0 a11 Slovanske Podp or liciJednoty Steitu Texas )9
4t• ,gr*. SY*
'11
Ay Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Acc of Gong ess of August, 24th. 1922. ROtNIK (VOL.) XXIX.
WEST, TEXAS, ye stredu
SPOJE ETS' INA Evropanit, kteti zaeinaji poznavat Ameriku zde v Novem Yorku, V chodi se divat na Rockefeller Center na zname Fifth Avenue. rt e ei novinarskYch Smokil mohlo by se tici, le se vypind do nebes pyAne jako babylonska ve't nova civilisace. Strizliveji teeeno je to komplex budov, oblolenYch hlazenYm mramorem a s nesmirne vysokym a 'AtihlYm mrakodrapem uprostted, jen se nejen pne, ale skuteene' strmi do zavratnYch vYSek. Je to nepopiratelne jeden z nejvYraznejSich symbolil Ameriky, teto zeme, o nil Evropa vi tak malo hlavne proto, le o ni vi tolik nepravdiveho. Kati z nas, kteti tu nyni 2ijeme, mute se citit jako Kolumbus, protote ka2Om dnem objevujeme Ameriku. Ale on to mel o to snadnejSi, 2e byl se svYm vYzkumem hotov, kdyl uvidel pruh zeme, kdelto my mame nebo chceme jit do jejich hloubek. Rockefeller Center neni Amerika, tekne ti tu kaklY, neni to ani jeji visitka. A opravdova Amerika je podle kaldeho nee° jineho. Jednou to jsou slums v New Yorku nebo v Chicagu, po druhe je to Sttedozapad, po tieti to je Middletown, typicke americke venkovske mesto. Jednou to jsou kapitaliste, podruhe komuniste, jednou odborove unie, po druhe Fordova ozbrojend strak jednou to jsou stavky, po druhe Kazeri Ve Volnosti, jednou socha Svobody, po druhe sIznSr plyn proti nevyhladitelnYm gangsterfn. Doopravdy je ovgem Amerika toto v ge, a kaklY vidi v torn, co mu je nejbli2S1 nebo nejprotivnejSi. Na konee je to velika zeme pina kontrastii, ale take daleko prostM a pochopitelnejg ne2 ti chteji namluvit Smokove. Zni to asi paradoksne, ale patrne piece jen nejsou na svete d ye jine zeme, je'l by si byly soueasne tak podobne a tak protichildne jako Spojene Staty, a povetskST svaz. Podobnost je ptedevgim v rozloze. Jen jests v Sovetskem svazu lze citit podobnou gili a nekoneenost jako v teto zemi, jeji2 rozloha. od New Yorku k San Franciscu ptekonava, nejvetS1 WI Atlantickeho ocednu, jen k Uralu lze v Moskva citit tak obrovite souvislY vztah jako z New Yorku ke Kalifornii. Zde i tam jde vlastne o dve samostatne pevniny, zde i tam se iije mladYm 2ivotem pionyrskym, zde i tarn je obeanstvo neseno hrdYm pocitem, le jeho zeme rozhoduje a bude rozhodovat o osudech celeho sveta. Obe zeme jsou, kalda, svym zpusobem, laboratoterni civilisace, a celY ostatni svet si male /amat hlavu nad tim, ktery typ zvitezi. Ale je-li tech podobnosti tolik, le American, oddanY tradieni hrtize z bolAevismu, se al musi ottast pti jejich vYetu, je na druhe strane jests vice rozporii. Jestlfle heslem Ruska ve sledu staleti v raznYch obmenach bylo samoderZavi, heslem Ameriky stejne bylo vkly self-government, col je slovne totel a podle smyslu pravy opak. Zde kaki& organisace, kaki& obec, kaldY federalni stat si chce vladnout sam, a bah 2ivota je zde regulovan podivuhodnou demokratickou dynamikou, jet spojuje aparat vetejneho livota v siti osobnosti odpovednych si navza.jem zdola nahoru. V takovem New Yorku znaa
q
(Wednesday) 19. listopadu (November) 1941.
CISLO 47.
STATY A SOM. Jan Miinzer.
