Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at \V eFt, Texas, under the Act of Congress of August 234th. 1922. WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 26. listopadu (November) 1941.
ROeNili (VOL.) XXIX.
CISLO 48.
KDYBY PAULA MOSKVA. A OBVODU 1VIOSKVY tarn, kde zadint, silnice v Rusku, ktera vede na in nejlepti Smolensk, Minsk a jina, rnesta, jet padla do nemeckYch rukou, je male navrti, na nemt byl r. 1812 dan NapoleonovYm armadam rozkaz k zhoubnemu irstupu. Hitlerovy vojenske oddily jsou WO hodne vzdaleny od teto sceny poratky megalomaniaka, kterY byl ptedchtdoern Hitlerovym. Avtak bude-li silnice sama dostatedne branena, odekava Hitlerovy mute a jeho stroje tetkY ilkol pti postupu UskYmi, zablacenYmi silnicemi, jehlidnatYmi lesy, v nicht je pino sovetskYch vojakil. SovetskY vojak je vettim individualistou, net jsem ptedpokladal a je s to, zakopan v malem krytu, udiniti mnoho, aby zabrzdil postup neptitele. A v tYle nemecke armady mohou rutti a poltti partyzani zdrtovat nemecke zAsobovani. Ptesto, to sovetska vlada odmita nazory, jako by zima mela hrati velkou Alohu ye valce, nemtte bYt pochyb o torn, to rusk vojak ye svem dlouhem platti s papachou na hlave bude snatet lope net nemeckY vojak ledove vichtice, jet se snesou nad tirokYmi planemi od vYchodni Sibiti at k Nizozemi. Ale Moskva mute padnout. Kdyby se to stalo, jak by to melo vliv na vYsledek \Talky') Ohrozil by odchod vlady z hlavniho mesta jeji stabilitu? Znieila by strata prtimysloveho obvodu moskevskeho silu sovetskeho odporu? Kdyby Hitler dobyl Moskvy, ztidil by pravdepodobne nejdtive nejakou loutkovou vladu. Pkevatna vettina vetkere spravy byla soustkedella v Moskvy, take by podobnY retim mohl po ptipade nalezti posluchadstvo mezi sedlaky zvyklYmi naslouchati hlasu Moskvy mistnim rozhlasem. Jmeno Moskvy je ovtem neskonale merle A oTYRECH bojittich stoji Oechoslovaci N proti nacismu a Hitlerovi. A pata fronta,
ta doma, pokrYva cele tizemi Oeskoslovenske republiky, kde cs. narod drti, deka, trpi a vi, to Hitlertyv konec bude straSnY. KatdY den znovu a znovu se mluvi o hrtizach teto \Talky, a vtichni ti, kdot maji ruce a jsou zdravi, jsou volani ku pomoci. To je prvni a podstatnY rozdil mezi demokracii a diktatorskYm ztizenim. Diktatoti, kteti budovali sve staty na vYboj, natidili uti peed lety smobilisovani cele sve zeme proti demokraciim. Natidili vtem, aby se zaptahli do dila nasal. A kdo myslel nee° jineho, pro toho ztidili koncentradni to,bory, nebo byli sttileni "na Ateku" a nevYslovne mudeni. Diktatoti s nepopsatelnYm vypjetim dutevnich, telesnYch, mravnich a hospodatskYch naklada vymrskali sve narody k davovemu 'Allen' a vehnali je do \Talky, do nejhroznejti valky. Jde jim o ovladnuti tech druhYch. Ti jette do nedavna se divali na to, co diktatoti dini. Demokracie je podiVuhodne ztizeni. DA do sebe kopat, dA se nidit, pomlouvat, ale na konec je to ona, ktera vidy zvitezi. To je jeji sila. Ale
Vernon Bartlett, autor elanku, poslanec dolni snemovny, znamY ptitel Oeskoslovenska se prave vratil z Moskvy. vlivne net jmeno Stalinovo. Takikka v katclem dome najdete obrazy Stalinovy vedle legendarnich postav boltr:vicke revoluce — Lenina, Karla Marxa a Engelse. • Moc Stalnova je v SSSR. tak obrovska, to by mohl odstehovati vladu do nejzazti Cast &bike a potad by bylo naslouchano jeho roskazum a pinena jeho ptani. Dye z nejvettich prumyslovYch imemi v Rusku — Ukrajina a krajina kolem Leningradu — byla imobilisovana. At do nedavna asi 10% viT -robycelzmpt:haUikolemMsvy a jeho strata byla by tetkou ranou. Vettina strojU z Leningradu a Moskvy byla Aspetne ptestenovana do bezpedi Uralskeho pohoti nebo do jinYch odlehlYch krajin. NemiiteMODLITBA. Matekske keel svatY zvuk na branu nebes buti: 6, popiej sluchu, Bo& nas", modlitbe deskYch duti. Za narod svirj Te prosime, my nejdfive touto pisni, dej Atesti mu a svobodu, a zbav ho bed a tisni. Pak za vlast svou a oteinu Te proti naSe rety: bud' milejti zeme ta nad vtechny jine svety. Ta oeska zem jak bYvala, at' je semi mkt', by Tobe k slave trvala po vtecky veky vekt .. . iJindtich 8. Baar.
