Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of Au at. 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 27. kvetna (May) 1942.
tiSLO 2L
DR. EDUARD DEICES. ASE MYSLENKY zaletaji jit dlouhY eas denne do LondYna, a do Anglie v-Crbec n a je to zvlattni, te zabloudime do teto zerne: kdy vzpominame nejblittich lidi, jet mame kroine' stare viasti ria %svete, totit natich bojujicich bratti na britskYch ostrovech. Anglie, jet v poslednich letech protla tolika Zmenami, ma, dnes jiriou oral zVlatte pro nas, kteti se k ni obracime jakoby terrier.: v ni bylo nate hlavni mese°. A je to z ylattrii, te .myslime na LondYn, kdyt, se v l'ily. lerikAch zabYva.me dr. Eduardern BeneSem, jehot padesate osme narozeniny ptipadaji na den 28. kvetna. Osud nas vtech je zobrazen v torn, te mut, kterY byl vtdy na svem mists, je nyni na svem mists tarn, kde by si ho nate fantasie bez ottaSajici zmeny pomerti nebyla dovedla ptedstaVit. Osud nas vtech je v torn, te na ptide bojujici Anglie otivla aeskoslovenska armada se. syYm vrchnim velitelem a te vlajka. -Leto armady, vyrobena deskoslovenskym Sokolstvern zde v Arnerice, je nesena po anglicke Ode. Anglie, kdysi tak chladna ke vtemu, co nazYvala vnittni veci evropskou, je dnes sama obrozena a my mateme s vetkerou skrornnosti a sttizlivosti tici, te se obrodila k natim. idealtn. At jednou bude eas v odstirpu ukoneenYch dejn a rortetenych zapletek sledovat testy, jimit se braly vedouci osobnosti nati doby, pak spoeine oko spravedliveho a chapaveho historika ptedevtim na dvou postavach, na dvou vediaucich ptislutnicich eeskoslovenskeho naroda. Podivuhodna a historicka shoda jakoby byla dovrtila dilo Prortetelnosti, jet obdatila Masaryka tivotni silou daleko za jeho osmdesatku, a jakoby tamer prodloulila jeho tivot a jeho ptcobeni v torn jeho taku a ptiteli, kterY z mladistvYch let do veku nyni zrale mutneho nesl a nese stratlive btime, jet by snadno zlomilo lecktereho hrdinu svetovYch dejin. Dr. Benet stejne jako katdy skuteenY a bojujici mut, stejne piedevtim jako Masaryk, mel a ma sve neptatele. Mel je od okamtiku, kdy po tspetne skoneenem boji stanul v natem natode na jednom z nejptednejtich mist a kdy se zcela ptirozene stal tereem malicherne zavisti. Netlo vtak jen o to. Benetova velikost je konec koncu v tom, le i ti, kteti ho podle vlastniho mlhaveho citu a ptesvedeeni nenavideli pro tu di onu drobnost, pro ten Cl onen potramocenY osobni zajem, ve skuteenosti zdravYm instinktern svych pobloudilYch dutl v nem nenavideli ptedstavitele ktitt'alove mytlenky, s nit se oni sami zavile a urputne citili v rozporu. Nenavideli ho stoupenci jine viry uvnitt i vne hranic, za jeho masarykovskou viru v hodnotu pravdy, prava a spravedlnosti. Nen-Jame ptieiny zapirat, te takove odpUrce mel dr. Benet i doma. Dnes, kdy vtechna phzemni spodina tak velikYch a slavnYch zemi se provalila at na nejvytti mista, kde trimi v cele sve triumfalni obnatenosti, nemame eelkern ani ptleiny stydet se ptiliSne za tech nekOlik malo Quislinein, kteti staeili jen nepatrne podttisnit obecnou a hlubokou duveru lit mel eeskoslovenskY.narod jako celek v Ma-
saryka i Benete. Take zde pozdejti bilance kale, jak neporutene a zdrave bylo nate no.rodni jadro, livene od dob nepametnYch tradici naprosto jednoznadnou, tradici, jet jakoby se znovu byla ztelesnila prave v techto dvou munch. Horti je tato bilance v metitku mezinarodnim. Take zde mel dr. Benet sve neptatele a odpnrce, a to nejvatnivejti a nejz:IsaclMitTVtivi ICe dai zilobeni Polnice zaznel hlas, ztlumen je bubnti vir, a my jdem znova zas, kde vednY klid a mir na rovy druhti svych, dat vlajku a tat kvet, o einech hrdinnYch by rnohla vypravet. Kde vlajka zdobi rov, at' celY svet to vi: Tam je, kdo chranil v armada Bratrstvi, a za praporem spel,. kdyt bylo tteba jit za heslem hrdYch Pro narod zvitezit! F. L. Musil. nejti. Nemluvme tu o Hitlerovi, jehot ptipad je prilis jasnY. Vzpomerinie spite tech statnikteti site Ukolem na ne vlotenYm na demokratickou frontu, na nit bojoval Benet, ale kteti crave tuto frontu zradili a tvatill se, jakoby na rozdil od eeskoslovenskeho ministra zahranidi a pozdejtiho presidenta, byli nadani