Or an SlovanskePodpo
Elate:tad: as second class mail matter. January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of A.00rirrt /4 +11. 1922. ROeNiK (VOL.) XXX
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 25. biezna (March) 1942.
tislo 12.
0611111111■701110
POCTA KOMENSKRIVIU. OKU 1641, prave pied 301 lety, vstoupil KomenskY na pi du Anglie. Do R LondYna ptichazel na pozvani nekoli= ka ue,encil, kteti men styk s dleny "Dlouheho parlamentu" a ptali si vyslechnouti Komenskeho navrhy na zalngeni thezinarodniho Ustavu pro yYmenu vedeckYch poznatkt a pro podporu spoluprace mezi vzdelanYmi narody sveta. Je tteba zastaviti se u pamatneho okamZiku a uvedomiti si jeho yYznam. Po dvanact let gil ug KomenskY ve vyhnanstvi v nadeji; ge se podati povaliti diun Habsbnrsky a vyrvati z jeho spare Cechy a Moravu. Pracoval vytrvale a s yYmi spisy eitil slavu deskeho jmena. Byl poditan mezi piedni udence tehdejei doby. Pozvani do LondYna bylo velikYm vyznamenanim. Vyvedlo Komenskeho z mesta Lena v Poisku do sttediska svetovYch uddlosti. Za pobytu v LondYne se KoMenskY seeel s mnoha anglickYmi duchovnimi a udenci a vysvetloval jim sve plany. Setkal se take s yYznaenou osobou z Nove Anglie, J. Winthropem, ml., ktery si 0'6.1 ziskati Komenskeho pro Novou Anglii a nabizel mu misto na neda yno zalolene Harvard College. Take z Francie se ozval vlidnY hlas a to z okoli kardinala Richelieu, yeemocneho francouzskeho statnika a podpurce vedeckYch snah. LondYnske porady pterueila obeanska, valka. "Kolej svetla", jak chtel KomenskY pojmenovati syrrj mezinarodni Ustay, nebyla zalogena, kdy2 yeechnu pozornost na sebe strhly domaci boje. KomenskY neptijal Winthropovo pozvani a nevydal se pies eirY ocean. Neptijal ani nabidku z Francie, nYbr g vstoupil do evedskYch slugeb, aby zesilil svazky mezi Ceskou emigraci, bojujici o svobodu vlasti, a korunou evedskou. I kclyg se neuskuteenilo, co Kornensky za sveho pobytu v LondYne navrhoval, jeho naveteva neyyznela na prazdno. Zajem o Komenskeho dilo stoupl na obou stranach Atlantiku a jeho knihy se Cetly mnohem horli yeji, neZli pied tim. Zastavujeme se proto u vYroclniho dne jako g yYznaeneho mezniku v deskoslovenskYch-to u duchovnich dejinach. Ptipojujeme se k projeviim, ktere v techto dnech zazni v LondYne z fist predstaviteln deskosloYenske vlady. Uvedomujeme si, ge KomenskY byl jednim z tech yelikYch duchu, kteri yyvadeli nde lid z tisnive zavislosti na nemecke literature a navazovali spojeni s anglo-americkYm svetem. Na biezen t. r. pripada 350. vYrodi Komenskeho narozenin. Kdyby se v ten den dovreila pina stovka let, jiste by nebylo treba vysvetlovati, prod chceme promeniti 28. biezen ve svateeni den. Ponevade veak piljde o vYrodi na povrch merle napadne, chceme strudne vysvetliti jeho yYznam. Nepochybujeme o torn, Ze se deskoslovenskY li d., ye vlasti ales pori v tithe vzpomince skloni pied pamatkou ueence a vychovatele, kterY vtelil do sveho dila_nejeistei a nejvzacnejei prvky Ceske duchovni tradice, uchovavane peC live zejmena v Jednote Bratrske. Kdyby nebyl seven tuhYmi polity, jiste by promenil vzpominky v manifestace touhy po pinem a neinnem zapojeni dneeniho givota do proudu idei, ktere hlasal KomenskY a ktere se z jeho spist roz gitily mezi vzdelane narody sveta.
