Vestnik 1942 04 15

13

4.31 414.

04

4.„ Go \ ve \Frr

,v

41 41

et. 4,!'t

43 _4. 4,2 itikragoirosuaL 4° tr Arra

r • -",11601401.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th. 1922.

ROeNiK (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, y e stredu, (Wednesday) 15. dubna (April) 1942.

'OSLO 15.

ITALIE NEMECKOU KOLONII. D'Yt ITALIE vstoupila do valky, yedelo se, 2e pri delkm trvani valky zaK ti2i Italie nasledkem sve odvislosti od ciziny znaanYm zpilsobem v hospodatskem smeru sveho partnera v ose. To se skuteene brzy stalo. Italie je dnes hospodatskou a politickou mrtvolou. Co nikdo nepiedvidal, je to, 2e Nemci budou sami moci tuto mrtvolu jeke obrat. Nechceme se tu zabyvati vSeobecne znamou degradaci Italie na vasalsk.“tat, nechceme se take zabYvat znieenim italskYch divisi na ruskem valtati, nebo s aroganci nemeckych vojsk, ktere si v Italii poeinaji jako v obsazene zemi, di s vy2iranim italskYch zasob nemeckYmi vojaky, kteti jsou v Italii posadkou. Pokusime se spige na podklade nemeckYch — a v tomto ptipade jiste spolehlivYch zprav — ukazat, 2e "soudruh v boji" a "obchodni spoleenik", Italie, neni ye skuteenosti ni6im jinYm, ne2 kolonii, ktera robotuje pro nemeckY valeenY stroj.

Berlin vyhlasil zasadu: v'Sechno, co spoleenici osy mail, rozdeli se mezi nimi. Zni to sice velmi pane, ale struktura obou zemi je takova, 2e Italie pti torn vyjde zkratka. Ptedev gim se tak Italie dostala ihned Upine . do zavislosti na nemeckem transportu. V r. 1938 ptichazelo 84 proc. veSkereho italskeho dovozu po mai, z toho atyti petiny pies Gibraltar. Tato doprava byla Upine zastavena, nedbame-li nepatrne lodni dopravy v Jaderskem moti. Vkchen export a import musel bYt pteveden na 2eleznice, ye vetkne ptipadii za spoluptisobeni nemeckYch tiAskYch drah, jejich 2 ptetikni je dobie zname.

Zasol3ovani uhlim je proto Upine odvisle od dovozu tiAskych drah, ktere vAak nejsou s to spinit sve zavazky.

Jinak dodava Nemecko hlavne 2elezo a ocel, co 2 v'Sak neptispiva k zlepkni italskeho zasobovani surovinami, nYbfZ je s yYm zpusobem fikolovou praci; nebot' 2elezne vYrobky, hlavne valeeny material, vraceji se °pet do Nemecka.

Deje se to v'Sak jen v tech vYrobnich odvetvich, v nicla2 jsou zamestnani Nemci, kteti pracuji s nejvetkm vypjetim svYch sil. V'Sechny suroviny jdou ostatne do Nemecka, bez ohledu na to, 2e italske tovarny teho2 druhu stoji a ptirozene bez ohledu na pottebu italskeho spottebitele.

Je node vi pochybnost dokazano,'Ze nynejk italska vYroba hliniku, zinku, olova, rtuti, hedvabi, jistYch umelYch vlaken, siry, juty, konopi, keramicke hliny pfekroeuje domaci spottebu.

Pies to vS'ak byla vnittni spotteba vyrobkil z techto surovin bezohledne omezena a zatim co se tovarny zaviraji, odva2i se suroviny na sever.

Tote plati o ko2kach i ktilich, aekoliv obuvi neni dostatek.

BajeenY nemeckY spole(nik peduje jinak o to, aby tu nevznikla 2adna, nezamestnanost a ma dva yyzkoukne prostiedky k tomuto freelu: na jedne strane po2aduje ustaviene nove divise pro ruske takni, na druhe strane pak bete s sebou se surovinami k van jednoduchosti take italske delniky. A tu vychazi na jevo skutednost, 2e Italie je fakticky obsazenou zemi, neobydejne jasne. Najimani delnikil, o kterYch si nikdo nemuk myslet, 2e s radosti a dobrovolne se chapou teto ptilditosti, deje se pod ochranOm Atitem italskS7eh Utadt, Ant vtak "porna-

haji" nemeeti fitednici. Jeden z techto nerneckYch iltadt — tak zvana Arbeits-Einsatzstelle des Reichsarbeitsministeriums — se eini v me a podporuje italske Wady v najimani praSammelstelcovnich sil; nemecke fitadovny len — byly ztizeny take v MibánC, v Como, v Trbi2i a ye Verone; nemeeti znalci hledaji vSude vhodne sily. KdyZ delnici ptijedou do Rik, pe,.

',11:11111111111iIIIIIIiminiiffilliiiinitintiiiiiiiiinulittutintioriiitutilititioniiimiliii[liitimilltilli[ililliiIiIIIIIimitHEIV = = -E_. t".

-.

JSEM AMERICAN. • Ko2dY °bean at' zde narozenY aneb ptiobE eenY müie s hrdosti prohlasiti sve ptislu• Senstvi k teto zemi svobody, ktera stoji proti otroctvi ka2de forrny; proti tyranstvi a nespravedlivym vYsadam. Milujeme tuto zem, ponevad2 je to demokracie, kde bide si vladnou sami skrze sve zvolene zastupce; je to zeme, kterd ne2acla nic prO sebe, co by zaroven ne2adala pro vkchno lid▪ stvO. Milujeme tuto viast, protok jest to zeme ptile2ltosti, kde cesta k fispechu je otevicena kahlemu, Jsem American, Spoj. Statil a jsem hrdym na to, Ld. ponevad2 moje vlast je slavna, velka a silna a jejimi idealy jsou svoboda, rovnost, spravedlivost a lidskost.

euji jejich dtvernici o posileni pracovni discipliny a o zachovavani nemeckYch pracovnich zakonii. Tu je opravdu ka2dY komentat zbyteeny.

Nemci oznaeuji tento sta y za velkolepy ein hospodatskeho svazku mocnosti osy, take jemna yYmena statku nerml2e bYt nejak porukna, i kdy 2 ye vzajemnem clearingovern fietu by nebyla na nektere strane 2adna, Uhrada. Neni to jiste vYznamne v dobe, kdy pomocne zdroje Anglie a SpojenYch Statti byly spojeny, pokud se surovin, vYrobni schopnosti a lodniho prostoru tYka, vice merle v jedinY pramen a kdy 2 dale znaena Cast vYmeny statku mezi spojeneckymi mocnostmi se deje podle zasad zakona o pUjece a pronajmu a ye znameni velkorysosti. Nemci propoeitavaji take se s yYrni nejlepAimi spojenci vSechno na halit a pfenik a ptipoeitavaji si ve k dobru, jestlik neni irk hotove zaplaceno. PM torn v§ak mely a2 dosud v'Sechny nemecke clearingove smlouvy tu pozoruhodnou vlastnost, e pohledavky clearingoveho fidastnika stale jen nartstaly, ponevad2 naciste otaleli v2dy splaceni, ktere, jak znamo, spoeivalo ye zbo2i.

Ko2dY vi, 2e Mad'arsko, Jugoslavie, Rumunsko a jine zeme staly se timto zpirsobem ji2 davno pted valkou zajatci svYch clearingovYch smluv s P,IM; dobrym ptikladem z posledni doby je vzrilst danskeho clearingoveho aktiva, co2 zpilsobilo v Dansku te2ke hospodatske poruchy.

Jestlik Nemecko nema 2adny clearingovY dluh proti Italii, pak by to bylo jen diky dodavkam uhli, jinni Age pohani z yak adsti svUS vlastni, v Rani prod/lid valedn, strol.

ItalskY lid zda se bYt z velke vetSiny rozhore'en k vübi vYvozu potravin do Nemecka, ponevad2 jeho vlastni ptidely doma jsou minimalni.

Ptidel chleba eini 6 unci denne, makaront je nedostatek a ve je te nejhork kvality. PH torn vAak odvakji se ohromna mno2stvi vajec, re, Ora, zeleniny, ovoce a olivoveho oleje do Nernecka. Musi se tomu spravne rozumet. Jestlik je dnes nekde ve vábCici zemi nedostatek potravin, cluvodem toho je ve v'Sech ptipadech riedostateE'na vlastni vYroba a nedostateeny dovoz.

Kdy2 vgak v nejake firodne zemi — kterd torn byla u2 na eas nouze po dlouha beta piehnanou autarkii ptipravo yana — panuje hlad ponevad2 jeji vlastni zasoby se vyvalenji, jak je tomu v Italii, pak z toho vyplYva, 2e hlad je jen nasledkem nemeckeho spolku. Musime take dodat, k tato umele vyvolana nouze vedla, pies vkchny policejni zakroky, k nehoraznemu zdrakni. Samy italske prameny oznaeuji zdrakvani za nejvalnejSi problem vnitini fronty.

Pted kratkou dobou doSlo k male revoluci, kdy2 vlada vyvezla vetsinu olivoveho oleje do Nemecka a rozhodla se zvYSit cenu jeho o 50 proc. (olivovY olej je nejdule2iterk tuk v Italii!), alm2 ptivedla celou umelou cenovou kontrolu v chaos. Dochazeji zpravy, 2e sedlaci se zpeeuji, bez ohledu na zvYkne subvence a zvY/Sene statni ndkupni ceny, spinit svou dodavkovou povinnost a dodavat sve vYrobky Nernctim. Je to nernd, avAlc üCinná akce proti zemedelske dohode nemecko-italske z r. 1940, ktera mela upravit zemedelske planovani v Italii podle nemeckych potieb.

Nejvetk. zklamani utrpela v'Sak Italie pH rozdileni dosavadni kotisti. Byr yydrancovan celY kontinent a ph torn nic, naprosto nic, se nedostalo Mussolinimu. Nechceme vfibec mluvit o Korsice, Nice a Tunisu. AvS"ak pH rozdileni Jugoslavie dostala Italie v podstate jen Kras, kde2to Nemecko si vzalo tak zvane jinni 8tVrsko, nejlepS1 east Slovinska a predevkm Srbsko a ovlada Chorvatsko do te miry, k italskY princ, kterY se mel stat kralem, do zeme jeSte ani ne ykroeil. A v Aecku, kde italske armady opravdu krvacely, smeji Italove od nedavna mit sve posadky od te doby co Recko je zamoreno hladem.

Ale ani tento malY uspech neni bez trpkosti.

BYvale italske finaneni zajmy na Balkane byly Nemci bezohledne zat l aeeny; plati to na pt. o poji§t'ovacich spoleenostech, ktera aZ do doby pied dvema lety v techto zemich vedly. Nejvetstarost ptisobi dosud namohai dopravy. Italie ma v mod tadu ptistavu (na pt. Su gak, Split, Dubrovnik, snad i nektere tecke pristavy) pH torn vSak zde a v ostatnich jaderskYch a stiedozemnich ptistavech pteSlo zazemi do rukou konkurenenich nemeckYch lodnich spoleenosti.

Ptes 10 let stale sttedni Evropa y e znameni tarifniho boje mezi Terstem a Rjekou na strane jedne, a Hamburkem na strane druhe. Tento boj byl nyni rozhodnut y e prospech Severniho mote. At' se (.1ovek podiva kamkoliv, vSude nesmirnou cenu, kterou zaplatilo italske hospodatstvi. Zkaza vale6na, bude v Italii dopinena vSdobaroi, zpusobenYmi spolkem s Hitlerem.

European Correspondents.

T fitir Nekde v Australii. Skupina americkSrch oSetrovatelek byla ubytovana v jednom z hotela tohoto mesta. Je to prvni kontingent americich divek, ktext byl dopraven do Australie.

Vtem divkam Australie se libi.

8tokholm, Svedsko. — Vtichni nortti pasto•i podali resignaci ministru kultu a vyudovani v Quislingove vlade, jak oznamuje korespondent zdejaiho dasopisu Tidningen. Kierus nedavno utkal se s Quislingovou vladou, jet je kontrololiana nacisty, pro kontrolu mladete a jine otazky. ✓ V Moskva. — Ruske nejvytti velitelstvi oznamilo, to dalti 51 nemeck9 aeroplan byl sestkelen pii vderejtich operacich ate severni rusks vdleene lod'stvo potopilo dve neptatelske transportni lodi na Barentskem moti. Za poslednich deset dnti bylo znideno 545 nemeckSich aerolant.

Kujby 'Sev. — Ruda Hvezda, organ rusks armady, ptiriesla zpravu, to Nemecko ztratilo na rusks fronts v mesicich anoru a bteznu vice net 137,000 zabitch a 400,000 ranenSich. Die jin9ch spra y ruska vojska ptetla hranice Bile Rusi na nekolika mistech a boj o tuto ztracenou provincii je v pinem proudu.

Norfolk, Va. — Neptatelske ponorky torpedovaly dali dva americke obchodni parniky u vSrchodniho pobteti, jak oznamil department lod'stva. Ztrata na tivotech cini pravdepodobne 36. Maid nakladni lod' byla osttelovana a potopena ponorkou dne 22 Clubna a 10 at 11 ze 17 namotnikt se politetuje. Tim zv9ten poCet lodi, potopenSrch v americkSich vodach od zaCatku valky, na 121.

V ✓ Washington, D. C. — Znovuvyjednavani o vdlet'ne kontrakty, aby byly vyloudeny nadmerne zisky, bylo Ichvaleno v senate jako kompromisni dodatek k valeene apropriadni ptedloze $19,662,373,260. Senat poslal ptedlohu do domu zastupca se tadosti, aby konferendni v9bor urovnal rozdily, tS7kajici se navrhu a testiprocentnim obmezeni na valeene zisky a o $905,062,373, ptidan9ch k ptedloze v senate pro lod'stvo a jine valedne Washington, D. C. — President F. D. Roosevelt ptedlotil na druhe schfizi valeane rady pro TichS7 ocean ptehled posil, jet Spojene Staty poslaly na razna, mista pacificke fronty. Zastupci sedmi naroda, jet jsou zastoupeny na rade, dali najevo, to president pozdeji pods zpravu o teto schazi. Velvyslanec Halifax •ekl reporteriim, to president uvedl posily, sestavajici z mutt i materialu, poslane na razna mista tichomotske fronty. ✓ V Washington, D. C. — Vlada natidila valeenou modu v tenslOch kabatech asatech,jet bude miti v zapeti vyloudeni naberek a jinSTch ozdob a tim utetti 15% latky. Stanley Marcus, kterk je v dele kancelate oddeleni pro odevy pti rade pro valeenou produkci vysvetlil dnes na tiskove konferenci, to za teto valky nebude vS rsttednosti v tenske mode. Ujistil tat teny, to zmeny nebudou rychle; nynejti natizeni tSika se teprve podzimnich gala a kabata. Smetuje k zachovani po dobu valky nynejti delky a pinosti sukni a jeho cilem je tettiti latkou.

LondSrn. — General George C. Marshall, nadelnik americkeho generalniho statu a Harry Hopkins, ptedseda rady pro rozdelovani munice, pfibyli do LondSma aeroplanem. — Bezprosttedne po svern pflchodu, kterS7 ptekvapil, odebrali se na konferenci s premierem Churchillem. General Marshall •ekl korespondentfn, to fidelem americlOch vojsk v Evrope je "rortifiti se". Hopkins prohlasil, to president Roosevelt povetil jej nekterSmi dirvernSimi vecmi, o nicht ma konferovati s premierem Churchillem. ACkoli oba Ameridane pribyli dame rano, veder Hopkins vyslovil se, to oba jit stravili nekolik hodin u premiera. V anglickSTch kruzich se ptedpoklada, to na poradach Ameridana s Churchillem a jinSrmi vtdci Anglie bude rozhodnuto o strategii kampani v r. 1942, a nekte•i pozorovatele soudy, a testa je ohronine de letitasti,

Tfdenni *hied.

Washington, D. C. — Zastaveni vtech titkch staveb bylo natizeno Donaldem Nelsonem, teditelem valeene produkce. V natizeni zakazuje se stavba neopravnenSrch budov, k nit nutno poutivati materialu, pottebneho k vedeni valky. Vtechny soukrome i vetejne financovane stavby byly daily pod ptisnou kontrolu.

Tento krok byl udinen, protote valeene potadavky Spoj. Statti vytvotily nedostatek mateBern. — Dle natizeni, ktere podepsal Hitler, nemecke civilni soudy v budoucnosti budou jednati s takovou rychlosti a vkkonnosti, jako soudy vojenske. Mezi novSrmi ustanovenimi je zruteni ptedbetnS7ch vS7slecha, pra y° k odvolani obmezeni a urychleni ptipada, projednavan9ch civilnimi soudy. Nemecke easopisy jit dlouho uvetejfiuji seznamy osob, odsouzen9ch pro poruteni potravinovSrch zakona, pro naslouchani rozhlasu z ciziny, pro vyzvedaestvi a sabotat.

VelkSr daraz klade se na ptisne tresty, ktere byly odsouzenkm uloteny.

V V LondSm. — Ruska, vojska na sttedni front& ptekrodila silne opevnenS7 horni Dnepr ye velkem obchvatnem pohybu, jehot fidelem je znieiti nemeck9 vSrbetek Rtev-Gtack-Vjazma na zapad od Moskvy, jent je posledni duletitou nemeckou posici na vSrchod od Smolenska. Dnepr byl ptekroden mezi mesty Dorogobut a Durovo, asi 50 mil na severovSichod od Smolenska a asi v mistech, kde trat' z Moskvy do Smolenska pietina teku. Ve zpravach se pravi, to nemeck9' koridor od Smolenska k Vjazine byl jit zaten na 30 mil a rusks delost •electvo ovlada hlavni silnieni a teleznVni cesty. Jak se jevi, Durovo je dosud v moci Hemet, ale je vatne ohroteno.

Pearl Harbor, Havaji. — NeohrotenSi mladST kapitan americke ponorky, ktera, operovala v neptateLskSrch vodach, vypravel, jak jeho ponornS7 Clun potopil d ye japonske nadrtkove lodi.

Lt. komander Edward Hutchinson z Filadelfie pravil, to prvni nadrtova lod', plujici v japonskSrch vodach, snatila se ptivabiti jeho ponorku a stfilela pak po ni z dela, ale ponorka ji potopila torpedem. Mela 3,000,000 galorra oleje. Druha nadrtkova, lod' byla asi stejne velikosti a mela stejne tatty naklad. Prvni torpedo zasahlo ji na tali a jeji propeller se zastavil. Kout z ni zadal vystupovati. Druhe torpedo dokondilo zkazu. Nekolik v9bucht se ozvalo net se lod' potopila.

Gloucester, N. J. — Norska, motorova nadrtkova lod' sttedni velikosti byla torpedovana a potopena neptatelskou ponorkou u Atlantickeho pobteti Casne rano dne 27. bkezna, jak oznamil 4. namoini distrikt. Osm z 37 namotnika, vettinou diistojnikt, se pohtetuje a jsou pokladani za ztracene. Zachraneni namotnici byli zde vylodeni dne 31. btezna. Je to jit 108. lod', potopend ve vodach Spoj. State od vstupu do valky. Z jednoho pobtetniho mesta na vS7chodnim pobteti Kanady se oznamuje, to tam bylo vylodeno 35 namotnikti z torpedovane obchodni lodi. Podrobnosti o potopeni nebyly udany.

Dle zpravy nejvyttiho velitelstvi z Berlina nemecke valedne lodi a aeroplany potopily 105 spojeneckSrch obchodnich lodi o celkove snosnosti 646,900 tun v mesici bkeznu, 39 jin9ch lodi bylo teice potkozeno bombami nebo torpedy.

Cardiff, Anglie. Anglidane jsou ptirozene zvedavi, pokud se tkne motnosti, to bude otevtena druha fronta v Evrope, ale jejich zvedavost neni nieim u srovnani se starosti, kterou jevi o to nemecke nejvytti velitelstvi, jak prohlasil valky sir James Grigg. Mluve o motnosti otevteni druhe fronty v Evrope, sir James pravil: "Demokracie vytaduje svobodnou diskusi, ale nikoli svobodnou diskusi o strategickSrch planech, jet jsou ptipravovany. Prod by se melo tikati neptiteli vtechno? Vim, to je v teto zemi mnoho zvedavosti o tomto ptedmete, ale sazim se, to tato zvedavost neni nidim proti zvedavosti nemeckeho nejvyttiho velitelstvi.

Boiim se, to tato zvedavost obou stran ztstane uezocipov6denou pa nejakou dobu."

Ve setedu, dne 16. dubna 1942.

LonOn. — Gtyimotorove letadlo, vyrobene v Americe, pteletelo AtlantickS7 ocean z Novell° Foundlandu do Velke Britanie v rekordnim 'Case esti hodin a 40 minut, jak zde bylo oznameno. Nov9 rekord je ptesne o celou hodinu netli byl onen, jehot pied ttemi mesici docilil mladk anglickSr pilot.

V

V

Soa Paulo, Brasilie. — Zdefai policie zatkla domnelou japonskou kuchatku, ktera byla zamestnana -v dome teditele velkeho koncernu, jent zasobuje valeenSrm meaterialem demokraticke zeme y e valce proti "ose". Z domnele kuchatky se totit vyklubal mut a krome toho tento chlapik jest jette v podezteni, je vlastne kapitanem v japonske armada. Jako tena maAkaradoval zde jit pet rokt, pravdepodobne, aby lepe zakryi sve vyzvedadske rejdy. Mezitim policie v meste Bauru ye statu Sao Paulo do Sul zatknula daltich nekolik desitek Japonct, u nicht nalezla podeztele dokumenty. Mali pry mapy, na nicht byly vyznateny; daletite vojenske body.

Meadville, Pa. — W. C. Arthur, ptedseda spoleinosti Talon, Inc., oznamil prave, te jejich zavod v Erie, Pa., zamestnavajici 800 lidi, byl zavten ate 1,500 osob ze 4,000 zarnestnanca v zavode v Meadville bylo odloteno z prate, protote War Production Board zakazala poutivati medi a medenSrch slitin pti vSirobe zdrhovacich uzaveru "slide fasteners". Mluvei spolednosti pravil, to dali rozhodnuti produkeni valedne rady mate miti za nasledek jests dalk odloteni zamestnancti. Dodal vtak, to spoleCnost ptedelava sve zatizeni na valednou vSTrobu tak rychle, jak to jenom jde. V minu1S 7ch mesicich spoleonost koupila v Meadville dve tovarny vkhradne k zatizeni valedne vSiroby a v jedne z nich se jit pracuje.

LondSin. — V easopisu "Jutro Polski", kterk jest organem prof. Stanislava Grabskeho a jinS7ch ptedaka ze Stronnictwa Narodowego, jit spolupracuji s polskou vladou v exilu, objevil se pozoruhodnST elanek z pera ministra spravedlnosti prof. Wa,clawa Komarnickeho. Olanek se zabSwa hlavne konstitudnimi reformami, jet maji b9ti provedeny v novem Polsku po viteznem skoneeni nynejti valky. Vycha,zeje ze stanoviska, to konstituce ma bkti v zasade demokraticka, prof. Komarnicki mezi jinSrm prohlatuje tat nasledujici: "Mezinarodni ohledy politicks mohou vtak stejne vysunouti otazku monarchie. Na pkiklad monarchie by mohla rortitit rozsah federate stake' sttedoevropskSrch.

Kdyby se monarchic ukazala konednou z takovSr ch ptiein, neporutila by ona pra y obyvatelu, ani mistni samospravy, ani demokratickeho charakteru statu."

LondSrn. — Kolony osy, snad 125,000 mute' silne, zahajily nahle Cinnost na fronts zapadne od Tobruku, ktera snad je ptedzvesti dlouho odekavaneho naporu na Egypt. SuerskS t praplav a boje o kontrolu vS7 chodniho Sttedozemniho mote a jitni cesty do Ruska. Ptedvoje neptatelskeho vojska snati se najiti slabs misto v ptednich anglickSi ch posicich, aby tudy mohly vrhnouti fidernou silu sta tankt. V anglickem komunike, vydaneho v Kah9te, se pravi, to at dosud byly svedeny pouze male sratky s anglickSTmi lehkSimi silami, jet se utkaly s dvema nebo ttemi neptatelslOmi kolonami, operujicimi mezi Tmimi a El Meklili, asi 85 mil zapadne od Tobruku a proti anglicke posici u AM el Gazala, asi 85 mil zapadne od Tobruku.

V V Washington, D. C. — Dvacet pet velkSich i malS7ch destilerii whisky v Kentucky, Marylandu a vS7chOdni Pennsylvanii zapodne se zasilanim surove titne a kukutiene palenky, Crude rye and bourbon whisky, ktera v tomto stavu je zvand "high wine", do dvou vellOch zavodu na destilaci k ptedelani na pottebnS i prilmyslovk lih. Tento plan je druhSrm vatnS rm krokem váleene produkeni rady v programu na zutitkova,ni obrovskSrch zasob obili ve Spoj. Statech k robe vysokostuphoveho alkoholu, jehot se poutiva, k 14robe ttaskavin a vS7butnin. Tim se uvolni melasa, dosud utivana k vSr robe pramysloveho alkoholu, k da/Mmu zpraeove.ni na ear pro konstunenty.

yisTifit

ate sttedu, dne 15. dubna 1942.

Piehled prija u a vydini viech fondii Jednoty za mesic biezen 1942. iTMRTNi FOND': Bilance dne 1. biez. 1942 $3,629,241.73 Ptijem od tad' $26,115.20 Dark ptijem 30,627.05 56,742.25 Celkem Vydani

$3,685,983.98 17,962.07

$17,962.07

Bilance dne 31. btezna 1942

$3,668,021.91

DETSKY ODBOR:Bilance dne 1. btez. 1942 $ 56,144.81 Ptijem od tacit $ 1,211.80 Dalei ptijem 10.31 1,222.11 Celkem Vydani

$ 57,366.92 155.00

$ 155.00

Bilance dne 31. btezna 1942

$ 57,211.92

HLAVNi RAD:Bilance dne 1. biez. 1942 $ 19,425.40 Pkijem od tad' $ 2,056.20 Prenos z 'amt. fondu 5,000.00 Dalei pitem 6.50 7,062.70 Celkem Vydani

$ 26,488.10 6,704.02

$ 6,704.02

Bilance dne 31. btezna 1942

19,784.08

NEMOCENSKY ODBOR:Bilance dne 1. btezna 1942 Ptijem od Pada $

$

1,170.43 15.50

$

1,185.93 352.70

$

833.23

Bilance dne 1. btez. 1942 $ Ptijem Z - adosti o puj. $ 263.00

1,615.95 263.00

Celkem Vydani

$

1,787.95 206.18

$

1,672.77

Celkem Vydani

15.50

$ 352.70

Bilance dne 31. btezna 1942 ODHADU FOND:-

$ 206.18

:Bilance dne 31. btezna 1942 PREHLED MAJETKU JEDNOTY: V umrtnim fondu: Hotovost v bankach $ 10,222.80 Bondy 878,965.42 Hypoteky 1,929,457.21 Hypoteky zastavni 1,556.25 Pdjaky osobni 566.17 Thjeky certifikatti 665,875.08 Majetek 185,358.98 Podily 10.00 Metitko 10.00 V Detskem odboru: Hotovost v bance $ 3,592.96 Bondy 34,577.08 Hypoteky 18,414.88 Pfijeky cert.

627.00 Hlavniho fadu: Hotovost v bance $ 87.10 Zatizeni v idadovne 7,980.17 U radu na 11,358.13 V Nemocenskern odboru: Hotovost v bance 833.23 V odhadeim fondu: Hotovost v bance $ 672.77 Auto $ 1,000.00 MAJETEK

$3,668,021.91

$

57,211.92

$

19,784.08

$

833.23

$

1,672.77

$3,747,523.91

S bratrskYm pozdravem, Eward L. Marek.

-1311e 7, dubna 1942.

etrana

Piehled pi-Amu a vyclini za mesic biezen 1942® Hotovost v bankach 28. Unora 1942 $ 28,091.76 Ptijem za mesic btezen 93,210.18 Vydani za mesic imor

$121,301.94 105,534.40

Hotovost na bankach 31. bkez. 1942 $ 15,767.54 S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner.

V Dime Box, Texas.

KdY2 tak pozoruji, zda se mne, 2'e eel* svet se spiknul proti tomu otrokati farmakovi, i ta piiroda. V kongresu jedni ktiei, 2e jestli farmaku trochu nestoupi na krk, 2e ten farmat otrokat bude ptioinou inflate, a to troubi do sveta ti, co nejvic z formate zbohatli a bohatnou. Ptam se vas, mili farmaci, prod takovY holomek nejde farmatit a prod nenecha, sve misto druhemu, takovemu kterSr vidi, 2e ten farmak se naotroeu dost a pottebuje trochu zotaveni. Neni dost na takovYch dobrodeji farmate, zda se 2e i ta ptiroda pracuje proti farmatovi, napted jsme meli sucho, 2e v'Se co jsme zaseli Apatne yzeg lo, a mnozi ani neseli, eekali a2 na deft'.

Dnes co toto piei, 8. dubna rano, mame asi 10 palcu vody, nemohu ureite udat, ale mam na sloupe plechovku 5 1/2 palce vysokou a ta dnes rano byla pina, mo2na, 2e ji napini poznovu, neb leje 2e se zda, 2e v ge vytopi. Bydlime pti bren2i Boggy, a tak to vypada jako male more, a v poli to neni lepSi, voda se vali ptes tadky i pies terase, a to vite, jak se ten farmak citi necemu takovemu pkihli2et, musime to ale brat jak to jde. Povida se, 2e ranni pt ee dal doskade, ale u mne se to potekadlo neosvedeuje. Minu1S7 rok i tento jsem chtel zkusit ranni bavinu, sel jsem dosti easne v bteznu, vite ale jáskakal pozpatku, minuly7 rok jsem ji musel pteset, mraz si ji sklidil4 a letogi tee. Slyeel jsem jednoho Nemee jak si delal posmech kdy2 vypravel, 2e on svou bavinu oboraval a ja 2e jsem ptesival i s mou rn sousedem, mluvil jako by nas pova2oval za blazny, a i tak druzi o vas soudi a vykkikuji, 2e musite mit bavinu vzdorujici mrazu; a kdyby yam nezmrzla, zas budou jingiho smS7Aleni, a tak jich musite nechat 13S7t. 171ada na nas apeluje, abychom ji pomohli porazit toho d'abla, nacismus, a toho 21uteho jeho partnera kupovanim bond', Stemplu a vim co se Kdy2 ptiela zprava, 2e v Dime Box sbiraji stare 2elezo a papir, tak ja v geho nechal, posbiral kde jak kousek stareho 2eleza, mel asi padesat liber novin, asi patnact roeniku nageho organu Vestniku, a hajdy s tim do mesta. Noviny jsem dal zdarma, 2elezo mne museli zaplatit, kdyby ho bSrvali davaji vgichni zdarma, tak i ja bych tak rad &int. Krev ve mne vie kdy2 ale etu, o kolik miliont ptipravila ta neb ona spoleenost na gi vladu, a my 2ebrota radi by jsme pomahali zdarma. Drazi etenati, nemyslite 2e je kdesi cosi hnileho. Toto d'abelske odirani vlady by melo bYt zastaveno. Temto WC= nejde o to kdo vyhraje, jim jde jen o ty milionky, a za to my chudei lid trpime, jim nezalai kolik synt my tam ztratime, oni tam Mdne nemaji. Tito chlapi pracuji Hitlerovi do ruky, a oni si pfeji aby valka co nejdele trvala, aby nagich sync, deti, start' a Zen co nejvice padlo a oni co nejvic tech milionn nahrobali.

Cloveku zustava rozum stat a nevi, co by si myslel o teto bestialite. Dobte psala pi. Marie 2ivna, ze San Antonio, Ze kdy2 hlupak chybi, 2e to tak neucitime, ale kdy2 ten vy'SkolenSr chybi, tak to u.2 za neco stoji. Tak kdy pozorujete, tak ti vyekoleni chybi o mnoho vic net ti hlupaci.

Tak se nyni, kde oni ptichazi k tomu, 2e tak chybi, piece se &Hi, aby chyby nedelali. Ten chudak pti delani post' v lese nemel to ptile2itosti se ueiti, aby chyby nedelal. Zda se mne, Ze v nagich ueiligtich se neuei chyby napravovati, ale cleat, a dokud nezmenime naSe smS7gleni, nage jednani, naSe ueeni a na gi chamtivost po penezich, tak lope nebude. Prave mam knihu pied sebou a tu etu: Kdyby zvite na gi 1edi mluvit dovedlo, o mnohern by poueiti mohlo eloveka. Jak daleko jsme za gli s nagi civilisaci, ze jsme se nieemu lepSimu nenaueili, net jen

zabijet a zas zabijet a co nejvic toho d'abelske., ho kovu nahrabat Zahledel jsem se zase do one knihy a tu zase vidim: Nejsou tidkSirni pkipady, kdy lido opovrhli trpicim elovekem, a zvite pki-; elo olizat jeho rany. Uvafte to v gichni, kteri bijite! Zda se, 2e my s naei civilisaci jdeme zadu misto doptedu. Ano, co se deje dnes, nedelo se ani za staroveku. Ptatele, a to se deje dnes, kdy vgichni rodieove, at' chudi neb bohati davaji sve deti do vysokYch &Met'. My by jsme meli mit raj na zemi, kdyby se deti ye gkolach ueily, eemu se mail Olt, ale tomu bude °padne, budem mit peklo na zemi, neb ji g cela, Evropa ho ma a na nas to teprve eeka, aekoliv jig easteene v nem jsme jig ta', ale jestli vlada necha ty Hitlerovce zde radit jak radi, tak uvidime to, co jsme jeete nevideli.

Kdy2 pied vgemi Valkami se na gel nejakST dobrodinec a chtel neco pro ten chu4 lid udelat, nebylo penez. Piatele, co stalo Evropu penez a nas, kdyby ka2cla zem ony, penize obratila pro dobro vlasti, jak by se krasne 2i1o.

Nechme takove lamentace a vrat'me se k farVlada usiluje na farmate, aby self vgeho co nejvice, ale zapomela, 2e farmed' neni svojim panem a 2e musi poeitat, jake poeasi se pro neho utvati, a tak se musi podle toho Byl jsem v2dy pro obmezeni baviny, ale nyni jsem proti, prave proto, 2e je nespravne onen program veden a mnozi s tim velice trpi. Ano, oni pokutuji toho, kdo nedoseje a davaji premii kdo pieseje, aspori u nas v okresu Lee to (WW1. Druhou nespravnosti je, kdy2 na farme je vice rentYtn., 2e nemfik ka2c1Si rentft obdr2et svilj list (work sheet), aby mu jeho soused ptesetim baviny neb kukutice ne gkodil. Ja mei loni nedoseto tti akry baviny a dostal jsem jenom $5.50 cotton stamps, kde2to soused ptesel a dostal te2 stamps. ' To neni ale vge, vas eek je kratgi o ty tti akry, a ten co ptesel to dostane k dobru. Tam ta pokuta a ta premie, abyste rozumeli. Doufarn ale, 2e ten program padne, neb na prigt rok nebudou eeky ani polovieni, a jestli valka brzy neskonei, tak v gechny penize zabere valka a pro farmate nezbude nic. Jig tento rok u nas v okoli se farmaci bavinenSrch e'en vzdavaji a seji na v gechny akry kukutici.

Tak to tu mate, ptatele, na toho 2ivitele farmate-otroka nezbude nic, na druhe strane valka zrodi tisice milionatn.

My ale budem hledet nakmu dobremu presidentu co nam sily staCi mu pomoci, a ti co pracuji pro Hitlera at' se uekrti temi penezi.

Ano, nas musi tesit, 2e pracujem pro dobro cer leho naroda a ne pro ten 21utY kov. Tak pteji vgem zerneryjeum, abychom letos neco vice urobili jako minulY, a neco lep gi cenu, neb si toho skuteene zasloaime.