mimotadnou a vYluenou chytrosti. Dnes, kdy jejich zeme leti v trosk.ach a kdy matky, jet velebily jejich jmena, proklinaji chvili jejich zrozeni a kdy vtichni, v jejicht srdci hoti nejslabti plaminek lasky k tomu, co tivot eini hodnotnYm, pronateji jejich jmena jen se zat'atYmi pestmi, nyni koneene stoji jejich proradne chytraideni pied tvati sveta v havu nej y tednejti hlouposti, jet vzbuzuje pouze utrpnost a hnus. Nyni koneene mohou i mozky nejvice zemdlene a zamtene pochopit, to v Evrope byl na odpovednem mists mut, kterY od poeatku hlasal, te neni tadna motnost kompromisu s moc nosti, jejimt jedinYm pravdivYm heslem je nasill vtdy a y e vtem. V dobe Ustupkti a smitovadek bil dr. Benet na poplach ye vtech hlavnich mestech Evropy. Volal stale znovu po solidarite, opakoval stale znovu sve tvrzeni, te mir je nedelitelnY a dotadoval se stale znovu kolektivni bezpednosti, jii, se tehdy vysmivali ti, kteti dnes sami o ni sni a blouzni ve svych stisnenYch a znepokojenYch myslich. Z eel& ho sveta vraceji se dnes k tomuto • muti, stojicimu na svem mists v LondYne, jeho vlastni slova a co on kdysi marne volal do sveta, tim dnes Api a stena doba. PodivuhodnY osud, vysoko poy znesenY nad politicks hadky a diskuse, dovr§uje se zde v metitku tragedie Shakespea rovske a je stragne vmY4et se do poci.tt toho,,
jemut dejinna odezva sklada k noham tento desivy hold. Pronatet pravdu yeas a ptijimat ji r.ozcleji z rukou sveta, ottasajiciho se promelcanim. Tak asi by bylo motno ve zkratce podat zatimni osud Benet& dojista zdaleka nedovreenY, tak nejak podobne bude jej asi vi(let nestrannY pozorovatel budoucich DneSni narozeniny BeneZovy spadaji do dnt tisne, kdy horeene po =Pe sveta hledame mista slabs i mista pevneho odporu a kdy kalclY pro sebe stale znovu vatime veechny motnosti. VSesvetovY zapas, Jent se zapoeal tim, e'emo se nechapave i'ikalo boj o Leskoslovensko, rozviji se postupne do svych koneenYch svetovych rozmern. Nerozvinul se dosud npine a proto take vte, co se zatim odehrava, nahodile vYhry a prohry, neni definitivni. Afton se bojuje v kolikerych zeinich sveta, definitivni fronty nejsou jests stanoveny a ptedeveim nedozrala jests k s yYm irkoltim vnittni a neviditelna fronta evropska. eskoslovenskY narod drti dtiletitY Usek teto fronty . a promluvi na nem at ptijde jeho chvile. Nebude mluvit tadnymi vyumelkovanYmi hesly, at' ptichalkaji odkudkoli, protote z jeho zmudenYch prsou se vydere vYktik, jehot smysl je nevYslovnY a nezachytitelnY tadnou formuli chytrakt tech i onech, kteti kdesi za vetrem do duce trpicich a prondsledovanYch promitaji sve netivotne doktriny. V te chvili, ktera ptijde neodvratnou dejinnou a osudovou nutnosti, promlu, vi duSe vtech evropskYch narodu , a tedy i naroda eeskoslovenskeho, svou nejptirozeneili miuvou a jen k smichu je ptedstava, to ti, kteti se pak probudi z nekolikalete agonie, by jests pochopeni pro duta, hesla, za nimit se' skrYva, zajem skupiny, strany nebo tridy. Evropou zahtmi pak jedine heslo, heslo svobody. My, kteti se v teto easti sveta teastnime eeskoslovenskeho boje za svobodu, vetime pevne, to jdeme spravnou a jedinou cestou jestlite sledujeme dr. BeneSe, jent je dnes stejne jako za prvni svetove valky ptedevSim bojovnikern za svobodu i kdyt do tohoto noveho zapasu vstoupil jit jako zralY mut s ustalenYm svetovYm nazorem. Jsme si vedomi toho, Masaryk vstupoval do podobneho zapasu ve ifeku jests zralejtim, ale s mysli mladistvou, jet nechavala daleko to, sebou pozaru oportunisty mladistveho telem, ale seSle duchem a citem. Vetime pevne, to tento mut, jen1 projevil proziravost v dobe, kdy vZichni sazeli na kartu pohodlneho chytradeni, zatim co on sam pevne a netistupne spolehal na pravdu a pra y°, vetime, ze tento mut i .e povolan i dnes k ukolum vudeim a jsme ptesvedeeni, to druhY eeskoslovenskY boj za svobodu by nemohl bYt tizen povolanejti rukou. To je prod mu dnes jmenem eeskoslovenske Ameri, ky vyslovujeme, pinou dtiveru. Jsme si jisti, stejne vroucne a vroucneji jests vzpominaji dnes dr. BeneZe nati bratti a sestry v dodasne codmanene viasti a v mytlenkach se s nimi citime spojeni virou v tohoto dOstolheho stupee a Oclice Masarykova.