Entered ae second clan mail matter, January 3rd. 1933 at West. Texas. ,rnrie) te Ale, If Congress of Aturticti, 24th 1922. WEST, TEXAS, ye sttedu, (Wednesday) 11. bietna (March) 1942.
RaNili (VOL.) XXX.
eisw
10.
1111MIINEMONNOO,
KRAL ZLODOU. FRMANN Goering, "tiSskY marSal Velkonemeckeriee, pruskY ministerskY pkeseda a president tak zvaneho skeho snemu" je majitelem neseetnYch titulu a tolika iadit, to ptes jeho Fallstaffovske rozmery nestadi jeho trup na vSechny Lady. Ale jeden ptidomek, kterY mu path spiS net lady a tituly, skrYva pied vekejnosti: je totit kralem zlodejti ye svetovYch dejinach. ar
Patti ut k moralni tuposti dndnich Nemcii, to s usmivavYm ohledem posuzuji paradivost a vychloubavost vykrmeneho marSala, jeho palace, neketne automobily, obrazy, bony a barbarskou dychtivost ye zbirani 2,1atYch pohart a men.. At' jakkoliv komicky vSechno tohle pfisobi, piece jen vSe co Goering dnes ma, bylo ukradeno. Kdy2 americkY turnalista Knickebocker uvekejnil pied nedo,vnem svUj objev zahranienich bankovnich kont paladinfi Tteti rite, figuroval mezi nimi take Hermann Goering s nekolika sty tisich. marek. Kdyt Nemci se dovedeli, to Goebbels a Himmler, Hess. Fricke, Frank a vSichni ostatni ulili oast sveho jmeni do bezpeei do ciziny, zdalo se jim asi jen spravnYm, to take Goering myslel na sebe okrouhlou sumidkou. Ale Goering ma velkY styl nejen v uniformach a tadech, nYbri take v kradeni. Ma v zahraniei majetek, kterY se nepodita, na statisice, nYbrt na neseetne miliony marek; nema je ovkm na jedno jmeno pod ochranou jednoho hesla v brazilskYch nebo SvedskYch bankacIL Je zlodejem velkeho formatu a velMho forniatu jsou i jeho metody. Goering nemusel ut jako pruskY ministerskY pkedseda it ze sveho pi'ijmu. Mohl jedinym Skrtem pera poutit statniho rnajetku k osobnim ucelum, mohi take vyvlastnit tidy a ptijimat holdovaci "dary". Ale to byly jen skromne zadatky. NejvetSi zlodejem svetovYch dejin a nejbohatSim mutem na zemi — on jim vskutku jest! — stal se at tehdy, kdyt ho Hitler udinil organisatorem nemeckeho valeeneho hospodakstvi. Goering umel dobte vyutit zlateho klieku, kterY se mu dostal do rukou; otviral mu cestu ke vSem akciovYm podnikilm, ke vSem dolfim a vysokYm pecim, k telezu a uhli, k lestm, kfiti a papiru, k celemu prtmyslu, k barvam, chemikaliim a benzinu, kratce ke vSemu, dim Neinceko oplYva; a take dale k mnoha, podiltim na bohatstvi celeho sveta, ponevadt akciovY majetek je tisici nitkami sva.zan s celYm svetem. C' lovek, kterY tYdne podava, zpravu tovialnimu katovi a marSalovi, o kolik milionu zbohatl, je president zavodil "Reichswerke Hermann Goering" — Pleiger. Tento pan Pleiger stal se behem pouhYch tti let skuteenYm nem nemeckeho aeleza a uhli, presidentem "Vereinigte Kohlengruben", panem vSech yedlejSich uhelnych produktn, to jest synetickeho benzinu, benzolu a kaueuku a vSech myslovYch zavodu, zbrojovek atd. Pan Pleiger
W. Tschuppik. je vynalezcem tak zvaneho "prioritniho systemu" kterY spodiva v torn, ie zlatY deSt' prSi jenom na ty podniky z valeenYch dodavek, ktere jsou ochotny uzavtit obchod s marSalem. To byl zadatek "zavodil Hermanna Goeringa" a `Koneernu' Hermanna Goeringa, kterY se velmi rychle rozSitil "horizontalne" na vSechny strany, to jest, sjednotil ptevatnou vetSinu oceloveho a uhelneho pramyslu. AvSak nezustalo jen pti horizontalnim rozSiteni, nybrt brzy ptiSel take vzrilst "vertikalni". K oceli a uhli ptistoupil benzin a kauduk, kilte a umele hedvabi, fosfatova hnojiva a aluminium, potraviny, papir, celulosa a textilie. Za nemec. armadami, ktere obsadily Rakousko, Caskoslovensko, Polsko, Pati2 a ostatni krajiny, ihned pan Pleiger. Ve viani mei das nejen ptevzit "Alpinku" a nesdetne tovarny na stroje a lokomotivy, nYbrt vybiral take obrazy, koberce a sochy z Lichtensteinske galerie a z galerie Cerninske pro "Karinhall". Goering a Pleigre jsou dobrYmi podtati; ptes valeene trapy sleduji kursy akcii na burce. Ze 180 milionti marek za akcie Alpinky slo ihned 170 miliont do GoeringovYch rukou. Ale jeho chut' mitila i na zbylYch 10 milionn. Jejich kurs na burse byl 119, ale Goering nabidl majiteltim akcii za prienechani kurs 140. VSechny