakroutil vzduchem uvadlY list jako pastry motSd a snesl se malatne do vysoke travy. V gude bylo ticho, na v gem letela teskna ptedtucha nastavajici zimy.

Uprostted zahrady, pod starou, rozlotitou hrugni spal v proutenern koaiku na semi Vaaik.

By1 v6eeek erveny v ducatiqn obWeji a dro

Pam I, bounke perlieky potu mu pokrSlvaly klenute oilk°. Pestieky mel zat'aty na pfikOvce a oddychoval zdravYrn, spokojenSrm dechem. I ve spani se usmival blatene.

Sestra se naklonila az k nemu.

"Jak je hezky; Richarde, podivej se nan, jak je hezkY," geptala jako u vytrteni. "Vypacla jako andel, vid'? Jake,. je to asi radost, mit takove dite, krasne a zdrave."

Mut se na ni uptene podival. Tak nejak dlouze na ni ulpel patravS7ma ()alma. Zeervenala ph torn dlouhem podivani a skiopila oei v rozpacich. Vedyt' dobte pozorovala, to i matka se na ni zahledela pted chvili tim zvlaStnim, mphjemnYm, proto'ge tuze zkoumavYm pohledem, zpola vakie, zpola 2ertovne, ale byla ji vdeena, te nic netikala. Oba dva, matka i mantel, tugili, te i Daga ma svoje krasne tajemstvi, ktere jim co nejdfive povi Bude se muset svetiti Po chvili ptibehl rozjatenY otec. Byl eel* zapragenY a celY zarudlY od spechu. To nenadala zprava o navgteve deti zpitsobila ten pfekotnS, pospech. Jakmile stanul na zahrade u skupiny, rozpkahl ruce, bohatSirsky objal oba hosty najednou a pote jegte jednoho po druhem poceloval vlhk3-rmi, tabakem epicimi a bodlinatSrmi kniry.

"Ja kse mate, deti? Jak se dam dafi? To jste bajeene hodni, te se jedete podivat!"

"Ale vy jste nebyli hodni, °tee", fekl Richard, "te jste se neptijeli za cele let° ani jednou na nas podivat."

"Neglo to, milt' hochu, ne glo, ph nejlepgi rah ne. Nam ut to musig odpustiti. U nas je malo easu v lete, samST spech, shon a cheat, to vy u vas nemate. My si oddychneme at v zime. Ale to jsme si svatosvate s matkou fekli, te jak ptestane prate, je gte netli napadne snih, ze vas navgtivime."

Pani Brandova, odbehla, ze musi do kuchyne jegte neco nanditi stran obeda. Za chvili se na dvote ozYvalo splagene volani kutat, mezi nimit, ozbrojena lesklYm notem, tadila stara Barugka jako smyslti zbavena. Uminila si, 2e musi pro mlade pany dnes phpraviti dtkladnST obed.

Nazithl rano, kdyz se Dagmar probuthla. — spala*zase po dlouhe dobe ve svem diverin pokojiku v podkrovi — svitilo ptekrasne slunce.

Jame modra obloha se klenula nad krajem jako nejeistSi svatozah Mlacla eena vstala a phstoupila k oknu. Dole u potoka, kde se prostiraly eiroke a dlouhe obrazce zeler&h luk, pine nelnYch ragovSrch zdvihala se jit husta, belostna mlha a vystupovala do vY'Se, kde se rOzplyvala pod doteky sluneenich paprskil, svadejic s nimi marnS7 boj.

Bude krasne, tekla si Daea polohlasite. Jsme tady na kratko, kdovi, jak bude zitra; podzimnl poeasi je tuze nejiste. Pujdu dnes, hned ted' don, do mesta, navStivim Boeku i Alenku. Podiyarn se, co delaji, promluvim s nimi, a zase hajdy dome, abych zde byla pted obedern. Zitra mute bYti jinak; tteba bude pr get, pozitti odjitdime, a tak bude nejlepe, vykoname-li povinne navgtevy ihned dnes.

A chvatne se ustrojivgi sebehla dohu k snidani.

"Tit je, ospala", volal ji otec v ustrety, jsme te chteli jit s Richardem vzbudit Jakpak ses piece vyspala tarn nahote?"

"VYborne, tatinku", odpovidala vesele. "Spalo se mi tak, jako za minulYch dob, kdyt jsem tam spavala denne. Krasne a sladce. Proto jsem tak diouho letela."

"Ba ano, Da go, velmi diouho," vmisil se do hovoru Richard, "ja jiz byl na prochazce. A hadej kde?"

"No, to veru nevim . . . V lese?"

"Ne." "Na louce u potoka?"

"Chyba lavky. Nahofe na vrAku pod lipami. U botich muk, vis, zrovna na torn miste, kam jsem za tebou jednou gel, abych te vyhledal a zeptal se te na jistou vec. Pamatuje g se ut?"

"Jak bych se nepamatovala", zardela se mlada, Lena, "vtdyt' to neni tak davno, Ri go, a pak . . . myslim, na takove veci se nezapomine, tak lehce . Avgak . . . co jsem to chtela Mei? .. .

Ach, ut vim, MO t6 poprosit, Rigo, mohla bych dnes, pnive ted' dopoledrie, riav gtivit dye svoje ptitOkyli ve meate, Ma byeh ihned, abych by-

Ptrana Ka do obeda urdite zpatky. Nemig nic proto tomu?"

"Ale kddpak bych mel! Jen si jdi a dobie se pobav! Vim, '2e si pottebuje g po dlouhem ease odloueeni promluviti s nekYm znamYm. Ja zatim piljdu s tatinkem na prochazku do poll — vezme-li mne ov gem s sebou. Sejdeme se tedy at u obecla."

"To bude opravdu dlouha doba", zjigt'oval pan Brand. "Jen abyste se ye zdravi shledali."

Avgak poslednich slov jig Dagmar neslygela.

Vratila se nahoru do pokoje, spegne se oblekala a jit za chvili si vykradovala statne po giroke silnici k mestu.

Slunce uti stab° vysoko na modrem nebi a plYtvalo svou pozdni, choulostivou krasou na krajine dokola. Na stromech a n aketich u testy, i na trave po obou stranach testy, i na katide kvetine a steblu se chvely krapeje rosy, a jak na ne dopadaly sluneeni paprsky, hraly vgemi motinYmi barvami. ipkove kete, zpola ji g ohlodane mrazem a zbarvene listi, honosily se napadnYm bohatstvim eervenYch plodu, ktere se leskly v to svetelne zati jako velike koraly.

Malt, btezovY hajek uprosied poll stal smutne a zaklet jako kulisa pohadky. Stihle, belostne kmeny btiz nesly nahote spoustu kadetaveho listi zlatotiluteho, mnohde uti pkchazejiciho do brunatna. Katiclou chvili se tie oddelily od to zaplavy listovYch plameml d ye tti tihave, rude jiskerky, zakroutiily semtam studenYm vzduchem, net se dopotacely doll na zemi, aby dohoiely a zhasly ye zhnecile mokre Zdaleka viditelne. gtihla vet dekanskeho kostela se leskla jako ocel a matne se odrakla na modrem nebi jako obrovskl jehla se zelenou gpici na vrcholu, nebot' tam dopadaly sluneeni sipy nejvice, na patinu starobyleho medeneho krytu.

Mlada Lena spechala .. .

Grim vice se blitilla k mestu, tim jeji nohy rychleji ubihaly.

Ani se nenadala a byla na malem, dtythrannem namestieku u stareho dvoupatroveho aku. Dole u domovnich dveti se leskla derna tabulka se zlatYmi pismeny, ktera, oznamovala veem pomoci pottebujicim, 'tie tu bydli, MUDr. Karel Simon, mestskY lekat.

Dagmar stiskla horlive knoflik elektrickeho zvonku. Vy,gla stare., nevlidne, domovnice, zadivala se zveclave na ptichozi, ale teprve po chvili se malinko usmala.

"A jejej, milostpani, ani jsem vas nemohla poznat. Odpust'te . . . omlouvala se rozpadite, zavirajic dvete.

"Nic nedeld, pani Kristlova, ut dlouho jsme se nevidely, cog ? . Nemohla byste mi rici, jeli Alenka jegte doma?"

"To prosim nevim. Ale dosud jsem neslygela vychazet nikoho shora. Jen mete jit dal, to oni budou jegte vgichni doma."

"Dekuji."

Pokkvla na pozdrav hlavou a jiti stoupala vzhilru po vyg lapanYch dtevenYch schodech do prveho patra.

Ani nezvonila. U dveti zrovna stala Alenka svateene vystrojena a chystala se prase odejiti z domu. Vidouc Dag u, spraskla utiasle ruce: "Bog e, to jsou hosti! Ted' nevim: jsi to opravdu ty, nebo je to jenom takove darebne /nameni smyslti?"

"Ale opravdu jsem to ja, Alenko. Cotipak je to nee° podivneho? Ptijeli jsme se vdera s mukm podivat na rodiee a dnes, abys vedela, jsi ty prvni, ktere plati moje rtavgteva."

Alenka pobizela.

"Tak pojd', prosim te, dal: to v2, na gi jegte nejsou upraveni, adkoli tatinek uti nee° robi v ordinaci. Ale hned jim,oznamim, kdo to ptigela" "Ne. Nic jim prosim to neoznamuj, Alenko", vpadla ji ptitelkyne do keel "Nic neoznamuj, nech je jenom v klidu. Nechci nikoho vyrn govati. Bylo by mi nemile, kdyby snad k \Tull mne.

Ostatne v2 co? Ty jsi chtela jit yen, jak vidim, vid'?"

"No ano, chtela, ale nevim veru, jak..."

"Uvidig hned. Pane rychle se sebereme a piljdeme spolu na prochazku. Venku je tak krasne, to by byla veene, gkoda sedet ve svetnici. Kdovi kolik je g te takovYch dm) slunnYch do zimy zatiijeme. Pojd'me ven, na namesti, nebo

VilleX114 IC tteba do parku, tam je ted' dopoledne Wain' ticho, tam si miltieme na chvilku sednott a pd= povidat. Nikdo nes nebude ru git a ity take koho."

A jit" tahla ptitelkyni dole pd schodecii.

"Mile je to tedy jedno: kdy g iriys118, jsem s tebou docela srozurnena; ale vim, to se budou nag i zlobit, to jsi ani neza gla", namitala jegte Alenka.

"Ale nebudou; ostatne, motna to se u vas je8te zastavim, at piljdu domil. Ted' mne jenom pane poslechni a pojd'."

Ve8ly na namestieko se starobylYmi mett'anskYmi domy a se starodavnou malovanou radnici. Bylo tou dobou tithe a zamlkle; jako po vymkeni. Jen z chramu se ozYval vatinY zvuk varhan, ztlumenY, tahlS7 kostelni zpev.

"Cot abychom zaely nejprve k Botience, kdy uti jsme tady, na namesti. Potad si myslim, to bych se k ni potom, at piijdeme zp'et, asi sotva dostala. Jakmile bychom se nekde v parku usadily a zaealy povidat, uplyne tined hodina, za chvili uplynou dye, a elovek ani nevi, to jsou tytam . . . KterYpak je to vlastne dum? Vedela jsem to, ale ted' mi to zase nejak vypadlo z pamet . . . A bodejtk, tenhle je to; v gak je tady firma dosti velika, aby si ji elovek pov8iml . .

Piijde8 se mnou, vid', Alenko?"

"Ov8emte ano. Mam Botenku srdeene rada a east() spolu mluvivame. Ale ted'•uti jsem ji par dni nevidela. Nechodi nejak posledni dobu ani ven. No, nemriteme se ji divit. jako hospodyne ma na starosti domacnost a dite; a konec koncfl take ty stale strachy o mute! Posledne, kdy jsem ji videla, mi povidala, to nema o nem dlouho viibec zpra y . Psal ji, to byl ranen a tie jest nyni v polni nemocnici. Pozcieji, to ji napige, at bude vedet misto, kde zristane deli dobu.

Od to doby pry nepsal. Ma, chudak, velike obavy, aby se mu nepiihodilo nem zleho. Ale vig, Dago, ja si myslim, kdyby se ji vratil ttebo, bet obou nohou i rukou, jen kdyby se vratil. 3iste by ho pit ala s laskou, tak jako kaidd z nds tdho sveho."

2.

Za keel ve81y do temneho priljezdu, kte0 byl napinen silnou chlebovou vrini.

Uprostied priljezdu vpravo vedly toeite dievene schody do prvniho patra, nahote uzavteneho lat'ovou ptepatikou. Bylo tu gero a inko.

Schody, stare seschle a v laiskach uvolnene, vydavaly ph katcle mkroku vrzave a stenave zvuky. Nahoie, u bileho mtitovi ptepatky, se obe ptitelkyne na okamtik zastavily. byla bych radeji, aby byla Baenka doma sama," zageptala Da8a. "Neznam dobte tu starou pani, lee myslim, to by mi jaksi vadila; aspori v prvni chvili jiste. Nemohu stale zapomenout na to, jak Baku nejdkive nenavidela a co to device pro ni zakusilo."

Alenka se jen shovivaVe usmala jejim obavam jako nekdo, kdo je do skuteenosti lope zasvecen a deka na druhovo pfekvapeni: "Ale jdi, blahova. To ut davno neni pravda.

Jen kdybys videla, jak ma ted' Botenku a dite rada, jak se kolem nich toei, je same: Botenko sem, Botenko tam; ta ut davno nahledla sviij blud a chce v8echno napraviti. Ale ted', dopoledne, to to uji8t'uji, to bude v kostele. To bYva, jeji obvykla testa."

Stiskla tladitko zvonku pod elipsovitou tabulkou s napisem Jana 26.ka.

Za okamtik naprosteho ticha se ozvaly za ptepatkou v chodbiece rychle kroky. Tok svetla ta mnyni na chvilku ustal, jak se v nem zatemnelo lidskou postavou, ozvalo se radostne zavolani, a jit si obe mlade teny padly kolem krku.

"Jak jsi hodna, Ddeenko, to sis na mne vzpomnela a jdeg mne navAtivit. Co jsem se ut kolikrat na tebe namyslila, jak se ti asi vede a kdy ptijede8 . . . Tak jen pojd'te dal, pojd'te. Piece nebudete stet tady venku na chodbii," pobizela a rychle uvadela hosty dovniti.

Ve8ly do prostranneho etvercovehaVokoje, diste a pane upraveneho. Zfejme to byla lanice m.ladYch. Mela d ye bild, okna, zakryta eistSrmi zaclonkami. U jedne steny stala dve lo ge. Po jejich stranach, v katdem rohu steny, bylo po 8iroke sktini, a blite dveti pohovka. Nabytek byl peknY, svetlY a v8ude bylo videti, to se tady otaei pilna hospodyrika.

V koutku, pekne v tichu a stinu, std.b detsldr koearek. Peelive statene zaclonky tlumily z

e stredu, dne 3. cervna 19.41 vintita tichounke, hluboke oddychovani totieheina synka: Trojice stanula u odpoeivadla domaciho britka a elm hosty se zadivali do belostnYch a nadSrchanSrch krajkovYch zaclonek, statenYch peelive nad maliokYm. "Ten spi jako dudek", mavla matka rukou, vidouc Da8iny obavy, aby se snad dite neprobudilo jejich ptichodem. "To smele mutes mluvit a smat se nahlas, zkratka delat jakS7koli htmot, on je tomu kludik zvyk1V. Naueila jsem ho tomu jig zahy, aby si nideho kolem nev8imal a jen spal Tak, ted' si pane sednete, ja, se jenom podivam do kuchyne hned tuhle vedle a budu u vas okamtite."

V kuchyni zasyeela voda, zabubnovala pokliela, ale net si host y potadne usedli, jit se zase Botenka vracela, v8ecka zardela, v Airoke bile zastete a v eervenem gateaku na hlave.

"Tak, jak se mae, draha Daeo, jak se ti vede v novem domove? Jiste to dobte, vid'? Opravdu, sveclei ti ta zmena."

"Dekuji, Botenko, jsem spokojena. Main hodneho mute, dobte se o mne stare.. Jedine, co bych si ptala je8te, by bylo, aby ut byl konec valce."

"Ach, kdo by si toho pl'al vice netli ja. Ty aspoil rria8 doma mute a co ja main kikat? Nemain o nem zpravy ut jak dlouho. Naposledy psal z nemocnice; bojim se, aby mu snad nebylo Mite. To ty o nieem takovem nevi8."

"A piece, Botenko, piece citim s katdSrin postitenYrn, a je mi tak, jako bych tam take nekoho mela. Kdyti vidim kolem sebe pi-echa2et sniutne lidske postavy se stiny v oeich a s nepokojem v srdci, zda se mi, to nemohu 1:44 yesela, a trpim s temi veemi, ktcii jsou valkou poDole se otevrely domovni dvere, zase stare schody zabedovaly pod tetkYmi kroky, kdosi 8e otoa pomalu na ptedsirice a jit .vchazela Bo= terleina tchyne, stare. '2akova. Stanula na hu s ptimhoutenVma ()alma eloveka, kterY yeeel z pineho svetla do sera pokoje.

Jak zhledla hosty, spustila na pine kolo: "A, mde hosty, Botenko! Odpust'te, ciamy, to jsem vyrueila. Nevedela jsem ... Piljdu hned, nebudu pfekatet, piljdu do sveho . " A obracela se do ptedsiriky.

Alenka ji hned pterueila: "Ale ne, pani 2akova, vy jste mne asi nepoznala? Jen zustante s nami, nam nepfekatite."

"Ach, BOtinku, vtclyt' je to sleena doktorovic; no jo, nepeznala jsem; je tady troeku temno, a kdyi elovek ptijde zvenku . . . " "Tak jen pojd'te, maminko dal," zvala Botenka. "Vidite, priela mne navetivit moje mild phtelkyne z mladi, vite, jak jsem yam dasto vypravela, laVvala sleena ze dvora, co se pak vdala."

"A tak tedy, to jsou ofeem hosti, vzacni a mili, to mne teei, to jste na Botenku nezapomnela, mlada pani. A jak yam to sluei, nikdo by nemyslil, to jste vdana", lichotila stare. pekatka.

"Tak jste se tedy ph8ly podivat na Botenku a na Jenieka, chuddeka maleho. Ten tady spi jako andilek, nic nevi, co se kolem neho deje .. . rate mi, damy, ja se nemohu na to dite zdrmutkem podivat;, hned musim vzpomenout na jeho otce, kde asi je, je-li jeete tiv", doclavala plaeky.

Snacha ji pierusila, vytahujic dite, ktere se zatim probudilo, z koearku: "No, maminko, neni to nic platno. Janovi tim nepomilteme."

Dite v rukou mati.lnYch se protahovalo na pefine a mtouralo velikYma °alma do svetla.

Byl to hezkS7 a siliV chlapec, yeecek rtitovY, yeselY. .

Dagmar se upfimne podivila: "Ten je ale hezkSi. To mate radost z takoveho rortomileho ditete . . Botenko, ten ti mute vypinit prazdne a smutne ch y le nynejeiho vale6neho tivota. Co bys ted' delala, kdybys ho nemela?"

"Mae pravdu, on me zamestnava dost a dost; a kdyz se mi stYska nejvice, vtdycky jdu a vezmu dite. Potom piece jen trochu zapomenu."

Po piilhodine povidani a vzpominek se Dagmar zdvihla: (Pokradovani)

Strena 11

Ve stfedu, due 3. eervna 1942.

LAVAL ZAJISTUJE NEMECKOU OFENSIVU. Zmeny, jet nastaly ye Francii v minulech tednech a jet vyvrcholily v estupu Petainovy vlady ye Vichy nove skupine, mnohem horgi, vedene Lavalem, tfeba posuzovat pfedev gim a vehradne s hlediska bliticich se rozhodujicich Udalosti na vYchodni fronte. Osobni pkesuny, jet ye Francii nastaly, maji ov gem jiste mistni veznam, easove deletite jen v omezene mite.

Na techto zmenach a pfesunech jest yeak jen jedina okolnost skuteene charakteristicka: Ti francouzAti statnici a politikove, ktefi se stkidaji u zlomeneho vesla neobsazene Francie, jsou opravdu pouhemi stra gely nemecke politiky a diktatury, sloutice — volky nebo nevolky — vehradne jen nemeckem zajmem. Proto se dasto stfidaji, mizi v propadli gti, jests net se jejich jmeno ujme v pfigkrcenem francougskern narodnim tivote, a ustupuji dal gim pimprlatem nemeckech diktatore tak, jak to potiebuje Hitlerova politika zmatku a zoufalstvi, mravniho rozvratu a politicks rozharanosti, uraena pro Francii. A s tohoto hlediska, to jest s hlediska nemecke valedne strategie a rozkladne taktiky, se nova francou gska krise a nastup LaValley jevi jako nutria soueast Hitlerovy posledrii ofensivy, proti SSSR. Oast eYetoVelio vetejneho mineni jest oVgem 2Vedava ha Lavalovu politiku. na. jeho Ober spoluptacovnike ye slutbe Nemcem a na jeho postiip v ohlupovani francouzskeho lidu, ktere ma, podle rozkazu z Berlina, bet ziskari pro pfimo a naprosto spolehlivou spolupraci se svem jedinem ekedceni, ' riacistickem Nameckem. Co veak zaleti na tom, s kem Laval provede plan, dohodnute s vojenskem diktatorern obsazene Francie, nove piebylem polnim matgeekem gen. Rundstedtem, kdyt cilem promen francouzske politicks sceny jest zajistit neobsazenou Francii proti tomu, aby fancouzske lid nepodporoval plipadnou americko-britskou invasi, jig se Hitler nutne musi obavat. Laval, jako katcle evropske quisling, dobfe chape, to vitezne vpad spojence do Evropy bude znamenat konec nadeji na upevneni moci francou gske reakce a dobrodrutne chatry veech odstine. nekdej gich politickech stran; proto se dal bez vehrad k disposici Nemcem a jejich taktice zneutit neobsazene Francie k vybudovani vice menu odolne obranne pfehrady proti obavane britsko-americke druhe fronte. Zadna prohle,geni Petainova Ci Lavalova nejsou s to zastfit jednoduche fakt, 'te totit v gechno nedestojne pletichateni Nemcei s francou gskemi politiky a yle,dami v neobsazene Francii jest pouhou soueast velkeho nemeckeho planu na zajigteni padni Evropy proti spojeneckemu etoku. Nemecke armady nestaei ubranit celou obsazenou Evropu. V Belgii jest proto tfeba zaminovat a opevnenimi opatfit cele pobfeti, ye Francii nutno vnutit panaktim ye Vichy Lavalovu diktaturu.

