Vestnik 1942 05 20

db■5311,8:EMSIIIIMIIIMMIIMINeta,Mar.•

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROlkliK (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ve stkedu, (Wednesday) 20. kvetna (May) 1942.

OSLO 20.

RESOLUCE V g ESLOVANSId110 KONGRESU V MOSKVE. BRATRI SLOVANE! DEftILA HODINA, kdy vaechny slovanske narody jsou povinny zvednout se k rozhodnemu boji proti hitlerismu, zaptisahlemu neptiteli Slovanstva. Prolita krev nagich narodti, po2ary na gich obydli, vypleneni nakho bohatstvi, to jsou vYsledky zlottileho hospodateni IIitlera ye slovanskjich zemich.

Miliony Slovanti byly vyhubeny hitlerovsk'mi bandity. Jen v Jugoslavii, ,za deset mesict Mani nemeckYch fa gistin bylo povrakeno statisice lidi. V Polsku, Ceskoslovensku bY1 vykvet slovanskYch narodti — lide vedy, umeni, spisovatele — vyhuben. Sta slovanskYch mest bylo poboteno, tisice vesnic srovnano se zemi. Hlad, epidemie znii. v Jugoslavii, Oeskoslovensku i Polsku. Bylo vypleneno a zubokno Bulharsko.

Hitlerovci pusto gi odvekou slovanskou zem, mai, tYraji, ubijeji naae bratry Rusy, Ukrajince, Belorusy. Ne getti ani starctin ani 2en, ani dal, ani n.emocnYch, ani ranenYch. Pti svem itstupu nemecka fa gisticka armada 2ene je v tteskutem mrazu pied sebou, vypaluje do zakladti sovetska mesta a vesnice, meni v rozvaliny yyznamine pamdtky ruske kultury a umeni. Noty lidoveho komisate zahranidnich veci SSSR, V. Molotova, o zverstvech nemeckYch okupantri jsou hroznYm spisem proti fa gistickYm barbartim. Prildruheho milionu Polak& statisice 6echti, Slovakt, &bin Chorvati, Slovincri, Bul' hart'', Ukrajincri, Belorusti, Rusil hynou v nemeckYch fa gistickYch 2'ald.fich, umiraji na nucenYch pracich v Nemecku. V gemi silami a vaemi prosttedky snaZi se kanibal Hitler uskutednit svtij zloeinny plan na vyhlazeni slovanskYch narodti.

Bratti Slovane! Osm mesicri uplynulo od doby, kdy se konal prvni vSeslovanskY projev v Mcskve. Od to doby se situate na fronte od zakladti zmenila. DruhY slovanskY kongres sekl se v dobe protiofensivy rude armady proti hitlerovskYm vojsktim. S yYm hrdinnYm bojem Ruda armada rozmetala baje o neptemo2itelnosti nemecke armady a dokazala vaem svobodymilovnYm narodrim, 2e hitlerOvska vojenska maginerie mite bYt nejen zastavena, ale i rozbita.

Slavna viterstvi Rude armady povzbudila vaechny slovanske narody, napinila slovanska srdce neotiesitelnou virou v triumf na gi spravedliye veci, a pozvedla v boji za osvobozeni Slovanstva od hitlerovskeho jha nove aiky skvelSrch bojovnikri ve vaech slovanskYch zemich.

Od doby, kdy se konal prvni vaeslovansk' kongres, sily mezinarodni protihitlerovske fronty nesmirne vzrostly. 2$ svobodymilovnYch naradii v aele s narody nejmohutnejSich state sveta, Sovetskeho svazu, Velke Britanie a SpojenYch state americkYch, zaptisahlo se neslo2it zbrane, dokud hitlerismus nebude nadobro zni-: den, dokud nebude zajig tena bezpeenost a nezavislost vaech narodtt. Jak narody, , ktere byly ptepadeny drzYrni vettelei, tak narody, jim2 hrozi toto nebezpeei, povstaly na obranu spoleene lied vg eho eivilisovaneho lidstva. Osud Hitler& je zpedeten. Jeho armada, zkrvavena a zdeptand drtivSl mi ndery sovetskebo lidu, jde

vstkie katastrofe. Partyzanska valka Srbri, Chorvatri, Slovincri, Ukrajincti, Beloruk, podnicena viterstvimi Rude armady, vyrtista na vSenarodni valku Slovanil proti nemeckym a italskYm imperialistUm a jejich podlym ptisluhovadrim, Nediorim a Pavelietim. Za nesIYehaneho teroru zveda se k boji proti hitlerovskYm vyyrheltim svobodymilovnY polsky. narod.

Pod praporem boje za svobodne, nezavisle Polsko organisuje se na Uzemi Sovetskeho svazu polska armada. Ani krvav' teror hitlerovskYch pst, kteti povrakili tisice iieskoslovenskYch vlastencin ani patolizalstvi smealty , zradcri, hrbicich htbety pied Hitlerem, nezlornil dacha odporu v &skein a slovenskem lidu. Na tizemi Sovetskeho svazu se formuji yojenske jednotky pro boj za osvobozeni eeskoslovenskeho lidu od hitlerovskeho utlaku. BulharskY narod, piny lasky a ptatelstvi k svemu osvoboditeli, ruskemu narodu, vaemi silami se sna2i. ptekazit Hitlerovy pokusy, hnat bulharskou armadu proti Sovetskemu svazu. Utiskovani Slovane, usilujici stejne jako vaechny svobodymilovne narody o pokojnY rozvoj v ramci svY'ch samostatnYch state, v duchu s yYch velkYch tradic a sve narodni kultury, jsou napineni citem nejhlubgi vdeenosti k Sovetskemu svazu, na nemZ spoeiva hlavni bilme boje proti spoleenemu neptiteli.

Posilaji vtele pozdravy velikemu sovetskemu lidu, hrdinne Rude armade, jejim odvakYrn vojevriderim a moudre vlade Sovetskeho svazu.

Bratti, uhneteni Slovane! Nepfitel utrpel teake rany. Lee je jeate siln' a je s to zpiisobit lidstvu mnoho zla. Lit' a rozkaceny milk se vrhnout do novYch dobrodru2stvi. Hitlerovska klika chce zastra git vas, Slovany, a vaechny svobodymilovne narody hysterickYm ktikem o nastavajici jarni ofensive nemecke armady. Hitlerovci doufaji, 2e tim ochromi na gi vuli k boji a zabrani vaem slovanskYm naroclm, aby nezasazovaly Hitlerovi drtive rany jak na fronte tak v jeho tYlu. S yYm povykem o jarni ofensive chteji udrkt v pokote nernecky lid, chteji udr2et v poslugenstvi sve vasaly a vehnat je do novYch lupieskYch dobrodru2stvi. Ruda armada bila neptitele Slovanstva, nemeckeho vettelce, v zime, nepusti ze s yYch rukou ofensivni iniciativu a bude ji miti i na jate a v lete. Je moke, 2e se fagistickYm pohlavarrim podati sehnat jeSte nejake sily a pokusit se o novou ofensivu. Je na slovanskYch narodech, aby ptemenily mo g .7 pokus neptitele o ofensivu v Upine rozdrceni-nj nenavideneho neptitele. Toto rozdrceni musi bYti uskuteeneno nejen zbranemi Rude armady, ale i vaemi slovanskYmi narody. Leto gni rok, rok 1942 maze a musi se stati rokem rozdrceni lupidske hitlerovske armady. Vgechny sily slovanskYch narodri mush bYt mobilisovany do boje proti neptiteli. Pasivnost v teto chvili je ve11147 zloein. Ka2cle vahani, vyaltavani, odkladani boje na vhodnejSi chvili pomaha neptiteli a prodlukje stradani Slovant pod jhem fa gistickYch okupantri.

Polaci! Ce gi! Slovaci! Chorvati! Slovinci! Srbove! Makedonci! Rozvirite aiteji narodni partyzanskou valku proti smrtelnYm neptatelrim Slovanstva, proti Hitlerovi a jeho smeece. Ani kousek ehieba, ani kapku vody hitlerovskSrm

loupekikrim, utiskovatelrim Slovanstva! Sehovavejte obili, odhanejte skot, sabotujte valednou vYrobu, pracujte tak, aby se ka2djon dnem vyrabelo mene a merle zbrani pro hitlerovske Nemecko, &ate vae, abyste zpomalili praci obrabecich a jinSrch strojri! IThirite vae co mrikete, abyste kazili zbrane, ktere musite vyrabet pro nemilosrdne zotroeitele. Snakte se, aby se vami vyrobene tanky, letadla, pancetova vozidla brzy staly neupottebitelnSmi. Dbejte o to, aby miny a granaty nevybuchovaly. Desorganisujte praci kleznic. Matte dopravu hitlerovskYch banditti, stteliva a zbrani, ji.ch2 pou2ivaji proti nam vaem. Niete vaechno co mrikte a co pomaha Hitlerovi! Pamatujte, Polaci, 2e Polsko je bezprosttednim tYlem hitlerovskYch hord, vaaich zotroeitelt. Ptes Polsko jdou nejdrileLtej gi testy na sovetsko-nemeckoU frontu. Desorganisujte transport, bate, mosty, organisujte katastrofy nemeckYch vlakri.

Pamatujte, Oe'81, ze vaae zeme je nejdrile2itejgim arsenalem Hitlerov'm. Sabotujte vS7robu del, tankri, stteliva. Organisujte stavky. Vyhazujte do povetti nemecka skladi gte Matte vojenske transporty.

Chrabti jugoslav gti bojovnici! Upevriujte sve ozbrojene sily. Ziskejte pro partyzanskS 7 boj vaechny balkanske narody. &rite s Balkanu nemecke a italske uchvatitele.

Bulhati! Pteka2te zloeinne plany zavledeni Bulharska do valky na strane Hitlera. Podejte ruku syYm bratrum Jugoslavcrim.

Slovangti vojaci, nasilne hnani Nemel proti bratrsitYm Slovaniun Sovetskeho svazu! Odmitejte boj proti Rude armade a jejim spojenctin.

Do2adujte se navratu dome. Tvotte vojenske komitety v boji proti lupieske valce Hitlerovel Pfechazejte k Rude armade!

Slovane, nasilne naverbovani vyvrhelem na praci v nemeckYch zavodech! Odmitejte galejnicke prate pro hitlerovske vettelce! Organisujte stavky! Zadejte, aby vas neprodlene vratili do vlasti k vaaim rodinam. Niete faAisticke zavody, pogkozujte valeenou produkci.

Bratti Slovane! 2ijici za hranicemi sve vlasti! Tesneji semknete sve Lady do boje proti fagismu, organisujte slovanske antifa gisticke komitety! Bojujte proti hitlerismu, pro svobodu sve vlasti a za viterstvi vaech svobod ymilovnYch demokratickSTch narodri.

Bratti, uhneteni Slovane! Povstarite k narodni osvobozenske valce. Mstete se neriprosne neptiteli za jeho divoka zverstva, za jeho barbarska nieeni, za jeho d'abelska pkikoti pachana na Slovanech, za naae mueeni, za naae obeti, za krev a slzy naaich 2en a deer.

My Slovane jsme bojovYm oddilem velike armady svobodomyslneho elovedenstva. S nami jsou Rudd armada a jeji mohutni spojenci. Hodiva rozhodujicich bitev nadeSla. Chopte se zbrani, Slovane! V gemi silami a vaemi prosttedky sra2te neptatelskou silu, Vzhilru k viterstvi nad nemeckYmi fa gistickYmi hordami, vaechny sily na rozdrceni krvaveho Hitlera, zaptisahleho neptitele Slovanstva. At' 2ije bratrstvi slovanskSreh naroda! Smrt nemeeky'm °Impala— tarn !

V 115TNIA

Strain I. EDNOU se mne kdosi zeptal, jak jsem nagel J Kapske mesto, a kdy jsem mu odpovedel,

ze ` jsem je objevil jako Hetmannv Mestec, byl oveem ridramne ptekvapen. Ponevad2 mezi Kapskym mestem a malym mesteakem ve vychodnich Cechach jsou skutedne velke zamepisne, povetrnostni a lidske rozdily, musim sve porovnani trochu vysvetlit.

Byl jsem v Hetmanove Mestci dvakrat — po kalcie na sklonku leta, kdy se konala zaveredna vojensko. cvideni. KdyZ bylo "odtroubeno" a od 2elezmich hor val derstvY vitr, doufal jsem, ze si tam po namahavYch pochodech "v prostoru Oaslav, Pardubice, Vysoke MYto" koneene trochu odpodinu. Proto spojuji jmeno Hetmanova Mestce vLdycky s ptedstavou skveleho leta, vojakft, kvetin, nadherne ptirody a spousty piva prave tak, jako v Kapskern meste.

Byl jsem uz v Ka.pskem meste nekolikrat, bylo tam vZdycky leto, krasne a mamive. Nepodoba se ani trochu tropickemu letu, ktere je tak dust* deprimujici a yyderpdvajici. Slunce sviti tady povzbudive a kvetiny neptipominaji ani trochu zkaZenou kvetenu tropickeho paSma. Na ulicich je clno vojakti a namotnikii, kteti se raduji, ze mail nekolik volnYch dni na btehu, ponevadZ pro ne neplati Zadne "odtroubeno" a bitvy, jez na ne eihaji, nepodobaji se ani trochu letnim cvidenim.

Ale to asi jeete nestadi, aby elovek porovnaval Kapske mesto s HetmanovYm Mestcem.

Musite na pt. uznat, pie rozdily mezi zebrami, ktere cvalaji za Tabulovou horou a tisici kralikft, kteti poskakuji po lukach kolem "&leznYch hor", jsou znaene. A piece je jejich Zivot velmi podobnY. Zebry za Tabulovou horou Ziji prave tak vesele a berstarostne jako tueni na pozemcich Kinskeho nebo Schwrzenberga. Kdyby nekdo chtel ptipominat rozdily mezi zdejeimi horstvy a zelenYmi vrcholky 2eleznS7ch hor, byl by naprosto v pravu. Ale musel bych mu tici, ze prvni pohled na obrysy Tabulove hory po nekoneene plavbe Atlantickym ocednem znamena pro deskoslovenskeho lekate britskeho lod'stva prave tolik, jako znamenala kdysi kostelni ve2 Hetmanova Mestce XTA VSECHNO si elovek zvykne, i na svetodejne udalosti. O‘ tee rano pit snidani, riomskY proces je skvelYm vysvedeenim pro neohroleneho galskeho ducha, ze evedeti udenci podali protest na nemeckem vyslanectvi ye prospech zajatYch norskYch biskupt, .pokYvnee hlavou, ale vice to zajima, prod kuchaIt potdd dastuji tim mizernym dajern, prod nam neuvati radeji kavu, byt' ji bylo o neco merle. otee, ze Madagaskar je zaplavovan japonskYmi epiony a "turisty", z radia slyeie o popravach FrancouzU a Srbil, o telegramovem duelu mezi C'urtinem a Churchillem, o torn, ze poslani Stafforda Crippse v Indii je historickeho vYznamu a — nic. Ani nemrknee. To to spine rozdili, kdy hlasatel v deskoslovenskern vysilani se zakokta anebo si nevi rady s germanismy.

A najednou se sttetnee s docela malou, bezvYznamnou ptihodou, zamyslie se nad ni, vyvole, v tobe jinou myelenku, napad, a ji2 to to vec drZi ve sparech, music se s tim obirat a tteba si o tom s nek9m povykladat.

Tak zrovna tuhle u na geho vojenskeho soudu. Jako svedek byl ctedvolan anglickY policista, takovy venkovsky tatik, kterY se nejak stket1 s naeim vojakem a bylo tteba, aby panum soudctim o tom neco povedel. Vypovidal velmi ptesne, s takovou zvlaetni obeztelosti, aby nikomu neptitail a aby se jeho slova nedala jeete jinak vykladat. KdyZ odsvedeil, ptali se ho, ma-li nejake vydani s dostaveram se k soudu. Mel. Ptijel na kole a za kaZdou ujetou mili mel narok na Uhradu ye vYei 1 penny. kdy tato zaleEitost byla likvidovana, ptal se ho jeete soudce: "Pottebujete nejake potvrzeni?"

Constable zfejme nerozumel, aspori si dal 0tazku opakovat, Soudce, kterS7 ovlacia nu temek dokonale, se ho ptal znovu, porbah1

Svetla jegte nezhasiae pro unaveneho praporniho lekate, kterST mel ve vYchodnich C' ' echach pod nohama mnoho "pevne Pridy", ale velmi mak), vody. Nevim site, zda pohostinstvi Hetmanova Mestce bylo pro zkuSene vojaky prave tak povestne, jako je pohostinstvi Kapskeho mesta pro lidi, kteti ted' jedou do valednSich oblasti Dalekeho vS7chodu, ale pamatuji se velmi dobre na mekkou poste', teplou koupel a pedenou kachnu, kterou mne pohostil mestskST lekat. Od doby, kdy jsem ptekroeil "na Cerno" polske hranice, citil jsem se radio kdy tak bezpeenS 7 a spokojenS7 jako ye dnech, je'Z' jsem ztravil v Kapskem Meste.

Dejte si rici, le "Cerny kontinent" neni ted' o nic dernejk neZ ostatni svet. Je dokonce svetlejk, ponevadZ zatim co temet vSude na svete svetla zhasla, sviti jeSte v nekterSrch oblastech Afriky. Cel& mesto topi se v kvetinach, za zati tmave tvate prodavaeek. Kvetiny jsou v oknech dom.(' a kvetiny si nesou divky praye tak, jako v lete na pratske Narodni hide nebo na Riegrove nabteli.

0 tuto krasu svadely se krvave bitvy, jakmile zde holandska spolednost vybudovala vodni nadr2e. Caste boje zanechaly hluboke stopy v 2'lvote zeme, kde se hospodatske a socialni otazky propletaji silne s nacionalnimi, rasoqmi a nabOZenskSimi problemy. Mnohe socialni a hospodatske otazky domorodeho obyvatelstva Cekaji jeSte na rorteSeni, jako vAude na svete. Pozoruje melancholickS7 AIST'raz na detskSrch tvatich v ptedmestskSrch ulicich, doufal jsem, ze se na tento lid po valce nezapomene.

Kdy2 jsem ptijel do Kapskeho mesta, otevirali naSi krajane "6eskoslovensk9 pavilon", postavenS7 temet ptesne tam, kde v r. 1801 phstala britska vojska, aby ptevzala ochranu nad malou holandskou osadou, kdy Nizozemi bylo v moci Napoleonove. V eeskoslovenskem pavilone bylo to skoro jako na fidlovadce. Slunce svitilo s jasne oblohy, houpaCky se ani neza-

Trnto

se stvrzuje . , .

a ztetelne. Lee misto odpovedi zase jen fidiv a rozpaky anglickeho constabla.

Ted' se do toho vlozil obhajce a ptal se ho nejdistai BBC-anglietinou, zdali pan constable nepotiebuje nejak9 attest, ptipadne confirmation, zkratka takovou cedulidku, na ktere by bylo potvrzeni, 2e on, pan constable, se k soudu dostavil.

"Jsem piece tady, ne?"

"Inu ovSem, ale snad yak ptedstaveni to budou pcZadovat?"

"Prod? Kdybych tady nebyl, musili by to vedet."

A tady jsme u veci, nad kterou to veru stoji za to se zamyslit.

Ten anglickS7 constable a nas soudce to byly dva svety, skorem bychom mohli dye odligne kultury. Proto si navzajem nerozumeli, ad hovotili stejnou teal.

To paadovani stvrzenek na vSechno, co ob'Can dela nebo nedeld, je zbytek naafi vSrchovy z Rakouska Mel" jsme hello "odrakouStit", ale dvacet let na to nestadilo. Na ty drobnosti, na ktere jsme ph odrakouSt'ovani zapominali, poukazal nejednou president Masaryk.

Ve starem Rakousku, a ono to ptevzalo od Nemecka, postoj statniho aparatu k obeanum byl, skoro bychom mohli rici, negativni. Veechno bylo "verboten", ptipadne "strengstens verboten." Nikde ani zbla po apelu na dobre stranky ()beam, stale jen pohrtZka, policajt, pokuta. tYfady za Rakouska, lope bychom snad tekvychazela ze stanoviska, ze kaldSr li °bean je lump a musi teprve dokazat, ze jim neni. Zde v Anglii vidime, ze se uplatriuje zcela opadne hledisko. At' Ift tomu Mame "habeas corpus" 'a gentlemanstvi, v praksi se to Levi

Ve sdedu, dire 20. kvetna 1942. $tavily a divky v nejrriznejkch narodnieh krojich nabizely pivo vojakrim a namotnikrim veech spojeneckS7ch narodri. VojenskS7 zpev doprovazel ottiskanSr klavir. Kdybyste zapomneli na mote, mohli byste mit dojem, ze jste 'lade v Dejvicich. Nae pavilon stoji vedle polskeho a sovetskeho, takle zastupci veech tri zemi mohou spoleene pojidat americke "hot dogs", popijet Lionsovo pivo a davat si ponekud melancholicke otazky ze zname emigrantske hry: "Co dela ten, slySeli jste neco o torn? . ."

Divky v narodnich krojich prodavaly Ceske sklo, vetginou "made in South Africa". Soveteti prodavaCi nabizeli za halfcrown sklenici vodky, ktera ptipominala prilis podeztele "cherry-brandy". A kdy2, jsem se dival na vesel9 a §t'astn.9 lid, v nem'Z se hemlily vojenske uniformy, ptipominal jsem si Masarykova slova: "Valku nenavidim, ale main rad vojaky".

Tim jsem se zas vratil v myelenkach do Hetmanova Mestce, kde jsem tato slova slyeel od p?itele — Bfra vi, kde nyni je. Bylo to v lete r. 1937, manevry jiZ skonCily a z dalky znela hudba. Pojidajice horke parky a s ylalujice si hrdlo velkopopovickYm pivem, mluvili jsme tehdy o udalostech, ktere veetily valku. Byli jsme oveem ptesvedeeni, ze budeme s to, bojovat za svou zemi, jejiZ klidna a yzneeena krasa byla veude kolem nas. Ptielo to jinak — a za rok jsme se dozvedeli, le jsme ze zeme, o niz nikdo nic nevi Tim se stale, ae dnes ododivam na prahu slavneho klaetera, kde kdysi odpodival take Francesco Diaz, prvni beloch, kterY zde ptistal. Vasco da Gama obeplul pak celY vYbeZek, kterY se zde prodira do mote a dal mu jrneno "Mys dobre nadeje". KdyZ jsem zde byl v r. 1940 poprve, Francie se prave zhroutila, Dakar byl napaden bez Uspechu a vSude to bylo epatne. Dries je to na zapade a na severu mnohem lePai — horei je yeak situace na vYchod pies IndickY ocean. Celkem yeje hezky sedet tady, ma-li dlovek nadeji, ze bude zas v Hamanove Mestci vzpominat na krasu, hvezdy a pohostinnost Kapskeho Dr. A. mesta. tak, z,e ocean je zasadne pokladan za dobreho, destneho, oddaneho °beano., jemid se yeti. Musi teprve nejakS7m zlni einem dokazat, ze neni takovST, za jakeho je pokladan, aby se s nim "zatodilo". A i pak jeSte s s nim naklada se vgemi ohledy a tak, aby se neporueila zasada fair play.

Zde se kaldemu nejprve yeti. Proto se mnohdy vyt9ka Anglieanrim, ze jsou prilis drivetivi a ae na tu svou dtivetivost doplaceji. Je to pravda, ale z hlediska vyssi mravnosti je A/My lepk bS7ti tim, kdo dostava prvni ranu (a dovede ji vydriet), neZ bS7ti sam fitoonikem. V torn je kus mravni sily, v tom je take znamka vySk. itrovne.

Mame se potad Cemu uait, a zde v Anglii je podobnSrch drobnosti, kterSich je tteba si velmi mnoho. Neni tu vSe idealni, 'name na leccos sva vlastni metitka, ale pokud jde o prakticke uplatrioliani idealri svobody a demokracie zde se s nimi mriZeme sttetnouti na katdem kroku. Toho si musime ptedevAim, poneva& chceme byt mezi ptednimi narody vyznavajicimi ideu prave demokracie.

Nak pfedkove byly demokraty od ptirozenosti. Mezi Cechy pied Bilou horou nebylo jmu poddanstvi, ten k nam zavlekli Habsburci. NaSi ptedkove si navzajem vain. 'Smlouvy se uzaviraly placnutim ruky. PoruSeni slibu, zrada ptatelstvi, ktiva ptisaha byly pokladany za nejhork einy. A to v nas zristalo, to je v nas stale Zive. Jen se musime zbavit dernotlutSich skvrn na sve kultute. Hnede skvrny se na ni neuchytily a bohda. neuchyti.

Bojujeme proti neptiteli vSemi moZnS7mi zbranemi, musime proti nemu bojovat i na tomto poll. A miaeme s tim zadit hned. Merle stvrzenek a vice vzajmne drivery. Neni to s nami zle, ale zdokonalovat se da stale. Mayne do hloubky.

Ve stfedu, dne 20. kvetna 1942.

Oddil dopisovatelskf 1 1 ■1•0111111111110•1•0111111111q1•11.1.0111.11 ■1111NNO10.41••■ 11.11■0•11104.1111•KNIN.

Dopisy, jet by obsahovaly ne yecne, neb zaYadne poleralky, potadatel ptedklida ye smykin stanov Tiskovemu VYboru k ylastnimu rezhodnuti, Dallas, Texas.

Ctena, redakce, bratii, sestry!

Zeny ze Siciho krou2ku tadu Pokrok se usnesly na vYpomoci v zabavnim podniku pokadanem tadem prvni nedeli v eervnu. 2eny ptipravi tadu razne stolove zabavy, k tomu budeme pottebovati razne veci k rozdani, tedy 2adame touto cestou sestry od tadu Pokrok els. 84, by nam vypomohly; ty sestry, ktere nepatti k naS'emu Sicimu krou2ku. Piijmeme razne tivobyti, tteba i "10 liber cukru a na karu raf", vS7Sivky, nadobi, nemusi to bStti drahe, jen be2ne lied pro domacnost. Darovane veci doneste do Sici hodiny, neb dejte vedet nektere sestie, ze date do doby 4. dervna. Dle va.Sich dart my budeme vedeti co ptikoupit.

Sestry od Krou2ku ka2da daruje neco, a potiebujeme va.S' upotteben papir na zabaleni veci. Nezapomefite, poeitame na vaSi pomoc, a ntedem srdeene dekujeme.

Z tadu Jaro, cis. 130. V posledni schazi se ptal br. ptedseda, co toho vinous 2e tak malo diemu ptichazi do schilzi. Jsou-li tomu vinni tednici. Odpovedeno, 2e ne! Ja jsem si svou odpoved' nechala do VestRiku a s dovolenim br. ptedsedy i tajemnika ji zde podavam.

1. ttednici jsou dasteene take vinni (rs'ijimkou nynefSiho br. piedsedy), to si navykii posledni roky vynechavat schaze. Schaze odbYvand bez pineho poetu atednikt, jest zahajena, ale nedodelana a pro elenstvo ptitomne ztraci na cene.

2. Celorodni zaplaceni poplatka na Hl. ftad.

Jednota finanene bohatne, tadova Cinnost upada..

3. Organisaeni prate ujiSt'uje nove ziskaneho 'Mena, 2e nemusi chodit do schaze, si mute zaplatit kdy mu jeho Cas dovoluje, u nektereho atednika. Nove ziskanS7 glen neni seznameny s nasimi schazemi a spolkova prate ho nezajima, neb vidi v ni jen pojiSt'ujici spoleenost.

4. Vybirani mesienich poplatka mimo schaze. Bratti atednici v2dy po schtzi vytahuji z kapes hromadu penez, ktere pak dle polo2ek zanaSi do knihy To jsou poplatky vybirane mimo schazi, co2 by nemelo bYti trpeno, net jen v nutnem piipadu. Kdyby ti elenove byli nuceni ptijit si zaplatit do sine, v ktere je spolkova atadovna, mnohY z nich by zastal i ye schfizi a bral by podilu na jejim jednani.

Dalo by se vice veci uvesti, ale toto jsou tak dle metro nahledu nejduletitejAi body. MYlimli se, piijd'te do ptiSti schaze a opravte mne.

Ano, ptijd'te do ni v gchni co jste chodivali, neb mame volit atednika. Bratr ffeetni jest vatan praci, nemaZe chodit do schazi a ani nebydli v meste, tedy se vzdava atadu. U2 dye schtze nemohly se odbS7vati pro malou navSlevu. Mejte uznani k tern bratram atedni}cum, kteti musi praci za nas zastavat, ale bez vaSi spoluprace budou nuceni i oni atad slotit, a pak si nasledky ptipooteme sami sobe.

Meli jste videt br. piedsedu v posledni schazi, jak pohli2e1 na dvete ptijde-li kdo vice, a neptiSli jste.

Toto jest vSe ze schaze, jinak nam tu zase pr'Si a meli jsme i kroupy. Ja jsem pH nich skoro plakala. Musela jsem davat novou stfechu na jeden majetek, dosud neni zaplacena a kdyby to kroupy rozbily, tedy by to bylo k zoufani. — V techto dnech jsme byli ye Weatherford, testy asi 60 mil, ale na poli neni nic videti, opravdu to vypada smutne. V2dy zaCne-li deSt'ova sezona, lituji teny farmata. Ten poklid v torn blate na dvoie, Spinaveho pradla, podlahy u glapane, loSiva toho nekdy at k zlosti.

Pozdrav na dtenare.

Ant. Ondratkova,

VISTNIa Crosby, Texas.

Ctena redakce, sestry a bratii!

Neda, mne to ma mysl, abych nenapsala, 2e 3. kvetna jsme doprovodili k poslednimu odpoeinku pi. Marii Petrovou na spolkovY htbitov v Crosby. Bratr Valeik z Houstonu udelal krasnou a dojemnou tee a zpevaci zazpivali smutedni pisne. A tak jsme se pomalu rozchateli se smutriSTm srdcem. Zemtela spolusestra zanechala mantela p. Josefa Petra, tti syny, tti dcery a tadu vnukt a pravnuka.

Man2ele Petrovi tili na zaslou2enem odpoeinku pti sini Prapor Magnolia. Pi. Petrova byla dlouhY eas nemocna, na cukrovku a id jak to k stall bSiva, v gelijake ty zhoubne nemoci selatidaji, trapi eloveka a podrSwaji jeho stare roky. A take i pi. Petrova mot vytrpela net dotlouklo to jeji dobre srdce. neb to byla jedna z tech 'Zen, kde se nezaviraly &vete pted chud'asem, ale vtdy mela lasku ke ka2demu, s katc1S7m citila v jeho neStesti. Nevim, ale nechtela bych hledat jejiho neptitele, neb bych ho ani nenaSla, a bylo to videt na jejim pohtbu, co bylo lidu a kvetin. Ka2dY kdo jen mohl, jel se rozloueit s tou dobrou tenou.

Spolusestra Petrova se doilla vzacneho sta.testasedmdesati let. Znala jsem jeji rodiee Badovi, v okresu Williamson, kde jsem u nich mnoho svYch cletskYch chvil protila, s jejich nejmladti dceruSkou Julii ptemetly katdY kout a cele umounene se ptihnaly doma, ale pani Baeova uz mela vkly pro nas neco dobreho. Dobte si pamatuji jak v2dy s laskou vzpominala MaruSku, tenkrat u2 byla provdana za p. Petra a pi. Badove, byla nevlastni matka. Ale to nebyla macecha. Mezi nimi byla laska, jak snad malo spatHme. To elovek ne=12e zapomenout, takove chvile eloveka valy Pieji zemtele pi. Petrove tich3-7 spanek a pozastali necht' ,ptijmou moji uptimnou soustrut, I ja mam sestru nemocnou v Corpus Christi, pi. Marie Michalik. U2 pet tS7dna je v nemocnici, ale jak mne jeji dcera Martha Ladwig sdeluje, dati se ji lepe, co2 ji ze srdce pteji, neb jest to bohatstvi, kdy je elovek zdra,14.

Co to pisi, jest tu zase po deSti. Dne 11. dostali jsme to vodieky hezkou davku. Kdo zasel, bude seti zase. Jenom ze tim drahY'm semenem se rozhodne nevyplaci hnojit, a jak asi vSichni jsme museli vSecko semeno koupit, jak kornove, tak i bavinove. Ale snad se to obrati zase k dobremu a uhlednem tu nazi frrodu aspofi dasteene, neb kdyby jeSte letos melo nas to zklamat a pota.d ty deSte, tak uz by to bylo k zoufani.

Ziistavam s pozdravem na etouci Vestnik, Anna Trampota.

V Guy, Texas. br. redaktore!

Ptilo2ena zprava byla otiStena ve zdefSim s ilhaveho lateCasopise po te, kdy srdce br. J. S stalo biti. — Pteklad: Mnoho srdci osadnika v Guy, Fairchilds a Needville bolestne bylo doteeno nahlou smrti pana Johna gilhavYho. ZesnulY narozen byl 27. prosince 1879 v eskoslovensku a dohl se veku 62 let, 4 mesict a 7 dni. Pohiebni obiady konaly se v dome smutku 5. kvetna ye 3:30 odpoledls za freasti faraie J. R. Vilta a za SPJST br. Ed. L. Marka. Pozastatky ulo2eny byly na htbitove v Guy. Necht' ode glY odpodiva v pokoji a Bah tehna ositele rodine. Zarmoucene rodine vyslovujeme uptimnou soustrast. Mr. Silhavy zanechal tu vdovu a pet — Josef, Emil, John, Frank a Ludvik; dye dcery — pi. Millie Hartfield a pi. Lydia Orsak; devet vnukt a sestru v 6eskoslovensku. Mr. Silhavy ptijel do Texasu 25. zati 1907 a usadil v okresu Fort Bend. Zde seznamil se a pozdeji &genii se sleenou Annie Zemankovou, jet mu po jednoroenim man2elstvi odeAla na veenost.

Pozdeji o2enil se podruhe s pani Vera Holy a stab se drulVm otcem jejich dvou ositelYch ditek. Z tohoto manZelstvi vzeSlo pet ditek. Rodina ptebSivala v okresu Fort Bend s vYjimkou nekolika mica pti Weimar, odkud se vratila roku 1920 zpet do Fort Bend. OdeMY byl do-

etrana I. brym a pokrokovYm rolnikem.

K tomu dovolte mi dodati, '2'e Jan Silhav 'y byl elovekem dobreho srdce. Pies vSechny jeho zvla,Stnosti, nepamatuji si po vSechna ta leta, co jsem jej znal, 2e by byl nekomu skuteene ubli2i1. Mel jeSte jednu pozoruhodnou vlastnost, byl totit vlastenecky zalo2enY Cloy& a pro tuto jeho vernost east° nepochopen.

— podati jeho znarnin skuteane pra y -divYobraz,muslnptkievo nazi nove viasti za vSechna ta leta neptizpasobil, a takov'ch je zde v Americe znaenSr podet. "Starr Silhavy, jak sam sobe rad rikaval, se s tim vSak netajil jak eini mnozi a ja jej omlouvarn tim, to nernel ptiletitost ptiueiti se anglietine, ktera, by jej dojiste byla, velkou ptiletitosti, ktera by se byla mu vedomosti otevtela, ptetvotila.

Nemfaete mi uptiti, to ten kdo v mySlenkach neustale dli ve sve viasti stare, neni schopen splynouti s obyeeji, tempem a po2adavky naSi nove viasti, zustava oznaeen jak vSistted.= ni, tieba by byl i ten nejlepSi elovek.

Pies toto vSe je nutno vzpomenouti, 2e elovek ten, kterST se octne v rozporu se svSun okolim nema povatovan za menecenneho, ba naopak.

Zachovejme tedy br. .Silhaveho dlouho v meti a kdyt po pravde jej posoudime, zajiste poprejeme mu klidnY odpodinek, po kterem tak tou2i1. Bud' sbohem, Jene!

Uptimna, soustrast rodine.

L. 0. HoSek. Dallas, Texas.

Mill bratii a sestry!

