Vestnik 1942 05 13

O an Slovanske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

RO5NIK (VOL.) XXX.

0113'

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 13. kvetna (May) 1942.

eiSLO 19,

SMYSL TOTALITNill0 NAM U.

SOU I V AMERICE lido, kteti o japonske invasi do Pacifiku, do vYchodni Indie a o ptipravovanem Utoku na Australii tikaji asi toto: "Japonsko nema v Amyslu obsadit na trvalo tato itzemi. PomYSli spiSe na to, aby je pozdeji vymenilo za nejake koncese".

TakovV vVklad je ovSem nejen nebezpeenV, ale i blasne poSetilV. Japonsko nemysli na nic podobneho. Podnika-li namarta,vY7 pokus, vniknout do Australie, chce zajiste obsadit rely zemedil. Neni pravda, ze to uoini, jak se tika, ye sluZbach HitlerovYch, aby pterttailo americke zasobovaci spoje do Indie, tiny a na BlizkY vsrchod. Japonsko smetuje do Australie, aby ji proste obsadilo a udrZelo ye sve moci prase tak, jako vSThodoindicke ostrovy a Filipiny. Bylo by smane domnivat se, ze Japonsko by neprohla.silo tento rely ostrovni svet za svou drZavu, kdy2 tak kdysi ucinila Briatanie, Holandsko a Spojene Staty. Stejne sme gnY je nazor, ze se Japonsko zastavi v Burme a spokoji se touto zdkladnou proti tine. Japonsko se pokouS1 spite o asijskou a pacifickou hegemonii; pokusi se take obsadit pi'edni Indii a Ceylon a sahne i po Madagaskaru, aby se citilo v Indickem ocea,nu bezpeenejk. Jakmile bude doba ptihodna, bude se Japonsko snaZit odtrhnout od Sovetskeho svazu severni polovici Sachalinu, poloostrov Kameatku a itzemi na vVchod od MandZukua; od SpojenVch Statft pak Aleuty, ktere jsou vYhodnou zakladnou leteckYch Utokft na Japonsko. Je otazkou, pokusi-li se obsadit AljaSku. Japonsko podnikne to ovS'em ye vlastnim zajmu, nikoliv ve sluZbach Hitlera.

Zda se to Japonsku podaii, jak dlouho vydrtuto valku a co mu nakonec z jeho itzemnich ziskfl zbude, to je jind otazka. Mtzze ji zodpovedet teprve *derma. sila Spojen3-Tch Statft, Velke Britanie a jejich spojencil. Bylo by detinstvim ptedpokladat nyni — a zrovna u Japonska — nejakou rozumnou umirnenost.

Jinou kapitolou ovS'em je, ze japonska, imperialisticka politika hraje nacistickernu Neme.cku do rukou. Tento proces probiha, jak se filth, automaticky a da se jen tetko oddelit od diste sobeckS7ch eilu japonskeho imperialismu.

Mezi BombajiaKalkutou lezi nekde misto,kde by si mohli oba Dzingischanove — jeden z Braunau nad Innem a druhY z Tokia — podat ruce. Za tim Udelem musel by Hitler provost trojdilnou, nebo alespori dvoudilnou Uspanou ofensivu, ktera by ptedpokladala rozhodujici zasah na zapade. 1/Vchodni ofensiva by probihala a) z Ukrajiny pies Baku, b) z Balkanu pies Turecko a Irak, c) z Libye pies Egypt a Palestinu. IThechny tti ofensivni proudy by se setkaly v Iraku, odkud by vedla testa dale do Indie. Zapadoevropske rameno tohoto taZeni by melo za cil Gibraltar, aby Stkedozemni more bylo pro Velkou Britanii uzavteno. Je nutno nyni vyekat, zda prAbeh sovetskeho taZeni piipusti tak rozsahlou Hitlerovu akci na Blizkem vS7chode.

Vznik/a, by tim nebezpeen y situate pro nacistieke armady,, nebot' by se nezbytne odkrylo severni ktidlo a vVchodni nemecke rizemi bylo by pak vystaveno ruskernu ritoku. At' ni povidaji jakekoliv pohadky o nesmirne vojenske mod.

Nemecka, nejsou piece jen jeho reservy nevyeerpatelne. I pro Hitlerovy armady plati prost fysikalni zakon, ze soudasne nemohou by7t na dvou mistech.

Hitlerovo pronikani do ptedniho Orientu k upati Himalaje ma dva cile: isolaci Sovetskeho svazu z jihu a odtiznuti Afriky od severu.

Tim by se vytvotila vhodna zakladna pro obsazeni cele africke pevniny. At' se nikdo neoddavd ilusim. Naciste nevyznavaji 'addnou filosofii mirnosti — a v torn se shoduji s HirohitovYmi bojovniky: mluvi-li o Africe, mysli tim celou Afriku. Obsazeni Afriky znamena, toti2 odfiznuti obou Amerik a naproste ovladnuti dopravCHCEM CHLEB JISTI V MIRU Josef V. Sladek.

Chcem chleb svuj jisti v miru, bez zarmutku, ne slzou slant, jak ho Zebrak jida, chcem, aby na,'S byl rely, ktirka, stiida, jak vyrost' na lanu i v chud'ch platku.

Chcem vstavat, lehat v radosti i smutku, hlidani Bohem jen, jen vSecko hlida., a odpovidat, muZ jak odpovida jen svemu svedomi ze v gech svYch skutkfl.

Chcem myslit vlastni hlavou volt* smele, jak vlastni rukou pracujeme denne, a vlastnim srdcem citit nezkrocene. — Chcem rovni rovnYm mluvit s celVm svetem, pray cizich nebrat, ale sva mit cele! a v dobru, zlu je zachovat svSim detem. nich spojii mezi SpojenS,mi Staty a Velkou Britanii. Zkratka, znamend to svetovladu, o kterou by se podilel Berlin s Tokiem. Jsou to stare nacisticke sny. JiZ pted rokem 1939 mohli jsme ,je sledovat v rtiznYch nacistickych tiskovinach, ktere byly dasto doprovazeny barevn'mi mapami celeho sveta a schematy. Britske ostrovy, jejichl invase byla by dnes ptilfa nakladna, spadly by potom — podle mineni nacistti — jako pfezraly plod Nemecku do klina. Ji2ni Amerika by se ptizpasobila nacisticke politice, SovetskY svaz by nemohl yydriet tlak techto kleSti a Spojene Staty by byly ptinuceny nacistickou propagandou ke zmene politiky. To jsou tedy nacisticke plany.

Na S'testi ma rok pouze 365 dni — a po •adu mesictit neda se z klimatickYch dtivodil Spojene Staty vedou dnes na Dalnem vYchode UstupovY boj a snaM se ziskat oddech, aby mohly pozdeji zahajit ofensivu, budou pine ptipraveny. Tento boj nevyluduje ovaem bolestne ztraty Velke Britanie a SpOjenYch Statti, Australie a tiny. Jsou to ovkm ztraty dodasne.

Nevyhraje-li Hitler valku letos, t. j. v late, nemute ji uz vyhrati vubec, nebot' ptiati rok dorazi Amerika s pinou silou na boji gte. Na zdolani Sovetskeho svazu a na soueasnou ofensivu nemecke armady proti blizkemu Orientu nestanekdo v NCei vAak v rote 1942 eas. mecku o situaci, musi si s hrfizou uvedomit, i Nemecko vede UstupovSI boj, pfirozene v Priem smyslu ne2 spojenci. Nemecku jde o zdriovaci

a

boj, aby zabranilo poralce; spojencum jde na proti tomu o viterstvi.

V 'SilenYch hlavach nacistickYch ideologU zrodila se uji davno teorie o "vedne valce", kterou Nemecko mush vest. Je to protejSek Kantovy ideologie o "veenem miru". Valka je podle nacisLickeho pojeti hlavnim smyslem 2ivota dokonalych lidi arijske rasy. Vedna, valka je pry vYrazem nacionalne-socialistickeho dynamismu a ne'kteti naciste z nej yySSich mist povaluji valku za podminku ptiatiho byti lidske spoleenosti. Tato teorie je poslednim pochybnYm pokusem nih:lismu prodlou2it aivot &Om zlodinnYm hlasateliim. Ale k 'Wane valce" musi bYt dva.

A kdy2 spolu dva zapasi, jeden z nich je podle nezvratnYch zakonir silnejai. Pokus, aby se tato valka zmenila y e vetny boj, nebude mit irspechu, nebot' Spojene Staty zmeni brzy pomer sil a strhnou na sebe ptevahu. Pak skondi tato valka nejen nemeckou poralkou, nYbr2 take isolaci Japonska, ktere zaplati vysokou cenu za sve skvele, ale ptechodne Uspechy.

J. Urzidil.

V LAVAL REDIVIVUS. Kdykoliv dtu v novinach, nebo slysim v rozhlase jmeno Pierre Laval, rnam neklamnY pocit fysicke rkevolnosti. Za malou, obtloustlou postay ou, na ni2 jest nasazena na kratkern krku kulata hlava s dernYmi vlasy, spadajicimi na Ctvercove del° a la Hitler, rYsuje se mi bud' kuboar miroveho palace Spoleenosti narodtt nebo nabte2i u 2enevskeho jezera, di chodba a salon hotelu Les Bergues v Zeneve, cele to pozadi rozbite kolektivni bezpednosti. Lavaliiv Wills opalenY oblidej ty rdeho, nemilosrdneho a dasto cynickeho vyrazu, pine, vydule rty s mexickYm knircm, bazilhsch derne oci, vyjadtujici nedostatek oduSevnelosti, avSak mnoho barbarske vychytralosti a ptemiru pocitu dobyte nadvlady politickeho karieristy a zbohatlika. KlasickY, mo2no-li toho slova unit, typ zapadniho divocha, jemu2 zkrachovand francouzska demokracie minulYch patnacti az dvaceti let dala neslYchanou mo2nost vybujet a vyniknout jako vedoucimu sta,tniku. Opravdu, klasicky typ "Skilderr, proti nima dnes bojujeme, nebot' Laval se jhz pied lety malem stal francouzskYm yydanim Hitlera di Mussoliniho a dnes jeate aspiruje na tteti misto v triumviratu vudcti evropskeho laSismu.

Nemame radi Petaina, jen nam z due protivny Darlan, ale jsme s to nenavidet Lavala. Bigotni Petain si pies vaechen charakter reakeniho re2imu, kterY se kolem neho vytvotil po padu Francie, udr2uje silhouetu bSivaleho hrdiny minule valky, ptedstavuje site vymirajici generaci evropskVch statnikii, ale piece jen jest rnenahm zlem na mokvajici pude zkrvavene Francie, neZ ten syn hospodskeho, jen na polltickem tele republiky vyclelal miliony. Vlada ye Vichy bez Lavala byla jeSte s to respektovat tajne i zjevne ptani francouzskeho naroda a vzpirat se koneenemu zglajch galtovani, ttebal'e pti tom respekt k zajmum bS tvalSr ch spojencu ustoupil pied strachem, aby Nemci nezabrali (Dokon6eni na strane 133

Straus N. Bern, 6vSicarsko. — 8vSrcarska tiskova kancelat pfinesla zpravu ze Sofie, ze bulharska da rozhodla se zabaviti majetek obeana SpojenYch Stitt, Anglie a Australie a Novato Zelandu.

Senat, ve snaze, aby byl opatten dostatek gasohnu a oleje k topeni pro pramyslovy vYchod, odhlasoval, aby bylo ptifeeno ne merle nei $20,000,000 na stavbu vlednYch lodi a barek, jichi bylo by mono poug ivati na takovYch vodnich cestach jakou je Mississippi a Vella', jezera.

Tento obnos bude vzat z $980,000,000, povolenYch pro namotni komisi pro konstrukci lodi.

V ✓ Pearl Harbor, Havajske ostrovy. — Oficielne bylo oznameno, ze bylo odrag eno pet japonskYch fitolat na ostrovy Midway, poslednich z nich 10. btezna. Midway je 1,149 mil na severozapad od HavajskYch ostrovii. Zprava byla oznamena po navratu admirala C. W. Nimitze, vrchniho velitele Pacifickeho lod'stva SpojenYch State, z inspekeni cesty a udeleni vyznamenani letcam amamofnikum za jejich statednou obranu tetoptedni americke posice. Admiral Nimitz odhalil, ze ostrov Midway byl napaden kagdY mrsiNd 7. prosince krome dubna.

Osobne dekoroval mariny pro sestfeleni japonskeho bombometneho aeroplanu o etyt motorech pfi poslednim atoku dne 10. bfezna.

V ✓ Washington, D. C. — Z department"' lod'stva bylo oznameno, ge tii dalei obchodni lodi byly torpedovany u Atlantickeho pobte gi. Jednou z nich je maid americka nakladni lod', druhou anglickY parnik stfedpi velikosti a tteti norsky nakladni parnik. V New Yorku bylo oznameno,ze neptatelska ponorka byla potopena americkYm destroyerem. Zachraneni z tti potopenYch lodi byli vylocleni v piistavech na vYchodnim pobte gi. Temito ztratami podet potopenYch lodi v americkYch voclach od zaketneho atoku na Pearl Harbor byl zvYS'en na 156.

ZniCeni nepfatelske ponorky bylo oznameno z tfetiho namotniho distriktu. V komunike se pravi, ge trosky na vodni hladine byly svedectvim, ze ponorka klesla ke dnu. ✓ V Washington, D. C. — Statni sekretat Hull prohlasil, gezamitnuti americke noty, v ni g byla dana podpora a schvaleni anglickemu zakroku na Madagaskaru, vladou ye Vichy, gads si odpoved' a ±e ji take obdrti. Odeptel Mei, zda tato odpoved' bude ueinena ye forme noty nebo einu, kdyg mu byla pfedlogena otazka na jeho tiskove konferenci. Odpovedel, ze nema dosud informaci o vYvoji akce na Madagaskaru a 2e prozatim zfistava pH torn, Co fekl v pondeli a vdera. V pondelnim projevu Hull ueinil znamYm, ze vlada ye Vichy byla upozornena, ze jakYkoli valednY din proti Anglidantim, z jeji strany podniknutY, bude pokladan za valeenY Cin proti va'em SpojenYm narodam. V aternim projevu dodal, ge Spojene Staty po glou po pHpade vojsko i lod'stvo na Madagaskar, bude-li toho tiseba. ✓ V LondYn. — Rurnunska guerillova armada povstala na Balkans a jeji Cinnosti byl ztroskotan nemeckY vojenskY vlak, dale vlak s olejem byl zapalen a byl podniknut atok na nemecke kasarny, v dasledku e.ehog Hitler byl nucen poslati tam dalgi vojska, aby chranila tyl jeho hord v Rusku, jak bylo dnes veder oznameno.

Rumuni, jsouce vedeni vlasteneckYm Ionem Minulescu-em, organisovali sve povstani po porade s generalem Michajlovidem, vadcem arbsite guerilove armady, kterY zahajil "generalni ofensivu" proti okupadnim vojskam osy v jihovYchodni Evrope. Jako Srbove i Rumuni skrYvaji se v horach mezi svYmi vYpady proti komunikacim velmoci osy a jejich posadkovYm Aecke guerily, eitajici 5,000 vojalta, ptipojily se jig ke kampani generala Michallovide. Vadcove Jihoslovana, kteki jsou zde ye vyhnanstvi, soudi, ge tyto vYbuchy jsou dasti dobfe fizene ofensivy, ureene k tomu, aby poskytla neptimou pomoc Rusku. Rumuni zahajili svou guerilovou Cinnost vAinuv'te z koleji nemeckY vojensk# vlak nedaleko Craiove, mesta a 55,000 obyvatei, 120 mil zapadnt od Bukuretti.

vil3TNIK

Tydenni pfeltied.

Rio de Janeiro. — Objeveni terneho diamantu o %raze 740 karatil oznamil brasilskY easopis "A Nolte". Tento diamant byl nalezen v brazilskYch diamantovYch dolech Lavras. TY g list dale pg e, ze obchodnik s diamanty z New Yorku, kterY pled nejakYm easem koupil proslulY kamen "President Vargas" o 726.60 karate, pry jig oznamil, ge koupi take tento Cerny diamant.

Cern y demanty brasilske, slogene z mnogstvi drobnYch krystalka "carbonado"; jsou tvrai nein demanty obyeejne a u giva se jich obydejne k brou'Seni ostatnich demanta a do vrtacich stroj a.

Washington, D. C. — VYroba vice ne g 400 produkta pro civilni spottebu, k jejich g vYrobe pougiva se geleza a ocele, byla zakazana radou pro valeenou produkci (WPB). Naiizeni rady tYka se nejen vyrobca, nYbr g i tisicu velkoobchodniku a maloobchodnika v tomto obchodu.

Zakaz Vita se mezi jinYm van, registra, koSti pro odpadky, zapalovada cigaret, konvic na dab plivatek, tyeinek na rty a pod. Obmezend vYroba techto pfedmeta bude dovolena po pfiStich 90 dne, ale po tett) lhate vYrobci musi zastaviti vAechnu vYrobu i tech pfedmeta, jich se powgiva brannYmi silami.

V V Washington, D. D. — Federalni reservni rada vydala obmezeni na splatkove obchody. Nafidila: Pfedne, obmezeni doby, v ni g mage bYti splaceno kupovane zbo gi, na 12 mesice. slogeni ttetiny ceny kupovaneho zbo gi pti uzavirani koupe. Vyjiinkou z toho jsou automobilly, leg mohou bYti splaceny po 15 mesice, piana, a nabytek, pH nich mo gno slogiti pouze 20 proc. pti splatkach na 12 mesice. Tfeti, koupe na fleet musi byti pine zaplaceny 10. dne druhello kalendafniho mesice po nakupu. V ptipade, .ge ten, kdo kupuje, nezaplati celY sviij fleet do teto lhaty, nasmi ji g nan kupoyati dalS'i zbogi, dokud nezaplati prvni dlu gnY obnos.

Washington, D. C. — AmerickY lehkY ktignik Marblehead, pogkozenY japonskYrni bombami, zapalenY a zeernalY ohnem, udr govanY nad hladinou more pouze nezkrotnou silou vale svYch dastojnika a namotnika, vratil se doma z valky, jak oznamil departMent lod'stva, po ceste 13,000 mil, ji g neni ptikladu v historii váledneho lod'stva SpojenYch State. Tato valedna lod', 18 let stard, jsouc poSkozena tak, ge se sotva udrgela nad vodou, urazila cestu z Javy pies IndickY ocean, kolem Afriky a pak k severu pies AtlantickY ocean, aby hledala atulek v pfistave na vYchodnim pobfe gi, kde bude opravena pro dalS1 slu gbu. Bylo tieba tfi mesice, aby kfignik vykonal tuto velikou cestu, na nig byl pevne odhodlan zviteziti proti v gem protivenstvim. Kfi gnik Marblehead je tieti americkou valeenou lodi tohoto jmena. Prvni nesla jmeno po Ines* v Massachusetts, byla spuftena na vodu r. 1861 a bojovala podel pobtegi.

V V LondYn. — Britska nova bombometna, letadla, jeg podnikla nalety a g do vzdalenosti 600 mil nad nepfa,telske ezemi, zasahla al do bYvaleho Oeskoslovenska, kde °pet bombardovala obroskou 81cdclovu zbrojovku v Plzni, dale atoeila na gtutgart v jihozapadnim Nemecku a na pfistav v Nantes ye Francii. Skadrona telkYch ttytmotorovYch bombardovaea "Stirlings", ktere. jsou s to unesti az osm tun vYbuSnin, byla poslana k atoku na Skodovku v Plzni. Bylo to po druhe, co tato nova, bombometna letadla toeila na Plzen, nad kterou se se svYmi bombami po prve objevila 25. dubna t. r. Britove behem minule noci sestielili etyfi nemecka letadla, z nichg tii srazil eeskoslovensky letecky porudik. Tento deskoslovenskY "fly cop" letel nad ttemi nemeckYmi letisti podle nove taktiky britskeho letectva a vydihal si nernecke najezdniky pH navratu k jejich zakladnam. Tomuto Csl pilotovi se dostalo kreditu, ze sestfelil tii ze Lest' nemeckYch "Heinkels" nad jednim aerodromem v severni Francii, pfi dem g pougil letadla "Hurricane" se etyfmi dely. 6tvrte denteeke letadio bylo sestfeleno stranou janiho pabieli Anglie, no, ktere Mold V noel Otoeill.

Ve stfedu, dne 13. kvetna 1942.

Washington, D. C. — Vla,da zakizala pougivani juty pfi vYrobe koberca a linolea pro civilni potfebu.

V V Washington, D. C. — Vlada uvedomila filmovY prtimysl, ze mu gs vydati nanejvYS $5,000 na jednotlivY film. Ag dosud filmy staly od $10,000 do $150,000. V tomto obmezeni je zahrnuta pouze cena noveho materialu, jak pravi Rada pro valeenou produkci a nikoli cena prase a materialu, ktery zbyl z jinYch films. v Department pokladu odhalil, ze prodej valeanYch bonds za prvni rok dosahl vYSe $5,389,349,000. Prodeje za duben dosahly vYAe $530,502,000 pies to, ge vetgina osob zaplatila sve dane z ptijmu v mesici bfeznu. Kvota prodeje váleenYch bondt byla stanovena pro mesic kveten na $600,000,900, pro Cerven na $800,000,000, pro dervenec a dalai mesice na $11,000,000,000.

Ankara. — Dle zprav z Belehradu, kterY je v rukou Nemce, neznamY poCet vysokYch jugoslay skych firednikti a aglickYch experta bylo spukeno pomoci padakti v okoli Sarajeva v Jugoslavii. Dva Anglicans a nekolik Jihoslovanti bylo pry zateeno. (Ve zprave se nepravi, zda anglieti experti jsou vojenAti vadci. JugoslavSti fitednici jsou patrne zastupci jugoslayske vlady, ktera sidli v LondYne.) Soueasne ze spolehlivYch tureckYch pramena se oznamuje, ze general Michajlovid, vadce jugosla yske armady svobody, zahajil jarni ofensivu atoky na posadkova mesta a zakladny osy v Bosne.

LondYn. — 8vedskY denik "Dagens Nyheter" pfines1 zpravu, ze pod nemeckYm panstvim k gidam, ktefi musi nositi gluts pasky s gidovskou hvezdou, a k Polakam, is musi nositi na rameni pkigitou pismenu P, piibyly nyni do Nemecka take velke kontingenty delnika z Ukrajiny a Bile Rusi, kteti musi na ramenou nosit tou pismenu 0, cog znamena Ost, vYchod. Tito nove importovani delnici z vYchodu musi projiti karantenou ye zvlagtnich taborech, kde se delnici take rozdeluji na pravi. Delnici musi spati v barakach ye skupinach po 20 osobach.

Theoreticky dostavaji tY2 plat jako jini zahranidni delnici, avgak z tohoto platu jim naciste strhuji na rozmanite freely, tak ge ye skuteCnosti nevydelavaji vice, ne gli vydelavali doma.

Perth, Australie. — Cesta demantu v cent milion dolara vzduchem z Javy, ktera byla pieruaena atokem japonskych aeroplane, byla dokoneena diky mla.demu musi, jen g prohledaval Demanty byly na jednom z poslednich aeroplana, jeg opustily Javu v bfeznu. Japonsla stihadky. napadly aeroplan na vYchod od Broome, pfi eem g bylo zabito devet cestujicich, mezi nimi jedna gena a jeji decko, ale pilotovi podafilo se pristati na plat Demanty byly marne hledany a koneene vetilo se, ze jsou apine ztraceny. MladY mug , kterY je naAel, odevzdal je v Broome a pravil, ge je nalezl, kdy g patral po potrave za sve cesty do Broome, kde se chtel dati na vojnu. Demanty jsou nyni pedlive ulogeny a mu g, kterSr je naS'el, je v unlade.

Toronto, Ontario. — oeskoslovenske narodni sdrugeni v Kanade, jeho g astfedni kancelat se naleza, v Torontu, ve svYch zpravach mimo jine oznamuje take toto: Kanadske Casopisy WindSeji Caste zpravy o Cechoslovacich, kteii nedavno doSli do Kanady a usadili se na larmach. Tito zemedelci velkYm pracovnim asilim a hospodafskYm vzdelanim, ktere si z domova pfinesli, povznesli svoje farmy k nebyvalemu rozkvetu.

Dobrou prosperitou svYch farem napomahaji potom hospodafskemu valeenemu asili Kanady, cog kanadske noviny s uznanim komentuji.

Jejich deti, vychovavane ji g zdefAimi Akolami, pflueuji sve rodide anglietine, ktere se chteji staj co staj naueit, aby se tak mohli zapojit do celkoveho givota Kanady. PH tom Masaryk jest pro ne stale vadei jmeno, pro jeho g ideje pracuji a giji. Jest videt, ge jsou to svedomiti a poctivi lido, kteti tim, ge se to tak dobfe uplathuji, vzbuzuji soudasne Uctu Kanady k jejich sodzeud.

Ve sttedu, dne 13. IL-atria 1942.

Odd? dopisovatelskf

Iramoulia................. . o.............................roonwoein.:* Dopisy, jet by obsahoyaly nevecne, neb zitTractile polemiky, potadatel ptedklada ye small stamen Tiskoyemu V/boru k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

Bratie 1.42novsk, davam Ti za pravdu stran toho dekovani pies noviny za navgtevy a buchty. Ja myslim, to to Upine kaalemu staei, kdy se mu pit rozchodu podekuje, a 2e je to jii zbyteene hnat to i pies noviny, ponevad/ to neni pro jine lidi detba, aby je to mohlo zajimat. Na misto toho bychom mohli mit nejakou u/iteenej gi eetbu. Ov gem, nag redaktor to take asi nekdy nema snadne, aby ka/demu vyhovel a nikoho nepohorgil.

Celkem kdy/ tak nekdy ptemSr glim o vgechne to spolkove praci, neni snadno vyhovet tolika tisictim lidu, ja ale myslim, ze kdybychom vgechno to kritizovani a videni chyb mohli tak pocitit na sobe samS7ch, /e by bylo snad vice uznani pro praci jin3-7ch. Ku ptikladu budeme pro nekoho pracovat, ale na to nagi praci se vg ech stran se budou videt chyby, bude neustale kritizovana, ie mela laSt nejak jinak udelana, nedostane se nam /adneho uznani, jak dlouho by nas takova prate tegila?

Ja, se 'lady divim, ./e vAbec tu praci chce jeAte nekdo delat, ponevad/ at' je to jakkoli delnik a jaka, chce pram, kdy neni uznana., neteg i, a takov'ch mist se delnici hledi zbavit.

A nag i teditele, jak ja je znam, nepottebuji nadhanet, aby uchranili svoji existenci. Proto ja vetim a jsem pfesvedeena, ie tuto praci, kterou delaji pro na g' spolek, delaji jen proto, tie maji zajem o rozmach a vzrtist na gi Jednoty. Jinak ja nemyslim, /e by je gte nekdo chtel pro nas pracovat, nebSTti si nikdy jisti, ae vyhovi. Ka/dS7 dolar, kterS7 je vydan, zaene se o nem rozjimat. Bratti a sestry, to neni snadn' "job" a mti/eme bkti radi, /e to pro nas jegte nekdo dela.

Neni spravne, kdy/ nekdo napi ge o nagich teditelech zleheujici elanek, hned se toho chytit. Je lepe v/dycky poekat a/ na pravdu. 0ykm, ona nekdy chodi zahadnSmi cestami, musime na ni dlouho eekat, ale v/dycky ptijde.

To mne naudila moje 2ivotni zkugenost.

S pozdravem na etenate, 8pailhelova.

V Miami, Florida.

Mil' p. potadateli:— Na dopis pi. Vlasty Markove z Crosby, Texas, ohledne jejiho gvagra Lad. H. Marka ye slu/be vojenske, posadkou v Miami, Fla. — dovolujeme si uvedomiti pisatelku a esl. yetejnost v Texasu, 2e mileradi vyhledame a pohostime domovem i orientaci ka/deho chlapce ye sluibach branne moci, sidlici bane v Miami a okoli.

Ve gkole Embry Riddle (letaci posadky) bydIi "kasarnach" kolem 5.000 mu/A. Nemohli jsme prvni den spojeni s Lad'ou Markem navazati — ale neustaneme dokud ho nenajdeme, domri pozveme nebo Miami mu neukateme.

Dozvidame se dale, '2e jsou pry na gi chlapci v Camp Blanding, Fla. — Zavitaji-li kdy do Miami, bude nam pote genim se s nimi shledati.

Je zde velice Utulna restaurace — pivnice a i taneeni misto v restauraci "Slavie" — vlastnena manieli Martin Plou/kovSrmi, 7330 So. E. 2 Ave — a Hostinec u "Zlate Husy" v Coral Gables (Bill Kolat).

Nag e cela, rodina uptimne zve texaske vojaky, by nas po dobu sveho pobytu v Miami navgtivili. To ovgem plati tee pro vgechny jine chlapce esl. pilvodu v armade Spojen'ch stall S pozdravem rodina: Joe Vesely.

Adresa: 2491 So. W. 27 Lane, (Cocoanut Grove) Phone: 4-3935 Mimi, Yu.

NisTrilz Houston, Texas.

Cteni etenati:— Tak zas pi gi za dlouhS7 Cas do nageho Vestniku. Ptedne varn v gem muslin lici, ze nas Sokol bude hrat divadlo 17. tohoto mesice. Je to skuteene krasnST kus. Nekteti z vas se nejspig usmejete a teknete, "hled'me, jak se chva.li" Ade do opravdy jest to krasnST dej. Zasmejete se, pisne s vami budou jen Akubat, a tu "theme song" jak my anglicky kikame, ptivinete si do vageho srdce a vy ji ne a ne zapomenout. Budete si ji popevovat pii praci.

Vy, drazi etenati, kteti mate radi drama, jak i ja ho main rada, take budete uspokojeni, neb dliv ne2 se nadate ta kti galova krupej bude yam stekat po lici. Jak se tika.: "Krasna vec se neschova", tak prod bych se nechvalila a nedala varn ptilaitost tu krasnou chvili s nami pro/it. Ta Praha, ta ptekrasria, stove/ata Praha, ktera jest jiz jen obrazek v nag ich pametich, jest kde se tento dej odehrava.

Praho ma, o, Praho ma, ty matko nage milena., kdy tebe zrim, tu zda se mi, to raja zde vidim na zemi.

6, Praho ma, 6, Praho ma, tys matka na ge jedina.

Pamatute si ta slova, a al vain ji zazpivaji, budete si ji prozpevovat tea. Ted' yam konedne teknu nazev na geho divadla. "Vzpominky mladi". Tedy si pamatujte, 17. tohoto mesice na Studewood v sins tadu: Pokrok na sokolske divadlo.

Pani Markova v poslednim Vestniku nam sdelovala, ae pan Orsak jest nemocen. ku Orsaku, jak je yam. Byla jsem bolestne pkekvapena tim, nebot' jsem pro/ila zde doma jednu iizkou chvili, kdy/ tatinek byl churay.

Jak Jo/ka ptijede z Louisiany, ptijedu se ihned za vami podivat. Prozatim cela na ge rodina Vam pteje brzke uzdraveni.

Ted' ptichazim k to nemile east meho dopisu, to jsem si nechala na posted, neb jsem nikdy nemyslela, ze budu ja jedna z tech lidi, ktera bude odpovidat tem lidem, kteti hazi bahno na dobrodinnST Adel. Ale chranit to budu ne pratkou, ale slovy. Bratie Vajo, v Tvem dopisu o Sokole a C. N. S. steaujea si, ae ne26.dali za poukvani sine a ae ji naddle pou/ivali bez placeni jakekoliv nahrady. Sokol platil $20.00 mane rent za pou/ivani sine, $10.00 pal ran& Co/ pak si nepamatuje g, bratte, vadyt' piece jsi byl starostou toho Sokola a ptedsedou 6 N. S. Tak jak' jsi to byl ritednik, piece starosta Sokola jest hlavou to rodiny a jeji vedouci? 0 to, o co jsi se pral pted rokem, ted' budeg na to hazet bahno, jen proto, 2e s jednotlivci jsi se nepohodl?

Na ten plyn a svetlo ti tea odpovim. Kolikrat se svitilo do nebo 2 hodin rano jen pro dva neb tti parky, ktere si tancovaly pfi nicleodionu. A to, co ti hoste utratili, pokud byla jejich mo/nost, nebylo postaeitelne nahradit tadu ritraty. Bratie, nezapomerite, /e Dram. odbor sestaval z Menu Sokola a Menu tadu, ale nekteti eleni Sokola nebyli eleni kadu. V gichni byli eleny Sokola neb 6.N.S.. Spoeitejte si, bratte, kolik divadel neeleni tadu braid z dobre vine pro tad. Uvidite, ae jich je vet gina. Co se tSTee toho ptijmu z podniku, kterS7 Dram. odbor udelal ye prospech Sokola, ten byl jen ze vstupenek. Sokol pou/ivai sin na dva podniky roene a schrize se jednou Vdne konaly a to byli hotovi pled jedenactou hodinou.

Na ochranu sve matky Ti jen ieknu, ae za ni mluvily jeji tiny a ty nepottebuji vysvetleni, ty mluvi za sebe. To vi ka/dST, nejen zde v Houstonu, ale po celern state Texasu, kde existuje spolkovSr divot. Ze do sine nechodi?

Do schrize chodila, ale na zabavy neb veeirky v destine, v drama, pro ktere ails kostSrmy do jedne, do dvou hodin do rana. Pak ty same deti se nezdvaile k ni chovaly, posme gly delalaly, ktere Mich rodiee nezastavili, ura/kami ne, a prod? Jak by jsi g el na misto, ktere jsi miloval, jak ona jej milovala, pro ktere se dtela at do ripadu, v kterem vytieovala deti hazeno proti spolupracovnikitm dramatickeho kroutku a bYti uraIena dleny tadu skrz nit a za ale, Taky by jsi neA0/.

Wilma S. Mohla bych Ti toho vypsat mnoho a mnoho vic, ale vim, to vas drazi etenati toto vge nezaj Imo,.

Jegte jednou vas upomenu na nate divadlo a tegim se, ae vas tam vaechny uvidim. Na zdar!

Mrs. W. Tepera.

SOVETSKA 2ENA - HRDINKA. Telegram korespondenta "N. Y. Post" z Moskvy: lidera 7. bkezna, o mezinarodnim dnu tea SSSR.., segly se sovetske Seny na projevech, aby vyslechly feel, schvalily resoluce a oslavily mezinarodni 2enskSt den. Nejslavnejk hrdinka, rusko-nemecke valky mezi nimi nebyla. Byla partyzankou. Jmenovala se Taria. A je mrtva.

Tana je pro Rusko tim, dim byla Edith Cavell pro spojence. Jeji mueednictvi bylo oslaveno ruskem tisku. Hrozna fotografie jejiho zmudeneho tele, visiciho s nemecke gibenice, je oti'Stella ye vgech listech. Po smrti se ji dostalo nejvetgiho vyznamenani, ktereho maze udelit sovetska vlada, hodnost "hrdinky Sovetskeho Svazu". Byly slo/eny na jeji lest pisne a basil& Jeji gkolni fikoly, denik a clopisy vyjdou Neni pochybnosti, ae dojimavS7 ptibeh Taniny smrti vice prohloubil, ruskou nenavist k Nemcfn, net jakYkoli jinY incident teto valky.