Lavalova spoluprace s Nemci mute oveem pienest nakonec mnohem hor gi ovoce, ne g pouhou pomoc v zajieteni nemecke vlady v zapadni Evrope. Laval jest s to obetovat veechny zdjmy francouzskeho naroda tiebas jen jedine nadeji, te jeho retim, retim politickech zbohatlike a dobrodruhe, odpovednech za katastrofu evropske demokracie a kolektivni bezpetnosti, pfetije nynejei revolueni dobu a piespeje svem zasahem ye prospech nemeckeho nacismu k ukoneeni valky bez viterstvi, k bilemu miru anglosaskech velmoci s nacistickou Evropou. Proto neni vyloueeno, te Laval donuti neobsazenou Francii k boji proti spojenctun a to jak na mole, propujeenim Ci odevzdanim francouzskeho leeneho lod'stva Nemcem, tak i v koloniich, kde lze rozpoutat bratrovratednou valku Francouze, vernech Vichy, proti Francouzem generala De Gaullea. Jest to site chmurna vyhlidka spojence na dal gi komplikace, ponevadt francouzske valeene lod'stvo jest pomerne velmi sane; nicrnene spojenci musi vzit tuto eventualitu v fivahu jako velmi zavatnou a nebezpeenou diversi ye chvili, kdy pujde o koneene rozhodnuti na rusko-nemecke fronte. V tadnem pfipade vgak nesmi nemecke manevry s Lavalem obre.tit pozornost spojencil od hlavniho a rozhodujiciho valdigte druhe svetove valky, od rusks fronty.

Zda se tali, Ze vtechny zpravy a pfipravaeb

Mincu k nove ofensiv y proti Sovetskemu svazu shodne nasvedeuji, te Nemci vkladaji do teto ofensivy sve posledni nadeje a v gechny sve leene prostfedky a motnosti. Proti temto pravam jest Lavalova cynicka hra s osudem francouzskeho narroda nepatrnou ptihodou, ponevadt, zhrouti-li se nernecka napoleonovska veprava na vechod v marnem pokusu porazit Sovetske svaz, budou Laval a jemu podobni quislingove smeteni vichfici nove francougske Tenax. revoluce.

V JARNI TOUHY. Ani jsem si jests pofadne neuvedomil, ze u2 je jaro. V dennim rozkaze to nebylo a zde v Anglii pfichazi jaro tak nejak tise, kradmo, jakoby zahanbene. (To bude asi ten puritanismus.

Vtechny krasy a slasti sveta se tu berou tak nejak plate.) Pfichod jara je tu take takove Veer se jegte tfese g zimou, ale rano se probudig a ten Cerny kagtan pied tvem oknem ma zelene cancourky budouciho listi na vetvich.

To u nas doma pfichazi jaro halasne a slavnostni, s fanfarami a vitenim bubne. Nejdfive tie zaenou yyzvanet jakoby z clan sasanky, a konvalinky, pak se ro ggtebetaji sedmikrasky, zavesknou blatouchy a skondi to mohutnem váleenem pokfikem pampeligek. V zahradach mestskech dome, kde si panstvo potrpi na poke.dek a souladnost, libuji si v ueesanech arlich tuliparift, v trylcich forsythii a v kolaraturnich kaskadach "zlateho degte".

Slyeeli jste jit zde v Anglii bzueet emelaky?

Ja nikoli. A pfece u nas, kdy se rozebzuei ernelaci a vosy a vdely, jakoby zavitily timpany v nejreznejeich teninach. A to neni v gechno! U nas, dloveede boti, mat-li jen trochu vnimavagi sluch, meteg se zaposlouchat do sladkeho zvuku proudeni mizy pod kerou strome.

A ptaci, pane na nebi, ptaci! Je mi lito Anglie, ale nevidel jsem tu jests pofacineho ptaka.

Mne chodival rano budit kos, ale za five svet se ut ted' nedovedu vzpomenout, jak kos vypadee A epaeek, gpadidek pan! VCera jsem si ug myslil, te slyeim gpaeka a zatim to vrzala uvolnend okenice Ani vrabce jsem tit dlouho nevidel, s poslednim jsem se setkal mezi Chestrem a Whitchurchem. Nefikejte mi, te vrabci jsou negadouci verbet. Vrabci, ti ee gti stkapati vrabci jsou druhove meho mladi. Steska se mi po vrabcich.

U nas se vgdy v bfeznu slastne protahovaly kodky a ladily sve jarni zpevy do tesknech stupnic. Anglie je genie koeek, ale jaksi nejsou slyget. Schvalne jsem si v bfeznu bral 'lady at tfikrat tedne pies vederku, abych videl nekde na htebenu stfechy rozkochanou kodku nebo zaslechl drsne beduinske zpe y kocourka. Nic takoveho jsem nezatil.

Mimochodem: slygeli jste ug tady neledy vet psa? Ja, se ptiznam, te jsem tu neslykl ani potadne psi gtelenuti, takove, jakem pfemiru svech cite vyjadfuji naei Ceti ofi gkove. Main rad psy, ale zde jim jaksi nerozumim. Zdaji se mi piing smutni a vatni. Nebo je to to anglietina?

A cleti! Lide zlati, je jaro a ja nevidim kluky hrat kulieky anebo mrskat kadu. Hraji si \Tepee tady deti? Ba, hraji, ale v parcich a tak nejak podle pravidel. Jaro bez umounenech kluku na ulicich, bez pokiiiku a halasu harante, bez rozchichtanech skupinek deveatek, to neni tadne j aro.

Nevirn prof, ale k jaru path devee. Copak laji nage divky doma? .

Jedno je vg ak stejne: jaro zde pesobi stejne opojne jako doma. Lokne g si jarniho vzduchu a toei se ti hlava, nassaje g pinemi pory slunce a rnyelenky ti zadnou cleat kolotoC. A z nideho nit te napadne, to maminka byla take devdetern, a mai se s tatinkem radi .. .

Zda se m1, te dneska nePtijdu na schezku.

Zajdu do poli, Choi bet sam. Lehnu si do travy, hlavou dole .

Ech, co bych se za to stydel: steska se mi po R. M. mama a tatovi.

V V magkarnim.

— Ta hezka sportmanka ge je tvoje Lena?

A jake sport to vlastne pfedstavuje?

Piedstihuje se s pani vrchni radovou, ktera z nieh bude mitt dasteji novel klobouk ,

JEN TAK MIMOCHODEM. Vojaci a letci na g i armedy a naseho letectve jsou *dnes rortrou geni po nekolika pevninach, easto v bizarnich koneinach exotickech koutu neznameho sveta. Vetei jednotky jsou ve Velke Britanii, na Stkednim vechode, v Rusku, 'Meetni komise organisuje dalei pfiliv deskoslovene skech vojekt z Kanady a ze . Spoj. State; ale najdete take deskoslovenske vojaky i diestojniky v Britske Zapadni Africe, kde slouti v britske armade, na Dalnem vechode, kde se zeeastni odporu proti japonske invasi v reznech eastech americkech, holandskech a britskech drtay . Mame vojaky v Kenya, v Rhodesii, v Jigni Africe. Vime, te s prvnimi britskemi a habe g -skemivojaytupldbehoavni mesta Addis Ababy i Ceskoslovensky destojnik, sloutici v britske armade. Ce gi a Slovaci jsou v americkem nametnictvu, vyznamenali se a padli v leteckech bitvach s Japonci, prijeli s americkem vojskem do Severniho Irska — kratce slouti a bojuji po boku spojenct veude, kde jest to mottle. Jen z tech mist, kde hrstky i vetsi skupiny nagich mladech lidi uvizly — v desledku nejakeho vevoje prvnich boje nepfipravenech demokracii s mocnostmi osy — v nucene nedinnosti, pfichazeji zpravy o nalade chmurneho zoufalstvi; ye Spanelsku v koncentraonich taborech, na Mauritiu v internaenim tabote, ktere z nevyevalitelnech devode stave, dosud uzavi-en i za loyalnimi Obdany spojeneckech state, v severni Africe na pede kolanii Petainovy Francie, a na nekolika jinech mistech mime vojaky bez battledresset, bez naddje.

A deskoslovenska armada roste. Kdsie vypukla rusko-nemecka valka, pfehlasilo se ye Velke Britanii dost tech, kdot povatovali do te doby fidast na vojenske akci proti Nemcem za problem politickeho nazoru. Armada na Britickech ostrovech vzrostla i o detne Wince, o pfiliv jihoamerickech Cechoslovele, o Oechoslovaly z Kanady. Nedosahneme pot tu, jim se pochlubily prvni deskoslovenske legie koncem minule svetove valky a ktere daleko peesahoval 100,000, avgak jest jisto, te definitivne udrtime a jests zlepgime i vypestujeme tento symbol deskoslovenske samostatnosti a svrchovanosti statni i narodni. Mame za to, te letos lze ji g pine mluvit o narodni jednote v gech narodnostnich slotek Ceskoslovenske republiky ye spolednem sill osvobodit CSR., ponevadt prave e=ast techto slotek v na gi armade ve Velke Britanii. v Rusku a na Stfednim vechode tuto jednotu prakticky a manifestadne ztelesfiuje. Mnozi si ani nepovgimli, ge prave v dobe, kdy nervcsita vrcholneho okamtiku druhe svetove valky nutne otevira yak i menei, dille g ite i podru'tne otazky a zvyeuje na ge napeti, projevuje se nas e 3:least na vojenske akci spojence nespornemi sluhami aeskoslovenskech letce, zasahem nagich jednotek na fronte v Tobruku i jinde na Stfednim vechode a dokonalou pilpravou Cs. vojska ye Velke Britanii a v Rusku k poslani, jeg bude ureeno v dalgim vevoji valky. Z tohoto hlediska cele, na ge akce dosahla s fispechem jednoho z pfednich svych elle. Budit to zji gteno jen tak mimochodem.

V San Antonio, Tex. — Samuel Roberts, 26 let stare namofni poddeistojnik, ktere je zde na dovolene, vypravel o japonskech zverstvech na Filipinach. Pravil, te mrtvoly lekate, z nicht byly gaty syledeny, mely ut'ate ruce a utezane ugi. Na mrtvolach oktfo yatelek byly stopy nejhor giho zachazeni. Roberts fekl: "Mrtvoly dvou oeetkovatelek a 6.tyf lekate byly nalezeny na jednom mists a nebyl to pekne pohled. Bylo to hrozne." Roberts pravil dale, te byl zajat Japonci brzy na zadatku valky a byl clan do koncentradniho tabora. Podatilo se mu veak uniknouti a dostati se k americkemu vojsku na Filipinach. Dokud byl v tabofe, Japonci jej treznili, aby ziskali od neho informace. Pravil: "Strkali mi re govou slamu pod nehty a pak ji zapalili. Davali mi sklo do bot a nutili mne, abych chodil. Ale nemohli se dovedeti ode mne nit." Vyprevel tat, to vide]. smrt kamarada, ktere s nim unikl ze zajeti a dvou jinech mute na neastku destroyeru, kdy fidili palbu ze strojnich pueek, zatim co paluba hoiela. Prae vil, a sttileli, a je plameny zachvatily.

Straw'

Ve stredu; dne 3, i'ervna 1942,

VtSTNiK

progivaji ueinene peklo. Do pondelka bylo v Praze popraveno 84 osob v odvetu za atentat na delmu Heydricha, klekanieek naiizen pro ce1.3"7 Protektorat, stovky mute a ten bylo uveznen°. Net, vee mune, Cechoslovaci dopiji kaIMEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCi lich horkosti at do dna. A prijde den odplaty!

JEDNOTY STATU TEXAS. Stragne, zasloLdene!

OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENENovindiskY sjezd v Benatkach byl prvSrm VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE sjezdem nova° mezinarodniho svazu, ktery OF TEXAS. sdruiuje nacisticke, fagisticke a usmernene novinaiske organisace podmanenYch narodii. NaREDAKTOR - FRANTA MOTJtICA - EDITOR ciste ze sjezdu udelali politickou manifestaci.

Vydavatele - Publishers Karel Jonag, mistoguverner statu Wisconsin, OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, americkY konsul v Praze a jeden z nejlepeich WEST, TEXAS. nevinatil, jet deska, Amerika kdy mela, ptistePtedplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year hoval se do Spoj. State v bteznu 1863 a ut 5. dervna ujal se redakce "Slavie", vydavane v Zmeny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny ve Racine. Oteniv se 11. srpna 1864 s Kotizkovou Fayetteville, Texas. dcerou Kristinou, stal se Jonae spolumajitelem Change of address must be sent to "Slavie", jig 1861 zalotili Kotizek, LetovskS7 a Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Mradek spojenim prvnich dvou eeskoameriVe§kere dopisy, ptedplatne a oznamky budlet ckS7cli easopist, racinskeho "Slovana Americkeadresovany na: Vestnik. West. Texas. ho" a st. louiskYch "Narodnich Novin". Jako Zurnalista osvedeil se Jonag opravdu skvele. Z VAstnik has the 1 p ro-pdt eirenl ation of any malYch poeatkil privedl "Slavii" na tak pevnou C7choslovak Weekly in the South. pudu, to za jeho redakce hlas "Slavie" platil za rozhodujici v Celt Ceske Americe. Jak va2ne JoPozvani fidam ve West a okoli. Add Jaromir nas pojimal poslani turnalistiky, vysvita na 54. zve uptimne elenstvo tadfl okolnich k pkiklad z jeho slov, jet eteme ve "Slavii" z 5. navgteve jeho pravidelne schizze v nedeli 7. kvetna 1880: "Novinat svedomit37 peelive shleeervna ye 2 hod. odpoledne. Po krat gi spolkove dava a v3 bird do (:asopisu, co by prospeti mohnasledovati bude primefeny program k lo pravde a dobru obecnemu a dava easopisti ucteni matek a otcfr. jicht ho gi povolani byli do miler takovY, jent dle ptesvedeeni jeho platne slutby branne mod Spoj. State, z nicht mnozi slutby prokazati mute svobode a vzdelanosti ut jsou na cizi pude v nekolika svetadilech polldske. To jest pravS7m freelem a vzneeenSm pohotovi, braniti svobodu lidstva a ktest'anskou slanim easopisectva. VzneeenS7 fikol turnalisticivilisaci. Bude to ye skuteenosti bratrska beky stavel v gdy proti osobnim svarfim. Dne 30. seda. pri nit se freastnici vzajemne pobavi, poCervna 1865 piee: "Narodni easopis neni proto, teg i i posili. To k tetkSrm zkouekam a obetem, .aby se v nem ptedkladaly veecky svary a nedobez nicht by viterstvi spojenSrch narodfr nerozumeni mezi sousedstvem, aby vzbuzoval a mohlo bYti dosaleno. Budou na potadu pekna rozmnotoval zadt' mezi krajany, aby delal rycheisla a potadatel organu pods ptehled valeene tate ve vdech zaletitostech eiste soukromS7ch, situate a zdurazni povinnosti nas v gech. Na do kterSTh etenatstvu po veech statech rozditeshledanou v sini tadu Jaromir. nemu pranic neni " Karel Jonas byl take obeEmanuel Moravec byl prvni techoslovak, ztetn3im a rozeafnSrm vfidcem deskeho lidu v ktereho si naciste po t •ilete okupaci tech a Americe. Pri veech narodnich podnicich stal Moravy troufali pustiti na evropske forum bez valy v poptedi a svou radou a soudinnosti pronbavY, is e se stane ne gtesti. Moravec "srnel v spival katde dobre veci. Jonae dovedl slouch i ramci nernecke dele gate" se zneastniti sjezdu amcridanstyi a ie§stvi v jcdcn celek, promeniti v Benatkich, na nemi piednes1 &to y sc v praveho .echo-Americana, jeho podklase za spravedlzarueil kritiku proti Anglii, hou d.em je uptimna Ceskost, pojimajici v sebe vie, nost Heydricha a jeho vraiedneho reiimu a uco je dobreho v aniericke povaze. Zaklad byl jistil sjezd, ie "'Ceske zeme svobodne, ale tim v2dy oviem CeskY. Ji2 10. dubna 1863 v prograpevneji vrtistaji do ramce velkonemecke mu, jejZ ptedesila sve redakdni dinnosti. piee: Vyslanec Hurban o Heydrichovi. eskoslo"Stavee se obeany Spoj. Statfr, zajiste zilstanevens1ky vyslanec ve Washingtonu, plukovnik me vtdy Ceeti narodovci a vlastenci, ponevadt Vladimir S. Hurban vydal po ptichodu zprav o neni na svete moci, ktera by z nas co jineho atentatu na Heydricha, tak zv. nemeckeho promohla &Mad, abychom ptestali by• ti, dim od tektora v Praze, toto prohla geni: "Nej-praeivejpkirody jsme, totit 6echoslovany; k tomu byM bytost, jet kdy dlapala prach teto zeme, Heychom se musili znovu naroditi." Hlavni Jona godrich, Hitler-fr y mut v obsazenem eeskoslovenva zasluha na poll vetejnem spodiva, v jeho usku. nebyl dnes zabit v Praze za nefispeeneho staviene pUi o ptistehovalce, k jicht prospechu irtoku na sviij tivot. Heydrich byl jakotto svecelou tadu zakonfr uvedl ye Wisconsinu ye skutoznamSr kat po ukojeni sve krvetiznivosti v tek. Jonas ustaviene perem i slovem nabadal Norsku, vyslan do eeskoslovenska, aby zlomil krajany sve ye dvojim smeru: jednak ukazoval ducha nageho lidu terorem. Na g lid je ptesto jim, nikoli usazovani se ve mestech, nYbrg pevne rozhodnut nepoddat se. Sabotat, kterou 2ivot farmatsky jako nejptimeldi testa k samoprovadi temet vedeck3rm zpfisobem, je vysoce s statnosti je pro 6echy nejdfiletitejei, a v to ptifispeena. Nepovzbuzujeme svfij narod, k takoeine rozmach deskoamerickeho farmatstva na vim eintm, jak3im je pokus o zabiti Heydricha. zapad od Mississippi mnoho dekuje jeho radam tiny tohoto druhu bkvaji ptilit draze zaplacea podnetilm, - jednak nabadal nag' lid, aby nv. Neni veak ustaviene mono udegovat hnev pied americkou vetejnosti vystupoval Vgdy jalidu na uzde. Mnoho lidi bude nyni masakrovako celek, zapominaje na veelijake trpkosti a na no. Ale to Hitlerovi nepomilte. On i veichni orfanosti nazorfi. Politicks einnost Jonagova bystatni, kteti jsou odnovedni za jeho "nov3i tad". la velmi pozoruhodna. Jonde byl nejveteim dojsou odsouzeni k zahube. eastedne jsem rad. to sud deskoamerickSrm poltikem v nejelechetnejHeydrich jeete tije. Byla by to pro nej piing sim Hrabive politikatstvi bylo mu upllehka smrt. Bude musit zaplatit mnohem dra.ne cizi. Roku 1876 byl Jonad poprve zvolen do te." Proslula, turnalistka Dorothy Thompsomestske rady v Racine, Wis., roku 1879 stal se nova vyslovila se po fitoku na Heydricha ye Clenem zakonodarny, roku 1882 byl zvolen za smysiti; to atentat neprovedli 'dem nYbr2 naciseno,tora na etyti roky a roku 1890 poprve byl stieti pochopove. najmuti skupinou vysokYch zvolen za mistoguvernera statu Wisconsin. Byl dustojnikfi a pohlavariz nacisticke kliky, jet to nejvyegi statni irrad, k nemut se deskr Amejson v odporu proti Hitlerovi. Pondelni rozhlas rican_ vy ginul a tad Slavic Cis. 111. OSPS. prasdeloval ze SyYcar, 2e ye spojenim s atentatem vem tehdy oslavil volbu venovanim hole se zlana kata Heydricha zateeno bylo etrnact vysotou rukojeti Jonaeovi. Roku 1892 byl Jonde zvolich dfistojnikt nemecke armady, cod by nolen podruhe, tentokrat veteinou gestitisicovou, tvrzovalo domenku Thompsonove, to nikoli Ceale ze lhfity to se pozdeji podekoval, pfejav si n:crbr2 Nernci sami chteli odstranit nen g,videtad generalniho konsula v Petrohrade roku neho a proradneho gplhavce, kterY intrikami, 1804. President Cleveland jmenoval 13. kvetna licomernictvim a stra gnou krve'Aiznivosti virei 18to Jonase atnerickym konsulem pro Prahu, wisfmenVm naro&tim vetrel se db pftzne a•ci, itoxicerri 94e110 d+ l , g Aie gt, •a-4 )0tra Moll* Novifird 061 bratfi y e 6ttittt viattl Kci• tt,k 7.'elic1061Pit6ttiti

sterstva Taaffe namital, ze Jonde "byl fuze zapleten do rakouske politiky a jako turnalista racinskS7 psal pry ostke proti vlade." eeei amerieti, spravne chapajice, to tu jde jednak o test Ceske Ameriky, jednak o nebezpeoi, to naptiete americka vlada by se zdrahala Cechy dosazovati v takove dtady, razne ujali se akce.

Ceske/10 naroda dr. Rieger bombardovan kabelogramy z Chicaga, Omahy, Cedar Rapids a jinSth osad a tak koneene rakouska vlada v nu 1886 namitky odvolala a udelila Jona gi potrebne uznani a svoleni k vykonavani Utadu.