Jos. Mikulin.

V New York. - Josef E. Davies, bYvalY americkS7 velvyslanec v Rusku, prohlasil v 'fedi na banketu Oversees Press klubu, 2e Japonsko chysta se k fitoku na Rusko, jakmile Nemci obnovi svou ofensivu na vYchodni fronte a ueinil vYzvu, aby byla Rusku poslana npina pomoc, co nejvetgi, jakou mono poslati, aby se ptedeglo nezdaru protifagisticke veci. Davies prohlasil: "V ptigtich gest mesicich se rozhodne, zda tato valka bude valkou etyticetimesieni nebo etyticetiletou. Buh nam pomoz, kdyby rusks armada byla znieena." Vyslovil v gak pinou diiveru -ye schopnost Ruda. udr2eti svou frontu proti novYm irtokurn, dostane-li se jim ptimetene pomoci od SpojenYch Statt a Anglie.

V Salt Lake City, Utah. - Obecenstvo nebude ptipugteno do prosluleho tabernaklu cirkve "SvatYch soudneho dne" po celou dobu valky.

Ka2c1ST den v poledne bude v gak i nadale program na varhany a hru bude mono sly get i v . je jina mormonska stavba Assembly Hall, co 2 na zdej gim Temple Square.

V Lansing, Mich. - MichiganskY nejvyeei soud °pet zamitl naroky asi 22,000 delniku v ChryslerovSTch tovarnach na podporu v nezamestnanosti, zaldene na zavteni zavodu v r. 1939 pro delnicke nesnaze. Spoleenost 2adala za ptesne vymezeni diivejS'iho nalezu statniho nejvyggiho soudu. Odhaduje se, 'Ze podpory v tomto de by dostoupily vfge asi $4,000,000.

litsana 4. cANGHAJ, Singapur, Rangun, Kalkuta, KoS lombo, Bombaj. Zminte se o nekterem z techto mest ve spolednosti Anglidann a vtdyc ky najdete nekoho, kdo o nich mute mluvit .s intimni znalosti. Vpadnete jim do noty. z techto mest, snad s vyjimkou Kalkuty, na venek neuchvacuje. Mesto Bombaj, ktere nahle zbohatlo, dik americke obeanske valce, na mohutnem rozkvetu baylnarskeho prilmyslu, potadalo Sira Gilberta Scotta, aby navrhl budovu university s fasadou obracenou k moil', a pripojil stredovekY oltarni vYklenek k jeji chistojne a at do to doby pdvabne katedrale, postavene podatkem 18. stoleti. Nove Delhy potadaly pozdeji Sira Herberta Bakera a Sira Edwina Lutienze o spolupraci. Celkem se des rici, to architektura nebyla yYznaenou strankou mest, stavenYch na vYchod pro Evropany. Melia svou vnejei podobnost: Singapur pripomina Bombaj, chybi mu jen vzdalenY pas Zapadnich Ghatu. I spoleeensky tivot byl stejnY. A kdyt nekteri cestovatele na, ceste kolem sveta luxusnim parnikem do Bombaje — cot je na pal testy z New Yorku — vzdali se dalei namahy prepychoveho cestovani a vratili se tak rychle do SpojenYch stattit jak jen mohli. Nebot' dlouho trvajici prepych je vtdycky imavnY. Navetevnik nevidel nic v techto modernich mestech. Bombaj neni Indie a Singapur neni Malajsko. Navetevnik ani nemohl nic videt, ponevadt tam neprieel, aby tam til nebo pracoval. Nebot' Evrdpan netvoril na VYchode zahaleivou tridu. Pracoval tam deset nebo dvacet let a pak se vratil domnf -Pracoval, "za'Oak pagodovYm stromem" a vratil se potom s pinYm nakladem domu. Tak tomu bylo v 18. stoleti. V 19. stoleti ut to 'Drills neplatilo. A v dneeni dobe plati to jen o velikYch obchodnich spolednostech a podnicich. Sotva to kdy byla pravda o jednotlivci. Byl rad, to mel svou pensi, ze ktere platil stale, stoupajici dan z prijmu a zbYvalo mu nekdy jen na lekate, kterY pedoval o jeho zdravi, podryte pravdepodobne malarii nebo Kdyt jsem bYval mladei, rad jsem se posmival anglicke Indii, a Evropantun na VYchode, jeho vedne stejne zabave v klubu nebo D

Unora ozriamily mexicke NE po10.odjezdu japonskeho ministra a je-

etabu z Mexica City byl nalezen v budove vyslanectvi celY arsenal. Krome velkeho pootu jinYch druhn zbrani bylo v budove zanechano 30 kulomett.

JaponskY vyslanec odjel z Mexika, ponevadt mexicka vlada prerueila sve vztahy k Japonsku. Samozrejme spalil vyslanec — tak jak se to v podobnYch pripadech pripadech dela — pred syYm odjezdem veechny tajne dokumenty. Kulomety veak nemohl spalit. Je nepravdepodobne, to by japonskY vyslanec udrtoval tricet kulomett ke sve ochrane a ochrane sizeho ete‘bu a spalene dokumenty by byly asi vysvetlily, jakemu neelu mely kulomety sloutit.

Je snadne uhadnout, to kulomety, ktere jako diplomaticke zavazadlo byly dopraveny z Japonska do Mexika, cot se priei mezindrodnirou pravu, mely byt rozdany mexickYm starn nebo japonskYm sabotertm. Kolik kulomett a jinYch zbrani bylo drive rozdano pate kolone Japonska a Nemecka v Mexiku, vedi pravdepodobne pouze "diplomatioti" podloudnici zbrani.

Mexiko je yeak pouze prikladem pro jine.

Ve veech zemich Severni a Jitni Ameriky pracuji Japonci. Na oko obyeejne provozuji pokojne a nevinne zamestnani, ale velmi east° se setkavame na z ylake duletitYch strategickych mistech s mnoha sty takovYch "nevinnYch" obchodnikii, kadernikU, fotograTh japonske narodnosti.

Maria, testa Japonct zateenYch 21. anora ye statech Kalifornia, Oregon, Washingtbn a Arizona byli puvodne nevinnYmi zelinaki atd., ale phi racii na palne zbrane byly u nick nalezeny velike zasoby munice, dynamitu, japonskYch a nerneckYch vlajek, fotografickYch pristrojti, kratkovinYch vysilaeek, svetlomettn

vihnixtz

Od Suezu na *hod.

Glorney Bolton. na plovarne a jednotvarnYm hovortm. Ale to neni cela historie, a nyni, kdyt se jeho svet zmenil k nevite, zaslouti si spiee day.

Nebot' je stejne nemotne popsat prumerneho Evropana na VYchode, jako prumerneho Anglieana v LondYne. Rudyard Kipling byl zpravodajem v Allahabadu, Lawrence z Arable byl letcem v Karaei, Eric Linklater psal avodniky v Bombaji; ani jeden z nich neni mernY Anglidan. A piece obraz Angliaana v Bombaji nebo Singaporu je taktka, stejnY. Telesne zdatnY, svetiho yzezreni a s velkou da y -kouberstani.Dcveaplor,Jre nebo jizda na koni ututuji jeho telo, proti nemut tropicke choroby vedou velkou valku.

Znovu a znovu videl jsem mute, hrajici tenis ei jedouci na koni — a prieti den jsem byl tadan, abych mu eel na pohreb. Lida jsou tam zvykli na nahlou smrt a nemaji strachu. A jejich nebojacnost dela z nich udatne lovce.

Kdo honil eakaly na eirYch planich pod GhadskYm pohorim, nebo v zejicich korytech peeavarskeho Udoli, na toho neudela dojem hon na lieku ye Warwickshire nebo Leicestershire.

VYchod dal Anglieanovi "a gentleman's life" — nem takoveho si mohlo dovolit jen malo lidi v Anglii pled minulou valkou. A je stale tag udrtet si takovY tivot i v neutralnim Eire, v torn poslednim zbytku 18. stoleti. "PanskY tivot" zmizel na BritskYch ostrovech a bylo mu souzeno, aby zmizel i na VYchode. V Londyne vstavate rano do, zimy, do chladu a do vlhka, holite se ye studene vocle, pojidate snidani, ktera, ut dekanim zatirn vystydla a cidvate se pak na cestu do kancelare, kde pracujete na nedem, co by se mnohem lope delalo v tupanu u tepleho krbu. Ale Anglidani jsou puritani; citi se byt mravnimi jenom v nepohodli.

Za lehkosti tivota na VYchode oihalo puritanske svedomi. Jen malo lidi tam bylo odeelo za vykorist'ovanim. Ostatni tam prieli jako

Japonski, pita kolona v Americe.

Napsal Josef Kalmer. map, telegrafickYch zarizeni a pod., cot zajiste neni dukazem nevinnosti.

V Havaii Lilo 150.399 Japonct (podle idedni "Tokyo Gazette" z brezna 1941) a je znamo, jakou osudnou Alohu hrali phi zradnem Utoku ne Pearl Harbour dne 7. prosince 1941. Ve SpojenYch statech tije na americke pevnine 122.118 Japonctin V sousedni Kama& 21.511 Japoncu. Z celkoveho podtu "severoamerickYch" a "kanadskYch" Japonct je 90.100 vYdeleene dinnYch. Vezmeme-li nyni podet 4.396 v rybolovu, 326 v dolech a 2.693 v doprave, dava to jit priblitne 7.400 potencialnich_ elent pate kolony.

Vime, to japoneti "rybahi" jsou dasto mama nimi dilstojniky, ktehi dovedou kartografovat a merit hloubku more. Vime, to znideni tunelu v Uzerni chudem na silnice a beleznice, jako je na ph. Alaska, mute odliznout od ostatniho sveta tisice etvereenYch mil.

Podobna, je situate v Jitni Americe. Do Peru phisli Japonci (je jich tarn 21.656), aby pestovali bavinu. Ponevadt meli potile se zakoupenim pUdy, na ktere pracovali, podporovalo ministerstvo zahranienich veci v Tokiu Iplestehovani Japonct do veteich mest. Peruanske obyvatelstvo se proti cizincum brdnilo a v lete 1940 dal° k antijaponskYm nepokojilm. Japoneti obchodnici se proto z Peru nevystehovali, nYbrt ell zpot na venkov, kde zase pestovali bavinu. Peruanska, vlada reagovala tim, omezila podet pripuetenYch Japonct na 16,000, cob prakticky znemotnilo dark philiv Japoncfn

Ve stfedu, dne 15. dubna 1942.

vojaci, aby cvieili domorodce, ucili se jejich jazyku, aby rozumeli, sympatisovali a pomahall A jini zase tam prieli jako tdednici. Nemell vtdy dostatek predstavivosti a terner nikdy jim nechybel altruismus. Ale botskeho darn jazyka dostalo se jen nekolika. Okresni berei dani a osamelY lesnik det1 sveho Kiplinga, ponevadt to byl spisovatel, kterY dovedl vyjadrit jeho vlastni dojem o tamnejeim lidu a o dtungli. Dostalo se mu vYmluvnosti, ale jim nikoliv. Maji neohebne jazyky. Vystadi se sy Ymi betnymi veednimi vetami vedne stejnYmi frazemi, kupou predsudku a konvenanimi poznamkami, a piece vedi at prilie dobre, be to nestaei. Jsou to muti &nu, nikolivl muti slova. Vedi, ze chopi-li se pera a papiru a pokusi-li se popsat sve dojmy o detech, kterYmi se hemti jejich zahrada, nebo of starem muti, kterY se denne modli u brany za svou bezpednost, vYsledkem bude jen faleeny pathos. Neni to jejich akol popisovat city stylem E. M. Forstera nelo4 Denise Kincaida, skveleho mlacleho indickeho statniho Urednika, kterY utonul drive net mohl dokoneit svou velikou studii o Britech v Indii. trednik, vojak, obchodnik, podnikatel, lesnik — z tech veech se skladd spolednost, ktera ma sve stinne i dobre stranky. Dnes ut zmizely easy snadnYch irspechu a lide berou s ynj osud s lehkosti a velkoduene, bojujice proti straenYm nesnazim, pripoutani k systernu, ktery ut davno v sobe nesl zarodky sve zkazy.

Rovnovaha musi byt zajietena na Wchode stejne jako na Zapade, mame-li zbavit sve deti a vnuky strachu z valky. Az mi bude osmdesat, vzpomenu si na mladeho mute, ,kterY ztravil na VYchode sve leta v dobe, ktera musela, zmizet. Ale v dobe, ktere se nedostavalo odvahy, velkomyslnosti a vatnosti, byt' se skrkvaiy za zabavou a veselim. 2i1 jsem y e velke dobe. A to mne smituje s vekenn kterY travim: v Londyne, v hlavnim meste svobodne Evropy a nejhluenejeim miste na zemi. Pratelstvi na VYchode maji v sobe epiku. Pratele, kteri tady stall, hledi vstric pretake hodine. At propaganda ustoupi dejinam, zlomyslne prekrucovani proste skutednosti, svet pozna, Anglidany na VYchode v novem svetle.

Tak je tomu take v Brazilii, kde tije 200,000 Japoncd. Jejich eiste zemedelske kolonie pravdepodobne nejsou nebezpeene, ale Japonci v Mexiku (5.481), v Kolumbii a Venezuele, kteretto zeme maji petrolejove prameny, jet mohou byt snadno sabotovany, jsou nebezpedni.

Ve veech zemich Jitni Ameriky vykazuje nejvetei poeet pracujicich Japonct obchod — obor, y e kterem mohou byt nejmene kontrolovani. Vezmeme-li za priklad Panamu, kde z z 205 einnYch Japoncn pripada, na obchod 163 Japonct, porozumime, prod byli hned na zaeatku valky internovani.

Washington udelil vojenskYm uradfun pray °, vzdalit cizince ze veech strategicky dUletitYch mist. Toto opatLeni se tykes zvlaete Japoncti, cat se take netaji. Ostatni staty Spojenych states eini podobna opatreni.

European Correspondents, V Washington, D. C. — Senator Barkley L. Bunker, demokrat z Nevady, vznesl v senate talobu, to Basic Magnesium, Inc. v Clevelandu, 0., pro nib korporace pro obranu financuje tovarnu v Las Vegas, Nev., ma 4,280% zisku, $2,140,000 za rok z investovaneho kapitalu $50,000. Reditel podniku ma $36,000 mane. Senator Kenneth McKellar, demokrat z Tennessee, pled. senatniho apropriaeniho pod yYboru prohlasil, he navrh na obmezeni zisku bude phipraven pro jednani v senatu jib v pondeli. Die tohoto navrhu budou zisky na valeene kontrakty obmezeny na deset procent phi kontraktech pod $100,000 a na nad $50,000,000.

V Frantik se vraci z navetevy u sousedu. Maminka se ho hned u dvehi pta: "Tak co, choval ses sluene?" a laubbyk os ev at a pk ovr eaid_ nPeavnidi e IH jseammijneirte rik"aVleal:icTeb m k3) chlapec takhle choval!"

Ve stitedu, dne 15. dubna 1940.

Odd dopisovatelsk Doplay, jet by obsahovaly neveene, neb 24vacine polemiky, potadatel ptedklada y e' anyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu reshodnuti NECHVAL DEN PIZED ZAPADEM SLUNCE. Ennis, Texas.

Bratre redaktore:— Zajiste bys rad yodel, pro' &inn j gern tento nadpis k memu dopisu. Napigi Ti hned.

Br. Frank Truksa, v Alvin, v jeho dopisu ze dne 3. prosince 1941 mezi jinYm pige: Br. pokladnik Fr. Steiner nam ye Vestniku ze dne 19. listopadu podal vYkaz vYloh za odhady, ktere reditele za mesic rijen ueinili na majetky, jejichi majitele Zadali od Jedn. pujeky. Za tak OpinY a spravnY vYkaz mel by bYti pochvalen. — Kdyby byly tak podrobne ,uverejriovany mesieni zpravy, byla by HI. Ur. ugettena upominani od Clenstva, aby byly podrobneji podavany zpravy ye Vestniku. — Musime doufat, ze se tak stane. Br. pokiad. Fr. Steiner zaeal a br. ireetni E. Marek bude snad nasledovat jeho prikladu. Br. Marku alespori ve Vestnikil sdelte, pro' nechcete Zadosti vyhovet. — Toto jsem opsal z dopisu br. Truksy, bych odervodnil nadpis meho dopisu. Br. Truksa si pochvaloval jak nam pane br. pokl. podava zpravy od ptrjeek konanYch br. rediteli, a Ze by mei br. ireetni nasledovat jeho prikladu a podavat podrobneji svoje zpravy ireetni. Jo, jo!

Ale br. Trukso, Ty jsi chvalil ten den pied zapadem slunce, neb br. pokl. Steiner take prestal a za mesic leden, Unor a brezen, nam take ji2 zpravu nepodal, jake a kde byly Vijay uaineny br.

Ne2 budu psat dale, tu napisi, Ze v tomto pripade pouLji slovo "SNAD". Slovo snad Zeme pouZit jako predloZku vety, kde nemame o neeem jistoty. Tedy br, pokl. Steiner "snad" nyni po novem rote mei hodne prate, Ze mu "snad" nestaeil eas, by onu zpravu podal a deini tak za vice mesicil najednou. — A nebo "snad" ma ony zpravy podavat br. tajemnik neb br. ireetni? A nebo "snad" nemaji bYt podavany ony zpravy vubec?

Pakli by tomu bylo tak, pak by si to hodne odporovalo se slovy br. Valeika, kde v jeho poslednim dopise pige: Ze od sjezdu v Taylor jest Jednota v gech elenti a ne jen placenYch iitednikti, a i v sjezdovem protokolu, kde br.

Valeik jako predseda teditelti dekuje jmenem zvolenYch br, za reditele, kde jest toto: VynasnaMme se, abychom byli jako pojitko mezi Uredniky a elenstvem Jednoty.

Proto .a„dame br. pokl. S., by nam podal zpravu pro' nejsou ony mesioni pajeky podavany. Pakli "snad" ale bylo ueineno nejake usneseni bud' aredniky HI. tr. neb by ony zpravy nebyly podavany rabec, tu protestujeme proti podobnemu usneseni, neb penize nageho zal. fondu, ktere jsou piljeovany na mestskY majetek neb na farmy, nejsou skladany jen 6 Uredniky Hl. tr. a sedmi fediteli, ale vSemi Cleny a take v gichni eleni maji pravo vedet do jakYch jistin jsou penize zal. fondu pajdovany. Neb my verime,ze po podani one zpravy maji Cleni kde byla piljeka ueinena jakYsi prehled. Treba jest psano: POjeka v Ellis Co., v Ennis 50 akrti, stavby pojigteny na 1,200, ptijeka ueinena na $1,500. Neztistane tajno kde je 400 el.. ba jegte vice, 'kdo prIjeku Irani' a tim jiZ" maji elenove prehled, ze ptijeka jest dobra.

OvSem, my si to prejem, by zpravy byly podavany, ale ai doposud jsme dopadli vgelijak.

Treba nag rad "Volna Cechie" Cislo 135, ji2 nekolikrat se doladoval, by byly podavany podrobnej gi zpravy ireetni a jak br. Truksa pile, misto co maji bYt podrobnel gi, je jich jegte merle, tedy zhugtene.

Pak na g rad .tidal resoluenim vYborem, by k prodeji majetku v Rio Hondo byl k dvema dienurn, pravniku br. Kaeirovi a rediteli br.

lit/3'1'14ft Svadlefiakovi, pribran br. pokl. Steiner. Pak, aby McKim, ktere dluii poplatky dole jak mesic, byl poeitan tirok. By v okoli Fayetteville do , okruhu 60-70 mil einili odhad Orednici HI. Ur., by se ug ettilo na cestovnem pro reditele.. By pri pajece, kde nevi poji g teni na budovy, nebyla pajaka einena. By byla , nam podana zprava inventare, co v g e v Hl. mime, neb jak br. Steiner podava zpravu 25. Unora, mame zarizenii v Hi. Ur. za 7 tisic 980 dol., 7' centit Na toto v g e eekame odpoved'. Ae od easu kdy jsme toto podali k uvaZeni, byly konany dye schirze Orednikil Hl. Ur. a tri br. rediteltl, doposud nemame ani odpoved' zapornou neb kladnou. AC nevim komu toto mam adresovat, zdali HI. Ur. neb reditelum, pripominam, vYg e uvedene .tidal rad Cis. 135 a ne jednotlivYge uvedene 2,adai rad, kterY ma 106 vec, Mena dospelYch a 22 .v detskem oddeleni, vYg e uvedene Zadal rad, kterY 28. eervence 1942 bude 25 rokt v Cinnosti, vYge uvedene Zadal rad, kterY za celYch 25 rokil lai,dy mesic, pravim kaZdY mesic, zasila sve poplatky racine na HI. tr., eo2 kniha ileetni by dokazala, a ne aby byl stale 3-4 mesice s poplatky pozadu. A pravo proto, kterY rad kona tak presne sve povinnosti vuei Jednote, ma pravo Zadat od vedoucich Jednoty ,at' ji2 to spada k vyrizeni Oredniktim HI. tr. neb rediteltim, by vedouci meli te2 povinnosti vtlei radu, a by od slov se preg lo ku skutkilm a bylo opravdove pojitko mezi 'deny a Oredniky provadeno. Ale ani neodpovedet, co si pak maji elenove radu o tom mysiet?

Ve Vestniku ze dne 1. dubna pile br. Truksa o referendum od radu Cis. 149, a tim tie by bylo ug etreno, kdyby bylo prijato Meny, pies $6000, col by znamenalo pro 600 starch Clenu polovici poplatkil na timrtni poplatky. Jo, bratre . byl sjezd v Taylor, tu zajiste se Franku, kdy Z pamatujeg a pak-li ne, je to na strance 109. nag eho sjezdoveho protokolu, kde na g peedseda ChernoskY pa informacich v HI. Ur. kde mei ji2 br. Steiner v g e pripraveno ,odporueil, 2e by se mohlo jit s Olevou pro stare Cleny od 70 let a kteri jsou Cleny 35 let. An br. preds.

ChernoskY nebyl vyslancem, vzal za svilj tento navrh br. Cmajdalka. — Po objasneni br. preds. Valeika byl navrh prijat, by fileva pro stare eleny byla od star'. 70 let pri 35 letech elenstvi. Na to br. ChernoskY dekuje za prijeti navrhu jmenem na gich starYch elentl. Br. Trukso, toto prijal sjezd v Taylor, to je ale asi vg e co jsme udelali. Neb neeet1 jsem nikde ye Vestniku, ze by tato zalelitost , byla projednavana pri schtlzi urednikil Hl. Ur. a reditelfr. A nyni, br. Trukso, dejme si otazku, kde je vina?

A tluCme se v prsa a rikejme: "na ge" vina, "nag e" vina. My jsme to na sjezdu prijali a snad pH tom i tieskali, ze jsme udelali dalgi krok k aleve na g ich starYch bratrir a sester.

Oet1 jsi, bratre Trukso ye Vestniku, Z'e by byl nekterY z nas vyslanct einil dotaz k tired.

HI. frt. neb riditeltim jak daleko se dospelo s usneg enim sjezdu stran ulevy starYm elentim?

Ani jeden z nas jeg te neueinil dotaz neb co se stab s Olevou pro stare Cleny, ae nas bylo 176.

KZ Ty ye svem dopisu ze dne 1. dubna se zmiriujeg , kdyby bylo prilmuto referendum fadu 149, ziskalo by se $6000 pro Olevu starch elentr. Jo, br. Trukso, ono by se nechalo leckde ugetrit, treba jak pi geg , cestovne trech reditelu k zji g teni ceny pozemku v Rio Grande Valley $502.85. Ma g pravdu, ze tento zajezd nebyl potrebnY, neb pozemky v Rio Valley byly za posledni roky mnohokrat prohlednuty, takle jiz je iffednici znaji jako svou dlan, a jakou maji cenu, dozvedeli jsme se na sjezdu.

Te'Z jsi se, br. Franku, ptal co bylo yygetreno stran zajezdu bondtt do El Passo, kde vydani teZ bylo s cestovnYm a Casem $225. Nemam sam Zadne akcie neb bondy, ale myslim, ze cenu bondil neb akcil mono kaZdY den die novin zjistit. K eemu tedy Cinit cesty za vyg ettenim ceny jejich. Die meho by to byl spige vylet na Otraty Jednoty. Kdy2 br. preds. ChernoskY podaval svilj navrh na ulevu starYm br. a sestram od 70 let, ku konci jeho navrhu pravi, ze to nebude Jednotu stati vice jak $1,500 rodne. Tak via& br. Franku, pakli seetem ty

eltiatia dve polotky cestovneho a ztratu Casu a k tomu ptidame vydani z 11. hnora "maleho sjezdu", kde se projednavalo, zdali reditele jsou samostatne tees° a zdali maji pravo svolavat svoje schtze, jak radne, tak mimoradne, a kdo ma vlastne delat a kdo porouCet, meli bychom myslim blizko onech $1,500 pro ony stare 'deny. Ale to musi elenove venovat vice zajmu pro' Jednotu a zastavit podobne vydani, kde se jedna jen o to kdo ma vice prYmkti na rukave.

V dopisu ye Vestniku ze dne 21. Onora nas br. taj. Hi. tr. J. F. G'hupick zasvecuje jake maji stroje k usnadneni prate. Neni dosti jasna veta, zde jen porada jak stroj hndt stala $1,250, aneb samotnY stroj ze stal $1,250, ale dle tisudku br. taj. nebude to nutne stroj kupovat. — A tak vidis, br. Trukso, zde zas by bylo pro brarty a sestry star'. 70 let itleva. Zatim co nage Jednota se dostava "Do panskeho stavu", jak piSe br. GajevskY, co pravo tento dopis dopisuji ye stredu dopoledne, tu mnohY z tech nagich starch kteri dali zaklad Jednote, musi jeho Umrtni popl. zapravit syn neb dcera, by poji gteni neztratil.

Jo, loft Trukso a GajevskY, imbrue dosti o eem by melo bYt v radech jednano pri schilzich, ale to se musi sledovat postup prate jakd se kona. Ci ma pri gti sjezd vzit znovu na pretres Ulevu pro stare eleny jako nedokoneerie jednani? Pakli se tak stane, tu by mela bYt vzata stupnice 60 let a bude to stejne, kdy nic nedame, at' je elenu 60 neb 70 let. My jsme naramne prude'. — jak psal kdysi br. Holeeek z Wallis, — na obradni kniCky ze jiz eekame od sjezdu z East Bernard.

Mel bych jegte dosti latky ku psani ,neb vysvetleni br. pravnika mi jaksi nepasuje, kde ye svem dopisu ze dne 18. brezna podava prava a povinnosti iirednikil a reditelti. — Pro dnegek musim jiz kondit a doufat, Ce "snad" bude piece jen naSemu radu odpovezeno.

Bratre redaktore, kdy2 preeitam tak ty dopisy, at' je to v kteremkoli easopisu a Ctu: 13yli jsme na nav gteve tam a tarn, pratele ti a ti nas vYborne pohostili, za co. necht' prijmou nas dik! — tu valy si myslim, ze meli podekovat hned tam a ne a2 pomoci novin.

Ale i ja musim dnes, jak se rika "slevit", ad jsem se nikde nenajedi ani nenapil, ale byl mi vyrizen pozdrav br. Louis Kucharem st. od br. Postoja Munizi, tak timto dekuji za pozdrav a opetuji pozdrav pro br. Munizu a celou rodinu, neb nemam adresu, bych tak u(Anil dopisem.

Te2, jsem Ceti, ze sestre Senkyrikove byl odevzdan predsedou obchodni komory mesteaka Markham, jmenem valeeneho departmentu Sp. Statti zlatY orel a etyri hvezdieky, co uznani, 2e etyri jeji synove jsou ve vojsku. Ani v tomto pripade nemam adresu. Blahopreji sestre Senkyrikove k tak yYznamne pocte, jiZ se ji dostalo, no, a i Tobe bratre Senkyriku.

— Puntik. — Znamenam se s pozdravem, Karel LaZnovskY, pro tento dopis jenom pul radoveho clop. Cis. 135, druha ptIlka dopisu je ma.

V LondYn. — Neni pochyby o torn, ze Nemci soustred'uji male , Cluny a lodi, jaka2 i zasoby v pristavech Varna a Constanta na Cernem mori, jak bylo !Teen° z informovanYch kruhtl. Do jake miry Nemci budou s to pouZivati techto stavii, zaleli hlavne na ruskem t'ernomorskem lod'stvu, ktere dosud nebylo vane pogkozeno.

Valka v teto oblasti je obmezena na Sevastopol, dillelitou ruskou namorni zakladnu, ktere dosud Wind nebyli s to dobyti. Vet gina zdefgim pozorovatelti shoduje se v tom, ,Ze jams ofensiva bude rizena na Kavkaz, a aekoli bude provadena vet ginou po sougi, je dosti mono, Ze budou podnikany i atoky lod'stva a letectva po Cernem mori. Jednou z priain, Ze pozorovatele soudi, Kavkaz bude hlavnim cilem jami ofensivy, jsou stale mnoZici se znamky, NCmecko nema dostatek oleje a nejbohat gi petrolejoya zridla jsou na Kavkazu.

V Washington, D. C. — Z Bileho domu bylo !Teen°, Ze general Marshall a Harr y L. T-Tontrir, prijeli do Londyna "za normalnim ve1e0111M poslanirn".

.€ •

Strana

ViSTiliThr

o vASm A JEJI PROJEVECH. svaly ptichazeji v pohyb, a ph yagni nemirne Ma due vlasti Zivot! V sveta viru nastane hysterie a Idea. Rozva gnene deck° ceye hiuku uddlosti sama sprada ‘bu tu stupnici prodelava kdy 2 se ziobi. Nejdrive sve sny a dumy, hned sva kiidla sklada, place a kriei, rukama bije, nohama dupe, aZ se •jest jako po deSti kvet tichY v miru. koneene vrhne na zem, tlude rukama, nohama A nahle rozleti se po vesmiru, i hlavou, kouSe a vilbec vyvadi co jen mt2e. hrmi vulkanem a se Zwly se hada, Pozorujme eloveka ve strachu, jak se tento a desne vzkrikne! Krik ten v prazdno pada, stupriuje. Jako zlost, tak i strach pozname nejzni, jakoby praskla struna na klaviru. diive v oblieeji. VSecky pohyblive a v normal`remit° krasnymi a ozdobnYmi slovy Vrchlinirn stavu napjate svaly povoli, eim2 nabude ckY popisuje klid a bouti due, tichou praci tvat vkrazu ztuhleho. Ph mocnej gim dojmu pravidelneho Zivota a dive vzplanuti vane. Vaneudr2i svaly dolejSi eelist', ta kiesa a elovek Seri uchvacuje nejen ducha, ale i telo hubi jastrachu mimovolne otvira. Usta. Krev obiha ko hroznY polyp starojmennY, podlehnou ji nerzvolna, plet' zesind a zbledne; vlaseCnice krevvy i svaly. Va.Seri ssaje Zivotni silu eloveka, jani v kff2i zustanou docela bez krve. "Krve by se ko Upir pije jeho krev. Vei§eri jest prudke pona nem nedorezal", jest zname üslovl k oznahnuti mysli, ph kterem elovek ztraci vladu ZiCeni strachu. Hezvladi prechazi rychle i na ovota duS'evniho. Prieinou vane a priainou postatni svaly, ruce klesaji a visi bez vlady po boruS"eni rovnovahy duAevni stane se cit, dostouku, nohy se chveji, e Clo y& skorem kiesa. Hlapi-li tak velike shy, e prirozenY prtibeh einnosu ze sebe 'Clo y& bud' vfibec vydati nemide, asti predstavovaci docela rozruSi. Rozruch, ktery neb mluvi jen trhave a s patrnYm namahanim. tim povstane v nitru, Ze se poruSila rovnovaha desu nejvetkm, leknutim ohromen elovek a Ze jedina ptedstava ovladla celou predstavikiesa jako omraeen. Na doklad uvadim pravditost, stave., se opet novou prieinou zesileni citu, vY pribeh. HoS1 si hrali s revoiverem, a rana ale sama zase prieinou jeho noveho zmohutnePri tom se jeden z nich tak ulekl, Ze se ni. Z kaZdeho citu vznika stupriovanim voiAeri, na zem svalil a tak leZel, jakoby opravdu byl proto vubec prudke city nazYvame vagnemi. zastrelen — ale nestalo se mu nic a prestal to Va.:Seri vS'ak neni pouze z yYSenY cit, nYbr2 popouhYm leknutim. VetAina vYrazu, kterYmi si vstava z neho skokem, prekotem. Kad cit, raelovek ve vaAni ulevuje, neni ve spoleenosti dodost i trud, laska i nenavist, nadeje, strach, hrvolena. 'Clo y& dobreho tenu nesmi Mci vgecko, dost, pokora prechazi ve vaSeri jakmile dosahco si mysli, a nesmi projevovati otevrene svoje ne takove shy, Ze jest Clo y& celY pryC, jako bez city a vane. Spoleenost se ovlada, prozraditi sebe, Ze na sebe zapomina, a tak citem jest zavaAeri jest neobratnosti. alovek musi dusiti chvacen, Ze rozumu pozbYva, nevi co dela, a Ze svuj hnev, zakrYvati strach pevnYm pohledem i mu ani Ciny vykonane ve stavu torn nelze phsilnYm hlasem, znalce ov'Sem neoklame. Tu poeitati. Co vykonal, stalo se bez rozvahy, bez ftznate hnCv uraZene darny na pohybu prstti, myslu, stalo se z mechanicke nutnosti v okakterYmi rukavieku rve, radost anebo netrpelirriliku, kdy jeho rozum vlady Upine pozbyl, a on vost, die toho, zdali prsty o sebe tre, anebo jimi sam ani nevedel, co se v nitru jeho deje. I pied y e vzduchu na prazdno pohybuje. Kdo chce disoudern jest vaAeri omluvou, a soudce neptiklash v dui, nepozna, dnes ji 2 v dobre spoleenosti da, einu trestuhodnost celou merou, jestliZe byl mnoho na tvati, ale rukou at' si vAimne. 2e1, 2e vykonan ye stavu vane, ktera eloveka eini nepokraeujeme vice v umeni pretvaity, ne Z ye prieetnYm a zodpovednosti ho zbavuje. Ptirovskute(nem zu glecht'ovani povahy. Misto abyname-li pravidelnou einnost predstavovaci, chom se vymanili z poroby vane, snaZime se normalni to Zivot duAevni, ku hladine vodni, jen zastriti ji. To zatajovani vane ma jako klidne nebo jenom lehkYm vankem zeetene, kaZda vac neptirozend gkodlivY fleinek. Nemtjest obrazem vane rozbourene more, rozvodneZe-li si 'Clo y& ye zlosti uleviti Uderem, v rozpuna reka, kde viny do velike ve se dmou a do stilosti smichem, v Zalosti plakem, stupriuje se hlubin zavratnYch zase klesaji. Va gni vice nebo napjeti a vznika nevYslovna tiseri. V takove merle pristupen jest kaZdY elovek. Jenom vYtisni stavi jedno slovo, jedinY pohled, aby projimkou jest povaha, ktera rozvahy neztraci nipukl hnev nebo strach, aby vybuchl smith anekdy a klid du§evni zachova vZdycky. Povaha tabo vyrazil plae. kova jest vice basnickYm idealem, ne Z skuteenosti. Prvni nauku o podstate vani, o pomePotlaeuje-li nova projev hnuti vniterniho rech a vzajemnem jich ptisobeni podava, filonadlidskYm namahanim, nema rozpoutand ensof Spinoza v tretim dile sveho hlavniho spisu ergie nikdy prtichodu. Rozruch nervovY obraci "Etihika". VelikY mu Z ten pochazel z rodiny Zise proto celou silou v nitro a pusobi zahubne dovske, ale byl pro samostatne smY§leni z obce zmeny v Ustroji zaZivacim, dYchacim, v jatrech, Zidovske vyloueen. Byl to pravY typ filosofa; jest prieinou nepravidelneho vymMovani brou§enim optickYch &p eek se hvii, nabizenou a jinYch anomalii. 111.6 se v eloveku rozlije po profesuru na universite zamitl, a celY Zivot yevnitrnostech, nemtiZe-li machnouti rukou a noval klidnemu zpytovani. Va'Snive pronasledozarvati jarYm turem. Dostane z toho 'Cloy& vani svYch souvercti se skuteenYm klidem due barvu 2lutozenenou, Aedou — ma vkcky barvy, snakl, pozoroval a studoval. Premital o tom, jenom ne tu pravou, zdravou. Jak z vyli(eni pajak vane vznikaji, a jak by mono bylo ovlatrno, jest vaAeri eloveku trYzni, pripravuje ji sodati je rozumem. Jeho fivahy o va‘Sni aZ podnes be i jinYm. Cit stupriuje se vaSni nemirne a byly vzorem a uchylujeme se od Spinozy jen v proti rozumu, proto nenaleza, vakri soucitu. torn, e k vaAnim nepoCitame Zadosti.