Tanino spravne jmeno bylo Zoja Kozmodemjanskaja. Dala si jine jmeno, jak to dealt vaichni partyzani, aby zmatla neptitele a chranila sve ptibuzne. Kdy2 vypukla valka, byla 181etou studentkou v Moskve. Rozhodla se ptipojit se k partyzanrim, a jak pravi jeji ptibeh, odmitla radu ptatel, kteti ji vybizeli, aby se stala okttovatelkou. Zabaltai svilj tlumok, Takla odjela z Moskvy zadatkem listopadu, pronikla s malou skupinou partyzant pies nemecke linie a sneastnila se fispe gneho notniho najezdu na vesnici Petrigeevo, kdy byly zapaleny tti domy s Nemci a staj s korimi. Par noci potom se Tana pustila do sveho nejvetaiho a posledniho dobrodruSstvi. Rusove kikaji, ae podrobnY ptibeh se dovedeli od vesnieanu a od nemeckeho zajatce, kdy2 vesnice byla v lednu dobyta. TakovY je ten ptibeh, podle oficialnich sovetskYch spray : Obledena do koZichu, proSivanYch kalhot a plstenYch bot, ozbrojena pistoli a tlumokem s lahvemi benzinu, partyzanka se vkradla do Petrigeeva a dostala se do nemeckeho skladiSte. U2 mela budovu zapalit, kdyS ji ptekvapil nemeckSr strace. Po zapasu Tana byla zajata.

Teprve az ji ptivedli do sousedni chY ge, dovedeli se Nemci, ze jejich zajatec jest divka. ZaCali ji vys1STchat, a aby z ni dostali zpravy, zaeali ji mudit. Jedine, co prozradila, bylo, 2e se jmenuje Tana a 2e je z Moskvy. Vysoka, ttihla, eernooka, divka hrozne vypadala, kdy2 v'slech byl skoneen — vypravuji sedlaci. Mela na eele ranu a krev na rukou a nohou. Ale jedinou jeji odpovedi na otazky bylo: "Nevim! Nepovim!"

Druheho dne rano na na ysi byla postavena albenice a sedlakiim se nalidilo, aby se pti gli podivat na trest pro partyzany. Tana mel W it vS7strahou. Vojaci ji vedli ulicemi. Na hrudi ji visely dve lahve s benzinem a prkno s jedinStm slovem: "Partyzanka". Na popravi gti postavili ji na dye bedny, a smyeka byla ji navledena na krk. Sedlaci zachmuteni a mleenlivi se divali.

Ale Tana nemleela. Vzdorovala do konce. "Soudruzi!", cituje se v sovetskem tisku jeji tee'.

"Nedivejte se tak smutne, nebojim se smrti. 0ni me obesi, ja vgak nejsem sama. Je nas 200 Budu pcimstena. Zviteeime! Sbohem, soudruzi. Nebojte se, Stalin je s nami. Stalin ptijde." Tak zni posledni Tanina slova, uvetejnena po celern SSSR. Jeji divot byl skonden nekolik vtetin potom, kdy bedny byly vyraleny zpod jejich nohou. Visela tarn temet celY mesic, az ji konedne pohtbili sedlaci pod bilsou za vesnici. Tanin otec, sovetskST utednik, umfel pted deviti lety. Jeji matka, ueitelka v Moskve aije.

Ve vzruknem rozhlasovem projevu jeji matka vyzvala celou zemi, aby jeji dcera byla pomsten a."

Vydayani listu rev. Coughlina "Social Justice" bylo zastaveno. Department pat vyloueil jej definitivne z patovni dopravy. Rev. Coughlin a E. P. Schwartz, redaktor onoho listu, uvedomili generalniho poStmistra Welkera o svem rozhodnuti kratce pted slyknim, konanYm departmentem, v nem'S' fitednici 'duopisu melt dokazati, prod Jim poatovni pravo nema bYti ()dilate.

Straus 4.

AMBULANCE V OHNI. "Poplach," ktieel udychany stratnY a padil po kamenne zamecke chodbe smerem k veliteli brigadni ambulance.

— "Netvi," pravil poboenik tehot velitele.

"Co je?"

— "Neptitel."

— "Kde?" — `test set kroka odtud."

— "Kolik jich je?"

—"Aspoii seta."

— "Co delaji?"

--- "Pali z kulometa na naSi branu."

— "Vrat'te se k brans. Zai'idim dalai."

— "Hm," prohlasil velitel ambulance, kdyt mu. ptipad byl hlakn. "Hrn", zdfiraznil jette jednou.

— "Pujdu se na to podivat," nabizel horlive pobodnik' — "Dobte, je to vas — Poboonik byl od pechoty, kdetto velitel jako lekat veril podie 2,'enevske konvence •na aervenY kiit jako dostateenou obranu zdravotniho persorialu (na cvieenich).

Pobodnik chytil piilbu a betel na ubikaci mutstva. S nim jests dva tak lenryk': autodfistojnik a jeden lekat, kterY si piece jen nemohl odpustit, aby `pti torn' nechybel; aby se neteklo, uchopil flakieku jodu. ( ye skuteenosti vgak sel hledat granat, 'ulitY' kdesi ye vote. 2e1 bohu, marne: o granatu se jit pied nim dovedel jakYsi sberatel `suvenirti;) Potud o dinnosti mladaich elenfi dustojnickehO sboru. Stark generate po zrale &ate (ndhle ptepady mohou mit za riAsledek paniku), rozhodla se 'debt tomuto nebezpeei tim, to nedala na sobs znat rodileni. Hospodat se zachoval nejklidneji, as prave hral `durcha'.

Mezitim se za branou shromatdili spojky, kuchati a ostatni slutby, nepodlehajici 2.enevske konvenci. Strat jests pied ptichodem posil zabarikadovala branu. Neptitel se pribiizil nejprve na sto kroku a pain z kulometu i z puSek na branu i zameckou zed'. AvAak brana byla okovand a zed' z roku 1780, kdy se jests stave() solidne; i v Anglii. Obe by yydrielo i ostre stielivo, neiku-li slepe, cvidne naboje.

I vplitili se Utoenici pod branu a vhodili do dvora h rici granat. Kdosi z obrancil ho uchopil a hodil zpatky pies branu. Granat vybuchl mezi ttoaniky.

Podle vkch pravidel hry byli atodnici roztrhani do jednoho na kusy. Ad muselo i jim bYt jasne, to jsou mrtvi, bojovali dale. Jeden z mrtyYch se pokusil ptelezt za,meckou zed'.

Nic nedbal, to na neho Pablo z okruhu padesat metro vice net tucet pukk. Obranciim nezbylo, net ho zcela realisticky stahnout za nohu. Velitel obranct videl, to vatne minene cvideni pozvolna ptechazi v pranici. Jeko atodnik nebyl fair, rozhodl se unit valeane lsti.

Ptedal veleni vYkonnemu rotmistrovi, ovazal si ptes ruku bilk MU. on) kapesnik, zatval straSnYm hlasem 'Empajr', dal otevtit branu a vyAel na vYzvedy yen.

I udetil na korporala leticiho za kulometem anglicky: 'Kolik je vas?' Corporal vyskodil, hlasil v pozoru: `Tticet, Sir'. — `Kolik zbrani?'

— kulomety, tri minomety.' (To byla let.)

Avgak piece jen palebna, sila utoenika byla v .nepomerne piesile.

- `1-11n,' prohlasil samozvany rozhodei (podle vzoru sveho velitele). `Kde mate sveho rozhodeiho?' — 'Mame jen velitele.'

— 'Co?' vyktikl samozvany rozhoddi, 'vy nemate rozhodtiho? Jak pak chcete vyhrat vojnu?'

To utoenici uznali a smutne odtahli. Brigadni ambulance byla zachranena.

Dodatek Kdyby episodu sledoval nestrannY rozhodéi, dal by asi tento vojenskY posudek: a spojky ambulance neni jednotka prvni linie. Poprve po osmnactimesienim pobytu v Anglii se setkali s iadovou jednotkou: pegi slavneho anglickeho regimentu (Shropshire). Strat pracovala bezvadne. Poplach vzbudila rychle. Prvni spravne obranne ppatteni (zabarikadovani vrat) bylo dokondeno

VNITNIK pied ptichodem dustojniku. Posily p'fibehly behem nekolika vtetin. Improvisovana jednotka obrancil poslouchala na slovo. Vojaci navrhli sami nekolik rozumnych protiopatfeni; nahlY vkpad, obchvat z boku, razne pasti atd.

S poutitim pfekvapeni mohli zvitezit i proti piesile palebnich prosttedka.

Kdyby timto rozhodeim byl Anglican, znalY pomerii, skoneil by svaj posudek asi takto: to by tito vojaci byli na fronts lepti Boh. Bilek. net ted', v zazemi."

V es. kultura se brani.

Madrid, (OTK) Noviny v tak zvanem protektorate i na Slovensku; jsou dnes jen mluveim syYch dodasnYch nacistickYch pant\ a nelze se na ne divat jako na obraz vetejneho mineni deskoslovenskeho lidu. Smeji otiskovat jen zpravy o viteznem pochodu Osy k novemu "tadu" sveta, a politicks komentate, jet jim doda nemecka tiskova kancelat. Nemohou-li dnes psat o touze lidu po svobode politicks, venuji se tim vice kulturnim pottebam naroda, ptedev'aim mladete. Citujeme kritiku piedniho pratskeho listu o knihach pro mladet:— "Pro formovani vkusu a umeleckeho citeni je nejtvarnejk doba mladi, jehot dojmy jsou tak tive a silne, to nevymizeji nikdy z parneti. V neposledni tade bude se detska, duce utvatet podle toho, jakYch se ji dostalo knih. Z techto hlubSich a psychologickych opodstatnenYch ptidin se ptiklada, velkY vYznam detskYm obrazkovYm knitkam. S radosti konstatujeme, ze neto nazor pronika stale S'iteji do vrstev nakladatelskYch, ktere venuji ilustrovane detske literatute v posledni dobe zvYknou pozornost a peei. Po ptedlotiskem vanodnim trhu, neobyeejne bohatem na obrazkove knizky, ptines1 i minulY vanoeni trh a stejne i letoSni trh velikonodni mnoho krasnYch knih pro mladet, z picht nejedna ptejde i do knihoven dospelych. Srdce zaplesa radosti nad knihou, o jake se nam v mladi ani nesnilo. Nakladatele ptimo zavodi, kdo ptinese krasnejk." — Tento citat z kritiky o knihach pro mladet prozrazuje tisili spisovatelii a nakladatelii zajistit v dneklim nemeckem tlaku, aby eeska detska duSe zapustila koteny do sve vlastni kultury jests &five, net se ji zmocni nacistickk stroj na germanisaci evropskeho dloveka.

V JA_RDO CEKAME. . . . jinak to bylo dobrY, jenom B . . . wing ztratil pti dnanim "cirkusu" dva . . . ", tak nes informoval jednoho dne po ptistani kontrolor.

No, kde se Atipe — tam jsou ttisky, tekne§ si s tro§kou cynismu a jde'S si dat o jeden "nice cup of tea" vice. Netu‘AA, to za dve hodiny to ptekvapi zprava — Jarda K. missing. Tedy je den z tech dvou byl Jarda? Uplynulo nekolik dni — a tadna, zprava. Povzdychnek jo — to neni jako ye Francii; a mane se ti vybavi vzpo"Jarda est minka na to, jak jsme poprve " descendu Je 25. kveten 1940, tam 'lade na letieti pfitisknutem k Patiti . . . Perut' dostave, Ukol: Couverture aux coup, Cambray — Perome, 5000 m, 14.30-15.30. Startujeme, "eitci" jako vtdy pohromade. Pomalu se blitime natemu prostoru.

Z dalky jit vidi hotet mesta, vesnice — Cerny stoup dYmu hoticiho benzinoveho skladtate stoup& skoro at k nam. Nevidime, neslykme, co se deje tam dole, ale musi to bYt hrozne. Zde nahote je klid ... ale Jarda v tom lit dava znameni — sklapi letoun — aha, asi neco vidi .. .

Jedem!

6erna silueta na bilem podklade mrakil to uhodi do oei — DO 17. Jarda je ale ut u rile — kratkY plamen — vYbuch leveho motoru a Cerny kris s ulomenYm kfidlem pada k zemi. Ale i Jarda nejak neptirozene obraci letoun a mizi nam v mracich. Za nim . . . nic. Po spineni vracime se domil. Kratke hlateni: Jarda • zmizel . . . A nechce se nam vetit, to na.A "velkolmite jasne" se s yYm sporym vousem neni mezi nami.

Ptiblitil se weer, kdy to nahle na okraj letiSte vjede s velkYm hlomozem malt'` tank, z jehot male vete ohla goval svaj ptichod — Jarda!

Efektni jako vidy. S huronskYm tevem ho vitame. " . . . . a on mne mizera taky malexn dostal", ulevuje si, "nekolik ni jich prsknul do

Ve sttedu, dne 13. kvetna 1942. motoru, a tak jsem s tim musel sednout na pupek. Na Atesti to bylo za naafi linii u nejakych protitankovYch kanonkil ...

Tak to bylo tenkrat za majoveho vedera.

Nechce se napsati, to by nam mely zbYti jenom vzpominky.

Nezapomneli jsme a eekame; a v prve fade ti, kterki s Tebou "tahli" u I. es. letky od Arc et Senans at po Bergerac, pies to, to i jejich lady dnes protidly.

Vetime, to se vratiS — site ne uz v tanku — jako tenkrat, ale ty si j it najdeS cestidku.

Jardo dekame!

V Stitky o poiarnim poji gteni postiieny germamanisaci.

2eneva. (ftK) V Narodni Politice z 10. prosince je alanek o jazykove aprave atitktil o po2,arnim pojiAteni budov Olanek se odvolava na "dotazy, zda jazykove ptedpisy se vztahuji take na 'atitky umistene na budovach a oznaeujici, u ktere pojfat'ovny je budova pojiatena proti potaru. Germanisatoti se ihned chopili teto ptiletitosti a Nemci vydali ptislu gnY rozkaz prosttednictvim Thttedniho svazu soukromeho pojikeni. Rozhodnuti teto instance bylo, to zminene atitky je nutno povatovat za druh reklamy, takte jejich zneni musi odpovidat ptislu§nYm jazykovYm ptedpisilm. Pokud pry dosavadni atitky nevyhovuji ptedpi= sum, t, j. jsou toliko Ceske, nutno je do 2. led na 1942 nejpozdeji odstranit.

V Spodina vyplavala.

New York, (CTK) Povestny Werner z Poledniho listu, jent pattil vkly k spodine Ceske turnalistiky, vyzYva v tomto dasopisu pisatele anonymniho dopisu, aby mu poskytl vice informaci o 2enske narodni rade. Werner pike, ae informace, jet anonym poskytl jsou velmi cenne, a Ladd ho o schtzku, aby se od neho mohi dovedet vic. Tato ukazka staei k chara= kteristice, jaci lids dues vykonavaji z moci nacistii funkci turnalistickou v Cechach, kde novinatskou tradici zalotil Karel HavlidekBorovskY. V dobe pied Mnichovem byli Werneri druhu umazanYmi pisalky, jejicht listu se sluSni lids attn. Dnes je v jejich rukou velka east vetejneho tivota. Tak vypada nemecky novY tad. Ptibmidlina vyplave na povrch a mysli si, to je 'Dena od Aampariskeho.

V Washington, D. C. — Administrate pro stanoveni cen (OPA) vydala oficielni instrukce pro ptidely gasolinu pro oblast atlantickeho pobteti, v nicht se povoluje prodej od dvou do aesti galonu gasolinu k "nepodstatnym Ptidely vejdou v platnost dnem 16. kvetna. Autority pravi, to dle nynejSich planu ma bYti opatteno dostateCne mnotstvi gasolinu pro dilletite slutby, ale nikoli ptebytek pro zbytedne jizdy. Budou se vztahovati na 10,000,000 moto7 ristu v 17,vYchodnich statech a distriktu Columbia.

V Washington, D. C. — VYsledky referendni volby mezi farmak o trtni kvote pro paenici v sezone 1942 ukazuji, to 81.7% farmatt je pro dalsi kontrolu pestovani paenice ve Spoj. Statech se strany federalni vlady, jak oznamil federalni department zemedelstvi. Claude R. Wickard, sekretat departmentu zerned'elstvi oznamil kvoty 25. dervence 1941. Volby minule soboty bylo zapottebi, aby se ziskaly pottebne dve ttetiny vetkny, tak aby kvoty mohly bYti zakonne uvedeny v tivot. P§enici je letos venovano jen malo pies 55,000,000 akra, kdetto rekordni osev v minulosti byl 80,000,000. Hlasovani se zadastnili farmati v 40 statech, kde se pestuje pknice, a ttebate dosud nejsou znamy Al pine vysledky, z dosavadnich eislic je jit videti, to kvoty byly schvaleny. Pro kvoty hlasovalo 284,488, proti nim pak jen 63,063.

V President Roosevelt dal Josefu B. Eastmanovi mot kontrolovati a obmeziti poutivani vkch dopravnich prostredkil na gumovYch kolech, poCitaje v to i soukromY automobil katdeho jednotlivce. Tento krok byl podniknut z nutnosti zachovani a nejvY§§iho vyutiti existujicich civilnich dopravnich sluteb, zavislYch na gumovYch rafech.

VESTNiK

Ve stkedu, dne 13. kvetna 1942.

Z majove slavnosti radu Pokrok Houstonu.

Jako obyeejne, jig po dlouhou tadu let, majova slavnost radu Pokrok Houstonu yydatiia se skvele. Tyto majove slavnosti zmineneho radu jsou jakYmsi yYznadnym meznikem v jeho dejinach a soudiasne take v dejimach natl. Leskoslovenske osady v Houstonu. Prod? Protok od zalokni radu Pokrok Houstonu v roes 1910 se vlastne datuje nas. zdejti yYznadnejti a plodny t• ivot prate spolkove a narodni a siouti to ku cti jmenovanemu radu, ze po celou tu dobu sveho pilsobeni na to narodni a osvetove lice skuteene hodne vykonal to prate zdarne a ukteene. Ku jeho vstupu do tti a tticateho roku sve pilsobnosti ptejeme mu mnoho zdaru.

Navtteva byla detna a take hodne vzdalenejtich hosti nas nayttivilo. Z East Bernard mel pisatel poteteni poho yotiti si s bratrem Klinkoy skYm a jeho choti, z Rosenbergu zavital na Novotny, z Fairbanks br. Vojta 8ebek s rodinou, Novotny, z Fairbanks br. Vojtt 8ebek s rodinou, z Alvin br. Fr. Truksa, z Fort Worth bratr a sestra Kahankovi, a krome tech jette mnoho jinYch. Za Hlavni Uiadovnu SPJST. dostavili se jeji ptedseda, soudce C. H. Chernosky a glen teditelskeho sboru, S. Valeik, za Sdrukni AmerickYch techoslovakri v Texasu pan Vladimir Maudr.

Slavnost samu ptedchazela pravidelna mesiCni elenska schtize, zahajena br. ptedsedou radu Frank Olexou, pti ktere byli ptijati novi elenove. Po projednani banYch zale'Zitosti zminil se br. ptedseda o Clenech radu, kteti vstoupili do armady SpojenYch Statt, osvedtivtich tak nejlepe oddanost nateho deskoslovenskeho lidu v tato zemi a nabadal ptitomne eleny, aby parnetlivi jsouce tato velke obeti jiZ oni a jini ptinati, take ptispeli die svYch sil v tomto y elkem zapase ku dosakni koneeneho vitersty i demokracie za.kupovanim znamek a bondu obrany.

Pted zapoeetim divadelniho ptedstaveni uvital br. ptedseda ptitomne ptipadnym proslovem a podekovanim za nay ttevu a spolutkast na tato slavnosti.

Veselohra se zpevy, "Hloupe device z nal vesnice" sehrand na tato slavnosti dramatickYm odbroem tadu Pokrok Houstonu, Kroukk Hlahol, hodila se s yYm razem a nametem velmi y hodne pro slavnost. Lehka, svilna a protkand ptilehay Ymi zpevy a veselost budicimi vYstupy, dovedla lehce zaujati navttevniky, jak sveddily Caste salvy smichu. Souhra vyznela ladne a herci byli pro jednotlive role zylatte dobie vybrani. Je jiz znamou veci, ze Kroukk Hlahol disponuje vyttibenYmi hereckYmi silami. Zpevy doprovazela na plane sestra Naomi KostomlatskYch, majici v tomto odboru mnohaletou zkutenost. Herecka drnZina tato veselohry sestavala z nasledujicich hercii: Vaclav Kincl, Marie Ranovska, Frank Olexo ya ml., Anton Svestka, Rudy Datilek, Josef Kalousek, Anna Svestkova, Jerry Vodehnal, Emilie Kalouskova, (hrayti d y e role), Tim KostomlatskY. Sestry kuchatinky, ktere ykly vystroji takova chutna jidla po nich'Z je sharika, patti 1,0 nepiimo ku herecke drukne, jenk na tom jejich jevitti nemusi tak mnoho mluviti, ponevad2 jejich ykrobky hovoti za ne.

Mam za to, ze to nebude nernistnYm podekovati touto cestou vtem ileastnikum slavnosti jmenem potadajiciho vYboru radu Pokrok Houstonu, rieinkujicim ve hte a ytem, kdo• jakYmkoliv zptisobem ptispeli ku zdaru tato S. P. Studnienk. majove slavnosti.

V Dallas, Texas.

SpoleanY obed a velkou zabavu s pestrym programem bude potadat tad Pokrok Cis. 84. prvni nedeli v aervnu, kdy ptipada nate 1. vyroCf nove sine. Nate kuchatky budou mit hodne prate a starosti, aby bylo vteho dostatek, ale jsme jisti, ze se o vte dobte postaraji, jako vklycky. Odpoledne budou hry, bingo, koala v pytlu atd. Veeer taneeni zo.bava pti dobran' orchestru, tak jak vklycky mime. CelY program bude uvetejnen pozdeji. Bratti a sestry, nezapomerite na schtizi tteti nedeli t. m. a po schtizi zabava jako v‘Zdycky, tak se nechte vtichni videt, ted' neni ani horko ani zima.

V. Kartous.

NASI VE ZBRANI. Vykonavaje usneseni elenstva radu Pokrok Houstonu v pfedposiedni schtizi, oznamuji zde jmena elenti radu Pokrok Houstonu slouZicich v branne moci SpojenYch Statti. Dekuji timto sestie R. Hanusove za laskave ptispeni ye sberu jmen. V branne slu2be SpojenYch Statiz jsou dosud jak jsme zjistili nasledujici dlenove nateho radu: Aneinee Henry J., namotni moc, Dixon Abner W., namotni moc, Hanka Ernest, Padova armada, Hanka Frank, tadova, armada, Hanus Louis Jr., letectvo, Hlavaty J. L., ladova armada, Hoek Elvin, tado ya armada, Jetel Charles Anthony, letectvo, Kadleeek Ameos Frank, tadova armada, Klima Frank Jr„ namotni moc, Letikar A. A., tadova armada, 8efelk Rudolf, tadova, armada, Valeik Stanley, leteetvo, • Wallace J. W., namotni moc, Chudej J. W., tadova. armada, Malirial Joseph E. (?), Romandik Frank, tadova armada, Romano.lk (?), namotni moc.

Od mistniho radu 8tefanik:1pan Paul, namotni moc, Shmoldas t estmir (?) , termak Jerry (?), Koval* Maxon, letectvo. Dalsimi neeleny ale z Houstonu jsou jette. Pillpan Jerry, tadova armada, Frank Dolejtka, Hokin (?), Kupec Method, namotni .moc, Kupev (?), namotni moc, Studnienk Henry J., namotni moc, Studniany Stanley, tadova armada. Za oznameni daltich jmen deti houstonskYch rodiiu bude pisatel povdeeen. Adresa: S. P. StudnienY, 332 W. 27th avenue, neb zazvorite telefonem V-2-4330.

S. P. Studniany.

Z Kroniku teskSrch Zen v Seaton.

Na misto bazaru usnesly se sestry krou2ku potadat dobrovolnou sbirku pro Am. t erv. kteia, vynesla slutnY obnos $92.00, za ktery2 obnos vzdavaji srdednY dik vtem tern, kteti jakYmkoliv penaitYm obnosem ptispeli, tez ytem tern, kteti byli poveteni sbirku &nit. ROVnk vzdavaji srdeanY dik sousednimu radu teskY Prapor Cis. 24. za dar $25.00.

Dale se chci zminiti, ze v natem radu Hvezda Texasu v Seaton vyudovana bude eeska tkola.

Ustanoven ttielenny vYbor, sestavajici z nasledujicich bratril: Fr. Mikulattik, Jerry Chupik a sestry Terezie Martinkova. U techto vYborti motho pkihlasiti ditky, ktere by si ptaly Ceskou tkolu nayttevovat. Vyueivati bude dobra, u(itelka pi. Will 2abeikova, ktera tez v loni vyueovala a ditky ji mely rady. Vyueovani bude zdarma, neb jak varn znamo, k nate Jednota hradi sluine ueitelum a proto byste meli hojne vyaiti tato ptileitosti a ditky sve nechat zapsat u vYte zmineneho vYboru.

Henske ptispeyky pro SALT. zapravill, po $1: p. J. C. Bartek a pi. Albina Chupik, p. J. H. Bartek 50c pi. J. H. Bartek 25c, sl. Lidutka Bartek 25c. Pro ArnerickY Oerv. MU: pi. Fr. Maresh $1, pi. Louis Pavelka 50c. Pro ruske deti p. J. H. Bartek 50c a pi. J. H. Bartek 50e. Vtem darcilm srdeenY dik.

Dostali jsme tu u nas dva silne dette, kterYch jsme vtak zrovna nepottebovali, neb jsme meli od poslednich dett'fi dostatek. Jen jsme si piali, aby pole dostateene oschla, by se mohla sazet bavina. Misty musi sazet znovu, neb byla temi lijavci pokakna. Ze meli hodne farmati napilno hreely traktory ye dne i v noci. No a nyni zas par dni musi odpotivat, ne2 se da zas v poli delat. Oas vtak je jiz dost pokroeilY, aby vte bylo zaseto yeas. Jen aby po torn mokru neptitla zas sucha a to vlahy pak nepochybelo, neb tady mama takova obdobi, bud' dlouha mokra, neb sucha. Nd co delat, proti ptirode tako bojovat, musime chte nechte vie pfijmout jak to ptijde. S pozdravem, Kamila Fojtatkova.

V Buckholts, Texas.

Mill etenati a dtenakky!

Kdy*2 zaprtela, tak napisu par tadkti do Vestniku. Velice psat eesky neumim, nebot' jsem do Ceske tkoly nechodila, jenom co jsem se naueila z Vestniku. Ted' jsem doma ze sltaby a budu doma pomahat na farme rodietm, nebot' miti bratr Alvin bude muset jit na vojnu. Tak nam ty mlade hochy pokad berou, jenom kdyby to vojna brzo ukoneila. — Nate tajemnice pi. Hilda Brtitova mela peknY dopis, jen pitte east°, nebot' rada Vate dopisy dta. — Koneim s pozdravem 'stem a zOstavarn, Margaret Pogivalova.

Strana

Taylor, Texas.

Mill bratil a sestry!

Posledne jsem slibila, 2e vam sdelim vice ohiedne slavnosti, kterou bude nat tad Praha a.

29. poradati, bude to slavnost ye prospech Arnerickeho derveneho ktik a "war bonds". Slavnost je "Patriotic Victory Pageant", pti ktere bude nate mlade2 tieinkovat, tti hlavni sleeny byly pro tuto slavnost zvoleny, sleana Lydia Drorda 'Columbia", ktera bude miti "Uncle Sam" Daniel Hejl; druha. Dorothy Holly za "Texas", kterou bude doprovazet Joe Dee Ptikryl; pak "Liberty", za kterou je zvolena sleena Elenora Kincl. Ostatni nemohu vtecky jmnovat, ponevad2 mi jette nebyly dodana jmena vtech, ale bude jich za vtechny S. Staty. Program zapoene s vYteenymi teaniky jak nasleduje: senator Tom Connally, Attorney General Gerald C. Mann, County Judge Sam V. Stone, Mayor of Taylor R. H. Hewitt, a ted' ten nejlepti a to jest nas redaktor Vestniku br. Frank Moueka. Pak ptedseda nakho radu Frank Sva' dleriak, potadatel. Tedy nezapomerite na tuto slavnost, jde to vte na dobry noel. V nedeli 17. maje, zacatek y e 4 hodiny odpoledne. Vtechny vas zve zblizka i zdali za eels' tad, Ruble Holly.

VNOVE SMERY V SVETOVEM HOSPODARSTVi V britskem tisku objevuji se stale easteji kritieke tivahy o dosavadnim hospodatskem vkvoji, ktery je samortejme podminen valednYmi pomery. ZnamY anglicky narodohospodat, Sir William Beveridge, uvetejnil delti stat' o tom, '2e je zapottebi pronikavYch zmen, aby se hospoddiska sila demokratickeho sveta pine uplatnila. ACkoliv Sir W. Beveridge zabYva, se jen rozborem pomert ye Velke Britanii, ma jeho Avaha tirti platnost, ponevad2 i v jinYch zemich jde o zjevy v podstate podobne.

Anglicky narodohospodet ptipomind ptedevtim, ze "jsme do valeene doby ptevzali miroy ou hospodatskou strukturu s nepatrnYmi zmenami a s ptilit malYmi zmenami v soustave niezd, platti a ziskii. Opirali jsme se dale o individualni kapitalismus Ponechali jsme vYrobu 2ivotni dtilektosti v rukou jednotlivcii, jichz povinnosti neni jen to, aby prihlizeli k pottebarn naroda ye valce, nYbrZ• i ohledy na zajmy akcionatti a na to, jaka bude posice jejich zavodti pc, valce. Jednali jsme s delnictvem proti radarn- narodohospodatt, jako by tlo o "hospodat.skeho Clo yeka", kterY je i ye valet ptistupnY jen motivu osobniho zisku Je proto zapottebi dvou zmen: ptedevtim musi stat pkevzit zodpovednost za vedeni myslti Ly otne dtilaitYch a za rozdeleni dUchoZa druhe musi bYt zajittena zasada, k hlavni vzpruhou valeeneho usili v prumyslu i v boji musi bYt sluZba a nejen osobni zisk."

Sir William klade take otazku, zda je prehnane, aby Trade Unions byly za valky vedomYmi ciniteli narodni politiky podle ruskeho vzoru.

Je-li pravda, 2e se ykroba natich tovaren okamkte zvettila, jakmile SovetskY svaz vstoupil do valky, pak to neznamend, 2e by nati byli tak tupi, aby davali ptednost Rusku pied viastni zemi. Znamend to vtak, 2e ye valce je idea a nikoliv osobni zisk nejitein.nejtim podnetern heroickeho Usili.

Sir William vytYka dale, k Velka Britanie pke yzala z niirove doby narodni sklon ke kompromisu a oddalovani. Tempo postupu ureuje dosud neptitel, a nikoliv Velka Britanie. Valka se nemtii2e vest za hotove penize, nemuze byt vedena k viterstvi muk, jich2 loyalita je rozdelena. Musime nyni vest totalni valku — prayi Sir William — a to nejen v obrane, nYbr2 i v toku. Valka se musi stat valkou vteho lidu.

Na studie Beveridgeovy navazuje take elanek, v nem Z • se "Economist" zabYva otazkou rekonstrukce. Pravi, 2e by bylo osudnYm omylem, vybudovat ministerstvo rekonstrukce, poneyad2 Po valce budou nebo mela by bYt vtechna ministerstva titady rekonstrukce. VyplYva to take ze zkuknosti z minule povaleene doby, kdy takoy e ministerstvo oddelilo a koneene sterilisovalo celou rekonstrukci. Je pouze zapottebi elena vlady, kterY by vtem ministerstvilm ptipominal vyznam y easneho planovani. Musi udr2et rekonstrukci y e vlade v behu a ant, aby se 11dova, ptani pro lepti byti pc) valce stala skuteeriosti.

fitrana O. Sokol Fort Worth.

Ctena, redakce, mill ptatele a veichni miloVnici taneenich zabav! — Bylo mne natizeno naeirn ptedsedou zabavniho vyboru Jno. Jetem, abych yam veern scleffia, ze posledni ze.bava v Sokolovne se dosti dobte vydatila, pri ktere hrala hudba Northside Swingsters, tak vam zeroveri sdeluje, ze zase se bude poisadati zabava v Sokolovne v sobotu veeer 16. kvetna, pti to same hudbe. Koho zajimaji taneeni zabavy a rad na ne chodi, tak ptijdle se poveseliti. Pted. J. Jet take natizuje, aby tet nekdo z Temple . se mezi nas dojel -podivati a zabavu navetiviti.

S pozdravem za vYbor Sokola, Millie Poldekove..

V CESKY LITERARNI KURS V UNIVERSITNi LETNI SKOLE. Z Austinu ptichazi zprava,ze katalog univeritni letni ekoly Texaske statni university v Austinu jit vyeel. Z neho se dovidame, to v universitni letni ekole bude tesky literdrni kurs "OeStina 60", jent je nazvan "Karel Capek, moderni eeskY dramatik". — Letos to bude poprve v historii universitni letni ekoly co tomu kursu bude vyueovano. StudentAm a studentkam, milaete ueitelOm a ueitelkam, naskytuje se vYborne, pfiletitost ziskati dvojnesobnY kredit za kurs, to je misto th semestralnich hodin, eest hodin. Zapis do letni ekoly bude konan dne 4. eervna, to je ve Ctvrtek. 0 deskY literarni kurs Ji2 nyni se jevi znadnY zajem, protote Karel 6a pek path mezi nejlepei Ceske spisovatele mezinarodniho vYznamu. Dotazyo kursu budou obratem zodpovezeny. Napiete na adresu: Dr. Ed. Midek, University Station, Austin, Texas.

V San Francisco, California. eteni bratti a sestry!

Jednou za des musim neco napsat, aby ete:cati vedeli, to zde jeete tijem. Po pteoteni yestniku Cis. 17. dopis br. Krueinskeho byl tak livy, ze jsem se dal do psani. Kdyt zaeal pojednavat, jak br. K. Holasek ptijel ku br. Krueinskemu a jak zajeli do Harlingen a jake dilo tam vykonali s pfitomnosti fitednikt HI. I:Jkadovny.

Marie, zde Ti vzdavam dest za tak krasne dilo, ictere jsi prokazal pro naii Jednotu a pneno fadu, to jsi ho nazval J. R. Kubena, naeeho zakladatele naii mohutne Jednoty, ktery prvni sime zest' r. 1897, z ktereho vyrostl tak mohutnY strom a doposavad vyrilstaji ratolesti po celem statu Texas. Rad cis. 164. bude pomnik naeeho velikeho tviirce, ktery tak silne pracoval pro dobro naii Jednoty. Bratti nove zaloteneho du, pteji yam mnoho zdaru, aby se vde fad innohokrate znasobil a proipival ku dobro celku. Jen tak dale bratti, kde infitete sejte sime pro vzrrist naii Jednoty.