steny Karinhallu by nestadily na, seznam akciovYch podniku, na nicht je nyni Hermann Goering zifeastnen. V tak zv. protektorate je to mezi jinYmi Skodovka a Brnenske strojirny, na Slovensku Podbrezova. a Omnipol, kterY ma obchodni monopol na kovy, mineraly, oleje, kb:2e, zemedelske vYrobky, papir, dtevo a textilie; v Polsku jsou to nesdetne hute a strojirny, kterYch se Goering zmovnil. a pomoci kterYch se mu podatilo dostat kontrolu nad daLs'imi nemeckSrmi tovarnami, kte re byly zildastneny na polskYch podnicich (na pr. lienschei v Kasselu). V Parini odekavali ut netrpelive pana Pleigera panove Pucheu a Lehideux a byli nedoekavi, aby ut francouzske jednotky opustily mesto. Monsieur Puecheu, dnes ministr vnitra v Petainove vlade byl elenem "Comptoir Siderurgique", Monsieur Lehideux, nyni ministr vYroby y e Vichy, byli nejpilnejSimi vyjednavadi mezi francouzskYmi majiteli dole a zdvody Hermenna Goeringa, ktere pfe yzaly na konec francouzske akcie. V Mad'arsku z poveteni Pleigerova pracoval dr. Clodius; Mar'arsko zaplatilo za nemecke organisovani prilmyslovYmi akciemi; v Banjaluce v Chorvatsku ma dr. Kulenovic, zastupy e a ptitel Jana Pavelide, ministr dole a lesil, podily pro Goeringa ptipraveny. Elektrisace drahy Fiume-Zahteb-Buda p eSt je v PleigerovYch rukou. Tak to jde dal ye vSech koutech kontinentu. Zavoay Nernqan na Goeringa synclikalisuji a ziskavaji akcie v Norsku, 8vedsku,
Finsku, 8panelsku a v Bulharsku. Nebyla prehlednuia ani male. uhelna spolednost v Recku v Attice a na Euboji; take to byla, ziskana a zvetSena, to jest ukradena. Goering ma neomezenou moc nad yeAkerYm hospodatstvim podmanene pevniny. Mute v Nemecku diky svemu iltednimu postaveni zmocnit se katdeho kominu a v podmanenYch zemich ma nesdetne prosttedky k vyclirani nebo k lakani, aby zlomil katdY odpor. 1. dubna mei nemeckY ministr munice dr. Todt, (tento vSak dle nedavnYch zprav byl v letecke nehode zabit — pozn. red.), kterY byl soudasne generalnim inspektorem pro stavbu silnic, ptevzit veSkerou agendu, ktera, at dosud podlehala ministerstvu dopravy, vYtivy, zemedelstvi a hsopodatstvi. VSichni prat a tiSti Utednici techto ministerstev meli ptejit do nove organisace dr. Todta. MarSal Goering, kteil r si nevyrvat Todtovy organisace, stal by 4@ jeSte mocnejSim panem. Za timto 91.411@111, ,skrYva, se totit Umysl ptivest kontinent hospodarsky fipine pod nemecke panstvi. Zdil, se vtak, to je to vazano na Hitlerovu nadeji, ktera ovSem byla pohtbena: na `koneene vitezstvi' v r. 1941. Podle zpravy easopisu "Deutsche Bergwerkzeitung" 29. dervence 1941 kontroluje nemecka Rise z 21 miliard marek zakladniho kapitalu vSech nemeckYch akciovych podnikii 6.5 miliardy. A temito 6.5 miliardy vladne Goering. Vetejnosti je mak) znamo, ze nynejLi marSal a hospodatskY diktator tiff v r. 1933 po svem ilteku z Mnichova, po neSt'astnem pudi pi4ed Feldherrnhalle 9. listopadu, jako tulak nekolik rnesicil v Insbruku. VeSkere nadeje bankrotatovy zdaly se bYt tehdy navtdy znideny. Oddal se poilvani morfia a klesal stale nice. Autor tohoto elanku set v lednu 1934 jako zastupce dasopisu Parieser Zeitung po stopach Hermanna Goeringa v Insbruku. Z dokumentarnich zapiskft insbruckeho Utednika vychazelo na jevo, to v prosinci 1923 byl hlaSen jistY Hermann Goering jako spolumajitel podniku v Insbruku, Bahnhofstrasse 4, kterYtto podnik byl nevestinec. Jaka to tivotni draha! Tent mut stoji drips ve svem palaci v Berline, pohtiten do pozorovani ()brazil, ktere pochazeji ze 24pils 4 rgabete Potockeho y e VarSave, Je to letterl FraGonard, jeden Rubens a jeden Bougerreau. Je obklopen antickSTni skulpturami, ktere byly ukradeny z musea v Athenach. Patti mu lokomotivky v Rakousku, aluminiove doly v Norsku, textilky v Lodti, lesy na Slovensku; vladne nad koncentradnimi tabory; na jeho tlustych prstech se ttpyti brilianty; v Bialystoku honi kance, medvedy v Karpatech a v Moabitu komunisty. Je panem nad tivotem a smrti v nemecke ftisi. Jsou Nemci, kteti pokladaji Wide kiAskeho snemu za komickou figuru. Tti slova z jeho tivotopisu tikaji vSak o "Veil ti i" vice net dlouhe tee!: Majitel nevestince, tiSskY marLal, zlodej. European Correspondent& ___