VaAnivemu eloveku kaZdY se vyhYba. Jsou lide, Hledime-li na projevy vaAni pozorneji, pokteri se musi rozzlobiti kaZdY den alespori dvazname, Ze ph kakle va:Sni vybavuji se pohyby krat; jsou panicky jinak dokonale, ale nemoureiteho razu, ktere jsou neklamnYmi znamkahou-li se jeden den s nikYm vyvaditi, musi mu2 mi stavu dugevniho. Pohyby ty, tak zvana geposlati pro lekare. Ohm vice se 'Clo y& poddava sta, deji se bezdeene, bez fleelu a bez fimyslu. kaZdemu dojmu, dim merle uvaZuje, tim snadPozorujeme, jak projevuje se na prikla,d , neji vzplane va'Seri, kterou si elovek Zivot zbyhnev. Ohm silnej§i jest vaAeri, tim mocneji rozteene ztrpeuje. Kde vladne rozum, tam se va§ni pouta se energie. Rozruch ten jest jako vina, nedah. Vagni podleha povaha tim snadneji, ktera se obraci tim smerem, ve kterem nejmene elm slabAi a povrchnejAi jest vzdelani a vychoprekaZek v cestu se stavi. Nejdrive nastava, povani, ae jsou v pridine te vyjimky velice okate. hyb svalt malYch a velmi pohyblivYch, jako Prave proto, Ze z pravidla vakiivost jest znamjsou svaly ()alai a svaly ye tvari. Proto jest tvait kou male inteligence, jest vases z kruhu vybraa hlavne oko zrcadlem due, e ukazuje bezne spoleenosti vyloueena. KaZdY, kdo Cmi nadeene i slahSi hnuti mysli. Je-li rozechveni rok na jmeno vzdelance, musi potlaeiti vakri zachvati rozruch a uvadi v pohyb fistrov zarodku anebo ji zakryti pretvarkou, musi se je ml uvy a dYchani; eim silnejAi dojem, tim zapirati. Jenom divoch pouSte a pralesa zapiramocnej§im jevi se hlasem, tim intensivneji odni toho veibec nezna, a proto plane va§eri jeho dychuje rozechvena, hrud'. FF1 dalhm stoupani silou prirozenou. Osveta ma na silu vani vliv vane prechazi pohyb na ruce, temi elovek loblahodarnY. Jak velice jsme pokraili v tom oml, paste zatina, tluee, predmety drti a vlasy Si hledu, musime si pripamatovat Apanelskou inrye. Koneene prijde rozruch i do nohou, elovek kvisici a rtizne stredoveke mueirny. Ph torn u vytrZeni tanei, beha, ye zlosti dupe, a2 vyskavgem nesmime zapomenout, e ma na kuje. RozzlobenY elovek nevydr2i sedeti, musi vliv nejen rozum, nYbrZ i prirozena citlovost. se pohybovati, mush se vyboutiti, aby se zbavil 2eny jsou celkem citlivejAi a draIdivelAi neZ svaloveho napjeti. Jineho iteelu ph tom neni, muii, proto jsou 1 vice podrobeny va gni; deti elm vetgi rozechveni, tim detnejAi a mocneji jsou ii vice podrobeny net' dospeli. Kleine drat-

- -

.Ve

%$sT'*:

stfedu, dne 15. dubna 1942.,

divosti a z ni plynouci vasmvosti jest j..V,ITIA0,,,7 nycn cnorobach. Kaidk jak_clivrIMj Cloy& nemocnk, jak snadno se rozzlobi, zby;ted-, ne leka a desi, Jake trpelivosti jest tteba ttovatelce, aby mu vyhovela. ZvlaSte choroby plic, Zaludku a jater z ykSuji draldivost, ktera jest stalou ptieinou vkbuclre i zacbvate.

Kdo ma chorobu plicni, stale se zlobi bez pi141;ny; kdo trpi na jatrech ustavierie se 'DWI a Or si. Vliv tela na prebeh vane pozorujerne eloveka zdraveho. Aby se elovelt rozhorlil, patFebuje silneho popudu, -nebot' cela soustaYa nervova musi se uvesti y rozruch, vtecke. krev v Iibeji pohyb. Jesli2e se vgak pied chvili z10;bil, rozruch se dosud neuti gil a krev jest jegte poboutena. Takovk nepottebuje ji 2 mocneho popudu, aby se dopalil znova. Dame mu radeji pokoj, vime-li, 2e je nakva gen. Ponevadt jest vaAeri stavem chorobnkm, ye kterem eloyek jedna proti svemu ptesvedaeni a proti vlastnim zasadam, mute vykonati ye yagni yeci, za kte,re pyka celk svuj iivot. Proto by jsme se melt vane varovati, jako nejehla ynejAiho neptitele.

VySt'aral a do Vestniku poslal John Galeysitk V Houston, Texas.

Zase s Nevidite pani Mikeskova tu hrozbu, 2e-_kde zase jsou ty —ova? Te2 vidim, 2e i v Sokole Americkkm jsou tarn moderni, tald'ten degtirm Jak jest to pane, kdy 2 i mnozi pigi do Vestniku anglicky a spravne &sky své jmeno depigi. Takovkch charaktert Si Ptichazim k neeemu a tat i to demostruji, 2e abychom plikroCili, jako Sokolska Jednota, dopsanim osobne ka2clemu kdo jednou byl unv Sokole, aby znovu se elenern stal. Sam osobne jsem s mnohkmi ptiznivci o tom mluvil, a takto ti co videli ten peknk program sokolskk na Studewood, s radosti ptistoupi a tim jen Sokolskou Jednotu posili. Jak Buckholts, SeaHamusek. ton a kde jinde? Na zdar!

V San Diego, California.

Ctena redakce a etenati!

Zde v San Diego nemidete si pomoct citit, le je valka. Mesto 2ije jen z ykrobke valky. Tovarny co vyrabi letadla, vojsko a delnici, co stavi silnice, mosty a budovy pro vladu. Ulice jsou pine vojakt, namotnike a maririakt. Trochu to vypada jako kollejni mesto. V ita2dem hotelu jidelne uvidite jak mladi vojaci a namotnic_f sedi u stole s rodioi, kteti je pti gli nayStivit. Wilde ye meste se stavi nova domovy pro licit co se sem ptistehovali na, praci. Take ohromne trailer campy jsou zde. Po valce toto mesto bude citit mnoho bolesti, a kaldk zas pojede dome.

Ty velke tovarny budou zanikat a mesto bude spat jak spalo pied deseti lety.

Censura je velmi ptisna. Chvilerni sem ptijede lod' a zase odjede a nic neni o ni y novinach. Ale velkou chybou zde j e,to lide se jette nenaueili dr2'et tajnosti. V hospode_opili vojek mute udelat hodne Skody, na g neptitel me nejlepe pracovat v hospode, on mute jit hospody, usednout nekde blizko nich voialce.a namotnike a Mat jak opili, on mule Jen po slouchat a bude yedet vgechno, co se zde dela.

Veeer kOdou chvili programy na radio jsou pterug ovany a teknou, e musi ztichnout na chvili, e jsou slyg et nekde letadla; a vynajdou koho letadla to jsou, tak zas programy budou pokraeovat. Ve stredu weer by "black-out" v Los Angeles, kde pet lidi dostalo srdeeni vadu a zemkeli. Ta valka neni Zacina lehka yec, zde.

Chodime se ueit jak dusit oheo ye bomby a pomahat ranenkm. Katclk by se to mei nabelt.

Nemyslim, 2e to zde budeme potfebeVA, Jae ygechno je mane. Pted rokem j.Sfriertikall;_/e nebudem ve \rake, ale pti glo to a take b2ideti, kde to bylo mono, byly poslahy do mitfoZemi.

Z celeho pacifickeho pobte21 byli Jatibifci ;Tystehovani dale odtud. Ze San Diego ,bylo 4.50 Japoncti. yystehovano.

Dnes k nom ptiletel jeden na g yelkY bomberd'ak z Anglie. Mame ho ptedelat a &A do potadku a pak zas odleti, nevime karn.'Ti ci co v nem ptileteli, vypraveli ml o Yalce vIT:4mecku. My zde nevime jak stragna ta yalka je.

Ivlusime vyhrat a brzy ji ukoneit. Kaidk, mete pomoc a to tim, ie stale bude kupoVat bow:1y a za'runky. SrdeOne vas zdravira.

L. Rultlt.

Vt Sitedu, dne 15. dubna 1942.

•

Fort Worth, Texas.

VESTN/E

Strana 1

Fayetteville, Texas.

Mill Ctenah! deliim Case jsem se rozmy— Ve ikole se urine psati a disti eesky a myslel ilela, te Vain zaSe napiki par zdej gich spray. jsem si, ie budu psati do Vestniku. Toto je potOrly suet. to jsMe vYproVodili zdejil prve co piiu eesky do no yin. Jsem chlapec dvakrajanku na yeenS, odpoeitiek, byla tO pani 11,11nact roki start a bydlim na farine. Chodim do dblf Moravcova. Ode gla yam kiuFiI ittlinn g Osveta ikoly a main dve sestry a jednoho bragi a nenahraditelna hlava doniova.-hotanejlp tra. Neda yno aeroplan spadl nedaleko Ellinger, POZjIstalm naie cast budi2 yam Utechou a ye kterem byli th kadeti zabiti a ted' y am o TOM zasnula, ptejeme zerni lehkou. Zrovna ten torn povim. Tti kadeti byli zabiti na velikonoSainST den zase odpoledne jsme se sireastnili ce kdy2 yojenskY letoun, y e kterem jell vydrulieho pohtbti a to a'Z' wPilot Point, Tex., zebuchnul nad Meyerove poli, asi dve mile od snuleho pana Prcina, kterSi pti gel k zabiti v auEllinger. Aeroplan betel jiZnim smerem, nahle to "negtesti a jeho 121etY noch zas k tegkemu plamen vilehl z letounu a ten zmizel z dohlezraneni. Zadny nevi dne ani hodiny, kde ta zudu. VYbuch se udal asi v devet hodin. Tabulove bata na neho deka. Pozustale rodine Prcinove ramce se ttasly a koui valil se vzhfiru. Kousky ptejeme nagi nejhlubgi soustrast a Tobe zesnulidskeho masa klatily se z vetvi stromn tti sta :pfejeine zemi lehkou. Na tento pohieb nas •stievic vzdalenYch, a jeden strom hotel. V Turjelo '5 oSob a moje maid holeieka, jelo se nam nerove poli, ktere je oddelene od jineho pole, dobie bez vi obavy, auto bylo v dobrem potadbyla nejvetii hruza. Kus jednoho kadeta visel s ku, jenorn ae pi. M. Paulova nam to troiku povetvi. Hlava a ramena leZely asi th sta sttevic ka,zila. Byli jsme asi 25 mil od nas z Fort od plotu. Ti th neit'astni kadeti jsou: Lieut.

Worth a ona si neco smyslela v ten eas, kdy já Chas. W. Richardson z Fort Sill, Oklahoma; jam jela 60 mil za hodinu, otevtela zadni d yeSgt. Lawrence Attison z Kentucky a John W. Fe, a to mnozi vite a mate zku gene jak jest to Caddel z Alva, Kentucky. Na tele jednoho kanebezpeene neco takoveho udelati. Kdyi auto deta bylo nalezeno patnact dolarri a na jinem tak ryChle jelo a k tomu je gte do vetru, kterY John Pollak, etyti dolary ye sttibte. dOsti dobte foukal, ale bylo to head., ie to jegte V tak dobie dopadlo, jenom 2e jsme se dosti neZ Krou'iku cskSTch Zen v Dallas. ktere polekaly a dvete trochu po gkodily. Skoda Dallas, Texas. .byla nahradena, ale ne dela. Tak Maruiko neVlacla stile hlasa. lettit a pomahat co nejgob Se, e jsem to ria, Tebe vyvolala, ale podruvice, arikoli my ee gi vime naie povinnosti a dati lepAi pozor a bude g -li chtit &lame s rozpoetem mesic ku piedu.

• dy6fe otvirat, tak nine tekni abych zastavila a Jako kOklY rok na Den matek, totit druhou Dostala jsem kartku od rnoji marninky, prY teprve 1 otevti a kabat ze dveti vytahni. minedeli v kvetnu, nas Kroutek potada zabaco se se mnou stab kdy Z do Vestniku nic nepinniou sobotu se to riahrriulo =oho tisic vojavu a eistY yYtetek venuje se na rozliene iu, fika, velice nostradarne tvoje dopisy. kfi, kteti jell riekde naltanevry a ziistali 8.2 do ly, letos ale se sestry domluvily potadat nail Take dik path pan! Anna Marunove v TempOildelka proto, aby nam zde poinohli oslaviti zabavu eiste pro 0,' -ervenS7 Ktit a verime, ts e s ple, take rada sleduje moje dopisovani, ona paden arinady, kterY` byl v pondeli 6. dubna. V dobrou \rah a praci vie hodne ptinese, a o ni jest mojich rodieri dlouholeta sousedka. Prod nedeli odpdiedrie krasne ale i hrozne ukazvaii navitevu prosi celYnil Kruolek C'eskYch mne ode gla chut' ku psani jest toto: Nedayno ky eviCeni ye Farrington Field, kde ptedstavoZen. k nam do Jednoty ptistoupila jedna jinonaroVali ruzne vojenske cviky a hudba krasne ph V nail schüzi byl &ten dopis o pomoc pro Podovka, ktera eesky 'dist vribec neumi a vkly tom vyhravala. Take ph torn meli ukdzku jako mocnou akci ye Francii ve prospech Ceskoslokdy2 se se mnou sejde, talc nejakY posmeiek kdyby byli na fronte v utkani s neptitelern. venskYch deti a zaslano $2.50, co dar. si z meho dopisu udélá, jenom asi prave protoPtotivnici meli modre ko gile a tak po sale sttiNaie volby dopadly dobie "a, za patnact mlie ptedisti ten milj podpis a je ji asi lito, lell a bodaky Utoeili. To vite, ie naii zviteziii a nut vie vyiizeno, bez vieho odporu a s doona to sama nemdZe pfeeisti a neumi sama ani malj mantel tikal, pr, to bylo jako kdy 2 on tam „ brYm svedomim. Ses. Ptevratilova vzala ptedslova eeskeho ptedisti, talc druhe z toho chce valce byl. Na jednu stranu to bylo yesedkyni, ses. Kopeekova, mistopiedsedkvni, ses. sraziti. zajirnave ty ruzne jejich pochody a na druRezkova tajemnictvi a ses. Zvol6,nkova pohe Strafie zase hrorte, jak jeden druheho vra2Jegte yam viem pripomina,m, ie taneeni zakladnictvi.

Krout.ek dekuje naiim starYm U, ctif, 'a take i z del vicekrate vystfelili. Divakfl bava bude v Sokolovne 19. dubna ph hudbe Joe kednicim, Mrlikove a Konakovske, za jejich " tarn bylo hodne a v pondeli rano zase paradoMilana a jeho hoii. Nezapomerite, ie mnoho praci, kterou svedomite po dlouhY eas pro . van v hornim nieste-a v Camp Wolters u MinedvetovYch cen se dava vZcl y zdarma, jenom KroWek Maly a jsme jisty, ie naie rove poral Wells meli otevteno pro viechny, kteti Si kdy2 si zaplatite vstup u dvefi. vedou vie, jak samy nejlepe budou videt. ptili to vie ptehlednouti. Já uZ" odeda yna jsem Ji dekuji redakci za rok minulY a ntjjati Na stanici KTEM v nedeli odpoledne ye dye Si ptala vojenske campy ptehlednouti, jak to hodiny poslouchame Ceskou hodinku, a ta harna, rok novY, ale jinae psat nedovedu. Koinu tarn vie vy,pada a take se mne toho dostalo. 0 monika, na kterou hraje Adella 8efeik, se velice neni s hilry dano, v apatyce nekoupi.

•pal druhe hodiny v pondeli odpoledne sedla krasne vyjima, talc Ze to jednoho vZdy naladi A Machaeova, doicisovatelka. jim s malou Jeanette do auta a ptibrala Geku vzpominkam na veselosti domova, ktere bYV orgie Satan, Mary Svitak a Josefine Vitek a valy nektera Teta. Jen hraj, neb jak ta naie eePochybny ptispevek k historickemu badani. hybaj do Mineral Wells. Tam jsme Si ruzne yeska, pisnieka zahyne, u2 tu ku veselosti nic neLondYn. (CTK). Nakladem Eessenskeho naci ptehlecili a ph torn -viem take jsme se gli za zbude. Pro dnekk ui ukoneim a s pozdravem kladatelskeho Ustavu vyila v lete kniha "Eu• rnojim synovcern Johnnie Tomaitikem podina viechny moje verne etenale zUstavam vaie ropische Politik 1933 — 1938 im Spiegel der Vat, kterY tam take je co vojak, velice byl rad, Pani Polaikova. vieobecna, dopisovatelka, Prager Akten.” (Evropska politika v zrca,dle te jsme za nirn dojeli, ale lituji,'Ze to bylo jeV -. nom talc na, kratko, po druhe si to lepe zatidipreskYch dokumentt). Vydal ji prof. dr. Fritz Rogers, Texas. me a zfistaneme na dele. Velice si chválil,Ze se Berber. VYbor, zpracovanY dr. Conradem OehlMili bratti a sestry! mu ta vojandina eirn dál tim vice zamlouva. Je richem, obsahuje celkem 182 dokumenty. Dr. na nem videt, Ze jeho nic netrapi, vykrinenY jaLad. Patoeka oznaeuje knihu za "nepostradaPo dlouho trvajicim suchu jsme v zdejii krakb veptik. Nag syn nam take pik, Ze od to doijine koneene dostali dva, vyclatne deite. Tak optelnou pomitcku katdeho politickeho historiby co tarn je a to jest tepr y 3 mesice, nabyl na pet hledime s nadeji do budoucnosti, te piece ka." 2e tato kniha byla v tuto dobu vydana, Vaze 22 liber, postal nam dopis a v nem jest ozas vie lepe poroste a nejakou tu Urodu udeladokazuje duletitost pratskYch uddlosti pro ' tazka, Jestli mu dovolime aby se ptidal na pome. Posledni dobou to nijak slibne neukazonorku. Tak si to ted' vemte, jaka to je odvaha dejepis a soueasne pottebu nacistii je zkrucovalo. Mistami korna dobte vzeila, ale mistami mlaileho 171eteho vYrostka. Jã jemu pi gu, e se vat. To se jim viak jen na papite podati, neopet museli nekteti piesivat. Rovn g to jest talc trine lod' ani ponorka nezamlouva, ale jaka, pose zahradkami. Neparnatuii jit co jsem zde na bot' deskoslovenska politika byla vt,dy otemoc, kdy.2. mladik ma tu odvahu a jemu se to farme talc ubohou zahradku jak letos, ae jsem vtend, pevna a katdemu ztejma. nic mu nernt2e "a",den rozmlouvati, ale ja, se v ni vice narYpala iak jinx leta. Pomalu vie V jsem na jeho dopis odpovedela, M by nas to roste, nasledkem sucha a chladna a co vyroste LondYn. — Britanie mi nyni dvojnasobnY •mnbhern -vice té.ilo, kdyby radej ne gel na to hmyz to kazi. Doufam, Ze se vie je'ite zlepil a ta letni eas.

Je totiZ o dve hodiny kuptedu proti lod', nejlepe kdyby motel zustati na teto yydatna vlaha. kterou jsme tento tYclen dostapravidelnemu greenwichskemu Casu. Nov Y eas strari Mote na zemi. iká,te u namotni gkolu li tomu pomriZe. Jen kdyby chte,lo nastati tezadal dnes ve 2 hod. zrana a potrva, do 9. srpna, dbala, talc ho ze San Diego nekam jinarn plejil Z rana a v noci je dost citelne o etyti tYdny dele neZli vloni." Britske hodiny Pan' H. Leiikar v San Diego, Calif., velichladno. byly jui o jednu hodinu kuptedu proti normalce' rada sleduji Tvoje dopisy a velice jsem tomu nimu easu podle Greenwiche od poeatku valky.

2 ty dte g moje. Ano, jest to nái syn EdPro SAOT. ptispeyky obdrZela jsem od p. a pi. ráda,ei Nyni s dvojnasobnYm letnim easem bude BriH. F. Schiller z Temple $2.00, pi. 2ofie Lulciova *aft]: Polaiek, kterY pied nedavnem mel dopis tanie o lest hodin kuptedu proti Newyorku s 50c, odevzdano p. Steve Hruikou. Na Am. Oerye Vestniku a my jsme jeho rodiee, tak kdyby jeho vYchodnim valeenYm easem. Normalni rOZKfa pi. John Dukatnik, p. Vilem Matoui po • Yalu bylo mokie ho tam navitiviti, tak by nas dil mezi LondYnem a New Yorkem je pit hodin. $1.00.

Na Oeskoslov.

Oerv.

Ida pi.

Rosie Plaiek to velice tan°, jeho adresa jest: Fleet Sound Co udrZi wiat tem., tajernstvi ei penize v 50c, pi. Rosa Filgas z Michigan $2.00, odevzda,School, U. S. Destroyer Base. A pi g hodne, neb take? no br. J. J. Mikeskou. Viem darcum srdeenY dik 'ty Tvoje dopisy jsou velice zajltnave. a odbo'au SAT. v Seaton.

-Kdo.jen . badeji ije uirtir 1,"'ojtaAvv,I. jeRk nee° o zabave• kteri byla y50k0. _ ct,Ona, redakee, mili ptatele a vtichni verni

lovne v nedeli 5. dubna. Navgtevniky jsme tam meli a ze San Angelo, Tex. a to p. Havlaka s jeho detmi, on zde ma Via jeho dcery, ktere taclv u delgi dobu jsou zamestnane nejakou pracl a take path do tadu Cis. 154., talc se za nimi dojeli podivati a ph torn take navitivili zabavti. Pali Bavlak jest take jeden z tech beeiako., talc by bath mil take neco do beelackeho koutku v Cechosiovakii tiapSati Druba naviteva b yla z Oklahomy a side manZele S. Habovi s malou Maienkou Beeanovou, dojeli straviti veilkonoeni svatky v kruhu jejich rodiny a viech znamYch. Naviteva nas velice poteiila a doj ed'te viichni zas. Na dnes veder, tota v sobotu, jsme pozvani na yzacnou veselku, jisty pan jest pravnik, tak Zeni jedineho sveho syna, ktereho veselka se odbYva, v jejich novem domoye, ktery si nedavno zhotovili.

Nai U. S. Navy Mother krouZek velice dobie pokrathje, pied mesicem jsme jej tepry ly a uZ marne 53 elenkyne. Doposud jsem jedina, Oeika mezi nimi. Asi vice Zadna, nema, syna u namotnictva. Pan! Mary Kohut ma jejiho syna ph marine a take mute do tohoto Icrou2ku pattiti, ale velice vas lituji, kdyZ jste ui od neho talc dlouho neslykli, vim, Ze jest to telka, rana, ale doufejme a ze srdce si pfejrne a vie se obrati v dobro a po ease uslyiite od nej radostnou zpravu.

Vojak Joe Milan jr. pied dvema tYdny byl na par din doma na velikonoeni svatky, vydali se na navitevu manZele Johnnie Motlovi ku znaMYM a ptibuznYrn v Temple, Texas.

Strum

Needville, Texas.

Ctend redakce Vestniku a mill etenati!

Alespori nekolik faciek z nakho okoli. Velikonoce jsou zase tit za nami. Jen co je pravda, meli jsme letos velice pane poeasi zde po vkch tech deStich. Asi th tydny pied velikonoenimi svatky se poeasi dalo na "pokani" a bylo krasne. Po dva posledni roky byly Velikonoce dosti studene a farmettim zmrzla bavina a kukutice, 'Cili korna, 8. btezna. Letos snad nikdo nesel bavinu ye zdej gm okoli pied svatky. Nejen snad proto, te se ball, te by zmrzla, ale le museli kupovat drahe semeno. Nasledkern mnoho de g'fi na podzim se ba ylnove semeno 'zkazilo a tak nag farmeti museli vat drahe semeno odjinud. A tak jsou s nim opatrni, cot jest dobte. Ov,km zde hurikan skoro vkchen bavinovY "krop" znieil a i kukutice shnila na poll, kdy pro mokro ji nemohli sklidit.

Kdyt farmeti neudelaji firodu, citeji to skoro vgchni lide. Hlavne take obchodnici a i jini fide". Kdyt neni "kupidel", tak se nekupuje.

A citi to i S.A.C.T. Lide nemaji a tak nemohou ja.k by chteli. Na g lide zde lakomi nejsou, at na male vyjimky. Takove vyjirriky jsou de. Pied tim hurikanem jsme zde v Needville a okoli dobte pokradovali. A budeme zase, da-li nam Buh zdravi a aspon na ubyti firody. 0vgem dela se stale nem, ale neni to tak mnoho, jak by si mnozi ptali. Hodlame zase brzy nem potadati ve prospech S.A2C.T. Co a kde, to dnes je6t1e, nevim. zde 112 brzy ptedbUne volby v okresu Fort Bend. Tak zvane: "Jay Bird"' primarky.

Letos mame nekolik dobrYch kandidatti nag narodnosti, dobrYch Americana deskoslovenskarn ptivodu. Za krifa jde pan Barta, nyni hlavni ptiruei krifa, a jest schopnY fitad ten zastavati. Pak mame pani J. J. Chadilovou, vYbornou &nu a matku, ktera se uchazi o tad okresniho pokladnika. Pani Chadilova ten fitad ut zastavala pied nekolika roky k npine spokojenosti vkch. Pani Chadilova jest zde vS'ade dobte znama. Jest vdova po panu J. J. Chadilovi, kterY ut pied vice roky zemtel a ut on byl zde velice znana. Jeji bratr, soudce C. H. ChernoskY jest nejen zde znam, ale po celern Texasu, co piedseda hlavni fitaclovny S. P. J. S. T. a horlivY narodni pracovnik.

Pak jest zde rani Milady Maleik-Clay, kterd se uchazi o ntad okresniho tajemnika. Jeji rodide, mantele J. MalCikovi zde v nakm okresu bydleli po mnoho rokfr. Nyni bydleji v La Salle. Pani Milady M.-Clay pracovala po asi 8 rokil v fdadovne okresniho Sloldozorce a nyni ut, go 7 rokfi pracuje v fitadovne okresniho tajemnika a jest s tim fitadem dobte seznamena,. Jeji mantel pan Jarvis Clay eeka povolani k vojenske slutbe.

Pak jest zde pan J. W. Le gkar, pravnik, kterY se uchazi o Utad okresniho navladniho. Je to mladY, energickY a schopnY elovek. Mam za to, te v gchni citime, te jejich zvoleni bude i pocta pro nas, kteii jsme deskoslovenskeho pfivodu. Nezapomenme na to, at pfljdeme k voila& Dire's, co toto pisu, pane nam zde pr'Si. To jest, co si fide ptali a tak snad jsou vgchni spokojeni. Pfijde-li to i naddle po ptani lidi, tedy zde budeme miti velikou firodu a ceny budou take dPbre. Ut dost. Vat: J. R. Vilt.

V Bern, 8vS7carsko. — Vysoka cena tivotnich potteb v Chorvatsku, nejmlad gm "samostatnem" statu na evropske pevnine, je patrne nejvygg na celem kontinentu. ZahtebskY korespondent Zurich Journal Die Tat oznamil, te ceny potravin a jinych nezbytnYch tivotnich potteb stouply o 150 at 200 procent a luxusni vici o 300 at 1,000 procent v celem Chorvatku, ktere bylo utvoieno z east bYvale Jugoslavie.

Oby?"ejne sttevice stoji nyni $15 par. "Ka2dY mute zde nyni koupiti, co chce", pite onen korespondent, "pokud ovSem ma do, q1 penez, aby 111011 1 zaplatitl polaclovane ceny,"

VESTNIK Temple, Texas.

CtenY bratfe redaktore!

Jeate nikdy jsem Vas s yYm dopisem neobteZovala, tak prosim abyste mne tyto kadky uveiejnil ve Vestniku. Chci nimi projeviti svoji radost mladYm dopisovateltim p. Louis Rulikovi z Kalifornie, pi. Hilde BrtiSove, a_sl. Lillince Zdvodne, te se tak drti Ceske state a nestydi se Cesky psat. Jsem va gch dopisfi nadkna, etenatka a ptedem dekuji za vtechny vase budouci dopisy. Nemame veru za co se stycleti, te jsme Ceti, vtdyt' jsme narodem Husa, Komenskeho a tatieka Masaryka. Jejich sla yna, jmena zustanou nehynouci parnatkou naroda nakho. Jen tomu kdo nic neete a nic nevi muteme prominouti vlatnost ba lhostejnost ku vkmu co jest nak a nad (im /name bYti hrdi. Jak KomenskY, jehot pamatka oslavovana na vkch stranach, miloval at do posledniho dechu ten svfij deskY lid a toutil po torn, aby se do vlasti vratiti mohl, cot bohutel se nespinilo.

Nate nova, vlast nebrani nam, abysme se hlasill, to jsme Ceti a svobodne mute se nakmu jazyku vyueovati. Neda yno zde byli navgevou z Detroit p. a pi. Blatkovi a p. Blatek /ram pravil, to muteme bYti hrdi na nas Texas, te nikde na statni universite se degina neuel, jen zde.

Vatme si toho a bud'me za to vdeeni.

Tet yam br. redaktore dik a vkchna Cest patti za yak krasne a vlastenecke uvahy a napomenuti. Ket by takovYch bylo hodne v tadach vrrdcu i ostatnim lidu. Vtdyt' proto milteme byti 1 dobrVml obeany zde, ba zda, se mi, te kdo se dopusti zrady na svem narode, tomu se /remute vetiti nikde.

StrieerlY pozdrav tet star gin dopisovatelkam pi. Mikeskove, Wondrakve a Vajdakove v Caldwell, piS"te east°. Tet vzpominku rodine Henry Sefeika a vkm my'm zna.mYm tam, je jich tam hodne. — Za uvetejneni ptedem dekuje Franti gca Beekova.

Schulenburg, Texas.

Ctend redakce Vestniku, spanile etenalky a etenati! Nejsem tadnym pismakem, ale ptesto si rad zajedu /lady mezi pisatele. Na prvnim miste je to Nemocensky odbor. Jak videt z dopisti bratru a sester, mnoiremu se zda te pied nedavnem piistoupil a dal tech 50 centfi a ut je zas nanovo tadan platit. Zde je chyba a bude tak dlouho pokud budeme platit roene 50c. Ale zdali chceme, aby to spravne existovalo a dalo se mnohem snadneji ridit, musime platit mesiene 5 nebo 10 centn, elm vice bude v pokladne, tim vet g mute bYt nemocenska podpora.

Myslim, bratti a sestry, Se smrt nas tak snadno nezniei jako nemoc. Smrti odejdem a nevime nic, ale nemoci znidend rodina se trapi velmi dlouho. Ano, mnohokrate se stane, te elovek v nouzi postaveny trpi neduhem snadno vyleeitelnYm, ale bez pomoci a bez prosttedkil se s nim trapi cela domacnost, at ho vysvobodi smrt. Vim, to taden nerad je nemocen, ale kdy2 neni pomoci, co na dloveka deka, to ho jiste nemine. Proto nebud'me lakomi a nemysleme jen sami na sebe. Hled'me pomoct tam, kde 'se pomoci nedostava,. A druha vec by mohla bYt, aby nemocenska podpora delena byla nasledovne: NemocnY Clen anebo Clenka v bidnern postaveni by mohli obdrtet vetSi podpory netli bratr nebo sestra zamotna. Jak yam znamo, musi bYt bohatY mezi chudYmi, jinak by jsme to nemohli nazvat svet nebo slzave udoli. Ze ten zamotnY se svetem snadneji vytlouka, to vime.

Vezmeme si piiklad z na g Jednoty SPJST., jak byla na za(atku mlada a bez penez, pomohlo se v nouzi postavenemu Clenu, kdetto dnes je milionova korporace, pomnte se jenom velkomajetniku. Jestlite se neco pki torn ztrati, vAak to ten chudY Clen zaplati. Jak ptestane platit, tak se mu pnjei na fimrtni list na dosti znadnY urok, ad vime Se mnohemu to setere celY certitikat. Na torn se neda nic zmenit. Neminim tim nic zleho, ale je to pravda.

V tyto dni dostali jsme mnoho de ge, takte vkcko pole je rozplaveno, Se to neni na pole ani podobire. Nevim jak asi budeme to nak vyclani letos rovnat, ale doufam v Pana Boha, Se nas je ge neopusti.

Kondirn s p ozdravem na ^elou Jednotu a eteVeaniku, .& Brazda,

Ve stPedu, dne 15. dubna 1942 PROC RUDA ARMADA ViTEZI?

(K. g eadenko, autor tohoto elanku, ma hodnost armadniho komisate prvni tfidy, cot se rovna hodnosti generala; jest jednim ze zastupeU Josefa V. Stalina v sovetskem ministerstvu valky.)

V den, kdy ruda armada slavi sve 24. vYrodi, tahne se fronta sovetskeho lidu od Murmunska at Sevastopolu v deice 2.000 mil.

Armada, ktera podel teto linie neustale postupuje, jest vkchen sovetskY lid ye zbrani.

Je to lidova armada. Jako lidova armada byla budovana Leninem a Stalinem a jako lidova, armada je znama po celem svete.

Ruda armada se zrodila v dobe hrozne tisne. NemeckY imperialism vrhl tehdy sve jednotky proti mlade sovetske republice, ktera byla po trech letech titive valky ye stavu hospodatskeho rozkladu.

Leninova vYzva — "sovetska, vlast je v nebezpedi" — vyvolala bezprosttedni odpoved'.

Statisice delniku a sedlakil shromatd'ovalo se pod prapory rude gardy na obranu revoluce.

Ve dne v noci pracovali Lenin a Stalin, aby vybudovali novou armadu a opattili je yYzbroji a vYstroji. Jejich pozornosti neuSla ani jedine, yojenska operace.

Jit prvni utkani nove sovetske armady s nemeckYmi vettelci one doby setkalo se s spechem. Rude gardy zahnaly neptitele na ce.= ste k Petrohradu a 23. /Mora 1918, v den kdy ruda armada byla oficialne utvotena, zastavil se postup mohutne yyzbrojenYch nemeckYch divisi. V dalSich dnech obeanske valky, kdyt Korea pfekrodil Ural, kdyl se Denikin zmocnil Orelu a blitil se k Moskve, zatim co Judenie 0:ipravoval sve pluky k Utoku na Petrohrad, Lenin a Stalin neptetrtite stall v armady. Ridili operace, dohliteli na budovani novYch jednotek, organisovali dodavky pro oddily na fronte, upevnovali zazemi a distill je od kontrarevoluenich SINK/.