Je valka! neni motne, aby stala nad udalostmi se zalotenYma rukama. Vzchopila se nyni k odporu a k obrane. A void, sve lidi na pomoc. Zase ovtem svYm zpilsobem. Dovoluje jim, aby volne a svobodne uvatili, maji-li se branit. Nenatizuje, protote verb v eloveka a yeti, to silny &ova se postavi na obranu sam a dobrovolne. tijeme v zemi, kde dnetek je zitiek a rychlost je prvnim jejim znamenim. Na katdem z nas zaleti, abychom pochopili silu demokracie a uznali ji tim, to ptijdeme s temi, kteti ji brani. A brani ji demokraticke armady. Mezi temito armadami je i armada deskoslovenska. Mug , zdravY a silnY mut, nemtide dokazat sve protifatisticke, protinacisticke, protihitlerovske smftleni jinak net tim, to vstoupi do armady. Je mnoho tech, kdot proti faksmu a Hitlerovi jen miuvi. Ale tech, kteti jsou odhodlani proti nemu bojovat s pu'Skou v ruce, musi bSrt vice. Neni kdy na vS7 mluvy, neni kdy na to, aby
me si vtak ptedstaviti, to by tyto nove tovarny mohly se rozbehnouti napino v nekolika mesicich. Ptijde pravdepodobne dlouhe &obi, kdy SSS R. bude zaviset ptevatne na schopnosti Britske kite a SpojenYch stata v dodavkach tankt, letadel, del a stteliva. Ale jestlite Nemci neptekrodi pohoti kavkasske a dokud se nezmocni petrolejovych poll u Baku, vettina jejich Usemnich siskY ptida jen nove obtite dopravni. I kdyby Rusove byli zahnani at k iece Donu a Volze, mohli by stale hajiti koiist, kterou Hitler nejvice pottebuje. Asi pik ed mesicem prochazel jsem se sovetskYmi dustojniky po bitevnich polich u Jelne a Jarceva. Dustojnici byli tvrdi chiapi. Tvrdi a jisti vitesstvim. V noci chodili jejieh vojaci na ptedsvedne hlidky a rakety, ktere letaly k obloze jako znameni neklidu, byly vysttelovany taktka -opine z nemecke strany. Promenliva, Stestena valedna ptipravila Rusy o uzemi, ktere nam tEhdy s hrdosti ukazovali — trzemi, ktereho dobyli spet na neptiteli. Pravda, kdyt jsem opouttel Moskvu, nova ofensiva jette nezadala — nebo zpravy o ni neprotly censurou — ale nevetim, to sovettti vojaci ztratili svou odvahu nebo jistotu vitesstvi. Nebo. to nynejti bitvy na vYchode by mohly mit jiny idinek net povzbttizeni, abychom zvysili svou pomoc. Ale jak? To je tvrdY ofitek. Wad do zapadni Evropy se silami, ktere by asi sotva ptedkaly ptistani, ktere by vtak ziskaly nesmrtelnou vdednost? 'Mk usili za idelem zasobovani lidske shy Sovetskeho svazu sbranemi pies vtechny nesnaze zdrteni a nebespedi dopravy? Ptiznavam se, to neznam odpoved'. Ale vim velmi dobie, to osud Britske kite a Spojenych Stattir by mohl bYti rozhodnut bitvami ye vychodni Evrop y ate rozhodnuti nemelo by se stati v nati neptitomnosti. nekdo chtel uniknouti sve povinnosti. Je jen jeden CM: Vstoupit do armady. Pkihlasit se do Cs. armady nebo do Cs. letectva! A to ostatni bude pkidano. Ti, kdo chteji refo. rmovat svet, nesmi dovolit, aby Hitler jej znicil. Proto musi dokazat sve smYkeni tim, to se ptihlasi do armady. Ti, kdot miluji svou rodinu, tenu, deti, bratry, sestry, sve piatele, sve spoludelniky, nemohou jen nadavat na Hitlera, ale mush se ptihlasit do armady, aby dali jako pravi muti najevo, na ktere strane stoji. Je Cas, kdy kaki* musi i ici, na kterou stranu barikady se postavil. Jestlite se postavi na stranu Ruska, Velke Britanie, Kanady, Ameriky, Oeskoslovenska a vtech spojenct, pak jako mut s putkou v ruce, vstoupi do Cs. armady nebo do Cs. letectva. Je valka, tel, je valka a elovek chce spat s klidnYm svedomim. DemokratickY svet v teto valce je v obrane a demokratieli lido musi jiti jej branit. Mush jej hajit se zbrani v ruce.