Vestnik 1942 02 18

Oft

rs

o44 Entereg as 4econo cias ROeNiK (VOL.) XXX.

_ail cab.r.,cer

-st Texas unrier

WEST, TEXAS, ye stiedu,

4kf"

(")raress

of Aol .ua

(Wednesday) 18. iinora (February) 1942. -

ld-th

eiSLO 7.

JIM %liASHINGTON OSTAVA Jitiho Wash:ngtona, vojaka a statnika, vynika i v tax neroickem obdop bi, jak3'7m byla americka revoluce. Revoluce zapodala roku 1775 povstanim kolonii proti anglicke nadvlade a protahla se na Sestiletou valku. Washington byl nej yy"SSim vel,telem vi: tezne kontinentalni armady : pozdeji ptedseda konvence, v niZ,byla sepsana Ustava SpojenYch Statt, a byl prvnirn presidentem prVe republiky na teto strane Atlantickeho oceanu.

Revolu(ni drama, v nem2 byl Washington jednim z ptednich herct, nebylo pouze projevem Usili tti miliona Ameridanti zbaviti se krahl a vladca. RevOluce byla namitena proti celemu hospodatskemu re2imu, ze ktereho pine telila evropska Slechta, kterY vSak v nidem neuleheoval smutn3i: Ude' "prosteho lidu." Revoluci se usilovalo o uznani prava ka2cleho ,eloveka na "2ivot, svobodu a vylaleclaVani osobniho blaha." V poptedi revoludnillo bone staid, skupina jedineene schopnS7ch vadca, kteti se velmi dasto rozchazell ye syS7ch nazorech o tom, jak se ma postupovati, i o torn, jak ma budouci republika vyhliZeti. Jedine du2evni .ptevaze a proziravosti Jitiho Washingtona mame co dekovati za to, 2e se mu podatilo pteklenouti rozdily mezi revoludnimi vadci a poloLti tak pevne zaklady pro prave se rodici republ:ku.

Jill. Washington byl rodern aristoki at. Byl ze etvrte generate Washingtont, kteii se ptistehovali do Virgine z Anglie v polovine sedmnacte • ho stoleti, kdy pod vladou Olivera Cromweila byla anglicka Slechta krute pronisledovana.

Washingtonovi dostalo se typickeho vzdelari venkovskeho gentlemana, zavisleho na prdci derno'SskSrch otrokt. Jeho podateeni .karierou byla slu2ba v hodnosti kolonialniho d.astojnika pro anglickou vla.du. Kdy2 se vgak neshocia mezi Anglii a , koloniemi promenila v otevtene ne ptatelstvi, tu se Washington ani okamMk /1EroznVLIel, na kterou stranu se ma p•idati. Jeho sympatie byly na strane revolucionata, i l_cly'Z tato naehaz-eli nejvice ptive/Riacu v iadach prosteho 13du. V kritickYeh letech nerovrreho zapasu, kdy2 situa;...e se zdala beznad ilnOtt. nebo kdy vnittni rozpory hrozily ptivoditi chaos, tu prave jenom jeho vytrvalosti po daitio se udr2eti v'Sechny revoludor slo2ky pchromade.

Jako vildce armady vzbuzovali Jiti . Waslington obdiv a actu vSech znalcir valedne strategie.

Kdyi briticky nadelnik Sir William Howe phstal v newyorskem plistavu se 30 valednmi lodemi a se 400 transporty, dopravivSlmi sem sem 32,000 vojaka, 10,000 namotnikt a 1,200 del, valka zdala se u2 ptedem prohranou. Vge, co mohl Washington postaviti proti teto ptesile, bylo asi 20,000 domobranca a novaeka. Anglie byla naprostou vladkyni more a mohla zablokadovati cele. americke pobke2i. Anglicke

(22. imora 1732 — 14. prosince 1799) zajmy nachazely krorne toho te2 rancho Zencir i n-iezi so.naj-y-mi americkYmi kolonisty, take nejmene 25,000 tak zvanYch americkYch torya bojovalo po boku Brim. Neni divu, 2e za takov;;Tch podrainek. Washington yydkaval nepouStel se do 2adnYch otev •enych bitev, o nich:z ptedem v6deL 2e by skoneily pota2kou.

pasledro. i i.ni Fvotopluka Cecha "Do svilta, J44 dosti si ov ted' k cir Um! Vam vlasti synim zni vzk p z rriaj, drOrie detd tam v modru dalekem • bratrarn za 8umavou, za Sne. Iky bilou blavou a vEude v siren ,svdte, kde elovelr. elovOkenn.

Kdo2 v divy' zdpas roda mir volame a shodu, kdo2 ztime lidstva metu ✓ jich volnem razneln kdo2 mame blahovesti ✓ ech bratti rOvne S'testi a Sinern rabske kruky te2 s sestry-druhy, vsak odmitame kaMou zbran temna, alrlad s vra2dcii.

Kdoi vztekle viavy syti cho?.rn v lasce s bliemirn 2iti, kdo2 nevetici s vertu jdern k Vednu zemi Serou za hve:dou, ktera sviti rem v pochvb vincbiti — 6, vtelit v pill, risky, co rtorna hies me, v Aik jeden sra2me nezname. sve zname AmerickY boj o svobodu a vzneSene idcaly, vyjadten v ProhlaSeni neodvislosti, vzbuzovaly zatim sympatie po celem civilisovanem svete, a do IVashingtoriovy armady poeali se hrnouti dobrovolnici z Francie, z Nemecka, ze 2vedska, z Polska a z j'nVch zemi. Jeho vojaky cvidili nyni profesionalni dastojnick jako byl Von &Ruben. Na konec uzaviela Francie s americkYmi koloniemi spojenectvi a poslala sem silne lod'stvo a velkou armady. Po mnoha nevyliaitelnYch Utrapach mohl Washington •oneene zahajiti ofensivu. V tijnu 1781 zaskoeil hiavni oddil britske armady u Yorktownu a ptinutil jej ke kapitulaci.

Valka byla vyhrana, ale hospodaisky 2ivot zeme — ktere byla nyni autonomnim statem —

byl alp ine rozvracen. Moe kongresu byla nejista a kongres sam nezcial se ani bYti schopen rozuzlovati splette problemy, pied nimi2 republika stala. V tornto zmatku vypracovala skupina dastojnika plan na americke monarchie a nabidla ,dokonce korunu Washingtonovi.

Washingtonovo vyznavani podstatn3•7ch princjpil arnericke revoluce nebylo v§ak pouh3,:,m prazdnYm gestem. Ueinenou nabidk.0 pova2oval skoro za osobni uraZku a cltstojniky k tomu, aby se sveho planu vzdali.

Roku 1787 byl Washington ()pane presidentern Ustavni konvence, ktera se seSla ye Filadelfii. Navrhovand Ustava byla pattidne ptijata. Washington byl ‘jednohlasne navr2en za presidenta, zvolen a 30. dubna 1789 formalne dosazen do Utadu. Po atyi-ech letech byl zvolen znovu, tteti nominaci vSak ji g zamitl.

Osm, let jeho slu2by na miste nejvySSiho piedstavitele vYkonne moci byio prave -,tak boutlivVm, jako byla leta revolueni. V socialni politicks ideologit vznikly d y e Skoly, zastoupend Alexandrem Harniltonem na jedne a TornaSem Jeffersonem na druhe strane. Uddlosti za fran couzske revoluce zpUsobily ptikrY rozpor ve yetejnem mineni. President Washington, kterS7 nechtel zaplesti svou zemi do evropskeho viru, byl vystaven caste kritice a hanobeni. Ve vnit •ni politice klonil se na stranu federalista, kteii nabddali k ustaveni silne centralni vlady a k vSemo2nemu napomahani obchodnimu a pramyslovem rozkvetu, nil tom v2ak podporoyal i tadu nav"rh-a antifederalistA, zvlaSte ty, ktere se tYkaly uzndni Bill of Ri ghts. V mezinarodnich vztazich tldil se politikou ptatelsk3ich styla ale neptal si 2d.dnYch "zapletajicich spojenectVi" s evropskYmi zernemi. Toto zustavdi aZ doSud jednou z zdsad americke zahranieni politiky.

Jiti Washington zemtel na svern milovanem statku ye Virginii tti roky po svem odchodu z politickeho 2'vota, 14 prosince 1799. Hrobka, do nit u Mount Vernon oochovan, jest dnes narodni svatyni.

V Piekvapujici rusks Uspechy proti Germanilin vkazaly, ze Rusko bylo skuteene neznamou lip 3 rou, ktera dokonale rievratila nitlerfw leery plan. Ruski pe.chota a povestni kozi.c7 konaji takika divy a nacisticke, zpupnost byla ra ruskSreh planlch jiz teZce pelrestana. sill rusk,: ch bedak.a a zmo.,udieli. Jak se nernohou optit o sve tank, berou pied bajonety rucloarmeneil nohy na ramena.

V Nova spoleenost svoberin;Th narodu bude zarukou, ie po pora2ce, ptiMadnern potrestani clfikladnern odzbrojeni nerneckYch ba rbarra. suet se bude moci neruSene vratit k tvokeni novSrch hodnot hospodai•skSrch a kulturnich.

&rota Washington, D. C. — PravdepodobnSY nedostatek uhii Ve Spojenych Statech hrozi, to Chicago bude postiteno vice net kterakoli jina Oblast Ameriky. Nedostatek byl ptedpoveden fitadovnou pro pevne palivo pti departmentu vnitra a hrozi pry hlavne protote dostavil se oeekavanY nedostatek dopravnich prosttedku, jet rozvateji uhli z dolt do mist spotteby.

V V Curych, vSicarsko. — V protinazistickYch kruzich ve 8vYcarsku sbiraji penize, aby 'SvYcarskYm mladiktm z nemeckYch rodidt se mohlo opatriti tvYcarske obdanstvi, jet by je zachranilo pted vojenskYm odvodem v Nemecku k slutbe na fronte v Rusku. K ziskani °beanskYch pray a ptislutnYch listin je ye vSrcarsku zapottebi okrouhle 1,000 frankt. Mnoho protinazisticky zalotenYch mladikt ye 8vSrearsku, pokud jsou nemeckYmi obeany, bylo ptinuceno sloutiti v nemecke armade, protote nemeli tyto penize. Tuto kampari zahajila jedna 'avYcarska. matka, jejit syn nikdy nebyl na nemecke Ode, byl vtak pt . nucen vratiti se do Nemecka k vojenske slutbe, protote jeho otec byl Neincem a obdanem Reichu. Tento miadik padl na vYchodni fronte, kam ho naziste poslali po pouhem etytnedelnim vYcviku. v v Moskva. — Ruska, armada ma nyni nove vo.'eerie heslo "Na Bilou Rus" a razila si cestu na zapad a znovudobyla daltich osad na nemecke zimni linii, .kterou nemecke hordy snatily se chraniti a uhajiti za katdouzenu, ale neudrtely ji, adkoli bojovaly zutive a mely take ztraty. Bile, Rus, kde nemecke hordy po prve loni v Fete ptekrodily hranice Ruska, leti 30 mil za Smolenskem a asi 60 mil za posledne znamymi sovetskymi liniemi na fiseku Toropec-Cholm.

At ruska, vojsko znovudobudou Bile Rusi, nemecke hordy budou nuceny ustupovati jit vYchodnim Polskem, kde provedly loni prvni fitok.

Dle zprav z fronty Nemci provadeji stile protittoky z obou boka dlouhe bitevni linie. Na jednom fiseku pted Leningradem ztratili Nem' 1,500 mutt za jedinY den. Vice net 1,000 Neinct bylo znideno v marnem pokusu zastaviti postuMinot' bylo pobito ph jednom jejich protittoku na jihu.

V V Philadelphia. — Geo H. Earle, byvaljr americkY vyslanec v Bulharsku, vypravel o nacistiskein teroru. Pravil, to jednoho dne vstupoval do sveho automobilu, parkovaneho pied jistou kavarnou, kdyt spatiil tti nemecke vojaky, divajici se na malou americkou vlajta, kterou mel na nem. Vypravel: Jeden z vojAk ii tazal se mne, zda jsem American. Kdyt jsem odpovedel,' ze ano, tekl vojak: Vy nemate rad nos nacisty?

Add jsem mu, to nemam a kdyt jsem vstupoval do auta, jeden z Nemcii chytil mne za lytko.

Kopl jsem jej do taludku pinou silou. Druzi dva se do mne pustili. Jeden zavadil mi pest: o nos.

— Earle pravil dale, to srazil k zemi druheho vojska ranou do delisti, vstoupil do automobilu a odjel. Obratil vtak automobil, dal se zpet, ale vojaci pted nim utekli do vrat jistaho domu.

Lida na ulicich se small nad jejich nedtstejnym postavenim.

Washington, D. C. — Poplatky na starobni pojitteni budou zvYteny pro zemestnance etytnasobne z 1% na 4% dle planu, o nemt uvatuji finaneni experti administrate, kteii snati se ziskati $27,000,000,000 rodne na valetnYch danich. Za zvSrteni poplatku delnici obdrti hove potitky, poditajic v to nemocenske pojitt'ovani a nahradu za dooasnou a trvalou neschopnost k praci. Definitivni podrobnosti dosud nejsou stanoveny Dle noveho-planu delnik bude platiti misto jednoho tti procenta na starobni pojitteni a po prve musi platiti jedno procento na pojitteni proti nezamestnanosti. Dle noveho navrhu zamestnavatele platili by 3% mzdy svych delnikt misto jednoho procenta, jimt ptispivaji dosud. Ttiprocentni poplatky zamestnavatelt za pojitteni v nezamestnanosti zfistanou nezmeneny, tak ze zamestnavatel celkem zaplati 6%. Tento novY program zahrnuje v sobe tet ptibrani daltich zamestnanct, kteti dosud byli vyriati ze socialniho pojitt'ovani. TakovYch je asi 21,000,000 a ptidanim jich podet pojiatenYch dostoupi vyle 60,000,000.

YhilITNfir

'Nonni *hied.

Vichy, Francie. — Jeden obyvatel Belgie, kterY poskytl ptistfeti britskemu letci, jent se snesi padakem ze zvrakovaneho letadla, byl veera odsouzen k smrti nemeckYmi fitady ye flanderskem meste Laetham St. Marie. Podle bruselskYch novin odsouzenY se jmenoval Sylvian Vande Velde.

Nemecko pied nekolika mesici ujednalo s Francii smlouvu, na zaklade ktere zeme tato mela dodati 300,000 metrakt brambort za 10,000 metrakt Ora. Nyni se sdeluje, ze Nemecko fade, na Francii 600,000 metraku brambort. V prOmyslovem podnikani v Nemecku utive. se stale vice tenskych sil. Zeny jsou nyni zarnestnavany vtude, zejmena pii lehaich pracich v prilmyslu valednem. V Italii nedostatek potravin je stale vatnejti a Brady vedou ptisne kampane proti skrYvani a hromadeni zasob. gatstvo a obuv je tetko k dostani, ad' ptidelove zatizeni je ♦ platnosti jit po tlouhY eas.

V V Moskva. — Obrovske plochy pudy v sibitske divodine jsou nyni ptemeriovany na pole, aby zesilily valedne Asti Ruska. MoskevskY rozhlas to ptenice byla jit vyseta v jitnich sekcich ate pole pro bavinik jsou prove nyni zoravana. "V oblastech na Sibiti obrovske plochy lest byly vykaceny a odvodneny, a take byvale batiny budou brzy vzdelavany", bylo dale hie,teno v rozhlasu. Zemedelstvi na Sibiii bude side jenom extensivni, lee point& velice zesiliti sobestaenost velkYch ruskYch armad, ktere stoji u hranic na strati proti Japonctin na Koreji a v Maneukuo.

V V Americke sbory na batanskem poloostrove na filipinskem ()strove Luzonu odrateji japonske ttoky a ptisobi neptiteli velke ztrahy. V tterY bylo hlateno sestteleni sedmi japonskYch letadel. Ve sttedu japonske letecke Moky ponekud ochably. Pied tim bylo oznameno, to dela americ. pevnosti v Manilskem zalivu umleela nekolik neptatelskYch oblehacich baterii na bte7ich pti meste Cavite. Amer icka pechota utkala se s neptitelem v mnohYch mistech a obliajila svoje posice. Japonci vysadili na ()strove nova vo]ska. Holandske sbory, obhajujici Amboina ostrov, potopily etyti japonske valedne pied oputtenim zakladny na Molucca ostrovech. Na Burme dostali se Japonci pies ieku Salween v Martabanu, ale v Paanu, o 30 mil dale na sever, pokus o vysazeni vojsk na druhY breh byl britskymi obranci odraten.

Washington, D. C. — Senatni zemedelskY vYbor obvinil sekretate zemedelstvi C. Wickarda, ze snati se snititi ceny nekterYch vettich trod a odhlasoval jednomyslne, aby byl vlade zakazin prodej baviny, ptenice, kukuiice a jinych plodin pod paritni cenu. VYbor jednomyslne schvalil piedlohu, v nit se tads, aby bylo zabraneno sekretati Wickardovi a kontroloru cen Hendersonovi "deli federalni zasoby na trh, aby byly sniteny ceny." NovY zakon o kontrole cen zakazuje stanoveni maximalnich cen na zemedelske plodiny, dokud nedosahnou deseti procent nad paritou, ale farmatska skupina tvrdila,ze Wickard a Henderson chti to znemotniti tim, ie daji do prodeje vladni zasoby plodin.

Columbia Tenn. — Na zdejtim trhu na muly bylo tento tYden docileno noveho rekordu, nebot' za par mult bylo zaplaceno $500, cot je cena, kterou zdejti trh neslytel od roku 1918, adkoli je zde sttedisko trhu na tato zvitata. L. B. Robinson prodal par mule za rovnYch $500, kdetto Charles Skillington dostal docela $525 za svuj par techto tahounti. Robinson pravil, jeho mulove byli loriskeho jara ceneni od $375 do $400. Podet mult, kteii byli piihnani na trh minulY tYden, prvni letotni zimy, nijak neuspokojil poptavku kupcu, nebot' ti chteli nalroup4 ti mnohem vice techto tatnYch zvitat, kterit nyni °pet "pfichazeji do mody".

tie sttedu, dne 18. finora 1942.

Montgomery, Ala. — Zdejti nejstarti obyvatel, dernoch William Freeman, jent tvrdil, je 117 mkt. star, zemtel. Zanechal tti syny a dceru, 30 vnukt, 100 pravnukt a tti pra-pravnuky.

Vichy. — Tri Francouzi byli zastieleni v Pahz rozkazu tamniho velitele po novYch vYbuLich bomb, namitenych proti Nemcum i proti Francouzfn, kteii chti s nimi spolupracovati.

Dva z nich byli obtalovani z podporovani hnuti "Svobodnych Francourt", tteti pro "velezradu."

Otyii explose byly hlateny veera v noci a dnes rano. Jedna bomba vybuchla v di stojnicke minati v universitnim meste na jitnim cipu Patite, kde prose nekolik dtstojnikt jedlo. TM ostatni bomby vybuchly v rtznYch ttadovnach organisace "Socialniho revoludniho hnuti", jet je nejkrajneji pravioackou organisaci, ktera pteje si nejvetk spoluprace s Nemeckem.

V V Ruske delostielectvo a minomety pusobi Nemetm ohromne ztraty. V jednom mist& kalminske fronty v jednom dni pet set Minci usmreeno bylo temito zbranemi. Jeden ze zajatYch nemeckYch dtstojnikt potvrdil zpravy o velkYch ztratach nacistickych vojsk, prohlasiv, ze 55 procent muistva jeho pluku bylo bud'to usmrceno anebo zajato a 25 z celkoveho poetu 36 velkYch del ztraceno Tim vetti jsou nemeeke ztraty, cim houtevnatejti je odpor, kterY sovetska vojska odhodlane drti. Stkedeeni moskevske depete hlasily odrateni nemeckeho protittoku na jitni fronte, ph 'Amz. nacisticke sbory mely ztraty 850 v mrtvYch. Berlinksy rozhlas hlasil v fiterY min. tydne, to test ruskych plukt. Moen° na nemecke linie vychodne od Charkova po dtyti dny bez zastaveni, avtak ttoky tyto byly odrateny protittoky a boclakovYmi boji. Rusove pry ponechali na bojitti 4,000 mrtvYch. To pry- sveddi o prudkosti techto fitokg, stejne jako okolnost, ze jenom 133 Rust bylo zajato.

Kongresnik Sabath, jehot vYboru jsou odkazovany vtechny resoluce, tadajici o kongresni vytettovani itznYch zaletitosti, ptislibil v zasedani domu :zistupcti, to v jeho vYboru bude tadosti o jakekOli vytettovani venovana nejvytti moina pozornost. Podporovatele noveho zakona, jehot osnova byla ptedlotena domu zitstupct pravili, ze pestovani kte guayule ve Spoj. Statech . bylo jit demonstrovano jako mane. S uspechem de, se tento kei pestovati v Kalifornii, Arizone, Novem Mexiku a Texasu.

Ket dava kauduk, z nehot po odstraneni pryskytice jdnoduchYm a nenakladnYm zpilsobem se docili ptirodniho kaueuku zrovna jako ze stromt gumovnikt, zvanYch anglicky Para rubber trees. Znaene zasoby kaueuku mohou bYti z kte guayule produkovany jit v dobe th roku a velke zasoby mohou bYti ziskany j it v (lobe pet at testi rokil. — (Poz. red.: Tenth kei guayule nebo huayule je v botanice znam jako Parthenium argentatum a path do deledi rostlin slotenokvetYch, Commpositae. ✓eskS7 se jmenuje sambaba.

Boston, Mass. — Chistian Science Monitor ptinesl zpravu, ze namotni sily SpojenYch Statt ztidily konednou ptespacifickou stanici na Novem Mande, kdyt tvotily ochranu amendkeinu vojsku, jet bylo dopravovano do ostrovnich stanic na WA) ceste. V kabelogramu z Wellingtonu, kde byla ztizena spojenecka, censura, oznamil jeho korespondent Josef C. Harsch, ze "bitva o zasobni linie z americkYch tovaren na dalekY vYchod byla vyhrana."

Harsch veera ptistal ye Wellington na americitem destroyeru, kterY je prvni lodi namotni sily, jet je pod velenim Herberta F. Leary v oblasti' Anzac. Pravil, ze pi vodnim poslanim lod'stva, ktere vyplulo z HavajskYch ostrovu, bylo "krYti hnuti posil," jet byly vylod'ova ny na ostrovy v Tichem oceinu z bYvalYch ptepychovYch parnika.

Ve stredu, dne 18. Anora 1942.

0 REFERENDUM RADU KAREL JONAS tisLo 28.

Cteni bratfi a sestry:— Povedel jsem, ze podam Alpine a doslovne vysvetleni stran tadosti o referendum podane Hlavni tfadovne fadem Karel Jonas cis. 28.

6inim toto proto, ze bratr Step. Valeik v dopise ve Vestniku pie nen, co se vilbec s jeho drivejAim vYrokem nesrovnava, o emit se doetete postupne.

Zaslal jsem kratce po novem rote 1941 dye tadosti o referendum k ruce sboru feditelA, ph tom byla tadost, by sbor redietiu uskutednil vydani obkadnich knitek jak sjezd v East Bernerd se usnesl, cot se posud nestalo. Pozdeji kdy rok doSel jak stanovy nafizuji, zaslal jsem na HI. U. V 'firm byla schuze HI. U., po ktere kratce fad Pokrok Houstonu eels. 88 rozeslal na fady Hlavni ttadovnou schvalenon Mdost o referendum, Cekal jsem na ty naSim radem zaslane ,a kdy pokad nic, poslal jsem dotaz na br. taj. HI. U. co se stalo s naSimi dostmi.

Kdyt jsem daval dopis s dotazem na poStu, ries1 jsem dopis z HI. U. a pki otevi•eni dopisu jsem shledal, ze mam o co jsem psal, a zase obratem poSty jsem od bd. taj. Hl. U dostal to same, zde jsou oba dopisy doslovne.

Fayetteville, Tex., 22. fijna 1941.

Mr. John Holeeek, Route 1, Wallis, Texas.

CtenY bratfe:— Doufam, ze mne prominete, ze pro naval prate, zapomel jsem Vam drive oznamit,ze ty dve VaSe resolute, ktere jste poslal nag Hlavni 1:jkadovne k schvaleni, abyste je mohli potom, prostkednictvim referendum, pfedlotit naSim tadum e odhlasovani, byly obe zamitnuty, v Hlavni T:Jfadovne.

Lituji toho, ze se tak stalo, a lituji toho, jsem Vam to zapornel dfive oznamit, cot doufain ze mne prominete.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tIfadovny. ,JFC:as Fayetteville, Tex., 25. fijna 1941.

Mr. John Holeeek, Route 1, Wallis, Texas.

CtenY bratke:— Vag dopis ze dne 24ho t m. jsem obdrtel, a lituji toho, ze jste mne muse' psat, dotaz, jak to dopadlo ye schuzi Hlavni '0'. fadovny s temi ". .§,dostmi pro referendum, ale pro naval prate neni mono VSecko na 'eas udelat, a proto jsem se s tim opozdil.

Psal jsem Vam dne 22ho t. m., to ty dve Vak resolute pro referendum byly obe Hlavni tradovnou c posledni schuzi zamitnuty. Snad jste do teto doby ten dopis dostal.

Jak Vam to nekdy okolnosti dovoli, nrijed'te se sem k nam nekdy podivat. Rad bych, abyste naSi novou tfadovnu, a nvidel jak to vk u nas pracuje.

S pfatelskYm a bratrskYm pozdravem, znamenam se, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tRadovny.

JFC:as Pfednes1 jsem ye schilzi co se stalo, o een-t rokovano a usnekno, bych co tajemnik prostkednictvim Vestniku tadal vysvetleni, cot jsem udinil, a tu hned jak Vestnik vykl, obdrtel jsem od br. Valeika opis dopisu, kterY pile bratru tajemniku HI. U. a doslovne tni: Houston, Texas, 21. list. 1941.

Mr. J. F. Chupick, Fayetteville, Texas.

VatenY bratke tajemniku:— Bratr Jan Holeeek, tajemnik radu 28, eini v betnem eisle Vestniku vYzvu, aby fitedniky nebo fediteli bylo podano vefejne vysvetleni pro vSeobecnou informaci Clenu, prof jejich Fadost o referendum byla Hlavni I:Jkadovnou zamitnuta.

Nemylim-li se, afd 28 poslal pied easem tfi petice. V fijnove schuzi byla Ctena pouze jed-na. Jestli fad 28 neodvolal druhe dve petice, //ley i ony byti ptedloteny a Cteny, aby se to protokolova10, ge byly do schuze poslany. Paz-

vEsTNfK nive nebo nepriznive uvaiovani o nich nema na dalAi pdstup tadneho vlivu. Po uplynuti triceti dna mute takovo. Mdost jiti na jine bez otcovskeho potehnani Hlavni tiudovny.

Bude proto radno, abys jako hlavni tajemnik podal ye Vestniku tadanou odpoved' a naznaeil, ze jedna tadost od radu 28 byla ptedlolena k uvaIeni. Tato ptedlo gena 26.dost nebyla zamitnuta. Pouze se stalo, ze nebylo o ni debatovano. Hlavni tkadovna musi petici vziti na vedomi, protokolovati jeji pfijem, avSak nemusi o ni debatovati, a rozhocIne nema prava takovou tadost o referendum umleovati, od=kit nebo zastaviti. Tim by elanky o referendum staly se naprosto bezvYznamnYmi a zbyteenYmi. S bratrskYm pozdravem, Stephen Valeik.

Pruklep - John Holeeek.

Na to jsem obdr2e1 dopis od br. taj. Hl. kterY doslovne zni: Fayetteville, Texas, 24ho list. 1941.

Pan John Holeeek, Route 1, Wallis, Texas.

CtenY bratke:— Kdyt jsem Ti neda yno psal co odpoved' na Tvilj dotaz co se stalo s temi dvema peticemi o referendum, ktere jste na Hlavni tkadovnu napsali, psal jsem Ti, ze tyto byly zamitnuty.

Slovo "zamitnuty" snad nebylo spravne. Petite ty, na navrh, kterY byl podporovam a pfijat, byly poloteny na PiSu tento tYden kraal dopis do Vestniku, na vysvetleni co se stalo, a jest-li jste tomu rozumeli jinak net jsem Vam to mini' oznamit, doufam, ze mne to prominete.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, JFC:as tajemnik Hlavni tradovny.

A nyni podava br. taj. Hl. Ur. vysvetleni v Organu na vYzvu br.- Valeika, dovolim sobe tento dopis podat k porovnani: Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry: ✓ poslednim eisle Vestniku, br. John Holeeek, od radu Karel Jonas Oslo 28, ma Mdost, aby nektrY iffednik Hlavni T:Jfadovny, neb Glen VYboru reditelu podal ye Vestniku vysvetleni, jak se to stave., ze kdyt fad poda tadost o referendum, tato tadost jest pak Hlavni Ufadovnou zamitnuta, a ze ye stanovach nic neni, co by naznadovalo, te tadost o referendum mate bYt Hlavni trradovnou zamitnuta, (a takto zastavena).

Co tajemnik Hlavni tradovny citim se povinen br. Holeokovi podati nasledujici vysvetleni: ✓ lednu tohoto roku dostal jsem od radu Karel Jonas tfi tadosti, aby prostkednictvim referendum byly povoleny jiste zmeny v zasedani irkedniku Hlavni tradovny a Sboru feditelii a zavedeny jiste veci. Ponevadt Mdosti tyt boyly adresovany Sboru reditelu, pied dubnovou se/Ifni Sboru fediteln odvedl jsem dosti tyto Sboru feditelu. Jak bylo s ternito tadostmi naloieno nevim, ponevad g ja co tajemnik Hlavni tradovny, ye schnzi abort renejsem tam pfipuStenY. V ditelu V kijnove scherzi Hlavni ti-adovny pfednes1 jsem obe dy e Zadosti o referendum, ktere jsem dostal od radu Karel Jona& eislo 28, ale v obou ptipadech, kdyt jsem je , pfedetl, byl udean navrh, ktery byl porporovan a ptijat, aby tadosti ytto byly polo&ny na stul. Stalo se tak. Dale nebylo o techto tadostech nic mluveno neb debatovano.

Dle naSich stanov, ptiznive neb nepfiznive uvalovani neb usneSeni o tadostech pfedlotenYch pied Hlavni I:Jfadovnu, nema na dalSim postupu takovYch Mdosti tadneho vlivu.

Kdyt ten fad, ketrY je na Hlavni T:Tfadovnu poslal, chce, mute po uplynuti tficeti dna takovou tadost rozeslati na ostatni kady, bez ohledu na to, jestli jej Hlavni tradovna schvalila nebo ne. KdyZ Hlavni Uradovna takovou tadost dostane, takova tadost musi byti ye schilzi Hlavni T:Ifadovny ptednesena, a musi byti protokolovana, ale nemusi byti o ni debat0Van0 neb jednAno. Hlavni tradovna ne-

Strana 3, ma, pravo takovou tadost o referendum zakazati, ji odmr gtiti, neb snaati se ji potlaaiti neb znemotniti. Kdyby Hlavni tfadovna takove pray() mela, tak vSecky ty elanky v nakh stanovach referendum se tykajici by byly mrtvou literou.

Jestli fad Karel Jonas eislo 28, si pfeje, on maze nyni tyto tadosti o referendum na jine kady rozeslati, bez schvaleni Hlavni Ufadovny, tak dobfe jako kdyby Hlavni utadovna ty tadosti o referendum byla schvalila. Nak stanovy jsou v tom ohled-u trochu "nepochopitelne", ale tak ja tomu rozumim.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik-Hlavni tfadovny.

Mam zato , to kat'dY druhY fad po vSem torn muchlu by byl svou tadost na sbrattene tak jak my ueinili, zaslal.

A tu po vgem tom se vynese ye Vestniku dopis br. Valeika ze dne 7. ledna, kdyt nak tadosti byly dva tYdny u sbratrenYch fan, phmlouva se hladce, by fad pkedelal sve resoluce, aby Hl. Ur. nemohla ani jednu pismenu pfekroutit. Tak, bratfe Valoik, to ukazuje, ze uz j peotfeba "otcovskeho potehnani"? Br. Valaik pile v dopise bratru tajemniku HI. in. o tfech tiadostech a koneene jen o jedne Pokud dosti, to je podafene. Mezi jinYm tad nema souhlas od jedne tketiny radu, nic se neoznamuje. Bratre Valeik, od kdy v Ustave SpojenYch Statt, byl svobodnY tisk zakazan? Ty mazes psat elanky ,aneb zapovidat jak cheek je-li to ale proti Ustave, me, to asi tolik trvalosti jak snehova koule v pekle.

Spojene Staty jest, byla a bude zem svobody, kde pro diktatorstvi nebude nikdy mista.

Jsem elenem Jednoty od roku 1905 a po ceta leta fifednikem radu. Za ty roky jsem mel pkiletitost byti nejednou patomen schtizi Hi. Uf., men jsme vYbory pod rozlienYmi jmeny a fidy byla schuze Hl. Uf. otevrena, kdy2 priSel den Jednoty v tu dobu do Hl. UF. byl pozvan ,aby vyslechl jednani, a dnes? Aeditele, jednaji za zavrenYmi dvermi, kam nema 26.dnY pristup, poeinaje od predsedy Hl. tr. at do posledne prijateho elena. Mame tedy dovny dve, jednu tajnoc a jednu pro kaideho Clena. Nedivil bych se, kdyby 162 taj. dostali z Wallstreetu zpravu, te S. P. J. S. T. vice nestava, a proto jest tadoucno, aby aspon pfedseda a mistopfedseda HI. Th. . meli pfistup do schuzi feditehl, ti mby se odstranilo tajne zasedani.