Skoro v katelem eisle Vestniku anebo Cechoslovaku vidim dopis z Californie, ale ze San Francisca doposavad jsem jeete taden nevidel.

Je zde hodne 6echoslovanti, rriaji zde velkou sin Sokola, tam se schazime. Tet je zde nekolik z Texasu, pi. Kurandova a pi. Drozdova jsou z West a jejich bratr, pi. Case pochazi z Bryan, pi.

Randuchova, bratti Merendovi, bratti Holaskovi, ter jsem poznal pi. Varikovou a jit celou rodinu, ale sestru Millerovou jeete jsem nepotkal co jsem zde, to co doposavad jsem je poznal, rnotna to je jich zde vice, ale ja o nich nevim.

Ctene dopisovatelky piste Easteji, velice rad etu dopisy z Texasu, neni tadneho dopisu aby v nem nebyl nekdo znamY. Pi. V. gtefka z Houstonu, ukatte se s Vaeim dopisem, popiete co vite; pi. Radova z Ennis ter, rad etu Wee dopisy, a pi. P. P. Mikeskova, pi. K. Fojteekova., pi. Paulova a pi. PoldekoVa, Wee dopisy velice rad Ctu, protote veecky jmena jsou tak zname.

Tet p. A. Jurena z Ellinger dopisy rad etu, neb Fayetteville a Effinger jsou mojim okolim, kde jsem moje detske easy protil a do ekoly chodil.

Tet bych te.dal redakci, aby mi zdelili adresu br. J. P. Nedbalka z Beevile, Tex., jest ter mym spolutakem ze ekoly Skidmore.

Lituji ubohe rolniky v Texasu ye kterYcht mistech jim tak moc prei a jeete vice ty, ktere to tornado zastihlo, anebo ta velika povodefi vie vytopila a vie znieila, jsou ubozi. My zde v Kalifornii mame nyni krasne jarni poeasi, ui nepreelo vice jak dva trdny. Zde jak ptijde kvaen, tak jrZ pfestane priet pies cele leto, OA

VES•NI,It zas na podzim zaene. Zde se.vee musi zavodriovat po cele leto; zde jak pfijde Cerven a eervenee tak viechny pasi,evniky jsou suche, tadna zelena, trava. Zde mate krasne parky co nekolik blokri, ale tam mutove v nich potad pracuji a vie zalevaji, a to je radost tam jit, jak vie je krasne a viecky motile kvety tam kvetou.

Ut toho pro dneeek necham, az podruhe vice.

V. ficte vas' start' znamY, A. H. Biel.

V Temple, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Citim se povinen dati nejake objasneni br. K. Latnovskemu na jeho dopis v minulem Vestniku. Br. Karle, nechci \ Testi tadnou debatu ye Vestniku. Ja jen odpovedel na Tvfij dopis proto, aby etenati vedeli, ze staff elenove u naii SPJST. dostavaji filevu na jejich furirtni poplatky. Neb kdy by na Tvrij dopis ohledne Tveho tvrzeni nedal tadnY odpoved' (totit vysvetleni), tedy by mnohY myslel, to opravdu ti stati elenove nedostavaji dievu, tteba to to bylo na sjezdu pkijato. Myslim, to jsem s mojim dopisem tadneho neurazil ate nebyl ani tak zhorka psanY, jak pile br. 8enkytik. Myslim, ze kdyby si br. 8enkytik pfeiet1 dobte Tvrij dopis, tak by vynaeel zdali to byla otazka anebo tvrzeni, to se to nedeld. Nu a co se tyke. br . 8enkytika, ten by to mel \Teat co jednatel,ze starYm elewarn se ta fileva dava. Dale br. piles, to mate u vaeeho fadu bratry Darikovy, kteti kdy jim dojde 70 let (zdali se toho dotiji), tedy jeden bude v Jednote 48 let a drub' 50 let. No, to ja mem 4 `bitovane", totit jestli se toho take dotiji, neb jak ja budu 70 let start', tak budu u Jednoty 53 roku. Letos 9. zati bude tomu 36 roku, co jsem do Jednoty pfistoupil. Dale piles, to KJT. mela v Naiinci prohlaeeni, ze stoji 100% za Cleny jejich jednoty, ktefi jsou ve vojenske slutbe.

An, jest to od nich spravne, ze to maji vetejne prohleeene, protote oni za svYmi Cleny, ktefi byli povolani do vojenske slutby v miule valce, nestali. Kdetto naee SPJST. stela za kahlYm Clenem vojinem 100% v minule valce a stoji za. nimi 100% i v nynejei valce. Oveem nemyslim, to by to bylo na ikodu, kdy by to bylo ve Vestniku H. U. oznameno, jak Ty ye svem dopisu pike. Co se tYee poplatk y u nag!. Jednoty pro stare Cleny, minim pro ty kteti jsou v Jednote jit 35 let, ze nemame nic co natikati, neb neplatime tadne vysoke poplatky, tak jak musi platit stab Cleni u nekterych jednot, neb se starymi Cleny u naii Jednoty bylo vtdy spravne a bratrsky jednano. Ku konci jeete podotykam, jsem ye svem dopisu nepsal, ze katdY dtive net piee, aby se pfesvedeil zdali se vie tak provadi tak jak se sjezd usnesl. Psal jsem nasledovne: Proto bratti a sesty, kdy budem chtit nekoho kritisovat, pfesveciame se drive zdali to o eem pieeme jest pravda, tak jak my to chceme napsat. Neb takovYmi rriznymi nespravnYmi kritikami udelame hodne nedorozumeni — a k tomu jeete dodavam — a dobre veci uekodime.

Toto jest moje uptimne mineni ohledne toho co jsem napsal. Aveak timto nechci tadnemu nic rozkazovat ani natizovat, neb jsem take jen obydejnY smrtelnik a nebyl jsem tam jen sam tenkrat jak rozdavali rozum. Proto timto konCim debatu ohledne to \Teel.

Prei nam Lady katdY tYden od velikonoenich svatkri, takte se v poli nede, mnoho delat a jeete jest hodne baviny set. Tak se mejte zatim veichni dobte. S bratrskym pozdravem, Chas. Navratil, taj.

V San Diego, California.

Mili atenafi Vestniku!

Zase par tadku, abyste vedeli to viechn y je zde v potadku. Ut je to poznat jak kary ubYvaji na silnicich a katdy ted' jezdi na elektrieke draze a autobusu. To je prod jsme zde meli tak straenou sratku tento tYden. Ty kary jsou tak nacpany, to motorak ani nemUte videt, co se cleje na stranach. Dve elektricke kary se srazily a bylo 35 zranenych, veteina techto ve stare citevene kate. Draha zde kupuje stare kary, co tit byly dany mezi starotitnosti v jinych mestech. Nektere ty kary jsou smeeene, jsou veelijake barvy a vetim, ze naii pradedeekove jezdili na tech karach. Zde je moc lidu na nedostatedny podet elektrickYch Itar.

Jiste u vite z molich clopis1, to se mi zde ant

Ve stiedu, dne 13. icvStna 1942. dosti malo nelibi. Tu gim, ze toto psani je moje posledni z Kalifornie. Dozvedel jsem se, to me poelou na praci do Fort Worth. Nevim kdy to bude, ale mam byt ptipraven jeti jakmile mi to oznami. Musim se ptiznat, ze jsem byl 'ptipraven ut osm mesicu na to cestu zpet do Texasu.

Kalifornie je moc hezka, ale jenom pro twisty.

Kdo kdy bydlel v Texasu nechtel by zde bydlet.

Ja sam ptijedu opet do Kalifornie na vYlet, ale at po valce, a to bude jenom na navetevu. Udelal jsem si hodne kamaradri zde a budu vzpominat na ty vesele veeirky co jsme byli pohromade. Ja, piei domii katdy den a tet dostavam psani katdY den od sestry nebo rodieri. Vtdycky me velice poteei,, kdyz dostanu z domova psani a piii mne v net, to mne nekteti znami pozdravuji. Dekuji yam viem, zvlaite p. StudnienYmu, pi. a p. SvaeinovYm a tet jinYm. Ani nevite jak se elovek poteei, kdy je tak daleko od domova. Doufam, ze pfiete budu psat z Fort Worth, Tex., zatim pozdrav z Kalifornie.

Louis Runk.

V VgICHNI DO HOUSTONU! Na pekne divadlo Sokolske Jednoty Houston, na Studewood a tadu Pokrok C. 88. v Houston ptieti nedeli, nebudete nikdo litovat. Je to lidova hra protkana peknymi pisnemi, pina veselosti a zase tancem a smutkem. Je to romanek Lasky Ctyt mladYch lidi, z kterYch eisi same zpev a veselost a zase romanek star gho pare6ku, kteti byli v nejlepeich letech zlomyslnosti jednoho odmitnuteho napadnika rozdvojeni, ale zase osudem spojeni na veky, z &hot mela radost jejich dceruika Botenka, ktera vyrristala v domeni, to maminka zemtela a tatiCek taky. Herecke sily jsou viechny v-yborne, neb jsou to stall ochotnici, at na Katuiku, kterou hraje ses. Vodehnalova. Poprve je na ochotnickYch prknech v peknem obsazeni a hraje s pravou vervou sokolskou. Doufame, to budete odchazet uspokojeni domfi a nezapomenete na to nikdy. Zpevy doprovazi br. Vaclav Kudera na housle a ses. Botenka Silhanova na piano.

Se sokolskYm pozdravem: Nazdarl 'Mime se, Sokolsky vYbor.

V Upozorneni z Telocviene Jednoty Sokol Houston: Telocviena Jednota Sokol Houston v tadne sokolske schuzi shledala, ze pohana kterou se snatil hoditi byvalY starosta Sokola na Sokolskou Jednotu k vuli neplaceni je nespravna.

Sokol platil fadne viechny poplatky yeas, jak bylo fadem Stefanik potadovano, katdeho leti. Ze Sokol nepodal radost o dalei povoleni poutivati mistnost na cvieeni je vinou bYvaleho starosty, ktery byl zaroven na majetkovem vYboru tadu gtefanik, cot bylo jeho povinnosti, aby sokolske Cinovniky na to upomenul.

Za Telocvienou Jednotu Sokol Houston: J. J. Kelarek, taj.

J. Vodehnal, starosta.

V Soveaska armada bojuje i za Cs. no.rod. Smrt dr. Waltera Kahlreutera.

New York. (CTK). Denik Cs. vojska v Anglii, Naie Noviny, pkinaei pod titulkem "Jsme zavazani dikem" zpravu o tom, to na vYchodni fronte padl SS Obergruppenfiihrer a major nemecke policie dr. Walter Kalreuter. Tento Nemec se einne ffeastnil Heydrichova 'Mani It Cechach a na Morave na podzim 1941: Jeho `,zasluhy" byly posmrtne zhodnocen' 'Heydrichem, ktery za Kahlreutera dal na HradCanech sloutit mil. PH °slave byl Moravec a ptedseda tak zvane protektoratni vlady Krejci, — Naee Noviny kondi svou zpravu o Kahlreuterove smrti slovy: "Cechy popravoval, Rusi ho zabili."

–V Poplatky za ohlagovani.

Bern. (CTK) Jak se oznamuje z Prahy, vSrbird redakce pratskeho nacistickeho deniku Der neue Tag od veech Cecht, ktefi jsou odsuzovani k nejrtznejSim trestam, dosti vysoky poplatek, za to, to uvetejriuje jejich jmena a vYei trestu. V ptipade popravenYch se poplatek nasilne vybira od pozustalYch. Der neue Tag je jediny praiskY list, ktery ptinaai tdaje o viech popravach a rozsudeich, a to diky

teto sve raetodC

56 67 151 105 153 81 143 6 11 92 154 161 85 65 15 28 28 72

Frances Hanus Frances BezecnY Emilie Holegovskt Joe Matejidek Anna Kolat Vlasta Hurta August 6erno'Sek John A. Hegar Frank Svasta William Botik Antonie Rortocky Frank Ktemenek Frank Stunt Vlasta Marek Bill Burtis Frantfaka Fojtik Henry Jandik Albert Kfenek Celkem

Mili bratfi a sestry!

Posilam varn v g em pozdrav a oznamuji varn, ze jak pfede g lt seznam ukazuje, v rote 1941 jsme vyplatili 42 elenilm podporu v obnosu $698.82. To bylo od 1. eervence do 31 prosince 1941, tedy za gest mesicii. Od 1. ledna do dne g -kajsmevypltiodru48elnm$2.60, cot je o 1 mesic merle oproti prvnich 6 mesicil a vetgi obnos, cot jest nasledkem ptistoupeni vice elenu a take die toho .vet gi podpora.

Nynej gi poplatek do nem. Fondu se tSta starch Clem, je g piastoupili do Nem. Podpory do konce 31, bfezyaa 1942. To pig'i proto, ze mnozi jste pfehledli oznamepi ye Vestnikv., tak jak sestra Polaigkova od fadu Ft. Worth pile ye vderejtirn Vestniku, to ti elenove co pfistoupili letogniho roku neplati nic. To byste mi to spravili! Ja rikam, dokud se 'zienske nepusti do toupala,. bude s nim dobte. Kdo si neobnovi elenstvi do 1. eervende 1942, sam se suspendu je. Po 1. dervenci oznamim podet alma a die toho bude se poeitati take obnos podpory, die toho jak dochazi vtkazy mnohSrch iadu, nebude podet dlenstvi men gi, nebot' s kagdSrm vS7kazem starch elent, jet za ne posilaji tajemnici penize, jest pfirtstek novtch elenii.

Osobne nemilte tadnt Glen dostati podporu, to musi 13Srti udineno skrz vas fad a tadost musi bS7ti odporueena va gim lirborem a v gdy pti torn lekaiske vysveddeni. Dposud g adnt Men nedostal podporu, ku ktere by nebyl opravnen, a proto s imlnou cliiverou by melo dlenstvo nasi Jednoty tento podnik podporovati a vyutiti nagi bratrske sily v pfipade negtesti.

S bratrslOm pozdravem, John toupal.

V VkliAZ NEMOC. PODPORY Jii 61enovi obdrieli od 1. ledna do 24. dub. 1942 Obnos podpory.

Cis.radu Jmeno dlena $ 25.00 153 Pat. Bosak 25.00 160 Edw. Havel 12.00 40 Victor Kresta 12.50 6 Rudolf Novotny 12.50 63 Rosalie Ka gparek 13.10 11 Katefina Bada 26.25 154 Joe F. Pola gek 13.10 114 Rosi Vojtek 13.10 94 Julie Pedelia 13.10 151 Prantigka Zahn 13.10 23 Joe Tupa 13.10 21 Adolf Sasin 13.10 4 William Riepka 110 Mary Babovec 25.00 13.10 154 Milie Polakk 142 Clara Lacina 13.10 140 Dela Mladenka 25.00 55 Katie Slovak 26.40 147 Adolf Orsak 13.20 141 Jos. fteznieek 26.40 27 Adolf Philip 13.20 141 Adela Marek' 25.00 154 Anton Fridel 13.20 40 W. C. Kunetka 13.20 21 Ignac KopeckY 13.20 142 Fred Ctvrtnik 13.20 6 Wilemina Hegar 26.50 6 Mary Hegar 13.20 27 Rosi Mladenka 13.20 116 Vla,sta, Odstr611 .. . ..... _ ..

26.50

Strana

NitSTNbt:

Ve stf edu, dne 13. kvetna 1942.

13.25 13.25 26.50 26.50 13.25 13.25 13.25 13.25 26.50 13.25 13.25 13.25 26.50 25.00 26.50 26.50 13.25 13.25 $822.60

V PREHLED NOVYCH 2ADOSTI ZA MES1C DUBEN 1942.

E.ad 1 4 15 16 20 25 28 29 48 51 52 58 64 80 83 84 88 90 92 94 112 117 129 133 140 160 163 164

Dospell adosti 1 1 1

Obnos $1,000.00 1,000.00 1,000.00

Detsld Odbor.

Ladosti Obnos

$1,500.00 1,000.00 500.00 500.00 2,500.00 1,000.00 500.00 2,000.00 500.00 1,000.00 1,500.00 1,500.00 1,000.00 4,500.00 1,000.00 1,000.00

2,500.00 1,000.00 1,000.00 1,000.00

1,000.00 1,000.00 1,000.00

12

11,000.00

500.00 1,500.00 1,000.00 1,000.00

36 $33,000.00 26 $15,000.00 °delta, se iimrtim, odstoupenim, vyloudenim a tak dale: Vyloue., odstoupenim, atd.

13 dlenti pojist. na $17,500.00 Umrtim 23 Menu pojist. na 20,485.00 Detskt Odbor.

19 dlenii pojist. na 9,500.00 60 S bratrsktm pozdravem, Dne 8. kvetna, 1942.

$47,485.00 Edward L. Marek.

V Oslava Dne Matek u radu Pokrok Houstonu.

Den matek stava ji g hezkou kadu let a oslava tohoto dne na g la svou odezvu u fadu Pokrok Houstonu jig po nekolik uplynultch let a nasledovne tedy i tato posledni. Nevim ureite jmena vtboru, respektivne jeho Clem, ktefi tento program zaran govali, ale dlug no pfiznati, 'te posledni program oslavy dne matek byl unikem.

Znamo mi, ge v nag i deskoslovenske osade mame hodne umeleckSrch talent0, ale 'te tech umelecktch hvezdieek tu tak ptibtva„ bylo pro mne pfekvapenim, zvla gte kdyi vychazi z fad to riag i dorostle neb dortistajici mladete.

Program teto oslavy byl zahajen br. pfedsedou Fr. Olexou pfipadntm proslovem a uvitanim navg tevnikii. Bratr pfedseda pak pfedet1 telegram z dalekeho New Yorku od br. Louis Hanuge ml., slougiciho u leteckeho sboru armady Spoj. State, v kterem poslal srdednt vzkaz a blahopfani v gem mamenkam fadu Pokrok Houstonu. Srdeent dik za tu vfelou vzpominku jmenem vgech na gich tadovStch matidek, Louisi! Br. pfedseda ta g se zminil o pozdravu od Galli, jent naSeho stareho veterana, bratra

je pititomne upoutin na, Mika a odporueil jei navgteve nagich Po to sestra Frances Olexova ml. pfedstavovala jednotlive neinkujici. Prvou na programu byla Marylin Earlova, pfednesg i basnieku "Na gim mamineekam!" V zapeti sledovalo zpevni solo mladistve Elsie bvntalcove za doprovodu na Mane Helen Dvotakovou.

Nasledovalo po tom koncertni Cislo na piano mladinkou Roselyn, dceru gkou bratra a sestry KachtikovSich. Po to nas pfijemne okouzlila "Ta pisnidka mladi " zapena sestrou pani Jennie Mae Frank Rulikovou za doprovodu na piano sestrou Naomi Kostomlatsktch.

Velmi malebne byl proveden tanedni vtstup houstonsktch sokolidek na sines narodnich pis-. ni, tandent za fizeni br. Dom. Nezvala nasledujicimi sestrami: Carrie Vodehnalovou, Lillie Nezvalovou, Harriet Earlovou, Bessie Silhanoyou a Elsie 8ebkovou za doprovodu na piano sestrou Naomi Kostomlatsky'ch.

Dalgim umelecktm dislem bylo duetto na piano sehrane pani Jennie Mae Frank Rulikoyou a sestrou Naomi KostomlatslOch. Jim nasledovala trojice maltch devdatek, Andrey Vodehnalove, Betty Jean Powellove a Marilyn Earlove v eisle "Taneeek s panenkami".

Po to vystoupilo na scenu kvarteto etyf deveatek, dceru gek bratra Antona Bo gone, ktere zapely dve pisnieky. Po to nasledovalo dislo na piano, sehrane sestrou Iren gefdkovou. Tomu nasledovalo pfedvedeni taneeni idylky malou Marilyn Earlovou.

Po tomto nasledovalo opet duetto na plane sehrane pani Jennie Mae Frank Rulikovou sestrou Naomi KostomlatskS-ch a na to baletni tanec Marilyn Earlove a pak zpevni solo deerugky br. Frank Dvofaka, Elsie za doprovodu na piano mladinke Helen Dvotakove. Nektera disla byla krome piana doprovazena na housle br. Kueerou. Zeller programu byla recitace basne "Matdino dekani, pfednesend sestrou Frances Olexovou ml. Jmenem pfitomntch dekuji vgem tem na gim umelcilm vystoupivAirn v tomto programu za tak mile a pfijemne pobaveni a pfeji jim z hloubi srdce hodne zdaru ku dalgimu pokroku. Zaslougi si vgichni pineho uznani a pochvalu. Soudasne vzdavame diky tern, kdog tak pant umeleckt program pro den oslavy matek zarantovali. - A abych nezapomenul, br. Jarka Vodehnal dovoluje si pfipomenouti, to ji g ptigti nedeli Tel. Jednota Sokol Houston sehraje veselohru se zpevy v sini faclu Pokrok Houstonu.

Buda to mot litostive pro ty stare pantaty, ponevadt je to neco o vzpominkach na to boutlive mladi, kdy g take men deveatka radi. Zrovna ted' v maji, o nem g pel jeden lyrik a snad jich bylo vice: "Byl smavS7 maj, byl lasky eas, ja libal jeji rtiaky a hladil jeji hebkt vlas".-Jo, tohle neni gadnej spas, kdyg oheri mladi nam jig zhas' a zpomalil se srdce tep, kdy g sgedive' vlas a pelicha nam leb. - Bratfe Jarko!

Budou-li v tom kuse tanditi nejake hezke cla my se svitntrni a ladntmi no gkami a v neptiliS dlouhtch sukenkach, reservuj pfedni sedadla pro ty stargi pany, aby si nemusili svuj zrak S. P. Studnient. pfilig nam'ahati.

Lisabon, (6TK`. Vyhla gkou "Nskomora yskeho svazu prodrithet, vejce, a med" musi chovatele drubete odvest iffadtim 65 vajec roene z kalde slepice. Vejce neni dovoleno volne prodavat. K nakupu je tteba pfidelovtch Kahl yobyvatel t. zv. protektoratu je opravn6n koupit si za ingsic dve vejce.

KALEND 17. kvetna. Vlasteneckou slavnost viterstvi porada fad Praha els. 29. v Taylor, Tex. ve prospech Amer. Cerv. Kfige.

17. kvetna. Program a dillegita schuze odbod"ky SALT. v sini osady Kova' u Smithville, Tex. 17. kvetna. Zrievohru sehraje dramatic“7 krou gek Sokola Houston v sini tadu Pokrok Houstonu 'Cis. 88 v Houston, Texas.

24. kvetna. Oslava 23tileteho zalokni fatio ttefanik eis. 142. v Houston. Tex 31. kvetna. Podnik ye prosnech Amer. a (Isl. 6erveneho Mite v Narodni sini ye Fort Worth Texas.

7. eervna. °slava prvniho vYroZi otevteni derniho stinko tadu Pokrok dis, 84, if

vESTNIK

Stran g, V. VACLAV

PI g OUT PRUKOPNIK.

Jan Kozma. p jukovnik se podival na hodiny. 112 zas je rozde! Veder ma party a je gte se musi dart esttihat.

"Seteri holide", naiizuje ptikaznikovi.

"Setenu holiee", opakuje jako ozvena ptikaznik Josef. Za chvili se v gak vraci bez "Hlasim, pane plukovniku, ze holide neni." " Jak to, ze holiet neni?" pta se plukovnik.

"Hlasim, ae jeden gel za wafkama a druhej spad s motocyklu a ma, rozbitou hubu", odpovicla podle pravdy ptikaznik Josef.

"Copak nejsou u celeho praporu jini holiei, net ten co ma, rozbitou hubu a . " "Hlasim, ae sou", a Josef jde hledat holide, zatim co plukovnik si uminuje, ze tentokrat skuteene toho chlapa vyhodi. Poprve si neco podobneho uminil prvni den, kdyt se mu Josef skoro pied dvema lety hiasil. Cast° si sve ptedsevzeti od to doby zopakoval, ale vtdycky od neho upustil. Josef je piece Josef: dnes uz vi, ceditko na aernou kavu se nedava pod postel a ze konvieka na eaj se nedisti tak, ae na ni naplijeg a pak ji ptegoustneg rukavem. Josef ua taky vi kde co leti, kde je salam, kde sYr a kde jsou plukovnikovy cigarety, take kdyt chut', vi kam na to: Vybere g si jineho a chlap, net na to ptijde co a jak, rozhazi ti almaru, rozbije flaky ye spiti a bere vic net nae ma chut', uvatuje plukovnik. To zas Josef, vSechna test, ten jen tenkrat, kdyt ma chut' a na co ma chut'. Proto, Josef zastava dal a te gi se ptizni velitelske.

Mezitim co plukovnik taktouvatuje, hlecla Josef holide. Ptijde k velitelske rote, ponevad2 ta je v nejblitgim baraku a hned: "Kluci, starej pottebuje ogigat, kdo to z vas umi?"

"Ja", ozve se temnY hlas mute, kterY lei na kavalci, ruce sepjaty na bti ge. Tak jak to delaji velci myslitele.

"Tak hod' sebou. Starej pospicha."

Vaclav Pigout leze s kavalce, bere si ruenik a od souseda si vypajeuje natky. A jde. Stfihat pana plukovnika.

"Tak honem, Clovede, delejte, mam byt za hodinu deset mil odtud."

"K slutbam", odpovida Vaclav a jme se pevne utahovat rudnik okolo velitelske aije.

"Prosim vas, od eeho smrdi ten hadr?" pta, se plukovnik &iv net Vaclav zaene sve dilo.

"Desinfekce", odpovida Vaclav kratce.

"Pekna, desinfekce, vtclyt' to smrdi jako by to letelo na hnoji od loriska."

"K slutbarn", odpovida, Vaclav a stfihne nekolikrat ye vzduchu na prazdno ntdkami, jak to mail ye zvyku holiei.

"Jakou fazonku, pane plukovniku? Raete si ptat vic ptistfihnuty zadek?" pta, se Vaclay.

"Olovede, zaenete ut stiihat, mne je to apine jedno, jen me osttihejte, vklyt' ja mam weal deset mil daleko", upi plukovnik. slutbam", zni zdvotila, odpoved'.

Vaclav zajel natkarni do velitelskych vlasit a pak ua to jde dal: podle toho, jak se to Vaclavovi hodi — jednou zleva, jindy zprava.

"Kde mate ma ginku?" pta se plukovnik.

"Dnes se maginkou nesttiha. To bylo kdysi; nutly, proste natky, to je dnes pomacka moderniho holiee."

"To slytim poprve," divi se plukovnik.

"Ovgem, ponevadt systemisovani praporni holiei jsou fugeti, kterY vo modernim hygenienickYrn sttihani nemaj ani pant. V riakY Lhote se to dlovek samortejme nedovi. Jen airy svet otevira obzory. Doptedu se musi, krok nikdy ?pet, tot' heslo je prtikopnika a moderniho eloveka."

Plukovnik by nad timhle v pochybnostech nejradeji zavrtel hlavou, ale co kdyby tenhle hygienik ho pii tom natkami pichl do hlavy?

Beztoho s nimi jezdi sem a tam a plukovnik citi jejich neptijemnY dotek na lebeeni kosti.

"K slutbam. Hlasim pane plukovniku, ze jste osttihan."

"Neda, se unfit, ze to clelate rychle", uznava plukovnik a vidi, ze dik Pigoutovu hygienickeinu piijde k vedeti, deset mil vzdalene, -treas. Vaclav Pi gout vyttepe vlasy z rueniku na koberec, ukioni se a jeho "k slutba.m" je pcsledni, co ma v to cele 'creel povedet. Zoo z viii 1-11 1.rpielayov0 pfliThodu tivIjor, velitt.;1

Pigoutovy roty. Chvili se mleky diVa na plukovnika: "Poslouchej, kdo to to stfihal?"

"Rolle od tve roty."

"Od me roty mohl bit, ale hone' to asi nebude", kika, major a nespou gti odi s hlavy plukovnikovy. "Vtclyt' jsou to apinY zameckY schody.

Takhle piece nikam jit nematet." Plukovnik bei do koupelny a vidi na sve hlave hrtizu a spougt'. Zda, se mu, ze mu ta hlava ani nepatti.

"Ja toho chlapa dam povesit. A on se mne jegte pta, jestli chci vic zadek ptisttihnout. No poekej, ty hygienickY prtikopnikur Zatim co plukovnik svYch cite neskrYva, major natizuje, aby naali nekoho, kdo se skuteone ucil holidem a krome toho, aby ptivedli i toho systemisovaneho s rozbitou hubou (vtdyt' hubou nesttiha) a samortejme Vaclava Pi gouta. Pak vybere dva, kteti mu pied tim odptisahli, ze holiei, sttihali a kadekili, jeden dokonce habe gskeho rasa a druh Matenku Zieglerovou a ze dovedou tu spougt' na plukovnikove hlave spravit. Natizuje jim, aby pod dohledem systemisovaneho praporniho holice plukovnika potadne osttihali, jinak ae zavie je, velitelskou rotu, aofery, marodku, muzikanty a celou tu verbet a holotu. A zatim co tti holiei, kadetnici a vlasenkati se ze v gech sil snaai napravit dilo Vaclava Pigouta, stoji Vaclav pied svYm velitelem.

"Oloveae, co jste to udelal? jste vy vabed holid?" pta, se ptisne major.

"Nejsem, pane majore", odpovida Vaclav uptimne.

"A jak to, ze jste se opovatil stiihat pana plukovnika?"

"Hlasim, pane majore, ze takto: videl jsem vatnost sittiace. Pan plukovnik pospicha, holidi, ti systematisovani myslim, jsou z dosahu, jinak

by Josef neptigel za nami. Velitel to pottebuje, Vaclave, povidam si, music do prvni lady jako dobrovolnik. Tak jsem se ptihlasil."

"Ale prosim vas", nechape major, "vklyt' jste musel vedet, ae nebudete umet pana plukovnika osttihat."

"Hlasim, pane majore, to je omyl. Ja mam stY svedomi. Pana plukovnika jsem ostiihal poctive, i kdyt ponekud nezvykle. Kdybyste byl Inc nefek, mohlo to bejt dobrY. Ale zase se potvrzuje ?Asada jako tit tolikrat v dejinach lidstva: svet chce byt klaman. Lidi si myslej, ae ja neumim stiihat, ponevadt jsem se to neudil.

Kolumbu.s vobjevil Ameriku, a taky se to neuil." " y en!" Viet major, nebot' i mira jeho trpelivosti je dovrgena.

V TCIIAN VRZALIK A ZEt BkOUgEK.

Tehan vogit a zet' rotnSr. V iniste posaclky je proslulY hotel Bath — nagi kluci mu proste kikaji "hotel bas" — kde se ptijemne sedi pki ei gce "cltin and lajn" anebo skleniece whisky. Zde obas sedavali v drutnem hovoru rotnY Btou gek, elovek mladY, zaloteni ponekud povetrneho, a vojin Vrzalik, mug jiz, zku genej gi, jak se kika — v nejlepgich letech.

Patek je na vojne nejen dnem toldu, Mil svatkem, ale je to i den relaxe: pti gti den je sobota, to se maka, jenom pal dne, cili v patek veeer ut jaksi relativne zadind weekend.

A tedy vojin Vrzalik a rotnY Btou gek sedi si pohodlne v "basu" a te gi se o jednom takovem blalenem patku na weekend. Ov gem, nesedi jen tak neeinne, jako ti nemluvni Anglieani; filosofuji. Dnes maji na tapete nerozvatne teneni na gich chlapca v Anglii a anglicka deveata \Tubed. ,"Vzpomeri si jednou na ma slova," vatecky zvolna pronagi rozgafnY Vrzalik, "ty kluci, co se tu ieni s Anglidankami, splaeou nad vYdelkem. Zdej gi holky maji docela jinY nazory na divot a vabec. Ty nejsou jako na ge teneke, zvykle pracovat a videt v muti hiavu rodiny. Kdepak. Ja ua byl v nekolika zdejgich rodinach, ja, to vim."

"A pak je tu tenhleten rozdil v temperamentu," ptipojuje se ke kritice Btou gek, posilniv se pkedtim tadnYm dou gkem dtinu. "Tuhle mi vypravel Gusta, ae libal nejakou takovou "tumorovku" a ona pry mezi jednotlivai poiibky tikusovala z jablka. Nate taba, a pak l I b antbo to kop11e, Alt tlINYlAl Proinialtultu 11111(ty tiqropL"

ye stiedu, dne 13. kvetna 1942.

"Jo, vidig, a pak tu jsou naae taby. Jak ty k tomu piijdou, aby se nazi kluci vratili s tern! Wmifredami a Kvendolynami dome a ony, chudinky, aby se na to koukaly."

"A nag e manly, jak by smet! Kdyt si vzpomenu, jak by me nag e matka pkivitala, kdybych se ji vratil domit s tenskou, se kterou by si ani popovidat nemohla, dela se vitr podel pa:tete."

V tomto duchu se nesla dela, dal gi debata nag ich hloubala. Jente ironic osudu tomu chtela, ze tehot vedera se oba tito myslitele seznamili s dvema Anglieankami, matkou a dcerou, a behem dvou hodin byla z toho znamost jako tram. Vrzalik si hleciel manly a Btougek, kluk aikovna, statedne zkou g el kouzlo sve mane anglikiny na decree. Roze gli se jako do-. cela vymeneni lido. K d'asu poslali moudre zavery sve piedchozi filosofie a oba si smluvili na nedeli rande.

A jak ua to bYva, roz g arnY Vrzalik se do toho dal zatracene vaane a za necelYch nest nedel byl z neho St'astnY mantel dvaadtyticetilete Mrs. Caruthers. Dlutno podotknouti, ae tato zamoana vdova je majitelkou dvouposchod'oveho domu a mnoha jinYch dobrot tohoto sveta.

RotnY Btou g ek pies svou povetrnost nepostupoval tak rychie jako jeho slutebne podtizeny kamarfid. Snad Ie mlada deveata jsou vyberavej g i a nemaji naspech, snad ae neumel ta.k vzletne anglicky jako zcestovalY Vrzalik, zkratka, jeho At'astnY druh byl jiz tenat, kdyt konedne i ta jeho diVka zabrala a zaela ho mit doopravdy rada.

Ale tu se koneene objevila ptekatka, ktere se Btoug ek nadal nejmene. Te jeho znamosti zadal neptat jeho druh a novopedenY tchan.

Vrzalik se najednou postavil na stanovisko otce, byt' nevlastniho, sve nedospele decry a zaeal uplatriovat sve namitky. Do glo mezi nimi ke vzrug enemu rozhovoru.

"Neziob se na me," zaeal zase svYm rozvatnYm stylem Vrzalik, "ale ja mam dneska odpovednost. Ma nevlastnl dcera je nezkugene &wee a nemohu ptipustit, aby nekomu nalitla."

"Jak to nalitla? Vtdyt' me piece zna.g."

"Zna g , znaa. Abych pravdu tek', neznam te.

Vim jenom, ae jsi vojak, rotnY a flamendr. Ale co sea jinak za ptaeka, to nevim."