Anise to nezda a ji2 je tomu rok, kdy jsme prvni nedeli v eervnu 1941 oslavovali otevteni nazi nove sine, a opet na prvni nedeli v dervnu chceme oslavit 1. vYroei otevteni. Vypada to u nas v tadu jak v oule. VS7bory pracuji na programu, sici krou2ek planuje, jak jsem doslechla, jakousi novinku programovou, a tak ka2c1ST se sna2i aby to bylo co nejvice slavnostni. PH otevteni jsme nemeli jeSte naS'eleviSte upravene, loty tez ne, ale ted' kdy i s velikS7m busem dojedete, tak tam nepropadnete. Inu, udelali jsme za ten kratkY rok mnoho prate pH dobre vali a ochote na'Sich ptiznivca i Mena. Proto vas vSechny, zblizka i zdali, srdeene zvu na nazi slavnost, aby jsme se mohli yam, Mu trochu pochlubit nazi praci, nad kterou jsme hrdi. Program bude oznamen v pozdejS'im dopisu Dale vam chci oznamit, 2e dne 30. kvetna, v sobotu veder ptijede k nam do sine tadu Cis. 84. pan VaSut s deskSrm filmem. Proto ptatele, kteti jste jezdili do Ennis i Fort Worth, to mate doma v Dallas, a ted' zas necht' dojedou nazi sousede k nam, aby se to panu Va t• utovi vyplatilo a my uvideli vice net jednou naSe Ceske filmy.

A tak kdy jsem v torn oznamovani, mam te2 naSim sestram ptipomet, aby ka2da, se ptihlasila u nazi hlavni kuchafky ses. Koriakovske, co ktera chcete na nazi slavnost darovat, aby nebylo neeeho mnoho a jineho malo. Mfdete zazvonit, ma telefon, aneb i na mne, to vite ja se nebudu hnevat, beru vSe od slepieky az po vola. To je skromnost, co? Pak chci vS'em naSim elenam ptipomet, kdo chcete odebirat Vestnik, at' novS, odberatel neb zmena adresy, ptijd'te do schtze a oznamte mne to, at' mam to spra y -nezaS.Pistlfo"pevangicky neumim, a tak muslin poslat na H. U. adresu, ta ji pak poSle br. redaktoru, a nakonec to neni spravne napsane a pk musim psat podruhe, take s tim mame vSichni dvojitou praci. Proto si to vezmete na vedomi, 2e jinak nikomu f.a.dovy Vestnik neobjednavam. Tak pro dnes konelm s pozdravem na vSechny.

Bogena Je2ova.

V LondYn. (6TK). Z Prahy se oznamuje, ministr hospodatstvi a prate v pratske vlade, tiS'skY Nemec Walter Bertsch, naHdil sloueeni odborovS7ch organisaci soukromYch zarnestnanca v jedno tees°, jemu2 byl postaven v Belo dr. Karel Koschin. Co se stalo s dosavaslnim piedsedou jednotne odborove organisace soukromYch zarnestnancii Vaclavem Stooesern, kterY byl main jako davernY spolupracovnik ministra Bertsche, zprava nepravi.

Straus 4.

Crosby, Texas.

Musim dat nee° z na geho okoli. Mame zde trochu eas na seti a na piesivani Nekteti seli dvakrat, ale arody nejsou moc pekne. Pod Hofman seji asi 800 akra rYle, tak kdo bude mit chut' na komaki stehynka, tak si jich mute pfijit nachytat. Take z okoli chlapci jdou ke stryekovi Samovi, kolem Crosby ja jich sebrali na padesat. Trochu to poznat, neb jsem slyAel, kdy je zabava, ze deveata nemaji s kYm tanCit. Aspon nesederou tech opankt, vsak to ani jak stievice nevypada, je to sama dira; jindy kdyby holka obula takovY botek, tak by se za to hanbila, a ted' dim vice direk, tim je Jsou ti Aevci hudlafi, jak nemaji dost lade tak to z,adnou delat dirave a piece obchoduji s terni dirami. To my stafi jsme byli na torn lope, men jsme boty na patek i na statek a nebyl zadny vYber, a kdy u to Avec nemohl spravit, tak se jeAte ohledalo jak by v tom mohi cleat pathdu. Dnes zas bude obmezovani a tou obuv, jak jsem Ceti v Amerikanu, jeden obrAvec dal/ yedet, ze jeAte do Novell° roku si budeme moci koupit, tak vitr fouka, aby zas byl naval na obehody s botami, tak jak to bylo s temi hedvabnYmi pundochami, aby to mohli v eerie zvednout. Tak to chodi, noviny pisi, ze z teto valky ZacinST nezbohatne a zrovna v druhem odstavci je elanek, 2e jedna spolednost udelala za etvrt roku 80 milion0. Svete sbok se na tu spoleenost, ale ne na ty lidi kteti to spolednosti ty penize nadelali. Tak vida jak ten pater z toho Detroit pekne vyva21 bez vakereho trestu, ze psal ye svem platku proti vlade. Kdyby to napsal na.A Franta Moudka jen jeden odstavec, tak by ho chteli v Texasu za to lyneovat, ale ze to pie takova, osoba, tak se nad tim zaviou oei a za par tYdna zadne rYpat zas; Mu je to v demokracii. No a ten pan ptedseda senatu, a co se z neho vyklubalo, chodil ohmatavat kvetiny, ktere davno odkvetly. Tak vida jak to byl tatik a jegte radii tern nemeckSrm nacktun a jiste 2e ne zadarmo. Nemame takoveho chlapa °besit? J4ngiho si nezasluhuje, tak jako Lindbergh.

Patti jich par vyeistit, tak jak to delali v Rusku a vidite ze jim to pomohlo. Kdy2 se jeden zpravodaj ptal Stalina, jak diouho to distka bude trvat, on mu tekl, az potede dicta voda po degti, k teprve piestanou eistit a ze pOsavad dista, voda po deAti netede, tak v Rusku eisti.

Tez u nas by meli eistit, ale honem a take hodne diouho. Letos mame pfileLtost distit aspori nee°, mame volby statni a okresni, tak pri tech by se melo hodne vyeistit, aby to trochu pomohlo. — Ve dtvrtek v noci nam zde zas trochu zaprAelo, dnes fouka several, tak to neni tak Apatne, mtdeme zitra do pole. Zatim na zdar!

John NernY. V Rosenberg, Texas.

Bratriim a sestram tadu Rosenberg Cis. 108.!

Po delAi roky, do tiech roku zpet, bratii na geho faclu men obtae, neb kdy zaslali penize na teetnika Frank Strlinka, tyto poplatky nebyli spravne odvadeny, co pro tad a bratry zgasobilo velke obtae. Ja jsem do schazi nechodil, ale kdy mi br. Tejml oznamil, 2e tad ma, spoiitelnu (banku) pietahnutou $32.00, tu jsem pravil, ze nee° jest nespravne, ale to nemohli bratti porozumet, ponevaft pokladnikova a fleetnika uzaveredna suma vkly byla v nejlepAim potadku, ale kdy2 mne dali piehlednout knihy, tu jsem si k tomu dal praci a vyna gel jsem, jak se to dela. StrZinek vice nepti gel do schtze, ani nepatti do Texaske Jednoty. Byl zvolen br. Fr. Kunz po dva roky za Adetnika a nyni br. Prasatik. Posledni chyba byla vyrovnana s br. J. J. Shillerem a jeho pani, kteri stale mysleli, plati doptedu 3 mesice, ale kdy jsme sli 10 roku zpet pies knihu, shledali jsme, ze br. J. J. Shiller platil za tri mesice velice spravne, ale ne doptedu. Br. Shiller si vzal piestupni listinu k druhemu tadu, coZ" nam jest lito pozbyt stareho, dobreho a dobie platiciho bratra.

NaAe ptispevky byly Ody patnact centil, ale po spojeni obou Mal v jeden jsme snizili poplatky na 10 centt.

Nekolik mesica zpet, br. PodlipnY dal navrh, abychom koupili bond U.S.A. Ja jsem dal protinavrh, ze mame jenom $93.00 v pokladne a ze abychom to odlaili; ale v piedeAle schuzi jsme moll $348.00 v pokladne a proto se nafidilo br. fidetnikovi, aby koupil $100.00 U.S.A. bond.

VieTIME Tak vy bratfi, kteti jste byli pro to, aby se tady nespojovaly, ptijd'te do . schaze a uvidite nejlepgi vedeni knih, co jegte nikdy v Rosenberg tadu nebylo, a uji gt'uji vas bratti, kteti posilate vase poplatky, de se lehko nestane chyba ze tadove strany. Vezmete si na pamet, byste posilali penize na W. J. Prasatik, aeetnika kadu, a tim uleheite praci pro v gechny Atedniky. Schuze budou v'Zdy tteti nedeli v mesici.

Na zdar!

J. J. Neuman.

V PODEKOVANI. Vg em ptateltim a znamSrm, ktetidoprovodili moji manZelku Marii Petrovu z Crosby, ktera zemiela v nemocnici v Goose Creek, a take z tamodtud z pohrobnickeho stanku vypraven pohteb. Pant Marie Petrova, narozena v Palkovicich na Morave, ptijela do Spoj. Statt co mlade devee. Provdala se za Josefa Petra roku 1872, zili spolu 59 roku, 5 mesicu a nekolik dni.

Stall mela 76 rokil. Zanechala zde mankla Josefa Petra, tti syny a jejich snachy, tri dcery a dva zete, 27 vnukii. 8 pravnukti. Pochovana byla na Narodnim hititove v Crosby. Pohtebni obtady vykonal br. gtepan Va.leik za Svobodnou Obec, jejiZ elenkyni zesnula byla. PeveckS7 sbor zapel krasne pisne u hrobu, mezi nimi "Kde domov milj". Rad Magnolia ztraci uptimnou sestru a okoli starou osadnici, neb bydlela zde kolem 30 roku. Odpodivej, sestro klidne, vsak na rids to take ptijde. — Uptimne diky vgem, kteti zesnulou Marii Petrovu doprovodili k poslednimu odpoeinku. Jmenem rodiny Petrovy dekuji.

John NemS7.

V ESad RozkvEt Zipadu eis. 107, Floresville, Tex. Ctend redakce:— PAd na g oslavil sve 30 lete vYrodi a Den matek v nedeli dne 10. kvetna, pri sve pravidelne schtizi. Schuzi na gi navgtivili bit Chupick a Steiner, tajemnik a pokladnik Hlavni Utadovny. Schtzi zahajil br. ptedseda Novak, s kratg im proslovem a ptedstavil hosty. Zapena "Star Spangled Banner" a "Kde domov mar. Pak ptedneseno par basni a zapeno dalgich nekolik aisel. Jak bratr Chupick, tak i bratr Steiner meli krat gi tee, ktere byly nadgene ptijaty. Thema cele oslavy se otadelo okolo v7rodi, kdeZ vzpomenuto zalokni ta.du, zakladajicieh diems, vzdana Best zemtelrm povstanim, pak vzpomenuto diems, mladSrch to bratrii, kteti jsou ye sluZbe vlasti, dale vzdana Best matiekam na ten jejich svatek, jak bratrem ptedsedou Novakem, tak i oba hosty z hlavni ittadovny ptispeli krasnSrmi slovy a povzbuzenim tem matieke.m. Ka2da ptitomna, maminka dostala malou kytieku. Oslava pak skoneila svadinou a obeerstvenim a volnou zaba you. Vzhiedem ku vaIne nynej gi dobe upu:Steno bylo od potadani velke slavnosti, bylo to vsak dobre tak jak to bylo. Sli jsme v gichni ku svym domovum s vedomim, k mame zase jedno dilo za narni.

S bratrsk-'m pozdravem, Jos. V. Bayer, dopisovatel.

V PRiTillYSLOVA 151.011A OSSAZENtCH ZEMI. "Economist" uvetejnil delAi stat' o vYrobni situaci nemeckeho prilmyslu. V mnohern ohledu dotYkaji se zavery. k nimz "Economist" dospel, i eeskoslovenskeho hospodaistvi. Proto citujeme alespoil hlavni Cast elanku, kterS7 se zaklada na spolehlivSTch informacich.

"Nemecky hlavniprilmysl dosahl za nynejgich valeenS7ch podminek nejvyggi expansivni hranice. Snad lze je gte v prvnich mesicich roku zvY"git telbu uhli administrativnim sjednocenim nemeckeho a polsko-slerskeho kamenneho uhli se saarskou panvi a s francouzskSim Lotrinskem a sloudenim hnedouhelne vS7roby stkedniho Nemecka s hnedouhelnou panvi v severnich echach, coZ by znamenalo take zv3'7geni 177roby Zeleza a oceli. Hlavni nesnazi nemeckeho prilmyslu je nedostatek pracovnich sil, zejmena kvalifikovanch. Tena uhli a virroba Ieleza v zemich, obsazenSrch Nerneckem, vracely se v r. 1941 do normalnej§ich pom'eru.

ye sttedu, dne 20. tvetna 1942.

Ale .,"acIna z techto zemi nedosahla iirovne predvaleene v3'7roby Zhruba mUZeme rtci, ze nyni vyrabi vet§i Nemecko (veetne polskch uzemi, Lotrinska a Lucemburska) dve tretiny oceli celeho kontinentu a tri etvrtiny ve'Skere uhelne te'Z'by. Md tedy v hlavnim priimyslu postaveni tema monopolni. Hranici nemecke expanse v prfunyslu je pracovni sila. Prodlou'i,ena valka proti Sovetskemu svazu klade ohromne poladavky na pracovni shy — proto NCmecko zvY§ilo dovoz delnictva z cizich zemi. To vsak zmeng uje zas v,Vrobu v zemich, v nichZ tito delnici byli odvezeni.

Neni ZadnYch znamek, ze by picestehovani celYch prumyslu ze zapadu na vYchod, jeZ se tolik obdivuje, bylo tak dokonale a rozsahle, jak se tvrdilo. Skuteenosti, jeZ lze zjistit z nemeckYch publikaci, zejmena vsak z tvoreni novYch koncernU, vedou k zaveru Upine jinemu. Je to pouze nova kapacita, vybudovand po vypuknuti valky, ktera byla umistena v stfednim a vYchodnim Nemecku, zejmena tovarny na syntetickY benzin a chemicke tovarny v severnich Cechach a ve Slezku. Dale pak podniky, vyrabejici letouny a tanky v Rakousku. Dulelite pramysly z Poruri a z jiZniho NCmecka nebyly ptestehovany. Po padu Francie pfestehovaly se naopak vystehovane prinnysly z pohraniei hned na sve stara stanoviSte. Horni Slersko a prilmysl deskeho Slerska s Dombrovou zustava stale oblasti uhelne te2by a Zelezatske i ocelarske vYroby. Nemci chteji z toho vytvotit druhe Poruti. Po jistem vahani zakladaji tarn velke nemecke koncerny pobane spoleenosti. Krupp zaloZil F. Krupp, Schleschische Industrie, ale vYvoj je hlavne ✓ rukou Goringova koncernu.

Mnoho nasvedeuje tomu, de Nemecko chce ✓ dunajske oblasti vytvotit predev§im nathraZkove prumysly. V Mad'arsku a v Rumunsku buduji se tovarny na celulosu a umela vlakna. ✓ Rumunsku pkipravuji stavbu tovarny pro vYrobu syntetickeho kauduku (vyaitim zemniho plynu). Koncern Otto Wolff zalodil spolednost Ferro v Zahfebu. Tyto koncerny sloblupracuji s francouzskYmi a belgickYmi skupinami ph expansi a konstrukci nahraikovYch prtnnyshl v zapadni Evrope. Lze s jistotou ptedpokladat, ze Cast techto plarM zUstane na papite. Nedostatek pracovnich sil a nedostatek dopravnich prostfedka zabrani stavbe techto novYch priunyshl za valky. Az dosud zustalo hlavni usili -0 zvYkni prilmyslov aktivity soustfedeno v hranicich velkeho Nemecka. Obsazene zeme zustaly vedlejAimi °blastmi a pracuji pouze ye rnzde velkYc'n prumyshl.

Nektere oblasti jsou nyni primo pod nemeckou spravou. Jine pod kontrolou nemeckych kartelU nebo kontinentalnich spoleenosti. Kontrola cizich pramysltii soustted'uje se hla-vne ye statnich podnicich jako jsou Goringovy vody anebo v polostatnich organisacich jako jsou detne firmy v majetku nemecke pracovni fronty."

K tomuto dlanku "Economistu" lze dodat podle nejnovej g ich zprav z protektoratu, ze Mind jiZ skoro dokonoili a jeSte neustale zdokonaluji naproste ponemCeni reditelstvi a statnich vedoucich mist eeskYch pri:unyslovych i jinYch podniky . Na vSech vedoucich a kontrolnich mistech jsou Memel, nebo Nemcfma zbabele a slepe oddani quislinczove, kteH podlehli pteludu o koneenem obsazeni eeskYch zemi nemeckYm zivlem. Jsou 6atne pripady, kdy teditele velkS7ch podnik y odchazeji ze svYch kancelali rovnou do vezeni a pH nejlepjsou na nekolik dni zbaveni svYch mist, neni-li jejich osud osobne hor§i. Podobne i v 6eskYch bankach keditele po kratkem pobytu ye vygettovaci vazbe jsou zbavovani syYch mist a nahraZovani Nemci. Zda. se, 'de prnmyslova sabotol byla timto zpilsobem znadne ztitena, zejmena kdy germanisace prnmyslovYch i jinych podnik y , specialisovanYch na valeenou vYrobu pro nemecke armady, neztstala jen u vedoucich mist, avSak zmocnila se veg kere kontroly pramyslove vYroby. Trest smrti neni dejme to nejhorSi, elm Nemci stihaji Cechy, kteri ru'Si prinnysl, povaZovanY Nemci za posledni ptedpoklad jejich vitezstvi.

Strana

Ve stle .' due te. kvetna, 1942. it ad Karel Jonas, cis. 28, East Bernard, Texas.

Vageni bratti a sestry!

Mtij flmys1 byl, ze nebudu odpovidat na dopisy, kde jsem tezen strait povinnosti tediteDotazy byly mi ptedloteny co tajemniku sjezdu, se pry musim o torn vedet, jest-li to bylo na sjezdu tak ptijato jak to bratr A. Kacit ve Vestniku ze dne 18. bkezna. Posledni dopis, kterY jsem obdrtel, mne dohnal, ze podem kratti vysvetleni stran odstavcd tYkajicich se povinnosti tediteld. Pisatel posledniho dopisu se podepsal A, S. Mani za to, to vim kdo jsi, divas mne do iady fitednika HI. 1.5t., to jsem tak neteenY podat yysvetleni jak oni. Zde jest tedy moje odpoved' na dotazy: Kdyt posledni sjezd v Taylor zavedl teditele, nebyly piipraveny jejich povinnosti, ale byly sepsany a nasledujici den byly sjezdu ateny a tet, ptijaty, net jak vtdy na sjezdech pc) phjeti novYch elankb. neb resolucich, tyto jsou podany taj. sjezdu, by je mohl protokolovat, v tomto pripade se tak ale nestalo. Je, co tajemnik jsem list s povinnostmi tediteld do ruky nedostal, a proto odpovidam, 2e neruoim za to, to jsou tak psany jak byly eteny. Timto tvrzenim nechci tadneho podeztivat z nesprevnosti.

V dopise bratra A. Kacite ze dne 18. btezna br. Keen' poukazuje na to, to od tadu Karel Jonde cis. 28. vypsano referendum v torn smyslu, by ptedseda HI. b.'. a tee mistoptedseda meli pre.vo zasedal,- a brat podil v jednani tediteln v zasedeni. Olen tedu Karel Jonas, John Holeeek byl taj. sjezdu a doznava, ze delegati sjezdu ptijetim povinnosti tediteld nemen v dmyslu zbavit preva ptedsedy Hl. Ui. zasedat neb svolavat jakekoliv schtze ptipadajici HI. U1., a proto vypsano referendum,. ktsre schvaleno mnoha tady.

Jeden bratr piee, ae podevani referendum jest nerozumne a urati se hodnost delegatti.

Brett's), A. F., referendum zavedli a deli do stance bratti delegeti, a proto se to nemdte poeitat za uratku.

S bratrslaYm pozdravem, John Holeeek.

V Oznamer)i inurti a podekovini.

HluboicYm talent sklieeni oznamujem finuati naSeho milovaneho mantela, otce a dedeeka, JANA SILHAVY110.

Dovolujeme si touto cestou vzdati naee srde.eno a uptimne diky Rev. J. R. Viltovi, br.

Ed. Markovi, deetniku Hlavni Utadovny a br. ptedsedovi F. actelkovi od naeeho tadu eislo 70, za vykoneni smuteenich obtadd NY dome srautku i na htbitove, a za krasna slova dtechy.

Dale srdeanY dik nosiedm rakve a veem derctim kvetin. Tet jsme vdeeni veem vzdalenym i mistnim, kteti ptisli doprovoditi jej na jeho posledni pozemske tests; a veem tern, kteti nem snatili se net zarmutek zmirniti.

Take dekujeme Hlavni TJtadovne S. P. J. S. T. za brzke vyplaceni pojistky.

Veronika SilhavY, mantelka a rodina, truchlici porttstali.

V Z ODBaKY FORT WORTH, SDRUZENi AMEBIC. CECHOSLOVAKU V TEXAS.

Mill bratti, sestry a krajane!

Nate pravidelne schtize odbodky S.A.C.T. se bude odbYvati ptieti nedeli, dne 24. kvetna, ye tti hodiny odpoledne, v Narodni sini. Zadame vas, aby jste se v poetu co nejveteim Ened pa sclatzi, bude miti schtzi zabavni vYbor, abychom dojednali posledni ptipravy pro zabavu ye prospech Americkeho a deskoslovenskeho Cerveneho Ktite. Prosime tedy bratry a sestry, kteli jste na zabavnim vYboru, dostavte se veichni, neb to bude jit posledni schitze, protote za tYden po to jit budeme miti zabavu. Zvleete prosim, abyste se tutili v prodeji vstupenek, aby nee zisk byl co motno nejvetei.

Phtti tYden yam oznamim podrobneji program. Zatim nisi praci zdar pteje, Aloisie Bedan, tajemnice SAOT. V Neni vtdy moudre obetovati bezohledne stare ptatele za hove.

Palacios, Texas.

MilY bratte redaktorel Byl jsem dotazovan nekterYmi krajany, co pry je s naei odboakou na Blessing, jestli jit vice neodbYvame schtize. PodotYkam, to schtze se odbYvaji katdou etvrtou nedeli za tti mesice a take se bude odbYvati tento mesic, dne 31. na Elmaton, v Nerodni sini. A tak jsou veici Clef! aedani, by se do teto schilze dostavili a svbje poplatky zapravili.

V posledni schuzi bylo ujednano, by sa schtlze odbyvaly katcle tti mesice k vuli ueetteni refd. — Pozdrav a Zvitezime!

Za odboeku Blessing: Frank Domorad, pteds. a Karel Nemec, taj.

V ROLN1K BYL MUZEM PB,IPRAVENOSTL Kdyt naee vlada ye Washingtonu ptemYelela o ptipadnem zobrazeni myelenky hrazeni yeleanych vaidajd pomoci aspor naeeho obyvatelstva, ptiela k nahledu, to nejvYmluvnejeim zobrazenim byla by rytinka sousoSi "Mute pravenosti", (The Minute Man), dila to vYtvarneho umelce, Daniela Chestera Franche a posledni dobou jste zajiste videli na tisice obrezkil zmineneho umeleckeho dila.

Prohlednete si tento obrazek. Vidite zobrazenou postavu novoanglickeho rolnika z dob naeeho zapasu za neodvlislost a vedie nej velmi znamSr pkedmet, starodavnY pluh. Ten novoanglickY rolnik uposlechl poplaene yYzvy jezdce kol tryskem se tenouciho. Bez vahani chopil se sve kulovnice, rohu se sttelnym prachem a mieku s kulemi a spechal na pomoc k hajeni mostu u Concordu.

Vase zeme vole k vam rolnikinn a k ostatnimu obyvatelstvu. Ten duch odhodlanosti, obetavosti onoho "mute piapravenosti" jest nem °pet tadoucim, Neni to prozrazeni tadneho tajemst.tri, ptizname-li, ze znaena Cast naeich obrancti postrada nutne yYzbroje a nutnYch veleenYch potteb pro fispeenY boj ku dosateni koneeneho viterstvi. Program yYroby potteb pro valku vytaduje si nekladu na sto tisic dolard, ci v bane americke mluve sto bilio• • dolart. To eini pfablitne obnos asi $1162 na katcleho mutskeho obyvatele tel.° zeme v stall pies dvacet let.

Bude-li katdY z nes konati svou povinost, ne jen dnes, ale i zitra a pozdeji, tim dtive bode valka skoneena. Jak nejlepe mdtem ptispeti?

Za prve venovanim co motno nejvetti Cast' svYch prijmu na zakupovani ValeenYch Bondti a einiti tak pravidelne.

Krome toho stanit se ka,tclai z vas jednoelennYm vYborem ku propagaci prodeje Valeenych Bonn a snatte se ptimeti sve zneme, aby yarn to si je budou pravidelne zakupovati.

Hledtet tee vzbuditi u s yYch ditek zajem pro tento zpfisob "sbirani znamek". Nynejei doba je zvlaete vhodnou pro vetepoveni v jejich smysl vYhody schraneni.

Pohlednemet na tuto propagaci pro prodej ValeenYch Bondti se stanoviska hospodarnosti.

Jsa po mnoha let einnYm v tizeni stavebniho a pdjeovniho drutstva, jsem pevne ptesvedeen, ze zakupovani Valeenych Bonclu je velmi vYhodnYm ukladanim fispor. Nate zeme teei se nyni mimotedne prosperite, lee at skonei valka a nastane mir, dojde ku zmene pornen:a Uvatte, ✓ jakem vYhodnem postaveni bude ten elovek, jent si svou hospodarnosti nashromatdil slushy ValeenYch Bondii, jet mu krome toho vyziskaly hezkou sumieku na drocich.

Daleim dtvodem pro venovani co motno nejvetei east vaeich prijmu ku zakupovani nYch Bonn je nalehava, nutnost zabreneni inflace. Inflace znadi nekontrolovatelne z yytoveni cen yeech potteb a kde inflate zavladla, ptivodila hospodatskY obrat a otebradeni mnoha lidi.

JakYm zpusobem mohou naee Uspory obracene v zakupovani ValeenYch Bondn zabraniti inflaci? PtirozenYm zpdsobem. Nyni &lime omezenemu mnotstvi mnoha veci denni potteby, lee naproti tomu mnoho lidi teei se veteirn ptijmtim a to mnozi kupuji veci ne naprosto nutne neb ye veteim mnotstvi jak mohli dtive.

Nesledovne; je-li mnotstvi zboti omezene a je-li po nem zveteene poptavka, stoupa jeho cena, 'lady v mimotadnem pomeru ku jeho skuteehe hodnote. Bude-li v gak vetgi Cast pkijmt na-

eeho obyvateistva obracena v zakupovani ValeenYch Bondfa bude merle penez pro nakup zboti a to ptispeje ku stabilisaci cen tehot a zamezi se neztizene zvyeovani cen.

Jinak tedeno to znaei, abychom sve nakupy obmezili co mottle na nejmenei miru a to jen na veci nejnutnejel. Snatte se, aby varn veci dole vydrtely a zapdjete talc treettene penize stiYeku Samovi, jent slibil je splatiti i s Uroky.

Dokatme, to jsme schopnYmt to provesti a ze to Utoeniktim dovedeme dvojnasobne oplatiti, ze jsme schopni ptinesti obeti nyni pro nose budouci zabeipeoeni a to jsme hodnYmi nasiedovinky toho "Minute Man" Lexingtonu a ConE, E. Chernosky'. cordu.

V ROZPRAVY 0 UTOtIsTEM DUCHU. V Americkem tisku vedou se nyni, podobne jako v ostatnim tisku svetovem, detne diskuse o ofensive a defensive. Mnozi znami i neznami pisatele stetuji si na to, to v demokratickYch zemich neni dosti ttodneho ducha a spojuji oveem tuto kritiku s dneenimi nedspechy demokracii v tichomotske oblasti a na vYchode.

Jak tomu ut bYva, ti, kteti se snati postup demokracii omlouvat, jsou oznaeovani za oficialni eehony, kteti v sobs nepestuji butieskeho ducha nazavisle kritiky. Na usmitenou feela pohrdaenm mitteme tedy to i v americke vetejnosti a tisku se nyni Caste vole po dtoenejeim postupu proti faeistickYm rnocnostem.

I velmi konservativni listy projevuji nespokojemast s duchem eiste obrannYm a volaji nalehave a namnoze jit i rozlicene pc) akci. 0 dem se nejeasteji mluvi, je bombardovani Japonska, ale k tomuto potadavku se arci east° se znaenou davkou zlomyslnosti dodava poznamka, kde tie jsou sovetati spojenci, kdyt Amerieautm "nedovoluji" poutivat vladivostockYch letigt' k nalettm na Japonsko. V souvislosti s tim stoji za zminku, ze v americkern tisku Se nyni stale easteji objevuji hlasy, podle nicht valka mezi SovetskYrn svazern a Japonskem je na dohled.

Pokud jde o ofensivniho ducha v demokra ciich, pronesl o nem nekolik otevtenYch slov kanadskY general McNaughton ve Washingtonu na tiskove konferenci. McNaughton prohlasil, ze hromadeni britskYch vojsk v Anglii se deje ptedeveim proto, aby v ptihodne chvili mohla bYt provedena invase do Evropy. Dale tekl doslovne toto: "Virne, to nemu geme vybrat valku, sedice v Anglii. Ale ti, kteti jsoii odpovedni za tizeni valky, musi ptesne stanovit, kde jsou rozhodujici bojiete sveta a musi v prave chvili vrhnout nejvetei sily na tato mista. Musi veak aelit pokuteni rozesticit sve sily kidce po yeech svetovYch frontach, ttebas lokalni fitoky leckde pdsobi vzrueeni ekodu." Tento projev ziskal v americkem tisku znaenou publicitu a byl ptijat celkem se souhlasem. Pokud jde o celkovou kritiku dneeniho vedeni valky a o rozmahajici se volani pa ittoenejeim duchu, lze v nem celkem spattovat ptiznivou znamku vtrustajici bojovnosti v americke y ekejnosti same. Nezapominejme, ze mohutna propaganda americkYch isoladniku vychovavala americkou vetejnost po mnoho let k nazoru, to jedina vec, jit jsou Spojene stety povinny sobs samYin, je obrana. Jestlite se tedy nyni y e SpojenYch statech yzmaha iitodnY duch a jestlite se vole po ofensive demokratickYch zemi, po ofensive, ye ktere samortejme pdjde take o tivoty americkYch vojakit, pak mitteme pravem fici, to tato zmena nalady znamena ptedeveim rozhodnou pordtku americkYch isolaeniku.

Jan Miinzer (New York).

V Moskva. — Ruda Hvezda, dasopis make arinadY, napsal v redakenim alanku, to "nyni je jasno katclemu, ze nikdy, nikde a za tadnYch okolnosti nemdte bYti smiru s faeisty." Tento projev byl ueinen soueasne s u yetejnenim nedevne fed anglickeho zahranieniho ministra Edena, pronesene v Edinburghu ye Skotsku, v nit prohlasil, to Anglie, cela anglicka Cite a yeichni ostatni spojenci jsou za jedno v tom, ze neni motno vejiti v gadnou dohodu a Hitleren a nacistie4m retimem.

Strana 8. :Makile ucteni matek, poiadane fidem Karel Jonas cis. 28, v East Bernard, dne 10. kvetna.

Po zakoneeni schrize 146.dove ptikroeeno k °slave ucteni Matek. Prvni misto, co ceremonial., zaujal br. Fr. Urbish. Matkam, jet maji syny vojiny, vyhrateno eestne misto, a zapoeat° s programem, kterj7 sestavil potadajici vkbor.

1. PH povstani vkch ptitomnj7ch, skauti Benedict Urbish a Viktor Russek ptednesli ptisahu vernosti americke vlajce.

2. Pisen "America" v 'Ceske redi pod rizenim sleeny Miko§kove, deskou triclou vyssi Akoly z East Bernard. Bylo poznat snahu sleeny MikuAkove i divek, jicht bylo celkem 9.

3. Basefi ku Dni matek prednesla krasne v Ceske feel maid Isabel Kramr.

4. Ceska tee k matkam, kterou podal chvalne znamk viastenec, dlistojnj7 pan Jos. C. Kunc, jeho fedi byli ptitomni jako hypnotisovani a to a tam upadla sizitka. Ano, ani nevinneho humoru teenikovi nechybelo, byla to tee od srdce k srdci.

5. Anglicka tee k matkam, ptednes1 na g sp, bratr L. L. Duckett (zastupce v zakonodarne), v jehoZ" proslovu bylo dokonale poznat fictu k matte.

6. Piseri "America" anglicky, ptednesla des1` a ttida, vyMi ' koly pod ts izenim sleeny Mikakove.

7. Anglicka basal "K matiece a k babiece", pi'ednesla krasne, nebojacne a ztetelne maid, Evelyn Zabodyn.

8. Pisefi "To eeska matieka" oat ptednesla eeska tfida vyssiskoly. Tato piseri se zajiste dotjikala mnoheho eeskeho—srdce, obzvlaSte pri slovech — "pak uz ji nebude vic".

9. Vzdana ricta zesnuljm matkam po ystanim a setrvanim v tichosti po dobu jedne minuty.

10. Ceska. baseri "Vdeene ditko", ptednesla Agnes Borak, die vjislovnosti teto divenky i ptedenj.ch neni se potteba obavat, te deska tee zahyne.

11. Ptedstaveny matky yojinit a podany jim darky bratrem ptedsedou K. Keprtou.

12. Ptedstaveni otcove yojinri a podany jim darky br. pteds. K. Keprtou.

13. Piseri "He; Slovane", zapena v postoji shromatdenim.

14. Ptedstaveny mantelky bratrii vojinil, jet jsou: Martha Mare Janik, Henrietta Kleeka a Marie Koval.

15.Piseri "Star Spangled Banner", zapena Ceskou tridou a celj7m shromadenim.

Timto -dislem program zakoneen a zapodato s hostinou na pooest matkam. Ov.";em, musim podotknout, ae jsme se meli vAichni dobte, ani pitivo nechybelo. Oslayy teto ptitomno bylo na 400 osob.

Jmenem tadu vzdavam dik v:§em, jet tak krasne spesttili tento rictyhodnj7 Den matek, a zajiste slova dp. J. C. Kunce jak ctit matku, padla na pridu rirodnou.

Ku konci podavdm jmena vojinri naeho du a jich rodieti.

Matky elenkyne, jmenovani vojini take eleny: Johanna BrodeckY — Sgt. Lee J. BrodeckY, Harlingen, Texas.

Anna Duckett — Lt. Jesse J. Duckett, San Diego, Calif.

Frances Fojtik — Pfc. Robt. D. Fojtik, Foster Field, Texas.

Agnes Fojtik — Pvt. Filip Fojtik, Camp Polk, Louisiana.

Eva Holeeek — Pfc. Chas W. Holeeek, Camp Benning, Ga. Frances Hotelica — Pvt. Lewis A. Hotelica, Camp Barkley, Texas.

Julia A. Janik, — Sgt. Rud. P. Janik, v San Diego, Calif.

Rosie Koriatik — Pfc Willie Koriatik, V New York. N. Y. Johanna Kozelsky — Pvt. Ludvik Kozelsky, Camp Barkley, Texas, Rosie Mika — Pfc William R. Mika, ve Ft. Bliss, Texas.

Pvt. Jos. S. Mika, v March Field, Calif.

Mary Novosad Pfc. Clem H. Novosad, Corp

vitsTrific Area ye Phoenix, Ariz.

Rosie Pileik Pvt. Lad. V. Pileik, v Camp Sutton, N. C. Otillie Pustka — Pfc. Rud, W. Pustka, v Kelly Field, Texas.

Otcove eleni (matky jmenovani vojini jsou take Cleny: John Kleeka — Pfc. Rud. Kleeka, v Camp Hulen, Texas.

Peter Koval' — Pvt. Fr. A. Kov,at, Camp Wallace, Texas. — Pvt. Jos. P. Koval", % P/M. v San Francisco, Calif.

Jaromir Lepik -- Pvt. J. V. Lepik, v Camp Barkley, Texas.

J. J. Novosad, — Pvt. Jerry J. Novosad, (pra.ye sdeleno jim, ze jede do Australie).

Matky a oteove nejsou Cleny, ale jejich synove jsou Cleny: Pi. R. B. Boetcher, Sr. — Capt. R. B. Boetcher, Jr., v Ellington Field, Texas.

Pi Emilie Koudelka — Corp. Frank J. Koudelka, v Gardner Field, Calif.

Pi. Anna Malik — Pvt. Albert A. Malik, v P. Batalion, v San Francisco, Calif.

Pi. Mary t* vec — Pvt. August tvec, v Camp Blanding, Fla. P. F. C. Urbish, — Pfc. Fred Urbish, v Camp Blanding, Fla. Matky a oteove jsou 'deny, ale synove nejsou eleny: Eleonora BartoS — 2 syni, Pvts. Josef a Jim A., oba v Camp Wolters, Texas.

Aloisie Valigura — 2 synove, Pvts. Steve, Jr. v San Bernardino, Calif., a Louis v San Diego, Calif Aloisie Janik — 2 synove, Sgt Albert L. v Inf., Ford Ord, Calif. Pvt. Richard, v Coronado, Cal. Rosie Koharik — 2 synove na Alake.

Justina PetraS — Pvt Josef v Camp Blanding, Fla. Frances Sklar — Sgt. Victor, v Air Base, v Alberquerque, New Mexico.

Rosie Zabodyn — Sgt. Raymond, cio P. M. v San Francisco, Calif.

Karolina LeSikar, — Pvt. Julius J. v San Bernardino, Calif.

John S. Kubelka — Pfc. George, kdesi v Californii, a Pfc. Jerry, v Australii.

W. R. Behrens — Sgt. W. R., Jr., v Englewood, California.

Pvt. S. A. Sykora, v Tacoma, Mary Sykora Washington.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek, taj.

PitEDSEDA SDRUiEN1 PROMLUVIL K NASIM STUDENTUM. Z Austinu se oznamuje, ze ye stredu, dne 13. kvetna, konana byla pravidelna, eetne navativend schaze Universitriiho 6eskeho Klubu, posledni ve Akolnim rote 1941-42. Zahajil i tidil ji predseda Ben Petrusek z Wallis. Prvnim eislem programu byly zpevy tri studentu z Ji2ni Ameriky v keel Spanelske. Pevci se doprovazeli na hudebni nastroje a jejich pisne se velice libily.

Na vyzvani Dr. Miaek, na g klubovni poradce, predstavil 2ertovnYm zpilsobem teenika veeera p. Viadimira Maudra, predsedu Sdruteni AmerickYch Oechoslovakti TexaskYch, jenZ' byl predsedou pozvan, aby, studentum vysvetlil heel SdruZeni. keenik nejdrive se tazal, jak ma mluviti, zdali anglicky nebo desky a bylo projeveno prani, aby mluvil Cesky, co2 on udinil. Ke konci promluvil i anglicky. V irvodu sve reei rekl, ze je velikou cti bYti studentem v nag stare vlasti, v 6eskoslovensku, proto"Ze to tam znamenalo a znamena velikou zodpovednost i vildcovstvi lidu KaMoroene o prazdninach studentstvo . slo mezi lid, hralo divadla, v nichl se zraeil deskY duch, 'desk* jazyk a demokracie.

Zdaraznil, ze i americkk student eeskoslovenskeho phvodu, s fictou vZpornina eeskoslovenskYch studentil, prondsledovanYch a vrat'denych nacisty. Podcitkriul, - 26 idealy deskych studentil jsou i idealy student arherickych, vklyt' stare t eskoslovensko melo americkou duAi, demokraticke idealy. To nutno Vaude sdelovati.

Zato v Nemecku tomu bylo jinak. Hitler nevytvotil nacisticke Nemecko, ale toto vytvorilo Hitlera, proto2e Nemci nikdy nebyli a nebudou domokraty a proto nacisticke Nemecko musi bkti znieeno : jinak 4a dvacet let budeme mitt

dne 20, kvetna 1942. novou valku. Studenti to musi vedeti a zajimati se, co se ye svete deje. Pojednal o picednostech i vadach 'Ceske povahy a tekl, te na l hroznou chybou je, te se easto na sebe zlobime, sobe zavidime a hadame se o nabotenske otazky a to. I nyni v tak tetke, kriticke dobe. V demokracii kat', opraydovjT, pray ST mut cti a vati si sveho souseda bez ohledu na jeho nabotenske vyznani. Nesmime se ttistiti. Ani studenti nesmi se ttistiti, ale spoleene pracovati, abychom se nestali otroky nacistli. United we stand, dividedwe fall. Dnes stojime pled velikjani problemy, ktere nam zprisobi jeke hodne boleni hlavy.

Rekl, te studenti pajdou na prazdniny a te na mladj7ch je, aby ptispeli k obrane i viterstvi americke vlasti. Nyni katde slovo, katdj7 skutek ma ptimo obrovskj7 vliv pro udrteni moralky.

Mladet musi domit Waxiest driveru i ducha, protote se jedna o udrteni ktest'anske civilisace. Rekl, te Sdruteni pracuje jit pies tri roky a pracuji i jini organisovani Slovane. Ti veri Americe a ona Yeti jim. Pracujme v§ichni pro viterstvi a trvaly mir. 2ada1 studenty, aby zreorganisovali Foundation of Czechoslovak Americans, kteroutto organisaci mladete maji tiditi amerieti obeane, protote je to organisace americka. Ree byla vyslechnuta pozorne a odmenena boutlivYm potleskem. Potom byli ptedstaveni Cetni hoste a pteeten zapis o posledni schrizi, jent byl schvalen. Do vjrboru pro ptisti rok klubu zvoleni: Eleonora Kocurkova z Dime Box, Ray Trlica z Granger a Karel Kleeka z Wallis. Ptedseda podekoval klubovnim poradaim i vj7borlim za jejich pomoc a zdriraznil praci Dr. Mirka pro klub. — Pari Maudr prines1 nam take hodne literatury o udalostech sou(asnjrch, kterou jsme si rozebrali a za kterou mu srdeene dekujeme. Zazpivanim nai Texaske hyrriny byla zdatila schrize ukoneena. — S krajanskjim pozdravem etenatrim, etenatkam i redakci easopisu, Viola Kolokva z Yoakum, zpravodajka.

Podekovani za nemocenskou podporu facia Karel Jonas a- Hlavni tradovne.

Po prve v mem tivote jsem byla nucena se obratit a tadat podporu v me nemoci, a bylo by to me pkani, abych nemusela po Cas meho livota jeAte tadat.

Jsem elenkyni od roku 1906 v tade Karel Jona Cis. 28, kterft tad ma tadovou podporu od jeho zaloteni. Vtdy pti placeni poplatkil rimrtnich, tadovj7ch a na nemocenskou podporu, vtdy jsem platila na podporu s mygenkou, ae abych nikdy nemusela ji tadat, radeji budu platit netli brat, ale leta ptichazeji a s nimi vic a vic rozdilmich nemoci se priblai k starMmu eloveku, a tak se stalo i mne, ze najednou jsem musela tojrti vzata do nemocnice a bj7ti operovana co nejdtive.

Ani sestry a bratti nevite, kdyt si jeden mysli tak, jak ja jsem si myslivala, ze nikdy nebudeme nemocni, tak se jeden zmjrli, a jste v nemocnici na operaenim stole, neptipraveni finanene. Ze to penetita, podpora, ktera byla poSkytnuta, byla velice vhod, jak pro mne, tak i lekate a nemocnici, ae jsem mohla, katdello neeim uspokojit a dal§i platit pti nejlepM vuli, jak mne bude man°.

Jeke jednou volam vam, sestry a bratti, srdeenj7 dik za obe podpory, jak v tade Karel Jona, tak i od Hlavni ttadovny. A kdo nemate mnoho penez ptipravenj7ch k vakmu nahlemu onemocneni, starite se eleny aspori u Hl. ITr. nemocenske podpory, kdyt nemate tadne ye vaem tade.

Jsem Vak spolusestra, Frantiska Fojtik, V Rad Laskavost, cis. 70., Needville, Texas.

Cteni bratti a sestry! Oznamu3i vam, ae nam ptipada schrize prvni nedeli, toti2 7. eer yna o 10. hodine rano. Byl jsem upozornen br. predsedou, bych vam oznamil, abyste se bratti a sestry dostavili v hojnem poetu. Mame totit driletite jednani a sami dtednici to nemohou ujednat. Tet musime zvolit noveho rieetniho. ueetnik Jan 8. ilhavjr, jak jest yam znamo, nam odael tam odkud neni navratu. Jest tedy nutno, byste se do schilze dostavili. S bratrskkm J. J. Zeminek, tajenanik, pozdravem,

ye sttedu, dne 20. kvetna 1942.

Alvin, Texas.

Ctene, redakce, bratti a sestry!

Pied etytmi mesici podal na g tad cis. 149. resoluci na zmenu el. 44, ktera byla ye schuzi Hl. Utadovny dne 5. ledna 1942 polotena na Dle el. 179. stanov mete bYti resoluce po uplynuti 30 dne na tady rozeslana i kdyt ye schezi Hlavni Utadovny schvalena nebyla. Proto nag tad ji 5. tmora 1942 na v gechny sbrattene tadY rozeslal.

Od to doby jit uplynuly vice jako tti mesice, take jit v gechny tady mohly svoje dobrotdani podati, proto me br. tajemnik na geho tadu odevzdal vgechny odpovedi od sbrattenych ktere o to zaletitosti obdrtel, abych to nechal ye Vestniku uveiejniti.

Pro schvaleni resoluce hlasovaly fatly Ms.: 95, 109, 135, 35, 68, 19, 28, 116, 15, 112, 163, 64, 147, 95, 11, 67, 133, 92, 89, 114, 111, 160, 84, 21, 63, 110 a 78.

Proti hlasovaly tady eis.: 17, 6, 101, 99, 158, 128, 36, 7, 105 a 88.

Pro poloteni na still hlasevaly tady iis. 25, 81.

Vgechna test tern tadtim, ktere hlasovaly pro schvaleni resoluce, u tech tadir je videt, ze berou zajem o vedeni a hospodateni na gi Jednoty.

Za to se mohou cititi uspokojeny, neb s tou zmenou souhlasi i statni ntednici.

Ty tady, co hlasovaly proti a pro poloteni na still, by zasluhovaly pokarani, ze schvalovaly zlo, pachane na ekor rnajetku v gech Mena, neb to komigne 1 1/2 % Co -clostava pravni radce, bylo statnimi ntedniky uznane za nezakonite.

Jedno sto a 34 radii ani neuznalo za hodno odpovedet na tak deletitou otazku, piece ke katde tadosti o schvaleni neb zamitnuti resoluce byl ptiloten po gtovni listek s adresou na tajemnika tadu eis. 149. Tajemnici onech by sobe melt zapamatovati, ze to kate slugnost odpovedet, kdyt na odpovecl' je po gtovne zaplaceno.

Snad br. pravni radce ptijde koneene k rozumu a uzna, ze nespravne jednal, neb jako pravnik mei hned pti sestavovani stanov yeze to komigne 1 1/2 % je nezakonite.

Vytadal jsem si opis statni zpravy o einnosti naafi Jednoty, z nit nekterY bod si dovoluji podati.

Strana 17. statni zpravy zni: Disbursements.

Under disbursements, you will note that $7,113.35 was paid to the attorney from the Mortuary Fund in accordance with article 44 of the by-laws. The following is contained in Article 4837 of the Insurance Laws of the State of Texas: "No part of money collected for mortuary or disability purposes or the not accretions of either or any of said fund shall be used for expenses." V eeskem piekladu: Pod polotkou vydani mutete znamenati, te $7,113.35 bylo vyplaceno pravnikevi z nmrtniho fondu v souhlasu s elankem .44 stanov. Nasledujici je obsateno v elanku 4837 pojigt'ovaciho zakona statu Texas: "tadna east penez vybranYch na emrti neb neschopnostni poj. uvele, neb 'dist* ptirestek techto nesmi bYti poutit na etra,ty". (To znamena, ze ze slotenYch poplatkil neb vYtetku z techto se nesmi platit nic netli odhlasovane platy ntednikem).

Another item appearing under disbursementg is $1,609.30 commissions paid on sale of real estate. Of this amount $75.00 was paid to a director for his expenses. The amount of the sale and the amount paid the director appear in the minutes of the Supreme Lodge.

V deskem ptekladu: V tomto vYkazu jest $1,609.30 komigne zaplacene za prodej majetku. Z tohoto obnosu $75.00 bylo zaplaceno tediteli jako na yydani. Obnos toho prodeje a obnos zaplacenY tomu tediteli jest v protokole Hlavni Utadovny.

Olinek 36. stanov naafi Jednoty pravi: 2adnSr tetednik Hl. 1.T" nemete obdrteti odmenu pfi prodeji jejiho majetku. Die toho 01. stanov o. nen teditel nebyl opravnen k tadnemu komi g -nemu,btdiljsopravnektuz prome gkanY vas a nahradu cestovneho. d.enstvo by melo vedeti, kterY z tediteln to jest.

Strana 2., 5. a 7. one statni zpravy poukazuje na, stavajici rozpor mezi Vft0n/Vmi ftedniky a teditell Aran tizeni Jednoty A 3oublaSi 8 revi-

Strana 7

VSSTN1F sorovym stanoviskem, tento sta y by mel bYti odstranen.

AnglickY vyklad stanov pravi, ze ve gkere obchodni zaletitosti teto organisace jsou pod dohledem sboru teditelft a yypravoyany fitedniky Hlavni Utadovny.

Zaznamy ukazuji, ze sbor tediten odbyva zvlagtni schilze, oddelene od Hlavni Utadovny a ze poeitaji per diem (ztratu easu) a jine ntraty (milovne) s terni schilzemi spojene. Dle élanku 37. stanov tadne zvla gtni schtlze nemohou bYti svolane bez ptedsedova svoleni, neb na podnet etyt tediteln.

Neni ale nic v protokole ukazujici, ze ptedseda svolal neb pfecIsedal v kterekoliv zvlagtni schazi sboru teditelt. Pravidelne schtize Hlavni Utadovny jsou konand etvrtletne, na prvni pondeli v lednu, dubnu, eervenci a tijnu.

Olanek 24. stanov pravi: Ani Hlavni ttadavna, ani fitednici, ani elenove nemaji moc a pre,vo zavrhovati kterekoli ustanoveni zakona a stanov, ani si ptisvojovati pravo, ktere jim stanovy nedavaji.

Protote stanovy jsou si odporujici v mnohYch bodech, z ylagtni schnze Hlavni Utadovny, veetmo vYboru na stanovy byla svolana za fidelem zjigteni ptesneho mineni nekterYch elanku stanov.

V teto schtizi vYbor na stanovy potvrdil tvrzeni pravnika, ze d ye rozdilne, Mesa fidici stavaji a ze eleni sboru reditelu maji pinou dohlidku nad zaletitostmi Hlavni Utadovny a ze vykonni ntednici nemaji pray° voliti, vyjma kdyt bondy se kupuji a prodavaji.

Jest to mineni va geho examinatora, ze toto jest velice zla situace, protote die tohoto Hlavni ttadovna snad ma fieinkovati pode dvema oddelenYmi telesy, ktere nejsou nyni v tesne shode jedno s druhYm a toto ptirozene vytvati nedostatek spoludinnosti a snituje vYkonost Hlavni Utadovny.

Jsou vedene dva rtizne protokoly, jeden veden Hlavni ttadovnou a jeden maji sami teditele a jen zaznamy, ktere teditele chteji zaslati na Hlavni ttadovnu jsou v teto ulotene.

Bez informaci teditelskYch Atednich vYkonti jest velice obtitne pro ntedniky vykonavati jim pattiene povinnosti. Jest nutne aby etednici, v jejich fitedni hodnosti byli stale ye spojeni se zmenami ovlivnujicimi penetni soustavu a obchod bratrske jednoty, maji-li vykonavati jejich praci schopne.

Zajiste tadna organisace nemute dociliti nejvyggi vYkonnost jenom kdyt fitednici a teditele jsou neustale obeznamovani s duletitYmi zmenami majicimi vliv na stay Jednoty. Ve svetle za stavajicich podminek to vypada, te sjezd udelal zlY omyl ustanovenim dvou oddelenYch vYkonnYch tees, protote jest nemotne pro kterou organisaci jednati za takovYch podminek.

S minenim vYkladu ygeobecne pfijatYm, jest velice vatna pochybnost, ze toto mineni bylo mineni posledniho sjezdu teto Jednoty, aby mela Hlavni "ti adovnu a sbor teditelt.

Bez posuzovani vgech spornYch otazek, vztahujicich se na stanovni dodatky a funysl sjezdu, kdyt je ptijal za posledniho sezeni, stanovni vybor ye svolane schezi 15. enora t. r. rozhodnul do pismeny vyklaciani ptedpist vztahujicich se na, povinosti a moc teditelt. Toto rozhodnuti asi ma miti za fieel spro gteni sboru teditele od obvineni nezakonnYch schnzi a vino pro spolek bez neinkovani ostatnimi eleny Hl. Utadovny.

Toto ale stale je gte nechava duletitou otazku nerozhodnutou, jednu na ktere jest velkY rozdil v mineni. Zde se objevuje nedostatek souvislosti v ptelotenern vYkladu mezi rozlienYmi ptibuznYmi oddily stanov, kterYtto sta y se propiljeuje k mnohonasobnemu vYkladu.

Protote stanovy byly psany piivodne v Cattle, rozdilne pteklady byly udeLany hodici se ureitYm ucelem. Jako zalladni myglenka jest odporuteno, jelikot vet gina Menu mluvi anglicky lepe netli eesky, aby v budoucnosti v gechny zaznamy vztahujici se na sjezd byly psany v anglieine a pak pteloteny do ae gtiny a anglicky zneni stanov aby bylo piijato sjezdem, tak aby se snitila ptiletitost ku chybnemu vYkladu.

Dle elanku 26 stanov vYbor na stanovy, za vYpomoci pravnika, musi mitt stanovy ptelotene do 00 dni po sjezdu. Toto ale nebylo u016-

no v ntedepsanem Case, ale ptiblitne 8 mesicti po sjezdu.

Proslycha se, ze jestli ten spor v Hlavni dovne v brzku se neurovna, ze to mute miti pro Jednotu nemile nasledky. Kdyby elenove melt o Jednotu vet gi zajem, tak by se ty sporne °tatky daly do potadku pomoci referendum. Ale po tetce nabytYch zku genostech s resoluci o zmenu el. 44. stanov neni nadeje, ze tim zpilsobem by se dalo neco delat. Proti ptijeti one resoluce musela pracovat /*aka tajna propaganda, ale vgichni protivnici se zklamali vYrokem statniho iltednika. Nejvice ale zarati jednani onoho tadu, kde se to my glenka k zavedeni referendum zrodila a ten samy tad tak nezakonitou vec podporoval.

Pro dneg ek zatim dost a musim nechat neco na ptigte. S br. pozdravem, F. Truksa.

V kid Pokrok Haskell, Cis. 85.

Weinert, Texas.

CtenY br. redaktore!

Ptedne srdeene zdravim, pak prosim, byste laskave uvei'ejnil techto par tadkti.

Ghci touto cestou podekovat nemocenskemu odboru za udelenou mi podporu v nemoci a tet v gem, kdot k zaloteni jeho Obdriel jsem poukazku na dvacet gest dolara padesat centil ($26.50), za cot srdeene dekuji. A k yam. bra tti, kteti stojite je gte stranou, volam, ptidejte se! Bude to znamenat: hougt' a motna take vet gi kapky.

Jegte jednou vtelY dik. Se srdeenYm pozdfavem, Frank 8tutik, taj t. Cis. V ftad Atefinik, eis. 142., Houston, Texas.

Podle skutkft jejich poznate je. Pti gli nedeli 24. kvetna bude tomu 23 let, kdy zaloten byl tad Stefanik Cis. 142. SPJST. y Houstonu. Zaleten byl z pohnutek eiste hospoclatskYch, neb tehdej gi zpilsob dopravy byl ubohY — nemeli jsme automobile a na nejblit gi elektrickou drahu bylo at 13 blokt, take dostat se na schtizi do Studewood vytadovalo at 2 hod., cot rodinam, ktere melt' male deti, bylo velice obtitne.

PH tehdej gim vzrestu mesta dalo se neekavat, ze v Houstonu dva eady mohou dobee prospivat a tad na Cottage Grove stal se skill eenosti.

Od sveho zaloteni at podnes tad pte gel ninohymi zmenami, ale jeho elenstvo Maio a dosud dela poctivou narodni pravi.

Nag spolkovY tivot je jako ten tivet v pfirode kolem nas: jednou je zamraeeno. pedruhe prgi, neledy take htima. ale pak se za q^ vvia,sni a slunce sviti, take konec konce v gechny ty ptehailky byly vlastne k dobremu — nesly na povrch nove smery, novY system pre ce. Jestli se neco neosveclei, zaene se znovu mraiit a htimat. \Teeny zakon o trvani a dent nit-dy nemute bYt zastaven. Take u na geho tadu. Mnozi elenove nas opustili bud' fnrtim. nebo ptestoupenim, ale jejich misto zase vypinili jini, mladgi. Vgichni za.kladajici elenove jsou vice merle gedivi a dlouho se reraelt na sebe uz nebudou, proto se snatime, "aby jen dobra pamatka po nas zbyla."

Nagi organisatoti se ptioinili a ziskali 20 novYch Menu, jak dospelYch tak do Odboru mladete. Ptejdou-li lekatskou prohlidku, bratr ptedseda Hlavni Utadovny SPJST. p. Chernosky, nam je do Jednoty uvede. Nenechte si ujiti teto jedineene ptiletitosti a ptijd'te uvitat ty mlade pracovniky, kteti ptekroal poeet 'dent u radu Stefanik 200. 0 zabavu se postarame dle nejlepgi motnosti, dal'Ai program najdete na jinem miste t. 1. Zveme vas uptimne na naafi oslavu ptigti nedeli 24. kvetna.

Zabavni vSrbor.

V

KALENDMI

24. kvetna. Oslava 23tileteho zalo geni fadu Stpfinik Ms. 142. v Houston. Tex 31. kvetna. Podnik ve prosnech Amer. a el.sL (.;erveneho Mite v Narodni sini ye Fort Worth, Texas.

31. kvetna. Divadlo "Vzpontiriley m1idp , el_ hostinsky sehraji houston gti ochotnici v snit tadu Karel Jonas v East Bernard.

7. eervna. Oslava prvniho vS, roei otevteni moderniho stanku tadu Pokrok Cis. 84. v Dallas 7. eervna. Divadlo ``Orel je 08er 8 P1lraje. ,5: 04 kol It Corpus Christi, Texas.

etrana RDYZ ANGLItANE PIS' 0 NAS. Anglield kniha o deskem naroda a eeske 0tAzce souvisi tamer vklycky s bojem za svobodu, ale soueasne o zapas za svobodu veech evropskYch narodU, vdetne Velke Britanie. To je zcela pochopitelne, ponevadt deska otazka je otazkou evropskou a svoboda oeskoslovenskeho lidu je tesne spjata se svobodou veech estatnich narodt.

Mnastvi anglickYch knih, ktere byly vycldny v dobe mnichovske, neni vlastne peekvapenim. Ji g jednou byla podobna inflate anglickYch knih o Ceske otazce. Bylo to v dobe belohorske. Prvni anglicka kniha o eeskych dejinach byla odrazem spoledneho boje oeskYch a anglickYch protestant) proti steedoveke reakci. "Historia of Bohemia, the first parte describing the Countrye, Situation, Cli-mate, Comodities, the Name and Nature of the People and compendiously continuing the Historie from the beginning of the Nation to the first Christian Prince, about the year of Christ 990". Tuto knihu napsal John Harrison, dvorni kaplan zimniho krale Fridricha, ktery byl mardelem Alzbety Stuartovny. John Harrison napsal dejiny deskeho naroda, ktere jsou prvnimi dejinami naei zeme v anglicke tat, z podnetu Anny Stuartovny. Pavodni vydani lze spattit v LondYne v Harleianove sbirce britskeho musea.

Dart episody tYkaji se zimniho kralovstvi.

Nejdulezitejsi je mezi nimi Fridrichova deklarace o torn, prof ptijal volbu za eeskeho krale. Tato kniha byla vydana 7. listopadu 1619 pod nazvem: "A Declaratiori'of Ca ysis, for the which, Wee Frederik, By the Grace of God King of Bohemia, Count Palatine of the Rhine, Elector of the Second Empire, etc., haue accepted of the Crowne of Bohemia etc.. Z roku 1620 pochazi prvni anglickY tisk proklamace, kterou Fridrich vydal ke s yYm poddanYm: A Proclamation by the High and Mighty Frederik by the Grace of God King of Bohemia etc."

Pa jiti nasleduji rfizne deklarace, zpravy o 11clalostech v Oechach, Harrisonova kni2ka (r.

1619) o torn, prod deska knitata odmitla arcivevodu Ferdinanda. A na konec smutne odjezdu zimniho krale Fridricha a jeho mantelky Altbety Stuartovny, dcery anglickeho krale Jakuba I. Zajimava je knitka Johna Taylora z roku 1620, nazvana "En English-Man's Love to Bohemia". Taylor se v tato knitce louei s britskYmi dobrovolniky, kteti odchazeji do Evropy, aby bojovali za svobodu naroda, jen nebyl tehdy Anglidanum neznamY. A pak ptiela poratka. Po poratce reakce, terror a hrfizovlada. "A true Relation of the Bloudy Execution, lately performed by the C'ommaundment of the Emperors Maiestie, upon the persons of some Chiefe statesmen, and others, in Prague, the chiefe City of the Kingdom of Bohemia; the 11th of June, 1621.

With the Manner and Proceedings therein observed. Faithfully translated out of the Dutch copye." Printed the 21st of July, 1621.

ZajimavYm dokumentem tato doby jsou donisy Altbety, deske kralovny, ktere napsala v letech 1655 a.1656.

VYkvet eeskeho naroda musel opustit svou vlast. UchYlii se do peatelske ciziny, aby mohl pracovat pro svaj narod a lidstvo. Jit r. 1650 uvetejnil KomenskY v LondYne sve no: "The History of the Bohemian Persecution, from the Beginning of their conversion to Christianity in the year 894 to the year 1632. Ferdinand the II. of Austria, Reigning."

Pak se lit nedivime, tie uplynulo taint' 250 let, net dodo k vydani Komenskeho dila v Nejen KomenskY, ale i Hollar naeel v Anglii nova pfilsobigte.

Mohli bychom se jeSte zminit o torn, 'tie Husttv t'ak — Paul of Kraval eifil ideje sveho velkeho uditele ye Skotsku a byl 23. dervence 1434 upalen, Protireformace postavila na nejakou dobu silnou hraz, oddelujici anglickou a eeskou vetejnost. Zajem o Ceske veci poklesl, take prvni deska beletristicka kniha, kterd byla do anglietiny peelaena — Babioka Botieny Nemcove nevy'Sla na anglieke, nStrt na

VESTNIK americke Ode. Bylo to v rote 1&92 v Chicagu.

Prvni svetova valka probudila °pet zajem o eeskoslovenskY problem. Prvni kniha o ecskoslovenske otazce, ktera v to dobe vyela, je studie Edvarda Renee& "Germany and the Habsburg Problem." Kniha byla vydana 26.

Cervence 1917. Ptedtim oveem vyely ji g v r.

1915 knitiky a pamflet o habsburske hrfizovlade (Under Habsburg Misrule — 3. dervence 1915). Masarykovy knihy 0 Ceske otazce vychazely v LondYne v r. 1916 a 1917. Jsou to dila: Pangermanism and the Eastern Question, Austria and Francis Joseph, Bohemia and the European Crisis, The Future of Bohemia.

V prvnich dvaceti letech republiky vyelo nekolik set informadnich knih a brotur o Ceskoslovensku. Od roku 1938, kdy se deskoslovenska otdzka stala barometrem evropske krise, vychazela ye Velke Britanii o deskoslovenske problematice jedna kniha za druhou.

A dnes, kdy bojujeme opal po boku ostatnich spojenefi za novou Evropu, neuplyne ani mesic aby nevyela nova kniha, ktera nejen informuje, ale je soudasna zbrani proti neptateJ. Suhaj.

Hn evropske civilisace.

V HITLEROVA OSUDNA OFENSIVA. Hitlerova pozdni jarni ofensiva se jit hlasi v peedbanem rozloteni nemeckYch sil a ye zpravach o valednYch ptipravach v obsazene Evrope: v clohledne dobe bude veem jasno, prof byl rok 1942 prohldeen za rozhodujici pro tuto valku: Nemecku se totit nepodatilo zasadit Velke Britanii smrtelnou ranu v late 1940, Hitler nedobyl Moskvy peed zimou 1941 a yni jest osudoy ou shodou okolnosti peinucen vrhnout do koneeneho boje veechny nemecke sily. Toutie shodou okolnosti hlasi prave nyni Britove i AmeriCane, 2e jej:ch vYroba letour) a tank)) ptekrodila mez, dosattelnou pramyslem, ovladanYm mocnostmi osy. Rozpouta-li se tedy jate na fate nova nemecke ofensiva, vaime jit dnes, tie to bude nejvetei ofensiva tato valky a pravdepodobne.posledni velka valeana iniciativa berlinskYch svetovladcfl. Vetime, ze toto posledni Hitlerovo usili znieit SovetskY svaz a pak, chranen na vYchode, podniknout bezpednY utok na Velkou Britanii, peichazi jit ptilie pozde; o ce rozhodla okolnost, ze Hitlerova moo valet= na i vYrobni se prave nyni ptesunula osudove pees kulminaCni bod veech ptedpokladft nameckeho viterstvi.

Pees to k podobnYm zavetim jest teeba znadne davky viry a vnittniho peesveddeni o nezdolne moralce spojencit i obyvatelstva nIznYch protektorattl v obsazene Evrope. Nesmime zapominat, 2e hrtizovlada v Evrope jest straelive, Lze poditat s revoltou utiskovanYch? Spojenecke ztraty v nepeetrtite bite na Dalnem vYchode jsou velmi vatne a demoralisuji evropske obyvatelstvo. Spojenecka viterstvi, ad eetna, a povzbuzujici, ptece jet) na nej yYchodnejei fronte nejsou dokladem, ze spojenecka obrana peeela do atoku. Japonci taktka neptertite postupuji, east) sice jen zvolna a s nepatrnYmi Uspechy, aveak chvilemi prave tak, jako Nemci ye Francii v late 1940. Pees to, he mnohe nazory kladou vYsledky valky na Dalnem vYchode 0karrdite mezi druhoeade spojenecke zajmy, nemute bYt sporu o torn, he i obrana proti Japonaim oslabuje spojence v Evrope prave v nejd0lelitejSim okandiku.

Nae optimism se veak opira o vice, net viru a vniteni peesvedeeni. Hitlerovi se podatilo udrlet ruskou frontu v pomalem a nikoliv rozhodujicim postupu rude armady, takte nemeckY pramysl, dnes do znaene miry decentralisovan v bezpednostnich oblastech, nebo peevezen do obsazenYch zemi, uchrananYch spojeneckYch Utokfl, byl s to fispeene dokoneit materialni ptipravu ohromne nemecke ofensivy. Naproti tornu Hitler se nemilte spolehat na dostatednou prabojnost armed, jako jest rumunska, mad'arska, po peipade bulharska, ani na fronte, ani v zdzemi. Vlastni nemecka armada dnes jit neni sletena z nejlepeich nemeckYch sil a ruske zpravy hlasi. he na fronte lze ptistihnout stare, mlade, po peipade ne prave zdrave nemecke vojaky. Proti tornu na ruske stran y vYchodni fronty ptipravy na jarni ofensivu byly ne,jmeneim prOve tak mohutne, jako v Ne-

Ve stfedu, dne 20. kvetna 1942. mecku a obsazene Evrope. Rusum se dostalo dinne materialni pomoci z Ameriky a z Velke Britanie. Warnecke lod'stvo a letectvo nebylo s to zabranit dodavkam britskYch a americkYch tank)), letour), protileteckYch del a veeho valedneho materialu do Ruska. A snad to lze s nejvatei jistotou ptedpokladat, he nova ruske zalohy, milionove to armady, vyekavaji v zazemi v fdasnYch masach mladych a nejtyrdelho boje schopnYch ruskYch vojakti, maji zajiten rychly pohyb veude tam, kde by se rozpoutala bitva, jet ma spasit Hitlera a jeho retim. SovetskY svaz bude mit v tato bitve snad slabou, aveak ptece jen rozhodujici ptevahu, takte s udrtenim ruske fronty lze pottat, i kdyby nedona oteveeni druhe fronty peed koncem leta.

Nekdejel nevYhody, jet ohrotovaly jen spojence, jsou dnes na obou stranach. Nejen Britove a Americana nejsou s to sousteedit svtij protifitok na jedine misto v Evrope Ci jinde a zajistit tak alespon mistni a koneenY fispech v ureitem fiseku svetovYch front. Ani Nemci nemohou jit vrhnout veechny sve sily jen proti Rusku, majice Rommela v Libyi, nemohouce vyloueit nutnost sveho vlastniho vpa.clu do Turecka a peipadnou britsko-americkou invasi zapadniho pobtai obsazene Evropy. Col kdyby prave uprosteed nejmohutnejei nemecke ofensivy proti Moskva. , Leningradu nebo naftovYm zfidlurn v ji2nim Rusku najednou spustily, v protektoratech revoluce, na zapade invase a ve Francii, dosud neobsazene, by se lid postavil proti hanebne .spolupraci s Nemci? Pak by mohla nastat situate, kterou nekteti politiCti pozorovatele peedvidaji, a jet by pees veechny take ztraty vzboutenYch Oechu, Polak)), Srbil, atd., pees veechny nesnaze a technieke takosti invase mohla zpfisobit rozklad ohroteneho nacistickeho retimu a poeatek padu Hitlerovy evropske Mee. Tak jako snih, mraz a pomernY hlad maernotinil operate nemeckych armad na ruske fronte v zime, zd.r2e1 v peedjati tytCl unavene armady Cas tani, charakterisovanY moCem bahna a blata. Ale mezitim spojenci dohnali svou valeenou vYrobu nekdejei nemeckY rekord, take dnes lit, Cas vrei Hitlerovy dny a jeho historicka ofensiva proti Sovetskemu svazu i na jate a v late bude pravdepodobne nacistickYm ersatzem nekdejeiho zimniho tateni Napoleonova.

V ROZHODNE SVET, NE NEMCI. LondSm. (0TK.) — V Usti nad Orlici konala se nacisticka manifestace, na ktere jako hlavnl teenik promidvil fieskY ministr vnitra, dr.

Frick. KrajskY sekretariat nacisticke strany v Hradci Kralove, kterY schfizi poeadal, svaAel fieastniky v autobusech z celYch severovYchodnich Oech a take oveem z Trutnova a Broumova, jet jsou od doby Mnichova "fieskYmi mesty". Manifestace se musili fleastnit take veichni zamestnanci kralovehradeckeho a pardubickeho landrata a gestapaci a elenove SA aSS ze veech okolnich okresti. Tak se nacisttim podav Usti nad Orlici 20 tisic phirilo slueniku nemeckeho obyvatelstva z mesta a okoli, k nim2 fieskY ministr dr. Frick mluvil o jistote nemeckeho viterstvi, ale pro vetei jistotu opakoval Hitlerova slova, ze "nemeckY narod ma jedinou volbu: mezi vitastvim a smrti".

Viterstvi Nemecka je podle pana ministra zaji'Steno teemi skuteenostmi: nacistickYm svetovYm nazorem, spoleeenstvim narodt pod nacistickYm vedenim a koneene skvelYm vildcovstvim Adolf a Hitlera.

Pan ministr mute mluvit, co chce. Zfistava faktem, ze site celY nemeckY narod vyznava nacistickY svetovY nazor, ale he spoleeenstvi narodfl pod pruskou botou se borti v Praze stelne jako v Patti, Oslu a Belehrade a ze je ani Hitler nemtde svou "intuici" zachranit. A pokud jde o volbu mezi viterstvim a sznrti, o rozhodne celY demokratickY svet, a nikoli Nemci.

V Cleveland, 0. — Armada a valeene lod'stvo Spoj. Statii budou pottebovati daleich 200,000 vycvieenYch radiovYch technikil a mut) na opravy v ptietich eesti -mesicich, jak zde peedpovedel Neville Miller, ptedsecla National Association of Broadcasters,

Ve str:eciu, dne 20. kvetna 1942.

ViTRZSTVi DAGMAR TROJANOVE. ROMAN. Napsal PROKOP VR

Ty titlY kroutku zlatY, znaku veenosti ideelniho mantelstvi, ktery deg , jasne za ici, na prstu ptipominati drobne proto na tenine ruce a vypovis kdykoli vrytYm monogramem a datem jeji zevazek i prozradit den slavneho svatebniho slibu. Nevyhnutelne jsi odsouzen jenom k jednomu: budet se pozvolna a nenapadne tratiti na ruce, bude te ponenahlu ubYvat, zub easu bude od tebe bez navy odhlodavat nepatrne molekuly, jako bude ohlodavat pozvolna, jedva viditelne, nepatrne ttepinky tivota, jednotlive dni, at bude ssedlina tivota, stab, z nehot nebude lze nic odnimati, pohtichu .. .