pocit, 2e 1 posledni metal- je v mystickem funkenim spojeni s mayorem La Guardiou, jehoi2 blesky svrhuji do nicoty i nejmocnejSi utedniky mesta a jeho milost povzna,Si k hodnostem jako prizeri sultanova. Ph torn to vSe je naprosto lidske, a korespondence takoldrch dvou mocnSrch tohoto americkeho sveta, kteti si ve vSech ptipadech tykaji (oslovuji se kkestnimi jmeny), vypade, jako dopisovani lehkova gnSrch studentil. Na evropskSTch administrativach lezi chmura fi •edni vagnosti, ale americke Keep Smiling pronika do tiskovS7ch konferenci sameho presidenta, vgech clenu vlady a vabec vAech "odpovecInSich" lidi, jejichg evropkti kolegove maji slavnostni ztuhlost mumii, stavejicich na odiv svou dastojnost. A kdo si mysli, ze toto je feje2e tyton, a ne politicky elanek, a kdo si to kudlinky nic neznamenaji, ten nikdy nepochopi, jak cizima oeima se tato Amerika diva na ptiklad na Sovetsky svaz, kde v gechno je svou podstatou velmi podobne a svou aktualni tvaknosti zcela protichudne. Toto konstatovani plati jak o americkch konservativcich, tak o americkSich komunistech, zvlakte pokud to jsou Ameridane zde narozeni. Tern i °nem. je SovetskS7 svaz v podstate mythem, jako Evropantim jim jsou na ptiklad Mart'ane; mythem vytou genSrm a mythem nenavidenSrm, ale v ka gclem pkipade mythem, zemi nepochopitelnou at' v obdivu ci hruze. Mnoho k tomu ptispiva, ze ruska literatura tu je tamer neznama, a mezi sebou si mti geme 11ci, ze neznama ztistava i tern, kdo ji etou v anglickSTch pfekladec,h, protoge z anglickeho ptekladu vyprchava vSechna typicka ruska atmosfera, jeg zustava aspon dasteene zachovana v plekladech do slovanskSrch jazykti. Je k nevite, jak cize pusobi na deskeho etenate anglickS7 pfeklad Dostojevskeho, a k tomu jests ptistupuje neblaha va g eri americkS7ch nakladatela, lektorii a pkekladatela ptedelavat pieklady ze v'Sech jazyku podle "vkusu americkeho obecenstva", cog je ye skuteenosti onen vkus,, jeji si americk etenat necha od svkch dasopisii, redaktorti a nakladatelti namluvit. Za techto okolnosti je va gina americkS7ch konservativai asi v tom stadiu, v jakem byla nake burgoasie, kdyg ji pan Cervenka z Narodnich Lista vypravel o peeenStch detech v Sovetskem svazu, a detni amerieti komuniste (ov'Sem kadovi elenove a ne vedouci osoby) nemaji o Sovetskem svazu vice potuchy ne g negramotn3i bulharskSr sedlak v Rilskem pohoii, jen g pevne veci, 2e bolgevisace je jedinou cestou, jak zavest v nektere zemi socialni poj gteni. To znamend, .g e bonivicka otazka je tu posuzovana s hlediska eiste citoveho, a tento postoj se projevuje i v nazorech na otazky mezinarodni. Sovetska (least na valce uvrhla mrio gstvi Ameridanil do strakiSrch konfliktii mravnich i nazorovSr ch. Mnohemu se tato vac redukuje na otazku, zda Hitler je horsi net Stalin ei naopaky a jen letmo budft zde ptipomenuto, ze na pHklad 1 mnoistvi arnerickfreh zidu soudi, 2e Sta.-
lin je Tento zmatek projevuje se ovaem i dnes v nejistote americkeho vetejneho mineni. Bez kritiky a jako fakt lze rici, 2e i to je kern naprosteho nezajmu americke vetejnosti o veci politicks, je g se vytizuji, pokud jde o veci politicks, jeg se vytizuji, pokud jde o veiejnost, celkem jen jednou za etyki roky, phi presidentskSrch volbach. Intervaly jsou vypineny filmy a baseballem. A krome toho jests — berstarostnym 2ivotem, jn't je zakalovan jen starosti o vYdelek a svizelemi, je2 jsou mezinarodni. Ameridan, kterY dovede i na vymereni vysokYch dani reagovat otazkou, co to je za svobodu. kdy2 nemaae vydelavat jen pro sebe, nepochopil namnoze jests ani dnes, po osmi letech, co to je nacismus, proto2e na dne due ma stale jests podezreni, zda v S . echny ty zpravy o koncentradnich taborech nejsou jen propaganda. Toto je zdroj americkeho isolaenictvi, jea tvrdi, 2e toto veci jsou nemo2ne, proto2e se piece nedeji — v Americe. Stejne nema prtimerny americkY °bean, i kdy2 se pova2uje za stoupence komunisticke mySienky, predstavu o Sovetskem svazu, proto2e kolem sebe nevidi gadnou reglementaci a tud12 take neveri, 2e by byla mand jinde. Jako slepice nmauei myslit pojmy orlimi nebo tygr pojmy vrabdimi, tak priunernY American nemti2e myslit pojmy nacistickYmi nebo sovetskymi, neprihli2ejic k vYjimkam, je2 zde jsou proto oznadovany za no-American. Te2kYm ukolem Roosevelta, jeho vla,dy i na priklad Willkieho a jinych z-zsvecenYch je pre,ye pfevadet evropske skutednosti na americke pojmy, a proto se take tolik politickYch projenyni zabYva otazkami namornimi. Ameridane mysli v ocednech, a my vnitrozem§ti Evropane, vzdaleni more, easto se divime, co veci se tu nadela, s vodou, zatim co American naopak se divi, co veci se nadela s terni evropskYmi frzemimi. Svoboda mori je heslem arnerickYm stejne jako svoboda pevnin je heslem na gm, a skuteene rozumet si budeme teprve tehdy, pochopime7 2e mor,?.m i pevninou myslime v podstate tote2, ale 2e kalclY narod prave mysli v riiznYch pojmech a heslech, jejicha formule se presto vztahuji na tute2 vac. Rusko, je2 v poslednim etvrtstoleti pro2ilo prevrat, obrodu a zapas, na nem2 by patrne ka2dy jiny narod zagel, bylo osamele ye sve tragedii a koim neho vyrastala atmosfera neskuteena, do neho2 si ka,2dY promital, co chtel. konservativci svou za§t', pokrokari sve tu2by. A pro Ameriku je nesmirnou a obrovskou udalosti, 2e se nyni z teto mihy vynorila vojenska moc, je2 je skuteenost sama, skutednost tak nesporna a tvrda, 2e se o ni tristi nejsilnej g armada sveta. Zadnou mnohaletou propagandou nEmohli Rusove dosahnout toho, cello dosahli nyni v nekolika tYdnech, ale arci za cenu krve. To u2 je veci obecne lidskou, 2e nieemu se neveilvie. Skuteenosti je, 2e SovetskY svaz je od nekolika tYdntl i pro prilmerneho Ameridana einitelem zcela novYm, ne jil zahadou, ale objevem,