"Aby to hrorn polehtal! Najednou me neznag a najednou jsem pro tebe flamendr. JestIi chlastal, tak jsem chlastal s tebou, ty starostlivY otce. Ty ses moh otenit, co? A mi to ul nepteje g, co?"

"Koukej se, jestli si mite vzala Mrs. Caruthers, je to jeji vec. Ona je ua star gi, zkuSena, ona si u2 se mnou bude vedet rady. Ale ty holky by bylo akoda, aby si zmatila tivot s rozmatilcem tveho druhu. Ja si to na svou odpovednost nevezmu . .

Zkratka skoneilo to neptatelstvim na smrt.

Zle huby tvrdi, ae krome projevti nevole a "vole" padly snad i facky. To ov gem nekdejgi ptatelstvi neutvrdilo. A Btou gek ted' chodi po posadce a katclemu vypravuje, ae tchan Vrzalik nechce svolit k jeho sriatku nikoli proto, ze neveti v mravni kvality jeho, Btou gka, nYbrt proto, ae panI Caruthers ma dam a nejake penize a ae by se nerad jako o ne Mil se zetem.

To pry rad gi zaonaei veci tak, aby jeho dcera zastala starou pannou. A pokrytecky tvrdi pti tom, ze tak pry ji nejlepe ochrani od nebezpeei, aby nepadla do spare nejakemu rozmatilci.

A v hotelu "Bac" sedi dva vojaekove, zase jini, a povidaji si, ze kluci, kteti se oteni s Anglieankami ,spladou nad vYclelkem, 'le to se vgemi gpatne skonei, ze si uvatou na krk nee°, co teprve pod domacim sluncem nazi slunne oteiny se jim objevi v pravem svetle.

A Vrzalika, kterY je dva mesice tenat, pit u2 i ten dam zaeind mrzet.

Ru-Ma. V LondYn. (ftK.) — Bratisla yska vlada vypsala soutet na svou universitni budovu, ktera ma byt postavena v hlavnim meste tak zvaneho slovenskeho statu. Porota udelila cenu dvema aby tak manifestovala svou "ptichylnost k use Rim-Berlin", Ita,,loyf, isou bmtft jmenuli e latIPM1001,,

Ve sttedu, dne 13. kvetna 1942.

ViTESTVI DAGMAR TR.OJANOVE ROMAN. Napsal PROKOP VRA2.

Aspori ten chlapec kdyby nam byl tenkrat zristal. To by ted' bylo rorteSeni nejpfirozenejsi a nejlepAi. Ted' by on byl asi dtkladne narostly a v hospoddistvi pocvieenY a platnY. Zustali bychom pane pohromade, at by se otenil a ja, s matkou bychom meli po sharikach a po starostech, at by se byli hospodateni ujali mladi. A to by nam potom veru nebylo zle. Vzali bychom si nahote jeden pokojik, kde bychom spolu tili klidne, abychom jim nepiekaeli. Matka by mohia s podatku docela dobte poraditi v kuchyni a v domacnosti, ja bych take jeAte tak ze zvyku nejakY das obchazel a obhlitel to nae pole, syna by,ch zandoval a uvadel ho do hospodaistvi. Na zimu, at by piestala velkaasoustavna prate v polich a na lukach, at by jit faechna nroda byla doma v bezpedi pod stfechou, i ovoce seesano a uloteno, pak bychom se my dva stair sebrali a hajdy k Dak, zase do jejich hnizdeeka, poteSit se, tieba i, jestlite by men rodinu, deti pochovat.

Viibec deti se dnes pain]. Brandovi pletly neustale v mysli a nemohl se z nich vymaniti.

Ale copak je to vSechno platno, zakoneoval potom svoje nvahy — kdy nic z toho neni.

Nadarmo si tim pletu hlavu, a k eemu je dobre pfemYSleti o vecech, ktere se nespinily a ut asi sotva spini.

Vzchopil se pomalu s pohostinne pohovky, kde doposud pohodlne rozloten odpoeival po oWe, sebral depici a yykl znovu y en, na dvrir a do poll.

13371 pochmufivY zatijovY den. S holYch, zahnelYch strniSt' val chladnY vitr, take olovene mraky se piehamely katdou chvili od zapadu k vychodu a hrozily, to spadnou na zemi v podobe de g & Ale po katde se piehnaly v divokem reji dale, k vYchodu, aby udelaly cestu novYm, nemene dernYm a hrozivYm, ktere uz tladily nedoekave kupiedu.

Hejna husi pobihala hladove a dychtive po ,strniAtich, hledajice zbyle klasky a zrnka obili.

Male deti, zabalene ve vlriacich, tvoredkeva zarudlYch tvaii i bosYch notek, choulily se zimomiive v kopedcich, uprostied majice rozdelanY ohnieek, jeho Stipla y y 'aedy dym z bramborove nati bylo citit Siroko daleko. Katde z nich se snatilo ulovit pro sebe aspori nejmenSi zavanek tepla, jedno, zda z praskajiciho ohynku nebo z druhova tela.

Tu a tam byla uz mezi strniSti eerstve zorana, hneda pole, bramoboilate tloutla a uvadala, vydavajice zapach tleni a odumira,ni.

Pfiroda se pomalu piipravovala k zasloutenemu odpodinku jako elovek, ktery u vedomi celodenni dobie vykonane prate se v podveeer ubira na lote.

Hospoddi Brand obchazel svoje pole zvolna, leckde se zastavil, aby pohledel zpet, k domovu, kde se mezi hustou spleti tloutnoucich stromil belal jeho milovanY rodny statek.

Nemel dnes nejak stani venku, nic ho to nejakasi tajna obava nebo smutek sviraly jeho srdce. Teprve po chvili si uvedomil, ze vSechen stesk a obavy prYSti z jednoho: z rozloueeni s dcerou.

Obratil se a zase u2 spechal k domovu. Snad tam, v teple a u nich, u teny i dcery, mu bude lope. Tady v polich je studeno a smutno.

Veder, kdy v dome y S'echno letelo a yg ude se uhostil klid a ticho, sedel jeSte Brand v lotnici u postele sve teny.

"VidiS, nikdy jsem si neptedstavil, 'te nas Dagmar nekdy opusti. Tim men& to to bude tak brzo", postetoval si. "Ted' musim stale na to myslit a nikde nemam stani. Na piiklad dnes odpoledne: doma jsem nemohl y ydrtet, vy'ael jsem y en, ale tam mi bylo jeSte nate. A to jeS"te rnaip. D4tu donia..j dte ji den 141.

VZSTNIIK

det. Co bude pak, at nam odejde nadobro? Zristaneme potom opu g teni, docela sami " Pani letela tie a jen po odku pozorovala sveho mute. Usmivala se malieko, ale netikala nic.

"Aspori ten chlapec kdyby nam byl tenkrat zustal", zaeal po chvilce opet Brandl. Jeho hlas znel neobyeejne litostive. "Dnes ut mohl bYt pomalu hospodatem sam. Anebo, Elisko, vtdycky si tak myslivam, prod nepi glo nejake dite jette potom? Mame vkho dost, utivili bychom snadno takovYch deti deset. Byva mi lito, dim-li nekdy v takove ubohe rozedrane chalupe ustaranou matku s hejnem polonahYch a jiste i polohladovYch deti. Ktiei to o piekot, chce to jist, zlobi to, tYra, matku at do umdleni, ale ja y tdycky zavidim takove tene. Nemohu si pomoci . . . Ona mi pfipada jako kralovna mezi tim hiouCkem s y Ych zdravYch potomkri a vklycky si myslivam: Ta 'at'astna matka se nemusi obavat, to bude k staru opnatena. Nenajde-li Utulku u jednoho, piijde ke druhemu, k tfetimu. Vtdyt' se dojista aspori jedno z deti najde, ktere by ji dochovalo k smrti. Vet,ze mi leckdy byva kru gno pfi pomy'aleni na to, at ztstaneme sami. Nikdy jsem ti to nechtel iici, abych snad to nezarmoutil, ale tahie vec mne strativa, ut davno, jente nikdy ne tak nalehave. To at teprve ted' ... Ale co je vkchno platno o torn mluvit, vid'? Nejak nam bylo, nejak bude; snad si po Case zvykneme i na osamoceni."

"Ja, ut vidim, to bych nemela s tebou pokoje", nahle rozhodnuta vztyeila se pani na "Mam tedy pro tebe novinku, kterou jsem si stale schovavala az na pozdefaek. Chtela jsem to piekvapit at k tvernu svatku . . . Ale do to doby bys mne svYmi fedmi a stesky utrapil, jak vidim. Musim s pravdou cen . Abys tedy tvoje pis ani se vypini ... A snad — snad to bude tentokrate syn, dedic — a tobe nahrada, obys nebyl sam, at se Dak vda a nam odejde."

Pani Brandova se ph svem doznani lehce zapYfila a pohledla vyekAvave na sveho mute.

Ten se pofad dival utasle, jako by dobte nechapal. Co mu to jen povida? Rozumel dobte?

Nebo ho klame sluch?

Zdalo se, to mu unikl vlastni smysl teninYch slov.

Teprve po chvilce se podal pomalu vzpamatovavati ze sveho nahleho piekvapeni. Vtdyt' to, co ona, jeho Lena, jeho El gka mu povida, vklyt' to ...

"No, nraj milt'", tekla ted' podratdene pani, "zda, se mi skoro, jako bys nebyl ptili§ mile piekvapen tou novinkou. V mutich se Lena nikdy nevyzna. Pied chvili div neplakal, ze nemame dedice, ale kdyt mu na konec oznamim, to se jeho touha spini, pak zristane sedet jako hromadka neStesti."

"Poekej . . . poekej . . nemohu se dobte vzpamatovat . . . NeklameA se, EliAko? Bylo by to motile?"

"Ale ano, povidam ti: nejen motne, ale docela jiste je to. Ut jsem se o torn radila s doktorem Simonem a ten to potvrdil. 'lady brzo z jara, poeatkem bfezna, mutes tedy Cekat, doufejme tentokrate, syna a dedice."

Na mantelove tvati se objevil g irokY, blatenY rismev.

"Odpust' mi, Elo, nemohl jsem tomu piece jen naraz uvefit. Ted' faak vetim. Vetim a dekuji ti. Udelala jsi mi velkou radost. Ted' ut tedy nemusim nikomu zavideti a budu gt'asten, vycho y ame-li jeate aspori to dite. Bude to takovY pozdni kvet na podzimni louce nas- eho tivota; ale snad tim milejsi, to tak dlouho ()deka.vanY a doekanY." Te noci nemohl statical radosti a rozeilenim dlouho usnouti Letel na loti obeas se naklaneje nad tenou, opatrne a pomalu, aby ji neprobudil, a bylo mu tak pelme, tak lehce, sla y -noste,jakmubYvlprniCsoatbe.

Za celou zimu piijel doktor Trojan je:ste tiikrat na nav g tevu do bileho dvora za svoji nevestou.

Po prve o vanocich, a to se zdrtel skoro celY tYden.

Letos jit sam pomahal Da g e strojit vanoeni strom, na kterY zavesil pro ni y zacnY dar, S'firiru pfekrasnYch narritovelYch perel.

Vanoce byly zase belostne, pine snehu. U Brandi) je slavili nehluene, ale radostne, a ptipijelo sc o nicb; PICO=na••zdravi, late

Strati&

I.

rozeneho dedice Brandova statku.

DaSa z toho mela nesmirnou radost a teSila se jako dite, ze se jeSte doeka toho, aby mohia pochovat sveho maleho sourozence, kterY pry prijde zrovna tak y eas, aby se rodieilm nezastesklo, at ona je opusti.

Poeatkem btezna dostal Richard Trojan dopis. Od nevesty.

Psala mu, to se jim narodil malinkST hoch, to je velmi hodW"r a maminka ze je zdrava. Ate ho v'Sichni zvou, aby se ptijel na ne podivat o kftinach. I den mu oznamila a hodinu.

Ptijel tedy na kftiny, ktere byly proti zvyklostem a vaZnosti doby hluene a vesele. Zylagte pan Brand byl dokonale S. t'asten, to dostal syna, dedice statku i jmena Brandt. Sedel neustale u sve Zeny, hovici si y e velke pohodlne lendce u okna.

Dagmar chovala opatrne titern3 balieek, kte!rS7 tvotil ohnisko pozornosti vSech a ptieinu boutlivYch piipitku, sveho maleho bratigeka; ten se ripine ztracel ve velke belostne a okrajkove pefine a spokojene spal.

"Vite, pfiteli", iekl potom 'at'astnY otec svemu nastavajicimu zeti, kdy spolu oddli do vedlejg ho pokoje vykontit doutnik. "Vite, ja main dues takovou nehoraznou radost, jako bych byl vyhral milion. Motna, to to .nedovedete pochopit. Ale kdybyste byl na mem miste, vedel byste, co je to statek bez dedice. A abyste veal," po. kraeoval ke klidne se usmivajicimu Trojanovi; "nemusite se pranic obavat, ze snad narozenim toho ditete bude DaSa nejak y e s y Ych pravech zkracena, to ne, to byste mne Spatne znal."

"Pardon, to byste mne 'Spathe znal, pane Brande", vskoeil rive Trojan rozjatenemu kali do keel, "o torn by bylo zbyteeno hovoiit..

Vy vite, ze jsem se nikdy neptal po venu vaM dceru g ky. To mi bylo hned od pcatku lhostejno. A co jste ji chtel dati, nebo co ji date, je mi, stale tak stejne lhostejno, ze vtbec nepovaZuji za nutne, abych se o tom zmitioval jeSte dnes; dnes oStatne ji2 zvlaSte ne. Kdybyste mi DaSndali jen tak, s holYma rukama jako nejchudM devee z kraje, budu za to rad. Nepotiebuji pe7 nez, to vy vite dobte tak jako ja.; a nebyly to penize ani vas statek, pro ktere jsem si ji zamilo y al . . . bud'te tedy kliden, pane Brande; pro.. nas milZete mit jdte kolik takovSrch vette nam, ze my dva se budeme z toho jen radovati."

"Jste chlapik, opravdovY chlapik. Tak se mi. libite, a vetim katdemu vaSemu slovu. Ale vite . • . Co se tYka, to vaSi posledni feei, ja myslim,, 2e my, stati, jsme jiZ svoji filohu dndnim dnem spinili. Mame syna a dedice a to staei: Ted' nastava, vase doba " Nedomluvil . . . jen se zase tak dobracky usmal a zavesiv se do Trojana, odvadel si ho zpet do pokoje, kde je mladY svetoobean vital ne horaznYm ktikem.

"Myslim, ze nemusime mit obav o jeho zdravi. Bude dokonale zdrav, ten nas syn", volala pani Brandova, na sveho mute. "Jeho Wide jsou Upine v poiadku. Zda se. to by nas vSechny, jak jsme tady, pfekfieel, kdyby chtel."

"Bude to dobry statkat, matko, silnY a zdravY. A takoveho nas statek potiebuje," pochvalo y al si nadSene Brand, bera dite z DaginYch rukou.

11.

Jaro ubihalo rychlYm tempem. Bylo jako silnY zavodnik, zdolavajici vitezne piekatky a opanovavajici zavodni drahu.

Da§ina svatba se blitila neobyeejne spegne.

Byla jiz pevne ustanovena na den 10. eervna, kdy bude miti ne y esta dvacate narozeniny.

Statical. by si byl velmi pfal, aby se svatba jeho jedine dcery slavila hluene a okazale, jak to bYvalo zvykem na venkove, ale oba snoubenci horlive odporovali. Ukazovali pravem na to, to prosta a ticha svatba bude nellepe odpovidati smutne valeene dobe, a nadhernY obfad spoustami krajek, zavojii, druZieek, kvetin kodaril neb automobile, 2e by povatovali lido 'za provokaci y e meste, kde se jit namnoze poeal usazoyati nezvanY host — bida.

I pani Brandova s nimi souhlasila. A tak milemu muti, hlave a panovi rodiny, posleze nezbYvalo, net aby se podrobil obecnemu pfani, ae tuze nerad.

13roto, si, take Dagmar elivstala, jenOm prosty,

etrana it aedY cestovni at se tedYm ozavojo yanam klobouelem.

V dome bylo ted' pino prates ditetem i s dovYbavy. Veechno bylo jako na ruby obraceno, jak nikdy nebYvalo; tak aspori zjiet'ovala stars Baraka, spinajic ruce nad hlavou. A trebate meta sledinku rada jako svoje dite, pfavala si toutebne, aby tat byl "tomuhle babylonu" brio konec, net se jeete veichni z toho zblazni.

Kdyt ji Daea nekdy zlobila, ze ut se ji chce 7bavit, te uz ji nema rada:, durdivala se a hajivala plaetivYm hlasem: "To ne, sleeno, to byste mne dobfe neznala; ale kdo ma z toho rozum, ten vidi, jak us jste obe, vy i matinka, z toho ustarany. Copak je to maliekost, obirat se s malYm ditetem a zaroven obstaravat svatbu? Copak nevidite, jak je u2 matinka unavena? A tak co: vdat se jednou musite, a nevdate-li se, jak se na venkove 1110,, v poledne, k y eeeru a se vdavat nebudete. Cim starealim budete vic a vice odkladat. Pomyslete si, ze vas 'deka, krasnY a bohatY aivot, budete mit hodneho a hezkeho "pane — jinak se Baraka o Trojanovi nevyjadfovala. — Tak jen nejlepei, elm driv, tim lip. No, nemam pravdu?"

A Dagmar v zamyeleni pfisvedeovala .

Den pied svatbou, 9. eer y na piajel za krasnehe, earovneho jitra ve svem automobilu doktor Trojan.

Byl vatnY, troeinku rozechvelY, ale usmival se at'astne a svoji nevestu neobydejne netne objal a srdeene polibil na eel°.

"Tak, drahou'eku, jsem tady; pkijel jsem si pro tebe, chcee-li mi navtdy podati ruku. Myslil jsem tyto dny mnoho na tebe — pfiznaval se — myslil jsem na naee prieti titi, bude-li et'astne.

Jsi jeate tak mlada — tak, ze nekdy sam sobe delavam v duchu vYeitky, te jsem to snad nemel k sobe ptipoutavati."

Divka se nail udivene podivala: "Prod'? Nenahlitim, prod' tyhle veechny znepokojujici myelenky, Richarde?"

"Jeete sis nikdy neuvedomila, jak rozdil je v nagem veku?" pokradoval.

"Ne, nikdy."

"Dnes, dnes ho snad jeate nevidie; ale obavim se, abys jej nepoznala za nekolik let dvojnasobne ... A cot," fekl nahle prudce, "cot Dago, az ja budu jit star a ty jeate . . . piece jen mlada . . . nebudee tohoto sveho kroku nekdy litovat? Neni snad tvaj souhlas se sriatkem jen . . . nejakY nahlY vzdor . . . nejaka utajena, pYcha . . . nejake ukvapene rozhodnuti, kterym chcee ranit tam toho . . . druheho?"

Posledni slova vyslovoval fake, jako by vahal, a zfejme mu pasobila fysickou bolest.

"Tohle tedy, Richarde . . . tohle?" opaeila a zvlaetni bolestnY rys se ji objevil kolem fist, kterelta u ni nikdy nevidel. "Nute, pamatujee se jeete na ten y eeer, kdy jsi k nam pfijel, kdy jsi pfieel za mnou nahoru pod lipy k botim mukiln? . . . Pamatujea se na ten veder? A vie je'ate, co jsem ti tam fikala? Jak jsem ti veechno spravedlive povedela, a jak jsem se to potom spravedlive tazala, mne jeete milovat po tom priznani? A co tys odpovedel, Richarde?

"Nebojim se celeho pekla, kdyby se postavilo proti mne!" jsi fekl do slova, "budu o vas bojovati; chci si zasloutiti sveho etesti a take si je dovedu uchraniti!" Tak to bylo. A ja tehdy pocitila, 2e svet je zase krasnY . . . Bylo mi nahle tak teplo a radostno v du g , jako by se veude kolem nine rozjasnilo a veude vakol jako by vykvetly pfekrasne rate, take jsem odpovedela, te se ti chci stall dobrou a vernou tenou a te chci po tvem boku zapomenouti na celou minulost . . . . Doslova, Richarde, doslova tak .. .

Protote na toli vYznamne okamtiky nikdy nezapominame a i po mnoha letech si je pamatujeme; vidime je pfechazeti joked s yYm dueevnim zrakem zrovna v torn potadku, jako kdysi ely za sebou . . . A ja, . . . snatim se poctive, jak jsem ti slibila, zapomenouti na minulost. Daki se mi to ... Miluji to den ode dne vice, ueim se te teprve znati a oceriovati tvoji dobrotu a elechetnost. Proto ti neni tfeba nieeho se obavati. Ty stiny z minulosti u2 odchazeji a na jejich misto se stehuje pino jasu a radostneho oeekavani z pkietich dnu, z celeho naeeho budouciho titi, z nasi spoleane testy, ktera — jak doufam — buTedy, Richarde, nikdy u2 na tade gt'astna

yr t IST/OIC kove veci nemysli, prosim o to snatne. Zbytedne bys tim jen trpel ... Jsem silna a hotova jiti s tebou veude. Teeim se na to nevYslovne."

Ale nicmene, pfese veechno darazne ujiet'oYana piece nebyla jeete tak silna a hotova jiti s tebou veude. Maim se na to nevYslovne."

Ale nicmene, pfese veechno darazne ujiat'ollama piece nebyla jeate tak silna, jak si it duchu Predstavovala.

Pfielo to jeete jednou .

Pkielo to nahle jako blesk . . .

Veeer, kdy veichni sedeli shromaideni v jidelne a tide, aby nevzbudil spiciho maleho Vaeika, vyjednavali jeete nejake maliekosti, tYkajici se zittejei svatby, zabehla Da g o, pod zaminkou, te si jeete neco uspotada, y e svem pokojiku, naposledy nahoru.

Sla se rozloudit s milYm mistedkem, kde tolik let prdila, s pokojikem, ktery byl svedkem jejich diveich radosti a talia Nee° ji sem mermomoci tahlo a ona poslechla toho tajemneho beni Nedovedla odolati Otevfela bile nizke dvefe a stanula na prahu.

Znama vane bilych karafiatt ji zase vyvanula vstfic, netne ji polibila na eelo, na tvate, polaskala ji celou.

Zav'tela za sebou a popoela doVnitf. Dnes po prve se ji zdalo, te toho sveho pokojika utila mak), te jej Indio milovala, jak on si zasloutil.

A dnes po prve take videla, jak je hezkS T , belostnY, apravnY, eisty a atulnY. Pohladila mechanicky bile vystlane lote, rovnala jen namatkou zahyb vyeivane pokrYvky na stolku, povytahla kytici ruZi v malovane vaze, rozeechrala zelene listky v ni. Objala divne roznetnelYm zrakem cely ten svaj koutek a potom s povzdechem pfistoupila k otevfenemu oknu Huste vonne karafiaty v podlouhlYch bedniekach rozkvetaly a tolik vonely do pokoje silnou, tetkou rani. Divce se zdalo, te nikdy, takhle krasne nekvetly a nevonely.

Dole, na dvote, v zahrade, i dal za zahradou y e strani, v polich a v lukach u2 bylo ticho.

Pfipozdivalo se .. .

Venku v 'Airo g irem vesmiru i uvnitf, v Dagmarine nitru.

Veechna pfiroda odpoeivala:umdlena po plodne praci arodne. TeplY a vlhkY vanek z luk u potoka zandeel sem tlumene jednotvarne tabi pisnidky. S nimi o pfekot zapasili v nodni symfonii c y rekove. Noc uspotadala pro svoje poddane telly hudebni festival. Na strani pod eipkovYmi a trnkovymi keti ozatovalo tento noeni koncert mnotstvi drobnYch zafivYch svetelek pohadkovYch — svatojanskych mueek. Na slabe zaratovelem nebi vpravo od strane, v doliku, tyeila se jako pohadkovY stalaktit stihla, eedomodra, vet dekanskeho kostela v Doubicich.

Wilde kraloval klid, pokoj a jakesi tesklive ticho.

Dagmar odstoupila od okna, pfeela drobnYmi kroky pokojik a stanula u bile lakovane skfine v rohu. Otevfela ji malym klidkem, sahla do jeji temne hloubky a jedinYm hmatem vyriala odtud nee°, co vypadalo jemne a kfhce jako rifiovy obldeek tam nahofe na obrovite bani nebes.

Jeji prvni tanedni eaty! .. .

Ty ratove tylove s hedvaanou kytialcou drobounkYch ratieek u pasu .

Byly to ty, y e kterYch po prve tandila celY weer a celou noc v Pavlove naruei, blatena, et'astna.

Pfistoupila ke stolu a rozlotila opatrne eaty pied sebe. Slabs, jedva pozorovatelna eefikova vane ji obklopila.

Chvili tak postala, hladic je rukou a jemne se dotykajic jejich zahybu i hedvabne kytiCky se zelenYmi listky. Potom usedla a jeji mala hlava, zdobend vencem hnedYch vlasta pomalu se sklanela nit a nine, at se dotkla ratoveho tylu.

Pod hladkYm bilYm delem se rozboufily podivne myelenky a vzpominky, veru ne pfilit svatebni.

Defilovalo pled ni veechno krasne, co zatila kdysi za onech dvou ztracenYch a klamnYch y ecert. Vzpominky, ktere ut da y no mely bYti pochovany, pohfbeny, zapomenuty, jak to slibila Richardovi, ale ktere se vracely prose dnes tak svehlave .. .

Kde je to veechna radost, kam se podela? Co by ted' dala za to sklieena, Dagmar, kdyby se vratilo tech nekolik uprchlYch hodin, ktere by

Ve stfedu, dne 13. kvetna 1942. mohla proziti prove tak, jako je prozila tehdy?

Kraj sveta by 'Ma, kdyby vedela, ze najde to, co urvala a odnesla s sebou veena feka Cas. D y e palel y & slzy ji znenadani vyhrkly z oei a vpily se dychtive do jemnYch zahyba raiove latky.

Divka sedela tak chvili s oblidejem ponofenym do drahe pamaaky.

Ani nevedela, jak dlouho tu sedi, neuvedomovala si ani, kolik je hodin; at neei ruka se zlehka dotkla jejiho vysunuteho ramene .

Byla to matka; tunic, co se dnes odehrava, v dcefine dai, Ol g a po epiekach tichounce, aby zaplaeila smutek vzpominek a aby rozhnala chmury s mladeho dela.

"Maminko!" zvolala Daea, ani otoeila hlavu.

Poznala bezpeene, ze za ni stoji matka.

"Dag o", eeptala laskave pavodkyne jejiho tavota, "co delde, det'atko?"

Dcera pomalu zdvihla hlavu a otoeila uslzene zraky na matku.

"Nu, co je ti dite?"

"Nic, maminko, nic. Sedni Si", miuvila Dab, razem vystfizlivela a snatic se dodati svemu hlasu klidne lhostejnosti. "Vidie, jak jsem zase bid/lova,. Najednou mne napadlo, abych se podivala, net odtud odjedu, na svoje prvni taneCni eateeky, via, na ty rilZove, tylove."

"Ano, rozumim ti Ja, to tu g ila. Tu gila jsem, 2e tohle dnes pfijde, Ze to musi pfijiti. Ale nemam ti za zle. Vis . . . a pfi g la jsem to jenom potegit."

"Jsi hodna, maminko, 2e mi rozum a neplisni g mne. Neni to nic zleho, tyhle vzpominky Loudim se s tim proste tak, jako se loutime s neeim milYm, znamYm, koho jsme meld radi a kdo nam pojednou odchazi . . . Ale neboj se, " to pte g lo. UZ budu silna a vesela "Ano, dite", pfitakala matka, nenalezajic jinYch vhodnYch Molt, "A ted', mainiriko, ted' jdi dolit; via aby se p0 nos nesharieli. Je jim asi napadno, te jsnie obe zmizely. Ja tohle", mavla rukou smerem k tam, "ja, tohle jeete uklidim a pfijdu za tebou hned."

Kdyt doznely mateiny kroky dole na sini, Dagmar beze vzdechu a bez jakehokoli zakolisani sbalila ratove eaty, ulotila je do krabice, tu pfevazala rizkou hedvabnou stakou a zase ukryla na dne bile skfine .. .

Potom — jako znovuzrozena, jako by veechno, co ji jeete z minula titilo, nyni bylo uschovano v krabici s temi eateekami, take jeji dude je pro vtdycky osvobozena, seela lehce a usmevava do jidelny .

Nikdo by nebyl tail, ze divka prove protila zachvat dueevni krise Kdyt uz sedela v jidelne vedle sveho snoubence, mela zase pocit naprosteho uklidneni a jistoty. BlaMlo ji, 2e se opanovala, te je sand a te pfijde s poctivYm a dobrYm elovekem, kterS7 ji ma rad a kterY je ochoten ji braniti, tfeba ji i cokoli zleho potkalo .

Byla mu neskonale vdeena, svemu snoubenci . .

12.

Ty svatebni dni, kolik krasnYch vzpominek je na tebe upjato; kolik je jich s tebou uzavfeno v diveich, t enskYch a stafenskYch hlavach, odkudt si je nositelky vybavuji y e chvilich ticheho rozjimani a pfisneho soukromi — jako milou relikvii, vyjimaji je z pameti jako sve mile drahocennosti z kaset ,aby divajice se na ne, vybavovaly si v myslich veechno minule, co se k tobe vine.

Ty snitko rozmarYnova, Oda zelena a sveti, symbolickY ty doprovode svatebnich obtadt; poputujee prove tak kamsi do temne hloubi schranky, abys nekdy uschla a jemne haraeici, vyriata na pine svetlo prchavYch dnri., vyvolavala vzpom i nky na podivuhodnY den svatebni, kterY rozdeluje tfmskY tivot, jako deli meznik dlouhY lan plodneho pole, slibujiciho bohatou arodu.

(PokraMvA n V gtokholm. — Podle zpravy Reuterovy tiskove

kancelafe vydalo mad'arske ministerstvo zasobovani nafizeni, aby se sbirala konfiva, zvana slovensky tihrava, z ktere se ma, podobne jako za minute valley vyrabeti z nedostatku baviny plata°.

Ve stiedu, dne 13, kvetna 1342.

7 RANNICH ZPRAVACH hlasilo B. B. C. V toho dne: "Nage stibaci letectvo provedlo veera Utoene hlidkovani nad severni Francii. Jeden Me 109 byl sestielen. Vgechny nage letouny se vratily."

Prave k teto zprave jsem mel osobni vztah, protote se tYkala meh korajana, ktery hral hlavni ulohu v tomto kousku.

V one dobe nas sloutilo nekolik deskoslovenskkch pilot u jedne diste britske squadrony, kdesi na jihovkchode Anglie. Na ge perut' byla velmi pilne zamestnavana rozmanitou einnosti, ktera, mela potirat nemecke letctvo. Vyjsme katcleho slu gnejgiho pooasi k operaeni einnosti. Na podzim a v zime neni nijak mnoho ptilegitosti, nebot' poaasi je bud' gpatne anebo rozmarne jako rozmazlend sleeinka.

Za to v tomto obdobi je podasi velmi ptizfive k provadeni vgelijakkch specielnich operaci, kde hlavni irlohu hraje pkekvapeni. Mtge se krasne vyu givat mrakir. Za sluneenich dni ptekvapeni se nedaji delat dost dobie.

Uvedeneho dne jsme sedeli jako obvykle na "dispersal point", poslouchali radio a pestovali rOzne jine zabavy, sloutici k ukraceni Casu. Poeasi vypadalo skoro beznadejne. Mraky se bronzdaly po zemi a tarn kde nebyly, zastupovalo je koutmo, Po desate hodin y nage nadeje stouply. Zvedl se vitr a rozehnal koutmo.

Ve vecllej gi mistonsti zazvonil telefon. Nekdo volal nageho velitele. Nebylo to nic zvlagtniho.

0 nekolik minut pozden velitel vstoupil do nagi mistnot.*: a patrave se rozhli gel po pilotech. Ztejme si vybiral nekoho pro nejakou akci. Vgichni jsme byli napjati oeekavanim na koho padne vOlba. Zavolal Vranti gka a mne.

"Jdete do zpravodajskeho soar. Zpravodajskk dustojnik yam da pottebne informace o vagem Ukolu."

"Yes, Sir." ZpravodajskY dustojnik ut na nas Cekal. Mel na stole pied sebou velkou mapu francouzskeho pobteti a na ni v gilijake tervene oznaeene bOdy. Asi cile.

"Podivejte se na tohle poka,dne, mladenci," ukazai nam mapu. "Tadyhle, na toto letigte provedete Utok. Zmette si kursy a Cas, kterk potiebujete k proletnuti trate. Poletite at na misto nad mraky. Pod ne piljdete, az budete nad Francii. Rozumeli jste od jde?

"Rozumeli. Kdy mime startovat?"

"Hned jak budete s ptipravOu hotovi."

Ani ne za pul hodiny po te, co jsme pti gli do zpravodaskjeho solu, jsme byli v na gich letounech a rolovali na start.

Kdyi uplynula doba, !Ahem ktere jsme mepies mote a bYt ptibli gne v proli storu, kde se nachazel na g cil, Franta mi dal znameni a "pichnul" mraky. Ponotili jsme se do nich a bylo to, jako kdy g, je elovek v mlice.

Sotva jsem vide' konec ktidla Frantova letounu. Ale let skrze mraky trval jen nekolik vtetin a ut jsem se rozhli gel po zemi, abych se aspon trochu zorientoval. Leteli jsme ted' temet po zemi.

Mali jsme Stesti, ze ,jsme "vypadli" z mrakil nad velmi snadnkm terenem a poznali jsme i s male vYgky kde jsme. Byli jsme trochu na jih od ureeneho prostoru. Zrovna pied nami byla transformaeni stanice. Franta malieko piitlacil svuj letoun a u gtedfil ji letmou da y ze svkch kanont. Nasledoval jsem poslugne-ku jeho p?ikladu a pak za nim zase vletel nad mraky.

Nagim cilem bylo leti gte, ktere bylo nekolik mil na sever od mista, kde jsme se na gli. Letell jsme malou chvili nad mraky a pak jsme zase gli pod ne, abychom neminuli na g cil.

Zustal jsem malinko pozadu, ab ych se mel Cas podivat, co budu na leti gti osttelovat. Jinak bych se byl musil koukat vic to Frantoye letounu, kdybych mu byl pillis blizko. Proto jsem z mraku vy gel o zlomek vtetiny pozdeji neg Franta.

Kdy jsem uvidel zase jeho ma ginu, zje gily se mi vlasy hrtlzon. Na dvactt metro za nim byli

YESTNIIC

B. B. C. idasila kpt. K. dva Me 109. Vypadalo to tak, jako by byl jejich vedoucim. Byli mu tak blizko, tie sami vypadli z konceptu a nevedeli, co maji ptekvapenim Mat. Tteti byl kousek za nimi a videl jsem, vlastne jen citil, ze se chysta, k ittoku na nic netugiciho Frantu.

"Tti za tebou", zakval jsem mocnym hlasem radia a nasadil jsem utok na tketiho, kterY mi byl nejblite.

