Entered as second cuss mall matter, Januar y 3rd. 1933 at W est. Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROeNiK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 14. ledna (January) 1942.
CisLO 2.
NASE HLAVNI FRONTA JE DOMA. ASE mezinarodni postaveni jest ur4 neeno Wile, pevne a definitivne, ponevad2 je to opravdu koneene rozhodnuti o obnoveni republiky td nyni za valky. Jsme zase uznavani v gemi svetovYmi tigemi, t. j. kiai Britskou, Sovetskkm svazem, Severni Amerikou, 6inou a vgemi spojenci evropskymi, tem& cela. Jdni Amerika se stavi pravne a politicky ptiznive k nagi veci, a to, co zbylo jests ze spoleenosti narod0, zejmena Mezinarodni ftkad prate, kde jsme vlastne svetleasti neztratili, respektuje pine na ge elenstvi. Politickk vkznam techto udadosti je dalekosahlk." "Pies to, ke pki uznani vlada britska a vlady Spojenkch state ueinily reservu, ke pravnim uznanim vlady, a republiky Ceskoslovenska zatim nepiijimaji ZadnYch zavazka ye veci hranic — co2 ostatne plati nejen o hranicich Ceskoslovenska, nkbr2 i Polska a nekterych jinYch statu — je dnes i pravne i politicky u2 definitivne jasno, ke zvla gtni slovenskY problem neexistuje a ke Slovensko je pokladano od vgech techto state za integrujici soudast republiky 6eskoslovenske. Opakuji, ke vlada so yaska ZadnYch specialnich reser y v Zadne otazce u pkilditosti podepsani na gich smluv neudinila." "And bych chtel kteroukoliv vladu v eemkoli zavazovat nebo jeji stanovisko vykladat, konstatuji, ze neni dnes po mem soudu na Zadnem rozhodujicim mists u spojeneckYch state pochybnosti o torn, ke neexistuji mnicho yske hranice; nelze miti take pochybnosti o torn, ke vec nagich pkirozenkch a historickYch hranic musi bkti kegena v na g prospech, ke dne gni hranice deskoslovensko-mad'arske nejsou uznany a ke proto budou zrneneny. RovneZ nelze miti pochybnosti o torn, ke Podkarpatska Rus pravne stale naldi 0. ' eskoslovensku a ke proto Mad'arsku ponechana nebude". "Dosahneme pine jasnosti ve v gech techto vecech jiste pied koncem valky. Kdyby tolik teto jasnosti nebylo yeas docileno, zaoal by novk iivot stiedni Evropy po padu dnegniho Nemecka novkmi valkami a rozvratem. Mad'aki Id ohlasili, ke se na tuto novou valku pkipravuji. A yge to vyjasnit je prave hlavni na g fikol." "Od 22. eervna 1941 teli gte valky se pkesunulo na vkchod a nejvet gi jeji bkime na strane spojenc0 nese nyni Sovetsky svaz. °bet jeho jsou obrovske. Bojuje nejen za sebe, nybr2 i za nas vgecky ostatni. Jeho armada, jeho hospodatska organisace i jeho politicky organism se osveddil. Stal se od 22. dervna automaticky a pak i formalne spojencem Velke Britanie, doglo k dohode jeho se Spojenkmi Sta,ty a s iadou ostatnich spojencfi, zejmena take s Polskem a Jugoslavii. Pozdravili jsme tento vkvoj s velikkm uleheenim a radosti. V2dyt' od 22. eeryna doglo k mezinarodne politicks konstelaci — ye chvilich nejkrutej gi valky a po detnYch katastrofach, plan tii leta trvajicich — ke ktere melo dojit v r. 1938, na ktere teskoslovenska republika po leta pracovala, kterou jsme my zde ani po tragedii mnichovske neopustili a kterou jako linii politickou jsem pies vaechny obtitie ,— znate vachni, ktere obtitie to byly — hajil a
President dr. Bend. nagemu hnuti zachoval i v r. 1939 i v r. 1940. Mfde bkti vet gi satisfakce pro nas a pro nag narod a stat, kterk v teto stra glive valce dovedl zachovat tolik rovnovany a rozvahy, tolik livosti, tolik sebezapirani v tdkYch chvilich, a pki tom tolik spravneho politickeho fisudku na vgechny strany? A pki torn v2dy zachoval svou test nedoteenu, svou poctivou politickou linii neporugenu a svou pinou loyalitu k svkm tell:1m a partneri:1m nezmenenu." "Postup na geho naroda za. Mnichova a dodavam dnes — a na g cely postup v teto valce bude jednou zdrojem ohromne mravni sily pro celou dalgi historii a vkvoj na geho statu a naroda v budoucnosti." "Nemecko se vnitkne rozvraci a zmena jeho rdimu v dtktaturu vojenskou stane se ptedevgim vojenskou nezadr2.telnou nutnosti, jak se zda, pomerne brzy. Na chvili to bude jeho zesileni. V to chvili se patrne pokusi o jednani mirove. Ale hned na to dal gi jeho rozklad bude jen urychlen — Italie se sesouva, od tYdne k tkdnu s jistotou, ktera se na Mussoliniho gklebi s ptigernosti Danteova pekla. Rozumi se ovgem samo sebou, ke bez vojenskeho zasahu a ptime vojenske rally proti ose viterstvi dosahnouti nelze. Ostatne i to pkijde a pkijit musi. Jen otazka easu zustava, sporna, nebo nejista. Rikam vkslovne otazka easu, ponevadZ dnes jest jista, take jino. vec: 26.cin3-r ze tki velkkch partneri/. — Velka, Britanie, Spojene Staty, a Sovetsky svaz — neuzavie miru s Hitlerovkm Nemeckem generalskkm, ktere by bylo jen vojenskkm pokraeovanim pangermanskeho systemu nacisticicala." "Bud'me si v gichni.vedomi, ke zde za hranicemi jsme jen nepatrnou dasti naroda, ke tihu odboje ye vgech smerech nese na g lid doma, ke jsme my jen jeho exponenty, nositeli jeho praporu a jeho symbolem — a nic vice. My jdeme s nim a nikolik on s nami. Hlavni bojova fronta pro nas je uz dnes, zustane a2 do konce a bude zejmena ihned po padu Nemecka — u nas doma. Na ge sila spoeiva, v torn, ke celk narod a vgechen na g demokraticky lid z 6eskoslovenska jde bez resery a bez podminky toide cestou jako my. A my jsme zde v zahranidi jen spravnVm vkrazem jeho snah, jeho cite a jeho politickkch pkani a plarnl. Ne ymkglejme se nikdo z nas ani politik0 ani yojaku do role nejakkch osvoboditelfi. Po teto valce bude to jine ndli to bylo po valce minule. Tentokrat to budou masove revolty na celem kontinente, ktere budou osvobozovat vg echna obsazena tidemi." "Tentokrat se take nesmi opakovat nejake rozdeloyani domaciho a zahranieniho odboje. Vgechen na g lid je jednotnk. Nejsou tam dnes strany prase a leve a neni tam deleni funkci die stran. A dokud tam u nas bude Hitler, Himmler, Heydrich a pru gti generalove, nebude Zadne stranicke politiky. Jednak ji doma delat nemohou, jednak ji nechteji. Jejich starost jedina je jak se zbavit nacistickkch a generalskYch pruskYch gangsteru. Hajim stanovisko, tie mame zde postupovat stejne."
"A jako doma ve spoleene prazi si katidY zachovava sve stranicke pkesvedeeni a hned, jakmile zmizi okupanti z nagich zemi, zaCnou si jiste i nag'i doma demokraticky formovat sve budouci politicks a stranicke bloky — ja sang, osobne, jak vite, bych si pkal, aby, tech stran po valce bylo u nas co nejmene, snad d ye, maximalne tki stejne tak, kahlk z nas zde si zachovavej svobodne a demokraticky sve nazory a sve pkigti nyni vgak bud'me vaichni bezpodmineene jednotnl v boji proti svym neptatelfim bez tti gteni stranickeho a tfidniho." "Od poeatku jsem odmital jakekoliv zasadni zavazky mezinarodni nebo vnittni. Je dnes v geobecne uznano a v dohode s domovem sjednano, ke nema, bYti zde bez adasti domacich ainitel0 rozhodovano o nekterkch zasadnich yecech slovenskkch. I kdkt, jak v gichni vite, ja sam osobne jsem vklycky byl a jsem na pi. pro znaenou demokratickou decentralisaci v celkoye sprave statu, odmitam v to veci zavazky; ale podrabim se rozhodnuti, jeZ ueini demokraticky vgichni nagi doma." "Celt' svet dnes vidi, ke mnichovske rozhodnuti znamenalo, ke na g stat musil nutne padnouti do rukou diktatorske ciziny a ke tim zaeala dnegni nacisticka valka, a ke tudd k odeineni tohoto osudneho omylu na ge uzemi musi nam bkti zase vraceno. Bez flzemi toho byli bychom vklycky v rukou ciziny. Rtes to v gak jsem od podatku trval na stanovisku, ke nemideme zde dinit definitivni rozhodnuti nebo se k tern ci onem zasadnim vecem zavazovat ve veci nagich Nemcu. Ani oni, ani my nejsme k tomu ani opravneni, ani povekeni. Domnivam se, ke jsem uz vgechny pkislugne dinitele na ge i spojenecke o spravnosti sveho hlediska pkesvedeil. Kaldk ovgem make miti sve stanovisko a hajit je — ale rozhodnuto bude doma." "Zelarazriuji na vgechny strany, ke osvobozeni nageho naroda a v geho jeho lidu neni mane bez pineho a jasneho vedomi, ke nag stat je a musi bYti a zustat opravdu proniknut ideemi, zasadami, citenim a pkesvedeenim demokratickkm. Bez demokracie evropske a svobody v gude kolem nas nage svoboda se take nemtide udrtiet. To neni fraze, to je tvrda, geograficka, hospodakska, a yfibec lidsky psychologicka.skuteenost. Historie nacismu sama to ukazala. Ani mezi politiky tudd, ani v fdednictvu, ani ye vojsku nema, a nesmi mit mista at' skuteenk, at' zastkenk, at' vedomk, at' neujasnenk nebo neuvedomelk fa gism, sklony k autoritativismu, k antisemitismu, k fuhrerovstvi a v gem tern stupidnim rekvisitam nacistickeho pojeti Zivota. Zdfirazriuji, ze nesmi bYti u nas jedem tim doteen nikdo. Jinak nema, mezi nami mista. Vedeme proti tomu piece narodni, evropskou a svetovou valku. Opakuji tudd: v teto feci u nas kompromisu neni a nebude." "Myslim, ke je eas, abychom si o to veci kekli to nejnutnej gi uk dnes. Pokud znam stanovisko nagich politickYch dobte orientovanYch lidi doma, je v celku shodne s tim, co se dnes diskutuje uk mezi spojeneckYmi vladami a co se (Dokondeni na strane 18.)