Vestnik 1942 02 04

Faltered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under

Act of Congress of August. 24th. 1922.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 4. finora (February) 1942.

tiSLO 5.

VALECNE UDALOSTI V ROCE 1941.

AKLADNIM rysem y eech vojenskopolitickYch rivah, jejich ptedmetem na Z sklonku minuleho roku byly prognosy o pravdepodobnem valednem vYvoji v roce 1941, byl ptedpoklad, ae to bude rok kritickY. Nemecka oficielni mists soustavne a hlomozne prohlaeovala, te valka skondi v roce 1941 naprostYm viterstvim Nemecka; politioti i vo-, jeneti experti spojeneeti-shodne pkedvidali, ae tento rok bude znamenat maximalni yypeti nemeckeho vojenskeho Usili. Opticky vyhlitela vojensko. situate Nemecka skutedne velmi ptiznive. Zbavivei se riderem vskutku bleskovYm zapadni fronty, Nemecko ovladlo evropskY kontinent od hranic sovetskYch at po AtlantickY ocean a mohlo zdanlive nerueene ptipravovat posledni, rozhodujici rider proti osamocenemu anglickemu protivniku. Invase BritskYch ostrovii, ovladnuti Stiedozemniho more dobytim Egypta a Gibraltaru, proniknuti k bohatYm naftovYm ztidliim na Sttednim vYchode, to byly nejeasteji diskutovane plany, ptisuzovane zejmena v eirei vetejnosti nemeckemu vedeni pro rok 1941. Spice na podklade politickeho Usudku a spekulace net na zjieteni konkretnich skuteenosti byly hledany okolnosti, nasvedeujici vYvoji ptiznivemu spojencilm.

Ptieiny a vznik tato valky, ptipravene a vyprovokovane Nemeckem, davaly ji charakter ideovY, charakter boje mezi demokratickYm a autokratickYm svetovYm nazorem a pojetim statniho a spoleeenskeho ztizeni. Zdalo se byt zcela pkirozenYm diisledkemn teto skuteanosti, te do valky budou strteny volky nevolky i sta.ty Rile, ptedeveim USA a SSSR na strane Anglie a Japonsko na strane nemecke. lhast techto state ve valce znamenala podle naeich loriskYch rivah ptesun pkevahy poeetni a materielni ye prospech spojencu a ptedstavovala rozeiteni valky z metitka evropskeho do takovYch rozmert, t'e by je Nemecko ani pti sve technicke pkevaze nedovedlo zidadnout a nemohlo by vyutiti teto dodasne ptevahy k docileni rozhodnuti v pottebnem ease.

Nemci razili pojem bleskove valky — Blitzkriegu. Jeho vojeneti theoretikove museli piece stanovit ptesne zasady tohoto zpfisobu valky. Museli si byt vedomi zejmena dvou zakladnich podminek, ktere jest nutno spinit, ma-li mit bleskovY Ader tadouci Uspech: 1.) Valku bleskovou lze vesti jen proti protivnikovi podetne a technicky inferiornimu.

2') Bleskovou valku lze vesti jen v takovYch roznaerech, ktere je moano i pti mechanisaci armad ovladnout rychie a s koneenYm neinkern.

Katdo, sebelepei zesada, uplatriovand do krajnosti, musi se stat nevyhnutelne absurdni.

Tu vlastne ptichazime k zhodnoceni valeenYch udalosti v roce 1941, kterY, tekneme uptimne, musi uspokojit i neizarytejei pessimisty na strane spojenecke.

o-

Nemecka vojska obsadila Balkan i s clillditYm ostrovem Kretou, podnikla grandiosni

Plukovnik Fr. Moravec. fensivu proti SSSR a stoji pied Leningradem, Moskvou a Kavkazem. Nemecko ponorky zahajily bezohledna potapeni anglickYch lodi, jet se vyvinulo v bitvu o Atlantik, vedenou s obou stran t y rde, ale bez tadouci neinnosti pro Nemecka tspechy pozemni armady jsou velike, jsouli meteny ve Ctverecnich kilometrech, nebo jeli plocha dobyte zeme s plochami jinYch statn. Uplatneni zasad bleskove valky do ruskYch rozmera selhalo. Nepodatilo se poEXULANTSKA. Potupili, na ktit vbili matku drahou vrazi kleti; zabijeli, vyhaneli do ciziny jeji deti .. .

Jdeme svetem, yydedeni, v srdci kruta rana zeje, ale jdeme nezlomeni: DoOkame se, potteme je!

Krutost katda, lest a vratia bude jednou odplacena.

Odvedete, pleme klete, pomsty dab., jet nema jmena .

Jdeme sveterri yydedeni, hotovi jsme divot slotit za to nasi drahou zemi, aby volnost mohla ()tit!

Na svobodu vyjde z hrobu drahY nat lido umudenY; a sari klata, jedovata zmizi v propast zapomneni. jdeme svetem vydedeni, v srdci kruta rana zeje, ale jdeme nezlomeni: Doekame se, potteme je!

H. W.

razit a desorganisovat podcenovanou sovetskou armadu a skoneit toto tateni, osudne prp nemeckou koncepci, nepodatilo se y eak dosahnout ani jedineho strategickeho cile, jeho drteni by poskytovalo vYhodne podminky pro zahajeni kampane nutne v roce ptietim. Nemci po dlouhem otalern, po marnYch a nakladnYch pokusech zmocnit se aspori Moskvy, ptiznali se oficialne k tomu, cot jit delei dobu nebylo tadnYm tajemstvim. Z ptiein tkvicich hlavne v bojovYch ztratach, v unave vojsk a tteskute ruske zime jsou nuceni pteruSit operace na vYchodni fronte. Zaaali odvadet vojska do zazemi k pkezimovani a pod silnYm tlakern sovetskYch vojsk stahuji ptedsunute oddily z exponovanYch, fitoenYch. postaveni na obrannou posici, ekonomickou s hlediska zasazenYch sil a vYhodnou s hiediska ubytovani.

To znamend, ae se museji bez boje vzdat prostorii, kterYch pied nedavnem dobyli za cenu nejtettich ztrat. Prerueeni je pro nemecke y eleni pravde tragicke, nebot' je k nemu nuce-

no v situaci, kdy jeho vojska stoji na dohled Leningradu, Moskvy, i Kavkazu, ktere nekolikrat rozkazal Hitler dobYt do 15. toho ktereho mesice. Pterueeni UtoenYch operaci znamena ptepustit bojovou i operaaniiniciativu armadam sovetskYm, doptava sovetskernu vedeni eas zorgnisovat a vyzbrojit armady nove a ph i -pravitsedukln ti,ker bude s ruske strany vedeno derst y Ymi silami a podle zkueenosti z letoenich boja. Technicky, taktteky a operativne bezvadna obrana Moskvy byly prvnim y Ysledkem lekce, kterou Mind, jak prohlaeovali, udileli sovetskemu vojenskemu vedeni. V ptietim roce se jeete vice ptesvedei, ae jejich instruktorska einnost mela dokonalY fispech.

PH teto pkiletitosti je tteba si v§imnout jeUe jine dtiletite skuteenosti. Geopoliticka situace nemeckeho statu nutila nemeckou vojenskou doktrinu, aby y e strategickYch koncepcich uplatriovala a propracovala hlavne zasadu risttedniho postaveni, umoanujici operovani na vnittnich liniich. Motnost snadneho a rychleho ptesunovani sil s jednoho valdiete na druhe je zakladnim pin/kern teto zasady. I tuto zasadu ptivedli Nemci ad absurdum. Obsadili tak velke tzemi a prodloutili tim ve svem itstkednim postaveni vzdalenosti do to miry, ae nemohou ptesunovat vojska na pottebne misto s nutnou rychlosti a v pottebnem ease. Obtit'e ptesunu jsou zvyeovany i povahou komunikadnich sp,ojn. V obsazenem ruskem epatnY sta y ieleznic a silnic, v Nemecku samem stale se zhoreujici hodnota vozoveho parku a teleznienich povrchovYch staveb, a na moti anglicke valeene lod'stvo a letectvo prisobici na rychlost a bezpeenost ptevorti. nemohli y eas zasahnout do bitvy u Rostova a jak vidime, pusobi jim velke obtite dopravit y eas vojska do ohrotene Libye. Jsou pohlcovani prostorem. Po oslabeni, vzniklem dilkladnYm opottebovanim armady v Rusku, muse se stet tato okolnost rozhodujici.

Vstup Japonska do valky, kterY Nemci pravili a inscenovali prave na tuto dobu, ma jim bYti plaetikem, jimt by zakryli svuj nenspech v ruskern tateni. Hlavnim akolem tohoto ttetiho, mak) nordickeho partnera Osy, je zaneprazdnit USA v Pacifiku a od y ratit americkou pozornost od evropskYch veci. Prozatim je dejmo, i.e se jim podatilo sjednotit zazraene Aetna pies noc, celY americkY narod PodaH se jim jiste z y YSit podstatne vSrrobu americkeho valeeneho prnmyslu, jehot moanosti jsou temet neohranieitelne a s evropskeho metitka neptedstavitelne. IJCast Japonska a USA ye valce ma veak pro Wince i jinou nevYhodnou stranku. Pokud valka byla jen valkou evropskou, byli Nemci hlavnim, tisttednim a rozhodujicim Cinitelem. Valka, rozeitend na pet kontinenttl, ptindei tolik novYch prvku, slotitYch vlivii a zajmii, ae se Nemci stavaji pouhYrn, byt' dilletitYm partnerem. A to partnerem, kterSr zvolil stranu horgi, proto2e slabM a oci. souzenou k prohfe.

Strana 2.

Washington, D .0. — Department pokladu oznamil, ze vtroba vina ye Spoj. Statech stoupla z 212,367,373 galond ve fiskalnim roce 1940 na 286,371,423 golond v roce 1941.

V V Asbury Park, N. J. — Sdruleni pomnikattit na sve zdejk vYrodni konvenci ptijmulo resoluci, aby byl Adolfu Hitlerovi poslan "da.rek", budeli chtit "kooperovat". Timto darkem je totil nahrobni kamen.

Lond3"rn. — Turecko zakazalo prodej nemecke propagandisticke publikace "Signal", vydavane ye forme novin a magazinu, jak oznamuje Reuterova agentura z Ankary. Onen easopis je Nemci rozktovan v milionech vYtiskil po cele Evrope za Adelem propagandy.

Patil. Z informovantch kruht bylo teeeno, le Francie brzy uzavte s Nemeckem dohodu o spolupraci. Tato predpoved' byla &Mena pro, ye v eas, kdy boje v tiskU a na rozhlasu mezi Patili a Vichy nahle ustaly.

V V Washington, D. C. — Senat schvalil armadni apropriadni ptedlohu, jil se povoluje $12,556,672,474 brzy po schvaleni ptedlohy, jiz se rozSi•uje autorita pres. Roosevelta k ptevzeti strojt pro valedne itCely a stanovi tresty na ptestoupeni zakona o prioritach. Die armadni ptedlohy obdrk armada $9,000,000,000 na stavbu dalSich 30,000 aeropland, dale fondy pro rozmnoleni podtu vojaku na 4,000,00p a opat •eni velkeho mnotstvi del. Ptedloha ,byla jiz schvalena v dome zastupctit a byla nyni poslana do Bileho domu presidentovi k podpisu.

Washington, D. C. — Agenti cizich zemi budou nuceni dati federalni vlade pinou informaci o sve einnosti, jinak budou dent nebezpeei le budou poslani do koncentraeniho tabora, dle kompromisni ptedlohy, schvalena kongresem.

Dfive net' poslal p •edlohu zpet do senatu, dinn zastuped zrusil pied tim schvalenY dodatek, ye kterem byla z ylake jmenovana komunisticka strana a Nemecko-americkt Bund. — Martin Dies, ptedseda vYboru, vykti•'ujici neamerickou einnost, podal..navrh, aby byl dodatek ponechin v pfedloze, ale navrh byl zamitnut 228 proti 40 hlasum. Pfedseda pravniho vtboru kongresnik Sumner, demokrat z Texasu, ultrakonservativni mu g, kterY dasto kritisoval politiku administrace, pfekvapil sve kolegy obhajobou Ruska. Mnozi demokratieti kongresnici mu tleskali.

Norfolk, Va. — Neptatelska ponorka, vydavajic se za majakovou lod', aby pfilakala svou kofist blue, ost •elovala a potopila americkY parnik Venore u pobteli Severni Karoliny. Dvacet dva ze 43 namotnikii se pohtduje. Allen Harte, namofnik z Baltimore, Md., jeden ze zachranenych, kteil byli dopraveni do tohoto pHstavu lodi, ktera je nalezla po 38 hodinach v zachrannem Cluny, kekl zpravodajtinn: "Okiamali nos dtitkladne. Spattili jsme svetlo a ze signald jsme se dovedeli, ze je to majakova, lod'. Davala nom signaly, abyehom pluli k ni. Kdyl jsme se k ni jala se nos osttelovat. Pak yypalila torpedo, ktere zasahlo nak lod'." Venore mela naklad 22,000 tun rudy. Byla majetkem Ore Steamship Co. z New Yorku.

V V Washington, D. C. — President Roosevelt odhalil, le armada a lod'stvo sjednocuji veleni, aby se pfedeSlo opakovani toho, co se stalo v Pearl Harbor, ale vyloueil mdnost jednotneho departmentu pro narodni obranu. Aakoli president pravil, ze toto hnuti name. zalladu ve zprive vyktfovaci rady o Pearl Harbor, jeho odhaleni bylo udineno prase v dobe, kdy na kapitolu Sift se hnuti, aby byly vykt •ovany vSechny fase toho, co se stalo na Havajskych ostrovech. Jak se jevilo, namotni vYbor domu stupcii midi vykttovani. Department valky a lod'stva pracuji jil po dva mesice o uzsim spojeni. Nedostatek kooperace byl nejpaleivejSi slabosti, kterou vytknula zprava vySettovaciho vYboru, pravil president. Dodal, ze studuje zpravu Robertsova vtboru a bude o ni konferoya,t1 se sekretati Stimsonem a Knoxem.

VESTNfK

Wend *hied.

Mexico, D. F. — Efrain Buenrostro, manager Petroleos Mexicanos, coz je znacionalisovant perolejovY prtinnysl v Mexiku, potvrdil zpravu, ze Mexiko dostalo dva nadrllove parniky na olej od Spoj. Stith, avSak poptel, le by v teto transakci byl zahrnut bYvalt nemeckY parnik "Orinoco". Buenrostro pravil, ze zpravy, jako by "Orinoco", jeden z 12 parnikt mocnosti "osy", vyWastnenYch Mexikem v dubnu 1941, byl vymenen za dva nova nadrlkove parniky, jsou faleSne. Onen nerneckY osobni parnik, pfekttenY na "Puebla", je nyni v mexickych slulbach.

New York. — Federalni velka, porota dala v oblalobu eleny nej yySkho nemeckeho velitelstvi a jejich newyorske zastupce pro spiknuti, smetujici k prodeji demantu v eerie nekolika miliond dolard na trzich ye SpojenYch Statech.

Demanty pochazi z kradeli v Belgii a Holandsku. V oblalobe neudava se, co se melo stati s penezi, ziskanYmi z techto prodejd. Federalni autority vAak soudi, ze melo jich bYti poutto k podyratne einnosti v teto zemi a v jihoamericktch republikach. Klenoty byly poslany jednomu z oblalovanYch — Pioneer Import korporaci v New Yorku.

V V Washington, D. C. — Z departmentu valky bylo oznameno, ze slulebni ktil pro vynikajici slulby byl udelen prvnimu porueiku Marshallu J. Andersonovi, hrd inovi leteckeho sboru z Oklahoma City, ktert byl zabit 19. ledna na Fillpinach. V komunike se pravi, 'le general Douglas MacArthur udelil tento kriz Andersonovi za stateenost v boji dva dny pied jeho smrti. Ve zprave o jeho smrti general MacArthur pravi, ze Andersonova letka stihadek byla prondsledoYana velktm podtem japonskYch aeropland.

Anderson sesttelil jeden z nich, ale jeho aeroplan byl tak telce pakozen v boji, ze byl nucen snustiti se padakem. Dva japonske aeroplany osttelovaly jej pH spuSteni se k zemi a zasypaly jej spoustou steel ze strojnich puSek. V V Moskva. — v sovetskYch vojensktch zpravach bylo oznameno, ze rusks vojska znovudobyla na zapad od Moskvy za posledni dva dny 79 dalkch vesnic, le 2,980 Nemcd bylo zabito, 4.000 zajato a le rucla armada postupuie na cele front& Rusove snall se zahnati Wince za Smolensk a tlaei silne na dva body na sever a jih od tohoto mesta. Jednim z nich je Rlev, 130 mil na severozapad od Moskvy, kterY je jiz skoro dpine obkliden, druhtm je Orel, 200 mil na jih od Moskvy, strategicky dillette 2eleznieni sttedisko na leleznici z Moskvy do Charkova.

Dobytim Maya, z Moskvy do Rigy, uvolni ruske zadni linie k natlaku smerem na Velikie Luki, ktere lezi na tee trati, pouze 80 mil na vtchod od loty gskYch hranic. Rusove jil maji v moci east tact 2eleznice mezi Rlevem a Velikie Luki. Napor v techto mistech ohrozil by Nemce nejen u Smolenska, nYb4r2 i na Leningradskem Aseku.

Kujbykv, Rusko. — Podle mnarneni byla zde podepsana dmluva mezi sovetskYm Svazem a Polskem, podia ktere polsko, v3ada v exilu, ittadujici v Londtne, obdrt od Ruska velkou ku na udflovani polske armady na Rusi. SovetskY Svaz povolil take pdieku deskoslovenske vlade v exilu na yydrlovani eeskoslovenske armadv v Rusku. S organisovanim obou armad se zanodalo pote, kdy 22. derma 1941 nazisticke Nemecko 3/Zdor pfatelske dohode s Ruskem vpadlo valedne na jeho uzemi. Neni tomu dal/no, co sovetskY Svaz povolil Polsku prijeku v obnosu 100.000,000 rublit na pomocnou akci ye prosnech polskeho civilniho obyvatelstva, ktere se pfitomne naleza na dzemi so-vetskeho Ruska v poetu asi dvou milionu. Pokud jde o vyzbroieni polske armady na Rusi, na to ptispela Velka Britanie a take Spoj. Staty, jak uz bylo dfive oznameno. PolskYch vojaka bude v Rusku kolem 120,000 neb vice.

Ve sefedu, dne 4. &lora 1942.

LondYn. (OTK). — oaskoslovenska vojenska vystava v Edinburghu, jd byla oteftena 9. ledna, byla pravidelne navaivena jednim tisicem osob denne a tkinacti sty navAtevniky v nedeli.

Vystava zustane otevtena do 7. imora.

V V Bern. — Ve zprave z kima se pravi, *le italsko-mad'arskt vYbor uvaZuje o mocnosti Seni mad'arskeho obchodu po Sttedozemnim mori poskytnutim mu pHstavu Nazario na Jaderskem malt Santos, Brasilie. — Brasilske dtady pfeyzaly dve italske lodi, ktere kotvily v zdejkm ptistavu od deryna 1940, kdy Italie vstoupila do valky.

Je to osobni parnik "Conte Grande" o 23,861 .tunach a nakladni parnik "Como Tebro" 0 4,310 tunach.

V V LondYn. — Teprve nyni, za nekolik mesict po uzavfeni britsko-ruske aliance, British Broadcasting Corporation odvolala zakaz proti "internacionale", ktera, je "narodni" hymnou sovetske Unie. Pfedtim, na poadtku min. ttden, bylo ittedne oznameno, ze vojensktm kapelam britske ant-lady bude dovoleno, aby hraly tuto piseri jakolto hymnu statu, kterY je nyni spoj encem Velke Britanie.

New York. (CTK). Agentura ONA oznamuje z Basileje, ze Nemci nedovoluji souchotinatsktm delnikam, aby Sli na ledeni, ale nechavaji je pracovat ustrojd. Souchotinati jsou °daleni od ostatnich nerneckych delniku, ale zdstavaji ye styku s delniky cizimi, nenernecktmi.

Nernci tikaji jakoby na omluvu, ze je vyloudeno, aby se ostatni delnici od souchotinatii nakazili, protde jejich vzajemnY styk je pry letmSr. Svycarsti Micah toto vysvetleni ovAern prohlaSuji za nesmysl.

Washington, D. C. — DC= za.stupcit jednomysine schvalil nejvetk apropriaeni ptedlohu v historii, povolujici pro lod'stvo $17,772,565,500, aby mohlo dociliti svrchovanosti na oceanech.

Bylo odevzdano 388 hlastit pro, ladnY proti. Apropriaeni ptedloha, povolujici $12,500,000,000 pro armadu, aby bylo vystaveno 33,000 aeroplane, byla schvalena senatnim apropriadnim vYborem. Tato ptedloha byla jil schvalena v dome zastupcit a bude v nekolika dnech projednavana v senate. Aekoli informace o torn, flak budou tyto fondy vydavany, jsou chovany z vojenskYch pflein v tajnosti, apropriadni vYbor odhalil, ze jich bude pouNto k vystaveni 950,000 tun novtch valednYch lodi nejmenovanYch tfid a dve nova lodi pro aeroplany, 16 destroyertit, 23 ponorky a 2,229 menSich lodi.

Lawrenceburg, Ind. — Jedna z nekolika Indio jeSte zbtvajicich dilen na buggy, ktera je nahodou zde, dekuje omezeni automobilismu za sve otveni. Ona zdejSi firma nese nazev Standard Vehicle Company a jeji vlastnik Edward Knapp 'g el docela tak daleko, ze po zastaveni volneho prodeje pneumatik i aut pravil: "Dny koni a blind se vraceji." Knapp ma ja objednavky na vice neNi 500 buggd a jeho vYplatni listina je nejvdtSi od roku 1919, nebot' zamestnava deset muff', jak oznamil po navratu z• Barnesville, Ga., kde koupil Smith Buggy Co., ktera po 50 letech zanechala obchodu. Knappova firma byla zaldena roku 1891 a jette v dobe prvni svetove valky znamenite prosperovala.

V V Mexico, D. F. — Casopis "Excelsior" oznamil z Meridy, ze guverner statu Yukatanu odvolal vyvlastneni 29 sisalovtch plaritat, jelto Spoj.

Staty nyni pottebuji konopi, kdy zasoby z Filipin a Holandske VYchodni Indie byly odflznuty.

Tyto plantale v Yukatanu vlastnili vetSinou Mexidane. Plantak budou jim vraceny, jestlik slibi, ze nevznesou proti vlade ladntch poladavkd na odSkodneni, jak jmenovanY list dale podottka. Sisal, vlastne henequen, je znam td pod jmenem pita, ixtel a mexicke konopi; jsou to vlakna z rostliny agave, a to z nekolika drujel" se lisi jakosti. Slout k vYrobe Ian, provatu a motouzd, jez jsou silnejSi a prtflnejk neZli konopne. SlouZi i k vYrobe pytlt na kavu a jine veci, ten misto gini k vycpavani polStaft a 2inenek.

Ve stkedu, dne 4. Anora 1942.

■•■•

ovmoo.m. "a. o

o•mw o ■■•■ tm■oso mow .0,

Oddil dopisovatelskf

NM/ Mi/wro01100an., •■■ cr.•■ now°

.dow o 0 • ■■• 41.11•.■ ■•••■4■■■• o ■■■•

Dopisy, jet by obsahovaly ne yeene, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smytlu Tiskoyemu Wboru k vlastnimu reahodnuti.

Rad Karel Jonag, els. 28, East Bernard, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Nevim prod to je, ze kdyl elovek neco dostane, ze si ani nepomysli, aby za to aspori podekoval, tak to ut je v tom na gem livote. Vim, ze mnoho &•arl radu Karel Jonas Cis. 28, obdr2eli nemocenskou podporu, ale dosud jsem nevidel, le by byl kterY aspori podekoval v nagem organs, za to co mu bylo udeleno, a pHznam se, 'le i ja jsem jeden z nich.

Bratri a sestry, chci napravit co jsem samegkal, a timto y arn dekuji, eleni a Urednici za vag i podporu, kterou jste mne udelili po eas me nemoci v eastce $25.00 a HI. U. Nemocenskeho Odboru v sumo $12.50, za rychle jednani, kdy2 jsem byl uz bez lekatskeho dohledu.

Dojel jsem za bratrem na gim neetnikem, jsem u± zdravy, a hlasim se o podporu, na nemoc, na kterou jsem lezel po 8 tYdria jako Lazar; driv, jak dle domacich pravidel jsem byl oznamen ve schrizi, jak mne bylo sdeleno. Br. neetni mne dodal listiny, ktere jsem odevzdal nag emu lekari k vypineni a sam jsem vypinil moji Cast, a ve velmi-kratke dobe jsem mel podporu. Bratri a sestry, nevite ani jak se citim po tak dlouhe nemoci; hotovost se yyderpa, a jak to prijde v hod, lly2 jsem podporu Jeg te jednou prijmete rnuj dik, jak v nagem rade, tak i v HI. Uradovne.

Kdy2 ul jsem se do toho psani pustil, tak yam povim co jsem si ja myslival o nemocenske podpofe, kdyl jsem bYval mladY. Jak jsem podal ladost o prestoupeni k radu Karel Jonag cis. 28, v rote 1927 od radu Cis. 46, tak mne br. neetni rekl: u nas musi kaldY plat 15c mesidne do nemocenskeho fondu. Vite, to se mne nezdalo, skorem bych byl radeji znstal u radu zpet kde jsem, byl, jen skrze tech 15c mesiene ze budu muset platit. Ale rozrnyslil jsem si to a pristoupil jsem, povidaje si, v gak ja nikdy nebudu to nemocenske podpory potrebovat, tak a,spori pomohu jinemu. Pak se zaCalo mluvit, ze v poslednim sjezde na gi Jednoty byl Can eas, aby se N. P. zalolila, a na g br. neetni, kterY se velmi o to zajimal, v kalde schtzi oznamoval kolik si uz vzalo N. P. u Hl. U, a kolik by jich rad jests videl, aby si vzah onu N. P., pokud je vstupne 50c. On Indy rikal, ze pozdeji bude vstupne zvY g eno. Ja vahal a vahal, nechtelo se mne tech 50c dat co zapisne, a al asi y e tketi nebo etvrte schuzi jsem .se odhodlal a rozloudil se s temi 50c, a br. ifeetniku jsem je dal, aby mne tarn zapsal. Zase jsem si myslel, pomfde to nekornu jinemu. A vidite, mill bratjak nam stare prislovi pravi: "Kdo pro koho jamu kopa, sam do ni pada". Tak i ja, jsem tam spadl, a skuteene toho dnes lituji. A jsem si dost jisty,ze je nas jests vic takovYch pochybovaen o na gi N. P. jak jsem byl ja, ale dnes mill bratii a sestry docela jinak na to hiedim. Take jsem si vzpomenul, ze nejsemmladik, ze starnu kaldY den, a star gi elovek vldy je nachylnej gi k nemoci, to je jista pravda.

Pristupte bratri a sestry k N. P. pokud jste mladi a zdravi, neb jak budete star gi, mo2na, ze uz nebudete miti tu piiiezitost k pristoupeni, pravidla se mohou menit v kaalem sjezde.

Jestli se pamatuji, tak v posledni na gi saltzi br. taj. Ceti ladost o podporu od jineho du, y e ktere bylo psano,z.e onen bratr byl by v N. P. u HI. U., ale ze kdy'l se N.,P. zakladala, onen bratr uz byl v torn Case nemocen, a die stanov e'en v nemoci se nathazejici neni ptijat do N. P. Tak vidite, le onen spolubratr byl by rad bYvai Clenem N. P. u HI. U. ale nebyl prijatelnY a to proto, ze u2 byl nemocen. A to se mule stati i Vam, kdy'l to budete odkladat.

Vite, co nag neetnik kikava? Ne jenom jednou, ale nekolikrate jsem jej slySel kid: ze orieMoCnime nejmen.6 asi desetkrat v nagem

VESTNiK vote, ale zemtem jenom jednou. (On je pohrobnik). Tak bychom meli vice dbati o N. P. nel na rimrtni podporu.

Jest tohle po prve za sveho livota co pi gu do verejnosti, a bude-li to uvetejneno, moZna se rozkYvu a budu psat, vice krate.

Preji y am, mili bratki a sestry, abyste byli vgeci zdravi, a Vy, br. toupal jen trpelivost, a vim; le mate skuteene trpelivost a dostat N. P. tam kde dnes je, a pfeji si, aby do pfigtiho sjezdu bylo nas aspori 10 tisic elena v N. P. ,V bratrske tete, Alfons Laidoif, glen radu Karel Jona g Cis. 28.

V CESTA KOLEM SVETA. (Z dopisu krajanky, dogleho nedavno do SpojenYch stati). . Je to po dlouhe dobe zase jeden dopis, kterY Vam pi gi, a doufam, le take jeden z poslednich a le Vas co nejdrive uvidim. Napigi Vam hned, jak budu na T., ale tento dopis, kterY dam jednomu mladenci na na gi lodi, jen'l jede dal, ma tu velikou vYhodu, ze neprojde 26,dnou censurou, mohu Vam tedy vge o nas napsat. Zadnu tedy od zaeatku.

Zaeatkem brezna 1941 jsme byli v Sarajeve a telefonovali nam z Beogradu flak znarni, abychom poslali fotografie a na nic se neptali.

Asi za tYden nas zase za,volali, le je vle ptipra_ veno a le mame jet okanftite do Beogradu: To ovlem nebylo tak lehke, jelikoz jsme byli v Sarajeve bez povoleni pobytu a ve viaku byla pfisne„ kontrola emigrant& Pasy jsme nemeli.

Meli jsme arci pas, kterY nam vystavil jeden es. konsulat v Jugoslavii, jakmile jsme prijeli do Jugoslavie, ale nemeli jsme vjezdni jugoslayske visum, takze jsme se jim pred jugoslayskYmi rirady nemohli vykazovat.

Tugili jsme, z.e jde o odjezd do Turecka, a byli jsme zoufali nad tim, le se asi do Beogradu nedostaneme. Bylo to v sobotu odpoledne a v pondeli veeer jsme meli bYt v Beogradu. Nag pritel X. v Sarajevu nas doporueil k jednomu advokatu, k tomu jsme Iii a ten nam poradil bajeenou vec. Prihlasil nas jako aleny jednoho sportovniho klubu, ten nam vystavil jests v sobotu legitimate, a tak jsme men asPori nejakY papir v ruce. Venice na ge gtesti bylo, ze jsem se naueila dobre srbsky.

V nedeli veeer jsme odjeli do Beogradu a prijeli tam v pondeli v deset hodin dopoledne.

Na nadrall nas jiz cekali na gi znami a odevzdali nam anglicke pasy, t. zv. Emergency certificate s tureckYm a palestinskYm visem.

Tam jsme se teprve dovedeli, ze jde o evakuaci vgech eechoslovakt a Polalal z Jugoslavie. Odjeli jsme jests tehol dne v nod. Cesta byla hrozna, projildeli jsme tfi dny fteckem, ze Skoplje do Solune, tam jsme prenocovali, a pak dale lakes Drama a Alexandropulos na tureckou hranici. Po tests jsme nedostali vribec nic jist, v Recku byla, stra gna bida, ani cigarety a sirky nebylo lze koupit. Na tests jsme potkavali nesCetne vlaky s vojskem, a kdy'l jsme prijeli v Beset hodin veeer do Solune, videli jsme ripine vyklizene mesto, do nehol nas ani nevpustili. Policie nas dovedla do hotelu blizko nadrall a v Best hodin rano zase pro nas Ve Ctvrtek odpoledne jsme prijeli do Pythionu, to je pohraniCni stanice recko-turecka, a tam jsme musili Cekat na rychlik, kterY ze Sofie a jede do Stambulu. oekali jsme tam gestnact hodin, protole do Bulharska praye vtrhli Nemci a vlaky mely zpoldeni. Pythion bylo ye valeenem pasmu, proto nas nepustili ani pred nadrali. Prosedeli jsme celYch gestnact hodin v nadralni restauraci. Nedostali jsme nic jist, ani koukeni, jen vino a brandy.

Tak nam nezbylo ne2 pit. Bylo nas tam asi dvacet 6echil a nekolik Anglieanri a celou noc jsme pili a zpivali s feckYmi vojaky. Do tech jsme se vg ichni zamilovali, to jsou snad nejbajeenej g i lidi, jake jsme na tests poznali. StateCni, ph tom hladoveli v gichni, nemeli mesice vribec cukr, dkivi atd. Maso meli jen jednou tYdne, ale neztraceli vribec nadeji.

V patek v pet hodin rano koneene pfijel vlak a odpoledne kolem etvrte jsme prijeli do Istanbulu. eka1 na nas pritel, jenl nas dovedl do bajedneho hotelu. To si snad vubec nedo-

Strana 3. vedete pfedstavit, jak to byl pocit polait se do postele, vykoupat se a pokadne najist. V Istanbulu jsme zustali tki dny a v AterY rano jsme jeli taurskYm expresem do Mersiny, kde jsme tYden Cekali na lod' do Palestiny. Tam bylo veselo, bylo tam asi stopadesat oechoslovala a trista Polak& chodili jsme denne na hrali karty, a tak to uteklo.

Za tYden koneene pfijela polska lod', a snad vilbec neind smysl licit cestu, protote to si nemilIete ptedstavit. Byla to lod', ktera vozila italske zajatce z Libye do Alexandrie, ptiSerne Apinava a za gla, nebyla voda, k jidlu jen daj a spogeti, ja spala se etyrrni 2enami v male kabine, muz s hochem ripine dole, bez oken, bylia jich v male kabine gest. Posledni dye noel jsme radeji spali na palube, ale byla velka zima, talde jsme rano byli napolo zmrzli. Na lodi bylo ovgem blackout, to bylo moc neprijemne, jen veeery byly hezke, sedeli jsme do nod venku, na gi vojaci z Ruska men kytaru a hrali a my jsme s nimi zpivali narodni pisne. Byli jsme moc smutni., Dne 28. bfezna jsme pfijeli do Haify, Haifa je ptekrasne mesto, upine moderni, le gi na kopci Karmel a prvni pohled a dojem z Palestiny je ptekvapujici. Po to spine 'dude na blizkem vSichodu jsme byli vsichni ptekvapeni, ze vidime evropske mesto, vzorne diste. Asi v lest hodin rano jsme pristali, v deset hodin prisli na'Si vojaci v Palestine nas uvitat, a to bylo moc krasne a dojemne. Hosi vypadali jedne v khaki a byli jsme na ne hrdi. Nejdfive vystupovali nasi vojaci, zpivali a hrali, a my moc breeeli. Pak ptiAli pollti vojaci, pak ruzni dipldmate. Nam obyeejnYm smrtelnikum 2e se budeme vylod'ovat az ptiSti den, jelikoz je patek veder a lidi na celnici uz neukaduji.