Franta, kdyZ' slygel v radiu, udelal neco neobvykleho. Zavtel prudce plyn a odbrzdil svuj letoun. Obe stodevitky ho musily ptedletnout. proto ge leteli o poznani rychleji. Pti tom musily uhnout, aby se s nim nesrazily. Jak uhnuly do leva a ukazaly se pied Frantou, ten nemegkal, vyglapl smeroyku do leva a vpalil nejbliggimu dayku do tela. Nemec se jen sklopil dolft a na zemi jsem videl, jak jeho letoun vybuchl. Zahled1 jsem koutkem oka rude plameny, jak vy glehly z trosek.

To vyglapnuti smerovky do leva Frantovi zachranilo givot. Za vtetinu zaeal tteti Nemec na neho sttilet a minul ho. Franta mi trhnu•im uvolnil yYsttelnu a ja jsem zaeal na stodevitku pied sebou sttilet jako zbesilk ze.v geho co melo hlaveri.

Nemec o mne nevedel, proto se lekl a na0111 maginu k mrakOm a ujitdel pryC. Frarita jej teprve ted' zahledl a vydesil se, ze Nemec jde na neho. svoji ma ginu jegte vice k zemi, ale ui nemel moc mista. Aby nevrazil pit torn " gvunku" do zeme, musil prudce letoun zvednout. Vidal jsem jak ostruha zabrala za soucho uzern, z ni g se zapragilo. Ale to nebylo vgechno. Pted nim byly draty vysokeho napeti, kterkm se ul nemohl vyhnout, Vletel do nich napino. Mezi ptetrtenkmi draty pteletela jiskra mohutna jako biesk. Ptivtel jsem oei, abych nevdiel, jak Franta shotel. 0tevtel jsem je hned, proto ge jsme byli nizko nad zemi. Nemohl jsem si doptat, abych letel se zavtenkma alma. Vite, jiste jak jsem byl ptekvapen, kdyi jsem videl pied sebou Frantit y letoun v pinern potadku.

Teprve ted', kdy g byl fikol spinen, Franta se vratil zpet nad mraky a vial miler dome. Mne se trochu ulevilo. Ale, cele dobrodru gstvi nebylo jegte za nami.

Nad pobtegim se mraky zaealy trhat a tak jsme musili proletnout skrze klak. Na nabirani nejake vk gky nebylo ani pomkgleni. Meli jsme jit benzinu poskrovnu a pak ka gdou chvili se na nas mohli "vyrojit" novi Nemci.

ACkoliv Frantily letoun mohl bkt pogkozen, musili jsme dat pinY plyn a v mirnem pike nabrat co nejvet gi rychlost, abychom nad pobte g -nimflakebyiconjkrat gi dobu.

Vyglo nam to dobte.

Vyglo nam to dobe.

Po celou dobu, kdyg jsme leteli nad motem domft, jsem koukal ostra gite dozadu, aby nas odtamtud nic nep?ekvapilo a po Frantove letounu take. Potad jsem se bal, ze mu z neho ulitne ttebas kus ktidla nebo neco. Po torn, co s tim aeroplanem vg echno alai, by to nebylo divu. Ale vg e se v dobre obratilo.

Pro jistotu jsme ptistali na ptedsunutem Byla to hrtza divat se na Frantftv letoun. V trupu mel pino der od kulieek, asi od flaku, vrtuli ohnoutou na mototo yem krytu a na ktidlech namotane draty vysokeho napeti. 610vek by nevetil, co v gechno letoun vydrti. solidni prate.

Franta mi prozradil, ze po torn, jak vletel do dratfr, motor mu vysadil tak, ze pomk glel na nouzove ptistani, ale piece zabral.

"Tenhle nadherny aeroplan nenecha, e'loveka v lou21," dodal. "Nevymenil bych jej za jink."

Byl jsem vice zpocen a rozeilen net Franta.

On vgechno pro gival a ja, na to koukal, to je dtkladnY rozdil.

Vratti jsem se sam po dopineni benzinu a

Strana pro Frantu bylo thin poslat dvournistnk letoun. Jeho stroj musel bkt uyeden do potadku.

Kdy se vratil, hlasili jsme sve p?ihody zpravodajskemu dAstojniku. VYsledek byl publikovan, jak jsem uvedl na zatatku.

V

Co Hitler gije pro Slovany.

ACISMUS a jeho goldneti, pisici eeskkm jazykem, lici uchvaceni eeskYch zemi tteti rigi a Hitlerovou valku proti etytem OMnam sveta jako boj mezi jakYmsi starkm a jakkmsi novkm svetem, kterk se kondi zanikem vgeho ,co tvotilo stark suet nad ylady nekolika bohatkch skupin nad celkmi narody. V obludne propaganda, ktera je maniakalni snahou zatemnit a zmast mozek a soudnost prosteho eloveka, to vypada tak, jakoby nacismus bojoval o nejakk ideal spravedlnosti. Zakladem kagde spravedlnosti je rovnost pra y jedincii, skupin i narodu. Bojuji snad naciste za takvoy ideal? TeZko se zdr get smichu. Vgdyt' oni to byli, kteti vybudovali celk system sve politiky na torn, ze lide a narody si nejsou rovni, ie ye svete jsou jen narody panske, narody sloutici a narody otrocke.

Snad jen v prastarem Egypte, v dobach otroctvi starotimskeho, nebo ye starem kastovnim systemu indickem narazime na soustavu tak obludne se ptieisi vgem pkirozenkm lidskkm praviim jako v systemu, jemut naciste iikaji — nova Evropa, novY tad. Svobodnk svet, kterk dlouho virbec nemoin pochopit, by v moderni dobe mohlo vzniknout neco tak zvraceneho jako je nacisticka filosofie, teprve nyni podrobne studuje, jake ze ref ormy to chce nacismus svetu nadelit.

Ted' teprve se janse prokazuje, i.e to, co se dosud pokladalo jen za pruskk militarismus, sproste kotistnictvi a bestialni nasili, je neeim jette hor gim. Je to ykrazem promygleneho nu na zotroeeni sveta na zaklade neporu gitelneho kastovniho systemu, kterkm naciste chteji ovladnout svet. Naciste chteji trvalY system kast. Svet ma bYt na trvalo rozdelen na pet ttid.

Nad liastami vladne vudce, polobuh a darce zakonti, nemenitelnk a nekritisovatelny jako zakony nabo genske. , Prvni kastu ma vytvoiiti petset tisic Udernik0 a vychovanci jakkchsi nacistickkch ternpatskkch iadu, vycvidenkm v krajnim vedomi moci, nadvlady, Utoenosti a brutality. Z tech budou vybirani guverneti, mistodrtitele, protektoii, gauleitti, generalove atd. Tedy kasta pawl.

Pod kastou pawl je kasta nemeckeho naroda. Tedy asi 90 miliontr lid!. Z tech se rekruauji vojaci, iffednici, tovarnici, teditele, in genkti, vudci podnikt, nejvyggi kategorie vedouciho delnictva.

Tteti kastu tvoii ostatni evropske neslovanske narody, dodavajici kvalifikovane delnictvo, malorolniky, nitgi Utednictvo, tivnostnictvo atd. Zkratka nitgi stiedni stay.

Otvrta, kasta je kasta otroktr. a to je slotena — davejte dobrk pozor! — ze v gech narod0 sloyanskYch a v gech plemen barevnkch bez vkjimky. Ta tvoii bezpravnY sta y nekvalifikovaneho delnictva prumysloveho a zemedelskeho a 'Cita hodne pies miliardu lid!. Ta bude pracovat pro narod nemeckk a dostane se ji jen mzdy, ktera je nutna k biologickernu tivotu. Vzdelani ji bude odepieno. Prvni a druha kasta ma nad kastou Ctvrtou moc nad tivotern a smrti.

Posledni, patou kastou mai byt tide. Parioye. Mimo lidskou s-poleenost vubec, Je jich jen gestnact miliont, ale jsou dobii pro zabavu, demagogickY flein a z jinkch dtivodu psychologickkch.

Tento plan neni vYtvorem nejakeho rozbesneneho, soukromeho nacistickeho mozku. To je pfesne vypracovank oficialni program a plan nacismu do budoucnosti, kdyby vyhrali valku, To je nacistickk program pro "frpravu" sveta podrobenelho naciSty, (OTK,)

Strana

VtBTNiTc.

er

tIrjkirt5l ovamki 1%41

, eioty Sititu re

.11f

et,EDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUKA — EDITOR Vydavatele — Publishers (ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rodne. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni fitadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere donisv. pted pl atne a oonainkv budlea adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the lar gest circu lation of any Czechoslovak Weekl y in the South.

PR 0C? Josef Prchal.

Prod chmutit eel°. prof se bat, co divot zitra poda?

Je silnejti se usmivat, je kaade slay tkoda.

Proe chmutit Belo?' Proe ten strach?

2ij, jak ti srdce veli a neboj se! t' e padnet? Ach, vadyt' jini take m•eli!

Prod chmutit eelo, prod" se bat, co divot zitra poda?

Svou brazdu musi vyorat, je kaade sizy tkoda!

V je g te nikdy v celYch syYch dejinach Japonci nepoznali na sve pude nepiitele a neprohrili valku. Americke letecke pevnosti, ktere nedivno bombardovaly Tokyo, Nagoya, Kobe a Yokohama, byly prvYm hrozivYm poslem, kterY na vychazejiciho slunce" vrhl temnY stin.

Vlastenecka, slavnost viterstvi v Taylor potadana bude v nedeli 17. kvetna odpoledne v inolautne sini tadu Praha Cis: 29. Posledni roky potadane majove slavnosti v neobyeejne volkem metitku dosahly mimotadneho fispechu moralniho jak finaneniho cot' napovida, ae nedelni slavnost, pri nia bude teinkovati na 150 devutek a divek a na nia promluvi nekolik znamenitkch teenikt a vYznaenkch osobnosti politickaho sveta Texasu, bude dosavad potadane majoye slavnosti ptedUt. Dle oznameni pfedsedy du Praha a teditele nati Jednoty br. Frank G. 8vadleriaka, pti odpolednim programu slibili shromaadeni osloviti Hon. Tom Connally, senator kongresu, Mr. Gerald Mann, flat generalni statni navladni, mayor mesta Taylor Mr. Hewitt, okresni soudce Hon. Sam V. Stone a Utednik taylorske City National Bank — John NI. Griffith. Proslovy schopnYch teenikt budou miti podklad vlasteneckY a povzbudivY, protole jsme ye valce a je tieba, aby amerieti obeane zancchali podtadnosti a venovali vetkere itsili k dosaaeni viterstvi. Je skoro povinnosti osadnikU mesta Taylor a jeho okoli i usedlikt sousednich, aby se k nedelni °slave dostavili v poCtu nejhonej g im. Sestry kuchatky tadu Praha maji nejlepti povest peelivych hostitelek, bratti tehog tadu maji schopnost zvlacinouti uctivou sluabou navttevy dosahujici mnoho stovek a potadatel organu vyhovel bratrskemu pozvani promluvit na slavnosti-v nati sladke matettine.

Na shledanou v nedeli a zdar easove ptipadne i tadouci vlastenecke slavnosti viterstvi v Taylor!

Nezaleii na torn, jak se na Germany dival Tacitus, co provideli Prutaci za Bedficha Veilkeho, co bylo za Bismarcka a dello se dopoutteli Nemei za posledni svetove valky. Hlavni a smerodatne pro spojene narody musi bYti, co delaji a j ak se chovall dries, v tato yake a v 6(104 *11 ptiprav,

Den "Jsem American" sla'ven bude die prohlateni presidenta Roosevelta v nedeli 17. kvetna. Nag velkY president tacia, aby zmineny den byl slaven zprisobem, kterY by yttipil v mysl vsech americkYch obeant povinnosti i ptiletitosti obeanstvi, jakoa i mimotadne povinnosti k valeicimu narodu, ktere z neho vyplYvaji. Podle presidentovYch slov je v dobe valky jette neali v Case miru, aby lid pine rozumel forme a duchu vlady a aby chapal °beanske zodpovednosti. Pine zneni prohlateni presidenta Roosevelta je toto: "Aby tteti nedeli v kvetnu kaacieho roku a tudia i letos byla ozna("ena za Den obeanstvi, a aby president Spoj.

Statii byl timto zpInomocnen a aaclan vydati kaadoi ()aril proklamaci, oznadujici zminenk den 7a den, kdy vetejnost ma miti pilleaitost pozdraviti vtechny ty, kteti dosaaenim pinoletosti nebo ptiobeenim ziskali status obeanstvi, a aby tento den byl oznaden za "I am an American Day", — Aby obeanske a vzdelavaci organy state, okrest, /nest a me-steeek byly addany a jsou timto addany, vypracovat plany za teelem tadneho slaveni tohoto dne, a za teelem naleaiteho poueeni budoucich obdant o jejich povinnostech a ptileaitostech jako obeant Spoj. Stitt a jednotlivYch sta.-al a mist, kde tiji a — jeato v dobe valky je jette dtleaitejti neali v Case miru, aby lid pine chapal formu a ducha sve vlady a obeanske odpovednosti: Proto ja, Franklin D. Roosevelt, president Spoj. State, prohlatuji nedeli 17. kvetna za "Den jsem American"; aby zminenY den byl ptedureen za den, kdy se ma vetejnosti dostati ptiieaitosti pozdraviti vgechny nage obeany, kteti bOhem posledniho roku dosahli pinoletosti nebo byli naturalisovani; apeluji na v gechny federalni, statni a rnistni titedniky a na patrioticke, obeanske a wdelavaci organisace, aby se toho dne oslavy, jejicha fidelem je v gtipiti v mysl vgech na gich obeanti, rodilYch i naturalisovanych; povinnosti a pfile2itosti obaanstvi, jakot i mimoi'adne, z neho vyplYvajici povinnosti k narodu, kterY je ve valce. K dosvedeeni eeho2 mitj vlastnorueni podpis a ptipojena pea' Spoj.

Statit AmerickYch". Americke obeanstvi jest nee() velice cenneho a vzacneho, deho2 dychitivi a Zadostivi jsou miliony lidi, 2ijicich v zemich ovladanYch diktatory. Pohled do zemi podmanenYch brutalnim neptitelem jest vent neutekny, nebot' lid jest tam se gnerovan vselijakymi a nafizenimi a jest stale pod dozorem Utada a surove tajne policie. V na gi Americe byla thistojnost tloveka pfivedena na ten stupen., kde nelze Zit pod takovYm systemem, v nemt jednotlivec jest pouhYm otrokem statu, nemajici Zadneho hlasu ye vlacle. Den "Jsem AmeriCan" jest celonarodni oslavou; kahlY obCan, at' zde rozenY nebo ptiobeenY mil2e s hrdosti prohlasiti sve ptislutenstvi k teto zemi svobody, ktera stoji proti otroctvi kaade formy, proti tyranstvi a nespravedlivYm vYsaciam. Mili^jeme tuto zem, ponevad2 je to demokracie, kde lide si vladnou sami skrze sve zvolene stupce. Je to zeme, ktera neada nic pro sebe, co by zaroven neZadala pro v gechno lidstvo. Mihijeme tuto vlast, protcde jest to zeme tosti, kde cesta k itspechu je oteviena kaddemu.

Jsem Ameridan, pfislu gnik Spoj. stata a jsem hrdYm na to, ponevada moje vlast je slavna, velka a silna a jejimi idealy jsou svoboda, rovnest, spravedlnost a lidskost.

Mocny a civilisovanY narod jest obyeejne odpeveden za svou vladu s yYmi okamiitYmi na.rednimi kvalitami. Nebudeme piece tvrdit, Neincilm pyla vnucena nacisticka vlada zvenei, jako pied lety gpanelsku nebo dnes eskoslovensku.

NeHkej, ie na tobe nezaleii. Na jinem miste tohoto eisla naleznete vYz yu Ustiedny nateho SACT. i pokyn a addost Osl. narodni rady, abychom nadale pomahali natl vlacie vyhrat tuto valku a take nezapominali na druhY boj 6echoslovakt za osvobozeni. Nat vynikajici basnik a redaktor praaskYch Narodnich Listil, Viktor Dyk, roku 1917 napsal nasledujici stat', jet se hodi i na nag e dny Druheho Odboje, jak vyzvy vedoucich tales narodnich organisaci AmerickYch Oechosloy akt: "Na na ktere to postavil osud, konej svou povinnost, chce g-li, aby bylo! Nejsi, tak malt, abys nemohl v kritiekorriu vatthriu dodati Nejsi etbys mu tiemohl v osudnd

Ve stiedu, dne 13. kvetna 1942. chvili sil ubrati. Nemysli si, ze co jako jeden tisict, jeden z je bezvYznamne pro osudy tveho celku. Tot' jenom tee tech, kteti chteji zlemu. "My to nepfedelame", je to jejich zla tee. To "My to neptedelame" znamena s kaadou tpatnosti a zbabelosti. Znamena to, ae tento zbabelY a jemu podobni tekaji na zazrak, kterY by bez jejich ptiaineni je ptevedl do zeme zaslibene, ale na ten zazrak by dlouho a marne eekali. Je pravda, ae nejlepti lidska snaha easem selae za okolnosti neptiznivych, nemene vtak je pravda, ae slabost a ni demnost lidSka dovede zkaziti i ptiznive okolnosti. Proto pamatuj vady, ae jsi Cast celku a vtichni ostatni 'ae jsou take jeho Cast. Dnes vykonat vice ty, zitra tvtlj soused, pozitri nekdo jink. Na vtech vtak stejne zaleai.

Bylo by nemravne, kdybychom se hlasili ke Kornenskemu, Cheleickemu, Husovi, Masarykovi a kdybychom ze sve historie a odpovednosti odstranili zloeince druhu Moravce, zradce esl. lidu. VSechny narody musi miti na pameti, ze s odpovednosti nesou i dfisledky, at' tak blahodart* jako byl piinos Masarykity, nebo tak zle a hnusne, jako jest piinos Hitlerfiv.

Velika iena. Na den 13. kvetna ptipadlo vYroei umrti pani Charloty G. Masarykova, ktera — aokoli se narodila ye Spoj. Statech americkYch, dala esl. lidu celou lasku sveho tlechetneho srdce a ptinesla mu nejteati obet' v aivote, kdya Alo o divot esl. naroda ye svetove valce.

Pani Ch. G. Masarykova je vzorem aeny-manaelky, aeny-matky, aeny-bojovnice. Ticha, skromna a nenaroena aena a v jakou obrovskou postavu varilsta, kdya se zamyslime nad jejim aivotem a nad Alohou, jia hrala v aivote sveho muae. 2eny jsou zpravidla lieeny jako Oita muat, vedecky nebo umelecky pracujicich. fiika se, ae mud, jena chce ye svete vyniknouti, nema se aenit, nebot' aena se pry podoba kouli, ptikovane k noze galejnikove. Vime, ae takto aenam ktivdi vettina muat, vime vtak ze tivota velkkch muat, ae byli inspirovani (nadchnuti) zpravidla aenami k dinrim, jea proslavily jejich jmeno a ae ve svYch aenach hledali a .nalezali oddane spolupracovnice, pine pochopeni a zaniceni pro jejich vec. Takovbu aenou byla i pani Masarykova. Sptiznena duchovne se svkm manaelem, byla mu oporou, radkyni a pomocnici nejen v dobach dobrYch, nYbrti — a hlavne — i zlYch. Vzpomerime na pt. bojil prof. Masaryka o rukopisy, jeho fidast v hilsneriade, vzpomerime techto dob, kdy stal proti vtem a ptedevtim proti demagogii a temet oputten. Rozvatnend ulice mu spilala — kroutek nejbliatich ptatel a aena staly mu po boku. Jeho aena Chapeme, ae jeho velikY boj o historickou pravdu mohl bYti prohran, kdyby nebylo teto velike a utlechtile aeny, ktera, jej povzbuzovala ve chvilich, kdy jia zadal klesati pod utoky odpurct a ktera jej nabadala, aby vytrval v poznane pravda a hajil ji proti vtem.

Anebo vrat'me se do zaeatkil svetove valky. V prof. Masarykovi, jena ptedvidal svetovY konflikt, uzrava, imysl, einne se rrieastniti boje proti Rakouskti a zorganisovati odboj naroda proti neptateltm. Na sklonku svkch let opoutti rodinu, aenu i deti a jde nezname budoucnosti vstfic. StratnY, heroickY skok do tmy! Vrati se jako vitez, anebo zilstane navady psancem v cizine? Co bude z jeho aeny, co z cleti? Tyto myAlenky jiste nesdenekrate vitily jeho moudrou hlavou a naplriovaly jeho srdce bolesti — ale velika jeho aena mu usnadnila odchod a upevnila jej ve vile, ae dela dobrou vec a ae jest jeho povinnosti, aby ji delal, protoae mu ji ukla,da ptesvedeeni a svedomi. Kolik aen by se nalezlo, jea by posilaly sve muae vedome, takika na smrt, aby bojovati za vec naroda? Pani Masarykova, privodem cizinka, srostla s eeskYm narodem a jeho boj byl jejim bojem, jeho radost jeji radosti, jeho viterstvi jejim viterstvim.

Nerozpakovala se a oddane ptijala filohu muCednice, ktera, ji v zapase Csl. naroda o svobodu byla souzena . yzacna, spartansky zanicend a statedna aena! Byla svemu muti vice nea aenou. Byla mu spolupracovnici, easti jeho bytosti. Bez ni by prof. Masaryk nikdy nebyl vykonal toho velikeho dila, k tomu bylo tteba aeny s velikou, silnou a tlechetnou duti. V srdcich dsl. lidu bude pani Ch. 6, Tviasarykoy6 OmaIiit trvalft parria,

Ve stfedu, dne 13. kvetna 1942.

PoSta pro valedne zajatce v Japonsku byti ze Spoj. Stahl posilana prostfednictvim Mezinarodniho vYboru berveneho Kfite, jak oznamila Utadovna Amer. eery.

Kfite podfizend valeenernu odboru. Zaroveri s timto oznamenim dotyena koncelaf uvefejnila 120 jmen mutt" armady a valeene mariny zajatych na °strove Wake. Dopisy valeenYm zajatctun mohou bYti posilany franco (bez poetovneho) dle mezinarodni Umluvy sjednane v 2eneve roku 1929 a pozdeji v Cairo roku 1934. Neposilejte v gak dopisy osobam dle vaSeho domneni zajatYch, pokud jejich jmena nebudou shora uvedenou kancelati vefejne oznameny eili nepiete vasemu synu, bratru, bratranci atd. jestli jeho jmeno nebylo vefejne uvedeno mezi doposud neptitelem zajatymi. Balieky poStou nelze prozatim stototnenYm a vefejne oznamenYm zajatctun do Japonska posilati a dopisy civilnim osobam Japonci zajatYch musi nest poetovne. Pokud nebude lze dosici pfesnejeich informaci, adresujte dopisy nasledovne: Jmeno, are a vojenskY Utvar u nejt zajatY sloutil, ku pfikladu: John Doe, Private, Infantry, Formerly of Wake (or Guam etc.). American Prisoners of War in Japan. International Red Cross Committee, Geneva, Switzerland. Do rohu obalky, kde se lepi poRovni znamka napike: "Prisoner of War Mail, Postage Free". Podobne se pite adresa kteti byli neptitelem zajati net na takovy dopis musi bYti nalepena znamka sazby mezinarodni. V tadnem plipa.de nedavejte do dopisu penize at' ut bankovku Ci peniz kovovY. Narod a lid jest do znaene miry — pokud nejde o piimY vliv a natlak zvenei — odpoveden za to, co eini jeho piislu4nici a vlady, jinak by nebyl ani narodem, ani lidem, avgak stadem, jichn v anarchii.

Pozdrav z kampu Blanding, Fla. z gramofonove desky vyslechli jsme s tadou pfatel v soboth v cukrarne Mazanec—Jetek. Novinka jiste dasova a rodieum, jicht syn povolan do sluteb vlasti, radostne vitana, pozustava z papiroveho rekordu rozmeru 6 palct. Kdykoli maminku, otce, sourozence i pfibuzne postihne stesk po odeelem, lze takovY rekord dati na talif gramofonu a dosti pfirozeny hlas toutebneho mate v dosahu. Sobotni novinku obdrteli mantels E. Klausovi od jejich syna z kampu Blanding, Fla. Bratr Klaus na pate vyzvednutY balik ze zvedavosti otevfel mezi kroutkem picatel a seznav obsah, dotel do uvedeneho obchodu a nechal ho pfehrat: junak Klaus dobrou eeStinou vyfizoval pozdrav rodietim, pfibuznYm a kamaradtim, ma pry se dobte a teSi se na shledani.

Jeho dobre, maminka nemohla dostati ku svatku Matek pkipadnej gho darku net v eas dodaprojev na gramofonove desce. ny Nage navgtevy. Ve etvrtek min. tYdne dojel do West na kratinkou nav gtevu bYvaly uditel mistni vAti Skoly a pfitomne desatnik radiove jednotky armady kampu v San Antonio br. A. W. Marchak, domovem ze Seaton, Tex. Bratr Marchak se ma ye sluthe ujce Sama vYborne, vyvolena slutha u bran& radia ho te gi. LetmYm setkanim byli jsme mile potekni. — V sobotu pozde odpoledne zastavili tu vYletnici z Fort Worth — pani M. Paulova. a mantels Dukatnikovi. Jeli do Temple a Taylor k nafSteve ptibuznYch a pfatel. V pondeli odpoledne tito vyletnici znovu zastavili ye West a pfi gli si prohlednouti tiskarnu aechoslovaka. — Mile piekvapeni zpusobili nam dva statni mladi Polaci ze statu Illinois, pfideleni slutebne na nova letlate u Waco. Junaci zvedeli o Ceske osade West a volne chvile vyuzili k naveteve a seznameni se s nahodilYmi obeany slovanskeho puvodu.

Hogi jsou v Texasu spokojeni a pfekvapeni byli pry srdeenkm ba vtelYm pfijetim vSude, kam pffali mezi civilisty. Na letieti jsou pry nektefi tai ze state severnich, jimt jsme vzkazali, aby pti nejblitei pfiletitosti dojeli mezimestskou drahou do West, budou nam uptimne vitani.

V LondYn, (ftK) PratskY list oznamuje, ze 1. dubna byl Hradec Kralove spojen s jedenacti okolnimi obcemi. Byl vytvofen novY spravni celek o 53.000 obeanech, nazvanY Velky Hradec Kralove. tlkolem tohoto kroku je zvYkni nerneckeho vlivu v mestske sprave: v okoli mesta jsou tatit usazovani Nemci. Podobne byla jit dfive vytvoterm Velka Mora yska Ostra, Y4 4 Vr1ky Olomoll, 1;(:3 tel?.9?,

VESTNfIt

Strana

ZKOU§KA DOSPtLOSTI. Honza je vojin. Jeho dela bytost — telesna i dukvni — je mime zaoblena. Telesna jeho schranka je kulat'ouela od hlavy at k pate a jeho nesmrtelna du ge postrada vakere motorisace, ktera ° yearn chybi i jeho kypremu, ale ponekud nepohyblivernu; Wu. Se stoickYin klidem snag rtzne kanadske krtiky cele roty; co mu \Teak v minulem tYdnu vyvedli jeho spolubojovnici, kterYm po dlouhe mesice ve Francii obetave varil, pfesahuje veekere meze. Bylo po zamestnani, pa rozkaze i po ved'efi. Z nenadani objevil se dozorei vojin a citiroval Honzu ladne rzoloteneho na kavalci do kancelafe.

Ponevadt to mohlo znamenati i balieek s cigaretami od darlinga — ona jej zbotnuje — odebral se milk Honza — po zrale fivaze oveem — do kancelafe. Tam mu ueetni k jeho nemalemu zklamani sdelil, ze nedostal 'ZadnY balidek, ale za to, ze bude na mists zkoueen, zda-li by snad mohl bYti navrten do pried ekoly pies to, ze ma jen etyfi tfidy gymnasia. Jelikot zkueebni komise je pfetitena praci, provedou zkougku oni — fidetni a skladnik, Honza se zarazil. Ma to vYhody v budoucnu a nevYhody v pfitomnosti. Ve ekole je vojna jako semen, dela se ranni pulhodinka na 13.60 2.aludek a jeho taludek je vtdy laenY. Znamena to pfenaramne behani po cviedku a to je v jeho oeich velka. "surovina". (Julius mluvi dosti plynule eesky, nekdy veak kiksne a potom se obydejne vyklube neco docela originalniho.) Whody vtak jsou nemale, i kdy trochu vzdalene. Frcky, ttrafky, Z - adna. cimerka — zkratka zkouke se podrobil. Nahodou se ptiplet1 pan vYkonnY rotmistr a zkoueel take.

Zkougka byla dlouha, — ptil druhe hodiny — a kruta. KfitovY vYslech patnactinasobneho vraha nemohl bYti horAi. freetni chtel mermornoci vedeti, kolik druhu valedne taktiky se vyskytlo od dob Alexandra Velikeho, skladnik opet prohanel neboheho kandidata po dela zemekouli a pan vYkonnY, ktery o tomto krutem tertu nemel ani zdani, a pokladal tuto zkouSku as trochu neobvyklou, ale piece jen motnou, ptal se na detaily 2 inch. minometu, pro kterY Honza v dusledku va,hy minometu mel vtdy jen hluboke opovrteni. Pisemna zkoueka nesmela ovkm chybeti a tak opouetel nebohY Honza po devadesati dlouhYch minutach — zapas Sparta-Slavia netrva, dale a Planieka se nikdy tak nepotil jako tentokrate Honza vyeerpan kancelaf a jen s namahou se dovlekl na barak, kde si jako prvni pomoc udelal 6 toastii.

Celt' barak byl nadherne sehran a zasypal generala in spe, kterY v torbe dosud nernel marSalskou h0.1, ale pracovni batldres, nejrilznejeimi otazkami. Komedie klapala tak dokonale, k Honza at do druheho dne, kdy mu polni poeta dorueila rYmovane, ale trochu drsne vysveddeni, se kochal nadeji, ze piece snad riakou tu freku dostane a se cimerce vyhne nejmene do pfitti potopy. "Vtdycky ja," vzdychl a dal kulatou hlavieku s prave strany na levou.

V Konec vYstavy "Sovetsky raj." — "Policie musila delat paidek.

LandYn. (6TK) Celt' desky tisk byl pied easem zapfatien do sluteb pratske vYstavy "SovetskY raj", ktera, mela eeskemu obecenstvu ukazat, jak je v Sovetskem Svazu epatne na rozdil od Nemecka. fispech vYstavy byi v prvnich dnech mizivY. Na zakoneeni se veak pry dostavilo hodne lidi. Co tam Mali, neni znamo; strohe oznameni, ze "policie musila delat pofadek", nasvedeuje \teak lecoemus.

V Italove budou stavet bratisla yskou universitu.

LondYn. (oTK.) Bratisla yska vlada vypsala soutet na novou universitni budovu, ktera ma bYt postavena v hlavnim masts tak zvaneho slovenskeho statu. Porota udelila cenu dvema aby tak manifestovali svou vtichylnost k ose ftim-Berlin", Italov6 jsoii bratti a jrnerMi P4pancifilk,

RESOLUCE SOUSTRASTI. elenove fadu 8tefanik cis. 142. v Houston, Tex. vyslovuji upkimnou soustrast pozAstale rodine nad ztratou jejich man2e1a, otce a dededka Jana Schovajsy, kterY zemfel v Danbury, Tex. dne 4. kvetna 1942, ve stall 63 rokti. ZesnulY byl dobrYm mantelem a otcem, dobrYm elenem a spolkovYm pracovnikem. best budi2 jeho pomatce!

Resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni vYbor kadu Frant. PalackY Cis. 21, vyslovujeme uptimnou soustrast nad ztratou jejich otce a dedeeka, bratra Josefa Ermise, kterY zemirel 25. bfezna a byl pochovin 27. biezna na Holman, a kterY se doekal poleh naneho veku 76 let.

My, spolkovi bratti a sestry, zelime jeho odchodu a citime s vami zarmutek vas. test budiZ pamatce jeho.

Dan° v Engle, Tex., dne 3. kvetna 1942.

Za tad Frant. PalackY, Cis. 21: Chas. Jalufka, Ig. Kopeck sr., Ray. Stavinoha, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vybor fadu Pokrok Dallas cis. 84. v Dallas, Tex., projevujeme jrnenem naSeho tadu uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad funrtim jejich man2e1a, otce, dedeeka a naSeho spolubratra Jan Prakfka, kterY zemfel dne 5. kvetna 1942 po delal nemoci ve staid 80 let. ZminenY bratr byl dobrYm a svYch povinostidbalYm Menem. Jest to bolestnd rana pro celou pozfistalou rodinu, ale budi2 Varn Utechou, ze i my, elenove fadu citime s vami.

Za tad Vaclav Zastoupil, Robert Dural, Adolf JeZ. V LAVAL REDIVIVUS. (Pokraeovani se strany 1.) zbytek Francie. AvS'ak muZ, jeho se mlademu zoufalci nepodaiiio zastfelit, Laval, jen za fikci Mussoliniho ptatelstvi prodal HabeS i s cisafem Haile Selassie, proda, posledni zdani respektu k pravde, sluSnosti v mezinarodnich vztazich a k zapasici demokracii, jet tu a tam probleskovalo v rozhodnutich vlady Petainovy, za pochybnou historickou test bYt vasalem vraha francouzske svobody.

Jest nam prave tak odporne videt Lavala v tirade pfedsedy vlady, zahranieniho ministra a ministra vnitrna ptiSkrcene Francie, jako s hlubokYm pocitem hnusu hledime do Prahy, kde v nemeckYch sluZbach diktuje nacistickou vYchovu naSich deti garlatan a bezcharakterni bidak Emanuel Moravec. Jen d ye veci mirni naSe rozechverii ze zprav z domova a z Francie.

Jednak naprosta jistota, Ze lid francouzskY a eeskoslovenskY vidi jasne, jaci barbati to doeasne drZi. s Nemci oteZe naSlch narodnich zajmfi, a pak mame neskrYvanou radost nad tim, jak ssedlina prohnileho evropskeho politickeho Zivota se dostava na povrch, a hlasi se k svernu katovskemu poslani tak hluene a zjevne, ze ji bude lze ostrYm nolem revoluce segkrabnout, vytiznout a odstranit z tela Evropy do vtech Wisledku a na mnoho generaci.

Zda se nam totiz, ze aim Iasi a zfejmejAi gangsteti se derou a dostanou na povrch politickeho Zivota evropskYch protektoratfi, tim snaz'Si a radikalneiSi. bude teSeni vAech nagich povaleenYch problemii, a na g lid se dnes pevneji semkne v instinktivnejSim odporu proti Skiicicum naroda., ptipravi se na hluboke zineny, jet eekaji celou Evropu; ani zbyteene rval sam sebe, ztrestii vyderaee, Tupide a politicks hrobate jecimyro roohatny'to ronnachem tvrde '8. Londoner:

Strana 14.

VRSTNIK

Ve stredu, dne 13. kvetna 1942.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

Galveston, Texas.