Jonas setrval pak v Praze do konce kvetna 1889 a vykonal tu mnoho ve prospech amer. obcho. ch eeskrch zabjnya obdu a zvlaete oboustrann3 T chodnich. Druh3.7 konsulat Jonagav v Petrohrade (1894) vede nas jit srazne ke konci jeho slutneho tivota. Vida, to mu podnebi petrohradske nesvedai a jsa ptesvedeen, to na pilde pratske mohl by bS7ti prospednejeim net na Rusi, vymenil si misto sve s pratskS7 m konsulem Karlem v listopadu 1894. Ale vlada rakouska opet postavila se proti Jona govi neptatelsky a odpirala svoleni. Rortrpeen ptevzal Jonde amer. konsulat v poOnskem Crefeldu, kam ptibyl 23. btezna 1895. Za tti dny na to doela zprava, to vlada rakouska opetne namitky odvolala. Ale Jonde byl ptilie rozrueen a zustal v Crefeldu, tuee, to tivota jeho neni na dlouho. Dne 15. ledna 1896 vydechl naposled v cizim torn ovzduei, odkud tel.° jeho ptevezeno do Prahy a pochovan° pod nahrobkem, na nerriZ napis hlasa velkou Jonagovou lasku k Ceske vlasti: "Mam ptani jedine: laS7t pochovan v to drahe zemi 'Ceske, po nit tak horoucne jsem toutil a jit jsem vee obetoval " Tato tkliva slova napsana byla v Crefeldu 30. tijna 1895. eechoameriLane uctili pamatku Karla Jonade zbudovanim pomniku, jent odhalen byl 30. kvetna 1912 v Jonagove parku v Racine, Wis. Tento pomnik Karla Jonage byl druh3r m deskoamerickYm pomnikem na verejnem miste v Americe - prvnim byl pomnik Karla Havlic:,ka Borovskeho v Douglas Parku v Chicagu, odhalen deset mesicu pied tim.

Moravec o sirotku Hitlerovi. Den hitlerovYch narozenin musel bYti oslavovan i v Protektorate. Praha pry tonula v zaplave vla.jek, vYkladni skrine obchodil byly vyzdoheny HitlerovYrni obrazy a bustami (poprsi), v knihkupectvich b3137 vyloleny knihy o narodnim socialismu, v prve kade oviem Mein Kampf. V rozhlase promluvil dopoledne Moravec ke ikolni mladeli. ikekl mimo jine, to "kdybychom srovnavali Hitlera s Alexandrem, Karlem VelikYm nebo Napoleonem, dopoufteli bychom se na nem kfivdy potud, to poslani, kterYm Hitlera povetila prozfetelnost, je mnohem vet§i, nee pouhe budovani "rise." Moravec pry pak naertl kratkY Hitler& Zivotopis zpilsobem, kterY neodpovida pra yde a stale se zmirioval o Hitlerovi jako o sirotkovi. "Neni vet'Siho vzoru", rekl na konec, "kterY by mohi mladi, jet dYcha, idealy, lepe ukazovat cestu, jako je osobnost velikeho Nemce v'Sech dob." V zaveru vyzval mlade2, aby "Hitlerovi verila a §la za nirn, jako set za nirn jeho narod a jako za nim pochoduje cela Evopa, ponevad2 on je budoucnost". Co rikate teto nechutnosti, patolizalstvi druhu nejhorMho? Ano, vg ivak kaZdY ptak, kterY do sveho hnizda kali...

Mizera Moravec bude hnan k odpovednosti, bude postaven pied soud naroda a po zasluze popraven.

Sestry a bratri, zaleil na nas v gech, abychom se starali o to, aby na ge SPJST, zdarne prospivala syYm rodinam, sy Ym sousedurn a znamYm - vgude vysvetlujme, co SPJST. pro na g lid znamena a co v zajmu na geho elenstva kona.

Prvni piedna gla dr. Odlailika bude v Ennis v nedeli 7. Cervna v Sokolovne. Den na to valenST navetevnik promluvi v dallaske Sokolovne; ve sttedu 10. Cervna bude ye Fort Worth a dalei data jak nasleduje: West 14. - Houston 20.

- Blessing 21. - Wallis 25. - Taylor 28., Austin a San Antonio behem tSrdne od 29. do 4.

Cervence a Corpus Christi dne 5. Cervence. Daldodateene. si Nage navetevy. V sobotu k veeeru dojeli k nam z Corpus Christi mantele Karel Holaskovi s kludikem, sleena Helena Nemcova a br. Frank st. Navitevnici an-Zell se tu do pondelkit, icily A obt8edov:dti.

Ve sttedu, dne 3. eervna 1942.

Jak ty nine, tak ji tobe — a merou zriasobenou. Nejsr etAi leteckY ittok v historii sveta podnikli Anglidane v noci ze soboty na nedeli 31. kvetna. Bezmala patnact set bombard'an a stihadek napadlo Ko/in nad RYnem, prrimyslove mesto na kkdovatce 2eleznieni site severozapadniho Nemecka. Ohromna letecka Armada fitoCila na svilj cil devadesat minut, v kteret dobe spuAteno bylo Aest milionri liber palnYch a vYbuAnYch pum. etytiaetyticet letadel se nevratilo do svYch zakladen, zpOsobene.

Akoda byla nesmirna, sami Nemci prvne v tato valce ptiznali 120 zabitYch a te2kou Akodu na majetku. Anglicke pozorovaci letky shledly po naletu ohromne sloupy dYmu, dostupujici 15,000 stop vYAe a zat hoticiho mesta byla viditelna y e vzdalenosti osmdesati mil. MinisterskY pkedseda kralovske vlady Churchill gratuloval ministru letectva, letcrim a mu2stvu obsluhujicimu letouny k tak fispeAnemu vYpadu a piipomenul, 2e podobnY nalet nebyl poslednim, naopak, dadi budou nasledovati a to v site jeAte mohutnelai. A.2 se boje ziteastni chrabti Amer-Cane, letecke vYpady proti priimyslovYm me- • strim Reichu budou soustavne a v sile al pet tisic aeroplanit. NemeckY Michl ma se na co teAit, Adolfem zfanatisovani arijci zakusi na vlastni kri2i, co je valka a jak zavani tiaskavina leteckYch bomb. Za svetove va/ky jak znamo, Germani neokusili hria a bed na vlastni pride, bitvy a zkaza dely se na pride cizi. Tot, vyznavaei novodobeho pohanstvi, stranici barbarismu — taste se na nenaddlou podivanou .. .

Nedelni nalet nepiitele •na /nest°. West — ovAem jen domnelY — podal mistnimu obyvatelstvu malou ukazku hrtizy moderni valky jako byl zateikavaci zkouSlou domaci pohotovosti. Ptedbelne vypracovanY plan na uskutedneni naletu 4 obranu proti jeho nasledkiim dam byl autoritami mayoru mesta br. Jiii Kacikovi a mistni rade domaci obrany. Pro zajimavost i poudeni jinam, podavame naSim etendtrim obrysnY obraz deni v naSem West v nedeli 31. kvetna: 2lutS7 signal hlasil mayorovi mesta ve 4 hod. odpoledne shledlou perut' nepiitele, smetujici od jihu k severu v date Temple—Waco—West atd. NejvyAS1 hodnostat mesta v ze vrchniho velitele domaci obrany okam2ite hlaAern oznamil veliteli setniny clomobraxty a veliteltim Cet — ambulance, prvni pomoc, hasiei, niditele nevybuchlYch bomb, odklizedi trosek, rota skautri. Tito speAne telefonicky svolali podfizene mu2stvo (u prvni pomoci 2eny a divky prodelavAi kurs) v deseti minutach roty sta.ly na vykazanem stanoviAti v pochopitelnem vzrug eni. Ve 4:20 radnieni sirena hlasi bldeni se nepiitele, z dalky lze slySeti hlomoz vrtuli — na drile2ita, mista a vSechny ktilovatky utikaji ptidelenci k tizeni provozu, ad pied tim v tisku oznameno, by behem naletu obyvatele vyprazdnili ulice a z domii vribec nevychazeli. Ramus vrtuli se zvetkval, nad mestem videli jsme ye vYAi 6-7 tisic stop sttibrnY pozorovaci aeroplan (nepochybne ridil smer a radiograficky byl y e spojeni s ritoeici peruti — pamatujme, slo to o zkotilku, jet byla k aaitku i pilotum letadel Akoly pti Waco. Vidime u2 nepiitele, brig se ohromnou rychlosti, pied hranici mesta letadla klesaji do skoro nebezpeene nizke vkAe, rachot protileteckYch del (fingovany toti2) se stupriuje, u2 jsou nad nami, lomoz vrtuli zaleha do uAi, neptitel ptelet1 mesto, za tki minuty vraci se znovu a — zfizeni pohotovosti je v permanenci. Kolem naAeho domu projddi stfikaoka osazena Cetou omladiny, vedle obchodu bti.

NemedkovYch zastavuje, zapina, do hydrantu hadice a v nekolika minutach tti proudy vody chrli na obchod a sousedni residenci (domnele bombou zasahnute). ProtivnYm smerem gene se auto zachranne eety do ulice vYehodni. Trubka ambulance vteAtic uhani k farni Akole, kde Aeny crazy od zticeni se obydli. Skauti na kolech upaluji vAemi smery s depe gemi, dalAi bicykliste s pytliky pisku rozjildeji se od radnice na mista, odkud telefon void o pomoc pied nevybuchlou bombou. Ambulance ptiji2di s prvnimi — domnele — zranenYmi — elenkyne prvni pomoci pod dozorem dr. Scanio poskytuji prvni pomoc. Ve etyti 55 minut sirena oznamuje — zkouAka skondena. Kolem radnice jako na pout!, vedouct Cet konaji poradu nasiouchaji z aista jasna se do West dosta y lviiitou '04)1tarra Pttni ebrany ze p Al! Anton1,,..3 pte00i

VESTNIK zkou8ka dopadla a2 na maliekosti velmi dobte, mesto West 2e jde v tomto ohledu ptikladem a zaverem neoeekavanY kontrolujici dristojnik pravil asi toto: Mesto West a jemu podobna nejsou vystaveny utoku nepiitele pH= ne2 pkipravenost pro kaldY pad je mistna. Nepkitel ku pt. mohl by ritooit na prrimyslove sttedisko jako vase Waco. treinnou protileteckou obranou ritoeici perut' mohla by bYti zahnana a v takovem ptipade letadla neptistavaji s nakladem bomb, co2 bylo by pro ne nebezpeene — nYbr2 shazuji je na oblekty dalAi, byt' vojensky bez yYznamrte. A ptipravenost jak znamo, se obydejne dobte vyplaci.

Jak vypada, Moravcova svoboda. Moravec miuvil v Benatkach o tom, 2e Ceske zeme vzrtistaji svobodne do nemecke fiSe. Tisk a radiove zpravy ukazuji skoro kahleho tYclne, jak to Moravcova svoboda vypada. V nejposlednejAi dobe projevili naciste novYmi skutky sve skutedne rimysly s deskym narodem. Byli dosazeni novi komisati do eeskYch obci, byly zavedeny nova prilkazy toto2nosti, byla zosttena opatteni pracovni. Zradce Moravec v torn vAem asi nevidi Utisk, stejne, jako neni znamo, 2e by byl protestoval proti novYm konfiskacim deskYch knih, proti oslavnYm elanktm o Karlu Velikem a Bedtichu Velikem, kteti jsou ted' prohlakvani za Ceske narodni hrdiny.

Listarna redakce. Br. R. 0. "Bohemia, a Historical Sketch", otiskovany v anglicke Casti Vestniku, musel bYti doeasne odlden nasledkem neoeekavane hotove zaplavy dopisit omladiny. Naval techto dosud neochabnul, mama dopisit ptitomne na d ye Cisla doptedu. Jakrnile bude mo2no, zatadime pokradovani krasne prate hrabete Luetzova.

Ant. K. R. Jindkich Simon Baar, katolickS7 knez a vynikajici spisovatel, narozen byl 1869 v Klenei u Domatlic, zerntel tamae /table 24. iijna 1925. Lidil rad postavy rodneho kraje chodskeho a mistrne vystihoval jejich zvla,Atni vlastnosti a krajove prostkedi. Byl mu postaven pomnik na VYhledech u Doma2lic. Z jeho praci vynikly knihy: "Jan Cimbura", "Hance", "Posledni z rodu Sedmerova", trilogie "Pani Komisarka", "Ostnetyficatnici" a "Litsy", Heidi tivot na chodske vesnici za dnit pobytu Bo2eny Nemcove na Doma2licku.

Jos. R. L. VojenAti odbornici odhaduji, 2e Hitler ma, nyni od 200 do 300 ponrek v Cinnosti a v nemeckYch lodenicich stavi se jich asi 18 mesiene. VetAina nemeckYch ponorek ma ponor 500 do 750 tun a mnohe z nich maji zakladny na pobte2i okupovane Francie. V Nemecku je nyni zamestnano asi 1,600,000 valeenYch zajat-cri a asi 2,500,000 delnikri z okupovanych zemi.

Poeet tohoto delnictva bride pry letos z ySTAen na 4,000,000. I deti a aeny jsou mobilisovany k rrizne praci, ale pies to nebude se dostavati letos asi 600,000 zemedelskych Naae poAta. Pohlednici z mesta Mexico dostali jsme s temito kadky: Pozdrav z Mexico City, jsme zde na lekatskem kongresu mexickem. S bratrskYm pozdravem, dr. Josef Kopecky. Druha pohlednice do gla nam z Oklahoma City, na ni2 podepsani: Dr. Odlo2ilik, dr. K. J. Sladek, Petr RabAtejnek, Will Kolat a Fred PojeznY. Dr. Odlo2ilik jak bylo oznameno, vytdil letnich prazdnin k ptednaSkove testa do statri.

Oklahomy a Texasu. V meste Oklahoma mel, pravdepodobne prvni zastavku a v krou2ku novYch ptatel informoval se o pornerech v Texasu. Na pohlednici stoji: "SrdeCnY pozdrav z testy Oklahomou. Na shledanou ye West. Dr. 0.

Odlo2ilik Vzpominky nas velmi poteAily, diky!

— Ptedseda tadu Praha bratr F. G. 8vadleriak zaslal redakci vystkilek taylorskeho Casopisu, obsahujici pochvalnY referat "Vitezne slavnosti", potadane jmenovanym tadem v nedeli 17. kvetna. Slavnost vysti2ne popsala sestra Rubie Holly a potadatel lituje, 2e tace zachmutena obloha take nedele, odradila jeho rimysl na slavnost se vydati.

V Kosa na kamen.

V zoologicke zahrad y snaail se pan Kopista zaptisti rozhovor se sleeinkou. U klece s opicemi se mu to podatilo. Pravil: vlastne velmi sleeno, ty °pica sympaticka zvitatka!"

SWIM . odp9v01a3 ty v

Strana 13.

YEeNE REJDY MAbARSKE KLIKY. DiplomatickY korespondent londYnskYch Times pde, ze Mad'ati 26,daji po Nenacich dalrizemi, a to Banat, jen se prostisi ra na severovYchod od Belehradu. Autor, obvykle skvele informovanY, ptipomina,, 2e Mad'ati doufaji v dalAi nemeckou milost nejen proto, ie dosud v2dy byli posluani nemeckych rozkazri„ale take proto, 2e mad'arska vlada byla prvni, jet podepsala tajnou smlouvu s Hilerem.

Jsou drikazy, pie diplomatickY korespondent Times, 2e se jig v rode 1933 ministerskY ptedseda GiimbEis zavazal k spoledne akci s Neme ckem proti 6eskoslovensku. Tato zprava pkinanovY drikaz take pro nazor eeskoslovenske politiky — 2e toti2 VAecky mad'arske vlady byly prrikopnikem a pkedvojem pangermanismu a reakce ye sttedni a jihovYchodni Evrope a ruAiteli svetoveho miru. At' to byl Giimbds, Imredy, Teleki, Czaky neb jak se ti ministerAti fove jmenovali, vAichni byli ochotnYm a spontannim nastrojem nacisticke reakce. At' to byl Tibor Eckhardt se svYm nacistickYm hnutim na ochranu mad'arske krve a revisionistickYmi fatisty "Probouzejicich se Mad'arri", at' to byla nevinne se tvatici strana reakcionatri, skrYvajici se za pokryteckY tit ktest'anske jednotne strany — vAecky zneu2ivaly mad'arskeho lidu a staly ye sluibach nemeckYch. Mad'arska vladnouci ttida se nevyhYbala 26,dnemu prostkedku, jim2 mohla oslabit evropskou politickou rovnovahu a zastavit nevyhnutelnY vYvoj demokratisace vAech evropskYch narodri. Vedela, 2e udr21 moc ve vlastnich rukou a mad'arskY lid ye feudalnim otroctvi jen tehdy, bude-li vAemo2ne podporovat nemeckou reakci. Valka obna2ila vAecky ty di a Avindle.

Tak vrhla ostre svetlo i na mad'arskou politiku a prozatila jeji pravou podstatu a cile. Za.pad byl po dlouhou dobu naklonen poptat sluchu mad'arskYm argumentrim. Dnes bojuji Mad'aki po boku Nemcri a proti Spojenctm. Jsou v tabote neptatel a budou v tabote poratenych.

Mad'arska vladnouci klika zmizi nav2dy se seeny evropske politiky. Jedine tak se otevte testa opravdovemu dorozumeni mad'arskeho naroda s jeho sousedy.

PADAJI PkERRADY. Chodim denne s patou a pro poAtu ulici, ktera nese honosnY nazev "terrace". Je to takove vznegend ulice s krasnYmi domy a s pestenymi zahradami pied nimi.

Toto prosttedi se poealo v rninulYch dnech menit. Objevila se nalladni auta, delnici strhuji vysoke 2elezne ploty, vrata, ohrady a brleni.

Je to pkikaz doby, 2eleza je tkeba pou2it jinak.

A najednou se ti, elovede, zda, 2e se *creel metal i jinak. Domy ti pkipadaji mane honosne a ty zahrady mane "udesane", krokusy, se na tebe usmivaji a vAimneA si, ie i v Anglii stezkami, peelive posypanYmi piskem, prorali Uporne trava, jako u /las. Hned to vAechno pkipada jaksi domadtejAi, liclAtejAi. A ten pan, ktereho jsem tak Casto vide na zahrady zastkihavat kete neb okopavat kvetiny, netvati se jd tak neidastne a neptistupne, jako obvykle. Dneska se dokonce na mne pousmal. Zasalutoval jsem mu a vsadil bych se o celY ptiAti told, 2e se ted' u2 potad budeme zdravit. A piece to je, jak mi ji2 dtive bylo znamo, colonel na pensi.

2elezne ptehrady, ktere se ted' odstrariuji v Anglii, budou tteba nahraleny dtevenYmi, ale ty u2 nebudou tak vysoke a mohutne. A lip se jimi nakukuje. Hlavne, 2e padly pkehrady ze studeneho kovu.

Ty ptehrady, to je skoro jaksi symbol. Ukazuji, 2e lide ted' v Anglii zadinaji mit k sobe bli2e. Dcera vzneteneho lorda ovazuje rany vojakum a dcera londYnske domovnice v uniforme WAAF se bavi v kantine s mladYm Alechticem, kterY se Vratil z nodniho letu. Lekat, kterY studoval na slavne Akole a jeAte slavnejAi kolleji, nasazuje 2ivot, aby zachranil nekolik deti hornikri ze ssutin domku, a podplukovnik, velitel commandos, odna'Ai sveho raneneho sluhu na zadech, aby ho zachranil.

Deli se to ted' divne veci v Anglii. Jeji tvat se zmenila jig loni, ted' se zaeina, menit i jeji duSe. To asi delaji ty ' elezne ptehrady, ktere pariaji a E.-4,04, au-yjednotlivP, 1‘1.

On OW (tlkii-

Ptts,na it

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Dickson SPJST., lodge No. 121.

Shiner, Texas.

Dear Readers, Well, here I am again. Hope all of you can forgive me for writing so of ten,in fact, too often, but I cannot keep from writing, cause I love to read and write.

It seems that the English section is increasing with lots of interesting letters. Come on boys and girls let's have some more friends.

We are having some nice weather here. The last few days everybody had lots of fun with the cotton hoes in the cotton patch. Hope it stays clear till all of us get through chopping The corn and cotton looks good so far.

Say, "Dewberry Wine", of Gonzales, I wonder where you got the idea of calling me such a name in your last letter. Come on, Olga, let's have some more of your news.

How about you, Dorothy Darilek of Houston?

What's wrong with you that you don't write?

Hope the yellow Japs didn't visit you all with the bombs. What about you, Joe, from Buckholtz? Hope you didn't get lost in that large cotton patch. Come on lel's have some of your letters.

I also read the letters from Camp Blanding, Florida, which were written by soldiers and I read the one written from Williams Field, Chandler, Arizona. I enjoyed reading them all.

They all were interesting. Hope to see more letters written by them.

I have two cousins and one uncle serving for Uncle Sam, Uncle Johnnie 6ulak and cousin Victor Palitza, who are stationed at Camp Barkeley, Texas, and a cousin Eugene Krejci at Camp Blanding, Florida. Hope all the American soldiers will try their best to save the good old U. S. A. Wishing them all good luck and a safe return.

I also read the letter written by Millie Hrbadek, wish your folks would have stopped at least for few minutes. We all would like to., see them. I hope they stop next time, for good neighbors are always remembered. My brother Emil, is not in the army yet, but is waiting for Uncle Sam to call him anytime. He maybe in the army sometimes next month. I have no sister, I have one small brother, Dennis, he is twelve years old.

It seems to me that, Edward Kussy, would like to have lot of fun having a crack shot at the Japs. But I think those crack shots would not sound so sweet were they coming at you. Would they?

Oh! I just can see A. S. of Moulton and G. H. of Hallettesville just a peddling in the cotton patch. Let's have more of your letters.

Yet, I want to say hello to all my uncles, aunts, and cousins in Houston and Corpus Christi and to grandpa and grandma of Dickson School.

Wishing happiness to one and all. So long until sometimes late. Keep smiling.

Evelyn Kolar.

V Temple, Texas.