V sobotu jsme pak prisli al ye tti hodiny odpoledne na radu a dekalo nas fipine peklo v podobe ceini a osobni prohlidky, ktera, trvala pine dve hodiny. Vyprazdnili nam v'lechny kufry, prodetli vlechny papiry, nesmeli jsme mit yea zabalene v novinach, celou mne svlekli.

Bylo to tak hrozne, ze jsem se tam rozbredela, bylo toho na nas proste moc, cela ta testa, a zde to vyvrcholilo.

V Haife jsme zustali par dni, pak jsme se ptestehovali do Tel Avivu. To je mesto eiste Zidovske, tpine moderni, dvacet let stare, moc krasne, civilisovane a eiste. Za lest nedel jsme se pak ptestehovali do Jeruzalema., to je mesto docela internacionalni, neni tam tolik spiSe Anglieane a Arabove. Ted' tam je spousta 6echoslovakil, .

Polaku, fteku a Jugoslave& Meli jsme tam moc mile ptatele a byli jsme tam moc radi. Nali nejlepli ptatele byli Arabove. Jejich zasluhou jsme poznali celou Palestinu. Icoupali jsme se v Mrtvem mai, byli Jordanu, v Betleme a videli jsme, ze existuji dye Palestiny, jedna moderni a ta stars: stars zeme, uzasne zajimava, kde elovek jde krok za krokem s bibli v ruce.

Koneene jsme odleteli v srpnu z Palestiny do Bagdadu, kde bylo takove horko, ze chlapec nam na letisti zaeal plakat, le to ul nevydrii.

Tehoz dne jsme leteli dale do Basry, kde jsme ptenocovali. Rano jsme pak vyjeli ve tki hodiny, v pet jsme byli na °strove Bahrain a ve dye odpoledne v Karaei Tam jsme vystoupili a eekali na letadlo do Bombaye. Tam jsme pak eekali dark tYden a koncem srpna vyjeli lodi, se ktere Vam piseme. Mul nastoupil na lod' s tropickou horedkou, jiz dostal v Indii, a chlapec ji dostal na lodi. Mame zde spolednost ste deskou, pak tu je nekolik jugoslayskSTch politiku, sami dedoUlkove, ale moc mili. Jsem jedinY elovek na lodi, kterY umi srbsky, a .dedove jsou radi, le maji s kYm mluvit.

Neni to vlastne fantasticke, le se po dvacmtimesienim bloudeni po svete na konec snad piece dostaneme k Varn 9 Meli jsme pki *dem jests z pekla atesti, odev gad jsme vklycky v posledni chvili odjeli, a boute se vklycky rozpoutala al za nami . .

V Buenos Aires. — Argentinske ministerstvo zemedelstvi oznamilo, le 350,000 argentinskY'ch ovci bude prodano do Spoj. Stitt

Strana 4.

KDY2 SE I NEBE San Antonio, Tex. — Marie A. t'ivnY. Ano, vateni dtenaki, jsou chvile a jsou dni v natem ziti, kdy pki raznych natich vykonech, pki razne na gi praci, do budoucna se i nebe smiva. A my vgichni vtdy poeitame to "za dobre znameni", ze se nam ddel, za kterYm jdeme a pro kterY pracujeme, te se nam podaki.

A toto na ge texaske, jasno-modre nebe, se usmivalo takovYm distYm, milYm a sladce /IkejivYm fismevem v nedeli 25. ledna, kdy seglo se takove mnotstvi na geho lidu, ze vgech konein tohoto velkeho a krasneho Texasu, do te dhledne a vzornou Apravou velmi pkijemne — sine — kterou vlastni bratki a sestry, eleni S. P.J.S.T., ye tt'astnern mestedku Taylor, Tex., a ktera svYm pojmenovanim: Praha — nam pkipomina to flak vzdalenou, tetee zkoutenou a pokokenou, tyrany zneuctenou, matieku Prahu, ktera api pod titi utrpeni a znesveceni..

Tani jsme se vgichni jit dlouhY eas, na ten den, na tu chvili, at budeme tak At'astni, budeme moci ptivitati toho, jen nam pkinese trochu toho praveho, eisteho, deskeho vzduchu, kterY nas v gechny posill, ozdravi a probudi ze spanku, i ty, kteti snad jette podkimuji a neb dokonce snad tvrde spi.

A tak tedy kdy jsme urdite vedeli, ze v nedeli 25. ledna pkijede najisto ten toutebne odekavanY dr. Jan Masaryk, prosiil jsme nebe o pekne podasi na ten den, no a nebe nas vyslygelo, ne jen pro ten jedinY den, ale po cell ten eas, co nas milt' host p. dr. Jan Masaryk po nag texaske roli rozseva ' gine nacieje, viry a lasky Buh lehnej jeho praci, aby to sime, ktere s takovou laskou a daverou klade do srdci nas v gech, pfineslo utitek stonasobnY. Ja aekoliv jsem osamocena, vzdalena vtech svYch drahYch, piece musim Nei ge jsem tt'astna, neb ten, jent drzi svoji ochrannoU pravici nad vgemi mojimi cestami, dava mne najiti vicly a vtude dobre du ge, pkatele, kteki projevuji upkimnY zajem o ten maj nepatrnY tivot, a jsou ochotni brati me a voziti sebou po raznYch oslavach, schazich, divadlech a viibec vgech motnYch shromatdenich na geho lidu, kam ja \TN:1y s uptimnou laskou pospicham a citim se mezi nimi doma.

A tak vnedeli rano 25. mantele, p. a pi.

Maly, sebrali nas, mne, br. Dresslera, br. Kalluse, a ses. Maly ujitdela s nami ke sto mil vzdalenernu Taylor. Za nami druha kara, pi.

Tobolova s dcerou a dvema syny, vtichni nove odboeky Alamo SALT. Do sine Praha jsme dorazili o pal dvanacte, prave v nejlepti eas k obedu, na kterY jsme se tarn, neb tamnejti kuchakky jsou zname po celem Texau, jejich umenim, vYteenYmi vYrobky. Pki nagem pkijezdu byla sin jit obstoupena slu gnYm poetem navttevnikt. A ye vzduchu bylo citit, bude to schtize velika, schaze vskutku manifestani, a take byla.

My vgichni po dobrem obede men jsme pkiletitost pozdraviti se s na gimi znamYmi a vzdaIneYmi, uptimnYmi na ginci. Ja prvni, ktere jsem zhledla, byli moji dobki p •atele a mantele Pkevratilovi z Dallasu, a pak to jit glo nep •etriite. Bylo vas velke mnolstvi, nemohu vas vgechny vyjmenovat, ale dekuji varn z hloubi sveho srdce a vase pkatelstvi k moji osobe. Bylo mne velice mile pozdraviti se s mant. KraftoVYmi, pfitel Rendl a p. Kebrle, vgichni z Dallas. 'Vz jsem byla potegena pozdravit se s ppi. Wondra govou, Vajdakovou, Mikeskovou, manti. Bakinovi, u nich jsem take pohostinstvi kdyshoutivala.

A co mile bylo velice mile, te se mne p. KoladnY ze Shiner, s kterYm jsem spo'eerie cestovala na stejne lodi — Mauretanii — do Lech v rote 1931 a zase nahodou jsme jeli na te stejne lodi zpet, v gak ale od tech dob jsem p. Kolaeneho nevidela, a tak jsem byla velmi pkijemne pkekvapena ,a te gim se, te at budete miti cestu do San Antonia, kam jak jste pravil, dosti east() za synem jezdite, te mne s vagi mantelkou navgtivite.

Dale mne bylo velice mile poznati mantele Kuderovi z Corpus Christi, ktere jsem znala pouze dle jmena, neb sleduji se zajmem pradi sokolskou a tudit jmeno cviditele sokola br.

Kudery jsem easto s pochvalou slytela.

VESTNIE Nebudu popisovat celY prabeh se/laze, neb to bude ueineno povolanejtimi autory, ale teknu jen tolik;ze bylo v ge to nejlepgi, co jen mohlo do ramce manifestace eeskoslovenskeho du zakazeno bYti. A my po vtech tech raznYch, milYch dojmech, po stisknuti pravice tomu natemu milemu a drahemu poslu lasky: Dr. Janu Masaryku, s diky za jeho povzbuzujici slova k,dalti praci, k daltimu a vettimu sebe zap •eni a oMem, nasedali jsme do kary a bylo pal pate, kdy sestra Maly sedla a zatodila karu na zpa.teeni cestu k domovu.

Jelikot nag' zdbavni vYbor Odboeky Alamo mel pkipravenu taneeni zabavu na ten samY veeer, tedy se pospichalo, abychom se mohli tet sudastnit, a tak kdy2 bylo osm hodin, jiz jsme vchazeli do sine, kde prave pkehrali prvni kousek.

Pfeji si podekovati manelltim Kuderovym, a tech druhYm co byli s nimi jsem jmena zapomnela, ale dik yam vgem spoledne, te na vati ceste z Taylor do Corpus Christi jste nam prokazali to pote geni, miti vas mezi nami na nati zabave, a dle motnosti budem hledet varn oplatit.

Dalti, velmi pote gitelna, a velmi zfidka se nahoditelna, pocta se nam stala tim, ze v pravodu Dr. J. Kopeckeho a jeho pani mantelky, navttivili nagi zabavu csl. zahrantoni ministr Dr. Jan Masaryk, p. Maudr, piedseda hlavni iikadovny SPJST. soudce OernoskY s jeho pani a Dr. Mare g taktet s jeho pani. Clenove s odboely Alamo si velmi vati tax) potty, a JO, jen litovala,ze jsem byla velmi unavena a mela jsem pkiletitost v deset hodin se dostati domil, a tak jsem ji poutila, a tudit jsem se (Aidila sama, bYti deastna teto mile navttevy.

V pondeli dne 26. rano v deset hodifi promluvil Dr. Jan Masaryk na zdejti San Antonio Universite ,a tudit jsme men dalti pfiletitost poslechnouti na geho mileho hosta. Auditorium na Universite bylo zapinene studenty, profesory a navgtevniky. Bylo vskutku poteSitelne sledovat ten velkY zajem, nejen navgtevniku a studenstva, ale i profesord a sameho presidenta university, kterY se s diky vyslovil dr.

J. Kopeckemu za to, te se postaral o uskuteeneni teto p•ednagky.

Drutina, ktera Dr. Jana Masaryka provazi, byla ptedstavena a site: Dr. Maret a jeho pani, soudce eernosky a jeho pani, p. Vladimir Maudr a Dr. Holub. Bylo poloteno mnoho otazek, ktere Dr. Jan Masaryk velice pekne zkratka a pkimo i trochu s humorem ku v geobecne ripine spokojenosti vysvetlil.

A tak nyni koneim a pfeji nam v gem, dobre parneti v gech tech slov, ktere jsme sly geli, a ktere je nutno si zapamatovat a dle nich se fidit, neb jinak by nam nebylo nic platno, ze jsme se nan tetili, ze jsme se v takovem velikern pcidtu v Taylor v sini Praha se gli, te se na nas i to nage nebe smalo, je nutno dokazati velkou obeti, le jsme hodni velke veci, te jsme hodni — Svobody — ze jsme hodni samostatne mysleti, ze jsme hodni te modlitby, kterou matieka nas Ulla.

To vte musime dokazati na gi praci, nagi laskou k natim spolublitnim!

V DEMOKRACIE? ANO! ALE . . .

V alanku o "Duchu, kterY nechce do gkatulky" jsme kekli, te nositelem revolueniho ducha eeskoslovenske armady v zahraniei je jadro teto armady a te toto jadro tvoki pkedevtim ti, kteki odegli z domova, aby bojovali se zbrani v ruce. Dnes na jednom pkipade chceme ukazat zpusob mygleni.

Neni tfeba se hned eerne divat na svet, jestlite na otazku, zda bojujeme za demokracii odpovime: "Co pak vas to napadlo!" Dokonce i na dalgi otazku, ktera je nam davana z milosti, abychom zachranili svou duti: "Tak tedy alespori za eeskoslovenskou demokracii bojujete?" kikame po jistem vahani: "Ne, ani za tu ne!"

Chyba neni na nati strane, jsou-li domokrate z pfiletitosti nebo z povolani rozho•deni.

Otazka je polotena Apatne. My toti g ztratili, vlastne zahodili, pkedvalednY politickY slovnik.

Ve stfedu, dne 4. iinora 1942.

Nemame radi vety, z nich staeite poslechnout prvni dy e slova a matete je klidne z pameti dopinit. Nemame radi slova, ktera maji tolik obsaht jako kouzelnikav cylindr. Nemame radi slova, ktera byla v pilvodnim obsahu znesvecena a rozdrcena skutednosti. Zvlatt' nemame bez blittiho urdeni radi vgelijake ty manevry se slovem demokracie.

Co vgechno bylo nastrkano pod ten degtnik, kterY byl vydavan za kryt, jimt nic nepronikne. Co gkareCieho, odporneho bylo nazYvano "demokracie" a co se jette kryje slovem, ktere ma znamenat vrchol politickeho my gleni! Dokud budou za demokracie vydavany retirny, ktere svou lajdackosti a obmyslnosti Hitlerovi umognily prochazky po Evrope, dokud budou lido, s nimi by se v soukromi nikdo nezahazoval, vedeni jako demokratieti statnici, protote je system drze nazYvanY demokracii umotrioval a kryl, dokud bude dovoleno, aby se neschopni lido neseni dravou partaji zmocnovali osudd narodt, dokud bude motne, aby byla propast mezi lidem a vladou takova, ze jsme nekdy ani nemohli dna dohlednout, potud srni slova demokracie jako pojmu budoucnosti utivat jen ten, o nemt vime, te ma na to moralni pray°.

Ne tedy pray° proto, te ma nejakou funkci, brt proto, te prokazal a prokazuje za vtech okolnosti, te uz nyni a hned odstrariuje vtechny vady pkedvaledneho systemu. Chceme na torn, kdo se za demokrata vydava, aby jednal tak, jak musi bYt jednano, ma-li bYt Evropa jednou zase radostna a rychle vyjit z revoluci, ktere ji eekaji.

Lhak je nam protivnY, at' ma na visitce cokoliv. Neztratili jsme tictu k autorit y statu, viady, parlamentu, rikadu. Ale ztratili jsme absolutne a pro celY svaj tivot tictu k faletnosti, k pokrytectvi, k neuptimnosti, lhafstvi a ke vtem lidem bez rozdilu, kdo jakYmkoliv zpiisobem ye svilj prospech fain, teti nebo budou tetiti majetkove i mocensky z Republiky. Jestlite nekdo takovY dokonce pkichazel jako uditel moralky a obeanskych ctnosti, pak nas tak mime chytal vztek.

Odtud po nedaveice k zneutivanYm opatrne zkoumani, kdo to neb ono mluvi.

Pokud jde o Republiku, jsme hrdi na to, te jsme oestne zakoneili eru formalni demokracie.

Bylo jiste mane, kdyby se by svet vyvijel jinak, demokraticky rozvinovat na g system v pinou demokracii politickou a soudasne s tim rychleji a hloubeji uskuteiliovat hospodafskou demokracii, k nit jsme byli kulturne, hospodaksky i politicky pkipraveni. Ale citili jsme a videli jsme, jak mai° schazelo, abychom byli jednim z tech gpatnYch state. V zarodcich vice mono silnych byly u nas v gechny nemoce, ktere rozlotily do hniloby jine staty. Vzpomerite si, jak jedna politicks strana, agrarni, prostoupila celym statnim tivotem a jak ty druhe by se bud' nebyly branily nebo ubranily, kdyby nebylo u nas opravdove demokraticky autority. Nebyl to lid. Lid ma jen motnost revoluce a na g lid by nebyl riskoval stat pro revoluci. Demokracie byla u nas v rukou MasarykovYch. Benet se zasloutil o to, te jsme prvni dobu sve samostatnosti dant jako slu gna demokracie. Bez autority techto dvou muta by nebyl na g demokraticky system vydrtel nebo alespori by nebyl mohl pkivesti celY narod na jedinou vYz yu do zbrane proti vnejtimu neptiteli.

Proto se nechceme k pohadce mladi vracet zpet. Proto nebojujeme ani za eeskoslovenskou demokracii, na niz jsme byli hrdi. Chceme vic.

Neni pravda, te katdY narod ma takovou vladu, jakou si zaslouti. Chceme pro celou Evropu a pro celY svet, sebe v to, demokracii, katra, by dala narodam takove vlady, jako si zaslougi.

V v R. V Zkutena svedkyne.

"A nyni," pravil pravni zastupce, "vas musim obtetovat celou •adou otazek."

"To nevadi, main doma maleho chlapce."

Povidal bolestne pied spiritistickou seanci pan 6ulik: "Ach, bote, jak rad bych si zavolal ducha sve tchYrie."

"Vtdyt' je jette tiva."

"Prave proto."

Ve stfedu, dne 4. rinora 1942.

Dallas, Texas.

Ctene. redakce, bratti a sestry!

Vedirek potadanY Sicim krou2kem tadu cis.

84. pro eervenY Kfi2 se nad oeekavani dobfe vydatil. S vYdelkem jsme ripine spokojeny.

Jmenem krou2ku srdedne dekuji v gem nav gtevnikrim a tern, kteil dary poslali, na gim eeSkYm obchodnikrim, ktefi nam velice pane' vygli vstfic; objeli jsme etyti obchody, v ka2dern za jeden dolar zboti koupily a asi za osm dolar dohromady dart/ jsme obddely. Z pekarny p.

Houpyho nam poslali dort, ktery pfines1 5 dol.

Dekuji hudebnikrim, kteti pod vedenim Cyrila Pokladnika vyhravali do tance, eim2 se omladina bavila pozde do noci. Vydani jsme mely velmi male, tedy disteho pfijmu bylo neco malo pies $50.00. $40.00 jsme daly ,Americkernu oervenemu Kfi2i a $10.00 Oeskemu 6ervenemu Kl12i. Prod jsme daly deskemu Kfi2i tech $10.00 musim objasnit, neb sotva jsme penize odevzdaly, u2 slygim protest, 2e jsme neudinily, co jsme slibovaly, 2e dame vge AmerickeMu Cervenemu Kfi2i.

Nage zeme Amerika je ye valce, ona uznala eeskoslovenskou vladu v Anglii, ona ji povolila finandni pomoc na vydr2ovani Ceske armady.

Oni tam mail svfij tervenY Ktd, neb i eeska, Amerika jim tarn poslala ambulance. Dnes ti hogi bojuji proti nas vSech nepfiteli denne yefejne a mo2na 2e neni doba daleka, kdy budou bojovat v jedne fade s na gimi hochy americkYmi. Jsou mezi nimi i na ge pokrevni rodiny, mo2nd ie budete za das pfekvapeni a2 us/y gite, 2e tam byl zabit vas bratr, bratranec neb strYc. Z tech $50.00 jsme dalSr4 dily zde nagim a ten 5. dil tern hochfim v dalne cizine. Ten patY dil my 2eny pfitomne v sici hodin'e jsme mezi sebou rozkoupily, zbytky zbyle a tech $10.00 jsme daly dohromady a tern hochrim darovaly. Tedy kdo chceg vyeitat, 2e jsme nejednaly spravne a 2e nas pfigte nepodpoti, dobte, nein tak a zristari doma, nedej, aspori nam ktere mame z iispechu krasnou radost, nam ji neotrasig.

Nag gici krou'iek jest poetem malt', pro tento rok ueinil svou povinnost, sotva budeme co vetgiho potadat, neb pkijdou jine podniky, spolkoye programy a ty se musi te2 podpotit. Tedy prosim, nezlobte se na nas a diky vam v gem za vagi yYpomoc.

Pigi, 2e jsme byli pane pfijati u eeskYch obchodnikri. Jsou to obchody L. KopeckY, Mrs. Henzen, W. Vita, bratti Machu, pekarna J. HoupY. Vgichni tito v2dy kazdy podnik podpoti, na pitgramy piijdou, penize utrati. Co si od nas zaslou21 nagi podporu. Kdo mutes jdi a kup od nich tfeba malo, ale pfeci Umysl dobrY mag.

Jeli jsme s Hedou poslechnout pfedna gku p. ministra Jana Masaryka do university S.M.U. zde v Dallas. Pfedna glea; mela bYti v salu knihovny, kde jest 250 sedadel, ale ty byly za chvilku zasednute, tak2e bylo obecenstvo yyzvane, by pfeglo do auditoria, kde pied lety pen Ceti pevei z Prahy. Pfedna gka byla velmi zajimava pro americkou vetejnost zvla gte. Vzpomenuto Bismarcka, Napoleona, pra2ske Karlovy university, jeji otevfeni v roku 1348 a jeji uzavfeni hordou nacistri. Z university jsme jely do Sokolovny, kde pan Masaryk promluvil desky pti mengim dychanku na jeho podest uchystanem ienami ze Sokolovny. Jeho fee v Sokolovne byla jen tak bratrsld, napomenuti, aby jsme vgichni pracovali a zase pracovali bez rozdilu. A aZ bude to v ge za nami, pak 2e zase mfdeme si it svym 2ivotem, "nu tfeba tim hagtetivym". Na tuto yeti, a2 bude to vge za nami ... byla bych rada podotkla, my nechceme bYti tim, dim jsme byli, 2e dne g -nivalkjembYtilscomaueintclY svet, lepsim, dokonalej gim, snagenlivejg im, lidgtej gim, 2e ma pfijit ta laska stale hlasana, ne jen mezi jedinci, skupinami, ale v gemi narody celeho sveta, tedy ie bojujeme za dobro a pokoj zittka.

Ant. Ondrfigkova.

V LondYn. — Tiskova kancelaf britskeho novinatskeho sdrukni Press Association oznamila, 2e Josef Skalda, "otec" protinazistickeho tisku v Ceskoslovensku, byl popraven Nernci. Skalda byl odsouzen k smrti nazistickYrn soudem v Berline hned v mesici zati 1941, a to na ob2alobu pro "velezradu". V one zprave P. A. se neuvadi, kdy byl Skalda popraven.

Strana 5.

VESTNfK Caldwell, Texas.

Ctena redakce!

Velka manifestaeni schrize v gech Oechoamerieanfi v Taylor v nedeli dne 25. ledna jest jiz za narni a my dnes vzpominame na ty chvile za2ite mezi na gimi milYmi pfateli. Bylo to nas mnohYch vrouci pfani spattiti syna nageho prvniho presidenta 'Ceskoslovenske republiky Jana Masaryka a z jeho fist sly geti pozdrav nagi otdiny. Nage ptani se nam spinilo, ba i piiroda nam pfala, neb den byl ptimo nadhernY, take se nam to krasne s man2ely Vondra govYmi a pani M.keskovou cestovalo. Do Taylor jsme ptijeli neco po jedne hodine. Lide se sji2deli se vgech stran. V kuchyni bylo jako v Ulu, a kolem dvou hodin byla taylorska, sin jako nabita mnoho lidu muselo zristati na venku pro nedostatek mista. My men gtesti, neb jsme dostali misto zrovna v pfedu. Ministr Dr. Jan Masaryk byl provazen oblastnim pfedsedou SALT. panem Maudrem, deskoslovenskYm konsulem dr.

Hollubem, a p. Olexou, nagim pokladnikem SA T. Na jevigti jej pfivitalo mate devdatko v ndrodnim kroji a podalo mu krasnou kytici rri21.

Na tvaii nageho mileho hosta bylo videti radostne pohnuti, kdy se k devi:atku shYbal a na lieko je libal. Jevigte bylo obsazeno celYm oblastnim vYborem a i my damy jsme byly zastoupeny pi. Habartovou z Bryan. Pan Vladimir Maudr nam pkedstavil p. dra Jana Masaryka, kterY mluvil nejdfive anglicky a pak Cesky. Pee jeho byla kratka., ale velmi srdedna. Ptipominal nam utrpeni nagich tam za motem, nabadal nas k praci a to Usilo ynou praci; jestli nebudem sami pracovat a sami si pomahat, tak ani Ruh nam nepomfde. A zvla g te o to nas prosil, abychom se vespolek milovali, aby jsme se men radi aspori v teto va2ne a kriticke dobe, po valce 2e se mfdeme zase hadat, v gak pry to mame stejne v na gi povaze. Jiste 2e je to kus poctive pravdy, ale ted' na to chceme zapomenout, ted' chceme jit v gichni za jednim a tim samYm cilem. Mame bYt flanked dobrYmi Ameridany a pak dobrYmi 'Cechy.

Nezapominejme na nagi Ceskoslovenskou armadu, na nage letce. Pomahejme jim. Pravil, 'Ze jim se nejedna ani tak o ty penize jako o to, 2e na ne nekdo vzpomina, 2e jest nekde ye svete kus to dobre deske du ge, ktera s nimi citi. Kdy2 tak elovek vzdalen kus od domova v cizine, pf bichazi east() chvile stesku. Zachvati vas takova stragne, touha po domove, po va gich drahYch. Pfed va'Simi zraky se yam objevi vge to co jste vidali, kaala ta pe ginka po ktere jste chodili.

Zda, se vam, 2e citite vrini lest/ a sly gite ptactva zpev. Ja jsem to vgechno sama na sobe zkusila a proto vim, co to je. Touha a stesk po*domove jest takova z ylagtni bolest, kterou nedovedem ani slovy vyjadfit. Mne se tak dasto zdavalo, 2e kdybych ldidla mela, 2e bych se domri rozletela. Co noci jsem proplakala, to vi jenom Bah, a svedek byla ma slzami skropend podu gka. A east°, velmi dasto mi pfi gla na mysl slova: Ach smutno, smutno mi, me srdce svird strast, ja v cizi oteine modlim se za svou vlast. A dnes, po tficeti letech sveho pobytu zde, stale vzporninam, tfeba 2e tuto vlast tak miluji, a kdyby se me nekdo zeptal, kterou to zem mam radgi, tak bych tekla, 2e je mam obe stejne rada. P. dr. Masaryk pravil, 2e kdy2 sem do teto zeme a k nam do Texasu zavital, 2e se a2 polekal v jakern blahobytu zde 2ijeme. A proto my ani nevime co mame a eastokrat si toho ani dost nevaIime. Hitler, Mussolini a mikado se dopustili na nas stra gneho zlo(inu, naueili nas nenavidet a takove zloeiny jsou neodpustitelne. Krev nevinnYch mueednikfi void k nam o pomstu a pomsta bude stra gna. Za jednoho Cecha deset Nemcri. Oko za oko a zub za zub. Ku konci sve feei nas ujistil, 2e valku vyhrajeme, 2e zvitezime, 2e zvitezit musime. ftekl: V2dyt' ja chci jit domil do matieky Prahy a na mamindin hrob se pomodlit. Jeho pfani se snad jiste nekdy spini, ale ja ji2 asi nikdy nagi Moravenku vice nespattim. Jak vime, Masarykova maminka byla rozena Amerieanka, a v duchu ji musime obdivovat, 2e nejenom 2e se naueila Cesky mluvit, ale ona dovedla i Cesky citit. Srostla s nagim narodem, milovala jej, trpela pro nej, byla 2alatovana a to ji sklatilo v chladny a snad i pfedeasnY hrob. Veru, byla to velka 2ena a my na ni v2dy s rictou a laskou vzpominame.

Tedy meli jsme se v Taylor velice dobte. 0bed byl vYbornY, jako i vedefe. P1i programu nam vyhravala hasieska eeska kapela z Granger, Texas, pod vedenim p Mikulendaka, ktereho mnozi znate z jeho humornYch dopisCi, a je, mela itu test p. Mikulendaka osobne poznati.

Prvni s kYm jsem se setkala byla pi. Fojta gkovd a pi. Beekova ze Seaton a pi. Mendlova z Bryan. Te2 velmi rada jsem uvidela pi. Zivnou, jeji2 dopisy ye Vestniku a i v jinYch dasopisech se tak krasne etou, a ja se tak Casto divim, kde ona tolik latky ku psani bore. To jsme si, Matenko Zaleska zazpivaly, co? S pani Zaleskou jsme se seznamily v loni v Cameron na slavnosti, kterou poicadali pfi zajezdu monsignora Zlamala, a od to doby se mame mot rady.

Nage opetne shledani bylo radostne, a tolik me prosila, abych tam zristala i na veeer, cot me ma gvalirova pi. Kovo.fova ze Snook umoanila, slibivgi mne, 2e se mohu s nimi svezti domt, a tak jsem zustala. Po yeeeti jsme se seskupily do jednoho mista v dolej gi mistnosti a pekne jsme si zazpivaly, a vyzpivaly jsme je v gechny, na kterou jsme si jenom vzpomely. Pani Zaleska zna mnoho pisni, a pak tam byla jedna pani nebo sleena, nevim, zda se mi 2e z Dallas, a ta jich umela jegte vie, a konedne i zpevnidek odkudsi vylovila a tak jsme se krasne bavily, 2e jsme ani nevedely, 2e nahote v sale ji g hudba hraje k tanci pod fizenim George Moody z Taylor. Zddely jsme se je gte asi neco pies hodinu a pak uji2dely k domovu. A 2e jsme byly tak naladeny, pustily jsme se zase do zpevu a ani jsme se nenadaly a byly jsme v Caldwell.

Ku konci meho dopisu pfeji v gem etenafrim Vestniku po2ehnanY novY rok, rolnikrim hojnou Urodu a dobrou cenu na vgechno co vam =tieka zeme pfinese. To vam pfeje vase jako v2dy, Marie Vajdakova.

V DiKiIVZDANi.

Mili bratki a sestry, timto v gem uptimne dekuji za podporu mne zaslanou. Dekuji fadu Vyzovice Cislo 114 a pfedsedovi Nemoc. Oddeleni, br. John toupalovi a Hlavni tfadovne za podporu mne zaslanou. V gem yam Pan Brih zaplat'. Jest to pro mne velke, yYpomoc a vd2'im si toho, a odporueuji S.P.J.S.T. Nemoc.

Oddeleni.

Mile sestry a bratti, kdo je gte nejste eleny N. 0., neodkladejte a starite se Cleny, neb nikdo nevi kdy ta nemoc na eloveka pfljde. A ti, kteti jsou tak At'astni a nemusi do nemocnice bYti odvezeni, tak mohou Bohu dekovat, 2e jsou uktfeni bolesti a trapeni s nemoci.

Take dekuji br, a ses. delegatrim v poslednnich dvou sjezdech, ktefi v gemo2ne se sna2ili, aby bylo ve skutek uvedeno heslo: "Podpora, Lidskost a Bratrstvi."

Se sesterskYm pozdravem, 2ofie V. Trlica.

V LondYn. (OTK.). — Nakladem Roberta Hale byla prave v LondYne vydana angl icky psand kniha dr. Ev2ena Erdelyho o 250 stranach s nazvem "Prvni evropskY sprotektorat Nemecka".

BritskY tisk pfinesl pfiznive posudku o teto knize a Manchester Guardian venoval ji frvedni dlanek. LondYnske Times venovaly knize pint sloupec v literarni pfilose, v nend se pravi toto: "Kntha Erdelyho je zdrcujici ob2alobou, jea je zalo2ena na neseetnYch a nevyvratitelnYch dUkazech. Neni pouze chvatnou snri gkeu faktri o danem tematu, nYbfZ je zalo2ena na peelivem studiu a na pfimem pozorovani." List Yorkshire Post ,poznamenava, 2e Erdely byl londYnskYm dopisovatelern LidovYch novin v dobe, kdy Nemci obsadili Prahu. Pfed tim byl po mnoho let dopisovatelem LidovYch novin ye Vidni, kde rovne2 na vlastni odi vide' okupaci nemeckou armadou.

V LondYn. (6TK). — JakYsi nemeckY vojak na sovetske fronte poslal svemu pfiteli ve 8tokholmu dlouhY dopis, v kterem popisuje situac, v nemeckem vojsku — o obrovskYch ztratach na 2ivotech, o nedostatku tepleho gatstva, o g patne lekafske slu2be, o zmen genYch pfidelech potravin atd. Dopis je lehce pfe gkrtnut censoy ou tu2kou a je k nemu ptipsano: ::Prof tolik slov? Inclyt' to ka2c1S7 vii"

Strana 8.

Vitah z protokolu schuz Hlavni Uiadovny.

Prvni pravidelna dtvrtletni schrize Hlavni ttadovny Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, v roku 1942, se konala v Hlavni Ufadovne ye Fayetteville, dne 5. ledna, 1942. Nasledujici teditele a Atednici byli ptitomni: F. K. Bueek, J. F. Chupick, Edward L. Marek, -Frank B. Steiner, August Kacit, J. H. Siptak, Robert Oervenka, Stephen Valdik, Frank gvadleriak, Frank Matush, J. S. gebesta, Chas.

Holasek.

V neptitomnosti ptedsedy, Hlavni ttadovny, C. H. Chernoskyho, ktery byl neptitomen nasledkem nemoci, misto-ptedseda Bueek zahajil schrizi ve 2:30 odpoledne.

Protokol z ptede gle schrize byl eten a schvalen.

Die obvykleho potadku, mistoptedseda Bueek udelal vYkaz ze svoji ittedni dinnosti• za posledni etvrtleti, ve ktere udaval, to on vykonal vgecky povinnosti na nej spadajici, co mistoptedseda. Hlavni tiadovny v gude a v katdem ptipadu, tdyi mel k tomu ptiletitost.

Tajemnik Chupick ptedlotil pted schtizi pisemnY vYkaz jeho ttedni dinnosti za posledni etvrtleti, a take seznam tadosti o majetkove prijeky, ktere Hlavni ttadovna dostala za posledni etvrtleti roku 1941, a jak s nimi bylo naloteno. VYkaz ten ukazoval, to za toto obdobi Hlavni ttadovna obdriela tadosti o majetkove prijety v obnosu $338,396.51. Z techto tiadosti, $184,366.51 bylo schvaleno; $18,200.00 bylo zamitnuto tadateli; $70,979.00 bylo zamitnuto tediteli, a $18,300.00 bylo ve vyjednavani.

Tajemnik dodal, to se vtdy snatil vykonavat vgecky sve Utedni povinnosti tak ptesne a rychle jak to okolnosti dovolovaly, a dodal k tomu, to prate s uvedenim noveho systemu Adetnictvi v tiadovne je jit dobte pokrodila. Oznamil take, ie prate s vybiranim a kolektovanim pteglYch uroku na na ge plljeky proti certifikatilm je daleko od iipineho vyrovnani, ale to nage certifikatove prijety jsou v daleko lep gim potadku net byly pted rokem; ze prate tato nebyla vymo.hana tak ptesne jak se odekavalo, nasledkem nedostaditelnYch vYpomocnYch sil v ttadovne. Dodal take, to doufa, to se sesilenim vYpomocnYch sil v Hlavni IITtadovne, prate tato bude moci pokraeovat zdarne ku pkedu, a take to prate se zatizenim nageho Addressograph zpilsobu ifeetnictvi mezi Hlavni Utadovnou a mistnimi fady, kterY ma tvotit velmi ditletitou roli, bude zase brzy zapodata a system tento uveden v einnost. teetnik Marek ptednesl pted schtizi vYkaz jeho uredni dinnosti za posledni etvrtleti roku 1941. Mezi jinYm, rjkaz tento dosveddoval,ze za posledni etvrtleti roku 1941, na ge Jednota ziskala disteho ptiriistku 206 Vertu. Oznamoval, to nekolik tacit je pozadu se zasilanim jejich poplatkil na Hlavni Utadovnu; ze kona vgecku praci spojenou s uvedomovanim vgech suspendovanYch elenii, jakmile jejich suspendovani je mu oznameno, a ze podrobne vydrtuje vg ecky zaznamy spojene se suspendove.nim a vyloudenim elent Jednoty.