Potom zavedla Sovetsko, republika ykobecnou brannou povinnost. Armada delnikt a sedlakti rostla v milionovou silu: Byla to armada, ktera vedela, tae bojuje a co brani. Proto dokazala zazraky hrdinstvi. Proto — pies straSnY hlad, nedostatek paliva a nesnaze ykho druhu — pracoval lid v zazemi pod vedenim bolSevicke strany bez oddechu, aby mohl zasobovat vojsko na fronte v gm, Ceho bylo zapottebi.

Kdykoliv zasahla ruda armada, aby oeistila sovetskou zemi od neptatel delnicke ttidy a rolnikti, at' ut to by,lo na Ukrajine, na Bile Rusi, v povonskYch stepich, na Urale, v pustYch planich stiedni Asie nebo na kavkazske vysobine, lid ji vital vtdycky jako armadu svobody.

Leninova slova — "mfiteme vest valku, ponevad2 groke masy lidu vedi, zaC bojuji" — jsou dnes obzvlagt' vystitna. Jsou opet klidem k tajemstvi Aspechu rude armady. Nag vojaci jsou ptesvedeeni, te vec, za kterou bojuji, jest spravedliva prave tak, jako tomu bylo ye dnech obeanske valky. Maji co branit a maji take prosttedky, kterYmi to mohou branit.

Ruda armada je napinena duchem velikeho Lenina a jeji akce ridi duch velikeho Stalina.

Stalin pracoval net/na y/re, aby se rychle provedla industrialisace zeme, a ruda armada byla vybavena vkmi druhy modernich zbrani.

Diky genialni vytrvalosti, ptedvidavosti a rozvaze Stalinove ma dnes SovetskY svaz mohutnou armadu s prvottidnim letectvem, ma tanky, delosttelectvo, hmotdiie, kulomety, naboje v-kho druhu a vkchno, eehot je zapottebi pro poratku vettelce.

Oba mutove — Lenin i Stalin — venovali neobyeejnou pozornost vYberu a vYchove vojenskYch velitelu. Nyni, v rozhodnYch bitvach s nacisty, vidime, te prate bolkvicke strany vytvotila pevne jadro velitelt politickeho a technickeho gabu, jet bojuje s fispechem proti stra gre nemecke armade a piispiva velkYm dilem k rozvoji vojenske vedy.

Pod praporem Lenina a Stalina zvitezili jsme v obaanske valce. Pod jejich prapory zvite'zime ye valce prob. ioupeZfellu hitlerismu. acienko,

Ye sttedu, dne 15. dubna 1942.

VITEZSTVI DAGMAR TROJAN0q ROMAN. Napsal PROKOP VRA2.

"Pojd' dale, Mt°, pojd'," pobizela sklesle, ale srdeene, "vim, co te ke mne privadi. Pojd' a sedni si trochu, at' si zase jednou popovidame. Jit toho mame obe zapotrebi, vid'? Ach," rekla teskne, usedajic vedle pritelkyne na pohovku, "za jak veselYch dob jsme se rozloueily pied mesicem a jak se to shledavame!"

Ted' vybuchla navttevnice zoufale: "Prosim te, Alenko, prosim te, nemue mne a rekni mi vtechno. Chci to vedet a chci to vedet hned, bez Uvodu . . . Je tady jette Pavel? Nebo uz je prye?"

"Dnes rano odjitdel, Mtn, ve ayri hodiny rano. Jel s Oernikem, vyprovazela jsem je na nadrati. Byli smutni, zvlatte Pavel. A — mam ti abys nan vzpominala. Byl by rad s tebou jette mluvil, ale nevedel, kdy se vratit. Potom se tit se vtim smiril. Sel pokojne, ale smutne. Byla s nim jeho sestra, vyprovazela ho. Byla take-vtecka zdrcena. Ma pry snoubence, meli se za nedlouho vzit . . . musil odjeti ve etyriadvaceti hodinach. Ach, Dato, dekuj Bohu, te jsi nebyla s nami. Bylo to hrozne divadlo. Jako na poratku jdou ti nati lice, s vynucenYm a faletnYm veselim, jim2 zastiraji svoje zoufalstvi."

Data se dala do usedaveho place: Alenko, ja to vtdycky tutila, 'te se s Pavlem rozejdeme. Vtdycky mi bylo, jako by nad nati laskou visel mrak, boure, snih, kterY ji zniei, udola, tu utlou, jedva rozvitou kvetinku Pamatujet se na flak rozmluvu pied rokern v pensionate? Tehdy ses na mne zlobila, prod jsem tak smutna. Nemohla jsi mne pochopit. A ja, jsem ti rekla jasno a presne svoji obavu hned tenkrat, sve neblahe tuteni, ae jsem sama jette dobre nechapala, co by to mohlo bYt zakerneho a nepratelskeho, echo se tak hrozne bojim. At kdy se podalo mluviti o motnosti valky, rekla jsem 'si: Valka to bude, jet mne o Pavla navtdy pripravi; valkou ho ztratim. A vije to podivne: porad se mi zda, te to nebude smrt, ktera mne on pripravi. Neco docela jineho, docela jineho net smrt. Ale nevim jette co", mluvila zamytlene a jit jen jako pro sebe.

"Musime doufat", ozvala se znovu a smirlive Alenka. "To by mohl rfci ka2dY; kaki* z nas, kteri tu zUstaneme, by mohl ztratiti nadeji, o co by z nas zbylo bez jiskrieky doufani? Chapet to, vid'? Ubohe trosky bychom byli vtichni, papirky ye vichrici, hrieky zleho osudu . . . A tivot? Stal by se nam nesnesitelnYm. Co by tu bylo potom sebevratd ze zoufalstvi; zatim co nekde tarn v dalce by nati mili doufali ye tt'astnY navrat, my bychom tady ztratili hlavu a pak teprve by byl dokonalY rozvrat. Ne ne, to se nesmi stati, Dato. Musime doufat do posledni chvile. A ja, tutim, te to vtechno dopadne dobre a te, at ty Utrapy preekame, nam pokyne pekna budoucnost. Tak, a ut neplae! Neplae, utti si oei", konejtila, pohlitejic zmatene na piadici pritelkyni, "za chvilku mohou prilit nasi a to bys piece nehctela, aby te tady takhle natli."

A sama odvedla Dahl do koupelny, sama ji nalila studene vody do umyvadla a sama ji mokrYm ruenikem omyvala uplakane, zarudle Bylo prave na Case.

Simonovie se vraceli z prochazky a tak ut se Data diouho nezdrtovala. Rozloueila se uprimne se vtemi a doprovazena jette kousek cesty Alenkou ubirala se smutne k domovu.

V srdci si nesla malou, ale paleivou a krvacejici ranu, vzpominku to na draheho hocha, ktereho tolik milovala a ktereho ji vyrvala valka.

Potom u2 po vtechny pritti smutne dni Data netila, jenom zivorila. Ploutila se nehluene do-; mem jako stin, nernela nikde stani, utikala pied matkou, vyhYbala se jejirr,u .;kotnavemu 74:01.4, glAvalic)S clfricYclnes

VESTNIE znala zdrceni jeji duce, aby na ni neuhodila ptimo.

Pted rodial se alespori snatila, aby byla veseaby na ni nic nepoznali, a stalo ji to nadlidske usili. Denne ulehala vy'derpana a utYrana na bile lcde nahote v podkrovnim pokojiku a preeasto do noci diouho plakavala.

U koho jedineho mohla doufat v Atechu, byla Alenka Simonova.

Kdykoliv mohla, kdykoli mela jen chvilku pokdy, zabehla sem, do bileho dvorce na konci mesta, zabehla si popovidat, potetit milou telkyni a potom odchazela, aby na druhy den oeekavala zase nasttevu Datinu.

Tak se nayzajem stridaly.

Alenka, adkoli trpela take, nepoddavala se piece tolik svemu talu. Jeji bodra a vesela povaha ji nedovolila prilis teskniti, aspori navenek ne. Nerada mluvila o smutnYch vecech a radeji, kdyt se setly, obracela tee na veci veselejti, na minule krasne easy. Vybrakovala nelitostne poklady vzpominek na, krasne easy a hostila jimi pritelkyni, aby ji vyloudila na tvarich aspori zalmit Usinevu.

Nekdy podveeer zabehla Dagmar do maleho tafarova domku, k Botence.

Net tady nenatla potrebneho . poteteni a rozptYleni jaok u Alenky.

Botenka take chodila smutna, cele dny. MladY .261 odjel hned s prvnimi vojaky a od te doby mela jen nekolik ubohYch rutovYch listeeka polni potty, smutnou to nahradu za mileho.

Sverila se Date, te Jan, net odejel, te se piitel rozlouoiti sem, do dvora, k nim.

Vit, bylo to takhle k vederu", vypra,vela, "sedela jsem s tatinkem u stolu, zrovna jsme veeetell. A tu ti najednou — dvere se otevrou — a v nich stoji Jan. f?,ekl kratce talinkovi, kdo je a co tu chce, a te se piitel se mnou rozloueiti. Potorn tatinka poprosil, aby mne dobre opatroval, net se on vrati; pak te se vezmeme. Dlouho se nezdrtel, rozloueil se a zase ut spechal ven, do eernajiciho veeera. Ani jsme nemohli spolu promluviti o samote. Proto ani nevim, co ted' v poslednim ease dela, jeho matka a zda se jit trochu smirili. Nemohla jsem ho take vyprovodit. Tatinek tel s nim sam kousek cesty Snad se spolu jette domlouvali, nevim . Kdy2 se vratil, iekl mi, te Jan mne jette pozdravuje, abych nan trpelive eekala, on te na s ytj slib nezapomene; at se vrati, te jej dodrzi. Tatinka pry stale a znovu prosil, aby na mne daval dobrY pozor, aby se ml nic nestalo • . Tak vidit, katdY mame svoje souteni," dodala bolestne, "na tohle jsme si nikdy nepomyslily, vid' te ne, tenkrat pied rokem?"

"Tehdy", rekla Data, "tehdy jsi mi, Botenko, trochu, myslim, zavidela. Zavidela jsi vtem bohatYm a reklas, te my, bohati, si mUteme vtechno koupiti, vteho doprati a te se ti zda, te si i lasky muteme svymi penezi dobYti. Dnes vidig, te jsou veci, kterYch neize ani penezi zaplatiti. Jsem bohata a jsem pri tom chuda Atestim prave tak jako ty, Botenko. Nikdo si nedovede predstavit, co protivam. Meld jsem Pavia tolik rada, te to nedovedu vypovedeti. A on mne take. Dnes tu neni, odetel mi, nechal mne tu bez rozloudeni, bez jedinkeho slova Utechy.

Tys sveho hocha aspori jette videla, pritel se s tebou rozloueiti, ujistil te svoji laskou, ja nic — nic. Ted' musim chodit s takovYm talem v srdci a nikdo o tom nesmi zvedet. Navenek musim delati stale spokojenou, ani nevit, co mne to stoji za namahu a sebezapirani. Veeer, kdy2 jsem sama ye svem pokojiku, pak teprve jsem to ja, teprve potom si mohu nerutene zavzpominati. To ty, Botenko, ty se mat ted' mnohem lepe. Mutet aspori mluvit s tatinkem, postetujet si mu, stYska-li se ti; on ti porozumi, poteti te — a je zase Wipe. Mute§ pied nim mluviti o Janovi kdy chcet, ja pied rodiei o Pavlovi nemohu. A tak, stYska-li se mi ut prilit, utikam k Alence do mesta nebo sem, k tobe. Ta d ye mista jsou moji jedinou Utechou a take i to, te mohu pied vami dvema otevrene mluviti a nemusim se bat, te se toho jinY dovi."

"Ne, to veru nemusit, Dato; a prijd' jen, prijd', kdyt potrebujet ulevy. Motet mi tady rici vtecko bez, obavy, te bych to nekomu povidala. Prijd' treba katdY den", zvala srdeene Botenka, kdy2 uz obe staly na prahu a hvezdnata pbloha se klenula nad jejich hla.vaml. ! Vijdu", ocipolitc1613, DAM pro6tA1 g. pouttni

11:314:1114.11P1

"iorijdu asi co nejdrive. Dobrou noc, BoMnko, a " pekne sny; treba o tvem milem 3.

Stromy v zahradach jit zalloutaly, rudly, opadavaly; pole zUstala hold a smutna, chladriSr podzimni vitr protahoval se strnitti a oranicemi.

Prisel tesknY podzim, tim tesknejti, te valedny.

Dni se vlekly tetce, namahave, jako zvire s tetce poranenou pateri. Byly bez konce. Noci rovnet bez konce. Vtechno stejne, vtechno tesklive.

A jednoho takoveho dettiveho dne, brzy ut pied zimou, pritla Date navtteva: Alenka Simonova. Tentokrate cela nejak zmenena, veselejti; oei se ji smaly, tvale planuly nedoekavosti, aby povedela nee° nenaddleho.

A rovne, anit se zastavila dole, betela nahoru za Datou do pokojika. Peelive zavrela dvere, rozhledla se ostratite, a teprve potom zvolala radostne: "Nesu ti novinku; milou novinku. Hied', co dostanu za tento rtitovy listeeek" — a mavala udivene Date pied oeima listkem polni potty.

"Od Pavla", pochopila Data a jit tiskla mileho poslieka na srdce.

"Ano, od Pavia", potvrdila Alenka. "Pik na moji adresu, ale dopis je pro tebe. Psal mi zaroveri listek, v nem2 mi vysvetluje, te nechce psati tobe primo domt, te snad si toho neprejet k vuli rodidum a te tedy, mute-1i, bude psati mYm prostrednictvim. To vit, moji rodiee jsou v tom ohledu shovivavejti a nejakeho prozrazeni se take obavat nemusit. Nati ani nevedi, te mi psal Pavel. Mysli, te listky jsou od oernika, s kterYm si dopisuji stale. A tak, Date', chcet-li, mohu docela dobre obstaravat tvoji korespondenci. Budu dostavat pro tebe listky a ty si mutet pro no k nam choditi, nebo ja, je prinesu sem. Jak se to hodi, vit? A ty si mu mutet psati kdy chcet. Bude to tak dobre? Budd jit veselejti?"

"Dekuji ti, Alenko. Ty vtdycky mat pomoci a potetiti. Jiste to bude tak nejlepe. Vis, nechci, aby natl. yeah o moji lasce. Tehdy pied rokem jsem Pavlovi rekla, te chci miti hezke tajemstvi nati lasky pro sebe; rodieum jsem nerekla nic. A dnes? Co bych jim mohla rici dnes? Je na to stejne pozde a vim dobre, te moje krasna pohadka se chYli ke konci. Nebudu jim ut iikati nic. Marne bych je znepokojila. A potom, at Pavel bud' zernre nebo na mne zapomene: to sama nevim, aspori budou utetreni premYtleni a ja si sama ponesu svtij kritek."

"Bote, uz zase ty beznadejne reel. Kdy ut te z toho vyvedu? Kdy jen ja, te naueim divati se veseleji do tivota?" zabedovala Alenka.

"Mne? U2 nikdy. Pamatuj si, ze nikdy. Vzpomenet si na moje slova ut zakratko, Alenko, a poznat, te jsem tutila dobre. Opakuji ti znova: Od prvni chvile, kdy jsem se potkala s Pavlem, byla moje - laska spit utrpenim netli radosti.

Snad proto, ze jsem ho mela prilit rada a te jsem se hned tenkrate bala motneho rozloudeni. Nikdy jsem nemohla bYti tak veselo„ jako tys byla ... Pamatujet se na ty nate dva spoleene veneeky? Ut tenkrat jsem sedela s nim sama a smutna, zatim co vy vtichni kolem jste se small, taneili a byli veseli. Ale — necht' se stane cokoli — budu vtdycky, at do smrti, vdeena osudu, te mi dal sejiti se s nim. Bylo to krasne, a nezapomenu toho nikdy, kdyby se delo se mnou cokoli Tak, Alenko, a ted' si pieetu ten svitj drahY listeeek, dovolit?"

A Dagmar rortirenYma odima tekala hladove po malem, rttovem kousku papiru, na nem2 bylo inkoustovou tutkou psano znarnYmi tahy, zatim co mezi radky mYtila opatrna censorska tutka Jsem — — zdrav, vzpominam na vtechno krasne, co jsem s Tebou zatil, a pieji si, aby se to jette jednou vratilo. Kdy se zase uvidime?

Uvidime se vilbec jette? — — — Navtdy Tvrij Pavel.

A dost! Vic nic; patrne vie na listek netlo psat. V2dyt' i takhle se ohlasila bald censura.

Ale i to main Datu potetilo a vzprutilo. Ma ji rad, vzpomind na ni, vklyt' to pite. Jiste te vzpomina.

A tak, kdy2 potom Alenku doprovazela cestou k domovu, byla mnohem vestleSi hovornefg. th,;(1f- i;0 1!le111, OP%

Straus 15. co ji bude pripominat jeho, vzdaleneho, vzpominajiciho i vzpominaneho.

4.

TYclen pied vanoenimi svalky uhodily mrazy. Silne mrazy, zeme tak ztuhla, ze pod lidskYmi kroky zvonila jako ocel. A na ten umrzlY, pevny povrch sesypala se za nekolik mak) dni spousta snehu, jaka nebyla v kraji pamatovana po leta.

Snih se chumelil v takovYch kusech a tak huste, ze nebylo skoro na krok videti. Kde kdo mohl, utikal k domovu, do teple svetnice, ke kamrram.

U Brandt eekali letos velmi mileho hosta k vanocilm. Statkat totit pozval pied kraticym easem doktora Trojana, aby, ptijel s nimi ztravit letogni smutne vanoce valeene, aby je phjel potetiit a hlavne — povedet neco noveho, co se deje ye svete; oni ze tady v to samote toho vedi tak mak), jen co ptinesou noviny, a to jests tie je velmi skoupe.

Bylo to vlastne pisemne opakovane pozvani, ktere bylo prosloveno astne v KarlovYch Varech pied nekolika mesici.

Trojan odpovedel obratem: Dostal milk dopis a byl jim nesmirne potetien. Poutije tedy laskaveil° pozvani a phjede. Pfijede velmi rad, tim rade% ze krorne bratra se tivakrovou nem& nikoho, s IcYm by si mohl popovidat od srdce, tak, jak by chtel a potteboval. Ve svete je pino utii a oei, ktere pozorne naslouchaji a divaji se bedliye; a rabec neni dnes radno nekomu davetovati ... Zastane-li dobra cesta, nebude-li snih do to doby tati, ptijede tedy ureite na 8tecirS7 den po polednach "Ma tam asi hodne tetke postaveni", minil Brand, kdy pkeeetl psani. "Je na samern rozhrani, uz v nemeckem kraji. tam je vice Nemcil netli techtt. A on je tuze dobrY tech, jak jsem ho poznal. Jiste ze ptinese zpravy, jiste ma vice pfiletitosti nal' my. Jezdiva asi easto do Prahy, jak mi jednou povidal; maji tam v Prase podle teei obchod se svYmi vYrobky, s brou genYin sklem. Oasteji tam musi nekterY z obou bratti dohladnout. Ja, vim, ze nikdy nezapomenou sebrat co nejvice spra y o situaci . . . No, ja mohu iici, ze se nail tetiim.; velmi se nail taim."

"Wichni se te gime", shrnovala pani pkani cele rodiny, "ty, ja i Datia. Jsme v dne'tinich smutnYrch dobach tak opu gteni a rozharani, ze nutne pottebujeme nejake zmeny. Wive nas asporl Datia obveselovala, bYvala-li zima a my nemohli yen. Potom dve zimy, co jsme zde byli bez ni, kdy byla v pensionate, take nam nebylo piing veselo. Ale piece to u glo. Ted' chodi sama jako stin a ja se obavam, aby se nam nerozstonala."

"Nic mi neni, maminko", branila se dcera, "docela nic. To se ti jenom zda. Jsem smutna, ano, to se ptiznavam. Ale kdo mate bYti dnes vesel a gt'asten v tehle hrozne dobe? Kdo se mate smati, kdy vi, co se v svete deje? Ja na to myslim stale, maminko, a pfeji si mit takoyou moc, abych mohla naraz tomu hroznemu netitesti zabraniti. Nikdy jsem si tolik vtele neptala, abych mela velikou mod, jako ted' .. .

Rozbehla bych se tam a vyktikla bych takovYm hlasem, ze by se naraz v gechny sbrane zastavily ... A potom .... potom bych poslala vtiechny ty ubohe vojaelty dome, k matkam, k rodinam", blouznila Dela s oeima tiiroce rosevtenYma a chvejic se po celem tele.

"Ptestan, dite, pfestail", lekala se matka, "tim nikomu nepomiltd a sebe i rids zbyteene rozrutiujeA. Neni to nic platno, i kdyby elovek vgechno obetoval. Jsme jen mall lido a musime trpelive eekati, co bude dale. Hied', jak jsme my piece jen tit'astni. Nas se jests nedotkla valka ani v nejmen gim. Tatinka nam na vojnu nevzali a snad, bohda, nevezmou ani v budoucnu pro jeho srdeeni vadu. Hladu ani zimy netrpime a o valce jenom eteme. Jak hrozne by bylo, kdybychom byli tam, kde zuti boj, nebo kdybychom tam nekoho meli."

Datia zat'ala zuby do spodniho rtu ..`.

ChM.° se ji zutive ktieet: "Co ty viS? Co vy vtiichni vite, koho ja tam marn? Mam tam eloveka nejdrattiiho z celeho sveta. Proto jsem tak smutna a netit'astna."

Stiskla jenom ruce do pest a ptivtela oei. Po tvatich ji sjely do klina d ye slzy bolesti , Pro Pavia, pro lasku, pro stracene titesti.

ViieTNiN Na gtecirSi* den, za krasneho mraziveho odpoledne pfijel opravdu podle sveho slibu doktor Trojan. Ptihlueel ye svem modrem automobilu, seskoeil svitne na umrzlou semi a radostne se usmivaje podaval panu tirandovi, ktetY ho pfivitat na dvizr, srdeeite pfavici.

"Jak jste hocinY, milt' doktore", opakoval neustale statkat, "jak jste hodny, ze jste ptijel.

Vette mi, ze jsem se jit obaval letotinich svatkfu ze budou at pkiliti smutne. Vy nam je pomatete ztraviti aspoil trochu obstojneji, vid'te?" mluvil vtele, veda toutebne oeekavaneho hosta dovnitt.

Na chodbe je ovanula ptijemna vane vanilky, jablek a jehliei.

"Ach . . . Atedroveeerni vane", zjitit'oval labutnicky Trojan, vstupuje do ptijemne vylitate a vyzdobene jidelny, kde byl netrpelive oeekavan pani domu, uvazujici jests cosi rychle obratne na vysokY vanoeni strom, "Vitejte 'nam o vanocich, pane doktore", vblala i ona radostne, "doufam, tie jste iiiel dobrott cestu?"

"Dekuji, rnilostiva pani, — costa k milYm je vtdyeky clObra a rychle ubiha, fikava se. A moje testa byla zvlaSte krasna", fekl s asmevem a jeho oEi zatekaly po jidelne, jako by nekoho hledaly.

Pani Brandova pochopila .. .

"Datia je nahote ye svem pokojiku; ptijde okamlite. Myslim, ze tam asi ma jests nejakou praci s darky. Zatim tedy u nas odlotte a odpoeirite si. Ja pajdu ihned ptichystat nejake obeerstveni. Jste jiste vymrzly po tests, vid'te?"

A neeekajic ani na odpoved', spechala do kuchyne, kde stara Barutika, sedic na nizke stoliece u kamen, mlela kavu a brueela si ph torn starou vanooni Pani Brandova volala: "Musime si pospitiit, Barutiko; na g' host je kladne proktehlY a pottebuje tepla," Navrtiila do ktitit'alove cuktenky jiskriVehO cukru, nekolikerYm hbitYnt ce posypala hustYrit popralkein vanilkoveho cukru velikou van 6- 6kt", nakrajela ji a narovnala na misu, ptinesla sklenenY podnos s cukroviin a eistYT ubrus snehobilY. "Tak, at bude kava uvatena, tohie vAechno ptineste do jidelny, ano? Ale dejte pozor, Barutiko, aby se nic nerozbilo; easu mate dost", napominala k opatrnosti uz jen ze zvyku starou slutku, ktera horlive pkikyvovala hlavou neustale prozvevujic.

Kdyt se pani Brandova vratila do jidelny, stal ut host s Datiou u stromku. Patrne ptibehla hned, jak se matka Nyni vztahovala ruku vzharu na stromek, cosi mlademu muti ukazujic. Byla ubledla, ale mile se usmivala a ptatelsky hovotila.

Potom, kdy ut sedeli vSichni etyti u prostfeneho ovalneho stolu a pill kavu, vypravel doktor Trojan tichYrn hlasem o valce. Mel mnoho spray z bojitite, ale vtiechny byly nevesele, tipatne.

Vypravel, co slytii v Praze, kdy tam obeas zajede a navtitivi nekolik velmi dobrych pfatel, i co eta. A vypravoval toho hodne v den prvYch valeenYch vanoc, kdy jests nevedel nikdo z eeskYch lidi, co narod oeekava, jake krute svizele a jaka utrpeni po dlouha etyti leta, net posleze nadejde slavne jeho druhe vsktiseni, tentokrate dokonale a apine.

Trojan, dobte informovanY, -oznamil Brandoye rodine, ze pies zdanlive jests maskovani poeinaji uz rakouske fitady dakladnou persekuci, ze jsou zavirany Ceske spolky a zastavovany Ceske noviny, Ceti lido ze jsou na indexu, ze zaeinaji tak teeene velezradne procesy, ktere vyvolavaji zpravidla provokateti a donatiedi.

Valeena, litice, rozzutivtii se nad ubohYm sveH tem, seskupila sily tak, ze Rakousko, Nemecko, Bulharsko a Turecko tvoti jakousi uzavtenou a• obklieenou pevnost, ktera je nyni se vim odkazana sama na sebe, na svoje produkty. A Oesk zeme to budou, to je piece odedavna obilnice Rakouska, Cechy budou donuceny udrtovati ph tivote vtiechno, ovtiem za smutnou cenu bidy a nedostatku velke vettiiny vlastniho obyvatelstva. Ba, nejsou ralove natie vyhlidky do budoucnosti, ale co naplat. My jsme houtevnatY narod; ptestali jsme toho uz tolik, jak potvrzuji dejiny, ptestojime i bohda tuto litici, aokoll v8ec1 no ukazuje na to, ze zateZkaci zkou8ka

Ve sttedu, dne 15. dubna 1942. bude mimotadne te2k6, a vy6erpavajici a 2e bude vstadovat hoto ySich lidi.

A doktor vypravel tiehYrri hlasem o torn, jaka je situate statu, co jit Rakousko uchystalo, aby roscielilo po ruce jsouci potraviny, ptedevtiim ovtiern pro armadu v poll. Tam se vyvali potravin` nejvice. Proto je take tit pocit'ovan nedostatek, proto ut jsou vydavany razne pfedpisy o pedeni chleba, o soupisech obili, brambort a mouky. Stat vypsal i prvou valeenou pajeku, a tech pujeek bude nasledovat vice .. .

Host konail svoje neradostne vypraveni zjistenim: "0 novinky veru neni nouze, ale jake to jsou smutne novinky."

Bylo stejmo, ze je dobte zpraven 0 soueasnem deni.

Vtiichni poslouchali tak posorne, jako by se teprve dues byli o valce rikait) doslechli.

Ale riejpozorileji nasiouchala Trojandva Vy, praverii Dela, 8ecle16, proti nemn, nespoutitejic s neho oei. a" lai se ji tolik hezkY dnes a jeho hlas znel tak mile a teple, ze chvilemi zapominala na vtiechno kolem sebe.. .

Venku se zatim S'erilo; na bila pole ulehaly modre stiny, lesy zeernaly a nad jejich vrcholky vyplul srpek mesice jako vykutY ze zlata.

Brandovi se svYm hostem stall u okna a vyhliteli yen, vzhilru k nebi, kde naskakovala hvezda za hvezdou.

"Tohle je pravy StedrY veeer, prava gtedroveeerni nalada", tekl mace Trojan. "Jit kolik let jsem si toho vtieho nevtiimal, az zase letos.

Snad proto, ze jsme v Utrapach valky nejak mekdi, sentimentalnejai snad i proto, ze jsem ✓ jinem prostredi, s yam!, kteti jste mi mill.

Davila jsem neprotil tak hakeho dne a vecera, jako tusim, ze protiji dries u vas ... Je gte tak za detSkYch let, to and . . . Byli jsme s bratrein dve 'AVastrie deti a nieli jsitte dobre rodide. A ria'g e deAske vanoeni svatky byly vert krasne.

Ale to ut vtiechno prchlo do dalky, ktera se zavtela a nevycla, nikdy sve kotisti, kdybychom delali co chteli; leda snad jests ye vzpominkach ... " Po bohate a opravdu titedre veeeti, kdy ut jidelnou zavonel eaj a jablka a kdy vtiichni soda. kolem stolu, byla Datia mile ptekvapena.

Mezi balieky darn, ktere dostala od rodiet, byl jeden zcela neznamY, patrne nove ptipojenY, v bile krabici, pkevazane tiirokou zlatou stuhou, za nit byla zastreena poslacena, vetvieka jmeli.

Co je to za dar? Trojan& snad? Patrne.

Chvatne rozdelavala papir obalu, a2Z koneene sriala viko s krabice. Na dne letela velika bonboniera v podobe slate vanoeni hvezdy.

Hm, cukrovinky nejspitie, pomyslila si a pomalu otevtela krabici.

Letelo tam cosi velikeho a vonneho a bylo to jests peelive zabaleno v hedvabnem papiru. Zase vjel do Da,S1 tivot a svedavost. A potom, kdyt vybalila z papiru velikou kytici svetich fialek, oblotenou tiirokYrni zelenYmi listy a pfevazanou zlatou niti, usmala se radostne na Trojana a tekla proste: "Dekuji y am, pane doktore; zptsobil jste mi tim darkem velikou radost. Je to nee° opravdu krasneho a sy latitniho, obdrteti o vanocich, kdy je vtinde pino snehu a ledu, titre a vonne kvety.

Nevim, co bych yam mela za ne dati. Kdybych . . . kdybych vedela, ze bych yam udelala radost ... ze byste ptijal . . . pokusim se ostatne o to. Nebude-li se yam libiti //raj darek, vezmu jej spot. Vito, phpravila jsem si jej uz hned dnes rano pro vas. Ale potad jsem nevedela .. .

Hle, zde jest", tekla uzardela ye tvatich, ale usmivajic se, kdy snala se stromeeku plochY karton papiru. "Je to moje nejnovejtii fotografie . . . snad se yam bude libit."

JedinYm hmatem pfetrhla tenkou stutku a rozbalivtii papir podala Trojanovi obrazek .

Dlouho se nail dival a radost hrala v jeho rozzafenYch zornicich. Kone(me pravil: "Nevim, jak si toho zasloutim, sleeno Dagmar. Je to snad nejhezei darek, ktery jsem kdy, • svem.. Zivote dostal. Jak se varn odmenim?" (pojge0ova,ni,)

Ve sttedu, dne 15. dubna 1942.

Jak ztroskotal. 'Hitler& plan?

Michal Kalinin, pteds. Nelvyggho sovetu.

78ECHNY podrobnosti druhe svetove valky V byly Hitlerem ptedem uvaleny. Naciste po mnoho let chytte vyuzivali lakoty finanenich skupin v ram Srch zemich zapadni Evropy. je, e se ptipravuji podnikilOtit titOk na bolgeViky. To je pry" hlavni Vfid jejiCh obrovskeha Zbrojerli.

Vlatiy nektetYth velkSth eVrdpskPch state sympatisovalY s tiihto pianeiti a nacisty v tomto " yzneSetim" padnikani dakeince i PO vzbuzovali. Naciste toho vyiizivali, ably provest svaj obrovskS7 zbrojni program.

Zmocnili se nejprve azemi, ktera, Nemecko odstoupilo podle versaillske smlouvy. Kdy'2 se nesetkali se '2.adnSrch odporem, anektovali v bfeznu 1938 Rakousko. V bieznu 1839 padlo potom Ceskoslovensko. Vlechny tyto uddlosti naciste vykladali svetu jako soudast svYch iitodriSrch piiprav proti Sovetskernu svazu. Potorn doll° k lade je ge bezohlednejSich fitodnYth civil. Nemecko podniklo 1. sail 1939 atok na Poisko. Velka Britanie a Francie odpoV6dely 3. sati vyhlatlenim valky Nemecku. Polsko bylo porateno v 18 dnech a jeho fizemi obsa,zerio Nacisticka armada zaeala obsazovat ukrajinska a beloruska itzemi ale na pe vlada Nryslala, ntidOU armada, aby obsadila zapa.dni east Ukrajiny a Beloruskaa zastaVila tak dalM n6meck'Y postup.

Dries katdY si dobte uvedomuje, jakou cenu mela pro na g semi dohoda, uzavtena, s Neineckem v srpnu 1939. Byla to smlouva utitedna, i kdyl jen proto, ze fitok na SovetskY svaz byl odsunut takika o dva roky. Kdyt Nemecko rozdrtilo Polska, sousttedilo sve sily k fideru na Francii, sledujic verne nacistickou zasadu vytidit sve neptatele jednoho po druhem, Po francouzskern a britickem vyhla geni valky Nemecku uplynulo sedm mesica klidu. Naciste v klidu a pokoji vyuMli tohoto adobi, aby pfipravili svaj Ader na Francii. Francouzska armada byla porakna v 37 dnech a francouzska vlada potadala o ptimeti, ktere bylo usavteno 22. dervna 1940.

Rychla poratka Francie (la se vysvetlit nekolika citwody. Francie padla hlavne proto, jeji vladcove se obavali sveho vlastniho lidu a odmitli pokraeovat v boji. Vojenske vedeni a vladnouci kruhy vy ggi tHdy francouzske byly rozhlociany poraknectvim, zatim co se pata kolona pfipravovala k zrade. DalMm hlavnim davodem porat'ky Francie byla slabost francouzske armady, ktera aI dokud byla povakvana vojenskYmi odborniky za jednu z nellepgch armad v Evrope. Hitler a jeho spoluvinnici byli iispechy omameni. Kdyt dobyli Francie, rozhodli se, to vytidi Anglii ve dvou at ttech mesicich. Poeitali s tim, ae viterstvi nad Anglii vydalo by Evropu a pozdeii i eel* svet na milost a nemilost Hitlerovi. Zahrnuli do syS7ch svetovladmjch zamera i severni a jinni Ameriku kde jejich agenti byli u2 dlouho zamestnani podvratnou dinnosti.

Ale valka proti Anglii nebyla snadnrm podnikem. Od sameho podatku stihaly Nemec poralky. Nemecke letectvo, adkoliv bylo podetne daleko silnej g net briticke, nebylo schopno bez silneho lod'stva zajistit vylodeni nemeckS(ch jednotek na britskrch ostrovech. Bez lod'stva byl vSak katd3i pokus o invasi beznaLetecke bornbardovani nernelo takovy adinek s jakSrm Hitler pddital. Valka s Anglii se prodluiovala, ani dodo k ro7 hodnuti. Po celou dobu Hitler se tajne pfipr p vnval k nahlemu inoku na SovetskSr svaz. Voienki odbornici ho viterstvi nad Rudou armadou by mu umokilo vyhrat celou svetoyou valku. Piedpovidali, 2'e takoveho viterstvi mate dosahnout v 5-6 tYclnech a te by ztraty nemecke armady byly jen male.