Pak te, drobounkY, zlaty symbole mantelstvi, jit valne otteleho a jen vlastne smetne slabY dratek, kterehosi dne sejmou se ztuhleho vraseiteho prstu, aby te ulotili mezi rodinne pamatky mladei nositele ted' zmizeleho jmena; budou to nove ratolesti, jet yypueely kdysi ze znideneho kmene. Anebo te jit,rra ztuhlem prstu ponechaji naveky, abys zmizel s tohoto sveta do hloubek podzemnich, odkud neni navratu, s nun, se kterYm jsi teener splynul v jedno.

Druheho dne k veaeru vyjel z Brandovic statku veliky modrY automobil, ye kterem si Richard Trojan odvatel mladiekou term do jejiho noveho domova.

Bylo venku ticho a jasno KlidnY podveaer na podetku leta. Slunce se ut nl2ilo k lialovYm masem lesu a krajinu kolein dokola odival lehkY, prtisvitnY ha y tete barvy. Z blizkYch poli a rozkvetlYch luk prY gtila virile inladeho obili, travy a kvett.

Dagmar sedela mleky, pozorujic krajinu hYMei letni krasou. Jeji postava 'se jemne kolebala, reagujic i na nejmenei ze,chvevy vozu, a ruce sviraly velikou svatebni kytici z bilYch a z poupat a zelerie.

Chapala dobte, jak to eini do tivota krok; naptemYelela se v nekolika poslednich dnech at ptilie mnoho. To veechno — yedela — co bylo at do dneeniho due, je ut jen jako pohadka, to ut ani neni pravda. Teprve to, co pfijde, to bude tivot, opravdovY, vatnY tivot, kde se ukete, je-li dostateene silna, je-li schopna vytiti jej Upine se v:;erni jeho radostmi a snad i starostmi, ktere dojista ptijdou a budou ji provezeti stfidave, tak jako se stficla, den s noci.

Ale bud' ja!r bud', umitiovala si slavnostne, at' ptijde, co ptijiti me, co snad nekde na mne deka v mlhavYch dalavech budoucnosti; s nim, s Richardem, se svym mutem, vim bezpeene, te jsem chranena. Muj tivot, ted' neketeji spjatY s jeho tivotem, musi byt silnY, protote i on je silny.

Podivala se Po odku vievo, tam kde on seal.

Teprve nyni videla, ze ji pozoruje take.

Usmala se non. A on, jako by Cekal na ten malt' Usinev, kterY take znamenave vyznani, ptisedl blite a vzal ji za ruku. Stiskla trochu a zase se usmala "Za chvili budeme doma, Da go Je pill devote", tekl jen tak, aby prave nee° tekl.

Jeho srdce pfekypovalo radosti a touhou; mei na jazyku tisice jinYch netnych slov, ktere. by byl red fckl, byl by riejradeji strhl tenu do sve naruei a celou ji zlibal, ale z yle,Uni ostych, kterV dnes celY den pocit'oval, nedovolil mu vic, netli ji znovu uchoplti za ruku a znovu ji stisknouti.

Data stisk opetovala ... Vycitila dob •e, co se deje v jeho Povidaly ji to jeho oei, a ty nikdy nelhaly. Uvedourovala si, te poeind miti toho velikeho Mocha s plachYm divClm srdcem nesmirue redo. a '']e je mu vdeena za to, co pro ni udela 1 a co v budoucnosti jeAte udela .. .

Projitdell velkym listnatYm lesem, kde dalo gorayske vekovite stromy s

VEBTNilt

mohutnYmi kogatYmi korunami a tedohnedYmi rozbrazdenYmi kmeny staly tam ti ge a nepohnute v zati zapadajiciho slunce. Jaksi sla y -nostne.

Date se zdalo, to ptojitideji nejakYin tajemnym daynovelYm lesem pohanskYm, kde se 0betovalo bohtm a kde se konaly velke slavnosti. Takove posvatne ticho tu panovalo.

2iva, fantasie probuzena tu malovala pohanske batky s paprskovitou podlotkou hlavy, jak se jim tam kdesi v pozadi klaneji ftecove, °betujice jim .. .

Projeli koneene lesem; ztetelne se vyjasnilo, jak se vytyihli s vozem na tirokou bilou siinici, ktera stoupala ptikte do vrchu. Potom ut jeli jenom malou chvilku a zastavili pted vysokYmi vraty mtitovYmi "Jsme doma, drahou gku", zvestoval ted' Richard. "Jsi ve svem novem domove, Dago."

A netli se mlada Lena, stojici na stupatku, vzpamatovala, snesl ji lehce jako pirko a postavil na zem. Mlady ridiC, seskoeiv od volantu, otviral novomanteltun ptekotne vrata do velike zahrady.

Vetli dovnitt. Vgude bylo je gte-mrtve ticho Rozhledla se po zahrade. Pomalu rozeznavala: Ano, je v te krasnevelike zahrade, kde se prochazela loni v podleti, kdyt sem phjela s rodidi po prve na navtitevu.

811 ted' podle sebe pomalu tirokou cestou, jet jedind svitila Mute do sera. Vpravo, vievo same kete a stromky nOdhernYch reti prave rozkvetajicich, jet se unavene prohYbaly pod spoustami kvett a poupat. A jit videla vystupovati z sera obrysy bileho domu, kterY ji vlidne kynul vsttic a zval dovnitt.

Hle, vtom se podala v jedne polovici domu osvetlovati okna. Nejdtive nahote, potom v chodbach, naposledy dole pted do-mem, pod ozdobnou sklenenou markYzou.

Zde tedy bude ode dnetka pani, tady bude traviti z valne east svuj celY pNtti tivot.

Bile, jednopatrova budova, vlastne dvojita vila, pattila obema brattim Trojantm napolovic.

Mel tu katdY vlastni byt se zvlattnim vchodem.

Polovina Vita Trojana, startiho bratra Richardova, to byla nyni smutna a temna a oputtend.

Ani jedno okenko nezasvitlo do tiny zeefele zahrady, ani hlasek se odtud neozval, ani zaklapnuti dveti nebo zelenYch okenic, ani yypinae svetla necvakl na uvitanou ptichozim.

Vit Trojan byl prave v Meranu, kam si pied nekolika dny jel pro churavou tenu.

Domovni dvete u Richardova obydli se pojednou otevfely dokotan, zrovna kdyt se k nim novomantele blitili. Mlade device v bile zesterce a eepeeku vybehlo rychle yen, pozdravilo a jit se chapalo maleho panova zavazadla.

"Tedy, drahoutku, hezky pravou nohou dovnitt, oba najednou, aby se nam tu usidlilo Atesti a spokojenost", pobizel vesele Trojna, uvadeje mladou chot' dovnitt.

Pre§1i sklenenou pfedsin, rozlehlou a upravenou jako zimni zahradu, otevteli bile dvete a vkroeili do holy, kde loni v lete, kdyt tu Brandovi byli na navg teve, sedeli spoleene s Vitem a s jeho rortomilou tenou a pill kavu.

Dagmar pteletla zvedave zrakem celou halu.

Vg echno tady bylo zrovna tak jako tehdOt: na schildku tirokeho arkYte stal kvetinovY stolek pinY zelenych, bujne se pnoucich rostlin a kevpravo v rohu lakal k sobe tentY2 bilY prouteny still se sklenenou deskou a se ttemi pohodlnYmi nizkYmi ktesly s hedvabnYmi pestrYmi polttati. Na druhe strane naproti, blite u dveti z predsine, se nabizela posloutiti male proutena pohovka. Vlevo od ni, prave vedle tirokYch dubovYch schodil s tlustYm kobercem, schodu to, jet vedly nahoru do prvniho poschodi, bylo ptipevneno na zdi velike broutene zrcadlo. Lesklou parketovou podlahu kryl jednobarevnY silny koberec.

Zvenei, ze zahrady, se divaly dovnitt dva kete tetiku, tou dobou jit odkvetleho. Vtechno v hale bylo vybrane a zaroven pohodlne a lakavo.

"Nyni se podivejme nahoru, do naeho vlastniho kralovstvi", vybidl Richard term, kdyt se uz trochu porozhledla. "Jsem opravdu zvedav, co fekne g jeho uspotadani a jak se ti veechno zalibi", pokraeoval veda Deeu pa schodech vzharu. "Vet, upravoval jsem to pro tebe s laskou a pill bych si jen, abys tu pocitila aspoli polovici te radosti, kterou js e m mei ja, kdy,

Eltrami

•.

jsem to pro tebe potadal. Prominet v gak, jestlite hned na poprve bude nekde nem chybeti."

"Ano, Richarde", vzhledla k nemu vzhilru nereagujic vfibec na mutovu omluvu a navazujic lined na sam poeatek jeho teei, "ja si toho take pteji a vim bezpeene, to zde budu velmi raft bydliti, kdyt tu budet se mnou ty."

"Tak, podivej se! Tady je tvilj koutek," ukazal Richard, kdyt otevtel bile dvete.

Vetli do maleho a fitulneho pokoje, jehot steny byly'rutove, nahote s trochou zlata. Pokoj mel tirokY balkon po cele jedne strane. tzko, okna po obou stranach dveti, jimit se vychazelo ven na balkonek, byla zakryta prasvitnYmi ratovymi zaclonami. Stranou v rohu spodival na temnem nadhernem koberci hnedY kulaty still se dvema hlubokYmi ktesly. Na stole stela giroka hnecla vaza s kytici Clutch Cajovek, jejicht vilne se gitila po cele mistnosti. Mite postranniho okna, u svetla, na hnedem pianu stela ktigt'alova vaza s rutemi. Pak tu byla jette v rohu proti kamniim mala, pohovka; za ni se tyeila velike elektricka lampa s rilzovYm kloboukem a tesne za pohovkou, pohodlne a pti ruce, stela knihovnidka.

"Je to vgechno ptekrasne zatizeno, Rigo; jak ifeeine! A kdyt si pomyslim, te to vgechno pro mne . . . jsem ptesvedeena, te tu budu opravdu ziti rads., ov gem, bude g-li ty nablizku", hovotila uptimne Dagmar pohlitejic svemu muti do odi.

"Myslig?" 'opadil Trojan, pozoruje ji, jako by chtel poznati, mluvi-li pravdu, libi-li se ji tady skutedne, nebo zda ptedstira radost jen proto, aby ho nezarmoutila.

"Ty mi nevetig? Opravdu, vet mi! Nemam ye zvyku mluviti nee° jineho, netli myslim; piece jsi mne ut dostatedne poznal, abys zjistil tuto moji vlastnost . . . A kdyby se nekdo stab, ze bych se piece pokou gela lhati, poznat to, Rigo; okamtite to pozna g, a jak lehce. Nedovedu ti, nevyznam se v tom . . . Nyni v gak mi jegte ukat svuj pokoj. Rikal jsi mi, te oba dva pokoje, muj i tvaj, jsou vedle sebe. A mne se zda, je to tenhle", odhrnovala uC teZkou zaclonu, jet visela misto dveti v obloukovitem vYklenku zdi, kterY spojoval obe mistnosti.

Richardtv pokoj byl vatny, ptisneho slohu.

Malba na stenach byla gedomodra tak jako vysokY mekkY koberec na parketove podloze. Siroke, trojdilne okno lemovaly zaclony tete barvy; byly stateny k obema stenam, aby ve dne mohly ptipou gteti svetlo a Cerny dubovy psaci still. Stab hned pod oknem a pted nim bylo sirake kteslo kotene. Pak tu vyplilovala celou jednu stenu Richardovy pracovny Cern y knihovna s broug enYmi skly; v rohu, blite vYklenku, jaksi v temnote intimniho zakouti, pobizel k odpodinku kulatY still se dverna kotenYmi klubovkami a s pohodlnou pohovkou. Dva nebo tti male obrazy a krasne hodiny na vysokem stojanu bylo vg echno ostatni zaiizeni v pokoji.

"Tak a ted' te zavedu pies chodbu na druhou stranu ... Tam jsou lotnice a jidelna. Dal jsem to takhle zatiditi — snad je to lepti — kdyt oba nag e pokoje pro den budou sousediti spolu, abychom byli vice pospolu", upozortioval Richard oteviraje dvete do lotnice na druhe strane chodby.

Byla dela svetla.; dojem z ni byl jasne fluty, veselY. I zaclony v girokem okne byly tlutave.

Hedvabny zlatotlutY lustr osvetloval d ye snehobile, lote, ktera jit byla odestlana.

Za lotnici ukryvala tapetova dvitka malou Atulnou koupelnu s bilou porculanovou vanou.

Okna koupelny zakrYvala riltova zaclona a na zdi byl ptidelan riltovY kalich se tarovkou, zalevajici celou malou mistnost ptijemnym svetlem.

Dvete vedouci do jidelny byly pootevteny.

Dagmar zvedave ve gla a stanula na prahu, ptijemne ptekvapena.

Tam bylo zvlagte iltulno a jasno, v gechno se jen lesklo. Na svetlem koberci stod uprostted dtythrannY still se testi prostYmi sedadly o vysokYch operadlech. Byl pokryt vy givanYm snehobilYm ubrusem. Po cele deice jedne steny se prostirala nizka hneda kredenc, za jejimit brougenYmi tabulemi se skvelo ye skupinach narovnane sklo, porculan a sttibro. Pak se tu kreil jette malt' eajovY stolek v jednom ram; v druhern nizka stalotarna kamna, ted' bez ITSTznamu a proto studena. Na Arokem otne, or a-

Strana movanem svetiou, kvetovanou zaclonou, staly dva porculanove kotenade s rtitovS7mi fuksiemi; jejich detne zvoneeky, uprostted netne bile, sklanely se jako v pokoie odevzdani pied svou novou pani . . . jediny eirokS7 obraz, nejake tate' ye zlatem ramu, zdobil ceiSr pokoj. Pod nim staff ohromnY, pies metr vysokY pohar ktiet'alovSr, ptekrasne broueenSr, dilo to, jake nelze spatkiti nikde, leda snad nekde v museu.

Dagmar stanula pina ritasu pied vzacnou na.dobou a zeptala se: "Co je to, Rik, za krasnou praci? To udelali u vas ye sklarne?"

"Ano, Daeenko", vysvetloval, "je to svatebni dar od naeich sklakft a brusidil. Zde viz vpiedu naS monogram."

A Dagmar nahnuvei se nad nadobu, spattila ve vybroueenern veneeku myrtovem zadatedni pismena: D. B. a R. T., nesene, v zobadku holubici rodinneho 8testi, Miru a Spokojenosti; pozadi celeho symbolu tvotilo lehce naznadene, jen jako nadechnute velke "T" — vytvoteni nove vetve rodiny Trojanovy.

Broueend vYzdoba ohromneho pohdru byla slotena ze vzorkil, jejich motivem byla myrta! vetviely a netne listky se propletaly do slotitYch obrazal az na dno, kde tvotily ramec rozkoene kolebeeky, symbolickeho to napineni rodiny a mantelskeho spojeni — decka.

Zrritovela Dagmar prohlitela vzacnou praci se zatajenS7m dechem; tak se ji podivovala, temet nenalezala slov, aby vyjadkila svoje ptekvapeni a radost.

Richard vykladal: "Je to vS7stavni prate. Sotva by se asi naeel zavod, kterS7 by zhotovil dokonale. Ti hoei mne maji opravdu od srdce radi a vetim, ze to bylo vice netli jen obydejna, zbehlost a dovednost, ktere vedly jejich ruce. Malokry se podati dilo tak bezvadne, to mi vet, Daeo. Kdyby se o nem dovedeli milovnici, nabizeli by dojista ohromne penize za ne. A opravdu — ani nedovedu dosti dobie odhadnouti cenu tohoto poha.ru, leda hmotnou; o umelecke nemluvim vubec. Pohled' jen na ten bezvadnS7 brus — to uOval odborneho vYrazu sklatskeho misto brougeni — to je mistrovske dilo, jakSrch znam malo. Jak pravim, maji mne ti hoei radi, mne i Vita . . . " Mlada pani pteletla znovu vkusne a pohodlne zafizeni sveho budouciho obydli.

"Ach, Richarde, jak jsem ti vdedna. Staral ses, aby bylo flak hnizdeeko pane a pohodlne zatizeno . . . veechno, pro mne . . . iekni mi, kterak se ti odmenim?"

Na table slova Richard jako by eekal.

Co sem vkrodil do sveho domu s Daeou, potad se mu zdalo, ke kdosi veeel s nimi, kdosi nevolanS7, netadanS7, snad stin — "toho druheho", jak vklycky v duchu jmenoval Pavia.

Ale ted', vida svoji mladiekou tenu zakici radosti a uptimne nan pohlitejici, poznal, te se obaval zbyteene.

A jak tak stal uprostted pokoje, rozradostnen, krasnV, siliV a hrdST, rozeviel pojednou narud .. .

Dagmar beze slova vrhla se k nemu a ovinula ruce kolem jehO eije.

"WO mildeku", slyeela eeptati blizko, tak blizouelo zase ta slova, ktera, ji kdysi byla veim, kdysi za pohadkovSich letnich vederfi tam doma, v Pavlove naruai. Dnes ji ta slova znela v sluch znova, zase tak netne a sladce, ale ku podivu, ji se zdalo, ke zneji krasneji a lahodneji net' tehdy Bylo by to motne? Bylo by to motno, te na Pavla zapomnela; te Apia zapomnela?

Bylo ji jako nemocnernu po dlouho a tetke chorobe: s rizkosti a s obavami zkouei pomalu, zda jest jit docela zdarv, zda je nemoc tatam a neni-li ut nebezpeei, te se jeete vrati kdy.

Takovou zkoueku vzpominkami prave podstupovala mlada, teria. Chtela zvecieti, zdali se pojednou neobjevi Pavel a minulost s nim protita pti znamem osloveni "mildeku".

Nic takoveho! Bylo ji pojednou tak dobie v silne naruei Richardove, te se bala jen jedinkSim pohnutim pterueit krasnou a davernou chvili. Chvili, ktera, jest jen jednou v tivote, chvile nezapomenutelna, ktera se nikdy, nikdy nenavrati "Jak se ti odmenim?" opakovala po chvili jeSte tigeji svoji dkivej gi otazku.

VIIISTNtX "Budu jenom et'asten", odpovidal, "budu gt'asten, kdy te uvidim denne nakm obydlim spokojene pfechatet a veechny tyhle \ reel si potadat."

Stall tak dlouho v objeti nestarajice se o svet kolem sebe, at je pojednou vyrueilo tickle otvirani dveti naproti na chodbe.

To jak slutka ptichazela prostirat do jidelny.

"Jak to bylo krasne, ta chvilka; ekoda, ke netrvala dole, tieba na veky", zatoutil Richard jako probuzen z krasneho sna.

"Prod, Rik? Vzdyt' ted', kdy budu stale u tebe, milk bYti takovS7ch chvil vice," mluvila urCite mlada tena. "KatclY veder, at se setmi, mriteme bYti sami dva dlouho, dlouho, jen sami dva, slyeie? . . . " Jemne zaklepani je upozornilo, te nebudou v ptietich okamticich sami. Chodbou vbehl steelhbite do jidelny bilY pruh svetla; v nem se objevila Lidka, ono mlade devee ptivetive, ktere je ptielo uvitat, a pkindeela velikY podnos s jidlem.

"Prosim, milostiva, pani, dovoluji si pkati dobre chuti pii prvnim jidle ye vaeem novem domove", ptala uptimne a bez ostychu, uklanejc se novo sve velitelce.

Dagmar se Lidce podekovala za ptani a ji2 sedela u stolu a ptipravovala vedeki, muti i sobe. Vzala si veal jen malt' kousek studene peeerie se salatem tkoue, te jest jeete syta z domova; po vedeti pojedla jeete z maleho talitku jahod, velkYch, riltovYch a vonnYch plod& Richard zatim popijel dernou kavu.

Po chvili upozorrioval: "Dnes a zitra tu budeme jeete sami, ale jit pozitti 9tivne nae domov. Ptijede Vit s Helenou."

"Teeim se na ne. Bude tu s nimi ptijemne a veselo. Ket by ptivezi Vit Helenu zdravou! Byla bych velmi rada, aby tomu tak bylo. Ona je takova mila, ticha, povaha a ja myslim, te se budu s ni sndeeti dobie."

"Jsem o torn ptesvedden. Je veru velmi hodna tena a veseld, ta flak Helena; je-li zdrava oveem. A hiavni, co si Vit na ni nejvice ceni, je to, ze neni docela nic narodna. Ma z domova takove vychovani, ze je velmi skromna. Nepochazi- z bohatstvi a nernela temet nic, kdy si ji bratr oblibil; jen ptijemnou povahu, hezkou tvat a milou duei."

"A jak ji, Richarde, Vit nakl? Kde se oni seznamili?"

"Ona byla vlastne pisatkou na stroji v naafi pratske kancelati. Tam ji Vit poznal, a jak ut to bYva, brzy se meli radi. Tehdy, ach, jak byl smeenY, ten nde Vit! S poeatku se mne jaksi ttebate je stark netli ja. Nechtel se mi ani svetiti, te jeho divenka je chuda. Jak byl detinskY, vid'? A tu jeho ohromnou radost, kdy se mi piece posleze svetil a ja mu veechno schva.lil; to si nedovedee ptedstavit Jsou ted' spolu bezmala test let, maji se radi a jsou spolu velmi et'astni. Jen jedna vec je oba trapi . Ze nemaji deti . . .

"Ale meli piece", vpadla Dagmar rychle do keel.

"Ano, meli dite, ale zeintelo bohutel hned po narozeni; a zrovna od te doby neni Helena dosti zdrava. Lekati veak tvrdi, te se jeji nemoc odividne lepei a te se easem uzdravi opine. Jsou to plice, ktere nedelaji dobrotu; proto jezdiva katdou zimu nekam do klimatickSrch lazni, kde je slunedno a kde neni drsne zimni podnebi.

Pied valkou byla po prve ye 8vS7catich v Davosu; to kdyt lekat konstatovali po narozeni maleho Vitka plicni neduh. Pamatuji se jako dnes, jak byl drini veecek obracen nohama vzhtiru.

Bratr byl s Helou v Praze u specialisty a ten radii Davos. Ze pry tam vysoka poloha, chranena horstvy pied studenYmi vetry od severu a zapadu, a horske slunce samy chorobu zastavi a ponenahlu vyledi . . . Jell tedy . . . Specialista mei pravdu: lepkni nastavalo. Pozdeji radii odbornik jeti jeete do Egypta, kde by se bylo ledeni jeete uspieilo a dovreilo. Aveak zatim vypukla valka a na Egypt ut nebylo pomyeleni Ale i do 8q. car, tteba elo o leeeni, se vydati bylo spojeno s velk3imi obtitemi. Poradili tedy lekaki bratrovi, aby se vydal s Helenou do Meranu do Tyrol; valka te beztak nebude trvati ptilie dlouho a pak, po jejim ukoeeni, te se bude moci piece jen vydati do Heluanu v Egypte nebo do Davosu. Zatim v gak valka trva potad da-

Ve stfedu, dne 20. kvetna 1942. le, dohodovSr svet je uzavken na ginciim na desatero zamku, dostati se do neutralni ciziny je stejne tetke, ponevadt je veude v rikadech ohroirina hecltivetivost a zaujatost proti katdemu, kdo by ptieel s takovy'rn potadavkem. Bratr to site jednou zkusil, mel veak jenom neptijemnosti, vyslYchani, vyptavani, sepisovani protokohl a — jak se nam obema zdalo — i stteteni se strany ritadii . VYsledek byl takovY, te dostal Vit suche ritedni vytizeni na svoji tadost, te "nelze ze zasadnich duvodu vyhoveti a te je mu volno, aby zavezl svoji churavou chot' do nekterS7ch tuzemskYch lazni, kde lze dosici v leeeni jeji choroby prave takovS7ch rispechri, neli jako v udane jim neutralni cizine."

Bratr veak piece jenom dokazal rfiznSrmi i postrannimi vlivy, te jezdi katcleho roku do Merana, kde se Helena ledi v sanatoriu. Jak mi psal Vit, daii se ji dobre v ptijemnem, suchem a stejnomernem podnebi jianich Alp, v krasnem udoli Adite; tam je veechen tivot uzpilsoben jit od dtivejeka pro ledbu nemoci veeho druhu, a i nyni, adkoli je v tamejei krajine vlastne jenom ozdravovna pro ranene a nemocne dustojniky, piece je motno, oveem s obtitemi a za znadne penize, ziskati veci, ktere jsou nutne pro obstojne a zdarne leeeni. Vit piee ted' neustale poteeujici zpravy o napadnem obratu Heleniny choroby k dobru; ale i ja vetim, te se uzdravi. loni na Jake, kdy se vratila z leeeni naposledy, byla neobydejne 'dila a jit si na nic nestetovala.

Snad easem, az zapomene na sve mrtve dite a aZ se jeji nervy uklidni, i zdravi se ji upevni. Je piece jenom jeete colada, a tak snad jeji mladi zvitezi nad chorobou."

Dagmar kekla vaZne: "Ano, to je Pravda; ale musi take ona sama chtiti svemu dokonalemu uzdraveni. Nesmi mnoho vzpominati. Via, dost moZna, Ri go, Ze se zde sama nudi, kdy ty a Vit jste skoro potad zamestnani pies den v tovarne. Ale ted', aZ lady budeme dve, postararri se jiti sama o ni. Neptipustim, aby se ji nekdy stYskalo ... Ale — zdali pak i ona Si nine oblibi?"

"Ty milj malt' blazinku, ta jsou velke starosti! Jen mi povez, kdo by tebe nemiloval? Helena o tobe loni v lete, kdy jste tu byli na nafeeeve, dlouho a dlouho povidala. Velmi ses ji libila . " A co Vit? "Opravdu, Richarde? Opravdu.

Rikal on take neco?"

"To se ani nemusie ptati, dueinko. I Vit te bude miti rad. Je to velikY dobrak; a budee miti thsluhu, budee-li se starati o to, aby Helena byla vesela a uzdravila se take dueevne. A ty to dovedee, to ja vim. Ty znae kolem sebe eitit teplo a jas, to jsem poznal hned po prve, kdy jsem te spattil. Ty jedina mezi tolika tenami, jeete tak mladieka, jsi mne na prv3i pohled zaujala a ja, tenkrat jit tticetiletY mut ach, to se to krasne vzpomine, . . . " — usmal se a ptisednuv blize, objal svoji knu kolem pasu .

13.

"Ut jedou! Ut jedou! Vidim je, Richarde, pojd' se podivat!" volala Dagmar, stojic uprostied shave a praene silnice v bibich platenSrch eatech vyeivanSrch, v bilYch sttevicich a v eirokern slamenem kloboudku s dernou sametkou.

Zaclanela si levici odi pied bodavSrm sluncem a hledela malSrm triedrem po silnici k lesu, ukazujic radostne jako male dite dole, kde se cosi titerneho rychle pohybovalo.

"Pojd' honem!" pobizela znova sveho mute, spechajiciho dlouhymi kroky ze zahrady yen, na silnici.

Dole pod nimi, v zelenem udol.i, obklopenem kolem dokola vencem listnateho lesa, po bile nitce silnice mihal se hbitY modrY automobil, kterST Richard poslal na nadrati, kdy dostal od bratra depeei o pkijezdu.

Jak vyjitdel vaz do kopce, blikil se jeho hukot, roll; auto se zveteovalo a z jeho ritrob se ozSTvalo energicke houkani trubky.

Koneene — konedne zastavil pied zahradou.

Dvikka se prudce oteviela a z vnitiku vyskocil Vit Trojan, stark bratr Richardriv.

Byl tak podoben svemu bratru, te vypadali na prvni pohled jako dvojeata. Jente Vit byl trochu menei, a jak seal s hiavy eedou cestovni pici, aby si utiel deli), zvlhle parnem, jeho vlasy byly tu a tam pohazeny stiibrem. V odich se mu zradila unava po dlouho ceste a patrne i po nepokojne noci, zpola probdele.

Ve stfedu, dne 20. kvetria 1942.

TEXOLIK DINT(1 po Vanocich 1941 dostal skoslovenskY konsul v Torontu telegram anglickeho Air Ministry: "S litosti oznamujeme .. . . Acting Flying Officer Vladimir V. Havlidek, Royal Canadian Air Force .... missing, presumed killed in action ... " "Dimi" (tak mu rikali anglidti ptatele, jimt Vladimir byl nym jazykolamem) padl 23. prosince 1941, pry ve jeden rok, merle jeden den, od onoho etedrovederniho odpoledne 1940, kdy s velkou skupinou kanadskYch letct ptistal v Anglii. Byl to mfrj ptitel. Poznal jsem ho at po vypuknuti valky, ale prodelali jsme spolu onech prvYch Best mesict od vypuknuti svetoveho konfliktu, kdy jsme se spolu marne snatili dostati do boje, o kterem jsme myslili, to konec konct pies yeechno mluveni o "nekrYave valce" se rnusi rozpoutati na druhe strand oeeariu. Vstoupili jsme skoro soudasne do kralovskeho kanadskeho le= tectva jako vojini. S jedinou vyjimkou jsme li vycvieeni na techte stanicich. Temet soudasne jsme byli povfeeni na dtstojniky. A ptijel jsem do Anglie prave jenom o jeden mesic drive net on. Je tragicke, to mu mam nyni napsat nekrolog.

(Jsem sam ptisluenikem mlade deskoslovenske generate, vyrostle po roce 1918, a kritisuji tudi2 sama sebe, tikam-li, to mlada inteligence (lze-li eloveka jen proto, 2e udelal maturitu a snad byl na vysoke ekole, zvat inteligentem) teskoslovenska v telkYch dobach vice merle zklamala. PtemYelel jsem trochu o tom a doeel jsem k zaveru, to duvodem pro toto selhani byl nedostatek praveho vlastenectvi. Povzneslo nas to myelenkove, ale zeslabao jako narod, to jsme byli vychovani k humanite a snalenlivosti, jsme se ueili bYti "Evropany", clivati se mimo hranice naroda. K teto ideove narodni slabosti ptistupoval nadmernY materialismus. Odstranili jsme tituly a •ady — cot bylo jiste 'demokraticke a spravne — ale nenaeli jsme jinYch prosttedkt, jimit bychom povzbudili bateni po etickYch statcich. Mlada inteligence chtela vYnosna, mista, a vlastenectvi se stalo prosttedkern k dosateni techto mist. Tim vzniklo politieke vlastenectvi, to, demut Vlad'a Havlieek vYstitne iikaval "narodni tvaneni". Tim se stalo, to mlada inteligence eeskoslovenska, nebyla vtdcem naroda v krisi ate nyni odpor proti Neinctm doma je nesen vice mladeti delnickou a selskou net mladYmi doktory pra y, mediciny di filosofie. Jako pkiklad uvadim, to lekakske a advokatni komory u nas doma se site zmohly hned po 15. bteznu 1939 na antisemitske zakony (drive net mohly bYti nadiktovany Wind), ale dosud se nezmohly na opravdovY odpor jako naei delnici ye Skodovce ci brnenske Zbrojovce. A ani ted' jeete "narodni tvaneni" docela neustalo. Naskakuje mne husi 1u:de, slytedniky vojenskeho stati htmiti z tribun o "potteni nacisticke hydry" a vidim-li, to tito NAPETI V NORSKU.

Uplynulo druhe vYrodi od okupace Norska.

Veechen norskY lid bojuje proti nemeckym yettelcbm i proti zracicurn sveho naroda, jejich neblahe jmeno stalo se na veky jmenem yeech zradct v Evrope. Adkoliv Norove vedou boj proti okupantfim vlastne bez zbrani, yytvotili v zemi nesnesitelne pomery. Norsko ptedstavuje pro Wince jeden z nejteteich problemt ut i proto, ze Nemci povatuji Norsko za frzemi nejvete' strategicke dfiletitosti pro ptipad spojeneeke ofensivy proti Nemecku. Pomery v Norsku bliti se rychle stavu otevtene vzpoury.

Podle spolehlivejeich zprav nemela Quislingova strana podatkem tohoto roku vie net 42,000 (lent, ale v tom jsou jit zahrnuti mnozi, kte•i od to doby stranu opustili. Toto jedno procento z celkoveho podtu obyvatelstva vede beznadejnY boj proti neochvejnemu bloku veteiny svYch krajant. Quislingovci bojuji bezohledne a opiraji se ph tom o nernecke boda.ky a popravdi dety. Bylo popraveno ptes 60 Nora, mnoho jinYch bylo surove umudeno ve vezenich a v koncentradnich taborech. Krome "politickych vezrit", kteti byli obtalovani z podzemni nosti, bylo zateeno nekolik tisic Nora jako rukojmi za ty, jimil se podatilo dostat se na svobodu a vstoupiti do norskYch jednotek, bojujicich za osvobzeni sve vlasti.

irtSTNilt

Ceskoslovenski letee. teenici jsou v civilu a ponechavaji sktiteene "potfeni nacisticke hydry," hrstce naeich a vojakt v Anglii a Lybii a naeim trpicim hrdintm doma. Jak jit jsem tekl, netkvi tento nedostatek praveho vlastenectvi tolik v povahov9ch slabinach naei mlade inteligence jako spiv slabinach naei vychovy. Jsem jist, to ze straenYch dob, jet nyni protivame, vyroste generace tyrdei, net ona et'astnych let 19181938.)

Rozpovidal jsem se trochu o mlade deskoslovenske inteligenci, abych vysvetlil milieu, z nehot Vlad'a Havlieek vyrostl. Byl jedinY syn velmi zamo2nYch rodieft. Behem studentskYch let — studoval v Praze, ye "v3icarsku a Nemecku — inel vidy dosti easu a penez, aby se venoval sportu. 13y1 vYtednY tenista a lytat, nemYlim-li se, vyhral jednou "pa.desatku" na mistrovstvi Svazu lyzaru. Vstoupil pak do sluMb firmy Bat'a, pracoval nejakY eas ve Zline a pak byl poslan do sveta. V roce 1038 ptieel do Kanadly, do Toronta. Kdyt vypukla valka, chtel se co nejrychleji dostat do boje. My veichni na druhe strane ocednu jsme tehdy doufali, to Gechoslovaci z Ameriky budou co nejrychleji zorganisovani, naloteni na lode a dopraveni na frontu.

Po valce se nam asi dostane vysvetleni, co tomu zabranilo. Bylo pino nadeeni, veichni jsme poeitali s kratkou valkou a men jsme strach, to bude po ni, neodjedeme-li do Evropy co nejrychleji. Bylo to velike zklamani, kdyt jsme po nekolika tYdnech seznali, te se "zatim nic nedeje" a 2e budeme musit eekat. Vlad'a Havlieek byl jeden z tech, kdot dekati nechteli. NejakY eas jsme se snatili zorganisovati Ceskoslovenske vojenske hnuti sami. Zase nevim, bylo-li to dobre di epatne, 2e nam to pornerne brzy zatrhli.

Trochu nas zabolelo, to nam to zatrhli teskosloveneti representanti ate nam to zatrhli ne otcovskou domluvou, ale nespravedlive ostrYm tezem. Kolem Novak) Roku 1940 jsme videli, budeme musiti bud' dekat anebo jit "do cizich sluteb", Stalo nas to mnoho debat, mnoho vnittnich bojt. V to dobe jsem poznal skutedne Vlad'u Havlieka. Nic v nem nebylo umelkovaneho, fee bylo uptimne, ptimodare. Byl tech katdYm coulem, ac o tom mnoho nenamluvil.

Citil, to svobodu nelze koupit ani sjednat u zeleneho stolu, nYbr2 to je nutno o ni bojovat.

Byl prilis vzdelanY, aby nenavidel. Nemluvil o "nacisticke hydte" ani o "iidernicke bote", ponevadt nemiloval frazi, za jejicht rouekou "skutek utek". Ale citil hluboce to bezpravi, jet narodu bylo zpilsobeno, vedel, to narod nema jen pravo, aby se mu vratilo co mu bylo vzato, ale take pra y() na bezpednost na staleti do budoucna. Cenou za toto zabezpeeeni budoucnoNemci zpusobili sy Ym drancovanim, te obyvatelstvo v Norsku je vatne ohroteno podvYtivou.