Koneim a na kritiku nebudu odpovidat.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek.

V ZASLANO. Bratrum Hlavni tradovny i reditellim S. P. J. S. T. od ridu "Volna eechie", eislo 135, Ennis, Texas.

Pr schazi na geho radu konane dne dne 8.

-anora, probiran byl "VYtah z protokolu firednikt Hl. tr. a reditehl ze spoleene jejich schfize, konane dne 5. ledna 1942 v nisadovne ye Fayetteville. V tomoto protokolu shledavame, Fe bylo jednohlasne prijato, aby bfi Kacir a vadleria.k prodali na g pozemek v zavodnovacim dist. 'Cis. 15.

Po volne debate bylo odhlasovano, ze nag' fad nesouhlasi s timto usneknim, by pouze jeden alen HI. Ur: a jeden elen z reditehl byli Dfivod: prodejem v dist. Cis. 15. povereni.

Jest na mdobre znamo, co bylo jiz vykonano test za rtiznYmi zaletitostmi onoho pozemku v okresu Cameron, ze po upravovani cen pozemku bondu po nastoleni bfi reditelu byli zjistit hodnotu tri bit feditele v okresu Cameron a nyni pri prodeji maji byti jen dva.

NaSe stanovy nafizuji br. pokl. ze musi miti dohled na pozemkovY majetek Jednoty a tu presto, ze br. pokl. Steiner tadal, by byl teto zodpovednosti zbaven pfi prodeji onech pozemku v dist. Cis. 15., my se opirame o zneni nasich stanov, 'Fe br. pokladnik musi se sireastnit prodeje onech pozemkii, neb stanovy pita' sjezd, a ani Hl. Ur. ani feditele nemaji tolik mod neco v nich ptedelesat, neb ka2c1

Strana 4. fitednik ma v nich popsanou svoji povinnost a tu musi konat. Proto bylo usne geno v nati schtizi, by ph prodeji onech pozemkil byl i br. pold. Steiner, neb jest to jeho povinnost.

Oteme tat pit zprave br. iteetniho, Marka, ze nekolik fadil jsou s placenim jejich poplat• na Hi. Ur. pozadii. Br. l'idetni to ovgem podaval pfi jeho zprave — ale — nedetli jsme 2.adne usnegeni po jeho zprave, jak se vffei podobnYm ildum zachovat. — Sledujeme velmi dobte zpravy mesieni, podavane br. teetnim Markem "VYkaz prijmu od fan" a tu fikame, ze ne nekolik, ale cela iada radt jsou s placenim pozadu. Dosti radii jest zpozdeno jeden mesic, ale jsou mnohe a dosti silne tady, jsou 3 — 4 mesice s placenim pozadu. Vezmeme-li k pomoci zase stanovy, tu ye 61. 42. jest odstavec: KatdY 'fad, jen do 25. v mesici nema sve poplatky zapraveny, Adetni ho neodkladne upomina. Cl. 49. dava fediteliim to pravo a zaroveri natizuje, by vedeno bylo vge tak jak sjezd usnesl.

Proto jsme v nagi schuzi odhlasovali: Pakli 'rad nema zaplaceny svoje poplatky do 25. ✓ mesici, jak stanovy natizuji, by byl eitan Urok, neb tim jsou zkracovany ony rady, ktere vyrovnavaji sve poplatky katdY mesic. Neb popaltky itmrtniho fondu ptjeovany jsou na Uroky, bud' na farmy, bondy, mestskY majetek, a tim, ze fad drzi penize 2 — 3 mesice doma, pfichazi Hl. Ur. o Arok. Neb do 25. katdeho mesice maji bYt rady vyrovnany a pakli nejsou, by obnos tadovYch pb"platkii veden byl jako piljeka onomu fadu a Man firok.

Tat' byl probiran "Ptehled piljnrn a vydani za mesic prosinec" podanY ye Vestniku dne 28. ledna 1942, a tu shledavame zase dosti slugnou polotku "Potfeby a vydani v fitadovne. — nekolikrat bylo na gim tadem tadano, pak dem cis. 4, tat br. C. V. Adamek od `cis. 102 o torn psal, by byly zpravy ony podavany podrobneji, ale jest to ale hlas volajiciho na pougti, a proto bylo pti nagi schtzi usnegeno, by nam bylo ve Vestniku odpovezeno co za obnos 1 tisic 46 dol. 36 et bylo v Hl. Ur. potizeno, neb jako elenove mame pra y° to \Teat, neb, katclY mesic jsou ony polotky dost velke na potfeby ✓ Hl. Schfize Hl. tik. a bit. feditehl byla konana dne 5. ledna a co toto pigeme jest 11. Unora, a doposud nemame odpoved' od bit. jako usnegeni ueinili stran navrhu a dotazii podanYch ye Vestniku 31. prosince na gim fadem, ad jsme o to tadali, at' jest usne geni jakekoli, by nam bylo odpovezeno ye Vestniku.

2adame bry. feditele, by o techto naVrzich co podavame, bylo uvatovano, znamename Sc resolueni vYbor fadu "Volna eechie" cis. 135, ✓ Ennis, Texas: Vaclav TupY, \racism LatnovskY, Anton Brotek.

V Orchard, Texas.

Nic netrva na svete veene, pravi nam minulY eas, katdY tu pobude chvilku a jit se stehuje zas.

Co jich tu pied nami bylo, jen hrali a smali se dost, uprostfed hrani a smichu pfigel ten nezvanY host.

Co jich tu po nas zas bude, jent brat a smati se budou, sotva tu pobudou chvilku a jit za nami pujdou.

Vgak ten kdo v gecku tihu sveho tivota pozna, ptijima smrt v klidu, neb vi, ze neni hrozna.

A take jeden z nagi velike S.P.J.S.T. rodiny, Stepan Trneak, dokonal svou pozemskou pout' dne 29. ledna 1942 ve veku 54 let.

ZesnulY byl narozen na Morave v osade Hogt'alkove dne 2. zafi roku 1887. V roce 1911 se otenil, pojav za mantelku sleenu Johanu 13htikovou. V roce 1913 seznal, ze hospodalske pomery pod tehdej gi rakouskou vladou se stavaly dim dal, tim vice nesnesitelne, dopsal sve-

VitSTNiK mu pfiznivei §te'panu Valeikovi startimu, ktery jit tenkrate bydlel v East Bernard, Texas, zdali by v Texasu bylo jegte nejake misto pro nej, pro jeho mantelku, a pro maleho synaeka Johnika. Odpoved' obdrtel pitznivou, ze v Texasu je mista dost, ale obdrtel take upozorneni, to se v Texasu katdemu, kdo ze stare vlasti sem pkijede, nezamlouva, a proto ze stanoviska fisporneho, ze udela nejlepe kdyt sem pfijede nejdfiv sam, a bude-li se mu zde bit, ze pak mute povolat za sebou svoji rodinu. ZesnulY rady sveho pfiznivee uposlechnul, do Texasu pitjel a ubytoval se u Valciku, a jelikot se mu tak jako mnohemu z nas slunnY Te xas zalibil, povolal ihned sem svoje mile.

BYvali asi rok u Valeiku, a pak zrovna jako mnohY z nas hledali gtesti po texaskYch farmach, az zakotvili v Sugar Landu, kde farmaitli at do lonskeho roku. elkiot jit del gi dobu trpel nezativnosti a nejakYm vnitinim neduhem, rozhodnui se, ze pfestane farmovat, a ze si nektery eas odpoeine, a ae se snad jeho zdravi zlepsi. 2e ale ten jeho odpoeinek bude na Lesko-Narodnim hititove v East Bernard, toho se nenadal.

Znal jsem zesnuleho od jeho ptijezdu do Texasu a vim, ze byl dobrYm elovekem, milYm manielem, starostlivym otcem a uptimnYm spolkovYm bratrem. 2e byl starostlivYm otcem, toho jest dukazem to, ze jak on, jeho mantelka a synove maji pojigteni u nagi Jednoty.

ZesnulY k kadu Nova Doba els. 122 ye Wallis, a ze byl vIdy svYch spolkovYch povninosti dbaly, ba to se mu spolubratfi a ses. odmenili, neb jej v hojnem poetu na posledni misto odpoeinku doprovodili.

Polifebni obtady se konaly v nedeli dne 1. imora ze sine fadu Karel Jona g, cis. 28. 2e byl zesnuly oblibenYm elovekem, jak v °beanskein, taktet i ye spolkovem tivote, toho byl dtkazem asi dve mile dlouhY pohtebni prdvod pfatel, spolkovych spolubratril a sester, kteti jej doprovazeli na posledni misto jeho zaslouteneho odpoeinku.

ZesnulY zanechal talem sklidenou mantelku, etyti syny a dy e snachy, John, Jaroslav jsou jit tenati a Joe a William jsou je gte svobodni. Pozastale rocline vyslovuji upfimnou soustrast, nad zrtatou jejich nejdrai gi bytosti, mantela a otce.

A ty, bratfe, ditmej sladce v lune mati zemiely, vgak my se tam jednou sejdem, budem spolu navidycky.

John GajevskY. V kad Pokrok Jihu cis. 72, Cameron, Texas.

Ctend redakce:— V nagi fadove schazi dne 8. 'Mora fadu Pokrol: Jihu cis. 72, bylo eteno referendum pro opravu Olankii a dodatky ku stanovam, a v gechno po uvateni jednohlasne bylo poloteno na stuff. 2e v minulem sjezdu byli voleni iffednici ku vedeni Ufadovny at do pfi gtiho sjezdu, a ze posianci men tu pfiletitost zvoliti schopne mute a ze tedy by men feditele a vtbec Utednici Hlavni ttadovny vypracovati sem tam malicherne nedostatky.

Bratti, neobtetujme na ge Ufedniky, jen jestli to velmi duletite, neb na ge Hlavni T:Tfadovna jest ut stejne pketitena praci.

S bratrskYm pozdravem, F. A. Marek, pfeds. fadu els. 72.

V Washington, D. C. — tfadovna pro zabezpeeeni farem poutiva. Cast svYch fondu na placeni (lane z hlavy za chude bile farmate na jihu a bude tak diniti dale, nebude-li to zakazano kongresem, jak se vysiovil dnes administrator C. B. Baldwin pied spoleenYm hospodaIskym vYborem. HAW to jako zcela zakonne a pottebne, protote je nutno povzbuzovati americke obeany, aby hlasovali.

V Washington, D. C. — Diim zastupcii schvalil $100,000,000 C.O.D., Afadovnu pro civilni obranu, ale schvalil ten dodatek, kterY byl podan L. Fordem, republikanem z Kalifornie, ze tadna Cast povoleneho obnosu nesmi byti poutivana "k itzeni instrukci k telesne zpilsobilosti taneonicemi, divadly a pod."

Ve stfedu, dne 18. iinora 1942.

LETADLY PROTI PONORKAM. Ve dnech miru objevovaly se easto zajimave zpravy v tisku a ve filmu o malYch letouneeh, startujicich s po gtou s paluby atlantickych parnikft do New Yorku nebo Southamptonu. Nyni 'Oak letadla vrhana, katapultem do vzduchu maji mimofadne dilletitou filohu ye valce. Maji totit odrateti nemecke Atoky na britske lodi plujici v konvoji. Letouny startuji dvojim sobem, bud' se vzna gi (a pfistavaji tam) se zvlagte rozsa,hle a upravene paluby matetskych letadlovYch lodi nebo startuji s lodi jineho typu pomoci zla gtniho vrhaee, tak thaneho katapultu. Jsou tedy doslova vrhana do vzduchu. Letouny v gak musi pfistavat na vode a na palubu lodi jsou zvedany jefaby. Vetgi bitevni lodi mely uz po nekolik let letouny a zatizeni tohoto druhu. Letadla utina k ternto ifeelfim jsou vet ginou hydroplany, zvlagte pak ty "Flying Boat" — letajici elun, ktera na nekterYch kfitnicich jsou ulotena v hangarech na palube.

Letadla krouti nad rozlehlYmi vodnirni plochami kolem valednYch lodi a hlasi polohu nepfatelskYch lodi, ktere by jinak nebyly zpozorovany. Wvoj posledni doby pfines1 take nekolik dramatickYch a velmi nebezpeenYch pfekvapeni pro neptitele.

Nemecke ponorky fitoei na konvoje plujici Atlantikem do Britanie a na Stfedni vYchod v celych flotilach nebo, jak se fika, ye "smeekach". S letigt' na zapadnim pobketi Francie toei pak velke etylmotorove bombardovaci le-. touny typu Focke-Wulf, ktere jsou dilkladne pancefovany, maji velkY dolet a rychlost pies 300 mil za hodinu. Tato letadla krouti nad Atlantikem a napadaji bombami jednotlive lodi; nekde konvoj, podavaji ihned radiem zpravu o poloze a kursu lodi nejblitti flotile ponorek, ktere by jinak se nedovedely o pfitomnosti konvoje. Po mnoho mesice byla tato souhra ponorky a letadla tetkYm problemem pro britske lod'stva. fte g eni bylo ut vgak nalezeno.

VzdugnY prostor nad modem je soustavne &sten od nemeckYch letounii a ponorkove flotily se opet plouzi po moil a musi samy patrat po konvojich. Nektere vetgi obchodni lodi byly vybaveny katapulty a sihacimi letouny. Nemedti letci krouti, zdanlive bezpeeni, nad Atlantikem ye vzdalenosti a 500 mil od bfehu Britanie.

Jakmile spatfi v dalce konvoj, hotovi se k toku. Nahle vgak, anit by meli eas podat zpravu ponorce, jsou napadeni britskou stihaekou.

Neni uniku z jejich detnYch kulometti; vlastni base je piin g daleko, neni Messerschmittu, ktere by je ochranily; musi se sami pokusit o odrateni fitoku. Pravidelne jsou pit torn v gak sestfeleni. Kdyt stihae dokoneil ukol, zamiit It pobteti a pfistane na pozemni zaklaclne.

V Londyn. — BYvaly anglicky velvyslanec v Moskve, sir Stafford Cripps, pravil, ze je to dobra motnost, ze Nemecko bude porateno tohoto dasu pfigtiho roku, jestlite spojenci poskytnou Rusku postaditelnou podpbru. — V fedi, pronegene v Bristolu, sir Stafford kritisoval ny pro stanovisko k yoke. "Zda, se, ze ye Velke Britanii je nedostatek nutnosti. Vypada to skoro tak, jako bychom byli pouhYmi divaky, nikoli hthei." Ohledne planu na povaleenou Evropu pravil sir Stafford: "Shodli jsme se nezavazovati se k povaleene mezinarodni rekonstrukci anit bychom se pfedem neporadili se SpojenYmi Staty. Chceme, aby na gi amerieti pfatele si uvedomili, ze je dulezito, aby tato rozhodnuti nebyla dlouho odkladana. Odklad mohl by vzbuditi podezfeni mezi touto zemi a Svazem sovetskYch republik, podezteni, ktera dosud apine nezmizela."

V Pokrok Houstonu, els. 88, Houston, Texas.

OPRAVA. Ctend redakee a etenafi:— Stalo se omylem, ze jsem udala fad cis. 136, ze souhlasi s na gim referendum ku dlanku 88 v nagich stanovach. Byla jsem na to upozornena kadovYm tajemnikem bratrem Fr. Kalendou a tedy timto chybu opravuji.

Se sesterskYm pozdravem, F. J. Olexova, taj.

o:* • 1 • o •■■•• c.

am • •■■• o

o•••■• • o ••■■•

o•••••o•

Strana 5

vbstRik

Ve stfedu, dne 18. rinora 1942. ,mo•

•

NW dopisovatelskf Doplsy, jet by obsahovaly nevtene, neb vadne polemiky, potadatel predklada ve smysIu stanov Tiskovemu Vjboru k vlastnimu reahodnuti.

SBOR kEDITELU SPJST, FAYETEVILLE, TEX. Panove: Ve spojeni s einnosti ku zavedeni nove ridetni soustavy u Hlavni tkadovny jig jsme podnikli, chceme oznamiti, '2e jsme shledali neprakticke spravoyani prijeek na certifikaty, yyladujici dosti zbyteene prate nasledkem dosavadnich zvyklosti a to: Ma-li pojigtenec deset prijeek na svoji pojistku neb pojistky, tu se dle nynej giho zprisobu pro kaldou pojistku zanese do hlavni knihy jednotliva polaka. Tyto prijaky dochazeji ku splatnosti v rrizne dobe roku a fleet dotydneho elena musi bYti opraven nejmene jednou pti kaide vystavene smence.

Aby se tento postup zjednodu g- 1 a tim vydani Hl. tkadovny snizilo, navrhovali jsme, aby vgechny smenky dane• dlidnikem byly spojeny do jedne noty ,(smenky). vystavene s ureitYm dnem splatnosti a dal gi ptipadne prijdky na pojistku ei pojistky byly vkly pkipoditany k celkovemu dluhu na nej2 budi.2 vystavena jedna smenka.

Jsme si jisti, ze jednotlivY Glen nema vedomost o torn, 2e Hlavni tkadovna dr2i asi 14,000 snemek na prijeky-certifikatii, co2 vy2aduje mnoho zanageni, dohli2eni na splatnost techto, prate to dle dosavadniho zpOsobu zbytedna.

Sloudenim vgech snemek jednotliveho dlU'nika do smenky jedne, vystavene na ureitY den splatnosti ugetti mnoho easu v tsttedne a zajiste sni21 vydani na sily kancelatske.

2adouci zmeny k zavedeni nove Udetni sou-. stavy pokraduji v kabdem ohledu uspokojive na spravovani smenek na prijeky certifikatri, na coz timto ptipisem si vas dovolujeme upozornit a vYge naznakenou cestu k naprave odporueit, byste mohli informovati elenst yo Jednoty o zamyglene naprave.

Vag uptimnY, T. B. Trotter, vetejnY poetat.

V Dallas, Texas.

Mili etenafi Vestniku!

Oslava tficetileteho zalo2eni Jednoty Sokolske Sokol 2i2ka Dallas jest jig za nami, ktera se ripine vydaiila. Slavnostnim tednikem byl Fr..Mouelca. Red jeho se nam libila. Br. starosta Ben Ptevratil po rivodnich slovech ptedstavil zakladajici eleny. Bylo mile pozorovat jejich uspokojeni, ze jejich podnik a taka prate pied tticeti lety jest uznavana a naddle mladezi "Ku predu, zpatky ni krok!" jest stale nagim hesiem.

8koda, ze nemohl byt pfitomen na g dedeeek Vrlu z Ennis a babieka Matou gova z Bryan.

Jsem jista, ze by se jim na g program libil. Ptejem dededkovi, aby (12 byl twine zdray.

Kondim se ses. pozdravem na p. a pi. Zivnou a na vgechny dtenafe. Va ge novo. elenkyne, Helenka Vrlova.

V Fort Worth, Texas.

Mili bratti, sestry a krajane!

Nevim co bylo pfieinou, ze minula schrize nasi odbodky SALT. byla tak slabs navgtivena.

Mysleli jsme, 2e po dvoumesidnim odpodinku se kEdclY o tolik s vet g i chudti chopi prate, a zatim se nas do scheme tak malo dostavilo, jsme opet nemohli provost volby, ktere jsme ji2 po dvalcrate odlozili. Jak vite, na g ptedseda se nam stehuje do Palacios, tedy si musime na je-

ho misto zvolit jineho. Opravdu ho neradi ztracime, neb za neho nahrady nenajdern.

Velmi lituji, ze nam nebylo mono sridastnit se to velke manifestace na geho lidu v Taylor a vyslechnouti p. ministra Jana Masaryka, ale vstoupenim SpojenYch Statri do valky se mnoho zmenilo a mnohemu z nas, nebo v gem to udelalo velkou earu pies na g rozpodet, zvlagte zakazem prodeje gumovYch rafri. Ale do nagich schrizi se v2clycky mtiZete dostat, neb poulieni bus jede az k Sokolovne. Tedy, prosim, dostavte se do schrize pfi gti nedeli 22. (Mora ye tti hodiny odpoledne vgichni do jednoho. Vstoupenim SpojenYch Statt do valky neni na ge prate ukoneena, ale nyni tepr y se ji musime chopit a pracovat Usilovne, a2 do koneeneho viterstvi a ze zvitezime, o tom neni pochyby, ale bude to vy2adovat velkYch obeti. Tedy na shledanou ptigti nedeli v sini Sokola!

Aloisie Bedan, taj.

V Fort Worth, Texas.

Ctena redakce, mill ptatele a etenafi!

Po delgim Case yam zase sdeluji, 2e ve yYrodni sokolske schrizi mne s tim dopisovanim nadelili, pry ja, to umim nejlepe. Poda yam yam zdej gi zpravy.

Ptedminule riterY jsem doprovodili dlouholeteho zdej giho osadnika a zakladajiciho (Jena tadu els. 92. na veenY odpoeinek, spolubratra.

Antona Cablucka, ruskeho privodu. Pohtbu se sridastnilo mnoho jeho pfatelt a spolubratrri a sester od obou tadri, take kostel byl napinen az sedadel pochybelo. Zesnulemu pfejeme klidnY spanek a zemi lehkou. V nedeli 8. imora mnoho zdej gich navgtevnikri bylo pkitomno Dallas pti °slave sokolskeho jubilea, a ktefi jsme zristali zde tak jsme zase nav gtivili zabavu v Narodni sini pki ktare hrala hudba z Granger, Tex., Happy Dan. Na ygteva byla hojna, take se v gichni dobie P vesele pobavili. Minule riterY mnoho piatel lispokadalo pkekvapenku v Sokolovne pro Johna Chaloupku. On jest vain vgem dobie znamY, proto2e zastava tad v tadu Cis. 92. co tajemnik. Mnoho lidu se tam seg lo a Johna dobie pkekvapili. Mardele Jim Janeekovi tam donesli velice chutne barbecue, take ygem velice dobie chutnalo, a mnoho jineho jidla tam v gichni ostatni donesli, take toho bylo vgeho habadej. Pfatele, na dobre ptatelske pobaveni varn fZdy radime si pronajat Sokolovnu za malt' peniz. Na dnes yeeer, jako v sobotu maji jinonarodovci Sokolovnu k potadani "party", pry je jich asi 12, ktefi maji dnes narozeniny, tak pry to tam dobte a pohodine oslavi. Zitra, v nedeli odpoledne bude slavena zlata svatba mardelri Frank Obalovych, rodide to pani Anna •Milan, pi. Mary Hejl a pi.

Rosie 8vajr. Doufam a pkeji si, 2e se jim vge dobte povede, a ma.n2elrim Obalo yYm pfejem uspokojeni ku jejich padesatiletemu sriatku a k tomu jests dlouhe spoliditd. MinulY patek veder ditky v M.C.A. katolicke gkole uspokadaly velmi krasnY program. Vge v programu se tYkalo, by vg ichni si sebeochranu braly ku srdci, pracovaly spoleene a kupovaly obranne nalepky a bondy. Oisty vYtkek z tohoto byl venovan na 6ervenST Kid. V pondeli na g komisaf 4. precinktu Frank Winters bude miti tu test pokladati zakladni kamen budovy pro delani rriznYch veci pro obranu teto zeme. Dnes nam zde zatalo pomaloueku pr get, ale dim dal tim vice pkidava, (".eho2 jsme velmi pottebovali. Uptimnou soustrast od nas a od v gech elent Sokola zasilame ma/delt/1 KarlikovYm ye West, Tex. nad ztratou jej ich syna na Filipinach. Vime, ze rana jest pro Vas velice bolestna, ale bude yam ritechou. Mlademu hrdinovi Jerrymu pfejerne klidnY spanek a zemi lehkou.. Jests musim podekovat nemocenskemu vYbor za vyplaceni nemocenske podpory pro meho maidela a zaroveri pfipominarn, aby elenoye brali yetgi zajem a do dobre \red vice ptistupovali, neb po-

platek jest na tuto vec velmi malt', take bezmala vgichni by mohli do toho pattiti, dim vice dlenri, tim vet gi podpora. Tak pro dnegek kondim. S pozdravem na redakci a v gechny dtenate zristavam vase v geobecna dopisovatelka, Millie Polagkova.

V POLSKY LETEC 0 BUDOUCNOSTI POLSKA A CESKOSLOVENSKA. (Z dopisu kapitana pilota N., uvadime doslovne tato mista.)

Takova, byla situate v dejinach, ze Polsko a teskoslovensko, sousedici spolu lakes mez, sly ye svem rozvoji rriznYmi cestami, byt' i v tomtez Nasledky toho pocit'ovalo jak Polsko, tak i Oeskoslovensko v dejinach dtivejgich i soudasnYch. Zejmena to ukazala dne gni valka.

Jinak by se byla vyvijela historie obou narodri a state, kdyby jejich cesty byly sly rovnobe2ne. Jiny smer mohly miti v tomto ptipade i dejiny cele Evropy. Polsko a Oeskoslovensko se vzajemne doplriuji na kaZdem poli, zejmena pokud jde o otazky teritorialni, hospodatske, politicks, civilisadni a kulturni.

Spoluprace Polska a 6eskoslovenska znamend silu. Rozejdou-li se znovu jejich cesty, pak to znamena pro oba narody ripadek a zanik jejich state. V nejbli2gi dobe spoledne risili Polska a Oeskoslovenska na kahlem poli rozhodne o budoucnosti vgech narodri stfedni Evropy. Toto itsili je zarodkem sily ukryte v mladYch narodech, ktere tvoki velkou slovanskou rodinu. Sily Slovanti jsou rozdeleny, ptedstavuji v gak obrovskY dynamismus a Slo yane nejsou si dnes jests vedomi mo2nosti sveho rozmachu. Tato osvobozena, sila, spojen y se silou anglo-saskou, zajisti stab i lisaci pomerri v celern svete.

Polaci a Cechoslovaci maji v gechny podminky k tomu, aby vysvobodili a vedli mlade neprobuzene sily Slovanstva, nebot' jako narody pkedstavuji vykrystalisovane celky po strance rozumove a citove.

6eehoslovaci a Polaci ye syYch myslich jdou spolednou cestou ku ptedu. Tato jejich dugevni jednota musi bYti ji2 dnes spojovana bratrstvim cite. Az dosud cizi shy se spojovaly a pracovaly k rozdeleni Polska a Oeskoslovenska.

Postarejme se, aby sily nas v gech, sily kakleho Polaka a Oechoslo yaka se spojily tam mocne, aby v budoucnu uz nic nemohlo oba narody rozdelit.

POlgti a deskosloven gti letci dokazali spolethe prolitou krvi, ze oba narody mohou aiti v jednote. Vytvotili tak nove zaklady pro pki gti spolednY rozvoj obou narodri.

V praci pro ptigti dobro polsko-eeskoslovenske fid'me se zasadou polskeho ve gtce Adama Mickiewicze: "Necht' kaklY vlo2i tajne v pokladnici syrij talent jako obet' vlasti a nemluvi, kolik vlo2il. Pkijde eas, kdy se pokladnice napini a Bah zapige, kolik kalclY Velika spoleeno, budoucnost a dobro obou narodu jsou pfikazem ka2demu Polaku a Oechoslovaku v jeho praci, myglenkach a citech.

Budoucnost Polska a 6eskoslovenska je spoleena.

V Mluvei dinske vlady v tunkingu prohlasil v techto dnech, ze 6ina obdrZela ze Spojenych stata dostatek valedneho materialu, aby s Dim vystaeila na celY rok i po znemoZneni dalgho dovozu Ani pad Singapuru neznadil by zmengeni einskeho valeeneho ponevad2 jsou dostatedne zasoby stfeliva a vyzbroje ve skladigtich, aby ye valce mohlo bYti pokratovano.

Oinska vojska v Burme a2 dosud se s Japonci neutkala, led zkki2eni zbrani je jiz v dohledu.

Oina je rozhodnuta setrvati v odporu proti Japonsku bez ohledu na postup Japonci v Pacifiku, dle prohlageni vladniho mluvoiho, kterY k tomu dodal, ze na poeatku dinsko-japonske valky okazala, japonske viterstvi take tisnila mysl dinskeho lidu, avgak v prribehu thpasu se situace obratila k lep gimu. Nyni yeti Oiriane jegte pevneji ye viterstvi spojeneckych zbrani, ad jeAte bude nekolik hodin temna pied dervanky dne viterstvi.

V bohatstvi nebSrva. vidy It6sti,

Strana 6.

Fayetteville, Telen.

TEDY vyllovim A ZAKA§LIJ! Bratti a sestry:Jest to smutne, le pod takovYrn ohlavim jest nutno, aby stanovami ku zodpovednosti drtenY a bondovanY ttednik naSi. Jednoty musel hajiti test stoji a s yYch spolupracovnikti chraniti nezasloutene pohany, — ale die vYzvy a textu dopisu br. Vaicika se tomu vyhnouti nelze, — musim tent° hanlivY titul Ve sttedu, dne 11. t. m., sotva jsme se pokedne uthogli prace, dostali jsme volani k telefonu Volal nes jeden delny -Olen Jednoty, byv sousedni obci a ptal se co se deje ye Hlavni Utadovne a co defame, te jest nes tteba vykuiovat. Ptah jsme se jej co tim mini, — a on se zase ptal zaali jsme oetli posledni 'Oslo Vestniku. Po odpovecii, te jsme posud Vestnik nedostali nam povedel, te jest ye • Vestniku elanek, kterY ostke kritisuje ideciniky a lade. zakaglani, — aby, jak se u nas "kdo se citi, ten se chyti", — zakaSlalo.

Odpoledne. by! -Vestnik dodan do Fayetteville, — a do veeera jsme men oelou tadu poptavek co to me znamenat, — kdo jest ten Sktdce, — kdo jest ten "pulket", kterY ma byt vykotten. Nemuteme ted' z idadovnY ani hiavu vystreit aby se nes nekdo neptal kdo ma zakaSlat. — Tedy, aby nebylo druhYm dvenaa ttedniktim ktivdeno a aby posmeS.ky nebyly hazeny po nich, — zakaSlu, — ptiznern se, ze to byl pokladnik hlavni idadovny, kted si dovohl nesouhlasit s nekterYmi roznocinutimi bratry teditelti, — ba dokonce si je dovolil razne kritizovat v nokterYch zeletitostech, — za ea jest ted' oznaden pied vSemi eleny Jednoty jako 'Skticice.

Nejde zde jenorn o vest fdadu pokladnika hlavni fdadovny a o hazeni blata podezteni na druhe dva idedniky, jde zde o osobni test a existenci elena jako idednika, — a jest tedy na nem, — pokladniku na'Si hiavni Utadovny, — ktery se vtdy ptieinov.al o spravne a Uspokne vedeni v zaletitostech Jednoty, — aby se 2.hostil tohoto podezieni podanim obhajoby, — protok, — nebude-li v stavu pied eleny Jednoty se °distai a vysvetlenim sveho stanoviska se obhajiti, — nebude mu motile v zastavani Utadu pokladnika Hlavni Uiadovny pokradovati.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner.

V Rid Nova Morava, cis. 23, Sehulenburg, Texas.

Cteni broth a sestry!

Timto vas uvedomuji, ae tadovou schfizi jsme konali dne 8. finora v nacieli odpoledne, a tak jak obyeejne, senate bylo piitomno melo clenu. Bylo ujednano ptitomnYmi bratry, aby bylo oznameno ye Vestniku, aby se Cleni dostavili y e vetaim poetu do ptiki tadove schttze v mesici bieznu, druhou nedali odpoledne, okolo dvou hodin, za pkidinou, to meme dulezite jednani ohledne referendum od tedu Pokrok Houston 'Oslo 88. Ta tadost o refe rendum je velice &Melte, tYka se novYch eleDruha tadost o referendum od tadu Pokrok Dallas eisio 84 a tieti tadost o referendum je od tadu Toma'S Jefferson Cis. 149.

Proto je tadoucno, abyste broth a sestry se ve vetSim poatu dostavili do te schil2e, komu je =trio, abychom mohli odeslat vYsledek hlasovani shora uvedenYch referendum.

S bratrskym pozdravem, John Kahanek, tajemnik.

V New York. — Cecil Brown, rozhlasnY korespondent, kterY byl censorovan anglickYmi autoritami v Singaporu, nyni mluvil rozhlasem ze Sydney a pravil: "Tragika Singapore nema co einiti s eiselnou pievahou Japoncti, fanatickou odvahou a brilantnimi vojenskYmi plany. Japonci jsou v Singapore take proto, co Anglidane nepiedvidali, na co se neptipravovali a demu nedovedli debt v kritickem okamtiku. Pied 7. prosincem Anglicans povatovali japonskY tok za nemotnY, opomenuli cvielti sve vojaky ye \Take v citunglich, nemohli einiti rozdilu mezi, tiriany a Japonci a dopustili, aby byla utvotena U2asna japonsk4 pats kolona v Malajsku."