Cilem Nemecka bylo porazit nejprve Sov6t-

VESTN/E

stat a potom poslat v6tAinu nemecke armady proti britatiii a America. Nedavno v listopadd 1941 — iiiliivil Ribbentrop o "novem tadu" v Evrope na konfeterici iht ciiosti, ktere se ptipojily k t. zv. antikomiriterrig: Ribbentrop se domnival, te Sovetsky situ byl ut poraten a prohlasil proto, ze mocnoati osy se musi zbavit zavislosti na zamotskYch zemich." Pravil dale: "Europa se jednou provi,dy zbavila nebezpedi blokady. Jeji potteby, pokud se tyre obili a surovin, mohou bY't pine uspokojeny evropsky'm Ruskem. ValeenSr pramysl evropskeho Ruska bude slou2it valeenemu hospodatstvi Nemecka a jeho spojenca.

Tak se spinily dva hlavni a rozhodne ptedpoklady pro konedne viterstvi osy a jejich spojamb, nad Anglii." ftfaeiat6 vkik zvetejnili sve plany pteddasne.

Radoli litfivat sve ukvapenosti. Jejich fimygal je, 2abrat baltske stay, Ukrajinu a Bilou Rus. Doufaji, to dosadi v oatatnich (zemich Sovetskeho svazu vlo,du dram Petalnova, ktera bude zticha, kdy2. Nemci biidou loupit a nieit zemi.

Hitler doufa, ze vyu'Zije nakch .surovin, nak sedlaci dodaji mu jako otroci levne obili, '2e nak delnici budou ptinuceni vyrabet zbrane v tovarnach na gemu lidu ukradenS7ch. Doufa,ze s jejich pomoci povede valku dale a podmani si zbSrvajici svobodne narody.

Jako byli Francouzi se souhlasem Vichy poslani nacisty, aby bojovali za nemecke zajmy, tak by byli poslani na frontu i Rusove, Ukrajinci a Belorusove, aby tam umirali za nacisty.

To je zaklad, 'na nema Hitler doufa, dob31t sveta. Musime si dobre uvedomit, co chteji Nemci udelat s nag zemi. Zatim pokrakujme dale v boji proti neptiteli a zasacrme mu nelitostne rany.

V U KARET. "Jsou vklijake veci na suet", kterS7 nam zastanou hluboce utajenS7, ponevad2 je osud vyjevit nechce anebo je nepochopiS. Jedno nebo druhS7." RozSafne uvakje Josef Smejc.

"Jako tieba tv3", fixlovani s kartama," odpovida Bendilek, zvanY Lord.

"To zas teda prr. Vo torn neni fed. Vychod', Franto a neptemejSlej jako Student, dyk my vime, 2e seS chytrej, ze ma g vyki pastejtskou."

Franta Zlamal poeita, u2 dvaapadesat, aby vylo2i1 karty na still a nevSima si cizich reel.

"Pfidej to eso k to dvojce a tu pikovou se,dmidku Soupni na pravo a maS to," radi kibic Jaroukk Skodclopole, zvanY Cucek.

"Jen mu porad', JarouSku, ty tomu rozumiS, jakos rozumel t3"7 holce, co to nechala," uchichtava se Smejc.

Psn ji-o etaoin shrdlu etaoin shrdlu etaoin "Me holka nenechala. Ja jsem sam . . .," brani se Jaroukk.

"Jo, tys vodprejsk sam, aby z toho nebyla vostuda," popichuje Smejc.

"Jarougek mel zas nejakSr dobrodrtdstvi?" pta, se Zlarnal.

"Povidej, Josef," prosi Bendilek. V2'dyt' JarouSek je znam nejen u sve roty, ale po celem campu tim, '2e ma smalu, hroznou smalu u anglick:Vch deveat. Anglidtina mu nejde, jazyk se na to fedi milk zlamat. Jest" do nedayna iikal misto spitfire Spicfrajer, a misto Marble Arch — marmelde. Dava si psat anglicke dopisy, diktuje je (ovSem 2e desky), ale ten darebak, co mu to pfeklada, bithvi co tam pik. Ut se stalo, ze nejaka anglicka maminka ptika k bran" vojenskeho tabora, dala si Jarougta vyvolat a mluvila o torn, 'Z'e je velmi sorry (to JarouSek rozumel) a ae bude-li jeji holce plest hlavu, tak -Ze mu jako tento . . .

Tohle JarouSkovi ani nemusili ptelo'tit. Bylo to jasne, jak na vojne iikaji jako facka. Tak to chodi s JarouSkem. Jen abyste vedoli.

"Tak povidej," pobizeji 'Srnejce.

"At' to tekne Jaroukk sam."

"Co bych neiek, to se mute stat katclYmu, Ja v tom byl apine nevinne."

"Jako vadycky," ptidava Bendilek.

"Lidi, ja yam tu anglidtinu del jako ken z ty knitky, co je na ni napsano "Basic English"

[Mann /2.

psal jsem si vtechno, co narn griglickej ueltel rikal. VAechno. JeSte tuhle doktor, co levedle mne, mi sestavil celY takovy tkani, co main holce povedet. A ja se ho naueil riaspamet: Hau ar jti, hau ar ju? Najs vedr, iSnit?

Hau du ju lajk dis dans? Aj lajk ja cantry, pipl „ Jo, dal je to takhle: Ajem singl, ju ai kenaj si jit yen jit fri? A nejen to to umim, ja vim co katdY to slovo znamena. Lidi, ja vam ptijdu do said, mrknu do prava, pak do leva a vidim, tamhle stoji avec, no ouplnej ornament! Jdu k ni a povidam: Dan?, potadne jsem se uklonil, vona neco mele, ja ji nerozumel ani za mak. Ted' jsem nevedel, chce ta tenska, tancovat nebo nechce? Ale vona zas neco drmoli vo fiakYm encltoj nebo co, do smrti nebudu Octet, od ji vlastne go. Tak st povidam, le zaenu tu tee, co jsem se naudiL ale zas jsem zapomenul zaeatek. A jen mi lezlo na jazyk: Ajem singl, ju ar bjfitifl. Povidam si: Tohle piece by byla voloviria, kdybych_ ji tek'. Ale ja ji to mg radeji Met. Mel, kamaradi," Mica JarouSek melancholicky.

"A co bylo dal?" pta se Bendilek zveciav'e', "Dal id to bylo kratky," odpovida smutne Jaroulek. Kdyt jsem si nemoh' za boha vzpomenout na ten zaeatek, tak mne najednoit neco napadlo a net jsem to uvatil, ua byl maler. Jatku: Ekskjfizmi, sir. To byl fipinej prfiAvih na brigade. Ta aenska se chytila za sukne, zadala se tehtat jako vo masopuste furt ukazovala na ty suknO, a neco jako sily boj, a t.e ona je wumen a ja ze sem ten sir."

"Tvaroh seS," povida Smejc, "ponvad'Z's ji mel popadnout a tandit s ni. To vostatni se dostavi s dobou."

"Leda to by mela s sebou maminku. To sou taky takovy. To se zas stalo svefuje Bendilek. "PtiSel jsem k jednY beruSce, jest" to bylo jehne, jakou: Jfi lajk danc? a vona ukazuje na mamu vedle. No tak ja, jak se v takovejch chvilich slu g, jsem tu jeji maminku poprosil vo dovoleni."

"Jak's ji to, ty Lorde, fek'?" pta se Smejc.

"Madam, ja frgiv mi," odvatne odpovida Bendilek.

"To by llo," schvaluje Smejc.

A tak sme sli tancovat. Ale ponevadt jsem tady vSechno zale'Zi na mame, tak jsem se ty pani drZel. Vona byla krotka, hned na me, 2e prej co jsem dela' pted valkou. Co jsem ji mel Met? Piece ji neteknu, ae sem lvec.

Jatku, 'ill sem vysoko v nagch krasnYch horach a past oveeky: Na to vona povida,: oh. oh.

To sem videl,ze ji to chytlo. — A co jste delal, kdyt valka vypukla?, pta se ta dobra pani. To sem uchopil svou pastS/skou hal, kterou dosud chovam jako suvenir a kradel jsem ciastojnS7m krokem z na gch velebnYch hor do Anglie, rovnou do odboje. To ste meli koukat, jak ji to dojalo. ftekla jen. Oh, hau interestink", kondl svilj ptibeh Bendilek.

"Ty nas houpeS, Sevde," povida Smeic. "dyk ani nevis, jak se anglicky tekne pastYt." "Co bych nevedel, pastor, abys veal!"

"Tak to by go, souhlasi Smejc a vyklada karty, nebot' prave ma dvaapadesat.

Jan Kozma. a

Kujbygev, Rusko. — Admiral William H. Standley, novY americkS7 velvyslanec, ptiletel do Ruska aeroplanem. Byl to prvni americky aeroplan, oznadenST valeanSmii odznaky S. S., kterST ptistal v Rusku. Na letiSti byl admiral uvitan zastupci ruskeho zahranidniho ministerstva, velvyslanci tiny, Polska, Holandska a jinYch spojeneckych zemi, fitedniky americkeho velvyslanectvi a zastupci tisku. Ptijezdem admirala Standley-ho Spojene Staty budou opet zastoupeny v Rusku velvys l ancem, po prve od odchodu velvyslance Steinhardta minuleho tijna.

Steinhardt je nyni velvyslancem v Turecku.

Washington, D. C. — Z departmentu pokladu bylo oficielne oznameno, to od nynejSka "obranne" bondy a stampy budou nyni "vaWniimi" bondy a stampy. Dosavadni zasoba "obrannYch" bondd a stampii bude vyprodana neh noye bondy budou daily do °ham. Bondy tedy ponesou stare jmeno, dokud nebude moano zmenu. Bude vytadovati lest as osm t3idna nea budou zmeneny rytiny, z nicht bondy a stampy jsou titteny,

Strana 12.

VEEITNiE

tREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUC' KA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS.

Ptedplatne $1.50 merle. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilail se do Hlavni tfadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere donisv, ptednlatne a oznamkv budlet adresovany na: Vestnik, West, Texas. lirestnik has the lar g est circu l ation of any Czechoslovak Weekl y in the South.

VIGILIE. Krok za krokem nam y e tmach jiti a neptat se, kdo ptitel na,A, jen sone vetit, sebe ctiti, jen vlastni bytosti bYt stral!

Jen v sebe diiverovat mod a prchne zmatek nebla.hY, a zapJanou nam hvezdy.,v noCi, vic neZli hvezdy, — povahy!

Jen vlastni prospech zaAlapati a eistou vlasti podat hrud', a budem 'pevni zas tam stati, kde osud tekl: Tady bud'!

Jaroslav VrchlickY. V Mnoho lidi si mysli, Ze doZivotni pojistka jest pouze sazka se smrti, co2 nevi Pravda. OvSem, snad hotova thloha v padu odstoupeni, nebo pitjeky jest menAl nail u pojistek 10, 15, 20 a 30 letYch nebo nadaanich, kde je samortejme za vetAi- poplatky nashromaZdena vetAi suma hotove, ale beteme-li pojistku za to zae ptivodne byla vynalezena a zae vetAine dnes siouZi za ochranu naSich milYch, jest doZivotni pojistka nejvetAl obnos ochrany za nejni2Si poplatek a proto zilstava tedy doZivotni pojistka i naddle nejpraktidtejAi i nejpopularnejAi pojistkou a mnoho pojiAt'ujicich spoleenosti natizuje syYm jednateliim, aby doZivotni pojistky spravne y ysvetlili a ji doporueovali. VAechny druhe pojistky staveny jsou na zakladech doZivotni pojistky. Dnes jsou'lhatove pojistky k dostani vAude a piece si lids betou i u spoleenosti doZivotni pojistky, jako si brali za tech starch east', kdy 20 lets a jinn nebyly k dostani. Jeliko2 poplatky na doZivotni pojistky jsou lacinejAi ne2 pine, ma pojiAtenec pfilelitost dati sve rodine vice ochrany v doZivotni pojistce, ne2 v kterekoliv jinn, ktera, vyZaduje vetAl poplatky. Jest velikou chybou, ze vetAina naSeho lidu poeita obnos pojistky v celkove sums, ne2 jak poeitaji dtchod z pozustalosti vice praktifti a zkuSeni lids, ad vlastne duchod to je v pravem slova smyslu. Nekdo si nerozvaZne jen mysli, ze tisic dolart staai na funus, ale nepomysli, z eehd po zaplaceni vAeho bude vdova s cletmi Zit. Ku ptikladu, ze zenate mantel a zanecha vdovu s detmi a byl pojiAten jen na $1,000 — tedy co zbude? Lekat asi $125.00, nemocnice $120.00, o g etteni $180.00, leky $40.00, pohrobnik $175.00, lot na htbitove $15.00, pomnik $45.00, rrizne $50.00 — celkem $750.00. Z jednoho tisice pOjiAteni zbylo tedy pouze $250.00 — ktere mute vdova uloZiti na chod., tteba na tti procenta a bude mit ptijem 65 centt mesiene. Nahradi to ztracenY ptijem Zivitele rodiny? A nemeli bychom tedy poeitati jako pooitaji jinde? Ne dle celkove sumy, nYbr2 jak dUchod pozustalYm pojistka ptinese po zaplaceni ritrat se smrti. PojiAteni nemilZe se poeitati do vYloh, nYbrZ do obnosu penez u g ettenYch a ulolenYch na to nejlepAl zaruku na svete. Drichod, nikoliv obnos pojistky jest zabezpe?

2ivitele a jest na g i povinnosti veasne se postarati o nahradu za nahle pteruAeni nagich odchodem zemteleho a tim uvrhnouti rodinu v nouzi, bidu, stradani a snad i tragedii?

Jelikot nevime dne ni hodiny, jest nutno piedejiti tragickYm uddlostem y eas zabezpedenim se po,jistkou na pattieny obnos u na g SPJST. dnes zitra maze bYti pozde!

Nagi predchildci konali i po na gich pionYrech praci v organisaci SPJST., dnes pies 44 roky stare, ktera prenakna je z pokoleni na pokoleni a dnes dospeli jsme toho okamiiku, kdy my soueasnici predavame oteie do rukou mlad§ich, do rukou synfi a deer nag ich. V fechto naSich detech je porozumeni pro spoleenou nasi vec, zvlaSte pro hlasane nami bratrstvi najdete mezi naSim mladYm lidem horlive piivrience.

Okna dokoran. V druhe polovin y dubna ptipadaji narozeniny Jaroslava Vrchlickeho, o nem.2 by,ly kritikou svadeny tuhe boje. Byli kritikoy e, kteti ptisne vazili, na kolik a v jake mite bylo zazraene jeho nadani vyva,Zeno myAlenkovou jednotou a tviir(i kazni. Rikali, ze rozmach Jaroslaya Vrchlickeho, jeho vzlet, jeho vedne kypici obrazivost, tvOrdi snadnost nejsou zcela v rozvaze s tim, co zvali basnickYm karakterem v nejvySSim slova smyslu. VYvoj tyto kriticke odstiny ptekonal; dnes vidime 65 svazku pilvodniho dila Jarosla,va Vrchlickeho a na to sto svazkil del ptelolenYch jako velike panorama, ptimo symbolisujici nesmirny rozmach duchovniho narodniho Zivota v poslednich trech desitiletich minuleho stoleti. Vime, ze v tomto moti vznetii, ideji, eau, y e statisicich techto verAft, seen, Usinevii a tragedii, je velike nmoZstvi nadhernYch drahokamii. zvoucich jen levee a potapeee kra,sy, aby je vylovili. Citime nejen nesmirnou az plYtvavou Atedrost Vrchlickeho genia, nYbr2 i mekkou, y eene bdelou, hlubokou lidskost basnika, jeho srdce hotel° jak svice, zapalena soueasne na dvou koncich. PtedevAim vAak vidime narodni y Yznam jeho dila.

Jakkoliv byl VrchlickY v mnohem protikladem MasarykovYm, zeimena v otazach mravni filosofie a svou mekkou, nehospodarnou citlivou dojmovosti a neprogramovosti. bude stale vice cenen jako basnicka obdoba Masarykova. Jsou to dva pOly teho2 narodniho Udobi, ktere nerniiZe bYti prosteji oznateno ne2 jako doba osvobozeni z nemeckeho duchovniho podrudi. 0 Zadnem z obou zjevtil neni mono Mei Ze by byli nepfatell nemecke kultury, naopak, to, co ptinesla svetu humanitni epocha nemecke filosofie, ctili a propagovali. VrchlickY pteloZil Ariosta, Torquata Tassa, Victora Huga, Byrona, Shelleyho, Tennysona, Walt Whitmana, Baudelaira — eim2 ote y tel proste dokotan okna do Evropy, jen neni Nemeckem. Jar. VrchlickY tvotil od proste pisne k legende, eposu, k hymns, dramatu, jeho mnohostrannost byla filasnd. Z dramat jeho na jeviAti dasto (Alla Noc na KarlAtejne. Mel mnoho nasledovnikii, zaloZil Akolu, ktera Ala jeho stopami. Prispela hlavne pfeklady z literatur svetovYch k rozAiteni rozhledu a umeleckeho tvoteni y e stare vlasti, eeskemu verAi dala lehltY krok, ptinesla mnoho novYch vzora.

Piedpoklad koneeneho rozvratu demokracii vyslovil Hitler v rozhovorech s Hermannem Rauschningem: "Uvidite, jak malo easu budeme mit zapotiebi, abychom uvedli ye zmatek mySlenky celeho sveta proste tim, ze napadneme iidovstvo. Jakmile bude jednou stanovena zasada o rase . . . ostatni bude snadne."

Stolete vYroei deniku The Dallas Morning News pripadlo na sobotu 11. dubna 1942, kdy vyAlo slavnostni eislo o osmi oddilich na 144 strankach velkeho formatu. 0 novinach se kika, • Ze je to sedma velmoc. To znamend, Ze noviny a vetejnY tisk vribec ma ohromnY vliv na tvoteni nazoril u lidi etoucich, jinYmi slovy: easopis ovlivriuje vetejne mineni. V na g i stare vlasti od doby Karla Havlieka .ptipadl deskYm novinam drilelitY Ukol vychovavat lid, ukazovat mu ce-: stu a vest jej ku svobode. Tak podobne anglickY a pozdeji take eeskY tisk maji ohromnou zasluhu o pokrok a povzneseni americkeho ndroda, zvelebeni statu, rozAiteni obchodu, zavadeni prumyslu a pod. Dallas Morning NeWs byly zaloleny roku 1842 v Galvestonu, kdy na A Texas byl republikou. Denik razil si cestu do vei a pozvolna nabYval rozAitent Roku 'yi Vykollper, novop spoWnoz:

Ve sttedu, dne 15. dubna 1942. hovan do Dallas, kde pevne zakotvil a stal se vedoucim dasopisem Texasu, smerodatnYm kukatkem vetejneho citeni a smY g leni, voditkem ✓ politice statni i narodni. Jubilejni Oslo je v kaZdem ohledu dilstojnYm ptedstavitelem stolete smernice easopisu, dokladem poctive a verne sluthy vetejnosti, co2 vystiZne zachyceno a na papir sneseno redakdnim Atabern 64 elenfi' a tadou vynikajicich spisovatelt. Osrnidilne dislo zahrnuje v sekci prve a druhe obAirne poselstvi G. B. Dealeyho, ptedsedy teditelstva deniku, iadu blahoptalai doAlYch pied vydanim jubilejniho eisla a delAi pojednani se vztahem k oslave jubilea; sekce tketi odhaluje vynikajici osobnosti spojene "s nejstarAi obchodni instituci v Texasu", jeZto The News byly zaloleny 11. dubna 1842; etvrta obsahuje otisk dvaceti sla y nYch stranek listu z uplynuleho stoleti, jich2 original uschovan byl v archivu deniku; patY dil liei ucast statu Texas a jeho obyvatel v Aesti valkach veetne nynejAi s tadou cennYch obrazku; SestY venovan je doeasnYm • kteti v minulosti spolupracovali s jubilujicim easopisem v Usili pro rozkvet a pokrok Texasu; sedma Cast ptindAi obrazky vynikajicich Texasanii z prve poloviny uplynuleho stoleti a koneene osma sekce zobrazuje mythickou Galerii Osudu, v nit zatazeny nakresy vynikajicich Texasanil doby nedavne. Jubilejni eislo Dallas Morning News ma, cenu mimotadnou, historicky pamatnou, oZivuje a z east doklada, tivot, udalosti, zmeny a novoty behern stoleti 1842— 1942. Vydavatelfun k vYznamnemu uspoiadani tak objemneho a cennou latkou vypineneho • gratulujeme.

Kdo octne se v naruei y zneSene matky pfirody a nepoeiti jejiho posvecujiciho polibeni,_kdo nestava se v takovem okamieni zboinYm a ne-' pociti nez lasky, eiste Lasky k veSkeremu tvorstvu tomu darmo mluvit! — Boz. NemeOva. Panamericky den 14. dubna slaven byl letos zaroven co 52. vYrodi zalolerii Panamericke. u-nie, kdy dosio k dobrovolnemu spojeni .vAech americkYch narodit "v jedinY kontinentalni svazek." Ideal hemisfericke (polokulate) Spolupiace, vztYeenY roku 1826 Simonem rem, ptetrval vice neZli stoleti vzdor nezajmu, obeasnYm revolucim i obchodni tevnivosti.

Sjednocenost vSech americkYch zemi v pkitomne valce je jednim z naznakii blahodarneho vYsledku meziamericke spoluprace. Oetne meziamericke porady v poslednich letech jsou dokladem americkeho odhodlani zabezpeeiti svou vlastni neodvislost a zuSlechtiti ducha demokracie. Tyto konference znaene pomohly tivesti y e skutek na jedne polokouli sveta idealy nezavisle zemevlady, vzajemne drivery, rovnosti, hospodatske spoluprace a vAeobecne sjednocenosti.

Vydavatelski, spoleenost deniku Dallas Morning News vydava roeenku The Texas Almanac a ridi mocne stanice rozhlasu WFAA a KGKO. Rozsah zamestnancti obrovske tiskarny podaji nam oislice a blilai tidaje dle nichZ redakeni Stab listu zahrnuje 64 pracovnikti rozdelenYch do skupin oborti redakoni, politickY, hospoaatsky, finanoni, sportovni, spole6enskY, zahranicni, literaini, vytvarnY atd. List ma zpravodaje v zahranici, v OelnYch mestech stale placene dopisovatele, ctostava nepi4etrzitb teiegraficke zpravy Kancelate Spojeneho Tisku, Iviezmaroani siuZby zpravodajske a nespoeetne mistni zpravodaje po celem Texasu. Per sonal zavodu dosahuje Oisla Sesti set osob a placuje s i v noel, y Yprava listu konei v easne hodriae ranni, aby venitovni zasilky stihly easne odjiZclejici vlaky. Jubilejni dislo o 144 strankach vaZilo d y e libry — prodavalo se za niklak na- , klad dosahoval poeet pies 160,000. vYtiskii, jet si vyZadaly 360,000 liber papird vYrobku to papirny. Southland Paper Mills v Lufkin, Tex..

Aby ohromnY nakiad listu clocian byl.predplati telam a ,prodejnarn novin, zaveas, spoleen,ost. najala si desitky trukti, k rozvezeni jubilejniho eisla, co2 na plo'Se 224,000 etvereenich mil Texasu, kam Dallas Moring News jsou dodavany — provedeno bylo v rekordnim Case mezi 1 hod. s ptinoei do 6 hod. rano. Za zminku stoji, Ze papir jubilejniho eisla, objednany v Lufkin pied etytnii tydny, byl east Stih13'ich borovic, jet porateny a dopraveny Po to d6 papirny, ke P

1ny

novipor{7

Ve- sttedu, dne 15. dubna 1942.

K 37Yroel narodni piisahy. Due 13. dubna 1918 segli se svorne vudci Ceskeho naroda, spisovatele, vedci, umelci, zastupci v gech hospodatskkch stave a vkznaenkch narodnich organisaci a zastupkyne deskYch ten v-Smetanove sini Obecniho domu v Praze, aby hlasite a nebojacne protestovali proti valeCnemu besneni a projevili nezdolne odhodlani vytrvati v praci pro npine osarnostatneni nageho naroda. Spisovatel Alois Jirasek ptednesl tehdy slavnostni ptisahu, v nit zdfiraznil Ceske spravedlive pra y() na vlastni stat a zakoneil slavnostni ptisahu slovy: "Zdstaneme, kde jsme stanuli! Verni v praci, verni v zapase, verni v utrpeni, verni at do hrobui Vytrvame, dokud nezvitezime! Vytrvame, az . pozdravime samostatnost sveho naroda!

Zdrav bud', narode eeskoslovenskk! Znstavej ratolesti rostouci, pfijdit Tvnj eas! Rostil a zkvetej svobodnY ve vlastech Svkch a velke bratrske rodine naroda sveta pro Stesti svoje i pro blaho ptittiho osvobozeni lidstva!" Pted etyki a dvaceti lety v dobe tak nebezpeene byl narod sjednocen tak, jako snad nikdy. A dnes? Nacisticka poroba, koncentraeni tabory, popravy nejleptich synti esl. naroda nedovedly a nikdy nedovedou zlomit neottesitelnou viru a nadeje v koneene viterstvi prava a spravedlnosti, v znovudosateni statni neodvislosti, svobody. My v zahranidi obnovujeme v pamaAnk den vkroai mirodni ptisahy na gi ptisahu, to zustaneme akci odboje verni, vytrvame, at pozdravime vitezstvi Spojencu nad brutalnimi ntoeniky, at pozdravime osvobozeni Gechoslovan od stra gneho jha novodobYch pohanii. "hvot je boj a ten boj je prave malYm a slabtim teak', vidyt' prave v tom je fteeek stnysl toho boje - o spravedlnost vidycky jen slabti stall a ji se domahali. Je Vtak mane obstat v boji torn eestne, aekoliv nesnadno. dal pravidlo: "Aj, ji posilam vas jako ovce mezi vlky; protot bud'te opatrni jako hadove a sprostni jako holubice. My Slovane od ptirody jsme pry narodem holubieim - pozor, aby had v has nezadavil holubici " - T. G. Masaryk.

Vtznamne dny v dubnu. 7. dubna 1348 Karel IV. zalail universitu v Praze. 9. dubna 1862 polo2en zaklad k telocviene Sokola Pralskeho. 9. dubna 1893 zalolen prvk slovenskk sbor sokolskk v New Yorku. 12. dubna 1916 smlouva Cechn se Slovaky v Pittsburghu, Pa., tak zvane, "Pittsbughska dohoda". 14. dubna 1865 zasttelen Abraham Lincoln, president Spoj. State. 17. dubna 1825 narodil se Vojta Naprstek, lidumil pratsky, zakladatel prnmysloveho musea v Praze a prvk deskk knihkupec v Americe. 20. dubna 1862 po navrhu dr. Miroslava Tyre ptijato heslo "Tutme se!" 29. dubna 1656 polar polskeho Mesta Legna, pti nem2 znieeny cenne rukopisy Jana A. Komenskeho.

Miloval jsem kaide zvire. Kaide kvetine se bat ublititi, Veda, ie jednou sejiti musi, a maje za to, le jeji pobyti zde je to jedine, aim se mule honositi. - K. H. Macha.

2ena ipatnou tidiekou auta? Statistika autonehod v Dallas uvadi nekolik zajimavkch dle nicht vet g ina nehod stava, se muZum mezi 25-34 let stall a to v dobe 5-6 hodin yeder. Zaznamy dopravni policie udavaji za minulk btezen, to z poetu 685 tidiet aut zahrnutkch v 361 sraIkach byli u tidiciho kola vet ginou muk ceikem 579 a z techto vet ginu tvotili muti u veku 25-34 let, muZi veku 35-44 nasledovali. Ve etytech sraZkach auto ridili muZi 55 a vice let stati, ve dvanacti ho gi pod gestnact let a v padesati sedmi mladici 16-19 let stati. Vetg ina sra2ek motorovkch vozidel stala se na ktitovatkach ulic (58.1 -procenta) a 26.5 procenta ptihodila v dobe veeerni. V bteznovkch autonehodach v poetu 685 bylo 533 aut osobnich a mezi ridiei aut jsoucich ye graZkach bylo shleclan° jen 45 fidien ye stavu vice mane - namazanem. 2eny a dorost dle teto policejni statistiky oeisteny byly od nateeni, 'Ze jsou gpatnkmi gofery: Redakeni sdeleni. Pozorujete obeasnk nhytek dOpisn a obracene jejich ptival. Jest to zjev vysvetlitelnk; v dobe polni prate neni Casu ni lady ku psani, nastane-li nepohoda neb v hospodatstvi doeasnk pohov, jedinci volne chvile vyutivaji k dopisovani. Ptedesilame tuto poznamku k oznameni, 2e jsme do bMneho Cisla nemohli zatadit dogle dopisy, nektere del gi a 31e pvetej4646 budoi^ pva

VESTNIK jsme nuceni odeslat Tisk. vYboru k rozhodnuti, protole obsahem ptidily se pravidlftm pro obsah organu. - Anglicka Cast na geho Vestniku posledni doby nepostaduje pro uvetejneni spousty dopisu eleml nati omladiny a pokud misto staei, tidime se reenim: "Kdo dtiv pkijde, spite mele" .. .

Spatiite-li nekde na sve testa stromek, kterY byl zlomen nebo vytrien, pochopite, ie to tpatnY elovek.

Hodno nasledovani. Sestra Svaeinova. z Houstonu stvrzuje dobrovolne ptispevky pro Pomocnou akci ten a ye svem dopise oznamuje rozhodnuti elenstva tadu Pokrok Houstonu, aby pro spolkovou sin paizen byl eestnY seznam spolkovkch bratti, kteti dobrovolne ptihlasili se do branne moci ujce Sama neb byAi dle ptislu g -nehozakpvimjenskcudo sluZby povolani. Casove picipadna a pietni mytlenka zasluhuje pochvaly, napodobeni u katdeho taclu. ftati Jaro v Dallas destnY vykaz brancti Soustati a na leve strane jeviAte Sokolovny visi umelecky zhotovend plaketa z bileho kovu, na nit shledl jsem vyryto nekolik jmen junaku, konajicich vojenskou sluibu pod hvezdnatYm praporem. Pamatujme na nate mlade Cleny jsouci v armada, letectvu Ci u valeene mariny, potid'me pro spolkovou sin destny vYkaz, jejt zaramovanY upevnime na misto vhodne, eelne. Nat veliky president dal doruCiti katdemu Clenu amer. ozbrojenkch shorn, kterk odjadel na vzdalene bojitte, dopis z nejt uvadime: "My, kteti zfistavame doma, mame teZ svoje povinnosti - Jima' jsme v mnoha ohledech vazani. Budete podporovani pinou silou a moci tohoto naroda. Viterstvi, ktereho dobudete, bude viterstvim celeho naroda - spoleene vgemu lidu. Odnagite s sebou nadeji, dtveru, vdeenost a modlitby sve rodiny, svkch spoluobeann a sveho presidenta." 8lechetnk amer. lidu pamatoval pri svkch nepomyslitelnkch starostech a povinnostech na obrance svobodne Ameriky - mohli bychom my zapomenouti nagich junakt - spolubratti?

Nemluvme mnoho o bratrstvi, ale zdarazneme je 'any, jet jsou mluvou nejkrasnejti - ziskejme Clena a to dnes.

V Z HUMORU CS. VOJAKU. Otiskujeme nekolik anekdot z humoristickali° Casopisu Kaktus, jejt vydavaji Cs. vojaci na blizkem vkchode: "Kam nese g to tvoje foto v rameeku?"

"Ale panu porueikovi, co mu posluhuju. Rano mi vynadal, ire mne celk den nevidi, tak mu ji venuju na stoleeek."

"Jak se ti daii, Franto?"

"Ale mizerne. VCera jsem byl u zubate, lel me ptigerne zub."

"Boll to jegte?"

"Ja nevim."

"Jak to?"

"Ja ho tam veera nechal."

V '8tokholm. - Ukazkou zvYteneho vlivu Nemv Bulharsku je die berlinskkch pozorovatelu oznameni, to nemecka organisace zahaji bezprosttedne stavbu novkch silnic v Bulharsku.

Od r. 1942 do r. 1946 ma bkti ztizeno mane 180 mil silnic.

V

KALEN 23. dubna. Sehiize zastupcii spolkit v Sokolovne y e Fort Worth ohledne vypracovani pokadu zabavy, potadane ye prospech Americ.

Oerveneho Kti& a Csl. O. Kite. Zaeatek v 8 hodin veeer.

26. dubna. Divadlo se zpevy "Sleeinka z BiMho zameeku" sehraji dallatti ochotnici v Narodni Sini v Ennis, Texas.

3. kVetna. Majova, slavnost s divadlem "Rionpe device z nati vesnice" v sini tadu Pokrok els.

88. v Houston, Tex. 10. kvetna. Oslava Dne Matek v sini fadu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex. 17. kvetna. Zpevohru sehraje dramatickY kroaek Sokola Houston v sins fadu Pokrok Houstonu els. 88 v Houston, Texas.

24. kvetna. Oslava 23tileteho 5ti.1.0M1. Mai tefari ik (is 142, NY f mtori, Tot,

Strana 19.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni vkbor tadu Ennis els. 25 vyslovujetimto upfimnou soustrast portistale rodine a. vgem ptibuzrrkm nad ztratou jejich milovanal° man'Zela, syna a bratra a na geho spolubratra, John F. Honza, kterk dokonal svoji pozemskou pout' dne 2. btezna 1942.

Vime, poznstale, rodino, to zo.rmutek vas je velikk, ale budiZ yam Utechou, to celk na g tad souciti s vami.

Zminenk bratr byl dobrkm Menem, kterk svoje povinnosti Italy tadne zapravoval, proto tim vice i-elime jeho odchodu. A zaroven test budi2 jeho pamatce.

Za tad Ennis eislo 25, v Ennis, Texas, dne 7. dubna 1942: John Hrabina, F. B. Vrla a Alfons GureckY, resolueni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. Resolueni vkbor tadu Tyrg cis. 80, v Holland, Texas, vyslovuje timto hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad neodekavanou ztratou va geho syna, mantela a otce, J. V. R. Woytek, ktereho nenprosna smrt vyrvala z rodinneho kruhu a velkeho poetu ptatel v dosud mladem veku. Zesnul dne 25. btezna a pohtben byl 26. btezna na katolickem htbitove v Granger za hojne neasti ptizne a ptatel.

Vime, poznstala rodino, to zarmutek vas je velikk, avgak budi'Z yam alespori easteenou Utechou, to i na g tad souciti s vami a ptedeasneho odchodu va geho draheho, a nageho spolubratra.

Budit ti zeme lehkou.

Dan° v Holland, Tex., 9. dubna 1942.

Joe Belidek, Joe Zajidek, Joe Jakubec, resoludni vkbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Rad Praha Cis. 29, projevuje uptimne citenou soustrast poziistalkm nad ztratou mantela a otce, a na geho spolubratra, Dr. Ed. F. Mikesky, kterk zemtel 26. btezna 1942 ye stall 55 let.

Cest budi2 jeho pamatce.

Demo v Taylor, Tex., dne 12. dubna 1942.

Za tad Praha Cis. 29: A. L. Boudnk, Vera Polansky, Albina Kubala, resoludni vkbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. My, niZepsank resoludni vkbor tadu Novohrad Cislo 3., projevujeme timto jmenem tadu nageho uptimne citenou soustrast pozustalemu manZeli, ditkam a cele rodine nad ztratou Vat' milovane manZelky, matky, babieky, a na g' mile spolusestry Elizabeth Barta, ktere. dokoneila svoji pozemskou 'Zivotni pout' dne 27. btezna 1942, zemtela ve stat' '76 rokft a pohiceb se konal 30. btezna 1942 ye Flatonii na Narodnim htbitove.

Zesnula, byla rozena ve stare viasti a byla zakladajici elenkyni na geho tadu a vkly sve blenske povinosti spravne konala. Vime, mils pozustala rodino, to vá g bol je velikk ate jste se tace loueili s va gi milou zesnulou, av gak budit yam alespori easteenou ntechou, 2e my vgichni citime s vami Ve v ggem velkem zarmutku.

