Oran Slovanske Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at West, Texas, under thf Act of Congress of August 24th. 1922. ROtNili (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 11. finora (February) 1942.
ji
BRAHAM LINCOLN jest po Washingtonovi nejoblibenejeim statnikem americkjim. Nejen ee zachranil narod od rozpadnuti, nejen ee byl osvoboditelem otrokil a mueem neobyeejne laskaqm a lidumilm'im, ale byl i vynika,jicim ptikladem mute, ke kteremu Americana vedy vzhlieeli s obdivem, mu2,,em, kterS7 se svou vlastni silou propracoval k vrdinam. Od nejuboedich zadatkti poyznesi se k nejvyedimu mi gtu v narode a stal se jet:thou z nejprominentnejeich osob svetovS7ch dejin. Jeho rodiee byli velmi chudi far,mati, kteti zkoueeli sve etesti v rtlz14-ch zapadnich statech, as koneane se usadili trvale v Illinois. Lincolnovi bylo zapasiti s chudobou jeete mnoho let potom, kdy se stal od nich nezavislSan. Jako hoch, vyrfistajici v fuolne pustine a bez jakekoli moenosti navetevovati ekolu, ptemahal Lincoln vytrvale feechny ptekaeky, stavejici se v cestu jeho touze po vzdeldni. Ceti a studoval vdechny knihy, ktere semu podatilo si yypiljeiti, zasvecuje se tak v zaklady mnohSrch ved. Lincoln& otec psati neumel a po vest vypravi, ee mladS7 Lincoln vnikal v taje abecedy, ueivaje dteveneho uhli misto nedosaeitelneho inkoustu a kousku hladke dtevene kfiry misto drahocerrne tehdy veci — papiru. Neohroeene probojovaval se mlady Abraham eivotem za leadi karierou. Z nadenika na forme postoupil na lodnika na tece Mississippi, pak se stal vedouci silou ye venkovskem obchode, byl zvolen poetanistrem v New Salem a pracoval jako asistent ineenS7ra. Po celou to dobu ptipraVoval se k vytoueenemu postaveni pravnika, coe se mu koneene ye veku 27 let podatilo. Nam, 2ijicim v nejbohatdi east sveta, nesnadno je si ptedstaviti vdechny obtiie, ktere mladSi me v Lincolnov3ich 'easech musel ptekonavati, chte-li se svou vlastni silou pozdvihriouti z mist, kam nemilosrdnSi osud umistil jeho koleloku. V prve ttetine minuleho stoleti, zapad, kde Lincoln vyrostl, byl velmi chudSr. Byly mnoho dornacnosti, kde dollar byl vacn3'm hostem. Bylo-li tteba neco koupiti, del() se tak vj'unenou za hospodatske produkty: kukutici, vinu, husi peti, maslo, Vejce,_ drnbee, uzene maso nebo cokoli, co se na forme nespottebovalo. Drobne mince, ktere kolovaly z ruky do ruky, byly pouze nepatrnSm zlomkern dneeniho obehu peneeniho. Vetdina minci stki• panelsku; z nich nejbrnj;vch byla razena ye S znamejdi byl epanelskST pill-read (half-real), avant' osadniky "fip" (zkratka pro "fipenny bit" oili pet pensi), jehoe cena byla asi 6 centt. Druhou beenou mine,i dvojnasobne ceny byl t. zv. "levy" (zkratka pro jedenact penci, "eleven penny bit"). Bylo to prosttedi, kde se poeitalo s takovSmito drobnSmi mincemi, kde Abraham Lincoln vyrostl a podnikal sve prvni existeneni boje o sve povzneseni. Jako pravnik byl charo,kteristickSim tim, ie pti ptelieeni nemrhal easu zbyteenostmi, nSlbri
eiSLO 6.
ABRAHAM LINCOLN, obracel vdechen ztetel k tomu, co obydejne by- lo teeietem celeho ptipadu. DobrSun ptikladem jeho strueneho zpfisobu mluvy je tee, pronesena k porotctim v soudni pti proti muei, znamemu pode jmenem "King Hart", kterS7 byl obealoyan Lincoln:to/3'7m klientem, ae si nepattici mu pozemek. Behem eeni Lincoln, jak se zdalo, nemel co tici, ale kdy ue se kaIdS7 domnival, ae pte je prohrana, obratil se k porotam s fedi, ktera jejich mineni zmenlla. Pravil: "V teto zemi nevetime v krale. Tu doktrinu odvrhli jsme tercet pted sto lety, ale je zde jind doktrina, v nie stale jeete vetime, a to je Monreova doktrina. Kdye kralove evropdti si chteli ptivlastniti zemi na teto polokouli, vystoupiii jsme proti nim s dok7trinou Monreovou. Proe nemffeeme stejnou doktrinu poueiti i proti americkSm kralfn? Tento malt' kral pokoudi se ptivlastniti si zem, na kterou nama, adneho prava, a vy, pani porotci, stojite dnes na miste, kde stala vlada SpojerVch Statti: musite podporovati slabeho poddaneho ueitim Monreovy doktriny proti tomuto americkemu krali." Pozdeji byl Lincoln zvolen do zakonodarny statu Illinois i do kongresu, ale jeho nejvetei politicks citleeitost poCinat dobou, kdy se stal zastupcem Severu proti statfan ptidreujicim se otrokaistvi. Obrovska fizemi zapadne od Mississippi, ktera Spojene Staty bud' zakoupily