V fiSTN K ZMATEK, NAT) ZIVIATEK. Pie. e I. J. Gallia, Houston, Tex. Vyhliti to v tom. svete jak by to chteli obyvatele neSi zeinekoule ass zniditi, co pkeSle veky vybudovaly. Nacre Amerika poditala na Hongkong, a S - ngapore co nedobytne anglicke kladny, na ktere Angle vynalotila sta dolart, a vSeobectie 'Q; to zakladny byly povatovany za nedohytne. Ale Anglie je jako ten kovat, kterY mel mnoho eiez v =oho ohnich — tak se obyeejne nektere spell. Anglie mela dve dobte vybudovane peYnosti a take velke vodni nadrtky, ale nechrenene pied bombami Jakmile Japonci ne.drtky vodni rozb li, mesto nemelo pitne vody a muselo se vzdati. Nak americke vodni nadrtky na Filipinach byly pozdeji vybudoveny pod zemi, takte jsou chranene pied bombami. To pomaha Mac Arthurovi, vel:teli americke posadky lope vzdcrovat japonskemu naporu. Jak dlouho to yydr..J. bucle za.letet na torn jakou pomoc dostane z Aincriky. Japonci se chlubi, te zniai Ans,lii a Spoiene Stety, ne-li nyni tak v ptiStirn pokoleni. Teto vYstraha by mela )33T,ti brana vatne a Amer'ka, Rusko, Anglie a Ohio by mole neustala bedlive se ptipravcvat pro pine vyzbrojeni s yych motnYch sil v katdem oddeleni, jak no vocie tak i na zemi a ye vzduchu. Jak valka nyni se vede, budou to rozhodovat vzducholode a podmotske eluriy, na kterych Amerika nyni pilne pracuje.

Az dosud v'Secko umiani a pochvala Patti tomu nem.tv:deneinu Rusku, ktere bylo zneuznavane od Angle a Francie do te miry, te jemu nedovolily pomehat Spanelsku, ani neptipustili ruskeho zastupce do mnicho yske konference, kde Anglie a Francie dovollly Nemecku vpadnout a okrast Ceskoslovensko. Oni vet:li Hitlerovi, te on nikdy neptijde do valky proti Anglii a te chce jen etyki narody spojit proti roztahovani ruskeho bo l kvismd, to jest Nemecko, Italii, Anglii a French. Co nesledovalo, to jit laskavY etenet vi, a dnes je to Rusko, ktere dark porazit nemeckou hrtzovladu a zachree nit Anglii a Oinu a osvobodit Ceskoslovensko, Srbsko, Reciz.o, Poisko a ty jine nesilne porobenerocly hruhYm hitlerismem.

•arody bile pieti tvoti jen asi tietinu obyvaten zeme, ostatni jscu Luta, hnede, eervene a eerne pleti. Japonci hrozi, ze ty bile d'ably musi znidit a dat vladu sveta tlutemu plemenu, ktere ma yetl'i poeet obyvatelti a jern.ut podle jejich lisudku one svOtova vlCda patti. Takoye prohla'Seni udelali ye svern "Mein Kampf" jeSte dfive net Hitler s y ilj "Mein. Hampf" dal do tisku. alovek dnes ko.y2 ete a slyai pies radio ten hroznY rozmach mezi narody Celeho sveta, musi piijlt k fisudku, to at doposud to vychloubane vzcleianost lidskei to 'at doposud neptivedla dale net to einili stall barbati v ptedhistor'cke dobe. Ti prvni kopali a, drepali jeskyne, kde se museli skrYvat pied litou zveti, a dnes musi kopat jeskyne a tame podzemni skrY'Se proti bombam surovYch nal-ail:1. A dokud se ten ykobecnY lid nezbavi tech "lord." a "herrvonu", nername nic lepaiho k okkavani. Jak v minuYch vecich tak i nyni v katdem narodu se vtdy nekolik jednotlivefi spiklo a ti pomoci slibti a hrozeb dovedli ty mene, uvedomele lidi ovladat 'a rtiznYmi zpilsoby zotrotovat ye svilj prospech.

Ceti jsem v "Readers Digest", te hlava Hitlerova bundu, Goering; pied touto valkou byl zadluten bankam y kide a hrozil jemu fSeobecnY fipadek, ale nyni pomoci Hitlerova bandy okradli okradli majetek Rothschildt, Oeskoslovenska, Polska, Belgic.- a Francie a jinYch panYch narodin banky, to.: yerny a yfibec vkcky zdroje piijmu, takte dnes Goering a jeho spojenci y e etytech sborech ovladaji vettinu jrneni eels Evropy. Kdyby oni tuto hroznou yalku yyhrali, tak behem nekolika let oni s Japonci

Ve seedu, dne 18. finora 1942. by oviadali a zotroeili celY svet, j inymi slovy: narody celeho sveta musely by prodavat sve vS7robky za takovou cenu jak by oni ureili, a platit za sve potieby tolik, co by oni chteli. Jejich nynejSi plan je znieit vkcky toverny jinych nerodt, takte vaecky suroviny by musely byt prodavane jejich tovarnami a od nich by museli sve potieby podle jejich uraeni platit.

Nate demokiaticka Amerika, Rusko, Anglie, Oina a ty ostatni male narody proti takovernu planu pevne stoji, vedi jako nasledky s jejich viterstvi by nasledovaly.

Proto katdY svobody narod se musi p ipravovat na clerk boj bez ohledu na vYlohy a °heti krve a slz, aby se zbavil takove hruzovlady, jakou by oni pro v'Secky narody sveta piipravili. Ne modlenim, ale chlebem, masem a bombami a kanony v nesmirnem poetu se to mute dokezat.

Byl jsem mile dojat navAtevou naeeho Jana Masaryka. On udelal na mne dojem a podle meho nahledu je to inteligentni a dohte yzdelanSr zastupce naei stare vlasti, kted ., veude kam piijde mezi cizince ziska mnoho pro uznani vyspelosti a vzdelanosti nakho lidu nejen pro naei starou vlast, ale take pro naee Amerieany (eskeho ptivodu. TakovYch apoetolu nam do Arneriky potlete vice a easteji, aby ten obyeejnY American se lope poueil o dobre strance nakho naroda. Jak Masaryk iikal, ten moraysk Y ' Texas se osvedeil v pine mite syYm vlastenectvlm. Jen stujte svorne s nami pies touto valku a ty drobne osobni spory sobe vytid'te po valce. e pies a po teto valve mnoho tivotni zasoby budou vyeerpane, naei rolnici a zahradnici mohou nejen mnoho udelat pro nasyceni hladoy Ych, ale take hodne pro sebe zahospodatit pestovanim vice dobytka, drubete veeho druhu, veptt, polnich a zahradnich plodin, atd. Pro pestitele dobytka veude kde to zaiidiii se dobte a prospeene osvedeily "trench silos", t. j. v zemnim sklepeni, kde se uklada tezand zelend pice.

ZemedelskS7 odbor pile, te zelena kukutice v klasech na drobno posekana ueetti 85 procent y ftivne latky oproti staremu zpilsobu, kde se deka at kukutice dozraje a pak jen klasy se upotiebi. Pti nakladani do silo celY stonek, listi a eieka se poseka, udela kezanka a utlaei k pottebe. V katdem lope zatizenem okresu je tak zvanY industrialni jednatel eili agricultural county agent, ktery je za svou praci okresu placen, a ten milerad yypomilte a ce1S7 plan zana potadani. Do takoveho silo se milt ulotit cukrol, hygera, jetel a jine zelene picniny, takte hovezi dobytek ma eerstvou a yftivnou pici po celY rok. Okresni agent milerad poskytne poudeni, jak se daji polni picniny do tech silos piipravit a ulotit. Zde pti Houstonu jsem, kde ma jeden rolnik dve sila, jedno zdene a druhe jen "scraprem" prohloubene vedle onoho zdeneho. Ma tezaeku na tezani picnin, kterou tene kolem Fordky. Doji pies sto krav a prodava denne pies d ye ste galonn mleka. Pravil mi,ze bez zelene pice v silo ulotene by to nedokazal. Zamestnava nekol:k Mexikanti a houstonska ma.slarna sama sobe pro mleko dvakrat denne dojitdi. 2ena obstarave, domov a deti chodi do ekoly pravidelne, dela, rodina yyhliti et'astna. Kdo ma vetei farmu mel by zkusit podobne zaiizeni pro lepei zdar sySTch pit mil.

Z nasi rodiny jit osm elena pracuje ve volenske slutbe SpojenYch Statu a side v College Station jeden, v Borneo jeden, v New Yorku dva, v San Antonio a Havaji dva a na Floride dva.

Laska jest alchymistou. Zamilovany' T je jako elovet, kterST naeel kousek uhli, nosi je opatrne v kapse a tike: "Je to dernant." — P. J. Stahl,

Ve sttedu, dne 18. imora 1942.

ZALOV ;.•

zr,

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, naepsany resoludni vYbor kadu Pokrok Houstonu els. 88., projevujeme jmenem tadu flak' uptimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich manhela, otce, dedeeka a naleho mileho spolubratra Toma-Se Krim, ktery dokonal svoji pozemskou pout' dne 10.

Unora ye staki necelYoh 60 let. Zesnuly bratr byl dlouho trvajicim Menem naleho fadu.

Vime, portistala rodino, he Val hal jest velikY, avlak budih Vam ritechou, ze i my, Vlichni elenove kadu opravdove citime s Vami ye Valern zarmutku. best budih jeho pamatce!

Dan° v Houston, Tex., dne .14. rinora 1942.

Za resolueni vYbor: Rrihena Hanusova, Stephen Valeik, Josef Kagpar.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanST resolueni vYbor radu Svaz dechoslovarill, eislo 92., projevujeme timto jmenem tadu nali uptimne citenou soustrast pozristale zarmoucene rodine nad ztratou jejich milovaneho manhela, otce, dedeeka, pradedeeka a naleho mileho spolubratra Anton Kablukov, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 9. rinora 1942, zemtel ve veku 70 let. ZesnulY bratr byl vhdy dobrYm a horlivYm elenem a vhdy sve dlenske pdVinnosti spravne konal.

Vime, pozristala rodino, 'he zarmutek nad rimrtim Valeho mileho jest veliky, avlak budih Vain alespori easteenou ritechou, he my elenove tadu opravdu citime s Vami ye Valem zarmutku. ZesnulY bratr at' ocrpodiva v pokoji a test budih jeho pamatce.

Dan° ve Fort Worth, Tex., dne 14. imora 1942.

John Chaloupka, Karel Bartek, Helen Zichaeek, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove kadu Columbus, cis. 58, dovolujerrie sobe, timto vysloviti nasi hlithoce citenou soustrast pozristalYm rodidrim, bratrilm, sestram a ptibuznYm nad ztratou mileho syna, naleho spolubratra, Vend! L. Waika, ktrY zemtel jelte v mladem veku a sice 31 let.

Byl elenem naleho tadu a I/My konal sve povinnosti kadove.

Protoh, mill pozustali, budih yam to atechou, he i my, spolkovi bratli a sestry, zelime jeho odchodu a citime s vami zarmutek Budih mu zeme lehka.

Za tad Columbus 'Cis. 58, v Hungerford, Tex., dne 10. rinora 1942: A. L. Matulek, Marie Tvlatulek, Anna Matugek, resolueni vYbor.

V Washington, 13. rinora, (6TK). — President Roosevelt ptijal vdera eeskoslovenskeho ministra zahraniei Jana Masaryka v doprovodu es. vyslance VI. S. Hurbana. V prilhodinove rozmluve president Roosevelt projevil velkY zajem o situaci v beskoslovensku, jakoh i o noSti ministra Masaryka. Rozhovor mel velmi pfatelskY a srdeenY raz a vysvitalo z neho ptimo i neptimo, s jak velkYm za,jmem :resident Roosevelt sleduje deskoslovenskou zahranieni dinnost, smetujici k osvobozeni Ceskosloven' ska. 6elne americke listy pkinesly jih oblirne zpravy o tomto rozhovoru, cot rovna nasved&de tomu, he se mu ptiklada vYznam i ve Washingtonu. Je samortejme, I.e ministr Masaryk pouhil teto plaelitosti k tomu, aby presidenta Roosevelta podrobne informoval nejen o situaci ve vlasti, ale take o deskoslovenske einnosti, i vojenske, za hranicemi a ovSem, co s ni souvisi.

VESTNiK Needville, Texas.

Ctena redakce!

Mam zase par dolarri pro flat odbooku SALT, proto prosim dejte oznameni tech llechetnYch darcri. Za rok 1941 ptispela pi. Annie Kubicova $1.00. Na rok 1942 ptispeli el. pfispevek $5.00 Vine Novak a manhelka. Po $1.00: Josef GardovskY a rodina, Pavel Orsak a rodina. N. 681.

O. Kti2 po $1.00 Josef Gardovsky a rodina, Pavel Orsak a rodina. Dekuji z celeho srdce jmenem odboCky vlem, ktet ptispivali v minulYch rocich a prosim, y3: trvejme verne al do konce.

Vekiin, ma-li Amerika vetlinu takovYch vernYch obeana, 'jako ti prvni ptispivatele letos, tak musime zVitezit. Zajiste nine svrchu jmenovani Client odpusti, ze si dovoluji promiuvit jejich slovy, ktera, promluvili, kdy mile odevzdavali ptispevky, a site asi. takto: "Prave jsem dal ptispevek na A. C. Kill, dej itohledo Sdruheni, nesmime za pominat na ty, kteti se za nas biji jih davno." — "Prosim -vas, dejte to Sdruheni, nechcem tistat pozaclu, kde je tak velka potleba". (Dojeli ah k memu obydli asi 17 mil). — "Dva syny mam na yojne, na jsem dal $5.00, — na, ve.m do Sdruheni tat Musime platit krvi i . majetkern, ale nale Amerika za to stoji." — Ptatele drazi, takova slova poteg a nadchnou k dalsi praci. elovek phi torn zapomene i na ty zakysle vlastence. S pozdra.

F. Jurea, taj. vem, V Volba v kiubu rialich studenta.

Z Austlnu ptichazi zprava nat zpravodajky, he se tarn ye sttedu dne 11. Unora konala pravidelna schfize Universitniho Oeskeho Klubu, • kolniho roku 1941-prvni v druhem pololeti S 42. Zahajil ji pfedseda Johnny Chervenka z Rogers uvitanim ptitomn7",rch a nejdtive byli Atedstaveni hoste. Hlavnim ptedmetem je,dnani byla volba rifednikri pro nova pololeti. Pledsedou zvolen Ben Petrusek z Wallis, parlamentatkou eili mistoptedsedkyni Eleonora Kocurkova, z Dime Box, tajernnici i pokladni Louise Janeova z Richmondu, zpravodajkou i dejepiskou Viola Kologova z Yoakum, obrancem Karel Kleeka z Wallis, teditelem sportu Victor Krejd. z Moulton a klubovni poradci: Dr. Ed. Mieek, nas profesor Ceske teei, pani J. Matejkova, dp.

Vin. Holden a J. Sktivanek z departmentu slovanskych jazykii. Jindfich Herz vylidil pozvani na schazi Foundation of Czechoslovak Americans, col je organIsace nali miadehe, a Helen Osoboya nodala navrh na ziskani novYch klubovnich elenft, jenh byl ptijat. Take roz hodnuto v nedeli odpoledne konati klubovni vyohazku. Schiaze byla ukoniena zazpivanim texaske hymny. S krajanskYrn pOzdravem, Viola Kologova, klubovni zpravodajka.

V t ESKA PiSNItKA. Zdenka Manzerova.

Kdykoli se ocitnu ye spoleenosti Americana, kteti maji "good time", zrnocni se mne &l ye ei pozdeji nekoneenY smutek. Vidim prazdne stoly ve StudenYch jizbacla doma, ustarane tvate a zdelene oci, slysim rachot tankti a duneni gestapackYch kroka, jak jsem to zahila v Praze v bteziau 1939 — a pokud to mohne, odejdu.

Veera jsemsia na house-warming-party.

KrasnY drim v kolonialnim siohu ve velke zahrade, pled domem d'esitky aut, v oknech svetla — a uh u vrat YelkY hluk, u Amerilanii se projevuje "fun" a "good time" vhdy nesmirnYm napinanim hlasivek.

Ve Velkem salone byla spousta smokinga, veeernich sate, kv'etin, cigaret a aperitivd v jidelne vice krocanu neh kterykoli lidskY haludek mule snest. U2 cele odpoledne jsem si Ilkala, he tentokrat budu i ja veseld, vypiju rychle par cocktailil a zapornenu na domov, na starou, opul-tenou, hladovou marau v ledovem prahskem byte, na kamarada, ktereho v •koncentraku, na spolulaCku, kterou zabili v

Strana 7.

Belehrade, na pfitelkyni, ktera hladovi v Marseilli a nema boty ani puneochy.

Cocktaily jsem vypila, chvili jsem se bavila, bojovala se sebou i s veselim americkYch plate!, ale pak nahle smutek byl tu. V koute velke optfltene hally stalo otevfene piano, sedla jsem si k nemu a -zaeala rortrhite prohlihet rozhazene noty. 816.gry, operety, pod nimi Mistfi a Don Juan. U2 jsem chtela odejit, jen se jelte podivam na rozevtene noty, z nichh asi nedavno kdosi hral,,Zda se mi to, co vidim, jsem opi11., jsem v America, jsem doma? Ctu "Pod nalimi okeneCky", nesmele saham na klavesy, opravdu, je to nale Ceska pisnieka. Rychle listuji, Ctu "Teee voda, teee", "Letela husieka", Koline" a na deskach vidim titul psank podivnYm pravopisem : "Smes Czechoslovenskych pisne". Znovu usedam a tichounce hraji.

Snad patnact let jsem nesedela u piana. Ve vzdalenein salone me maji opravdovY "fun" a poulteji radio.

Me hostitelka, ktera mne pohtelovala, mne u piana nalla. "Zajimala jsem se kdysi o finske lidove pisne", vypravi, "psala jsem o nich disertaci. Jsem z mesta, kde je velka east obyvatelstva finskeho privodu„ moje chava byla Finka a zpivala mi je. Na Havardu mi tekli, he ye yefejne knihovne v Montclairu, ye state New Jersey, maji velkou sbirku lidovYch pisni. Rozjela jsem se tam, finske pisne jsem tam nenalla, za to sbirku valich eeskoslovenskyth •pisni..Opsala jsem si je, nektere jsem si dokonce pfepsala s gramofonoVYch desek — mum je rada. A tady jsem je dnes pro vas ptipravila. Prosim vas, zazpivejte mi aspori nektere, ktere mate nejradej i."

Neumim zpivat, zuivam si jen sarna, pro sebe, nebo sejdu-li se s krajany — nechtelo se mi.

Ale dala jsem se ptemluvit a zaeala jsem hodne tile a nesmele zpivat. Nevlimla jsem. si, he kolem mne zatim uh stoji aspori deset lidi. Teprve jejich potlesk mne probudil z podivne, neskuteene nalady. Sypaly se otazky — a "fun" a "good ti me" se promenil v ptednalIu o eeskYch, morayskYch, slovenskych l!dovYch pisnich. 0 smutnYch i o vese ! Ych pisniekach, o vanodnich koledach — ty jsem piece zase jen musela zpivat. Vypravela. jsem jim o pisnich, ktere zpivaji bide u nas doma na you ch.. na vesnicich. ve l.kolach, na pochodech, na qletech ye vlacich, vlude a vhdycky, kde se da zpivat. 0 pisniakach, ktere ted' nesmeji zpivat, a zase jsem musila zpivat "Hej Slovane" a miuvit o starem Svatovaclayskem cheralu, o torn, jak, kdy a kde se zpivabo "Kdoh jste Bohi bojovnici". A nakonec jsem j'm zazpivala a pkelotla par pisiii(ek, ktere se zpivaly kolem Mnichova, o Hitlerovi, Runcimanovi a Chamberlainovi. Nekteti znali v pfekladu pisne, o nichh pile Hindus v krize "To sing with Angels": "Chaloupky pod horami", "Ta nale pisnieka Ceska" — a hlavne "Dobrit noc", tu pak na konec zpivali anglicky se mnou — bylo to divne, Novoangliati Yankees v nejkonservativnejtm americkem meste. v dome nejvetliho puritana, jehoh ptedek ptijel na Mayflower a stave prvni Lodi v taro zemi. ktere objevovaly nezname teky — loueili se bzudice si "Dobril noc".

V noci jsem pak mela hroznY sen. V Ceske snici na statku ptibuznYch, k n imh jsem dlouha beta. jsem zplvala pisne, o iYchh jsem veer vypravela AmerieanUm, he jsou zakazany. Nahle pkeskceill nizkou zed' dva geFtapaci, Bali mi na ruce tetizky a tahli mne kamsi — probudil. zone asi muj vlastni ktik a soused, jenh se zdelene ptal za dvetmi: "What happened?"

V Washington, D. C.— Spojene Staty oznamily ze poslaly vojsko do Holandske zapadni Indie, aby obsadilo Aruba a Curacao u pobteli Venezuely. 1:76elem tcho je chraniti olejove bohatstvi Holandske zapadni Indie. V listopadu loriskeho roku americke vojsko bylo poslano do Ho landske Guaiany na severnim pobtehi jinni Ameriky, aby stfehilo doly, produkujici bauxit, z nehoh se vyrabi aluminum. Velikost jen tam byly poslany, nebyla oznamena. Statni department pouze oznamil, he tento krok byl udinen na hadost holandske vlady a he po valce vojsko bude odtud odvolano.'

Strana S.

vESTNiK

D USKO a Nemecko maji nesmirnou vYhodu jt v politickem valeanictvi: obe zeme jsou stiedem mezinarodnich hnuti. V dobe domnelYch libanek za kratkodobeho paktu obe hnuti vystupovala jako zastupci delnicke ttidy, jejiz silnejSiho postaveni ve spolednosti je nejvic vynikajici charakteristikou tohoto stoleti. Utok na Rusko vzal nacismu z rukou iidinnou zbrair propagandy, a nacism se objevil pied nami ye sve nahote: jako krajne reakeni (zpatednicke) hnuti, jen krade demo:. kraticka a socialisticka, hesla, aby vlakalo dove massy celeho sveta do vojenskeho a prtimysloveho feudalismu pod nemeckYm panstvim. Utok Japonska na Spojene Staty jegte vice vyjasnil situaci, nebot' byl umo2nen zmocnenim se vlady v Japonsku vojenskou a krajne feudalni kastou Japonska. Nasledky se brzy dostavily v celem svete. Prvnim bylo vzplanuti sabotak ye vSech okupovanych zemich, ktere ze dvou stran. Za prve mezi evropskYmi Slovany, kteii v2dy povakvali Rusko za matku vkch Slovan y . Za druhe v jinYch okupovanYch zemich, kde rusko-nemeckY pakt vyvolal apatii a zmatek, nebot' lido zadali pochybovat, zda opravdu nejsou nacism a komunism spoleene jakousi "vinou budoucnosti". Spojeni Nemecka a Japonska proti Anglii, Cine, Rusku a Americe zmenilo pine celou politickou konstelaci. Jasne klade vojenskY a prirmyslovY feudalism na jednu stranu a politickou svobodu, narodni osvobozeni, socialism a demokracii na dr,uhou stranu. To ponekud leka nak konservativce. Ale lidove massy v celem svete vidi v Americe budoucnost a to je ptispevek obrovske sily. Nebot' znamena-li socialism, k bohatstvi a prate ndroda maji bYt pou2ity pro blahobyt vkho du a nikoli pro malou kastu spekulantil, pak je socialism toto2nY se svedomim a inteligenci celeho lidstva. Problem je, jak objevit zpirsob, jimi hospodatsky tad bude zbaven prtimysloveil° feudalismu a bude ptemenen v svobodnou spoleenost, jet pini sve povinnosti vtiei lidstvu. A je tieba objevit, jak politicks svoboda, osobni svoboda a tviirdi osobni iniciativa mohou se zachovat v takovern tadu a jak ma bYt zajiS'tena svoboda narodni. Valcici narod, nebo koalice narodci, ktera prvnl navrhne svetu teSeni tohoto problemu y souhlase se skuteenostmi dvacateho stoleti, v souhlase s touhou maleho dloyeka po zajiStenem a rozumnem 2ivote — tato koalice zvitezi v teto valce, kdy ne silou zbrani, tedy silou lidov'ch vzpour. To ale znamena,ze u2 za valky musime jasne naetrtnout obrysy takove spoleenosti. Kdo nam radi, abychom socialni tad, jak' byl pied 7. prosincem, zachovali, prodluZuje valku, cini ji krvavejSi. Jestlik ze strachu pied svYm ruskYin spojencem nedovedeme vypracovat nove ideje, ptijatelnerti pro Evropu, netli jsou ideje ruske, pak riskujeme, 2e jedinYm dedicem teto valky budou sovety. ZpateE".nici nas zde v Americe mohou zavleci na cestu polo-faSismu, s nim2 valku prohrajeme, jako ji prohrala Francie, a kter' otevie cestu revolte — posledni vec, kterou si tito reakcionati pteji. Problem dvacateho stoleti je najit syntesu, slokni ideji, na ktere eeka celY svet.

Moskevski, "Pravda".

"Mysli si Hitlerovi bandite, 2e rusk' lid jim nekdy odpusti jejich zlodiny, 2e na g lid se nepomsti se vSi silou, na jakou je schopen, neodplati stokrat za vkchno nasili, za v'SechnY vraidy a utrpenl, krev a slzy milionu, smrt matek, deti a starcii? Ne, sovetskY lid nezapomene a nikdy neodpusti. Nemiik to zapomenout a odpustit. Nemilosrdne se pomsti, donuti ty, kteii tyto zloeiny spachali, aby pinou merou zaplatili dluh, jen2 je dobie zapsan.

Tento iieet ptedlo2i vkm ireastniktim a spoluvinikin zloeintr. Hitlerovy bandy piepadly mirumilovne sedlaky a meSTany. Sta a tisice mirumilovnYch obyvatela byli jako zajatci odyledeni Nemci a poslani na nucene prate. Trpi straSnYm poniknim, utrpenim a bidou. 0kupovane tizemi bylo vyrabovano. Den co den banda zlocleju posila, do Nemecka vlaky s ukradenYm sovetskym majetkem. Za tento mad jetek zaplati vysolc.ou cenu nejen ti, itdo je ukroa, f;a0 j, kdo jej PoOvaiL

Na okra ji doby.

Dorothy Thompson. ka2da, nemecka Lena, ktera nosi nebo obleka, sve deti do Satstva, ukradeneho sovetskemu lidu, vi a necht' si pamatuje, 2e sovetskY lid ptedlo2i peknY ifeet za tento majetek. Nemci u2. Cast tohoto fietu zaplatili ve forme 'Sesti zabitYch ,ranenYch a zajatcti na sovetskYch bojikich. Ale jeSte budou platiti mnohokrat vice, protok jejich hrozne zlodiny sovetskemu lidu nelze ani zmetit. Co2 lze zmetit odplatu za hrozne zloeiny vuei Zenam a &tem? Kde na strankach minulYch stoleti ize najit ptiklady vojaka, kteti zabiji nemluvriata v kolebkach jen proto, 2e rusi jejich spanek? Kdo kdy slySei o vojacich a dfistojnicich, ktere nasilni sta aen pied oeima jejich mlade divky pted oeima rodieti a pak je nelidsky odizzavaji :prsa, nabodavaji deti na boda.ky, znesvecuji mrtvoly? Kdo kdy slykl o vojacich a dastojnicich, aby zahaneli obyvatelstvo do kostelti, synagog a S"kol a pak budovy podpalili? Hitlerovci chteji vzkiisit moralku lido2routtl, kterou lidstvo pied tisici lety opustilo. Co jineho ma Hitler odekavat, nea ykobecne a hluboke pohorkni, litou nenavist, plamennou touhu po nemilosrdne pomste a jeSte vetgi pomste za tyto zloeiny? Co Hitlerova armada vyvadi v obsazenYch sovetskYch mestech, pfekonava fantasii nejvetSiho divocha. Sibenice na namestich, spalene zbourane university, divadla a palace kultury, 'deny zahanene do nevestincti a zneuctene faSistickou sebrankou, obyvatelstvo syleeene do naha, koncentraeni tabory na mueeni a zabijeni, to je hroznY osud sovetskYch most, obsazenYch Nemci. Tato mesta vyrostla za 24 rokt sovetske moci. Nektera jsou imlne nova. Jind maji dlouhe dejiny, ale co je kultura ruskeho nebo jinYch naroda pro moderni Barbary, pro Huny dvacateho stoleti? Samortejme, 2e tato mesta znovu vybudujeme. Necht' vgak zlodinci vedi, 2e zaplati krvavou cenu za znieena mesta, za zbotene pamatky kultury, za kulturni poklady, za vkchno, co je nam tak drahe a co faSisticke hordy znieily. Po celem svete tiny fa§istickeho vandalismu vyvolavaji hluboke poborSeni. LondYnske "Times" velmi spravne napsaly v souvislosti s nacistick'm nidenim pamatek ruske kultury, ze je eas, aby se ptestalo s nespravedlivYm obviriovanim Gothil a Vandalti, 2e se podobali nynefSim nemeckYm utocnikum. Nemeeti nici jsou nesrovnatelne horSi, pisi londYnske "Times". SovetskY lid dobte si pamatuje vkchny tyto zloeiny. Nezapomene a neodpusti.

VSechno pomsti. Jak div, k Hitlerovo Nemecko se stalo ptedmetem nenavisti narodil, ktere nechteji snaSet jeho otroctvi a terror. Samotile slovo "Nemec" se stalo symbolem hruznYch zloeina proti lidstvu. Hrozna pomsta odekava Hitlerovy ittoeniky. V na.§1 zemi je oaekava neslavnY konec, shniji ve sv'ch hrobech na naSi pude. Ale nemene teaka odplata odekava ty, kteti je nastvali, kteti je poslali a posilaji do krvaveho dobrodruktvi. Nevyhnou se spravedlive odplate, surovemu trestu lidu a hanlivemu posudku dejin."

Sovetska delegace v Anglii. (Daily Worker).

Dva mu2i. a Sena vstoupili do nejvetSlho letiSte v Anglii. LeteckY general je uvital. Velitel peruti zaeal je provazet po letiSti, Po vYborne vybavenem bojovem meste, vysvetloval a ukazoval letadla a sta detailti velke letecke zdkladny. Potom zkuSebni pilot provadel zazraene kousky a ukazoval vykonnost novYch betadel. Potom navStevnici obedvali s letci, kteii bouti nadkni uvitali .hosty. Lido, jim tleskali, stall to skromne, ale hrde, protok vedeli, 2e tento potlesk je ozvenou obdivu celeho sveta vuci velkYm bojovniktim Sovetskeho svazu.

Byli to di elenove delegace sovetskYch odborovYch svazu, nyni na na ysteve v teto semi.

Nelze si ani piedstavit, jak' vliv mel zajezd delegate do Anglle, Pted rokem scena, ktera se odehrala na byla zcela ridmo2na. De, 176010 by 1,fgacr ztrAvi)n v Ank011 ettrAct

Ve stkedu, dne 18. unora 1942. la uvitana velkSimi demonstracemi, ktere projevovaly nejen obdiv k boji rude armady, ale take k upiimnosti a k cilbm sovetske politiky, ktera takovy boj umotnila. To neznamend, se Anglie stava pies nod komunistickou. Ale znamena. to, 2e britSti delnici jsou odhodlani neptipustit, aby nynejk ptatelske. politika byla v budoucnosti zyracena, a rovnet ukazuje odhodlani britskYch delnikti ueinit vk pro viterstvi a pro "zvetkni vYroby zbrani V Yorkshiru a v ji2nim Walesu britSti odborati byli ,uchvaceni ruskYmi delegaty. Ulice, tovarny, doly, nadra2i znely potleskem, kdy2 miuvili ruSti delegati. Delegati nebyli jen na zdvotile inspekci. Rekli otevtene svYin eetnYm posluchaetim, 2e ptisli, aby tadali vetSi. vYrobu — vice tanks, vice del, vice letadel. Tisk nereferoyal o jejich kritic•, ale delegati nevahali kritisovat. Naptiklad Malkova, vudce sovetskYch krejeovskYch delniku, nekolikrat se ptala, prod je tolik mu2tr zamestnano v mistech, ktere mohOu zastavat leny. Ve vlaku tato energicka zena se tazala uklizeeek, prod je neuei tidit lokomotivy. Novinat, kterY s delegati procestovai velky dil Anglie, tekl: "JeSte nikdy nemeli Rusove takovY triumf v Anglii. Zajezd se chYli ku konci, ale jeho vliv se bude jeke dlouho pocit'ovat."

V POSELSTVI GARCIOVI.

V americko-kubanske valce se stalo toto: AmerickY president potteboval poslati velmi le2ite poselstvi vadci povstalcu Garciovi. Nikdo nevedel, kde Garcia je. Jen to bylo znamo, 2e kdesi uprostied Kuby v hlubokYch lesich ma svtij tabor. Bylo velmi nutne dorueiti poselstvi.

Tu iekli, 2e jedinY mu2, kterY to provede, je porueik Rowan. Poslali pro neho. President mu odevzdal zpravu a tekl: "Najdete Garciu a date mu toto poselstvi." Rowan je Garcia? Kde ho najdu? Jak se tam dostanu? Kudy se tam jde?

Musim to udelat ja, nemohl by to udelat nekdo jinY? A co se stane s mou rodinou, kdy budu cestou zabit? Co bude, kdy2 budu zajat? Nezda se yam, 2e jsem je ge mladY? Neni to zase nejakY trik, jak se me zbavit? Proa ja mam donest! toto poselstvi, kdy2 se me tato valka netYka? Proste Rowan se neptal na nic. Nekladl 2adne podminky, nejevil 26,dne pochyby. Ptijal poselstvi a ... dorneil je! To je celY pfibeh o poselstvi Garciovi.