Dear Readers of Vestnik, This is for the first time I am writing in the Vestnik. All the girls and boys are writing and I thought I will drop you all few lines also. I read all the letter and they seem very interesting. I like the letters the boys write, they can write such interesting things. All of you all talk about what kind of hobby each one of you have. My hobby is dancing and playing Volley ball and writing letters. Some of you all said, you all like to dance. I like to dance the best. I used to live on farm, but now we moved to the city of Galveston. I like the city of Galveston better than the farm. My mother and daddy are both in the lodge of SPJST. of East Bernard. My daddy and mother both are in the lodge since 17 years of age. I am not in the lodge yet, but I wish I could be soon. I have a sister and a little brother. My sister is twelve and my brother is six, and I am fifteen. wish I could have pictures of all of yo that write in the Vestnik.

I have an uncle in the army his name is, Emil Polasek.

I guess I beter quit because my letter is going to be to long and maybe Mr. wastebasket will have a visit. Lets all remember V. . . — for Victory, and Keep 'em Flying, and Remember Pearl Harbor.

Best wishes to all of you and good luck. If this is published I will write again.

Marcela Polasek.

V SPJST. lodge No. 147.

Pleasanton, Texas, Dear Readers, Here I'm again with few lines. I wrote to the Vestnik, but I think the editor didn't get it I had a wrong address. So this time I'm hoping to see it in the Vestnik. My folks were in Shiner and said they enjoyed the trip very much. I wish I could go to Shiner sometimes also. My folks wanted to go see Mr. and Mrs. Kolar, but they were in a rush and didn't have time. So don't be angry at them Mr. and Mrs. Kolar. They will come to see you all next time.

I wish I could see you Evelyn, too. I bet you are a big girl by now.

Well the crops are pretty good this year. The corn is big and everything is nice. The corn could stand little more rain, but the cotton and the rest have plenty moisture. Now is the time to work in fields, weeds are comming up very fast and corn to be chopped, too and then cotton. There are many of rattlesnakes this year and we have to be careful not to get bitten. They are dangerous. One man, not long ago died from a rattlesnake bite.

Well, I think I better stop and leave some space for the others. Evelyn, write again to the Vestnik and write if your brother is in the army I think his name is Emil isn't it? I don't know how many brothers and sisters you have.

I.only remember you and your older brother.

So don't forget to write. So long.

Mrs. Millie Hrbadek.

V San Angelo, Texas.

Dear Readers, Here I am again scribbling along. I got a few letters saying that they liked my first letter. I wrote about myself the last time, so I am going to write about something else.

We are going to have a bombing field in San Angelo. It's one of those few bombing schools that Texas has. We have an air field here. We live about six miles from the field.

Those aeroplanes really make lots of noise.

They even fly at night and above our house.

There is another field in which the planes practice in landing.

About three weeks ago one of the planes crashed about one half mile or a mile away from the school house. The two men jumped to safety. I certainly bet they had a strange feeling when they saw that plane wrecked.

The guards wouldn't let us near the plane.

Our teacher let us go to where it crashed.

It was interesting to know that a plane so small could still be still so large. The soldiers came there on those jeeps and boy, can they go fast.

On Army Day we went into the camp. We got to ride on one of those jeeps. It really was a trill to see the soldiers march. Many of them were standing and watching their pals march. There were many planes up in the air. One performed stunts for the public. The lieut. really could handle the plane. Sometimes my heart seemed to stopped beating, but then he would would pull the plane out of the dive. I certainly was glad when he did. Then we left because it was one o'clock and we still haven't eaten our lunch.

When we got back to the school house the other school kids would ask us what we saw.

We all had fun, but my poor toes were sore I enjoyed everyhting I saw. We went into the Church and oh it was just stairs and a soldier was playing an organ and it was just beautiful to listen to it. Well, I better stop writing because a few lines streched out to be long; Yours, Madeline Kocich.

V Hungerford, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write in they Vestnik I enjoy reading all the letters. I can read Czech, but I can't write it.

I am a Czech girl fifteen years old and am in the tenth grade of Hungerford High school.

I am taking History, English II, General Math. and Junior Business.

I have a brother in the army, who is stationed in California. He likes it very much, and my younger brother is working in the N.Y.A. shop in Houston.

I wish all the soldiers luck and hope they'll all return safe.

I will close my letter for the first time and write some next time.

Viola Matusek.

V Ennis, Texas.

Dear Readers of Vestnik, I thought I would try to write a few lines to the Vestnik. We have had three days of rainy weather, but we welcome it.

I am fifteen years old. I am in the tenth grade and I go to Central High school. I take Literature, Science, Algebra, and Homemaking. I have learned a lot by taking homemaking. I can make my own clothes now. My hobby is playing the piano and buying Defense Stamps. I belong to the SPJST and Sbor Mlade2e, How many of you have bought Defense Stamps and Bonds? Lets all buy Defense Stamps and Bonds and back) up your soldiers boys. My uncle is going to the army soon.

We are going to raise a big garden this year. We have increased our garden one-third more in size this year. I am going to raise my own chicks this year and then I will sell them and buy Defense Stamps.

How many of you have sold all your scrap iron around your place. An of you should if you haven't. I sold five-hundred pounds and bought twenty-two defense Stamps. My letter is getting long so will close for this time.

"Remember Pearl Harbor."

Sincerely, Edith E. Jaresh.

Moulton, Texas.

Here I come with a mouth full of news.

Well how is everybody, hope fine as ever.

Well, we really had a nice rain, which everybody did appreciate. Farmers are planting cotton. Hope we'll soon be swinging the chopping hoes. Some farmers are replanting corn on account of those "June Bugs." I hope they quit that grazing business soon.

I sure am proud to say that the English section is increasing with our interesting letters.

Come on "0. M." from Gonzales lets have some more of your news. And what about you Millie? I believe you for'ot to read the Vestnik. Lets have some news from your part of the country.

I would like to hear from different parts of Texas. So come on boys and girls drop a few lines to the Vestnik. I will be glad to answer them. Come on you daily readers lets have some news in the papers.

Looks like all the young boys and girls are enjoying the good old dances again. Its not so many dances, but we have to enjoy those that are. Lots of boys have left, but still its plenty at dances. More girls have gone off than boyS. I think they have gone to work for 'Uncle Sam. It wont be long be with the rest. Well, if the world keeps on turning like it is it wont be so sweet. The Japs are tough as rats, but our times is comming and they will get their reward with interest on top.

A great number of our boys already left for the distant bases to protect them from the enemies. Well I guess my mouth said enough so I will have to sign off. Good by one and all till we meet, "U. Sam and I." Anton Sassin.

V Wharton, Texas.

Hello Readers, Here I am trying to write my first letter for our Vestnik. I really enjoy reading the English section in the Vestnik. I am an American Czech girl sixteen year old. I go to the Hungerford High School and I am in the tenth grade. I and all the other high school students were real sad when our English teacher, Mr. Popejoy, was called to the armed forces.

I have three uncles and three cousins in the Uncle Sam's armed forces. I hope they all have good luck and wish them success.

I think I will stop for the first time and if the wastebasket will be sleeping. I will come again.

So come on girls and boys, buy more Saving Bonds and Stamps to Slap the Japs.

Vlasta Zahn.

V Da Costa, Texas.

Hello Friends, As time flies I am here again to write. First want to tell all friends that I am really getting results by putting in the paper about the picture postcards. I really am enjoying in getting the postcards. Thanks a lot to those of you who sent me one. I really do appreciate it. So come on all of you who have this hobby sent me one and I'll send one in return.

My brother from Camp Blanding, Florida enjoyed a 15 day furlough with us the last two weeks. He was really glad to be at home those few days.

I read in the Vestnik that one girl has Mr. George Norris for a teacher. You ask him if he remembers me. You see he used to be my teacher and I think he was about one of the best teachers I have ever had. I'm pretty sure you agree with me.

I must leave room for others to write as I'm sure there is going to be lot more writing, scr Gladiola Bravenee. keep up the ole spirit,

Ve stfedu, dne 13. kvetna 1942.

Los Angeles, Calif.

Dear Friends and Relatives, George Schwartz, I want to thank you for wishing me a happy birthday. I also appreciate your compliment on my letters, and am glad that you and your mother enjoy them.

Did your mother used to live in California?

I have lived in Los Angeles all my life, and I think California is a beautiful state to live in. IVIy parents came from Texas, and of course they think the Lone Star State is the best place, although they like my State, too. Your birthday, Nov. 9, also happens to be my parent's wedding anniversary. If you and your parents ever visit Los Angeles, we would like to have you visit us.

Doris Mikeska, I read your first letter to the Vestnik. You didn't give your age, but I judge you to be around sixteen, the same age as I am. My daddy says he hasn't any relatives around Seymour, so I guess we aren't related, even though we have the same name.

Everyone thinks it sounds like a French name, and it looks nice printed, doesn't it? Write again, Doris, as I always am interested in anyone who has relatives in California.

Helen Stocklas, you wrote that you enjoyed my letters. I am glad that you found them interesting. Your "Flower Love Story" was cute. I have never heard it before. I am always testing new recipes too, and shall try yours when they are printed. Did you try the "Victory Cookies" recipe that I sent in a few weeks ago?

Nola Bell Blazek,-it gives me pleasure to see that you are another one of my Vestnik friends who likes to read my letters. None of the Mikeskas who live around Nelsonville or Oak Hill are related to me. All of my father's relatives live around Caldwell, I think than Frances Ann Vita deserves a word of praise for being so cheerful, even though she must stay in a wheel chair. I am sure that she would find moments of pleasure and pastime in receiving letters and cards from all of us. Perhaps it would be fun for her to start a hobby of collecting postcards, as some of you others are doing.

Today I will tell you about Santa Catalina Island, which is in the Pacific Ocean 25 miles from the Los Angeles Harbor. Traveling by steamer the island is reached in two hours.

By plane, it takes only twenty minutes. This Island is twenty-two miles long and seven and one-half miles wide at its widest point. It is very mountainous, and the highest peak is twenty-two hundred feet high. The coast line is indented with numerous bays, each with a different background; a constantly changing panorama of blue waters, sandy beaches, many-hued rocks, lofty cliffs, green canyons and mountain peaks. It is a combination of seashore and mountain scenery of beauty and wonder, The only town at Catalina is Avolon, where the famous Casino building overlooks Avalon Bay. The first floor has a large modern theatre which seats 1200 people. A great circular ballroom is on the top floor, with a balcony all around it. The magnificent architecture of the Casino, together with its height (equal to a twelve-story building) makes it an impressive landmark of the island.

From the town of Avalon there are excursions to the Isthmus, which is a narrow piece of land one-quarter of a mile wide, where visitors may inspect an interesting Chinese pirate ship which has a long history written about it. Built in 1793, it was constructed of camphor and ironwood, and is today a remarkably well preserved relics of those fascinating times of lawlessness in the Orient.

In the calm waters of Catalina are the submarine Gardens. Through glass-bottom boats visitors can view all kinds of fish, seaweed, colorful shells, anemone, and strange rock formations. Flying fish are one of the wonders that are seen here.

The world's largest bird cage is situated on this island. It is constructed of steel girders, and is ninety feet high and over a hundred

VESTNI1C feet wide. There is a large pool in the cage for the birds, and natural growing trees which the flight birds perch upon. In; this bird park there are thousands of rare birds, many of which have been trained to do tricks. There are kuckaburras from Australia, hornbills, penguins, a 63-year old talking raven, and hundreds of other kinds of birds.

In the rugged hills of the interior of the island there are great herds of wild boar and goats. Buffalo, deer and fox are seen too. On Catalina's mountainous land of over 47,785 a., Indians once dwelt. Then fur traders, pirates and smugglers inhabited the same land years later, and they were followed by shepherds and miners.

P. K. Wrigley, the chewing-gum manufacturer, has a large mansion built on Mt. Ada at Avalon, with acres of beautifully terraced grounds and a very long flight of wide concrete stairs leading up to the residence. Zane Grey, the novelist, also has a large residence built on one of the smaller hills. There are two beautiful Hotels, near the Casino, and Bungalow Courts built in a beautiful Park, for those who do not care for Hotel living.

The Seal Colony located on this Island is the home of hundreds of seals, and visitors always see the animals basking on the rocks in the sunshine. This Island is world-famous for the variety, size and large catches of game fish. Some of the best known fish are the Tuna, Swordfish, Yellowtail and Black Sea Bass. Some of the fish caught here have weighed as much as 450 pounds.

A great many motion pictures are made on this island because of the beautiful scenery, and its likenes to the South Sea Islands. The picture "Treasure Island" was made here, with its pirate ships sailing around the Isthmus.

Best wishes to all my relatives, friends, and the patient editor.

Juline Rosemary Mikeska.

V Williams Field, Chandler, Arizona.

Dear Readers of Vestnik, This is my first attempt to write to the Vestnik, though I read the English section ever since it came out. I like to read and write letters, cause I don't have nothing to do at night. I am a Czech boy. I am in the Uncle Sams army. I'M in the, 534th School Squadron Sp. Army Airbase, Williams Field, (Hgley) Chandler, Ariona. The Williams Field, is a new field built not so long ago.

I like the army life real well. The place is real putter aroun the field. I came to Arizona March 12, 1942. The next week when I came here I was in the hospital.

How is everybody around Temple, Texas.

Hope fine. I am alright. If my letter will be printed I will write again.

Pvt. Raymond R. Pechal V Crosby, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter I am writing to Vestnik. My mother and daddy belong to this lodge. I hope I will belong some day too. I am 11 years old, I am in the fifth grade. We go to the Lutheran Church of Crosby. Will some of you come and visit us? Its plenty big, we have Sunday school every Sunday at 10 o'clock. I have 2 sisters and 2 brothers and aunts and uncles by dozens they are all good to me. I hope Mr. wastebasket is asleep. If this is in print I will try again. So long till Lee Roy Londa. next time V Booth, Texas.

Dear Readers, I have an opportunity to write to the Vestnik. I enjoy reading all the letters from near and far. I wish there would be more letters from different states, From California we have Juline Mikeska, who is a regular writer to the Vestnik, and indeed all her letters are very interesting. So come on all of you boys and girls from other states in the Uniqn, and write something about your state.

Strana I am an American Czech girl and live on a farm, I can read in Czech fairly well and also write a little in Czech.

I think everyone has hobbies and sports these days and so do I. My hobbies are collecting picture post cards, listening to the radio, music especially, and collecting popular songs, such as "Deep in the Heart of Texas," "Somebody Else is Taking my Place" and "I don't Want to Walk Without You." I already have a lot of songs, also picture post cards, but still have room for a lot more.

My sports are, bicycle riding, fishing and swimming even though I don't know how to swim I like to wade in the water anyway.

The weather has been bad here. It rains two or three times a week and last week we had some hail. It was indeed something new to see it hail. In this part of the state we seldom do have hail. It's the same way with snow if we have snow once in six or eight years that is all, it is very exciting to see it fall.

This will be all for this time. If my letter gets published I'll write again.

Don't forget those Bonds and Stamps, "We did it before and we'll do it again."

Sincerely, Frances Matlock.

V Houston, Texas.

Dear Readers, I am glad when the Vestnik comes so I can read the English section. I am glad to write in the Vestnik, even tho I admit it myself this is the first time I have written in the English section, I will try to write whenever I feel again. I am already enjoying writing this letter, The cause of me writing is because I see all of you young people writing in the Vestnik so I will start and surprise my friends.

I am 13 years old I am in the 7th grade I have 7 periods everyone lasts 1 hour they are: Gym, Art, Math, R. W. S., (which stands for reading writing and spelling), Act, (which stands for Home Room or Activities), S. S. and English. I go to Alexander Hamilton school.

My teacher's names are: Miss Donven, Mrs. Connor, Mr. Cargill, Miss Houze, Mr. Lyons, Home Room, Mrs. Burr Act., Miss Engelling, Mrs. Jones.

I am a Czech girl I live in the city I was born here. My mother and daddy was born in Czechoslovakia.

I have cousins which live in different parts of Texas some live in Oregon.

I have a brother his name is Stanley, who is 10 years old. When he went to school one day, we was going to have art test and my brother and another girl won. He gets free art lessons every Wednesday until he is 16 years old. He likes it very much he is in the 4 grade. He goes to Eugene Field school. His teacher's name is Miss Shanks.

I hope my grandmothers and grandfathers see this letter I want to tell them hello, I buy Defense Stamps, it is lot of fun I hope all of you buy Defense Bonds and Stamps.

"Keep 'em Flying!"

Evelyn Elzner.

V Burlington, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the Vestnik. I enjoy reading all the letters that are from far away, but all the letters are interesting. I go to Casey School, I am 14 years old and am in the ninth grade. We have a three teacher school. I have brothers and sisters-at home.

I was glad to see your letter in the Vestnik Dorothy, but come on and write more. I have only two cousins in the army, and here's hoping they will return, they are: Albert Martinek and Charlie Martinek. All of us are trying to buy Defense Bonds and Stamps; and other things to help win this war. I am sending a hello to my kinfolks down in Kaufman, Texas. Come on Lydia, and write too. Well, since this is my first time to write I think I will close, if this is published I will write agan. "Keep 'em Flying!"

Evelyn Stastny.

ptrana 14.

Edge, Texas., tear restnik Readers, Hello everybody, this is the first time I'm writing to the Vestnik. I surelly do enjoy reading the letters, especially from other states.

I can't read anything, but English, neither I can speak anything else but English. Daddy is a Czech and mother is American.

I am 9 years old and in the fifth grade. Our school will be out Friday 1st. I sureliy .nope I,pass to the sixth. I have missed a good many days of school this year on account being sick.

I've just had the mumps about two weeks ago I have a little Brother in the first grade 7 years old he and mother also had the mumps.

My little brother and I are members of the SPJST., mother and daddy also belong. We are doing all we can to help win this war and here is hoping and praying it won't take long.

We are sure having some bad rainy weather.

We will be late with our cotton. Daddy planted and had to rebed his land to plant over Glyn Erwin Rychlik.. when it gets dry.

V Caldwell, Texas.

Dear Readers, Thought I would write again since I have some spare time.

I have been in bed for past two weeks with the mumps. but I'm just about getting rid of them. I'm hoping to return back to school once again. The weather is beginning to gzt rainy . here, but still its doing lots of good fOr the crops and gardens.

Well girls and boys it wont be long when we get to go dewberry picking, some are getting. ripe already.

My sister Ella Trcalek went to see her husband. Joe F. Trcalek at Camp Barkeley Texas, this past weekend. key Annie how about some news from Snook, I was glad to see you all Sunday also all the rest. I guess I better hang my close on this line.and leave space for others. Luck be with Lorine Mucha. you all, V Port Arthur, Texas.

Dear Readers, I have been reading your letters and tink they are all very interesting. We should be thankful to those, who made it possible, for the English section in Vestnik, as there are so many of us who do not read Czech. My mother is a Czech, but my father is an American, so I only speak the American language.

I am going to tell you about myself. I am twelve years old, and have lived in the city all my life, but I love the country too. We go out on many out of town trips, such as picnics, fishing, bathing, and to the Camp fire outings.

I go to Junior High School and am in the High, seventh grade. My teachers and subjects are: Miss Ivy Home-room and social studies, math, english, Miss Montgomery, physical education, Mrs. Weatherall, drama and speech, Mr. Green, Typing, Mr. Badgett, Band, Miss Garner, Journalism, and Miss Jones, Sewing.

I play saxaphone with the band. We play at football games and programs of all kinds.

I also play with three other orchestras. I play six different instruments, piano, saxaphone, violin-guitar, cello, and marimba. I keep very busy with school and music. I am to play at nine different programs between now and May 15. Two of these will be radio programs.

One of them will be May 10 over KPAC at 3;30 p. m.

During the summer, I go to a Business College. I take typing and short-hand, and am typing 85 words per minute. I hope to reach 100 words this summer. I enjoy all of my work.

There are so many different sports too, skating, swimming, bicycling and library work.

I take Ball-room dancing on Saturday nights in a class of forty boys and girls, between ten to fourteen years old. We have lovely formal parties, at the Coleman School of Dancing.

I think I have written enough for the firsi,

7731115TiliK

time, Good luck to all the readers. I will be glad to exchange snap-shots and letters with sonic of ,V;ou. My address is 930-12 St. Port Arthur, Texas.

Leslie Joan Roper.

V Weimar, Texas.

Hello Readers, This is my first letter to write to the Vestnik. I enjoy reading every letter that is written in the English section.

I am a CzeCh girl, 17 years old, born on a farm; and would'nt want to exchange to live in a big city. I can read and write Czech a little too, but it takes me to long to do either one.

I am not going to school anymore, had to quit on account that I have to help my mother and father with the .farm work.

My beloved brother, Jerry, is in Uncle Sam's Armed forces since December 10, 1941; and is now stationed at Camp Barkeley, Texas near Abilene. I certainly do miss him, but am wishing for his safe return home soon. He has been visiting us three times since he is in the army; the last time that he was at home was on the Easter holidays. He is the only member of our family in the SPJST lodge. Brother Jerry has met a Lesikar boy in Camp Barkeley, he is the brother of Mrs. Alfons Holy of Port Lavaca, Texas; they have met now lately. He writes that he gets quite lonesome there, but when lie gets a letter from a relative or friend he feels lots better. So friends write to the boys that you know in Uncle Sam's armed forces, they will be very glad to receive letters from you. There are several of his friends in camp with him that he knows from around Weimar.

Some are: Pvt. Julius and Ben Ermis, Pvt. Bill Westphal, Pvt. Ernest Hengst of Port Lavaca, and others which I cannot recall.

I have a dear sister, that is now married and resides near Port Lavaca, Texas. She got married on October 1, 1941 to Frank A. Rokyta, pf Port Lavaca. We went to se them on April 11 and 12. My cousin, Martha Dusek, went along with us. I sure miss her too. No one knows what it is to have such a nice sister and brother until they leave home, but may God bless them both.

I still have another sister and a small brother, which I am very fond of. They both go to the Oakland School. My sister will be in the eleventh grade, and brother in the fifth grade next term.

There are several boys that left from Weimar, Oakland, and Bila Hora to the army. I am wishing them all a _safe return soon.

My cousin Pvt. Joe Dusek of New Bielau is stationed in the same camp with my brother, they both are glad they are stationed so near to each other. His brother, Pvt. Emil Dusek, is married and had a nice home, but Uncle Sam called him. The last I have heard of him, he was stationed at Fort Sam Houston, Texas.

Another cousin of mine, Pvt. Jaro R. Fojt, also of New Bielau is stationed at Fort Leonard Wood, Missouri. He writes that he is waiting for good news from Texas everyday.

He doen't have any relatives or close friends from Texas in that camp, so he gets lonesome so far from his home. He wrote to us when he was going from Fort Sam Houston, Texas to Missouri, that he has seen different things which were of great interest to him.

He has seen the Capitol at Austin. They went on a train one day and one night and over such high mountains that he never would have believed that they can be that high. The sections in Missouri where he went the land is very poor. But the best thing that he wrote, is that there is no other State in the union more beautiful than "Beautiful Texas." I think so myself. Jaro if you read this letter you ought to write us a little about Missouri.

My hobbies are: writing letters, and collecting soveniers.

Elsie write some more, and write us a little ai...iout Port Lavaca. I think it is a pretty town, and I have been there a few times. It is right by the bay, and is build on a beautiful place.

J hat'' ,91K ‘7 11t)fd the Freezing Plant where

Ve st •edu, dne 13. kvetna 1942. they pack shrimps, oysters and I guess fish too. It is a nice building, but when you go in-, side where they freeze the shrimps, it makes a person shiver with cold. In one room they keep ice too, which they sell, its a large room, and it looks beautiVal inside when the room is half full with ice, and everything frozen.: Last summer when we were visiting relatives there, one nice Sunday we took a lunch along to the bay. We went swimming, fishing and boat riding, sure had a good time. I hive went over the Causeway several times, it is three miles long, and very beautiful. While going over the causeway you can see different kind of fish jumping up; all kind of birds. flying around, and different type of boats going, some are fishing boats, and some are just sport motor boats.

I am sending hello to Mr. and Mrs. Vine.

Dusek of Temple, and hope both of you are well.

The crops around here are growing alright, got a rain here Thursday night, which we did'nt need yet.

Mrs Harriet Lesikar, and Juline Mikeska write, your letters are very interesting. I enjoy reading lettres from different states.

I better stop writing for my letter is getting rather long. If I see this letter in print, may write again.

So friends lets try and keep the good flag waving, "The Red, White and Blue."

Sincerely yours, 011ie Valchar.

V Ennis, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the Vestnik. I have been reading the Vestnik quite a while, I think they are all very interesting.

I am a Czech girl, 12 years of age and am in the 7th grade. I go to Village Creek School.

The teachers are all very nice. My teacher's names are Mrs. Brown and Mrs. Stout.

I have two brothers in the army, whose names are Eddie and Charlie. We went to see Eddie he is in Abilene in Camp Barkeley. I also have two cousins in the army. I wish all of them good luck and hope they will come back soon.

Frances Ann Vita wrote in the Vestnik and said she would be very glad to write with some one. So here I am Frances waiting for a let-. ter. My address is Helen Zaidle, Route 2, Ennis, Texas.

I guess I shall close for my first time. Lets buy Defense Bonds and Stamps to help win the war. If my letter is published I shall write again. With best wishes to all my cousins, friends and also the editor.

Yours sincerely, Helen Zaidle.

V Snook, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter in the English section of the Vestnik. I cannot read or write in Czech, but I am a Czech girl 14 years of age. I live on a farm and have been living on a farm since I was born. I enjoy it more than I would living in a city.

I am going to school here at Snook High School and am in the ninth grade. I am taking 4 subjects and I have one teacher for each subject. Here they are: Prose and Poetry under Mrs. Sebesta; General Science under Miss Kee; Algebra I under Mr. Johnny Elsik, the Principal of our school; and the last subject is World History under Mr. Hovornak. I like. all my teachers. They are well, good to us. We been having school on Saturday also. .

My mother and daddy belong to the SPJST. lodge for a long time.

I also have a hobby of dancing; singing; parties and baseball. I like dancing and singing the best out of all 4 of these.

If this is printed I'll write more next time.

Let all save and buy Defense Bonds and Stamps.

"Remember Pearl Harbor!" liattie Lee Kt11114110,

Ve st • edu, dne 13. kvetna 1942.

Inez, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the Vestnik. I surely enjoy reading all the letters, especially from those who live far away.

I am eleven years old I go to the Wood Hi School, I am in the fifth grade. My teacher's names are as follows: Miss Nickles, Miss Blackwood, and Mr. Hilburn. I like them well, our school is going to turn out May 22. My friends in school are: Dolores Machicek, Norma Milberger, Laverne Adamek, Dorothy Lou Sone, and Lillian Venglar. My hobby is singing reading and writing.

My father, sister and brother belong to the SPJST lodge. I hope I will belong to it soon.

Everybody is buying Defense Bonds and Stamps to help win the war. This is all for this time, if my letter is published I will write again. Remember Pearl Harbor.

Julia Bell Filla.

V Hallettsville, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first time that I am writing to the English section in Vestnik. Well, I don't think that I will write too much the first time, but at least a little. I go to the Komensky Hi School and I am in the tenth grade, our school will end April 29, and I will be glad. Well we had another rain lure and also some hails Thursday night, but it wasn't very bad, farmers around here are through planting cotton and corn, but may be we will have to replant all the crops. Come on Juline Rosemary, write about Calif., your letters are very interesting, Anton Sassin you too. I read all of the English letters in the Vestnik, and also the Czech letters, but it takes me a long time to read. For sport I like to attend dances, and shows. And my hobby is collecting all ornaments from other states and also like to collect snapshots. Anyone interested just come on and send me some, Well I guess I will quit for the first time and I'll write more next time. So come on friends and write all of you boys and girls. Get out and come right in.

Benedict Horecka.

V Hallettsville, Texas.

Hello Readers of Vestnik, Well, here I am with a couple of news, not much, but to let you know ust how is Hallettsville getting along. Everybody is happy because crops are growing alright, but 'some aren't happy because the hails got their crops.

Corn was cultivated already, but we got another rain with hails, so we have to do all the work all over.

I would like to thank all the girls that send me letters and pictures. I am sorry I can't answer most of them cause I am very busy.

I haven't even time to take a pencil in my hand and answer the letters, but if I'll have plenty pictures made I'll send them to the girls that wrote cause I love to get letters.

Come on Emily Lepik and tell us about East Bernard and all the girls and boys from all different states. Looks like the army is really cleaning out this country. I wish I would be old enough to join the armed forces. I would like to get a crack shot at them Japs. Looks like all the dances will stop and everything I guess everybody knows that war is bad. I guess I'll have to stop, I'll write more next time.

I wish America Freedom and will try to do as much as I can to win this war. Good luck.

Sincerely yours, Edward Kusey, Jr. V Schulenburg, Texas.

Dear Readers, This is my first opportunity to write in the Vestnik. I surely do enjoy reading the English section.

I have three sisters. One of my sister is at the head of the cooking for the school hot lunches of Moravia, furnished us by the government, and one or tu y 6lstcxa is going to Kr.4 0441t from 1YhiM will

Vt8TNi8

be held on May 4th. I have two cousins in the army, and one of my cousins husbands too.

One of them is Edwin Pblasek, which is in Canada, and the other one is Henry Polasek who is in Wichita Falls, Texas. He is coming home on May 1.

Well now that we are in the war everything has changed, all the boys have to leave and no one knows if they will return home again.

My favorite sport is to attend dances. Now since all the boys are leaving we don't have many dances around here.

We had a big rain, but it did not do much damage to the crops.

I am sending my best regards to all of my relatives. If this letter is printed I'll write again. Remember Pear Harbor.

Elvira Kahanek.

V Wallis, Texas.

Dear Readers, This is the first time I am attempting to write to the Vestnik. I enjoy reading the English section as I cannot read Czech. My father belongs to the SPJST. I am a Czech girl, who lives on a farm and I like it fine. I will be sixteen on August 12. Who is my twin?

I have three sisters.

We are having very disagreeable weather here lately. It is cold and raining.

My hobbies are singing popular songs, dancing and playing volley ball.

I am on the A-string on our Waller High School volley ball team. We won first place in the county and second place in the district.

My letter is getting rather long, so if my letter is printed I will write again about my school, hobbies and sports.

Until than; Keep 'em flying and Keep the Japs a dying.

Willie Mae Stepan.

V Inez, Texas.

Dear Readers, This is my second time I write to the Vestnik I sure do like to read and write in the Vestnik. I go to school every day, we ride the school bus to school. My best subject in school is spelling. I make hundred every day in spelling. My hobby is singing. My friends in school are: Mary Lesikar and Dolores Zandonatti. I have twins sisters, they are going to be one year old on May 18. They can crawl I like to play with them. My brother is going to start school next year he can write his name fairly well. So I think this will be all for today, if the wastebasket don't get my letter I will write again. Keep 'em Flying.

Annie Jannie Filla V Temple, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first attempt to write to the Vestnik. I enjoy reading the English section very much I am not so good at reading Czech, but I can if I try hard enough.

I am a farm girl 17 years old I help my daddy a great deal with his farm work I enjoy country life much better than city.

My daddy has been a member of the SPJST lodge for over 33 years.

I don't have any brothers serving in the U. S. army, but I have one working for the government in Houston, I any very proud of him.

I'll have to stop for I am very much afraid of the wastebasket, but if by any chance this letter is published I shall write again soon.

Until than "Keep 'em Flying."

Evelyn Motl.

V Seymour, Texas.

Dear Readers, I have been reading the English section of the Vestnik for only a short time, but. have enjoyed it extremely. This is my first attempt to write and therefore I hope it is printed.

Lilli Mae Vytopil, I was exceedingly surprised to see your letter in the Vestnik. It was very fascinating and striking; and it brought to my mind an article, which I read some weeks ago, which was On this questiOn: "Do yott 0110 00 t ted011441tV ti doin g 01 it on

Strana 17. toward winning the war." I thought your argument was very good on that question, but my point of view is different after reading this particular article. The Gallup Poll having put this very question to a crossection of the nations voters reports that seventy-eight percent of these answered that the United States was doing all it could; however it went farther to say, that it was too bad that the pollers could not reach the Americans, in the fox-holes of Bataan, hoping vainly for re-inforcements. They might have had a different opinion.

Now we can realize if more than threefourths of the Americans actually believe that the country is doing all it can toward winning the war, they are victims of one of the most dangerous mass delusions in our History.

On the home front, nobody has yet been required to make such contributions of toil and taxes and selfdenial as can be made and must be made in the near future.

We, so far, are loosing this war and instead of pride in what we have done, we should feel shame that we have done so little. If we hope to lick the enemy we must first lick the spirit of complacency among our people and our government. We need a new spirit in this country and I believe the spirit will come, but if the spirit does not come this war cannot be won and every American who survives must face the sober fact of a new Daric Ages more evil than those in the past.

It is a fact that we can lose this war; however it is a fact that we are losing it at present. This war is a race between Nazi Japanese dictators, trying to seize the outpost positions, bases, raw material, factory capacity and slave populations which will make them impregnable. Into their race the Axis dictators are pouring every energy which they can extort from their people. They do not care what risks they take, how many lives they throw away, what miseries and savageries they inflict or what privations they impose.

Among their apponents there is, as yet, no such attitude—certainly not among the Americans. We are still being cautious, playing safe, fighting disconnected, delaying actions, relying on time and the exhaustion of the enemy and our potential power. We are slipping steadily behind in the race that matters now, and unless and until these attitudes change we can never recover this lost ground, but the people are not realizing the tremendous situation of this nation. We must all co-. operate, not expect one man to do it all. One person will never win a war. If not anything more we should all buy Defense Stamps and Bonds and donate money to the Red Cross although we might have to do without some recreation for which we would have spent the money. I do believe that after this war, national co-operation or a new League of Nations will be established.

Lilli Mae, won't you write to me sometimes?

Some of you other boys and girls write, too. I will appreciate it very much, for I take great pleasure in receiving letters and also in writing them. My address is Rt 3, Box 33; % Tom Julia Jakubicek.

Syptak.

V Snook, Texas.

Dear Readers of Vestnik, This is my first time to write in the Vestnik. I'm a member of the SPJST. lodge No. 9, of Snook, Texas. I live on a farm. I am eighteen years of age, youngest of seven children I have four sisters and two brothers. For Christmas we each got a $25.00 Defense Bond from our parents that was a very nice gift.

I have few cousins in the army. Last week we had bad weather and this week it look the same. My hobbies are: dancing and exchanging picture and making friends. I better end for my letter is getting to be long.

If Mr. wastebasket is asleep I will write again. Buy Peens bonds and Stamps for Akubik,

Strana 1$.

Z AMERICKYCH LOVIgt. Jan Miinzer, New York.

0 America jsme se po prve dovidali jako chlapci z knih o zdej gich Indianec a o divokem *Dade. Nejzativej gi postavou americkeho ta byl nam Vinetu a krome neho snad je gte Old Shatterhand. A co nas v techto knihach autora, jen byl zatim posvecen na vychovatele hitlerovske mladele, nejvic dojimalo, byla pfedstava veenYch lovigt', do kterYch stateeni rudokoki odchazeli, kdyl nasbirali tolik skalpt ze jejich vlastni se staff osudove splatnYm. Vzpominka na toto vge iSe nam vynofuje nyni pH pohledu na lovigte east* v nal byly dillelite oblasti SpojenYch Stal promeneny vlivem tech evropskYch lovcit a rytift gtesteny, kteti se tu prohaneji na ofich sve fantasie i s yYch ladosti. Cato nas jima litost s tenni vynikajicimi Ameridany, kteH jsou pro tyto honce zveff. KaklY z nich musil by mit aspori tucet usi, aby staeil naslouchat tomu, co mu padle i radoby-budouci evropske velieiny nageptavaji o svem vYznamu.