SpolehlivY evedskY odhad zjiet'uje, to na jednu osobu ptipada, pouze 1,175 kalorii, adkoliv dospela osoba pottebuje nejmene 2,900 kalorii. Zatim co v zemi tadi teror prave tak straenY jako v jinYch obsazenYch zemich, odpor obyvatelstva je mnohem lope organisovan. Vyznaenou udalosti byl protest 43 narodnich norskych spolkt proti bezohlednemu jednani quislingovskeho retimu (15. kvetna 1941), protest odborovYch svazt proti snitovani tviotni firovne norskYch delnikt (v dervnu 1941) a konedne resignace y eech sedmi norskYch biskupfi letos v noru. Napeti dosahlo vrcholu koncem btezna, kdy 10,000 uditelt odmitlo utvotit nacistickou "frontu uatelt" a kdyt — v prvni polovici dubna — resignovalo yeekere norske duchovenstvo. Tyto tri udalosti maji sviij pfivod v jednom z QuislingovYch dekrett. Jak znamo, vyhradil si Quisling pro sebe — jako ministerskY ptedseda — pravo vydavat nove zakony a nab.zeni bez ohledu na fistavu.

Jednim z techto dekrett byla zavedena nucena prace pro mladel ptes 14 let a yeechny deti ptes 10 let byly nucene organisovany v quislingovskem svazu mlo.dete. OstrY protest cirkve a uditelt proti tomuto dekretu zpusobil vatne napeti mezi ttady a temito organisacemi.

Quisling se povatuje za hlavu statni cirkve, ale

Straw, a sti naroda byl nelitostnY boj proti Nemcilm.

Myslil na tento vy'SS1 ukol, na tuto vyssi sluthu deskoslovenskemu narodu, kdy2 jako dobrovolnik vstoupil do Kralovskeho kanadskeho letectva.

Ve vycviku vynikal. Byl vysokY a silny — 185 cm pH vaze necelYch 80 kg — plavovlasY a modrookY, deskoslovenskY zalotni dustojnik. Choval se, jako dtstojnik i v kabatci obydejneho vojaka. Byl obliben u kamaradil i u instruktort.

Byl povyeen na sertanta v tijnu 1940 a na dustojnika (Pilot Officer) v prvYch dnech prosince 1940. Brzy potom odjel do Anglie. Byli jsme oddeleni od sebe celou eitkou Anglie, ale dasem jsem o nem slyeel. Byl ptidelen peruti Coastal Commandu, ktera nejdtive byla vyzbrojena starYmi hydroplany typu "Stranraer". Na nich konvojoval obchodni lode na Atlantiku. Jednou zazrakem unikl smrti: Jeho "letavy dlun" se zkitil do rozbouteneho mote, asi 40 mil od divakYch skalisk OrkejskYch Ostrovt. Po hodiny se drteli vyeerpani letci letounu, kterY se na etesti nepotopil. Byli ptipraveni na bteh v jednOm z mala plochYch mist na pobteti. To bylo v bteznu 1941. Brzy pote dostala perut' nejmodernejsi americke konstrukce, Consolidated "Catalina". Jsou to zazraene letouny s temet neuvetitelnYm doletem 4,000 mil. Na nich byl Havlidek v Rusku a nekolikrate ye Sttedozemnim mori. Vypravoval mne o svYch dalekYch letech, kdyt jsme se v zati 1941 nahodou seen v LondYne. Sedeli jsme v lobby "Piccadilly Hotelu"; naslouchal jsem s napetim jeho vypravovani o Archandelsku a Malte, Gibraltaru a Alexandrii, o konvojich zapadne od Spanelska a v ledovYch pustinach Severniho Atlantiku, o fitocich na ponorky a bojich s nerneckYmi "Focke-Wulffy". Vypravoval velmi jednoduba nesmele, velikY epos boju letectva proti nemecke presile. Byl 'St'asten ve vedomi utiteene prace, kterou konal. S tot jednou nemeckou ponorkou, kterou potopil, s temi detnYmi konvoji s munici a potravinami z Ameriky, jet ochranil od utokii ponorek a bombardovacich letounfi, pfivedl suet blite miru, narod Witt?, svobode. Pod chlopni uniformy nosil aeskostavonskou vlajku. Bylo to jaksi symbolicke: V hlubinach srdce nosil Vlast.

Vlad'a Havlidek padl den pied 8tedrYm veeerem 1941. Padl v kanadske uniform n,loyalni zbrani, v nit sloutil, ale jako deskoslovenskY vojak pro vec sveta, jet je veci Ceskosiovenska.

Havliektv tivot, kterY zpeietil hrdinskou smrti, je nam veem ptikladem. Ptikladem tech hodnot, jicht bude tteba, abychom vydobyli svobodnou vlast a abychom vlast svobodnou udrteli: Lasku k vlastnimu narodu, k vlastni zerni nade vee ostatni. Pohotovost ptindeeti obeti pro narodni celek — prave vlastenectvi.

G. (Toronto, Kanada). nemtte najit knezi, kteti by dbali jeho ptikazii a vykonavali duchovni slutbu; je proto nucen vyzyvat laiky, aby se ujali slutby boti. Duchovenstvo je yeak rozhodnuto vybudovat neza-\ vislou cirkev, ktera by se neopirala a statni podporu. Znamend to, to kneti by ztratili svilj plat a yykonavali by pak sve povinnosti dobrovolne. Kdyby Quisling napadl tuto novou organisaci, fitodil by podle jejich nazoru na samotne ktest'astvi. Pevne stanovisko ueiteliz nuti Quislinga k tomu, aby Skoly ziistaly zavfeny, dokud nenajde 1-tei'i by byli ochotni ujmout se vyudovani. Zatim se jen krute msti; 1.100 uditelfi bylo jit dopraveno do koncentradnich tabort a na nucene prace.

H.C.T. V Washington, D. C. — Sekretat pokladu Morgenthau potadal kongres, aby zvfeil valednY dariovY program na $10,700,000,000. DoporuM, aby bylo sebrano daleich $1,100,000,000 na dodatednych danich, jet by byly ziskany snitenim vyjimek z dame z ptijmu pro mentele z $1,500 roene na $1.200 a pro svobodne osoby z $750 na $600 a pro deti z $400 na $300. Bude-li doporudeni departmentu pokladu pkijato, bude katcla svobodna osoba, vydelavajici 11.53 tydne a mantele, vydelavajici $23.06 tYdne budou nuceni platiti federalni den z ptijmu. Sekretat Morgenthau rovnet doporueil, aby byly zvYeeny poplatky na socialni pojAteni o $2,000.000,000.

Strain 1!.

CrriEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICi JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers eECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 men& Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne a oznamky budtet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Mesieni kvoty pro katdY okres ye Spoj. Sta.tech zavedl odbor pokladu za deelem zesileni kampane v zajmu odkupu valednYch bondit a znarnek. Sestry a broth na geho Bratrstva v pf*evaZne vetkne vedi, ze viterstvi ve valce spo'diva vYhradne na podpote fronty valedne fronton domaci. Jsme povinni v zajmu sve vlasti a zajmu vlastnim opatfiti penize na pateidne vyzbrojeni branne moci a , nale2ite vedeni shy koneene viterstvi zarueilo na g demokratickY fad, spravedlnost ye svete, dctu k clanemu slovu, osobni bezpedi a stejna prava malYch i velkYch narodt. Bez pomoci obeand Ameriky nebylo by viterstvi. Uspory na ge budeme ba musime ochotne piijdovati vlade Spoj. Stan k zakoupeni yYzbroje, k dosateni koneeneho viterstvi. To viterstvi ye valce je v na gich rukou — sestry a bratti, konejme tuto povinnost kupovani bondt a znamek radi a v mite die moZnosti nejvetk!

Hitler ma jefte deco za sebou. Jsme mu s Amerikou v patich a naie spoleend ofensiva ye vzduthu bude letos hrozna. Nyni je ptilektost vyukt nak vzdu gne pievahy. Udetime t yrde na Nerneeko, z nehoi vzeglo tolik zleho. — Winston Churchill.

Druhy vgeslovanskY sjezd v Moskva se kOnal, jak bylo v krajanskem tisku madmen°, ye dnech 5. a 6. dubna 1942. Peedstavitele vgech slovanskYch narodd, dlici v Rusku, se znovu segli hlavnim meste Sovetskeho svazu, aby svetu ukazali slovanskou solidarnost a jednotu Slovanstva v boji proti nemeckemu fagismu.

Prvni sjezd tohoto druhu se konal peed osmi mesici, ye chvili, kdy nemeckY ittok na Rusko se teprve rozbihal. Ale tyto mesice postaeily k tomu, aby vSude na svete, kde jsou rortrou'Aeny vetve slovanskYch narodu, vzniklo ono hnuti slovenske solidarnosti ( yzajemnosti), o jake se marne pokouSeli zastanci vS'eslovanske vzajemnosti nynej giho i minuleho stoleti. Jest to jednak proto, ze nebezpedi Utisku a nieeni slo yanskYch narodt v Evrope jest tentokrat mnohem vetgi, net kdykoliv jindy. Znaenou tilohu tet hraje socialni pokrok, ponevad2 rimozi Slovane, kteti nedoekave sledovali socialni pokrok v jinYch zemich, vidi v ruskem vedeni praktickeho vyukti slovanske mykenky take moZnost spineni syYch socialnich tu geb. Krome toho celY i neslovanskY svet pohlili na sovetskou iniciativu jako na jeden z prosttedkil, jimi2 lze zkratit tuto valku, uspikt pad Hitlera a nemecke nadvlady v Evrope. At' v'Sak jig pohlilime na vznik, cile a obecnou politiku VSeslovanskeho sjezdu v LIoskve s kterehokoliv stanoviska, nespornY vex' VSech nazortl jest, ze slovanska vzajemnost, prakticky uplatnend v teto historicke chvili, patti k valeenemu itsili napadenYch demokracii. Cteme tudi2 resoluci vSeslovanskeho kongresu na titulni strance t. eisla s hlubokYm pohnutim a s pinYm porozumenim, ze slovanska, mykenka uprostted druhe svetove valky jest s to, jak moskevsky sjezd jednoznatne potaduje, ptirret v gechny v poroOtn6 Er rope Vetth111.1 ociporti pittl nerneekS t ch tichvatitailw.

17213TNIK Sjezdu se ziteastnilo pomerne mnoho delegatA, zastupujicich takika vS'echny slovanske narodnosti rdznych evropskYch state. Vet ginou ueinilo projevy nekolik zastupca to ktere narodnosti. Z csl. kruhd z celeho sveta doko do Moskvy mnoho poselstvi a yzkazd, a to jak vYznai:nYch 66'1. osobnosti, vaetne ministra zahranienich veel Jana Masaryka tak i representativnich korperaci, jako Csl. narodni rada v Americe a vela eada dalg ich organisaci Cechd, Slovakti a Karpatorusil. Sjezd peijal navrh, aby byl yydavan mesidnik "Slovane" ve v gech slovanskYch jazycich.

Hitler ma za sebou vyhladovelou, tet&zy svazanou Evropu, kterou nespoeetne popravy jen. naueily nenividet nacisty jako dosud it a na svete nebylo nenavideno, Evropu zralou pro vzpouru, jakmile se jen k tomu nahodi — Winston Churchill.

Dvoutydeni dovoiena novym branciim natizena byla odborem valky za tim ucelem, aby cdvedeni a pro vojenskou sluZbu ptijati muZi m.ohli uspoeadati svoje majetkove a jine taletitosti. Stavaly se peipady, ze k slutbe povolanY mut opustil peed odjezdem do kampu vYhodne zamestnani nebo odprodal nejakY majetek a pfi lekatske prohlidce uznan byl neschopnYm a poslan domd. Ku peedejiti podobnYch peipadd cdbor valky vydal natizeni s platnosti dne 15. eery na, dle nejt povolani mutt, uznani vojenskYmi lekati za schopne, peeloteni budou do dodasne zalohy a dostanou dva tYdny dovolene, Po ni, teprve nastoupi vojenskou slutbu. Odbor valky zaplati takovYm doeasnYm reservistum cestb y ne. stravu i noeleh za skuteenou jizdu domti a zpet z dopinovaci stanice neb steediska, kam byli povolani. Nova natizeni usnadni uspoeadani spoleeneho vedirku na rozloueeni pro odehazejiei rekruty, jak potadoval tajemnik valky Stimson. Branci jednotlive mistni odvodni rally, ktefi budou peijati do armady, odjedou z domu spol6ne a yeeirek na rozloueenou resp. jina snoleeenska rozludna zabava bude jim jiste vitana. NovY system nemeni v nidem dosavadni postup oclvodnich rad a natizen byl toliko k usnadneni uspotadani soukromnYch taletitosti do vojenske slutby povolanYch mutt.

Ministr Masaryk odeslal do Moskvy poselstvi: VSeslovanskemu sjezdu sva, nejuptimnejk p •ani zdaru. Sovetske Rusko bojuje bitvu celeho sveta proti zvitecke titoenosti Hitlerove. Nam, synum a dceram. malYch ff.alovansVeh narode, jest vase obetave hrdinstvi zdrojem nadeje, sily a vdeenosti. Jsem peesvedden, te nadchazi den, kdy v gichni Slovane budou op'et pally ye syYch zemich. To vyiaduje clemokraticka a socialni spravedlnOst, at' je zeme velika ci mala.

Problem maleho naroda je dle T. G. Masaryka problemem naroda deskeho. Jde peedne o lasku k vlasti a zdalo by se, ze se o tom nemusi mluvit, ze je to v geobecne znamo. Ale pravidelne to, o eem se nejvice mluvi, vytaduje nejvet-. g iho rozboru. Kdyt Kollar mluvil o lasce k vlasti, nemyslil na vlast ve smyslu pudy; hledal vlast v narodnosti, ne v pita. Ale kdy eteme Bezruee, citime ptidu, citime z jeho basni Slezsko. Vezmete si Nerudu, jeho Malostranske povidky. V nich tije Neruda jen Male Wane, jen jejirn lidem a proto jsou tak ureite a lidsky .krasne. Nezapomina eeskeho celku, ale jde k nemu ze sveho malostranskeho koutku. Pei lasce k vlasti se myslilo delve vice na ptidu. Ale narod, kterY se vyviji, meni sve pojmy, a tak i pojem vlasti a pojem naroda se zmenil a roz gifoval. Pada je jenom jeden prvek pfi pojmu vlasti a naroda. DruhY je jazyk, zejmena jazyk mluvenY. Narodnost pojimame obydejne jazykove a prakticky pravem. Ale vedle jazyka jsou jeg te jine dcluletite prvky. Nebot' narod politicky samostatnY nema, jiste peidiny peemY glet o zachovani jazyka, narod takovY citi se narodem vice politicky net jazykove, na peiklad Anglidane. Narodnost pro neho znamend politiku vniteni i vnej g i a starosti hospodaeske i socialni. My Oechoye vg ak citime politicky merle, pro nas je narod osobnosti mravni. Narodnost jevi se take v pisemnictvi. Krasna literatura "las narodnostne y ychovavala; takovY Kollar, Neruda, ti VytharaVaii 10,V0d, jejich myglenky, se ujimaji 0.ytt.11 Mluv110 ire o jaucb aittitti tiiirOdai

Ve sttedu, dne 20. kvetna 1942. myslilo se obyL'ejne na to, co se jim podavalo.

To jsou mySlenky a city, ulolene hlavne v dilech basnickYch. Basnik prave proto ptisobi vice net spisovatel vedeckY, ze klade dttraz na cit.

Ale narodnost se jevi take v mravnosti. Cele pojimani tivota je u rtitznYch narodd velrni rutne, a to se jevi zvla gte v mravnosti socialni a v zakonech. Jine byly pravni nazory rimske, jine jsou pravni nazory germanske, jine slovanske.

Narodnost ma vliv i na praci vedeekou a na mygleni filosoficke; jinak vedecky pracuje Anjinak mysli Francouz, Nemec i Slovan.

A vgechny tyto prvky dohromady tvoei narodnost; totit jazyk, uzemi, hospodaiske a socialni pomery, literatura basnicka, yedecka, filosofie, mravnost a nabotenstvi.

Jaky je rozdil mezi Cechy a Slovaky? eek jsou Slovaci, iijici v Cechich, a Slovaci jsou teiijici na Slovensku. — General 8tefinik.

Nacisticka brutalita znovu byla odhalena na mezinarodni schtzi vychovatelti srbskYm ministrem vyudovani dr, Grol-ern. Uchvatitele peepadli Jihoslavii a zradou Chorvatti, pâté kolony a kliky progermanske ji hrave zkrugili.

Chorvatdm svolen "samostatnY" stat, Mad'ati urvali trodne easti Banatu, Taliani poveteni akolem policajtovani uchvaceneho kralovstvi.

Aekoli ohromna, peesila zkru gila ptieinlivY a udatnY lid Jihoslavie, viru v nezadatelne pravo svobody znieiti nemohla. Udatni pobratimci tvotili "zelene kadry", ve skalnich skrY gich na C'erne Hoe a Hercegovina rostly gueriiove jednotky, jet takeka s prazdnYma rukama peepadaly posadky porobiteld, nieily mcsty, teleznice atd. Stra gne trpicimu lidu Jihoslavie vyvstal pojednou orel v podobe generala Miehaljevide, kolem nejt skupily se samostatne keovacke jednotky v mocnY yojenskY utvar, k jeho zdolani, jak odporueil Hitlerovi general Rundstatt, bylo by zapoteebi pet divisi. Naciste povatuji hrdinskY odpor porobeneho lidu za vzpouru proti Velke ei gi a zkougi ji zkrugit stra gnym tyranim a hroznYm pobijenim rukojmi. Nevinni oboane, muti jak teny, staveni jsou peed popra yei eety, nacistieti vrazi neznaji slitovani ba poeinaji si zhovadile. 0 jednom peipadu stra gneho masakru vypravel shora jmenovanY dr. Grol. Gestapo vydalo natizeni, dle nejt za katdeho zabiteho hnedoko gilade bude popraveno dvacet rukojmi. Kdyt po to spoditali zabite tiderniky shledali, ze musi miti 4000 rukojmi k popraveni a tolik jich po ruce nemeli. Vite, co udelali aby svoji hrozbu mohli uskuteenit? Peepadli gkoly a vyvlekli z nich 2300 (teiadvacet set) nevinnYch deti, jet skupili do houfU. Deti zadrtely se stateene. Net ani vrahove nemohl snesti talujici a ustra gene oei sekazenYch deti a proto jim aby zakryly sviij oblidej gkolni eitankou. Na to zarachotily strojni pu gky — ubohe deti padaly jako kosene tito. Dr. Grol vypravel tento dech zaratejiei peipad utaslYm posluchaetim hlasem pevnYm a at do konce. Jakmile dotekl slovo posledni — shroutil se, keeeovitY plat, vzlykot rozletel se auditoriem . Jsou veci, jet nejsilnej gimi muti ottesou. Net ani mudeni neoteese pevnou viru po svobode touticiho lidu Evropy. Bella yam, nacisticke seamy!

Studenti chicagske university odhlasovali, ie nejpopularnej§im a nejpouenejkm teenikem v rote 1941 byl Jan Masaryk. Dostal vice hlasii nei vkchni ostatni teenici dohromady.

Pomalu nei - jiste. Admiral Stark je velitelem namotni moci Spoj. Statit ye vodach evropskYch. Onehdy se vyslovil, ze zhoubna einnost nacistickYch ponorek bude v nejblit gi dobe zastavena na miru nejmen gi a nag stale_rostouci stavebni program obchodnich lodi dotene ztraty utrpene nepeatelskYmi ponorkami ba celkovou tonat podstatne zvY gi. Na poeatku roku 1941 meli jsme kolem 1150 lodi toilette 7,078,000.

Loni ztratili jsme vice net vystaveli a letos a na rok postavime dle zapo(ateho stavebniho programu 2300 lodi s celkovou tonati asi 12,000,000.

Koncem 1943 budeme miti 3500 lodi s nosnou tonati asi 19,000,000. Anglie mela na zaeatku 1941 kolem 2664 lodi tonate 16,306,000, Japonsko co teeti namotni mocnost mela jenom 898 lodi nosnosti 4,754,000 tun. aby vYOdbor pokladu nageho Soustati podnihatele nejmene deso:t procera tt ()I!011 l bII1PP

deione zamitsinani lidi

Ve stkedu, dne 20. kvetna 1942.

VtSTNILK

V kvetnu to bylo v onom pamatnem roce 1862, v rode zaloSeni Sokola, kdy Tytt' po dvou mesicich trvani a cvideni spolku poznal, 'Se je pottebi, a.by si zfidil k pomoci prvni cviditelskY sbor Sokola. V kvetnu to bylo, kdy vybor k navrhu Tyrg ovu jmnenoval prvni deny sboru a Tyre zvolil nadelnikem. A v tem2 kvetnu r. 1862 slovutny rnistr Josef Manes maloval na hedvabi prvni sokolskY prapor se sokolem s rozpjatymi ktidly a s heslem !`TuSme se!" V kvetnu to bylo, kdy "o slavnosti svatojanske" Sokol konal prvni sve vetejne cvideni a kdy Tyr padnymi yetami sy Ych proslovt jako z tvrdeho kovu a kamene stave' a tepal zakladni zasady sokolskeho programu. V kvetnu to bylo - roku 1869 kdyS pro vSdycky oeskemu narodu povedel, ze "vlastencem slout a tteba i byti v poygechnem toliko srozumu slova toho, je malo, velmi malo, neosvedei-li einnost svou." V kvetnu to bylo tehoS roku - kdy tekl "Se jednoty sokolske jsou nam 8kolou vychovani telesneho, ale tim daleko nevyderpan yYznam jejich. Majit' ony nam byti zaroveri cvidiAtem cnosti nejvzne genej§ich a nejdilleSitefSich pro Ceske narodni vobyti. V inch utuSiti se chceme v bratrstvi, v kazni, vytrvalosti a neohroSenosti, v distote mravti a v lasce k vlasti." V kvetnu to bylo, kdy Tyr§ vedl po prve svoje junaky na sokolskY vYlet na Zavist a v kvetnu roku 1866 vydal Tyr po prve svuj "Sbornik sokolskY" s prvnim seitanim Sokolu, jichS bylo tenkrat vAech 1849 a z toho 764 cvidencti. V kvetnu to bylo - roku 1871 -- kdy Sokol brnenskY slavnostne rozvinal svuj prapor za Odasti bezmala 1200 SokolO z Cech a Moravy. A v kvetnu to bylo, kdy TyrA bojoval svfij posledni rozlidelnY boj o Sivot, ne2 napsal ony osudne listy datovane 1. Cervna 1884, jirn2i se vzdava tradu nadelnika a redaktora Casopisu "Sokol". To vSecko bylo v kvetnu. lIracejice se ke kotenum sokolstvi vzpominame, Se tehdy to byl take kveten naroda, kveten sokolstvi. Pro2ivame opet kveten. NeS za ohromne zmenenYch pomeru. Stara, vlast trpi pod ty-• ranstvim nacistil, Sokol byl porobiteli rozpuSten, jeho milionovY majetek ukraden, sok. piedaci pcpraveni neb vsazeni do koncentraeniho tabora. Neklesarne na mysli, sok. kveten se znovu vrati, stare vlast bude osvobozena - Spojeno narody zvitezi!

A911 nevite, 2e vydavani cizojazyeneho tisku y e Spoj. Statech ohrokno bylo zakrokem skupiny kongresnikt, kteri chystali podati osnovu zakona na zastaveni v gech easopist a tiskovin y e vSech jazycich mimo anglietinu. Pohotovym Usilim narodnich organisaci rtiznYch skupin vdetne ria§i Csl. narodni rady v Chicagu nebezpedi bylo dodasne odstraneno nee obnova zdkroku proti cizojazydnYm novinam neni koneene vyloueena. Jsme ye valce, naiS narod musi byti naprosto sjednocen, aby byl schopen spolupracovati s vladou. aby se netr gtil podfadnYmi debatami, nemrhal sil tvofenim skupin, tabozkratka, aby sjednocen a pod spoleanYm heslem postupoval co pevnY, ke kaRlYm obetem odhodlanY celek. Demokraticka svoboda tisku zneu2iy ana byla pied vyhlaknim valky a jak znamo, rada easopist, magazint kritisovala zakonodarce, stavela se proti obrannYm krekUm kongresu ei zahranieni politice nakho proziraveho presidenta Roosevelta. Ve valce nebyla nam zruSena svoboda tisku mimo zpravodajstvi y ojenskYch priprav, pohybu vojska, kony ojtt, valeene mariny a pod. - ne2 jsouce y e valce, volnost kritiky musi byti usmernena k prosp echu a nikoli Skode naroda. Pobui-ovani, rozkol, tridni nenavist, socialni nevraSivosti nesrni kalit mysl a dui lidu - podobne tiskoviny jsou lueavkou, zpilsobujici bolaky a vtedy, z nich2 mohla by se vyvinout nebezpeena choroba, jaka.koliv choroba di neduh ochromuje sily naroda. Nasi isolacioniste, pismaci pâté kolony, vedomky Ci za thrzkY 2Old staveli pteka2ky proti y easnym pripravam k vybudovani narodni obrany. Mezi jinonarodnimi skupinami byli jedinci y e s1u.2bach totalitarnich state, nektere asopisy techto skupin a bohnkl i jeden v Texasu balamutily etenate jalovYm 2vanenim o bezpe6nosti naS1 Ameriky pted utokem z venmrhani penezi na yydr2ova postaaitelne armaci.y atd. Podobni novmati ohrozili vydavani cizej7:zyi'meho tisku, ;Lri ne spada vina, ze k neOpravy, 4

)

2.1 1MWO V6t81116

Mina 13.

PROM SOUSTRASTI. fad Laskavost cis. 70. v Needville, Tex., pro-

.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, elenove tadu Vykhrad Cis. 48, S.P.J.S.T., projevujeme uptimne citenou soustrast manMice a ditkani, nad ztratou man2ela a otce, a nageho spolubratra, Maxe Konesehika, kterY zemtel 3. kvetna 1942.

Proto2 mill portistali, budit' yam to Atechou, ze i my, spolkovi bratti a sestry, 2,elime jeho odchodu a citime s vami zarmutek vas.

ZeintelY bratr byl dlouha leta Menem nageho tadu a vhly dbalY s yYch poVinnosti. Budig mu odpo'dinuti lehkYm. Za tad VyAehrad cis. 48, v Beyersville, Tex.: Mary Leshikar, Milady Hej, John L. Cuba, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resoludni vybor tadu Prapor Magnolie Ms. 65. projevujeme jmenem nageho tadu uptimne citennou soustrast pozOstale rodine nad ztratou va gi manSelky, matky, babiCky a prababieky a naM spolusestry Marie Fetter, ktera dokoneila svoji Sivotni pout' po mnohalete nemoci dne 1. kvetna ye stab 76 let, v poSehnanem to veku, a pohtbena byla dne 3. kvetna na SPJST. htbitove pi'i Crosby.

Zminena sestr y bydlela se syYm manSelem a provdanou vnuekou zrovna vedle nak tadove sine a dokud mohla, v'Scly rada se sifeastnila na gich schuzi. best budl2 vzdana pamatce jeji, at' odpoeiva v pokoji. ' tepan KelaZa tad Prapor Magnolie Cis. 65., S rek, Stepan Katur, pi. Albina Balcar, resoludni vybor.

Dano v Crosby, Tex., dne 10. kvetna 1942. loyalni nove vlasti, coS prokazal v dobe valky svetove a dokazuje v nynej'Ai. Nemusime ptipominati pohotovost naS'eho lidu pti kupovani tehdejMch bondii svobody, ptispevkti na Am. C. KtiS, darit na jine akce pomocne. Ptitomne staCi poukazati na vYkaz prodeje valeenych bondu a znamek, bychom °pet dokazali, Se krajanske osady, mestedka a oblasti vysi odkoupenYch bondu daleko ptedei jine skupiny, ba dokonce nektere oblasti obsazene obeany - stoprocentnimi. Jak znamo, za mizery east° trpi celek, jida§e naleznete v kaScle narodnosti.

Bud'me proto na strati, setkame-li se v rozhovoru ei v tisku s nejakou proradnosti, eptandou, kalenim vody - upozorneme na to povolane Otady. Ony dal4i zatidi.

Hovorna. Br. Jos. K. Madagaskar je asi 980 mil dlouhY a prinnerna jeho Mtka je 250 mil. Je etvrtYm nejvet gim ostrovem na svete a rozklada, se mezi 12. a 25. stupnem jinni zernepisni delky. Jeho rozloha 241,091 etvereenich mil (skoro jako Texas) je ptekonavana jenom ostrovy Gronskem, Novou° Guineou a Borneo. Na ()strove bydli dle poslled. seitani 3,797,936 obyvatelA, z nichS jenom asi 35,000 je Evropant.

Domorodci nazYvaji se Malegasove a jsou spiSe hnedi nez eerni, pattice k malajsko-polyneske eeledi. Pohanske naboSenstvi mezi nimi ptevlada a jsou tu &tile misie ver nejrozmanitejgich.

Hospodatsky je ostrov velice bohaty, jsou tu slate doly, drahokamy, je tu dostatek Seleza a jine mineralie v hora.ch, ktere dosud nejsou naleSite prozkoumany.

Sestra M. R. Reused wool je tkanivo z viny, ktera, uz byla dtive uptedena, utkana, upletena a pod. v ptedmety, ktere nekdo nosil a kterYch bylo po rozmelneni znovu upotiebeno na vYrobu latky nebo plsti. Jedna se na pt. o vinu ze stareho Satstva, draper-ii a pod. Na jakost latky, neni mo2no souditi podle procenta viny. 8atstvo ze "sto procentni viny" nemusi byti ani tak dobre, jako S'atstvo z latek s primesi jineho tkaniva. Cotton-Rayon je latka z baviny a rayonu, kterou je nutno prat ye chiadneP,ii vode a in0):q) VIM.101!,

jevuje uptimne citenou soustrast pozustalym nad ztratou mantela, otce a dedeeka a nageho spolubratra Adetnika Jana gilhaveho, kterY zemfel dobrovoinou smrti dne 4. kvetna ye stab. 62 let.

ZminenY bratr byl dobrYin Menem a Udetnikem nag eho fidu, proto tim vice Selime jeho odchodu. test budi2 pamatce jeho.

Za fad Laskavost Cis. 70. v Needville, dne 9. kvetna 1942.

Frank g efeik, pfedseda.

J. J. Zemanek, tajemnik.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niSepsanY resolueni vybor tadu Woodrow Wilson Cis. 146., projevujeme jmenem naafi upi4mnou soustrast pozustalYm pfibuznym nad ztratou jejich milovand sestienice a noteke a naM spolusestry sl. Klary Reymershoffer, , ktera nahle zemtela v 10 hod. veder v patek 24. dubna v nemocnici St. Mary's Infirmary. Pohtbena byla ye 4 hod. odpol. 26. dubna ku svym ptedkum na Staromestskem htbitove, za ptitomnosti sester a bratra obou rada, pfibuznYch a pfatel, ten na g piedseda Hl. U., C. H. ChernoskY s jeho pani, sestrou Chernoskou z Houstonu byli pfitomni.

Zesnula byla zakladajici elenkyni nakho t du a dlouholetou pokladnici jeho.

Sestra sl. Klara Reyinershoffer narozena byla v Galvestone 23. zati roku 1876. Ku Jednote pfistoupila 4. prosince 1927. ye staff. 51 let. Byla ona neimavnou pracovnici pro vae dobre, jako ueitelka odchovala sta takkii ku vyaaimu vzdelani. Cest budisi pamatce jeji!

Za fad Woodrow Wilson, Cis. 146.: Louis Macik, Jos. Vitovjak, J. Vesely, resolueni vybor.

Dan° v Galveston, Tex., 11. kvetna 1942.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Ni2epsanY resolueni vybor fadu F. B. ZdrAbek Cis. 112. v Guy, Tex., projevuje timto uptimnou soustrast pozilstale rodine nad umrtim Vagi matky, babieky a naM spolusestry Marie Bosakove.

My, spolkovi bratti a sestry, 2elime jejiho odchodu a citime s Vami Va g zarmutek.

Cost budi2 pamatce jeji!

V Guy, Tex., dne 10. kvetna 1942.

John Stradik, Petr Liat'ak, M. Koval', resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ngepsanY resolueni vybor tadu Svornost Jihu cis. 15. projevujem jmenem tadu na gi uptimne citenou soustrast portstale rodine nad ztratou jejich man2e1a, otce, dedeeka, pradedeeka a nageho spolubratra Vincent LeMkara, kterY zemtel dne 22. btezna v iictyhodnem staff.

83 let a 5 mesicfi. ZesnulY byl Menem nakho fadu po 40 let a vkly sve elenske povinnosti spravne vykonaval.

Vime, portistala rodino, ze vas zarmutek je velikY, ale budi2 yam utechou, ze i my soucitime s vami. test buda pamatce jeho!

Dan° v Buckholts, Tex., dne 12. kvetna 1942.

Hilda Brtikva, W. E. Kukl, L. S. Svetlik, resoludni vybor.

Vtad techoslovan, els. 40., Hillje, Texas.

Broth a sestry! V posledni naM schuzi jsme se usnesli, ze na g fad mini cleat slavnost na 4. eervence. Tak se bratti a sestry Uostavte v plnem poetu do eervnove schuze. Budeme volit rtizne vYbory. Bude to slavnost na geho tadu 40 let co byl zalaen. S bratrskYm pozdravem, E. K. HajovskY, taj.

V Crosby, Texas.

Tak zase nak houston gi sokoli a stati herci sehrali divadlo krasne pod nazvem "Vzpominky u fadu Pokrok Cis. 88. Navateva byla pekna a hezky to sehrali. Tak jen zase dale, jig se nam styskalo. Neni nad na ge stare herce, nedbejte nikoho. Myslim, ze ten kus maji sehrat Tak ti1m lase zaeina to kdesi y en. 4 mesta.

tfp)oltkp,

V

STNi

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

fPITICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Galveston, Texas.

Dear Friends, Since my first letter has been published I have decided to try my luck again. My first letter was rather long so I will try to make this one a little shorter. There were several mistakes made in my first letter, but don't we all make mistakes at times.

In my first letter I told you something of inyself and family and a little about Galveston. In this letter I would like to tell you a little more about Galveston, because I think it is a very interesting city.

I will start out by saying that the first inhabitants of Galveston Island were _ the Karankaway Indians, which means "dog lovers".

They received this name from the domesticated dogs they owned, which looked like cayotes. Their name is still preserved on the island. .

I don't guess that any of you ever new that Galveston was once the Capital of Texas, but it was a very long time ago.

Some old Homes and Landmarks of Galveston are: The Menard Home on 1645-23rd Street, was built shortly after Texas Non its Independence, it was owned by Michel Menard, the home still remains as a show place of the city.

The old home, which is now the Chambers residence, was built in 1859 by George W. Grower, a member of the Santa Fe Expedition of 1842. The marble used in the three sides of the house was brought to Galveston in sail ships from quarries in Vermont. This beautiful home escaped the great fire of November 13, 1885, although the entire town from 16th to 20th streets, from bay to gulf was swept by fire, and only two houses in the direct path of the gale driving flames escaped destruction. The Chambers residence is a fine example of the old style of architecture.

One of the most famous and historic homes of the period, not only in Galveston, but also in Texas, is Ashton Villa, formerly the J. M. Brown homestead and now the Shrine home, the home was built in the early 60s.

A showplace of Galveston, and indeed a showplace of the entire southwest, is the old Gresham home, now the residence of the Most Reverend Christopher E. Byrne, bishop of the Catholic Diocese of Galveston. The Castlike building is located at 14th and Broadway, opposite the beautiful white Sacred Heart Church.

The oldest church or cathedral in Galveston is the St. Mary's Cathedral, located at the corner of 21st and avenue F. Another beautiful building is the YWCA. Girls home, which was used as a hospital during the Civil War. One of the oldest and possibly one of the most beautiful buildings in our city is the old Federal Building located at the corner of 20th and Avenue E. The Newding Automobile Company is another old building of Galveston which was built in 1880.

The Galveston News, which is the oldest nqwspaper in Texas was established in 1842, and is located at 2208 Mechanic street.

Some churches of Galveston are: The First Presbyterian church, The First Baptist church, the First Methodist church, the Trinity Episcopal church, the Temple B "niisrael", the St. Mary's cathedral, the St. Patrick's church and many others.

Some hotels and courts of Galveston are: The Buccaneer hotel, located on the boulevard, the Jean Lafitte, the Cavalier, the Coronado courts, Edgewater cabines, the Miraoior court, and many others.