Dear Readers of Vestnik, This is my first letter to Vestnik. I hope the wastebasket won't get my letter. I am ten years old. I go to Little Flock school. My teachers name is Miss Mabel Lesikar. I like her very much. I am promoted to the sixth grade. I have been going to school for the past four years, and I haven't missed a day therefore, I have been awarded a certificate for attendance.

I have a cousin in the army at Chandler, Arizona, his name is Raymond Pechal, I hope he reads this letter I am sending him hello.

I hope he can visit with us soon.

Remember Pearl Harbor. Alois Pechal.

Ve sttedu, dne 3. eery na 1942

V25TN t X

VEST Belton, Texas.

Dear Vestnik Readers, Will try to write a few lines to your Vestnik readers, I am a girl of 13 years and am in the eighth grade. If this letter is published I will write again. I am helping America by buying Defense Bonds and Stamps, and saving iron, old nails, and things like that. I have one brother in the Navy, he is Walter Jezek, and one brother in the Aviation, building Airplanes, in San Diego, California, he is Leon Jezek, and one brother at home helping dad, he is Frank Jezek. I am a 4-H club girl and have a "Victory Garden", and have 42 chickens and I am doing all I can. School is out. My teacher was Louise Wood, she was very nice to us, she won't teach next year.

We haven't started chopping our corn yet, it rained every time we started to the field.

I have an uncle in the service I have an uncle in New Orleans. La. I wish my grandmother best of luck in her future, Come on, Bessie Kotrla, and write.

This is my first letter to the Vestnik, if this letter is published I will write again, Slap those 'Taps; Remember Pearl Harbor as we do the Alamo. Goodbye Wilma Mae Jezek.

V Cameron, Texas.

Dear Vestnik Readers, Here I come with a few lines to our friendly page, in the Vestnik. How are all you folks getting along? Hope fine. All the,, folks around Milam County are well, only we are getting too many rains lately, the crops will grow up in grass, a few farmers have started chopping cotton, where many haven't even got cotton planted yet, on account of too much rain.

Will drop in a few lines today about Memorial Day, which is on May 30th 1942.

You all know Memorial Day s a day set apart each year for honoring our Nation's heroic dead; the men, who have died fighting for the cause they thought to be right. American soldiers, who had fallen in battle and sleep on foreign soil, were in every living American's mind. I am giving you a poem which was written the following year after the great World War was ended. " MEMORIAL DAY, 1919.

0, earth of France, be mindful of our dead: They sleep so far from those who loved them most" That on this day, when memory calls her host, No homeland blooms may deck their hallowed bed.

"Our dead, 0 earth of France, but thine no less: Their lives they gave as much for love of thee.

As for their love of home and liberty; Give thou, this day thy need of tenderness, Be thy Memorial of thyself a part, 0 earth of France, some rare and loveliest thing!

Conspire with sun and rain to make upspring, A living flower above each hero's heart.

I have added another hobby to my collection and that is names and addresses of all the good writers to the Vestnik, I have made several pen palls thru the Vestnik. I also want to thank Mrs. Joe Zalesky of Cameron for sending me the Oleanders and other flowers, they are growing fine.

Do you cousins enjoy going to Rodeo? It's a Rodeo every Tuesday and Thursday evening and on Sunday afternoon. It's in the "Wilson and Ledbetter Park" of Cameron.

Yes, Juline Rosemary, I have tried you...,

Ali contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. y .11';

11,..11, it it

II,

IWO,.

I

Ulu L

"Victory cookies" they were fine. I will send in the recipes as soon as I get all copied to be printed. We'll end off my letter here until next time.

With best wishes to all my pen pals and the many Vestnik readers and also our kind editor.

Helen Stocklas.

So long, V San Diego, California.

Dear Readers of the Vestnik, Here it is May and we are still in California —I had expected to be back in Texas by this time. Saw in the last Vestnik that Louis Rulik is going to Fort Worth—lucky person. A week ago last Sunday, on Mother's Day, saw Abner Dixon, from Houston (Lodge Pokrok of HoUston No. 88, and was it good to see a familiar face once again! Some time ago another Houstonian called me, Joe Feklo, and we had quite a long chat about our home town.

This past week end, Sunday May 17, Private A, L. Laza of the Marine Corps, came by. He is from Victoria, Texas. On Mother's Day Sgt. Bennie Mikeska (U. S. Army )called and I took him to the Czech Lodge for a short while. He is from Shiner, Texas. Mrs. Millie Polagek (Fort Worth) your son, Edward, wrote from San Francisco that my letter reacjied him after he left San Diego. I am sorry I did not get to see him.

Last Sunday Capt. Lesikar was able to spend the day with us once again in a long while.

During the morning we drove down to the border of Mexico, but did not go across as men in the service are not allowed to cross the border. But driving down to the border and back again—what struck us forcibly was the fact that people still drive as tho the shortage of rubber is not acute and they could get tires whenever they wanted, and the •cars— they were lined up one after another at the border waiting to get across to the races at Caliente. You'd hardly know that we are actually at war. Most people seem bent on using their cars as usual. I still haven't made my trip to Los Angeles and, in view of the tire situation have given it up definitely. If I do go, it will be on the bus or train, altho, not going in a car, there will be so much we can't get to see.

Miss 011ie Valchar, (Weimar), the Lesikar boy at Camp Barkeley, Abilene, Texas. is Capt. Lesikar's cousin, I think from Shillerville in Victoria, Texas. Capt Lesikar's home home town is Port Lavaca, Texas, where he graduated from the Port Lavaca High school. I think the Lesikar boy you mentioned is named Willie.

Arnold, my son, and I spent one whole afternoon in the San Diego Zoo, as I wrote we would. We finally saw everything, but I'm afraid we really walked ourselves down going up the hills and down into the canyons. There was a trained seal act at 2 o'clock, and Arnold really enjoyed that. The trainer had two baby seals perform at first and then three old ones.

At three-thirty they had a bear show, two small black bears with a white Victory "V" on their chests, who rode bicycles, seesawed, got into swings, climbed upon and rolled a huge ball and finally sat in a chair and drank milk out of a cup. I could hardly get Arnold home after that— he wanted to stay and see the next show.

In closing, may I remind you of what I said in my other letter? Please be sure to write those boys in service and often! Send snapshots, if you can of the family and old friends, Don't let them think you're forgotten them, Sincerely, Write.

Mrs. A. A. (Harriet) Lesikar.

Ye stied% one 3 . &rctla 1341',Kaufnian, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to Vestnik. I enjoy reading all the interesting letters.

I am a Czech girl. I can't either write or read Czech. I am thirteen years old, and I go to the Lone Star School. I am promoted to the ninth grade. My teachers name is . Mr. Hicks. Our school is out.

I have three sisters and one brother. My father isn't at home all year, because he works in Dallas. If any of you friends read this letter and are wroking in Murray Co., you probably know my father. His address is: Mr. Frank Pechal, 3600 Reed Lane St. I haven't a brother in the army, but I have an uncle in the service, and we are proud of him.

My hobby is collecting stamps. If any of You friends, who want to exchange, just drop me few lines.

We have a bad weather here it rains most of the time.

Well, chopping time is almost around the corner and you'll better get your hoes ready.

If any of my relatives read this letter I am sending them each a hello.

Margaret Babovec, why don't you write to Vestnik?

I just wanted to drop few lines, but I just forgot to stop. I better stop and leave some space for others. If this letter is published I will write some more.

Good luck to all and Keep;ein Flying. Let's remember Pearl Harbor.

Georgia Elizabeth Pechal.

V Penelope, Texas.

Dear Readers, Here I am again with a few lines to the English section, since my last two letters were published I thought write again.

Our school is out. I passed to the 7th grade.

I enjoy reading the letters, especially those• from the soldiers and sailors really are interesting. Hope they keep on writing.

Almost all of you readers have brothers, boy friends, or some relative in the army. We had bad weather for the past few weeks.

Our corn is pretty big. We have been chopping since school was out. Daddy was planting cotton last week.

My uncle is a Texas Defense Guard. He lives at West. My brother graduated from grammar to high school. His name is Bennie. I have two aunts and three uncles in California.

Plenty of boys are leaving now every month for the Uncle Sam's Camps.

I guess this is enough for this time. I hope Mr. wastebasket is asleep. Good luck to readers and editor.

Let's remember Pearl Harbor, as we did the Alamo. Buy United States War Bonds. and Stamps. ® Evelyn Ondrey.

V Richmond, Texas.

Dear Readers of Vestnik, This is my third letter in the Vestnik.

School is going to be out May 23 or 25. Surely will be glad. School is going to be out and chopping time starts again. I like to chop in the field.

My best subjects are: arithmetic, and spelling. My favorite sport is volleyball.

The soldiers are trying there best to win this war. So buy Defense Bonds and Stamps.

I have a cousin and he is in the navy. I hope the U. S. A. would win this war soon.

My aunt from Damon surely likes to read these interesting letters. Come on, Annie Mae Sefcik, and write in the Vestnik, Margie Sykora, and Georgia Tr/ica and write. If some of you would like to write to me here is my address:, Agnes Kovarcik, Rt. 1. Box 70. Richmond, Texas. I am a girl 10 years old and in the fifth grade. Well, if Mr. wastebasket is asleep, this letter will slip by him.

Sincerely, Agnes Kovarcik.

V2ISTNf 1c Vernon, Texas.

Dearest Readers, This is by first attempt to write in the English section of the Vestnik. As other boys and girls, I also like to read and write letters. I think that all letters, short or long, are very interesting.

I am a farm girl, 12 years old. I went to Hinds school last term. My subjects were Mathematics, English, Spanish, History, Music and Spelling. We had our graduating excercises May 14. I was Valedictorian of the 8th grade graduating class. I was proud to receive the highest honor. I will go to the North Side School next term. I shall be in the 9th grade.

It has been raining the last few days here.

Our crops and gardens needed the rain. All of our cotton, corn, and feed is very pretty.

It won't be very long until we will be chopping in our cotton.

I believe that I shall close my letter, so until next time good luck.

Your loyal friend.

Frances Dedek, V Caldwell, Texas.

Dear Vestnik Readers, I have been reading the English section ever since I can remember and enjoy it a lot.

I live on a farm ever since I was born and like it very much. I a meleven years old. My birthday is on February the 19. I was promoted to the seventh grade. My sister, Gladys, was promoted to the tenth grade, she wrote in Vestnik a few times too.

I will tell you about my first ride on a train in the year of 1941. The Santa Fe railroad com pany had a special day for all the school children and people to visit Houston on San facinto Day. So my sister and I and six other pupils from New Tabor school went. We left 7:00 o'clock in the morning and got there at 11:00 o'clock. When we arrived there the large busses were waiting for us to take us to the point of interest. First, we went to the Rice Institute, and then the Art Museum. In the Art Museum there were many pictures and old time wedding dresses, laces that the women made in the year of 1899, _the wedding dresses were over a hundred years old, no one was allowed to touch them, because it would do a great damage. When time for dinner came, our bus carried us to a cafe named the "Christee", After dinner we went to the San Jacinto Monument where we spent the rest of the day. There we saw a lot of old money, clothes, that Santa. Anna wore, and in which he died. The clothes of Sam Houston and many other men. All kinds of swords and guns they used to fight with. Books, writing specimens, and arithmetic, are a lot different then the books of today. The letters were so small you could hardly read them and all the books were mostly written with pen and ink, very few were printed. My sister and two others went up to the top of the monument on elevator, you could use the steps, but I imagine it would take a long time to get to the top, because it stands 590 feet high. My sister said when she looked down from the top and saw cars going by they seemed to be like toy cars to her. Then we all returned to our busses and started back to Houston, when we reached the station they gave us a good supper and then we were ready to go home. Our train left Houston at 7:00 p. m. and arrived at home at 12:00 p. m. all the people were sleeping on the train and so did I. I have very few kinfolks in the army, but before long I will have a plenty, because--they are really being inducted around here.

My favorite sports are hunting, fishing, swimming and bicycle riding.

Pfc. Franklin Ginzel, write again, your letters are very interesting, about your camp and Florida.

I guess I'll have to stop for today and write more next time. Keep 'em Flying.

Monroe J. Beseda.

Strana 111.

Rogers, Texas.

Dear Readers of Vestnik, I have been planning to write to the Vestnik for a long time, but somehow never could get to it. However, when I saw Irene Loika's letter I just couldn't resist anymore.

Irene, do you remember me? You and Edith were here several years ago. I'm your cousin in case you don't remember. Please write to me.

Seems like everybody has someone that is dear to them in the army or navy. I have only one brother and he is much to young to join up. However, I have several cousins in the army and navy. I am just as proud of them as I can be.

I go to Rogers High School and I am promoted to the eleventh grade. We have a new school building, being built in Rogers. It certainly will be pretty when completed.

My hobbies are writing letters, collecting recipes, and collecting pictures post cards.

My sports are dancing, swimming, and playing tennis. I will be glad to hear from you folks and will certainly try to answer. My address is Rt. 2, Rogers, Texas.

Keep writing to the Vestnik.

Adeline Shenkir.

V Temple, Texas.

Dear Vestnik Readers, Well, here I am writing again, since my first letter was published I decided to write again.

I must say the letters are increasing, come on boys and girls join the fun.

Ella Mae, and Florence, your letters were interesting, and so were all the others.

We got us a big rain Monday, it ruined almost all of the cotton and corn on the bottoms by the creeks. Farmers will have to replant after it all dries up. Some people lost many heads of live stock, which drowned.

Some were missing, but many found them strayed away.

As in the first letter I wrote I was going to school, but now I will have a vacation. Our school was let out May first. On April twenty-ninth, we had us a community supper, and party, which I am sure everyone enjoyed. My little sister wrote to the Vestnik, but her letter wasn't published, she was sort of disappointed, but guess she will try writing again.

She is 7 years old, and was promoted to the 4th grade, I was promoted to the tenth.

Temple is building an Army Hospital, it is going to be located on the south side of Temple. There are many laborers xvoiki:Jg on it.

The government is also building an Army Camp at Killen. It is to be called (jalap Hood.

There are great many laborers working on it.

On Mothers Day, we had lot of company.

My aunt and uncles; Mr and Mrs. Tony Tataruvich. and sons; Mrs. Abe Cohen;Mr. and Mrs. .aymond Hubenak and daughters all of Ft. Worth, and my sister and brother-in-law, Mr. and Mrs. L. E. Mraz and son; Mr. and Mrs. John Mraz of Cameron. We had us a dinner at our house, which I am sure everyone enjoyed.

Well, guess I'll close so I'd leave space for all the others. So Keep 'em Flying and the Sincerely, Yellow Japs Dying, Willie Mae Mikeska.

Editor's note—Encourage your sister to write again, it is possible her letter was misplaced.

V Floresville, Texas.

Dear Readers, This is the first time I have written to Vestnik, I hOpe Mr. wastebasket doesn't get my letter, if he doesn't I'll write again.

Here in Floresville we raise mostly peanuts and corn. We finished hoeing corn and started to hoe peanuts.

I will be in the ninth grade next year. I am thirteen years old. I read your letter last time Chester, you better write again. I go fishing in the river too. Next time write about yourself.

Well, I guess this is all for this time.

Richard Vaclavik.

Reader,

Ve středu, dne 3. června 1942.

VllJT:Killt

~li.

Dallas, Texas.

Dear Friends, I have just got through reading the English section and enjoy it more every time. I have written .beřore and since my letter was pub­ lished I have decided to write again.

I am starting to a Defense Training School.

I will take Riveting. I am sure it will be in­ teresting. There are about 400 boys and girls taking different kinds of courses. The place is guarded and no one is allowed to go in unless you have a. badge. There are day time classes and nite also. This training lasts 90 days, You are allowed only 2 days off during the whole training period. There is another Czech girl beside me taking another course.

Her name is same as mine, but she is not related to me.

We had a big Mothers Day Celebration at my brother's house Sunday. Mr. and Mrs. Louise Manas and Mr. and Mrs. Joe Mach of Ennis visited us. We had a swell time. We went kodaking in the afternoon and later danced to the Czech Music on the radio.

Hello to all my friends and relatives in En­ nis.

I guess I will sign off for this time, so all you good boys and girls would have room.

Sincerely, Mary Juricek.

P. S. 1 have just became a member of the SPJST. in Dallas.

~~~~v~~~~

Iowa Colony, Texas.

Dear Věstník Readers, Here I come again with a few lines. I read most of the letters to my daddy. I love to read letters and find some very interesting, espe­ cially, Juline Rose Mary's letters are nice.

Well, now I will tell you about myself. I have blond hair, brown eyes, weigh 51 pounds and am 4 ft, 1 in. tall and will be 9 years old May 18.

Well the crops looks nice around here this year. Corn is growing nice, my daddy has plowed it already. Cotton also is coming up good, but we had to replant our cotton on account of heavy rain. Some farmers around here are chopping cotton already.

Well, our school will be out on the 29 of May, I will be glad, then, I don't have to miss any more days. I have to play with my little brother, and sister, when mother is in the field.

I think my letter is getting real long, . I must leave some space for others to write. If it will be published I will write again.

So long everybody.Three Cheers for the Red, White, and Blue.

Etta Mae Wiktorik.

Temple, Texas.

Dear Věstník Readers, I have been reading all the letters in the English section of the Věstník ever since it has been published and have enjoyed them all.

So I have the opportunity of writing a few Jines in the English section too.

I am a Czech girl, but I cannot read or write in Czech. I am living on the farm with my parents, two brothers and two sisters. I enjoy farm life. I have two married brothers and I have one brother serving for Uncle Sam. He is stationed at Williams Field in Chandler, Arizona. I am very proud of him. I have one cousin serving Uncle Sam. His name is, Adolph Vitek. He is stationed at Camp Wolters in Mineral Wells, Texas.

Well, I guess all the farmers have plenty of rain by now. I am sending a hello to Naomi Vitek of Houston, Texas. Gomeon Naomi, write some more. I want to send my best regards to my brother Raymond and Věstník readers.

Guess I'll close as my letter is stretching and if this will be published I will write again.

Let's Remember Pcarj Harbor.

Lorine Pechal. ~~~~-V~~~~-

Austin, Texas.

Dear včstnlk Readers, This Is my first tlme to write in the Věst­

ník, J hopr

~'OU

readers enjoy my letter. I

am 10 vears olei and in t.he fl A. I am happy · to write in th<:' VČ's1ník. I have an uncle in the

navy. his name ts Lawrence. my daddy was in the world war. My grandfather wrote in the Včstnik. IVlay ta. His name is Mr. A. H. Biel. I forgot.to tell you that I go to Fulmore school, I walk 1'1 blocks to school nearly every morn­ ing and every evening home. Sometimes my daddy takes me to school on rainy days while on his way to work. I have a nice time in school. My teachers are ..as follows: I have Miss Herrera for Reading: Miss Jaskson for English, Miss Johnson for Social Studies, Miss Yarbrough for Physical Education, Miss Jen­ kins for Music, Mrs. Templer for Auditorium, Miss Ethridge for Library, Miss Faulk for Arithmetic, also for my home room teacher, Miss Williams for art. Mr. Visage for Science and Miss Zarr for Spelling. and Writing. Mr. Williams is my principal and Mr. Willburn is my vice principal. I have a sister 8 years old and in the 3B. She goes to Becker school and walks 7 blocks to school. Her name is Dolores Ann. I have a brother too. He is 14 years old in the 10-A.He goes to Allen Jr. High and rides to school with daddy as far as daddy goes and walks 3 blocks to school. His name is Raymond Henry. I will tell you about my ~~~~~v·~~~~~ classes Miss Herrera is a spanish teacher, Pleasanton, Texas. but she teaches me reading, Miss Jackson, my Dear Readers of the Věstník, English teacher gives me very easy lessons, right now we are writing poems, Miss Johnson, · I finally decided to write a few lines to the my social studies teacher, is so v,ery easy on Věstník, which I have enjoyed reading very me, but the work is simple, we are studying much. about Africa now, Miss Yarbrough, our physi­ I am 14 years old. My school was out on cal education teacher, is easy on us we are May 1st. I was promoted to the 10th grade. playíng' soft-ball now, on rainy days we play Two weeks before school was out we took a bombardment, which is much fun, we go in trip to Boerne, Texas, to see "The Cave with­ the Gym and throw the ball at anyone, the out a name". We left about 9 o'clock in the ones, who get hit have to get out. The last morning. We stopped at San Antonio and went 3 in are the winners, one time I lack 3 people through the Benny's Gandy factory and ate by being a winner, Miss Jenkins, my music all the candy we wanted. From there we went> teacher, lets girls play the piano music, Mrs. to Boerne. When we got there we ate dinner, Templer, my auditorium teacher, lets us tell than we went inside the cave. We saw very jokes half of the period and have free plays many beautiful and interesting sights. We got the other half, Miss Ethridge, my library out at 5:30 then we went back to San Antonio teacher, is sick. and a substitute is taking her to ashow. We got home at 10:30. we all enjoyed place we have 500 books . in the library I be­ the day v,ery much. lieve. Miss Faulk, my orítmetíc teacher, now If any of you boys and girls would like to teaches. us fractions by adding, subtracting, exchange pictures, picture postcards or let­ multiplying and dividing them, Miss Williams, ters, I will be glad to answer all, no matter my art teacher, gíves us a start on a design where you live. My address is Rt.I, Box 98 and we finish it. Mr. Visage, my science tea­ Pleasanton, Texas. cher, is funny, we are studying "Six-legged Enem~es," which are insects, Miss Zarr, our Here I go, I said I wouldn't write but a few spelling teacher, is easy on us too. So I get lines and I'm taking up too much space al­ along very fine in· school. My birthday is on ready. If my letter is printed I shall write the 171,h day of December. r will be 11 then. more later on. In the mean time Keep 'em Last yciu i~t m;y birthday pnrty I got many Flying nn<l R,~meP.1ber :Pen1·1 Harbor.

·

dlartne Ja.kslk.

ptotty

í got a rh1~ fl'Oltl. mY sister

\,

and I am still wearing it, I wear it all the time.

I told my daddy I wanted a líttle football and

he got me one. l\Iy mother and brotrier got me a fountain pen and eversharp for my birthday, I had a nice time and I hope to have another party this year. I have enjoyed writ­ ing this long letter and I hope you readers will enjoy reading it, that is, if it gets published, I hope so anyway.

Yours truly, Irene Emily Skaloud.