Neni-li doma svobodnY projev yubec mognY, ptipada povinnost promluviti k svetu deskoslovenskYm krajanUm ve svobodnych zemich, zejmena na pude Spojenych State. Ptipravujme proto na btezen v krajanskYch sttediscich schnze ku pocte komenskeho, ktere by byly nejen ptihlaelcou k jeho literarnimu odkazu, nYbrg i ptipominkou svetu, ze deskoslovenskY lid se i uprostted dneeniho gigantickeho zapasu hlasi k duchu, kterY pied ttemi sty lety uprostted yelike evropske vojny KomenskY ztelesrioval. Zapominaje na sebe a nedbaje osobnich nesnazi a teZkosti, prochazel KomenskY rozboutenou Evropou, budil a utvrzoval zajem o deskou vac, posiloval emigranty a zachrarioval pied zanikem ty prvky Ceske duchovni tradice, pro neg nebylo mista v rodne zemi, yydane na pospas Habsburske svevoli a nadvlade. Ceskoslovenska Amerika ma, ke Komenskemu vtelY pomer, pii nejmeneim po padesat let. Roku 1892 opravdu ce1Y vzdelanY svet vzpominal ttistYch narozenin Komenskeho. VYjimkou by16 jenom c. a k. ministerstvo vyueovani ye Vidni, ktere rozhodlo, ge 28. btezen nema bYti vyhldeen na deskYch a mora yskYch ekolach za svatedni den. Vehlasni amerieti pedagogove se toho roku zastavili u Zivota a dila Komenskeho. Ptipominam, ze toho roku dneeni president Columbia University, Dr. Nicholas Murray Butler, vykonal pied zastupci uditelskYch organisaci ptednaeku "The Place of Comenius in the History of Education" a ge v americkYch revuich vyela iada hochiotnYch &amid' o Komenskern a jeho zasluhach o rozvoj lidske vzdelanosti. Roku 1892 uctila jmeno a pamatku Komenskeho i (eska, Amerika. V krajanskYch listech vyely elanky o Komenskem. Na mnoha mistech jako v Chicagu, v Racine, v Omaze, St. Paul, New Yorku, Milwaukee, Baltimore, konaly se slavnostni schnze za neasti krajann i americkYch pedagogu. Krajanske osady tehdy vyrtoupily z Ustrani a vykrodily ye jmenu Komenskeho do sveta. Vzpominka na oslavy Komenskeho na ameri&6 pude pied padesati lety zavazuje k ptiprayam schnzi na biezen 1942. Vetime, Ze k deskYm organisacim ptipoji se i organisace slovenske. I mezi Slovaly ma, jmeno velikeho Moravana dobrY zvuk. V novejei dobe main kdo pfispel k poznani jeho Zivota a snah tak vydatne jako Slovak Jan Kvaeala. Pravem nesla v dobach svobody bratisla yska, universita no Komenskeho. Co se stalo r. 1892, musi bYti roku 1942 jegte Prekonano, nebot' Cas je o mnoho valnej gi. Nadeje Komenskeho v obnovu samostatnosti rodne zeme at' zazni v techto dnech do celeho sveta. — (Otakar OdloZilik, profesor Karlovy university). V "Na tebe, narode teskY a vlasti mita, zapomenouti nemohu pri svem jii dokonalem s tebou se lotfeeni . . . WI-1m i ji Bohu, ze po pfejiti vichiic hnevu, hiichy na gimi na hlavy na ge uvedeneho, vlada veci trYch k Tobe se zase navrati, o lide eeskY, a pro to nadeji tebe dedicem einim vReho toho, co semkoli po piedeich syS7ch byla zdedila". — Jan A. Komens14.
VYZNAM J. A. KOMENSKEHO. KomenskY je vzorem praveho vlastence. Vlastenectvi, jak tekl Jan Neruda, je prelilou veci, jestlige se omezuje na plane gvaneni. Prase vlastenectvi spodiva v ustavidne, iLsilovne a promyNene praci pro narod, a takove vlastenectvi projevem uelechtileho lidstvi a soudastkou velke pro cele lidstvo. To konal KomenskY. KomenskY je zakladatelem lido yeho vzdelani, tvurcem obecne ekoly. V jeho dobe byly ekoly jen pro duchovenstvo, elechtu a bohate meet'any. Nikoho nenapadlo, ge by i eiroke vrstvy dove meli dostati yzdelani. Proto plan Komenskeho, ziizovati obecne ekoly pro veechny od 6 do 12 let, chude i bohate, hochy i deveata, byl pravou revoluci ekolstvi. KomenskY myslil o sto let a vice pied svou dobou. Teprve poeatkern 19. stoleti poeind za yadeni obecnYch ekol, nagich dneenich Public SChools, a tim ptichazi k -Clete i jmeno Komenskeho. V New Yorku se ustavila "Public School Society" roku 1805. Spolek ten, jeho g prvnim piedsedou byl mayor De Witt Clinton, byl podatkem yelkolepeho rozvoje americkYch obecnYch ekol, Pied tim byly jen Skoly cirkevni, co g melo za nasledek, ge pro. chudinu gkol nebylo. Tomu podal odpomahati uvedenY spolek, a znenahla soustava necirkevnich obecnYch ekol Apine opanovala. KomenskY je ptedchtdcem osvicenskeho usili o spojeni veekereho lidstva ke kulturni praci. Z jeho veevednYch praci rodily se pak aerie Akademie, — vznika Akademie Francouzska, v Berline v eele Pruske Akademie Ved byl vnuk Komenskeho Jablonski, od r. 1733 jeji president, a Leibnitz, pribuzny s KomenskYm velkosti ducha a veobsahl*m vzdelanim, jeden z nej yeteich filosofu novoyeku. V KUPUJTE OBRANNE BONDY A ZNAMKY! Nepiiteiem napadena na ge americka, vlast voles vgeclany sye 'Jerrie obeany do houfu, aby kaid.Y die sil a mcinosti syYch ptisp:-1 k dosaieni viterstvi a z toho vyplYvajlicimu zabezpeeeni nagich svobod a pray a ochrany nagich domovii. K vedeni viiky por.ile Napoleona, kterY se ye valeenickem temesle nad dobk vyznal, je treba tie veci: Za prve penes-, za druhe zase penez a za treti jet=te vice penis. Je jich tieba na zakoupeni yYzbroje a opatkeni v geho potiebneho nagim bojovnikum. Vlada Spojen,;-ch Statit vas Mold, abyste ji usnadnill vyzbrojni tikoi zakoupenim obrannYch bonda a znarnek. Naie H.dy jednotlivci uloierim sy Ych tispor do t6c.hto vladnich jistot vykonaji nejen vlasterieck,;- din, ale budou pomahati i sob& Va,ge penize takto uloiene jsou bezpeeny. Stoji za nimi dobre jmeno Sp ojenYch Statfi a jsou zarueeny vegkerYrn.f7.,rodnint majetkem. Nesou velmi sltignY tirok a han:sly mohou bYti promereny za hotove hdykcr.v na vase prani. Nic ztratiti nernietete. V "My jsme a musime bYtl narodem ufedomelYch a piesyedeenSrch pracoyniku. To jsem se naucil od Komenskeho." — T. G. Masaryk.