Ty, zesnula spolusestro, odpodivej v pokoji a Cest budi2 Tvoji pamatce. Tato resolute budig zanesena do protokolni knihy, jedna budit zaslana poznstale rodine a jedna Vestniku k uvetejneni.

Dano v Novohrade, Texas, dne 12. dubna 1942.

Za resoludrii vStor: Marie M904, Baena Ku11(,f1

Strana 14.

VESTNIK

Ye sttedu, dne 15. dubna 1942, 11111111C11107

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

VESTNIK

Da Costa, Texas.

Hello Readers!

Here I am again with a few lines. I have noticed that one reader liked my first letter.

I am certainly glad.

First, let me tell all of you of our Kids Day the seniors of Patti Welder had today. The girls came dressed as little girls with short dresses, homemade freckles and pigtails with big ribbons tied in them. The boys came dressed as little boys with short pants, barefooted and many other wraps. Some were really cute.

All day most of the seniors ate candy, sucked on all day suckers or chewed double bubble gum. In the evening one of the theaters let us in on a reduced price. Since I'm a senior I really did enjoy the day although I thought I would get sick from eating so much candy.

I also enjoyed taking pictures. I guess most of the seniors did, because of the kodaks and cameras that were there.

I noticed in this issue of Vestnik that Juline Rosemary Mikeska wants to exchange picture postcards. This is my hobby also and I am saving postcards. I have over seventy-five already. I would gladly exchange postcards of Victoria with anybody, especially from California. Juline, how about exchanging some with me? My address is Da Costa, Texas.

I certainly do enjoy the letters written in the English section, especially yours, Juline.

You write it in an interesting way. Keep up the good work. I often wonder who you are and how you look.

Must quit and let others have space for their letters.

Gladiola Bravenec.

Caldwell, Texas.

Dear Readers!

I have been reading the English section since I can remember and enjoy it a lot.

I am thirteen years of age and am in the ninth grade. I go to the New Tabor school and also my brother.

We are now practicing First Aid in school in case of a war emergency. We have practiced bandaging of all sorts, and for any sort of wounds.

I belong to the SPJST. lodge and also my mother and brother. My mother belonged to the lodge for fifteen years.

I live out in the country, but we do not farm only a little corn and garden. My father is crippled so he's not able to do any farm work, unless he would hire someone, so he runs a grocery store and filling station to make our living.

I feel a lot acquainted with Juline Rosemary Mikeska, because we are neighbors with her aunt and uncle Mr, and Mrs. Frank Adamek and I go there sometimes and see her pictures.

I think she has a wonderfull career to be in, even if her parents did go into some expense with it. Her letters she writes to the Vestnik are very interesting. I have some kinfolks in California too.

The weather is begining to get warmer here, but still it is cool in the morning. The wild flowers and the patches of Texas bluebonnets are beautiful when they are in bloom.

I will end with best wishes to all Gladys Ella Reseda.

V Thrall, Texas.

Dear Readers and Friends!

Here 4 am trying to write a letter that will interest the readers of the widely circulated paper, restnik. I can read and write czech, but it takes me so long to do either one that I had rather write in english.

I enjoy reading the English section, and I am delighted to see that so many readers are filling the section with their interesting letters.

I am a senior in the Thrall High School, and am looking forward with eagerness to our graduation in May. There are about thirtyfour seniors in my class, and I hope we will all graduate together. We attend school on Saturday's now in order that school may close sooner, and the children may help on the farms. This is a splendid idea, but I certainly dislike going to school six days a week.

My beloved brother, Edwin, is now in Uncle Sam's armed forces. He was inducted into the army on March 18, 1942, and is now stationed in Camp Cooke, California. I certainly do miss him. He is the sweetest and dearest brother a girl could ever wish for.

I also have a dear sister. She is married and resides in Taylor. I never realized how much a brother and a sister meant to me until they left home. May God Bless them both.

I'll close now with hopes that the wastebasket doesn't get this letter. If he doesn't I'll be back again.

Come on, dear friends, let's have many more interesting letters, and let's all help to "Slap the Japs" back into their place. "We did it before, and we can do it again."

Elfie Turek.

V Snook, Texas.

Dear Readers!

I read all the letters in the Vestnik so far They are interesting, and I decided to write at least a few lines. I am a czech girl eleven years old, born on a farm. I really enjoy living on a farm. I go to Snook High School. I am in the seventh grade. I like my teacher whose

Gonzales, Texas.

Dear Readers!

Thought I would write again, since I have some spare time.

Looks as if we have a few new writers. Hope it keeps up and more join in on writing.

Wonder what hapened to our old writer from Shiner? Say "Kolar Bear" have you gone to sleep? Better wake up and write us a few lines Evelyn.

The weather has been quite rough lately.

High winds and not any rain. If we don't get rain soon the farmer won't be able to even plant their cotton.

Its a pleasure to see the Army Boys writing to our paper. At least we all know they appreciate their home town paper. Hope that all our boys will return safe.

I have two brothers in the Air Corps at Foster Field, Victoria, Texas. So far they like it, and its not far from home.

Well Juline, I sure wish you would have send me a picture post card. I would have received it, I'm am sure, but anyway here it is, Gonzales, Texas, Rt 3, and Antons' is Moulton, Texas, Rt 1, Box 346.

My fathers name is Frank. Does your mother come from Texas? and what was her fathers' name?

I've written before, but I never mentioned my age or what I am. I am a Czech American girl. I am 18 years old and live on a farm 18 miles southeast of Gonzales. I can read czeeh quite well, but writing czech is tough for me.

Hey Mildred, how about some news from Ennis? Come on drop us a line or two. " Luck be with you all."

Olga Melina.

Men give me some credit for genius. All. the genius I have lies first in this: when I have a subject in hand, I study it profoundly. Day and night it is before me. I explore it In all its bearings. My mind becomes pervaded with it. Then the effort which I make the people are pleased to call the fruits of genius. It is the fruits of labor and thought, — Alexander Hamilton.

All contributions, correspondence of Lodre reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

name is Miss Evelyn Wade. The subjects I take are: English, Texas History, Geography, Mathematics, Spelling, and Reading, My sister Annie is in the ninth grade and Tracy is , in the tenth grade, Since this is my first time to write to the Vestnik I will end and leaVe Settle Space far other boys and girls, "Iterneniber Pearl Harbor" Ella Mae Adaniek. as we do the Alamo: V Midfield, Texas.

Dear Readers!

This is my first time to write in the Vestnik. I surely do enjoy reading all the letters published, especially those written from California.

I am 14 years old and in the ninth grade.

I go to school at Midfield. My teachers are: Mr. George Norris and Mr. J. Harbison. Mr. Norris is our principal.

The weather is really pretty around here.

The ground is very dry now all the famerS need rain, In January and February it was raining all the time, but now it is dry. The farmers around here are about through planting corn, and starting to plant cotton.

I think I have written enough for the first time. So come on young folks lets have lots of letters to read. I will write more if this will be published in the English section, Good wishes to the editor and all the readers.

Annie Jurasek, East Bernard, Texas.

Hello Folks!

May I join in ? It will be but a few lines.

Hope everybody had a grand Easter, I really did, Brother Jerome from Camp Barkeley, Texas, was at home. He came Friday, about 2 o'clock p. rri., arid left Sunday at 10 o'clock p. m, He didn't get to stay long, but we were very glad to see him, my sis and brother-inlaw from Boling and sis from Wharton spend some time with us. We did have a big corrlpany Saturday night. They all came to see the soldier (my brother). He left to the army on the 5 of Dec. of 1941. So it was exactly 4 months On Easter since they saw him the last. Hope he will get to come home soon again, I guess everybody is busy now, It wont be long when we farmers will, start to swing the hoes in the corn patch. It sure is dry, but maybe we will get a rain in the morning, cause it is pretty cloudy, ready to start raining.

Gosh, I said only few lines and here I poped off. Well, I'll stop and leave room for the others.

I will ask the editor to be so kind and correct my mistakes, please. If this is not going to be printed in our Vestnik, I shall understand.

With best wishes of good health and lot of happiness to everybody far and near. I am closing. Your regular reader, Emilie Lepik.

V FIRST VICTORY OF ECONOMIC BLOCKADE Strangely enough it was not in oil, rubber, or metal, as was predicted by so many experts, but in textiles that the blockade won its first victory. German defeats in the East are, to a large extent, the result of a shortage of textiles in Germany and throughout the occupied Europe. Freezing German armies in Russia bear evidence to the fact that stocks of textiles have been exhausted and that there is no hope of replenishment except with "ersatz", which is good in the summertime—when the sun shines, but worthless in wintertime.

Ve stfedu, dne 15. dubna 1942.

Shiner, Texas.

We all got a good rain, and I guess everybody is glad. It rained here Monday night, and Tuesday night. It didn't have to rain Monday night, cause it spoiled the dance. It could have waited until the dance was over. The musicians just started to play and almost everybody went home. So did I. How did everybody got over Easter? I got over okay. We had a Easter hunt in school. I found five eggs and I got eight.

Uncle Stanley and aunt Janie Hulovec, I really thank you all for that nice gift you have sent me for Easter. It is time for you to come and see us soon.

I received a letter from Clement Macik, also from his cousin Freddie Macik. What is the Matter With you all boys, Why don't you drop a few lines to the V6Stnik.

I was net in seildil Monday nor Tuesday on account of the rain. I stilt did hate to Miss the school. Evelyn Kolar still tickles me in school. School will soon be out. I really do hate it will stop so soon. Because after school is out we all will have to work in the field.

It makes me shiver when I think of working in that hot sun. I guess everybody hates to work in field.

Before I will stop, I want to send uncle Pat and aunt Agnes Patterson of Dallas a hello.

Also Dorothy Davidek of Houston, and all you boys and girls.

Henrietta Valenta.

V Penelope, Texas.

Dear Readers of Vestnik.

I enjoy reading all the letterS in the English section. This is my first letter in the English section I am 11 years old, and I am in the 6 grade, I have three brothers and two sisters, I lived on the farm all my live. My favorite sport ate Music, and listening to the radio. I had company from California, my aunt Marie and a little girl cousin. There are 8 in our family and all belong to the SPJST. lodge. I have to walk mile to catch the bus. I go to Penelope School. My teacher's name is Mr. J. B. Trussell. My biggest brother is fourteen years old. Daddy listen to nearly every news broadcast. Them Japs are bad when they attack the boys of the Red White and Blue, but we will soon catch with them. I weigh 90 pounds and I'm about 4 1/2 feet tall.

I'll be watching for my letter to appear in the Vestnik. I will see you soon if this letter is published.

"Remember Pearl Harbor!" and "Keep 'em Flying!"

Evelyn Ondrey.

V Caldwell, Texas.

Dear Readers and Friends!

This is my first letter to the Vestnik. We haven't been taking the Vestnik very long, but I have really enjoyed reading the English section. My mother enjoys reading the Czech letters as well as the English. I enjoy reading the letters of Lillian and Anna Louise Smotek. Come on, and write some more girls.

Juline Rosemary Mikeska, continue your interesting letters and you too Barbara Meyer.

I am a farm girl, 15 years of age, and am in the tenth grade. I go to Caldwell High School. I love to go to school. My teachers names are: Mrs. Clyde C. Wells, Mr. Belem', Mr. Jones and Miss Senoda Smith. I like everyone of them. I like our principal Mr. E. E. Darby, too.

I don't belong to the SPJST., nor do any of my family. My Grandpa Haisler has belonged to it for over forty years. Several of my uncles belong to it.

I have an uncle in Camp Wolters. His name is Emil Haisler Jr. He was deafted Feb. 20, 1942. Another uncle in Ellington Field, His name is Edward Zalmanek. He volunteered July 6, 1940. All these boys are having to go to serve. They need help, so come on and buy your share of freedom by buying Defense Bonds and Stamps.

If the Wastebasket is asleep and my letter is published I will write some more later on

VESTNiE I guess this letter will surprise my Grandpa Haisler.

Best wishes to all the readers and relatives.

Marguerite Ann Haisler.

V Midfields, Texas.

Dear Readers!

I have been reading your letters and find them all very interesting.

I am a farm girl, 10 years of age. I go to Midfield School. When it rain I ride 2 mi. to the highway on a horse to catch the school bus. When I get to the highway I turn the horse loose and he goes home himself. We always have good teachers in our school. Year before last and last year Mr. Lesikar of Taylor taught here. He was my sisters teacher.

This year I go to school myself. I am the baby of our family.

I live 18 mi. from Camp Hulon. We have a friend there, Joe Hubnik. His home is in Cameron, since he can't go home often he coirieti here some times. He plays jacks, ball, and dominoes with me, I have a little neice, she is 3 1/2 years old.

Her name is Alice Dornak. She calls me Bennie.

For Easter we had a lot of company, even my aunt, uncle and cousins from Corpus Christi were here, Emil Kuredka and family.

Cousins rather rode horseback then ate Easter eggs. Because they have no horse since they live in town. Monday when they went home my daddy gave them 2 sheep.

I buy Stamps, save paper, and used stamps to help win the war.

Cousins from Taylor, Granger and Cameron Albina Vaculin. write too.

V Halletsville, Texas.

Dear Readers!

I like, to write, so here I am again with a few words for Vestnik.

I guess everybody is o. k. Farmers are not so bussy planting their crops now, because it is so dry.

This is my second letter I am writing to the Vestnik, I read all the English letters, and enjoy them all, especially Juline Rosemary Mikeska's letters are very interesting. I like to read letters from far off, and also those that I know.

I have two sisters beside me, and two brothers. One of my sisters, and one of my brothers are going to Moravia High School. My sister is twelve years old and in the eight grade, and my brother is eight years old, and in the third grade.

The English section is increasing, so let us keep on girls and boys. I know its only fun to read and write letters.

Well, I suppose I better end. If the Wastebasket don't get this letter I will write again.

Judith Tupa.

"Keep Smillin!"

V Galveston, Texas.

Dear Readers!

This being my first time to write to the Vestnik, I hardly know what to say.

I am fourteen years old, and am in the low eight. I attend the Lovenberg School, and like it very much. The school is located on the Boulevard overlooking the Gulf. Some of you already do know about the oleanders around here, well they are begining to bud. In a short time the whole 'town will be decorated in their pink and white blossoms. The Palms also add to this attraction, which I think makes Galveston a very beautiful place to live in.

It wont be long before the beach will open and there will be people from all over the states here for their vacations, that is, if the shortage of rubber doesn't prevent their traveling.

My mother, father, and myself are all members of the SPJST lodge, Our lodge used to have quite a few dances until the war broke out, but since, I think we all have too many other things to devote our time to.

Anna Louise, Walter, and Lillie I read your letters, and really enjoyed them, o write again,

Strana IL Hoping that my letter is printed, and wishing everyone the best of luck, especially our boys in the armed forces.

Bye bye everybody. Anna Louise Smotek.

V Fort Worth, Teaxs.

Dear Readers!

This is my first time writing to the Vestnik. I enjoy reading all the letters that are written in the English section of the Vestnik.

I am eleven years of age I am in the seventh grade at J. P. Elder Jr. High School. My subjects and teachers are mathematics, Mrs. Crum; Physical Education. Miss Owens; Orchestra, Miss Tilley; Social Studies, Mrs. Blakeny; Reading and Spelling, Miss Card; and English Mrs. Hodges and my Home Room teacher is Miss Walthall. I enjoy all of my subjects and teachers. Recently I was in a spelling contest that we had in our auditorium, but luck was not with me and I didn't win, But, Tuesday, April 7, 1942, I was in a spelling contest with two other girls to see who would represent our school on April 15, 1942.

The teachers have not told us who won the contest, but I hope I have.

My hobby is at present collecting different kinds of flowers from all the states in the United States. So if any of you readers have pictures of the flowers of your state I would appreciate it if you would send them to me.

I also have another hobby which is cooking.

Harriet •Lesikar, in her last letter asked if PolaSek at the Naval Training Station at San Diego was the son of Mrs. Millie PolaSek. Yes, he is. I also have an uncle in the Naval Training Station, whose name is Willie Krivanek.

I am sending my best wishes to him and to the rest of the boys at the Naval Training Station.

I am wishing my cousins, relatives, grandmother, and gandfather Hubenak in Temple, Texas best wishes and also my grandfather Krivanek in Fort Worth best wishes.

How about you Lillian and Helen Matusevich, why don't you write. Well, I guess I had better stop because my letter is getting long.

Sincerely, Keep 'em Flying."

Martha Hubenak, V Dickson SPJST. lodge No. 121 Shiner, Texas.

Dear Readers!

Here I am again to drop a few lines to the Vestnik.

It looks like it will rain. We sure do need the rain, some farmers haven't planted all their corn and it is getting to be late. I guess every farmer would be glad to see a good rain.

Last month we went to see my uncle at Fort Sam Houston. Left uncle's house at ten pass eleven o'clock and made a stop at Flatonia. Left Flatonia in a rain and it rained all the way to San Antonio. We went through Waelder, Hardwood, and Kingsbury, stopped at Luling. After a little bit we left Luling fifteen pass twelve o'clock. Went through Seguin. Came to Fort Sam Houston at three o'clock in the evening. We stayed at the camp with the boys, for they were not allowed to leave the camp. We left there at seven thirty and arrived at home at One o'clock at night.

We made over two hundred miles without trouble. I am sorry we did not get to see the city, which I wanted to see so bad. We did not have much time we wanted to be back home the same day. But anyway had seen lot and enjoyed the trip. I have seen about ten thousand soldiers that day. I pitty all those poor boys. Hope they all have a good luck and will be able to return to their homes and parents.

My uncle who has been in Fort Sam Houston left to Abilene, where he will stay for some time.

Well, I guess it is time for me to end my letter, I think I am coming too often. I am afraid Mr. editor would soon get tired of printing my letters. Wishing the editor a good luck, and all the readers.

Happy go lucky, Evelyn Kolar,

Mims It

VESTNIZ 11111141111M01000110.11•11*

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. It has already been mentioned that the Imperial arms were generally victorious during the years that immediately followed the battle of the White Mountains. These successful campaigns confirmed in his plan of restoring the Roman supremacy not only in Bohemia, but also in Germany. Recent research proved that the Emperor began about this time to cherish such far-reaching plans. The Imperial power had, in Germany, receded for centuries, and the princes had to an ever-increasing extent assumed the position of sovereign powers. It appears very probable that the Emperor, who knew how completely the Spanish branch of his family had succeeded in establishing absolutism in Spain, hoped to achieve a similar constitutional change in Germany. Ferdinand was greatly encouraged in these ambitious plans by his powerful general Albert of Waldstein.

Though it would be very tempting to search for a new solution of the Waldstein problem —one of the strangest enigmas of history— the purpose and scope of this work preclude an attempt to do so here. Yet the career of the great Bohemian warrior must be briefly delineated here. Albert of Waldstein—born in 1583—belonged to one of the oldest families of the Bohemian nobility, which traced its origin as far back as the thirteenth century.

His family had accepted the utraquist creed, but after the early death of his parents he was educated in the tenets of the Bohemian Brethren, by his uncle, Lord Henry of Slavata.

After the death of this uncle another relation, who now became his guardian, sent him to the Jesuit school at Olomouc, where he soon adopted the Roman creed. None of these changes of religion appear to have been even to the slightest extent founded on conviction.

The fact that Waldstein was a devotee of astrology renders it probable that he was imbued with the spirit of superstition which is so often found in conjunction with religious agnosticism. Waldstein then visited several universities, staying longest at that of Padua.

It is hardly fanciful to suggest that the tales of the great Italian adventurers and condottieri of the cinquecento which he must have frequently heard, made a great impression on the mind of a young man so thoroughly imbued with ambition as was Waldstein. On his return to his native land Waldstein married a rich widow and thus became owner of large possessions in Moravia, and a member of the Estates of that country. As he was related to Charles of t erotin, then the most influential noble of Moravia, Waldstein through his protection was soon able to play a considerable part in the politics of the country. When the Estates of Moravia took up arms against Rudolph II and supported King Matthew, Waldstein was given the command of a cavalry regiment. When, however, 1619 the Bohemian forces invaded Moravia, Waldstein did not follow the example of the other nobles, most of whom joined the Bohemians, but remained faithful to the Imperial cause. The soldiers whom he commanded, mostly utraquists, joined the Bohemians, and Waldstein was obliged to seek refuge at the Imperial court of Vienna, accompanied only by a few horsemen. He thus laid the foundation of the great favor which he long enjoyed at the court of Ferdinand. He took part in the campaign which ended with the battle of the Bila Hora, and was noted for the great severity, and indeed cruelty, with which he maintained order in Prague after the city had capitulated to the Imperialists.

Waldstein seized the opportunityy of the vast

confiscations of Bohemian estates which took place after the battle of the White Mountain to acquire an enormous fortune. As a favorite of the.Emperor he was able to purchase at an almost nominal price vast estates which had belonged to exiled Protestants. The expense incurred by Waldstein was still further diminished by the fact that he had, together with Prince Liechtenstein, Austrian governor of Bohemia, and other Imperial courtiers, authorized the Jew Bassewi to introduce an adulterated coinage into Bohemia, in which all payments were made by those who enjoyed the favor of the court of Vienna. Though he had thus become a very wealthy man and one of the greatest landowners in Bohemia, Waldstein continued to serve in the imperial army, which principally through his military talent obtained brilliant victories. Waldstein was successful against the Hungarian army of Bethlen Babor, and also defeated in Moravia and Silesia the forces of the 1Vlargrave of Jagerndorf and of Count Thurn. Through these victories the Imperialists, however, obtained but a short respite. The ever-increasing conviction that the total destruction of Protestantism was the real aim of the Habsburg dynasty, induced all Protestant princes consecutively to oppose Ferdinand. When in 162o the King of Denmark attacked the Emperor, Waldstein not only undertook the command of the Imperial forces, but he also, by granting Ferdinand a very large loan, enabled him to raise a considerable army. As Gindely has well pointed out, the dependance of the hmperor On Waldstein was a result of the continued financial difficulties that confronted Ferdinand. He was always lavish of gifts to all priests and monks, and even in moments of tne greatest financial distress insisted on maintaining a large and expensive court and household. Ferdinand may have been impressed by the example of his Spanish kinsmen who had succeeded in transforming into courtiers the former nobles of their country— a result that of course was favorable to the absolutist policy of the house of Habsburg.

In the new campaign Waldstein was again victorious. He defeated at Dessau the army of Mansfeld, who was acting in alliance with the King of Denmark. Waldstein was now at the acme of his power. He treated the German princes with studied discourtesy, when they attempted to complain of the depredations committed by his troops. This was by no Means displeasing to the absolutist courtiers of Ferdinand. In 1625 Waldstein received from the Emperor the title of prince, and 1627 that of Duke of Friedland. The town of Jidin near Friedland in Bohemia became the centre of his vast dominions. He here exercised almost sovereign, power and obtained the right of coming money; disregarding the Imperial decrees, he continued to tolerate Protestants in his territory and even employed them in his service. Of all the fantastic plans attributed to Waldstein, that of becoming King of Bohemia, particularly, according to recent ,research, appears to be the only one that seriously entered into his mind. After the defeat of the King of Denmark the Emperor conferred on Waldstein the two duchies of Mecklenburg, as the rulers of these lands had been allies of the Danes. As Northern Germany was very shortly afterwards overrun by the Swedes this gift proved somewhat a barren honor. It, however, granted to Waldstein the then very extensive rights and powers of a sovereign prince of the empire, and Waldstein's defenders have often laid stress on this when attempting to justify the negotiations with foreign powers into which he afterwards entered.

These repeated successes of the Imperial arms naturally . encouraged the extreme adherents of Roine, who were always very powerful at Ferdinand's court. The impetuous confessor Lamormain assured his Imperial master that he would imperil his soul if he did not at least partially introduce in Germany those reforms that had already been carried out so

Ve stfedu, dne 15. dubna 1942.

successfully in Bohemia. The result of these counsels was the famed "Edict of Restitution" which the Emperor after considerable hesitation signed on March 6, 1629. This enactment decreed that all monasteries and ecclesiastical possessions of which the Romanists had been deprived since the so-called "interim" of Passau in 1552 and the additional treaty of Augsburg in 1555 should be restored to them. The Romanist owner after their return were to be granted the right then belonging to all territorial lords in Germany, of obliging their new subjects to conform to their creed. During a period of nearly 80 years these possessions had frequently changed hands, and the edict would have reduced thousands of men to beggary and violated the religious convictions of hundreds of thousands Had such a law been carried out—Gindely writes—North Germany would have been obliged to suffer a system of confiscation and anti-reformation, similar to that under which Bohemia was then groaning. Waldstein did not hesitate openly to condemn the edict, and the Jesuits, Lamormain in particular, henceforth became his bitterest enemies. It was largely in consequence of this circumstance that when the German princes at the Diet which was held at Regensburg in 1630 demandend that Waldstein should be deprived of his command, Ferdinand consented to this very little hesitation. Waldstein made no attempt to retain his command. He retired to Bohemia, where he lived partly in the magnificent palace which he had built at Prague, partly on his-vast estates.

The triumph of Catholicism in Northern Germany was short-lived. On July 6, 1630, Gustavus Adolphus, King of Sweden, landed on the island of Usedom and in a very short time subdued a large part of Northern Germany. It is not my purpose, to refer here to the events of the Thirty Years' War, except on the not infrequent occasions when they had a direct influence on the fate of Bohemia. After the Elector of Saxony had—abandoning' his former allies— joined the Swedish king, the combined Protestant armies decisively defeated the forces of the Imperialists and the German Romanists at Breintenfeld near Leipzig on September 17, 1631.

After his great victory Gustavus Adolphus hesitated what course to pursue. Some of his councillors advised him to march from Saxony directly into Bohemia and Moravia, whence the road to Vienna lay open. Many of Waldstein's generals had followed their chief into retirement and had dismissed their Soldiers. the population of Bohemia and Moravia, which had endured ten years of incessant persecution, was bitterly disaffected to the Habsburg dynasty and to the Roman clergy. There is little doubt that an invasion of the Habsburg dominions would at this moment have proved successful. The very numerous Bohemian exiles are—believed that their ancient independent kingdom would now be re-established.

(To Be Continued ) V West, Texas.

Dear Vestnik Readers!

This is my first letter to the English section of the Vestnik.

I am a Czech boy, twelve years of age and live on a farm since I was born, and like it better than living in a city. My favorite sports are baseball and fishing. I have a large collection of different kinds of stamps.

We had a good rain Monday, we are proud of it.

"V stands for Victory", for Victory buy Defense Bonds and Stamps, and help the good old USA. Come on boys and girls and write to the Vestnik, and don't be afraid. I'll have to stop cause I am afraid the Wastebasket will catch my letter anyway. I hope to see my letter in print, and I will write again.

"Goodbye and good luck!" "Remember Pearl Yours sincerely, Harinr!"

Tiromadlo„

Ve stfedu, dne 15. dubna, 1942.

Richmond, Texas.

Hello Vestnik Readers!

This is my first time to write to Vestnik. I enjoy reading all the letters in the English section of Vestnik.

I'm a girl fifteen years of age, and I'm in the tenth grade. I ride a bus to Rosenberg High School. I like Rosenberg school very much. I take six subjects: Physical Education, Home Making I, Study Hall, Junior Business Training, English and World History. My favorite subject is Physical Ed. In Physical Ed. we play volleyball, basketball, soccer, we tumbled and now we dance. We do the folk dancing and modern dance. I think dancing is a lot of fun.

My favorite sport is swimming and picnicing. Every summer we go swimming to Freeport and Galveston. Sometimes my sister and I go swimming to Big Creek. I also have several hobbies. I like to go to picture shows, I like to dance, my favorite hobby is corresponding with girls and boys from anywhere. Some of you girls and boys who like to correspond, write me, I'll be glad. The last picture show I've seen was last Saturday when Gene Autry played in "Cowboy Seranade." I thought it was swell.

I buy Defense Bonds and Stamps and try to buy as many as I possibly can. In school we don't throw away waste paper. Instead of throwing it in a wastebasket we put it in a box.

I think I've written enough for the first time. If I'll see this in print I'll write some more.

Janet Sykora.

V Los Angeles, California.

Dear Vestnik Friends!]

Some of you have written that you like to read letters from far-off places. Of course, my letters are not half as good as some that have been written by older people, but I write them every week as part of my English composition work in school.

I try to make these letters interesting each time, by telling you something about Los Angeles. Maybe some of you would like to know how the City of Los Angeles originated and how it got its name. I have learned that a group of colonists from Mexico made a settlement at Los Angeles in 1781, for the purpose of raising food for the Mexican soldiers, as the land was not very good in Mexico at that time. The place where these colonists settled was given the name of "El Pueblo de Nuestra Senora la Reina de los Angeles" (City of Our Lady, the Queen of the Angels).

The name was later shortened to "Los Angeles", when this little pueblo was developing so rapidly in population.

The Piazza (City Square) is a historic spot of Los Angeles, around which the city was built. "Ilvera Street ", a block from the Plaza, is one of the original Mexican streets, and visitors go there to see the quaint shops and curio stores. AcrosS the Street from the Plaza is the "Old Mission Church, built in 1822. It is still used as a Church, and is a place of interest to visitors, to see the old statuary, the stained glass windows and relics of early days.

Another interesting place to visit is the very old Mission and Church at San Gabriel, ten miles from Los Angeles. This Mission was built in 1771, and the old bells are still rung for Sunday church services. In this typical little Spanish town of San Gabriel is the largest grapevine in the world, covering more that an acre of ground.

For the people who like to see something different, there are farms of lions, alligators, ostrichs, monkeys, chinchillas and horses. The Los Angeles Ostrich Farm was established for the purpose of raising ostriches for feathers and plumes, which are rather expensive.

In the Alligator Farm there are hundreds of alligators from a few days old to a hundred years old. I guess you all know what p.11igator skin is used for The, Chinchilla rear

Strana 17.

VEEITNt K

Los Angeles, is the only farm of its kind in the United States. These tiny animals, over 100 of them, have the most valuable fur in the world.

At the "Monkey Land," in Hollywood, there are 500 monkeys in their own tropical settings.

A great many of the Hollywood actresses carry a little monkey for a pet. Most of them seem to think that it is stylish to carry a little dog with them.

Twenty-five miles from Los Angeles is the Arabian'Horse Farm, where some of the beautiful Arabian steeds have been trained to perform for visitors.

There are a great many other places of interest that I could write about, but maybe this letter is long enough.

Best regards to all of you, from Juline Rosemary Mikeska.

V Wheelock, Texas.

Dear Readers!

First of all, let me congratulate the writers of the English section of the Vestnik. It is very nice to see young american czech people show their appreciation of the English section in the Vestnik. Keep up the good work.

Although I must admit that this is my first letter to the English section.

I am a girl twelve years old and have lived on the farm all my life. It is very interesting to find out things from czech girls and boys through writing.

I go to Kings Highway school. I am in the sixth grade. My subjects are: English, Spelling, Reading, Health, Arithmetic, History and Geography. The one I like most is History.

The sports which I like most are: baseball and bicycle riding. My hobbies are: reading, collecting stamps and colletcing pictures of all different birds.

I have one sister and three brothers. My brother Frankie John volunteered to the army air corps, December 31, 1941. My brother, Emil works at College Station. Brother Charley, sister Albina and I stay at home with daddy.

My daddy is a veteran from the last World War. He was born in Czechoslovakia and came to Texas. at the age of eighteen.

We are all members of SPJST. lodge.

I am proud to be an American and will help in anyway I can to win this war. I am very proud for my brother in the air corps and I pray for his safe return.

Here is hoping that America be victorious.

Lottie Zikes.

Sincerely yours, V Richmond, Texas.

Dear Vestnik Readers!

This is my first letter I am writing to the Vestnik. I read all the letters in English section, and enjoy them all, long or short.

I cannot read nor write in Czech. But I am never too old to learn how.

Some of you wrote that you are lonesome.

I never am; we live on a farm. I always have something to do. I also have many friends.

My best friend is Georgine Kostelnik, who is a student at the Rosenberg High School. I am fifteen years old and will be sixteen on the 11 of July.

What do you Vestnik readers do in the evening? Studying? Going to dances or shows?

I will tell you what I do. I usually listen to the radio, and work on my scrapbook, which I enjoy doing very much. I will close my letter.

With best regards to all you Vestnik readers.

Gladys Helen Berkofsky.

Most sincerly, V San Angelo, Texas.

Dear Readers!

I'm trying to make headways by writing this letter. For in my English class we have to write to somebody. Well I just took you to read it. I'm going to tell you my story.

I'm in my teen age and I certainly like outdoor sports. Just give me a ball game and I'm ready to play or even in-door sports are, okay with me. While playing on a third base haNQ in one game I sprung my anisk and ; ak.e pare of it,

Sometimes I wonder if any of you school boys and girls ever took Jr. Business, because in my class I have to take it, and I wish they wouldn't put ancient History into our books, but I gues I have to take it as it comes.

Just as I sat down to write this letter a high wind storm came up and blew our feed stacks apart and did some damage to many of the farmers around.

I would certainly like to exchange letters with some of you in some other states. It makes me no difference who you are my address is San Angelo, Texas; Route 2, Box 311.

Madeline Kocich.

Yours, V Needville, Texas.

Dear Readers!

Here I come again. I wrote to the Vestnik a few weeks ago and since my letter was published I decided I would write again. Easter is over and I'm hoping every one had a very happy Easter. We, my mother, brothers and sisters went to Smithville and Plum for the Easter holidays. I have an aunt and uncle that live in Smithville Mr. and Mrs. John Michalik. I am sending them hello. Also to my grandmother and grandfather Mr. and Mrs. J. J. Matocha and all of my aunts, uncles, and cousisns in Plum. I had a wonderful time visiting all of them. I was glad to go there at this time of the year, the beautiful state flower "The Blue Bonnetts" are blooming you can see them in pastures and all along the road from Smithville to Columbus. Its a thrill to go on a road that is surrounded with those beautiful flowers. I am a lover of flowers. I haven't many blooming yet. They needed a rain. I'm hoping they will improve after this rain we had yesterday. Nearly every one was wishing it would rain. So I guess their wish came true.

Once again I will say, I enjoy reading the English section of the Vestnik. All of you boys and girls and cousins write. Betty, why don't you write, sometimes. L. U.? I think that maybe even you could write a few lines. Its fun once you get started.

I am hoping this letter will not see the Gladys Foytik. wastebasket.

Temple, Texas.

Dear Readers!

Readers!

This is my first time to write in Vestnik. enjoy reading all the letters. I am in the third grade. I am 7 years old. I go to Little Flock School. My teacher's name is Miss Mabel Lesikar. I have two uncles in the army. Their names are Leon and Albin 8odek. I bought a $25.00 Bond and am buying Stamps in school.

Ella Sefcik.

"Keep 'em Flying!"

-V NAZI ROBOTS In Poland twenty-nine special camps have teen established for the training of laborers as builders and carpenters. "This retraining work is being carried on according to entirely new principles .. .Of special interest is the element of drill in the training. The labor processes are divided into individual operations, each. of which is thoroughly practised, just as soldiers engage in rifle and marching practice. At the word of command the men must, for example, swing trowels, toss bricks, etc."

The employers cannot "get enough labor from these camps" writes the "Muenchener Neuesten. Nachrichten."

V Bravery at the Front Three Canadians, sleeping in a tent in one of the English training areas last summer, were rudely awakened by a terrific crash not far away. "What was that — thunder or bombs?" asked one.

"Bombs," was the laconic answer.

"Thank :heaven, for that!" chimed in the •\TQ were going to have more thore third "o t, i e d e'l p ox, Canada

Btrana Galveston, Texas.

Cteno, redakce:— Budete-li miti dosti mista, tak prosim za uvetejneni techto par tadice ye Vestniku.

1J2 jsem se davno chystala psati, ale stale jsem to odkladala.