Pokladnik Steiner ptednesi pied Hlavni Utadovnou vYkaz jeho Atedni einnosti, ve kterem 'poukazal na sta y ritznYch majetkovYch prijeek Jednoty; v gech zaletitosti tykajici se mistnich organisatorri v organisaeni praci a rriznYch dinnosti spojenYch s jeho ttadem a take ptednes1 pted Hlavni Utadovnu vYkaz agitaeni prate v roku 1941, s porovnanim ji s agitaeni praci v roku 1940, atd.

Pti jeho vYkazu ohlecine majetku Jednoty, oznamil take, ie dosud nebylo nic ureiteho vykonano ohledne vyrovnani jiste pozemkove zaletitosti v okresu Harris.

Pravni radce Kacit podal Hlavni ttadovne vykaz jeho ritedni dinnosti, za posledni etvrtleti roku 1941, ye kterem poukazoval na to, to v poslednich dvanacti mesicich na ge Jednota udelala mnohem vice prijeek net kdykoliv pted tim za tu samou dobu. Povidal, ze jestli takovY naval prijeek bude napotad k yyjedniyani, pine nucen si zjednat elponioe na pfehliteni

Vt STNiIC abstrakt ,a jinow praci spojenou s prijekami, atd. Vyslovil se, ze ad nema podrobnY vykaz koresPondence, kterou on je odkazan vesti v zajrnu a ye spojeni s piljekami pro Sednotu, ze tato akce sama sebou sebere mnoho jeho easu.

Oznamil, to Jednota nyni nema, tadnYch soudnich sport' k vyjednavani, mimo jednoho ptipadu, kde se jedna, o rozdeleni 114 atra pozemku na kteryth Jednota ma hypoteku (na, nerozdelene tti °sunny), a ze manic dosud jeden ptipad v bankrotnim soudu ve vyjednavani v Houstonu. ;Wacky vykazy titednikil Hlavni Uradovny byly schrizi pkijaty, a byly ptedloteny sboru teditelri.

Schrize byla odrodena na pet minut ye 4:45 od.poledne, a rase zahajena misto-ptedsedou Budkeln ve 4:5.

Na navrh, kterY byl podporovan a jednohlasne ptijat, bratti gvadleriat a }Caeit byli jmenovani co dvou-elennY vYbor, kterY ma podniknouti cpstu do Rio Grande Valley, a vygettiti, co by Jednota mela udelat ohledne jejiho majetku v torn okoli. VYbor tento byl poveten jednati ve vgem die jejich nahledu, pro zajmy Jednoty.

Na navrh, kterY byl podporovan a schvalen, bratti Kacit a gvedleriak byli dale spinomocWent a poveteni zastupovati Jednotu pted o• kre,snim soudem v okresu Cameron, Texas, ye snaze, aby oni (Kacit a gvadleriak) byli jmenovani co elenove sborureditelu zavodnovaciho Dist, els. 15, v okresu Cameron, a aby na ten sbor teditelti byli jrnenovani jini elenove, od kterych mriteme oeekavat, te budou jednat ptiznive a spravne ye vecech a v zajmech, ktere Jednota v tomto distriktu ma, a site aby temito nagimi zestupci okresni soud okresu Cameron byl potadan, aby do sboru teditelri toho distriktu byli dale ustanoveni panove Kachtik, McEowen a Pritchard, a tajemniku bylo natizeno ,aby napsal okresnimu soudci, Oscar Danci, okresu Cameron, Texas, ptedlotil mu auto ts adost, a potadal jej ye jmenu Jednoty, aby techto pet mutt' ustanovil co sbor tedite1ri zavociriovaciho distriktu Cis. 15 v okresu Cameron.

Na navrh, kterY byl jednohlasne ptijat, bylo usneseno, aby bratti Kacit a 8" yadlefidk byli spinomocneni prodati na g pozemek v tomto zavodriovacim distriktu cis. 15, za tu nejlepgi cenu, jakou budou moci dostat, a bylo usneseno, aby pokladnik Steiner, (na jeho iadost) byl teto zodpovednosti sprogten.

Bylo jednohlasne usneseno, aby tajemnik a pokladnik byli spinomocneni zakoupiti za $50,000.00 obrannYch bondri, Series G, vlady SpojenYch Statri. Bondy tyto nesou 21/2% troku.

Bylo jednohlasne usneseno, aby, jestli to majetkova zaruka dovoli, byla udelana prijeka $5,000.00 jednornu bratru na gi Jednoty, ktery tadal o takovou prijeku, s vytvetlenim, ie chce techto $5,000.000 upottebiti na zakoupeni obrannYch bondri vlady na gich Spojenych tri.

Tajemnik ptednes1 ve schrizi petici neb tadost od tadu dislo 84, ve kterem zminen 'y tad tadal Hlavni 1tadovnu o schvaleni jejich navrhu, aby na ge stanovy byly zmeneny prosttednictvim referendum, die elanku 178-182 veetmo, nagich stanov, v torn smyslu, aby Hlavni tiadovna byla spinomocnena a aby mela pray° ukladati fondy Jednoty do bondri nesou' cich 3% -rirokri, kdetto nyni nerna, dovoleno kupovat bondy nesouci merle neili 4% itrokri. tadost tato byla Hlavni Utadovnou schvalena.

Tajemnik ptednesl pted schrizi petici neb tadost od tadu disio 84, ye kterem zmineny tad tidal "Hlavni tkadovnu o schvaleni jejich na,aby nage stanovy byly zmeneny prostiednictvim referendum, die elanku 178-182 veetmo, nagich stanov, v tom smyslu, aby nebylo vytadovano( jak nage stanovy nyni vytaduji), ze nekterY z na gich teditelri ma bYti napotad ptitomen v Hlavni ttadovne, kdyt se v ni kona ptehled prehlliiteli statniho odboru pojigteni. tadost neb petice tato byla schvalena.

Tajemnik ptednesl y e sehazi paid neb Woad 04 Oda dislo 84, ye kterem zminenSr

Ve sticedu, dne 4.1nora. 1942. tad tadal Hlavni titadovnu o schvaleni jejich. navrhu, aby nage stanovy byly zmeneny:prostkednictvim referendum, die elanku. 1.413!7182 veetmo, nagich stanov, v tom smyslu, aby 4/2% sratky na Urocich na majetkove prijeky, ktera je nyni poskytovana nagim dluinikrim, kteti plati ptesne v das sve splatky a hroky, nebyla povolovana tern dlutnikrim, ktett Upine vyplaci jejich prijely pteddasne. tadost neb petice tato byla take schvalena.

Tajemnik Chupick ptednesl pted schrizi psani neb tadost od tadu eislo 149, ye kterem zminenY tad tadal Hlavni Utadovnu -o schvaleni jejich navrhu, aby rage stanovy byly zmeneny prosttednictvim referendum, die Clanku 178-182 vdetmo, na gich stanov, v tom smyslu, aby k dlanku 44 na gich stanov byl dodan nasledujici dodatek: "Vydani toto se plati z fondu na vYlohy Hlavni triadovny, a nesmi obnageti vice net $250.00 mesiene." Navrh tento byl poloten na Tajemnik Chupick oznamil schrizi, ze byl uvedomen ptedsedou Hlavni ttadovny, br.

Chernoskym, to br. ChernoskY obstaral bondy pro vgecky iftedniky Hlavni ttadovny pro rok 1942, jak na.sleduje: pro tajemnika, v obnosu $10,000.00; pro pokladnika, v obnost $10,000.00; pro teetnika, v obnosu $10,000.00, a Pro pravniho radce v obnosu $2,000.00.

Schilze byla odroeena k vedeti o 6:30, a zase zahajena misto-ptedsedou Buotem v 7:35.

Na navrh, kterY byl jednohlasne schValen, pravni radce Kacit byl spinomocrien sjednati si, na sve Utraty, takovou vYponloc'v ptehliteni abstraktri a v gecku praci spojenou s vYtiioVanim piljeek pro Jednotu, kdyt ji bude pottebovati, a na tak dlouho jak ji bude pottebovati.

Tajemnik Chupick oznamil schrizi, ze byl uvedomen tadem dislo 88., ze 57 "radii na gi Jednoty schvalilo jejich navrh, aby k elanku 88. nagich stanov byl ptijat dodatek prosttednictvim referendum, kterY navrh byl schvalen v tijnove (1941) schrizi Hlavni tkadovny. Ponevadt techto 57 flat, ktere ptijmuti jmenovaneho dodatku k nagim stanovain schvalily, je vice net vytadovana jedna ttetina, bylo usneseno, aby tajemnik Hlavni t:Ttadovny ptedlotil tento dodatek na gim tadrim k odhlasovani, die ptedepsaneho zpilsobu a potadku.

Tajemnik ptednesl ye schrizi dotaz jisteho elena nagi Jednoty, kterY se tazal, kdo by byl zodpovednY za ztratu penez patticich Hlavni trtadovne v padu pfepadeni neb kradete, kdyz mistniho tyto jsou v rukou Ponevadt zaletitost tato je vice merle pra y -nihoram,bylptedanrvimuadcKikovi k vytizeni se tadosti, aby tazateli podal pathene vysvetleni a informace.

Bylo usneseno, aby bylo povoleno $25.00 na zakoupeni oznamky na jevigti v sini tadu eislo 84. v Dallas.

Bylo usneseno, aby .tajemnik zakoupil -pro rozprodej mistnim tadrim rrizne knihy_ pro zapisy ifiednika tacit.

Byla etena tadost City National Bank z Bryan, Texas, aby banka tato byla ustanovena vkladatelnou pro na gi Jednotu. Bylo usneseno, aby tajemnik teto bance oznamil, 2e v nytiejgi dobe Hlavni tTtadovna neuznava, to stave, potteba pro vice vkladnich bank, ale ze kdyby se nekdy v budoucnosti takova potteba ukazala, to tadosti teto banky bude venovana pattidna, pozornost.

Tajemnik Chupick tadal Hlavni Utadovnu, aby ptijala nejake ureite usne geni, jestli se ma, konati nejake soukrome vy gettovani tadatelri o vetgi obnos pojigteni v Jednote, a zvla gte kdyt tito jsou v pokroeilem stars. Bylo usne geno, aby v pripadech kde se jedna, o pojigteni v obnosu tti tisice dolarti neb vice, mistni tad byl .na to upozornen a potadan, aby takoVa, tadoSt o pojigteni byla ptedana vygettOvacinaii vYbOrit mistniho tadu k vy S. etteni, dle elariku85.1,nagich stanov.

Pokladnik Steiner ptednesl Hlavni ttadovne k uvateni a k schvaleni resoluci schvalujici prodej majetku eislo 98, a "leasovani" na olej majetku dislo 12.

Na navrh, ktery byl jednohlasne ptijat, pted-, seda a talemnill

taadoux

6R111

Ve stfedu, dne 4. anora 1942. mocneni podepsati listiny na tyto dva pfevody.

Pfedseda a tajemnik Hlavni fJiadovny byli dale spinomocneni podpisovati listiny podobneho druhu ye vtech podobnych pkipadech, kde se jedna o prodej neb "leasovani" pozemkt pathcich Jednote. Takove spinomocneni ma byti dosvedeeno v katdern piipadu patkienou resoluci, ferny opts ma bYti piipojen a ma bYti east protokolu tato schtze.

Pokladnik Steiner oznaMil schtzi, ze okres Karnes nas tadd, aby jsrrie dali jeho bondy (kterYch vlastnime za $5,000.00) do jeho plena neb programu, pornoci kterehol tyto bondy ji bYti znovu financovany.

Dale oznamil, mesteeko Holland nas tada, aby jsme snitili trok na jeho bondy, ktere Jednota vlastni, na 4%, a vyrovnali jeho pfeSle firoky po $20.00 za kupon. Tato posledni tadost byla jednohlasne zamitnuta.

Na navrh, kterY byl jednohlasne piijat, bylo usneteno zakoupiti za $12,000.00 bondt mesteeka Carrizo Springs, v okresu Dimmit. Bondy tyto byly zakoupeny za $119.90 za kaklych $100.00, a nesou firoku do 15. bkezna 1945; pak ponesou 5 1/2 % troku. V tom samem navrhu bylo usneteno zakoupiti za $13,000.00 bondt m.esteeka Robstown za $103.57 za kahlYch $100.00. Bondy tyto nesou 4 1/2 % troku.

Schfize byla odroeena v 9:30 hod. veeer.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tkadovny.

V ftad Svaz echoslovant, 6. 92., Fort Worth, Tex. Ctene sestry a bratti!

Zde yam podavam vYsledek volby fitednika v prosincove schazi pro rok 1942: Pied. J. R. Bartek, mistopkedseda Joe Juran, taj. John Chaloupka, freetnik Joe Kai, pokladnik F. J. Biala; spravni vybor: Rud. Kai, Joe Koti, F. J. Blatek; ifeetni vybor . Frank Pkaslieka, Joe Juran, Joe Huberiak, prtvodei Joe Danek, dopisovatelka Helen Zichadek, kadovi lekafi Dr. Frank McKee, dr. Bumph, Dr. Grienes, zabavni vybor: Edwin Mikeska, F. J. Blatek, John Chaloupka, nemocenskY vybor: F. J. Blatek, A. T,irek st., Karel Bartek, sestry Albina Bartek, Helen Zichadek a br. F. Pkaslieka, resolueni vybor: John Chaloupka, Karel Bartek a ses. Helen Zichieek. Jestli jsem nektere vynechal, tak ptijd'te do schaze a zajiste se dozvite lepgi.

Sestry a bratki, pkipominam yam, te pfigti schtze bude konana dne 8. imora ve 2 hod. v nedeli odpoledne. Jak jsem sly gel, to mnoho z vas nechcete nav gtevovat schtze z to ptidiny, pokud se budou konat ye sklepeni. Tedy na to zapornefite, dalti schtze budou konany v sini a ne ye sklepeni, totit alespori po dobu zimnich mesict.

Dale vim ptipominain, nas zabavni vybor bude potadat zabavu v nedeli veeer dne 8. finora psi hudbe Happy Dan and his boys z Granger, Tex. Zadatek v 8:15 hod. Vstupne pani 40c, (Maly 25c. Tedy kdo jste milovnik zabav, tak piijd'te se s nami poveselit, neb to bude asi posledni zabava pied postem, dalsi zabavy budou at po postu, a to bude asi 12. dubna. Pies dobu postni kdo chce se pobavit pie rekordech na Nickleodeonu, tak maze. Sin bude otevfena katdY den. Br. domovnik varn s radosti poslouti.

Pkijd'te do schtze dne 8. odpoledne, a veder na zabavu. S bratrskYm pozdravem, John Chaloupka, taj.

Se/line tadu Fort Worth, eislo 154. bude v nedeli odpoledne dne 7. Bratti a sestry, dostavte se vaichni a zaplat'te si vase poplatky.

Pik jen par kadkt, byla jsem nemocna, ale ut je mi lepe. Pozdrav na ftechny etouci, Anna Svitak.

LondYn. (eTK). BerlinskY korespondent tvYcarskeho listu "Beseler Nachrichten" oznamuje, ze nemeckY tisk neptinati jedine zminky o pkijezdu americkeho vojska do severniho Irska. Nemecke tkedni kruhy se snati ptsobit dojmem, jako by zprava o americkYch vojacich na britske ptde nic neznamenala. le bylo beztak mono ji eekat, protote v Irsku pry jit' byli amerieti odbornici; s pkiznaenou nelogikou, kterou se Berlin v poslednich mesicich vyznaeuje, kikaji tit nemeeti mluvei, pkijezd americkeho vojska do Irska je jen propagaenim manevrem, kterY ma, povzbudit nadeje britskeho obecenstva.

VESTNtK NOVA AGITACE S NEMOINOU. LIACHUV VZKAZ TK. - MOZART -JAKO' NAZISTICKA ZOO. Zatim Nernci hledi ziskat sympatie eeskehb lidu Ntemi prostredky. Jednim z nich je nova agitace pro nemeinu - pry fee budouci Evropy.

Znovu ji zahajil pan Gregory zpiisobem trochu podivnYm. Vzal si totiz na mutku londYnskY rozhlas v nem2 se ()Was vyskytuje pkipomenuti, aby nati posluchaei, nemohou-li zachytit eeskoslovenskeho vysilani, naslouchali nemeckemu vysilani z LoridYna. Nebyla to zrovna vhodne volena, formulka, to uznivame Ale zpfiSob, jakym ji poutil pan. Gregory je temek htimoristickY. Ve svem elanku v t■Telier Tagu nejlitiv prohlasil, to z toho je zfejrno, to se eat 'emigrant obraceji na ureite kruhy mimo pracujici tkidu, protote map za to 'te tyto jive kruhy (minena je asi "inteligence") budou mit yetti vliv na eeskY lid. Soudasne se v gak, pie von Gregory dale, v LondYne dOmnivaji, te nekdefti boj proti nemecke feei bYValem Ceskoslovensku pilsobi dale, take narod ziistane i naptiAte uzavfen pied svetem svou neznalosti nemeckeho jazyka. Zatim vtak deska pracujici mladet poznala, jak je nezbytne nutno, aby se nauella nemeine. Autor pak upozorriuje, ye vysoicYch fikadech protektoratu jsou je gte dnes lide, kteki by chteli jit proti proudu. Je to divna, logika.

Nejdtiv pan Gregory zesme gni LondYri, ze Se ()brad jen k inteligenci a ne k delniktm, pak dovozuje, to jsme v LondYne ptesveddeni o tom, to oposice proti ueeni se nemeine stale pokraeuje a nakonec nam prozradi, to se delnictvo uei nernecky ate Cast inteligence se stale jeSte nemeine udit nechce. Veru, je tetiko bYt nacistickYm propagandistou.

Dalsim prostfedkem k ziskani sympatii eeskeho lidu byly oslavy stopadesateho vYrodi Mozartovy smrti v Praze. nas neptelrvapuje, to si naciste ptivlastnili zednafe Mozarta, kdyt si pied tim byli piivlastnili demokrata Schillera a svetoobeana Goetheho, kterY francouzskeho Napoleona jako mesiate: Nepfekvapilo nas take, le Mind poutili i, teto pkiletitosti, aby ukazali,:te oni jsou v Praze pany. Pfedevtim jmenovali Smetanovo nainesti na Mozartovo. Mozart mel v Praze svou ulici a kdybychom byli svobodni, mel by v Praze jiste uz svilj pomnik. Vzpominarne-li si dobke, vyskytl se navrh zkiditi Moz.artilv pomnik pled StavovskYm divadlem v nemt se konala 'premiera nesmrtelneho "Dona Juana". Nernei ovgem chteli postaviti Mozartiiv pornnik pked parlamentem, aby Smetanovo namesti rnohli pojmenovati na namesti Mozartovo: Pan Frank pki tom oslavoval Mozarta naCistickYm politickym projevern„ v nemi mimo jine tekl, to "nage Praha", t. j. nemecka, zna popularnost jeho dila. A pak pravil, to pomnik Mozarttv v srdci Prahy bude hlasat nezmenitelnou vernost nemectvi•v Oechach a na. Moraye k Mozartovi pro v gechny easy. Bylo by zabavnou kulturne-historickou htiekou, kdybychom chteli badat o tom, na ci strane by dues asi stali mnozi velikani nemeckeho ducha v 18. a 19. stoleti. Byli by asi v emigraci a o Mozartovi by pan Frank jiste mluvil jako o tidozednaki, kterY se pokoutel opravovat nemecke umeni.

PozoruhodnY elanek uvekejnil- Prager Zeitungsdienst dne 19. listopadu.cZabYval se v nem odpovedi na otazku: prod nejsou Nemci veseli a napsal: "V obsazenYch tzemich se, mnozi Ude, podivuji klidu Nernct, kteki neukazuji ani,nadgeni ani zvlagtni rnelancholie. Starti generace se pamatuje, torriu bylo jinak za posledni svetove \Talky, kdy spontanni oslavy viterstvi se sttidaly s pesimismem. Vysvetleni nalezame pevnem ptesveddeni Nemo% te NernecIto si tuto valku neptalo, te mu byla vnucena, a pak v jejich bezmezne dtvete ve sve politicke a vojenske vtdce a v koneene "viterstvi. Nacionalni socialism inspiroval novou generaci novou formou odvahy. Je jiste, ze vudce citi tragickou stranku jests mnohem hloubeji net' komediant Churchill, jemut je valka pouhYm krvavYm sportem".

Je to zajimave doznani, i kdy rinohni leter skym lidem sotva vysvetli nerneell je pout= formou fatalls=

Straus.

/.

NAS tALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove kadu Svojan cis. 11. SPJST. v Praze, Tex., timto vyslovujeme na gi upkimne citenou soustrast pozustalYm ditkam a pfibuznYm nad ztratou jejich matky, sestry a battleky a nag spolusestry Anna Vrana, ktera zemfela po 14 dni trvajici nemoci dne 26. ledna 1942 ve veku 59 let. Byla vtdy dobrou a dbalou elenkyni naSeho tadu. Proto, mill pozitstall pfijmete nag uptimnou soustrast, nebot' my telime jejiho odchodu. Buda' test jeji pamatce.

Za fad Svojan, Cis. 11., v Praze, Tex., dne 31. ledna 1942.: Aug. Jalufka, Fr. t embera, J. J. Michal, resoludni vybor.

V PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor kadu esitY Prapor cis. 24., projevujeme timto jmenem kadu nagi uptimne citenou soustrast portstale zarmoucene rodine nad ztratou jejich milovaneho ma,ntela, otce, bratra a na geho mileho spolubratra Jos. F. Zamodn*, kterY dokonal svou pozemskou pout' 24. ledna 1942 po dell nas trvajici nemoci. Zemtel jegte v dosti mladem veku 56 let. ZesnulY bratr byl vtdy dobrYm a horlivYm elenem a pokud to jemu jeho zdravotni sta y dovoldval byl tomny ye schtizi a svoje elenske povinnosti vkly sprivne konal. Byl tet dobrYm pracovnikern v narodnim tivote a die moinosti pomahal.

Vime, portstala rodino, tie zarmutek, nad tunrtim vaieho mileho jest velikY. Avtak budit vain alespoil dasteenou fitechou te my, elenove fidu opravdove citime s Vami ye VaSem zarmutku.

ZesnulY bratr at' odpoeiva, v pokoji a test buditi jeho pamatce.

Dano v Cyclone, Tex., dne 28. ledna 1942.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben tabeik, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsan y' resolueni vybor kadu NovY Tabor, els. 17. SPJST., vyslovujeme upkimne citenou soustrast portstale rodine a vtem pfibuznYm nad ztratou drazemilovaneho otce, dededka a nateho spolubratra Ignie Hejl, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 24. ledna v Temple, Tex., a pohtben byl v Novem 'Mote dne 25. ledna 1942.

Vime, porastala rodino, *te Vas" zarmutek jest velikY, ale budit yam fatechou, celY na g tad citi s Vami.

ZminenY bratr byl zakladajicim elenem nakho fadu a vtdy byl svYch povintiosti dbaly.

Dotil se fictyhodneho strati 94 let a 7 mesicil test budit pamatce -jeho! Ty, milt' bratte, odpoeivej v pokoji a budit Tobe matieka zeme lehkou.

Dino v Caldwell, Tex., dne 29. ledna 1942.

Emil Haisler, J. V. 8efoik, Frank G. Mrnu:stik, resolueni vybor.

New York. (6TK). - Agentura ONA oznamuje z fitednich washingtonskYch mist, te americke zastupitelske iffady v celem svete byly instruovany, aby naddle nevydavaly visa ptislugniktm neptatelskYch mocnosti bez tvlaStniho noveho povoleni, i kdyt vydani visa bylo povoleno Washingtonem pled vypuknutim valky mezi SpojenYmi Staty a Nemeckern, Italii a Ja,ponskem.

KALEI4DAR 8. finora. Oslava 30. vYrodi zaloieni Sokola v Dallas, Tex. 8. unora. Sedme vS,ro e. i otevieni nerve fadove budovy tadu Pokrok Houstonu nit. 88. Slavnost a zpOvohra pod nazvezu "PitpiriltoVa Dov4 tea nuika",

Strana 8.

VESTNIK

PitEHLED NOVICH ZADOSTI ZA MESIC LEDEN 1942.

Dospeli Detskfr Odbor.

Rid 2adosti Obnos 26,closti Obnos 4 4 3,500.00 5 1 1,000.00 9 5 4,500.00 16 10 9,232.00 500.00 20 3 2,000.00 500.00 21 1 1,000.00 500.00 24 4 3,500.00 500.00 25 1 500.00 500.00 27 1 500.00 28 3 2,500.00 29 5 4,000.00 1,000.00 30 1,000.00 35 1 1,000.00 40 500.00 1 41 1 1,000.00 45 1 1,000.00 47 500.00 49 1 1,000.00 52 4 3,000.00 1,500.00 1 1,000.00 54 1 1,000.00 1,000.00 56 2 3,000.00 63 2,112.00 1 65 68 1 500.00 1,000.00 84 4 7,000.00 87 88 1 3,500.00 500.00 89 1 500.00 1 500.00 91 2,000.00 1 1,000.00 92 2 2,000.00 93 1 500.00 94 2 1,500.00 95 2 1,000.00 98 99 500.00 1 1 500.00 107 183.00 110 500.00 1,000.00 112 1 1,000.00 113 500.00 125 500.00 1 126 500.00' 3,000.00 1 130 500.00 143 1 1,500.00 146 1,000.00 1 147 1,000.00 3,500.00 3 148 1,000.00 1 151 1,500.00 4,000.00 4 154 1,000.00 2,000.00 2 160 17,500.00 27 83,027.00 85 * Oddita se Umrtim, vyloueenim, odstoupenim, atd., i DetskSi Odbor.

17 dlenti pojst. na 13,883.00 Umrtim Odstoup., vyloue.

27 cleniz pojst. na 15,500.00 atd., 44 S bratrskYm pozdravem,

29,383.00 Edward L. Marek,

Dne 29. ledna 1942.

V College Station, Texas.

Drazi etenali!

Jig si ani nepamatuji, kdy jsem psala naposledy dlanek k uvefejneni, ad tolik uddlosti se odbYva, denne, o Cern by se dalo psat. Tolik krasnYch dopisti vy glo ze v g ech koutkri Texasu a tolik - Bo2e muj - obetave prace od nageho lidu z rriznYch deskYch stfedisk. Tak me to vady nutkalo: napi g , men praci tech jedincri a tech tisict obetavYch lidskYch srdci, ale jakasi, tomu fikam detska nemoc v2cly vyrazila pero z ruky, a pak stale v domacnosti zamestnand s praci, ktera se neda, odlotit, tak v g e jen chi g evne pro2ivam. Dnes me to ale neda, abych nesdelila city se v g emi, kdo jste spatfili v Taylor syna' na g eho otce vlasti, Toma g e G. Masaryka.

Ja vim, '2e na g i Ceti novinati popi g i pfesne celY prribeh pfedna g ky, ale jen naertnu sve vlastni itvahy a sve city. Drazi, bylo to cosi jineho nee v g echny jine pfednaky a schtize pied tim. Cosi jsme dekali jineho net jindy. Pfiznam se, 2e jsem byla rozechveno., nevim prod, ja jen vim, 2e jsme eekali Masaryka. Sin byla zo,pinena, i na nadvai stal pry ze,stup lidu, My v g ichni, kolik nits tarn bylo, melt jsmt dye vlastrn pfed5tavy o tom mirlistru Masarykovi, Po doh.

eekani net pfi g el na jevi g te, ja si v dui odbyla tolik obrazkovYch seen - ne v jeho podobe, ale v podobe jeho otce.

Moje matka je g te pied tuto valkou me zaslala kniaku "Hovory s T. G. Masarykem", sepsanou Capkem. Ja tomu fikam moje modlitebni kniaka. Tak ja, z tech hovorti vybirala vzpominky, to lideni aivota od utleho detstvi Tomage Masaryka. Prribeh podani jeho aivota, jeho prace je tak jednoduchou mluvou napsan, 2e pfi dteni citite, 2e mluvite s kYmsi, kdo patfil odjak2iva k varn. Z jeho slov citite tu lasku k matce, citite jeho respekt k otci, citite 2e jeho slova do vas vlevaji respekt, lasku, hrdost a velky jak, Bole, tento elovek to v g e pfekonal? Tuto kni2edku mri2ete brat denne do rukou a pfedist si kousek epi g toly a myslet, hioubat, udit se a hlavne - udit se vypinit ka2dou minutu u2iteCnou praci. A tak jeho hovorni epi gtole zadinaji co tfilete dite, pak g kolak a ministrant, student a pak ji g to jde a2 tam co uprchlik zvlasti a navrat domt co prvni president republiky Oeskoslovenske. Jemu ale ten titul presidenta neslouail k svatozafi. On si na to musel dlouho zvykat. Kdysi za nim piijel nemeckY filosof Fritz Mauthner, 2e pry nechce nic, jenom se podivat jak y ypacla g t'astnY dlovek. President mu kekl: 8t'astnSr, prod ne? Ale kdybych byl zristal kovatem v Cejei, byl bych asi stejne g t'asten jako ted'. Hlavni 'c r eel je, mit aivot bohatY udadostmi a vniternim vS7 vojem, a v tomto mohu bYti spokojen.

Tak je. si v dui odbyla celou obrazotvorbu a dekala, jak je syn presidenta Masaryka. No ano, doekali jsme se, je to syn sveho otce. Nezapkel v sobe ani on, 2e stoji pied nami, ne jako ministr, ale napted jako elovek, kterY dobte vi, co se dnes chce spachat na lidstvu Putuje svetem, aby pomahal osvobodit due - lidstvo z otroctvi.

Po rodidich zdedil tu lasku k osvobozenemu eloveku po otci zdedil to slovidko "to g ", ktere je tak east() v Hovorech u2ivano. Je to slil y -ko,teramcsunMorve2ia.

Jeho fee' byla takova, jina, aspori mile se zdalo, bylo to cosi jako by jsme sedeli za stolem a vykladali si, doclavali ritechy jeden druhemu.

Nebylo zde nic, co by i na g e deti zde rozene nemohly rozumet.

Ku konci sve fedi, jak anglicke tak Ceske, vzpominal sve maminky. V anglicke feei fekl: ma americka matka, jet me desky udila. Tak asi to nejak fekl. A v Ceske fedi fekl: ja chci jit domii pomodlit se na hrobe moji maminky. Jak jednoducha, jak krasna, jak hluboka to vzpominka! V Hovorech se doetete, elm byla pani Masarykova, svemu muai a cele rodine. Ona to byla, jet vlevala silu a odvahu do due sveho mute. Ona to byla, je2 poslala sveho mute do ciziny, aby pracoval pro osvobozeni naroda eeskeho. Tato vysoce vzdeland americka, 2ena zamilovala si narod sveho mute, tato americka 2ena vaila se v to porobeni naroda eeskeho a podporovala a silila mute sveho, kdy2 ji g umdleval pod tihou prace a i nedostatku. Tato velika Amerieanka a pak je g te vet g i Oe ' g ka darovala deskemu narodu to nejvet g i bohatstvi, darovala mu sve srdce, krev, sve deti. Po dobu valky mu g pracoval za hranicemi, syny ji posbirali na frontu, dcery zavfeli do 2alait a ona opu'g tena od pfatel zristala sama v byte skoro v nouzi, a to je g te prondsledovana hlidkami, nemeckYmi gpehy. Tedy 2ena prvniho presidenta Masaryka, rozena, Ameridanka, musila vypit kalich toho nejvet g iho utrpeni a2 do dna. Kolik my 2eny a matky deskeho •privodu mely by jsme se uCit od teto aeny! A jeji syn Jan Masaryk v taylorske sini s vrouci laskou volal k nam, 2e tisice svatYch mueednikri mime tam doma, co nevinne obetovali aivoty za viast. si jen dovolim k jeho slovrim dodat, 2e jeho matka pani Charlota Masarykova, stala se svetici za valky prvni. Skoda, 2e nemame easteji vzpominky na ni v na g ich dasopisech.

Po pfedna g ce to bylo zajimave tee. Zdalo se nam v g em, 2e to neni mo2ne, 2e u2 je konec.Chvili jsme sedeli tie a nechtelo se nam fici: no sbohem. Chtelo se nam videt toho nageho hosta, chteli b y jsme mu podat pravici. Mnozi se doekali, ale my v bloadku ubirall se y en. Ja, rnela v pamCti, ce jeho otec nerad se hitaaoval a cery jell() Jvot by1J GOnvpml 8t41e inezi

Ve stfedu, dne 4. tinora 1942. pfedna g et a stale mezi velkymi skupiriami lidu se pohybovat proti sve vrili. Tak jsem, si myslela, alovek cestujici za takovYch pomerti jak jsou ted' ti ministN, 2e to musi bYti pro ne velkou, y yderpavajici ima you. A tak jsme jakSi odolali tomu podani ruky, ale vim 2e mnoho ruk stisklo tu jedinou ruku syna presidenta Masaryka a vim, 2e mnoha stars matiela v gatedku na hlave je pote gena, 2e mela pfile2itost y e sve upracovane ruce podr2et ruku na g eho draheho hosta a po celY aivot s y rij bude rada na to vzpominat. Ale *doufame, 2e na g eho pana ministra Masaryka zas to texaske slunieko k nam dotahne a my, ktefi jsme mu nestiskli pravice, 2e pak pfijdeme na fadu my, a my mu ji snad pottesem v je g te vet g i nadeji na svobodu Iidstva.

Istemohu zde opomenouti tu velikou obet' tech taylorskYch obdanti a tech am. Lidieky mili, ti men nachystano. Ono nemeli bychom psat o tech dobrotach, my se zname, 2e jsme pohostinni lide, ale ja, hledim na tu praci, ta starost a zvla g te na farmach, tam je prace kolikatere a kdy2 pak neco tak vyjimeeneho se stone, tak ty maminky nastavi mnohou tu hodinu nani. Ja myslim, 2e taylor g ti Wane si zaslou21 celeho uznani g ir gi vefejnosti.

Zdravi vas v gechny, Mrs. J. A. Horilakova.

V CAMPBAND S. VOJAKU MEZI ANGLICKYMI DELNIKY. Anglidti delnici z jedne velike tovarny "Kdesi v Anglii" opet pozvali es. vojaky, aby jim zahrali. Na g e noviny o tomto zajezdu pigi: "Sedeli jsme y e vojenskem autu mezi bubny, harmonikami, kytarami, houslemi, trubkami, pikolami a saxofony. Auto uji2delo krajinou, vitr fkel a bylo nam zima. Tak jezdi Campband na propagadni zajezdy. Kfidlovkat si odg kraboval blato s bot a brblal: "Vidi g , rano byly botidky jako zrcadlo, ale sotva jsem vylezl z baraku, u2 jsem byl v marastu a2 po kotniky.