A jak' je to ptibeh! Mu2, kterY vi, oe jde, ktery pini, co je tteba.

KaZdY z nas nese poselstvi. Ka2dY z nas by mel bYti Rowanem. Bohu2e1 neni mnoho Row anti. Ne ka2dY umi piijmouti poselstvi jako mut', rie ka2dY je dovede donesti, ne A to je ptieinou bidy sveta.

V teto valce nesem v gichni poselstvi Garciovi. Vsichni. Neni mezi narni nikoho, kdo by je nenesl. Jsou vgak mezi narni, kteti by je ne chteli nesti. Hledaji yytadky, sna21 se uniknouti, kliekuji. Poselstvi, ktere nam bylo dano zni: "Svoboda!" A piece nekteti nechteji rozumet.

Nejsou hodni ukolu, kterY jim svetila doba. Ale doba potiebuje Rowana. KaZdY z nas Rowanem ma a musi bYti, nechceme-li jako celek zahynouti. Proto vAichni mu2i se ptihlasi do armady a Cechoslovaci do es. zahranieniho vojska, aby poselstvi, ktere jim bylo clan°, donesli!

(VM) ( V Washington, D. C. — VojenskY podvYbor ye zprave, podane domu zastupcil, vznesl 2alobu, 2e "amerieti poplatnici musi platiti nespoeetne miliony dolart", pro mrhani a ket'aseni v programu valeene produkce. Ve zprave bylo jednano hlavne o zneuaivani soustavy kontraktil, v ni2 je stanovena vyrobni cena a poplatky, pomoci ni2 department valky ziskava munici a o ziscich t. zv. broken). obrany. Tato zprava je ji2 tieti zpravou kongresniho vYboru v nekolika minulYch tYdnech, ktera vyslovila se proti nadmerne cene valeeneho usili. Pied tim podobne zpravy podaly zvl ttni senatni vSiborY, vyktfujici obrany a vnor- lomu ziattlpeil pr9 114irtotni v601,

Ve stredu, dne 18. rinora 1942.

VITRZSTITi DAGMAR TROJANWA ROMAN. Napsal PROKOP VRA

"6 ano. Musi to byt krasne . . . Mkoli jsem o torn dosud nikdy neptemSTelela a nikdy jsem si toho tak dobte nepoveimla jako teprve dnes. To asi proto, ze jsem dosud nemela kdy, abych premyelela o lasce. Ale ted' . . . chtela bych zatiti neco krasneho, new jedineeneho, velkolepeho", zahorovala toutebne.

Pavlova hlava se naklanela blit a blite k jeji hlaviece a jeho pravice pomaloueku se ginula po operadle za Da. gou, 2,2 se dotkla jejiho ramene. Potom zrovna tak pomalu a nepozorovane tiskla ji ta ruka k sobe stale vie a vice.

Ona se nebranila ani nezlobila. Byla jako oearovana. V odich se ji rozsvitily slzy radosti, jako miniaturni kriet'alove garovidky, sebehly sotva znatelny do koutkri odi, i zdalo se ji, le je blizka mild* Ale takove krasne, rozkogne mdIobe.

"Mildeku", zageptal netne, jedva slyeitelne Pavel, "miladku, miladku!" cot opakoval znovu, ziraje na ni uprene.

– "Ano, ano", mluvily jeji rty a znenadani sedela blizko, tak blizko, ze se jejich tela dotSr -kala.

Potom sjela jeho ruka nine k jejimu pasu a objala sveti, title telo divdino.

Nebranila se . . . Ani nemohla a ani nechtela "Mildeku", opakoval ✓"co jste to ze mne nila? Co jen jste to se mnou udelala za tu kratkou chvili? Je mi tak divne, tak krasne u vas a obavain se, aby mi ta chvilka gtesti neuprchla.

Zda se mi, le snim nadhernY sen, a bojim se pH torn rizkostlive, ze se probudim, le se v gechna ta torn rizkostlive, ze se probudim, ze se vgechna ta krasa, kterou protivam, rozplyne jako dlova bublina . . . Mam vas pojednou tolik rad, tak najednou to prielo, ani nevim jak . . . Miiete mne aspori trochu milovat, Ddeenko?"

"6 ano, velmi, velmi vas miluji", zageptala odzbrojena, "jit od prvni chyile, kdy jste sem veeel. Cekala jsern na vas a obavala se, ze vribec neprijdete. Kdyt jste potom ve gel, zkrasnel pro mne eel* svet, mileSte tenhleten rizkY nas dnesni svet, a i veichni lido kolem se mi tady zdali tolik mili . . . Ale ted' si vzpominam, Pavle, a vyznavam se y am pokorne z toho, ze jsem vas vlastne mela rada drive, jit mnohem drive; snad jig tehdy pied etrnacti dny, kdy jste byl nas pozvati, jsem vas milovala .. . Nevedela jsem to vg ak bezpeene, neuvedomovala jsem si to, ale snad to byla tehdy jig opravdu laska", priznavala se zkrougene.

A p'cha jejiho rodu? Kde ta byla v to chvili, kde? Opustila Daeu zrovna v tom okamtiku, kdy by ji potrebovala nejvice.

"Ano, Dag o, je to laska, mrij mildeku. Budu y am rikati "mildeku", smim? Je to tak hezk y a sladke osloveni pro nekoho, jeji milujeme, koho mame radeji ne g li celY svet Hie, co udela takova laska? . . . Vdera jsern byl je gte docela jinYm, veednim elovekem, pripadal jsem si opueten, tak sam; suet mne nelakal ani se mi neprotivil. Vg echno mi bylo tak lhostejne, obyeejne, veedni. Ale dnes? Na dne gek nezapomenu nikdy, kdybych byl i sebe dele tiv. Slibte mi vg ak, milaeku, kdyby nas snad osud nekdy rozvedl, ze ani vy nezapomenete."

PilkYvla jenom horlive hlavou. Ale to postaeilo. Co nemohla iici nsta, iikaly jasne jeji oei.

Obratela se v nich takova, velika laska a oddanost, 2e Pavel uvetil beze zdani jakekoli pochyby.

Jen s nechuti se data Da g a odvest tanedni kern, kterY se pri g el, zaznamenan na podinajici tanec, hlasit a svoje pravo. Ani si skoro veirnla, s kftri tame', Nemela racitA4 ani poZit: jako je calla p rve, kdyi j Onj4,44a1 Paiter 60/ 04 Oa tui lWinPrOt t..1.111tif

ITISTNIK

me-li s Um, koho milujeme, premfglela a prala si, aby byl jit konec tohoto tance. Na etesti, vzpominala, jsem zadana na celou noc jen asi ttikrat nebo etyrikrat. Ostatni tance zapru yeechny, abych byla volna a jeho, jen jeho, Pavlova.

Pavel seal zatim nehybne, zasmu gen, a pozoroval tandici mladet. Ale nejvice Da gu. Hledal ji porad ve virivem kolotani taneenikri, v to smesici stale a stale ji doprovazel &alma a prisobilo mu bolest, jestlite ji nemohl del gi dobu najiti, nevznakla-li se kolem neho jeji prutna postavieka v rritovSrch nadSrchanSTch gateekach jako jabloriovY kvet. A kdy ji naeel, kdy tanella kolem neho, vyletla ji po katde — tak se aspori Pavlovi zdalo — zlata, jisktieka z oei a zaletela rovnou k nemu. Usmivala se nan a z toho irsmevu bezpeene "Kdybys veal, jak jsem ted' nerada; kez bych ut byla u tebe!"

6.

Zbytek noci protaneili spolu; ureili jej sobecky jen pro sebe, jeden pro druheho, jako by jin3"rch tady kolem ani nebylo. Nevideli sveho 0koli; neexistovalo pro ne; videli jenom sebe a byli et'astni, neskonale et'astni.

K ranu pak, kdy jit pomalu poealo svitati, sedeli spolu o samote, nestarajice se o vrikolni svet, hledice si zblizka do odi a horlive si vypravejice. Byli jako nove narozeni. Meli za sebou nebetyenY' vrch, kterSr ted' oba et'astne slezli, aekoli se jegte pied chvili chveli rozpaky a obavami, ze se nikdy ani zdaleka nepokusi o jeho zteeeni. Praire si rekli, ze se miluji, hodne miluji ... Tot' ten tetko schridnY vrch, jeho konedne dobyli. Pro sebe dobyli.

Netaneili jiz. Daga nechtela ani veriti, le je noci namale, ze jit bude rano, kdy ji pri gla Alenka riei, ze se matka po ni tale.

Povzdechla smutne: "Prijdeme jit asi domti . . . 8koda, pregkoda tech krasnYch chvil, ktere se nikdy nebudou opakovati, ktere se nam nikdy nevrati."

Nerada se zdvihala s pohovky, z mileho kouteeka, kde bylo tolik krasne a kde protila Carovny veeer a stejne libeznou noc.

"Mohu jiti, Dago, s vami, k vagim rodidiim?

Nebojite se seznamiti mne s nimi? Nerad bych totit, abyste mela sebemenei neptijemnosti. Vite, nesnesl bych, abyste k vrili mne trpela, byt' by to byl jen karavS7 pohled vagi matky nebo ostre slovo otcovo . . . Rozhodnete se sama, mohu-li jit s vami. 2e yam davam tuto otazku k dobre irvaze, delam jen pro vas, rozumejte mi, jen a jen pro vas, protoge by nil vas bylo nesmirne lito, kdybyste mela k vuli mne trebas i nejmengi mrzutost."

"Snad by bylo lepe, kdybyste . ale ne, nadpak?" zavrhovala energicky prvotni myglenku, jet se zrodila v jeji mysli. "Cotpak jsme udelali neco zleho, abychom se musili za to stydeti nebo dokonce se skrYvati? Neni tady, Pavle, takovYch dvojic, tak jako jsme my, vice? A nemaji se take rady? Pohled'te jen na Alenku s jejim milYm Jardou! Ani jim, myslim, rodiee nebrani. Vtdyt' je to piece laska a ta je neco krasneho, ta prece neni Mich! Pojd'te jen se mnou, nemam obay. Moji rodidove jsou hodni a ja jsem jedindeek, maji mne velmi radi. Nemohli by mne zarmoutiti . . . " Rodiee jit stall pripraveni a loueili se se znamSrmi.

Jak oba mladi lido vchazeli, bylo slygeti jeete °taw veselSr smith. Smal se bod ge eemusi a potrasal yeem znamSrm rukou, jednomu po druhem.

Vgechno se pomalu zvedalo, stall jit toutili po klidu a po spanku. Byli unaveni po probdele noci, oei se klitily a rista marne premahala zivani.

Mladet vgak s rodiei nesouhlasila. Snatila se premlouvati, natal prosili, ba i se mraeili, a dokonce take i slzieka potaji uklouzla mnbhe panence, majici se ut rozloueiti s milym hochem.

Ale nebylo vyhnuti . . . Rodiee byli vesmes neoblomni a prisni, a tak rady taneechtivSreh mizely.

I Alenka Simonova stala jit u dveri, zahalena at po kratkS, nosily rla eerveneho plaSt6, Povidalit StAie jett6 n60.9 veirnj dttkliveho a ri rfl; Mtli Idea 6TOPIllochoyl

r

Strana 9.

vlem mimo ni, skoro ani nevidela. Tak horlive byla zabrana v rozhovor.

Jak prichazela Da ga k rodiorim, zpozorovala ihned matein polokarav' a polotazavS7 pohled.

Tak se totit maminka nekdy divala: takovST trojnhelnidek z vrasek se ji slotil poka gde na eele, kdykoli byla neeim nemile doteena, kdykoli tajila nejakou nelibost.

Snad jsem nemela piece jen byt tak ukvapena a vest k nim Pavla hned naponejprv. A zvlaAte . asi jsem s nim nemela stale a stale taneit a baviti se. Mogna, ze si toho maminka veimla, nebo treba ji nekdo povedel, proletlo D rat. hlavou a u vedomi viny zdervenala jako "Nevideli jsme to skoro rely veeer a noc, Dago", dodatedne zjiet'ovala matka klidne, ale jaksi pevne; dceri se zdalo, ze v jejich slovech zaznel ten utvorenY do ocelove tvrdosti, "co jsi delala, ges nemela ani trochu dasu, aby ses byla na nas podivala?"

Zkounnave hledela na dceru, rirnyslne opomijejic Pavla, jako by ho tu nebylo, a eekala netrpelive na dcetinu odpoved'.

"Taneila jsem hodne, maminko, a take jsem naslouchala pelmemu vypraveni o . . . o Praze . . . ", zalhala si odhodlane. "Tady . . . pan Pavel Lange ... , ktereho yam predstavuji, umi velmi hezky yypraveti."

Stala provinile pied rodidi dekajic pokarani.

Otec, je gte rozjakenS7 dobrYm vinem i dobrou spolednosti a ye vesele nalade po besede ztravene v kruhu znarriSrch, usmival se na oba mlade lidi a podaval Pavlovi ruku. Nahle zvatnel, kroeil blite a dival se patrave mlademu muti chvili do oei, premY gleje irsilovne o eemsi. Potorn prejigdeje delo levici, jako kdyby na neco vzpominal, zvoial na konec utasle: "Bote, Bote, . . . Pavel Lang . . . to je mi tak zname jmeno, tak zname a take vie oblidej je mi nejak zvlaete znamY . . . Ale oveem . . . vim jit mel jsem pritele, velmi dobreho kamardda, studovali jsme spolu na klatovske hospodarske ekole. Take se jmenoval Pavel Lang a byl yam napadne podoben. Vzpominam si, ze se Pavlik potorn brzo ° genii a ujal se sveho statku nekde na Chrudimsku."

"To byl muj otec, pane statkati; jmenoval se Pavel Lang jako ja, a studoval na hospodarske ekole v Klatovech. Nejdrive jsme byli u Chrudime a pozdeji, kdy se otci naskytla vYhodna koupe lepgiho statku v Zaluzi, prestehovali jsme se sem, kde tijeme nyni jit tri roky."

"V Zaluti ze jste? Tady v Zaluti? Tak blizko?

To se podivejme! Ze jsem o tom nevedel drive, byl bych vas tam jit navetivil. To je nahoda, podivejme se", mluvil bodrY a veselx statkar neustale. "Abychom veak gli, mrigeme si po ceste povidati dale Mate stejnou cestu s nami, vid'te, priteli? Nu, doprovodite nas. Aspori nam bude veseleji, jestlite nas prijde vic, a snad se nam nebude chtit tolik spati."

Pavel se nebranil. Byl et'asten, ze bude jegte chvili s Dagou, ze ji uvidi, prijde ji po boku, uslyei jeji mil', melodickY hlas a bude moci se divat do jejich odi, ktere mu dnes uearovaly.

Nikdo z nich si nepov giml pani Brandove, ktera, stala lehce zachn-iurena, s vraskami potlaeovane nevole na dele.

Kdyg vygli ven ze salu, ovanul je sveti, student' ranni vzudch. Nadchazela prave hodina onoho podivneho, pohadkoveho polneera, jet ptedchazi svitani a zvestuje novS7 den.

V dalce, pH obzoru mezi oblohou a mezi ternnYmi hradbami modOch hor, potatgnSrch hedvabnou mlhou jako zavojem, poealo se pomaloueku rozsvetlovati. Nejdrive lehce, jako nesmele se zdvihl stribrity min zavoj a objevovalo se zprvu gedave a nejasne, pak gedomodre, at posleze eekankove modre nebe, jako v kovarne Vesmiru zakalene; tam, kde melt) a okamtik vyjit slunce, tam se objevil nahle rudozlatY pruh.

CelielSr kraj dokola se vyjasnil, jako by byl nahle zvolna a bohate polevan tekutSrm zlatem.

Vgechno stalo tie a nepohnute, v gechno dychtive eekalo na cosi velkeho, zazraeneho. Ani listek se nepohnul v jabloriove aleji pH silnici, kudy ranni poutnict kraeeli donlii, ani kvet se altesixotho n m iveettzzial;e 4 714:,valpaniavcIfirrmy8 setcog ITtitrroacivn

Straus 10.

Koneene se vyhoupl na obzor obrovskY zlatY slunedni terd celY; vyplul lehce nad vzdalenYhorami a dal se ,na svilj obvyklY denni pokchod, vystupuje vYge a zmenguje se, jako kdyby stravoval sam sebe; rozseval bohate, narnotratne kolem sebe jas, zati, radost a teplo, rust a givot sam. Migove zlate svetlo se rzteklo po girem, dalekem kraji, nad lesy, rybniky, nad tekami i nad potoky, UtlYmi to a dovadivYmi cletmi dospelYch, va gnYch tek.

Dage pad/ z toho v geho krasneho ptirodniho deni pinY odlesk do du ge, ag ji zaplesalo srdce neznamou, doposud nepoznanou radosti. Byla tak blagena, ach, tolik gt'astna, ge by byla chtela to chvile objimati celY, celielcY suet ...

To je tedy ta laska, ten slastnY pocit, vans basniky v nesmirnem mori krasne literatury jig od nejstargich dob, kdy byla lidstvu mama mognost, vyjadtiti pisemne myglenky; tech prvYch projevech ji g je opevovana laska.

Jiste to bude ona, to je to krasne, bla give poznani, , o nemi ji toho Alenka ji g v pensionate tolik napovidala a o nemg ona, blahova., uboha Dab, nernela dosud ani tu geni. Vgdycky se jen Alence smavala, jejimu blouzneni, jejimu roztougeni a nadgeni, cog vge ji, Dage, bylo tolik smegne! Veru, nemohla to blouzneni ptiteleino tehdy ani pochopiti. Nevedela proste, A dnes? Dnes jig veti. Skalopevne v ni yeti.

Ba, Dag e se dokonce zda, ge skutednost daleko ptedstihuje Alendino yypraveni i jeji dosavadni, jen niatne ptedstavy, ktere si sttadalo neumble a neobratne jeji mlade, 4,neklidne a nezkugene srdedko.

Ano, je to ptekrasnY pocit, ta laska, pfekrisrd7 opakovala si v duchu, pohli gejic•stale se strany po &elm na Pavia.

Zprvu gli vgichni mldky nevedouce, o dem by hovotili. Tak byli zaujati krasou probOuZejiciho se dne.

I statkat Brand, otu gilY a dojmum nesnadno ptistupnY mug', kraeel micky, nechavaje pkirode volne pole, aby nail znova a znova pusebila.

"Jake je to krasne rano, gkoda by bylo zaspati je", tekla Da ga znenadani, jen aby .neco promluvila a tak vratila spoleenost skuteenosti.

Pavel ji tiskl pokradmu ruku. Opetovala jeho stisk a oba se na sebe dlouze, vroucne podivali.

Daginou vetou se probudil i statkat Brand ze sveho sneni. Obratil se k mlademu studentovi a bodge pravil: "Vidite, mlad' ptiteli, to jsem rad, ge jsem vas poznal. Kdyg se tak na vas divam, zda se mi, jako by se mi vracelo mladi, jako bych to stal s vagim otcem a bylo nam °Ulna nejakYch sedmnact, nej yYg e osmnact roku. Je to zvlagtni, jak jste mu dokonale podoben. Verna kopie otcovy podoby v miadi . . . A kdy si vzpomenu, g e jsme si ted' byli po tti roky docela blizkYmi sousedy a nevedeli jsme o sobe! Vidite, to je, demu se kikava, shon za givobytim. Ptatele, a jaci dobti, uptimni ptatele, snad nejlep gi z cele gkoly, g iji tak blizko sebe a nevedi o sobe", opakoval znovu.

Byl v dobre nalade, vyvolane jednak pkijemne prog itYm vederem, jednak i radosti, ze se dovicia, neoeekavane o ptiteli, o dobrem ptiteli z mlacli, kterY clava, znenadani o sobe vedeti jen nahodou, prosttednictvim synovYm. Zaujat podivnou hrou nahody, otazal se Brand pfekotne, nedoekave: "A co dela potad vas tatinek? Ma jiste take hodne starosti s hospoda.tstvim, co? BYval to veselY a dobrY hoch! Co jen jsme se spolu natropili vgelijakYch ta g katin! Ale nikdy jsme nikomu neublizili, aspori vedome ne . . . Je potad tak vesel', vas tatinek?"

"Bohug el, pane statkati, musim yam rici, 'ge muj otec jig negije; je tomu neco pies d ye 'eta, co zemtel. To jsme byli .v Zaluzi teprve rok a jig nas stihlo takove negtesti."

"Mtj Boge! . . . Jakg e? . . . " zvolal statical, "je to mane, 0 by byl mrtev? Ten zdravY, situ* a jeg te mlad &lova? Co se mu, proboha, tek nahle stalo? Vg dyt' piece nebyl star " "Nebyl. — Bylo mu petaetylicet let, kdy g zerrtel; a zemtel nahle, neodekavane. Ov gem, byl2 to pro nas hrozna rana, prase proto, ge jsme se toho nikdo nenacial Stalo se tak na jate, v dobe pilne prace na polich . . . Tatinek jezdival rad v takove dobe korimo, aby snaze pfehledl vgechna nag e pole, jak na nich pokra6uji prace.

V2STNi1C Byl vybornY jezdee s, proto se nikdo nena:dal . . . Jel tehdy . v OstithlY deli jSeni rietryl doma; byl jsem jig v Praze, ale Siy gel jsem o tom -dem potom dopOdrobna Tedy otec jel take odpoledite na pole. Melo se k de gti, patrne pospichal a pteskakuje na koni potok, z nezname nam ptidiny, snad z nejake okam gite slabosti, zavrati nebo dehosi podobneho, skacel se s kone nazpet do potoka, hlavou na velikY ostil kamen . : .Ve chvilce byl rnrtev „ A Viagthi pti tom bylo, ge pry mel jakesi tugerii, kdyg odjigdel z domova. Vypravovala pototn maitinka, jak se s ni i se sestrou toho dire vtele kolikrat se jegte vratil a byl pry vAepek 014 =Uteri, rortr git, jako by tuAil bfZite hatesti.

Nikdy pry ho ma,Ininkb, takoveho podivneho nevidela", -gip-ravel pohnute Pavel.

Chvilku zavladlo ticho .. .

"Ubohy ptitel", povzdychl si potom uptimne a litostive statical, "tak mlad, zdrav a musil jit, nechat vgeho a jit, jako vojak ... A jak se vede ted' vagemu statku, kdyg je takove velike spodaistvi?"

"Maminka tidi dale Actilho sama. Namaha ji to, pravak jiz take; jednak je stale jegte zkrugena, otcovou smrti, jednak je piece jen siaba, gena a je toho na ni mnoho. Musi hat na cizi lidi, a to vite sam ze Zkiigellosti, ne statkati, jak cizi bide flOVedoti pracOVati hospodalova dOhledu. Nevini sam, prod niamihka tolik hOu gevnate 1Pi na na gerii Statkiii shad je ji za te gko se kozinneiti s thistein, kde byla zpiArti velmi sPokbjefie, a Wastna, bohrigel, jen kratce .Myslivam si, ge by irdeldia nejlepe, kdyby v geclino prodala a -8AstWiyaiii 8e Vlastoii, inbji sestrou, do Prahy. J6, jseth tak jako tak riucen tam giti, ponevadg tam stucluji na technice, a bylo by nam tam Arkin dobte. Statek musi bYt .beztak jechimi pro4an; JsMe jen dva, sestra a ja, a gadnY z riaS Oboil se nehOdirne k tomu, abychom spravovali hogpodakstvi. Sestra ma svoje yen° ulogeno, ja budu brzy samostatny; k demu je tedy mamince tteba, aby zapolila s tolika obtigemi a aby gila stale ye starostech a stra gich? A jest i povag liva, otazka, jak dlouho bude moci vAechnO fiditi a Vgechnu praci zastati? Let ji pribYVa, zdravi ubYva. 1<ronie toho vidixiie vgichni jak statek upa,da, nerna-11 hoSpodaie zku geneho a energickeho, Mde, ktery by mel o vgem ptehled a Vgerriu byl ro gumel to pro has krute pozorovani, ale nemitZeme si poindei. Seg te kdybych ja mel k hospodakeni chuti a kdybych nebyl ji g .tak daleko se studienii. Studuji strojni ing enYrstvi a budu u g brzy hotov. Ted' vgak by mi bylo lito v geho nechati a uvazati se ye spravu statku, zvlaSte kdy g, jak iSein jig pravil, nemam do toho praiadne chuti . . . " "Snad piece byste mohi svoje studie take trochu uplatniti v hospodarstvi. StudovanY hospodaI jiste neni na S'kodu statku. Kdovi, na, ze byste se svYmi vedomostmi ptivedl givnost k rozkvetu a ge by se yam tteba easem venkov i zalibil. Zkuste to."

"Je to marne! Vim, ge bych nevytrval dlouho. Kdyg, tak snad jen k van mamince, ale mai givot tady na venku byl by zmaten, ztracenY, plane "zits. Nejsem pro venkov a venkov neni pro mne. Ostatne vim, 0 by maminka ani takovou °bet' ode mne neptijala ptese vgechno jeji hougevnate ulpivani na torn, aby ztstal statek v rukou na gi rodiny. Jsem na ptiklad ted' o prazdninach doma na statku jako ryba bez vody. Miluji mesto, jeho ruch a rychlY tok g ivota v nem; vesnice a jednotvarna prace v ni by mne udelala ne gt'astnYm, zadumeivYm, zkratka ztracenym elovekem. Ano, ztracenY Moir& — to je asi nejspravnej gi vYraz pro to! A pak, jak jsem jig tekl, ani sama maminka si nepteje me °heti; vi, ge bych nebyl v Zalu gi dokonale Wasten. Kdy g o torn nekdy doma hovotivame, kikava., abych jen vytrval ve studiich, kdy mne k nim srdce i zaliba tahne, na ni abych nedbal, ona ge ug to nejak doma dogije.

Je mi ji tolik lito, me maminky a dasem veru nevim, co mam delat."

"Je to opravdu statedna, gena, vase maminka.

Jind tteba, byt v jeji situaci, nevytrvala by; je to asi ve skutku podivuhodna gena: dokonala, stateend, rozumna; to uznani ji musim dati, ad, koli ji neznam."

"Ano, nage marninka je ticha a skromna, Ne.

Ve stiedti, Brie ill. &lora hi ha ni videti energie, ktera je v ni skryta. Avgak zdava, se mi, ze ji jeji energie a pracovitost stravuje. Je ted' ustaviene smutne, a zamy glena, adkoliv se dobte pamatuji, jaka bYvala yesela kdysi, za 'east na g eho detstvi", hovotil PaveL "Aspo rijsem ji vidal v gdycky zatici a milou. Nikdy se na nas nelmevala, pro kagclehO mela pino laSkavYch Sidi/ a pOvzhticiiAitch MeV& My deti jsiiie ji milovaly nesniirne. Jak se na ni painatuji, rada se smavala a byla po= die Maio detskeho rozumu Venni Mild a he'Z= ka . . . 8 tatinkern gili kiidnYrn a sPOkbJe11011 nyili se vgeCkO obiaWO; ziiienilo. Maminka je zaclumeiva, jegte stale teskni po otci, nikam nevychazi, nejradeji pobYva doma. Kdybych", tekl nahle rozhodnut, "kdybych snad y am mohl nabidnouti — totig , neurazite-li se, — kdybych vas mohl pozvati jednou k nam domA, do Zalu gi, byl bych velmi gt'asten a marninka by vas jiste rada vitala", dodal zrnate4 v reZpacicli, tAka iyedala i.adosti16: "6, tatidku, to by byl rozko gny vYlet, do Zalugi, na venkov. To by bylo neco krasneho, nemyslig ? Ja bych tak hrozne rada jela . &Valli 0 "Ach, ty, ty rorriaritiek# 4`Vr karaY4, teaks .

Vsechno se .6 Vieehhe vidig miadyma zda krasne, vgechrici. ruzove a snadne. nebyla-li jseiri Ye tvych ieteeli ji g trochu I dtejti a USedlei gi . . . Wylet ti terikOV cozpak ty *ije g jako na verikOve? Jsirie mestein, vzdaieni vg eho it/chit, spechu, kintit vgetio toliO; CO je ve rrieste nepfijemnetio; velikou tahradtt, kdy Chcee ted' o prazdriiiikeli, vYiDehneg si de poll. Aekni tedy, proboha, jalY venkov jegte hledag!"

"No, snad by nebylo tak zie", ozval se teed' sans otec Brand, Vida sveho nilladka zaktildin-; tehO, imutrieho a zakabOiteneliO,Tak si vg iml Pavia, kterY se zarazil a zustal po panine fedi fg ecek zmaten. Snad byl tak zara gen, snad take zakrYval radost z mo gnosti, '0 by se mohi setkati s Dag ou u nich v Zaluzi, na jejich statku , kdoi vi, Pokta&val tedy; obraceje se v het na Am-1W "Prof bychenti , si heinobli tidelat jedriod pkand aa Dekiv vile0 fibmnivani Se; mina nernela riie proti torriti, kdybychoni zaZili jediro pekrie, klicine odpoledne, vtdaieni svfeh starosti? eztohe istrie V torn riasein statku tak Zahrabkii, ze fain neviiiie, jak 116 AYgak pani jako by taila, ge se ta ditto IAzvanim skryva need jiiiehO nez pouze sousedska zdvoillost, neco, o 'dein jen oria ma tuS'eni, namitaia jeSte, ee shad ted', v dobe nejPiine),-.

Aleh zni, kdy pole poti. ebuji hospodake riejvide, by my na nebyl ta.kovY vYiet na /taste. kdyby takhle v zime, a g bude vice easu, a g bude v polich pokoj, ag snad nastanou mrazy, to ie by bylo hezky , vyjeti si na sanich, ale takhle nevi veru, nevi . .

"Vidite, ptiteli, ja bych Mel", tisiniVal se statkat "moje dcera snad take, ale gena, vidite sam, ta nerna velke chuti. Stale nam dela, prekatky, poild neco namita; snad, kdybyste s ni promluvil sam, kdybyste se zeptal prod, domlusnad by si dala vil trochu Pavel obratil zraky na pani Brandovou. A bthvico bylo v tech jeho odich podivneho, zvlagtniho ... Kdo se do nich podival, nemohl mu nic odeptiti.

"Ach Boge", fekla statkatka smejic se trochu nakvagene, piece jenom radila. Kdy2 ty,hospodat, uznag , ge mtgeg postradati jednoho odpoledne, ja pojedu rada a nebudu u g nic namitati. Ostatne . . . bylo by to beztak marne. Ti dva", a ulazala na dceru a man gela, "ti by mne ptehlasovali. Ti dr gi spolu vgdycky proti mne a po kagcle jsem to jd, ktera jim podlehne a na " konec se'zatidi podle nich Da§e se radosti zapalily tvare jako "A kdy, maminko, kdy pojedeme?" ptala se nedoekave, gpatne tajic svoji velikou radost.

"No poekej, vgdyt' se snad doekag. Nejsi pte-. ce male dite! Myslim, 0 by bylo nejlepe tak na, konci tYdne", obratila se zase na sveho muee tazave, "tak asi y e etvrtek nebo v patek, budeli ovg em hezky. V tech dnech ji g take neni tolik prace v kuchyni a virbec v domacnosti," Ka reel do g/. k Brandovu statist/.

(Pokradovant)

Ve stfedu, thie 18. fmora 1942.

A NIt bych zachazel k legendarnim postavam

VESTNIK

Nati a Cechoslovici kdysi a nyni.

techa, Lecha a RUsa, triohu konstatovat, ze Siovane obYvali velike nitiny v poi Odry, Visly, ltfeinenu, Driestru a lineptii intioha pked Kristen), — to zjistili tieendi Sl sti i nernedt, to potvrdily vykopa,' vky a stadia v nejnovejtich dobach. Odvolavam se toliko na Biskupin v blizkosti Inowroclawy, a na ueence tak velikeho formatu jako byl profesor Kostrzewski, jent se stal obet nemeckYch kulturtregril, techto novYch Hunt, kteti pro svou nenasytnou politiku "tivotniho prcistoru" faltuji i vertu a utlaeuji a dokonce vratdi ueence.

Naproti tomu uvadeje prve• historicke svazky Po1610 s Cechy, k nimt dotlo sriatkem Mieszka I. s Doubravkou, knetnou eeskou -cot melo za nasledek, ze kfest'anstvi zavitlo do Polska koncem 10. stoleti — chci ptipomenout, ze oba nate pobratimske narody Lily v dohode bok po boku a spoleene rozbijely nemecke tlupy, ktere se tladily na vYchod pod velenim Wichmana a chtely pfekrodit slovanskou feku Odru, tuto phrozenou hranici.

Kdyby tato jednota obrannYch snah byla vydrtela dale, nikdy by nebyl ,riemeckY Drang nach Osten &inn tak velike pokroky. Proto take nerozhodla o nemeckYch triumfech v boji se Slovany statednost Nemet, ale jejich chytrost a politicks zruenost, jakot i proradnost, ktera vykofist'ovala roZmitky mezi bratrsidmi slovatiskYmi narody, zejmena mezi Polaky a Cechy a dovedne vybijela stale hiubti nemeeitY klin na vYchod. Nate vady Nemcfitri znamenite pomahaly, zejmena zavlit a tarlivost, jako i pfilitna pYcha.

Take Boleslav ChrabrY sahl k bratrske pomoci a uvedl na biskupskou stolici do Hnezdna sveho pfitele Vojtecha z eeskeho rodu Vojtech se stal prvnim polskYm misionafem mezi severnimi Slovany a prvnim mueednikem, zahyfluvtim za kfest'anskou viru vykonavani apottolskeho poslani v pohanskYch Prusich. Stal se polskYm svetcem a patronem.