Po cele Americe se nese z y6st, ze evropske osudy se budou rozhodovat ye Washingtonu, a divne city se rozmahaji v hrudich v gech Amerida.nt bez rozdilu. I skalni isolaenici, ktefi o Evropanech gmahem mluvi jako o cizinecke papodlehaji kouzlu pfedstavy, ze Amerika bude budovat novY svet a novou Evropu. Na druhe strane v gak eetni z nich z poeestne diislednosti pfedem odmitaji toto mesia gske poslani, protnle tu gi, ze s jeho pfevzetim by byly spojeny znaene zavazky. Pies to lze v gak Mei, le prtmernY Ameridan si dnes zase jednou s hrdosti uvedomuje velkost a mocenskY vfznam sve zeme. Prtmerni Amerieane, s nimiz zde mluvime; upadaji lehce do starostliveho term zachmufenYch otct, kteti slibuji s yYm detem, je nenechaji zahynout. Pravda, cam v* ge postupujeme, tim mane se uz takova, starostlivost projevuje, protole Americana ve vYznamnYch posicich si daleko vic uvedomuji tihu odpovednosti, jel by byla spojena s rozhodnutim budovat novY svet a zvla gt' novou Evropu.

Tech Evropant ktefi dnes navrhuji Americe, co a jak by mela pro Evropu a tim nepfimo pro sebe udelat, je zde rozhodne pfili g mnoho. Jako houby po degti vyrtstaji zde spolky a spoleeky pro takovou ci onakou rekonstrukci a protcde se mezi temito cizinci rozrostla povera, ricke tfady maji rady tak zvane blueprints (my tomu fikame memoranda), hrne se na vYge i nile postavene Amerieany prava, zaplava takovYch spist, v nichl se mluvi o jrnenech a faktech jim vet ginou tpine neznam*ch. Nastava pak vzru gujici spoleeenska, hra. KaklY takovY American, kter* je zanlayovan temito memorandy, ma sve dtverniky a poradce, kterYm pak tyto memoranda ukazuje. Ale kalclY takovY dtvernik a poradce bYva bud' rovnel, cizincem nebo ma i jakolto americkY obean nejakY politick* zajem. Iinformuie tudil" jinou skuninu o tomto memorandu a dusledkem toho je, 'le tato dalgi skupina pone dal gi memorandum, id park slam jineho poradce jde k jine skupine, take vznikaji memoranda nova a nova. American, jemul vg'echny tyto papiry jsou nfedkladany, na konec pociti neodolatelnou touhu vyhodit je vgechny z okna yen.

Na babylonske zmateni, pfenesene z Evropy, reaguji Americana, zvla gte ti, kteti se zde narodili a nikdy v Evrope nebyli, pranim, aby se evropsko, situate zjednodu gila. Je to plani pochopitelne, ale ma nedostatek jako na pfiklad touha., aby v gichni lide byli dobfl: chybi k nemu recept.

Pies to dobra vale hraje v America vfibec, a zvlagte se zfetelem k Evro pe, velkou filohu. Co se ve zdej gich politickYch a diplomatickYch kruzich pfedev gim nosi, je dobra yule, a tak se tu setkavame se starYmi politickYmi kozaky, kteH probdi sve noel mueivYmi sny o torn, jak by sve odptrce rozsapali a rozsekali na kusy, ale pak .vysedavali v pfedpokojich a pokojich americkych statnikt a sladkYm hlasem jim idylicky vypraveji o sve universalni lasce ke v gemu a ke vgem. JakYmi bystrYmi psychology by musili bYt amerieti politikove a statnici, aby rozeznali vgechny ty vlky v rou ge beraneim! Jakou obsahlou znalost vnitroevropskYch pomert a konfliktt by musili mit. aby rozeznali u0411111°u dobrou vali od nasiadle licomernosti!

VSSTN f is NezazLivejme jim proto jejich obeasne omyly.

Mejme pochopeni pro jejich chybne zavery. Ale bud'itie si take vedomi toho, ze i Ameridane jsou lide a le ani Amerika nebude moci spasit Evropu, jestlite se Evropa nebude chtit spasit sama.

Ve syYch myglenkach a ye svYch einech vychazime vkly z toho, le evropske narody, dnes podmanene, budou mit hlavni podil na budova ni nova Evropy. Zahranieni vlady techto narodu soustavne a pravem prohla guji, ze nemohou na sebe brat zavazky jmenem syYch narodt a toto dobrovolne omezoVani sebe samYch odpovide. osudovosti tkolu, jefl na sebe vzali odpovedni gefove techto vlad. Je zajimave, ze prave ti evropgti politikove, kteti za sebou nemaji nikoho, nebo tamer nikoho, jsou naopak ochotni pfebirat zavazky neomezene. Po Americe se pohybuji rtzni dobrodruzi rakou gti, mad'argti, ale i jini, kteti div ze Id nerozdavaji tituly cisafskYch a kralovskYch mat kaddemu milionafi, kter* se rozhodne investovat nejakou tu htivnieku do neja.keho truneeku. eerne na bilem pak dostane ujitteni, ze tohie bude zatizeno tak a tamto zas onak, jakmile jen dobrodruh vloli svou patu znovu na siji s yYch milovanYch narodu.

Nebylo by radno podceriovat yYznam cisafske a kralovske i jine geptandy, jet* se po Americe gifi z neseetnYch cocktailovYch schtzek a saloNeni vgak take tfeba ji pfeceriovat. 2ijeme zde v zemi Rooseveltove, a na jeho politice nelze pozorovat la.dne stopy evropskYch nageptavaet onoho dobrodrulneho druhu. Kalda zeme ma sve snoby a svou radobydfilelitou spoleenost, ktera se micha do politiky tfebas jen proto, ji svezl taxikem velkobratranec strYeka nejakeho velkoknilete. Do kol osudu nebude zasahovat chatra spoleeenskYch salont, a kdo na ni sazi, prohraje s ni. Nova Evropa bude se rodit z utrpeni evropskYch narodt, nikoli z frivolnich a lertovnYch rozpravek salonnich povaleet.

Toho vgeho jsou si vedomi pfedevgim odpovedni einitele zdej giho politickeho a vefejneho Maji dosti trpelivosti, aby vyslechli kde koho, a dosti taktu, aby ho vyslechli zdvofile.

Mnozi arci poval'uji tuto zdvofilost jil za souhlas a pfislib, ale to je pouze jejich vlastni vina. teka je trpke zklamani a rozearovani, al se od rozprav pfejde k eintm. A jejich zklamani bude tim vet gi, elm mane poeitaji se zasahem vlastnich narodt doma, jejich titan a smY gleni se odcizili honboU za pfeludy a fantomy v americkych lovigtich, kde se jim zije tak zabavne a kde na potkani maji ilusi bajeenYch Na odpovednYch mistech americkych naslouella se pozorne jinYm hlastm, jimid mluvi doba a Evropa. Lze to pozorovat i v tisku na mimofacIne pozornosti, jez je venovana v gemu, co nasvedeuje piatelske soueinnosti osvobozenYch no.rochl v budouci Evrope. Ve v gech elancich i pilmYch a nepfimYch projevech ukazuje se velmi jasne, le to, s elm se na techto americkych mistech poeita, je vYhradne wale narodu a nikoli vale ctiladostivych jednotlivet Urozeni lovci prohaneji se v americkych lovigtich spige jen pro vlastni zabavu, tfebas ne na vlastni ritraty. Mezi valednYmi po gkozenci budou tentokiat i eetni lide, ktefi jinak jsou sberateli valeenych ziskt a i v torn se projevuje aspori jaspravedlnost, ze uz dnes ureitou merou romantickymi subvencemi doplaceji na valku, na nil jinak vydelavaji jakato valeeni dodavatele.

V HLASY V ETERU. V pratskem rozhlase pozvali pied nekolika dny k mikrofonu jakehosi Ottu 26,eka, kterST pracuje v nisi. Vypravoval jak se mu tam dobke vede. Vydelava pet a pill tisice korun mesione jako elektromonter, posila 500 K t3"rdne sve 'ter* nemeeti kamaradi se chovaji skvele ,a o delniotvo je postarano vtestranne pokud se tyre stravy, socialni pace nebo zabavy.

Take londSmskST rozhlas si pozval k mikrofonu eeskeho delnika, kterSr pracoval v ffsi. Je jich tu nekolik a tem& kaidST z nich dosahl dobrodrutn3,mi cestami, east° s nasazenim vlastniho zivota, svobodneho zahraniei, aby vstoupil do eeskoslovenske armady.

Biala 2ateckS7, kterY promluvil do londYnskeho rozhlasu, nemel zfejme tak dobrYch zku genosti jako Otto t ieek. Vykonival hrube price

Ve stkedu, dne,13. kvetna 1942. pfi stavbe pevnosti na ev*carskSrch hranicich.

C etti delnici byli nuceni pracovati deset gestnact hodin denne sedm dni v tYdnu. Slibili jim 80 fenikii za hodinu, ale po vSech sratkach dostavali pouze 63 feniky. Za praci pkeseas jim platili vice, ale z toho jim zase polovieku srateli. Jidlo v zasodni kantine bylo nedostateene, vetg inou brambory, ale ani tech nebylo tolik, aby se lide, ktefi konali tak telkou praci, dosyta najedli. 2ateckY vypravoval, jednou, kdfl se chtel poiadne najist, utratil v kantine sedm marek za °bed, tedy vic nal si za den vydelal.

Zajimave byly jeho poznatky o nemeckYch delnicich. Vypravuje, ze se eeskYch delnikt stranili jako by men strach s nimi mluvit. Jen jednou se ho jeden z nich mezi etyfma oeima zeptal, jak a kam by mohl uteci.

CelkovY dojem shrnul Zatecky temito slovy: "Vite, ja jsem sly gel, le to jinde bylo je gte horgi. U nas to bylo dost zle, protole se na nas nedivali jako na lidi, ale jako na pracovni matiny. JakST pak kamaradskY duch, to jsou povidaely. Pracovat do imadu, to bylo, co na nas chteli. Ja, a nekolik kamaradt jsme to rozketili jednoduee — pkeplavali jsme RYn a jsme tady".

V frterY promluvila k pani Zaekove z LondY na deskoslovenska lena. ftekla, ze eeskoslovenska, l'ena nebude pani Zaekove zavidet, protole jeji tvrdi, ze nenalezl lepeiho kamarada nel nemeckeho. Toto slovo se jiste dotkne mnoha 'len. Dotkne se vdovy po typografovi z Radiiske tfidy, ktereho loni na podzim zastielili kamaradi pana 26,61ca, Te vdove nikdo neposila 500 K tYdne. Spolulaci deti pani Zaekove maji snad take otce v Nemecku. Ale jsou tam v koncentradnich taborech. Matkam techto spolullkt neposila z Nemecka ov gem nikdo nic. "Delnik", skoneila eeska lena z LondYna, "nevi jen laludek, to je take srdce a mozek Delnik, to je pfedevgim solidarita. Podkopete-li ji, podkopali jste silu jednoho i druheho."

P1%ATELSTVI MEZI VOJAKY. Jestlfle se mantelstvi uzaviraji v nebi, pak tedy ptatelstvi se uzaviraji v armada. Co je na torn divneho? — kekne mi zkugeny vojak i zelenY novaeek. VHlyt' vojaci, pfisahate piece, le "budete druh druha milovati a pH sobe verne stati." Ja v gak nemam na mysli tento of icielni druh pfatelstvi. Ono se lehce fekne — miluj! — ale kde nabrat lasky k nejakemu grobianu To tedy nakomandovat nelze.

Platelstvi, ktera, se uzaviraji v armada, jsou pfatelstvi nahody, pfatelstvi objevitelt, ktera — da yno zapomenuta — obnovuji se pak mezi vojaky nejpodivnej gim sletem clejt a veci. V armada objevite pfatelstvi z domova, pfatelstvi od roty, piatelstvi z basy a pfatelstvi ocinekud, kde pes ztratil cestu a kohout zapomnel kokrhat. Vet ginou to bYvaji pfatelstvi, ktera nahle vznikla a nahle zase skonei. Co vgak bYva v pfatelstvi nejkrasnel gi, to je hledani po dlouhem odloueeni.

Lida odnikud a odev gad se sejdou v armada.

Wed patnacti lety odejel za gtestim do Kanady. Nedoekal se gtesti, za to druhe svetove valky a nedbaje ponorek, dojel pkes more propadlYch vrakt do na gi armady. "eloveee", rozkfikne se nahle v zapalu vypraveni, "ja uz myslel, ze na me doma v gichni zapomneli, lamu si hlavu, jestli poznam vlastniho Wm a — koho tu nepotkam a kdo na me nevola pies ulici?. Pepa Pechar od nas z Hradecka, ten, co mel nahrblYho bratra a co mu auto div nezabilo tutu. Son of a gun, le toho tu potkam . . . " A novadek "Kanad'an" hledi z armady k domovu Pepou Pechart, jako obrovskou Hvou doekou.

Novadci z tiny, kterYin bylo piin g ticho v Tichain ocednu, vypraveji kamaradfim "odnaproti" z Argentiny, jak jim v ptistavech cestou do armady pH eteni zprav o to boutce, ktera foukla do Pacifiku, tlasem lezly panenky s odi na papir. "Ja div zlosti nedostal lloutenku", hrozi se jeden z "eiriant".

Daleko za vodou setkavaji se pkatele. Setkavaji se, obklopeni mokem a kkidovYrni iitesy namokni zeme — oni — vojaci armady z vnitra Evropy.

Vydrli takova, pfatelstvi z vojny? V2dyt' pfatelstvi je jak vino, ale jen opravdove pfatelstvi chutna jako prave vino.

Konec vojny je pry kosou piatelstvi. Je-li tomu tak, kolik zklamani uchysta, Mir mnoha pkatelstvirn!

Ian Pia

Ve stfedu, dne 13. kv6tna 1942.

Ptivodni zpriva z Prahy.

LondYn. (6TK) 6,eskoslovenska tiskova kancelat v Londyne dovida se z Prahy, ze v techtno dnech Provedlo Gestapo systematicke prohlidky v pratskYch kavarnach a odeslalo na nucene prate do Nemecka VSechny osoby, nibSte ieny, nemohly prokazat, ze pracuji ye vdlednem prtimyslu. — Tak zvanY ministr vnitra Bienert aby nomecke oznameni Hraddan naptiSte znelo "Prager Burgstadt", V gostakoviefiv projev do eeskoslovenska.

LondYn. (eTK). Z KujbySeva se oznamuje, 2,e v Moskve zemtel Frantgek Koza, autor nekolika protihitlerovskYch spisu. — SlavnY sovetsky skladatel Dimitrij 8ostakovie udinil rozhlasovY projev k des, koslovenskemu narodu, v nem 2 . jej zval, aby sjednotil vSechny sve shy k boji proti Hitlerovi.

V Hlaseni prazdnYch domil a bytd.

LondYn. (eTK). Nemci v tak zvanem protektorate zavedli povinne hla6eni bytil a domil, ktere nejsou obydleny nebo jsou v tdivani jen z east. Toto natizeni je dtlektefSi a pravdepodobne bude mit mnohem vetSi dtsledky ne f. t' se na prvni pohied zda. Hla.§eni bytil se talz soustfed'uje na okoli Prahy, kde je

Otcana

V 25 T N od dob okupace 6ech a Moravy tvo-ken kruh, kterY ma ptispet k -PonerUdeni hlavniho mesta. domti a bytti bylo naposledy zave-. deno v obcich BeneSov, Potiei, Oerdany, Mestedko, Dvorec, 6erkov, Vysoka Lhota, LSten, Kamen Ptivoz, Javornik, Jilove, Trhanice, PyS'ely a v osadach kolem techto mest. Podle dtivefSich zprav byly hlaS'eny domy a byty v itidanech, Mnichovicich, Senohrabech, Strandisich a Husicich. Do sepsanYch bytil a dojsou nastehovani Nemci z kteti jiz svou ptitomnosti ptispivaji ke germanisaci.

V Citliva bota. oernS7 vojin k sertantovi: "Rad bych dostal par novYch bot, pane."

Seelant: "Jsou jiz vase boty ochozele?"

Vojin: "Ochozele! Ser2ante, poAve myth bot jsou jft tenke, stoupnu-li na desalt, poznam, je-li na vrchu hlava nebo rub." v v Kone pro Nemee.

LondYn. (oTK). Tak zvane protektoratni iffady nakidily, aby se prihlasili vSichni majitele jizdeckYch koni. Kdo • by teto vYzvy neu.poslechl, bude pry obvinen ze sabotae, namitene proti nemecke r'Si.

-"KO se za svtj jazyk stydi, hoden jest potupy v§ech lidi."

0.1•1414111.

Voliotim Okresu Fort Bend Pteji si zde co nejsrdedneji podekovati volidOM okresu Fort Bend, kteti mne poctili svYm hiasem ye volbe v sobotu, kde jsem se uchazela za okresni pokladnici. UjiWuji vas, ze si vas' ctene Prizne a podpory skuteene vatim a nemam ladnemu za zle zdali volili jinak.

Skutedne si vatim podpory, ktere se mi dostalo od myth piatel a citim se povinna vysloviti maj dik za vae •co jste pro nine ueinili v teto volebni kampani, jakot i v minulosti. yam vdeend, (P)

Mrs. J. J. (Fannie) Chadil.

44.0.111.11.0411100.1•111.0■0041111.0■11111•o•11111..11■0■00111110•11W.INKM■0■111.01=1.0.11111.!

VELKOLEPA

Slairnost vitizsivi V NEDELI 17. KVET. v SPJS T. Ali Praha tTAYLOR TEXAS • ••

VYPLACi SE OZNAMOVAT VE VESTNiKU? Na tuto otazku milieme urdite odpovedeti, ze ANO. Nejen tvrditi, ale mame po ruce mnoho dilkazt, kde oznamovatele dostali nad odekavanYch vYsledkil — dasto tadaji o zastaveni oznamky, neb nejlepSi vYsledky byly dosateny lined po prvnim oznameni.

Poutivejte "Maleho oznamovatele" kdykoliv — • • • • •

HLEDATE DELNIKA HLEDATE PRACI liftEJETE SI NECO PRODATI PitEJETE SI NEC() KOUPM PRO NABIDKY SN' ATKU, ATD.

• • • Cena za oznamovani jest pouze 2 centy za slovo za katcle oznameni.

Vestnik jest nejrozS'itenejli deskY dasopis na jihu, proto ptinagi nejlepSi vYsledky. Adresujte dopisy na —

VESTNIK

V nadvoti sine malebnY prilvod 150 divek v doprovodu junaku v pestrYch vlasteneckYch Uborech, zastupujicich 48 statil nageho Soustati.

Pochodove cvideni taylorske setniny domobrany pod yelenim setnika Dickinsona.

• •

ftEONiCI: GERALD C. MANN, generalni navladni Texasu.

FRANK MOU6KA, redaktor Vestniku S. P. J. S. T. R. H. HEWITT, mayor Mesta Taylor.

SAM V. STONE, soudce okresu Williamson.

JOHN M. GRIFFITH, pres. City National Bank v Taylor.

FRANK aVADLENAK, obfadnik.

Zaeatek programu v 5 hod. odpol.

DLE STAEDN1110 VALEtNEHO OASU.

• ••

Dostatek barbecue a obeerstveni.

K teto obeanske, vlastenecke slavnosti uctive jsou zvani osadnici i navStevniei ptespolni. .1/0a.

WEST,

TEXAS

VfiROR.

Ve stiedu, dne 13. kvetna 1942.

Btran9 20. apkova Bila nemoc v mexickYch Plukovnik Britton mluvi rozhlase k armada "V". biografech.

LondYn. (OTK). Plukovnik BritMexico City. (OTK). V mexickych ton, ieditel rozhlasu pro obsazene biografech se promita Oapkova evropske zeme, promluvil v techto nemoc pod nazvem "El Castigo dnech rozhlasem k vlastenctm techdel Dictador" (Potrestani diktato- to zemi a vybidl je ,aby bojkotovara). MexickY tisk venuje filmu li antisemitske noviny, vesmes fiznaenou pozornost a pite, tie je to nancovane z Nernecka. Jmenoval posledni vYtvor eeskoslovenskYch tyto ciuislingovske listy, ktere tiji z vydirani a z nacistickYch penez. kteti jsou dnes jit mrtvi Cernou listinu zaprodanYch easopinebo ilpi v nemeckYch koncentrae- su zahajuji patitiske listy Au Pilori nich taborech. Film byl dovezen do (Na pranYt) a Gringoire, smutne Mexika ze SpojenYch state. Kritika proslule po cele Evrope. Tyto "franjej piijala velmi ptiznive a list U- couzske" listy jdou tak daleko, tikaji nemeckym oddilum z vYchodniversal napsal, ie patti mezi filmy V. s nejkrasnejtim a nejdramatietej- ni fronty "nati vojaci" a Britfun Mm obsahem, jet byly kdy v Mexi- "naS neptitel". Jine z y laSt' podateku promitany. ne noviny jsou belgicke Le nouveau Journal a Het laaste Nieuws, danske Berlinske Tidente a Danish Faedrelandet. V Norsku se daly do sluteb Nemcil Aftenposten a Fritt Folk, v eeskoslovensku Vlajka a v Polsku Kurier Warszawski a Goniec Krakowski. — Plukovnik Britton varoval pied temito antisemitskYmi novinami. Pak vyzval armadu "V" v cele Evrope, aby vzpomnela polskeho lidu v den vYrodi polske iistavy, kterY se opet stane dnem pYchy vzktiteni Polska.

V Ekvadorsky rozhlas o eskoslovensku.

Quito. (OTK). Zdejk rozhlasova stanice HCJB vysila katclou nedeli v 8 hodin veder (9 hodin podle ATchodoamerickeho valeeneho easu) spojenecke programy, do nich jsou pravidelne zataZovany ukazky aesske a slovenske hudby a informace Hoboko vyrabene z 18 raza es. zahranieni akci. Stanice vyutch leeivjch korinku, bylin a rostna vinach 24 a 308, ktere jsou lirt — jest tispe g ne pouiivano po dobte slyS'et y e Spojenkch statech. vice raei-11 5 pokoleni tisici, trpicimi: funkcionalni zicpou, nervoV sou, neviiivnosti a zkaien5rm Sebevraidy eeskYch delnikfi v kern, bolenim hlavy, ztratou spanku mecku. a anti k jidlu, zapachajicim dechem LondYn. (MK). Z Prahy se oa potaieny'm jazykem, kdyi tyto neznamuje, ze etyki eetti delnici, zapfijemnosti jsou zavineny chybncrm mestnani na nucenYch pracich ve travenim a vyme•Sovanim. Hoboko Frankufurte nad Mohanem, spaprivadi v ainnost stieva a napomaha chali sebevratdu ze zoufalstvi nad a urychluje triveni. tim, jak surove s nimi zachazely nerneeke strate. Ptipady sebevrat1. Sena, opraivnenY lecivy prostiedy jsou mezi cizimi delniky velmi dek, v pouiivanijako proNmadlo po tisice let. detne a jejich podet v posledni dobe stale vzrtista.

2. Mite pepernsi, V ctEtrivnenY lek, je vdeen, vetry uvolitujici prostiedek ee g i plytvaji nerneekkm benzinem. (vypuzuje plyny).

LondYn. (OTK). Spotieba benziS. Fenykl, nu v tak zvanem protektoratu byla dabil dobrY, vetry uvolituNei prosttedek, zahiiva iaznovu omezena s odavodnenim, 'wick a rovnei vypuzuje L; eska. veiejnost Umyslne plYtva benplyny. zinem, kdyt omezeni zavedena v 4. Koien piestupu, lednu byla v bteznu zmirnena. fl.domed leeivY prostiedek po pokoleni, o nemi se tady tehdy vyzvaly veiejnost, aby vieobecne soudi, ie ma minive vlastnosti. benzinem .tettila, ale veiejnost jim misto toho plYtvala zfejme proto, 5. Kam aby o tento benzin ptipravovala Nejlnyl dobie znemY leEivY prostiedek. Take menivY mecko. Oetti lido neopominuli ani prostiedek o nerra se ma za to, Be vyvozuje pfiznive tuto xrilezitost k provadeni sabozmeny v nekterYch Zinn°. *tech tIla. tale.

z BYLIN v

jej

dobrian lekem

IMMO.

4101. ••■•• ANN. ■•=0 ta/MONO •/■■

Nemecke pravo v echich.

LondYn. (OTK). Z Prahy se oznamuje, tie tamni vlada aby eeskoslovenskY trestni zakonik byl pfizpusoben nemeckemu pravu tak, aby nemohly bYt v tadnem ptipade stanoveny tresty, jet' by byly nitSi net tresty ptedepsane nemeckYmi zakony. Toto vladni natizeni znamena konec 6eskoslovenskeho trestniho zakoniku v tak zvanern protektoratu.

CELONOtNi

TANECNI ZABAVA bude uspokadana v

Crosby Shadowland Hall, Crosby, Tex. v sobotu 23, kve

REIN - BURNS

POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nes nejlepii pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, fediteL Tez prodlivime pohiebni penitent od 1 mesice do 80 rokti stall Ambulance ve dne i v noel.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, TEXAS

pti hudby

J. R. Baca Z FAYETTEVILLE Wechny uptimne zve z blizka i z dal" (pd) Jan KratkY•

011.0.11•11.411111.11.11.0•111.1.11111.041M 041111■011■••0.1110 WNW 011■0411111114

Telocviena Jednota Sokol Houston sehraje divadlo

v node i dne 17. kvetna v budove radu Pokrok eislo 88, "VZPOMINKY MLADi" ANEB

"Lasky praiskSrch Lidova hra se zpevy a tanci o 3 jednanich OSOBY: Alois Zuzanek, malif pokojil Bedrich Otvrtnik Marie, jeho Jena Karla Ctvrtnikova Oldfich, umelec Jerry Vodehnal t jejich deti Tonieka, modistka, Henrietta Earlova Klarka Nachtigalova, soukromnice Helena Teperova Baena, jeji schovanka Lili Nezvalova Jan Sychrava, malit Josef Anton Frantitek 2ejdlik, tovaryt u Zuzanka Dom. Nezval Isidor Wyczpalek, ministerskY rada Jan Chladek Katuika, panska u Nachtigalove C. Vodehnalova MalitSti chasnici. — Dej odehrava se v Praze.

I. jednani u Zuzankil, II. jednani u Nachtigalove, III. jednani v jeji zahrade.

Retie v rukou ndeelnika D. Nezvala.

Zpevy tidi a doprovazi V. Kueera na housle a B, Silhanova na piano.

Za 'eittek ve 4 hodiny odpoledne, veeer tanec.

VSTUPNE: PANI 45c — DAMY 30e K velke naviteve zve HOUSTONSKY SOKOL

•11•11•M MR./.

Dries! I Nabidka Objednejte —

Jako zvlaetni "seznamovaci" na- 1 / bidku poileme yam ZDARMA 2 unI covY vzorek Leaveho Oleje a ZDARMA 2 uncovy vzorek Magolo s objednitvIcou Dra. Petra Hoboko. ❑ 11 unc. Dra. Petra Hoboko — $I.00 poitovne vyplaceno (2 unc. vzorky zdarma). ❑ 2 pravidelne 600 relive Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu za $1.00 poetovne vyplaceno. ❑ nebo oboji za $2.00 pogtovne vyplaceno.

1 ❑ C. 0. D. (poplatek piipoeten).

DR. PETER FAHRNEY & SO1I en I Dept.D811-63B 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. 8 56 Stanley St., Winnipeg, Man ., Can. I •••■• .,-........ ...-.-..- --- ..-- .-- .----.

Lit

(NINO CH. CS

JAX BEER COMPANY

HOUSTON, TEXAS

e stfedu, dne 13. kvetna 1942.

TitISTATRINACTA Bylo to nedaleko vesnice, ktera se jmenovala Chotetin. Pepik Kovandn mne dekal na kraji lesa; mel kalhoty po star'Sim bratrovi a oblidej uma7'ny od bortvek. "Tady v torn keti", S'eptal a vedl mne po gpidkach k rozcuchane lisce, ktera se uchytila mezi mladYmi smreky a btizami. Odhrnuli jsme nekolik vetvi, ktere vrhaly stin do rozsochy kete a vstreili hlavu mezi listi. Zajikali jsme se napetim a otevirali oei, abychom rozeznali co se deje v chumaei vetvieek a mechu zaveaenem v miste, kde byla nejhustai. Bylo nam, jako bychom vchazeli do pohadkove, zelene loZnice, kde neruaene spi aipkova, Rillenka nebo nejaka jind vila, se kterou se jednoho dne stane podivuhodna promena. Naklonili jsme se Rate dale mezi vetve.

Vonelo to stinem a kotanim. Pepik najednou vztahl ruku. "Podivej, jsou prye!" Hnizdo, kde jeate nedavno byla maid, hladka vajieka bylo prazdne a vychladle a jen to a tam na snetich se zachytil nepatrnY filomek skotapky.

"Uleteli," pravil zcela stejnYm hlasem, jako tehdy Pepik Kovanda, Pilot Officer X Mil Karel, kterY na mne eekal u brany jednoho letiate, aby mi ukazal 313. perut'. Vzpomnel jsem si, jak mi bylo tehdy na kraji lesa nedaleko Chotetina, kdy jsme po dobrodrukie vYprave k liskovemu keti nalezli hnizdo opuatene. Bylo to velike zklamani a dnes, kdyl jsem vstoupil do prazdneho dispersing' roomu, kde stala vyhasla kamna a na policich pro padaky bylo pusto, me7 jsem pocit, ze ptaci, kteti vyletli z tohoto hnizda, se zapomentu vratit a nikde se s nimi nesetkarn.

Zklamani vaak netrvalo dlouho, jelikol se ttkazalo, ze letiate neni tak prazdne, jak se zdalo.a za chvili jsem jiz, nalezl dva nove kamarady; piloty, kteti toho dne dosud neodletli.

Vzali mne mezi sebe a s temi jsem prolezl vaechny kouty a mistnosti sidla tkistattinacte squadrony, pokud jsou lidem z onoho sveta ptistupne.

Nejdfive mne posadili do Hurikana. Povidam: "Panove, to ja znam, ja lital doma na Sardeli." Ale najednou se mi zdalo, ze se mi skrizily oei. Na palubni desce to byl samY budik. Jako kdyZ se divate hodinati do vYkladu.

A kaldy ukazoval jinY das. "Jak se na to vaechnb divate najednou?" — povidam. ".To musite mit aedesat oei jako pavouk." Ale pry se na ne nemusite divat na vaechny zaroven, tak to vlastne neni tak komplikovane.

Pak jsme all na Lorenze. To neni ani pivo, ani velitel squadrony. Je to letadlo zavtene v pokoji, na kterem se uei piloti letat v mlze.

Samortejme jsem si chtel take zaletat. Posadili mne, zavteli nade mnou ptiklop, zaealo to vreet a ted' jsem mel podle tech budin 117 kazat, jestlli se udriim ye vzduchu. Letadlo se naklanelo, toeilo, stoupalo, klesalo a rozdil proti skuteenemu letu byl jen ten, ze chyby neskoneily v nemocnici. DC2,e1 jsem se ye vzduchu, jak se dalo. Az najednou jsem ucitil prudke kolebani a venku se nekdo chechtal.

"Zapnuli jsme yam umelY vitr." Oei me behaly z jednoho ciferniku na druhY, kniplu jsem se drZel jako opice mtili a najednou se vaechno zaealo todit, dokola, dokola a venku jsem zaslechl: "1.12 je tam. Ul je ve vYyrtoe!"

Padal jsem beznadejne do zahuby, al se mi podatilo piece jen vybrat, kolotod se zastavil a mel jsem za to, le jsem si u2 vyhral dost. 0tevfel jsem poklop a vystoupil. "Tak jste mrtvej," povida jeden z prtivoddi. "Zapomnel jste ptistat a skoeil jste ze tti tisici stop."

Bylo to vaechno jako v Edenu, kam jsem jako kluk chodil za korunu do tajupineho zamku, nechat se postraait. Od Lorenze jsmesii do dispersing roomu. Byla tam zima, okolo kamen nesedel nikdo, jen na stenach napisy, protkane obrazy nepatrne odenYch ken hovotily o vaelijakych ptipade,ch, kdy si zkuaenY letec cla pozor na to nebo ono.

"Takhle jsme ptileteli na Francii," ukazovali mi na mape. "Byla nedele. Lide sedeli v playkach na plaai nebo plovali. Prave naproti rune stal chlapec s devaetem, &Zell se kolern pasu a ukazovali si na jina, z naaich letadel, ktera, ptiletala vlevo ode mne. Nepozorovali mne, letel jsem piimo nad vInami, kdy jSem

ViiSTNIK byl taktka u nich, trhli sebou, obratili se, ale pak na mne zadali mavat, klidne a bez strachu. A vite, pri torn jsem je mel na muSce r stadilo spustit."

"Jo, lide na nas vSude mavali," pravil druhY. "Zenske chodily z kostela v bretaliskych depeecich a temi na nas kYvaly. Byli jsme od nich vaude jen na nekolik metro, protol.e. ye Francii litame docela pti zemi."

"Te,hdy jeden z naSrich kluku tak potlaeil, 2e praStil letadlem o zem. Urazil kus magina mu vysadila, ale pak se piece dostal domii."

"Protoie mel tYden po svathe," dodal druhY a vygli jsme yen na letiste, kde se zatim dalo do tidkeho snegeni.

Skondilo to v Officers Messu, kde jsem se dozvedel jeSle mnoho a mnoho jinYch veci, ale na ty ji'Z neni dnes mista. At' si tedy domysli, co chce, zatim co ja se nepozorovane vratim do LondYna, cesty k jednotlivYm squadronam jsou tajne. SyYm hosttelam poSlu pak jAkne pode,kovain i s fotografiemi, aby ka&Iy vedel, na koho se ma obratit, kdyby se mu moje povidani nelibilo., Jiti Mucha.

V DROBNOSTI, KTERE PRIPOMiNAJI DOMOV. Musi ktomu byti notna davka fantasie, aby si dlovek vykouzlil byt' jen malt' kousek domova v teto cizi zemi. Ve spoleenosti, v anglicke rodine, v hospode, v taneeni mistnosti a kdovi kde vSude, je to naprosto nemoZne. tivot kolem nas je jinY, zcela odlianY. Jenom ptiroda, ktera se tidi svYmi tilastnimi zakony a vlastni tradici, kupodivu zcela zdravou, smiluje se 'lady a vzpomene si na nas.

Tak tady byla nekolik tYcIntl zima. Zcela prava zima, takova, na jakou jsme zvykli. V zameckem parku zapadly cesty a smrky, neptipravene na bile nadeleni, kreily se pod tihou snehu. Co vSak zima Jaro je tady. Objevil se tiSmudlanY kluk v rortrhanYch kalhotech. A protole to byl kluk mazanY, natrhal jara do koSiku a prodava je za mirnY peniz na ulici v sidle brigady. S;.attiv ho, zastavil jsem se, oeekavaje, le na nine zavoid, jak bYva, u obchodniku tohoto druhu zvykem: "SneZenky za kadku, mladej pane."