~~~~~v~~~~~

Hallettsville, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the Věstník. I really enjoy reading all those good good letters, es­ pecially those from Los Angeles California.

I go to Mont school, I am 11 years old, and will be in the 7th grade next term. The sub­ jects I take are: Aríthmetlc, History, Spelling, English, Health, and Geography, but best of all I like History. I have only one teacher her name is Miss Orra Willies. She is a very good teacher to us children.

I have two brothers in the U. S. Army. Their names are: Victor, and Ernest. Victor is now stationed in Australia. He was called on July 14, 1941. Ernest is now stationed at Duncan Field at San Antonio, Texas. He was called on March 5, 1942. I really míss them. but we arc hoping they all return home i,;Hfe, I have one sister married, she lives in Mercedes, Texas.

I am hoping that I can vii-it, her some of these days. I have two more sisters at home.

I do not belong to the SP,TST.lodge, but my rather, mother, and brother Entcst belong to the lodge.

My hobby is collecting old used stamps. I have over 102 of them, and am hoping to get more. I also have two pets, a Iittlc 'dog named T·eddy,and a Iíí.tle kitten named Pat.;;y.l enjoy playing with them. · If this is published I'll drop in a few lines again.

Sincerely yours, Julia Orsak. ~~~~-V~~~Franklin. Texas.

Dear Readers, Well, here I am again with a letter. I will be glad when school is out. It is just a wee!;;: and 3 days more. It '11as been raining for al­ most 4 or 5 weeks.

My hobbies are collecting post.cards and photographs of boys and girls from all states, and writing letters to boys and girls.

My friends in school are: Joe Vytopil, T. McAllum, Cleve Harrison, Willie J?erka, and James Matejka.

I wish some boys and girls would write to me. My address is Franklin, Tex.. Route 5. My sports are swimming, fishing and horsebaclc riding. I enjoy swimming and horseback rid­ ing more than I enjoy fishing.

Well, I'll have to turn off for today. I hope Mr. wastebasket is asleep, so I will have a chance to write again. Until then, Keep 'em Flying; Keep the Japs a dying, and Remember P.ear1Harbor. Best regards to all my relatives and thé editor.