Cesta kriti Kristovu a vlade Botiho Ducha v Polsku nebyla tedy otevfena nemeckYm prosttednictvim, ale spojenim panujicich roar v techich a Polsku; stejne tomu bylo pozdeji na Litve. Mudednicka, krev biskupa Vojtecha phvidela do Hvezdna verne poutniky; mezi nimi byl i cisat, cot melo za nasledek upinou nezavislost cirkve v Polsku, jako i uznani kralovsire moci Boleslavovy.

7W Boleslav I. ChrabrY pfi spoludeast Lecha a Lutict poratel Nemce, kteti se zradne vtirali do slovanskYch zemi a usilovali bezohledne vtemi zptsoby a vtemi cestami o pfekrodeni Odry.

Nebudu opakovati historickYch fairta dobte nam znamYch, ktere by nam mely bYt pro vkly ykstrahou, nebo' z natich nedorozumeni a z nasi vtcly umeli ziskat prospech Nemci a pravem Minci pokladali polskeho krale za hlavniho vtdce a obrance slovanskYch zemi.

Proto take Nemci organisovali yYpravy; cestu jim pfipravovalo Braniborsko a Kfitaci.

Konedne pochopili Polaci i Litevci, to se neudrti, budou-li rozdeleni a unie Polska s Litvou pod spolednou dynastii stala se skvelYm pfikladem spoluprace narodt, majicich na mysli obranu. Slovanske narody jetto dlouho nepochopily, to proti nemecke mytlence vYbojfi a aplatriovani bezohledne, nidive sily, je tfeba postavit idest'anskou mytlenku lasky a bratrstva, to je tieba se spojit ve spoleene obrane viry, svobody a spravedlnosti. Teprve pod Grunwaldem roku 1410 bojovali po prve pod vtdcovstvim krale Vladislava Jagelonskeho krome Polaku Litvini, Rusini a ta ke Ceti a Moravane pod syYm znamenitYm vtdcem titirou. Neni nic divneho, to po tak skvelem -viterstvimean Slovane po.hlitet na Polsko jako• na svou jedinou oporu. Dokladem toho jestlist, zaslanY Janem Husem, bYvalY,m rektorem Pra.tsk6 university, krali Jagiellovi. V lists blahopfal Hus k velikemu viterstvi, kterYm byla zkrocena nemecka rozpinavost; kdy byl roku 1415 Jan Hus updlen na hranici, byli to poltti vyslanci se Zawiszou CzarnYmt v dela, kteti na snemu v Kostnici slavflostne protestovali a Oak pod vtdcovstvim Zitity ' zahajili revoluci proti svemu krali

Nejznamejti byl Jan Amos KomenskY, kterY vYborne representoval i eeskou literaturu.

Kdyt dostal KomenskY pozdej i pozvani do Anglia, Sveciska a Prus, opustil Lett)°, spalene za tveciskeho najezdu; usadil se v Elblagu. Pod vlivem "tveciske potopy," ktera se zdala nezacititelnou, napsal svuj panegyrik na east Karla Gustava, chvalil v nem viteze a ostte kritisoval Polsko, — ale na druhe strane tteba pfipsat Komenskemu k dobru, to napsal o Polsku tato slova uznani: "Polsko se nikdy neposkvrnilo bratrskou krvi kfest'anskou pro rtzflost ye vita a nendsledovalo v tomto smeru cizi, nerozumne horlivosti; pfikazovalo jiz odedavna, svYm obyvateltm, majicim rtzne nabotenstvi, vzijemnou toleranci smiouvami, na ktere byla slotena pfisaha. "A vyzkval krale Karla Gustava: . . . toho pfimefi nabotenskeho nejsvedomiteji zachovivej, pfinut' drub& aby stejne a zabran jeho znasiliiovani". KomenskY jako politik - demokrat potiral Habsburky pro jejich despotismus, jako pedagog stavel proti nauce, optene na pameti a ueebnicich, nauku na.,z‘xperimentalni; jeho vliv se urojevil zorov jak u Jilarskeho, tak i v K.E.N. (Komisji Edukac .iarodowej) roku 1773, a svobodne Poisko upominku na jeho pobyt v Letne dalo tamni

z lucernbursko dynastie z krve nemecke, kteil

WNW Skole nazev gymnasium Kumenskelio,

Josef Hailer. usiloval o nadvladu nemeckou nad Slovany.

Tehdy, a nebylo to po prve, uplatnila se mytlenka unie tech s Polskem; unie vta,k nebyla uskuteenena. Oba narody vystupovaly vtak spoleene ye vojenske yYprave na Pomoti roku 1433. V tato valce polska a deska vojska tedy poltti katolicisli spoleene s deskymi husity a spolu s nimi vojsko knitat siersicYch a pomofskych — dobyli Tczew a pronikia do Gdanska; jet tehdy vycit'ovali zfejme cialetitost a nezbytnost ptistupu k moti pro svobodu a nezavislost narocit.

Po smrti krale z lucemburske dynastie, 6e§i roku 1438 znovu nabidli korunu Viadislavovi a kdy (po smrti Warnenczyka) nastoupil na Win Kazimierz Jagielonczyk, byla, uzavfena tmluva, podle ktere byl zvolen kralem eeskyrn roku 1471 syn Kazimierza — Vladislav Jagielonczyk. Nebyl to valednik, ale kral bohabojnY a jeho skvelY nahrobek v katedrale kutnohorsire, kterY jsem vide' roku 1936, potvrzuje, jake vatnosti a ficty potival tento kral v &siren) narode.

Koncem XV. stoleti byla tak dynastie Jagiellonska na nekolika trunech ye stiedni Evrope.

V Polsku byl Olbracht, v Litve Alexandr, v techach a v Uhrach Vladislav a seniorem byl polskY kral na podklade vedne smiouvy. Bohutel vtak od roku 1526 opanovall desky tam Habsburkove a spojeni s Polskem osiablo. Kdyt se pak Polsko dostalo do valkv s Tureckem, ye kterem zahynul hejtman Zolkiewski pod Cecorou, rozhodli se Habsburkove roku 1620 znieit protestantstvi. To se jim podatilo a od bitvy na Bile Hote zadina se dlouhe ujakmeni deskeho naroda, ktere trvalo at do roka 1913.

Az d ) konce 15. stoleti uplatfioval se v Polsku velkY vliv deskY. Projednavalo se to v utivani eeskeho jazyka, ktery se tall velke oblibe na dvorech Alechty a dokonce i na Wawelu; projevovalo se to dale v naverbovanem vojsku. Tento vliv byl patrnY i v polske literatufe zejmena tim, to vychazel od cirkve, ktera povolavala 'desire mnichy, hlavne Benediktiny a Augustiany.

Velmi mocny byl vliv praiske Akademie; kdyt vtak kralovna Jadwiga zfidila v Praze koIej pro Polaky a Litevce, pkibYvali do Polska doktofi a mistfi pfevatne narodnosti polske a nikoliv jako dilve Ceti a Nemci. V letech 1400 —1432 pfipadalo jit na Krakov 81 ze 128 doktort a mistru. Koncem 15. stoleti deskY vliv se zmentil, ale doeasne se °pet zvettil v prve polovine 16. stoleti, kdy do Polska pfibyli pronasledovani 6e g ti brath z nicht mnoho tisic nalezlo pohostinstvi v Let)* na pohraniei slez-

Strana 11, KomenskY, narodni prorok, jako novY Jeremiat, pronesl slova, ktera jests dnes jsou tasova: vy vtichni. ktefi usilujete o spasu lidstva. Pfijd'te, at' jste jakekoliv narodnosti, jakehokoliv nabotenstvi anebo jazyka, jen kdy chcete napravit l idske chyby. Co materna einit leptiho, netli hledat pravdu, mir a tivot. "Uhlme na podatku prate mezi sebou svatou tmluvu, ze budeme miti jeden ail: spasu lidstva; to budeme vykonavat toto boti dilo u vederni slabosti syYch sil, pini flay a viry v Boha, ze budeme disputovat poctive, bez klanaft, mirn6, bez nasili, odvrhujice od sebe vtechny sobecko ohledy.

Je mozne, to tato svata, umluva Komenskeho byla vzorem pro solidarismus Leona Burgeois a Spoleenost narodt v ideaini pfedstave tlechetneho presidenta Wilsona mohla se stat takovou svatou tmluvou.

Ve druhe polovine 16. stoleti Ceske vlivy v Polsku slably stale vice, neni jet pfekladt z eeskeho jazyka, za to objevuji se stale easteji pfeklady z polttiny do eettiny. PaprockY pfeklad do ja7vka eeskeho basne Kochanowskeho "Fraticy". Oak men do jiste miry neptimY vliv na nati politiku, nebot' pronasledovani Cechy Habsburky bylo argumentem proti habsburskYm kancUclatum v Polsku a vytvafelo slovansire sympatie.

Chci jette zaznamepat, ze vlacia Ja geloncil v t echach zanechala v zemich eeskYch eetne stogy v podobe nadhernYch kostelt a zarnkfi a sloh tato doby ma dokonce z ylattni nazev — vladislayska gotika. TypickYm pfikladem tohoto stylu jest kostel Svate Barbory v Kutne Hofe.

V BEZPEtNOST A SPRAVEDLNOST

Div. general Marian Zegota Januszajtis Dosud tadna valka neptinesla natim narodfn tak ohromne flattest a pokofeni, jako valka nynejti. Mame-li se v budoucnosti vyvarovat podobnYch poratek, musime pfikroeit k upfimne a pevne spolupraci. A nate spoluprace se musi projevit pfedevtim v obrane.

Vtechno, co bude po nynejti valce zlikvidovano i znovu vybudovano, co bude vytvofeno na novYch zalladech, musi odpovidat hlavnimu a nejdtletitejtimu pfikazu noveho zfizeni: pfikazu bezpeenosti. Zajitteni bezpeenosti musi bYt vte podfizeno; a prase z toho vyplYva nag' prvni tkol. Bezpeenost musi bYt zalladem skutedneho polsko eeskoslovenskeho pfatelstvi.

O budouci politicks struktufe Evropy muteme mit rtzne nazory, nicmene nesmime zapomenout, to anl y nova Evrope nezanikne nebezpeei, jet nam yyplYva ze sousedstvi s Nemci. Nynejti valka snad Wince oslabi, avtak neodstrani je z Evropy; pro nas, Polaky a t echoslovaky, pfedevtim a vtdy potrva nemecke nebezpeei.

A proto se nate pfatelstvi musi opirat hlavne o spoleenou konstrukci vojenske obrany proti Nenictm. Nejvatnejtim cilem nati soueinnosti, cilem, s jehot uskuteeriovanim bychom men ihned zadit, by mel bYt spolednY plan na organisaci obrannYch sil a jejich poutiti proti Nand:1m.

Mame vtak pied sebou i druhY spoleenY tiff.

O viterstvi nepochybujeme. Avtak sve nine nalezneme znidene a to nejen touto valkou.

Nemci nieili nate narody svou pfesilou a nasilim po staleti. Tato valka jest jen zlomkem tisicileteho nasili, na kterem neneseme nejmenM viny. Proto viterstvi v tato valce musi bYt spojeno s vYmerem spravedlivosti a trestu za tisic let nemeckYch zloeinu. Co bylo uloupeno, musi bYt vraceno. Najezdce musi bYt vyhnan.

Nic nelze odpustit.

Postavme si smele a rozhodne dva hlavni cile sy Ych narocit a pomahejme si ph jejich uskutedriovani.

Prvnim diem jest spoledne zajiAtena bezpeenost DruhYm cilem je spravedlivy trest NemA toto burnt tetitterri spoluMee, teCh6§1014kfi

of

0'40.0)j

Strana 12.

tkEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUeKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Ptedpiatne $1.50 rodne. Subscription $1.50 a year Zmeny adres 7asila.ii se do Hlavni fjtadovny ve Fayatteville, Texas'„ Chance of address must be sent to Grand I.,odg-e. Fa.vetteville. Texas.

Vegkere donisv, 11;74.1-3r1latnA a 07,-I arnkv budlet adresovany na: Vestnik, West. Texas. tha :I p ro'nct eirr.ii ip tiryn of any 11..

Czschosiotra.k Weekly in the South.

Vestr

Mimotadna schiize Hi. fitadovrty konala se v nedeli 15. finera ye Fayetteville za ptitomnosti vtech Menu keditelstvak a iltednikt usttedny.

Ptitomni byli take: Cleni stanovniho vyboru, redaktor organu, zapisovatel,XIII. sjezdu bratr John Holeeek a dojel i organisator Ign. Senkykik. Schtze tato svolana byla na tadost statniho inspektora, kterY od min. listopadu pfehlit: knihy, bondy, smenky, rtzne dokumenty spadajici pod spravu tsttedny. Aby zprava inspektora ocle,vzdana statnimu kornisati poji§t'ovani byla tpina, tento Pans: mimo podani ptesnYch eislie fondt Jednoty, obrazu hospodateni s ma jetkem (vYsledku investic atd.) oznamiti, zda-li celko.ve vedeni odpovida zneni stanov. NynejSi inspektor Chapman die dosavadni prohlidky byl tpine spokojen s hospodatskYm stavem Jednoty net ohledne vedeni nak organjsace t. j. o Hiavni liTtadovrid, jejirn sio2eni, vymezene funkci teditelt a vYkonnYch ttednikt nemel ustalene ptedstavy, dckonce jevil urdite pochybnosti. Zkrzeva tyto byla mimotadna, schtze svolana a o phi jedne odpoledne zahajena.

Pkedseda br. ChernoskY pa za,hajeni uvital, statniho inspektora C. H. Chapmana i clakkho ttednika departmentu poj: gt'ovani pana H. F. Sandeford-a, jemut na to da1 slovo. Pan Sanderford, zkejme kultivO yany obdan a vynikajici odbornik ye statnirn odboru pojiSt'ovani srdeenYmi slovy naznadil oe jde. ttedni dozorei odbor kona svoji povinnost die ptedpist ptisin.Sneho zakonar k ochrane poji'St'ovani; kona tuto praci sveclornite, nestavi se v tadnem ptipade na tadnou stranu c li postupuje ttpine nestranne a ptehlidka Jednot, spoli pt a spoleenosti ma za -noel vySetteni stavu finaneniho, sobu vedeni, zkratkaa tpinou inspekci vkho ve. spojeni s provozovanim pojikenectvi. Sjezd co svrchovane teleso kakle bratrske organisace ma prey° menit stanovy pokud by se 'nentidily oakonu. Stanovy musi nasiedovrie byti dodrtovany a povinriosti dlent i ttednikt pineny.

Jsou Ii nektere pochybnosti pana Chapmana oddvodneny, daji se dobrou wall dient Ustkedny cdstraniti a on sam se ptimiouva, aby se tak stadia. Pan Chapman tada pravniho radce o vysv'etleni nekolika nesrovnalosti mezi deskym a ariglick:Ym zu.enim stanov. Br. Aug. Kacit podava pisernne dokia.dy a sporne \Ted. uvacii • do spravneho stavu. Do nastale vYmeny n.azort zasahuji bti. S ' tepan Valeik, Jiti Kacik, Fr. Steiner, Fr. .:.c'ivadlenek a Eng. Jelinek. Katda, otaz7.m by la p. Chapraanovi Vysvetiena, odtvodnena. Rtedseda br. ChemoskY podava svilj nahled a dosavadni spolupraci Utednikii s kediteli naVaidik navrhuje, aby se schtze odrodila Ce a stanovnimu vYboru dan Cas o riastalYch otazkach pojednat. Stanovni vStor uvaLl kaalou

VESTNTK pied tim disputovanou otazku a po deli debate osrni hlasy — pkedseda Jos. Zernanek nehlasoval — odporueil: V cliisledku usnekni XIII. sjezdu v Taylor a k uskuteeneni ptani vetginy delegatt, jejicht Umysly jsrne osobne po dobu zaseclani seznali, dovolujeme si ptedlot • ti naslsdujici dopInky k svorne a vYsiedne spolupraz ci Hl. Utadovny. Reditele zustavaji co samostatne teleso. 0 mimokadne schtzi teditelt budiz pteds,eda Hlavni Utadovny tajeranikem teditein s udanim mista a Casu. Mimokad.na schtze musi bYti svolana na tadOst kyt teditelt. Ptedseda Hi. Ti-. t neb jeji mistoptedseda maji pravo zasedat ye schtzieh feditelt co poradci. VernY opts zapisku schtzi teditelt budit dodan Hl. ttadovne ihned pa katde schtzi. Po to obnovena pteruSend schtze a stanovnim vyborem odporueene dodatky schvaleny. Zastupci komjsate pojit'ovani byli \TYsiedkem einu dobre yule — oddinenim zavad schazi — uspokojeni a net senzi opusti'i projevili ptanL by Jednota neptetrtite rostla, yedent dal° se ye znameni hesel d'steho fraternalismu. Nasiedovala kratk sehtze elent t.sttedi, elenove stanovniho vYboru i potadatel zasedaci — V nadeli chi dl jsem nati fitadovma V nave buclove. 7Se !nod:ern' zatizeno, pomUcky piakticke, mista dostatsk, sVetia a vzdu§nosti habadej. Poktaci, rozinno2ujici, adresujici a jine stroje usnadni praci nepopirattecinikt. a teto ro2:rtstam S teine ptibYv 'a.

Jaroslav VrchlickY, vlastnim jrnenem Emil Frida, narodil se 17. Unora 1853 v Lotriech, zemkel 9. zaki 1912 v Domakicich. VrchlickY naleti mezi nejvet gi basniky Ceske, byl zjev v 'Ceske ljteratute neobydejnY. Vert deskY oviadal mistrovsky, vyn kal neobydejnou hioubkou mykenek a nadherou basnicke Paluvy. On seznamil Ceske pisemnict-vi s literaturou celeho sveta a povznesl Ceske basnjetvi na troven svetovou.

Vydal vice net. 250 knjh ptvoclnich a ptekladt ze y 'Sech eizich klasiohYch skladeb. Z ptvodnich jsou nejdtletitejti Z hiubin, Fp'eke basne, Mythy, Seiske balady a jine; z dramat jsou nejznamejk Noe na KariStejne, Rabinska moudrost, Exulanti. Z ci7ich literatur ptebasnil: z nemelny Goethova Fausta, z jtal§tiny Dantovu Bo2skou komed'i, z polkiny Mickiewiczovy Dziady (slavnost na podet mrtv7,=eh, a jine. SlavnY basnik b,11 z hlavnich budovatelt deskeho narodniho obrozeni zasvetil celY tivot tomu, aby pomohl Ceske litcratute dohonit, v Cern byla zpozdena politickYm ttiskem. Kdysi musel za.pasit o uznani; byla mu odpirana puvodnost, narodni citeni. Dues zni v historii jeho zapasu jako povidka. Narod jit 'pochopil velikost jeho zjevu. Vi, to toter, co Masaryk ve filosofii, provadel on v pisernnictvi, otviral narodu okna do sveta. Muj tivot je v myth knihach — prohlasil o sy Ych padesatjnadh a'rnalokdy plati to veta tak, jako v jeho lot:pad e. a V basni Jazyk — Norman tvrde odmita krale Alfredo, Velikeho, kteTY se vychloubd pact o blahobyt zeme. "Kclyt jsi jazyk z ust nam vyrval, co nam chleb tvfij platnY?" VrehEcky se sklani nad de.snYm obdobim pobelohorskeho otroctvi, obdivuje hrdinstvi eeskeho lidu v jeho sociainim i narodnim zapase a ze vzdoru tohoto skveleho lidu derpa, teleznou viru v budoucnost. A polar viry nam sviti •i do dnekri noel. nejstratnejk. Pro • svou poesii volil VrchliekY , ze slovanskYch.latek • jen deje poiske. Miloval •zotrodene, rozvazane Poisko, ne'St'astne a vzdorujici chtide k smrti a bohate na veenost ttasnou poesii. On prvni dtsledne vystihl a zahajil odnemdeni Ceske kultury tim, latky romanske a pkekladal z basnikt techto zemi. Vrehl ; ckY tihl k slunnemu jihu. Byl jist, to konedne navtdy zvitezi duck nad hmotou, moudrost nad nasilim, vzdelanost rad barbarstvirn, laska nad zoufalstvim, radost se tivota nad vratdenim, socialni rovnopravnost nad spoleeenskou rozervanosti.

Ve stiedu, dne 18. Unora 1942.

Milakek nareda Svatopluk tech narodil se 21. imora 1846 V Ostkedku u Bene8ova v eeehach, zemkel 23. triora 1908 v Praze. Byl vynikajici epik (basnik basni vS7pravnSrch) a pe'stoyel. basnicke povidky historicke (Dagmar, clay z Michalovic). V basnich Evropa a Slavie cbira se o Kollarovskou mykenku vSeslovanskou. Nejznamejk Oechovou knihou je Le'Aetinsk.y kovat a' sbirka Risne otroka, v nicht citi utrpenim lidu • tyto pisne doCkaly se 40. vydani. Nemale obliby doky jeho basnicke knihy Ve stinu lipy, tada idylickYch obraztiv a Jittni pisne i Nove piSne Pro miadet napsal Pohadktt o darovnem pavnuku a Snih. Svatopluk 6ech o.sveddil se i jako vYbornY humorista a satirik (mravokarce), svdddi o torn jeho VYlety pana B.i•oueka na m-..fasic a VYlety pana Broudka do 15. stoleti. Popsai take duchapine svoji cestu na K kaz.

Olkrava.

Hi. 1.1tadovny bratr J. F. Chupick oznamule, to byl uvedomen tajemnikem tadu Cis. 136. bratrem Frant. Kalendou, jejich tad nepodporoval resoluci tadu Cis. 88., 14-10 v dop.jou hr. Chupicka, udano, co2 timto se opravu:E', nabot' tad Cis. 136. byl z udaneho seznamu taci t. podporujicich onu resoluci vymazan. o-vS7 plan stamb piho pojE4tepi. AdministraCE re.22"-'titi plan stareh-nilio pojiSleni no 80 mil:clot c.-ob a zyYSenim poplatku chce ziskati dva billory dolarti rod-ne. Dle tohoto plan,i delnik bude pJatit ednoho tti procen Pa a po platit jedno procePco na po• • jjk'eni pro',1 r ,..zarnestnanosti Zamestnavatele 1t. tSii by U.: procenta nrztly delnikt mist° jednoho rrocenta, jinit pkispivaji dosud.

Ti.jprocenlnkpk platley zamestnavatelti za pojien: v nezan)Cstnanosti 7tslanou nezmeneny, tak ze zank-s aavatel celkert zapiati test procent. NovY plan zahrnuje v sobe ten ptibrani claikeh zamestnanet, kteti dosud byli yyriati z:e soc;alniho pojEteni, jich je asi 21,000 a ptidanim . jich poCet poji'StenYch dostoupi vY'Se 60,000,000. V roku 1941 asi 40,000,000 zaniestranch podlehalo starobnimu pojitt'ovani a poplatky jedno procento, jet platili . zamestnanci a etyti procepta, jet platili zamestnavatele, dosahly vySe skoro $1.000,000,000 (jeden bilion).

Aekcii na konecpina, hodnota toho, co zaplatili, bade delnikiim vraeena„ odbor pokladu mute si vyptjeiti ptebytky, aby mohi financovati tuto valku, ktera stoji ohromne penize. Toto zvfgeni za.sahne ptijmy delnikt na tYcht mistech jako navrhovana, zadrtovaci dari a bude sratena z vYplat.

Slovo bratrstvi. plati pro katcleho diena bratrskeho spolku, at' jit je Cechoslo yak neb jine narodnosti. Rozumime-li slovu bratrstvi a dovedeme-li jej skutkem provadeti, bude nam zaleteti na blahu blikaich svYch pr-ve tak, jako nz:Sem vlastnim a nebudeme chtit nee° za nic. Kdyt Clovek dostaya nem za nic, nekdo pti torn ztraci bud' v hotovYch nebo na praci. Jestli mame radi sveho souseda, nebudeme zajiste: chtit mu ublititi jakYmkoliv zphsobem. A jsme-li v pravem slova smyslu prodchnuti kou bratrskou, zaleti nam tedy na prospechu dlovedenstva rtbec a budeme tedy konati na.S did prate k tomu cili smetujicimu.

Stava, se v mnoha pi-Ipadech, to jeSte dnekliho dne, kdyt nekterY na,S' bratr organisator zavita, do nektere rodiny a snati Se Vysvetlit-tdel 6.za.va.zky nati SPJST. vtdi • pojiftenctinn: neni ptatelsky ptijat a neni aneb nechce bYti pochopen. To hiavn?„.. proto, to organisator je elovek n.at, elovek, jent ptinak do na'Sich deskYch rodin Cast toho naSeho deskeho posiani, toho deskeho kvota s tim nejlepkm Amysiem prospeti jak bratrskeinu spolku, tak i one rodine. Mnoho krajanh jester bratrsky system nepochopilo a temet s va,Snivou ptituinosti lnou ke kapitalistoke-Intl systemu starch Poji8t'oven,

Ve sttedu, dne 18. iinora 1942.

Bratr Tom Motis nas nahle opustil. Minuleho patku rano tichou bezbolestnou smrti zesnul dobte znamY bratr Tom Motis, byvaly iikednik V. V. mohutneho RVOS., dlouhc.-IletY pkedseda kadu Jaromir cis. 54., proth1nentni ()bean mesta, ,West. Srdedni porucha zavinila jeho odchod '"veku 67 roki". Ve etvrtek byl jak obvykle ye meste, v patek rano det1 na tots ranni noviny a v teto chvili neinp rosna smrt se dostavila. Pohietni obkady v dome smutku a na hititove vykonal br. Stepan Valeik z Hotrstonu, odkudt dojel tenskY peveckY sbor (ppi. Valdikovi. Fr. 04,xova, John 8uldova, J. 8vestkovi. a J. Svadinova), kterY zapel dojemne pisne. ZesnulY zarechAva ' tu dobrou mantelku, etyri dcery a etirti syny. Jeden je u valeene mariny a pravdepoc'obne nekde na Pacifiku, proco zaslanY mu telegram, sclelujici ztratu atinI u ho v San Diego, Cal., nezastihl. PozilsGal-Yrn vyslovujeme hlybokou soustrast, zesnutemu bratru Tom Motj:ovi zemi lehkou.

Okna dokokin. Jar. VrchlickY byl v mnohem protikladem MasarykovYm, zejmena v otazkach filosofie a svou mekkou nehospodarne citlivou dojmovosti bude stale vice cenen jako basnicka obdoba Masarykova. Jsou to d ye todny tehot natodniho udobi, ktere nemilte bYti prosteji oznadeno net jako doba osvobozeni znerneckeho duchovniho podruei. 0 tadnem z nich neni mono kici, to by byli nepkateli nemecke kultury. Naopak, to, co pkineda svetu humanitni epocha nemecke filosofie, ctili a propagovali. 0bema byl Goethe z velkYch tivotnich zatitki", oba venovali mnoho dila vysvetleni vrcholi" nemecke mytlenky, pokud nepodlehla zkaze bismarckovskeho a vilemovskeho imperialismu.

Ale oba videli, to testa k samostatnemu ndrodnimu tivotu vede pies osvobozeni z nemeckeho mytleni a citeni k mykence evropske a opravdu hluboce narodni. Jako Masaryk osvobodil Ceskou filosofii a narodoslovi z jednostranneho udeni Heberta a netivotneho ttipani pojmovYch chlupo, v nemt si libovala dela idealisticka, nemecka filosofie — na jejit konci byla mytlenka svrchovanosti a na druhem kapralska, hal — tak VrchlickY citil, to tivot Ceske poesie bude tak diouho tkkiven, dokud se nevyrovna s literaturou romanskou a anglosaskou. A tak Masaryk uvadi do deskeho mytleni Spencera, Humea a Bucklea a Vrchlicky klada Ariosta, Victora Huga, Byrona, Walt Whitmana, Badelaira — otevird proste dokotan okna do Evropy, jet neni Nemeckem. VYznam tohoto Cinu je nesmirnY. Nadvlada nerneckYCh vlivo byla to na tak diouho zlomena, dokud deskY narod bude tiv jako narod pinopravnY. Ceske umeni bylo VrchlickYm postaveno na evropskou zakladnu, jako byla deska, otazka yyjadkena Masarykem pkedevtim jako otazka evropska. JinYmi slovy: Cechy nemohou tit bez Evropy, jako Evropa nernilte bYt pine bespedna bez svobody 'desk& Listarna. Ant. K. R. President Roosevelt je holandskeho piry odu a ptimY potomek v osmem pokoleni americkeho zakladatele rodu Rooseveltd. Do Noveho Amsterdamu (New Yorku) pkitel kolem r. 1649 odnekud z Holandska Claes Martenszan van Rosenvelt nebo Roosevelt. Mel pet deti, z nicht nejmladti Nicholas byl pokkten v saki. 1658 v Novem Amsterdamu. Tento usadil se pak v Esopus (dnes Kingston). Z Nichola sovych synii druhYm byl Johannes, narozenY v Esopu roku 1689 a toho potom.kem byl president Theodore Roosevelt. Mladti Nicholasav syn Jakub dill James narodil se jit v New Yorku 1692, kam se byl Nicholas dva roky pied tim navratil. Od tohoto Jakuba jde pkima linie k natemu presidentovi. Jakub mel syna Isaaca, narozeneho r. 1790 a usadivtiho se na statku v Hyde Park, N. Y.; na vYchodni strane Feky Hudsonu. Jeho synem byl James (nar. 1828 a zemkel 8. pros. 1900), jemut se narodil dne 30. ledna 1882 v Hyde Parku syn Franklin Delano

VESTNiK Roosevelt, nag' dnetni president. Matka presidentova pani Sara Delano zemkela loni. Chot' presidentova, jet se za svobodna jmenovala Anna Eleanor Roosevelt, je deer= zesnuleho Elliota Roosevelta, mladkho bratra presidenta Theodore Roosevelta. Narodila se v New York City 11. kijna 1884 a provdala se za sveho mantela 17. bkezna 1905.

Bratr Jos. K. Zadatek dejin dnetniho mesta New Yorku je holandskY. Prvni bydlitte belochti na Manhattanu zbudoval Holand'an Adrian Block vlistopadu 1613. Roku 1614 dostala amsterdamska. "Spojena Nizozemska SpoleCnost" vysadni list na tri leta k provozovani obchodu s Indiany v uzemi, objevenem Blockem, jemut bylo dano podle matekske seine jmeno "Nova Nizozemi" (Holandsko zve se take Nizozemi, Nederland). Zde pomalu vyrostlo mesteak°, ktere dostalo jmeno "NovY Amsterdam", do ktereho posdeji pkitel take prvni tech, ' Augustin Herrman, roku 1644. Kdyt se Novell° Amsterdamu zmocnili Britove roku 1644, pfejmenovali jej na New York.

Karel L. S. President Roosevelt zachvacen byl detskou obrnou (infantile paralysis) v srpnu 1921 na letnim sidle v Campobello, New Brunswick, kdy jit mu bylo 39 let. Pkekonal chorobu, jet ochromila jeho nohy, ale mote choditi opiraje se o hill a o rime sveho priwodce. Ledive vody ye Warm Springs, Ga. mu hodne pomohly a proto zalozil nadaci, aby se mohlo pacientam bez prostkedkil dostati leeeni, na kteret nadani vtichni soucitni lido v celem narode pkispivaji.

Sestra X. Pied 25 roky koupili jsme s mantelem farmu, jet je zanesena pod jeho jmenem.

Mam pray() na tento majetek? Ano. Mantelka ma pravo na polovinu majetku, ktere ji nemilte bYti nikYm uzmuto. Vat mantel nemitte udanou farmu prodat bez vateho svoleni a kdyby zemkel farma je Vote resp. mate-li deti, Vy jste opravnena k polovici a deli ke druhe. V pkipadu, to byste zemtela, deti maji narok na vati polovinu vetkereho majetku.

OZNAMENi. — Nfisledkem valky mime obavy, ze nebude dostatek dratu ku sekvani Vestniku, proto jsme se rozhodli misto dvou steinu nadale jednim stehem se givat organ S. P. J. S. T. S pozdravem, Vydavatele. fispechy " geptane propagandy", Cesi proti nacistickemu pozdravu.

LondYn. (CTK), — PratskY tisk se v poslednich dnech opet zabYva, teptanou propagandou, kterd, stale nabYva na sale. Ceske Slovo svadi rostikovani "poplatnYch -spra y" na chudti tkidy obyvatelstva, zatim co ostatni listy hledaji viniky jinde, na pkiklad mezi "nenapravitelnYmi stoupenci stareho tadu". NacistickY list Der Neue Tag pite, to podet anonymnich dopist deskYm zradctilm i nemeckym tiniteltiun stale stoupd. Stkibrneho Poledni List si stetuje, ze obyvatelstvo povatuje v posledni dobe odznak Narodniho Sourudenstvi za znameni hanby a "hrube urati ty, kdo ho nosi".

Nekteki dlenove Sourudenstvi sami pry "urateji" ty z Clennu organisace a jejiho pkedsednictva, kteti utivaji nacistickeho pozdravu vstydenou rukou. — FatistickY list Vlajaka piprY dokonce tajemnik Narodniho SouruCenstvi, general Rakos, vekejne yydinil organisace, kteki pozdravu utivali. 'Minn tak za, vekejne schime, ktere pkedsedal. ze vtichni bratki se maji zdravit slovy Vlasti zdar, nikoli vztyeovanim pate.