Dne 8. t. m. jsem se sla podivat do gkbly, kde se. Tide uci, kteti si chteji vyavednout arnericke obcanstvi (chodivam tam jednou za. eas). A tak tam prave vykladala ueitelka o "social security". Pak tam pti gli dva mukti a jedna tenska, byli to dohlitejici teto gkoly. Jmena jejich neuvetriuji, proto le jsem si nevytedala od k tomu dovoleni, a bez dovoleni to neni motne. A tak tam mluvili k tem lidem, co se eel ty otazky a odpovedi a nabadali je, aby katclY Neal pomoci svym pratelum nebo andmYm, aby si vyzvedli obeanstvi a ae by to bylo moc dobre, aby katcla narodnost to dela do syYch novin a ty noviny aby to uvetejnily.

2e ten elovek, kterY me jen prvni papir, ae neni e gte obeanem SpojenYch State. A tea vysvetlovali, zee de gti lide maji dobrou pfiletitost (nejlehei) dostati svej druh' papir. Pre, ye zde byly ty papiry vyclavany, a tak ho dostale jedna 6e gka, ktera site byla zde roze nd, ale provdala se za neobaana, dale jeden Mexican, tadnY Ital nebo Nemec, ale dekateje spousta. Tet pravili, ze budou zkizeny veeerni gkoly v katdem meste i venkovskYch mesteekach„ tak aby i ti vadaleni se to mohli naueit. Ten, kdo neumi, nebo ua veeer na psani nevidi, si mute dovesti nekoho, kterY mu ty otazky a odpovedi napi ge a vysvetli. Ti ueitele jsou tam na to, aby kaldemu pomohli a vysvetlili, co kdo chce ved6t. 1Viy ade mime dosti dobrou ueltelku, kterd tea i mne ueila, kdy2 jsem si svej papir brala. A tak si myslim, e kdy2 jsem je to dokazala, ty otazky a odpovedi naudit, tot snad to mete snad katclY. Tech otazek je 120, ale oni se ptaji jen nekolik, jen ae nikdo nevi ktere se budou ptati, a proto se musi katcit Olt v gecky, ale estava Sp. stata eili "Constitution" je nejhlavnefti.

Ale vette, ae to stoji za tu namahu. Kdy2 jsme dostali ten papir neboli to obeanstvi SpojenYch State., tak jsme byli v gichni hrdi, ale take radi, ze ua je po tom, neb to si katclY pkedstavi, kterY to sam pro gel, jak' ma pocit.

BYti obeanem rozenYm, anebo kteremu to ten start tate vymohl, to dokak katdt, ale pak jestli si toho aspori yeti? Asi moc ne, kdy2 dosti Cato sly gim, ae vole toho otce "Old man" anebo matku "Old woman". Nas tak doma netteba to bylo jen na decline. Jen ten si toho nejvice veal, kterY si to hodne tetko vydobyl. Proto bud'me lojalni k tato na gi nove vlasti a pomozrne v jen meteme nagemu oresidentovi a nestetujme mu tak dosti veli ke btemeno, ktere ma na sy Ych ramenou. A proto katcleho poctiveho 6echa a lojalniho Americana (v,jedna osobe) je povinnosti pomahati, neb ty gikmooke tu nechceme za nage utiskovatele a Hitlera je gte merle.

Nekdo tekne: "Ta toho vi, co?" Ale kdo ma penize, necht' kupuje znamky a bondy obrany, a kdo penez nema, mute zase jinak pomahat, mete sbirat stare &lea°, gumu, hadry, papir a vg e jine a tea del' sviej did. Ale to nejhlavnejgi spoeiva na tech na gich matkach, aby daly svoje syny a to s esmevem na rtech, tteba by ji srdce krvacelo. S esrnevem se s nimi loueily, aby ti synove nemeli to tetke loueeni je gte teasi. KatclY, kdo ma deti a srdce, vi jak to boll, kdy2 deti odejdou a nevime jestli se nam vrati. Nebo je poglou prye, tak abyd si odvykly od domova netli jsou poslani dale. A tarn je jim smutno a teskno a tea jinY poildek na ne sobi. A jestli takovS7 hoch se tam seznami s dobrtmi lidrni a oni ho povzbudi a heky s nim jednaji, ten je jim za to vdeenY'. A proto bych prosila i ty na g e lidi, kteki jsou dome a vidi nekde hocha, total vojaka, jak glape pegky, anebo stoji smutnY a vy si sedite v to vagi le a se vezete anebo bavite, zastavte a svezte takoveho chodce, vtclyt' ono yam to kary neubude. Hezky s nim promluvte, pote gte jestli to motno, ale nikdy se mu nesmejte, neb on toho ma katclY dost. Moc a moc tech hoche je z dobrYch rodin (a toho klacka, co doma neposlouchal, oni ho tarn 112 nauei jest-li.

V t TNI se de.. A meli dobre prace, ale kdyi je zavolamuseli jit a nechati vgeho. A tea katcly ten kluk mel svoji matku red a ona jej. Proto ukatrn e ae od nick okkavame to same, co my jim clavame. Oni musi jiti branit nasi vlast' a narn se tteba ledaco.s nezda, ale jsme na torn, jegte dobke, sedirne dome.

Tea neni moc hezke kritisovat hned', kdyt vojak nekde mluvi s dcerkou (tkeba i starott 50 let) tCeba i na vetejnem miste. (2enSka neni slepka a kluk neni kohout). Ja. jserb. ut plies 50, ale mluvim s katclYrn, kdo se slugne chova, a kdy2 ne, tak od nej jdu pryd. Nekdo si vice yeti priatelsstvi netli zisku.

No, ale radeji to 112 ukoneim p. sazedi nedostali boleni hlavy; chtela jsem napsat jen par Cadku a zatim je z toho cela litanie. Proto konCim s pozdravem na eel personal v tiskarne a tot i etenatem pfeji v ge nejlepgi.

Mrs. Marie Doslich.

V Alvin, Texas.

Mild bartti a sesry!

Prvniho dubna jsme obdrteli z Guy smutnou zpravu, ae zemtela 30. bCezna ses. Klara Hotakova-Chaloupkova, a 1. dubna ma pohteb v Rosenberg. Zprriva tato mne velice zarmoutila, neb jsme byli s HotakovYrni blitCi sousedi, a tak jsem ses. Klaru znala od jejiho narozeni. Byla to ,uptimne, holka, Akoda, ze musela v tak mladem veku 24 let zerntit. 6. srpna minuleho roku se provdala a to neeprosna a nemilosrdna smrt ji vyrvaia a toho kratiekeho rnantelstvi Add na g Cis. 112 SPJST. v Guy ztraci opet milou sestru. test pamatce jeji.

Mantel jeji a rodiee, statieek Pultr, stater).ka Hotakova a ostatni rodina, pkijrnete riagi uptimnou soustrast.

Dne 7. t. m. pkijela pi. gkaloudova a George West, Texas. Ptijela z Houstonu, kde bydli u dcery, a 8. odpoledne opet odjela, kikala, ae specha navgtivit syna v Austinu, Tex. Dne 7. t .m. jsme zde meli velkY vitr, jako mlat-7 storm, 8. ran g zase velice prCelo. Were. a dnes, 10. foulta chladnY.' severeeek.

Dne 6. dubna ma girovaio 700 vojirre pies mesto Alvin v pine vS7abroji jako do valky. Kapela z alvinske vyggi gkoly jim pekne vyhravala do kroku. Lidu na podivanou a k pocte tech hoche vojine. ae bylo mnoho. Mej mantel se jel tea, podivat, chvalil, zee ti studenti a studentky dobke hrali, a pane si vykraeovali. Na mne to vgecko o valce ale pesobi, tak jsem nechtela jeti.

Sestke Senkykikove oba gratulujeme k tomu vyznamenani, k ma 4 syny net vojne, a thrown i br. 8enkykikovi, neb i on ma v tom nejakY podil.

Novemu tadu ye Valley volam mnoho zdaru.

Teti mne to bratti, ae jste ho pojmenovali jmenem tak zasloutile Mena. Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksova.

V Kulturni fitisk Cs. naroda.

Madrid. (oTK.) Prvnim einem nove jmenovenal° gefa kulturniho oddeleni tak avaneho protektoratu Martina Wolfe byl zakaz roma.nu Emile, Vachka "Pan sveta." Kniha musi bYt vytazena ze v gech gkolnich a vetejnYch knihoven a nesmi byt naddle prodavana, protote "neptipustnYm apesobem kritisuje kik".

FantastickY Vachkev roman o gilenem diktatorovi, kterY ve velkern state "kdesi na svete" usiluje o nadvladu nad svetem, ptipomina do to miry Hitlera a nacisticke Nernecko, ae byl nyni zakazan, aelcoliv vy gel v Praze ut pked 15 lety. Jeho zakaz doprovazi pratskS7 "eeskY" tisk komentati, ae to pit nelze vykladat jako kulturni etisk, nYbr2 pouhe "odstraneni knihy, ktere, by mohla kaliti dobrY pomer 'deskeho lidu k tigi."

V Washington, D. C. — Podadmiral J. W. Wilcox Jr. z Atlanta, Ga., "byl ztracen pies palubu za boutliveho poeasi pki normalni plavbe", jak oznamil department lod'stva. Admiral Wilcox konal slutbu na moti od listopadu 1941. Narodil se v Milledgville, Ga., due 22. btezna r. 1882.

Ve stCedu, dne 15. dubna 1942.

Fayetteville, Tex., 11. dub. 1942 Cteni bratti a sestry:— Timto se yam oznamuje, ae pro, neb proti ptijmuti 2adosti neb resolute kadu Pokrok Houstonu, eislo 88, S. P. J. S. T., aby k elanku 88. nag ich stanov ptijat byl dodatek tak, aby celY elanek i s dodatkern znel nasledovne: "Cekatel nove ptijatY, at' mut neb tena, povinen jest nejdele do tketi pravidelne scheze po svem ptijmuti k uvedeni se dostaviti. Ve vyjimeenYch ptipadech, kde Glen nemete se dostaviti, ale pogle dostateenou omluvu, maji elenove Cadu pravo spinomocniti v one schezi dva eleny sveho kadu, a nicht jeden musi bYti etednikem, aby novernu elenu odvedli Jaw elenskY certifikat mini° schfize a od nej e'ensky slib a povinnY poplatek pkijmuli. Ka:2'0 takovY vyjimeenY ptipad uvadeni budit protokolovan," oznamili mne vYsiedek nesledujici Cady, jak nasleduje: Red Cis. Pbeet hlase Add Cis. Po'6et hla,sti Pro Proti Pro Proti 3 4

38 11

7 9 11 12 13 16 17 19 20 2 25 26 28 29 33 35 47 48 50 56 62 63 64 67 68 70 80 85 88 89

18 16 6 22 11 12 22 10

10

1 2 1 14

10 15 4 28 46 11 15 41 3 6 14 6 16 6 30 10 10 12 27 35 18

4 7 4 5 4 9

91 94 05 97 101 102 107 108 110 iii 112 116 .121 128 129 130 133 135 136 138 141 142 143 147 148 149 151 153 154 158 161 162 163

16 25 12 14 12 2 1 7 20 go 9 14 — A6 12 14 — 20 18 — 18 2 2 20 12 13 — 38 5 14 14 16 5 4 15 11 25 15 12 10

-—

Pro ptijeti tohoto dodatku hlasovalo eelkern: 945.

Proti ptijeti tohoto dodatku hlasovalo celkern: 187.

Add eislo 44 hlasoval jednohlasne proti ptijeti tohoto dodatku, ale neudal podet elene ptitomnYch ye schezi.

Addy 'cis. 81 a 72 polotily tadost tuto na stuff.

Nasledujici Cady hlasovaly jednohlasne pro ptijeti tohoto dodatku, ale neudali podet Merit ptitomnYch y e schezi: Cis. 55, cis. 57, Cis. 84, cis. 92, cis. 113, cis. 157, eis. 160.

Hore uvedeny vYsleclek hlasovani o ptijmuti hore uvedeneho dodatku k elanku 88. nasich stanov, byl mnou v posledni schezi Hlavni TTtadovny, dne 6. dubna 1942 oznamen. V teto schezi vYsledek tento byl protokoloven, a poneva& dodatek tento obdrtel vice net dye tfetiny hlase, dodatek tento byl k Menke 88. nag ich stanov ptijat, a timto se stave. east nag ich stanov, a nabYva pine platnosti.

S bratrskym pozdravem, F.

Ve stfedu, dne 15. dubna 1942.

VOLItOM OKRESU FORT BEND! G. G. Roane ozna.1 muje za okresniho navladniho.

Do sloupce politickYch oznameni Vestniku tohoto tYdne bylo viazeno jrneno George G. Roane, kandidata o irkad okresniho navladniho okresu Fort Bend. Kandidatura jeho spadd dle rozhodnuti Jaybird primarnich voleb v mesici kvetnu a v demokraticke primarni volbe v tervenci 1942.

Pan Roane slouLl okresu Fort Bend v hodnosti okresniho soudce v minulosti, a vkmodne se snadil ugettiti okresu penize kdekoliv to bylo mo2ho. On tvrdi, ze vratil okresu nekolik tisic dolarti do Irkobecneho fondu, ktere zbyly nad vS7daje s vydriovanim jeho Utaclovny.

Kandidat byl narozen a vychovan v okresu Fort Bend. Jest 'denat a otcem dvou ditek a uainil Rosenberg svS7m domovem po dobu poslednich devet let, kde jest vkobecne vaaen a stal se mukm prominentnim.

Pan Roane sna2ne M.da voliee okresu Fort Bend, aby jemu udelili podporu v jeho kandidatute a uji§t'uje je ptedem, k si podpory to bude skuteene (Pd. Pol. Adv.)

CESKI FILM

"Poslieek lisky"

Strana 19.

V2STNIK

Z RADIT POKROK HOUSTONU. dalgich jmen, je2to je pfanim Glen- ku Christian Science Monitor proV posledni tadne elenske mesid- stva na'Seho tadu Pokrok Houstonu hlasila na dotaz, jak by mela bYt uni sehrizi byli opet ptijimani novi umistiti jmena tech, kdo slouzi v pravena povaledna Evropa, takto: alenove a byla jich slu§na kada. Ro- armade SpojenS7ch State na pa- "Ja sama souhlasim a myslim, ae steme stale hned od doby zalo'kni metni tabuli. Rovna budu povde- celST francouzskSr narod souhlasi s tadu a samortejme, _ze se z toho een za jmena jinS7ch ptislu gnika planern, je'd predlozil eeskoslovenradujeme. Nepomysleli si zaklada- druheho kadu SPJST, Stefanik, v I sky president dr. Edvard BeneA. — tele, k jednou ten tad tak zmohut- Houstonu a ostatnich oechoslova- Tento plan smefuje k utvoteni v Houstonu, tak, abycliom meli kolika federaci v Evrope a krome jini, k bude tak mocnou haluzi pne pinr a pfesnefSi ptehled nakho neho k utvokeni federace Francie s nag. Slovanske Podporujici Jedpkispeni k dosakni koneeneho vi- Anglii." noty Statu Texas.

Rad Pokrok Houstonu byl vkly terstvi. Kdo pracuje at' ji g, tak veren, svemu poslani, vkly se dile onak, co ptispiva ku obrane Spopodilel na vkch pracich ye pro- jenSich Statt, pracuje ku zajikeni spech cele Jednoty a take na vAech viterstvi, ktere docilime jen celou narodnich akcich, byl vzdy, kdyd obetavosti a usilim. Cestu ku vitezpotteba kazala na svem miste. A stvi, ku zdolani usurpatorske osy tad Pokrok Houstonu byl gt'asten, nebude pohodlna, bude trnita a ze mel v'dy dobre a obetave vedou- strastipina, ale to co ve prospech ci einovniky a obetave elenstvo. docileni koneeneho viterstvi MiniOlenove jeho s velkou obetavosti me, bude take projevem oddanosti vytYeili zde v Houstonu prvni ces- Oechoslovant ku SpojenSrm Statrim. ky NA WEST END, 5508 NOLDA stanek a pak, kdy Pokud jsem zjistil, jsou jegte nasletento nedostadoval jemu, tu ve svor- dujici deti 6eskoslovenskSTch rodiSTREET nem duchu a s obetavosti vybudo- Ca v branne moci SpojenSrch Statri: vali nynejAi, jeng, je pomnikem na- Kurtin (?), Kopecynski (?), StudSi velikosti, na gich snah a ee§stvi nienST Stanley V., Studnien9. Henry J. a vim, tie jich, totia tech z HouODPOLEDNE CHUTNE v Houstonu.

BARBECUE Za nedlouho bude tad opet sla- stonu bude je gte vice. Otake se viti sve narozeniny, ne snad neja- vaech znamSTh laskave a sane mi Veeer- hudba: ke vgedni, ale narozeniny jiz cti- jejich jmena. Z Mena tadu musim hodneho veku, dva a tkicet let. Byl je§te vzpomenouti kapitana LeAizrozen v tom basniky opevovanem kara slounciho v Kalifornii. Z IleVSTUPNE NA TANEC: 25c mesici, maji. Hiavy tech prvSrch ne tadu pracujicich na valeenych A 3e DANE zakladatelt jsou jiz sivini a neb pottebach a neb v jinern oboru, sivi, nekteki jiz take tu svou po- sloukicim bezprosttedne pro vedeni Telefon: V zoo, '79 zemskou pout' ukonaili a z mla- valky uvadim nasledujici: CherUctive zve dYch tatinka a maminek tehdej- nosky Charles, Chernosky Edwin J., VSrbor.

Rulik Louis ml.

Aich zakladatela jsou ji2 dnes dejednou upozorriuji na Tak jegte deekove a babieky, taici se ze svS7ch to datum oslavy dva a tficetileteho vnoueatek.

Bude to brzo, brziako, kdy osla- zalokni kadu Pokrok Houstonu, 3. vime ty dva a tficate narozeniny kvetna, to jest prvou nedeli v kveta neda mi to, abych to neprozradil, nu a to se vr, ae to bude letos, roku nebot' k tern oslavam naAich tado- 1942. K Perunovi poAlu zvlaAtni devSTch narozenin taim; se vEdy mi- pegi po bezdratne telegrafii, aby i motadne aeasti nav gtevnika, pti- on na to nezapomenul a na ten den §edgich, ci lepe pitedoucich i ze sluneeko hezky vykoupal, aby nam bude uspotadana radostne zakilo a kropici nebeskou znaenSr. ch vzdalenosti.

Bude to prvou nedeli v kvetnu, konev pane schoval do kouta. Prvpodtrhnete tu trojku v kalendati ni pra'dskS7 prorok povetrnosti, (ten hezky silnou tuLcou, abyste to ne- titul si udelil sam, neeekaje na hlouzapomenuli a kdo nema po ruce ne- pou blahovali p. t. publika) vAak, jakY ten "plavajz", necht' to ude- aby nebyla jeho prorocka znalost la' jak se to nekdy dkive delalo, ale nejak hloupe pogramocena, sve pone snad jeden uzel "na S'nuptychlu" vetrnostni proroctvi opattoval dou§V DALLAS ale hned tti, aby to bilo jak se lido- kou: "K vali jistote v gak si vezme. tnik, ergo paraple!" y e pravi do oka. Mukte bYti uji- te sebou de S V S. P. StudnienSr. Atari, ze ty narozeniny budou slaV Pt! hudbe veny okazale, jako obyeejne a ae se Francouzi vitaji Benegitv plan. poveselite a pobavite. Ku takove New York. (CTK.) — Francouzska fidke ()slave, je' ' se neptihazi kaA"d3i den, je tfeba neeeho mimotad- novinatka Genevieve Tabouis, je2 neho a to take bude, od eeho by- nyni srlolupracuje ye SpojenS7ch chom meii tak krasne jeviate a tak Statech s hnutim svobodriSrch FranZ WEST, TEXAS chvalne znamou ochotnickou diva- couzu (general de Gaulle), poskytla KaZdY jest uctive zvan delni chasu. S cim nas piekvaji, po- v techto dnech bostonskernu tisku (ID) vim pozdeji, nae vgechno vysypa- interview, v nerri'd se zminila take o dr. BenedOvi. Podle bostonskeho tisvat najednou, NaS lad i celSi eeskST Houston po-' dill se take pinou merou na vdlce, ye v§ech smerech, neb jako dobli oboane SpojenSrch Statt, vime co nam povinnost veli. Pracujeme silovne pro vitezne skoneeni valS b,olem oznamujeme funrti na gi manielky a matky ky, pro zajikteni viterstvi spojencti, fad i jeho elenove, kupovanim bondu a fispornSrch znamek obrany a ktera zerniela dne 28. biezna po cllouho trvajici nemoci v Rusk, take podpokeni zbrojne moci SpoTexas, a byla pohibena dne 1. dubna 1942 na Holy hibitove jenYch Statt. Nemam je‘Ste po ruBlessing, Texas. ce jmena vAech elent nakho kadu, Nas vielY dik path br. pieds. Fr. Vranovi na geho kadu ktefi slorai u toho neb onoho odcis. 148, za, jeho, mild slova utechy na hititove, br. zpevalcilm, Myr armady SpoenS7ch Stater. Potem, kteki donesli nagi mllou ku hrobu, dale za krisne fence kud jsem povrchne zjistil, jsou to a kvetiny, a diky path viem tem, kteki nasi milou navitevovanasledujici: Aneinec Henry, Dixon li v eas jeji nemoci a jeji nemoc hledeli zpiijemnit, i tem, Abner, Hanka Ernest, Hanka Frank, kteri ji doprovodili na ceste k yeenemu odpoeinku. Vgichni Hanug Louis ml., Chudej Henry, prijmete nas upiimnY dik.

Kadleeek Amos, Mendel Johnie, 8efJohn SpurnY, mantel; Milton Rose, aik Rudy, Valeik Stanley, Zahn George, Robert, synove.

(P) Charles. Prosirn timto laskave v gechny aleny nageho tido o sdeleni

TANEeNi ZABAVA u gtefiniku v Houstonu v nedeli, 26. dub.

Mraz Orchestra

.1111=11=111111111111.

TANEeNi ZABAVA v Sini Pokrok Dallas S.P.J.S.T.

nedeli, 19. dub.

Veselohra, spojujici humor a situaeni komiku s napinavou zapletkou v prosttedi modniho atelieru. Pi edvadi Jos. Vakt, zastupce Praga Film Co. GRANGER, ve etvrtek 16. dubna, zaeatek v 7:30 hod. veeer.

DIME BOX, S.P.J.S.T. Hall, v nedeli 19. dubna, o 8:30 hod. _veeer.

ELLINGER, v pondeli 20. dubna, o 8:30 hod. veeer.

FLATONIA, v ateSr 21. dubna, o 8:30 hod. veeer.

MOULTON, ye steedu 22. dubna, 8:30 hod. veeer.

SHINER, ye etvrtek, 23. dubna, 8:30 hod. veeer.

FAYETTEVILLE, v patek 24. dubna, o 8:30 hod. veeer.

CORPUS CHRISTI, v Moravan Hallu v netteli 26. dubna, o 8:30 hod. weer,

Musical Playmates Orch.

Oznameni timrti a dikiivzdani.

Hedviky SpurnST,

Strum 20.

Vt8TNfir

sur2BY so2i.

KVITANCE POMOCNE AKCE.

TEMPLE, 19. dubna 10:30 rano.

Fort Worth (Y.M.C.A.) 19. dubna v 7:00 hod. veder (Vedete Pane).

Midfield, 26. dubna o 9:30 hod. rano (Vedete Pane).

Danbury 26. dubna, o 3:00 hod. odpoledne (Vedere Pane).

Josef Hegar.

Houston, Texas.

Ctend redakce!

Prosim o uverejneni me zpravy "Pomocne akce Zen". Br. Olexa mi odevzdal dary, ktere priSly na neho a spadaji pod Pomocnou akci.

Nektere z techto pololek byly uvereneny br. pokladnikem, ale ponevadZ Pomoc. akce vede svoje Naleznete nejhork nazev pro Hit- knihy, tedy tyto uverejnime jests lera - ale bud'te opatrni, aby jste jednou ,aby flak zprava byla neurazili - nejakou zvireci bestii! na.

West pro vojiny $25.00 Galveston Pomoc. akci 17.89 Ft. Worth, pro vojiny 25.00 Cistern, pro vojiny 6.00 and Serv:1 A Shiner, pro vojiny 5.00 Moulton, Oerv. Ktili 10.00 Br. Jan Rachao, Cs. der y Elk 2.00 La Grange, Porn. akci 5.00 KrouZek. Zen ‘`Pokrok Dallas, 6. 84, Os. derv. krili 10.00 Needville, es. derv. ktili 4.75 Tyto shora uvedene polotky byly zaslany na br. Olexu.

Dale prispeli: Pi. R. Sveter, $ 3.30 Rod. Alois Zvonek, Moscow, 1.45 JeSte z baldru .25 Pi. Aloisie Kopinitz, 2.00 Pi: Anna PetrZilka 1.00 olenske ptispeyky: Frant. Bilk, $ .60 Marie Pra2skY .60 Rosie Kampen, .30 Na AmerickY 'eer y . Kriz dodatedne Pi. Aloisie Kahanek $ 1.00 Pl. Marie RuckY 1.00 Pi. Krist. Koldeek 1.00 Pi. Betty Brovec 1.00 V minule zprave byly uverejneny BOTTLED IN jmena ptede g lYch claret', takle nas BOND 100PROOF ALSO AVAILABLE KrouZek Zen daroval Americkemu IN 93 PROOF BUT Ktiti $16.50, mimo prate, kteNOT BOTTLED IN BOND rou kaZda s ochotou ptijima a v Le Sage Company, Distributors, nejlepeim poradku odevzdava. BuDallas, Texas. deme v teto praci pokradovati a2 do koneeneho viterstvi.

A ted' te2 nee° od na g'eho radu Pokr. Houstonu C. 88. Jako kaZdym rokem na g' tad potada "Majovou" slavnost, prvni nedeli v kvetnu, tedy SE i letos chystame peknY program.

Ochotnici sehraji pekne divadlo 2ALUDKEM? pod nazvem "Hloupe devee z nak Pocit'ujete ztratu chuti k jidvesnice." UZ, se tekme, neb lu a teZkost na Zaludku? Pakli jsou obsazeny a zaroveii mime noano, heirite to co eini sta jinYch vou reki a sice sestru Olexovou ml., lidi v Texasu. nee se vrati br. Jos. Kaepar zase

rEnjoy

MATE POTIZE

Berte SEVERAIS

BALZOL • U SVEHO LEKARNIKA DVOJI VELIKOST KDYBY LEKARNIK NEMEL. NEBERTE NAPODOBENIN A OBJEDNEJTE PRIMO OD VIROBC1I1 KDO JEDNOU SEVERtir BALZOL ZKUSIL, NEOHCE BEZ NERO Bin!

50c - 85C

RHEUMATISM, VftED, BOULE! Dekuji Vam za tu dolarovou Nonat, ktera mi vyleeila revma v kolene, vied na skrani a vzadu na krku bouli velikosti krutiho vejce, ktera byla zaklinena mezi Zilami. Po vyhnisani zustal otvor jeden paled do hloubky. Kdo videl tu gerednou ranu ka2c1S7 rikal, Ze je to rak. Do g esti tYdnti. pod Nonat rana zarostla zdravYm masem a boule byla vyledent. Po mnoho mkt uZivarne v nasi dornacnosti Nonat na kaZdou bolest. S actou Jos. SladkY, Lipan, Texas.

Cena Nonat je pokou 55c a $1.05 Ptejte se vag eho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike primo na nak adresu: .. R. C. MILLER & CO. P. 0. BOx 285, Altadena, Calif.

Ve stredu, dne 15. dubna 1942.

zpet, neb odjel kamsi za praci. Br. Kagpar mel by jste se prijet podivat, jestli to dobte 'Zenon.

V posledni schtizi jsme uvadeli zas nekolik novYch 'elent" a teZ noktere s prestupnimi listinami Tak nas tad sill a piece zase tolik mist je prazdnYch, kde nak ho g i schazeji. MinulY tYden odeki zase dva mladi muZi do armady a site br.

Dixon, zet' manZ. HanusovYch a br.

Wallace, zet' manZ. TesarovYch, kteti sli dobrovolne, a my jim prejeme At'astneho navratu. To ptani path i tem v g'em, kteti nas jiZ peed dasem opustili.

Ve schuzi bylo usneseno, aby byl udelan seznam jmen v:Sech chlapcii kteri odeki do armddy, a aby tento byl v nak sini na destnem mists vyve g en. Jest to sice malt odmena

za jejich obetavost, ale al se vrati a uvidi eve jmena, potES1 je, ze jsme na ne vzpominali. Seznam obstara br. StudnienY a vyhotovi br. Frank Dvotak, ktery je v to praci umelcern.

Tak pratele, dekuji y am vSem za prispevky jmenem Pomocne akce Zen, a zaroven vas zvu, abyste se pti'SU podivat na to nag e "Hloupe devee", prvni nedeli v kvetnu.

S pratelskYm pozdravem jsem, Anelica Svadinova, 5625 Darling.

V "Lvotni potteby jsou stale dralSi a dra2k a jests to nekdy ani neni k piti", steZoval si onehdy jeden strejda na 16. avene zapadni.

DUBEN, 1942 Vythavitno Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zajmu Dobreho Zdravi

Jak ialudek pracuje PUSOB, kterY'm dochazi k y e-

Z decl4m objevUm, jest nekdy

traveni jest chemickou promenou v tekutiny, postupem, o nemi vime, ie jest zpUsoben kyselinou solnou a travidlem. Dr. Beaumont tei zpo. zoroval, le potraviny, bohate na tuky jsou straveny pomaleji, takie bylo zapotiebi etyi ai peti hodin k vyprazdneni ialudku po poiadne porci vepiove peeene, brambor, zeleniny a puddingu oproti .--7.777 dvema hodinam, i° kdyi jidlo se skit. dalo z liboveho jehneeiho a lui brambor.

velmi okouzlujici. Vezmete na piiklad piibeh, jak Dr. Beaumont, americk5- armadni lekai, objevil taki-ka viecko, co nyni vime o nosti ialudku.

Alexis St. Martin, francousz14, Kanad'an, byl neit'astnou nihodou postielen v rote 1822 z pu g ky z tesne blizkosti.

Rana jej zasahla do leve strany tla a odtrhla east ialudeeni steny, east ialud\) nePhr im itin otit"vgi ku a east dolejsilqch 1 ih o vitt tilt° 'Zebra. Byla brzy vedlo k to strains' palu Zaludeeni ale Alexis mel sliznate Many. borne zdravi, byl Objevily se na ni otuii1S, a tak ji male viedy a Kdyi se N velmi mil° ialurana hojila, jeho deeni g ravy bylo vytvaieno. Takika ialudek se spojil stejnfr sta y nastal, se ialudeeni stekdyi Alexis mel nou takovfm zpasobem, ie do ia- Dr. Beaumont ziska. va". ialudeCni *gamut horeeku nebo rad dostatecnou zacludku zUstal otpu, aby mel pota is eny. jazyk. Jasne ter. vor. Tento byl zprvu docela otevfeq, ale po Case piehyby sliznate Many vent sucha ialudeeni sliznati blana vylueovala mak, nebo i'adnou Calu. se rortiiily pies otvor a tak znemoinily anik jidla. Staeilo tuto deeni g ravu, coi piirozene vadilo chloperi jen odhrnouti a kaid37, mohl traveni jidla v ialudku. Pouiiti; projimadla rychle napravilo tento videti co se v ialudku postiZeneho sta y Zaludku, pakli nastal vlivem, deje. To jest piesne co Dr. Beaumont zacpy. ueinll Zjistil, ie vnitiek prazdneho ialudku byl slabs ritiove barvy a Jak se zda, v ialudku Alexise ne-, byl pokryt tenkY'm slizem, kterS , byl byla vylueovina ialudeeni ;Viva neutralni nebo i slabs alkalickY ye poul4m pohledem neb ucitenim svem protipUsobeni. Piichod, potra- jidla, ale vime, ie toto se mate &tad. yin nebo jine pevne latky do ia- Vime tei, le pouhe pololeni potraludku zpUsobil jeho piekrveni. Slabs y in do ast jest postaeitelne k zaporitiova blina stala se jasne Cervenou Ceti vylueovani Zaludeeni g ravy u a nyni objevila se iidka vodnata zdraveho Cloveka. tekutina v kapiekich, ktere stekaly Alexis byl dobdm jedlikem a po stenach a smisily se s potravou. g ina z nas nekdy jedl piesTato Zaludeeni trava, to co to jest, jako vaZaludek za takov5,ch podbrzy zmenila v tekutinu Cast potravy, minek nemohl se zbaviti v g eho jidla. naed vratnikove svaly trochu povoNestravene usazeniny staly se zdrolily a dovolily aby tekute easti jem podraidenosti a skuteene tkounikly do maleho stieva.

• dily Zaludeeni Cinnosti, nebo odchaDr. Beaumont zjistil, ie mohl pH- zely ze Zaludku jen Casteene ! meti Zaludek vylueovati ialudeeni vene a podraldily vnitinosti. Dr. jakmile se dotkl sliznate pevnSr m piedme- Beaumont dospel k zaveru, ie gpatne Many jak Ymkoliv ' jest easteji nisledek tem. Vlail proto gumovou tru- traveni dani neb piepiti neZ jakekoliv Rue ' bieku a nechal tuto g ravu teci do Nahromadena lt'ava vyhli2aludek tuda jest listroj, v neni Zela jako voda, byla ale silne kypotrava jest doeasne podriena al do . selinova v protieinnosti (protoie Casu kdy male bf,ti chemickfm I obsahovala kyselinu solnou), chutpostupem zmenena v tekutinu. Neal I nala velmi kysele a rychle menila v tekutinu maso kdyi tato sines byla mbinem. Nerozemila potravu. Pro. chovina v teple a zabranovala je- stCedky ku zmeneni v tekutinu jsou kyselina solna a travidlo. jimu hniti. Tak vyllo najevo,

Nenaduiivejte sveho ialiarcikupiecOvanim potravou

Ve stIedu, dne 15. dubna 1942.

MI timitimunutnutinuilmilluetittiutuntiumutrallartrarmnumma

DtTSKA BESIDKA Alit U11111111 IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIN 111111111111111111111111111111UUMIDA1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 ■ 111111111111 0 1111,

Dvanact mesici 6eska pohadka.

T IDU$KA a Klarka byly sestry. Nernely otce ani matky. Zily u jedne stateny v chaloupce u lesa.

Lidugka byla laskava, a jemna, av gak Klarka byla zla, a hagtetiva.

Statena, u niz zilstavaly, byla v2dy po Klate ye vgem, co si usmyslila, ale k Lidugce byla zla, a nevlidna. To proto, 2e Klarka byla zrovna takova, jako ta statena sama. Byla statena ta zla a ha gtetiva a2 hrtiza.

Tak se stalo, 2e Lidu gka musila delat v gechnu te2kou praci: Musila posluhovati Klate a to zle statene.

Jednoho jitra Klara sedela u kamen. Bylot' zima a Klara se velice proto zlobila.

"Jaka, to o gkliva vec, ta zima!" natikala. "Jen abych poild u ohne sedela. Ja chci jaro. chci fialky. Lidu ge, jdi a ptines mi nejake fialky!"

"2adej na mne neco, co mohu vykonati", smala se Lidu gka. "Fialky nyni spi pod snehem."

"Co se smeje g ?" zlobila se statena. "Delej jak ti bylo porueeno!" S temi slovy otevtela dvete, vystreila milou Lidu gku y en a zamkla na zdvoru, aby nemohla zpet domu.

Uboha Lidugka bloudila lesem a chvela se zimou, nebot' byla jen lehce obleeena. $la a gla, a2 ptigla k velikernu ohni. Jak se ulekia, kdy2 uvidela, 2e kolem sedi dvanact starcri podivne, nezvykle obleeenYch. Tfi z nich meli na gatu pino kvett a listi vetkano, tti zas pino hroznti a ovoce, a tti byli odeni diste bile, jako zimni krajMa. Ka2dY z nich ddel dlouhou zlatou "Prod' jsi sem pti gla?" tazal se jeden z nich Lidugky.