Throughout the almost endles procession of

Ve sttedu, due 20. kv6tna 1942. ism

ADOLF HITLER IN MEIN KAMPF "At the bottom of their hearts the great masses of the people are more likely to be poisoned than to be consciously and deliberately bad. In the primitive simplicity of their minds they are more easily victimized by a. large than by a small lie, since they sometimes tell petty lies themselves but would be ashmed to, tell big ones.

An untruth of that sort would never Conic into their heads, and they cannot believe that others would indulge in so vast an impudence as gross distortion. Even after being enlightened, they will long continue to doubt and waver, and will still believe there must be some truth behind it somewhere. For this reason some part of even the boldest lie is sure to stick — a fact which all the great liars and liars' societies in this world know only too well, and make base use of."

Publicized by Office of Facts and Figures, Washington, D. C. sunny days Galveston Beach offers you every opportunity for enjoyment.

For thirty-two miles there extends on the south side of "Treasure Island" a beach unsurpassed for surf bathing, camping, picnics, and motoring. It is one of the few beaches in the world that offers a natural bridle path for saddle horses and a safe hard speedway for motor cars.

The climate in winter is mild and bracing with innumerable gorgeous, sunny days, and in the summer, the cool breezes off the gulf shores encourages you to active sports and produce a restful sleep.

The Galveston vacationists may also go deep sea fishing in the Gulf of Mexico. There are also many fishing piers here.

The Boulevard walk is loaded with different amusements, night clubs, skating rinks, curio shops, restaurants, and many other interesting places.

The Seawall extends 7 1/2 miles along the beach front and protects the city from damage of elements. The Seawall is 17 ft high, 16 ft. at base and 5 ft. at the top.

At the present there are approximately 19 acres of public parks and playgrounds in Galveston.

If any of you haven't heard, well on February 1, 1939, Mrs. Ellis Badgett presented her proud husband with four healthy little girls, Dr. Francis Barbade the attending physician, successfully brought them through, and today they are happily housed with their parents on Broadway. The beautiful home was built for them by the city. They may be visited by the public between the hours of 2 and 4 p. m. daily.

Gosh, I started out again by saying that I was going to write a little, but look how I am ending. But before I sign off I would like to say how much I appreciate hearing from Lydia Durgac, Andeline Beralik, Mary Ann Svrcek, and Viola Slovacek. In my last letter I said I would like to exchange post cards and letters and they were so nice as to exchange some with me. If any of you other boys or girls would like to exchange some with me I would appreciate it. My address is: Irene Wytovak, 5302 Avenue R1/2; Galveston, Texas.

If this letter is published I will write again.

Come on all you boys and girls and write in.

You don't know how much fun you are missing not being able to see your letters in the Vestnik.

Until next time I remain, Your Pen Pal, Irene Wytovak.

Caldwell, Texas.

Dear Readers, I have decided to write to the Vestnik, I truly enjoy reading the English section. I can also read and write in Czech language.

I live on a farm and like it. For sometime I have been living in a city, but I would not exchange the farm life for the city.

I belong to the SP,IST. lodge, I joined a short time ago. t am 16 years old and I go to the Caldwell High School and am in the eleventh grade.

A new gymnasium has been built next to our school, it is very beautiful, it will be finished pretty soon, it was worked on for about a year. Our school has been refinished on the inside and a sound system has been arranged for our school and is very interesting.

Home making is my favorite subject, because I just love to sew. My other subjects that I take are: English, History and Typing.

Juline Mikeska, I really enjoy reading all of your interesting letters that you write, I think its a grand idea of you telling. other people about Los Angeles, California, I have lived in one state all my life and like it, for I think its a swell place. Sometimes I hope you could come down here. I know you would like it. I know all, the girls that wrote in from Caldwell, I live close to the New Tabor school house, which you have talked about in your previous letter. Juline, I've always wanted to write you a letter and never did get to it, but I will someday. I have an aunt 'and uncle and my brother that are living in San Diego. My brother is working in an airplane factory.

I want you girls and boys to write to me, that live in other places besides Caldwell.

I have several friends that are serving in the army to help win this war. Many had to go and several volunteered and a few are still at home.

I have noticed that quite a few people are writing from Snook, which is only a few miles from where I live. I enjoy reading these letters from everywhere. The most interesting paper I have ever read is the Vestnik. I hope this letter will surprise all my friends and cousins.

Dorothy Hanacek.

Zabcikville, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first attempt to write to the Vestnik. I enjoy reading all the interesting letters of the English section. I have been reading them ever since it came out.

I am a Czech girl 15 years of age, my birthday comes on July 9. I go to North School, but my school is out now, and I am promoted to the 11 grade. My favorite sport is dancing and singing.

I am sure all of you have brothers or some other relatives in the Army. I have a brother and nephew serving for Uncle Sam, and they both are doing their part in winning this war.

My brother, Pfc. Robert Schiller, is stationed at Fort Sam Houston and my nephew, Cpl. Joe Lee Schiller, was stationed at Camp Blanding, Florida, but has been recently transferred to Fort Benning, Georgia. About three weeks ago he had furlough. He spent ten days visiting his relatives here. My brother was here at that time too. They both enlisted and we hope for them all to have a safe return after the war is over.

Willie Mae Mikeska, I enjoyed reading your letter in the Vestnik, and I also read Jaine's Lejsal letter. You girls come on and write again. I also enjoy reading are the letters from the soldiers.

I guess I will end as my letter is getting to be long.

Ella Mae Schiller,

Ve stfeclu, duo 2 .ft lia..'etna 1942.

Schtiienburg, Texas.

Dear Wastnil: Readers Reading the English section in the Vestnik is so interesting, that even I got a notion to write a few lines.

Georgie, you better keep up writing for your letters are very interesting. Madeline Kocich, what about you. keen it up.

One and all, we sheuid try to help our nation to win tile; war. We can help by bliying Defense Bonds and Saving Stamps.

My brother, Woodrow W. Loika is in the army. He is in Los Angeles, California. My sister's leui band is in Alaska doing defense work. As for my ether brother, Grover, he is staying with daddy in Eureka, California. He will finish school this term. And my younger sister Mable is staying with our uncle in Ballinger, Texas.

I love to read letters from California. That's where I was born, but reared in Texas, ever since our mother passed away, sixteen years ago.

My aunt and uncle, Mr. and Mrs. John White are here for a vacation, they live in Oakland, California. If everything turns out alright I might be heading that way someday.

MY wish is that the wastebasket is full this time, so this note would be leublished.

"God Bless America!" Let the Winners Be, Irene Loika. the Good Ole U.S.A. V Caidvvell, Texas.

Hello Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I enjoy reading all the English section.

My father used to belong to the SPJST., but he passed away. I am thirteen years old, my birthday is in August on the 13 day. I wonder who is my twin? Whoever it is just write to the Vestnik tell me and I'll know. I have a brother in the army he is stationed at Camp Barkeley, Texas. I better end for my letter Is getting long, come on boys and girls and write to the Vestnik. If the wastebasket is asleep and my letter gets a chance to be published, I shall write again. Let's remember Pearl Harbor as we did the Alamo. !`, s over truly, Tracy Provazek.

Welcome, Texas.

Dear Vestnik Readers, • This is my first time writing in the Vestnik.

I enjoy reading all the letters that are written in the English section. I am a girl sixteen years of age and a Czech girl. I do not know how to write or read Czech.

I have three brothers and no sister. I live on the farm. I don't belong to the SPJST. lodge, but father and mother and brother belong to it. But I wish to be a member soon.

We got a rain over here April 23. It was a big rain, while I am writing this it is still raining. The farmers did not nerd this rain yet, because its cotton planting time.

So come on boys and girls and. write to the Vestnik, especially those cf you from Granger, Texas. Gertrude R. R. Zett, come on and tell us some news about Granger, I will have to close for this is getting too long for the first time. If the wastebasket is asleep and my letter gets a chance to be published I will write again.

Sincerely, Martha M. Malota.

Booth, Texas.

Hello Readers and Friends, My first letter was published, so I'll write again.

First I want to congrati l.ete Juline Rosemary Mikeska on her letter weiirag. You sure can write long and interesting letters.

The weather here has seen pretty fair. We had a good rain bore last week and everybody was Proud of it, I hone it stays dry now for a while.

Freddie, I sure do miss your orchestra. I

V/STNiK

hope you all will return to the air soon.

I want to thank the boys and girls for exchanging postcards and snapshots with me.

Juline Mikeska, what is your addres? I would like to exchange some postcards with you, if you don't mind. 'I know there are some beautiful ones in California.

I'm closing my letter, and am sending hello to Mr. and Mrs. Robert Sebesta and to grand ma and grandpa.

Jeanette Abschneider, why don't you write to the Vestnik? Buy Defense Bonds and Stamps.

Sincerely, Amelia Matlock.

V Yoakum, Texas.

Dear Readers, This is my first attempt to write to the Vestnik, although I have been reading the English section since it started. I can't read nor write Czech. It really is a pleasure reading the letters published in this paper, especially those from the soldiers and sailors really are interesting. Hope they keep on writing.

I am a Czech American girl, age 19, birthday Feb. 2, and live on a farm 5 miles northwest of Yoakum. My hobby is dancing and reading. The weather has been good lately.

About two weeks ago we got a badly needed rain, but we got more than we wanted and even some hails damaged our crops some.

Almost all of you readers have brothers, boy friends, or some relative in the army. I have brothers, but they are not of age to be in the army yet, So far I have one uncle Charlie Parsons and one cousin Eugene Kacir in the army. It won't be long I'll have more in the army. I am sure all of you are proud of your soldier boys as they are the ones that have to win this awful war and we should do our part by writing them encouranging letters and by buying Defense Bonds and Stamps, and save all the scrap iron that we can get hold of for Uncle Sam. The letters from California, really are interesting. I have some relatives living there.

Olga Malina, your letters are interesting, hope you keep on writing.

Closing with best regards to all.

Regular reader, Louise Mae Kacir, V Hallettsville, Texas.

Dear Readers, I have an opportunity to write a few lines to the English section. I enjoy reading all letters and they all are very interesting.

My mother and dad and sisters are members of the SPJST. lodge and I hope to join soon.

I am a Czech girl at the age of 13 in the 8th grade.

I have only one sister that lives in La Grange and works in a cafe.

We had an SPJST lodge picnic on April 12 at the Bila Hora SPJST hall, everyone had a big time.

I have many friends serving for Uncle Sam and I am wishing them best of luck throughout their service and hope they will return soon.

We have returned from Sanatorium, Texas. about a month ago. We have stayed there 5 months. In San Angelo there are many interesting places to which a person may go, it also is a very big city.

We are having many rains now and some are very disatisfied.

My hobby is collecting songs and different flower seeds and would appreciate getting some. My sports are dancing and going out fishing. Everyone is plowing and planting their cotton over after the big rains.

Well I guess I must stop and end my letter. If this letter is published I will write again.

Lets rush to buy Bonds and Stamps. Lets Remember Pear Harbor as we did the Alamo, Evelyn Marek.

Strum 29,

Snook, Texas.

Dear Readers, This is my second letter to the English see,tion.

I have one uncle in the army. He is in Camp Wolters in Mineral Wells, Texas. His name is Ed. Bravenec. My uncle, Howard Baggett, is a Captain.

I want to tell Anna Louise Smotek and Freddie Macik to write again and I want 011ie and Opal Mikula 'to write to the Vestnik. Some of you might not know the address, if you want to write, here is the address. Vestnik, West, Texas. So everybody write, because it is fun.

I will end for my letter is getting long.

"Star and Stripes forever."

Bertha Bravenec.

V Hallettsville, Texas, Dear Readers, This is my first attempt to write to the Vestnik. I have been reading the English section since it started and I enjoy it very much.

All the letters are very interesting. I do not know how to read nor write Czech.

I am a Czech girl, 10 years old and I have lived on a farm all my life and like it very much.

I am a member of the SPJST. lodge No. 4; of Hallettsville. I have been a member for the past 3 years. I have 2 sisters and 2 brothers and they all belong to the SPJST. lodge even my mother and father.

I go to Vsetin School and I am in the '7th grade. I like school and learn many things.

I hope Mr. wastebasket is asleep for I want this one to be published, if it is, I will write again. Until then Keep 'em Flying.

Vivian Holly.

V Mt. Calm, Texas.

Dear Readers of Vestnik, This is my first time to write to the English section of the Vestnik. We are having a bad weather. I didn't get to go to school only one day this week. I have to walk half-mile to catch the school bus. I ride the bus 4 miles to school I go to Penelope School. I am 10 years old and in the 6th grade. My teacher's name is Mr. J. B. Trussell. My hobbies are: collecting stamps and playing all kinds of games. The movies I like best is Gene Autry.

I will close with best regards and will write more next time. Slap the Japs. Keep 'em Flying.

Sincerely yours, Lloyd Janek.

V Snook, Texas.

Dear Readers of Vestnik, Since my first letter was published I think I'll write again.

This week is the six week tests. On Monday we had a review. On Tuesday we had arithmethic and spelling, Wednesday we had Geography, Thursday we had 'History and English.

Hope I made a passing grade in all the subjects. In history I'm sure I made a hundered, because that is my favorite subject. I guess I will have to end. I shall write more next time.

Come on boys and girls and write in the Vestnik.

Gladys Kulhanek.

V Otto, Texas Dear Readers, This is my first letter to Vestnik. I enjoy reading all the letters in the English section.

I am 13 years old in the 9th grade. I go to school at Otto, but I will go to St. Paul next year.

We have had several very heavy rains. If it keeps on raining no one will be able to make a crop. Our corn is very big. Our school was Thursday, May 8th. I have three cousins in the army, but I have no brothers in the army. I have three sisters and one brother.

Buy Defense Bonds and Stamps—Remember Pearl Harbor.

Helen Gertrude Picha.

Perna Hallettsville, Texas.

Vestnik Readers, Here I come again with a pocket full of news.

Well how is everyone getting along I hope fine.

Well its just o. k. with me.

We have gotten a nice rain here, it rather was little too hard. I guess the farmers are smilling and their planters going up and down the rows.

I really do enjoy reading the letters in the Vestnik, always more and more boys and girls are writing. I was really surprised to see a letter printed in the Vestnik from one of my old friend, Edward Kussy Jr. I am sorry to hear he is lonesome. Come on Ed. lets keep on writing and I guess you aill be happy again.

Come on Lillie and Lucille Stastny from Inez, Texas. Dot down a few lines in the Vestnik and let us know what you are doing down there. I'm interested in knowing all parts of Texas. You two seem to know a lot about Inez and that part of the country.

Say Evelyn, you better write some more letters telling us about the old World War. I always did like to read your letters. Agnes Hromadka from West, Texas bring us another interesting letter, cause I know everyone loves to read it. Come on and enjoy with us and smile, as life is worth while.

Even 011ie Schramek and Judith Tupa have written nice letters in the Vestnik. They were surely enjoyed by everyone.

Come on and write some more.

Well the danceS are back again and looks as if they will be pretty sorry, cause a few places are closing up already. But I hope that they will come back now or later. But if the war keeps up much longer I guess we wouldn't have any.

Plenty of boys are leaving now every month for the Uncle Sam's Camps. I guess they will all be tinned out pretty soon. I am waiting to be registered pretty soon, but I don't know when the time will be. But if Uncle Sam calls on me I am ready to go.

Well, friends and pen pals I guess I must end, cause my pocket is just about empty, but before I leave I want to say to one and all that you keep on writing to the Vestnik.

Goodbye and goodluck to each and everyone.

Smile a while.

George Horecka V Camp Blanding, Florida.

Dear Vestnik Readers, Well, here I am again. Since my last letter to the English section of Vestnik was published, I already feel as if I were Poe, Irving, or someone else like that in a literary world.

I returned to camp the latter part of this week after a ten-day leave in which time I found my way back "Deep in the Heart of Texas."

It sure was swell to be able to be home again for a few days, and to be able to see all of your old friends. Somehow, the old home town didn't seem to have changed a bit.

Now, I will tell all of you readers something about our trip from Camp Blanding, Florida, to Houston, Texas. Several of my buddies and myself left camp Saturday evening, April 24.

We chose to travel by bus. We left Starke, Florida at about nine o'clock in the evening and arrived in Houston, Texas, Monday morning.

• Now, I'll tell you something about the trip and the cities and states that we traveled through. The route that we traveled was from Starke, Florida to Tallahassee. From Tallahassee we went to Marianna, Florida. Mobile, Alabama was our next town of interest and then on to Gulfport, Mississippi; New Orleans, Louisiana, Lake Charles, Louisiana. By that time it seemed to us that we were at home, (of course, it only seemed that way). Then we went through Orange, Texas, Beaumont, and on to Houston. On the route from Gulfport, Mississippi to Mobile, Alabama, we traveled by the shores of the Gulf of Mexico. There are many hotels, resorts, and private homes between these two towns. Large live oaks dot

N'eSTPIriN the lawns with moss draping their branches.

Many Magnolia trees grow beside the oak trees and their deep green, heavy, lustrous leaves give the homes a scenic appearance.

Each hotel has a private fishing pier for its guests. There are dozens of these piers along the route extending four or five hundred yards out into the water, with a soft drink stand also built on them. Many vacationists frequent these places every year.

New Orleans was the next large town of any interest. It is one of the few large towns that still has -street cars operating, probably now to their advantage. Some of New Orlean's streets are very wide and a few cobblestone streets are to be found there. The business people there are of many different races.

Each person starts out in his own native way, if he is successful, he will go into business the American way.

The Mississippi River was on a rise when we crossed it on our way home. Even though the water was dirty and rolling, tug boats were traveling up and down the old river.

From New Orleans to Lake Charles, La., the country is rather low, with swamps every now and then and many canals winding their way through the farming land. There are a good many saw mills and logging camps with some oil wells in this part of Louisiana.

From this city the rest of our trip was through my native state of Texas. As for all you Texans, I know that you know your native state.

• Well, goodbye, Vestnik readers, and let me hear from all of you.

Pfc. Franklin Ginzel, Caldwell, Texas.

V Los Angeles, California.

Dear Readers.

I just finished reading some very interesting letters in the Vestnik English section and decided to write. It's been quite some time since I last wrote. Today is Mothers' Day and I hope that every mother everywhere will have a grand day.

I know that a lot of my mother's friends and members of lodge No. 114 of Fairchild, Texas, would like to know about my mother's misfortune that she had two weeks ago. She suffered a stroke and it paralized her left arm and leg. My mother, who is Mrs. Rosie Horak of Richmond, Texas, Rt. 1, Box 153 B. My sister, Mrs. R. J. Ogdon of California, is with her at present and I'll soon be there too. My only wish is that she will get well and be able to be as before.

I want to tell all of you of the swell trip that I took to Camp Roberts about a month ago. I went with some friends and we got there about nine thirty in the morning and stayed most of the day. We had to drive around in a car to see the different parts of the camp. The boys not only learn the military duties, but they learn to take care of their clothes, make their beds, clean the barracks and they also keep the lawns and flowers.

After we had seen most of the places we had dinner with all the boys in the mess hall and I will say that everything was so good I thought I woud never get enough to eat. If I were a boy you can bet your life that I'd be there too.

ye stfedu, dne 20. kvetna 1942,

Now I'll say hello to my mother and wish her a speedy recovery. I'll see her soon.

El Maton, Texas.

Dear Readers, Since Mr. Wastebasket didn't get my last letter I thought I would write again. Everybody around El Maton is chopping cotton and corn. My sister, Sophie, and I had to stay from school and chop cotton. I sure did hate to miss school.

We picked lots of dewberries this year.

Mother canned lots of dewberries and dewberry. jelly. My sister and brother-in-law, Mr. and Mrs. Ben V. Schiller, came down Wed., April 29th. They picked 5 gallons. We sure had lots of fun. My sister, Betty, chopped a little cotton.

I will tell you about my family. I have five sisters and three brothers. Two of my sisters are married, one living at Rosebud. Three of my sisters are in Houston and also one of my brothers. I have two brothers at home and one sister, who is 11 years old. She is in the sixth grade and goes to the same school I do.

My favorite sports are attending dances, and shows and singing and playing volley ball. I sure do enjoy Juline Rosemary Mikeska's letters. They are very interesting. I will end my letter so I can leave room for other boys and girls to write. I would appreciate it if the editor would correct my mistakes.

I am sending my love to my sisters, brother, and brother-in-laws of Houston and sister, brother-in-law of Rosebud, nieces a n d nephews, also to Beatrice and Dorothy Beyer of Markham and to Leona Senkyrik of Markham. Best wishes to the editor and to the Vestnik readers. Let's go U. S. A.—Keep 'em flying.

Jaine Lejsal.

V Fayetteville, Texas.

Dear Vestnik Readers, Here I am with a few lines to the English section of the. Vestnik. Since my first two letters were published I thought I would write again.

We have about thirty little turkeys, which are about a week old. Sunday, April 26, we had a closing school program. Many people were there and we had lots of fun playing baseball.

The school turned out on May 1. I am glad school is out already.

We have some of our cotton up already. In a few weeks we will be chopping cotton. We were already swinging the hoes in the cornpatch.

I am picking up scrap iron, old nails, and old bones, for them I will buy Defense Stamps I Navel already fifty cents worth.

I guess that is enough for today. I hope Mr.. wastebasket won't get my letter, because I want it to be published.

Good luck to the readers and editor.

Keep 'em Flying and the Yellow Japs dying.

Let's Remember Pearl Harbor, as we do the Yours sincerely, Alamo.

Johnnie Poncik.

V Smithville, Texas.

Dear Readers, This is the first letter I have written to the Vestnik. I enjoy reading all the letters in the Vestnik. I live in Smithville, Texas and like to live here. I go fishing in the creek and river. I catch big fish in the river; you really can catch big catfish in the river. I catch little perch in the creek. I really like to go_ swimming in the creek. Our school will be out on May 28 and I will be glad. I went to Dallas last month and had a good time. My daddy is a member of the SPJST. I am 15 years old. I sure will be glad when the U. S. wins the war. The U. S. is giving those Japs plenty of competition.

So long for now and I'll say "Keep 'Em Flying" as I too have a brother-in-law in the army who was drafted April 14th. He is my kid sister Mary's husband, Pvt. Bob Heitman, and he is in Fort Knox, Ky. With best of luck to him and all the others who are in the services of Uncle Sam. Anna Horak.

I have two cousins in the army. I hope they will come home soon.

Say boys and girls, instead of going to the picture shows buy Defense Bonds and Stamps to help Uncle Sam win this war and let's slap those Japs. Goodbye everybody.

Chester Kubicek.

I go to school two nights a week to study Red Cross First Aid and it sure is worth knowing. We learn how to take care of any case and if I'm called upon to do my duty I'll be more than glad to do so.

ye stiedu, dne 20. kvetna 1942.

Schulenburg, Texas.

Hello Readers and All, Well, here I come writing a few lines again.

I must say that the English section is increasing every week. This is my second letter, and will write some more.

As in the first letter I wrote I was going to school. But now I will have a vacation. Our school was let out Wednesday, April 29, with a school program at night. After the program the Graduation Exercises were held. There were five pupils that graduated from the ninth grade. There names are as follows: Frankie E. Havrda, Albert Olsovsky, Ella Marie Trojacek, Julia Ann Kristynik, Vivian Joyce Blaschke. The girls wore pink dresses. For their class flower they chose carnations. Mr. BAka of Hallettsville, made a very nice speech for the Graduates and the people. The pretty bouquets of flowers and gifts for the graduates were carried by Agnes Trojacek and Willie Olsovsky I got a Honor Roll diploma for not leaving out a day of school for this term.

Another boy by the name of Eugene Patalik got a diploma too.

I guess all the farmers are busy working in the field and so are we. Most people don't seem to like farm life, but I would not trade.

Georgie Alphonse Schwartz, I read your letter. Come write again. Why don't some of you children from the V•lehrad community write?

Don't be ashame.

I better stop writing, because there won't be any space for the other letters to be published.

So' long; Dolores Elizabeth Smith.

V Iowa Colony Texas.

Dear Vestnik Readers.

This is my first time to write to the Vestnik. I enjoy reading all the letters in the Vestnik. I go to Iowa Colony South School.

I am nine years old. I am in the fourth grade my teachers name is Mrs. E. C. Hill.

I live on the farm and enjoy farm work very well. I think I would like it better then in the city.

I think I will have to stop for today, because Mr. wastebasket might have this letter.

Know your neighbor and know him well.

Olga Ja. V Bellville, Texas.

Dear Readers, Since Mr. Wastebasket didn't catch my first letter I decided to write again.

On Sunday, April 26th, the children and grandchildren of Mr. Ben Pilchiek, Sr., gathered at the home of my parents, Mr. and Mrs. Ladgie Blazek, to surprise him on his sixty-third birthday. One son and one daughter were absent. We had turkey and a lot of other things for dinner, and lunch consisted of cakes, cookies, sandwiches, kolaches and coffee. In the afternoon the men played dominoes and enjoyed themselves on cold drinks. Close to night the guests departed and wished Mr. Pilchiek many more happy birthdays.

The three schools, Nelsonville, Oak Hill, and Santa Anna planned a Defense Party. They planned to have chicken stew for supper and cakes and other sweets for lunch. All the money made is going to be used to buy Defense Stamps for the children. It was held at the Nelsonville SPJST hall No. 68. Just as soon as the stew was cooked it started to rain, so they had to carry the stew into the beer stand. They sold most of the stew the next day. They wanted to have a little program and picture show, shown by Mr. Geo. Hill, county superintendent, but the program was put off until April 30th.

The program on April 30th was a success. It was cloudy, but it didn't rain. With,the chicken stew and program they made sixty-five dollars clear profit.

We attended a sad funeral Wednesday, April 29th. The funeral was that of Albin Vasicek, eleven year old son of Mr. and Mrs. George Vasicek. He met death while on his way home from school Monday afternoon, at about 4:30 p. m. He was walking home with his sisters and decK^d to take a :,i.t9rt, (:A 4 119111 e, In taking

VESTNIK this short way home, he had to cross a small branch which was always shallow, but due to recent rains, has become very deep. It is believed he started to cross it and stepped into a hole which was much deeper than he had expected. He was unable to swim and when he was found, efforts to bring him back to life were in vain. All students in grades one to six of the Industry school were honorary pallbearers and flower bearers. At the cemetery the pallbearers and flower bearers sang "God Be With You Til We Meet Again."

The weather hasn't changed much since April 23rd. It's always cloudy and only a little sunshine. I hope it will soon change and be clear. "Remember Pear Harbor!"

Nola Dell Blazek.

East Bernard, Texas.

Dear Readers, I have decided to write again since my first two letters were published. I enjoy very much reading all the letters in the English section of the Vestnik. The English section seems to be increasing more and more. I am now living on a farm at East Bernard, but I don't do very much work on the farm. I am working for the N. Y. A. I guess many boys and girls wonder what we make here. We are now working on 65 drafting desks and 15 wardrobes. Ever since I have worked on the NYA we have made 200 easy chairs, 15 vanity dressers, 15 vanity stools, 12 bedside tables, 15 beds and about 60 wardrobes. Most of this furniture was made of sap gum and white oak lumber and articles went to different army camps. I have now saved up a lot of money and learned a lot also. There aren't many shops like this in the U. S. and I'm very proud of this one.

There aren't very many things to talk about in East Bernard for it is a small town except we had plenty rain lately. I now have two cousins and one uncle in the army. They are: Fred Sulak, at Camp Cooke, Calif.; Leonard Sulak, I know where he is but can't say, and Uncle Edwin Sulak, who is in San Antonio. I hope they will return with a victory.

I guess I'll have to close for it's getting late.

Write me you boys and girls. "Let's slap the Japs"; we did it before and we can do it again.

Willie D. Sulak.

Temple, Texas.

Dear Readers, I was glad to see my letter in the Vestnik.

This is my second letter. Our school is out.

We had our program on the -last day of school. I was promoted to the 4th grade. I will have to study more next year. Now I am helping chop corn. Mother has lots of chickens. I help her with them too. I had three little geese hatched and they were a week old and the old chicken snake ate them up.

Well, I think my letter is getting long' so I hope the wastebasket is asleep again this time.

I would like to see a letter in Vestnik from Doris and Margaret Sefcik of Caldwell and all the other girls and boys too.

Good luck to all the readers.

Ella Sefcik.

Midfields, Texas.

Dear Friends and Readers, This is my first attempt to write to the Vestnik, though I have read the English section ever since it came out. I surely do enjoy reading all the letters published.

I can read Czech, but I can't write it well. I have written only two letters in Czech, that was to my grandmother, Mrs. Frances Kurecka, in Taylor, Texas. Now, she is staying with us. She came here in March, 1942, day before my birthday. I love to listen to her telling us things about Europe, while she lived there.

Everyone is busy now working in the field.

We got a nice rain about a week ago. Everything is growing nicely. We are through chopping our corn. We started to chop in the cotton this week. I surely will be glad when we finish chopping.

Spread Freedom's Light! Let your Dollars Fight!

With good wishes to all.

Matilda Vaeqlin,

Strana 17.

Houston, Texas.

Dear Vestnik Readers, Hello Readers, this is my first letter that I have written to any paper. I been wanting to write to the Vestnik for month, but never got to it until now. I enjoy reading every letter written, and there are always more and more every week. Hope this will keep up.

I haven't gone to school for the past two years. My age is seventeen.

I am staying with my mother and daddy.

My dad is a work hand on a dairy, also my mother. I help as much as I can where it is needed.

We are staying in Houston, three miles from Fairbanks. Our former home used to be in Temple. I have three sisters and one brother.

My two sisters are married and my younger sister goes to school, also my brother. I have two uncles in the Navy. Uncle Robert Zabcik, is in Pearl Harbor and uncle Adolf Zabcik, is at SanDiego, Cal. They been in the Navy for number of years. We are very proud of them.

Well, it is beginning to be summer and most of you boys and girls will be taking vacations.

I have had mine about month ago, and visited my friends and relatives in Temple. Last year I spent six weeks of my vacation at Fayetteville. I have my sister, uncle, aunt and cousins there. I surely did enjoyed it there. I like to go to dances and shows. I go to a dance once or twice a week. I've been at Rosenberg a few times, sure did enjoy the dances at Pleak.

Well, as this being my first letter it is about time to sign off and let others have space too.

If my letter is accidently published I shall write again. I am sending a hello to my grandpa and grandma Zabcik at Temple, also my cousins in Fayetteville.

Well until next time, I remain as, Florence Gaeke.

Wheelock, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first time to write in the Vestnik.

I enjoy reading all the letters that are in the English section. I can't read nor write in Czech.

I have lived on a farm all my life, and I enjoy it very much.

I am 10 years of age and in the fifth grade.

My teacher's name is Miss Hanna. I like here very much. In school the children buy Defense Bonds and Stamps. We are also going to do without candy, cakes and other sweets because of the ration of sugar.

I have one uncle under Uncle Sam and three cousins. Their names are uncle Louis Luksa, Charles Matejka, Rudolph Matejka and Joe Rosenkranze. If this letter is published I will write again.

Buy Defense Stamps and Bonds and Keep Lottie Anne Odstrcil. 'em Flying.

Yoakum, Texas.

Dear Vestnik Readers, My friends and relatives are writing to the Vestnik—well, why shouldn't I try for the first time. You understand, I like to write letters.

I belong to the SPJST, so does the rest of the family. I speak Czech, but cannot read nor write Czech.

My parents are Mr. and Mrs. Willie Chaloupka. Mother was, before her marriage, Josephine Berkovsky. I have three sisters and three brothers. One of my brothers, Alfred, is in Australia. He enlisted in the army on July 25, 1940. I can't tell you much about it, because we don't know much ourselves. We are proud of him because he is the only one to volunteer from my parent's side.

I am a Junior in Yoakum High School. I have over a hundred classmates. My favorite subjects are: Home Economics and study hall. I have learned to cook and sew very well. I help my mother very much at home over the weekend and after school. I am 16 years old.

My hobbies are dancing, collecting picture post cards and writing letters (especially to soldier boys.)

I will write more next time to tell you about some of the parties I attended lately.

Sincerely yours, Ruby Ann ChalQupka.

Btrana 19.

ULEVA STARYM CLENt111 PRO ROK 1942.

U 130 tan, celkem 694 Mena, oeekavana sratka Umrtnich poplatka v ahrnu $3,875.89.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 18. kvetna 1942.

V Austin, Texas.

SchOze Sdru geni Americke Oeskoslovenske Mladege byla zahajena v nedeli 17. kvetna ye ft' hodiny odpoledne v YMCA budove. Schaze byla zahajena p. ChaTles Kleekou z Wallis. Utednici zvoleni byli: ptedseda Raymond Trlica z Granger, mistopiedseda Viktor Krejci z Moulton, zapisovatelka a pokladni Mary Steinocher z Moulton, zpravodajka Rosie Neuman z Tuxedo. Dr. Eduard Midek a John J. Sktivanek byli zvoleni za poradce. Dr. C. H. Chernosky a p.

Vladimir Maudr z Houstonu zvoleni za vyznamenane poradce. Po volbach Benjamin Petrusek promluvil par slov o dale gitosti teto organisace. Pak bylo rozhodnuto, ae prvni schOze bude svolana zaeatkem letni Skoly. Take bylo rozhodnuto, ge Rosie Neuman, Joe Vitek, Edna Bakina, Mary Steinocher Sktivankein se sejdou, aby vypracovali stanovy teto organsace.

Schaze byla ukoneena zapenim "The Eyes of Texas." S pozdravem, Rosie Neuman, zpravodajka.

V Taylor, Texas.

Mili bratii a sestry!

Slavnost viterstvi u tadu Praha v nedeli 17. kvetna se skvele yydatila a byla skutedne zajimava. Navgteva byla eetna, ani by se nezdalo, ae je v okoli Taylor take mno gstvi lidu. Z rana se zdalo, degt' pokazi, ale zdr gelo se ag do palnoci a dries rano je ji g zase misty v ge pod vodou. Program zapoeal jak nasleduje: Miss Amerika, kterou zastupovala slee. Dorothy DlouhY, pi ni zapela piseri "My Country `tis of Thee" pi. H. Sakowitz s doprovodem na piano slee. Mary St'astnY. Nato vystoupil Uncle Sam, ktereho piedstavoval Daniel Hejl a ktereho doprovodili Louis Kincl a ostatni Cleni Home Defense Guard. Za tohoto doprovodu zapelo deveatko Patsy Koval "Any Bonds Today", "Sacrifice" Viasta , Gorubec, za ni vystoupily dye ogettovatelky Cerveneho kti ge. Ted' zapoealy ty nage Spojene Staty, ktere zastupovalo 96 divek s doprovodem mladikt v pestrYch vlasteneckYch Aborech. Ka gdo, divka nesla kytici onoho statu, kterY zastupovala a tak v nedeli jsme meli pkilegitost uvidet to rozliene kvitl statni. Staty zapoeali s Kalifornii, pak nasledovaly postupne dle velikosti, coa v ge vypracovaly pipi. Fred PolanskY a Edwin Kovatova, za cog yam path vgeehna g est, ge jste ony staty tak krasne sestavily. Nemohu v gech.ny jmenovat, ktere ony staty zastupovaly, bylo by to moc, ale v gechny jste skuteene krasne zastupovaly, za cog yam za celY tad vzdavame diky. Po 47 statech nasledovala Alaska, Havajske ostrovy, Filipiny zastupovalo deveatko Rheta Svadleriak s doprovodem Leroy Kubala, se zavazanyma rukama udelala na ptitomne smutnY dojem. Pak nasledovaly Panenske ostrovy, Guam, Porto Rico, Panama Canal Zone, District of Columbia a po vgem teprve vystoupil na g stat Texas, ktery zastupovala Dorothy Holly. Pied sebou nesla mapu slo genou ze samYch blue bonnets, nagich statnich kvetin, v doprovodu Joe Dee Pkikryla. Za nimi vygla dye deveatka s praporky. A ted' ten mir, ktery zastupovala Dorothy May Kincl — Peace — Mir — Dove of Peace on Globe of the World.