Zide v Krakove zbaveni dopravnich proNew York. (CTK). — Jak oznamuje agentura JTA, Maim v Krakove bylo nyni zapovezeno poutivani jakYchkoli dopravnich prostkedkii. PFedtim krakovskYm Fidom bylo zapovedeno cestovani na poulienich drahach a v autobusech. V celern Polsku bylo ticlum zako.zano posilati pottou balidky a dopisy pod zaminkou, to se tim pkenati tyfus, kterY se nyni rostikil ye vYcbodniCla Zemich Evropy, okupovanS7ch Nana

Strana 13.

SVETOVA PREMIERA NOVEIIO DtLA BOHUSLAVA MARTINU. New York. (CTK.) — V pondeli 16. bkezria veder bude provedena v New Yorku v Carnegie Hall "Sinfonietta Giocosa" pro solo7Y klavir a komorni orchestr odBohuslayaMartint, se Germaine Leroux jako solistkou a orchestrem National Orchestral Association, fizenYm Leonean Barzinem. Je to nejnovejti orchestralni dilo Martinovo, ktere bylo napsano v letnich mesicich 1940 ye FranCii a dokondeno v la ev 1941 v Americe. Bohuslav Martini poskytl ram o tomto svem dile tyto.informace: "Dilo bylo zkomponovano v unavujici a nepohodlne tramvaji mezi Arix-en-Provence a Marseille, kam Bohuslav Martini" takkka denne po dlouhe tYdny dojitclel, aby ziskal americke visum a takkka nedosatitelne "visa de sortie" z Francie. Ke katde jizde — dasove 4-5 hodin denne — bylo tkeba zvlattniho povoleni poiicejniho komisakstvi. Skladba je rovnet napsana na poslednim partiturnim papiru, jejt bylo motno v Marseille nalezti. Je to rovnet prvni Martinovo dilo po iiteku z Pakite v dervnu 1940 na prvnini relativne klidnejtim pobytu po dlouhe vyeerpavajici testa (vice merle petky) z Polite do Limoges, pies Pyreneje do Montpellier a Aix-en-Provence, kde Martini" po mnoha mesicich obdrtel prvni radostnejti zpravy od pkatel v Americe.

Fres tuto nejistotu a nepkihodne podminky pro jakoukoli praci dilo vzniklo jako odpor a stimulans proti starostem to doby a projevilo se v charakteru radosti a positivnosti. 6iste hudebni problem svitesil nad vtemi ostatnimi starostmi teto nett'astne a chmurne epochy.

Odtud jeho titul Sinfonietta giocosa (Sinfonia).

Dilo je otykvete, allegrove, bez obvykleho andante, jet je nahrateno volnejtim scherzandem y e "walking tempu". Doprovazejici orchestr je malt, smyece a nekolik dechovYch nastrojt. 1 fletna, 2 oboe, 2 bassons, 1 cor in Fa. SolovY part piana nema obvyklou pianovou techniku, nYbrt je vypracovan spite v dvouhlase polyfonii, podporovan zy ukovYmi i kontrapunktickymi kombinacemi doprovazejiciho ensemble.

Charakter hudby je radostnY a deskY. Rytmicka, stranka je znaene akcentovand, a komplikovana relativnim zrutenim taktovych Car a rytmickou oposici mezi solovYm nastrojem a doprovodem.

Ve Velichovkach jsou deli z Nemecka.

New York. (CTK.) — Mezi poslednimi zpravami, jet sem prave dotly, pottou, napsany tesne pied pferutenim styki" mezi USA. a Nemeckem a jim obsazenYmi zernemi, se uvadi, to lazne Velichovky v severovYchodnich Cechach jsou od leta minuleho roku piny nerneckYch deti kite. Podle teto zpravy tyto lazne proti revmatismu byly v "Protektoratu" jedine, jicht mohli Cesi, posti&M revmatismem, poaivat.

V late minuleho roku sezona byla nahle pferutena a vtechny lazefiske budovy b!'ly zabrany pro nemecke deti, vystehovane z tikkonemeckYch "nest, jet jsou eastYm cilem britskych, deskoslovenskYch a spojeneckYch V LondYn. — Z hiavniho stanu "Svobodnych Francouzii" bylo oznameno, to francousskY parnik Marshal Joffre unikl z Manny, ktera je v moci Japonci" s posadkou 63 francOuzskYch dtiistojniki" a namoknikii a mnoha americkYch dustojnikil a namoknikil z obchodnich lodi.

Parnik, 11,000 tun snosnosti, veplul do Manilske zatoky kratce pied tim net Japonci zahajili valku proti SpojenYm Statiim. Ve zprave se pravi, to parnik tt'astne ptistal ye spojeneckern ptistave, kde cela posadka pFistoupila k hnuti "SvobodnYch Francouzii." Bude ho poutivano jako vojenskeno transportu.

Strana 14.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

ONTINUING our study of democracy and C fraternalism in life insurance is a factor of the American way of life, and the joining together of free Americans to create life insurance and pay benefits is brotherhood. We have seen that sacrifices were made by persons joining and maintaining this brotherhood, and that at that point the similarity ceased between the two schools.

At that division point the commercial life insurance brotherhood relieves the members from further responsibility by "guaranteeing the rates and benefits." If bad financial weather comes and the reserves become im paired, the manageMent and the membership have no voice in the matter. The guarantee is tossed aside in receivership court. If a member desired to tender his share of the deficiency it would be refused.

At that same division point the legal-reserve life insurance fraternity continues as a free institution with representative government. The members' representatives, acting for them, fix their responsibilitY.-Thus the principle of a voluntary, cooperative brotherhood is maintained.

In discussing two schools of life insurance, we are aware that it would be silly to claim that one school possesses all of the virtue and the other all of the culpability. Men are human and will make mistakes. Investment experts until some of their purchases have gone sour. Some fraternities and some life insurance companies have had distressing experiences.

In a list of 237 old-line companies that went out of business from 1929 to 1939 there was one known as one of the "Billionnaire companies."

Some of its investments depreciated in value because of the hard times. It became insolvent.

Because of its guarantees and closed contract neither the management nor the members

VESTNiK

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies- etc. intended for publication, must twin the hands of the Editor

by Saturday.

Democracy In Life Insurance

mocratic life insurance, and they saved their society.

It is unfortunate that in discussing a principle of government, and ideal of the free way of life, and a factor of voluntary life insurance, that one school must be made to appear in an unfavorable light. The fraternalists who reformed their great institution from an assessment basis to the legal-reserve plan know what that means. We must remember that nothing made by man is permament, and we must be vigilant in maintaining our advances.

Now we, humbly, would like to ask a question.

Recently a joint committee of the New York Legislature held a hearing, endeavoring to discover if there was sentiment for amending the life insurance investment laws. The companies must earn 3 percent in order to remain solvent; the securities they are permitted a purchase yield not more than 2 percent. A member of the S. E. C. suggested that they be permitted to buy common stocks. One after another of the presidents of big companies opposed that; they admitted their dilemma; they offered no solution. Our question is: Would it, or would it not, be better for the companies to open their contracts, permitting the members to have full participation and requiring of them full responsibility, in order that their institutions may adjust themselves to the fluctuations of these disturbed times? It is not necessary to be a calamity seeker to see that the future is uncertain. We may be lucky, or we may not.

Recently most of these companies went upon 2 1/2 percent interest assumption, a change caused by the circumstances related. Who knows if this change to higher premium rates is sufficient for the future? The closed-contract insurance written on that basis is tied up for the future. Can the companies honestly guarantee that future?

could do anything about the deficiency. It went into receivership, and the receivership expenses were enormous. It was reinsured with 10 per cent liens on the reserves, and many of the policyholders became disheartened and lapsed, losing all they had contributed. Here is the interesting feature of that failure and receivership: like most deficiencies, its deficency was only temporary; under improved economic conditions the new management has been able to reduce that deficiency lien several times. The conclusion: under free, open-contract operation that same result could have been reached without receivership, without loss of insurance to frightened members, without loss of name and without confidence in life insurance weakened.

Another illustration: just recently a fraternal life insurance society found that quite a number of its mortage investments were not worth the sums paid for them in better times.

Valuation disclosed a reserve deficiency. Representatives of the membership meeting in con vention had the situation explained honesly by the president. The convention voted a 16 percent lien on the reserves, which lien could be paid by the members or stand as a loan. The delegates went home to explain the situation, and the surprising result was that whole lodges, 100 percent of the members, paid in cash. There was great manifestation of loyalty for their beloved fraternity, and, of course, some members left the loan to ride. The lesson from this, as we see it, is that the members of this organization recognized their responsibility under de-

mmoixaMmiow

THE GERMAN DEFEAT IN RUSSIA The two folowing statements from the Russian Press ilustrate what Russia is thinking about the turning back of the German hordes and the foiling of Hitler's plans: News of the Soviet victories in that battle for Moscow spread like wildfire throughout the Soviet Union. All over the country thousands of celebration meetings were held by workers, collective farmers and Red Army units.

Moscow workers first heard the glad news during the night of December 12th and in the early morning. Special meetings were immediately called to discuss the news and to pledge a further increase in the output of the defence industries.

A meeting at the Moscow Instruments Plant was addressed by Scherbakov, secretary of the Moscow Committee of the Bolshevik Party. In a mesage to Stalin, adopted by the meeting, the workers wrote: "Dear Josef Vissarionovich, we received with tremendous joy the statement of the Soviet Information Bureau. We were i-rcught up by the Party of Lenin and Stalin, and we never for a sin gle moment forget your words. We realize that we cannot allow our-' lres any c^mplacency and that we must ex; all our e "forts still more to secure the final struction of the enemy. We shall work with t respite t) increase our output for defense."

Similar re-.:olutions were passed in hundreds c other factories. Individual workers pledged themselves to double or treble their normal

Ve stfedu, dne 18. iinora 1942.

1.â&#x20AC;˘

output. Teams of factory operatives challenged other teams to "socialist competition" in output.

This determination has already been put into effect in many Soviet enterprises. A Moscow faCtory pledged itself to complete its December quota of production by the 20th instead of the 30th. Meetings of railwaymen passed to run Army trains faster and accelerate repairs to engines and ears.

In a recent editorial Pravda wrote:â&#x20AC;&#x201D; The Nazi hordes are rolling back. The roads are strewn with the bodies of German soldiers, burnt and damaged vehicles and guns. Such is the inglorious end of the second general offensive against Moscow proclaimed by Hitler.

The promised peace has not materialized for the German people. The promised rest in warm flats in the Soviet capital had not materilized for the German troops. The rout of Hitler's picked divisions, with colossal new losses, has resulted in a complete failure of his plans for the encirclement and capture of Moscow.

The first general offensive on Moscow in October was smashed by the steadfastness of the Red Army. Hitler was unable to review the triumphal parade of his hordes in the Red Square. In helpless fury, Hitler's bandits marked time in the hills and valleys near Moscow, while in the Red Square Red Army units ready for the fight were calmly and serenely marching past Stalin.

Hitler ordered his troops to take Moscow at

any cost. The Nazi hordes approached the city.

Grim danger menaced it, but its defenders, the Red Army men and their commanders at the front, the workers in the defense industries and all the Muscovites who built defences, were quiet and determined. The whole country was calm.

At the moment when Hitler's army reached the approaches to Moscow, the fate of his general offensive was already decided. The Red Army units defending Moscow were given the task not only to destroy the second general offensive, but to lay the basis at the approaches to Moscow of the beginning of the rout of the German hordes.

Stalin said, on November 6th: "The defence of Leningrad and Moscow, where our divisions recently annihilated some three dozen regular German divisions, shows that new Soviet men, commanders, pilots and artillerymen, mine throwers, tank crews, infantrymen, marines, are being, and have already been, forged in the fire of our patriotic war, and they will to-morrow become a terror to the German Army."

This historic to-morrow has become our historic to-day.

The motherland is proud of its sons. The Red Army has achieved a glorious victory. But this must not in the slightest degree go to our heads and create a feeling of self-satisfaction and complacency. This would be a crime against the fatherlad. No, we have just begun. The ene., (Continued on page 17),

, \re sttedu, drie

.

• filiora

Washington's Transforming Prayer A. V. Mikeska.

(Confirmed from last issue) We have idealized WashingtOn so long, that We have not realized that prior to that time, he was not a particularly religious man. The billy proven act Of a religious nature of his childhood Was his rather irreverent adt of writing his oWn haine iii big bold letters di,r0k the name of the bishop who was the author of a book, The Sermons of Bishop Exetor.

Later, when 24 years old, after Braddock's defeat in 1756, Washington ordered his soldiers to gather at the Fort, one Sunday for prayer. .But up to his 46th year, he seldom attended Church more than once a month! Even as late kg 177:1, his diary shows that he went to Church only seven times during that year In 1776, at the execution of Thomas Hickey for mutiny and treachery, Washington expressed his hope that the officers in his army would swear less and keep away frOm lewd women.

This Was evidence of high Morals, but not of deep religious consecration. It was of these years, that historians have written that "Washington and his men turned to great P'rayer, the heeded leader , has come! And unekPettedly, carne the answer to Washington's prayer!

Baron Von Steuebn, one of the,gre gieSt army ficers of the age—a German soldier of s avid arinY.Of i"rederick the Great—inspired by the spirit of the AmeriCati 'rebellion—had sailed the Atlantic and reached New itatilpshire, 31 days prior to that New Year's Eve prayer of Washington.

Aild that prayer was answered almost instantly, for it 'Wa g few Year's Day, the morning after the midnight prayer" of Washington, that Baron Von Steuben resolved that he inuSt —although a German, knowing no English— find some way of making his services available to the Colonial Army.

This prayer of which I write "Dr. Landone was THE prayer, which transformed Washington from the socially aloof and dighified land °Whet, to an inspired soul, who loved his &Ude soldier so much that he was willing to sacrifice his own leadership, if a great leader Would but appear—able to win for America the freedom which was the goal Of the American Colonists! :Slit it was not necessary for Washington to retire—for he himself had become the great spiritual leader; and both Lafayette and Steuben insisted on serving under his command, not supplanting him.

It was the prayer of New Year's Eve which transformed Washington!

So he walked slowly back to the Pott's farm house, he became a different man! When the attendant saw him enter the Headquarters, he saw a face illumined; calm yet happy; yes, even joyous—in spite of tragedy and suffering about him! It was as though Washington had met God's Spirit face to face. No wonder, the hillside where he prayed, is now called Mount Joy. Washington spoke no word; when he entered the house, but looked about the room in the dim candle light, counted the spindles on the back of the great settle, which extended from the entrance door of his headquarters office, toward the corner where the great grand-father's clock stood and said—"Thirteen....it is significant! In thirteen days the Lord shall hear my prayer.

"I know that today" Dr. Landone continuos, "with our earnest prayer—another great leader shall be lifted up to lead us unto the abundance of a new age and the good will and peace to a new era.

In 1777, a consecrated Virginia Churchman stood in his pulpit, threw aside his minister's robes, and revealing an army uniform undPrneath—said, "There 13 a tirfit to preach nt:

VESTNIK to pray, but there is also a time to fight, and that time is now."

As that met the need of 1777, so— Dr. Landone concludes—to meet the great need of today, I say to you—"There is a time for talk and a time to fight, but there is also a time to pray, and that time is NOW!" Most of us up to this very moment shun and eliminate anythnig that involves the mention or emphasis of a prayer. Very few of us do really have a correct conception of a prayer and I am sorry that this story about Washington includes this emphasis but, to me it is definitely clear that as a last resort, after all the armaments and battles, whether in terms of victory or defeat, prayer—the kind Washington demonstrated—will restore civilization and heal the scars of human society.

Have you ever thought of tranformation of yourself? It it necessary that we drift along • with the disintegrating elements of the passing order only to be overtaken by surprise by the aftermath? Remember Pearl Harbor only and let us be in light! For that reason I think this account of the incident in Washington's life should be clear to me as well as to you and all of us. The day is near may be much nearer than you or I presume, when a straw in middle of the ocean will appear to us as a log large enough to save and survive you and me both.

This is my tribute to Washinton and to the New Leader to come out of you and me and All of Us to lead us safely through the Tragic aftermath just ahead of us.

V Granger, Texas.

Dear Readers!

I have been asked to write in the Vestnik several times, but someway or other, I never did take the time in doing so.

I always read all the letters in the English section and I enjoy them a great deal. I also enjoy reading the letters in Czech, but I am rather very slow about it. I guess that is the way itiOst of us young folks are.

I dart belong to the SPJST. lodge yet, but I do hope to be a member Soon. My daddy and mother belong to it for over 27 years.

Now that we are at war, we still have a lot of the privileges and opportunities that other countries already do not have. So why not take advantage of them. The only thing to do is, to cooperate with warm friendship. Just as Dr. Jan Masaryk, Minister of Foreign Affairs of the Czechoslovak, government, had mentioned in his speech, that he made to a crowd estimated at 4,000 people gathered from all over the state, at the SPJST hall in Taylor sometime ago. He said, "You Texans are at war, but we hope against hope it will not be a long hard job." He also stated that while here in America he was given a pot of cream at a meal and there was to be much compared to Europe's ration : ng, that he felt sure he must share it with some one, that it did not all belong to him, and he said freedom in Europe is just like the cream thin, scarce and. greatly needed-So lets all try to do our best to .w'n this war and don't forget, "Remember Pearl Harbor" just as we did the Alamo or the Main. . Sybil Machu.

V Los Angeles, California.

Dear Readers!

It has been quite sometime since I have last written to the Vestnik, so will try my hand at it again. I enjoy reading all the interesting letters from all you good folks down in Texas.

I read Czech, but not good, although my mother writes to me in Czech and I have no trouble in read i ng her letters.

Everything here is beginning to look nice and green, all the fruit trees are getting ready to bloom We took a drive out to Riverside Califernia and must say that it was grand to go out and see eprng just around the corner.

There are so many pretty spots to go arid sel‘ i'-‘flt I couldn't began to name them. The bigthrill I got was last September when my sister Cecelia from Philadelphia was here, hMr and I took a trip to Santa Catalina, Island

Strana which is twenty five miles out in the ocean, it takes two hours by boat.

A week ago to-day I went to see Gene Autry's radio program-and that was something lots of folks come out to see especially where movie people are, I guess lot of you listen to Gene on Sundays.

Lot of you heard that song (When the swallows come back to Capistrano), well, there is an old Mission here and it's called San Jaunt Capistrano and every year in March the swallows come there and stay till October, then they fly away out to the sea. As soon as they come back I want to go out to see the Mission.

Ohthere are a lot of places I haven't seen, and if I'm here long enough, I may get to see more of them. Some of them been closed since the war broke out, but that's to be expected.

I've read where Louis Rulik, of San Diego, California, wrote about how costly it is to live there, well, here are some of the prices we pay here in Los Angeles. Meats 43c a lb; eggs 38c a doz.; and vegetables such as potatoes that used to be 10 lbs. for 18c are now 30c. The only thing that is a little reasonable is fruit, and not all of them only few of them, and rents well now I'll look in the rental section of the paper, and this is what I find; four rooms unfurnished $32.50 and you have gas and lights to pay besides. I hope this isn't too tiresome for the readerS, and I'll end hopeing that this letter will find my Mother in the best of health Anna Horak.

V Schulenburg, Texas.

Dear Readers!

We have been taking Vestnik eversince I remember. I have been reading the English section and I enjoy it very much.

I go to the "Velehrad School. I'm in the seventh grade. I sit myself in the last bench of the row. I'm 12 years old. My teachers name is, Mr. Joe R. Schwartz.

My father, mother and three brothers and one sister are members of the SPJST. lodge of Velehrad. I hope Mr. Wastebasket is asleep so he wouldn't get this letter. If this letter is published I will be glad to write aga i n. "Remember Pearl Harbor." "Keep 'em Flying " Evelyn Petter.

V Pleasanton, Texas.

Dear Readers!

This is my first letter to the Vestnik. I'm reading all the English letters. I do not know how to read nor write in Czech. Hope Mr. Wastebasket is not there, I want my letter to be published.

We have dry weather here and we are waiting for rain. We all want to plant corn. I hope this year its going to be better then last year.

Hope all would make a good crop.

I miss all my fr . ends in Shiner. We have moved from Shiner when I was only 10 years old and I am now 20 years of age, and I am married and we have a daughter 1 1/2 year old.

I am pretty sure that some of my friends know who I am. I know Mr and Mrs. Joe Kolar. They know my folks, Rud. Myska, I know there daughter evelyn Kolar, she was only a little girl when we moved from Shiner.

Well, write some more boys and girls because its lots of fun. I used to be Millie Myska.

N rmr I'm married. Well, I think I better stop and if I see my letter in restnik I write some more about this country.

Millie Hrbaeek.

V ....This was one of Roosevelt's favorite stories.

When he was police commissioner of New York, he was examining an Irish applicant for the poli ce force, and asked: "If a mob were to gather and you were ordered to disperse it, what would you do?"

Pat replied promptly: "I'd pass around the hat for a collection, sir."

V Honesty The first step toward greatness is to be honest, says the proverb; but the proverb fails to state the case strong enough. Honesty is not only the first step toward greatness— it if) greatness itself,

VESTNIK

Strana

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. The next step was the election of a new king.

The "Directors" wished to carry it out as soon as possible, as it was known that the election of a new Emperor was shortly to take place at Frankfurt. It was almost certain that there the choice would fall on Ferdinand; and the `.`Directors" feared that the result of the election at Frankfurt would raise the hopes of the Catholics, and intimidate those who were ready to support the candidate whom the "Directors" favored. That that candidate would be the Elector Palatine was by this time almost certain. The Duke of Savoy had abandoned his intention of interfering in the affairs of Bohemia and Germany. It was now evident to him that King James of England did not intend to aid the Bohemian Protestants; and France, the powerful neighbor of Savoy, contrary to her traditions, was for the moment on terms of friendship with the house of Habsburg. The candidature of the Elector of Saxony would have found many supporters had that prince desired to obtain the Bohemian throne. As„ far back as the year 1614 several disaffected Bohemian nobles had offered the crown of their country to the Elector; after the defeat at Zablati they applied to him for aid, again proposing to elect him as king. But the Elector entirely discouraged their advances, and refused to abet the Bohemians in any way. A rigid Lutheran, he looked with little favor on the Calvinism of the majority of the Bohemian Protestants. Hoe, the Elector's court chaplain, used his great influence over that prince to the detriment of the Bohemians. While preaching the Lutheran creed at Prague. Hoe had been exposed to personal insults on the part of the Bohemian Calvinists, who finally expelled him from the country.

He had retained a violent hatred for the Bohemians, and Ferdinand's minister at Dresden therefore found no difficult, by means of presents, in winning him entirely to his master's cause. A just appreciation of the nohticaj situation of Europe, at that moment very favorable to the dynasty of Habsburg, may also have influenced the Elector in his decision to refuse all aid to the Bohemians. By offending the powerful house of Austria he imperilled the electoral dignity which Charles V had transferred to his branch of the Saxon dynasty.

The date fixed for the election of the new king was August 26, and an attempt of the Saxon party to protract the proceedings was frustrated by the efforts of Ruppa, the pi esident of the "Directors." The election began immediately, the nobles—thirty-eight in number—first recording their votes. Justifying his vote in favor of the Elector Palatine, Ruppa, in an eloquent speech, dilated on the powerful alliances Frederick would secure to Bohemia. As such future allies he mentioned England, the Netherlands, the "Union" of the German Protestant princes, Switzerland, and Savoy. He also referred to the great wealth of Frederick, saying that it would enable him to give liberal aid to the Bohemians. Ruppa's speech appears to have made a great impression, for thirty-four nobles recorded their votes for the Elector Palatine. The further voting was even more favorable to that prince. Only three knights gave their votes to the Elector of Saxony, and the representatives of the towns unan imously declared for the Elector Palatine. On the following day the representatives of the dependent lands also approved the chcice of Frederick as king. The result of the election was immediately made public, contrary, however, to the 'wishes of Fred, erick's envo y s, who had suggested that thq CI° had sug. wishes or Frederidit's

gested that the election should be kept secret till their master had given his decision.

Weak and irresolute as he proved himself during his whole career, Frederick, though pleased at having obtained the long-coveted crown, yet hesitated when the Bohemian ambassadors arrived at Amberg to give him formal notice of his election. He asked the advice of his councillors, Christian of Anhalt, Camerarius, the court chaplain Schulze, and he also consulted several princes of the Protestant Union. Frederick, following the advice of the majority of those he consulted, at first decided to return an evasive answer, saying he would only accept the crown when assured of sufficient aid from his father-in-law, the King of England. It is now well known that the sympathies of James I were at that moment entirely with Ferdinand, whom he considered the legitimate King of Bohemia. If James—and to a far greater extent some of his ministers—at times seemed to favor Frederick's plans, this was only done because the Protestant opinion of England warmly espoused the cause of the Elector Palatine.

Had Frederick adhered to his first resolution, there is no doubt that his expedition to Bohemia—equally disastrous to himself and to the country which he attempted to rule— would never have taken place. The fact that on the day following the election of Frederick, Archduke Ferdinand was unanimously chosen as Emperor by the German electors (August 28, 1619) should have been a further inducement to cautious action.

Frederick, however, soon abandoned his first decision. Christian of Anhalt represented to him that having done so much to obtain the Bohemian throne, he would incur lasting disgrace should he now refuse it. The Elector's ambitious consort, Elizabeth, is said to have excercised her great influence towards the same end. Frederick finally decided to accept the crown of Bohemia without waiting for the approval of the King of England. He wrote to inform his father-in-law of his decision, and by the beginning of October it was also known at Prague that Frederick had accepted the crown. Immediately after this decision Frederick left Amberg to join the Electress at Heidelberg. Thence they both started for Bohemia, and reached the frontier of that country at Waldsassen (near Cheb) on October 25. The king and queen, as they were composed of representatives of all the lands of the Bohemian crown. Count Andrew Silk first welcomed the king, and the deputation was afterwards received by the queen. Venceslas of Ruppa, speaking in French, thanked her for having shown herself friendly to the Bohemian cause, and for having encouraged her husband to accept the crown. Speaking in the same language, Elizabeth replied: "What I have done for the glory of God and for the religion in the past has been done with good intention on my part, and in the future also I shall not be wanting in affection and good-will to you." These words are by most writers considered as an admission on the part of the queen that she had persuaded her husband to acept the Bohemian crown.

On October 25 the king and queen continued their journey, and were enthusiastically received by the nobility and the people of all the towns through which they passed.

They arrived before Prague on October 31, and were met at the gates of the city by large deputations of nobles and citizens. Their solemn entry into Prague took place on the same day. On November 4 the king, and three days later the queen, were crowned in the cathedral of St. Vitus on the Hradaany, Dicastus (the Administrator of the Protestant Consistory) officiating on both occasions. The enthusiasm, both of the nobles and of the citizens, knew no bounds. The winning manners of the king in particular obtained him great popularity, while his incapacity and erresolution had not yet been discovered. The fact that Frederick was ignorant of the Bohemian language —which he does not seen-i even to have attempted to ac quire —very moot/ 111nrered nis pettlarity i alai the 13ohemlan g began to

ve stfedu, dne 18. imora 1942. speak of their new king as a foreigner. This designation was still more freely applied to Queen Elizabeth, who not only was ignorant of the Bohemian tongue, but whose knowledge of German was also exceedingly limited. A Chinese wall, as Dr. Gindely expresses it, seperated her from the Bohemian ladies, few of whom spoke French, and none English. Her intercourse was therefore confined to her own maids of honor, most of whom were English; and it was believed that in her conversations with them she spoke of her new home in a manner that was far from appreciative. The queen thus gradually became unpopular. The habits of her English attendants—even the low dresses worn by the ladies of her court—excited the displeasure of the ladies of Prague.

The "Directors" resigned their office immediately after the coronation, and it was Frederick's duty now to appoint the State and court officials. It is a proof how limited the king's power was, that he was only allowed to choose among four nominees of the Estates in each case. The principal dignities were, as natural, conferred on the leaders of the movement Sudova, Ruppa, Schlick, and William of Lobkowitz. Thurn was reinstated in his office of Burgrave of the Karlstein, of which dignity King Matthew had deprived him. The arrival of King Frederick therefore but little changed the political position of the Bohemian nobles, who continued to hold the real power; though they hoped by the election of Frederick to obtain foreign aid. The Bohemians were opposed to all interference on the part of the German councillors who had accompanied Frederick.

They specially resented the attempts of Camerarius—the most able and trusted of the king's councillors— to examine the state of the finances of the country, which had fallen into hopeless disorder. Camerarius rightly foresaw that this circumstance, and the consequent impossibility of paying the troops regularly, would greatly contribute to the downfall of the new king.

Frederick was from the first confronted by the difficulties caused by religious strife. He had indeed declared himself a friend of religious liberty, and had promised the Catholic States, for whose aid he still hoped, to refrain from all steps hostile to the Roman faith; but the narrow-minded sectarian feeling common at that period to all religious creeds, rendered a policy of tolerance an impossibility. On the advice of Schulze, his court chaplain, Frederick soon after his coronation caused all the altars and pictures to be removed from the church of St. Vitus at Prague, the time-honored sanctuary of the Bohemian nation. This -caused a general outcry in the whole country.

The Bohemian Brethren, whom Frederick favored, and whose doctrine was very similar to that of the Calvinists, were alone in their approbation of this measure. The Catholic and Lutheran clergy vied in their denunciations of the sacrilegious king. Hoe, the Lutheran court chaplain of the Elector of Saxony, was particularly active in inciting public opinion in Germany, as well as in Bohemia, against Frederick.

Warfare had meanwhile continued during the months that immediately preceded and followed the coronation of Frederick. As stated before, the army of Bouquoi had retreated from Bohemia in September (1619). During Count Thurn's presence in the neighborhood of Vienna in June a Hungarian embassy had appeared in his camp, and the foundation was then laid of an alliance between the Bohemian and the Hungarian Protestants, the leader of these latter being then Gabriel Bethlen, prince of Transylvania. Following the retreating forces of Bouquoi, Thurn's army again entered Austria and joined the forces of Bethlen.

(To Be Continued.)

Charity is never lost; it may meet with ingratitude, or be of no service to those on whom it was bestowed, yet it never does a work of beauty and grace upon the heart of the giver. _Just how dull and dishonest are the people?

I am one of them, and have oftcn thou ght 01 the question,--frowe,

Ve stfedu, dile 18. Unora 1942.

Airville, Texas.

Dear Readers!

This is my first letter to the Vestnik, so how do you do readers. I am a member of the SPJ ST. and I am proud of it.

I have read all the letters in the English section, eversince it was printed, and I enjoy reading them very much.

I live at Airville, and I go to convent School, I am twelve years old, and am in the eighth grade, my teachers name is Rev Baugh, but he has resigned, therefore we will have a new teacher. I am very sorry we are going to loose him, because he was a very good teacher.

How was everyone's Christmas? Mine wasn't so good, on Christmas morning I woke up with the mumps, so that put me in bed for two weeks.

My Uncle Joe Zavodny of Rodgers died January 23, and my cousin of Port Arthur died December 22, so I didn't have such a pleasant Christmas after all.

I have a mother and father, but I haven't any brothers or sisters, I help my parents work in the Grocery Store when I don't go to school.

I have a little dog his name is "Mickey". He likes to sneak in the house and run on the sofa.

When I give him a bath, he can't be caught for the rest of the day.

Write again Shirley, I enjoyed reading your letter.

If this letter is published I'll write again some day. _Marceline Zavodny.

V West, Texas.

Dear Readers!

Many important headlines have been printed since my last letter. We'll never forget the attack on Pearl Harbor, then the brave defense of Wake Island and the way Gen. McArthur is commanding in the Phillipines. Things like that make us who "keep the home fires burning" want to do every little bit we can to help.

How many of you have read the consumer's pledge? I think we all should try to follow it.

It reads—as follows: "As a consumer in the total defense of democracy I will do my part to make my home, my community, my country ready, efficient and strong.

I —will buy carefully.

I will take good care of the things I have.

I will waste nothing.

I believe food is especially stressed for it is said that "food will win the war and write the peace terms". In our Home Demonstration Clubs, we are hearing much about bigger and better gardens, also more poultry, cows and pigs All that we can grow on our farms makes that much more of the commercial grower's products available for shipment to our allies.

I'm sure many of you are acquainted with the Mr. Hegar family, J. A. Hegar, a son of Mr. John Hegar, Sr., had the misfortune of losing three of his fingers while working at a wood saw. We are glad that he is out of the hospital and that the accident wasn't still more serious.

Just a week after his accident, Willie Mae, his youngest sister, had an appendicitis operation.

She ,s doing well.

Here in the Brooken community we have a "Home Nursing Class." It is taught by the Hill County Red Cross Nurse and as she saw service in Poland during the other World War and has lived in Kentucky and New Mexico, we've heard many interesting things along with the lessons. Those attending the class are: Mesdames Frank Pibil, L. Ozymy, R. Blaha, F. Beseda, J. B. Russell, Joe Mach, Tom Pinter, W. A. Harwell, F. J. Kallus, Albert Pinter, F. Petter, Ernest Junek, J. Muehlstein, 0. Easterling, E. E. Bearden, L. F. Pustejovsky and Misses Vlasta Blaha, Polly Helona, Elsie Hegar and myself.