nebo si podmanily behem prize poloviny devatenacteho stoleti, stala se bojidtern, kde se Sever sttet1 s Jihem. Jih doeadoval se zavedeni otroctvi do novSrch state, tvoticich se v zapa& nim frseku Unie, kdeeto Sever rozhodne odporoyal. Spor dostoupil vrcholu v letech padesatj'Tch. Roku 1854 mei Lincoln prvni debatu o sporne otazce se Stephenem A. Douglasem, "malgan obrem," nejvlivnejdim to tednikem demokraticke strany, ktery tvrdil, ee obyvatele nova utvotery,c7ch state maji pravo rozhodovati otazku otroctvi v -jejich vlastnim fizemi. V teto debate upozornil Lincoln na slabou stranku Douglasovy teei a ntedem ospravedlnil pozde.jei obeanskou valku. "WO vzacny ptitel pravi, ae je uraekou se domnivati, ee ptistehovalci v Kansasu a Nebrasce nejsou scho'ni sami si vladnouti. Nesmime ptejiti lehce spor tohoto druhu, njThre musime tuto ponekud lehtivou otazku uva2iti a nalente zodpovedeti. Uznavam, ae ptistehovalec v Kansasu a Nebrasce je opravnen sam si vladnouti, popiram vdak jeho pravo vladnouti osobe druhe, ktera mu k tomu nedava sveho svoleni." Za nejlepdi ptednadku proti otroctvi byla povaeovana, Lineolnova tee' v sale Cooper Union y e meste New Yorku roku 1860, nee byl zvolen presidentem. JakSi dojem tato jeho tee ueinila na jeho soneasniky, moeno souditi z toho, co jeden z nich o ni napsal: "Byl velik;" — oh, jak velikS7, a tak hranatS7 a neohrobanST , ae v prvnim okam-';iku poritil jsem soustrast s timto tak nevzhled7 riS7rn mueem. Jeho daty byly Cern& dpatne padnouci a tak umuchlane, te delaly dojem, jako
by bYvaly byly nedbale nacpany do maleho zavazadla. Jeho rozcuchana hlava s tyrdSmi, do zadu hozenSrmi vlasy, snaiila se udriovati rovnovahu na tenkern krku, a kdye pti zahajeni sve teal zdvihl ruce, zpozoroval jsem, byly velmi velke. Zadal svou tee tichSm hlasem, jako by byl zvyk1S7 mluviti pod eirS7m nebem a nyni se obaval, aby nemluvil ptilid hlasite." "Zadal s 'pane ptedsedo' a behem teal uaival mnoho slov se starodavnou vS7 slovnosti. Pomyslil jsem si: `Start brachu, ty neprorazie.' Toto maze lorti dost dobre pro divokSi zapad, ale nikdy to neprojde v New Yorku." "Pomalu poeal vdak ptechazeti ke skuteenemu jadru \red.; narovnal se, poeal delati pravidelna a pekna gesta. Jeho oblidej jako by se rozzatil jakSunsi vnittnim ohnem — celS, mue se promenil. Zapomnel jsem na jeho eaty, jeho osobni zjev, jako induvidualni zvladtnost. A koneene, zapominaje sam sebe, stal jsem se vaemi ostatnimi, ktieel jako divokSr Indian a tleskal s naddenim tomuto podivuhodnemu muii. Pti zavereene dasti jeho teal mohli jste sly,eeti i tithe sydeni plynovSrch hotakii. Kdye dostoupil vrcholu fedi, hromov3i potlesk byl projevem naaeho souhlasu." Jednou z nejkrasnejdich stranek presidentova charakteru, ktera ho udinila znamSrni a obliberVm i za hranicemi SpojenSich stata, byla jeho elechetnost. Asi mesic pted tim, nee byl zavraklen, ua ke sklonku obeanske valky, ptednes1 svou druhou nastupni tee, jednu z nejlepeich fedi moderni doby. Koneil ji slovy: "Toueebne doufame, yroucne se m.odlime, aby tato straena metla — valka dospela uz ke konci. si vaak Bah, aby ,pokradovala tak dlouho, as vaechno bohatstvi, nakupene 250 lety otrocke, neoplatitelne dtiny se v ni utopi, as kaada krtipej krve, prolita ranou bibude splacena jinou, jak pted ttemi tjsici lety bylo retell°, i my musime tici: "Soud Boai je pravdivS7 a spravedlivr." "S nenavisti vflai nikomu, s laskou ke ka2demu, s nezdolnosti v pravde, jak Buh nam pravdu zjevuje, snaame se ukoneiti praci, kterou jsme zaeali; snaame se obvazati rany ndroda; postarejme se o toho, kdo valku prodelal a o vdovy a sirotky po padlrch; snaame se udiniti vae, abychom dosahli a v budoucnosti si vazili spravedliveho a trvaleho miru mezi nami samSmi a se vaemi ostatnimi narody." 2adnSr druh valky neuvolni tolik z1S7ch vadni jako valka obeanska, a americka ob'eanska, valka nebyla v tomo ohledu eadnou vSijimkou. Kdyby byl Lincoln tou dobou ell, tragicke nasledky, jimie se Jih musel po valce probojovavati, loS7valy by jiste znaene zmirneny, ne-li fmlne zabraneny. On by byl loSrval vedel, jak "obvazati rany sveho naroda." Byla to ironic dejin, ee tento vynikajici mue byl vyrvan eivotu einem fanatickeho ptivreence Jihu praye v dobe, kdy jeho spravedliveho a laskaveho viideiho ducha bylo narodu nejvice pottebi.
F.L,I.8.—Common Council.