Tam ti je ted' blata, auto se tam boti po pravy a musi je tahat tandiky."

Krajina ubihala dozadu, stromy, louky, ovce, domy osamelYch farem, zamktz. Kfidlovkat se po g kraboval za uchem, depici si odtahl vie na stranu a povida: "Vid', Pepiku, v Norsku to bylo peknejgi."

"Tys byl v Norsku?" ptam se. "Byl a je g te tadyhle dva moji kamo g i. To ti je zem, ta pfiroda, lido hodni a pohostinni, deveata jak obra,zek. Ty ti maji takovou hebounkou plet', aes to na svete nevidel. A je jich hodne. Sedm na jednoho muse. A krome toho jsou mu2ove, ryball a narnofnici, stale prye na moti. Pfigli jsme tam do jednoho velrybalskeho mesta. kde byly jen same 2enske, mu2i odjeli lovit velryby. lovede, tam byl iivot. Chteli jsme se dostat taky na jednu tu velrybalskou lod', jime to meli slibene, ale pak z toho se g lo. Tam se dedi tohle zamestnani v rodine jako majetek. To je jen pro domorodce, v g ichni si vyclelaji kupy penez. TakovY harpunat si za sezonu piinese a2 milion na g ich korun, vid', Pepiku."

Hovor byl*ferugen, byli jsme na miste. Tentokrat to je tovarna na letadla. Chvilku to take trva, nee nas pustili dovnit • . Jsme radi, 2e prohlidka je pfisna, aspori se tam nedostane nepovolanY. Muzikanti si snesli nastroje do velke jidelny na male jevi g te. Od jidelny je kuchyne oddelena jen pultem. Divky si nas zveclave prohliaeji a navazuji se prvni letme znamosti. Zatim u2 padla, do jidelny se hrnou delnici, ka2dY si jde pro obed sam. Ve vrini anglickYch jidel a v bkinkani priboru, ozYvaji se prvni takty fanfar Sukova pochodu V .novSr 2ivot. Po nich ptistupuje k mikrofonu vedouci yYpravy, kterY ptedstavuje campband, mluvi o delnicich doma, kteti zpomaluji vS7 robu, aby Hitler prohral. Chve,11 zdej g i delniky, 2e vST robu zrychluji. Campband spou g ti pochod. Neni moc easu, musi se rychle, je g te p • ijde druha„ smena.

Campband ma rispech, pfi g ly se sem podivat divky od vedle a ovace jsou hludne. Z yla gt-' se libilo solo na xylofon rt. B. Delnici vstavaji, jdou do dilen. Pfichazi druha, smena. Campband met je g te veal rispech. A zase nova pomlni do Anlob, tcfv,,ren ) mezi jine delniky."

ZA

Ve sttedu, dne 4. Unora 1942.

(1.••■••■=v

ViTtZSTVI DAGMAR TROJANOVF ROMAN. Napsal PROKOP VRA2.

Prave vegla opatrne do ptedsine rodneho domu, kde to dnes voni vgemi mo2nYmi vrinemi peeiva, zeleniny a koteni. Oteviela tie &Vete kuchyne. Ano, tam jako vtdycky u kamen pracuje stall verna slu2ka BaruSka, mateina prava ruka v kuchyni. Sedi na stolidce a o gkrabava do truhliku zeleninu do ryb. Maminka, vsecka zahalena v belostne zastete, sklani se nad stolem, na nem2 pane svorne vedle sebe lezi na plechach velike krasne vanoeky, iloutkem pomazane a strouhanYmi mandlem pane okraglene. A jak to vgechno voni!

Daga bezdeky vtahla nosikem vzduch, jako y opravdu vgechny ty dobroty citila, jako by stala u nich a byla vgech tech krasnych pray osobne fieastna.

Zagla v myglenkach dale, do rodinne jidelny.

Vidi ji ztetelne pted sebou, tu jejich ptijemnou a ritulnou jidelnu. OhromnY pokoj klenu'Oho stropu s mnastvim vYklenkil, alkoven, uzavtenYch zaclonami (tam za nimi je peelive ulo2eno jeji nejkrasnej gi mladi: vgechny jeji hrably z detstvi, panny, kobarek, kuchyne s nadobiekem, pokojidek, loutkove divadlo s kulisami a herci, s rekvisitami). Po stenach visi stare obrazy, rytiny, rodinne fotografie, tabla, tam v rohu stoji dtevenY stojan s velikYm svatebnim obrazem rodieri, zasklenYin a vsazenYm do girokeho, masivniho zlaceneho ramu,'ktera2to okazala honosivost bYvala kdysi nezbytna v bohate rodine. Zvla g tni raz na odiv sta,veneho bohatstvi a blahobytu, av gak i domaci klid a vyrovnanost vanuly z teto rodinne jidelny zpola venkovske, zpola mestske.

Ted' je tady vg echno tak, jako bYva o ka2dYch vanocich: uprostied velikeho etythranneho pokoje stoji still, pokrytY snehobilym ubrusem. Na nem se lesknou eiste ptibory, ye sttedu zative plochy ubrusu panuje vysoka kti gt'alova y aza s nekolika vonnYmi jedlovYmi snitkami. Je to zdrobnelina takoveho dvorniho salu: vygriotena , kralovna uprostted svYch poddanych. A maminka, ta dobra, mils maminka, ovladana v2dycky smyslem pro kouzlo a poesii vanoenich svatkil, zatkla male jedlove snitky i za obrazy, za zrcadlo, svinula je do malych kytidek a nastrkala i do v gech malinkYch vazieek, co jich kde na gla v dome.

Nejzaze mezi okny, ktera vedou do zgeteleho a zasne2eneho sadu, tam stoji vysokY vanoeni strom, stihla, rovna jedle temnezelenYcb, hedvabnYch, vonnYch vetvi; ttpyti se na ni spousty tech rozko g nYch a ktehkYch vanodnich ozdob, ktere vytvotila zjihla fantasie lidi, uchvacenYch silou vanoenich svatkii, ozdob promig enYch cukrovinkami, a v gechno dohromady, ten barevnY a ttpytnY ku2el je v gecek opteden jemnYm, belostnYm chmitim a omotan stilbrnymi ketezy.

A jeg te neco vidi Dag a: pobli2 vysokYch kachlovYch kamen, rozpalenYch a vydavajicich jemne teplo celemu pokoji, stoji malt' stolek.

Na stare haekovane pokrYvee jako v gechna minula leta jsou nahromadeny peelive zabalene darky, ptevazane bud' velne a vzne gene vyhliZejici zlatou stuhou, neb koketni riltovou, anebo modrou hedvabnou pentliekou. Take na vg ech techto baliekach, na ka2dem, i na nejmeng im, lesi maid, jedlova vetvidka, svesi, zelena a vesela.

Dag a v duchu ptidava svoje darky pro rodide, pile na ne malinke cedulieky, tadi je k ostatnim balickum, je gte vg echno ptehli21, urovnay d., hada, co je y e kterem a co je asi ureeno pro ni.

Mille se rozsvitilo svetlo pod eervenYm hed, va,bnym stinidlem pave na hodovnim stole a ozatilo kytici jmeli, houpajiel se upkostred pp,4 iv ritrem, Ant tu raaminha ritz5pcmuiNa

V2STN1K A rodina usecia, k Stedroveeernim hodum .

V tom jako na tajemnY pokyn zazniva na sini milt' a tradieni hlas pastYkova rohu. Zaeind, se slavnostni chvile, vyjadtena kratkYm, avgak velebnYm: . . . pokoj lidem dobre vale!"

Dage se zaleskly slzioky v hnedYch oeich.

Vgechno je tam tolik krasne, mile a teple a ona musi bYti zde, daleko, v cizine. Maji site take velikY, nadhernY strom v pensionate, celY vderej gi den to trvalo, nali jej deveata nale2ite ozdobila a umistila ye spoleene jidelny. Je vetsi, mand 2e i krasnej gi ne2 ten jejich doma, ale . . . co naplat! . . . chybi mu cosi, ale Daga to nedovede vyjadtiti. A vribec . . . neco tady chybi, nejenom na stromku, v celem pensionatu je jine ovzdu gi, ne tak lahodne, vzru gene a tklive jako doma.

KdyZ bYvala doma u rodieri, ji2 od rana se ozyval celYm domem radostnY zpev vanoenich pisni. Zpivala maminka, zpivala Dago,, ptizvukoval chraplavym basem tatinek, ba i stars Barugka si u kamen pobroukavala. Takove mile a htejive teplo bYvalo doma.

Tady? Ani jako by 8tedreho dne nebylo.

Deveata behaji, smeji se, Zertuji jako jindy.

Kolem nich v teto v gedni velmi rugne atmosféte se, ani nemide usaditi proste kouzlo, poesie pravYch, klidnYch rodinnYch vanoc.

A tak celY posvatny veder uplynul pro Datu nejak nevesele. Nemohia se rozehtati, nerozveselily ji ani spolu2adky, ae se o to v gechny pheiriovaly poctive.

Po spoleene veeeti ode gla brzy s Alenkou do jejich pokojieka, kde usedly do koutka, aby mohly nerugene vzpominati na domov.

6, jak se ji to tu krasne vzpominalo! Jak rozechvena a ttesoucimi se prstiky nedodkave rozbalovala objemnou bednidku, svilj darek z domova. Dostala ji site u2 rano, tak jako skoro vgechny spolu2aeky; ty v gak neodolaly a rozbalovaly a plenily ihned. Jedine Da go, a po jejim pfikladu i Alenka zanesly svoje poklady do spoledne svetniely, kde je ukryly.

"Vig, nechame si to ptekvapeni z domova a2 na veder, po veeeti; az budeme 112 moci odejit z jidelny, zkratka, az budeme samy. Potom teprve nastane pro nas ta prava nadilka . . . z domova . . . co myslig?" ptala se Alenky.

Ad dosti nerada, podvolila se ptitelkyne Da ginu ptani. A tak ted' o samote a neru geny vychutnavaly radostne ptekvapeni, je2 jim pkipravily tam daleko doma vzpominajici a milujici peolive matky.

"MO Bo2e", rozjasnila se Daga, "jak jen ta maminka umi ygechno krasne ptipravit."

Pod vikem, na hedvabnem bilem papite bylo nastlano pino, pinieko zelenYch jedlovYch vetvidek; a na ka2de, ptivazana zlatou nit:, visela nejaka oblibena Dagina cukrovinka, jak si je maminka zapamatovala. Zase byla polo2ena dale vrstva belostneho paPiru a pod nim krasna, do zlata upedena, vanoeka, cela posazena mandlemi a popra gena jemnYm vanilkovym cukrem. A vedle svildnY malinkY balidek, etythranny, plochy och, Daga dobte vi, co asi se v nem skrYva . . . Jsou tam jiste hodinky, malinke hodinky, ptedmet Da ginYch tuZeb ji2 od nejakYch deseti let.

A jegte byla jedna vrstva, peelove zabalena v nekolika papirech.

Dago, chvatne rozbaluje, nemohouc ,,, se doekati . . . Konedne vytahuje na svetlo ptekrasnou koZiginku s rukavnikem.

Ach, jak jsou hodni, mysli si, jak na mne pamatuji stale a stale.

Potom vyklada cele baliky mleene i ofigkove enkolady a domacich cukrovinek, rozprosttenYch az na samem dne bednieky, je2 jako by byla kouzelna a nemela opravdu dna.

Jiste jen mamineiny umne ruce dovedou udelati tenhle zazrak, aby slo2ily spoustu darkil do bednidky tak drimyslne, se po vylo2eni z jejich Utrob le2i tu pted Da gou takova, drikladna hramada nadeleni.

A divka v duchu zaleta zase do eech, do Doubic, useda s rodiei za belostne pokrytY stuff, zapaluje tatinkovi slavnostni doutnik, tentokro, te vYjimeene se zlatou paskou speciality, povi, da, smeje se, dovadi. Potom ro giha barevne svieieky na stromku, maminka slavnostne useda ke klaviru a dojimav6 zvuky prekras4ch vano6nich soled TMQU 3e proritatSi r$1 vgmlni

Strana 9. vzduchem pokoje. Baru gka odnagi nadobi do kuchyne, sklizi zbytky jidel se stolu, prostira barevnY eajovy ubrus a poklada nan misy rozlieneho peeiva. Ve chvili se vane horkeho punee misi s voni stromku, a krasna vanodni nalada useda do krasneho kouteeka pokoje, na kat"dY oblieej, do vgech Ted' i stars slu2ka ptisedla s pany ke stolu.

Ma site v kuchyni hromadu upottebeneho nadobi, ale to pocks; ptivstane si pane rano, a ne2 se pani probudi, da, do potadku celou kuchyni, 2.e .se bude jen lesknouti. — — I v noci, v neklidnem spanku, byla Da ga doma, u svYch milYch. Tak silna byla jeji touha po domove, aspori na tyhle svatky Ale brzo to pominulo • .

Po vanocich, kdft Skola zase vela do starch koleji, i Daga se uklidnila a rozveselila.

Ted' ji2 se budou dny dlou2iti, bude svetleji, a ne2 se nadejeme, bude tu jaro se Vgemi svYmi krasami a pilvaby. A potom je u2 malt' krrieek do prazdnin, te givaly se obe divky, kdy2 po dennim ueeni usedaly samy dve ye svem pokojiku.

Byly tady spokojeny, vesely v kruhu mladYch ptitelkyri, ale piece obe, a jiste ze fgechny, co jich tady bylo, se Wily na prazdniny.

Ty se ptiblibly tak rychle, se si to Daga ste21 uvedomila.

Jednoho dne spattilo ji slunce, zvedave nahlitejici do oken maleho pokoje gvYcarskeho pensionatu, u velikeho pleteneho ko ge; skladala si svoji vYbavu, knihy, v gechno; zkratka odji2dela s Alenkou do tech, dome, na prazdniny, na dlouhe dva mesice prazdnin.

Tak tedy nyni u2ivala mlada a hezka, statkatova dcerka prazdnin, jak nejkrasneji dovedla.

Byla St'astna, byla spokojena ye velkem bilem dvorci za mestem, pobihala po zahrade jako pestrY motY1 dovadejic s domacim foxterierem Terrym, jejim to milaekem a tatinkovYm darkern k poslednim narozeninam, etla si sve zamilovane knihy, obeas take pomahala (nebo i pteka2e1a) matce v kuchyni, a prazdniny ubihaly tie a krasne jako sen.

Do ted' jako krasnY, dlouhY sen .

3.

Dagmar jegte le2ela v belostnem Iri2ku nahote v podkrovi ve svem pokojiku.

Bylo ptekrasne nedelni jitro, tak velkolepe, 2e by jindy nebyla odolala jeho kouzlu a jiste by ut ted', v sedm hodin, byla na ceste pro Alenku.

Ale dneg ek vletel do te hezke prazdninove pohadky jako puma a Da ga °pet citila v hloubi sve dug e, °pet si uvedomovala, 2e se tim dneskern poeina pro ni neco noveho, neznameho, co zanecha nejakou zavanou stopu v jejim klidnem, vyrovnanem iiti nynejgim.

Pojednou byla vyru gena ze sneni.

Kdosi zaklepal prudce ttikrat na dvete, a ne2 mohla neznameho pozvati dale, vtitila se dovniti nadYchand, diva. postavidka, cela &r yena jako rudY mak v poll.

"Nono, copak se stalo, Alenko, se tak pospichag ? tim si mam vysvetlit tvoji nahlou navg tevu tak easne rano?" udivene zvolala Daga ptivirajic oai prudce vytr2ene z rortekaneho sneni. "Vidyt' piece snad neni je gte tak pozde?"

"No neni, neni, mss pravdu", mluvila rychle Alenka. "Ale vig, bylo mi lito toho krasneho jitra dnes, je tam opravdu tak . . . tak hezky, rozkogne, slunce sviti, jako by libalo. Usmyslila jsem si proto, se te dnes vytahnu dtive ne2li v devet hodin. A ... pak . Da go . " — ptiznavala se zkrou gene — "vig . . . chtela bych ne do mesta, do jeho nudnYch ulic, ale radeji ... ci vlastne trochu ven, yen do poll. Jd, . . . on tam bude na mne eekat Jara ternik, vig?" A Alenka se zardela jako rage.

"Tak?" opaeila Da go., "a to ti pekne dekuji, moje mils. Vy budete chodit stolu, bavit se a ja mam snad pti torn delat takovou nejakou . . . gardedamu, ne?" vyrazila s opovr2enim v hlase i v gestu. "Nene, to snad by bylo ode mne 2adano. Jak jen muses ode mne chtiti neco takoveho?"

"Ale Dagenko", poprosilo (levee pokorne, "nebud' tak prudka! Hled', jsi piece moje davna, a mild p 1itokyn6, y id'? miVi pst.A to mile, lta, trtarkWt6 miedit0, e gno? t■ik talc vidi g. A ja, eat MO, Viral tt lulyi t OW pi osim 4

Strana 10. le si das piece jen kid. Jen na chvilku, Dag°, jen na chvilku, prosim . .

SO,la u lole jako velka hrfSnice v malem tele, zmoulic volanky eervene sukenky a klopic ke tpiekam lesklYch lakovYch strevieku.

Data se s rozkok pasla na jejich rozpacich.

Ale najednou se ji nejak delelo deveatka tak pokorneho. Vztyeila se na lozi, shrnula teZke hnede copy na zada a rekla zvolna: "Nu, kdy je to jen na chvilku, rekneme na hodinku, na slabou liodinku pravim, snad bych to jeke yydrlela, jiti s vami a poslouchati vale sladke, rnedove keel. Ale vie ne, to by bylo nad moje sily. Vis, ze nedovedu dlouho mleeti, Alenko. Kdybys snad nemela po hodine spoleene prochazky rimysl se rozejiti, byla bych nucena okamkte preru giti s vami styky, rozumi g ?" to vte bylo zdanlive reeeno velmi "Rozumim", vydechla Alenka, "ale ted' prosim, jig se oblekej. Bude brzo osm hodin a ja, myslim, le Jarda tu jig nade obchazi. Co by si o mne pomyslil?"

"No, to je mi docela lhostejne", smala se potutelne Data. "A ostatne, vit. co? Jednodute to pak svedeg na mne, na moji lenost, ospalost, na cokoli. Snesu 'deck° a budu velmi velkomyslna k tobe ... A ted' . jedna, d ye, tri... " a Data ohromnYm skokem se vymrStila do prilkruhu s lde a dopadla bosYma nohama na tlustY barevnY koberec doprostred pokoje "Tu mat nejake knihy a vyber si z nich; potorn se otod k oknu a al," poroudela rozkazovadne, "a ja budu hotova, co bys napoeitala deset."

A vskutku, nezli si Alenka vybrala knihu podle sveho vkusu, netli se s ni usadila k oknu a pdala eisti, stala tu jil Dafa obieeena, svell jako kvet, uchystana na cestu. Svetle modre tateeky z ruskeho platna, zdobene nalloutlYm krajkovYm limcem, hezky se vyjimaly na jeji ttihle postavidce. Vypadala jako majovk den.

Dole v kuchyni jette chvatne posnidala talek kavy s nedelnim koladem; dav gi sluice letme "sbohem" (rodide v nedeli prispavali) a zahriavAi. Terryho, kterY se ye sve psi dui domnival, le bude pri prochazce nezbytnY a divoce a radostne obskakoval divky, spechala s pritelkyni yen ze c/Vora k dlouhe aleji, vysazene starYmi kdatkmi jablonemi.

Alenka byla napadne neklidna; tekala nedoaave dima sem i tam, al nahle, jakoby unknuta, zvolala: "Vidil ho, chudaeka; tamhle sedi pod stromem jako puntik. Jak je asi znepokojen, ze nejdu. A to vOechno jen k vuli tobe, ty zdlouhava, zla Da go . . . zavolala pronikave a zamavala do dalky bilYrn krajkovkm sluneenikern. Jako zvlatte napadne upozorneni na sebe vyrazila jette vysokY a jedivk zvuk, doprovasetremolem jazyka.

A vskutku! . Tam to eerna, hromadka pod stromem olokvla, vytahovala se vie a vice, al stal pod stromem dlouhk, tyekovite tenkY hoch a z dalky se usmival na prichozi. "tekat dlouho?" zeptala se Data studenta a hnea trochu zlomyslne pokradovala: "Je to jen a jen moji vinou, le se Alenka opozdila. WS, nebYt mne, byla tu ul v sedm hodin", mluvila rychle nic nedbajic, le je nemilosrdne Otipana do ruky a le ji kdosi zurive pokapava bilk strevieek. "Nu ano, co se zlobit, Alenko? Vldyt' mluvim ryzi pravdu; ovtem, ale pro tu se lide nejvice hnevaji", pokraeovala tryznitelka. "Piece jsi k nam zhurta prika a ja, jate spala. No, nevadi, vy oba mi prominete, vid'te; kdybych byla mela jen trochu tut'eni, jaka, Wora mne dnes odekava, dojista bych si byla privstala . .

Tak ted' bychom byli jil vtechni, le ano?" hoYana, kdy druzi dva sli mlay vedle sebe, Alenka jako oparendajejiprrivodce dosud zmaten Datinou fedi, "mrileme tedy jit. Jen vykrodte stateene kuptedu, chcete-li si povidati; je, se zatim vynasnalim, abych neslytela vatich driletitosti ti jste priki na pohieb? . Tak jen vesele, deti, jen vesele a s odvahou do toho; ody allivernu Atesti preje ... a ja., . . . " Nedorekla ... Nebot' slova lagkovneho dobirani mileneckeho parku se ji pojednou hromadila mezi pinYmi rty.

Z hluboke fivozove testy vpravo se znenadani vynoilla vysoka, postava mlacieho mule.

Dale se filasem rozlitily zraky a sveYolnY ja-

VESTNfK zYeek, prase 1piekujici nat'astnou dvojici mladYch milencii, odpiral ted' slulbu. Ten, kdo se to tak neeekane objevil, byl mladY technik Pavel Lang, onen student, ktery pied etrnacti dny pritel s Cernikem do Brandovic dvora, aby pozvali statkarovu rodinu na veneeek.

Situate se ted' po nenaddlem objeveni mladeho mule razem obratila.

Data pojednou citila, le ztraci pod nohama pevnou pridu, sebevedomi, le ji opouki jeji jemne ironisujici humor, kterYm doposud ovladala situaci, opanovavk ji proti rozpaditYm prateltm. Naopak, tern razem narristal hrebinek.

"Jaka Wastna, nahoda, Pavle", zvolal piekvapene a uvniti' rad tomuto setkani mladk Cernik. "Kam spechat jil tak zrana?"

Pavel stamil a uklonil se, zrejme prekvapen: "Jen tak na prochasku . toti2 chtel jsem jiti do mesta, ale vezme-li mne panstvo s sebou, budu ovgem radeji. Ve spoleenosti je mi v2dycky veseleji nezli o samote," usmival se.

"0 ano; velmi radi!" ozkvala se hbite Alenka.

"Vite, pane Langu, je to velmi mils nahoda a rozhodne bude lope, prijdeme-li etyri, v2dy dva a dva. Bude aspori lepti zabava. Co tomu rikat, Dato'?' obratila se k pritelkyni dosud tady midky stojici a nejak zaraene. "Cdpak jsi pojednou ztratila fee? . . . Musim se vam priznati," pokraeovala, "le pritelkyne Data jde s nami jaksi nedobrovolne, nucene. Mysli si, totil vite, ze je . . . jak bych to rekla . . . ano, le je piespoeetna, a velmi ji to zlobi. Nyni by tedy bylo pomdeno vtem a myslim, ze z nas budou dye slutne dvojice."

A v mziku, neeekajic na odpoved' se ladne strany, razne vykroeila, zavetujic se do podpali sveho hocha, po bile, Oiroke silnici a nechavajic Datil s Pavlem, aby se ted' sami, nejak domluvili.

Data vzhlecila k Pavlovi a nach ji vstrelil do tvari. Byla bezradna, v teto chvili. Poeinala jil litovati, le se dala Alenkou premluviti k tomu nedobrovolnemu vkletu.

"Nemt2eme piece zustat stati uprostied silnilnice, sleeno Data", uvedomovala si vedle sebe pojednou, jakoby z dalky, Pa ylriv hlas.

"Zda se mi skoro, le je yarn setkani se mnou nemile, aekoli si nejsem vedom praladne prieiny toho. Ale co cleat, kdy d jsme se tak nahodou sesli, yytryame, nemyslite9" "Ano," souhlasila tite, v rozpacich a nejak nepritomne Dagmar, "mate pravdu. Povalujme svoje setkani za mimoildnou nahodu. Snad to nebude opravdu tak zle . . . koneene. Byla jsem jen prekvapena, kdy jste se tady objevil tak znenadani, vite", ornlouvala se nabYvajic znenahlu klidu, "ale ted', ted' jsem skoro rada, 2e jste priOel." "Opravdu?" optal se tlumene, "opravdu? Myslil jsem . . . le se budete chtit vratiti kdy vas sleena Simonova, tak opustila. Ale verte mi, sleeno, mam opravdu radost, ze jste tak neueinila. Nevim sam proe, avOak jisto je, le jsem tomu velmi rad, le jsem se s vami ted', jeSte pied yeeerem, setel. Piijdeme spolu a tak trochu se jeSte pozname, abychom weer, vite, dnes yeeer o veneeku si ul nebyli tak cizi .. .

Tetite se na yeeer?" zeptal se nahle, tem& usecne.

"O ano, tetim se; aeltoliv se vain musim pHznat, le marn i jinY, tisnivk pocit. Nevim presne a nedovedU jej pojmenovati, ale le neni daleko od bazne, to vim. Je to podivne, vid'te? Snad je to tim, ze dnes piijdu po prize do spoleenosti."

"Po prve?" podivil se zdlouha Pavel Lang.

"Nu ano, nedivte se! Dosud jsem byla jen doma u rodieu a ted' posledni rok jsme byly s Alenkou Simonovou v Lausannu v pensionate.

Direly jsme tam ov§em take spolednost, take jsme chodily celou zimu do taneenich hodin, ale to piece je neco docela jineho nen prvni venejak se aspori domnivam."

"Tak se asi vede kaIdemu z nas, sleeno, jdeme-li po prve. Je to, myslim, pocit docela zbe2nY a znamY kaldemu natinci. A musi jej proliti a okusiti kaZdY. Uvidite, le vas tiseri opusti, jakmile prejdete pra,h taneeniho salu. Ostatne . . . to mi potom reknete, vid'te? . . . Ja., ja se zase neobyeejne tetirri na dnetni veder," povedel vrele. "A je to, verse mi, je to z ylaltni: po kaki& kdy myslim na dne'Sni veeer, vzpomenu

Ve stfedu, dne 4. imora 1942. si docela mimovolne na vas. Neni to snad, doufam, nic zleho? Neurazil jsem vas?" a Pavel fizkostlive pozoroval se strany diveinu tvar.

"Nikoliv, neni piece proe se uraleti", odyetila tiOe. "Nevidim v torn nic zleho. Byl jste u nas, zval jste nas a je to docela pochopitelne, le na mne easem vzpomenete, z ylatte ye spojitosti se zabavou, na kterou jste nas zval.

"Ano, bylo by to pochopitelne, sleeno; ale divne je to, le od toho dne, kdy jsem vas prime videl, myslim na vas vice a easteji, nezli snad tuSite. Vim, le bych yam to vlastne nemel fikat, ale jste tak hodna! Domnivam se proto, le se nebudete na mne horSiti . " "Nebudu, jste asPori uprimnY, pane Langu, aaoliv jste to opravdu nemel rikat, jak sam priznavate. Lee nemohu yam zakazovati, abyste mluvil. Vldyt' vas jeOte ani dobre neznam a vy mne take ne."

"Prave to je na veci nejdivnejk, 'le vy, dania docela neznama, jste ted' Upine zaujala moje mytlenky. Vite, jste zcela jina, neki je na klad sleena Simonova. Valna., na sviij vek velmi valna a rozumna. Piiznavam se: eloveka to k yam nesmirne vabi, protole citi, le nalezne duk, ktera, se ozve po dotecich redi, takovou zvlattni duSi, jel_xyda ze sebe cosi podstatneho,cosi jedineho, a nikoli jen hole vetroplaSstvi."

"Snad se mYlite, neznate mne je gte dokonale, pane Langu. Take dovedu byti velmi, al mnoho veseld, ba rozpustild, jen se zeptejte Alenky. Ale ye vati spoleenosti, ... nevim vlastile, elm je to . jsem ponaud stisnena.

Snad proto, le spolu jdeme po prve .

"Snad . sleeno Dato snad . ! Ale myslim, le dnes veder yam povim nee° jineho; snad budeme miti oba pridinu rici si cosi, co ted' teprve tutime A pral bych si ze srdce, abychom si porozumeli lepe . . . , totil abyste vy mi porozumela . . . " Data ztichla a Pavel obavaje se, 2e rekl mnoho, ji± se take neodva2i1 promluviti.

Chodili zvolna a mlay podle sebe Sirokou silnici ve stinu starch jabloni, kaldk zamestnan syYmi mykenkami a fakostlive se strele pohledeti druhemu do di. Snad by byli takhle chodili do nekoneena, kdyby byli bYvali sami.

Rozkotne nedelni dopoledne v tichYch polich tvorilo kulisy k jejich prochesce. Byl boll klid a mir pod eistou oblohou, tak krasne a volne se dYchalo v teplem vzduchu, vonicim a prostoupenem jednak rani prezraleho obili, zmenivk-ho ji2 barvu a jen a jen eekajiciho na lencovu kosu, aby se dalo lidstvu a jeho zvirecim pamocnikrim za potravu, jednak rani eerstve pridy na zoranYch pruzich poll, jakoby mizejicich na temeni vrsku v nejasnern obzoru.

V polich bylo ticho, hluboke ticho; dlouho ne bylo videt ani elovieka, ani zvirete.

Ted' jde tamhle myslivec s hnedYm, moudrkm psem. Je to pan Bata z lesniho iliadu se svou Zorou a jdou domri z obchrizky z less.

Kru2ce.

Nad hiavami prochazeeri zatumelo spleeene, jak preletli nahore holubi placajice kridly. Zapadli dychtive do eerstveho oraniOte a splynuli skoro vOichni s tmavou podlolkou odkryte, pievracene pridy. Jen ti svetlejti z nich byli napadne patrni na slunci a na temnem podklade pole vespod.

Data, kraeejic stale mleky s Pavlem po boku, obratila se a hledela s kopce dolii, kde bylo mesto. Odtud nebylo patrno, zda lije dale svYm obvyklYm, klidnYm zpiisobem, dnes v nedeli troSieku ruAnejSim nelli ye v'Sednim dnu. Nebylo totit videti vie nel vridei yea dekanskeho kostela s kouskem krivolakeho namesti, radnici proti budove gymnasia, shluk bilYch zdi, dervenYch strech, a to use zaobaleno do sveli zelene nespodetnYch stromii poschod'ovite nad sebou vztyeenych, protde vysokYch a stridave zase nizkkch, spletenYch do sebe yetvovim a pokrytYch splYvajicim listovim, takle tu vznikl rozmernY zelenY kornout, v jehol pohostinskYch krovkach jsou zaobaleny a ukryty Doubice.

(Pokraeoyani V Mizerie.

"Ja, dnes nemam ani floka,-ja, ti nemohu prij"To je hloupe. — Ale snad mat nekoho, kdo to zaloti, abys mne mohl

Ve stfedu, dne 4. imora 1942.

Irmamimuniummminnuntommilumouturmomonnimminmtnnninnitunntrumniumummminmninrrtnor

DETSKA BESiDKA AMMMilliiiinifininititnliMiMninninnnutilimmiiimitititaimmunimmilionnffinnomnimmunituitmutiounia

Co se zdalo koelece Fintilce.

Napsal Karel Pazdera. xTAS- E Fintilka neni jen takova obyeejna ko,i. eieka jako ty ostatrii. Netoula se v noci po zapiaknYch 'Mach, arii se nepere s umounenymi kocoury. Je velice distotna a najdete ji na polttatku u kamen pane ulizanou s maSliekou na krku, nebo se vyhoupne na okno a pozoruje 2ivot na ulici. To u2 musi bYt, aby si Fintilka zaskotaeila a to jeete jen se sousedovYm kocourkem Mourkem.

Vera odpoledne sedeli spolu na okne a divali se, jak be g deti ze Zkoly. To bylo chvatu.

Jen ptijde takovY §kolaeek dome, hodi taZku do kouta, svlekne kabat, natahne si svetr, neZ bys napodital pet, je naobedvanY, popadne brusle, zaskodi pro Frantika od naproti, pteleti spolu ulici a u2 se prohaneji po lede. Deveatka, to ug je nee° jineho. Vykraeuji si tak nejak diistojneji a vAechny mail hezke sukenky a sportovnl kabatky nebo pestre svetry a na hlave jim sem tam poletuje ozdobna bambulka na pletenych eepiekach. Tohieto se Fintilce hrozne libi. ()aka se ji rozsvitila a otoeila se na Mourka. Ale ten usnul jako by se nechumelilo. A ono se chumelilo hodne a Fintilka byla jako na trni. Videla, jak kiuci, ulienici, aekoliv by' jeden za osmnact a druhY bez dvou za dvacet, nechavaji deveatka Pane krouZit uprostted kluziZte a sami divoce letaji kolem. A jak o to vsi krase ptemYelela, optela se pomalu o Mourka a usnula take.

Ale co to? Fintilce se najednou neco obratilo v hlavidce, v kreku se ji blahem sevielo a uz byla rozhodnuta. Potichu sklouzla s okna do kuchyne, vytratila se na ulici a 112 byla v bllzkern obchodnim dome. Sleena prodavaeka ji uctive pozdravila a lined ji vAichni obskakovali.

Fintilka zatila radosti, kdyZ ji navlekli modrou skladanou sukenku, bilY svetr s velikou Cervenou hvezdou a eepieku s tiapeem, ptesne takoyou, jakou videla na jednom obrazku. Brusle si zavesila na teminek a u2 si to vykraeovala ye vysokYch Anerovacich botach k zimnimu stadionu. Lide se za ni °Well, ale Fintilka nic.

Pozvedla trochu nosik, tak, jak to delavala, kdy2 Mourek 15orukval etiketu a hrde kraeela dal. U stadionu se ji ale nahle zmocnil strach.