Pat Pinter, son of Mr. and Mrs. Albert Pinter was married to •Miss Lola Nix of Ft. Worth on Sunday, Feb. 8. They will make their home in Dallas, as Pat works in the Aviation Plant near Dallas, I must mention how much X enjoyed Harriet Lesikar's letter. I am It)oking fowat Q read7 hi§ Pother Jett Y o u? Mrsbes1W:

ArtSTNiK Everyone likes to read about California it is probably one of the most often spoken of states in the Union.

In closing let me quote Walter Winchell: He says that Gen. McArthur is reminding Japan that a sun hasn't a chance to rise when you can still see the 48 stars, so lets don't get the blues when we hear a bit of war news that isn't as good as it could be. In the end we will be victorious. V...Ester Rydel.

V Houston, Texas.

Board of Directors, Slavonic Benevolent Order of The State of Texas, Fayetteville, Texas.

Gentlemen!

In connection with the installation of the accounting system which we undertook, covering the affairs of the Grand Lodge, wish to advise that we have found that the handling of policy loans as presently handled results in a considerable amount of unnecessary work, brought about by reason of the following.

If a policy holder has 10 loans against his policy or policies, the custom has been to have an individual ledger sheet for each policy.

These loans mature at different times througout the year with the result that it means a particular member's accounts must be handled at least once for each note which may be made.

In order to simplify this procedure and to reduce the expense of handling the office of the Grand Lodge, we have suggested that all notes given by an individual member be segregated into one note as of a given focal date and that all additions thereto be accomplished by executing a new note which will cover existing notes plus any new loan which may be required.

We are sure that the individual member is not conversant with the fact that the Grand Lodge holds about 14,000 policy loan notes and that the recording and keeping up of this many notes results in a great amount of unnecessary detail work. By consolidating all notes into one note, computing the interest on such notes up to a focal date and then having to handle this one note only once each year, will result in a saving of a world of time in the office and a saving of time will naturally result in a saving of expense to the organization.

The installation of the system has proceeded satisfactorily in every respect except for the handling of these notes and we deem it necessary and advisable to call same to your attention that you may in turn call it to the attention of your membership to the end that a more expeditious handling of these notes will be followed.

Very truly yours, T. B. Trotter, Certified Public Accountant.

V Tioga, Texas.

Hello Readers!

This is my first letter to the Vestnik. I go I don't exactly know how to get about it.

I have been reading the English column for a long time. I have read a few that I know such as: Viola Jaresh, Bessie Horak, and Mrs. Mary Hejny.

I think it is a very good idea for every one of us to write in the Vestnik. We need to have somethin g to read to cheer us up a little. So we want have to think about that old war. all the time. We don't have very good dances at the RVOS. hall, because most of the boys are gone. I hope this want last long. Don't you?

Say, did any of you go to the Presidents Ball the 30th. There was one here in Pilot Point, But the trouble is that it was so cold. Everyone should have gone.

Well, I better quit, so I don't take up all the space. Say, I would like to read some more of you'll letters. How about you cousin Mary, Hejny? Everyone of you write and let's have Helen Faye Hejny. some fun. A real reader.

'V' All that need aid have a right to ask it from their fellow-mm and no one who has the pcywfl pf grap, tlp!e can refuse it without guilti airy !kat;

Strana 17.

Floresville, Texas.

Dear Readers of Vestnik!

This is my first letter to the Vestnqk. I go to school with my two brothers, and my little sister stays at home. We have only a mile to school. My brothers names are Lawrence and *Alois. Alois is in the primer grade and Lawrence is in first grade and I'm in the third grade.

I have enjoyed all the letters I have read.

So I have to write too. Because so many others are writing, I believe I better stop, because I'm afraid that the wastebasket will get my letter.

If my letter is printed I will write soon.

I won't to surprise my daddy.

Joseph V. Bayer, Jr. V BARBING THE ENEMIES

By Bessie Bubenik If Axis leaders could comprehend the hatred that enslaved feel toward them their digestive juices would consolidate giving them a gnawing pain in the pit of their stomach which would lead to a splitting headache. But knowing the thickness of their skulls I doubt it greatly that such knowledge would penetrate through their hard heads. Of course one might resort to other tactics.. but even hammering would be useless in this case. ✓ V The Japs have said that Hitler is a direct descendent of Mohammed. Toot, toot, and only the last time I wrote Benito declared that the Japs were Arians. Adding these two together reminds me of the song entitled "Times Changes Everything."

The Jewish octors had come into their own when the Lice-Typhus spread throughout Europe. It seems that the Jews will have to save the infested Nazi. And Hitler said th2t he could do without the Jews. ✓ V Shortly after the attack on Pearl Harbor, the dirty Japs were uite ready to sign a peace treaty with the United States. Of course it was to be to their advantage. Wonder what they think now? Think it over Mr. Jap before jumping to conclusions. We sign treaties on our own terms... we can't trust you, Mr. Jap. V ✓ Hitler's according to plan army is calling for reinforcements or else the Reds "will get us, fuehrer." Pst„ pst and the Russians were supposed to have been beaten months ago. Maybe it's the ghost of the "beaten Russians". (I doubt it).

In his last speech Hitler congratulated the Japs in striking first. Wonder who will congratulate who among the Axis Triangle after we get through with them?

Maybe our enemies will finally catch on what is meant when we say, rather yell, "The yanks are coming."

V THE GERMAN DEFEAT IN RUSSIA (Continued from page 14.) my is wounded but not killed. Danger is far from being over. No one has sounded the "Allclear," and no one has given permission to lie down for a rest. We must destroy the invaders in such a way that we can forever eliminate any German idea of capturing Moscow.

The rout which has begun must be carried out to the end, until all our towns, all our territory have been freed, until not a single invader remains on our teritory. The glorious victory in the battles near Moscow demands from all Soviet patriots still further unselfish work, still greater efforts. We must double, treble the production of military equipment, guns ammunition, to help the Red Army completely to defeat the enemy on all fronts.

V Objeveni se peAovic v pafaskem Paki2, obvodu ptimelo lelo.rNicou akademil k nirivatela vu AlIV SP fit& kkovati, t—

VESTNtK

Strana 18.

Vzpominica na obsazcni Prahy nacisty.

H. P. Smollett, anglickY 2urnalista, proslovil v rozhlasu zajirnavy referat o•vpadu.nacistil do Prahy; kde byi tehdy prave samestnan jako dapisavatel londYnskYch lista.

BlkEZNU 1939 jsem sedM v eitaxne jednoV ho pratskelho deniku, oeeka yaje telefonickY rozhovor s LondYnem. Zatira zaealy dachazeti ze vtech east zeme. z pravy a telegramy.

Stenografky pobihaly s mista na misto, s pray& dopsanYrni strankami. V;(fraz jejich tvare byl vatnY a smutnY. "Sarvatka v Erne ... naciste pfepada yaji Cechy a tidy . . Obrnend auta nemecka, pfekroeila prave hranici a pinou rychlosti se bilk. Mora yskr,',. Ostrave. Civilni obyvatelstvo se pokoueelo uzavf:lt jim cestu a vrhalo se pied nimi na tem . . . " Nemeeti studenti, kteri pheli prave jako "turiste" z riSe„ stejne jako tomu bylo v Bulharsku, prochazeji se nadute pied vakmi okay, zdravi nacistickYm pozdravem a terorisuji Cechy v samem srdci jejich hlavniho mesta.

Poslieek kancela •e, kterY obstaraval moje posilky a clandeel mi pivo a parky, vsunul hlavu mezi dvete a posunky rune vyzval, abych vekl za nim. "Oba nacisti v tiskarne se zdravi Heil 15. Mare — S'eptal mi do ucha. "Aikaji, te nemecke vojsko bude v Prate zitra rano. Mel jsem za to, te byste to mCi vedet".

V 10 hodin vstoupil vajensk:;7 dopisovatel a tekl nam, ze jeho Pratele z gameralniho 'tabu mu prohlasili, ze jsou jisti, ze obrnena auta nepfijela do Morayske Ostler. y cmyiem, to ptedvoj nemeckeho yoj.dta.

V tom okamtiku vole) LondYn. Reki jsem jim, co jsem prave siysel.i.cCili nine do "Nevykladejte nam povidaCky o strakdlech; nikdo by nevekil ani,slova.l.inchovem se skon_ ell v§echen ten S'pinavY obchad, a ostatne je to slib, kterY dal Hitler asoorie Chamberlahlovi, necha. Oeskoslovensko na pokoj:." Zamyslel jsem se. Motria, te maji v LondYne lepk informace net main ja. Bylo take motno, 2e Nemcf.on tlo jen o zastrakni Cecha, aby jim vydali zlato, jet nashromatdili, a aby povolili s yYrn zbrojoy -kamvyrbetidlapoReichswr.

Ptedeveirem yeeer seihalo elektricke osvetleni v cele Praze na patnact mMut; pritel z ministerstva zahranienich veci mi yysvetlil druhello dne, ze Nemci pohrozili prerueenim dodavky proudu ob den, dokud nenauei Ceskoslovenskou viadu posiouchat. Po edstoopeni Sudet v Mnichove byla totit posunuta nova hranice tak blizko ku Praze, ze jeji elektr:cka centrala zastala na nemecke strane.

"Situace se zhorV 11 hodin volal Naciste propaguji rozhia,..se.m zpravy o nasilnostech. 'Ze nerneeti. student jsou zabijeni na pratskS7ch ulicich. Mam za to, ze Nemci se pripravoji he vpadu., aby "chranili sve pokrevne bratry".-Jdete radeji na uljci a pesorujte sam, co se deje. Krome. nekolika klacka, kteli obtetuji tidy v kayarnach, je yeechno klidne a nomalni."

Vykl jsem. na dvacetinenuto you prochazku sti;edem mesta a seznal jsem, Ze i ti klackove, o nicht mi bylo telefono yano, so unavili a ell domu. Nacisticha propaganda sledovala cbvyklou cestu lid a zakehlictvi.

Sel jsem spat. Za pal hocliny volal mne telefonem eeskY zamestnnee tiskarny. "Hacha odjel do Berlina. Prave a torn uve:':elie.ujerne zpretvu. Myslim, ze zatim jsme zeehranenr. Souhlasil jsem s Kdo zaeal vyjednavat nave6er, v Unayslu okuoovat zenii druheho dne rano? Zpola rozespa172. napsal jsom kratkf.7 telegram: "Pfedpokladam referat r. schtzce Hacha—Hitler v rukou nak. kancelET berlinske", a lid jsem zase spat.

Ve 4:20 rano me vzbudii telefon znovu. Ze sluchatka bolo slykt hias chvejici se p ohnutim "Plyete" u rsvil. "bi.7do1.7 tr rano. Pohrozili chovi a nil a vydal ku,177:71. hranipof:fnt`,Ta rSayy Snad red luck§ pon'tz. T je (7.Cc:a.h7).0

3ylo to -teTy pravda. to b7 7t, pravda.

1, kdo Ma" . faleSne zp:avy po ce13-7 Nvot. Zaslal jsem speSn3% tele701

t ei7.0nri ra f.X7 %11

Byl jsem tam gram do LondYna, oblekl jsem se a sestoupil jsem o pcschcdi Posluhoyaeky obiraly se syou praci, majice tidle prevracene na stolech, a noeni hlidao zafoYva.1 se nejaitYmi soueity. V salonu bylo zima, yzduchsmutne zavanel. Student' popel.doutnika a vYapary posiednich jidel z yeerejkho yeeera nesly se vzduchem. Pokoulielo so o mne boleni hlavy. Vypravel jsem, co jsem siysel, zfizenci u zdvite; poclival se na nine udivene a uptene, aby sopresvealell, nejsem-li opily. Pate rekl: "Ale ....y jste odor zaruku achrany, kdyt jsme proti sve vali povolili v Mnichoye. Jiste vyhlasite valku!"

Necdpovedel jsem. Sal jsem navkivit jine turnalisty, abych je yeas uvedomil, jabot i nekolik eeskYch ptatel a jednoho nebo dva tence.. protinazist37, abych jim poradil, te tidelaji „nejlepe, schovaji-li se. Vedel jsem, te jsou na, eerne listtze Gestapa.

Rozecinivalo se v test hodin a delnici a pisafby spechali do prdce. Snih poletoval a nekteri se cestou te se tekli, ze zima potrya do hence t. .:1ne a te budou moci jit do her na iyte. Chudaci nevedeli, ze tyto hory budou jiz v sobotu piny Nenict. Na okamtik se mne zmoenilo pokuteni postavit se doprostred ulice a kriCet z pina pljc novinky, ktere jsem Znovu jsem pocitil stisnenest, ktera je nerozluene spojena se zamestna.nlin Zurnalisty: Buda vedet pra ydat c test hodin drive net tvilj soused; a nebude ti motno pomoci mu!

Objednal jsem tedy snidani a usedl jsem -kava.rrie, vyekavaje, az mne zavolaji k telefonickemu hovoru s Lonci3inem. Obrovska okna kavarny dovolovala pl'ehlednouti cele Vaclayske namesti, pratskf; Picadilly Circus. Usedl jsem, naslouchaje, zpola bez sebe, postidkam lidi, kteri roko yali o poslednich zpravach novin. NaMedi jsem pies sousedovo rameno a videl jsem, ze v novinaCh stoji velikYmi pismeny: "President jade do Berlina. Dohoda s Hitlerem." VypasenY obchodnik s dobytkem pravil svemu zaniestnanci: "Zdet se, te tentokrat .jsme se dostall z nejhorkho". Obratil jsern se k nemu a tekl jsem: "Je to hark. net se zda", naeet odpovedel: "Co to povidate". V torn okamtiku bylo slytet na ulici kirk. -natal jsem prstem k oknu a oba jsme yyhiedli na ulicl.

Pryni nemecka makladni cute valila se v ten okamtik na namesti smerem ad Narodni tridy.

Mdj soused zaklel. Znovu se podival do novin, pak zase no., ulici, a noviny mu vypadly z ruby.

Zdalo se, ze nemate cha,pat nesrovnalost mezi zpreivami rannich ijstti skuteenosti, ktera se odehravala pod jeho zrakern. 3,Totorisovane vojsko pl-edeko nejlryclhejSi domaci tisk.

Tu zaealy tlampaee rezavYm a k yillyYm hlasem davati pokyny lidu. '177/to rozhlasove aperaty byly umisteny na ulicich pied nekolika mesici, kdy2 mesto oslavo .valo sokols.kY stet. Opakovaly znovu a znovu zndmou znelku a case mealy stejnou: "Obec.ne, zachovejte rozvahu.

Noodporuite nerne.ck::.7n. vc.)jskUm .

Pyle to priSerne. jsem Used? jsem na balkon^. abych ptthlizei nejsmutnejMrnu a nejocloarnejSinau divadlu, ktere jsern kdy vide' v Zivote. Znovu isern si uvedosycje po yolani, ktore na y nuti, abychorn zorovali tragedie s balkonu dejin. Trpne divani se a psani je prleinou, e1.- lovIr se citi spoluvinnikera zicCinti, ktere se odchravaji pred jeho oeinaa. Rekl jsem to pritomnernu kolegovi a posteZoval jsem Si, ze nekte •i z nas si mysli.ze nas se to prim° net =ton. Ulrazal na obrnene tanby a praYli: "Co na tom, ciostanou rtes Y§echny.

Za rob ei se d ye budeme sta.`• proti Celem proti Celu". Zm?lii se. ZbYvaio nara pause Sett totiZ do zaIi MC. Prices? jsern telefon aZ na balkon a zaeo..1 -jsene cijk.tovat kabelovernu add e leni. sy eb.o V Lon zprev-a o. tom, co jsem videl ve stredu Pr koTon7 at...7;7 arni, ere se spiee poclobaji autornatlel: figuram s tyare.mi lees vYrazu ;aka z karnene, pod Serijni

ye sttedu, dne 18. imora 1942. bami a za ochrarin3"7. mi skly, s lehkymi. strojnimi putkami na kline, namitenmi na sttechy a na okna a na obe strany chod-nikti, kde tisni clay pinici ulice. V eele jeciou motocykly, aby 11volnily cestu, to a tarn tank, obrnenr yOz, nakladni auto s pechotou. Nahle cela kolona zastavuje. Nekolik set -meta nine zastavil se tank.

Nestalo se tab pro poruchu technickou, nStr2 mezi nej ostathl tanky vrazili nahle lido jako barikada tel, eern:;7ch kab,atU, ZlutS7ch platt'a proti detti, recut!, Zeny i deti. Zde se postavili jako pey na zed', proti ntmeckemu tanku, zastavujice vettelce — byt' to bylo jell na okamtik. Zde stanuli, &Dice se za ruce, a zapeli Prom a peklo, starou piseti sloyanskeho vzdoru, tajne Cechy teptanou, dokud till pod rakouskou tyranii.

To byla v3'7zva, kterou vrhli to tva •e vettelcocovy; "Prom a peklo, marne vase proti nam jsou vzteky" refren nesl se.ulicemi a z oblak padaly vloeky snelau na . Vaclayske namesti.

Velitel kolony zavolal stratnika. d'eska pollcie musela za.tlaeit aesicY lid, a pti torn tlampa.'de dale chroptely-: "Ob%nne, zachovejte rozvahu, zabrante prolevani kr-ve"' Zeny ktieely na.

Mince: "Tahnete odtud, prasata. To je nate zeme. Vykopame vas, not se nadejete." Policie zaPasila s Cavern, ale nekteIii stra2nici strhali sire uniformy a pripcjill s k lidu. Lid byl vtak bezbrannSr . To nebyl odboj, pouze projev. Nekollk divek zach ydcen:ich hysterickYm vztekem, kdyz videlo svou semi zbavenu mainosti cbrany, sbiralo snehove koule a hazel° je na nemecke vojaky. Byia to podivana, ktera drasala srdee, kdyZ' jste 7.7ideli ten vteobec/IST za.chvat zoufalstvi a harauei touhu braniti vlast, ani2 vtak bylo prosttedkfl.

Vratil jsem se do bytu. Slo..ebna dokonoova7 la dklid. Videl jsem, jab ji kanou slzy po tvati.

"Vat pokoj je posiechn. Fojedu damn. Jeden nemeckY general najal. sousedni pokoj. Radeji umru, net bych mu stlala pastel. Vratim se na vesnici."

Chtel jsem so v toopat, ale nebylo teple yedy. Skiepnik ml "Veichni se ted' budou chtit koupat; celY plu.k. se sem nastehoval. Je jim po ceste zima. Shasil jsem °hen pod kotly — at' pojdou na zapal plic."

V noci odji26'61 do Nemecka prvni vlak chili vybran.eho z.rnestsk-;;ch zasobaren. Byl to poeatek nacistickYch kradeN ye velkem slohu.

Ale tote noel mealy ylaky yyjitcleti s koleji a ve vtech obcich scitali -pora'et dobytek. Byl to hence Ceske svobody, ale zaroveri eeskeho odporu. Sofer taxiku,ktery prave dovezl nemeckeho chistojnika opa(nYm sinerem net mel, mi fekl: "Jsme tarn, kde jsme byli pied 20 lety.

Ale v teto late se yyzname. Bodou proklinat den, kdy budou nenavidet katdou noc, kterou Zde stravi, a ptisaha,m, Ze je vyteneme".

(PteloZila Ota Kiihnlova.)

Washington, D. C. — Cony zemedelsk3'rch plodin, prave talc jako ceny jinS,ch produktil, budou aby byla zamezena inflace v dobe valley, jab prohlasil seicretat zernedelstvi Wickard a administrator con Henderson. Ne7 dbajice volani lcongresni farmatske skupiny, tito dva mu2i, kte •i byli poveteni kontrolou cen po dobu trvani valley, cznamili dnes. .te &inf. vtechno, co je v jejich moci, aby zamezili inflaci. Tonto projev byl ue;inen pies to, to r eed tire elenove senatu i Coma zastOpeO nazvali plany administrace udrZovati conic zernede,IskYch plodin pod stanovenciu v..novern zakone a hantrolc can. isTekoik elent seinedelske skulen'yT dalo reja•o, bude-1: adrnjnistrace provadeti plan, lzter5r zale21 v uvolneni vladou vlastnenYch .ZISC)b bC.V1r.7, peenice a kuIcut'ce s tira Urn:,. 7slorn, aby udrZela ceny techto bode poda.na nova, piodin pod pariton ptedloha.

Ve stiedu„dne 18. unora 1942.

Slobodni murari. — "NTa podzim r.

1938 zru gili -6sR. lole svobc_ldnYch zeclnarti, jini Slov4ci fbkaji'slobodni murari". V rozhlase bolo oznameno, e at "sloa.odnYrn murarom" zabavi v gechen majetek. V zapeti se na jednu ,v-enkovskou faru dostavilo jedenaat neZenatYch zednikti z celeho okoli a 7.7giehni farara, aby je honem sezdal, nei p* vgeolano sebere. Murar je toti g slovensky take zednik.

1942 SI:at:213

V

Strum 19.

AnglickSr pieklad. Komenskello "Labyrintn sveta".

New York, (OTK). — K dUstojnemu ucteni 350. vToai. narozenin Ko-menske10, je1 pripada na 2 brezna, Narodni Jednota Ceskosiovenskych Protestanth v USA a Kanade pripravuje vydani noveho angiickeho pkekladu knihy KomenskCIto "Labyrint sveta a raj srdce".

Moderni pkeklad clokonauje pre.ve prof. dr. Matthew Spinka z Uni.versity of Chicago, kterY Komenskeho "Kgaft" a nedavno vydal knihu "John Hus and the Czech Reform". — Objednavky na anglickY pkeklad Komenskeho "Labyrintu" prijima Narodni Jednota CeskosloveriskS7ch Protestantu, 3153 West 26th Street, Chicago, Ill. Dairovanim Komenskeho "Labyrint-it" anierickYm pratelum ucti krajane velmi vhodue pamatku Komenskeho.

neral Zpeva.?;ek mitev. restdent ilenes do Manchestru na Novi York. (CTK). Do New Yorden 7. bi'ezna. ciogla v techto dnech se znaonYm LondYin, (CTK). — Manchester ntm zpra.va o torn,Ist zemkel Guardian oznamuje, Ze president general dr. Viktor Zpevaeek. Ze. ral po diouhein vezneni na tere- republiky dr. Bene g navgtivi na po:_inske pevnosti, kde byl drIen spolu zvani tamni university Manchester eetr4mi jinYmi eeskosiovenskYmi due 7. bi'ezna. Ministr narodni odustojniky. Zprava o jeho smrti je brany Ingr tam due 24. imora zaa itmrtim oznameniinbr- haji vojenskou vstavu a ministr dr. Feierabend tam pri teto pkile2inCns1:ch LidovYch Navin. tosti ueini projev.

V V Kral Peter a Sikorskeho.

Z einnosti es. leten.

Lond.Yri. (CTK1. — Jugosidvsky kral Par byl min. tYden hostem LondYn. (tf:TIV. — eskoslovenpoiskeho ministerskeho ptedsedy Sti tleastniii se veerej gi bitvy Wiadisiawa Sikorskeho. Pritomni na s nemeck,Vm lod'stvem v Laman g tato pratelske schtzce hlav dvou -skarnpulav.Podlezatimnch slovanskYch narodit byli tee jugo- zprav sestreliii Cs. letci jeden Messla yskY ministr zahraniei Nineie ssrschrnitt nejnovej giho -typu a poa Ukadujici polskY ministr zahrani gkodili tri jine Messerschmitty téco ...o..ay s 1. ho V VTitle slov nezanecha tak hlubo— Osud jest vynalezavej gi nef. elokY dojem jako jeden in. vek.

Another Victim

Sailors Harry Puriman: and Don Trombly are shown holding 'Miss yMCers as she Ruth Reed on their sl-o clutches her trophy. 1- ,.hc picked from twenty-four representinp six states to be SI:ate Queen of 1942 at a New York City reilordrome where awarded the Sit( WaS

Swansu

Z.1 rif/ Pir'SS)

Chile's President ;Heavy R.A.F.

on Axis shipping in the alediterra sided this p re An enemy vessel is shown on fire after a direct bomb hit by an R.A.F. plane.

(Central Press)

SERT ENCOUNTER

ci

0

Chile hailed its new Juan Antonio Rios, exponent of full cooperation with the United States.

He was the victor over former President Gen. Carlos Ibanez Del !Campo. Rios' government is expected to sever relations with the ,Axis, leaving Argentina the only one of the twenty-one American republics maintaining these ties.

(CoOnsi &AAA '

:L! Above are two cam %eufir, s-ed tanl: &i which keep the Axis farces in 2,:orth tirica supplied with fuel vital to their panzer diviF,ions dive bombers. Below, the result of a machine gun attack by British bombers: The truths allarne and blocking the single supply road between Horns and 1/fisurata along the Gulf of Sirte. The truck's crew tries to bide behind the nearest telegraph pole.,

2nd

Ve stfedu, dne 18. iinora 1942.

V$BTNfK

Strana 20.

Oznameni Kandidatil V tomto sloupci naleznete kandidaty, ktefi Mdaji vas o hlas a podporu v demokratickYch primarkach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidatfr jsou: Do precinktnich irtadir $10, do okresnich, zahrnuje v to poslance do zakonodarny, $15, do statnich $25.

OKRES McLENNAN JOHN W. DUNCAN Za Serifa, o znovuzvoleni OKRES FT. BEND R. J. (SLIM) -BARTA Za ierifa MRS MATTYE SCHULZE za Okresniho Superintendenta okresu Fort Bend.

OKRES MATAGORDA G. P. HARDY, JR. za Okresniho Navladniho okresu Matagorda.

LUTHER ROBERTSON Za oclhaddiho-VYbereiho Dani okresu Matagorda.

D. B. (JACK) HINTON Za okresniho klerka TOM HALE Za okresniho Akolniho dozorce SLUZ- BY BON. Midfield, 22. imora o 9:00 rano.

Danbury, 22. unora o 2:30 odpol.

Rowena, 1. bfezna o 10:00 rano.

Wall, 1. bfezna o 3:00 odpoledne.

Jos. Hegar.

Kariera matky Way

Prot" Nand. zmenili praiskou vladu. nisterstvu zasobovani, Dingle Foot, sve povinnosti easteene zasobovat Recko tim, 2e tam na podzim roku LondYn, (OTK). — NemeckY no- ohlasil onehdy v parlamente, 1941 poslali malou zasrlku ceskosloNemci zabrali pro svou potfebu dye vinat Otto Kriegk vysvetlil v techto dneh v liste "Berliner Lokalan. z tti italskYch zasilek potravin, ur- venskeho cukru a jihoslovanskYch zeiger" pravY vYznam posledni e'enYch pro ft ecko. Nemci se zbavili obilnin. zmeny v pralske vlade. Kriegk po naveleve v Praze napsal, te Nemecko nemohlo strpet ilvota neschopnY stat uprostked sve poliitcke a hospodatske oblasti. V loni na podzim — pie Krigk pokusili se jiS bolero oznamujeme umrti naieho maniela, otce a sti Stvadi v Praze, Brne, Plzni a jidedeeka, nYch mistech o prvni revolueni vzpouru proti Evrope. Autonomni "protektoratni" vlada nemohla pry bYt tadne kontrolovana "protektokterY zemi el dne 24. ledna po dlouho trvajici nemoci, a porem", dokud pracovala na kolegialhiben byl na katolickem hibitove v Cyclone za smuteenich ni zakladne. Tudi2 pri nedavne reobiadri vdp. H. Schroedera. konstrukci pralska vlada byla Naa vkelY dik path br. F. J. Markovi, piedsedovi naaeho zpusobena vladnimu re2imu v Nefadu els. 24, za jeho mils slova fitechy na hibitove, a bratrum, mecku. Kolegialni system byl zrukteh mai stria u rakve po dva veeery. A diky path viem tern, Sen a ka2dY Chen vlady je nyni odkteri byli nam napomocni v naafi take chvili a tern, ktefi napovednY ptimo Hachovi a "protekaeho mileho navatevovali v eas jeho nemoci a jeho nemoc hletorovi". Pojeti Nemce Bertsche a deli zpiijemnit, i tern, kteii ho doprovodili na ceste k veineplukovnika Moravce do vlady, mu odpoeinku. Vaichni pfijmete naa upiimnY dik. provedl "protektor", vytvotilo situaci, v ni2 agitatoti z fad Ceske inLydia ZavodnY, truchlici manielka; teligence j12 nebudou schopni podJinclifaka Slavik a Lilliana, dcery; nikat nebo ptipravovat jakekoli Jerry, Joe Lee, Leon a Miloslav, syni, akce. — Tento vYklad nacistickeho• a 3 vnoneata, novinate znovu potvrzuje, ze deskY (chg) narod se nepoddal Nemciim. Niemecke tlachy o "kolegialni" vlade naznaduji, ze elenove bYvale prazy -skevladythizjednprovazi y e svem vztahu a odporu k Nemcum. Proto ted' bylo ueineno opatteni, aby praati "ministki" podlehall ptimo "protekotrovi". Zminka 2e jsou pfimo odpovedni take Hachovi, muie vzbudit jen smith, zvlaSte kdy 2 . pti torn myslime na Nemce Bertsche, podle jehot. muziky Hacha musi tancovat. Na celem torn nemeckem povidani je tedy zajimava jen to, Z'e Nemci sami nyni ptimo potvrzuji, t,e v Praze neni Mdna, vlada, jet, by mohla jednat jako celek, nYbr'i jen jednotlivi mrdikove, kterYm se pro okrasu Mica "ministti".

V Patriarcha Prochezka mrtev.

LondYn, (eTK). — Patriarcha eeskoslovenske cirkve Gustav Adolf Prochazka zemfel v Praze v pondeli odpoledne. Ve veku 23 let byl vysvecen na katolickeho kneze. V roce 1923 se stal biskupem 'Aeskoslovenske cirkve a v roce 1928 jejim patriarchou. Po pfichodu do aeskoslovenska vykonavali na nej naciste neustalY natlak, aby zmenil demokraticke zrizeni 6"eskoslovenske cirkve a pfizpilsobil ji totalitnim zasadam. Kdy2 se tomuto rozkazu postavil na odpor, ho naciste v domacim vezeni, protae jeho zdravotni sta y jiZ tehdy neptipouStel odvezeni do koncentradniho tabora.

V NovY" elen polske vlady.

LondYn, (OTK). — Podle zpravy agentury ONA byl v LondYne jmenovan novY glen polske zahranieni vlady. Stal se jim general Isydor MALI POPLATEK JEST POUTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD Modelski, ktery byl dekretem preMAJETKU. sidenta polske republiky jmenovan zastupcem ministra valky. — General Modelski jest bYvalY aktivni ZAJIMATE-LI SE OBRAfiTE SE NA HLAVNI it4D dtstojnik polskeho vojska. Za pobytu polske vlady ye Francii slouZil jako druhY zastupee ministra valky. — General Sikorski ziistava, premierem a ministram valky.

V Nemci kradou italske potraviny v itecku.

LondYn, (oTK). Tajemnik britskeho parlamentu pri britskem mi-

MOMMENNIMMINalla111 1111, Oznameni timrti a dikiivzdani.

c

Josef F. ZivodnST,

Jednota S.P.J.S.T. ma dostatek pelf& na pfijoky na majetky Piikeky jsou povolovinv na Dozemkv a mestsky majetek.

UROK POtiTAN JEST

1/2 procentni sleva, kdyi jsou splatky

a urok snrivne odvideny, tedv urok obniii pouze

Veseloherni oeskY film s nejlepg imi herci v hlavni illoze: Antonie Nedainska, a Theo. PfSta. Ptedvadi, Jos. VaSut, zastupce Praga,Film Co.

y

GRANGER, e etvrtek 19. finora, zaeatek v 6:30 hodin weer.

SHINER, ve etvrtek 26. rinora, o 7:30 hodinich veeer.

PLEASANTON, v nedeli 22. Imora, o 1 hod. odpoldene.

FLORESVILLE, v nedeli 22. Imora, o 4 hodinich odpoledne.

GANADO, v pondeli 23. rinora, od 2 hod: odpol. do 11 veeer.

ROBSTOWN, riterY 24. finora, o 7:30 a o 9:30 hod. veeer.

Supreme Lodge SPJST. FAYET TEV1LLE,

TEXAS

Ve stfedu, dne 18. iinora 1942. itunnimititummumilmiummumumnitimitinimmturrituumummimmuuttrummormninummittramer

DETSKA BESiDKA AllIninginniinuimininionlinnummuninginminommutmluiolutnummloomnimmulmonnioluinoung

JakmalaBettyuvidela Washingtona, ETTY bydlila na Jihu v dobe, kdy Jiti B Washington dobyl si neskonalYch zasluh o naei novou vlast, Spojene staty americke.

Bylo ji tenkrat pouze deset let, av gak to ji pranic nevadilo, aby pomahala svoji matce pti veech jejich pracech. Nejradeji ze yeeho Jednoho dne dastala mala Betty sama doma, jetto jeji rodide a starei bratr odeeli do mesta na velikou podivanou.

SlavnY Jiti Washington byl na Jihu naveteyou. Jezdil od mesta k mestu se velikem bilem kodate, bohate zlacenem, s kotenYmi zaclonami a mekkYmi poduelami. 6tvero snehobilYch koni bylo do neho zaptateno. Pied kodarem jelo elver° jezdca, aby delali misto, a aver° jezdcii jelo za kodarem. V gichni byli odeni v bile livreji zlate • lemovane.

Velke zastupy lidu eekaly na ulicich katdeho mesta, do nehot Washington mel zavitati.

Kdy't ho spattili, zadali jasati, kviti sypati, a zpivati na ptniitanou.

Maid daYeatka sypala kviti na cestu pied nim, mall hogici piistrojili se do vejenskYch gat a pii hudbe piet'al a bubne pochodovali mu vstkic.