A ted' ta nejhlavnej gi, "Columbia" kterou zastupovala Lydia Drozda — "U. S. shield of flowers", pied ni sls dva ti nejzo.jimavej gi, jen proto, ge byli tak malinci a tak bystii. Mala Loretka Hejlova nesla korunu a malt' Glenn Ray Adamek zhlaveeek. Columbiu korunoval Mr. W. K. McClain. Na to zase zapela pisen

V/STNiIC "Columbia, Gem of the Ocean" pani H. Sakowitz. Pak vystoupila Liberty, kterou byla sledna Elenora Kind. Po tomto je gte nasledovaly malYch deti tance, zpev a houslove solo. Po programu byly rozdavany krasne kytice matkam, ktere mail 4 nebo vice sync ye vojenske slu ghe. Ptihlasili se dvoji rodieove, a skuteene musely ka gdernu oci zaslzet, vida tyto ustarane matky a otce, kteti pti gli ku piedu. Pak byli vyvolani ti, kteti maji tti syny a tito se take piihiasili. Potom kteti maji dva syny, a tech byla velka tada. Tyto kytice yenovaly sestry na geho tadu, yam, mill rodiee, na dukaz na gi lasky a sympatii s vami. Ja jeAte v noci, probudic se, videla jsem vas a citila s vami vagi bolest. S tim ukoneil program a byla vedete.

V devet hodin veeer VAchny divky v doprovodu junaka vy gly nahoru, kde zapoeal Grand March. Vgdy jste videli z nich parka utvotene V. Mistnost byla tak napinend, ‘ge jig by se tam vice ani neveglo.

Pro dues to musim ukoneit a Vam, poni Polanska, a p. Edwin Koval', vyslovujeme vtelY dik za vgechnu tu praci; neb vy jste onen program vyplanovali a dodr geli ag se vYteene vyclatil. A ostatni bratki a sestry, kteti jste obetovali jakoukoliv praci, yam srdeene diky za celY tad Praha, neb vYte gek jde pro dobrY U.S.O. a eervenS7 Kf12.

Ruble Holly.

P. S. — Jeke jsem chtela podotknout, sleena Lydia Drozdova "Columbia" jest v Taylor vehni znama, neb ji g po druhe byla v Taylor High School vyznamenana, a letos byla Valedictorian. A jak mi sdelila, ze pry hned v lete vstoupi na statni universitu. Skuteene nas to tegi, kdyg to dostane 'deska divka. A take Ti, Lydia, pieji mnoho zdaru na universite. — Program tidil na g ptedseda br. Frank 8vadleriak.

V Z Krouiku eeskSrch 'ten v Dallas, Texas.

S radosti jsem gla ye etvrtek odpoledne do Krougku, abych se dozvedela po rozpoetu z nedelni zabavy, kolik nam zbylo disteho a vette mne, ge i vas to piekvapi, neb jsme odevzdaly sto osm dolart Oervenemu kiiai, ta stvrzenka bude na gi pokladnici v knize uschovana. Nejen to, ale i vase jmena, co jste nam .dimkoliv yypomohli a darovali, jak penize tak v kuchyni, vge je zaneSeno a ja, varn v gem jmenem Krougku dekuji. Ti co byli na programu teg maji radost, neb bylo vge tak eiste pekne a v gem se program libil. Diky yam vg'em. Nage kuchyri byla vybranYm peeivem ptepinena a v'ge se vyprodalo, totig ptieinenim na gich kuchaiek, jeng mely vskutku dost prate, ale za to peknY vYsledek a to je, co je nejvice te gilo. Ptikryvku si nesla domn. ses. Rezkova, a my ji tu radost v gichni piali. Polgtate obdr gely pi. Hulovcova a pi.

811014, teg se jim libily. To by bylo asi vge kolem zabavy, na kterou pita. z Ennis pi. Pavelkova s dcerug kou, pi. Herzanova a jeji syn. My je vgichni radi yideli, neb zde maji celou tadu ptatel. Nag Krougek, jak vypada, ma svoje ptiznivce, lidi ktefi si ygimaji nagi prate a neni jim mog no piijit mezi nas, sami nam ptispivaji. Pro dobro Krou gku mne darovala pi. S' ramek 1 dol, p. Mama 1 dol. Jim patti dik, a my, aby to moc neptibylo, hned jsme k tomu deset pkidaly a koupily jsme za 12 dol saeky pro vojaky pro 6ervenY ktiZ a sestry je take u g ugily a odvedly. Tak vidite, ge tech penez je stale tteba. Tak jsem mela ze v geho radost, ge zabava tak skvele dopadla. Be gim dome a stale na to zas stale myslim, chystam yeeeti, v tom kdosi klepe na dvete, ptijela z Ennis moje rodina, ge Suchanova, tetieka je mrtva. Vette jak mi bylo kdyg jsem ye sttedu dostala od ni dopis a nic nepsala o nemoci. V sobotu mela pohteb. Jelikog muj mug' ani syn nemohli pro jejich praci jet, cog mne bylo nejvic lito, a rodina Rotrekova a Kopeekova te g byli jejimi ptateli, hned oni teg pojedou ji doprovodit na jeji posledni cestu a nas ge radi svezou. Pohieb mela moje tetieka velice pekny, bylo tam mnoho jeji tel. P. Hejny dekuji yam za tak uptimna, slova, na nas udelala velkY dojem a ja je east° vzpominam. A Vy, pi. Kurzo y a, ten eist3i zpev my stale zni a myslim, to 1 zesnule se musel libit, neb ona zpev milbvala, a proto yarn 1 tern dru-

Ve sttedu, dne 20. kvetna 1942. hym co s vami zpivali a jrnena nevim, vtele dekuji a nikdy nezapomenu. — Vy rodino netruchlete, my tet to tetce nesem, ale smrt si porudit neda. Pfejme zesnule klid a veenY spanek.

Anna Machadova.

V DOVOLENA. K nadragi jsem letel po sluneenich paprscich, po nich elovek dojde k vlaku v gdycky yeas.

Strojradce ji g vedel, koho veze a yle.dek dohail do LondYna na minutu ptesne. Sest mesica ubehlo od me posledni nav gtevy; jaky je LondYn1 Znovu jsem se ptesvedeil, ze v LondYne je stale jegte piing mnoho Anglieana a ge vgechno povidani o trode emigranta je prehnane , a lithe. Cesta z nadra gi mne vedla kolem tYchg ogklivYch der a jizev, ktere zbyly v ulicich po Nemcich. LondYn gti mi tekli, ae od eervna loriskeho roku novYch nepkibylo. Za to pkibylo smeva tvati a nalada obyvatel se zjasnila, jako mrzoutova tvat na slunci.

Neposttehl jsem, ge by bylo mene rude nalieenYch rta, ale za to jsem videl vice rortrhanYch puneoch. Z toho jsem hadal, ze tienskYm je snadneji opravit rty net puneochy. Pti pohledu na tyhle veci je ji g nejak pravidlem, ge vojak dostane chut' na cigaretu. Mezi vojaky je o cigarety nouze. Odvyki jsem pohodlnemu reeni: — Twenty Players, please, ponevad g misto Playersek me prodavaely tabaku v Sidle Velitelstvi zpravidla Castovaly podezfivavYmi pohiedy. 0 cigarety tieba dnes vojaku bojovat.

— Kam chodig pro cigarety? volatn na kamarada. — Ptijd' za mnou do Ceske kavarny a dostaneg. — do Ceske kavarny? Je jit nee° takoveho v Londyne? — Ov gem, kYva kamarad.

V hotelu Cumberland.

Prises jsem a videl — Cumberland je skuteene "teskou kavarnou." ti gnice, ktera se podivala na mou visitku na ramene, za gveholila Cesky: — Okam gik — a steward projevil znadnY talent pro eskamota g, kdyg ze zalaybu ubrousku vylovil — twenty Players.

Vojak aostane v LondYne vgechno a — s usmevem. Vzpominam si, ze v male kavarnidce jsem jedinY — mezi civilisty, oveem — dostal k odpolednimu Caji jam.

Kdyt jsem si panu K., stitenemu filantropii jig z Prahy, postetoval, te mi jaksi kdesi zmizelo zlate pinici pero, nem co neni lehce k dostani ani v blahobytnem LondYne, sahl pan Lidumil do kapsy a povida: — Tady si vezmete moje, vojaeku. A vojacek se pamatuje, ze se zadervenal radosti.

Byl to krasnY tYden; sedm dni mezi lidmi pinYmi ohleda a uznani, vesteb a proroctvi, optimismu a spechu a dobrYch rad.

LondYn jig nedYma k nebestm ,ohnem a plameny zhouby. LondYn se nadYma sebedriverou, dava stamiliony na valku a je py gnY jako labut'.

Co lidi nas tam rade. vidi — co lidi nas do zve. Ttebag e ma postel byla kratka a snidane hubene.

Ask for Johnny, when you come next, zahudel mi do ucha portYr nightclubu, kde po atoku Walesske Gardy zbylo ji g jen pivo a barman s ttesem v rukou.

Gard your conversation! bylo napsano na stene oddeleni geleznidniho vozu, kterYm jsem se vracel k posadce. Ale nebylo s kin hovotit.

A nebylo o eem. Ona zahradu, Mere se HU, Anglie ,se zatahla mraky a zahalila degtem.

"Slunce ji g nesviti, slunce ji g nezaki . . ." Vracel jsem se do slug by po sedmi dnech, ktere v to chvili se mi zdaly bYt nejkxa gimi v mem J. P. tivote.

V LondYn. — StarobylY hrob typu, jakY dosud nikdy v Anglii nebyl vykopan, byl nedavno objeven nasledkem valednYch Cinnosti. Mrs. Stuart Piggott, ktera popisovala tento hrob pied Kralovskou Archeologickou spolednosti, mela sebou jantarovy nahrdelnik, o nemt pravi, te pravdepodobne pochazi z r. 1500 pied Kristem.

Novo objevenY hrob je miniaturnim domeekem, v nemg byla ulog ena mrtvola. Nic takoveho dosud nebylo v Anglii nalezeno, adkoli je znamo, g e takovY zpusob pohfbivami byl obydejem v set= verni Evrope v dobach ptedhistorickYch.

Ve

2t

• edu, dne 20. kVetna 1942.

Vr:f7,-'471.Y.r,M

INVALIDA. Do redakce prisel tuhle vojak hodne nevojenskeho vzezteni, na cot jsme usuzovali z to.ho, ze byl hodne nesmelY, nachYleny a mtoural na nas kratkozrakYma odima skrze .sve brejlieky. Chteli jsme vedet, co si pteje. Pkal si neco tak neobydejneho, ze jsme na chvili vgichni zkoprneli utasem.

Chtel vedet, — ne, •ekneme to jeho vlastnimi slovy: "Prosim vas, je ztrata duchovniho statku take dtvodem k ptiznani invalidity?"

Misto odpovedi se mu dostalo pohledu na tti dokotan otevtend Usta a gest pare vykulenYch odi.

"Jak pozoruji bude mi asi podati blitgi vysvetleni k tomu, co jsem uvedl, snake se bYti hodne strudnYm. Jde totit o toto: Jsem syYm civilnim povolanim uditelem. Take jsem vydal dve sbirky basni a jetto byly tyto kritikou ptiznive pkijaty, mam za to, 'te se mohu ye vgi skromnosti •adit mezi Ceske basniky. 6ili, jak z toho vyplYva, tivim se 6eStinou.

Tato vgak v posledni dobe utrpela znaenou jmu a obavam se, te o ni pkijdu venkoncem.

Nuke, ma otazka nyni zni • P •ijdu-li za sve vojenske slutby o de gtinu, budu miti pak narok na invalidni rentu?"

Cela redakce se nato zadumala. Sefredaktor je arci pravnik, aspori to o sobe tvrdi, a tak se nag hied upkel k nemu. Tyt si po drahne chvili odkaglal a vece: "Totit, ono jde o to, aby se zjistilo ptedevgim, zdali jste dotydnY statek, ve va gem ptipade to je degtina, skutedne vlastnil; za drub& zdali a nakolik jste jej ztratil 'a za tketi zda vada Vznikla a zhorgila se vykonavanim vojenske einne slutby."

ObrylenY vojak p •eglapl a odvetil: "te jsem uvedenY duchovY statek vlastnil, o torn sveddi me povolani odborneho uditele destiny a zminene jit dve sbirky basni. A te o eatinu zvolna, lee zcela jiste pkichazim a te je to v ptidinne souvislosti s vykonem vojenske slutby, o torn mohu uvesti tadu dtkazri. Tak na ptiklad ye styku s kamarady slygim jen velmi omezenou zasobu slov. Jsou to vet ginou slo-

S':zariz.

va drsna, namnoze dvouslabiend, ale jsou Upon jadrna a ryze oeskeho piwodu.

To vgechno neni jegte tak zle, ponevadt zde vidim jasne ony netadouci zjevy a mohu na ne poultazat. Hor gi to je s iTredni ee gtinou. Ta se vkrada eloveku do du ge jaksi mimodek, ponevadt stale to sly gig a z Ukedni ci kazeriske povinnosti to music pozorne vnimat. A pti takovem nastupu jsi povinen naslouchati takovYm perliekam: "Bylo zjigteno, ze neni dbano pkislu gnYch natizeni o hlageni zanedbavani zatemneni mistnosti pro ubytovani mutstva a poddtstojnikft KatdY takovY ptipad budit vy getten a na slugnem miste hla gen. Budit dbano, aby pravidla o zatemriovani byla, dodrtovana a kat& zanedbavani v tomto smeru pkisne potrestano."

Dovolte, panove, abych si settel pot s vela.

Pouhe opakovani teto ee gtiny vyvolava ye mile horeeku. Tady v zapisniku jsem si zachytil jinou takovou perlieku, mom za to, te budu mit dosti sil, abych yam je pkeeetl: "Velitel kontroluje poeet dristojnikri, ktere posadku opougti a dba, na to, aby teto vYhody nebylo zneutivano."

Uf! Nute v tomto ov.gdugi tiji jit lofts dva roky a ma aegtina vadne a chtadne. Boji se ut poutivat ptechodnikU, a pkide gti minula trpna, stragi mne v horeenYch snech; obyeejne, kdyt jsme pkedtim meli k vedeti enoku nebo hrach.

Nejhorgi vgak je to, le tim trpi ma tvorba.

Tuhle jsem si vy gel do zimni noci, luna rozlevala sve sine svetlo po kraji a byl jsem pin zpevnYch rytmil, jet trYskaly z me nalady, I chtel jsem zachytit tuto naladu do moderniho verge, let dopadlo to neblaze. Dovolte, abych yam to pfeeetl. Obnatuji takto svou vlastni hanbu, ale einim to, abych podanim odtragujiciho pflkladu varoval. Zde jest nekolik vergo me skladby: "Zastavena palba, by sktivan zapel, z pugek hlavni jsme zrobili pigt'aly a Hunt.= do tance earda g zahran — Jan za chrta clan . . .

Nad nami student' klene se stan o divei smith zde poker hran

a zima kosti nam lame to to neni zpivano do rotadky, tot' psano na lafetu."

Basnik se odmleel a my rozpaky klopili zrak. Posleze se ozval kolega Iva: "A hlasil jste tu svou zaletitost svemu veliteli?"

"Zajiste, jsem piece vojin a chovam se vady podle ptedpist. Pkednesl jsem svou prosbu panu majorovi. Tento se na chvili zadumal a pak mi dal Drabktv slovnik, co vy gel v Americe, abych si pry pkekikaval deska, slovieka, pry si tim osvetim sve znalosti. Uposlechl jsem ho, lee eekala na mne nova svizel. Ve slovnieku jsem nagel kadu novYch slov, o nicht mi bylo tetko lici, zda jsem je je gte neznal anebo ut neznal. Tak na pk. hned na poeatku slovniku jsem narazil na slovo "achati", o nemt tam bylo teeeno, le znamend asi tolik jako tikati "ach!" Zaachal jsem Udivem a hned kousek dale jsem se stketl s jinYm slovem: "anovati", cot znamend souhlasiti, eili tikati ano. Dale pak jsem narazil na heslo "do derby si davati", cot znamend flamovati.

Sve •il jsem se se svYm trablem — vidite, ut sam v torn litam — hochAm pki hovorech na kovalci a ted' si mne, etveraci etveraetivi, dobiraji. Tonik Kotrbri tuhie nevinne zavadel se mnou tee a povida.potmegile: "Mistte, tak jsem slysel, ze jste si vdera ye spoleenosti lepe diveiny daval do derby. A pak jste pry vygli ven, chvili se prochazeli za svitu luny mamive a ona pak anovala a achajic se y am oddala. Jestlipak jste to endtojoval?"

Nuke, panove, toto jest sta y veci k d.negnimu dni. Porad'te, co mam delat, povezte, na Gem jsem" I ozval se °pet maS pravnik: "Je mi lito, kamarade, ale na invalidu to nevypada. Kdyt jsi se dal na vojnu, musil jsi poeitat s tim, ae ptijde g o ruku, o nohu a tkeba i o hlavu. Zatim jsi ztratil jenom eegtinu.

Valka vgak neni jeg te u konce a je stale nadeje, ke ratite§ jeate neco ztratit a pak se ukate, co a jak. Zatim slut a tu a tarn si dej do derby. Nikdo ti to nemuae zazlivat, i tviij velitel k tomu bude anovat."

,041■04......04■0■ 01111W04■04111114,4M04■0411111.041111,041MOVM.SWAMM.VMWOMD.01M1.04 ■ 0411..0.01.

Kupujte livad o v East ernard U. S. VALEeNt BONDY

v nedeli, dne 31. kvetna

imto pohodlnSrm

PitESNE V 7 HODIN VEER ktere sehraji ochotnici z Houstonu

zpilsobem!

Tento iistav byl vyvolen odborem pokladu SpojenS ch Statli co zastupce vydavani Valeenkch Bonds (War Bonds). My vitame tuto pkilefitost slouiiti obema, Vim i na vhide, ochotne venujeme na i sluibu bez jakehokoliv platu neb vSrdelku.

r

g

g

Nechte nas pomoci Vam koupiti Valeene Bondy tohoto tSrdne. Nay§tivte nas a budete uspokojeni nalezrxutim mnoha vSThod, ktere nabizime.

0 ulLOING-ASSOCIATIO

D

v sini imadu S. P. J. S. T. Karel Jonii

Prvni POeskoslovenske Pagovni

a Stavebni Drutstvo v Texasu Heller Bldg., 1301 Capitol Ave., HOUSTON. TEXAS

vIINSS

... „ ,?.1-,..rxmt, s INStIRED

"VZPOMINKY WAD AMR

"Lasky praiskSich OSOBY: Alois Zuzanek Marie, jeho tena Oldkich jejich deti .

Tonieka

br. B. Otvrtnik ses. K. .6tvrtnikova br. J. Vodehnal ses. H. Earlova.

Klara Nachtigalova ses. H. Teperova Botena, jeji schovanka ses. L. Nezvalova Jan Sychrava, malik br. J. Anton Frantigek Zejdlik, tovary g u Zuzanka, br. D. Nezval Isidor Wyczpalek, ministerskY rada br. J. Chladek Katuge, panska u Nachtigalove ses. C. Vodehnalova Retie br. D. Nezval HUDBU DOPROVAZI V. KU6ERA, HOUSLE, PIANO SES. BO2ENKA 8'ILHANOVA

Vstupne: 40c, inc. tax.

Uctive zvou, HOCSTONST1" OCHOTNiCL

44

01■0■0111004•Nrui■oair000mo

oemrualovsowimpolftwawo ■uomposoawrawasewswooarc0

Strana 20.

ZAPLAgENA LASKA. Byla to to noci ospald strainice. Neslyters slova, spat jsi nemohl, tak dusno tam bylo, a hole kavalce vyhlitely jak velke pasti na myti.

Velitel strate, detat Smejkal, si vykladal karty, pledatY svobodnik Behal se zadumane Opal v ohnitti a Vatek Vydr0 Cekal na sttiddni.

"To radej stat venku", vyjadtil nahle svou nudu Vatek Vydra.

"Jen se do to zimy tak ne2efi", varoval od krbu Behal, ktery se nedasno vratil se stojky. "A k tomu — ta tma", dodal.

"A to mne je zase vtechno jedno. Tma, svetlo, teplo, zima, vtechno jeden netad. Stojit a koukat. Tady hlidat, to nic neni. Ale u nas, u praporu — jednou v noci jsem tam sttilel — je — to byl poplach. A ona se na me od to doby ani nepodivala . . . " Vatkfiv hlas se zachvel smutkern.

Zdanlive netednY detat Smejkal zvedl hlavu.

Co je to za nesmysl?

"Oni men na narati u parkovitte hospodu", pokraeoval v nesouvislem sledu vzpominek Vydra. "My, stojky, jim hledeli do oken. My na ni, na Ellen, a ona na nas, den jak den. Ale to vite, s tou svou angliatinou jsme si mot netroufli.

At jednou mi to nedalo a ja, tam tel po strati na pivo. Lidi, to byla hrozna hospoda. Ve vzduchu start smateny ryby, na oknech se prochazeli pavouci, stoly div nebehaly, po koleekach od loriskeho piva; vtak ta spoleenost taky podle toho vypadala. Ten mel placatY nos, ten zas vtechny zuby dernY, ittichni bez limcu. Ja nejsem 26,dnY tento, ale potkat je v lese, tak jsem se jim vyhnul.

Za to ta Ellen jako by tam vithec nepatfila.

Bila, vista, usmevava, mot mild. Povidam ji: "Sleeno, bir plis." Lidi, to bylo stratne tpatnY pivo. Ja u nas pil jednou rotnovskY "svetlY", ale to byl proti tomuhle hotovY nektar. Ale 2e tu sme hosty, tak ja — very gut bir, sledno. Ona to chuddeek vzala doslova a ja musel vypit ette jednu. Pak u2 jsem si netrouf promluvit. Asi sem vypadal mot smutne, kdy2 jsem pospichal na vzduch. — Vickrat tam nepudet, Vatku, tek sem si; ale jak to vydrtet? Ona se tak krasne smdla — ja sel zase a kdy byla na chvili sama, tak ja: "Mis, ivnink, jes? ‘Ona, vrti hlavou, ne, prej pozdejc, jindy.

V to dobe bylo u nateho praporu pozdviteni.

Na parkovitti se ztracely veci. Piltel major: — Na co tam stojite, voteti? Nae mate °di, ilk a nad ty putky. Budou kontroly, at se budete divit. 26,driST spani na stratich . jako dyby tam nekdo moh spat. Ja na ten ktik nedal. Ja sem starej vojak, jd, deldm slatbu do pismene a v hlave sem mel Ellen. Ale veci se ztracely ddl, a2 se do toho vlozil nas VYkonnY rotmistr. To je ftclycky horti. Major ti nada, ale pak da pokoj.

VYkonnej, ten dyt ma vztek, tak zadne u knoflikfi u Cepice a od bot de at za kavalec. Povidam si — Vatku, to je vatna, vec. V ty dobe mi Mudra napsal listek pro Ellen, aby prisla, jak zavise hospodu, do parku za- parkovitte. Bylo to anglicky, tak tomu musela rozumet, a, koneene, tekla — yes, to pkijde.

Jd, se tel vy2ehlit a vylettit. Najednou za mnou vYkonnej: — Ano, tak se chovd, tadnY vojin. Podivejte se na Vydru, mlddenci, ten vi, to do strate musi bYt vojin tadne upraven. — Jd, oci vrch hlavy. — Musit zaskoeit za 8indlera, povida vYkonnej. Jd, ho poslal pro uhli.

Lidi, jd, nevim, ale ja div nebreeel. Dy2 ut mi devee iekne — yes — tak me jako z udeldni stavi do strafe.

"Mudro, povidam, tys to slytel. CloveCe dobra, di ji rici, to mam stojku, nebo to devee ztratim."

Mudra, ze ano, 2e pude, a ja tdh do strate. V noci vitr, tma egyptska. A jako z udelani ja, mel druhou stojku. To abych mel jette vetti zlost, at tam budu ve vetru od desiti do dvanacti ptemejtlet, jak sem moh bejt Dade za vetrem s Ellen.

"Otevti usi, povidd mi velitel (byl to myslim ten ramenatej 8mid, ten tlustej). Kdyt se nic neztrati, tak platim pivo."

"To pivo si nech", povidam, protote mi bylo hned hut, jak sem si na ty bteeky vzpomnel, "a to si bud' jistej, ze za me k tem vozOm nevleze ani koeka."

Zavoddi me zaved na stojku. "Nabij si putku, Vatku, povida, a jak neco, tak to pokrop. A po-

VikeTNilE zor na dozoreiho dirstojnika. Dnes je nadporuelk Vitek a ten ma, rad chytaOky." Nebylo ani tak zima. Foukalo z jihu. Ale tma, lidi, tes ji moh kousat. Hotova derna, strat — nic pro straSpytle. Nestal sem dlouhou, kdy slytim neco vrzat od silnice. — Pozor, Valku, moh' by ses splist, tek sem si. On ten vitr elovela zmate, keir v takovY tme. Moh by, to byt dozordi dustojnik. Postavil sem se jak se path, pulku takhle k pall* jen zalicit. Na mou to sou lidskY kroky. 2e by pan nadporuaik zkoulel chytatku z tYhle strany?

• "Halt, hit is zer, volam. Nic. Tak znova — halt Ira is zer. Nee° sly:Sim Wit' a blil. Zatracena anSakra, stuj, tvu desky, nebo stkelim!

Stromy se tfasly. Ono se fekne — pokrop to! — ale zkuste nekdo sttilet do tmy. V tom pukly mraky a ja, vidim stin, tenkY, dlouhY stin. Hele chlapa. Prask. Stiehl sem schvalne trochu vefl, ale on tam stoji dal, tak nabijim znova a — prask, po druhY. A ul se sypou kroky na uteku.

A zase tma, jak kdy sfouknel. Ja ti dam, krast nam zbozi. DobrY to bylo. Na noc bude pokoj, tika,m si elte. Ze stralnice ptibeh Smid a za.yodel a elle jeden. Jestli prej si myslim, le sem trefil. — Oetati, elo yeee, povidam, ja, tady piece nevystupuju jako earosttelec? Co se cid v tme trefit?

Hned rano byl nas major na stralnici. "Jste spravnS7 vojak, Vydro". Tohle byla prvni floc, kdy se nic neztratilo. Pochvala nas nemine.

Hlaste se u raportu o inimotadnou dovolenou.

"Mudro, Jindfilku, jak se tika dovolena, po anglicku. Napil ji za me, ze ji mot miluju a le spolu budeme od rana do veeera. Ne obracene, ladnY hlouposti, Jindfichu. Ellen je slusna holka.

Ani mi nenapadlo jit si po strati lehnout. Leta jsem za Ellen, net zavte ten salon. Zrovna se chystala dat zavoru na dvete.

"Mis, kHClm, aj hef lif for jn".

Ona se yam po mne podivala tak Sikmo, tak zle. "Jti Snt mi", povida, nebo tak neco, a div mi ty dvete nehodila na hlavu. Chvili sem tarn stal jak ulitej. Co to tika? Mudro, Jindtilku, dyt' ona se na me ani nepodivala. Cos tam lidera vyfizoval? fzek's ji, aby nechodila? "Ne, like, Mudra, ja ji jen povidal, ze mal stral." "Mudro, chlape zlata, di se tarn zeptat, co se ji stalo." A vite, co se stalo? To byla ona, ten stin. Vona Mudrovi Spatne rozumel asla za innou na stojku, holka neSt'astna."

Valek Vydru zmlkl pod till. ollvenych vzpominek. Na stralnici zavladlo zase bYvale ticho.

Svobodnik Behal chvili ptemYllel. "A, ty, Vydro", zvedl nahle hlas, "co od ty doby — ul se tam nic neztratilo?"

Vydra zvedl zvolna telkou hlavu z horkS7ch dlani a jen zklamane maxi rukou: "Tobe tak, plelatej, vypravet o lasce V 2lute nebezpeel.

Vracel jsem se nedavno z dovolene a ye vlaku se hovotilo — samortejme — o Japonsku. Najednou jsem v rozhovoru zachytil frdzi "the yellow peril" — llute nebezpeoi.

Kolik vzpominek a mySlenek tato fraze ye mne vy,volala. Jiz muj otec mluvival o llutem nebezpeei. To bylo pled 30 lety. Mezitim se objevila "rude" nebezpeei a "hnecle" nebezpedi, lee "Lute" nebezpeei je ptetrvava vSechny.

Jeden z diskutujicich Anglieanft mel na vec ponekud odlilnY a jiste vehni zajimavY nazor.

Pravil ptiblilne asi toto: "21ute nebezpeai, to nejsou jenom Japonci.

2i1 jsem tficet let v Malajsku a dobte jsem si vSimal pomerfi. Tehdy jsme se v Malajsku obavali nejen Japoncti, ale i oiriann. Delali si na Malajsko narok jako na svou provincii. Ono se ted' pofad mluvi o pomoci Chne, o vyzbrojeni einskeho vojska, ale ja bych se do toho tolik nehrnul. Ne nadarmo se like, "llute nebezpeei" a nikoli jenom "japonske".

Naslouchal jsem se zajmem tomuto rozhovoru, lee najednou — jak ul . to bYva — mi zadala unikat slova a poeal jsem myslit v ptedstavach.

21ute nebezpeei a Oeskoslovensko. 21ute nebezpeei v nasi republice. Tech JaponcU jsme u nas mnoho nevideli. Prodavali na poutich vejitky a jine tretky, trhali bez bolesti prsty zuby a na Jablonecku davali se najimat do sklaren, kde "kradli oeima". Moc toho u nas nemohli

Ve stiedu, dne 20. kvetna 1942. napachat, nebot' jsme byli sami dost psetili a vyvateli jsme cukrovary, pivovary a jine vYrobky i s vYrobnimi tajemstvimi, misto abychom vyvaleli hotovou praci, ktera, se plati drale a cot je vlastne smyslem kaZdeho zdraveho a moudte tizeneho vYvozu.

Pojednou z myth ptedstav zmizela tvat maleho "Japoneeka" a misto ni se na mne rozeSklebila 2luta ptiSera jineho nebezpeei, na ktere jsem doma tak east° naralel: pti gera zavisti.

Nas spoledenskY livot tripe nesmirne pod neblahYm vlivem teto ptilery. Zavist, brzdici, svirava, lluta zavist, zavist kolikrat az k zalknuti, zatarasovala cesty naleho rozmachu tarn, kde schopnost, mladi a livelna, sila pottebovaly volnou cestu k rozmachu. Zavist ubohSlch a neschopnYch hledala cesty a cestieky za pomoci rfanSrch klik a koneksi, aby zabranovala zdravernu souteleni zdatmich a zdatnejlich.

Vyskytly se dokonce i politicke strany, ktere svou bednou existenci zalozil vy'hradne na torn, to demagogicky podnecovaly nizke sklony k zavideni naklonenYch Ci zavisti zaslepeiVch Misto, aby se proti teto llute ptiSete bojovalo, vyulivalo se jejiho jedovateho vlivu k prosazovani osobnich zajmu i ke kamuflali vlelijakeho temneho a pokoutniho tadeni.

A piece zavist je ptilernou infekoni chorobou.

Otravuje krev, blokuje kanalky nervove sily, podrYva odolnost a draldi Clue. Zavist to je pizpomaluje chod, niei stroj, brzdi. sek v Wrist je znakem malosti, ubohosti a neschopnosti. Velci lide, silni jedinci, vznelene charaktery neznaji zavisti. Neznaji ji ani Tide snativi a schopni. Snad proto neni na vojne tolik zavisti jako v livote civilnim. Na vojne si tu frau musi vojak nejak zasloulit. Mush se vojensky, nejak projevit, ukazat, to neco dovede, le je na neho spolehnuti, ze je zkratka dobry vojak. A kamaradi uznaji jeho ptevahu,130nevadl citi, ze al jednou pfijde do tuheho, budou se i oni moci na neho spolehnout.

Ovlem, i na vojne se nekdy vyskytne jedinec, kterY se k svernu cili, k to sve frece, hrne testa necesta, tkeba i lejdrem. Na vojne si vlak s takovYm "lplhounem" vedi rady. Nekdy staei "hobl", jindy se politije silnejliho leku — "deky" — a nekdy, col se stava ztidka kdy, zaanou se kluci takoveho individua proste stranit. Nepatti do houfu, neni hoden, aby byl zahrnut do tepleho kruhu kamaradstvi se vlemi clUsledky vojenske vzajemnosti.

Vojak nema co mluvit do politiky. Vojak si smi jenom tvotit pledstavy a chovat zbolna ptani. A ptanim eeskoslovenskeho vojaka zahraniani armady je, aby si — bude-li mu doptano vratiti se dome — mohl vziti se sebou do civilniho 2ivota ty vojenske ctnosti, jimil po celou dobu til a ktere ho drlely zptima, i kdyl stesk, zklamani a zoufalstVi flelijak dolehaly na jeho dull. Kamaradstvi jeho druhn mu pomahalo potkat se tspeSne s vlelijakYmi temi slabostmi i pokuSenimi a v odvetu zase on, kdy2 byl zrovna v pkilivu svYch sil, pomahal klesajicim kamaradum.

Kez bychom si mohli domil vSechno to zaniceni, ktere vyrostlo v kolektivu spoleeneho vziti dome a tam z nej vytvotiti veanY °hen, ke kteremu si ti slabi a nerozhodnh budou chodit zapalovat svetlo vlastniho nad geni. A nesmi je uhasit zlY vitr zavisti. Nesmi se rozbujet v nasem spoleeenskem livote ptilera lluteho nebezpeel, ptilera zavisti. Nesmi ji2 vice hlodat na zdravern koteni naleho naroda, nesmi otravovat mizu naSeho narodniho liti.

V cizine jsme poznali vAechny klady sveho narodniho byti. Zmetili a zvalili jsme sve plednosti; nekdy se dusime ptimo radosti i pYchou, jakYrn jsme to nadhernYm narodem. Ale ptilera llueho nebezpeai, ktere tu a tarn, i zde ve vl'elijakYch projevech vystrkuje rulky, nesmi, slibme si to pH vlem, co je nam drahe, nesmi vice zkrulovat, brzdit a nieit.

–V Washington, D. C. — Senatni apropriaeni vybor schvalil vSrroani farmatskou ptedlohu, obsahujici $680,383,595 na hotovosti a $185,000,000 na pujekach. Tyto obnosy jsou vetli net jake byly schvaleny v dome zastupcn, ale piece jsou jelte daleko pod rozpootovYm odhadem, po pry e v dobe delti sedmi let.

a trans IL

due 0. kvetna 1942.

ZAZNAM JEDNE DEBATY Debatey v parlamentech celeho sveta se zachycuji komornimi stenografy, a to i tehdy, kdy2 jsou to teal., pti nejmenaim, jalove. Kolik debat se vede ve vojensk'ch baracich, debat vt5ianiy Ych a Yroucne valnych, nekdy naivnich, ale easto i vysoke firovne a opravdoveho zaniceni! A zapadnou, je jich akoda. Jednu takovou d,, batu z nedavnYch drift podatilo se kronikati zachytit stenofraficky. Vystupuji v ni etyti y ojaci, na jrnenech nezale2i, mohl by to bYt kdokoli, tak je nas vojenskY kolektiv dnes uk skit', a proto zaznam neuvadi ani zaeatedni pismeny.

Debatu vyvolal elanek Natich novin, glosujici ptdendaku nejakeho profesora Mandelbauma v Oxfordu.

— Tvrdi-li profesor Mandelbaum, ze nacionalismus malYch narodri je va,2nYm nebezpedim pro uspotadani pomerri a budouci mir Evropy, pak nema pro sve tvrzeni nejmenkho podkladu. Naopak, v poslednich 200 letech byly to v2dy velke staty, ktere zadinaly valky: Nemecko, Francie, Rakousko, Nemecko a zase Nemecko a jeate tkikrat Neniecko.

— Ten Mandelbaum je asi nejakY kverulant, kteremu straai v hlave nemeeti pacifists, kteii take vklycky videli nebezpedi pro mir, ovaem pro ten "jejich" mih, v nacionalismu malYch narodri.

— Kdyby to byl jen kverulant! Ale myslim, je to dyovek, jenk se zhlidl ye faaismu a ted' se stavi do pOzy moralisty a chce spasit svet tim, ke ho chce zbavit nacionalismu malYch narodir.

- Zajimavo, ze nemluvi o-nacionalismech yelkYch narodti. Ani o imperialistickYch chuotkach Italie, Nemecka, Japonska. V torn nevidi nebezpeei? Tak se mi zda, 2e pan Mandelbaum hude stenou jako pan Sschickelgruber.

— Pravda. Hitler chce take zbavit svet malYch narodu a celY jej ovladnout, ponemeit a sjednotit. Prod se mu svet brani? Brani se mu male narody zrovna tak jako velke. Ktere podle toho maji pravo na s yrij nacionalismus?