Editor's note-The above was sent unsigned.

~~~~~V-~~~~Floresville, T,exas.

Dear Readers, This is my first at.tempt to write to Věst­ ník. I like to read all the interesting letters.

I hope Mr. wastebasket is asleep.

I have lived on a farm all my life, I don't know how it would be in a city.

I have an uncle in the army. His name is uncle Emil Vaclavik. He is a Pvt. and he is in Fort Lewis, Wash. I know some more sol­ diers.

I am nine years old. I will be in the sixth gfade next year. I have one brother. He is thirteen years old. He will be in the ninth grade next year. Our school was let out on May 1. We had a picnic on the last clay of school. My teachers nmne 115 Miss K:eister.

Buy Denmcc 13011cl:s

3aps.

Stamp,;,

l::lhtp

the

Ve stredu, dne 3. cervna 1942.

Los Angeles, California.

Dear Readers, I have enjoyed writing to the Vestnik for the past three months, and I am glad that so many of you have complimented my letters as being interesting. I don't think that I will find time to write as regularly as I have been doing, because with the last month of school nearing, I will be busy getting ready for graduation.

I was proud of the lovely way in which Frances Matlock complimented me, as being a regular writer from California.

011ie Valchar and Benedict Horecka, I wish to thank both of you for asking me to continue writing. Since both of you wrote that you thought my letters about California were interesting, I hope you will have an opportunity to visit this beautiful State some time.

I think that the editor must not like me very much, because I have been writing such long letters, and in the one about Catalina Island, which was printed recently, he left out the first two paragraphs. Today I will surprise him by writing this short letter.

Good luck to everyone, Juline Rosemary Mikeska.

V Cameron, Texas.

Dear Readers!

It has been a long time since I have written, so I thought I would drop you a few lines.

The English section surely is increasing.

How are the crops around where you live?

Our crop isn't doing so well. The corn is about foot and half high, some of it very small. I think the sweet potatoes and the garden is the best.

I have noticed through the English section, that there are several, who have a brother, uncle, or a cousin in the army. I have one brother and several cousins. My brother is now in Camp Bowie, at Brownwood. Hope all the boys come home safe. Everyone should try to save all the scraps that they can. Buy Defense Bonds and Stamps.

Well, I better close and write more next time. Remember Pearl Harbor.

Frances Posival.

V Wallis, Texas.

Dear Readers, This is the first letter I'm writing to the Vestnik. I've enjoyed all the letters in the English section. Now I will tell you a little about myself. I am a Czech-American boy, 13 years old and am in the eighth grade. All my grades are above B-plus. My teachers name is Miss Perle McNutt. My subjects are: History, Arithmetic, English, Health, Civics, .Science, and Spelling. There are only two in our class, Franklin Jurik and I. We get along fine. We have finished all our books except English, Spelling, and Arithmetic. We have about 10 pages in each. I know how to drive our tractor.

We have a model C Allis Chalmer. I like to drive it very much. We have our corn up. We also have some cotton up. We'd need a little rain.

I hope the editor gave the wastebasket to Uncle Sam for scrap metal so it won't get my letter, I'll write again.

Buy War Stamps and Bonds to keep old Sicerely yours, Glory waving on high.

Franklin Sabrsula.

V Temple, Texas.

Dear Readers.

This is my first attempt to write to the Vestnik. I like to read the English section of the Vestnik the best.

I am a Czech girl 12 years of age, and in the 8th grade. I go to Little Elm school. I like to go to school very much.

I have two hobbies, which are: riding my bicycle, and playing my guitar.

Well, I guess I will have to stop and live room for other boys and girls. I'll try to write More next time, 1_411 4 then "Keep 'em Flying", R11. 1 UOPP LeSikars

VASTI■If l

Strana 17.

Bay City, Texas.

Dear Readers, I have been enjoying reading the letters in the Vestnik a long time. I've always wanted to write one, but I never did have time. But now I'm writing one and I hope everyone enjoys reading it, for its my first one to write in here.

I am a girl and I'm in the eigthth grade, I go to Markham school, which I really do like.

Our school is going to be out the twenty second of May. I will not be glad, cause I like school. I have five subjects; Math, Health, Vocational Arts, English and Social Studies.

I live on a farm between Bay City and Markham, I sure like the place, for I've been living here nearly all my life. Our cotton and corn is doing nicely. I hope we get a rain cause we need one.

I have two sisters and two brothers, which all are older than me. I'm the baby.

Well, I guess I'll have to close for this first time, and if my letter will be published, I will write another one sometime. Let's Remember Pearl Harbor.

Sincerely yours, Evelyn Bucek.

V Penelope, Texas.

Hello Readers of Vestnik, This is my first attempt to the Vestnik. I enjoy all the letters in the English section, especially those from far away. I am a farm girl, thirteen years old, I have lived on a farm all my life. My hobby is laughting and singing. Our school ended May ,9, and I passed

to the eighth grade. My best friends are Edith Holub, Ruth Goodman, Doris Underhill, and Mary Beth Burrel.

We are now chopping corn. Daddy has already planted some cotton and cane. We are all members of the SPJST lodge. I didn't buy any defense Stamps, but daddy has bought a bond. I gave some money to the Red Cross. I have three brothers and two sisters. I don't have any brothers serving in the U.S. Army.

If the wastebasket won't get my letters or a visit, I will write again. Remember Pearl Dorothy Ondrey Harbor.

V Ennis, Texas.

Dear Readers, This is for the first time I am writing to the Vestnik, I am a Czech girl and I will be a senior in High School this fall. I go to the Ennis High School. My favorite subject in school is Texas History. Nearly all the boys and girls write about their hobbies. My hobby is dancing. We have three large dance halls in Ennis.

I have two sisters and one brother. I have an uncle in the army, Weldon Hubacek, and also a cousin, James Freeman.

I am a member of the SPJST lodge, also my sisters and brother are members.

I hope Mr. wastebasket is fast asleep so that my letter may be published.

Before I end my scribbling, let's all buy Defense Stamps and Bonds and back up your Sincerely, soldiers boys.

Ann Kostak.

Do you know that the

S mimic Benevolent Order of the State of Texas "SPJST. offers as complete an insurance program any individual or family may need?? . . . and at premiums that are very reasonable for the safest protection obtainable??? on monthly or yearly payments????.

Our protection plans are Regular Membership: Class "B" Whole life Class "C" 20 year pay life Class "D" 15 year pay life Class "E" 10 year pay life Class "F" 15 year pay endowment Class "G" 20 year pay endowment Class "II" endowment at age 65 payments to age 65 Class "I" 20 year pay, endowment at age 60

Juvenile Membership: Class "J-T" term to age 16, with a bonus when transfering to regular membership at age 16 or any time prior this age.

Class "J-C" and "J-S" 20 year pay life Class "J-E" Educational endowment at age 18.

Class "J-G" 20 year pay, endowment after 20 -years membership are paid.

This question and add is address ed to: Frances, Gladys Elle, Eleonora, Raymond B., Marguerite Ann, Sgt. Robert, Doris Ann, Lucy, Juline Rosemary, Harriet, Dorothy, Edwin, Lillie B., Martha, Lillie M., Norma Jean, Annie May, Margaret, Albina, Jerry, Willie May (Billie), Irene W., Dorothy, Ella May, Irene L., Tracy, Martha M., Amelia, Louise May, Evelyn, Bertha, Vivian, Lloyd,Gladys, Helen Gertrude, George, First class private Franklin, Anna H., Jaine, Chester, Dolores Elizabeth, Olga, Nola Dell, Willie D., Matilda, Florence, Lottie Anne, Ruby Ann, Johnnie, and the many other contributors to our english section of the Vestnik.

From these aggressive and "up-and-doing" young members The S. P. J. S. T. expects to obtain aid in its drive for membership among the many thousands of young people; and for their benefit the S. P. J. S. T. shall, from time to time, publish in the Vestnik articles explaining the many benefits of its various protection plans We know that they can and that they will make the S. P. J. S. T. even better and stronger in the future than it is today, --- TWIr

7.1

1 .— •

tetsttle.,1 W

szigtii• •

Etrana 1II.

DramatickfT "sweep" tfistatfinactky.

NALETU, kte0 minulY patek podniklo anglicke letectvo dopinene Cechy a Polaky na Nemci obsazene francouzske pobteti, byla vydana stroha atedni zprava: . . . bylo sestteleno 6 nentatelskYch letount, z nicht pet ptipada na adet stihaeu polskYch a jeden na toet stihade deskoslovenskeho . . .

Co se pod tim such'm konstatovanim skrYva! Vtdyt' to byl piece podnik, nem'2' 313.

Oeskoslovenska skvadrona pro gla bojem, jake dovedou byt zakladem valeene tradice letecke zbrane deskoslovenske. PtedevAim se onen patek "Ttistattinactko." odhodlane vrhla do zapasu s neptaterskou ptesilou, dalAimu Nemci pomohla do horoucich pekel, dva jine Mince zle ztidila a pak — ztratila v zapase dva sve bojovniky, o nicht opet suchost Medni zpravy jen pravi, "missing".

Neize tedy zastati na bezkrevnosti tiredniho zpravodajstvi, nebot' ucialost si zasluhuje stejne jako jeji freastnici, abychom se na ni podivali Mite, OvSem nemyslete, to se o podrobnostech toho boje dozvite snadno, Zvla,Ste od ,nrimYch freastnika byste nic neslyteli, kdyt byste projevili touhu slySet. Skromnost a midenlivost na gich letct je povestna. To musite it mezi nimi a rozurat katdemu naznaku, titer' po takovem boji jim pteide ptes Tedy zminenY patek se stalo toto: Hned nekde poblit Dunkerque, kdyt skvadrona proletavala ve vYS'inach vice net 20.000 stop, probehl sluchatky na gich stihaet varovnY hlas jednoho z nich "Bandit behind us!"

Ano, bandita v podobe dvaceti neptatelskYch Me 109 a FW 190 chystal se k ptepadu od slunce ze zadu. Samortejme, to deska svadrona boj ptijala bez ohiedu na ptesilu a vYhodnY smer fitodnika. Jeji Spitfiry se ihned stoeily proti neptiteli a v minute meal° doslovne stihaeske "Rodeo", o nernt se ani nejslavnejCim arizonskYm cowboyam nikdy nesnilo. Boj se rozpadl v individualni souboje, jicht dramienost si tetko ptedstavi obydejnY smrtelnik, glapajici jen zapra genou zemi. Servaly se Spitfiry s Messerschmitty a Focke Wulfy. Znamena to zapas tisicu koriskYch sil a rychlopalnYch kanona a zavratnYch rychiosti, podtizenYch ocelovYm nervtin a jasnemu oku odhodlanYch lidi. TakovY tapas ma sped, jak' si nevykouzli ani nejbujnejSi fantasie americkeho filmate.

Rychlost, postteh, odvaha a klid vycit'ujici automaticky prave setiny vtetiny a °pet rychlost a ptesnost, To je hra, pri ktere jde o vot, to je nekolik minut leteckeho boje stiha611.6Takove bylo take pateeni utkani 313. skvadrony s ptesilou Nemct.

"Kandy z nas mei pine ruce price," kik& stihad po boji proste, cot v'Sak znamena: v jedine chvili adinne atodit na protivnika a jeSte' ubranit sam sebe, divat se po karadovi, nepottebuje-li pomoci.

A v tomto ;pekelnem kolotod ocitl se stihad rtm. V. F. proti dvema Me 109 najednou. Uhnul jejich utoku tak obratne, ze jednoho z nich dostal pied svoje kanony. Maly okamtik a jit mohl sledovat, to se ze stroje nemeckeho bandity vyvalil kout a vyglehl plamen, znameni, to souboj na tivot a na smrt je skoneen.

Vidal v kouii a v plamenech stroj s hakenkrajcem, co mate b't za lep gi podivanou pro stihaee "Osolil jsem jej a drub' j1t uletl," fekne vain potom jednodu ge vitez souboje, kdyt se vrati na zem, a clod& spokojene: "Letam JO; hodne dlouho operace, ale tohle byl mAj pr y -ni."

Take velitel, kter' squadronu vedl do boje, kpt. let. F. se dostal jednomu Nemci na a zle mu ji potrhal. A velitel jednoho z obou rojt, npor. let. H. dokonce se dopustil v zapalu boje bez ohledu na vlastni bezpeenost husarskeho kousku, to se za po:IramocenYm Nemcern pustil sttemhlav a utrhl se tak od squadron:F.

17213TNIIE Vgak DO svern navratu na mateiske letigte musil vyslechnout YYtku od sveho velitele: "Ws, ie jsi provedi neco, co to mohlo stat zbyteene krk a nas ztratu jednoho bojovnika. Vis,ze ti aupaci jen eekaji, at se nekdo utrhne od roje, aby se na neho vrhli jako supi. Udelars mi starosti, kdyt jsem to pak nevidel". Npor. let.

H., jehot jmenuji mezi sebou Zitkovakem, se tvari sice provinile a slutebne, ale na odich vidite, ze pocituje-li vabec nejakou litost, tedy jen nad tim, .6e se mu nepodatilo Nernce dorazit. Pies to se omlouval: "Inu, met jsem vztek, to se ten holomek chystal vrhnout na tebe."

Mute se velitel na takoveho provinilce zlobit?

Tesne pied zaeatkem boje ozval se v radiu hlas rt. F. P. hlasici poruchu motoru. Pozdeji zahledi kamarad jeho stroj, klouzajici k zemi, a za nim byl zave gen Me 109, jistY svoji kotisti.

A druhou obeti utkani, det. V. T., spattil jeho kamarad, jak se na neho vrhli dva Me 109 jako dravci a zasypaly jej z bezprosttedni blizkosti deStern sttel. D ye obeti tvrdeho boje.

Brzy po tointo boji nasledoval dalSi. V dennim tisku minule pondeli jste se mobil doeist o nedelnim velkern bombardovacim a stihaeskem naletu RAF na nobfeN obsazene Fronde. Mezi temi desitkauli stihan, byla I "VIstattlnacta, perut'."

0 tom, jak to byl boj, hovoti jasne prfisttely na letounu velitele squadrony kpt. let. M. a rtm. B. Soueasne vSak se rt. B. podatilo spoleene s kpt. let. F. dukladne ponidit sve soupete, to mobil oficialne hlasit dve Me 109 "damaged". Ze se temhle Mind= dobte nedatilo v ohni deskYch Spitfira, dosvedeoval koui z jejich stroja jako neomylnY svedek. 0statne nebylo temet elena squadrony, kterY by neptiletel domt se zakoutenYmi hlavnemi syYch "gunt".

Skoda, to takovY boj si vytaduje take nenahraditelnYch obeti. I tentokrat si deska squadrona vykoupila bohatYrskY zaznam ye sve kronice ztratou jednoho sveho bojovnika.

Rtm. K. je hlaS'en jako "missing". fteknete snad: "Tragedie!", ale takovY je tyrdY kolobeh valeeneho tivota stihada, doslovne podle hesla "Dnes mne, zitra tobe". Pro eest a slavu squadrony a oeskoslovenskeho boje za ztracenou svobodu.

V "MALA DOHODA" STREDOEVROPSKtCH QUISLINGt. Je to vlastne ironie, ze se myClenka Male dohody objevila nyni v berlinske Wilhelmstrasse, adkaliv se nacisticka zahranieni politika tak dlouho namahala, aby znieila nejen dohodu samu, ale i sily, o. ne't' se Mala dohoda opirala.

V Odich Ribbentropov'ch, ktery nyni prodava vasalskym statiim klamne koncese za krev pro vYchodni bojiSte, naSel milost ovSem jen poktivenY obraz Male dohody. Jde o tskoky pravem ribbentropskom stylu, kterY ptispel k tomu, ae politicke pomery v jihovYchodni Evrope jsou jeSte slotitejSi a napjatejSi. Deje se tak ostatne vaude, kam naciste zasahnou.

Nedostatek lidskeho materialu a usili, jet ma tento nedostatek odstranit, jsou po tteti valeene zime hlavnim motivem berlinske politiky. Ptipravovand jarni ofensiva vytaduje, aby Nemci zasadili do boje temet vSechny sve zalohy, cot ma ovSem za nasledek, ze nemaji dost pracovnich sil pro valednY pramysl. Vasalske staty maji dat proto nejen pomocna vojska pro vYchodni frontu, ale i nove pracovni 'defy pro rusk' pramysl. Nemci prosazovali sve navrhy v Budapeati a v Sofii, v BukureSti a v Zahtebu hrozbami i sliby. Nedavera se tim jen zvetgila, ponevadt se ukazalo, ze za potadovanou pomoc slibuje Berlin jednotlivYm statum tzemni zisky na fleet sousednich stalk Rozdava, ov'Sem sliby naprosto protichadne a vzajemne se vylueujici.

V teto souvislosti ukazaly se take nebezpeene aspirace horthyovskeho Mad'arska, ktere bylo od roku 1918 stalYm nebezpedim pro sttedoevropskY mir. Teprve nacisticka, konjunktura pomohla Budapeeti k loupeti cizich tzemi.

ye stredu, dne (ervna 1942.

Vlactnouei skUpina panskeho Mad'arska neni s dosavadnimi iispechy spokojena, snatic se o obnoveni iise sv. 8tepana. V takovem state ovladala by mad'arska men S ` ina slovenskou, jihoslovanskoti a rumunskou vetSinu. Mad'arskY imperialismus lze ptirovnat nejlepe k bulharske vYbojnosti, ktera se od zadatku valky zmociaila na fleet Jugoslavie a Recka velkYch cizich fizemi a touti po dalSi loupeti.

Jak vysvita ze zpravy New York Times, uzaviely vlady v BudapeSti a Sofii pied kratkym easem tajnou smlouvu, ktera piedvida take vojenskou alianci mezi obema staty. Tyto viady se vzajemne ujiSt'uji o tom, ze si poskytnou dalekosahlou pomoc pti provadeni svYch dobYvaenYch piano. Nikdo nemohl byt ovSem ptekvapen, ze staty nebo pseudostaty, ktere se citily bezprostkedne ohroteny, se brzy dohodly na obrane. Podle zpravy New York Times byla podepsana spojenecka smlouva v BukureSti mezi Rumunskem, Chorvatskem a Slovenskem.

Nov' politick' irtvar, kter 'y ptipomind Malou dohodu, nezda se byt v nacisovane Evrope praye ptipadnY. Je take malo pravdepodobne, by quisligovske vlady — Antonescova, Pavelidova a Tukova, — ktere maji ve syYch zemich jen minimalni podporu, mohly rozvinout zahranieni iniciativu z vlastni mod.

Nemate bYt akolem techto quislingovskYch reodkazat mad'arskY revisionism do ridletitYch mezi, ponevadt Nemci postavi proti provedeni takoveho planu. Tento Ukol 06skava legitimni vlady techto semi teprve po Hitlerove poratce. Pro nynejSi pomery je vSak ptizriadne, to Manfred Killinger, Hitlertiv za.stupce v BukureSti, odmiti mad'arskY protest proti nove dohode. Je to jen dakazem, le k nove "Male dohode" doSlo se souhlasem nacistt, kteti v tetol smlouve vidi vhodnY, byt' jen dodasnY nastroj proti nepohodlnym a nemirnym A. P. mad'arskYm potadavkin.

V Oegi nepovolni.

LondYn. (oTK). — "Vlajka", easopis hrstky plaoenYch zradcii, pokraeuje, ziejme na pokyn Neural, v Atocich na Narodni sourue'enstvi.

Vyt3ika, mu zejmena UpinY nezdar v jeho pokusech vyvolati v deskem lidu citeni Ptatelske Nemcam. Na schtzi v Erne, jet byla svolana eeSkYm svazem pro spolupraci s Mind a jet byla ptedem dlouho ohlaSovana, dostavilo se pry jen 65 osob a to jeSte byli pouze tamestnand Narodniho sourudenstvi a uertele, jim bylo natizeno, aby se schase iacastniti. "Vlajka" to povatuje za skandal. kter,V se pry nesmi opakovat. Denuncuje take profesora dr.

Dominika, jent byl teenikem na one nezdatene schtzi a dopustil se pry tetkeho provineni, ze neutil "hrcieho arijskeho pozdravu", to jest nacistickeho vztyeeni pate. — CeskY narod je v odporu proti Nemcam jednotnY. Pro Nenice nechce pracovat Narodni sourudenstvi a dokonce ani Svaz pro spolupraci s Nemci, do nehot kladl zradce Moravec a "Slechtic" Fousek velke nadeje. ZbYva ut jen hrstka lidi kolem Vlajky, kteti jsou znami jako bezpateini karieristi. Jsou plimo placeni Nemci, lid je nenavidi a pti prvnim zavanu svobody budou beze stogy smeteni.

V Oslava Beneg ovYeh narozenin v Bostonu.

New York (OTK). — Masaryk Circle v Bo stonu oslavil 23. kvetna 58, narozeniny presidenta dr. Edvarda Benete slavnostnim p rogramem v International House, lemut bolo ptitomno mnoho Americana a rnistnich choslovaku. Mezi jin'mi spisovatel Egon HostovskY promluvil na tema "Za jakou svobodu bojujeme, je svoboda a pravo tit tivotem instovskY poukazal na to, ze pro nasismus valka znamena, glorifikaci smrti, kdetto pro demokracie znamena, glorifikaci tivota. Vedle vojenske fronty existuje tet fronta sniritu ani. na nit se nesmi zapominat. Svoboda. za nit bojujmeme, je svoboda a pravo zit tivotem inspirovanYm a posvecenYm laskou. Na schuzi promluvil take -konsul Josef Hand', jeni v zaveru sve fed prohlasil, to BeneS byl vybran Masarykem jako jeho nastupce a ze BeneS nas dovede zpet do Masarykovy republiky.

Ve stfedu, dne 3. eervna i942.

BILL. tzky praminek svetla vyskodil z Berne skfiriky a propich tmu mezi 2arovkou a protejti stenou. Rozsel hrst jisker po vlasech deveat a chlapct sedicich na podlaze pod projekenim ptistrojem, sklouzl nekolikrat po stene nahoru a zpet hledaje bit' etvereeek projekani plochy a pak u2 strnul v BillovYch ozatenYch rukou, namitenY smerem natich odi.

To tehdy Bill ukazoval diapositivy ze sveho kraje kdesi na btezich Pacifiku. Ptedvadel obrazky z narodniho parku v cizi, zadarovane zemi, ktera sviti ledovYmi pa2emi letnich snail a diva se hiuboce sklenenYma odima s yYch klidnYch jezer, zeme s pohodou ospalYch jiter a poledni vtavy divokYch barev. Obrdzky zelenYch naruti nekoneanYch luk s kyticemi kvetoucich stromt, modra obzort nad penou olympickYch vrtkt a horkYm dechem leta nad setmelou tankou mechov'ch lest; obrazky ttihlYch stonkt s klativou hlaviekou divoce rudYch kvetin, dalky a hloubky cizi neskuteene krasy sveta na druhem btehu.

Ozatene prsty Billovy se mihaji nad projekeni sktinkou a Bill, ktereho jen tutit ye tme nad yyzatujicim ptistrojem podoba se kouzelniku s ohni've dervenYmi prsty a svetelkujieima ()alma; chvilkami blyskne tinciu bila trifirka Airokeho iismevu, kdy2 se kouzelnik zavzpomina nad kouskem sveho zadarovaneho kraje: povi6, nam o roku prazdnin od lidi a od mest v obrdzkovem lese, rozbehne se po cestiece svYch zajnit mezi kameny, kni2kou a yYzkumnou stanici sveho profesora, a pak zas povida legrace o newyorskYch navttevnicich, o jejich filmovYch kamerach a deravYch sandalech na skalnatYch srazech.

"Tohle bylo moje misto, sem jsem chodil studovat". — "A tady jsem jednou nate' koralky s monogramem na ptivesku." — "A tohle, to je byl mtij bratr. Takhle vypadal, kdy2 jsem ho naposledy." tzkY praminek svetla se zachvel. Posledni obrazek probehl okYnkem. etvereeek na stene zazatil paleive a najednou bylo ticho, jen ye vzduchu viselo posledni Billovo slovo. A odkudsi z dalky krakal Poetv havran: Never more, Pearl Harbor, never more.

To byl tehdy Billty veder na rozloueenou.

Kratce na to mel odjet do Ji2ni Ameriky. Dostal pekne stipendium na jedne z latinskYch universit a tetil se z toho jako malt' kluk: "Ptedstavte si, cele dva roky mam po starosti. Ani prstem knout nernusim, proto2e tam dole je lacino a stipendium mam v dolarech. To mam ttesti, na mou duti, na tohie jsem eekal 24 let."

Ptah jsme mu to, ale bylo nam lito, 2e ho ztratime. Byl to milt' chlapec. Legraci nepokazil a umel mleet i mluvit o vtem.

Odjel koncem btezna. Napted pry jeate na skok domil rozloueit se s mamou a zaearovanYm lesem. A taky slo2it za sebou kapitolu chlapeckeho 2ivota a nachytat si pytel odvahy na cestu do ciziho sveta. Ze nam bude psat, sliboval, ale na to jsme si ruku nestiskli. Nashledanou, a, vtak via, men jsme to radi.

S Billem odjela jeho laterna magika. A take par oei, ktere se divaly kolem sebe po vecech a Beni jinym objektivem net ty ostatni. Bylo v nich kus zabiteho bratra a smutek a vzdor, hledela z nich nezodpovedena otazka jine net lidske tedi.

"Ja, vim, 2e to nejsou jen ti 2luti nebo ti germantti supermani, tady jde o nee° mnohem silnejtiho, ale ja to nedovedu pojmenovat, ja tomu nemohu ptijit na jmeno." Ale to 112 jsme si na nej jen vzpominali.

A pak najednou ptitel dopis. S americkYm razitkem. Bez znamky. Z °balky vypadla fotografie voj ak a.