Avgak male Betty nebylo dovoleno na slavu tu se podivati. Jeji bratr Robert pochodoval s jinYmi hochy ye vojenske uniforme a nebylo nikoho, kdo by zastal doma, mimo ni.

"Ja zUstanu doma," hlasila se maid Betty.

"Robert musi pochodovati s jinYmi hochy.

Budu zatim uklizeti a uvatim yam yeeeti.

Vaechno bude ptipraveno, net se vratite."

Kdyt jiz veichni odeeli, bylo male Betty velice smutno. 6, jak si ptala, kdyby jen na chvilku mohla jiti do mesta! Aveak to bylo nemotno. Prvniho presidenta SpojenYch jit neuvidi!

Usedla na lavieku pied domem a byla velmi smutna. Veechno bylo hotovo, a bylo teprve devet hodin. Jak jen to tu vydrti celY ten dlouhY den!

"6, ket bych ho mohla spattiti!" opakovala si stale. Z jejiho ptemYeleni vyrueil ji zylagtni hluk. "Co pak to jen je?" pravila si duchu a tu videla ,ze nekdo ptichazi.

Kdyt Betty vzhledla k ceste vedouci k mestu, uziela Ctyii jezdce, jiz rychle se blizili. Veliky, bilY kocar, zlatem zdobenY, objevil se za nimi. Pak pticvalali dalgi etyti jezdci.

Betty se celd polekala, kdy uziela, ze jezdci i koeat zastavuji zrovna pied jejich domem.

VysokY, gtihlY mut vystoupil z koearu na chodnik a mail ku schodum, take Betty musila se s nim setkati. Sluene se uklonila a prohli?ela si zvedave etihleho pana.

"Dobre jitro, malieka," ozval se tento. "Vim, je pozde, aveak mohla bys nam dat neco k snidani?"

Bettiny tvate zratovely, kdyt zdvotilou poklonou dala na jevo svou dobrou vuli, pa.novi vyhoveti.

"UCinim co budu moci," odvetila, dosud se Cervenajic. "Otec i matka a bratr Robert praye odegli se podivat na velikeho, slavneho Washingtona. Jsem sama doma."

"Proto \leak piece snidani dostarieme?" -Laza' se cizinec usmivaje se. "Myslim, 'te sotva bude potiebovat pomoci. Jsi zajiste tak eiperna jako hezka. Jen nam dej snidani, a ja slibuji, ze uvidig Washingtona dive, net tvirij bratr."

Srdce male devuely tlouklo prudce, nebot' tuella, koho ma pied sebou.

"Ptieinim se, co jen budu moci," slibovala horlive. tipern6 odbehla do kuchyne, zatopila a povesila kotlik s vodou nad oheri. Pak prosttela

VESTIThr bilY ubrus na still a nejlep gi nadobi a stfibro, ktere jen mohla nalezti. Pak ptinesla derstvY chleb a med, a ze sklepa zlatotlute maslo a penici se mleko. Za, chvili ptibehla z kuchyne s derst yYmi, pekne umytYmi vejci, a tence nakrajenou slaninou.

HladovY cizinec velice si pochvaloval a nakloniv se vtiskl uptimny polibek na diveino beloueke "Nute tedy, moje mils kuchatinkd,"? pravil s milYm fismevem, "tekni svemu bratru, al pkijde dome, te jsi yidela Washingtona calve net on, te jedl u tohoto stolu a —ze to polibil."

V KOLUMBOVO

Dosti east° zaslechneme v hovoru uslovi, ze new je jako Kolumbovo vejce. itika se to, kdyi, nekdo vtipne rortegi nejakY zdanlive obtitnY telovi toto povstalo z povesti, ktera se vypravuje o Krietofu Kolumbovi, objeviteli Ameriky. Jednou, kdyt seal tento objevitel pii 'hoStine s .detnS7mi ueenci a rozmlouvalo se o velikem objevu .Ameriky, podotkl jeden z hostg, te to, co dovedl Kolumbus, byl by dovedl katdY na jeho miste Kolumbus na to odpovedel, te by to oveem nebylo tak nesnadne pro toho, kdo by to dovedl. Vzal s misy vatene vajieko a vybidl mluveiho, aby vajieko postavil na gpici. Oveem, te to nedo yedl ani on, ani jinY z hostu. Veichni tvrdili, le to neni mono a se smichem vyzYvali Kolumba, aby tedv on to dokdzal. Kolumbus t'ukl maliako epiekou yajieta na plochu stolu a pak je velmi snadno postavil. Vaichni ' oveem namitali, ze to by katdY z nich take dokazal, ale Kolumbus se smichem dodal: "Ano, kdy2 jsem yam to napted ukazal."

Tato povest neni pravdiva. Ptihoda tato jest mylne ptipisovana Kolumbovi, jak jest hist-0ricky .zjieteno, a povstala hodne dlouho po jeho smrti. To ii vgak na eerie a pouenosti neubira, a proto se v celem syete pii hovorech dosti east° ptipomina. Neni ale ;lista katdemu znamo, le take jinak jest mono postaviti vajieko na epici. anit by se nat'ukla jeho apieka.

Zkuste to! Vyl , tdeite si od maminky syrov é vajieko, a opatrne ji ttenejte tak diouho, at se bilek jeho smichd se tloutkem. Pak nejakou dobu drtte klidne yalieko v rukou na epici, aby tetgi iloutek spadi ke dnu. Kdyt toho docilite. podati se varn postaviti je na epieku i be,z porueeni jeho skokapky.

Aveak motno s vajiakem provesti je gte podivuhodnej gi pokus: vajieko postaviti gpici na hladkY a ilzkY okra] lahve. K pokusu tomu potkebujeme krome vajieka dvou vidlieek, lahve aetei korkove zatky. V gechno to si snadno ouattime. Spodek zatky musime notem jamkovite tak vvhloubiti, aby pekne ptilehal na sirsi vajieka. Pak zabodneme do dvou protilehlych bokfl zatky, pokud mono nizko, do spodni polovice, d ye tetke vidlieky tak, aby zatka zachovavala rovnovahu, kdyt se podepie ttebas o prst nebo o nejakou tyainku, pravitko a pod. Nezdati-li se yam to hned, musite zkusmo umist'ovati vidlieky na jina mista.tak dlouho, at ziskate ro ynovahu. Kdyt ptesne vyvatite zatku, lze pak snadno orovesti pokus tak, jak jsme jej byli popsali. Cim jest vajieko mengi, zatka girei a vidlieky tag, tim snadneii se nom pokus ten zdati.

Milteme jej take pozmeniti tak, te vajioko postavime na gpieku ukazovaeku, na hrot hiebiku, kterYm jsme prorazhi zatku,. jit zandame hrdlo lahve, na roh stolu, na hranu ?idle a pod.

Hlavnim po,jadavkem jest, abv teti gte ceMho zatizeni bvlo dosti tetke a aby bylo umisteno co nejnite pod zakladnou, t. j. pod opernYm bodem vajieka. Ov gem. t,e take misto vajiela -milteme utiti jinYch ptedmetil. Mateme do zatky udiniti syislY zatez, do ktereho zastreime svisle nejakou kovovou mind. elm je mince vet§i, tim snadneji se pokus podati. na hrot hiebiku takto postavena na pi. kovovY dolar se da foukanim uvesti v pohyb otaeivY a setrva v nem velmi diouho, zvlagte, kdyt, ke dvema yidliekam ptidate je gte dalgi dy e. Bude to hotovY kolotoe, kterY pouhyrn foukanim mete rortodit do velike rychlosti.

Strana 214 Kdybyste misto htebiku vrazili do zatky zlomenou jehlu, podati se yam, ze v mind nebo v jinem kousku mekeiho kovu, zvla gte v tenkern plechu, vyvrtate brzy peknou dirku. 6im vice bude celY tento "kolotod" zatilen, tim &lye se dirka vyvrta. I jine hry si vtipni etenati snadno vymysli a zhotovi.

Fr. Merta.

V VRCHLICKt A ZEYER. Eva Vrchlicka.

"To byl Zeyer, Zeyer, slyei g ? Pamatuj si to!

Snad ho jit nikdy neuvidie, Zeyer!"

"Ten, co nam poslal na ge nejkro.snejei nadobieko v malovane sktirice se zameekem, a co se nikde v Praze nedostane koupit?"

"Ano, Zeyer!"

"A bilou kravieku s opravdovskou srsti, co 0 ma ulomene nohy a zvoneeek na krku?"

"Ano, Zeyer!"

"A tobe oinana a Cinanku, jak hraje na loutnu a zpiva a ty mi ho nikdy nechcee ani na chvilku?"

Maminka ut neodpovidala. Veeer u stolu temet nejedla a nemluvila, ale bylo videt, to se k nedemu odhodlavd. Babieka si ji zkoumaVe a starostlive prohlitela. VrchlickY nic nezpozoroyal. Ceti nejakY vedernik. Najednou vzrugene tekla: "Setkala sjem se s Juliem!"

Babitka vzhledla napjate na, tatinka. Skiddal pomalu noviny, chvili bylo hluboke ticho, pak se obratil ke mne: "Tak co, If!? Nechcee na klin? Nebudeme priest copanky?"

Zapletala jsem mu rada dlouhe kniry a yousy na brade do tenkYch ciipk0 a on to trpeliye snagel.

"VrchlickY." ozvala se °pot maminka imenlive, "neslyeie, co ti povidam? Tak mne piece tf vyslechni Zarazil ji tazavYm, jakoby nechapavYm pohledem.

"VrchlickY, snatne to prosim, mluvila jsem se Zeyerem, diouho ,v de gti, mluvili jsme o tobe!"

Ilikala to jit ptivtenYmi dvehni, za kterYmi VrchlickY zmizel, jakmile vyslovila jmeno Zeyer.

"VrchlickY, vy piece pattite k sobe!"

Tatinek ze sveho pokoje ptirazil dvete a otoeii klieem. Maminka pfeela k oknu, pfitiskla oblieei ke sklu a vrlykala: "Je to mama, je to marne! Zeyer nikdy sam za sebe nepoda, ruku."

Maminka se od to doby nepokou gela o hu andela smiru. Vyeitala si veak, toho neni schopna. Ji se rozchod se Zeyerem zdal osudMT pro Vrchlickeho a po lecktere strance mela pravdu. Ptedeveim byl osudnY pro ni samou.

Ztracela ptitele nade fee jemneho, oddaneho a rytitskeho. Ocenoval ji a rozumel ji stejne jako Vrchlickemu. On jedinY blahodarne zasahoval do jejich vze„jemneho vztahu. Mnozi z pozdefeich ptatel Vrchlickeho maminkou div nepohrdali. Dopou gteli se na ni soustavne moralni vratdy, skutky, pomluvami a babskYm ptettasanim klept, zalibne povy govanYch na literarne-historcika fakta, jako by nechapali, tim. nijak neposlouti basnicke velikosti Vrchlickeho. Ale o to jeeitnYm epigontim oveem nikdy nejde. Nejvice maminka arci trnula. te VrchlickY po rozchodu se Zeyerem nadobro pozbude gtitivosti k ptatelstvim nehodnotnYm, ktera ho jit obklieovala neblahym kruhem, a te duchove hodnotnejei, znechuceni podkutovanim a planYm halasem epigon0, radeji basnika povrchne odsoudi, net' aby se probojovali k nemu a poctivou kritikou ho osvobodili z jejich zajeti. Jak si tedy mela nezoufat, tunic Udel zneuznani, byt' jen doeasneho?

(Z knihy "Detst yi s VrchlickYm".)

V Londyn. — Anglicke ztraty ye vzduchu 0 do konce roku 1941 jsou 3.981 aeroplant, kdetto Nemecko ztratilo za tout dobu 6,440 a Italie 2,119 aeroplanil. Ve ztratach osy jsou zapoeteny aeroplany, sesttelene "SvobodnYmi Francouzi", ale ne ty, ktere byly sestteleny valeenYmi nebo obchodnimi lod'mi. Ztraty "SvobodnYch Francouzil" vSak nejsou uvedeny mezi anglickS7r4 ztrAtarni.

VESTNfK

&Nina 22. tspech polskeho houslisty v New Yorku.

New York. (eTK). — Dne 3. Anora vystoupil na samostatnem koncerte v Town Hall v New Yorku houslista Roman Totenberg. MladY innelec je rodem Polak a pkedstavil se deskoslovenske hudebni vefejnosti koncertnimi zajezdy z Var§avy do Prahy, Brna a jinYch mest. Totenberg je sta.1Yrn dlenem komorniho sdrideni rozhlasoye stanice WOXR, kde vystupuje pravidelne i jako solista. Je oddanYm interpretem Ceske hudby.

Su-

oitifilignimMIIIMMIIIIIRIIIIIMIIIMIIIIIIIIMMIIIIIIIIIMIIIIIMMIIMINUMIllitnifinir4

Henry gebesta PRAVNIK

kovy houslove skladby "Un poco Netispech sbirky gatstva. triste" a "Burleska" jsou soueasti LondYn, (CTK). — Oeskoslovenjeho staleho repertoiru. Provedl je ska tiskova kancelat v LondYne se i na svem poslednim koncerte, kte- dovida z Prahy, ze sbirka zimniho ry byl novYm dfikazem vzestupuji- a'atstva pro nemecke vojaky vynesci umelecke zralosti, jejimi podkla- la na fizemi tak zvaneho "Protekdem je stejne hudebni nadani a in- toratu" pouze gedesat procent netelekt jako nefunorna technieka meckeho prfimeru. V dopise Hachoprace. Koncert, na nemZ mel prvni vi se rozeilii "protektor" Heydrich newyorske provedeni sve houslove nad malYm vysledkem kampane. suity polskY skladatel Szttlowski, Nov' "ministr Akolstvi", zradce Emel okazalY vnejal fispech. manuel Moravec, zafitodil v rozhlaV sovem projevu na deskou inteligenChcea-li si lasku pkatel uddeti, ci a bohatk tkidy obyvatelstva, pronavatevuj je jen ztidka. tole pry necnchopily dille gitost akce.

Protektoratni tisk a rozhlas Oest zdedena, bohatstvim nevije- prohlaguje z nemeckeho rozkazu, Ze sts cti.

SpatnY vYsledek kampane byl zavinen 'Septanou propagandou, kteBYt elovekem — to dostadi. je stale silneja'i a silnefai. Ve skuJar. Vrchlick'. teanosti dali bohat§i 6e§i sve pke-

Nazi

tkadovna nad

Ve stiedu, dne 18. imora 1942.

General Taken in Lybia IZAN:.,,rxa

bytedne gatstvo chudalm, kteti byli pod pkisnejtim dohledem a byli pak donuceni venovat sve stare a horsi na sbirku.

Nikdo na svete neme, prava ndbolenske pkesveddeni znasilriovati.

—Masaryk.

V

Odklad bYva, zadatkem konce.

MATE POTi2E SE

ALUDKEM? Pocit'ujete ztratu chuti k jidlu a tetkost na 2aludku? Pakli ano, udinte to co dini sta, jinYch lidi v Texasu.

MIZE DRUG STORE g. SMITHVILLE, .

V

Nikdo nezna smrti a nikdo nevi, neni-li pro dloveka nejvyakm atestim. — Sokrates.

Berte

TEXAS

SEVERAIS

C. H. CHERNOSIii PRAVN1K Vytizuje veAkere s011dni zalettosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

U SVEHO LEKARNIKA DVOJi VELIKOST KDYBY LEK AR NW NE L. NEBERTE NAPODOBENIN A OBJEDNEJTE PRIMO OD VYROBCU HDO JEDNOU SEVER(JV BALZOL ZKUSIL, NECHCE BEZ NEHO BtTI!

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 064 LEKAR BrYle spravne ptipravene. as dle itmluvy. ilfadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professirmal Bldg.

TEMPLE. TEXAS

MAREK - BURNS POHBEBNt DOMOV V hodine zarmutku najdete u nits nejlep§i pohrebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, feditel.

Tei prodivame pohiebni pojiod 1 mesice do 80 rokft Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, —::— TEXAS

Major Gen. Schmidt (right), Nazi commander of the Axis forces in the Lybian port of Bardia, is shown walking with Major Gen. De VilVera (left), of the British imperial forces after the surrender of Bardia o the English. The tide has turned in Africa, and now the Axis is on the offensive, with the British retreating.

(Central Press) -Cotton

Makes A Bridge

En

Dr, Chas. J. Hollub OeskY Leta a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon rogIdenee• Lehleb IMO rPip tItadovnv- Prontori 2fiss trm

SPRAvNt VYKONANA POYIR.EBN1 SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznon Edward Pace pohfebni iistav pohotovY k sympatickemu vyiizejednotlivosti a k ni vypraveni dojemneho pohfhtt Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWA R D PACE Pohiebni riditeL 01011 5.P.J.S.T. — Telefon $60& TUIPLZ, =JUL

—Photo by 142nd Signal Company

Tanks of the Second Armored Division at Ft. Benning, Ga., roar into action as they cross a stream bridged by the Army's new rubber and cotton bridge which has superseded the old style pontoon and lumber bridge. The bridge, buoyed by huge rubberized cotton tubing, can be laid four times as fast as the pontoon bridges formerly used _ 1#7 the Armes-

BOTTLED IN BOND 100 PROOF ALSO AVAILABLE. IN 93 PROOF BUT. NOT BOTTLED IIV‘ BOND

Le Sage Company, Distributors,.

Dallas, Team.

Ve stfedu, dne 18. 1inora 1942.

Nova Masarykovska bibliografie.

New York. (oTK) — Nakladem newyorske vetejne knihovny byl vydan seznam spist presidenta Tomate G. Masaryka a o nem. Jsou zde zapsana v§echna dila techto kategorij, ktera je motno nalezti bud' v slovanskem oddeleni knihovny na 42. ulici nebo v deskoslovenske odbade. Praci redigoval Avrahm Yarmolinsky, teditel slovanskeho oddeleni. Pkedmluvu napsal eeskoslovenskY ministr zahraniei Jan Masaryk: Prace jsou uvedeny v tomto potadku: Masarykovy knihy, bro2ury, elanky a ptedmluvy; keel a ttedni poselstvi; rozhovory s Masarykem; 2ivotopisna dila a studie o Masarykovi a koneene rtzne masarykovy bibliografie, ktere byly vydany v minulosti a mohott bYt u2ivany jako ptirueky daltim badani. K titulu a popisu kaide knihy je pkipojeno dislo, pod kterYm je dilo zatadeno v newyorske vetejne knihovne. — Nova, prate Avrahma Yarmolinskeho, autora eelnYch slovanskYch — hlavni ruskYch — osobnostech, priblizil kakiemu zajemci v§echny informace o Masarykovi v

Nepfijemnir dech a potaienSr jazyk?

DRA. PETRA

HOBOKO jest Casem vyzkou ge0 ialudedni Zinnost povzbuzujici lek pouiivanfr po vice 5 pokoleni lidmi trpicimi: funkcionalni zficpou a nervosou, nezaiivnosti a zkaie0m ialudkern, bolenim hlavy, ztritou spanku a chuti k jidlu, kdyi tyto nepfijemnosti jsou zavineny chybOm trivenim a zpoide4m vymeiovenim.

Prod trpeti dele? Prod se mete zuloT vati nepiijemnm pocitem nafouProd se mete cititi mizerne a sklesle se zpopelavelou pleti, nepfijemqm dechem a potaienfrn jazykem. V3'rznadne 'eke:fake osobnosti pravi, ie toto jsou pfiznaky, 'east° spoldene s funkcionalni zacpou.

Hoboko neni piipravovino z umeIS,ch chemikelii. Jest to 166 .4 prostfedek sestave0 ze zvlaite vybrartfch kofinku, bylin a laivfrch rostlin, nachazench v pfirode.

Hoboko pracuje hladce a mime a pfirodou, napomoci obnoviti sprivne traveni a vymeiovini. Pravidluje dinnost stiev a pfinaii tilevu, ktere jste si tolik pfili. Hoboko 146 preve tim lekem, ktereho potfebujete—opatite si lehev dnes a pfesveddte se, zda vim nepomitie k dobremu zdravi, z nehoi taiti se mate pine pray°.

Strana

VESTNiK

mnohYch svetovYch keeech na dosah ruky.

V PolskY zradce Kozlowski odsouzen k smrti.

New York, (tTK). — Polska, tiskova, agentura oznamuje, 2e polsky vojenskY soud v Sovetskem Svazu odsoudil Leona Kozlowskeho in contumatia k smrti pro deserci podle 34. odstavce polske'ho yojenskeho trestniho zakonika. Kozlowski uprchi ze sovetske pudy do Nemecka, kde pravdepodobne dodasne provozuje zradcovskou dinnost v nemeckYch slutbach. Osobe Kozlowskeho se ptiklada dosti dtle2itosti, proto2e bYva1 kdysi ministerskYm p •edsedou. Rozsudek smrti byl potvrzen vrchnim velitelem polskYch vojsk v SSSR, generalem Andersem.

Kozlowski spada pod moc vojenskeho prava jakoIto porudik polskeho vojska.

V NemeckY list plizniva 'Spatnou ladu v nemeckein vojsku.

Londyn, (6TK). — Jak oznamuje Reuterova tiskova kancelat, ptiznava vojensky dopisovatel nemeckeho listu Ostdeutscher Beobachter, nemeeti vojaci na vYchodni fron to jsou "rozeileni a maji 2patne nervy". Je pry nemo2no mluvit s nimi o poslednich nekolika tYdnech bojt, proto2e se v2dy nadmiru rozkati. Dopisovatel pise, ie "nemeeti vojaci pochodovali v letnim horku, podzimnim blatu a zimnim snehu.

Oast° se zdalo, 2e bylo dos geno mejejich odolnosti. V2echny vYhody byly na strane sovetskYch oddilt, ktere vedely, jak se y zime bojuje".

V Jmenovini es. diplomaticke LondYn, (6TK). — 6eskoslovensize, vlada v LondYne se rozhodla na navrh ministra dr. Ripky udelit titul zmocrieneho ministra dr. Pananksiii ,titul vicekonsula panu ku-Marukakovi v Chicagu, titul lerddniho rady druhe tidy dr. K. Oervenkovi a titul legadniho tajemnika prvni t •idy dr. VI. Palicovi. 0ba posledne jrnenovani jsou Medniky es. vyslanectvi ye Washingtonu. — teskoslovenska vlada se dale na doporueeni ministrt dr. Stranskeho a generala Ingra rozhodla vydat prohlateni k eeskoslovenskYm obeantm v celem svete, aby svou vojenskou povinnost, a dodorueit presidentu Benaovi, aby dovolii eeskoslovenskYm obeantm na dalekem vYchode individualni vstup do britske armady.

SKOCIL SE STREUHY.

New York, (CTK). — V techto dnech dolo do New Yorku potvrzeni od Ceskoslovenskeho -derveneho ktiie v LondYne, 2e tam spravne daily rtzne zasilky ze SpojenYch Statt. V nekolika dnech kratce po sobe doily dva telegramy, podle nicla2 doglo do Anglie v prvnim ptipade devatenact a v druhem pkipade osmnact beden. V obou telegrameth je vyjadken srdeenY dik krajantm ye SpojenYch Statech. Zasilky, jet' do Anglie doily, obsahovaly dary odbodek Narodniho sdru2eni v Binghampton, Little Falls, N. Y., Endicott, N. Y., a od Pomocnych vYbort v New Yorku a Baltmoru. Dark zasilky pochazely od Pomocneho vYboru v New Yorku.

Spravne dorueeni techto zasilek je znovu dtkazem, 2e lodni doprava na Atlantiku je nyni znaenou merou zabezpeeena proti ponorkovym a jinYrn utoktm.

V Jsou chvile, kdy mldeni imluvi hlasiteji, net nejnapadnejM argumenty.

Nat deviti-letY hoch se poranil na noze, vlastne skoeil dolt se stkechy nade dvetini, a staly tam kvetiny a on skoeil tak nett'astne, i.e si vgechno maso na paid ukiznul at do kone gLisello,,,a sti, jeen nodniallekoru mu u, 2e mm volat js em mein obavu, lekate, — k eemu me vlastne sou.sedky radily, i.e pry mu musi dat serum proti otrave krve, ale bylo jig peusit dteesittoe at edra, ta Taekn iizsee n a 81: kr na zt e hodla pkilogit naplast s Nonat (be Nonat nikdy nejsme) za chvili krvaceni se zastavilo, ptilotila jsem novou Nonat a noha viibec ani neotekla. Stab!? se ,,mu to 29. srpna, a za pet nedel mel nohu zahojenou.

Mrs. A. Becon, Fort Worth, Tex.

q4 NoNIAT r "Ztome,

<._

fter..eze-1

Cena Nonat je poitou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji-pigte ptimo na natl. adresu: .. R. C. MILLER & CO. Altadena, Calif.

P. 0. Box 285,

I

Z ABAV Y No" I It radu

fr

f

22. Onora

Pokrok t\Houston Houston Czech

VSTUPNE: PANI 45c — DAMY 30e (Tax included)

,

0 zakusky a obderstveni nav gtelmika jest VSrborem naletite postarano.

Zabavni Vybor.

T. 0458

1140 ROBBIE ST.

Na doptani: 20th and North Main.

Fvieitni Nabidka ObjednejteDnesll Jako zvla g tni "seznamovaci" na. bidku poileme y am ZDARMA 2 uncovj■ vzorek Leliveho Oleje a ZDARMA 2 uncovS, vzorek Magolo a objednfivkou Dra. Petra Hoboko.

O 11 unc. Dra. Petra Hoboko — $1.00 poitovne vyplaceno (2 unc. vzorky zdarma).

O 2 pravidelne 600 lahve Dra. Petra Lediveho Oleje Linimentu za $1.00 poRovne vyplaceno. ❑ nebo oboji za $2.00 poitovne vyplaceno.

0. D. (poplatek piipoCten).

DR. PETER FAHRNEY & SOP° "i DepiD811-61F 2501 Washington Blvd., Chicago, III. 250 Stanley St.. Winnipeg, Man., Can. t.""rrirommisotis%.1t••■• er!ott.ft's Rowe se..*

O C.

COMPANY, HOUSTON,

EXAS

Strana 24.

Podivejte k tauarlievdni MAST Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli iietujeme 3 centy za slovo, za kaZde uvetejneni. Nejmenk puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napike na zvlagnim listku a pi'ilozte k objednavce ptishanY obnos pokovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, pfldejte 5c na jeho vYmenu. bYti jmeno oznamovatele zatajeno a- nabidky posilany administraci pod nail znadkou, netujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlaft7 za znacku a na pokovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesilany. oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Mine se hospodyno" obnak doplatek za znaeku a pokovne 50 centy.

V E THIS

Ve stiedu, dne 18. thora 1942.

Volicum okresu Wharton!

//

//// /,/////

Paul gahlatura, obchodnik z Louise, oznamuje za okres, niho komisaie.

Pieji si poukti tohoto zgasobu oznamiti, te jsem kandidatem o kad okresniho komisate, precinkt eislo 3, okrsu Wharton, spadajicich do "White Man's Union" primarni volby v dervenci.

Pieji si zde snatne potadati voHee ttetiho precinktu, jak mute, tak i Zeny a zvlaAte vas deskoslovenskeho pavodu o vati loyalni podporu, TABAK listovY mam na pro- ktera bude patkiene ocenena a nidej, 12c — 15c a 20c libra, poS"tu ne- kdy nebude zapomenuta. platim. — John Hradek, Portland, Byl jsem vychovan na farme, (7-9p) vzdelani se mi doStalo ve vy'881 tkoTenn. airi Mule se — eeska rodina ku le v Ganado a farmovani jsem se praci na fume. ZvlaSte dobre mi- venoval at do roku 1935, kdy jsem sto k bydieni a nejvyS8i mzda pro zapoeal obchod s grocernim zbotim spravne lidi. Pi8te na znadku: "Ro- v Louise. Proto jsem dobte obeznadina", % Vestnik, West, Tex-, (7-c) men s problemy rolnika, vim jak tato jest platit povinnosti a clan& Zlif" TABAK — stars, lehke dru- a proto, budu-li zvolen vynasnakm hy, prodavam 15c a 20c lb; cigare- se vtemokne drteti dame a vydani tovY 35c lb, havana 35c lb., nevy- na nejnittim stupni a stejnou doplacene. V. Kratochvil, Portland, bou udrtovati testy v nejlepSim Tenn.

(3-7p) motnem potadku.

Jsem daneplatcem okresu Whar!r TABAK, — stare lehke druhy ton, a jelika jsem v obchode s groprodavam 15c a 20c; havana 35c a cernim zbotim po dobu 17 let, jsem cigaretovY 35c lb. nevyplacene. — dostaeitelne znamYm kolem Louise V. Kratochvil, Portland, Tenn.

(7-10-p) a vynasnatim se seznamiti s v8emi voliei v 3. precinktu v nejkratti M3r1 MO 33 rokii star*, slu'8neho dobe.

Budu-li zvolen vatim okresnim zevnel8ku, spokadanY, na fume vyrostly, pfijal by praci na farme, po- komisatem, budu venovati piny eas piipade by se na farmu ptitenil. k zlep§eni test a k kizeni komisakPiste pod znaekou: A. B. o Vestnik, skeho soudu a budu sloutiti kaide(7-8pd) mu nestranne, poctive a spravne.

West, Texas.

Ujitt'uji vtechny voliee a dane;DV, SarnatilY mut 60 rota stars, platce, ze jsem dobie obeznamen sluS"neho zevnejSku, spotadanY, e- s praci komisate a ±e jsem schopen vangelik, farmat vlastnici dobrou tuto zastati. Jakakoliv pomoc k farmu, pkipadne by se pkitenil. Kte- mernu zvoleni bude naletite ocenera vdova od 50 do 60 mku stara by na. chtela miti dobrY domov do smrti, PAUL J. gABLATURA. at' se hlasi na: "SpoiadanY" (Pol. Adv. p.)

(7-8n) Vestnik, West, Texas.

V Ude v techach &kali na vstup zair, Mule se 10 deskYch mladika Ameriky do valky... ye stall 16-17 roku k ueeni se vYNew York, (6TK).

— Zpravy, je nosnernu kemeslu. Musi miti High sem prave dolly, napsany jen neSchool Diploma. Chapavy a ptieinlivY dostane vy8S1 mzdu. Platim kolik dna pied napadeni Pearl Har$10.00 do zaeatku, pii vYrobe jem- bor, vyjadkuji viru deskeho lidu, te Amerika se utka tez vojensky s nYch nastroja. PiAte neb hlaste se mocnostmi osy. Zaroveii ukazuji, u Frank Kobos, 1005 Waverly, Houte naSi lido doma pies vtechny doston, Tex. (7-cR) easne neptiznive uddlosti na raznych bojigtich maji neochvejnou lzr-4 Ptijme se: — device, ktere by viru v konedne vitastvi Spojencu bydlelo v dome k opatrovani dvou- a nejsou ani trochu ochotni nageleteho ditka a k vYpomoci v8eobec- dovati vYzev "protektoratni" vlady ne domaci prate krome pradla, kte- k desko-nemecke spoluprazi. re jest posilano ven. Pitte neb volejte na Mrs. Wofford po 5:00 ye- imimitunmutuauniamatintauffnurrammTmfflonimintemuiminuunrimaninatas der, na 3915, adresa 1003 N. 7th St., ETLINGER FUNERAL HOME. (7-c-E.P.) Temple, Texas.

VYprava, pohtbil. Ambulandni slutba. Pohiebni pojikeni. Dojedeme Obrana. pro pozustatky vakch milYch i Milostiva se pohadala se slifikou: kolik set mil bez jakYchkoliv dakiich "Ja nepottebuji celou hodinu k poplatku. S nami se domluvite tomu, abych se oblekla, jako vy!" desky. pravila kousave.

PETE E. ETLINGER FUNERAL "Ale ja nemarn slu'Zku k ruce, HOME ktera by mi pri torn pomahala!"

Pete E. Ettinger odsekla sluZka. Elsie Prank-Ettinger V V Phone 38.

Renville, Tex. Koteny stateckirch ctnosti tkvi Telefonujte na n“' fidet. (p) nejeasteji v htigich IMMIUMMUMILMIIIZOMMummunnumuumustingamunallINIMMIMIll

Grand Prize Bock is a mighty special beer .. . one that's placed on sale for a few days only each year. So enjoy this rich, hale and hearty brew. Stock up your refrigerator with Grand -Prize Bock Beer today. In a very short time your dealer's supply will be exhausted, so` don't delay.

p I d I p %

GRAND PRIZE BOCK BEER s gran -tastin

VYPLACI SE OZNAMOVAT VE VESTNIKU? Na tuto otazku muzeme ureite odpovedeti, ze ANO. Nejen tvrditi, ale mame po ruce mnoho dukazii, kde oznamovatele dostali nad otekavanYch v9sledkii — 6asto t'adaji o zastaveni oznamky, neb nejlep8i vS7sledky pyly dosaIeny hned po prvnim oznameni.

Poldivejte "Maleho oznamovatele" kdykoliv — • • • • •

HLEDATE DELNIKA HLEDATE PRACI PitEJETE SI NECO PRODATI PitEJETE SI NECO KOUPITI PRO NABIDKY SisIATKU, ATD.

• • • Cena za oznamovani jest pouze 2 centy za slovo za katde oznameni.

Vestnik jest nejrozAitenejSi 6eskY tasopis na jihu, proto pkinagi nejlep8i vYsledky. Adresujte dopisy na —

V STNIK WEST,

TEXAS