— On je nacionalismus a nacionalismus. Italie take mluvi o nacionalistickYch idealech, kdy2 znasilfluje Dalmacii a Chorvatsko a Albanii a gecko a dela si zalusk na kus Francie.

Tornuhle druhu nacionalismu kikame faaismus. UalechtilY nacionalismus, po Cesku teeeno laska k vlasti, vlastenectvi, ma sve °pra y -nei,mustvopra.nei,jkbymlo smyslu, abychom existovali jako narod.

— Pozor, tady se ocita.me na nebezpedne pride. Ital, k•ery tahne na gecko, je take veden vlastenectvim a eini to pro vetai test a slavu sve viasti. Nemeli bychom radeji mluvit o demokracii?

— Neplet'me si pomy, mladenci. Dernokracie e jenom jeden ze systemri, kterk spravovati veci vetejne a spoledenske . Naproti tomu nacionalismus je cit, zualechteny pud sebezachovy, rozairenY na celY narod.

— Dernokracie je tedy vic nek vlastenectvi, ne? Vlastne, chtel jsem to iici jinak, chtel jsem naznadit, ke — ehm — demokracie, vlastne demokraticka vychova, zbavuje nacionalismus toho, co jej 2ini ne2adoucim. Snad mi rozumite, co tim myslim?

— Vite, kamaradi, ono se ledacos pteceriuje a rnnohe nedoceriuje. 0 demokratianosti Oechri nemusi bYt p ochybnosti. Dvacet let demokraticke vYchovy nas postavilo na nohy. Nacre deti zadinaly dostavat rovnou patet a smelt' pohled. Vidal jsem to na sve klukovi doma. jest ejako kluk pfealapoval piede dvehni iftadu, nek jsem se odhodlal dori y krodit. Mrij kluk mluvil jednou s presidentem Masarykem, bez ostychu a pane sebevedome se mu pii torn koukal do °di. To byla demokraticka vychova flak akoly. Pod jejim vlivem jsme se vaichni zadinali zvedat. Jeate tticet let takove vYchovy a byli bychom silnYm narodem s generaci lidi svobodn'ch nejen politicky, ale i v sobs samYch. — Take mam za to, ke to, co nas dr21 vzharu a posiluje v odhodlani obetovat vSechno a nasadit vSechno pro lepa pri.iti sve \Usti a svtat

potornkti, ma hlubk koreny. To jde zpet hluboko do naaich dejin. To je dedictvi Cry Boleslavovy a Premyslovy, to je odkaz deskYch Taboritti a mora yskych bojovnikil od Bile Hory.

— Podivejte se na zdejai lidi. AngliCan miluje svobody, a to ho dini hrdYrn oboanem imperia. Miluje svou demokracii a to mu umo2riuje jak pra y() svobodne kritiky, tak i ptimetenou Utast na sprave veci vetejnYch. Ale nade vae miluje svou, vlast, sladkou Anglii. Jeho heslo "Right or wrong— it is my country" mluvi za vaechna udena, pojednani.

— Jestli ten pan profesor Mandelbaum je Anglidan, pak .se mu divim, ke maze mit takoye fatisticke ptedstavy.

— Kdovi, co je zaC. Ale at' je Tatar anebo Sytan, at' nesaha na nen, co je lidem svato.

— To by si mohl stejne dobte obleci svtij udeneckY talar, nasadit profesorskY kaaket a tvrdit, 2e nejlepaim prosttedkem, jak zarnezit vaechna utrpeni kvota, by byla kastrace mukt.

Zde zapis kondi, ponevadt dalai debata se pis enesla na pole, kde vojaci zadinaji byt osobni a jejich slovnik se ifkatne zjednoduai.

—akV AZ POJEDU Hedvika ptijela do Ameriky sloukit.

Odeala z domu, proto2e jich bylo v chalupe mac: stark bratti se poaenili a k rodinn'in hrnctim ptibyl s nevestou jenom novY krk na iiveni. A pak jeate za2ala co podlaze yrnet decka v ucourane suknidce a se strakatou karkulkou — a na sktipavYch postelich u2 nebylo mista, kam ulokit vaechny tic generate. Nekdo musil ustoupit.

Nekdo musil ustoupit a odejit na praci. NCkdo musil pomoci rodine zapinit diry, ktere nadelala apatna sklizeri ye stodole a Cas a uliseri v doakove stteae. V chalupe bylo potteba vic penez nek pracovitYch rukou, a tak poslali Hedviku slount. Jinak by musilo na trh dorristajici prase, nebo z beztak hubenYch poli by musili ukrojit dalaich par drahocennYch brazd.

A Hedvika byla pokorna, holka. Hromosvod pro starai a chriva-otrok mladaich, posluana, popelava, praci a dobrou vuli. Takovou ji vypustili zpod doakove stfechy, takova ptijela za more k jakesi vzdalene tete, ktera hospodatila starnoucim pionYritm kdesi v Ohio. Teta si devee zapithla k ruce, ale pomocnice brzy obstaravala vaechno, nakupy i aklid, prostinke Udetnictvi i pochtlzky do banky, kde pomalu rostly jeji Uspory pro "a2 pojedu domri."

Ta Hedvika ani vlastne potadne nejedla.

Mrakodrapy ji site sekraly s obzoru kus jejiho mladi, ale kdy2 devae po dennim plahoeeni usinalo do cizi tmy v cizim svete, bled' °brazek jeji chalupy se ptiosttil a mama na sukovite lavici doma u kamen, muakaty za oknem ye akole, WM, naves s opentlenou majou pro doainkove posviceni zadaly mluvit kivou teei.

A Hedvika se propadla do peti sveho sneni: "M pojedu domri, to bude slavy. Cela dedina bude vzhtuu nohama. Lida nechaji prate a prijdou mne vitat, ptijedu v novYch aatech a budu vzacna, to bude slavy, to bude ramusu. Protoke ja ptijedu z velke dalky, videla jsem kus sveta a jsem o celY svetadil chyttejai flea tarn ti doma."

Tak se Hedvice snilo celYch pet let.

No tehdy bylo zrovna po boutce. eervencovd prritri mraden povalela mlade klasy a na cestach le2ely popadane zelene kulidky rodicich se jablek. Bylo aedivo a vlhko a slunko zapadlo hluboko do mraden.

Hedviein vlak ptijel s hodinovYm zpokdenim. Hrstka cestujicich se rozptYlila a v liduprazdne stanici zristala Hedvika sama. Sama se svYm kuftikem darn z Noveho sveta, sama na rozblacene testa pet let touhy a nadeji na slaynk vjezd do dediny.

Hedvika jde cestou rozbrazdenou pruclickm clatem; u2 davno ptestala chranit nova stteviCky pied blatem, (12 ji nevadi, *.e novk kostym povolil y e forme a aervena korunka kbobouku ziabla opocenYna *elem. Jde kolem pr y-

nich chalup na okraji dediny. Jeji dediny. Za krajkou sluneanic se pohnula zaclona v okne, ale zas sklouzla obloukem dol.& asi ji nepoznali, asi vypacla cizi v cizi parade v decline fertuSlcd a kvetovankch Adtku. Z ulieky vybehla tada hus a evachtala hlasite v kaluzi u ptikopu. Bylo slySet gtekot psa a osamele horke sizy letni bouticy. Od chalup tekla hnojtvka, vzduch vonel deStem, chlevy a klekanim a na naysi bylo pusto, jen z oken hospody mavala olejovka na pozvani do Senku.

Nikdo ji nkedekal. Ani doma ne. Chtela je ptekvapit, aby tim silnejSi byl dojem z jejiho navratu, aby tim vetSi byla slava a vzruSeni po decline. A Hedvika stoji ve sve provlhle parade u vysnene chalupy, tluee na vrata a nikdo ji neotvird. Snad uk spi, snad nejsou doma.

Hedvika sedi bezradne na laviece pod okny.

Buchtiaky, ktere tarn nedelali ti mali z blata a pisku, ro2placly se pod tihou jejiho zarmutku. Nikdo ji neeekal. 2ivot dediny ael A pak ji napadne: snad zadni vratka budou otevtena, snad aspori touto slavobranou vrati se doma.

Ano, zadni vratka jsou v2clycky otevtena, strakate. zahradka voni resedou a rozmarknem a z chlivict se kouti vlhkem. A z kravina videt slabs svetlo, snad piece aspori nekdo ji ptivita.

Proboha, v kravine je cela rodina. Tatik s rukavy vykasankmi, maminka s petrolejovkou, bratti, vaechno krome march je tady ve chlivku. Tak tady. To je ptivitani. Ale to ut Hedvika vidi pies hlavy vkch dole na slams telatko, male prave narozene tele, a pouSti kuffik darkil do blata, aby se ptipojila k ostatnim v peel o novk ptirristek do chalupy.

Telatko jako lusk, to je radosti. Teprve ted' ptielo vitani. "Devoe, kde ses tu vzala, devee, to jsme radi, jsi doma; a co tikaA tomu teleti, to je radost, co?"

Hedvika se teteli §testim a radosti nad ndvratem zadnimi vratky.

"Ptijela jsem domu, a to yam byla slava.

Nikdo ani nepoznal, ze jsem tu par let chybela. Zatadila jsem se mezi ostatni, jako bych nikdy nebyla od nich odjela. To yam byl slavB. Lauwersova. ny (OTK).

V MOTORISACE . . .

V patek "vysvecovali" v jedne z posadek naaich vojakU nekolik desitek novYch kidiori. I kdy2 jejich okoli, a hlavne spolujezdci, nemaji pro ne jineho titulu nek "postrach silnic", je to vlastne uddlost, ptibude-li armada houf di, podle ritedniho testu schopnYch tizeni motorovkch vozidel od male Austinky az po velke lorry. Jak jsme zjistili, byl zakoneen jiz osmk brigadni kurs toho druhu, coz je za kratkou dobu jednoho roku docela slu gnk vkkon, hlavne tech, kteti stavaji u kolebky Soferskkch novorozeriat.

Za tech nekolik malo nedel trvani brigadni autacoly, seznamuji se adepti volantu nejen s tizenim vozu, ale i se zakladnimi v'kony me.. chanikri a s drikladnYm oaettovanim vozidla.

Zaverem pak provadeji zkuaebni soute2, podle nia se stanovi poradi. A to je na celem podniku to nejkrasnejSi; uz i proto, Fe velitel kursu dovede opattit O'dy peknou tadku cen pro viteze a tak ti nejzdatnejSi si odnakji trvale a cenne pamatky z teto akoly, ktera dava vetaine absolventri dobrou akolu i do civilniho vota.

Je jedna vac, na kterou bychom radi poukazali: v teto S. kole — pokud to maze bYt prozrazeno — byla s aspechem zavedena a s tispechem se uplatriuje dobrovolna, kazeri! ACkoliv se v kursu sejdou ptisluSnici vSech jednotek, ambulanci poeinaje a delosttelci konde, neni znam ptipad hrubeho poruaeni teto vYsady. Nad to bylo bezpedne zjiateno, nekolika dnech po zahajeni ka2deho behu, posluchaei opravdovY kolektiv zajmil a prate. Proto take loueeni se akolou bYva teNce a protahuje se . . . . Vrcholi "spoleeenskkm yeeerem" a ten, jeha jsme byli minul2 patek svedky, jazne potyrdil v'Sechno, co bylo dem fedeao

Btrana 23.

Vt8TNIK

teskoslovenske veiejnosti v Texasu k poviimnuti.

V prostornYch mistnostech houstonskeho Sam Houston Coliseum se prave odlaSwa, vYstava zvand National Defense Exposition, je'l, potrva od 19. do 23. kvetna, veetne.

Na crvnim miste bude tam ukazka prumyslu olejo.rskeho a krom toho se steastni valeenY department SpojenS7ch Statfl, zahrnujici vojenske tabory a leti gte: Fort Sam Houston, Camp Wallace, Fort Crockett,

y

Oznameni Piesteho ani Na§eho Pohrobnickeho Zavodu!

Nova misto, lepg sluZba v nove pripravenem POlittEBNiM DOME Naleza se nyni 118 North Fifth St. Telefon 3606.

Edward Pace glen S. P. J. S. T. TEMPLE, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEit 06Nt LEKAft Bryle spravne lifipravene. tas die Amluvy. tifadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

Charlie's Food Market Chas. Hrtg ka, maj. erstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. Nejlepgi maso ye meste.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 TEXAS HOUSTON,

Ellington Field a Randolph Field.

Na vYstave bude tez officielne zastoupena Oeskoslovenska republika, jejiz stank bude vetejnosti pfistupen po dobu shora uvedenSreh peti drra od 10. hodin rano do 10 hodin veder. Prednosta deskoslovenskeho konsulatu v Houstonu ziskal znamall° architekta pana Antonina Novotneho z Prahy, kterY bude pro neho tento podnik 'haft Na ge IIdast na tato vYstave bude representadni jak svYmi krasnYmi vSirobky, tak i materialem prevaIne politic-. kYm, znazorriujieim hlavne na. gi vojenskou einnost v nynej gim svetoyam konfliktu.

Doporuduji nagim krajanum, aby se ye velkem podtu sucastnili teto narodni akce a tak projevili zajem o zem, ktera byla jen dodasne zabrana nacistickYmi hordami. eskoslovenske vYstave v Houstonu zdar!

Dr. Charles J. Hollub, deskoslovenskS7 konsul.

V Houstonu, dne 19. kvetna 1942.

V HALM VYKAZ Z DALLASKE ODBOCKY S. A. e. T. P. a pi. F. Nestrojil, st. $ 5.00 NejmenovanS7 1.50 P. a pi. F. Vodiala 2.00 P. a pi. J. Machad 2.00 P. a pi. Jerry Slovadek 2.00 P. a pi. F. StranskY, st.

5.00 P. a pi. F. Merlik 2.00 P. a pi. S. Hulovec 2.00 P. a pi. Jurdik 2.00 Hem2alovi 5.00 Pani J. Malik 1.00 V Upominku zesnuleho F. Pavelky p. a pi. Rendlovi 5.00 Sokol 2i2ka v Dallas, v Upominku F. Pavelky 10.00 Sici krouZ"ek od fadu cis. 84, pro pesky eer y . Ida 10.00 Vgern claret= dekuje, HeMZal, pokladnik.

V Dalgi es. ylastenec popraven.

New York (ftK) eeskoslovenske tiskove kancelari do gla opozdene zprava o poprave dal giho es. vlastenee. Je to zprava tiskoveho Ufadu u lidoveho soudu v Berline, sdelu j ici, ae "trieetipetiletS7 Rudolf Ceskt Lekat a (*Pend& Terer z Ostrova, odsouzenY lidovYm 711 Medical Arts Building soudem k smrti a trvale ztrate obHOUSTON, TEXAS danskYch pray pro pripravu k yeTelefon residence: Lehigh 0745 lezrade, byl popraven. OdsouzenY ol inn Mallo /11r Pronton 2553 se roku 1939 a 1940 vedoucim zpilsobem pokougel znova ustaviti komunistickou stranu v Protektorate." — eechoslovaci, vraiadeni za to, ' Ze bojuji proti nacistum za svobodu sveho naroda, jsou nazYvani souPRAVNIK stavne "tidy a komunisty", aby se nemuselo mluvit o vlastencich. Ale tim se neda nikdo mYlit. SvobodnY tlicadovna nad svet vi, oc jde. Smrt deskoslovenskYch vlastencti bude pomstena, i E kdyby je nemci desetkrat prohlaMIZE DRUG STORE sili za Zidy a komunisty a i kdyby SMITHVILLE, TEXAS E jimi skutedne byli. Jednotna protinacisticka fronta nezna rozdibl a .®nuwutowUwuumuuumwjunuula Bunn u mw it u alumna diskriminaci.

Dr, Chas. J. Hollub

Vp

y

Henry 8' ebesta

C. H. CHERNOSK' PEAVNIIC

Vytizuje vetkere soudni zaletitosti. fitadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON,

rims

V

Berlingti redaktofi nafitivili Prahu. tokholm (6TK) General policie a "protektor" deskeho naroda Heydrich pozval gefredaktory berlinskYch listti na nekolikadenni navgtevu Prahy. Sam jim alai prilvodce Prahou a zavezl je take na Karlgtejn. Nemedti novinati navalvili namestka praiskeho primatora Nemec dr. Pfitznera a z "deslOch" ' ministat jen Emanuela Ivioravce.

ane 20......kvetri a 1942.

Nedostatek lekaru v eeskch zemich Lisabon (OTK). Pra'Zske minister-1 stvo zdravotnictvi vydalo narizeni,; podle nehot se vzhledem k nedostatku lekalt maji presne dodr2o-1 vat ordinadni hodiny. Lekati musi omezit navgtevy nemocnYch jen na nalehave a nebezpedne pripady, jako je mrtvice, porody, tale krvaceni. — Nemci zavteli Ceske university, aby z nich nemohli vychazet novi lekari, Ceske lekake poslali do nemeckYch vojenskch nemocnic nyni chteji odstranit nedostatek le-

PRO MENSI ZALUDECNI POTILE NIC LEPMHO NEZ

kart v deskYch zemich idednimi vyhldSkami. Tak to delaji nacisti ve v obsazenYch zemich seberou potraviny, latky, stavebni material — a nahradi je vS7bornou organisaci piidelov:ych listkti a zdkazy stav'et. A pak se jeSte divi, ae jim nejsou "osvobozene" ndrody za jejich peed vdeeni.

Enjoy and Sorvo tig092

air

Severity

2ADEJTE

V LEKARNE!

50 85 Kdyby lekarnik nemel, objednjte KDO JEDNOU SEVERIN BALZOL ZKUSIL, NECHCE BEZ NEHO 'ATI! TLED IN DIOOPROOF ALSO AVAILABLE PROOF BUT NOT OTTLD IN BOND

Le Sage Company, Distributors, Dallas, Texas.

Oslava 25ti leteho zaloieni cis. 142, V HOUSTON, TEXAS, 5508 NOLDA STR. NA WEST END

v nedeli, d 1.

2.

3.

4.

5.

ZACATEK VE 3:30 HOD. ODPOL DNE PROGRAM: Prostna mla.deZe Klubu 8tefanik.

Zpev.

Red bratra Chernoskyho, pfeds. Hlavni tradovny S. P. J. S. T. a uvadeni novYch Zpev.

Divadlo:

"POJb NA '11 RDCE" Vesela hra o teeth jednanich od Olivy.

OSOBY: br. John Svreek Vaclav Hotanek, soukromnik ses. Marie Filipkova Amalie, jeho pani, ses. Alice Cykalova Mina, jejich dcera ses. Marie Chupikova Babeta Spume., teta br. Jos. Kai Rudolf Va gata, atednik br. A. Vaja Matej Benda, domaci br. Jerry Lebr Jaroslav Bene g, iikednik br. Vojta 8ebek Theodor Rorejs, jednatel ses. Lilie M. Sopedkova Matilda Horska, ses. RUZenka Lebrova Mina,

Po divadle taneCni zahava prv i Bill Mraz orchestry.

t.lkue

VSTUPNE: PAN 40c — HAMA 30c — I S DAN! Chutne barbecue za mime deny.

K hojne navgteve zve ZABAVN! VYBOR TEL. V2 0079

v fMwzzif:

Ve stiedu, dne 20. kvetna 1942.

Oznameni Kandidatil V tomto sloupci naleznete kandiditty, kteki 2adaji vas o hlas a podporu v demokratickych primarkach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidat0 jsou: Do precinktnich titad0 $10, do okresnich, zahrnuje v to poslance do zakonodarny, $15, do statnich $25.

J. E. McDonald o znamuje za kornisaie zemedelstvi.

J. E. McDONALD Za komisate zemedelstvi OKRES McLENNAN JOHN W. DUNCAN Za Lerifa, o znovuzvoleni OKRES MATAGORDA G. P. HARDY, JR. za Okresniho Nasladniho okresu Matagorda. .LUTHER ROBERTSON Za odhadeiho-Vybereiho Dani okresu Matagorda.

D. B. (JACK) HINTON Za okresniho klerka J. W. "JIM" GARTRELL Za okresniho klerka TOM HALE Za okresniho 'tkolniho dozorce W. J. HICKL Za okresniho komisate 4. precink OKRES WHARTON PAUL J. 8ABLATURA Za okresniho komisake Precinkt Cis. 3.

OKRES FAYETTE CHARLEY B. BOROVEC Za okresniho komisate precinkt dislo 1.

53 OSOB ZAHYNULO V DOLE Osage, W. Va., 12. kvet. — Stra g -nyvYbuch lokemuhdlv :Zapadni Virginii vy2adal si 53 21vott hornikti v Ate*, kdy byly tti mrtvoly vyneseny na povrch a neni iadne nadeje na zachranu 50 daltich v dole se nalezajicich.

Sedmdesat, mual uniklo smrti 11tekem.

401011111.1111■04111111.0

Diky

J. E. McDONALD Jiste kaldy muk ktery miluje Ameriku, svobodu a americkY zpasob iivota, pfeji si vykonati svoji east k viterstvi valky, tak aby muli a lide mohli pokradovati v titi svobodne a male obdelavati sve statky, budovati sve okoli, S'koly a kostely.

Nak vlada tada produkci pro Narodni obranu a zdali bude spravna pohoda, rolnici mohou poditati na Arodu hojnou, ale nutno poeitati, ze rolnici musi yypestovati rirodu s mnohymi pfekaIkami, jako yysoke ceny, ktere musi platit za potieby, za delniky, ktere musi najimati a obeas nedostatek raffi.

Rolnik musi dostati ceny za sve produkty na arovni "tariffu" neb on musi platiti za sve potieby ceny za v'Se zvYSene die mzdy organisoyaneho delnictva.

Rolnik nechce zaviseti na jeho vlacle; vAe co chce jest paritni cena, ktera mu umotni potkati vyda,ni s produkci, podporu sve rodiny, mokiost platiti sve dame a kup jeho dilu Honda a Znamek obrany; jiste jest opravnen k temto vecem a musi je dostati existovati ygeobecna prosperita a blahobyt nageho naroda.

Co komisak zemedelstvi, ja nikdy nepkestanu pracovati k pomoci dostati paritni ceny k protekci rolnikn. Ja si pteji, by katdy vedel, to sam jsem rolnik a *de co vlastnim jest zaYazano ve farmach; moji ptibuzni jsou vtichni rolnici ate mam jen jediny cil ye sluZbe komisate zemedelstvi a to jest dati konstruktivni sluZbu. V moji snaze o spravedlnost farmaitm ja mam kooperaci nejlepSich obranu statu Texas, eeho Si skuteane vaZim a byl jsem skutecne Stasten, kdyt 28. dubna sekretat zemedelstvi Claude R. Wickard v jeho proslovu k lidu statu Oklahorny v Enid, Oklahoma, jasne podporoval dvoje ceny systemu prodeje obili, paritni cenu pro Cast pouL'itou pro spotkebu domaci a svetoyou trtni cenu pro obili, ktere rolnik yypestuje a jest pkebytek mimo potieby domasi. Toto je, o co ja pracoval po iadu let a proslov pana Wickarda musi bYti poteSujici pro vSechny rolniky, kteki vi, tie jsou pravneni na ceny paritni pro Cast sve arody, ktera jest nutna a poutita v naSi. zemi.

J. E. McDonald, komisak zemedelstvi.

(Pol. Adv. pd.)

V DALSi KROK V KONTROLE CESKEIIO HOSPODAESTVI

ich." PH torn se uv g uje o vyhla,Serri nove pkihlaSovaci povinnosti pro cenne papiry k pozdejSimu terminu.

Je ztejmo, to tiSske vladae jde o to dovedet se, jake pkesuny nastaly v drZeni akcii a zda se nedostaly do "neZadoucich rukou". Bude to Nemcam vydatnou poinackou, at jim pajde o vyvlastriovani deskYch podnikt pod raznymi zaminkami.

Madrid, 8. kvetna. (OTK.) — Lidove Noviny z prosince pkinesly nova nakizeni o vlastnictvi akcii, jet se p'tipojuje k zmocriovacimu natizeni o akciich. Uklada se jim povnnost pkihlasit akcie, ktere byly ziskany po zatatku valky. Nejdkive budou povinni se pkihlasit pouze kupci yetgch polotek. Ptihlagovani bylo naiizeno pod zaminkou, aby se neopakoval "netadouci vzestup" kurst z minulych mesica", jent je nepochybne vYrazem inflate v deskYch zemich. AiSska, ylada povaZoyala za nutria prohla,sit, to "posledni stanovend i ohlaSena opatteni nejsou namitena proti burse nebo akciim jako takovym a rovnet nikoli proti solidnimu investovani jmeni v akci-

. 1, ,

fi

NOVA' FILM "Uli 5C ga

v ra

9 I,

Dobrodinec chudYch psa. V hlavnich alohach: Hugo Haas, Jill Dohnal, Zita Kabatova-a jini.

GRANGER, ye etvrtek 21. kvetna, o '7:30 a 9:30 veeer.

CALDWELL, v patek 22. kvetna, o 7 a o 9 hod. weer.

V Moravan Hall v Corpus Christi ukazovin nebude.

GANADO, v pondeli 25. kvetna, od 2 do 11 hodin veeer.

WEST, ye stredu 27. kvetna, o 2:30 odpol., 0 7:30 a 9:30 veeer.

ENNIS, ye etvrtek 28. kvetna, 3 odpol., o 7:30 a 9 veeer.

SEYMOUR, v nedeli 31. kvetna, o 5:30 hod. veeer.

MILES, v titerST 2. eervna, o o 9 hodinach veeer.

Poicro Houston 24. kvetna

,

MO

WNW

MIMS

■111=11

-

31. kvetna

Musical Six Bill Wiz

DAMY 40c — MUiI 40e (Tax included) 0 zakusky a obeerstveni navAtevnin jest VYborem naletAte postarano.

Pteji si vas dale ujistiti, ze si skuteene vatim va'Seho uznani a podpory, ktere se mi dostalo po dobu teto kampane.

1140 ROBBIE ST,

John W. Leiikar.

A

fidu

okresu Fort Bend

Po dobu moji kampane mel jsem test seznamiti se s mnoha, ktere jsem &five nemel ptiletitost poznati. J:st mojim pkanim, aby to seznameni vyspelo v piatelstvi a v budoucnosti budu miti ptiletitost seznamiti se je§te s mnoha

5:44:%,.:Z:.s.

ZA FAVY

41.4.1•01.111110 001111.1.111.411111.01110 ,0•111•0•11.0■0•11110 0.1111111• 01111100.11.,••■•0411110.

Co kandidat nedavne volby o iitad okresniho navladniho okresu Fort Bend, tieba to jsem ye volby nevyhral, stejne si zde pteji podekovati vAem obdantim tohoto okresu, neb si skuteene vaAim vaS1 ctene ptizne i podpory, ktere se mi dostalo. Tkeba to sam a moje rodina mame poteSeni bYti usazeni v okresu Fort Bend pomerne dobu kratkou, vy stejne jste ukazali yak laskavou ptizeri a ptatelstvi.

, .L

ISIOM :11111■11

Na doptani: 20th and North Main.

Zahavni Vybor.

T. 0458

Strana 24.

Ve stiedu, dne 2CJ,

Pou1ivejte k oznamovini Ze schfize Texaske Matice Maly Oznamovatel

Vzdelani.

Pravidla V Malem Oznamovateli tetujeme centy za slovo, za katcle uvefejneni. Nejmendi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50e. Oznamku napike na zvlaknim listku a ptilotte k objednavee pfisludnS obnos bud' pottovni poukdzkou (Money Order) nebo ve znamkadh (stamps).

Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vSimenu.

Ma-li 1.47ti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nadi znadkou, fidtujeme za oznamky "Na proclej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na podtovne, aby dale dopisy mohly b ti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k silatku" neb "Mine se hospodyne" obnadi doplatek za znaeku a padtovne 50 tenth.

V nedeli odpoledne byla konana schfize Afednikii. Texaske Matice Vyki.ho Vzdelani v kancelafi ptedsedy, nadeho pravnika George E. Kacife, za pfitomnosti p'edsedy, teditele publicity Alberta Van.Zury, tajemnika Aug. J. Morrise, ii6etniho Romana Bartoshe, pokladnice pi.

Marie Matejkove a pokladnika Sdrukni exstudental Irvina Pagache.

Scht.ze byla svolana hlavne za ustanoveni noveho ifeetnika na misto p. Bartoshe, kterY v kratke vstoupi do slu by v arma.de Spoj. Stat.

Pri to pkiletitosti bylo ale take rokovano o jinYch zaleiitostech, a lier Pfijme se dobrS7, zkudenSr a site jak by bylo nejlepe ziskavati poctivSA eznik do obchodu. Plat dle (laid' podporu pro Matici od na'Sich fnluvy. — Hajek Meat Market v krajanu, spolk a jednot, zdali ma Shiner, Texas. (20-21c) bYti konana vYrodni schtze na podzim a podobne.

1/4r Piijme se stark tena k vedeni Bylo rozhodnuto, aby na vkchny domova jako hospodyn. Plat dle do- spolky byly rozeslany dopisy, tadahodnuti. Pidte na: L. A. Dobesh, jici dal di podporu pro Matici. Vime.

Rt. 11, Box 1757, Houston, Tex. Te- 2e jest kolektovano na ruzne veci lefon M 3-4830.

(20-21p) na vdechny Strany, ale nutno paIT•- Mam na prodej 1240 alcrii po- matovati, ze nade eeska, mladeZ" buzemku, kterS rozprodam v kusech de pottebovati dale vzdelani a zaod 40 do 200 alcrd po $3.00 za akr. rovefi finandni podporu, proto nelze Jest to lestnate, nee° vzdelano v nechati Matici zanedbanou.

Pan Bartosh pak odevzdal sve okresu Chactow, Oklahoma. John Dokoupil, P. 0. Box 252, Caddo, knihy fitednikiim a pit pfehliteni Okla.

(20-p.) techto bylo nalezeno vde v pofadku a take jsme vynadli, to Texaska. arri Hledi se eeska Lena prostfed- Matice ma pfitomne kolem sta pfijniho veku pro domaci praci na ven- dek 48 eeskS7m studentfn, col jest kove, pro 3-dlennou, bezdetnou ro- sludnS poeet chudYch studentd, ktedinu. ladna prate v poli. DobrS7 rS m pdjekou byly umaneny studie plat. Pike na: J. J. Janieek, Buck- na vyddich udelidtich. Take bylo zji(20-21-p.) keno, to mnoho studentd jest jiZ holts, Texas. e vojenske sluthe.

Agri Ffijme se — mlada term neb tdetnictvi bylo prozatim pfedadevice k vykonavani domaci prate. no pravniku August Kacikovi z D e dospele osoby. Byt na miste. Temple, at do doby, kdy se p. BarDobre, mzda, nejlepdi domov. tosh vrati z vojny, a bylo zaroven ute odporueeni a podrobnosti v prv- sneseno projeviti p. Bartoshovi ye nim dopisu. — Earl B. Smyth, jmenu Texaske Matice Vyklho Wholesale Merchant Bldg, Dallas, Vzdelani Vtele diky za jeho dobrou (20-dz.- c.) praci, kterou konal pro tuto orTexas.

Mala kniatka — Texas U. S. ganisaci co deetnik. approoved, 100% blood-tested sexed Pani Matejkove bylo natizeno, apullets. English Bile Leghornky, by dala do vefejnosti oznameni, by Hnede a 2' lute Leghornky, Ancon- Ceti studenti, ktefi budou potkeboky, Hnecle a Bile Minorky, Barred vati piljeku od Matice, aby se co neja Bile Rocks, Reds. Zvladtni ceny malSrch kohoutku. Pro katalog a ViDY Nig SPOLEHLIVI* LEKAE. cennik pike na:— West Chick Hatchery, West, Texas. (15-dz-c) , Mrs. P. Godiska, Danielsville, Pa. pise: "Asi pted desiti roky matka ZINKOVE KORUNY V CECHACH. si rortrhla cele 1Stko o telezo, No2eneva, 8. kvetna. (6TH.) — Od nat to vyleeila za 6 tSrdnit Pozdeji si rort'ala nohu sekyrou — znova 15. prosince 1941 podala Narodni to Nonat zahojila. Dcera dostala banka pro Cechy a Moravu v Praze bolak na krku, hrozne to bolelo, Nonat to a tS7clen vylecila. Za 25 let podle vyhladky ministra financi vat do obehu u sveho hlavniho hsta- co Nonat poutivame, uznali jsme Ze jest na,S spolehlivS7 lekat." vu a u vdech svS ch filialek nove jed- Nonat Mrs. Josef a Tlamka, Huntley, nokorunove mince ze zinku. Tyto Wyo., nem pile: "ZaSlete mne lanove mince maji prilmer 23 mm, skave Nonat za $1.05. Mam ho statloudtku 1.5 mm a okraj hrube 117- le po ruce, ale vydel mi, tudit ho chci. Zvladte se mne osveddil: uclehovanS . Na lici nove mince je jako u lal se mi bolak na dvou prstech a ostatnich zinkovSrch,„ minci mendi ut se mi to hoji, tak vidite, to je znak "Protektoratu Cechy a Mora- to dobra vec. Ja. jit Nonat potfebuva" a kolem neho napisy latinkou v ji 25 let, a to jest dlouha doba." horni polovine "Bahmen and Mahren" a v dolni polovine "Cechy a Morava" v jedne facIce. Oba napisy jsou oddeleny dvema ozdobami. Na rubu nove koruny je oznakni hodnoty "1" mezi dvema lipovymi ratoCena Nonat je podtou 55c a $1.05. lestmi a pod nimi letopoeet ratby. Ptejte se vadeho lekarnika neb jed6s. jednokorunove mince byly sta- natele, ale nic jineho neberte, radeteny z obehu pied dell dobou a na- ji pike ptimo na nadi adresu: .. R. C. MILLER & CO. hrateny papirovS mi, jet se zfejme P. O. Box 285, Altadena, Calif. neosvedeily.

7

spiS ptihlasili a podali sve 'Zadosti, nebot' kdo dtiv ptijde, ten pfigku dostane.

Pri ukoneeni schilze ptali vgichni p Bartoshovi At'astnou vojnu.

Aug. J. Morris, taj.

V Jak se rodi pragermani.

Madrid, (CTK) V pratskem nacistickem liste Der neue Tag oznamuje Walter Winopal z Liberce, to se bude jmenovat Berndt, a Johann Dowolil z Prahy VII., Veverkova ulice 6, hlasi zmenu jmena na Gradl, jet vzal po dededkovi sve matky

(nebot' otec jemo matky se patine jmenoval Trawniczek nebo Hollub). 'deal lide si techto pragermanti dobke v imaji a nedovoli, aby se po valce ze zraddi Brendta a Gradla stali vlastenci Vinopal a Dovolil.

V ZA $100,000 SKODY NATROPENO KROUPOBITIM Dallas, Tex., 14. kvetna. — Silne krupobiti, doprovazeno vetrem 47 mil za hodinu, zpiisobilo asi za $100,000 Skody v Dallas ve stiedu odpoledne, na oknach, navestich a stfechach. Kroupy byly velikosti slepieiho vejce. .

g

g

q

Hluboldm talem sklieena oznamuji vdem piatelinn a znamYm, ze odedel tam, odkud neni navratu, milj milovany mantel,

•

an Schovaisa,

y

,

■

T

kterY zemiel po trapne nemoci 20 mesicii trvajici, dne 4. kvetna t. r. ye stati 63 rokh a 4 mesica. Pohiben byl dne 6. kvetna na Holl wood hibitove Y Houstonu za hojne tleasti Oita a znamYch. y

Dekuji timto srdeene viem brattim a sestram od fidu Stefanik cis. 88, dile brattim od Telocviene Jeclnoty Sokol Houston za projevenou soustrast a posledni piateiskou Tez dikuji br. Aloisu Vajovi a Fr. Aneincovi za uptimna slova htechy nad rakvi zesnuleho a sestram zpevaekam za jejich dojemnY zpev nad hrobem. Dale vdem darciim kvetin a vdem, kdokoliv a jakYmkoliv zpiisobem zesnulemu prokazali posiedni poctu, uptimne diky!

Anna Schovajsora, mantelka Frank, Jan, Riliena a Zdefika, deti. (c)

7

i

y

y

Did somebody say Grand Prize.

Yessir, Grand Prize arrests thirst promptly. Plenty smooth, deeply mellow, it's a fishin' trip treat...and a great brand to serve at home. Tonight, enjoy this grand-tastin'- beer.

Your favorite dealer has it.

r

7

r

'TUNE IN GRAND PRIZE • 14EADLINERS .• 6:45 P.M. TEXAS QUALITY NETWORK

,,, ... .

. . ...