"Hledam fialky", odpoveclela Lidu gka bazlive.

"Fialky!" zvolal stated udivene. "Fialky ted' v zime! Jdi domu a podkej, a2 ptijde jaro."

"Ale ja nesmim domii bez fialek", natikala Lidugka, a na 2adost starcil v gecko jim o sve zle sestte a pestounce povedela.

"Neplad, Lidu gko, my ti poma2eme", iekl jeden ze starch, kteti odeni byli v pla gte jarni. V torn ji2 vztahli sve berle nad oheri, kterY vysoko zaplapolal, take snih zaeal tat, trava se zazelenala a v jejim stinu modraly vonne fialky, jako by jaro bylo.

Lidugka natrhala si jich hezkou kytieku a gla radostne dornh. Dtive v gak se uklonila starctun a srdeene jim podekovala.

Sotva domluvila, ti tti starci bile ()alai vztahli sve berle nad oheri, a bylo zase zima jako prye. Snih pokrYval v gecko a student vitr val, a2 mrazilo.

Lidugka be2ela domil a dala fialky Klare. Ta vgak se z nich pranic nete g ila a jednu po druhe je rortrhala a do ohne nahazela.

II. Druheho dne Klara zas se vela mraeila a hubovala.

"Potad jen snih, snih a zase snih", ste2ovala si statene. "Ja chci jahody. Po glete Lidu, at' ptinese eerstve jahody."

"Jahody ted' v zime!" ozvala se Lidugka.

"Kde bych je vzala! Pojd' se mnou, budeme skakat a na sarikach jezdit. Pak bude rada, 2e je zima. Tvate ti zeervenaji.

"Nevykladej sve rozumy a be2 pro jahody!" vzktikla stafena zlostne, a vystreila ubohou Lidugku ven ze dveti, ktere zamkla na aby se nemohla vratit.

Lidugka gla zase do lesa. Tam zase nalezla tech dvanact starcil u velikeho ohne.

"Co pak chce zase?" tazali se ji.

Lidug ka jim tekla, 2e zla, sestra chce jahody, a 2e ji nepusti bez nich "Jaky to napad, jahody v zimer divili se stare'. "Jdi domt a poekej, az ptijde leto".

Strata IL

V t 8 T N IIC

"Ale ja nesmim bez nich domt. Pomorte mi, prosim vas", prosila Lidugka.

"To je nage prace", tekl jeden z tech starcil, jen odeni byli v plagte zlate. Pak v gichni tti vztahli sve zlate berle nad oheri, kterY vysoko vyglehl.

Led a snih rortal. Oteplilo se, ptaci zpivali a kvetiny kvetly. Tmavozelene jahodniky zabelely se kvetem, kterY v gak brzo opadal a na jeho miste objevilo se cele mno2stvi rudYch, zralYch jahod. Lidugka si jimi napinila bilou zasterku, podekovala a spechala domii. V torn ji2 bile odeni starci vztahli sve berle nad oheri. Kvetiny, jahody a trava, v ge zmizelo pod snehem a zase val mrazivY vitr, take Lidu gka byla rada, kdy2 domt dobehla.

Klara ji za jahody ani nepodekovala a jen se mraeila.

III. Druheho dne sedela Klara zase u ohne u kamen. Snih padal a vitr divoce fieel. Lidu gka uklizela, nadobi myla, Zametala a postele stlala.

Pracovala a zpivala si pti torn vesele.

"Ja, new chci!" zvolala najednou Klara. "Ja nevim, co chci, ale neco chci, ja nenavidim zimu".

"Jen to zkus a pojd' ven, bude videt, ze budeg spokojena", zvala Lidu gka. "Budeme delat snehove koule. "Pojd', ktera dal dohodime."

"Eh, co je do snehovYch kouli", mraoila se Klara. "Hrozny Pekne, eerstve, kdyby byly, to bych jeg te chtela. Jdi, a ptines mi hrozny, a hned!"

"Jdi, uz jdi", ktidela statena na LiduAku. "At' u2 jsi radg tady! Bez hroznii mi dornti nechod'!" S Omit° slovy vystreila statena ubohou Lidugku yen a zamkla dvete.

Lidugka gla zase do lesa a zase pti gla k onomu ohni, u neho2 sedelo dvanact starch. Kdy2 je spattila, dala se do usedaveho place.

"Jak jen bych mohla zase je obte2ovati?" pravila sama k sobe.

Avgak starci ji bj ji2 spattili a bylo jim ji velice Tito, "Co pak je ti zase, Lidu gko?" mluvili k ni laskave. "Povez nam a nic se neboj. My ti radi pomiderne."

"Zla sestra mne vyhnala, abych ptinesla derstye zrale hrozny. Bez nich nesmim domu", odpovedela a dala se zase"do "To je nage prace", tekli ti tti, kteti odeni by li do plagt't ovocem a hrozny zdobenych. Zamavali zlatYmi herlami nad ohnem, a hned byl snih prye. $e stromt p acialo p Pstre listi, a na vinne rev& jet kol nich se vipula, zanily krasne, purporove hrozny.

Lidugka nasbirala si jich, co jen rnohla dosahnouti, a radostne bezela domt, kdy2 starpodekovala. cum "Nemano jich site pinou zasteru, ale jaka pomoc! Nesmim dobre ty stance prilis obte2oVeti", pravila si cestou.

Kdy2 ptigla dorntii, osopila se na ni Klara: "Nefekla jsem ti, abys jich pinou zasteru ptinesla? Beztoho jsi pc) ceste jedia, Kde's je dostala?"

Lidug ka vypravela verne o s yYch ptiloodach se starci u velikeho ohne.

"Pojd' se mnou", tekla posleze Klara k statene. "PUjdeme spolu a sebereme je vgecky domil piineseme. Lide nedame nieeho."

IV, Klara a statena se pak teple oblekly a sly do lesa. Koneene grisly k mistu, kde onech dvanact starct sedelo kol ohne.

"Co tu chcete?" tazal se jeden z nich, "Co je ti do toho!" odpovedela Klara pygne, "Ale abys veal: hledame eerstve zrale hrozny."

"Toto neni vas hroznU," odpovedeli stare' va2ne.

"Jak jste hloupi!" posmivala se statena. "Povezte tomuto ubohenou diteti, kde jsou hrozny.

Pospeg te si! Nenechte nas tu v zime eekati 1" Starci se velice rozhnevali. Ti tti bile odeni vztahli sve berle nad oheri, kterY div twine neuhasl. Poeal se sypati snih tak huste, 2e na krok videti nebylo, a vitr vai tak student' a prudkY, ze stromy vyvracel.

Mara se stafenou chtely se vratiti domii, ale snih je nadobro oslepil, take na krok nevidely.

Bloudily lesem sem a tam, and se domovu Koneene unaveny a vysileny usedly do

shehu, ustuly a snih je Upine zaval, take se jig nikdy do chaloupky nevratily.

Lidugka zilstala v ni sama.

Avg ak starci Mesicove, neb oni to byli, na ni nezapomneli. Ti bill, zimni, zavali v gechny trhliny v jeji chaloupce snehem, aby zabranili studen'm vetrilm, aby dovnitt nefoukaly. Ti tti letni pinili jeji stodoiu senem a obilim.

Podzimni mesicove — ti, co meli pla gte zdobelle ovocem a hrozny, zasobili ji ovocem nejzelenihou, zemaky a tepou, take mela, vgeho dost po celou zimu.

Mesicove jarni pak zasypavali jeji chaloupku pfekrasnymi kvetinami.

Lide o ni "Mesicove Lidu gku maji radi. Nebot' kclyZ ma zimu venku, ma leto ye stodole, podzim ye sklepe. a jaro v srdci."

V P0HADKA 0 SLEPICCE.

Zdenka Zojakova.

Byla jednou jedna babieka a dedeeek. Byli velice chudi. Dedeeek pestoval v male zahradce zeleninu a brambory, babieka zase opatrovala jako oko v hlave bilou slepieku. Zahradka a slepieka byly jejich jedini Zivitele. Zeleninu vatila babieka k obedu, k vedeti men od slepieky vajieko.

Tak to bylo den co den. Nyni si ale slepidka usmyslila, 2e vajidka starou gkilm davat nebude.

Chtela mit kolem sebe hejno malYch kutatek.

Proto take y eeer, kdy2 babieka si pti gla pro vajieko, zastoupila ji cestu a tekla: "Babieko, dnes ti vejce nedam. Ani zitra, ant pozitti!"

Babieka spraskla ruce.

"Prod' jsi tak zla?"

"Schovavat je budu, a2 jich bude dvanact, sednu si na ne, zahteji je. To se podivi g, ag bude kolem mne behat dvanact 2lutYch _kutatek. At vyrostou, to pak bude vaheek!"

"Co budeme ale yeeetet, slepieko?" ptala se smutne bableka.

"Nevim", tekla kratce slepieka a be2ela shanet na druhe vajieko. $la tedy babieka na radu k dedovi.

"Nebudeme veeeket", rozhodl deda. "Budeme mit dvanact novYch slepieek. Mo2na, 2e jeden bude kohoutek a rano nas pfijde vzbudit", se deda.

Tak babieka s dedou neveeeteli. Chodili pooltat slepiece vajieka. U2 snesla etvrte, kdy2 gel deda se 2adosti.

"Mild slipko, nezlob se, ale vezmeme ti vajidka. Mame velkY Mad!" "To ne, dededku. V2dyV si neco tivatite! Kru, piend ka ge by vam nechutnala?"

Deda se zasmal. "Co g p to, kagi ja rad. Ale kde vzit krupieku?"

"Ptinesu ji", tekla slepieka. Vypiljeila si lornidek a gla ke kupci.

"Copak si pfeje g , slepieko?" tazal se nezvykle zakaznice kupec, "Chtela bych krupici. Proto2e nemam penez, chci varri neco tulelat," Kupec ptemY gli. "Jakou praci bych ti dal?

Aha, u2' vim! V rY2i mam mnoho eervikti. Kdyi je vgechny pekne vyzobe g, clostaneg krupici." $lepidka se pustila do prace. Kdy2 mela volatko pine, byla rY2e vista. Kupec ji dal do gatku krupice a slepieka gla dornt.

Ptekvapeni starou gkove navarili ka gieky, ze men na tti dny co jist.

Slepiekasna gela vajieka. Kcly2 jich mela osm, ptigla zase bableka.

"Slepieko, nemame co jist, vezmeme ti tva, vajiaa."

Slepleka se zase lekla, "I to ne, babieko! Usma2te si neco. TlustS f kapfilt by yam nechutnal?"

Babieka, se smala: "Co2 o to, ale kde ho vzit?"

"Ptinesu ho", tekla slipka. Vypiljeila si od babieky gatek a gla k tece. Na btehu sedel rybat.

"Rybati, dej mi, prosim te, kaptika!"

"Dam, ale zadarmo ne! Pottebuji 212alky", tekl rybat.

Slipka be2ela na zahradu. Hrabala, 212aly sbirala a rybati je piinesla. Ten ji dal do gatku krasneho kaptika.

Dala slipka kaptika udivenYm starou gkilm a ti meli jidla na nekolik dni.

Kdyt slepteka po prve se pfiela pochlubit s dvanacti kulItky, piinesl deda sehovanou pSe nidku a veechnu jim ji nasypai.

[Walla IS.

VIISTNf K

'ire stfedu, dne 15. dubna 1942.

36.30 Matenka uklizi ye svem koutku.

29.34 144 17 unor, biezen 17 leden, unor 217.52 a'va i 10023 18 leden, Unor, Jeji brattieek se naramne divi: "To 310.28 145 26 leden, unor, 51.22 ti marninka nee째 slibila, 2e uklizid 75.61 147 13 bkezen 27 Unor, bkezen 271.29 v tech svych kramech?"

242.85 148 26 leden, 08 24 Unor, 19.90 100.20 149 14 Unor 109 20 leden, Unor, Matenka si vzdychne: "Maminka PkiJEM OD fLADif ZA MESIC 17.65 1.00 150 16 D. 0.

110 10 nemocenska ne - ale tatinek!"

BiLEZEN 1942.

164.02 16 leden 151 104.03 110 16 Unor, "Veera mne po2adal o ruku jeden Rad Datum Za Obdr2eno 110 24 btezen 93.84 91.68 151 19 unor bankeer a jeden 1 14 unor $ 274.85 111 24 unor, biezen 81.72 153 24 finer, biezen 48.48 "Hm, musid se tedy rozhodnout: 2 18 unor, biezen 47.74 113 17 fluor, bisezen 431.09 154 17 leden, 34.92 Penize nebo divot!"

4 23 leden 1,123.62 118 28 unor, biezen 91.20 64.36 156 14 led., unor, 4 23 nemocenska 5.00 119 12 unor, 9.99 7.97 158 14 unor 4 26 unor "O, jak vas miluji, mild sleeno!

328.78 119 24 bfezen 28.99 12.72 158 26 bkezen 5 13 unor, biezen Pro vas bych del na kraj sveta."

100.48 121 17 bfezen 374.27 134.33 160 24 leden, Unor, 7 16 Unor, biezen 338.12 122 28 unor, biezen "Pane, vy zachazite ptilia dale105.64 100.16 161 27 unor, btezen 8 18 leden, unor, ko!"

199.40 123 18 unor;. bfezen, 111.22 71.21 162 26 btezen 10 13 leden, Unor 344.81 124 18 unor 36.14 5.20 163 25 unor 12 18 leden, unor, 53.95 125 18 leden, unor, DR. THOMAS N. DeLANEY 198.11 13 23 Unor 142.16 126 19 biezen $29,398.70 135.55 001Vi LEKAIt 16 17 unor 85.63 128 13 unor, biezen V 78.22 Bryle spravne pripravene.

16 23 biezen 122.52 129 16 biezen 57.95 Ptam se metaie na ulici: Oas dle fimluvy.

17 14 bisezen 706.50 131 20 led., imor, 32.40 inadovna 3248 - Res. 2687 18 27 Unor, btezen "Tak jak to jde?"

67.87 132 17 unor, bfezen 28.16 "To vedi, moc ne! Dopoledne je 19 20 leden, Unor 513-15 Professional Bldg.

167.65 357.53 ten pracl ptimrzlY, tak to zametat TEMPLE. TEXAS 20 16 nemocenska .50 133 18 leden, unor, 135 23 unor, biezen 282.27 nejde a odpoledne je to rozmrzle a 20 18 leden 910.17 22 20 biezen 362.30 same blato, a to zametat take ne86.80 136 24 leden, unor, 23 17 unor 253.09 137 16 unor, bfezen 55.41 jde!"

24 24 leden 2202.79 138 24 unor, bfezen, 214.59, 24 26 unor Velka novina.

796.86 140 23 unor, bi-ezen, 59.71 25 28 leden 1,354.82 I. Jestli pak, Missis, vite to novi201.89 nu, de chicagskY rabin je 2id?

Chas. Hrugka, maj.

27 19 leden, imor, 522.00 141 19 unor, biezen 295.12 28 4 cert. .25 142 14 leden, II. Kouknete na to, Missis, to se erstve maso, Grocerie, ovoce a 28 16 nemocenska 2.00 142 21 unor, 228.36 dnes ye svete dejou divnY veci! zeleniny. Nejlepdi maso ye meste.

30 24 leden, Unor, 239.10 Dodavka zdarma.

31 16 leden 89.90 31 19 Unor 89.90 501-67th St. Wayside 4304 32 18 leden, unor, 77.03 HOUSTON, -:- TEXAS 33 17 leden, Unor 442.64 35 17 leden, Unor 885.16 36 23 led., Unor, bkez., 373.29 37 17 unor, 32.04 37 24 bisezen 23.57 41 18 Unor, btezen, 232.27 CeskY Lekai a Operator 42 14 unor, biezen, 91.93 711 Medical Arts Building 43 17 pros., leden, 66.97 HOUSTON, TEXAS 44 19 leden, 169.57 Telefon residence: Lehigh 0748 47 23 leden 1096.90 veiefon Madnvnv: Preston 28sII 47 24 Unor, 444.52 49 23 leden, Unor, 034.76 SPRAVNE VYKONANA 50 27 unor, biezen 181.09 POHREBNi SLI4BA. 51 17 unor 86.72 52 20 leden 270.48 V hodine t'alu zarmouceni nalez55 20 unor, bisezen, 208.66 nou Edward Pace pohtebni fistav 56 18 nemocenska 1.00 pohotovY k syrnpatickemu vytize57 17 Unor 44.80 ni nezbytnych jednotlivosti a k 59 26 led., unor, btez., 18.51 vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naAi zasadou.

61 16 led., unor, btez., 125.01 63.13 unor 322.17 63 23 bisezen 196.85 Pohiebni Mit& 64 14 leden, unor 328.27 Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3608.

67 27 unor, latezen 388.23 TEMPLE, TEXAS. 68 17 leden, unor, 852.00 69 17 unor, latezen 130.62 70 20 unor btezen 557.88 71 13 leden 59.89 71 la unor, 50.86 72 20 Unor, lotezen, 234.06 74 32 ptedplatne 20.92 MANN1K 92.57 a 75 23 led., iinor, btez., 78 23 leden, unor 114.47 78 17 bkezen 70.27 fitatiovna nad 80 23 *nor 103.25 81 23 leden, unor 861.56 MIZE DRUG STORE 82 16 led., unor, btez.

52.27 84 24 unor, btezen, 813.43 TEXAS SMITHVILLE, 85 23 unor, bisezen, 27.69 87 16 leden, unor, 475.39 MALY POPLATEK JEST POUTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD 87 20 ptedplatne 23.61 MAJETKU. 89 17 unor, 267.11 89 25 btezen, 120.04 90 17 bisezen, 37.46 ZAJIMATE-LI SE OBRA1TE SE NA HIAVNi ra.D 91 17 unor 216.57 PRAVNiK 92 24 D. 0.

17.05 Vytizuje veAkere soudni 94 21 btezen 175.87 tale 1tosti.

95 18 unor, biezen 159.80 lhadovna: 936 Bankers Mort96 27 unor, bisezen, 79.56 gage Building, pies ulici na98 16 leden, unor, 113.01 proti Kress budove.

99 28 unor, biezen 63.68 HOUSTON, TEXAS 101 16 unor, 32.35 101 24 htezen, 31.85 .4

Finaneni vr, ti6etnika Hl. Ridu.

Charlie's Food Market

Dr, Chas. J. Hollub

Jednota S.P.J.S.T. ma dostatek pooh na na majetky

Pfijely jsou povolovinv na Dozemkv a mestsky majetek.

UROK POtiTAN JEST

EDWA R D PACE

5%

11f01111111111111111111111A11111111111111111111111111111f111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111

Henry gebesta

1/2 procentni sleva, kdyi jsou splitky a urok sprivne odvideny, tedv urok obnasi pouze

2

1111111111111111111111111111111111011111111111111111111111111111111111101111111111111111111MINIIIM

C. H. CHERNOSKI

Supreme Lodge SPJST. FAYETTEVILLE,

TEXAS

Straus IL

Ve stEedu, dne 15. dubna 1942.

Oznameni Kandidatil V tomto sloupci naleznete kandidaty, kteti addaji vas o hlas a podporu v demokratickSich primarkach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidatu jsou: Do precinktnich Utadil $10, do okresnich, zahrnuje v to poslance do zakonodarny, $15, do statnich $25.

OKRES McLENNAN JOHN W. DUNCAN Za aerifa, o znovuzvoleni

OKRES FT. BEND JOHN W. LESIKAR Za okresniho navladniho.

deme miti pkiletitost vybudovati velikou svetovou obec, ye ktere bude =Eno ziti v miru. Moderni technologie jiZ odstranuje hranice. Je prilelitost vybudovati dernokratickY svet, o nem2 snil president Woodrow Wilson. Potom zodpovedel &tile otazky. Programy nakho klubu jsou peelive pripraveny a o to ma zasluhu jeho president Ben Petrusek z Wallis i jeho zabavni vYbor. Po predstaveni eetnS7ch hostu byl preeten zapis o posledni

ZDRAVI LIDE JSOU

STASTNI!

a rozhodnuto konati klubovni tanec v patek, dne 24. dubna, na kterr jsou srdeene zvani naai ptatele a pliznivci.

S uptimnSim pozdravem kam i Viola Kologova z Yoakum, zpravodajka.

—V Kdyi "Veelky" volily rfane vStory ku tak pri glo take na baz zarni vStor, tak si zvolily NT rbor, ktery v zapiskach byl zane gen takto: "Tlusta, Tepid, Sucha!"

Kdyg panovi anglicky kika se "sir", tak pani je podle toho "sirka" a jejich synek — "syreeek."'

UCitelka rekla svS7m zackam, 't"e bude sluanejai, kdya se budou chtiti vzdaliti "na stranu", aby se chteji projiti.

Druheho dne se hlasi jedna 2aeka.

"Co si pkejea, Novakovar "— sim, sleeno, Rajdaskova, preala pod lavici."

■■•••■■■

Z ABAV Y

G. G. ROANE za okresniho navladniho

Pokrok Houston - - Houston Czechs

R J (SLIM) BARTA Za ierif a PI MILADY MALCIK CLAY za okresniho klerka MRS. J. J. CHADIL za okresniho pokladnika MRS. MATTYE SCHULZE za Okresniho Superintendenta okresu Fort Bend.

3 Fahrneyovy leky east° pomahaji!

OKRES MATAGORDA

1. Dra. Petra HOBOKO Vynikajici, ialudeeni Cinnost povzbuzujici lek, jehoi hodnota 5 byla dosvedeena vice pokolenimi lidi, trpicich: funkcionalni zacpou, nervosou, nezeiivnosti a zkaienS,m kern, bolenim hlavy, ztratou spanku a chuti k jidlu, zapachajicim dechem a potaienYm jazykem, kdyi tyto potiie jsou zavineny chybr4rm zaZivanim a vymegovanim. Hoboko pracuje hladce a veskrze s pi-irodou v techto 4 daleiit3ich sakerech: napomaha 6innosti ialudku ; vAdi v Cinnost stieva; zvy5uje vymegovani prostiednictvim ledyin; napomaha a urychluje traveni. Opatite si lahev Hoboko dnes a ziskejte pro sebe jeho blahodarne 2. Dra. Petra Leoivf Olej Kdyi neuralgicke a revmaticke bolesti udefi, pfiloite utieujici, zahiivajici Laivi Olej, bolesti ulevujici prostiedek poul'iva0 od roku 1885. Frinese rychlou, vitanou illevu od svalovSich bolesti zad, ztuh13-tch nebo bolavych svalu, namoienin, odi-enin neb vymknutin, svedicich neb pfilicich nohou. Napomahe povzbuzovati obeh bohate Cervene krve bolavYmi misty. Dobry. liniment.

3. Dra. Petra Magolo 06inny, piijemne. chutnajici alkalickSi lecivy prostredek v poulivani po vice nei 55 let k pfina geni okam2ite idevy od jisqrch prudky'ch poruch takovy'ch jako je peleni Zehy a kyselinove. nezilivnost.

Jest rovnei cennY v boji proti lereeim a zvraceni v horkem poeasi, zpilsobeOch letnimi nesnezemi.

G. P. HARDY, JR. za Okresniho Navladniho okresu Matagorda.

LUTHER ROBERTSON Za odhadeiho-VS7bereiho Dani okresu Matagorda.

D. B. (JACK) HINTON Za okresniho klerka J. W. "JIM" GARTRELL Za okresniho klerka TOM HALE Za okresniho akolniho dozorce W. J. HICKL Za okresniho komisake 4. precinktu

OKRES WHARTON PAUL J. 8ABLATURA Za okresniho komisake Precinkt 'eis. 3.

ZAJIMAVA I POLeNA SCHUZE NOgICH STUDENTiJ. Z Austinu pige nage zpravodajka: Ve sttedu, dne 8. dubna, veeer, konala se pravidelna, eetne nav gtivena schaze Universitniho Ceske ho Klubu, jeZ byla jedna z nejlepSich. Program byl velice zajimavY i pouenY.. Nejdrive studentka Doris Jean Taylor krasne zahrala na housle a nejvet gi oblibe se tegila gpanelska, serenada od Kreislera.

Potom nasledovaly nove kouzelnicke kousky kiubu jiZ znameho kouzelnika Dr. C. Moore, jeZ se studentam velice libily a pripominaly jim Ceske Chytrost nejsou Zadne eary. Reenikem veeera byl Dr. R. H. Montgomery, znamSr a oblibenSi profesor narodohospodarstvi, jenZ path mezi radce presidenta Roosevelta. Ve sve zajimave a .6 asove fedi snail se zodpovedeti otazku "JakS7 bude svet az zvitezime?" tiekl: Az bude po \l ake, bu-

Nabidka Objednejte Does!

Prosim po5lete mi: ❑ 11 uric. Dra. Petra Hoboko — $1.00 po g tou vyplacene (2 unc. vzorky zdarma ). ❑ 2 pra y. 60¢ velikosti lave Dra. Petra LeCiveho Oleje Linimentu za $1.00 po g tou vyplacene. ❑ 2 pray. 600 velikosti Wive Dra. Petra Magolo za $1.00 pogtou vyplacene. ❑ C. 0. D. (poplatek pfipoCten).

DR.

PETER FAHRNEY & SOPL8PDept, 1? .. 64A

2501 Washington Blvd., Chicago, M. 256 Stanley St, Winnipeg, Man., Can.

. .

99.0.110 40

WWWWW.N.P

.

/..awwwww. am. samowswora swim,

19. dubna.

Syncopators 26. dubna.

3. kv6tna. Majova slavnost s divadlem "Hloupe device z nail vesnice".

VSTUPNE: PANI 45c — DAMY 300 (Tax included) 0 zakusky a obeerstveni navAtevnikti jest VYborem 'Waite postarano.

Zabavni Vfrbor.

T. 0458 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Maiova. Slavnost Nadu Pokrok Houstonu, eislo 88.

v nedeli, dne 3. kvetna 1942 ZPEVOHROU pod nazvem

"Hloupe device z nasi vesnice" Hra o trech jednanich.

OSOBY: Vendelin Zadina, mlynat, Vaclav Kincl Ane2ka, jeho 2ena, Marie Roanovska Hedva, jejich dcera, Fr. Olexova, ml.

Baltazar Prelat, hospodskS7, Anton 8vestka Anaklet, jeho syn, Rudy Dakilek Cyril Turin, obchodnik s dobytkem, Josef Kalousek Vally Medulkova, Anna Svestkova Jaroslav Smolik, mladek, Jerry Vodehnal Teta Skolastika, Emilie Kalouskova Alois, eianik, Tim. KostomlatskSr Listonoa, Emil Kalousek ZAtATEK VE 3:30 HOD. ODPOLEDNE Zpe'vy ridi sestra Noemi KostomlatskSi Sestry kuchyni se postaraji o chutna jidla a obed bude podavan jiz v poledne. K hojne navateve zve Krouiek Hlahel a Zabavni vybor.

Mroveri upozorriujeme eleny, ze kadova schiize bude zahajena v jednu hodinu odpoledne, piesne.

se

Strum 24.

Ponfivejte k oznamovini

KRAJANSKE YEREJNOSTI K POVSIMNUTi:

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli iletujeme centy za slovo, za kaZde uvetejneni. Nejmen g i puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku naAtte na zvleAtnim listku a ptilotk objednasce ptisluAny obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni *Cek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-11 byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod natsi znaekou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slu gby a price" a podobne 25c zvlagl' za zna6ku a na pottovne, aby dale dopisy mohly byti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k ishatka" neb "Ptijme se hospodyne" obna gi doplatek za znaeku a po.§tovne 50 centt.

r, Mala kutatka — Texas U. S. approoved, 100% blood-tested sexed pullets. English Bile Leghornky, Hnede a tlute Leghornky, Anconky, Hnede a Bile Minorky, Barred a Bile Rocks, Reds. Z ylaStni cent' malYch kohoutkii. Pro katalog a cennik piSte na:— West Chick Hatchery, West, Texas. (15-dz-c) NABIDNUTI K S'NATKU. Mladenec 47 letY, slu6neho zevnej gku, dobreho charakteru, mirne a uptimne povahy. Vlastnim merAi farmu a dobte jdouci malt' obchod, ye sttednim Texasu. Pi al bych si seznamit se s divkou neb vdovou od 30 do 40 mkt, jen slug ne, at' se hlasi, na majetek se nehledi. Zarueuji ptijemnY a spoke, dank domov v kaZdem ohledu. Podobenka 2adouci v prvnim dopisu, ktera se vymeni neb vrati. PiSte eesky neb anglicky pod znaekou: "PrijemnY Domov", % Vestnik, (14-15p) West, Texas.

Ve stredu, dne 15. dubna 1942.

ViISTNiS

Vystiihnete toto RYCHLE

a poSlete mi to BEHEM JEDNOHO TYDNE, a ja, jenom proto, abych ziskal RYCHLE mnoho novYch, spokojenYch zakaznikii, ochotne yam poSlu TRI velke pakliky, pravidelne JEDNO DOLLAROVE velikosti Ward's Mite and Lice Destroyer Tablets (neobsahuji ZADNY jed), obratem poky a vyplaceno za pouhY jeden dollar. KdyZ je budete davat drilbeZi do pitne vody dle jednoducheho navodu, rychle a UR CITE : ZBAVI vaSe slepice a krocany, mlade i stare, vSech emelikti a vk a jineho hmyzu anebo yam budou penize vraceny. NENECHTE tyto cizopasniky HUBIT vaSi DRUBEt a znemoZVictoria, Tex. 6. dub. 1942. riovat ii, aby NESLA vice VAJEC. West Chick Hatchery, UkaZte toto co nejdrive vkm West, Texas. vaim sousedtm, pestujicim CterlY pane Plakk:— Velmi peknY a cennY DAREK Davam Vam vedet jak se &di s bude zaslan na spoledne objednavkutatky od Vas, snad Vas to bude ky za $2.00 nebo vice, kdy budou zajimat. Kutatka pri gla vS'echna odeslane RYCHLE, musite v'Sak RYtiva a dnes jsou dva tYdny stard a CHLE zaslat objednavku obratem jik• maji ktidelka petena, a jsou ye- poky. TkI velke DOLLAROVE seld. Mem pro ne mistnost .10x12, y e stredu olejovY zahtivak. Prvni velikosti pakliky budou zaslany pokou vyplacene, tedy za cenu, veeer jsem je nastrkal pod ten klobouk a vice s nimi newel ZadnYchza kterou byste v obchode zaplatil JEDEN paklik.

Pike anglicky. nesnazi. Nejlep'Si zasilku kuratek, Nemusite psat ZadnY dopis. Vase ktere jsem kdy mel. Ta vychovna jmeno a adresa start. Dle prani zadind Wit jich pina. — Toto jest zakeme na COD. PoStovni listek pity rok co se zabYvam pestenim adresuj te : drubeie, kutatka jsem objednal od etyis rilznYch spoleenosti a dvakraAllen Watson, Box 641, te od Vas a vZ'dy Vase kutatka byFarmingdale, South Dakota la nejlepS1 To se vlastne pozna, nejlepe az tyto dorostla. Slepice od Vas jsou zdravY houf a dfive poealy ne- Poznamka: Budete zcela jiste sti. Pteji Vam mnoho zdaru.

SPOKOJENI s temito tabletkami, KLEM KUBICA. NaSe eistokrevne druhy kutatek nebot' jsou velmi fieinne a poskyjsou Texas U. S. approved 100% tuji NEJLEPS1 uspokojeni. Obblood-tested sexed pullets. English jednejte si je proto jeke dnes, White Leghorns, Brown and Buff dokud mtiZete dostat TRI velke Leghorns, Anconas, Buff and White PRAVIDELNE DOLLAROVE veMinorcas, Barred and White Rocks, likosti pakliky poStou a vyplaceReds. Z ylaSte levna cena malych kohoutkii. Pro katalog a cennik ne za pouhY JEDEN dollar, tedy piste na WEST CHICK HATCHERY, za cenu, kterou by yam obchodnik vital za jeden paklik.

WEST, TEXAS.

Ministerstvo zahranienich veci Oeskoslovenske republiky mne poveabych zjistil neco o osudu bYvaleho profesora chemicke technologie na, pralske nemecke universite, Hugo Ditz e, jehol posledni adresa mu byla oznamena takto: "Praha VIII., Na Ubach 7".

0 osud jmenovaneho se zajima jeho syn, Gerhard Ditz.

Zadam timto krajany ye statech Texas, Oklahoma a Nove Mexiko, aby zdejkmu idadu laskave sdelili, je-li jim neco znamo o shora jmenovanem oeskoslovenskem obeanu.

Pike na: Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Bldg., Houston, Texas.

S krajanskYm pozdravem, Dr. Charles J. Hollub, Cs. konsul.

V Houstonu, dne 13. dubna 1942.

V 0 Sove'tskem svazu a eeskosloven.

New York. (OTK.) Posledni eislo etvrtletniku Yale Review (jaro 1942) obsahuje clank A Review of Russian Policy. Jeho autorem je Geo. Vernadsky. 61anek pojednava na dvaceti stranach o postupu Sovetskeho svazu v dobe Mnichova i pozdeji a je zajimavy take pro es. etenare. Sekt stoji jeden dolar a lze jej objednat na tuto adresu: The Yale Review, Drawer 1729, New Haven, Connecticut.

V Zakoutena Praha.

Z dopisu venkovske matky synovi: a hlavne se, milt' Jakube, varuj piti a tally moc nekur. Je prej ta Praha ta tak pine, koure, tak jeke ty nepridavej . . ."

eeskosloven§ti vojaci na Blizkem vychode.

Londyn. (eTK.) — Jak oznamuje denik es. vojska NaSe Noviny, byl velitel oeskoslovenskYch jednotek na Blizkem vYchode navr&n na britske vyznamenexii. Pet CeskoslovenskYch dustojnikO a stejnY poeet poddtstojnikfl a vojinfi ji2 byl vyznamenan, a to polskYm valeenYm kriZem. Mezi oeskoslovenskYmi a polskYmi vojaky na Blizkem vYchode se vytvorilo pevne pratelstvi z ylaAte tehdy, kdy eeskoslovenskY prapor byl na vas zarazen do polske brigady. VYkony es. vojakil na Blizkem vYchode, zejmena jejich fleast v boji o Tobruk a pri prondsledovani neptitele v Cyrenaice, ziskaly jim pochvalne uznani vysokYch britskYch dfistojnikfi, mezi nimi byl i gen.

Auchinleck.

V fispech deniku es. vojska.

LondYn. (CTK.) — Denik es. vojska "Nak noviny", kterY v techto dnech vstoupil do sveho tretiho roeniku, slavi znakne fispechy. Za mesic fmor vySlo celkem 33,600 vYtisku "Nakch novin" z toho bylo 4,000 vYtiskil poslamo do zahranioi. 6asopis vychazi denne v rozsahu etyr stran maleho formatu. V pondeli vychazi na dvou stranach, v Sobotu ma zvlakni prilohu o dal gich etyrech stranach. Casopis je velice obliben mezi vojaky i civilisty v Anglii a v zahraniei. oeskoslovenske rozhlasy — mezi nimi rozhlas bostonskY a moskevskY — z deniku "Nak noviny" cituji.

V V kancelati pro sluiebne. je hezka, ta kucharka, kterou mi doporueujete?

— To si myslim! Ze vkch mist dostala vYpoved' od panicky a nikdy ne od pa pa . . . !

.71.1.1.11■11■11111•0114

Jeden z dopisu od naiich uspokojenSich odkupnikui

Lively as a line drive—exciting as an extra inning — ice cold Grand Prize scores on thirst every time. Sign up with this grand-tastin' beer right now ... then take along a few bottles when you head for. home.

TUNE IN GRANO PRIZE •I NEADLINERS" ' 8248 P.M. TEXAS QUALITY NETWORK