JakZiva nic podobneho nezkusila a ted' zrovna je tu tolik lidi a vZichni poletuji kolem, jako by tu byli doma, jen ona je sama a bezradna. se ji chtelo plakat, ale v torn k ni kraei usmevavi potadatele, vitaji malou umelkyni, yZechna pozornost se obraci k ni, yzneZene damy a panove ji podavaji ruce a vedou ji uprostted radostneho hlaholu do hally Slavnostni uvitani, reprodukovana hudba, smith a ktik mladeZe, to vS'e ohromilo Fintilku dokonale. Kdyby byla bYvala radeji zUstala s Mourkem doma, byla by fZeho toho strachu u gettena, ale co se da nyni delat? Megafon venku u2 nee° hlasil, zaznely prvni tony valeiku a LIZ se FIntilka rozejela doprostied stadionu. Byla ptivitana dlouho trvajiciin potleskem, ale ubohd Fintilka nevedela, kam se ma dtiv podivat. Koneene se trochu rozhledla. Co to? Kolem dokola videla same zname tvate. Tamhle je koeidka Lupinka, vedle ni se smeje rozpustila Kat'ka, tarnhle je kocourek Chloupek s tim protivnYm zrzkem od pekatii. Stadion se znovu rozburaeel. Fintilka se ohledne, ale co to vidi? Je to moZne? Kocourek Mourek leti na bruslich k ni, rozhani se srdnate, /nava 'dem na pozdrav, a jak je krasne nastrojenY. "Mourku", vyktikla, "tady jsem" a Mourek ptiletel, uchopil ji nelne v pase, strhl ji lehce s sebou, take by to byla do neho nikdy neiekla. A u2 oba krouzili. Mourek pievzal vedeni, Fintilka se napnula jako struna, nadgeni a radost ji zatily z oei, yznaZela se fait() ye vzduchu, prohYbala se pruZne pod kaZdYm MourkovYm dotekem, obecenstvo tleskalo, lampy se rozsvitily, ledoy a plocha se promenila v jisktiel zreadlo a uprostted to nadhery se kmi-

VESTN1K tala ona — krasobruslakka Fintilka a misty Mourek.

Ach, jak krasne je to na svete, myslila si Fintilka a usmivala se bla gene. Nahle vgak sebou Mourek trhl, led s rachotem zapraskal, Mourek se znovu zapotacel a uZ leteli oba nekam daleko, do neznama. Fintilka vyktikla, sekla Mourka do koil§ku, Mourek se lekl, Z'alostne zamrioukal, oba leknutim yyskodili a bylo po slave. — Teprve po chvilce yrneni se Mourek na okne line protahl, obratil se, Fintilka za nim kousek popolezla a v minute spali oba V DEDEK S FAJFKOU. Lad. ZoufalY. Baba pekla livance. Dedek sedel na lavici, krdil se k teplYrn karnniam, z fajedky, al se oblaky dYinu sednici yzniAely.

Babe se ptipalil livanec. Rozzlobila se a vzktkla: "Hej, dedku, rriusli stale tolik hulit?

PrO Coud neni tady ani videt a livance se mi pall."

Dedek se jen zamradil a netekl nic. Ptituli se k peci a blaf, blaf, hull vesele dal a pti torn dela, de spi.

Rozzloberia baba vzala sberadku, nabrala trochu livancoveho testa, ptikradla se k dedkovi a nal ila mu test° do fafky.

"Zakut si, dedku", myslila si.

Psssii. Kloklokloklo. Zasydela a zakloktala rozpalend fajfka, jak dedek tahl.

Deda se lekl, fajfku z fist pustil a zakuckal se.

Fajedka bac. Padla na zem. Dedek rychle po ni sail'. Ale fajeeka se rozhnevala, poskodila na podlaze a hupky, hopky, rovnou ke dvetim.

"Nall takovYm paniim slouZit, toz radeji jit do sveta!" tekla si a Ala. Dedek, kterY mel fajedku hrozne rad,' vzdychal, goural se za fajfkou a volal: "Fajfdidko, zlatieko, neutikej!"

Ale fajff eka nic. Probehla dve •mi na dvoreeek, s dvoreeka na cestu a hajdy do sveta. Deda za ni; ale fajfka byla rychlejg.

Celt' udYchan, upocen usedl na patnik u cesty a pohliZel smutne za vzdalujicl se fajfkou.

Ale ani fajfeiece dobte nebylo. SlunCe do ni pralo, troubilek ji vysSrchal, prach dusil. I skosi do chladiveho jetele a ze si odpodine. A jak tak v jetelieku lezela, beZeli kolem ni brouekoye. KaalY se zaraz:1, odporem zattas1 a volal: "Fli, kterY netad to tady leli? To je path, to je puch, fuj!"

KaZdY se od fajfky rychle vzdaloval.

Fajeieka se urazila. Nakrdila se, ohrnula nosik a hop z jetele na mez. Sedi na mezi, hovi si a do kraje kouka. Sel kolem 'Znec s kosou, ptehozenou pies rameno. Spattil fajedku, zvedl ji, pak se pohrdlive usmal a iekl: "Start' brak, nestoji za nic!"

Bacil s fajfkou o mez, az ye fajfce hrklo.

"At' si ji vezme, kdo ji tu zapomnel", dodal a odeeel.

Fajfeldka na mezi lei a uva'iuje: "Jsem ja, to ale bloud; broudkove mne nenavidi, lide mnou opovrhuji, stromy a patniky ze mne koutit nebudou, co budu tedy delat ve svete? Nikdo mne tabakem nenakrmi, v nedinnosti ye svete leZet, pozvolna vysYchat, to neni nijak lakave. Boma je doma, tam je piece jenom nejlip", tekla fajfeidka a hop s meze na cestu a hajdy domii.

A jak ta kdoma po ceste pelasi, spatti na patniku u cesty dedu diimat. Fajeeka se zaradovala, k dedkovi ptiklusala a hop do kapsy.

Jak dedkovi do kapsy skodila, trhlo to dedkern. Dedek se probudil, koukal, koukal, krasnY BoZi svet obdivoval a brudel: "To je krasa, to je ourodidkia, paehnej Pinball!"

A jen tak namatkou, po parneti do kapsy sahnul, fajfdidku vyndal, tabak do ni palcem sirkou zapalil, udelal tam nekolik bafil a ptijemne se usmival.

"Zatrachtile, to byl sen, to byl sen", vzdychl si dedek, fajeeku pohladil a k chalup y se e.oural.

Wine livancii gitila se z chalupy. Dedek honem vyndava fajeeku z fist, strka ji do kapsy, vchazi do chalupy a kdy2 vidi na stole pinou misu do zlatova upedenYch livancri, pane omaAteiVch, skald a cukrem sypanSr eh, valet:

Strana 11, "Po'iehnej Panbah" hladove zasedl k mise a jedl a jedl .

V DOBRA NEVESTA. Vypravi F. Homolka.

Byla jedna matidka, syna v junaka vychovala, do sveta ho poslala. Syn stare matky nezapomina. Tu penize ze sveta po gle, tu °pet zasoby pro kuchyni, co mete.

Po ttech letech se vratil dome. Matka je jako vechytek, pracovati nemfde. 6,(16„, aby se syn olenil. Junak v'Sak pravil: "Kde vSak dobre 'Zeny najdu? Rad bych takoyou, ktera by i tobe, matieko, byla dobrou dcerou, v stafi ti poslouZila."

"Takovou najdek synadku", te gi ho matka.

"Vim, jak yec zaiidim. Rozhlasim, ze se chef nevestu si vyberu. Pak ale do sveta odjedu a divku poladam, aby. u nas hospodatila., Po roce se vratim, uvidime."

Minn, jak pravil. Pada divek se hlasila. Vybral takovou, ktera se mu zdala bYti nejlepAi. Pak vgak na kone vsedl, divku gada, aby mu dobte hospodatila. A2 se po roce vrati, bide svatba.

Divka hospodaii, setri, jako by na svem byla.

Trnem v oku je ji stare., matka, ktera jiz pracovati nemriZe. "Alespori nee° byste mohla delati", hudi nevesta.

"Nemohu, dceruSlo, nemohu", vzdycha matka. "Me sily jiz stall yyderpalo, ruce slabe k prici. Jen seat musim a divat se, jak jini pracuji."

"Ale vejce byste mohla alespon vysedeti", pra vila mlada.

"Snad, dcerugko, snad."

Mlada hned po sousedech vejce shani, velkSi ko'S jimi pini, pro statenu hnizdo stele.

"Nat tolik vajec?" divi se sousede.

"Nasadim je pod statenu, alespon zahaleti nebude."

Jede junak dome, jiz po cest y slysi, jak se nevesta k budouci tchyni zachovala.

Rozzlobil se, ze nevesta nema matky ye vanosti, vyhnal ji.

"Kdyby mne mela rada, ctila by i moji matku", pravil lidem.

Nechce se mu ji'Z do *Zeneni. Ale matka si na stall steZuje, syna konejSI: "Nejsou vSecky takove, snad bys dobrou vybral."

"Nude, budu hledati mezi nejchud gimi, tern bohatstvi srdce nezaslepuje. Najdu divku, aby mi hospodatila, ale odjedu beze slibu. Osveddili se jako tva slitebnice, necht' je moji ienou." jak iekl. Vybral chudou divku, hospodatstvi ji porudil. Devde rano prvni vstava, uklizi, vati, hospodaii. Stare matce snidani ptedklada, stale se ji vyptava, co by je§te chtela.

Kdy2 si rady nevi, jde k statene, ta ji povi, co a jak tieba Ciniti, aby syn byl spokojen.

2ije stars matka spokojene, dny ji mijeji v klidu a odpodinku. Ttebas stars, piece je v dome pani.

Vraci se syn domri, jiz po cest y se vyptava, jak u nich doma, sly§i jen chvalu.

Potaji do domu vklouzl, staiena prave vedeti. Vidi syn: stul je bile prostken, divka statence sousta kraji, kona, co na oeich ji vidi, pta se: "Je tak dobte, matieko?"

"Dobie, deveeko moje, dobte."

Zaradoval se junak, ze tak dobte matku chovala a vial ji za Z'enu.

"Kdo cti moji matku, ma rad i mne", lila. A spokojene tije, ji2 se po cestach netoule..

V Ant. B. L. Japonsko se ptipravovalo na valku od Washingtonske konference v roce 1922. Na teto porade utrpelo porat'ku, nebot' pod americkYm tlakem Japonsko musilo vyklidit S'bit a zavizat se, ze jeho lod'stvo neptekrodi tti petin stavu lod'stva americkeho. StejnY thvazek musilo pievzit take vilei Britanii, eim 2 . japonske lod'stvo bylo prakticky snaeno na tti desetiny spojenSTch namoinich sil britslOch a americkYch. Dale se musilo Japonsko zavazat, 2.e zachoya, fizemni nedelitelnost einy. Roku 1936 Japonsko vystoupilo ze Soplednosti narodil a od to doby horedne stavelo Bove valeene ale jeho vybojne plany nezfistaly utajeny.

Strana 12.

VESTNiK

1' itEDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Eledplatne $1.50 ran& Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tfadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Ve gkere donisv. pfedo latne a mnamkv budtet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the laraect eircIl l ation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Vera Szathmaryova.: DOMOV. Kdyby mi fekli dnes, se vlast je opet vlasti, vzala bych ranee touhy tetkY, spechala domil — kolem sveta — tfebas — petky. — Cesta je dlouha, sily chude, led vira bohata — desive noeni stiny zjasni do zlata, kameny ostre shladi v samet, napini vesmir choraly, oseje tivne brazdy, jet bomby zaoraly.

Za mnou — krvave stopy a melancholie zapada.

Pfede mnou nove jitro se v proudu svetel topi.

Pfede mnou domova zazrak, krasti nad vtechny kraje: slunko v nem hal thaveji, fee jeho chlapsky hutna, tito v nem zlateji zraje, vitr v nem sladeeji zpiva, i chleb v nem jinak chutna, a zerne jinak voni — tvrcle se pradi po ni a mace se v n-i spi.

Net s tetkYm touhy rancem v bolestipine neze u prve kleknu meze — verne mi, Bote, opatruj jedinY domov V Je tieba aby nas lid pochopil vYhody pojistek SPJST. a za.roveli velkY vYznam elenstvi v Jednote sve vlastni, v Jednot y nas vkch, ktera ma liked sebou velikou budoucnost, kdy svYmi vlastnimi lidmi bude podporovana tim, ie co pfisluinici eeskoslovenske vetve v Texasu staneme se jejimi 'deny.

Jubileum Sokola "Dila" .v Dallas oslaveno bude v nedeli 8. imora v tamnejti Sokolovne.

Bratfi chystali se oslaviti 30. vYrodi zaloteni druhe Tel. Jednoty Sokol v Texasu (matefska je v Ennis) ye spojeni s vYrodni schtzi 2upy jinni net valka chystanY potad jim zhat'la tim, ze z drastva osmnacte cvidenct della bylo odvedeno neb dali se dobrovolne na vojnu. Malem hotovY program k mimokadne slavnosti musel byti zmenen a mezera vznikla odchodem cvieenefi nejak vypinena, cot' se stalo. Oslava 30. vYrodi zaloteni Sokola v Dallas je v pfitomne dobe valedne nemalo dulezita, nebot' idea Tyrte a Fuegnera neni toliko vlastnictvim naroda deskoslovanskeho, ona stala se majetkerc, vtech narodil slovanskYch. Idealy, jet Mai 0c1kazali velici zakladatele sokolstva, nebyly soya toliko v lateen, kdy se tvofila sokoiska ganisace a v letech jejiho pozdejtiho rozvojG, Tytp toe my nat#vaji• 5P)21 Nvotnoriti pr P6

dnes, kdy se jig divame na slovanskou minulost z ureite historicke perspektivy (pohled shtry).

Sokolstvo spinilo sve poslani, jak mezi jednotlivYmi slovanskYmi narody, tak i v celem Slovanstvu. Stalo se tak hlavne proto, to sokolstvo dovedlo zaiIdit sve prate a jejich program podle dobte vyciteneho pudu a podle due svych narodt ate v torn smeru take vypracovalo sve zasady a lady. Pied svetovou valkou politickym diem slovanskYch narodt, zejmena Cecia, PoSlovakfr, Chorvatt, Slovinct bylo ziskat statni nezavislost. Sokolstvo dalo tomuto slovanskYch narodu program vYchovy prigtiho vojaka, bojovnika za svobodu. Prostfedkem k tomu byl telocvik. V sokolstvu nikdy vtak nebylo zarrazfrovana brutalni sila jako zakladni prvek narodni vYchovy. Byla kladena nejvetti vaha na mravni vYchovu &en& Projevovalo se to jak v sokolskYch pfednatkach, tak i ye vYchove, ale take v sokolskych heslech a pisnich.

Sokolstvo melo take obrovskou irlohu v tivote osvobozenYch state. Je pravda, to nemelo vtude stejnYch pracovnich podminek a proto take vYsledky sokolstva na frzemi jednotlivYch slovanskYch narodu nebyly stejne. V katde zemi neumeli, po pfipade neChteli ye stejne mite vyutivat sokolskYch sluteb. Krome ukolu, ktere melo doma na svem narodnim them', zasahovalo sokolstvo svYm vlivem znaene dale na poli mezinarodnim. Pfekrodilo mistni cile svYch roar a chapajic tiroce celY problem, dovedlo pied tticeti lety dati slovanskym narodfun spravnou orientaci. Nezbytnosti, ktera, velela tesne sloudeni celeho Slovanstva, byla krome vedomi slovanskeho bratrstvi, hrozba spoleeneho nebezpedi od tehot neptitele. Proto jit pied svetovou valkou byl zaloten Svaz slovanskeho sokolstva, kterY byl obnoven po svetove valce roku 1923 ye Vartavd. PraktickYm vYrazem slovanske souruenosti byly vtesokolske-slety, pofadane stfidave v jednotlivYch statech, ktere byly deny Svazu. Na techto sletech sjednocene Slovanstvo hlasalo stale, ae nemohou existovat Jihoslavie a Oeskoslovensko bez Polska a jeho pfistupu k moil, stejne to nemffte existoyat Polsko a Jihoslavie bez Oeskoslovenska a jeho mocnYch hranic a Polsko a Oeskoslovensko bez Jihoslavie a jejiho Jadranu. A v nati nove viasti sokolstvo dnes, 76 let od sveho zaloteni a 30 let v Dallas, stoji tam, kde vetev na ge ho chce videt a kam poslanim nalezi. Na nas je, abychom zde zustali, abychom zustali nadeji trpicich v dobach zlYch. Bud'me tt'astni, se muzeme pracovat pro svoje Spoj. Staty a praci tou i svoji a °tar vlast, pro lid toutici po pravu, po svobode. Sokolstvo postavilo se vtdy za sveho presidenta Franklina Delano Roosevelta a vtechny, kteti s nim fidi osudy teto zeme. Postavilo se za presidenta projevy; praci, nabidlo de Spoj. State nejen svoje sily, ale vtechno co jeho jest. Dallatti sokolici pracovali po tticet let dobfe, tivotem nesli svoje Sokolstvi, zustali verni svemu poslani za vtech okolnosti. Verni byli v minulu, verni dnes, verni pro vtechny dny. Zdar jubileu Sokola Budujme si svou vlastni poji gt'ujici organisaci — SPJST. — budujme ji pro na ge deti, budujme spoleene dle hesla "Svilj k svemu".

Medi. se Frantigek Dominik z Velke Blatnice na Morave. Kdo by znal jeho adresu, podej zpravu Oeskoslovenske narodni rade, 4049 26th St., Chicago, Ill. JmenovanY bydlel v Chicagu do roku 1936.

Registrace main veku 18 at 44 rokil stafi a druha pro vek 45 at 64 rokil plamuje se na meside duben a kveten za ridelem dosateni pfesneho soupisu mutt oznadenYch Plipravne prate k registraci mutt 20-44 let starch byly skoneeny a dne 16. 0nora 1942 soupis bude proveden. Starti rodniky zahrnuji mute, kteti nebudou volani k slutbe vojenske net soupis je duletitY pro budovani narodni obrany a jine slutby pomocne, zkratka, frpine, registrace mu20 veku 18 at 64 let pfinese pfesnY obraz stavu rmitski7oh sil naroda. Pti prvni registraci v proBind 1940 zapsano bylo 16,500,000 mutt; pfi diuhe zahrnujici toliko sto.fi. 21 rokt zapsano 750,000; ptitti 16. imora ma vynesti poCet 9,000,000 mun a dalS1 roeniky do vojenske sluthy nedouci mail ptiriest zapit asi 13,000,000 mute, patrodrit ,Ata5ly riemaji tiopostid =lost, eo vyk4v4 M-19 lets' tthe ptett 40-60

Ve stfedu, dne 4. unora 1942.

mica stare. Celt' zapis bude opatrne tfiden a schopnosti jednotliveho registranta budou pfesne zaznamenany. Dle dosavadniho zneni zakona o vojenske slutbe rodniky 18-19 let a 45-65 let nemohou bYti volany k vojenskemu vYeviku a sluibe, dojde-li vgak k oprave zakona, vyskytuji se navrhy, aby tyto rodniky byly zahrnuty do povinne slugby civilni obrany resp. sluteb spojenYch s pattidnou narodni obranou.

Pojistky u SPJST. jsou v prvni fade zardeene a jiste. To znamena, ie v kaidem pidu bude dedicinn nagim vyplacena pina, suma pojistky ku ktere jsou zakonite oprivneni.

Jeden, kterY take rozumel svetove situaci.

Nacisticke ponorky ohro guji nage obchodni testy na vYchodni, zapadni a nyni dokonce east Soustati. Americko, vefejnost byla objevenim se novodobYch piratfr u bfeht Ameriky pochopitelne vzruteria a do horke ka ge dostali se nati tvrdohlavi usmifovadi jako senator Wheeler, Ney, letec Lindbergh a dalti, kteti tvrdili, nam nehrozi nebezpeei napadenim od neptitele, jsouce z obou stran chraneni oceanem, te Hitler a jeho spfe2enci nemaji proti nam neptatelskYch inys10 a pod. Nenapravitelni ptisluhovadi hitlerismu pfekateli uspiseni nalehaye pottebnYch zakonii narodni obrany, mluvili rozhlasem proti zahranidni politice proziraveho presidenta Roosevelta, objfideli velika., stfediska a na schuzich lidu rozsevali tfidni nesna genlivost, silili rozkol, vyvolavali zmatek, zkratka, usilovali o brzcleni snah administrace, smetujicich k pkipraveni naroda pro katdY ptipad. Mezi tyto copate, zpatedniky, vedome di nevedome sluhy nacismu naletel take dakotskY senator W. J. (Silent Bill) Bulow. Kongresni rekord zvednil jeho fee, proslovenou pfi debate o pfedloze zakona "Lend-Lease" v imoru 1941, z nit vyjimame nasledujici perlu statnicke proziravosti tabak tvYkajiciho serlatora Jitni Dakoty, naletejiciho mezi skupinu zakonodarc0, ktefi behem sve slutby mluvi v pinem zasedani velmi zfidka. "TichY Bill" kapl behem sve fedi botskou prave: "Nektefi jsou znepokojeni obavami, jestlite nezastavime Hitlera v Evrope, pfekroi Atlantik, aby nas podmanil. JO, nemohu bYti znepokojen temito obavami a kdybych si byl jist mistem v nebi jako jsem jistym, to Hitler nikdy nenapadne Spoj. Staty, citil bych se v bezpeei. Citil bych se tak dobte, jako kdybych byl v boti ochiane." Hitler otklive pocuchal detinskY nazor stareho pana, nacisticke ponorky potopily at dosud u natich bfehil 15 obchodnich Lodi, valeene lod'stvo a letectvo stfeti pobtetni pasma pled irtoky piratskYch ponorek z nicht neudanY podet byl poslan ke dnu a senator Bulow, adkoli neveril v neukojitelnou dobyvadnost Hitlera, ma nyni dukazy svoji tupohlavosti a prokazane nevedomosti.

Bulow deli v leto gnich volbach oposici a pfali bychom mu naprostou poratku — jemu podobni 'moth mei by sedet doma a nebrat 10 tisic slutneho rodne za vyseclavani kresla kongresu.

Osud zazraenfch deti. Nekdy se stane, to dite v irtlem veku projevi eirou nahodou nejakou zvlattni naklonnost nebo dovednost a chytnouli se toho rodide vatne, bYva, celY dali tivot ditete fizen s tohoto zorneho Ahlu. Zatim co jine deti se bavi a skotadi, podavaji si vehlasne kapacity zazradne dite, aby odkryli pfisouzenY mu talent. Diteti samotnemu fttepuje se mytlenka vlastni dulesitosti, ktera ho odcizuje kamaradinn a vyrazuje ho z jejich pratelstvi. Zazraene dite zustava osamoceno a jeho givot se utvati zcela jinYm, odlignYm zpilsobem. Je-li dite skutedn'e nejakYm nadprilmernYm zpilsobem nadane, pronikne site jeho nadani, ale povahove vyroste "asto v podivina. Zaklad takoveho 136vahoveho podivinstvi vezi Casto v nepochopeni detstvi, ktere je Adelem zazraenYch deti. Jegte politovani hodnej gim jsou vgak Ceti, ktere se nieim zvlagtnim nevyznamenavaji a jsou jenom obeti velika gskYch predstav svYch rodia. Takove polotalenty, o gizene nejen o svoje detstvi, obyeejne v pozdej gich letech ztroskotavaji, zatrpknou a stavaji se ne gt'astnymi bud' proto, sami poznavaji nedostatek sveho nadani, nebo proto, to se citi zneuznani Neni vet gi chybou vychovatelskou net odstranovat dite z detskeho houfu. Zazra6nfi talut se neda jexi tak udusit a vytillale I tehd y, nebudt-11 y 04,100let, 04110 vpitic()IR

Ve stfeducdne 4. Anora 1942.

"Poctfivost na vee'nost!" pravi stare pfislovi.

Poctivi nedotkne se ciziho majetku, tiebas to byla vec nepatrna. Kradet je ohavna vec. poctivost neprojevuje se jen v konani, ale i v mygleni. PoctivS, Clovek mluvi fitly jen pravdu a kona jen to, zae nemusi se pied lidmi stydeti, zae pochvali jej svedomi. Lez mejme v o gklivosti a pravdu nejen milujme, ale vkide ji take hajme!

Zavoj je rortrien. Zradne ptepadeni Filipin 7. prosince 1941 bylo provedeno Japonci iispeSne nasledkem nedostatku opatrnosti velitelft tamnejk branne moci pozemni, vzdukie i motni a nemene ptedbetntm vyzvedaestvim a einnosti pate kolony. Militaristicka skupina Japonska chystala se na vtboj ut po skoneeni svetove \T alky. Tehdy byla Hirotova rise spojencem Britanie a japonske valeene lod'stvo dojitdelo easto do pfistavu Singapore k nabrani topiva a rilzntch potteb. Dustojnici techto lodi misto radovanek v kruhu Patel venovali svoji pozornost zatizeni a opevneni teto pevnosti.

Dnes tito dustojnici zaujimaji vysoke postaveni v namoknim §tabu Mikadovy flotily. Na konferend pro sniteni tonate valeeneho lod'stva ve Washingtonu roku . 1921 se Japonsko zavazalo snitit svoje jednotky pod poeet sil Anglie i Sp. Statil a nestavet opevneni na tadnem se 600 ostrovil v Paeifiku, jet mu byly mirovou konferend sveteny pod spravu. Zarovefi bylo dohodnuto, to Britanie zanecha, dalkho opevliovani Singaporu. Smlouva podepsana byla na dobu deseti let a po jejim vyprAeni Japonsko odmitlo jeji prodlouteni, nasledkem eehot Anglie rozhodla se Singapore postaditelne opevnit. Po 2abrani Rakouska nacisty roku 1938 Japonsko zavtelo s Hitlerem tajnou smiouvu, nebot' tehdy Japonci pomt gleli na zabrani Malaje i Singapore. V fijnu 1939 po padu Polsky v Tokiu bylo rozhodnuto vyslati do Singapore a Malaye "zvlagtni posly" pod vedenim elena generalniho Atabu plukovnika Yakematu, Plukovnik opatfen dokumenty skrtvajici jeho pravou tototnost dorazil do Singapore v bkeznu 1940 a dal se najmout za kuliho na male gumovnikove plantati. Odsud dostal se mezi nakladaee lodi v pfistavu Keppel, hlavnim ptivoznim sttedisku zasob pro singaporske obranne pasmo. Dark postup Yakemato bylo zamestnani v arsenale na utine Johore a koneene stal se dozorcem na velke gumovnikove plantati pri Tampiu ye statu Negri-Sembilian. Plukovnik mel 180 pomocnikt, clustojnikil armady a namotnictva Japanu, kteti se dali najat za plavce pobtetnich lodi, kapitany rybafsktch a pomocntch Blunt.

Zakuklenci kreslili fitinu Malacca, studovali Ptistavy , co rybafi prolezli katdt rall y celeho pobtek. Dfistojnici armady pracovali na gumovnikovtch plantatich, doprovazeli co stratci anglicke dfistojniky na honech v dtunglich Pahangu a Trenganu, stali se posunovaei a delniky drahy Singora-Singapore, kidiei truckil ye Wellesley a Malaya, obyeejntrni delniky pH stavbe letiAt', jet Anglidane posledni roky horeene budovali. Jini pracovali v skladi gtich na pobteti, jeden stal se hlidaeem vodarny v Singapore, dark byl nateraeem na silnici spojujici ostrov Singapore s pevninou Malaya. Tito vyzvedadi men k napomoci kaki* *gest at dvacet mutt, z nicht nektere dodaly japonske obchodni lodi, jini nalezeni byli mezi mistnim obyvatelstvem. Spiklenci zavedli patou kolonu, jet svou zhoubnou einnosti daleko ptedstihla podvratnou a vyzvedaeskou piaci nacisticke pate kolony v Norvetsku a Francii. Dozorce plantate zakuklenec Yakematu dostaval tajne zpravy od svtch pomocnikii, jet odesilal svtin pfedstaventm do Tokio. Kdyt se vratil do hlavniho mesta Japonska nekolik dni pied odjezdem Saburo Kurusu do Washingtonu, vyslaneho k podvodnemu jednani o mir, Japoneici men v ruce vAechny podrobnosti o stavu veci a opatkeni v Malay, Singapore a Filipinach. Zradne pkepadeni drtav jak znamo m6lo Aspech. Valku vgak rozhodne bitva posledni a, to vybraji Spojenci!

Cizi mineni a Pie gvOiliieni mejme v fiete, at' je to ve vecech ROO liabbietiskYch. Liska sPOleZeligkit y 11 oira rieladtiti dd, aid odpOlg ati daDArdiir+ riti§upt niktlY rn bi hP 040P 1 Z.141/01g

vEsTN1K

Strana 13.

Fayetteville, Tex., 31. ledna 1942.

OZNAMENi 1tMRTI ZA MESIC LEDEN 1942.

Brath a sestry:— Timto se yam oznamuje, to behem mesice ledna, roku 1942, Hlavni tkadovna vyplatila pojikeni po natich zemteltch bratkich a sestrach jak nasleduje: Umrti eislo 3245. Br. Jos. R. Kagpar, zaniestnanim rolnik, od tadu Komenskt, Oslo 20, zemtel dne 26. pros. 1941, ve stati 65 let. ?Maim, smrti, srdeeni vada. Do Jednoty ptistoupil dne 11. zati 1904. Certifikat eislo A-1183 na $1,000.00.

Umrti eislo 3246. Br. Matej Hobizal, zaniestnanim rolnik, od tadu Jan Hus, eislo 57, zemtel dne 29. pros. 1941, ye staki 82 let. Pheina smrti, sekost vekem. Do Jednoty pfistoupil dne 25. eervna 1905. Certifikat A-10069 na $500.00.

Umrti eislo 3247. Ses. Annie Kotenek, zamestnanim hospodyne, od tadu Nove Kvety, cis.

35, zemtela dne 6. ledna 1942, ye start 31 let.

Ptidina smrti, zapaleni plic. Do Jednoty ptistoupila dne 10. eervence 1927. Certifikat C-418 na $1,500.00. tmrti eislo 3284. Br. Jerome Mikolai, zamestnanim delnik, od tadu Pokrok Benview, Oslo 153, zemtel dne 29. pros. 1941, ye start 40 let. Zabit vtbuchem dynamitu. Do Jednoty phstoupil dne 13. pros. 1933. Certifikat B-938 na $1,000.00 Umrti eislo 3249. Br. Joseph F. Wagek, zamestnanim rolnik, od tadu eislo 128, Bratrske Spojeni, zemtel dne 5. ledna 1942, ye start 79 let. Pheina smrti, srdeene vada. Do Jednoty pfistoupil dne 8. dubna 1900. Certifikat eislo A-5625 na $1,000.00.

Umrti eislo 3250. Ses. Aloisie Krutilek, zamestnanim hospodyne, od tadu Volna, 6echie, lo 135, zemfela dne 30. pros. 1941, ve stab 69 let. Ptieina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupila dne 7. zati 1902. Certifikat A-1582 na $1,000.00.

Umrti eislo 3251. Br. Vencil L. Wagek, zamestnanim prodavae od tadu Columbus, eislo 58, zemtel dne 12. ledna 1942, ve stall 31 let. Pheina mufti taludeeni nemoc. Do Jednoty phstoupil dne 23. zaki 1941. Certifikat D-893 na $500.00. tTmrti 'Oslo 3252. Ses. Agnes Konvieka, zamestnanim hsopodyne, od kadu Bratti Svobody, dislo 67 zemfela dne 14. ledna 1942, ye start 72 let. Ptidina smrti, mrtvice. Do Jednoty pkistoupila dne 24. tilna 1897. Certifikat •eislo A-18713 na $250.00.

Umrti eislo 3253. Br. J. M. Hollub, zamestnanim rolnik, od tadu Novo, Morava, eislo 23, zemtel dne 14. ledna 1942, ye start 80 let. Ptitina smrti, zaduch. Do Jednoty pfistoupil dne 1. eervence 1897. Certifikat eislo A-1326 na $1,000.00.

Umrti eislo 3254. Ses. Johana Ktupala, zamestnanim ,na odpoeinku, od tadu Karel Havlioek, cis. 4, zemfela dne 14. ledna 1942, ve ti 82 let. Pheina smrti, mrtvice. Do Jednoty pkistoupila dne 7. eervence 1904. Certifikat A-10248 na $500.00.

Umrti Oslo 3255. Br. Josef Barbotak, zamestnanim rolnik, od tadu Nova Morava, els. 23, zemtel dne 18. ledna 1942, ye stall 67 let. PHdina smrti, vysokt tlak krve. Do Jednoty phstoupil dne 6. zati 1903. Certifikat A-96 na $1,000.00. tmiti Oslo 3256. Br. Frank Sasin, zarnestnanim rolnik, od tadu Fr. Palackt, eisio 21, ze'gift! dne 10. ledna 1942, Are 804iiQ let, rft6b, kif rim lave. Do jeiqtyl na smrti, vysok stoupil clue fl, pa $500,K ttirtrti AO, 3207,

MrdtiiiN

nanim strojnik, od tadu Jaromir, eislo 54, zemtel dne 26. pros. 1941, ye start 70 let. PriCina smrti, zapaleni plic. Do Jednoty pkistoupil dne 5. kvetna 1904. Certifikat A-5019 na $1,000.00.

Umrti Cislo 3258. Jos. J. Shiller, zamestnanim rolnik ,od kadu Rosenberg, dislo 108, zemkel dne 20. ledna 1942, ye staff 54 let. Pkieina smrti sebevratda. Do Jednoty pkistoupil dne 10. pros. 1910. Certifikat A-4775 na $1,000.00.

Umrti eislo 3259. Br, Josef V. ZavodnY, zamestnanim .rolnik, od tadu Ceskt Prapor, 24, zemtel dne 24. ledna 1942, ve start 56 let.

Pheina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty phstoupil dne 10. eervna 1906. Certifikat A-3167 na $1,000.00.

Umrti eislo 3260. Ses. Anna Rek, zamestnanim hospodyne, od Mdu Kopernik, eislo 2, zemtela dne 24. ledna 1942, ve stall 70 let. Do Jednoty pkistoupila dne 16. fmora 1902. Certiteat A-10143 na $500.00.

Hlavni ttadovna vyslovuje timto vaem pozustaltm nejhlub§i soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni ttadovny.

V DULE2ITE UPOZORNEN1 V.SEM RADOVI/M Bratti tajemnici: Neposilejte zpravy do Wa y -nitradovyzmesicldnaobriltenv formulate. Vy, kteli jste jii poslali za mesic leden, neposilejte zpravy za mesic finor az dostanete nove formulate. Tyto nove formulate obdriite v nekolika dnech i s vysvetlenim jak je vypinit.

S bratrslOna pozdravem, Edward L. Marek.

V DOMACi KUCHARKA. Piedek mladeho zajice. Pfedek mladeho zajice nakrajime na kousky a osolime. Do kuthanu dame slaninu na kousky nakrajenou a nechame zakvifiti ,at jest prithledna, pak pfidame trochu sadla, drobne nakrajenou cibuiku a nechame osmatiti, ale must zfistati fipine svetpak se tam maso vloti, ptida rlymian a bobkovt list necha za podlevani dusiti, at cibulka zhnedne. Pak se ptida trochu octa, 1 hfebidek, nove koteni, citronova kCira, nekolik zrnek pepte a zalijeme moukou ye vode rozkverlanou. Pak se omatka procedi. Mute se pfidati tea trochu vina.