Ale zklamal jsem se. Zajedno ua asi nevypadam mlade a za druhe to ten kluk tikal anglicky. No to nic — najdu ja si jaro sam. V'Sak ho je v zameckem parku dosti. jdu; divam se a hle, jsou tady. Cele ostrovy bilYch snMenek.

Nevinnost ye svetSke §pine, tak je to. A dole za jezirkem takove hezke kytky, krokusy tome •ikaji. A podle'Ska, opravdova podleSka. A tady po trave leze veelka. A tamhle slunidko sedmitedne. Pravda, u nas take kvetly sneZ,"enky, take vdelky lezly po trave a sluniako sedmiteCne se marne rozmySlelo, kam poleti. To jsou ty drobnosti. Ale nerozhliZet se ptilfS okolo.. Je tady mnoho veci, ktere ptipomenou holou sk Meenost. ZameckY park je prazdnY, nikdo sem nesmi. To si pan zamku pestuje jaro pro sebe.

A ani kousek neda., ani neprodava jako ten otrhanY kluk. Pak jsou tady sochy. Faun se diva unuclene. Amor jakoby zaponan61 na .sve temeslo. Jak by ne, po kom by sttilel, chudak,. vZdyt' sem nikdo nesmi. S laskou je to slabe . . . .

Drobnosti nam ptipominaji domov. To jaro v zameckem parky. "Poesie," vdychl by basnik. Pah, poesie ... chyti-li to tarn,zlobi. se.

Vag Cast vojenskeho naroda se obraci k idomova. Ve. otova, knedlik nym a zeli, to je ono. Nebo tak uzenky. Vrchni kuchat si to jednou pOplet1 a napsal na jidelni listek mimo jine i toto: "K vedeti opekane burtiky." Zpravy toho druhu se u nas rychlo sti blesku. Nastal shon. Mnozi zastavali nazor, ie by bylo lepe, upraviti buttiky s .octem a cibuli. AvSak zbytedne. Vrchni kuchat- byl site dobrYm kuchatem, nikoliv vak pleklada-. telem. Snalil se, jsa vlastencem, ptelohti anglickY v3.7raz "sausages" a takhle to dopadlo.

Nu, nic se nestalo — ptivolal na chvili kousek domova.

Bylo tady uz mnoho jinYch drobnosti. Va-nooka, jaternice, patty, salam, huspenina a.: dokonee i eesi4 ahleb. Ty'Casy uz :jsou pryC a'

Strata IL s nimi i iluse domova. Stejne by u nas toho pekate et teznika zavteli pro vysoke deny. To jmom tak. Kdo chce domov, at' si ho zaplati.

Od ptihody s opekanYmi buttiky jsem nedtwerivY, a nikdo mne neptimeje, abych utikal jako divY ke kuchyni. AZ tuhle "Housky," fikali, "housky a rohliky jsou na prodej.

Osm za ailasa." Dobte, dobte, tikam si, vy si to spletete. Ale byla to pravda. A byl tam pied kuchyni naval, jako pied praIskYmi cukrarnami po ptichodu Nemcfr.

Koupil jsem si tedy otyti slane housky a etyti rohliky, loupaky. I ka.vu jsem si uvatil, aby byl dojem UpinY. Neni to tak zle, kamaradi, jednou se vratime. Nu, zatim je nutno Cekat a sem tam se ohlednout po nejake te drobnosti .. .

BYvalo u nas zvykem, ze se na jate ptiroda zazelenala, ptileteli eapi a milenci se schazivali. -1 zde se piiroda zelend. Odpi a milenci jsou tady take. Zeptejte se naaeho pana farate, ten yam povi. Nechal natisknouti formulate ktestniho a rodneho listu. . .

U nas pak bYvalo zvykem, nositi divce kvetiny, vlastni rukou natrhane. Tady jaksi .. .

Ale nevadi, at' to dopadne jak chce. Zitra pujdu do parku zameakeho pana a utrhnu si podleaku a snelenku. Donesu je divce. A jestli tam nekde uvidim sluneeko sedmiteene, odnesu je z parku y en, at' si leti kam chce . . . Vklyt' i u has tak bYvalo zvykem .. .

Zdenek VraovskY. NEBEZPECNI STREDOgKOLACI. Pied kratkou dobou bylo deskYm studentam na gymnasiu v Plzni zakazano pobYvat na ulici po desate hodine vederni. DUvod zakazu udan nebyl a nam se zdalo, ze jde jen o jednu z obvyklYch aikan, jimit Nemci obtauji deskou vetejnost.

Ted' vSak byl zakaz roz'Siten take na Prahu a bude pravdepodobne dale rozaiten na ostatni desko. mesta. Prod se to stab jeSte ptesne nevime, ale nacistickY pralskY denik "Neuer Tag" prozrazuje, I,e jde o zakaz z duvoclii politickych. Pie doslovne: "Vzhledem li incidentum, je2 byly potvrzeny policii, zakazal ministr 'Skolstvi Zaktun sttednich Skol pobyt na ulicich a vstup do vetejnYch mistnosti po desate hodine vederni, nejsou-li v doprovodu svych rodiet. Tento zakaz, provedenY nejcItive v Plzni, byl nyni rozAiten tez na Prahu a bude se pravdepodobne vztahovati i na jinx mesta. Student mohou nav'Stevovati kavarny pouze ye dne a musi bYti doprovazeni sySTrni rodiei nebo jejich zastupci. Mohou navatevovati bidgrafy, divadla nebo koncerty ye yedernich hodinach, ale musi pak jiti ptimo domu a musi miti ssebou prtikaz totcdnosti a vstupenku. Ministrestvo S'kolstvi vydalo soudasne instrukce uditelUm o torn, jak se 2aci maji (!) a jak se maji chovati ye Akole a na yetejnosti."

Potud "Neuer Tag". Jsme ptirozene odkazani pouze na dohady o tom, co bylo ptieinou tohoto zaltazu, ale zprava nacistickeho deniku napovida mnoho. Asi doalo bud' k praniciin mezi oeskYmi a nemeckYmi studenty nebo k demonstracim jineho druhu. Pokud se tYee instrukce o tom, jak se Zaci mail aatit, ztejme se vztahuji na odznaky nebo jine viditelrie demonstratni kusy Satstva. Vzpominame si, ze na podzim 1939 Nemci zakazali nosit depice t. zv. "rnasaryelty."

Stara pisnfeka.

New York, (OTK) Frantiaek Paulus, bYvalY generalni tajemnik Gajdovy faaisticke strany, piae v Mora yskem Slove v polovine imora, le on i novinati podobneho druhu, kteti horlive slouZi Nemcilm, dostavaji ustavidne anonymni dopisy, ve kterYch je odsuzovana jejich einnost. Paulus vyklada, ze pisateli techto dopisu jsou zednati a tide. Podle tohoto tvrzeni patrne kaklY nelidovskY a nezednatskY Oech je nad'Sen tim, ze Nemci zbavili eeskoslovenskY na.rod samostatnosti, a take tim, ze misto nekdejSlch slUtnYch Cs. novinata dosadili stvilry Paulusova druhu. Nebude dlouho trvat, al se pan Paulus na vlastni °di presved4 kdo jsou tito pisatele a za koh4

Btrana

U.

VIIETN/K

Nevyjadin se doh.

Boss: "aeho cheete dociliti tak hrubym vyjadtovanim? Jste snad spravcem tohoto zavodu, ci jsem jim ja?"

Klerk: "Vim, to zde nejsem spracem."

Nage Sdruieni AmerickYch OeBoss: "Dobter Vite-li ze nejste spracem, prod tedy mluvite jako choslovaka v Texasu znovu phchazi s vjrzvou ku teem vernym syidiot?" nam a dceram v techto dnech, kdy stojime •pted rozhodnYmi velkYmi Neyydatena, pochvala.

Pani domaci: "Jak yam chutna- udalostmi leta. V ptietich nekolika la vedete? Nate Anninka ji sama mesicich na ge americko, vojska spolu s ostatnimi na gimi Spojenci musi ptipravovala."

Snoubenec sleeny Aninky: — zastaviti postup nepto.telskYch -ne"Bajedne, milostpani. A ze vaeho meckYch a japonskYch armad. Jest na nes, kteti jsme zastali v zazemi, nejlip ten smetanovY sYr." neb kteti jeete nebyli povolani k ein,ne vojenske slulbe, abychom i Oznameni Ptestehovani Nageho my vykonali-naei povinnost, neb Pohrobnickeho Zavodu: zaleli velmi na tech, kteti nejsou Nova misto, lepei slutha v nova ptimo na frontach, aby svoji dop•ipravenem orovolnou disciplinou, svoji °betavosti a svoji oddanosti udrieli duPOIDIEBNiM DOME cha nagich americkYch a spojenecNalezi se nyni kych vojsk.

118 North Fifth St. Telefon 3606.

Na nas Ameridany eeskoslovenskeho pavodu ptipada daleko vetsi rikol, neb my musime spiniti svotlen S. P. J. S. T. ji povinnost wadi flak nova americTEMPLE, TEXAS Ice vlasti a ph torn musime podati pomocnou ruku naeim teskoslovenDR, THOMAS N. DeLANEY skYm Spojencum, na gim pokrevnim 0610 LEKAR brati'im, kteti dries po boku anierickYch vojint bojuji za svobodu Br9le spravne ptipravene. nejen sve stare oeskoslovenske vlaas dle iunluvy. sti, ale za svobodu veech lidi, milultitadovna 3248 — Res. 2687 jicich svobodu, spravedlnost a svaj 513-15 Professional Bldg. narod.

TFIMPTAR. tlenstvo a ptatele naeeho SALT jit po leta pini tyto rikoly a povinnosti svedomite, jest vtak nutno, abychom v flak praci neochabovali, abychom neztraceli nadeji i kdyl musime nekdy phijati neptiznive Chas. Hrugka, maj. zpravy, i kdy zda se nam ;le jsme terstve maso, Grocerie, ovoce a jil dueevne unaveni. Krajane, my zeleniny. Nejlepei maso ye meste. musime vytrvati, my musime se znovu chopiti price se vei odhodlaDodavka zdarma. nosti a laskou, neb prave nyni do501-67th St. Wayside 4304 ba toho vyladuje, abychom znovu TEXAS napnuli sve lily.

HOUSTON, —:

Americana Zeskoslovenskeho pirvodu v Texasu!

Edward Pace

Stv

Charlie's Food Market

Farmat jiste v ykon0., svoji povinnost a bude dbati natizeni z Washingtonu, delnik jiste ptilot ruku k dilu a vynasnak se, aby zvYeil (kW" 'haat a Operatkr produkci a tim podpotil aktivne ri111 Medical Arts Building spegnY boj americkYch hocht. NaHOUSTON, TEXAS ge leny, ktere jit v mnohYch naTelefon residence: Lehi gh 9745 eich osadach pracuji co odboeky -.,min,, Afatinvrtv • 91•4101t nn 11110 SALT pro americkY dervenY Ickfl, jiste setrvaji a zvYgi svoji dinnost.

KaidY z na gich krajane die svych motnosti jiste nakoupi war bonds a bude hlecleti k tomu, aby i sve sousedy primal k nakupu prijeek PRAVNIK valednYch. Na ge delnictvo bude na strati v podnicich pramyslovYch a poda ptisluenkm ataciam neb resl.

Utadovna nad 'a- Narodni Rade v Americe, 4049 West t" 26th street, Chicago, okamlite zpraMIZE DRUG STORE vy, to nekdo sabotuje vyrobu, neb provadi gpionat. Nast krajane buTEXAS SMITHVILLE, dou vldy mluviti a jednati tak, aby ....mommigwounumummatiligwigauswilloomminuffinguaN mezi eireim obecenstvem upevnili iednotu a diiveru a tim zvYeili moralku. Nag i krajane podpoti 100% flak americkou vladu a postavi se celou svoji silou za presidenta F. D. ritAVAK Roosevelta, kterY jest velitelem americkYch vojsk a narhotnictva.

Vyttzuje vetkere soudni Nag i krajane s radosti a dobrovolne ptijmou veechny restrikce, ktetitadovna: 936 Bankers Mortre jsou nutne k viterstvi. gage Building, pies ulici naPh tomto velkem risili tech, kteti . proti Kress budove. ziistali doma at' na trvalo neb doHOUSTON, MIAS easne, nesmirne zapominati na to, l te test tet na 1145, x,by ellara poodpo-

Dr, Chas. J. Bollub

111/111111d111111111111111O1111111111111411111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111P

Henry Sebesta

C. H. CHERNOSO

till boj za osvobozeni stare vlasti nakch pteclka. Program deskoslovenske vlady v exilu jest ye smernigich nag ich americkych nazora, nage vlada americka pine uznava 6eskoslovensko a jeji vladu s pres.

E. Beneeem a Monsignorem J. Sramkem v eele. Program eeskoslovenske vlady v exilu nabYva velkych rozmert, neb spojuje dnes i line slovanske narody a zabYta se dalekosahlym programem o federativnim htvaru ye sttedni Evrope.

Spolupracuje s Polskem a Jugoslavii velmi aktivne. Na ge americka eeskoslovenska Narodni Rada podilela se na praci Kongresu Amerieant-Slovana, ku kteremu p. pres.

Roosevelt zaslal velmi krasnY telegram a na kterem promluvili zdstupci americka vlady. Na ge SALT jako sloaka esl. Narodni Rady bylo tomto kongresu zastoupeno 2 zastupci. Podilime se velmi einne na praci i my v Texasu. Pottebujeme veak oliviti einnost v na gich odbodkach a krajanskYch osadach.

Proto ladame Vas znovu a znovu, aby jste nam podali svoji ;omocnou ruku. Podpotte nas praci i finanenimi prosttedky. Zaelete sve ptispevky za jedince, neb za spolky, jednoty a odboeky co nejdtiye na pokladnika Mr. F. Olexa.

6402 Taggart str.; Houston, Texas Uspotadejte sbirky ye svem okoli ve svYch osadach. Starite se nagimi spolupracovniky.

SDRI.T2ENI AMERIC. tECHOSLOVAK1.1 V TEXAS. KRAJANE, Ceskoslovenska, Narodni Rada v Americe a jeji sloaky vykonaly velkou praci v dneeni krisi, ktera, se necla dobte v kratke zprave slovy vyjadtiti. Price veech naeich narodnich organisaci sloueenYch v esl, Narodni Rade byla nejen pro boj sa svobodu Oeskoslovenska, stare vlasti naeich ptedka, ale velkym dilem pro obranu a boj nisi nova americka vlasti a pro spoleeny boj za svobodu 26 narodu-spojenca, kteti postavili se po bok Spojenych Static a svYm podpisem ve Washingtone slavnostne ptijali t. zv.

"AtlantickY Charter" za •zakladnu nova spoluprace svobodnYch narodt a zavedeni spravedliveho, trvaleho miru po viterstvi spojeneckych zbrani.

Oinnost jak naeeho CAOT, tak dsl, Narodni Rady v Americe jest ka'Zclemu na gemu spolupracovniku a dtenati naeich eeskYch easopist znama a proto bylo by naprosto zbyteene znovu vypoditavati vYsledkynaei nekolikalete namahave prate a obeti naeich uvedomelYch kraj aria.

Jest \Teak prate dnes naprosto nutne, abychom v naei dobre praci pro spravedlivou vac pokradovali docilime koneeneho viterstvi. Musime dale finanene podpotiti noel celonarodni organisaci esl. Narodni Radu, ktera mluvi za naei celou yetev v Americe. Jest nutne, abychom i nadale podpotili eeskoslovenskY tervenY ktil„ abychom pomohli uprchlikam z Oeskoslovenska v jejich zoufale situaci. Musime peeovati o udrleni moralky a odhodlanosti v eeskoslovenske armade, ktera jest nakm Spojencem a k tomu jest tteba finananieh proisttedku. Tito hoti maji tines jen

Ve sttedu, dne 13. kvetna 1942. neb od jejich rodin a domovii. je rizemi okupovand nacistickYmi pochopy. My vime, ae vy krajane uyto udatne deskoslovenske vojiny neopustite. Musime naddle podpotiti usili zahranienich deskoslovenskych vernYch sync a deer v jejich nadlidskem boji proti utlaeovatelam licls tv a.

K tomu jest pottebi finanenich prostiedlui tak jako doposud. Nesmime povoliti, musime vytrvati.

Ameridane dries i mimo sve vlastni americka akce, vyvinuji usili podpotiti pomocne akce pro Rusko, Polsko, Oinu a Norvelsk.o, KaZdYrn dnem dostavame od techto akci letaky a kaldym dnem Amerika phspiva na tyto akce. Je na nas Ameriennech eeskosiovenskeho pavodu, abychom i my hrde postavili se nejen slovem ale i skutkem za naee pokrevni bratry, kteh spoleene s Amerikou haji nam nejdralei lidske poklady. Po vykonani svYch povinnosti vb.& naei nova americka vlasti, musime jeete napnouti naee shy a podpotiti teskoslovenskou akci, ktera nam jest jiste velmi blizkou.

Zadame vas krajane po celem statu Texas, aby jste znovu ruce k dilu, vime, to mate jil mnoho price a le dneeni doba jest pro kaldeho z nas Cella tim vetsh bS7ti na ge usili, tim vice musime pracovati s vetch odhodlanosti, s veteim nadeenim — ponevadi my vime, ae naee vac jest spra yedlive. a svata.

Obnovte einnost v odboakach SALT a kde jeete nejsou, zalolte flak odboaky. Uspotadejte sbirky ptispevkii na rok 1942, obnovte lenstvh svYch spolka, jednot, tada, ktere bylo stanoveno na minimalni obnos $5.- rano (mnohe spolky mistni darovaly daleko vetei obnosy).

Uspotadejte podniky dle svYch mistnich mnlnosti ye prospech SALT eeskoslovenske akce, stajte neo.':hvejne s nami v jednom eiku, jednotni at do koneeneho viterstvi.

Finaneni ptispevky prosime, aby jste lask. zaslali na statniho pokladnika br. F. Olexa, 6402 Taggart street, Houston, Texas, neb odevzdali ve svYch odbodkach, ktere pak poukaz zatidi.

"ZVITEZImE!" SDRUiEN1 AMERIC. EC110SLOVAKt V TEXAS. VZDY NAg SPOLEHLIVt ',AKA& Mrs. P. Godiska, Danielsville, Pa. pile: "Asi pied desiti roky matka si rortrhla cele o lelezo, Nonat to vyleeila za 6 tYcint. Pozdeji si rort'ala nohu sekyrou — znova to Nonat zahojila. Dcera dostala bolak na krku, hrozne to bolelo, Nonat to a tyden vyleeila. Za 25 let co Nonat poutivame, uznali jsme Nonat jest na g spolehlivY lekat."

Mrs. Josef a Tlamka, Huntley, Wyo., nam piee: "Zaelete mne laskave Nonat za $1.05. Mam ho stale po ruce, ale vyeel mi, tudi ho chci. Zvlaete se mne °steal': uclelal se, mi bolak na dvou prstech a u2 se mi to hoji, tak vidite, to je to dobra vac. Ja jiz Nonat -pottebuji 25 let, a to jest dlouha doba."

NON ►T Cena Nonat je pottou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pigte ptlmo na nagi adresu: R. C. 1VIII.T.RR & CO. P. O. Box 285, Altadena,

Ve stredu, dne 13. kv6tna 1942.

‘•

Straws IL 'so

Oznar mem liandidatu V tomto sloupci naleznete kandidaty, ktefi 2adaji vas o hlas a podporu v dernokratickYch kach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidata jsou: Do precinktnich Cif ad0 $10, do okresnich, zahrnuje v to poslance do zakonodarny, $15, do statnich $25.

OKRES MOLENNAN JOHN W. DUNCAN Za aerifa, o znovuzvoleni OKRES FL BEND JOHN W. LESIKAR Za okresniho navladniho.

G. G. ROANE za okresniho navladniho R. J. (SLIM) BARTA Za 'Serifs, Pi MILADY MALCIK CLAY za okresniho klerka MRS. J. J. CHADIL za okresniho pokladnika MRS. MATTYE SCHULZE za Okresniho Superintendenta okresu Fort Bend.

OKRES MATAGORDA G. P. HARDY, JR. za Okresniho Navladniho okresu Matagorda.

LUTHER ROBERTSON Za odhadeiho-VYbereiho Dani okresu Matagorda.

D. B. (JACK) HINTON Za okresniho klerka J. W. "JIM" GARTRELL Za okresniho klerka TOM HALE Za okresniho §kolniho dozorce

novem evropskem fidu: ivoi sinrak se vajecne skorapky a brainborove slupky.

tr

Mile vzpominky.

"Jednate vu7ci sve choti dosud prave tak, jako jste se k ni choval gtokholm. (OTK). Pralske mini- pted svatbou?" sterstvo hospodatstvi a prate "Zajiste. Vzpominam si prave, dilo v techto dnech povinne sbirani kuchyriskYch a jinYch odpadkii, jak jsem se choval, kdyz jsem k ni ktere se hodi ke krmeni veptil a zahotel laskou. — Tehdy jsem nedrobneho domaciho zvitectva nebo smele obchazival podel plotu pied "i k jinYm neelitm". Sbiraji se slup- jejim, domem a pozoroval jeji stin ky bramborove a ovocne, brambory v olme, obavaje se vstoupiti. A nya ovoce namrzle a nahnile, zbytky ni, kdy't jdu z hospody, jednam chleba a zeleniny, odpadky masa, vajee. skotapky, kosti, kavove usa- prave tak! zeniny, pevne zbytky jidel atd. Po vinne sbirani bylo natizeno v kuchynich soukromYch, v restauracich, y e §kolnich a nadra'Znich kuchynich a stude tam, kde se "dobte upottebitelne zbytky jidla a poobjevi". — Jako "svepomocna akce zemedelstvi na opatteni materialu k vYrobe novYch hospodatskych strojii." organisovalo ministerstvo zemedelstvi sbirku stareho Zeleza, litiny a oceli v zemedelskYch zavodech na celem fizemi tak NOVY FILM zvaneho protektoratu. Sedlaci vgak dobte vedi, ze vgecky kovy, ktere byly a jsou sbirkami ziskany, jsou Dobrodinec chudYch psii. V odvaleny do zbrojovek k vYrobe zbrani. Nove hospodatske stroje se hlavnich illohach: Hugo Haas, u2 delsi dobu nevyrabeji a i k o- Jiri Dohnal, Zita Kabatova a jini. prave strojt po'SkozenYch je tieba iitedniho, povoleni. — Jak znamo, EL CAMPO, ye etvrtek 14. kvetna, od 2 do 11 hod. veeer. byl o vanocich zakazan v deskYch zemich prodej cukrovi. V imoru byl ELLINGER, v patek 15. kvetna, zakaz odvolan ,ale v zapeti byl obo 8:30 hod. weer. noven, protae se pry ukazalo, nebyly doditovany smernice, ktere FLATONIA, v fiterY 19. kvetria, o 8:30 hodinach veeer. mely zamezit tvoteni zastupil pied obchody. Aby tyto "neptistojnosti" MOULTON, ve stkedu 20. kvetna, o 8:30 hod. veeer. byly odstraneny, muselo pry ministerstvo zemedelstvi zakazat prodej GRANGER, ve etvrtek 21. kvetcukrovi "a2 do ptipravovane kona, o 7:30 a 9:30 weer. neene upravy" Ta konedna fiprava nebude ovg em provedena drive, do- CALDWELL, v patek 22. kvetna, o 7 a o 9 hod. veeer. kud nebudou odstraneny vgecky "v'hody a vymaenosti" noveho ne- CORPUS CHRISTI v Moravan Hall v nedeli 24. kvetna, 0 8:30 meckeho tadu ,v nemZ" lido sbiraji hodinach veeer. shnile ovoce a bramborove slupky, aby nezemteli hiady.

"Ulieka v rap

W. J. HICKL Za okresniho komisafe 4. precinktu

MATE POTIZE SE

2ALUDKEIVI? Pocit'ujete ztratu chuti k jidlu a teikost na 2aludku? Pakli ano, udifite to co eini sta jinSrch lidi v Texasu.

Berte SEVERA'S

u svEno LEKARNIKA

85c

DVOJi VELIKOST KDYBY LEKARNIK NEMEL. NEBERTE NAPODOBENIN A OBJEDNEJTE Pftim0 OD 'VIROBCfl KDO JEDNOU SEVERITY BALZOL ZKUSIL, NEOlICE BEZ. NEHO SITU

ZABAVY

OKRES WHARTON PAUL J. gABLATURA Za okresniho komisate Precinkt cis. 3.

OKRES FAYETTE CHARLEY B BOROVEC Za okresniho komisate precinkt 'Oslo 1.

Stefinikovy oslavy v Anglii.

LondYn. (OTK) V nedeli 3. kvetna konaly se v Anglii krome oslavy na htbitove Pinner v LondYne, o nichI jiz bylo referovano, daai tryzny na pamet' Stefanikovu. Tryzny se konaly na ruznYch htbitovech a neastnili se jich detni es. letci z blizk'ch eeskoslovenske ministerstvo narodni obrany zamYSli gtefanikuv fond pro es. letce na dovolene.

V Nov' nalet na gkodovku.

LondYn. (OTK) V noci na uterY byly obnoveny britske nalety na gkodovku v Plzni. Nalety provedla etyfmotorove. letadla znaelty Stirling, Bylo dosaieno itinn$rch s

Potresta'n za to, Ze dal synovi *Lena Tormig Edvard.

LondYn. (6TK) Podle zpravy Reuterovy tiskove agentury byl v Pardubicich zateen po gtovni fitednik, kter' dal svemu synovi pri kitu jmeno Toma'S Edvard. ZateenY, jehoz jmeno neni nano, byl odvezen do pracovniho tabora. NacistickY tisk v tak zvanem protektorate 0znaell jmena za provokaci, protote pry ptipominaji "neblahe" presidenty Masaryka a 13enek.

17. kvetna 24. kvetna 31. kvetna

MINS

Pokrok Houston - Houston Czech - Musical Six Bill Mraz

DAMP 40c — MUI 40c (Tax included) 0 akusky a obeerstveni navgtevnikti jest V'borem naleLlte postarano.

BOTTLED IN BOND 160PROOF ALSO AVAILABLE IN 93 PROOF BUT NOT BOTTLED IN POND

Le Sage Company, Distributors, Dallas, Texas,

1140 ROBBIE ST. Na doptini: 20th and North Main.

Zabavni Vtbor.

T. 0451

yikeTr4

Strana 24.

Poutivejte k

Maly

GLUM V

til

el

Houston, Texas.

DobrY sokol, uptimnY a pfatelskY, nkm odetel, br. Jan Schovajsa, za kterym jde nate nejlepti. Port.stalym zustavil dobre jmeno a k tomu, nate soustrast.

Sokol v Houstonu se ma k tivotu, nee° silnejtiho net spanek se pfidrutil a proto jen houtt' a vetti kapky. To nadteni, ktere sledujeme jest zarukou. Zazvorkovi meli poseekat s navStevou do Houstonu at na to nate divadlo 17. kvetna na Studewood, snad, ze hodne se jich tak rozmyslelo a pfijdou posilit ty, ktefi se tolik pricinuji. Na zdar!

Bratie Chupicku, mam pro Vas opravu.

Hamusek.

V Plavba na Dunaji vkluene v rukou

Pravidla V Malem Oznamovateli tetujeme a centy za slovo, za katide uvetejneni. Nejmeng i poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku naOtte na zvlagnim listku a pkilotte k objednavce pfislu gnY obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni Cek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nagi znaekoa, Uetujeme za oznamky "Na prodej", "Slugby a prate" a podobne 25e zvlast' za znaeku a na po gtovne, aby alone dopisy mohly hSrti limed odesilany.

Pti oznarnkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Ptljme se hospodyMadrid. (oTK). Podle spray nenC" obna gi doplatek za znaeku a meckYch novin byla v Budapetti pogtovne 50 centt. pled nekolika dny skoneena jedsr riljme se mladik aneb man- nani o prOvozovani plavby na Dutele na praci ku stanici a domaci naji. Plavbu na Dunaji budou nyni praci. Adresa: "Fort Bend Reporter, provozovat tyto spoleenosti: Donau(19-c) Dampfschiffahrtsgesellschaft Rosenberg, Texas."

Bayerischer Lloyd (ftezno), s' Pisijme se device k vykonava- Contentinentale (Budapett') a Slani domaci prate, ktera neni telka, v enska paropla.vebni spoleenost tfi osoby v rodine, .26.dne ditky. Plat (Bratislava). Da provozniho spole$5.00 tYdne neb vice pro schopne eenstvi nebyla pojata jugoslayska (levee. Pigte na: Mrs. C. G.. Kir- Retina plovidba, jejit lodi po obsapatrick, 408 Perry Drive, Marshall, zeni Jugoslavie Mind proste u(19-c) kradli. Ponevadt o samostatnosti Texas. a mad'arske neize miuvit, tor, Piijme se Ceske katolicke dev- slovenske vidime, to jsou dnes Nemci jedinYCO k vykonavani domaci prate a otettovani ditete, v rodine o trech mi pany v plavbe po Dunaji. Dfive Clenech. Devoe musi se vyznat ye se na ni podilely rovnYm dilem NCvarieni, ale znalost ye vedeni do- mecko, Oeskoslovensko (Os. plavebmacnosti se nevyZaduje. Stale. pra- ni spoleenost dunajska), Mad'arce. Hlaste se u Mrs. Claude Smith, sko a Jugoslavie.

V 2109 Mitchell st., Waco, Tex. (19c) Stefinikova oslava v Montrealu.

Montreal. (OTK). V nedeli veder Mgr+ Illedaji se mantele k praci na fume u mesta Boyd, v okresu uspotadala odboCka es. narodniho Wise. Na farme jest 7 akril ovocnY sdruteni v Montrealu velkou oslasad, traktor se vtim zafizenim. Mu- vu prvniho es. ministra valky dr. si se starati take o prasata. DobrY Milana Rastislava 8tefanika, Pofad ' tepan Ruplat, ale odporueeni se tads Hla- fidil piedseda Sdruteni S ste se hued. Pi gte neb telefonujte dinskY, kterY uvedl jako prvniho na: L. T. Pelldrin, 2111 Moser Ave., feenika chargé d'affaires dr. Fr. Dallas, Texas, Telefon 32827. Oes- Pavlaska a pote slavnostniho feenikYrn manteliim da se pkednost. (19c ka pplk let. Jana Ambruk. Dr. Pavlasek ye sve feel povedel o tradisirs Mali kukatka, druhu "Barred cich es. jednoty a o 8tefanikove a White Rocks, Reds, S. L. Wyan- sill pro ni. ftee pplk. let. Jana Amdottes, New Hampshire Reds, Large brute pak podala obraz Stefanikotype Whites, Buff, Brown & Black va livotniho dila. 8tefamik-jednotiLeghornes, Anconas, Crosses, Sexed tel a 8tefanik-vojak i letec v ni o& Unsexed." Za velmi levne ceny. til vtech podrobnosti. Deti Cs. Vgechna kutatka z vyhranYch stad doplriovaci tkoly v Montrealu pak a "Bloodested". Pitte si o nag cen- dopinily program peknYmi zpevy, nik. — Von Mindens Hatchery, recitacemi a proslovy.

Fayetteville, Texas, (19-dz) V Naciste niei Ceske synagogy. fir, Mali kufatka — Texas U. S. Curych. (OTK). Z Prahy pfichaapprooved, 100% blood-tested sexed zi zprava, to Nemci pokra'auji v eespullets. English Bile Leghornky, kYch zemich v systematickern nideHnede a Zlute Leghornky, Ancon- ni synagog. Ve vettine mest byly ky, Hnede a Bile Minorky, Barred synagogy, pokud jette nebyly vya Bile Rocks, Reds. Zylattni ceny paleny a pobofeny pfi "spontannich malSich kohoutkil. Pro katalog a demonstracich" fidernikii a Gestacennik pigte na:— West Chick pan, zabrany nemeckYmi landraty Hatchery, West, Texas. (15-dz-c) a byly pfemeneny ye skladitte nearmady. V techto dnech byla Dor Pfijmou se zkuteni mantele mecke beskoslovenske narodnosti. Zena zabrana synagoga v Nachode a "nemusi bYti dobre, kuchakka, mut mu- patrnou stavebni upravou" bude si rozumeti praci kolem domu a ptemenena v mestske trtitte.

V zahradnictvi, take gofer. Jen zkuSLUiBY Aeni at' se hlasi. Dobry plat. Pigte na Mrs. I. W. Rodgers, 5750 Swiss Seymour, 17. kvetna o 9:45 rano, ye Avenue, Dallas, Texas.

(18-19-c) tkole Lively.

Fort Worth, 17. kvetna o 7:00 veCer Ohledy. ve Y. M. C. A., 500 Lamar.

Sleena: "Prod pak tak dtkladne Temple, 24. kvetna o 10:45 rano balite moje stfevice, Anna? Viclyt' (anglicky.) obuvnik bydli hned vedle v dome?" Temple, 24. kvetna o 8:00 veeer, Sluika: "Co Z • pak musi celY dam (desky.) videt, jak velike ma sleena nohy?"

Josef Hagar.

Ve stfedu, dne 13. kvetna

194.2.

Oslava 25ti leteho zaloieni iradu Stefanik Cis. 142, V HOUSTON, TEXAS, 5508 NOLDA STR. NA WEST END

v nedeli. dne 24. kvetna 1.

2.

3.

4.

5.

ZA6ATEK VE 3:30 HOD. ODPOLEDNE PROGRAM: Prostna mladeze Klubu 8tefanik.

Zpev. fted bratra Chernoskyho, pteds, Hlavni ttadovny S. P. J. S. T. a uvadeni novYch 46v.

Divadlo:

"POJE) NA ME SRDCE" Vesela hra o ttech jednanich od Olivy.

OSOBY: br. John Svreek Vaelav Hotanek, soukromnik Amalie, jeho pani, ses. Marie Filipkove. ses. Alice Cykalova Mina, jejich dcera ses. Marie Chupikova Babeta Spurna, teta Rudolf Vagata, atednik br. Jos. Kai br. A. Vaja WAN Benda, domaci br. Jerry Lebr Jaroslav Benet, ttednik br. Vojta Sebek Theodor Rorejs, jednatel ses. Lilie M. Sopeakove, Matilda Horska, ses. Ratenka Lebrova Mina,

Po divadle taneeni zibava pri hudbe Bill Mraz orchestry.

VSTUPNE: PAN 40c DAMA 30e — I S DAN! Chutne barbecue za mime ceny.

K hojne naytteve zve TEL. V2 0079 ZABAVNi

When time is short and thirst at its worst, Grand Prize brings delicious refreshment on the double-quick. This great brand is supremely smooth, undeniably mellow ... always grandtastin'. Switch to Grand Prize.

'TUNE IN GRAND PRIZE ”NtADLINERS' 6.45 P.M. TEXAS. DUALITY NETWORK

R