"Vite, ono to dobte nealo. Ja jsem se piece nemohl sebrat a jet se na dva roky povalovat po knihovnach a laboratoiich. Mama by se za mne musela hanbit a bratrovi bych mot cti nenadelal. Dnes na to neni vhodna doba ani nalada, a tak mi napadlo, 2e si to radeji necham na pozdeji. Snad mi to stipendium neutede, snad mi to uznaji a2 bude po valce. Tak se, prosim vas, nezlobte, 2e vam to Ji2ni Ameriku nedovezu v diapositivech, jak jsem slibil, a 2e ani tern filatelistfun slovo nedortim. Ja mam totit tady Boma spoustu prate a napadlo rnne, ge to rna daleko vie naspech net jsem si myslei.

rnrana 11.

:VIISTIfft

sim to vytidit za bratra, ano, za neho a za.sebe a za vtechny ty kluky, kteri zUstali tam na Havaji. A taky pro ten zaearovanY les a zitiek v knihovne a laboratoti. Pro to vtechno a proti tomu, eemu jsem nikdy nemohl pkijit na jmeno. A2 na to ptijdu, pak vam to urdite napitu."

B. Lawyers.

V PRAPORNI BRADtkI. Pravdepodobnost vzniku temesla holieskeho klade se asi do doby, kdy lido zjistili, ze je dulettejti vnejti Cast hlavy oproti vnittku Tak vznikli lazebnici a bradfti, jak se jim kdysi kikavalo, nebo holici, kadetnici, chlupodravei, tkrabdr2kove, jak se jim dnes. U nas doma bylo tieba navativit holide jeate pied nastoupenim aktivni vojenske slu2by. Ten pak nelitostne sesttihl civilni vlas podle ptedpisu, to jest tak, ie hiava byla hold. Nestalo-li se tak, bylo prvou starosti vykonnYch rotmistrt a jinYch vojenskYch neptijemnosti, zatidit ostkih novadkt, pravdepodobne proto, aby vypadali hloupe. Tim take kondil yYznam pro armadu. Obeas se jeate dostavili do kasaren, aby obnovili sve zhoubne dilo a jinak ne. easy se vaak meni. Odetli jsme z domova, protli pul sveta a men p•ileiitost poznati zvyky a vojenske piedpisy v jinYch armadach.

Bylo to skoro vaude stejne. V cizinecke legii na ptiklad se take dodr2ovala tradice holohlavYch novaekt. Holie s nami rukoval na cvi&Ate. Sel a2 docela vzadu za rotou a nes' si dilnu na ramene: 2idle a v ubrousku zabalene strojky a flaky. Na cviditti se pak umistil nedaleko roty a sttihal cele odpoledne a navee'er zase rukoval domil. To se delo v dobe vYcviku. Pozdeji nebyl yYznam holidt nijak zdtrazriovan. Protli jsme Francii, a tam to bylo stejne. Ale jednoho dne se stalo .. .

JinS. day, AO mray.

Ku btehtim tohoto ostrova pluli Cs. vojaci, kteti byli zarostli, Apinavi, utahani po dlouhYch pochodech naptid Francii, ale hledeli optimisticky ptittim dnum, jsouce ptesvedeeni, 2e jednoho dne zbavi Evropu parasitt. Byl na. to lodi kapitan, kterY u2 kdysi v Anglii iii, si povzdychl: "A jej, to se budeme muset kaidej den holit. A dasto stiihat, jejej to bude trabl."

Jette pied vylodenim se dali do prate vaichni, kdo2 men o temesle holieskem poneti. Me tenkrat osttihal a oholil avec. Ptistali jsme a poCali se seznamovati s 2ivotem v nove zemi.

Stalo se nekolikrat, 2e domorodi holiei zohavili hlavy naaich vojakft. Dale pak se stalo, 2e nastala nutnost propagate. Jakapak propagate s holou hlavou — a proto se ptimhoutily obe oei nad jednim elankem ptedpist, kterY pravi cosi o ttech centimetrech, nebo tak nejak.

Koneene vlastni holirna.Ptipady zohavenYch hlav, se mno2ily. Po baracich stiihali z dobre vide i za honorat holidi rfiznYch kvalit, ale to nestadilo. I rozhodli se vytti, zkidit praporni holirnu se vtim, co k ni patii. K tomuto fidelu byla uvolnena jedna z bYvalYch koriskYch staji. Nelekejte se — jde tady totl2 o anglickou staj s parketami. Dnes je holirna dlouho v provozu, vypada docela slutne a je skromne site, ale dostatedne vybavena. Postavili tam starou bednu, kterd, pHkryta dtmyslne voskovanYm platnem, slouii za stolek, na kterY holidi kladou nastroje. Na zdi jsou vetai zrcadla a pied kahlYm dtevena skladaci 2idle. Pak jeate lavice pro dekajici a jedna 2idle alechtickeho vzhledu, ktera urCite pamatuje lepti easy. Misto, kde &l ye bylo koryto, je zakryto vojenskYm, jednoposchod'ovYm luzkem. Elektricky vyhtivae a nekolik pikantnich easopist doplriuje mistnost tak, navttevnici maji dojem skuteene Ceske holirny.

Pan gel a pomocnik.

Jsou jeate mladi. Pan aef byl kdysi holidem z povolani a temeslo ma v malidku. aekala ho budoucnost, jak se kika. Mel ji g ptevziti zavod, mel se u2 o2enit, ale ptitel Hitler. Pan aef se rozhneval, prattil bkitvou a gel do odboje.. Stejne pan pomocnik. Vyudil se holieem, ale pozdeji se stal footbalistou. Klub mu obstaral dobre misto ye statni sluthe, aby byl jaksi pojiiten na Stara kolena, ale .. nu, u g je tak4 v

odboji. Leta slavy minula. Zatim co se v Evrope rodily ptevraty, zlomil si pan pomocnik klidni kost' a tak zanechal sportu. Kajicne se vratil k ptivodnimu zamestnani. Nosi ted' misto sportovniho dresu battle-dress a vesele se ohani btity ou i ntzzkami, Itheretto zbrane je ochoten kdykoliv zamenit za jine, padnej gi; to Yee' jinSrch, vyggich a odpovednejgich je g

vg

Jsem piesvedden, to tito dva mutove maji lvi podil na Uspe gich prapornich milencu. Jejich prase bude jednou ve vlasti tadne zhodnocena, protote se budou moci v keldem pHpada vykazat nepodvratnou dinnosti. To budit jejich odmenou. Finandnich vYhod toto povolani nenese. Podnik neni jejich, oni ho je. nom vedou. Za ka gde osttihani se plati 6 d, na kterfito obnos vydaji listek. Vynetuji potom hospodatske sprave. Stane-li se nekdy, to host zapomene na stole nekolik penci zpropitneho, tim lepe.

Pomalu s tou politikou, panove!

V holirne, je stale pino, ale v patek a v sobotu, zejmena pied svatky je naval.

"To me, katdej celej tejden dost dasu," gehra pan aef a pomocnik dodava: "Sorry, panove, tit vas nevoberem, ut je pozde. Musite holt na rande zarostlY." .

Postigeni pak odchazeji a ti at'astni, kteti jeate ptijdou na tadu, polmuji hlavami a mluvi o vg em, co je aktuelni. Stalo se kdysi, 2e kdosi miuvil mnoho a nemistne, tit ani nevim o dem, a byl za to pohnan pied sou& Od to doby je zakazano, vest keel nemistne.

"Je to lumparna," pronese na ptiklad host.

"Je", ptitaka, druhY. Pan g ef se potom otodi a iekne pfisne: "Pomalu s tou politikou, panove, ja s tim nechci nit mit." "A dyt nepiestanete, tak vas vykopnu," dodava pan pomocnik.

Je tomu skutedne tak. Chteji mit podnik v potadku. Chteji bYti se vaemi zadobte, jak se na tivnostniky slugi. I ja jsem to pocitil na sve kdyi jsem se ptig el podivat do holirny, abych sehnal trochu materialu. "Co soudite o vedeni valky?" zeptal jsem se.

"Zase jeden," vzktikl pan gel a spolu s panem pomocnikem mne vyhodili.

"Na toho pozor, ten je od zpravodajskejch," slygel jsem na rozloueenou.

To je prosim vg echno, co jsem se o prapornich bradYtich dovedel.

Zdenek VrgovskY. V Jednou yetou z protektoratu. tide zavedli basniky do sfer proletakske.poesie. — Hubert JednY v rozhlase.

Dnegni novinat path k iidernemu oddilu narocia, je gtafetovYm betcem dejin. — Emil 8ourek v rozhlase.

Dnes Anglie a Benet se pokouteji vtim zptsobem ruait klidne vzrustani naaeho naroda do tige. — Emanuel Vajtauer ve Vee. C. SI. eeskY narod zapomind na svoji kratkou republikanskou minulost; ze soukromYch rozhovoril mizi jmena jako Beneg, ‘Sramek a Nedas.

— Zdenek Hrugka, Lidove Noviny.

Nekteti Oegi si stale mysli, 2e ne deskY narod, nYbrt Wind sami musi mit zajem na spolupraci . . . Neexistuji intelektualove, kteti by byli s to ptesvedditi s yYmi einy riai, te se na nas mute spolehnout; jak daleko pied nami jsou Slovaci a Chorvati. — Venkov.

V Detroit, Mich. — Na ge armada pi evezme zname sanatorium v Battle Creek, Mich., v cene $12,000,000, a to od 1. srpna t. r., aby jej utivala jako vaeobecne zakladni nemocnice pro vojsko, jak zde bylo oznameno. John C. Lehr, federalni obvodni navladni pravil, te ji g u zdejtiho federalniho soudu piedloail ptislu gnou deklaraci ye prospech departmentu valky. Dr. John Harvey Kellog, kterY vybudoval nynej gi Ustav, kdyt byl polar znidil cifivej gi budovy a zatizeni sanatoria, mute podati namitky proti nabizene led tato se nepovatuje za tadnou piekatku i kdyby k tomu doglo. V deklaraci je nabidka armadni spravy na pievzeti markyde v obnosu $1,271,500, dale nezaplacenSTch dani $18,300, jakot i jinSrch zavazkti at do vfge $2,250,000. Tento majetek byl roku 1937 odhadnut na $12 miliont dolart"

Strana 20.

VICISTRIK

Piednaiky dra Od v Texasu.

Jig prigti tYden navgtivi nas v Texasu velmi znamy krajan a jiste vzacnY host p. Dr. Otakar lik, profesor historie na Karlove. Universite v Praze, rodak z Moravy, pusobici nyni na Columbia University v New Yorku. Prijde k n.am do Texasu, aby k naternu lidu promluvil, zodpovedel mnohe otazky, posill' nas k dalgim obetem a praci, poznal nage osady a na ge krajany a take, aby usporadal nekolik prednaSek anglickYch, na kterYch znovu bude Ameridany informovati o starem a slavnem naroda nagich predict, kterY dnes stoji spoleene co Spojenec se SpojenYmi Staty SeveroamerickYmi v boji proti natemu staleternu neptiteli. Krajane, prijd'te v poCtu co nejvettim, aby jste ukazali nagemu milemu hostu, ze si vatime navttevy vernYch synaroda, ktenc ri dnes ye svete girl jeho jmeno di laji mu svoji nezigtnou a obetayou praci test. Demonstrujte svoji pritomnosti, to vzpominame v techto dnech velkYch obdti deskoslovenskeho lidu, kterY znovu pro iva hrozne dny pod hrubou, barbarsku knutou nacistickeho gestapa.

Dr. 0. Odlotilik promluvi v nasledujici dny: Dne 7. Cervna v nedeli, odpoledne v Ennis.

Dne 8. Cervna v pondell, veCer, v Dallas.

Dne 10. Cervna ye stredu veCer, ye Fort Worth.

Dne 12. Cervna v patek, ve 12:15, Lions Club of Dallas, anglicky; v 8:00 P. M. Fondeen Lecture Hall

Ve stfedu, dne 3. Cervna 1942.

at Southern Methodist University '1 novinam, byt' byly z propagadnich v Dallas, anglicky. dilvodu psany desky. Nemecke stitDne 14. Cervna rano Waco, anglic- nosti na nepoddajnost deskeho lidu ka prednagka. odpoledne ve nejaasteji tlumodi "Vlajka", jet si West, deska prednatka pro kra- nakika, ze jejim stoupenctm je siijany. bovana tibenice a jsou povatovani ye Waco za vyvrhiele. V Titfiove na Morava Dne 15. Cervna v pondeli — Rotary Club luncheon. byly rortrhany plakaty "Vlajky", Dne 17. Cervna ye stredu, v poledne vybizejici obyvatelstvo, aby neveri12:15, Lions Club of Houston, an- lo teptane propaganda a neposlouglicky. chalo londynskY rozhlas. bchodniDne 18. Cervna ye dtvrtek rano 9:30 ci "zbabele" odmitli umistit ony A. M. University of Houston, angl. plakaty ye svYch obchodech ze straDne 19. dervna, v patek veCer, 'Add chu, ze by mohli byt povatovani za stoupence spoluprate s Nemci. — Pokrok Houston, desky.

Dne 20. Cervna v sobotu veCer — Tat situate je na Slovensku. "Gardista" priznava, to se mluvi print Needville.

Dne 21. Cervna v mall odpoledne, mnoho o dechoslovalcismu a "neco je ye vzduchu". V myslich lidu se Blessing SAOT — Narodni sin.

Dne 23. Cervna v tterY veCer, Wallis. pry vytvorilo tajne napeti. List se Dne 24. Cervna ye stredu veCer — ovtem uteguje, ze ye vetgine pHpadt nejde o skutednY CechoslovaEast Bernard.

Dne 28. Cervna v nedeli odpoledne, kismus, nYbrt o pocit nejistoty lidi, kteri "srovnavaji silu slovenskeho Taylor.

Dne 29. Cervna at 4. dervence bude naroda se silou naroda nemeckeho ✓Austin a San Antonio — vyjed- a obavaji se, zee po valce bude slovenskY narod ponemeden." Tyto nava se doposud.

Dne 5. Cervence, v nedeli odpoledne Azkostlive vlastence "Gardista" u✓ Corpus Christi. klidriuje a ujigt'uje, ze rise ma vt Doposud se vyjednava na neko- ci slovensicemu narodu a jeho poll lika mistech a v rtznYch osadach a proto dopinenY program bude o- ticke i kulturni svobode nejdist gi iimysly. Ale Slovaci vedi, co si maji znamen pozdeji.

Znovu tadarne vgechny krajany, myslit o "eistYch" tmyslech rite i aby pomohli nam k tspechu techto o pravdomluvnosti "Gardisty" a jeprednagek. ho pant 8ario, Macha a Tuky.

Sdruieni AmerickYch eechoslovakit v Texasu.

V tes10 i slovenskY lid je nepoddajnk.

Lisabon. (tTK). Naladu lidu v deskYch zemich dobre ilustruji neutuchajici polemiky deskeho i nemeckeho tisku s londYnskYm Cs. rozhlasem. Je z nich videt, ze je londYnsick rozhlas poslouchan a ze mu lide veri vic net nacistickYm

Oslava prvniho vyroei otevieni nove iidove sine iadu POROK DALLAS, ISIS. 84 2625 Floyd ulice, Dallas, Texas.

v nedeli, doe 7. oervna POikAD: Otevieni sine pro pohodli venkovskSich hosti, o 10 hod. rano. spout/viz OBED OD 12 DO 2 HOD., RtZNE HRY, BINGO A J. Slavnostni program zaeatek o 4. hodine odpoledne 1. AMERICKA A )ESKA HYMNA — HUDBA MLADEtE Z. UVITANI HOSTU PEEDSEDA EADU 3. kEt tEEDNitlitr HLAVNI tEADOVNY 1. fat OKRESNi SOUDCE GEORGE HARWOOD 5. BASNE PREDNESOU DITKY. 8. HUDBA MLADEZE — POD EiZENIM BR. SID POKLADNIKA PO PROGRAMU VEtErtE A VOLNA ZABAVA P1tI HUDBE

Kubinovy kapely z Ennis.

VSTUPNE: PAN 40c — DAME' 30c — DAR ZAHRNUTA Ku hojne navttev'e zve ZABAVNI VEBOR. 41111•1111111•11MIN7,..IMMIIIIMP.p.

Ochotna pracovnice.

Pastor: "Nechtela byste, Mabel spoluptisobiti v na g misionarske praci?"

Mabel: "Ach, s nejvetti radosti.

Je to nee° jako "Fox trot" nebo "Flapper walk?"

PRO MENSI ZALUDECN1 POTIE LEPME10 NE2 Severtiv

ZADEJTE V LEKARNE! 50C A 85C Kdyby Iekarnik nemel, objednjte ptimo.

KDO JEDNOU SEVERUV BALZOL ZKUSIL, NECHCE BEZ NEHO B'ET/!

VYPLACI SE OZNAMOVAT VE VESTNiKU? Na tuto ota,'zku mffieme urdite odpovedeti, Se ANO. Nejen tvrditi, ale mame po ruce mnoho dukazt, kde oznamovatele dostali nad OCekavanYch vYsledka — east° Zadaji o zastaveni 0znamky, neb nejlep gi vYsledky byly dosa&ny hned po prvnim oznameni.

Poutivejte "Maleho oznamovatele" kdykoliv — • • • • •

HLEDATE DELNIKA HLEDATE PRACI PREJETE SI NECO PRODATI PREJETE SI NECO KOUPITI PRO NABIDKY SSIATKU, ATD.

• • • Cena za oznamovani jest pouze 2 centy za slovo za katcle oznameni.

Vestnik jest nejrortitenejti deskY dasopis na jihu, proto prinagi nejlepti vYsledky. Adresujte dopisy na

VESTNIK WEST,

••

TEXAS

tine stfedu, dne 3. 6ervna 1942.

PROSiM ONU SLEtNIS Prosim onu slednu o nit bude dale tee — aby ptijala hold a blahoptani k dobremu vkusu: miluje letce, deskoslovenske vojenske letce, a Ruh je,nam svedkem, te letctim ptejeme vdechnu lasku. Zaslouti si ji.

Jako vdecko na svete, ma lidak i toto slovo sve "ale". Je to deli "ale" a naprosto vatne: ale laska se nesmi projevovat rodt'actvim.

V jednom z domovti es. letcit v LondYne utrhla neznama ctitelka s ("..epic dvou mladYch dastojnikti, s eepic, poveknYch v datne v ptedsini, odznaky R.A.F. Nechceme ani chvileeku pochybovat, to dlo o lovkyni "suvenir y ", a snad i o vic. 0 jakYsi projev tajene lasky.

Mute, at' si da suveniry pod podhiavnik a — jsa elovek ApatnY od kosti — doufam, te se ji bude o tom zdat. 0 tom, jak to bylo dal: te jeden z letca .se potom mel slutebne hlasiti u sveho velitele, a popadnuv Cepici ustrnul: tak se piece nemiite jit hlasit! Kterak v taxiku objitdel obchody s vojenskou vYstroji, utraceje mnoho penez z mala a dlouhe hodiny z. kratke dovolene. A kterak se setkaval s vice mene zdvotilYmi "sorry" v obchodech, protote jednak odznaje malo a jednak — prosim Vas, .16ithvi kdo to je?! Copak ut nekdo ztratil jenom tak kralovskY leteckY odznak s depice?

Necht' se sleene zda i o druhem z letcu, ktere okradla — pardon, dkaredY vyraz za dkaredou vec. DruhY letec popadl Cepici a nevdiml si, co se ptihodilo. Upozornila ho na to teprve hlidka vojenske policie, jet ho tadala, aby se legitimoval. Vime, oni vojaci jsou tvorove vdimavi; tuhle zatkli mute v uniforme s vysokou namotni hodnosti proto, ponevadt mel knofliky s kotvou dvojzubou a ne trojzubou.

Zkratka: necht' se Varn zda, ze policie zatkla nakho — i Vakho — letce proto, te se domnivali, te bud' neni letcem, nYbrt podvodnikem, nebo to je letcem, ale nacistickYm, kterY se vydava za spojence, a kteremu Goering p •i delani hakenktitkti na Celo zapomnel dat odznak.

Ptijemna situate pro bezahonneho, statedneho letce s ti-emi Cs. valeenYmi Oft, s Cs. medaili za chrabrost na hrudi a s D.F.C. na ceste!

SkuteCnost je vklycky lep gi, net zlY sen. At se probudite, vezte tedy, te se taxinY z 'eta' na Atesti nedostal do konfliktu vetejneho. Ale pravda zustava, te jste pokazila dvema letctim yzacnou chvili dovolene, a te jste je okradla i penetne. Ptipoudtim, te jste nevedela, te jde o suvenir, jen ma take penetitou cenu. Radte, sleeno, vzit na vedomi, te jste odcizila eeskoslovenskemu vojenskemu letci — jako byste mu je byla ukradla z kapsy — 2 (slovy a Cisly: dye) libry jednomu katdemu.

Dye libry — to je mnohem vic, net .dini plat leteckeho diistojnika za dva dny, to se divite, co?

Koukate, mila sleeno? Hled'te, aby do redakce 6eehoslovaka narukovaly 4 libry; redakce se laskave uvolila, te je podle obema postitenYrm letcum, kteti si zatim uz museli nove odznaky koupit. Jiste nikdo nechce, aby anglicka policie — sve zde nemame — musela hlidat dam, do ktereho chodi jen Cechoslovaci, eihat na Vas a zavtit Vas. Zdravime Vas s dctou — •ekneme podminenou.

X. V LETCI V SUKNICH. 0 nikoliv, nic skotskeho, je to zjev eiste tensky, je to Waafka. Tvor, ci spiide atvar, kterY se poprve vyskytuje v dejinach deskoslovensky7ch legii nikoliv jako jednotlivec, nYtrt, jako Clen organisovane jednotky, jako p • isludnik 2enske pomocne letecke slutby.

Az na ty sukne, ktere v'dak konec koncu jsou soueasi uniformy, jsme vojaky, reap. letci v pinem slova smyslu. Od pohodli civilniho tivota at do tohoto stavu vede ovkin trnita testa leteckeho novadka.

Rekrutky.

Toto stadium za'dind v dtevenYch baracich "kdesi v campu" kolem 6 hodin rano, kdy si elovek obyeejne po prve uvedomi, te ut neni civil. DruhY den po nastoupeni se "fasuje" stejnokroj a ostatni ptishAnosti, jako je protiplynovY7 oblek, atd. Timto okamlikem dlovek ztraci vegkere "svetske" zajmy a i ten neAengtejti tvor se ptestane divat na klobouky a jarni ku-

vleireirr stymy a zajimd se jen o to, ktere cididlo je lepsi, kde je motno dostat jemnY, mekkY kande, kterY neodte knofliky, po kterem kremu se boty nejvice lesknou a zda je v mistni kantine k dostani potadnY "marking ink", protote katda sebe men g soudast vYstroje musi byt oznadena jmenem a dislem novadka.

Prvni veeery dlo yek travi v chate cidenim knoflika, ktere se za tivY svet nechteji lesknout, adkoliv to na ge kapralka prisne natidila; a promluvi-li cestou do kantiny s mutskYm ptislu'dnikem letectva, tak jenom proto, aby se vyptal na osveddene triky starYch mazaku. Ja poslala svYm ptateltim z deskoslovenske armady zoufalY telegram: "Please send immediately advice hdw to polish buttons". DruhY den jsem dostala struenou odpoved': "Sorry we don't polish buttons." .Behem nekolika prvnich dna si novadek navykne, le se na neho nevola "Miss", ale posledni tri cislice jeho Utedniho Poznamky o "poslednich sedmi", ktere je mono obeas slyd'et, jsou jenom zlomyslnou pomluvou, protote tadne letecke eislo dosud nema vic net 11 cifer.

V techto dnech je je‘dte dovoleno, aby novadek — potk6.-li diistojnika nebo dttstojnici Travou rukou rytmicke pohyby vlastni komposice, protote dosud neprodelal vYlcvik zdraveni.

A pak ptijde drill. elovek vra'ci veder utrmacen, v hlave mu hudi "Left — right, left" a "Halt!", v noci sebou nepokojne hazi na kavalci a vyktikuje ze spani povely, ale piesto je to jedno z nejradostnejAich fidobi v tivote novaeka. Dlouha plat se z ylnenYim mo •em v pozadi, na nit jsme mely denne ptilhodinku "Physical Training" — P. T.. jak je to kratoe zvano a na nit jsme od rana do veeera poradu tydnu pochodovaly, zastavovaly, obracely se v pravo, v levo, Celem vzad, salutovaly do ptedu i na strany a cvieily rychlY ;.:ochod i "slow march", znstane v tivote Waafky velmi tivym dojmem. Ne pro tu ptirodni scenerii a trochu toho telocvilm, kterY — i kdyt unavil — je katdemu, s vYjimkou notorickYch lenochu, v zasade ptijemnY, ale proto, Ie jsme se v techto dnech skuteene "pterodily" na ptislu2niky letectva, ktere je pl • kladne svou kazni a moralkou a technickou dokonalosti. Byl to, pravda, jen prvni krok, ale snad prdve proto pftsobil tak hluboce.

Airwomen.

Po skoneeni vYcviku v drillu jsme ptestaly byt rekruty a staly jsme se opravdovYmi "airwomen". Pak pti2e1 site da121 vYcvik, ale to jit specialni, kterY7 nas mel ptipravit na slutbu v tech oborech, do kterYch jsme byly ptideleny.

To ut jsme zadaly hloubeji vnikat do tajti letecke sIu2by. Po nekolikatYdennim vYcviku pritla jedna z nejduletitelich chvil v tivote Waafky: Ptideleni na urditou leteckou stanici a vlastni “ace.

Tim okamtikem nastala naide skuteena aktivni ifeast na valednem usili. Vedomi, te uvolnujeme jednoho mute pro ten asek fronty, kde nemohou pracovat teny, a hlavne pro bojove ukoly, je skuteene krosnY pocit. Cloveku je v te chvili hrozne dobte, citi, le je v teto totalni valce skuteene utitednYm, ze neni parasitem, kterY eeka, at to za neho ostatni vyhraji. I ten ranni budidek, t yrde kavalce a ostatni mene ptijemne drobnosti vojenskeho tivota stoji za to, te smime pracovat v letectvu — i kdyt jenom na zemi.

Litat, bohutel, nesmime. ftikam, "bohutel", protote nic bychom si nepto.ly vice net to, ale nadi letci tikaji "Na Atesti". Snad maji pra ydu, nevim. Lze to tetko posoudit. Jsme si yedomy, te "Sterling" neni detskY kodarek, ale na druhe strane zase tenska leteckd squadrona — jedina toho druhu, ktera byla utvotena z ten, jet byly pied valkou civilnimi pilotkami, a ktera dopravuje letouny z tovaren na letiae a po ptipade zpet, dela svou praci velmi dobte.

Ovkm i pozemni prate, ktere u srovnani s letanim jsou samortejme kdive, muss byt vykonany a to potadne a svedomite, jinak by nebylo tech skvelYch dinu, kterYm se obdivulerne a iiSpeg nYch akei, za ktere jsme vgichni

nagim letctim vdeeni, -a proto jsme spokojeny i s tim, ze "letame" jenom na zemi a vrouc- • n p • jem chlapcum: "Letu zdart" COMMANDOS. "Hrom do toho!" preklinal Josef Vetvidka, nadelnik Commandos u druheho praporu. "Takato akcia a ja tu musim nedinne popijat' caj."

Sedel pri vederi a zapijal mastnY kus slaniny. eitai pri torn noviny, ktore sa rozpisaly o Utoku Commandos na Norsko. 112 sa tri mesiace zasvacoval do zahad jiu-jitsu, chodil cely deft bez jedla, zimne noci travil v lese. Teraz ho z rozmYSl'ania vyrugil hlas Jura Krernara, zakopnika prveho praporu.

"Tak sme prave postavili nova tanedmi siefi a zajtra tam 'name zabavu." "Hm, hm", htital Vetvieka. Zrazu mu v hlave svitlo. "Allah je vel'kY!" zvolal a spominal na dervi ga v posidke cudzineckej legie.

Zmobilizoval okamtite svojho poskoka, Michala Makara, ktorY zadal behat' od baraku k baraku, svolavajtic vojenska radu vernYch Commandos.

"Kamarati! Na ga trpezlivost je ut vyderpana," zahajil nadelnik poradu. "To, co robi prvk prapor, je nekala stitat". VetviCka nemal site pravnickeho vzdelania, ale spaval teraz vedl'a doktora pra y. Musime poznamenat', to druhY prapor bol priekopnikon v organizovani tanednYch zabav — a teraz mu chce prvY prapor zakernYm sposobom vyrvat' slavu.

"Ide o test' praporu. Musime im prekazit' zabavu stoj co stoj." "Nech 21je nadelnik", ozval sa burlivy sithlas oddanych harcovnikov. Ked' sa rozhoreenie trochu uti gilo, Vetvidka pokradoval: "Prekvapenie je zakladnYin prvkom katdej operacie v modernej vojne. Zasadou je, aby ste urobili opak toho, co nepriatel odakava."

"To sa zas naudil nazpamat' z predpisu P 1-3, ktorY si poZidal od nadporudika", poznamenal zlomysl'ne Jano Hrntiarik.

"Podujte moj plan", pozvedal Vetvidka a pohladkal pri torn valeenY kriz, ktory dostal vo Franctizsku. "Pojdeme na zabavu u prestrojeni za tanednikov. Vystrelime, zapalime bomby a potom usttipime do pripravenYch pozicii."

"L'ahko sa ti redni, ale t'atko sa to vykona", skodil mu do fedi Honza Shon, vednY duch opozicie.

"Plata kolona — to je dnes k fispechu", prihlasil sa Pejchal, nazYvanY "starosta". Vytiahol pri torn z vrecka plan tanednej siene. "To mi dal zakopnik, kteremu som pomohol utiect z Tolonchazu. Zije egte vd'aenost na svete."