Pagtika ze zajice. Pfedek zajice se dusi s 1/2 kg tuenejkho vepkoveho masa hodne do mekka se vk zeleninou, jako: petrtel, mrkev, celer, k tomu se Pficla jedna cibule, trochu pepte, noveho koteni, zazvor a 1 hkebidek. V2e se hned tadne osoli a dusi hodne do mekka a omacka se necha zadusiti tak, at bude jenom tolik, co by stadilo na namoeeni jedne vet gi strouhane housky Kdyt jest maso hodne mekke, obere se s kosti a promele thkrat na strojku. Pak se do mleteho masa da, 1 mdeend strouhand houska, 2 vejce a vSe se dobte promicha. Masa tato nesmi btti 0110 Hdka, zaleti na torn, aby se omaeka nechala hodne zadusiti. Pak se vyloti kuthan slaninou na platky nakrajenou, paltika se na to da, a na povrchu uhladi a pokryje °pet slaninou. Pak se ten kuthan do pataku a necha 1 1/2 hodiny v pate vatiti. Vychladla paltika se "Pak vyklopi na rovnt talif.

Jest to vtborna a vydatna veeete.

Zajic na smetane. Upravent zajeei zadek se osoli a protahne hodne slaninou. Na pekac se cid kousek masla, na kostieky nakrajena slanina, v2echna zelenina, mrkev, petriel, celer a cibule, nekolik zrnek pepte, noveho koteni, bobkovt list, citronova kfira, na to se zajic vlo_ ti slaninou dospoda a peee. Ph peeeni se must dbati, aby zelenina zustala rfitova a nezhnedla. Pak se vIe zalije polevkou. Za pedeni se pak zajic obrati a poleva pak vlastni gt'avou.

Jakmile je zajic mekkt, rozkraji se a pfenda, do jine nadoby. Omdeka se zahusti rozkverlanou kyselou smetanou, do ktere pfidame patNene mnotstvi mouky (na 1 zajice 1/2 litru. srnetany, 1/4 litra vina a 3 Vice mouky), pfida Pile vino, citronova gt'ava a malt kousek cukrik; pak oa omlCk8 nec1i6, liodne povatiti a °soPrwilime ria 'ft 14t4A10 104tA rE410 rOv 11Pi404 'foliti6 i0e6 fl o!tin

VtSTNIK

Strana 14.

111

41 . 111 011 , 111 r111,11,11 .1 1 ,11 1 41 ; /1

. 14 , 0,111.1.11

/1: .1i

1 . 5. .

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

iir ET US assume a production of $100,000 -11--/ of new business each year for ten years after entering the business with an average premium of $30.00 per year and each year's business is assumed to persist at the rate as assumed. Let us designate the first plan as Plan A and designate the policy years as 1, 2, 3, to 10, inclusive. For Plan A, let us use Linton's schedule of per cent renewing each year as follows: "For the second policy year, the per cent renewing is 89.6; third policy year, 83.8; the tenth policy year, 60.8. That is if the agent produces during his first year $100,000 of business, then the amount of business in force for the first renewal year or second policy year would be $89,600.00; the second renewal year, or third policy year would be $83,800.00; and the ninth renewal year or tenth policy year would be $60.800.00 of insurance in force.

"At an average premium of $30.00 per $1,000 of insurance, it can be readily calculated that the first-year premiums for the. first $100,000 production would be $3.000, that the total premiums consisting of the first-year and nine renewal premiums received from the first $100,000 production under the assumed rate of persistency would be. $22,713.00. Since we have a ten-year plan only under consideration, the total premiums received from the second $100,000 production would include the first-year premiums and eight renewal premiums, or nine years' premiums only. Under the assumed persistency rate the premiums received would be $20,889.00 For the tenth $100,00 production, the premiums received would include only those of the first year, or $3,000.00. The total premiums received during the ten-year period with a production of $100,000 each year would be $134,895.00.

COLD WEATHER DISHES If the weather in your neighborhood is a bit frigid around the edges on these days, your meal-planning will wander often to soups and stews, hardy, hot dishes that please the family and make mealtime an event.

Below is one recipe for soup that is delicious, a new form of an old-fashioned dish.

Also there is a stew that you can shake in the oven. It takes less 'watching than the stovetop type.

Cream of Vegetable Soup Boil together diced vegetables in the same varieties that you usually use for vegetable soup until they are very tender. Mash and put through a strainer. Add salt and pepper to taste. In the top of a double boiler heat milk enough to serve your family. Add two cups of vegetable pulp to each quart of milk and blend well. Cream together three tablespoons of • flour and three tablespoons butter for each quart of milk, moisten with a little water and add to the soup. Cook until thickened, stirring to prevent lumping. Sprinkle paprika over the top and serve piping hot.

Baked Beef Stew One-fourth pound salt pork. Thre large onions.

One and one-half pounds beef. One and onehalf cups water. One can tomato soup. Three tablespoons flour. Six small carrots. Six small potatoes.

Cut the salt pork into cubes and brown in a pan. Cut' the onions into small pieces. Add i • the pork fat and brown, being careful not let them burn. Cut the beef into cubes, roll flour and brown in the fat. Place meat and ions in a baking pan, leaving the fat in the iginal pan Add the tomato soup and water t the fat. Combine the flour and seasonings„ oisten with a little water, add to the tomato

.

11 •

VESTNIK Ten Year Plan How Commissions Are Affected "You are more vitally concerned, as fieldmen, probably with the commissions received upon such business. For the first-year commission on a basis of 50 percent of the premium, the return to the salesman would be $1,500 for each $100,000 production, or total of $15,000 for the ten-year period. The value of the renewals of the first $100,000 production, according to the rate of persistency assumed, would be $985.65 if the renewal commission were 5 per cent of the premium; of the second $100,000 production, $894.45; for the tenth $100,000 production there would be only the first-year commission of $1,500.00. The total value of the first-year and renewal commissions for the ten-year period under consideration would be $20,244.75, or 15 per cent of- the total premiums received.

"Let us summarize the results of the tenyear period of production as follows: Total production for ten years of $100,000 per year, $1,000,000; basic rate of persistency aproximating 90 per cent for the first renewal year or second policy year and approximately 60 per cent for the tenth year; amount of insurance in force at the end of ten years, $757,100 or 75.7 per cent of the total production; average cost of first-year commissions and renewals, 15 per cent of premiums received.

"Let us note the results of the ten-year period of production for three additional plans which are designated as Plans B. C, and D, respectively. Under each plan the total production for ten years is $100,000 per year or a mixture and cook until thickened. Pour over the meat and cover. Bake in a moderate oven until the meat is almost tend-en Cut the carrots and potatoes into the baking dish, mix, replace cover and bake in moderate oven for another hour.. Serve hot with steamed rice or hot biscuits.

V HOW MILLION POLES FARE IN GERMANY From information in the possesion of the Polish Government in London it appears that Poles now in the Reich fall into three categories, with distinctive treatment for each.

A few are inhabitants of Polish territories illegally incorporated in the Reich and in many cases efforts are being made to induce them to become Volks-deutsche.

Others are prisoners of war in German concentration camps, from which many are sent to forced labor in defiance of all rules of international law.

The third category, numbering nearly a million in all, are Polish men, women and even children sent to forced labor in Germany.

Their fate depends largely on their employer.

They have no recourse against ill treatment.

Their food rations are issued in accordance with the nature of their work, but are always much smaller than the rations of Germans doing same kind of work.

A few Poles knowing German are even employed in offices, but all have to wear a distinctive "P" badge on their clothes, they are not allowed out after 8 p. m., may not visit cinemas or public houses or ride in tramcars.

Poles are not allowed to live alone, but are lodged in flats confiscated from Jews.

V There are no boundaries in the world of thought.

—Ibsen,

ye sttedu, dne 4. unora 1942.

Ammanommur All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

1111111111111311011011111121121

total of $1,000,000. According to Plan B, for the Second Policy year, the per cent renewing is 79.6; third policy year, 71.7; tenth policy year, 41•.5. Approximately, the basic rate of persistency then is 80 per cent for the first renewal year or second policy year and 40 per cent for the tenth year; amount of insurance in force at end of ten years, $631,900 or 63.2 per cent total production; average cost of first-year commissions and renewals, 16.4 per cent of premiums received. For Plan C, approximately, the basic rate of persistency is 70 per cent for the first renewal year or second policy year and 30 per cent for the tenth, Amount of insurance in force at end of ten years, $541,900 or 54.2 per cent of the total production; average cost of firstyear commissions and renewals, 17.9 per cent of premiums received. For Plan D, approximately, the basic rate of persistency is 60 per cent for the first renewal year or second policy year and 15 per cent for the tenth. Amount of busines in force at end of ten years, $309,600 or 30.9 per cent of the total production; average cost of first-year commissions and renewals, 20.6 per cent.

"A comparison of the four plans differentiated by the various rates of persistency reveals that while total first-year production is the same in each instance, the per. cent of insurance in force at the end of ten years varies under Plan A, from 75.7 p-er cent to 30.9 per cent under Plan D. A more significant fact is that under Plan C, the commission cost to the company of issue is 20.6 per cent as compared with 15 per cent under Plan A, that is, the agent of low persistency costs his organization more than does the one of high persistency and his income for himself is less."

FORCED MIGRATIONS REPORTED Jerusalem. — According to information vouched for by the Yugoslav Consulate General here this week, the German and Italian occupation authorities in Yugoslavia have uprooted nearly 1,000,000 persons from their homes and sent them by freight trains to other parts of the country in an effort to destroy the local culture and patriotism.

Central Yugoslavia is reported to have been cleared of all Orthodox priests and teachers.

They have been moved to Roman Catholic communities to render their services useless.

In an effort to wipe out opposition in Croatia the Axis forces are said to have slain about 340,000 persons mostly Serbs •in mass executions in that region.

From Serbian Macedonia, which has been given by the Axis to Bulgaria, 70,000 inhabitants are said to have been shipped to Northern Serbia. Serb and Croat Moslems numbering 350,000 who lived in Bosnia and Hercegovina have been forced to move to inner Serbia. About 100,000 Serbs of Serbia proper have had to shift from one area to another.

These forced migrations are reported to be added factors in stimulating the rebellion that is now out of the control of the German and Italian authorities.

Besides all varieties of Yugosla ys, many _p atriots from other countries have joined General Draa Mihajlovie's army, including contingents of Jewish students from Central Europe.

Communications between Central Europe, Greece and Bulgaria are reported almost totally destroyed, and the Nazis' routing of war material for the Libyan front has been affected.

Ve stfedu, dne 4. imora 1942.

Strana 15.

ITESTDIfIC

San Diego, California. Pecos River and passed quite close to Langtry, Judge Roy Bean's town; Dear Readers of the Vestnik!

I have been wanting for some however, we didn't detour and go time to write a letter to the Vest- thru it as I wanted to get as far nik's English section, but never had as I could before dark. Pecos River anything to write which I thought Canyon is rather astonishing, - bewould be interesting enough to cause you have absolutely no inkprint. However, in the month of ling that it is anywhere around, December orders were sent out unless you have been that way bewhich changed our lives and way fore; the road is fairly level and straight and just as you come over of living completely.

A year ago this corning February a small rise a large sign greets you Capt. Lesikar had been ordered to "Test your brakes—keep your car active duty and has spent most of in gear—steep grades ahead." You the year down at Camp Hulen at have no idea of what is ahead of Palacios, Texas, with the exceetion you until you round the turn and of the ten weeks or so spent on see this deep gorge before you— manuevers in Lousiana and Texas. I've never seen anything like it In late November we were advised and it was beautiful to me. The that he would be ordered to Coast road goes down the side of the Artillery School in Virginia for ten gorge to the bridge and then climbs week.% so we prepared ourselves up again on the other side and accordingly. We left Houston on after you leave the gorge you are December 3, and drove thru Louis- on fairly level country again. At iana, Mississippi, Alabama, Geor- Alpine, Texas, when we left the gia, North and South Carolina and next morning at 7:15, it was still accross the State, of Virginia. We ar_ dark and the frost on the car was rived in Suffolk, Virginia, Friday one-eight of an inch thick. I unevening on the 5th about 5:30 and derstand that we were about 4000 decided to spend the night there feet up. We spent Sunday night at before going on to our destination. Aline among the mountains.

That evening, Monday, we pulled about thirty miles from there. Altho it was December it was warm into Tucson, Arizona, about 6:15 up there. We had passed on our after dark, because I was delayed way there t h r u Towel G iit 37, crossing six miles of torn up road where all the Cannon sheets, tow- outside of Benson-, Arizona. By the els, etc are made, went by the great way, they stopped us at Benson and Lucky Strikes factories in South took some apples and Texas oranCarolina. I believe; I saw huge saw ges, I had for Arnold, away from mills in Alabama and Georgia. us. This so wouldn't bring into the There was lumber stacked to dry state of Arizona any fruit insects. as far as you could see. You can't However, don't know why they imagine the hugeness of it, unless waited until we reached -Benson, you actually saw it. Went thru At- because we tiad crossed the Arizona lanta, Georgia, where the locale State line several miles back beof Gone with the Wind" was laid. fore another town.

There is one great difference in thru Birmingham, Alabama, Newthe East and the West. Up East port News, Virginia, the great building town, and man y others. you see very few Neon signs and When Capt. Lesikar went to report for school Saturday morning, he was told that a wire had been received ordering all officers back to Camp Hulen, so we started back that same day. Arrived there Saturday morning at nine and left at three that afternoon for Houston.

We had wanted to go thru William_ sburg, Virginia, and possibly see a few of the historic spots, but as we had to return immediatel y, we had to give that idea up and turn right back. This time we came back the southern route, passing the nite in Raleigh, North Carolina, and Montgomery Alabama, and reaching Houston very late Monday night. We got to Palacios Tuesday morning and Wednesday Capt. Lesikar with his battery left for the West Coast. My little boy, Arnold, and I went back to Houston to wait until we heard again from Capt. Lesikar, which we did shortly before Christmas.

On Saturday after Christmas, Arnold and I left our home in Houston, driving only to Victoria, Texas, that evening to spend the night with Capt. Lesikar's mother and father, Mr. and Mrs. V. S. Lesikar, for a last goodbye before set-1 ting on our long journey to California. We went thru San Antonio, which I know quite well, having lived there one summer, and across West Texas, which I have never seen. I enjoyed that part of my trip very much as I like West Texas —to me, it was the most beautiful part of our trip. We crossed the

very few tourists courts. Out here in the West at night all the bigger towns are one blaze of Neon signs and there are a great number of tourist courts to choose from. Also, on our way to the East Coast thru part of Mississippi, all of Alabama and Georgia they were having a black-out, not because of air raids, but because they had no rain for months and their rivers, lakes and reservoirs were drying up alarmingly. They use that water for electrical energy, I understand, so they had to conserve electricity by burn_ ing only necessary lights in order to save the rest for manufacture of defense materials. Ilowever, we brought them the rain; it poured down on us thru part of Louisiana, all of Mississippi, Alabama and Georgia and only let up until we had reached North Carolina on our last day. In Alabama or Georgia it even hailed so hard that the road and all the hills were white with hail as tho it had snowed.

Well, that was on our trip East.

On our trip here to California, Arnold and I left Tucson Tuesday morning, crossed a small mountain pass into Yuma, Arizona, and came on into state of Calarnia. We crossed the desert (and it really was a desert—sand as far as you could see—and big-sand dunes rising almost as high as some of the hills we had passed) and came into El. Centro which is 50 feet below sea level. There is a fertile valley there, called Imperial Valley, but we got to see very little of it.

Out of El Centro we came to the mountains and that is where we began to climb again. We rose from fifty feet below sea level at El Centro to 4050 feet above at Laguna Junction, a distance of about seventy-three miles between the

two towns. It was pretty cold up there and rained on us all the way into San Diego. The next day after we came thru it snowed up there and snowed all the following week.

It rained here in San Diego for four days after we got here—real Texas weather, but since then it has rained only once, night before last.

San Diego is a very interesting place with a history with which I am not yet familiar. We have seen a good many of the historic sposts, but some of the places are barred to civilians, because the Army and Navy have taken them over. Of course, another thing which keeps us from seeing everything is because of the car and tire shortage.

We don't wish to use our car anymore than necessary. We like California, what we have seen of it and its climate, but we sure do miss Texas and all the homefolks. There are a lot of people from Texas here working at the aricraft factory and every once in a while I am hailed out on the street (while in the car) with the question "What part of Texas are you from?" Texas people, I guess, looking for home folks.

We are rather lonesome out here as we do not get to see so much of Caet. Lesikar, he being on 24-hr. duty, but all the wives of the officers of the 69th are in the "same boat," so we manage to console each other and visit each other for company.

I hope all the readers of the Vestnik will have a good year in 1942 and that it will not be too sad for any of us. We have hardships ahead of us, I know, and sacrifices, but I hope all of us will be able to bear them.

Sincerely yours, Harriet Lesikar

LITTLE MAN, WHAT NOW

Strana 16.

VESTNiK

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. NIIM.MINIWOMINNOU1.0111.

The new Government from the first displayed considerable diplomatic activity. Despatches, expressed in nearly identical terms, were sent to the princes of Germany, the Kings of England and France, the Republic of Venice, the Duke of Savoy, and others. These despatches all affirmed the complete loyality of the Bohemians to the "Emperor Matthew their king," and a detailed account was given of the provocations the Protestants had endured.

It was strongly represented that the violation of the Letter of Majesty and of the contemporaneous Agreement signed in 1609 had forced the Protestants to rise up in arms. The entire responsibility for the troubles was thrown on the order of the Jesuits, who were accused of having stirred up domestic strife in Bohemia.

It is a proof of the strong feeling against 'the Jesuits then prevalent in Bohemia, that one of the first acts of the new Government was a decree ordering their expulsion (Jung 1, 1618). The enumeration of the reasons for this decree bears a singular resemblance to the accusations which were brought forward against that Order at the time of its suppression by Clement XIV in the eighteenth century. The kingdoms and lands of the world to their yoke and power; of having even employed artifices to incite the potentates of the world one against the other; and especially of having, in countries where various religions existed, stirred up strife among the Estates." It was further said that "the Jesuits instigated the authorities; that they had empowered "parricides' of murder kings and the anointed of the Lord who refused to act contrary to their God and in accordance with their (the Jesuits') counsels; that they had promised these criminals eternal salvation and freedom from pains of purgatory; that they had by means of confession obtained knowledge of many family secrets; also they had, `exemplo templariorum,' become owners of vast estates; and finally, that they had openly preached that no faith need be kept with heretics." At the same moment the Romanist Archbishop of Prague and the Abbot of Bfenov were also ordered to quit Bohemia. The Jesuits, shortly after their expulsion, published a written defence. They stated that it was impossible that different religions should be tolerated in the same country; that they could not spread the Catholic faith without incurring the hatred of their opponents, and that it was their endeavour, for the greater honor of God, to reduce all Christianity and the whole world to the obedience of the Pope.

While this literary contest was being waged, the "Directors" began to equip an army to meet the coming attack. They succeeded in raising a force of 16,000 men, but the want of an efficient commader was much felt already.

The new Government was, on the whole, very favorab l y received by the country, which was then almost entirely Protestant. The towns of Budejovice and Plzen alone maintained their allegiance to King Matthew.

The news of the Defenestration reached Matthew at Vienna while King Ferdinand was temporarily absent at Presburg, where he was anxious to secure his coronation as King of Hungary. Matthew, now entirely under the influence of Cardinal Khlesl, at first inclined to a p e aceful policy. He had, during his struggle against his brother, been on terms of intimacy with Zerotin, the leader of the Moravian nobility, and a member of the Church of the :3ohemian Brethren. It was not imposes Bible that that noble, a staunch adherent of the hole of Habsburg, might offer his setv-

ices as mediator, particularly as Moravia had not yet declared for the new Government at Prague. Ferdinand, however, had from the first seen that war, alone could finally decide the long contest between the king and the Estates of Bohemia. He also saw that if Bohemia were conquered by force of arms, the pledges of religious liberty reluctantly given at the moment of his coronation would become void.

With the approval of the Emperor Matthew's brother, the Archduke Maximilian, Ferdinand caused Cardinal Khlesl to be forcibly removed from the Imperial court at . Vienna, and the war-party was now in the ascendant. The Emperor entrusted the entire management of the Bohemian war to his cousin. As generals, Ferdinand chose Bouquoi and Dampierre, who by long service with the Spanish armies in the Netherlands had acquired a thorough knowledge of war.

Towards the end of July (1618) the Imperial forces— about 12,000 men—coming from Moravia and Austria, crossed the Bohemian frontier at several points. Their leaders, Bouquoi and Dampierre, effected a junction at Nemecky Brod on September 9. The first news of the entry of the Austrian troops into the country caused a panic at Prague. The military reputation of the Imperial generals was well known in the country, while the Bohemian command_ ers— with the possible exception of Thurnwere little trusted by their soldiers. The slow advance of the Imperialists, however, partitially restored confidence in Bohemia, where the Government now called the wnole ablebodied population to arms.

The Bohemians were not without aid from abroad. Ciaaries Emanuel, Duke of Savoy, while at war with Spain, had employed a force of German mercenaries under the command of Ernest of Mansfeld, a natural son of Prince Mansfeld. These troops were returning to Germany after the conclusion of peace with Spain, when the Duke of Savoy received letters from the Bohemian provisional Government, announcing the revolution that had taken place and requesting aid. The duke (who already entertained that feeling of hostility to the Habsburg dynasty which was till recently characteristic of the policy of the house of Savoy) immediately realized the importance of the events at Prague. He decided to use them for the purpose of achieving the downfall of the Austrian power. He despatched a message to Mansfeld, who was then marching his troops through Switzerland, to say that he would retain half of Mansfeld's mercenaries in his pay, on condition of their immediately proceeding to Bohemia, to aid the new Government. Duke Charles Emanuel had already formed the plan—to which further reference will be made—of obtaining the crown of Bohemia: but he still wished his scheme to remain secret. It was therefore agreed between him and Mansfeld that Christian of Anhalt, the most determined of the German enemies of the house of Habsburg, the Elector Palatine Frederick, then leader of the German Protestants, and the Margrave of Anspach should alone be informed of the Duke's designs.

Mansfeld's troops arrived in Bohemia in September (1618), and immediately proceeded to besiege Plzefi, one of the few Bohemian towns that had remained faithful to King Matthew. Thurn had meanwhile assumed supreme command of the Bohemian forces. After a futile attempt on the part of 2erotin, the leader of the Moraivan Protestants, to mediate between the contending parties, the Bohemians assumed the offensive, they had also been strengthened by the levies from Silesia and Lusatia, both which countries now recognized the new Government at Prague.

Bouquoi, the leader of the Imperial troops, did not consider his army sufficiently strong to resist the now more numerous forces of Thurn. tlwrefore retreated southward. His retiring force:i were defeated by the Bohemians at reil-LheficJv and more decisively at Lomnib

Ve sttedu, due 4. Unora 1942.

ce, three (German) miles from Budejovice.

Bouquoi was obliged to seek a refuge within that, then fortified, city. Leaving only a small force to oppose Bouquoi, the Bohemians crossed the Austrian frontier (November 25, 1618), hoping to find allies among the Protestant nobles, then in a large majority in the land.

The lateness of the season and the state of the roads rendered this expedition a failure, and the Bohemians took up their winter quarters in their own country Before the then customary temporary cessation of hostilities Mansfeld had succeeded in obtaining possession of the town of Plzen on November 21, after a siege of two months.

The Bohemians had, on the whole, been successful during the campaing of the year 1618, but that success was not in the end advantageous to their cause. Thinking that victory had already been secured, many soldiers returned to their homes. This was to a large extent the result of the faulty military organization. The soldiers received their pay and their rations from the towns and nobles who had enrolled them. These, therefore, from motives of economy sanctioned the return of tneir soldiers as soon as immediate danger appeared no longer to threaten the land.

"From the beginning of the war financial difficulties arose which constantly increased, and caused almost more harm to the (Bohemian) movement than did the enemy."

Before hostilities recommenced, the political situation changed completely through the death of the Emperor Matthew (March 20, 1619). The necessary consequence was the choice of a new Emperor, and the fate of Bohemia largely depended on the result of that election.

The Bohemian throne also became practically vacant; for though Berdinand's right to succeed his cousin had been recognized, yet his openly avowed hostility to Protestantism could hardly fail to alienate the Bohemian people, in spite of the validity of his claim to the throne. Matthew's death was not unexpected, and negotiations as to the succesFion had taken place during the previous winter. The young Elector Palatine Frederick was at that moment the leader of the German Protestants, a term which was then practically synonymous with hostility to the house of Habsburg. His father, who had died when he was only fourteen years of age, had already—under himself conspicuous as a supporter of the Bohemian Protestants during the troubles which preceeded the granting of the Letter of Majesty. ever since Frederick's marriage with Elizabeth, the daughter of King James I of England, his councillors had suggested to him that a young prince of so great influence, the son-in-law of a powerful king, should endeavor to obtain the crown of one of the elective kingdoms. Bohemia and Poland were alluded to, but the former country only was from the first seriously taken into consideration. In 1615 Frederick visited the Upper Palatinate, of which district Christian of Anhalt was then governor as representative of Frederick. During their interviews the old enemy of the house of Habsburg undoubtedly urged his master to persevere in those ambitious schemes, which were also supported by the Electress Elizabeth. As early as July 1618, we read that Count Albert Solms visited Bohemia on a mission entrusted to him by the Elector Palatine; he then had already promised help to the Bohemians, and perhaps suggested the eventuality of Frederick's election as king.

(To Be Continued.)

V The meanest man in the world was the ventroliquist who threw his voice under the old maid's bed.

V Whatever our life was meant to be, it was not meant to be easy. — S. M. Shoemaker, Jr. V However rare true love is, true friendship —French Proverb, is rarer.

Ve stkedu, dne 4. anora 1942.

CZECHOSLOVAKIA A most peculiar pleasure was accorded me by a representative of your group when an invitation was extended to attend the splendid reception given Minister Jan Masaryk of Czechoslovakia, Sunday a f,:ernoon, January 25, at Taylor, Texas.

A study of your wonderful country presents a revelation, most compelling. The location of Czechoslovakia, her 54,207 square miles of territory, rich in soil minerals and forests, commends her to a brave, sturdy pioneer people. Her rapid growth in the development of her agriculture, transportation agencies, commerce and financial status, has been most positive an distinct.

Innurred to hardships, imposed by jealous nations, has assisted in prodkicing a race which has contributed most positively a wealth of literature, cultural history. romance, novels, music, allegory and poetry. Religion in the glorious development of Czechoslovaand education have played a conspicuous part kia.

She reached a proud goal in her progress, when on October 28, 1918, she threw off the shackels of an opressive form of government and became a republic.

Czechoslovakia have- made a worthy contribution to Texas. Industry, thrift, honesty, loyalty to government, are basic qualities in good citizenship. Czechoslovakians possess in an eminent degree these commendable characteristics.

No Spartan who stood with Leonidas at the Pass of Thermopylae exhibited more courage than these proud people have shown in times of war. No Briton following the flag of Richard the Lion Hearted has shown more valor than Czechoslovakians, on every battlefield.

Her zenith of glory is yet to be attained, but in the pursuit of peaceful occupations.

Texas is proud to call you citizens. Your contribution to our civilization will never be discredited or underestimated.

Lon A. Smith, Austin, Texas V Rosebud, Texas.

Dear Readers of Vestnik!

As this is my first letter to the Vestnik, I don't know how to go about starting it.

I am a Czech girl living on a farm and have not missed reading any letters in the English section of the Vestnik yet. I can say that I have enjoyed reading everyone of them. I also can read the letters in Czech, but I am like most of you young folks, slow about reading it.

I always wanted to write to the Vestnik, as my favorite hobby is to read and write letters.

So come on all you young folks and write a few lines to the paper. Get out your pencils and paper at night and write a few lines, you will find something to write about.

Well Joe, I also read your letter and was surprised to see your letter in the Vestnik.

You wrote an interesting letter, but in one place I don't agree with you, it is about the college.. I advice every young boy and girl, that graduated to go to college if they can.

They can't realize what they are missing until they get older and try to apply for a job.

I think every young boy or girl will not do wrong by going to college and there is where you can learn almost everything you should desire to learn.

You take like me for instance, I know where I have done wrong by quitting school and now I could have been educated and could become a Red Cross Nurse in Honolulu.

I agree with you that a person learns lot when he is out of school thru experience. But you learn different things besides what you could learn in college.

We are now in war with the Japs and that hated man Hitler. Every person in the good U. S. must try to help in everywaY they. can. I am sure you all hear this question often, "What can I do tu ti,,ip?" Well the 'answer tYfrYbody can he' ANT4W:1, 01' Irotart:

Strana 17.

VESTNIK ante by donating to Red Cross, Buying Defense Bonds and Stamps and in every way they can.

Uncle Sam has all of my brothers in wearing uniforms, it sure is lonesome here without them. I am sure Joe, that nearly all of your brothers are in uniforms, or will be soon.

Let us all remember to keep in mind this: "Remember Pearl Harbor."

I will have to close for this time, I am afraid that, my letter is too long. I do hope Mr. wastebasket is asleep so he wouldn't get this letter. If this is published I will come Ola Marek. soon.

V Dallas, Texas.

Dear Readers!

Last week I wrote a letter inviting all of you to the "Red Cross Dance." This week I want to thank you all for your kind cooperation.

Thanks for the donations, the food in the kitchen and the orchestra for furnishing us with their grand music; also all other gifts, donations and the nice crowd. We made a total of $50.00, we gave $40.00 to the Dallas Chapter of the Red Cross, and $10.00 to the Czech Red Cross in Houston, Texas, which we have given to Mr. Hem'Zal, who is so kind in seeing that the money gets there. Everyone had a nice time and enjoyed doing their part, in order to help the good cause. The evening Yours, was a success.

C. J. Staglik.

V Richmond, Texas.

Dear Readers!

Just a few lines to tell you about my birthday party. I had a big birthday party Sunday.

I am 10 years old. I invited all of my friends.

We surely had fun. We were playing lots of games. I got 7 handkerchiefs 2 pairs of socks, 1.10 and 25c from my uncle, 25c from my grandma, 50c from my aunt and 10c from my mother and father.

Yours sincerely, Agnes Kovareik.

V East Bernard, Texas.

Dear Readers!

Reading some of the letters from our Juvenile members lately, I made up my mind to write a letter.

I am only 10 years old and I attend the Holy Cross School. My teacher is Sister Mary Ann, she is a good teacher. We have just start_ ed on our term exams, I hope they would be easy.

I am in'the 5th grade. I like drawing very much especially comic pictures.

I have a brother-in- law at Camp Hulen and also an uncle at Camp Bowie. They come home some times and. I am glad to see them.

Last Saturday, Jan. 24, at night father and mother brother Justus and Mr. Kleeka and I went to Houston to listen to the talk of Minister Jan Masaryk, at the Pokrok Houston Hall.

After the speech our president and brother C. H. Chernosky of the Supreme Lodge SPJST made us all acquainted with him and I had the pleasure to shake hands with him, he tap me on my shoulder saying "Hello there young man". I sure was glad to see and to hear his talk especially being from Czechoslovakia, we do not get often a chance to hear such a splendid speaker.

After I get through . with my exams I may write again.

Let us keep our English section full of letters. I sure love to read them, especially those whom I know. I belong to the Juvenile Dept. since I was 1 year old, I'll soon join the regulars.

Uncle Fred from Camp Bowie you write too, and you Rudy from Camp Hulen.

Yours very truly, Benedict Urbish.

V A colored boy was bewildered by the many questions to be 0,nswerect on his dro.f• pqpbra.

With a sigh, rit, scribbled .ttcfcm$ tHp )9heot; Tip y

Schulenburg, Texas.

Dear Readers!

We have been taking Vestnik eversince I can remember. I have been reading the English section and I do enjoy reading it.

I go to "Velehrad" School. I am in the seventh grade. I hope to graduate in two years and then I will go to high school and take music lessons. I enjoy going to school. I sit with a girl who is about my age. We have lots of fun tdgether. We play many games. I have three miles to school. My daddy and my uncle takes us to school, sometimes we walk.

We walk home from school every day. I have a sister going to school with me, she is nine years old.

I hope the waste basket is full, I wish to see my letter published. Keep 'em Flying.

Georgia Schwartz.

V Gonzales, Texas.

Friends of Vestnik!

This is my first attempt to write to the English section of Vestnik.

I have read all the letters in the English section eversince it was first printed. I have enjoyed lot of the letters, most of all a letter written- by Louis Rulik, from San Diego, California. He has written some interesting news about California. I even read his letters in the Czech section. Hope we hear from him again. I also enjoyed the letter from shiner, written by Evelyn Kolar. Come on Evelyn and write again.

I am not a member of the SPJST lodge, but my parents are and also some of my brothers and sisters, nevertheless, I enjoy the lodge paper.

I am sending in a poem which I have written myself. Hope you enjoy it.

This is all for my first time. "Adios" "AMERICA KEEP FIGHTING ON" March on to fight for America Soldiers with your guns and all.

To fight off our attack of enemy, Make them suffer til' they fall.

You all know of Pearl Harbor How the Japs did attack.

Without any word of warning, They came down on our back.

Lets keep on fighting for our Land, And keep our faoes bright.

Just wisper a prayer to God, And things will go alright.

Olga Malina.

V OH, JOY! Dear Pa: If you want me to come back to the farm when Uncle Sam says he don't need me any more—here's what you'd better do.

Buy two of the meanest mules you can find.

Name one of them "Corporal" and the other "Sergeant." I'll be glad to spend the rest of my days just telling them two jackasses wh: I made a mistake when I didn't joia the Nav3 instead of falling for this soldier stuff. You; loving son, Private (no class) Jasper Higgs.— Santa Fe Magazine V Two of Them?

The motor purred softly along the deserted country. road. The moon was bright. It was spring But he kept his hands firmly on the drive wheel, and eyes to the front. Suddenl3 the engine wheezed, coughed, slowed down stopped.

"The engine's dead," remarked the drhier "Well, it has plenty of compa ay in thi.' crowd," remarked the young lady.

Santa Fe Magazine.

V Word a Day How would you define a modern bride anyway?

A modern bride is a featherless biped, who nillsekai 51; : 6%,ti tge boeieTe, ttspenkee expeitntgie 1 two brittis$, c!ibit8:

vts T N fx

Strana 18.

Pujely povolene Z aruka

Okres.

1 Brazoria 2 Harris 3 Harris 4 Austin 5 Lavaca 6 Milam 7 Williamson 8 Williamson 9 Williamson 10 Milam 11 Bastrop 12 Burleson 13 Brazos 14 Burleson 15 Burleson 16 Bell 17 Bell 18 Bell 19 Bell 20 Bell 21 Bell 22 Fayette 23 Fayette 24 Burleson 25 McLennan 26 McLennan 27 Victoria 28 Karnes

Obydli 4 apts. v Houstone Obydli v Houstone Farma, 64 akra Farma, '35 akra Obydli Obydli a 7 akril Farma, 80 1/2 akril Pozemek, 100 akra.

Farma, 184 akra Obydli Obydli 2 domky v Bryan Farma, 336 alma Obydli 5 majet. v Temple Ob. bud. v Temple Farma, 86 akra Farma, 181 akra Farina, 104 alma Farma, 113 akra Farma, 64 akril Obydli Farma Farma, 135 alma Farma, 80.48 ak.

Farma, 400 alma Farma, 153 akra

v

Ve sttedu, dne 4. fmora 1942.

editeli v mesici prosinci a

Obnos pajeky 450.00 7,000.00 1,200.00 500.00 875.00 2,000.00 700.00 1,000.00 5,000.00 950.00 1,150.00 1,200.00 900.00 1,500.00 500.00 8,000.00 5,000.00 1,400.00 3,913.34 2,113.00 2,500.00 1,100.00 2,000.00 1,000.00 1,750.00 2,500.00 10,000.00 3,600.00

Pojigteni 500.00 10,000.00 1,500.00 stavba pojisti 2,200.00 2,100.00 2,500.00 'Z'adne budovy pojisti 2,150.00 neudava 900.00 800.00 3,000.00 9,900.00 stavi 450.00 pojisti 625.00 neudava, pojisti 2,900.00 1,495.00 874.00 1,690.00 1,000.00 1,055.00

Odhadl feditel

az vSrloh za odhad.

Milove Za eas

Valdik Valdik Valeik Valdik Valeik 8vadlerio.k Svadleflak Svadleilak Svadlefiak Svadletiak '8vadlefiak Siptak Stptak Siptik Stptak Matush Matush Matush Matush Matush Matush 8ebesta '8ebesta S ' ebesta Cervenka Cervenka Holasek Holasek

69,801.34 Pujeky zrugene: Wharton Gonzales

Farma, 160 akr0.

Farma, 75 akrd

1,500.00 1,000.00

Valeik Valeik

2,500.00 Dne 22. ledna 1942.

Caldwell, Texas.

Dr. Karel Sladek z Oklahoma city, ktereho jsem mela to Best poznati pfi pfednatce dr.

Masaryka v Taylor, nine pravil, ze jen ten nema neptatel, kdo jakkv nic neudelal. Tak ja myslim, te jest lepe pracovati a mit neptatele, jak nikdy nic dobreho neueiniti a nemit nepfatel.

Dr. Sladek jest horlivY vlastenec a velmi vzdelanY mut, jest potitkem s nim si pohovotiti.

Nedayno jsem dostala jeden dolar od p. Joe Vale z Chriesman pro Americky CervenY Kfit, a jeden dolar od nejmenovane, ktere jsem odevzdala pi. Thornton. Ona mne pravila, te by si pfala, abych kolektovala penize pro AmerickY 6erven3"7 Kfiz. Ja nebudu tadneho tadati, aby na CervenY Kfi g pfispel, vtak yteci vime, 'te jest to nati povinnosti na CervenY Kfi g pfispivati, proto kdo mule, ma, se pfihlasiti sam. Ale kdyby nekdo chtel na AmerickY CervenY Kfit speti skrze mne, ja penize s vdeenosti ntijmu a jmena claret ve Vestniku oznamim. Obdivuji p. Valu. On je jen chudY Windt a jig nekolikrat u mne zanechal penize pro SALT., ani bych ho byla o penize 2adala, on se ptihlasil sam. Tak by mel kakIST &lath V den ptednagly dr. Masaryka v Taylor, mne zase p. Vala daroval 50 centil jako 61enskSr ptispevek za sebe a svoji manZelku k nal odboece Nov' Tabor. Oni jsou prvni, co si elensk3,' ptispevek letos zaplatili.

Zase vam, mill krajane ptipominam, tie nate odboeka bude mit letos prvni schuzi v nedeli dne 8. bfezna o tfech hodinach odpoledne v sini Nov' Tabor. Budou se platiti elenske pfispeyky a vont Afednici, tak se vteci jiste dostavte. Musime se dohodnouti, co letos udelime ye prospech SALT. a Americkeho Oerveneho Mite.

Manifestaci v Taylor popisovati nebudu, neb to jig nas redaktor dobfe popsal. Choi jen podotknouti, te se mne velmi pfijemne dotkly slodr. Masaryka, kdy ye sve pfednatce fekl, io matka AmeriCanka ho naueila ITU Ceske.

• io matka raueila sve deti feel jejich otce, ale t ze feel. sve. Kdyt bydlela v oechach, mohla si ze je!i deti nebudou poffebovati fee an✓ g ckou, tak jak tady si mnozi mysli, ge v Ame✓ :e neni Ceske feel potteba. Ale ona nebyla tak kratkozrakou. A jaka je ted' vYhoda pro dr.

13.25 11.50

5.00 2.50 1.00 1.00 5.00 5.00

Plat Notat odhadeim 2.00 2.00 .50 2.00 .50 2.00 2.00 .50 2.00 .50 2.00 2.00 4.00 1.00 2.00 .50 2.00 ---2.00 .50 4.00 2.00 .50 2.00 .50 2.00 2.00 0 2.00 2.00 2.00 2.00 2.00 2.00 2.00 .50 2.00 2.00 2.00 1.15 2.00 3.00

87.97

59.30

60.00 9.65

216.92

9.00 13.80

3.75 3.75

2.00 .50 2.00 -

15.25 19.55

22.80

7.50

4.50 .50

34.80

6.95 .95

2.50 2.50

6.50 12.90 1.95 .35 1.20 4.77 1.95 5.55

2.50 3.75 2.25 1.25 2.00 5.55 2.25 2.25

4.85 1.25

4.00 1.50 1.00 1.00

1.25 1.00 2.50

7.50 1.80

1.00 1.00 1.00 1.00

Odhad celkein 11.45 5.95 2,50 11.00

19.15 6.70 3.60 5.20 15.32 6.70 9.80 4.00 12.85 5.25 3.50 4.25 3.00 3.00 5.50 3.00 3.00 2.00 14.50 6.80 3.00 3.00 21.40 21.50

Frank B. Steiner. Masaryka, kdy dovede tak dokonale ovladati jak fee eeskou tak i anglickou. Mane jsem si vzpomela na rozmluvu s jednYm krajanem, ktery byl v 6echach v rote 1938. Vypravoval nam, ze kdy meli do Evropy jeti, /e se °basal, ze v Nemecku a ye Francii se nebudou moci dobte pohybovati, kdy neznali feel francouzske ani nemecke. Ale nektefi pfatele ge jim pravili, 'te nebudou mit tadnYch nesnazi, ze jak v Nemecku tak i ye Francii mnoho lidi anglickou tee dobfe zna. Pravil, ge kdy piteli do Neme. cka, ze tam ladny anglicky mluviti neumel, anebo nechtel, a ve Francii zrovna tak. kekl, kdyby nebyli meli tlumade, 2e by se nebyli nikam dostali. A za chvili tekl, ge jeho deti Ceske fedi neznaji. Tak jsem si pomyslela, tak az vase deti do Evropy pojedou, budou muset mit tlumaae i v Cechach. Nikdy nevime, kdy budeme kterou fed pottebovati, proto jestli se nenaueime vice feei, tak se mame naueiti aspori fee matefskou a fee nati vlasti.

Mela jsem radost, ze jsem se v Taylor sena s mnoha znamYmi a poznala nektere nezname.

Tail° mne, ze jsem se tam seznamila s pani Hollubovou z Houstonu, mantelkou eeskoslovenskeho konsula, o ktere jsem mnoho dobreho slytela, ale sama jsem ji znala jen z novin. Byla bych si s ni rada vice pohovotila, ale kdy se k ni katcly hlasil, nechtela jsem ji dlouho zamestnavati. Te2 jsem se tam setla s pi. Beekovou z Temple, ale prave jen setla, kterou jsem tet znala jen z novin. Myslela jsem, 'te se jette uvidime a pohovofime si, ale pak jsem- se s ni' jig nesetla. Bylo tam tolik lidu, te bylo. :Wilco se s nekYm shledati.

Tak jig jsou nepfatelske ponorky b Zelivu Mexickem. Doufam, le nate viada se dobfe postara, o to, aby nate pfistavy, letecke zakladny a olejova, pole byly dokonale hlidany a ge za hlidaee si nezvoli zase nejake Kimmely. Dle meho nahledu by ani jeden Nemec nernel dostati tadne zodpovedne misto. Jak milteme yedeti, ktery Nemec citi s Hitlerem a kterY ne, kdy je jich tolik, co s Nemeckem citi. At se stane zrada, je pozde takoveho zodpovedne misto vziti. Prase proto, te Kimmel a Short nedelali povinnost, bude valka s JaponSkem moo

dele trvati a mnoho vice natich chlapcA tam padne. Divim se„ ze za svoji zradu nebyli nic potrestani, ani titul admirala a generala jim nevzali Kimmel nekam odji*Zdi, tak moZna jede Nemecku vyzraditi vtechny namofni tajnosti.

Prot neni nate vlada pfisnejti na zradce a pa.tou kolonu? Myslim, te yeas valky by se mel katclY zradce trestati smrti. Kdyt se tadnemu zradci nic nestane, tak prod' by se WI zradu Zradce tettime a za to musi mot vice nagich chlapca na boji gti zemtiti.

S pozdravem, pani P. P. Mikeska.

V New York. (CTK). - NewyorskV easopis svobodnSlch Francouza "Pour la Victoire" oznamuje, Ze do LondSma ptijel Paul Simon, hlavni redaktor tajneho francouzskeho listu "Valmy".

Casopis byl vydavan v okupovane easti Francie a brzy se stal nejduletitejtim francouzskYm tajnym listem. Prvni dislo vytlo v lednu 1941 v padesati yYtiscich, posledni v prosinci 1941; Paul Simon a jeho spolupracovnici pak byli Gestapem vypatrani, ale piece se jim podatilo dostat se z Francie na svobodnou britskou Redaktor jineho francouzskeho listu, "Pantagruel", byl zateen a popraven v prosinci 1941.

V New York. (oTK). - NemeckY agent Richard Ernst Weber, kterY byl v techto dnech zatden v New Yorku a zadrten v Brooklyne ye vazbe pod zarukou 25,000 dolarii, je bYvalYm tovarnikern z Jablonce v Cechach. Oznamuje se, tie Weber, kterY je v Americe od roku 1908, kdy byl proputten z nemecke armady, byl za svetove valky internovan v tabote Oglethorpe jako nepfatelskY cizinec. Po valce obdrtel americke obCanstvi, ale roku 1938 se vratil do Nemecka.

Stal se feditelem tovarny "Oesellschaft Technischer Entwicklung" v Jablonci, kde vyrabel radiove pfistroje. Roku 1939 - jit po ziizeni tak zvaneho "Protektoratu" - podnikal Weber cesty do Spojenych Statu, kde nakupoval radiove soueastky. Koneene roku 1940 piijel do Spoje, nych Statfi nadobro. Weber byl zateen, protote byl usvedeen ze styku s jinYmi nacistickYmi a, genty, jako s Gustavem Kaerchnerem, FeliXer4 Johnkem a j.

1e sttedU, dne 4. imora 190. "techoslovik" o Rooseveltovi.

LondYn. (6TK). — TYdenik 6echoslovak uvekejnil dlanek k Rool. seveltovYm 'Sedesatinam, v nemt se pravi, te eechoslovaci od neho odekavaji velmi mnoho po dosavadnich zkuSenostech, a to zvlake se zietelem k tomu, ze Spojene Staty za Rooseveltovy vlady umotnily Bendovi, aby na jejich uzemi vytvotil druhe hnuti zo svobodu.

V Sabotai na es.-polske hranici.

LondYn, (CTK). Podle oznameni nerneckeho Gestapa bylo 14. ledna popraveno dvaadvacet polskYch teleznidatil, kteti systematicky rugili provoz na teleznici v meste Szczakowa. V tomto mist& ktere let na hranici mezi 6eskoslovenskem a Polskem, je daletitY teleznieni uzel.

V SLUZBY BON. Temple, 8. (Mora 10:30 rano desky a 7:30 veer anglicky.

Temple, 15. &lora 10:30 rano.

Fort Worth, 15. fmora 7:30 veder.

Midfield, 22. itnora 9:00 rano.

Danbury, 22. fmora odpoledne.

Josef Hegar.

ESKA

TANEtNi ZABAVA bude uspotadana v

Crosby Shadowland Hall, Crosby, Tex.

v sobotu, 7. Unora pti hudbe

J. R. Baca Z FAYETTEVILLE VAechny uptimne zve z blizka z dali Jan Kratkf• (pd)

..1•11..1.1111111.1110•0■0111111111.0.01•14.411■11.0•11111.

VELKA

TANEtNi ZABAVA v sini iadu

tefinik v nedeli 8. ledna 7:30 HOD VECER

na Cottage Grove v Houstonu

Malit Fr. Kavan a prof. Josef Hanut' nim ministrem zesobovani. Dr. Vr- Panamericka konference ptijala re= soluci o porobenkell zemich. benksY po okupaci Ceskoslovenska mrtvi Washington. (OTK). — Delegati nemeckOu armadou uprchl do SoLondYn. (oTK) Z Prahy se o- vetskeho Svazu, kde nyni tije v Kuj- americkych republik na konferenznamuje, ze v techto dnech zemte- b3aevu. President Bend dale jme- ci v Rio de Janeiru ptijali resoluci, li dva deSti kulturni pracovnici, oba noval Clenem Oeskoslovenske stat- v ktere se pravi, te americke staty rodaci z Jilemnicka — malit Fran- ni rady rolnika Vaclava Pacala, sympatisuji s porobenymi zememi taek Kavan a profesor dr. Josef jent nyni kona slutbu v deskoslo- a te neposkytnou uznani jednotlivYm eastern techto zemi. Ze zneni venske armada.

Hanuk resolute vysvita, te je namitena V Franti8ek Kavan se narodil 10. proti "statiim" jako je "slovenska Bulharsku? v Odboj tail 1866 ye Lhote Vichovske u JiNew York. (OTK). — Zdej gi tis- republika" a "chorvatske kralovlemnice. Jako tak Julia Mataka se vyvinul, v krajinate, hledaje speci- kova agentura ONA oznamude z stvi". Oba tyto "staty" by rady zificky charakter Ceske krajiny a Ankary, 2e vlivem sovetskYch Aspe- skaly pravniho uznani na americke snage se jej vyjadtiti ptimetenou cha se v Bulharsku rozpoutala pevnine; resoluci jim to je zneformou. Mel nekolik vYstav v ga- znadna podzemni Cinnost proti vla- motrano. lerii Topidove; v pratske Moderni de cara Borise a ministeskeho ptedMej odvahu utivat vlastniho rogalerii je zave§en jeho ozraz "2e- sedy Filova. — Nekolik nemeckYch lezne hory". ZesnulY Frantaek Ka- vlakt, nalotenYch vojskemfibylo pry zumu. To je vaddi pravidlo osvice(Kant) v Bulharsku vyknuto z koleji; jde nosti. van byl pohkben v Libuni.

Profesor dr. Josef Hanue se na- pravdepodobne o sabotat. Zmizely Oest zdedene. bohatstvim nevi rodil 27. bervna 1862 v Dolnich 8te- velke sklady bulharskYch vojen panicich u Jilemnice. Za sveho bo- skYch zasob; east zboti se, pozdeji jeke cti. mateho vedeckeho tvota se veno- objevila v rukou srbskYch partyzanu. val zejmena stucliu Ceske doby o- K Srbfun se pkidava velkY podet1 svicenske, prostudovav tehdejeri li- Bulhart, kteti nesouhlasi s retiOZNAME teraturu. Byl profesorem dejin des- mem a chteji proti nemu zbrani boskoslovenske literatury nejdkive na jovat.

V universite v Praze, potom na KoCesi neodevzdaYaji lyie. menskeho universite v Bratislava.

Londyn. (OTK) — Brnenske poliMezi jeho spisy jsou dila o Botene cejni teditelstvi ptiznalo v techto Nemcove, o Pavlu Josefu o V. B. Nebeskem, M. A. Voigto- dnech otevtene, ze *Ceske obyteistvo vi, F. M. Pelclovi, F. F. Prochazkovi, odrnita, odevzdavat lyte, jet Nemci o Dobrovskem a jeho prasobeni na pottebuji pro sve vojaky v Rusku.

Slovensku; dale vydal profesor Ha- Ceske obyvatelstvo.sabotuje toto oma novodesky tak .zvane rukopisy devzdavani lyti a v nejhorAim ptizelenohorskY a kralovedvorskY a pacle, kdyt je k nemu pkinuceno, o7. ilnora — St. Edwards Uninapsal studii o falsifikatoru Han- devzdava lyte v pdkozenem stavu, kovi a jeho drutine. Krome toho be zteminkil a bez vazani. versity Swing Orchestra. — sepsal profesor Hama dilo .o prat- Mezinarodni organisace v BulbarOrchestra to yybrava pies sku zruieny, skein. Narodnim museu a jeho vlivu KNOW, Austin.

V na narodni obrozeni a venoval stuCurych. (OTK). Bulharska vladie podatkUm Ceske Kralovske spoleenosti nauk a podatkam kriticke- da vdera zrukla fgechny organisa14. iinora — Maikarni Tanec ho dejezpytu v Oechach. Do Ottova ce, ktere mail mezinarodni spojeni; — Tin ceny budou rozdany. naudneho slovniku pkispel profe- je mezi nimi na pki. take bulharskY Geo. Moody and His Orch. sor Hama velkYm podtem hesel z P.E.N. - klub, YMCA, Rotary-klub a vice net deset jinYch spolka. dejin stark Ceske literatury. Jeho kvotu a dilu je venovana mono- Fondy zrueenYch organisaci byly grafie profesora Alberta Prataka, zkonfiskovany ministerstvem vnit"Josef Hanu§ a jeho zasluhy o Ces- ra. kou literarni historil" (1922). — Profesor Hanug zemkel v Brne.

V SLAVNOST 7H0 ViROCI OTEVRENi NOVE ILADOVE BUDOVY Dva novi elenove Cs. statni rady. rottADA LondYn. (OTK). — President Bend jmenoval dva nova Cleny eeskoslovenske statni rady, a to dr.

Bohumila Vrbenskeho, jent byl v rote 1918 elenem revoludniho Narodniho shromatdeni a pozdeji pr y-

Tanecnich Zabav Rid Praha Cis. 29.

Taylor, Texas.

iid Pokrok Houston, Cislo 88, na Studewood

SKOtIL SE. S'FRECHY. Nag deviti-letY hoch se-poranil na noze, vlastne skoeil dolii se sttechy nade dvetini, a staly tam kvetiny p on skoeil tak nek'astne, te si vtechno maso na paid. utiznul at do kosti, jen na koneCku mu to viselo, a na chodidle tet. Moe krvacel, jsem mela obavu, te musim volat lekake, — k demu vlastne sousedky radily, ze pry mu musi dat serum proti otrave krve, ale bylo jit pul desate veder, a penize na lekate jest 'Calm shledat. Tak jsem se rozhodla pkilotit naplast s Nonat (bez Nonat nikdy nejsme) za chvili krvaceni se zastavilo, prilozila jsem nOvou Nonat a noha vabec ani neotekla. Stalo se mu to 29. srpna, a za pet nedel mel nohu zahojenou.

Mrs. A. Becon, Fort Worth, Tex.

Bude vyhravat navy orchestr

Czech Melody Boys VSTUPNE 25c — 3c TAX

Uctive zve Vybor.

Strana 19.

VESTNfK

v nedeli dne 8. unora Pti tom bude sehrana vesela zpevohra

"PAPINKOVA NOVA 2E1sIUS'ICA" OSOBY: Ferd. Vozab, majitel lahild. zavodu, br. Joe Kagpar Marta, jeho druha mantelka, ses. Lidia 8efeikova Jindkich, 1 ... br. Jerry Vodehnal i jeho ditky z prveho marl., .., . ses. Franc. Olexove, Hedva, Antonin Stoklasa, br. Dan Datilek Vaclav Slovioko, profesor, br. Tim KostomlatskY Herkules indYlek, br. Joe Kalousek Arabella 8. indYlkova, hospodyne u Slovidka, .... s. Mary Ranovska, Fricek 8inciDek, obchodvedouci u Vozaba, br. Rudy Datilek Hela Ticha, prodavadka u Vozaba, .... ses. Jeny May Rulik-Frank Kotrlik, sluha u Vozaba ZACATEK VE 3:30. -- VSTUPNE: PAN 45c, DAMA 30c Tax zaposCitan.

Odpol. i veCer: hudba J. R. Bate_.

Cena Nonat je po .gtou 55c a $1.05.

Ptejte se vaeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pate ptimo na nasi adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, Calif.

OBED BUDE NACHYSTAN JI2 V POLEDNE. 0 dobrou zabavu a obderstveni jest postarano.

O velkou nafttevu prosi, ZABAVNI VISOR. 1

Strana 20.

VESTNIK

Oznamerd Kandidatii

v pfieti schtizi ho opet uvidime jak obydejne.

Tel sestra Katekina Badova, jest churava pies t11 mesice, ad posledni das se citi lepe. Pfeji ji, aby brzy vyzdravela S bratrskYm pozdravem, Aug. Jalufka.

V

V tomto sloupci naleznete kandidaty, kteti tadaji vas o hlas a podporu v demokratickYch primarkach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidatt jsou: "tad Slovanki Bratri els. 34.

Do precinktnich Man $10, do Mili bratil a sestry, na vedomost okresnich, zahrnuje v to poslance yam davam, abyste veichni pfieli do zakonodarny, $15, do statnich do schitze druhou nedeli v imoru, $25. neb jsem dostal dopis, ze budou volby i •ednika. Ne, aby to dopadlo jak OKRES vr. BEND v lednove schtzi, aby se iifednici R. S. (SLIM) BARTA volili ,sami. Jeden pravil, ty bud es Za gerifa zas tim a ten zas odpovedel: to to MRS. MATTYE SCHULZE za Okresniho Superintendenta okresu Fort Bend.

Ve sttedu, dne 4. imora 1942.

nepomilte se handlit, a tak to zilstalo tak: Joe Kubeaka, ptedseda; Frank Kubedka, mistopkedseda, J. G. Charanza, taj.; Frank Langlotz, pokl.; Albert Mynat, teetnik. teetni vYbor: Joe Kareeak, Pavel 11/lynaf, Frank PorubskY. NemocenskY vYbor: Emilie Kubedka, Minnie Walman, Joe Karasek, Albert Mynaf.

Je mi to divne, to tak male, Mentz chodi do schtze, neb ted' elovek se sedne do kary, brrr, brrr a ut je tam. Asi pied 25 lety Clovek mel vat nebo kodar, ale jak byla schtze, to tam jiste byl. Ale jak to veechno ted' vypada, tak asi dlouho nebudeme jezdit na tech karach.

Tak posedejte do kar a pfijedte druhou nedeli do schuze. Nekteki jste si nezaplatili v lednove schtlzi.

Na shledanou a s bratrskYm pozdravem, J. G. Charanza.

OKRES MATAGORDA G. P. HARDY, JR. za Okresniho Navladniho okresu Matagorda.

Fayetteville, Texas.

Stara osadnice pani John Rekova zesnula v rodinne residenci pri Rek Hill po dell nemoci ve veku 70 let.

Pani Rekova bYvala sl. Annie janakova narodila se pti Fayetteville a celY tivoi, pfebyvala v tomto okoli. Byla dobrou matkou a vernou dlenkyni katolicke osady. Pohteb konal se z domu smutku v pondeli 26. ledna v 8:30 rano a v 9 hod. v kostele sv. Jana, kde sloutena smuteeni 'nee dp. F. Dobideem. Ulotena byla na katolickem hfbitove. Portstavaji — jeji mantel John Rek, syni William, Ignac a Jerry ve Fayetteville; dve dcery, pi. Jim Zapaladova v El Campo a pi. E. Watson v Houstonu; etyfi vnoudata a tfi sestry, pi. K. Praeifkova, pi. Frank Wallovd a pi. Wm. Koehlova, v Ellinger. Pohleb vypravili pohrobnici Knesek a Koenig.

V "tad Svojan cis. 11, Praha, Texas.

Schulenburg, Texas.

Bratti a sestry!

Pkichazim dnes se smutnou zprayou, to naee spolusestra Anna Vranova zemtela po 14 denni nemoci, dne 26. ledna 1942, a pohtbena byla dne 28. ledna na katol. htbitove v Praze, Texas, za velke itcasti pfibuznYch, pfatel a znamYch. Pohfebni obfady, jak v dome smutku, tak v kostele i na hititove, byly vykonany mistnim duchovnim spra y -cemvdp.JanAdersm.

Zesnula byla vdovou a zanechava 7 deti: Frances, vdand za Julius Hreku, Jaroslav, tenaty, Marie, Frank, Karel Bohumil a Florian byli s matkou, z nicht tti posledni jsou jeete nedospeli. Dale, pokud je mi znamo, zanechava, bratry, Josef Hajek, Fr. Hajek a Jan Hajek, veichni v okoli Prahy, Texas. At' odpodive. v pokoji.

Tet screluji, to ye schazi, pofadane dne 11. ledna 1942. Byli zvoleni nasledujici idednici pro rok 1942: Fr. 8vasta, pfedseda; J. J. Michal, mistoptedseda; Fr. 8embera, fleetnik; Jan Bada, pokladnik; Aug. Jalufka, taj.

Zadatkem tohoto mesice nde br. pfedseda Fr. Svasta podstoupil operaci na odni katarak ,ale jak jsem slyaei, dobie operaci pfestal.

Operace byla provedena na odni klinice v San Antonio. Doufam,

Hledime Jednatele Politickfclf:Oznimeni PLATIME KOMON1E. SAZBY OZNAMEK PRO VESTN1K NEB tEcaosLovAK.

Statni tlead

$25.00

Okresni *lead

$15.00

Okresni komisai Precinktni

$10.00 $ '7.50

Za tento obnos kandidat dostane clanek odporudeni take jmeno jeho jest vsazeno do sloupce oznameni kandidattl a tam ponechano at do volby, v pkipadu "Run off" at do druhe volby. — Vgechny oznamky musi bYti placeny pkedem. Komikie se vyplati jednateli, kterY oznamku dostal a penize zake.

Zavdeaite se kandidatu ye vaeem okresu, kdyt jej potadate, by sve oznameni dal do Vestniku neb i do Cechoslovaka. Kandidat plati stejnou cenu nyni neb v tYden volby, proto jej navetivte hned.

eECHOS V it PUB. CO. VYDAVATELE VESTNIKU — eECHOSLOVAKA A THE WEST NEWS

WEST,

•

TEXAS

Ve stiedu, dne 4. *none 1942.

0 vzdalene skotske zemi RO nas, Cechoslovaky, se tit lvi neprohaneP ji po skotskYch horach a planich jako kdysi; pobyt ye Skotsku, kdysi privilegium zamo2nYch snobt, je ut na dosah nakch mo2nosti — a ptece bychom mohli mluvit s Chamberlainem o vzdalene zemi o ni2 vime jen malo. Nebot' sve nevedomosti musime doznat, ze byly skuteane ne male. Mysleli jsme, 2e jedeme do Skotska a zatim jsme si zajeli do jakehosi podmineeneho zahranidi nekam, kde lido tikaji "byl jsem v Anglii pted kratkou dobou" nebo "pojedu zitra do Anglie" Jak podivne pro nas, kteti jsme si potad jette nenavykli mluvit o Velke Britanii, na mysli celY tento astra y a vSehno co je kolem neho a neni zrovna mote.

Lid obecny. Myslite-li, ze skotska sukYnka je vgechno, dim se Skot ilk od Anglidana jste vaane na omylu. Lid skots14 si s oblibou vklada slilvko "Mc" mezi ktesni jrneno a ptijmeni, je htmotnejLi, snad jeSte srdeenejk nein jeho — ted' co? bratr, bratranec, soused di partner? — je ptivetivY, pohostinskY aspori tak jako Anglidan, je idasne obeznamen s viastnimi dejinami a neustale uvadi do rozpakil vas, ktetl je neznate, je spotivY (pozor! ani skoupY ani lakomY) a venkoncem velmi pySnY na to, ae je Skot.

Tak se nam zdalo, ze Skotove a my teSi, mame nektere spoleene vtastnosti: tu htmotnost, ktera zfejrne pochazi od'toha, 2e prrimysl ve Skotsku je mladtiho data nez v Anglii a ze proto rnnoho lidi ma jete. velmi blizkY vztah k pride. tu spotivost a velnou pracovitost, to oceriovani spisovatelri, basnikri a vedcri — je toho dost, ale take maji hodne, emu bychom se mohli od nich naudit, hlavne tomu krasnemu vztahu k neznamemn blanimu, ohleduplnosti, taktu a ochote pomoci, ktera, se tisickrat projevuje v drobnYch ptihodach v gedniho dne.

Zvyky a obyeeje. Lid skotskY je zamestnan v tovarnach, na polich, v dolech, ye vojsku, na moti, ye vzduchu i na zemi, kde se zvlak' yyznamenava. "Poskytli jste mi pfilektost," tekl ve svetove valce Churchill s yYm skotskYm spolubojovnikinn, "abych se ptesveddil, 2e Skot je nejbojovnejk 2ivoeich na svete." Kdysi, pied staletimi ptena geli Skotove tuto svoji bojovnost i do soukromeho 2.1vota, o 'demi svedei detne skotske hrady a zamky, pobotene ve yzajemnYch valkach klanu proti klanu. "Konec koncii," tekl nam jeden Skot, "nebylo to tak zle; slabi zahynuli a jen ti nejlepk zristali." Jsou-li Skotove v soukromem 2ivote bojovni i dnes, nemri2eme Mei; setkali jsme se jen s vlidnosti a ochotou, nikdo s nami nechtel bojovat. Snad proto, ze nejsme Skoti.

To, co nam bylo ze skotskYch zvykri a obydeg nejnapadnejAi jsou tti \red: dudy, skotske nedele a bajednY nicer zvanY Drambuie. a) Dudy: zneji pfekrasne mezi modrYmi vrchy a stkibrnYmi vodami ye chvilich, kdy zapadajici slunce meni modt v rudou vYheri a stkibro v salajici zlatou zaplavu, ye chvilich, kdy 1.12 slunce zapadlo a hory zaeinaji dfimat; dudy jim hraji ukolobavku. Zato ftak pluk skotskYch dudakil v pinem dudani je vynalez pekelnY, jernu2 se mohou bez rijmy tekti jen silne skotske nervy. b) Skotska nedele: delej co delej, ale music do kostela. Kaldy proud jim se nechaS und§et to tam zavlede — jenom snad ne proud tekouci vody, do ktereho bys se rad ze zoufalstvi vrhl. Vzali tam vYraz "den pane" doslovne a vYsledek je ten, 2e nehraji biografy, muzika je zakazana, tanec d'ablovo pokuSeni a ze ani vlaky nejezdi. Nadra21 podobaji se prazdnYm vzne genYm katedralam a katedraly nadrakm. Skotska nedele je soumrak ka zvykleho nervosni moderni civilisaci. Ale je to dobra zkouSka nerve, nebot' kdo ji vydrk, nemusi se u2 bat nideho. c) Drambuie: liker barvy stareho zlata zhotovenY z whisky a medu, ItherY se neda, popsat, nYbrt musi se potit. Ovgem k tomu je tteba cesty za devatery hory a devatery teky a zby-

V2STNt K teenYch aesti ailinku v kapse, nebot' tolik stoji malt' kaliS'ek tohoto skotskeho nektaru.

Edinburgh. Je to snad nejkrasnejk a nej. vYstavnejk mesto na tomto °strove, ale prosim vas netikejte to lidem z Glasgowa. Setkali jsme se s nekolika a vSichni vyslovili chladny podiv nad timto tvrzenim.

Jinak je Edinburgh postaven na sedmi pahorcich, vevodi mu krasny zamek, domy nejsou z cihel ale z kamene, a na Princess Street je elegantni mezinatodni korso. Maji tam take — zazrak zazrakii — barokni chram, ktery pi pomina sttedni Evropu a ma-li Clo y& fantasii ptimo wellsovskou, ptipomind mu Edinburgh velmi, velmi vzdalene Prahu. A u.t to samo o sobe stadi ,abychom k tomuto mestu _eli pekny pomer. m A jegte lid obecnS% Snad jen malo lidi mezi nami se neciti dobte mezi vlidnYm anglickYrn lidem a i ti uznavaji, 2e Anglican je tvor spoletenskY, slngny, ptatelsky a nadmiru ptivetivY. Ale ti Skotove jakoby Anglieany jeke chteli pfetrumfnout; buhvi v dem to spoeiva, '2e se ve Skotsku elovek citi jako v boti dlani.

Je to snad, 2e tato Cast Velke Britanie byla na vYjimky uspotena hrtiz valky, jsou to diyoke hory, zmlkla, jezera a fjOrdy, jejich2 dlouhe slane jazyky se hluboko vleptavaji do tela zerne? Nebo je to to, co nam iekl jedan vzdelanY Skot, kdy pravil: "Vy zde piece musite citit ptatelske ovzduk, vy jste malt' narod, my jsme malt' narod a u2 proto k sobe 'name sympatie."

Snad je to snriSka toho snad je to skuteenost, '1",e ad zamepisne tak vzdaleni, piece jsme si v mnohem blizcl — vette, neradi jsme odjiMeli ze vzdalene skotske zeme. A jeAte k tomu jsme museli odiet uz v sobotu, protoZs e tam v nedeli nejezdi vlaky.

Jiii Hronek.

-V PLAVBA V SIAM. Jmenuju se tak a tak a jsem z Moravy. Ma2ete tam dat aj moje jmeno, proto'Ze nemecka vojenska komise mne stejne zaregistrovala v Marseilli.

Bylo to na fronte. Toz u Glen ye Francii byla na silnici velka, zacpa uprchlika. Mel jsem hledat volnou silnicu pro ustup naLch jednotek.

To bylo tti nebo Ctyti dni pied armistice. V torn velkem rumlu jsem se sam ztratil, protae franeouzsky neumim. To2 na to zacpane silnici jsem stal s motorkou, ale tu smialu jsem mel, jsem nemel benzinu. Co jsem mel delat? Nechtel jsem se vzdat motorky, tak jsem ju Pak jsem ji hodil do ptikopu a del jsem peS"ky.

Furt k jihu. Pied mestem Limoges jsem se setkal s oddilem na gich tanku. Vzali mne s sebou a dojeli jsme do Bordeaux, kde nas internovali v kampu Z toho kampu nas nechteli pustit.

KdyZ' Bordeaux okupovali Nemci, byl v kampu velike humbug. Tak jsme sebrali svS7ch pet 'Svestek a z kampu jsme utekli. A dernoSi, co nas meli hlidat, utikali s nama. Po dlouhe ceste kamidsmem, vlakem a peSky jsme se dostali do,Sete. Tam nam bylo mluveno, 2e posledni deske jednotky odjely v 5 hodin rano a my jsme jell v Aest hodin veder. FrancouzskS?' kapitan namotnictva nas poslal do Agde, kde nevedeli co s nama delat Tak nas znova internovali.