Nadelnik vydal potom rozkazy a Commandos sa daly do pripray.

U prveho praporu bolo ako na pitti. Kamiony privataly dievdata z ATS a z WAAF. Poriadetelia pracovali od rana, odstrafiujiic v getky prekalky. Koneene sa vesele tancovalo. Hudba vyhravala polku, kted' sieriou otriasol hroznY vYbuch, hned potom .ozvaly sa yYstrely. Dievdata, ktore ut na svoje matky zabudly, zadaly, ich volat' zrazu o pomoc. Oechoslovaci sti v gak pohotovi. Nagiel sa inteligent, ktorY Anglidanom okam2ite vysveetlil, to strielat' a zapalovat' bomby na zabavach, je u nas doma narodnY zvyk.

Ked' potom za chvil'u vybuchla plynova bomba, nepomohly ut nijake folkloristicke argumenty. Zabava skoneila preddasne a nasilne DruhY den priniesol denik druheho praporu tuto zvest': "VCera veder podnikly na ge Commandos UspegnY fitok na tanedna zabavu prveho praporu. Svoj Ukol spinily a vratily sa bez straty."

LondYn. — Britske ministerstvo zahranidi oznamilo, to brit gti vyslanci u vlad kecka, Jugoslavie a Oeskoslovenska, idadujicich v exilu zde, byli povYgeni do stavu velyyslancti a 2"e jmenovane tti vlady sve vyslance rovne2 povY gily na velvyslance. Spoj. Staty neclavno ucinily podobne vadi Holandsku a Norsku.

— Italske nejvyai velitelstvi oznamilo, ze italske, ponorka zasahla torpedem americkY ktiZnik ttidy Pensacola, 9,100 tun snosnosti, Atlantickem ocednu. (Toto je druha nepotvrzena, zprava o potopeni americke valedne loth.

Italie oznamovala, ze byla potopena americka, bitevnice ttidy Maryland. Ze tadnSr eh ,1109C4 pramen0 to nebylo potvrzeno).

Strina St.

O 1115TNtlt

Ve stfedu, dne 3. 6ervna 1942.

Jemni duce.

90.11 168.86 126 23 duben 81 15 Dye 'gkolaaky si vypraveji, co v§e 26.30 72.88 128 14 duben 83 10 finor budou delati, az budou z nich hos49.95 9.97 129 8 duben 85 18 duben podytiky.

2491.81 324.29 130 28 anor, biezen 86 21 Unor Matenka vypravi: "Emilko, kcly2 9.55 246.13 131 24 duben 87 26 btezen k yam prijde nejaka na.N gteva na 11.58 2467.91 132 16 duben PitiJEM OD RADi.1 ZA MESIC 88 3 leden °bed, tak zatizne husu . . ."

179.13 862.32 133 20 btezen 88 3 imor DUBEN 1942.

Emilka: "ad.? Kdepak. Ja bez 1351..4 3 701 959.44 135 18 duben ikad Datum Za Obdrtieno 88 24 bkezen bych nerortezala ani cibuli."

123.05 136 14 btezen 89 24 duben 1 17 btezen 262.71 90 27 duben 5145..4775,, 30:12 137 13 duben 2 16 duben 12.40 91 22 duben Ze grkoly.

474.49 138 22 duben 3 21 final', btezen 101.55 92 1 Unor "Vysvetlete mi, odkud pii27.49 2366.36 140 17 duben 4 22 btezen 512.01 92 25 btezen chazi rosa."

85.86 479.16 141 17 biezen, duben 5 18 duben 27.38 93 23 duben Cela ttida m161, ni najednou se 274.24 258.67 142 22 btezen 6 1 duben 195.30 94 15 duben ptihlasil malY Rudolfek a povida: 228.84 137.90 143 1 btezen 7 16 duben 155.06 "Zeme se toei tak rychle, a2 se .50 67.20 143 9 nemocenska 95 22 duben 8 28 btezen 18.17 97 6 btezen zapoti".

137.97 243.36 143 24 duben 9 8 imor 738.61 97 25 duben 62.36 82.25 145 22 btezen 9 24 btezen 365.76 98 18 biezen 233.81 63.26 146 2 unor, biezen 9 28 certifikaty .75 99 14 duben 85.09 29.59 146 23 duben 10 13 imor, biezen 76.05 100 7 duben 3774..830 2 7 110.83 147 22 duben 11 18 duben 191.71 101 18 duben 44.95 148 8 imor 12 14 btezen 22.35 102 22 biezen 231.91 20.17 148 24 btezen 13 22 biezen 134.60 103 18 btezen 20.65 67.21 149 24 duben 15 3 imor, biezen 378.04 105 20 duben Chas. Hrtgka, maj.

46.63' 150 16 ptedplatne 16 21 duben 104.02 108 20 duben 83.48 392.37 151 21 biezen erstve maso, Grocerie, ovoce a 17 18 duben 536.50 109 26 biezen 17.94 152 15 rij., list., pros.

48.17 zeleniny. NejlepSi maso ve meste".

18 27 duben 4.46 110 14 duben 199.99 69.13 152 16 leden, Unor, btez.

19 18 btezen 85.92 112 1 imor, biezen Dodavka zdarma.

498.48 153 22 duben 38.86 394.78 20 7 imor 168.30 228.29 154 1 finor 112 22 duben 501-67th St. Wayside 4304 20 7 btezen 604.19 113 15 duben 83.89 33.13 155 14 Unor, btezen HOUSTON; -:- TEXAS 22 14 duben 39.75 114 22 duben 66.83 353.42 157 28 duben 23 17 btezen 192.57 115 28 btezen 9.99 67.11 158 28 duben 24 24 duben 847.60 116 17 duben 086.48 204.77 160 24 biezen 25 6 btezen 389.09 117 4 finor 25.80 161 27 duben 25 17 duben 449.22 117 23 btezen 90.08 33.05 163 22 duben 27 21 duben 137.56 118 28 duben OeskY Lekat a Operates 29.68 163 28 biezen 28 4 leden 1613.81 119 24 duben 711 Medical Arts Building 7.97 28 9 nemocenska 1.00 120 14 leden $38,310.25 86.99 HOUSTON, TEXAS 28 27 Unor 1210.42 121 7 duben -V 90.78 Telefon residenee! Lehi gh 9745 29 1 leden, imor 2144.67 122 14 duben Povzdech ienateho.

46.08 vs•I pfnn ftfarinvriv • Prextnn 2563 30 21 duben 79.96 124 13 biezen 8.20 Natmuntimmtimininnunimmitimumpultmolimunintommunnutim "Kdy2 jsem iek1 u °Rate "Ano" 31 17 duben 105.65 5.20 a od to doby u2 "Ne" nesmim ni32 20 duben 34.10 124 20 duben 57.70 kdy het!"

210.19 125 27 biezen 33 24 btezen 34 18 duben 84.19 35 14 btezen 148.30 PRAVNiK 36 22 duben 177.86 37 23 duben 21.79 THE STATE OF TEXAS 38 2 biezen 402.25 ttadovna nad 39 1 Unor 432.72 39 26 biezen 137.82 MIZE DRUG STORE 40 2 btezen 702.01 40 22 duben 235.00 SMITHVILLE, - :TEXAS 41 16 duben 68.69 .41.0111131111111114111111tUnIIIMMUnni11111101MIIWIIIIIMIiimmiltilliMMIMIMINP 42 22 duben 41.54 43 15 imor 25.96 44 23 btezen 103.04 47 23 biezen 454.92 48 15 btezen 247.14 49 22 biezen 153.54 PRAVNIK 50 18 duben 67.02 Vytizuje ve gkere soudni 51 18 btezen 93.17 Austin, Texas, May 22, 1942.

52 16 imor 87.61 52 28 biezen 107.11 TO WHOM IT MAY CONCERN: tiadovna: 936 Bankers Mort53 1 leden 6.75 gage Building, pies ulici na53 22 imor 2.2 derven 37.75 proti Kress budove.

THIS IS TO CERTIFY THAT 54 20 pros. BA biezen 990.51 HOUSTON. TEXAS 55 18 duben 97.33 56 6 biezen 460.17 57 13 56.45 DR. THOMAS N. DeLANEY 58 4 biezen 208.63 06NI LEKAR 58 20 duben 114.40 BrYle spravne ptipravene.

60 13 duben 31.60 as dle tmluvy.

62 20 pros., led., imor 202.28 ttadovna 3248 - Res. 2687 62 22 btezen 54.03 513-15 Professional Bldg.

63 22 duben 180.39 TEMPLE. TEXAS has according to sworn statement complied with the laws of Te64 18 biezen 58.54 65 1 imor 70.79 i xas as conditions precedent to its doing business in this State, SPRAVNE VYKONANA and I issued to said Company a Certificate of Authority from 65 23 btezen, duben 160.07 POHREBN1 SLUZBA. this office entitling it to do business in this State for the year 67 24 duben 127.60 67 28 ptedplatne ending February 28, 1943.

V hodine calu zarmouceni nalez16.00 nou Edward Pace pohtebni itstav 68 16 biezen 213.67 pohotovY k sympatickemu vytize69 16 duben 61.81 Given under my hand' and my seal of office at ni nezbytnYch jednotlivosti a k 71 16 btezen 63.36 Austin, Texas, the date first above written. vypraveni dojemneho pohtbu.

72 27 duben 103.50 Levne ceny jsou nal ze.sadou.

73 8 duben 365.53 0. P. LOCKHART, Chairman of the Board.

75 27 duben 24.60, 76 22 biezen 58.281 Pohiebni riditel.

F. V. URBISH, Sec'y.

FRANK J. ANOINEC, Pres.

77 7 leden 26.97 Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 425 Harbor St., Houston, Tex. P. 0. Box 152, East Bernard, Tex. 78 20 duben 48.52 118 N. Fifth st., - Temple, Tex. vow."

---1.r.emosammminism, 80 /3 duben 129.99 1 - -

Finaneni zpriva tieetnika HI. rtAd,u.

Charlie's Food Market

Dr, Chas. J. Hollub

Henry Sebesta

C. H. CHERNOSO

Certificate No. 458 Company No F-845 BOARD OF INSURANCE COMMISSIONERS of the STATE OF TEXAS

Slavonic Mutual Fire Insurance Association Houston, Texas

EDWA R D PACE

Oznameni Kandidatii V tomto sloupci naleznete kandidaty, kteti tadaji vas o hlas a podporu v demokratickych primarkach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidatt jsou: Do precinktnich Utadt $10, do okresnich, zahrnuje v to poslance do zakonodarny, $15, do statnich $25.

Za senatora Spoj. Statti DAN MOODY J. E. McDONALD Za komisafe zemedelstvi OKRES MeLENNAN JOHN W. DUNCAN Za aerifa, o znovuzvoleni OKRES MATAGORDA G. P. HARDY, JR. za Okresniho Navladniho okresu Matagorda.

LUTHER ROBERTSON Za odhaddiho-VYberdiho Dani okresu Matagorda. * D. B. (JACK) HINTON Za okresniho kierka J. W. "JIM" GARTRELL Za okresniho kierka

POLETTI A MINISTR MASARYK NA SCHUZI RUSSIAN WAR RELIEF New York, 25. kvetna (CTK). — Organisace Russian War Relief pofada, ve etvrtek 4. dervna v newyorskem hotelu Biltmore slavnostni vedeti, jit se neastni vynikajici pfecistavitele americkeho politickeho, kulturniho a nabotenskeho tivota, Pii vedeti ueini projevy viceguverner statu New York Charles Poletti, ministr Jan Masaryk, mistopfedseda cs. vlady, a arcibiskup Benjamin, metropolita pravoslavne cirkve ye SpojenYch Statech.

Oho vefejnello

ilUska &Ala zasilka potravin, kterou zakoupili Ameridane Cs. puvodu z Chicaga a okoli a poslali prostfednictvim Russian War Relief ruskYm Oechoslovakum. Telegram, kterY v teto \red z Moskvy prisel,rika, ze zasilka byla bezpedne vyloclena v Murmansku a poslana dale deskoslovenskeinu vyslanectvi. Je to pr y -nizeaslk,jtbyodeslanmerickYrni Cechoslovaky do Ruska.

ZABAVY ficlu

VZDY NA§ SPOLEHLIVY LEKAR Mrs. P. Godiska, Danielsville, Pa.; pile: "Asi pied desiti roky matkaii si rortrhla cele lytko o ielezo, Nonat to vyleeila za 6 tYclnt. Pozdeji si rort'ala nohu sekyrou — znova to Nonat zahojila. Dcera dostala bolak na krku, hrozne to bolelo, IPI Nonat to a tyclen vyleeila. Za 25 lei! co Nonat poutivame, uznali jsme te!

Nonat jest nda spolehlivY lekat:" 1 Mrs. Josefa Tlamka, Huntley, Wyo., nam pile: "Zaalete mne la.

I skave Nonat za $1.05. Mam ho stale po ruce, ale vyael mi, tudit ho chci. Zvlaate se mne osveddil: udelal se mi bolak na dvou prstech a la se mi to hoji, tak vidite, ze je to dobra vac. Ja. jit Nonat pottebuji 25 let, a to jest dlouha doba."

ONAT

Pokrok Houston 7. eERVNA 14. eERVNA 21. CERVNA 28. eERVNA 5. t ERVENCE 12. ERVENCE 19. eERVENCE

J. A. BALSA HOUSTON CZECH SYNCOPATORS BILL MRAZ J. R. BACA HOUSTON CZECH SYNCOPATORS

DAMY 40c — Mai 40c (Tax included) 0 zakusky a obderstveni navitevnik0 jest Wborern naleilte postarano.

W. J. HICKL Cena Nonat je po:;:tou 55c a $1.05.

Za okresniho komisafe 4. precinktu Ptejte se vaaeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji plate piimo na nasi adresu: OKRES WHARTON .. R. C. MILLER & CO. PAUL J. 8ABLATURA P. 0. Box 285, Altadena, Calif.

Za okresniho komisate Precinkt dis. 3.

New York, (OTK). — Nove eislo dtrnactidenniku Look, jet prave vyalo s datem 2. eervna, obsahuje nekolik zajimavych a velmi instruktivnich elankfi o americkem letectvu, civilni obrane, o vYznaenYch uddlostech v Americe a ostatnim svete. DUletita je zejmena stat' "Hitler's American Stooges", v se velmi podrobne piae o HitlerovYch pomocnicich, tajnYch i skrytYch, ptimo ye SpojenYch statech.

6tenat se dovi jmena nekolika sopisil, jet za penize nebo z jinYch &won — siii stale jeate isolaenictvi, nenavist k ticlam a cizin cum a ,pomahaji tak seslabovat a lamat oralni obrannou frontu prom ti nacismu. V elanku je popsano mnoho vefejne einnYch Amerieantii, kteti pracovali v komitetu "America first" a po vstupu SpojenYch state do valky pfenesli svou dinnost do rilznYch mane znamYch antisemitskYch a nacistinn piejicich organisaci, vydavali nebo jeate vydavaji easopisy, jeZ liai Hitlera jako zachrance civilisace a zastavaji se Nemecka proti Rusku i proti samotnYm SpojenYm stattim. Jmena techto Hitlerovych pomocnikti od W. D. Pelleye pies Coughlina az po Ashera jsou uvedena v pinem zneni. Clanek poslouti etenati jako spolehlivY a dobie informovanY vodee v dulelitem iiseku americ-

je2 nejsou AmerleanY. Mezi nimi je es. ministr Jan Masaryk, francouzska novinakka Genevieve Tabouis a jugoslaysky virtuos na housle Zlatko Balokovie.

V Zasilka potravin americkych Cechoslovakci doSla do Ruska.

New York. (oTK). — Organisace Russian War Relief oznamila, te do

Russian War Relief pkijal za aleny nekolik vynikajicich osob,

TOM HALE Za okresniho akolniho dozorce

OKRES FAYETTE CHARLEY B. BOROVEC Za okresniho komisate precinkt eislo 1.

Diana M.

„Tamara* lc

e st eclu, ane 3. Cervna 1942.

1140 ROBBIE ST. Na doptitni: 20th and North Main.

CESKY FILM

Buy U. S. War Bonds

"Deli na zakazkii g4N Mgr'

This Convenien Way

RozkAa veselohra, v hlavnich filohach: Theo. Plata, Jindiich Plachta, Lad. Peaek, Hana Vitova, a jini vYborni herci zajiat'uji yam dobre pobaveni. Ptedvadi, Jos. Vaant, zastupce, Praga ilm Co.

This institution has been chosen by the Uuited States Treasury as an issuing agent for the distribution of War Bonds. We welcome this opportunity to serve both you and our government, contributing our services gladly and without compensation or profit.

FAYETTEVILLE, ye stic edu 3. eervna, o 9 hod. veeer.

SHINER, ye etvrtek 4. eervna, o 9 hodinich veeer.

SEYMOUR, v nedeli 31. kvetna, o 5:30 hodinich veeer.

Let us help you purchase a War Bond this week. See us and you will be pleased with the many conveniences we offer you.

MILES, v 'hell* 2. Zervna, o 7 o 9 hodinach veeer.

CROSBY,

v nedeli 7. eervna, o 3

hod. odpol., o '7 a o 8:30 veeer.

FLATONIA, v fiterk 9. eervna, o 9 hodinich veeer.

NEEDWILLE, ye stiedu 10. eer y na, o 9 hodinich veeer.

Z4bavni Vtbor.

T. 045$

--;_iitia- AssoctATtopt,

,,tk!,:,0fififer. •

• A

Prvni P 13 ° 11 Ceskoslovenske Piljeovni a Stavebni Dru2stvo v Texasu, Heller Bldg., 1301 Capitol Ave., -HOUSTON, TEXAS

'Auwwwwwwwwwwaiilipmo

VrEiTNIM

Strana 24.

hativeite k

oznamovani

Ma!$ Oznamovatel Pravidla V Malam Oznamovatell tdtujeme centy za slovo, za kaide uvefejnerd. NejmenAl puplatek za, oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napiAte na zvla."§tnim listku a priloze objednavce prislu gnY obnos Oud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, plidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele satajeno a nabidky posilany administraci pod naiti znaelcoa, iletujeme za oznamky "Na prodej", "Slu gby a price" a podobne 25c zvlagt' as znadku a na patovne, aby dale dopisy mohly byti ilaned odesilany. oznamkach "Nabidnuti k silatku" neb "Pkijme se hospodyno" obnati doplatek za znadku a poSlovne 50 cent&

mor

"Dr. FRANK KENT opet zapodal provozovati praksi. OCi, ugi, nos, hrdlo, brYle." (21-dz)

QV"' TABAK na posilani, neni allay a pekne hoti. Nechavam ho po 20c a 25c libru. Pike na: — Joseph Prochaska, Portland, Tenn. (22-p) Koupim zachovalY hud. nastroj Celo. Udejte stati, , znadku a cenu. Musi byti dobre. Pike na: — Mrs. Botena Valdik, 4015 Metropolitan Ave, Dallas, Tex. (22-24p) Prijme se Z"ena prostkedniho veltu, deskoslovenske narodnosti k opatrovani stare teny invalidky, LIAna dagi prate. Byt, strava a mzda. Pro daiSi informace plate na John Machu, Box 944, Port Neches, Texas.

(22-23p) Piijme se — mlada Zena neb avec k vykonavani domaci prate.

Dve dospele osoby. Byt na mist& Dobra mzda, nejlep gi domov. te odporudeni a podrobnosti v prvnim dopisu. — Earl B. Smyth, Wholesale Merchant Bldg, Dallas, Texas.

(20-dz.- c.)

Or", Mala kukatka, druhu "Barred a White Rocks, Reds, S. L, Wyandottes, New Hampshire Reds, Large type Whites, Buff, Brown & Black Leghornes, Anconas, Crosses, Sexed & Unsexed." Za velmi levne ceny.

Vkchna kutatka z vybranych stad a "Bloodtested". Pike si o ne.A cennik. — VON MINDES HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(21-dz.)

Vojta &mei o povaleene kontrole vYchovy ye statech Osy. Chicago, Ill. (OTK) — ve veerejgich Chicago Daily News je dergi ;interview senatora Vojty Benee s Frank L. Hayesem o ptevYchove mlade generate ye statech Osy, hlavne v Nemecku. Zpravodaj se zmihuje o torn, te Vojta BeneS ptsobii po dlouha leta jako jeden z vedoucich eeskoslovenskYch einitelt na poli vYchovy mlade generate. — V interview poukatal sen. BeneS na osudne opomenuti po prvni svetove valce, po ktere byly ponechany nemecke Akoly pod vlivem stareho militaristickeho a nacionalnihosovinismu Po skoneeni teto \Talky bude nutno, aby v obnovene Spolednosti narodt byl zfizen Mezinarodni dtad vYchovy, jeho pilsobnost na poli ptevYchovy a demokraticke vYchovy by byla obdobna ptsobriosti Mezinarodniho &adu prate v oboru delnickeho zakonodarstvi. Oinitele odpovedni za budouci mir nesmeji se zastavit pied obtitnYm te'Senim techto problemt. V katdem ptipade to bude merle obtitne net nova pozdefSi valka, ktera by znovu ohrotovala suet, kdyby nedoSlo k ra• ptevYchove militaristickeho Nemceka. Proto musi na mirove konferenci tentokrat tet zasedat odbornici z oboru vYchovy.

V techoslovici v Britske VYch. Africe.

New York. (OTK). V techto dnech doSlo do Ameriky bteznove dislo Casopisu "Oechoslovak", ktery vydava, deskoslovenska osada v Nairobi ✓ Britske VYchodni Africe. Tema cele eislo je venovano oslavam 92. narozenin T G. Masaryka, jet byla uspotadana v Nairobi peel Oeskoslovenskeho kroutku, Pkina geji zejmena velmi peknou ptedna gtu o Masarykovi, jet byla pti ()slave Os. kroutku ptednesena, a Masaryktv portret. — Oechoslovaci v Britske VYchodni Africe jsou organisovani v "Os. kroutku", jehot elenove dobrovolne odvadeji 10 procent svYch ptijmil ye prospech es. zahranidni akce. Mimo to potadaji sbirky pro Os. dervenY ktit a pro Cs. vojaky v Anglii. Propagadnimi knihami, jet objednavaji z LondYna, a elanky v mistnich anglickYch novinach informuji vetejnost o Oeskoslovensku a jeho zapase za svobodu. Jsou ye styku s Americkou obci sokolskou a z podnetu jejiho starosty K. Brchala zalotili v Nairobi Sokolskou jednotu, prvni v Africe.

• didnim prinnyslu S • eskYch zemi.

ZASTUPCE ANGLIE U S. Zasah Gestapa.

VLADY VELVYSLANCEM LondYn. (CTK) — Z Prahy Londyn, 25. kvetna (OTK). — Dichazi zprava, te Gestapo zabavilo plomatidti zastupci Velke Britanie ✓ deskYch zemich nekolik velkYch u vlady tecke, jugoslayske a deskoprumyslovYch podnikt. Mezi nimi slovenske byli jmenovani velvyslan- je Akciova spoleenost spojenYch ci. V britske Atedni zprave se o tom tovaren na papir, celulosu a dtevopravi toto: vinu, jet ma tsttednu v Praze a to"Kral Jiti schvalil navrh statni- varny v Hostinnem a Dobre Mysli ho tajemnika pro zahranidni veci, u Vrchlabi, Akciova spolednost dolt aby diplomatidti zastupci Velke Bri- Minerva v Mostu, akciova, spoleCtanie u vlady tecke, jugoslayske a nost dolu PoSeidon rovnet v Mostu deskoslovenske byli povYkni z vy- a Mostecka uhelna akciova spoleeslanct na velvyslance a aby vy- nost, jet ma doly v Souk a Biline. slanci teckY, jugoslayskY a desko- DAvody konfiskace nejsou znamy. slovenskY byli u Dvora svateho Ja- Podniky byly zabaveny " ye prospech nernecke Me", kuba piijati jako velvyslanci.

Britskym velvyslancem u tecke SLUZBY 1B0ii. vlady byl jmenovan Sir Michael Palairet, George Williem Rendel se Rowena, 7. eervna v 10:00 rano, stava, velvyslancem u vlady jugo- Wall, 7. Cervna ye 3:00 odpoledne. slayske a Philip Bouverie Nichols Temple, 14. Cervna v 10:30 rano Cesky a v 8:00 veder anglicky. velvyslancem u vlady deskeslovenske " Josef Hegar.

DO OKRESU BELL Frank Pollak oznamuje za komisaie.

Nemusim ptipominati, ze vlastne nepottebuji se ptedstaviti voliUlm okresu Bell — precinkt els. 2.

Mtj rekord co okresni komisat mluvi sam za sebe a na zaklade tohoto rekordu uchazim se o tento ttad.

Moje Cinnost za meho ttadovani jest oteviena cele vetejnosti a tuto zvu, aby se o ni ptesveddila.

Ptedkladam moje jmeno pied vas co kandidat Utadu okresniho komisake Precinkt 'Cis. 2. Vite dobte, te se uchazim o Utad, v nemt jsem varn sloutil v minulosti tadu let. Soudim, te zkuknost jest hlavnini einitelem pti vykonavani komisatskeho ttadu zvlaSte v dne'Sni dobe zmatku, jit protivame a budeme jeSte proiIvati. Udrtel jsem si viru v lid a uptimne doufam, ae se mi dostane podpory a pomoci ()beamu tohoto komisatskeho precinktu.

Slibuji, ze v padu zvoleni budu sloutiti dle svYch nejlep'Sich schopnosti anil bych stranil komukoliv.

Jsem narozen a vychovan v Bell okresu, sloutil jsem v dobe svetove valky. Motna, te se s vami osobne nesetkam v teto moji kampani. Jestlite ne, tak to nebude proto, te bych si vase podpory nevatil ale proto, musime Setkiti na gnmach a gasolinu. Proto povatujte toto za laskave potadani o vase podporu.

VO.S1 v tete, FRANK PONO1K. Pan Frank Pondik jest obeanem nejlepSi povesti, pied Otytmi roky oyl komisatem tohoto precinktu a slouzil ku vSeobecne spokojenosti.

DobrY sluha lidu ilasluhuje jiste vSestranne podpory. Podporujme vtdy a vSude krajana dle stareho osvedeeneho hesla — Svuj k svemu!

(Pd. Pol. Adv.) V Manifestace za Oeskoslovensko v New Yorku. Projevy dr. Papanka na schfizich iidovskYch organisaci.

New York. (OTK). — Ve sttedu 27. kvetna konala se v kotelu Astor v New Yorku velka schtze vYrobct a obchodnikt hedvabim pod heslem United Jewish Appeal. Schtze se 'itdastnilo 300 osob. CestnYmi hosty vedera byli Oeskoslovenske inrormadni slutby ministr dr. Papanek a bYvalY starosta mesta New Yorku James J. Walker. Schtze byla zahajena zapenim americke hymny, nadet na podest dr. Papanka byla zapena deskoslovenska hymna v anglicky 'teat. Stalo se tak patrne ye SpojenYch statech vilbec po prve.

Po vedeti promluvilo nekolik teekteti se vesmes ob'Sirne zminovali o Oeskoslovensku. ZvlaSte srdedny projev udinil pan Sylvan Gotshal. Nato byl ptitomnYm ptedstaven ministr dr. Papanek, jent promluvil o dneSni situaci v Oeskoslovensku, o demokratickem ztiz.eni Ceskoslovenske republiky a o torn, co Oeskoslovensko oeekava od ptiSti upravy sveta. Jeho projev byl odmenen potleskem, jent se promenil v boutlivou rnanifestaci za Ceskoslovensko. PodobnY raz mela tato schtze i v dalSim svem prilbehu, zvlaSte kdyt pak o deskoslov.ensku srdedne promluvil bjrvaly newyorskY starosta James J. Walker. V zaveru schtze byla provedena sbirka, jet

Ve stfedu, dne 3. Cervna 1942. vynesla 165.000 dolart, Tato Castka bude venovana tidovskYm uprchtrpicim tidtm v zamoti a Palestine. — V ramci techto sbirkovYch akci uspotadaly americke tidovske organisace ye sttedu 20. kvetna v City Athletic Club v New Yorku veder, na nemt promluvil rovnet dr. Papanek a redaktor Bienstock. Sbirka vynesla 10.000 lodart.

V VeMtera, &ski Orilla pro Ne.mce?

LondYn. (OTK) — Oeskomoravsky svaz pro drilbet, vejce a med vydal natizeni, podle nehot jsou chovatele povinni odvest do osmi driti veSkerou drtbet Utadtm. JednotlivY chovatel smi si podftet nejvyse jednu husu, aye kacnny a 'ayslepice. — Bude-li tato zprava potvrzena, znamena prakticky konec deskeho drithetnictvi a zasobovani vejci. Soudasne v.Sak bude dtkazem katastrofalniho stavu nerneckeho zasobovani, jsou-li nacisti nuceni vybijet skoro opine drilbet v 'deskYch zemich.

V Hitler, kterY jedna jako zosobneny je sam nejvystraknejSim dloveltem na svete. Vzptimena. pate, liulakani, nadmirnY chvast, za temi vkmi skryva se smrtelna hrtza z to zbrand, ktera dini lidi svobodnymi:i z pravdy. Jane ozbrojeni pravdour a proto tyrana ptemtiteme.

V Z hovoril no, pavlaki.

— Dejte mi pokoj s doktorem!

To byly pored jen same mediciny, ttikrat denne lzici, pied poutitim tadne zattepat — a on chudak starej tak dlouho tkepal flaStiekami, az zattepal — badkorama . . !

e5h NOT THE QUESTION We Never Have We Never Will Bury Anyone In Pcotters Field

o Dallas a ()kohl Oeskoslovenska, vetejnost je uctiwe zvana ku

piednilice prof.

0. ODL021LiKA jet potadana bude

dne 8. eervna 1942 V DALLASKE SOKOLOV/CC 3700 CARL ULICI Krajane!

Ve sveta deni ptipravuji se veci, ktere budou rozhodovati i o byti di nebyti druhe republiky deskoslovenske. Ptijd'te a vyslechnete mute, kterY staff pti zrozeni republiky, pro ni til a pracoval.

Na sva mista! roduverni!

S. A. C. T., ODBOCKA DALLAS