Tam jsem dostal od kamarada faleSnou demobilisaCku a odejel jsem do Marse qle, proto2e jsem veal, ae je to nejvet,§1 port a Ze se tam odtud nekde dostanu. V Marseilli jsem deka' dlouhe inesice na nejakou cizi lod', se kterou bych se dostal pryC z Francie. Dvakrat me zavteli. Po prve mel jsem schazku s kamaradem u biografu Alcazar. Ale kamarad nepti gel a misto neho ptgel francouzskej tajnST. Zadal po me papiry.

Co jsem mel tikat? Papiry jsem nemel, tak jsem mleel. Tak me sebral a zavedl na kde me fotografovali, brali tticet otisku prstil, merili hlavu, ruky, nohy, krk a zavedli nine do base na boulevard Arras. Po druhe mne chytli v ptistavu. Zavedli me na stejnST komisatstvi, kde se opakovalo to same, jako po prve a nepoznali mne. Utekl jsem zase po bleskovode.

Jednoho dne jsme se setkali v kavarne s kamaraclem. Ge v pfistavu stoji cizi lod', 2e s ni odjede. Rekl jsem mu, aby mne vzal s sebou a

Strana 2L kamarad tekl: "Pojd' s sebou, ale na vlastni Tak jsme prisli v sedm hodin yeeer k branam ptistavu. Nevedeli jsme jak se tam dostat. U bran stala francouzska, policie. V tom prave dochazela branou nemecko-italska komise, ke ktere jsme se ptidali a sli potad za ni az k lodi.

Francouzi mysleli, 2e pattime ke komisi, tak jsme zristali nepovSimnuti. Ale na lod' jsme nemohli vstoupit. Tak jsme se schovali do krytYch vagont asi pet Juan od lodi. Byly to Ceske vagony se znaCkou Bahmen and Mahren. Vagony posunovali a mysleli jsme, aby ty vagony piece jen z ptistavu odjeli, nebot' jsme meli strach.

Po desate hodine veder jsme vylezli z vagonu, a 2e lod' nikdo nehlidal, tak jsme se dostali na palubu. Tak jsem byl na lodi a nevedel jsem kudy kam. Misto do podpalubi jsem vlezl strojmistrovi do kabiny. V torn se ozvalo ze tmy: "Chi es?" Tak jsem se °brat,' a utikal jsem a on vyskail z pytle a za mnou. Poakal jsem pod 2eleznYma schodkama — zbouFil celou posadku, volali na sebe cosi. Kdy2 se vae utisilo, vylez1 jsem a dostal se do male komory, kde byly sudy s olejem, terem, stars lana, plechovky od barvy a takove hlouposti. Nadel jsem prazdnSr sud od tem, do ktereho jsem vlezl a pkikryl se lany. Ale kamarada naSla rano kontrola a pfedala francouzske policii. Tak v torn sude jsem byl skreeny atyki dny bez jidla a bez piti. Dovedete si ptedstavit, jak mi muselo byt. Mel jsem kkeee, boleni hlavy a velikY hlad a 2izeri. A hlavne chut' pc, cigaretach. Nevedel jsem, jestli je den di noc, tma tarn byla jako v pytli. Vzpominal jsem si na zajice, ba2anty, srnce, sluky.

Week° na divoko. Tatinek je lesnikem a maminka to dovedla velmi chutne ptipravit. A co teprve sestra. Ta mela hospodyriskou akolu. Ale kdy ptiky dalk dny, u2 jsem necitil 26,dne kteCe a v hlave mne hudelo. Nevedel jsem, co se to . se mnou deje. Ze spanku jsem z toho sudu vylez1 a slabosti jsem zristal le2et vedle sudu. Tam me naSel jeden namotnik, kterY nine donesl do kapitanovy kajuty. Probudil jsem se o2 potom, kdy2 do nine lili whisky. Alkali, abych se nebal a jestli me maji vylodit V Gibraltaru. Samortejme, Ze jsem se to ota.zky chytil. V Gibraltaru me ptedali anglicke policii, ktera se mnou zachazela jako maminka s nemluvnetem. Napted me vykoupali, pak me oblekli do tropicke uniformy, dostal jsem od nich Caj, sandwiche, yeCeti, 50 Craven A, 15 klinkt a zavedli mne do hotelu vyspat. V Gibraltaru jsem Cekal na konvoj do Anglie. Taky jsem se tam potkal s Pole, ky a Cechoslovaly. Zili jsme jako v nebi, v pohadce, no!

Na ulici jsem se bal vyjit, proto2e kdy2 jsem vy'Sel a angliati vojaci a namoknici videli, 2e jsem Cechosloval, tak se me u2 na nic neptali a zavlekli me do hospody. Obyeejne to dopadlo tak, 2e jsem byl rad, kdy2 jsem trefil domt. Po dvou mesicich jsem odejel s Polaky do Anglie.

Ted' jsem opet mezi kamarady.

A moji mykenkou je, kdy se vratim po valce dom0, tak se doma trochu ohfeju, vezmu si sy rij dil a pojedu zas znova do sveta.

M. H. V Pied novou divadelni budovou.

Architekt k tediteli: Pamatoval jsem na vYchody z nouze tak dokonale, 2e se divadlo vyprazdni Upine v dobe nejkratS1 — za tti minuty. fteditel: Nemohl byste mi zafidit taky opatteni, jak bych to divadlo v dobe nejkratSi napinil?

V V Jak si elovek ustele.

"Tak co, pfiteli, jsi at'asten se svou mladou 2enou?"

"To se (la te2ko tici. Ona se naueila Mt, ale neaije, umi spravovat pradlo, ale nespravuje.

Naproti tomu neumi vatit, ale vati."

Andel strainY. Pepfeek: "Maminko, main ja, take andela straineho?'

Matka: "No, pravda, ze mak" Pepa: "A kdepak on je, kdy jsem bit?"

Paatek kaldeho naroda je v kade byt' mal4 obci.

Strana 22.

VtS TN f K

ttednici departmenta zdarazriuji, ze je velice mala manost pro nedostatek zasob tun a oleja pro zakazniky jiz tohoto. roku. T..1bytek zasob maze se dostaviti az teprve roku 1943, jestlik plany na zvS7Seni domaci produkce olejodarnYch rost1M nebudou aspeene. — JeSte v minulYch mesicich pkes 60% fihrnne spotteby olejnYch semen, tuka a •leja ye Spoj. Statech pkichazelo 2 FilipinskYch ostrovt, z Holandske VSTchodni Indie, z Britskeho Malajska, z Oiny a z Japonska.

•

5 NEW DELUXE CADILLAC AMBULANCES . . . the largest fleet in all TEXAS

FOGLE-WEST CO. 1903 McKinney F-1177

C. H. CHERNOSO PRAVNIK Vytizuje veakere soudni zaletitosti.

Otadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONt LEKAR BrYle sprayne pkipravene. as dle funluyy. iTtadoy na 3248 — Res. 268'7 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

MAREK - BURNS POHREBNI DOMOV V hodine 'szarmutku najdete u nas nejlepAi pohiebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, teditel.

Tet prodlayame pohtebni pojiiteni od 1 mesice do 80 rokli Ambulance ye dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, —::— TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub OeskY Likal a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fttadovny: Preston 2553 SPRAVNt VYKONANA POHREBNI SLUtBA. V hodine 'gain z,armouceni nalezaou Edward Pace pohtebni ustav pohotov* k sympatickemu vytizeai nezbytnYch Sednotliyosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohkebni tfditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon HOC TEMPLE, TEXAS.

Polgti nacionaliste ve 'trade. "SpoleenSrm cilem je poraika Nemecka.

LondS7n, (ftK). — Do polske zahranieni vlddy v LondYne pkistoupill dva zastupci polske nacionalisticke strany, a to Marian Seyda jako ministr bez resortu a profesor Waclaw Komernicky jako ministr spravedlnosti. — Ministr Seyda se vzdal freasti v polske vlade v e'ervenci 1941 na protest proti zneni a nekterSrm podrobnostem chystane dohody mezi Polsk.em a SovetskYm Svazem. Od to doby se nacionaliste zdrNwali adasti na dinnosti vlady.

V rozhovoru, kterSt ministr Seyda poskytl olastupci agentury ONA, idtraznil, Ze jeho resignace v dervenci 1941. byla udinena za jinSTch okolnosti, neZ existuji dnes, a ie souhlasi s dohodou mezi Polskem a SovetskSun Svazem, jeji2 zasadni myelenka je nesporne spravna. Upozornil na to, Ze polsk narod doma i v Rusku ma pouze jeden problem — "znidit Nemecko o alozna, nejdfive a vybudovat nezavisle, silne Polsko." — Ministki Seyda a Komarnicky zastupuji stranu narodnich demokratt dill Endeka, ktera je obecne povagovana za stranu protikomunistickou, ad proruskou a silne protinemeckou.

Zda se, 'te nyni byly skuteene odstraneny nektere okolnosti, ktere byly Endekam nepkijatelne, a le berou freast v polske vlade v zajmu narodni jednoty.

V Washington, D. C. — Ve snaze zabraniti pkidelovani jedlYch tuka a oleja i masla, jako i mYdla, a pak pkedejiti restrikcim na pouZivani barev a ferme g, sekretat departmentu zemedelstvi osobne vyzve farmake, aby letos pestovali vice olejodarnYch plodin. — tkednici odhaduji, k Spoj. Staty deli motnemu nedostatku od 8 do 10% dill vice neZli jednomu bilionu liber tun a oleja nasledkem omezeneho dovozu z Pacifiku. Vlada proto polada farma •e, aby zvYtili pestovani podzemnice olejne dili Peanuts o 264%, sojoveho bobu o 152% a lnu na semeno o 133%. Odhaduje se, Ze normalni produkce z teto zvS/Sene plochy a pak odekavane 10% zvS7eeni oleje z bavinikoveho semene apine nahradi omezeni dovozu.

V Co ma vykonavat "vlada protektoratu." tokholm, (6TK). — 8tokholmskS7 list Svenska Dagbladet pik, le "protektoratni" tisk vita novou viadu jako "prvni skutednou protektoratni vladu s positivni a pevnou pracovni smernici". Zo.roveri hlavnim pramyslovYm stkediskem nemecke rise; na prvnim miste ma I zastat PorSrni. VSiroba v "protektorate" ma bYt uspikna a koordinovana novou vladou. — Z obou techto zprav vysvita. te nova vlada je pouhYm oddelenim berlinske spravy a Ze bude vykonavat vkchna nemecka pkani bez reptani, ktereho se snad dopouStela vlada "Samosprave" je konec; na jeji misto nastoupil ministr Bertsch. Je oveem sporne, zda se nove via& podaki zeslabit nebo dokonce zastavit sabotaZ a tak vYrobu zrychlit a Nepodafilo se to Heydrichovi za dtyki mesice vraideni, nepodakilo se to Neurathovi za pal druhello roku systematickeho atlaku, a nepodaki se to ani Bertschovi, protole nema uZ" prostfedka, ktere by nebyly v eeskoslovensku vyzkou6eny a shleclany nepostatitelnmi.

Ve stiedu, dne 4.11nora 1942.

Bern, S' vjicarsko. — NejniZei ternperatura v poslednich 100 letech, toti2 11.2 stu t:ne pod Fahrenheitovou nulou, byla zaznamenana v Basileji, zatim co dela kontinentalni PRAVNIK Evropa je ye Sparech tkeskute mrazive viny. — Z BudapeS"ti do gy zpra.vy, .2e Mad'arsko bylo postikno neT:Tkadovna nad obydejnYmi mrazy, pti nich2 ternperatura klesla na 31 stupria pod MIZE DRUG STORE Fahrenheitovou nulou. Tuto neobydejne studenou vinu krome toho -:TEXAS .:.- . doprovazeji jeete prudke snehove 14. SMITHVILLE, sE,,11/11m1111111mmulloninIniiiIIIIIini(11(1)1001111118imitiminimillinitinimilmilmitua vanice rozmert blizarda. . , ....._ .

V Springfield. — Guverner Dwight H. Green vyzval illinoiske farmake, aby pomohli v narodnim valeenem usili S'ettenim a op..q t'im utivanim SE dratu na baleni, tak aby se ziskalo vice kovu k valeene v, 7robe". Green pravil, 'le farmaki ye Spoj. Statech Pocit'ujete ztratu chuti k jidkattr rok nakoupi tolik baliciho lu a takost na Zaludku? Pakli dratu. 'le by posta6ii k v3irobe asi ano, udirite to co dini sta jinYch 3,000 armadnich tankt prosttedni lidi v Texasu. velikosti. Wt,§ina, dratu, jeho bylo poulito k baleni loriskeho roku, mute bkti letos znova poutita. Zapottebi jen pouze, aby balici drat byl s obalu opatrne ostranen a naolejovan, aby se uchranil pied rezavenim.

V egtina "protektoratniho" tisku. ,pern, (OTK). — Tak zvanST protektoratni tisk musi podia nemeckkch ptikaza upravovat i sviij sloh a 6eltinu. V poslednich dnech bylo U SVEHO LEKARNIKA na pkiklad slovo "para;Sutista", ktere je ruskeho piivodu, nahrateno DVOJI • slovem ..!`padakovS7 myslivec". Tento VELIKOST 8 krasnSr vSrraz je otrockS7m pfeklaKDYBY LEKARNIK NE L. dem nemeckeho "Fallschirmjager".

NEBERTE NAPODOBENIN A V OBJEDNEJTE PRIMO OD ViLontin. — Bitevnice Duk'e of York, 35,000 tun vodniho Nirtlaku, ROBCC KDO JEDNOU SEVERtJV nejnovejli. anglicka valedna lod', nesla prerniera Churchilla do Spo- BALZOL ZKUSIL, NEOHCE BEZ jenkch Stata a nyni je v einne slutNEHO be, jak oznamila dnec veder admi= ralita. Tato bitevnice byla spu,§tena na, vodu ptede dvem lety v Clyde.

Jak se vyrozumV., delnici pracovali na M ye dne v noci, aby ji vyzbrojili a iipine dohotovili.

reZ IIIMIIHMIIIIIII11111111111111111111111 ■ 11111111111ill111[111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111'f

Henry gebesta

MATE POTI2E ZALUDKENI?

Berte SEVERA'S

ZABAVY J [cook

ouston 8. UNORA 15. UNORA 22. UNORA

J. R. BALSA MUSICAL SIX HOUSTON CZECH VSLINNE: PANT 45c — DAMY 30c (Tax included)

O zakusky a obeerstveni nav'Stevnikt jest VYborem naletite postarano.

Zabavni Vybor.

1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

T. 0458

Ate sttedu, dne 4. &lora 1942.

VRSTN

Strana 23.

Osm hodin a navelevnici se schaZPRAVA POMOCNE AKCE ZEN V pietou pane a eiste. Musim take z ni dojem, 2e jest to jenom taneezeji, mistnost se naphiuje a ka2d9 ni mistnost.

Na veech ptihodn9ch oznamiti, 2e ride pletaci kronZek ziHOUSTONU. skal jig jeden odznak Cerveneho miste rozestaveny byly hrncove ro- netrpelive odekava naeeho hosta.

Ctena redakce a etenati.:— Kti2e, to jest pi. Svadinova, ktera stilny, ktere dodavaly vesel9 vzhled Sum najednou ustal a tu vchazi Nag krou2ek Zen ka2c19 patek se tento obdriela za to, 2e ji2 ma v cele mistnosti. Uprostked rozesta- ministr Jan Masaryk v prilvodu ceschazi a nennavne pracuje na torn, pleteni 100 hodin prate. A nemusim ven byl nabytek z ob9vaciho pokoje le dru2iny, za vtetinu se strhl oco prave jest po ruce. Co jsrne, zapo- yam ani iikat jak se mezi nami vy- pekne do kruhu a uprostted toho hromn9 potlesk a nepteqa,va. baly praci pro Americk9 Cerven9 pinala, aby ka2d9 ten jeji odznak ptikrytY s vyeivanou pokr9v- stanuli na miste, 'no co2 br. C. H. Kti.2, schazi se nas pravidelne koKdyby b9val mel Cerv. Kti2 kou z Ceskoslovenska, a na nein va- Chernosky ptedstavuje nakho malem 40. Mohlo by nas b9ti mnohem vinu, jsem jista, 2e jiz nekolik na- za s bil9mi kvetinami a hokici der- 9ora mesta Houstonu pana Picketa vice, ale kdo jest zapracovan ve gich *Zen by se honosilo s odznakem venou sviekou. Jeviete bylo zata2eno a pak Jana. Masaryka, kter9 k nam spolkov9 2ivot vi, jak to chodi, jest- prate pro tak glechetn9 noel. naei dervenou plyeovou oponou a promluvil napped anglieky a pak li sta Clem), pracuje 5%, tak si Zeny, ktere berou kurs v prvni pted jevietem uprostted na ge ame- desky, a kdo jej slyeel nemusim vain_ mame co gratulovat. A my 2.eny, pomoci (First Aid) jsou zamestna- ricka a po strane texaska, a desko- popisovat jak' dojem na vas ueini. kdy2 vidime ka2c19 patek takove ne kaid9 patek 2 hodiny a mame slovenskO vlajka. Asi deset strevic Cele jeho telo, katd9 pohyb varn neshromeldeni, tak jsme spokojeny za sebou ji2 6 hodin. Jest nas cel- pied temito vlajkami stal velk9, co povi, ka2de jeho slovo se v jeho a jen doufame, aby ten poeet co za- kern 26 Zen. A ptiznavam, ke jest to krasne ozdoben9 stul, pokryt byl tvaki ozatuje, a ten jeho usinev si dal, vytrval. Snad. ano, v2clyt' tyto velmi zajimave a k tomu mame pti- mane haekovan9m ubrusem smeta- ziska kaideho, 2e mam pravdu? veechny jsou veskrze spolehlive by- jemnou instruktorku, pani Shaw a nove barvy a uprostked velke zrcad- Pak si s ka2d9m pottas1 ruku a pro ka2deho mel nejak9 2ert a mile slotosti. jeji pommocnice jest jedna nage lo a na nem stribrne, vaza s Od to doby co jsem yam podala Ceske 2ena a to p1. J. Badova. Dou- fialkami na dloufr9ch stonkach, a vo a navetevnici Si ho nemohli vyposledni zpravu, ueily jsme ji2 tech fame, Ee az ptijdeme skladat zkou g mezi nimi do krvava dervene kara- nachvaliti. K jedenacte hodin y jej -ku,vechnyprojdem,abycho fiaty a po stranach hotely dlouhe, odva2e1 ptedseda Sdraern V. A. 25 vinen9ch sukni pro 151eta devbile svieky. Na obou stranach v de- Maudr, aby si odpoe'al na cestu do 'data, pak 20 paril vinen9ch kalhot ten diplom , obdr2ely.

Pak-li mate nekde nejake teple le stolu staly sttibrne kavove sou- Taylor. Vime, 2e dlouho budeme pro 6-lete hochy a nyni mama rozebrane obvazy, kter9ch jest 100 a zachovale, eatstvo k odeslani, tedy bory, ktere byly obsluhovany naei- vzpominati teto vzacne navetevy. kusi). a tyto musi b9t pekne obrou- to laskave poelete na nasledujici a- mi za,sloutil9mi ta.dov9mi sestrami, Zaroven touto cestou dekujeme belie a jsou ttihranne. Nati praci dresu:Womens Relief Comm., 1140 a site nap ped zaujmuly misto k na- Veen' co tak etedte pkispeli k oboodvadime kaId9 t9den. a ihned si Robbie, Houston, Texas, .neb zase levani kavy sestry: Ane&a. Svadi- haceni tohoto vedirku. zase praci odnatime. Posledne, kdy2 budeme v nejkratei dobe balit, aby nova a Teresie Olexova; po pul ho- • Za pomocnou akci 'Zen S.A.'6.T. jsme nati praci odvadely, tu pani, se zase v ge odeslalo. Prosirn, mejte dince zaujmuly tyto misto sestry, v Houstonu: F. J. Olexova, taj. ktera praci zandei, podivala se na v. pameti, aby vge bylo teple a zacho- Ida Hankova, a 2ofie Matelova. Po V nas rekord a pochvalila nas, 2e pry vale, jinak to rozhodne pottebovat stranach tohoto stolu byly dva jispravne irk rychle odva,dime a ne- nemilterne a jest darmo zabirat ml- ne stoly, takte2 pokryte rudne haezadr2ujeme praci zpet, ktera by sto na lodich, ktere jest potteba na kovan9mi ubrusy a uprostted bile ZE SPOLKU NARODNIHO Hit ITOVA V SEATON. Melo b9t ji2 odvedena. Tak 2e ka2- tak mnoho jin9ch veci. Ptedem di- kvetiny a s hotici dervenou svie-= dy t9deri mame v ge do kousku od- ky. kou. Ne 2e byly jenom krasne ozdoTemple, Texas.

Take se jeete musim zminitl o bene stoly, ale byly jsme pyeni na vedene. Na g krou2ek jest jedin9 eesttednici Narod.

Htbitova v Seanati vzacne naveteve, jak asi tu gi- nage 2efly, jak etedte zava2ily tyto k9 zanegen zde v Houstonu. te, jest to naveteva, na geho mileho chutn9mi oesk9mi kolaci, jablko- ton jsou: Vlnen9 department, co 2eny ple- hosta miliistra Jana Masaryka, kteJ. F. Sefeik, ptedseda; J. J. Mitou svetry, byl ponekud zdr2en, neb r' na nas v gechny udelal tak mil' v9m zavinem, makov9m zavinem, erven9 Kti.2 nemel na ruce 2adnou dojem a vkradl se nam do naeich cukrov9mi rohlieky, v gelik9mi ko- keska, mistoptedseda. Karel Mikuvinu, ale posledni patek jiz lase pi srdci. Abych zaeala pekne od zaeat- laaky (coockies), ktehotinkami, ani lat, tajemnik, Frank C. Moll, poVlasta Chernoska donesla na 5 ku jak v americk9ch novinach vidi- si nedovedete ptedstavit jaka to by- kladnik; Tom 8efeik, spravce htbisvetril a ihned byla rozebrana, tak me denne spoledenske uddlosti, tu la vine. Ka2da si nechala zale2eti tova, tedy s jakoukoli iadosti se obrat'te na nej. Joe Svajda, ml., hroze jsem jista do patku ze bude vgech yam tuto na gi udalost take chci popet hotov9ch ,a to vite, na ge 2eny psati do podrobna, ne snad abychom aby vge bylo v9borne a take ie bylo. bat. se snad chlubili, ale proto, ze snad 1 ■■•=o0.11111.111.0•1111.0•••• 1 • co my 2ivi budeme, do natl. budovy nevkrodi osobnost v takove hodnosti ,a k tomu jest to syn nakho prvniho presidenta. Jak jste videli z Jste nyni, po dobu VALKY 2aclani pestovati vice kukutice. celeho programu jeho pobytu zde v Toto mu2ete dokazati, a site zvfgenim trodnoiti od 20 do 30 proTexasu, bylo do neho vmestnano cent sazenim "TEXAS YELLOW HYBRID CORN NO. 8. tolik za tech par dni, 2e jsme si Vetei poeet bu glir po akru znamena, vice penez pro Vas. 2e ten veeirek straven9 u tadu Nak semeno jest "certified" od Texas State Seed CertiPokrok Houstonu Cis. 88, bude velfication Board. mi pkatelskY, abychom jej neuna1 BU. $7.25, 2 BiJ. NEB VICE $6.50, 1/2 BU. $4.00. iovali teenenim a radeji at' si s ZVLASTNI CENY NA VELKE MNOZSTVI. .za2d9m osobne pohovoti a aby se cent' f. o. b. Rosebud, Texas. Za§lete hotove neb eek, neb Vgechny volne mohl pohybovati mezi sv pigte o v-Sechny podrobnosti na Vadyt' tikal, 2e se k nam zde do Te(P) xasu pri.g el ptitulit a tekl to tak uptimne, 2e nepochybujeme o jeho slovech.

NaSe hotejei mistnost byla pkipravena jako velk9 pokoj, setkeli jsme ..7:"...woatmost.o.m.earipsw.oaap.o.wo.wwooNwo-owo.o.... ■....o...m.o.ww.oa.o.ns. ■••■olmoo■o•ms.....■14", Veseloherni eesk9 film s nejlepeimi herci v hlavni nloze: Antonie Nedoeinska a Theo. Pieta.

Ptedvadi, Jos. Vaaut, zastupce Praga Film Co. 1

0411 100.11...R.11.111■0•111.....1•11.04111111.1111.1.04/0 0111111■04M00•111•....../. . 0.1114141111•0 ■0•110

PESTITELE KUKUkICE POZOR.

L. L. CHAPMAN , Grower Texas.

Rosebud,

WEST, ve stiedu 4. Imora, o 2 hod. odpoledne, o 6:30 a 8:30 hodinich veeer.

ENNIS, ye etvrtek, 5. finora, o 3 3 hod. odpol., o 7 a o 8:45 veZer. FAYETTEVILLE, v patek 6. linora, o 7:30 hod. veeer.

ROSENBERG. v nedeli t; nnora, o 1:30 a o 3:45 od pol., o 7 a o 9 hoe veeer. V pondeli o 7 hod. veeer.

WALLIS, v uterV 10. tinora, o 7:30 hodinach veeer.

YOAKUM, ye stredu 11. tinora, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 veeer.

EL CAMPO, ve Ctvrtek 12. Unora, od 2 hodin odpol. do 11 veier.

Strana 24.

VSSTNiK

Podiveite k oznamovini Oznimeni voliarn Maly Oznamovatel okresu Matagorda!

Pravidla V Malem Oznamovateli tetujeme centy za slovo, za kaIde uvefejne0.1. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Ozneanku napitte na zylattnim listku a, pfilotte k objednesce ptislutny obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pfidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-11 byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znaekou, Udtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na pottovne, aby dotle dopisy mohly bYti ihned odesildny.

Pti oznanikach "Nabidnuti k siiatku" neb "Pfijme se hospodyno" obnati doplatek za znaeku a pottovne 50 centa.

ger4 TABAK dobrY na kouteni, 10 liber $2.50 a 10 lib. $3.00. Dopravu vyplatim. M. Prohaska, Portland, (5-6-pd) Tenn.

Nabidnuti k sriatku. — Hleda se dobra hospodyne, ttebas i s jednim ditteem neni vyloudena, od 35 do 40 roku stara. Pitte na "Starco Vestnik, West, Tesi

xas.

(5-bpd)

LISTOVY na prodel E10irlb.TABAK za $2.00, 10 lb. za $2.50, a 10 lb. za $3.00. Mam tet tabak pod slepice 15c libra. Dopravu platim. — Floyd Prochaska, Portland, Tenn., (5-6pd) Rt. 1.

Pfijme se Ceske katolicke devde k vykonavani domdci price a otettovani ditete, v rodine o ttech elenech. Devoe must se vyznat ye vateni, ale znalost ye vedeni domacnosti se nevyiaduje. Hlaste se u Mrs. Claude Smith, 2109 Mitchel (5-p) st., Waco, Texas.

Ptijmou se: 6ekti mantels, majici zkutenost ye farmateni, se pfednost bezdetnYm. Lena by vykonavala domaci praci, mut by opatroval dobytek a trochu rolmeil.

Mzda. — T. C. Hornbuckle, 1744 Le(5-c) xington, Houston, Texas.

simir

Ptijme se Ceske device k bydleni v dome a k opatrovani dvou ditek. 2adna domaci prate, vateni neb prani. Pitte neb se hlaste u: Mrs. J. R. Winston, 304 West French, (4-5p) Temple, Texas.

r TABAK na koufeni posilam si po 20c a 25c libra a dopravu vypla-

Luther Robertson onamuje o atad okresniho Odhadeiho-VYbereiho Dani.

Pan Robertson po celY svuj tivot, to jest od dospeni, sloutil a dosud slouti vetejnosti. On sloutil sve zemi co vojin ye valce eislo I. po dobu jednoho a pal roku, z toho slou211 jeden rok ve Francii. Po \Take zastaval misto knihvedouciho pro obchod s vteobecnYm zbotim v Lockhart, Texas po dobu dvou let.

On se ptistehoval do Matagorda okresu v roku 1922, kdy take zapodal obchod pro sebe. V roku 1934 byl zvolen okresnim komisatem a slouN1 svemu okresu v to hodnosti od toho dasu. On jest dobte obezna.men s povinostmi spojenYmi s timto ttadem, ale jest take upine schopen jej zastati. tads vas snatne a uctive o vat etenY hlas a podporu pii volbe.

Pan Robertson pravi, to se vynasnati osobne navStiviti kaaleho mute ;term a ditko v okresu Matagorda a potadati je o jejich podporu. Zdali se mu nepodatl vas nabude to pouze proto, to vas nenatel.

Pan Robertson jest take dlenem Slovanske Podporujici Jednoty tidal by spolubratry, by jeho kandidaturu Vzali v Uvahu a v den volebni na neho pamatovali, za cot jim pfedem dekuje.

(Poi Adv. p) —.--v Od chvile, kdy se Rumunsko pfipojilo k ose, ma, se skvele: ji jako Nemci, armadu ma jako Italove, obdanskou valku jako Spanelsko, zemetteseni jako Japonsko a valutu jako Slovensko.

Odevzdavani prasat v "protektorate."

LondYn, (OTK). — V tak zvanem protektorate bylo v techto dnech vydano nove nakizeni o povinnem odevzdavani prasat: Sedlaci, ktefi meli s pkisluSnYm U •adem snalouvu, podle nit men odevzdavat sva prasata, jakmile nabyla vahy 100 kg, musi nyni odevzdavat zvikata i tehdy, kdy vaiti jen 80 kg. — Na. zpraye by nebylo nic zvlaStniho, kdyby k ni nebylo ptipojeno "vysvetleni" 80 kg taka prasata mail bYt odevzdasana proto, aby se pry zbytedne nep•Sr tvalo krmivem, jelikot tetsi vice seterou. K tomu se jests dodava, to za 80 kg take prase bude zaplacena stejna premie

Bmtii a sestry, dne 18. ledna 1942 nam odegel stark, zakladajici Olen aft Hv'ezdnaty Prapor cis. 55, a nit otec

Jan Barton NemocnY nebyl; rdno jests posnidal, pak si pochodil po dvote ,asi o 9 hodinach si lehnul a usnul a vice se neprobudil.

Narodil se ye Veiovicich na Morave roku 1868 a do Ameriky se piistehoval asi 1891. Svoji pozemskou pout' dokonu sveho syna, William Bartone v Galveston. Pochovan byl dne 20. ledna 1942 v Galveston Memorial Park, za doprovodu mnoha Oita a znamYch. Tinto dekujeme vkm co ho k poslednimu odpoeinku loprovoclili, a za krasne kvetiny, jimii jeho rakev ozdobili. Dile dekujeme nosiefim rakve a take ctenimu fid• Wodroow Wilson za krisnY venec jei staremu odchizejicimu Menu k rakvi postavili a na yeenY odpoOinek jej doprovodili. Vdem yam, drazi ptatele, dekujeme.

A Ty, nit" milk °tee, odpoeivej v pokoji.

JOS. VITOVJAK, WILLIAM BARTON A RODINA. Galveston, Texas. (p)

1■1.041.6.0•11■11■1110.0411■01■0■04N11.011■041000.111■0.11.041■0.MINNEIINNIIIIWNIEWNINIE.041•1001kaN1.111114.11111.7.01.0411111.14

Sokolski Jednota "Zitika" v Dallas, Texas, oslavi sve

30. lets trvini 8. bora

Serve

v Sokolovne 3700 Carl ulici

Y70/000,Z • !.

fp

tim. Joseph Prochaska, Portland, (4-5p) Tenn.

ger- , Kovarna do rentu, dobre misto, dost price, dobre stavby, 6 akrt.: zeme, dost vody, dost mista pro slepice a kravu, elektricke osvetleni. Kovitske n geini bych nejradeji prodal v kovarne vtecko co kovat potfebuje. Raymond Doskodil, majitel. Hlaste se u Joe Doskoeil, Bur(4-5p) lington, Tex., Rt. 1.

I I

I I

Stir Na prodej pivnice ye velke Ceske osade. DobrY obchod. Proda se za ptieinou nedostatku sil k zamestnani a easu k fizeni. Pitte pod znatkou "Hostinec", % eechoslovak Pub. Co., West, Texas. (3-5c) Or`4 TABAK — stark, lehke druhy, prodavam 15c a 20c lb; cigaretovY 35c lb, havana 35c lb., nevyplacene. V. Kratochvil, Portland, (3-7p) Tenn.

BOTTLED IN BOND 100 PROOF ALSO AVAILABLE IN BS PROOF BUT NOT BOTTLED IN BOND

Le Sage Company, Distributors, Dallas, Texas.

ETLINGER FUNERAL HOME. Vbrava pohtba. Ambulandni slutba. Pohtebni pojidteni. Dojedeme pro pozustatky vatich milych i nekolik set mil bez jakychkoliv daltich poplatka. S nami se domluvite eesky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Pete E. Etlinger Elsie Praiak-Etlinger Phone 38.

Bellville, Tex. Telefonujte na nit fleet. (p) Inermatimiummintomummumunumion

Oznameni timrti a dikUvzdini:

delnik s rodinou na stalou praci na farms. Mut by dostal praci stalou a rodind k vYpo_ moci pri kopani atd. Pidte na znaeku: "Delnik", % techoslovak, West, Texas.

(4-5-c)

al&

jako za stokilove., — Pravda bvtem je, 2e zasobovaci situate se stale horSi ate Nemci kratkozrace poraeji ut i nedochovanY dobytek.

tottunninunmunfamm

Dip Ptijme se

Enjoy and

Ve stiedu, dne 4. anora 1942.

ZAHAJENi SLAVNOSTI 0 1 HOD. ODPOL. — STAROSTA JED. PORAD: 1. Modlitba, basal sestra M. Toberna, st.

2. Ptedstaveni zakladajicich elena br. starosta jednoty 3. Obed.

4. Slavnostni tednik, bratr Franta ,Moudka PitESTAVKA. NA JEVIgTI: 5. Nastup — hymny. sestra Helen Vrlovd.

6. "Stair', mladi. Biwa, 8. Skupiny takyne, 2a,ci. tent' 9. Prostna muti 10. Cvideni na ndfadi 11. Dejiny jednoty vzdelavatel starosta jednoty 12. Doslov Dollarove listky koupene v picedprodeji a u dveri, opraviluji navgtevnika k obedu, odpolednimu poiadu a veierni veselici.

NI

I

i .!

I 1

0

VECER TANECNI ZABAVA Hudba Micova

ZaCitek v 8:30 P. M. — Vstupne: muii 40c, ieny 30c, daft veetne.

Jednota zve bratrske sokolske jednoty a priznivce sokolske mytlenky k hojne navtteve.

POILADAJiCi ViBOR. i 1.••o.....................w......4.