Vestnik 1941 11 12

• •M 1 • ml I. a

Entered as second class mail r79tter, January 3rd. 1933 at West, Texas. under ROOltii (VOL.) XXIX.

'ict of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ve stiedu (Wednesday) 12. listopadu (November) 1941.

KOMENSIii EVROPAN. .

CTIVAME v techto dnech pamatku slavneho Evropana Jana Amose KoU menskeho a vzpominame tak velikeho a takeho ficlobi v dejinach Evropy, hlavne pak v dejinach me vlasti.

KomenskSi pki2e1 do Nizozemi v r. 1623 a studoval nejprve na universite v Groningen, od r.

1625 pak na universite v Leydenu. V torn rocs zemtel druhy'r Stadtholder rnastoupil Frederick Henrrijk, jeho vlada byia nazvana "Zlatym yekern Nizozemi", nebot' to byla doba, kdy ail Rembrandt, Grotius a Vondel.

Uvedl jsem tato tti jmena, abych se zminil o vyznaenSrch zjevech to doby. Nove a mocne staty rozkvetaly tehdy v zapadni Evrope, a slavne tiny jejich sync zasahovaly daleko za hranice jejich zemi.

Byl to vek Shakespearav a Miltonav, Pascal& a Descarta y. KomenskSr poznal Descarta a z jeho spisti zati take duch Pascalt y. KomenskS7 studoval na Morave, pots v Nemecku a Nizozemi. 2i1 take v Polsku a v Anghi. Byl pra ySTin synem sve zeme, ale take ptedstavitelem rozboutene Evropy sve doby.

Na Morave byl dobr-S7m elenem Jednoty e e skStch broth, v Nizozemi pravYm elenem karvinske cirkve. V Lond3"rne bylo jeho jmeno zapsano v knihach klakera mnicht Augustine znideneho v tijnu 1940 nemeckSrmi vandaly.

KomenskSr byl vyhnan ze sve zeme a na svern putovani navkivil vet2inu evropskYch state a ail se vady s kaadSrm narodem tak, 2e se stal Evropanem. Podlvejme se bliae na tohoto evropskeho myslitele 17. stoleti a v2imneme si jednoho z jeho spisa, kter3i byl zaslan mirove konferenci v Brede v kvetnu r. 1667.

Marne mirove snahy.

V tomto brabantskem meste seSli se tehdy zastupci Anglie, Francie, Danska, '8 vedska a Nizozemi, aby ukoneili valku, ktera se v geobecne zove Druhou valkou anglickou. Mel bS7ti uzavten mir mezi hlavnimi valeicimi staty, Anglii a Nizozemim. Vyjednavani nemelo snadn3i prilbeh, anglickyi vyslanec Sir William Temple napsal z Brusselu Lordu Arlingtonovi 27. kvetna„ 2e "krome ptijezdu vyslanca do Bredy neuddlo se nic pozoruhodneho a domnivam se, 2e jakasi zahada zahaluje projednavani miru praye tak, jako zahaluje celou tuto valku."

Nizozemi tehdy bylo v take situaci a nedo&ave neekavalo mir. Francouzsk3i vyslanec D'Estrades napsal 30. eer yna 1667 svemu krali Ludviku: "Vak Velieenstvo je si zajiste vedomo, 2e Spojene provincie pottebuji mir. Lid trpi, nic nevydelava, a musi mnoho platit, vAechny provincie vSak musi se tidit rozhodnutim Holanska, ktere je nejmocnejSi a nejbohatk ze sedmi provincii a jeho vlada je v rukou pana de Wita."

Johan de Wit raadpensionnaris Holandska, nejmocriej2i z republik sedmi provincii, jak bylo Nizozemi tehdy zvano, ztejme nemohl pokroeiti ye vyjedna,vani s Anglieany. Koneene nilpadl na myg enku, jak ptivesti tvrdoijne Anglieany k rozumu. Dosahl toho, deho Hitler

ni-

Dr. P. S. Gerbraandy, holandskYi min. pied. kdy nedosahne, at' si toho jakkoli pteje. Poslal sveho admirala Adriaanszoona de Ruytera s nizozemskYm lod'stvem do Anglie. De Ruyter vplul do Tem2e, panove z Westendu a ze City opustili mesto a tak byla anglicka, vlada ochotna vyjednavati o mir, kterST pak byl v Brede uzavten.

Komenskeho mirove poselstvi.

Tomuto slavnemu shromaadeni v Brede zaslal. Komensky svou knihu Jeho amyslem bylo, aby bylo dosaaeno neeeho vice, na jen nejakeho miru Snil o miru na veky. Je to ztejrne u2 a nazvu jeho knihy "Andel miru, poslany mirovSrm delegatam anglicky'm a nizozemskYm v

UPOZORNENI STRAN tROK1D: Nekteti nak eleni se domnivaji, 2e jim ma 13S7t poeitan arok jen etyti a pal procenta, plati-li spravne. Podminka slevy jest spravne placeni aroku a splatek a take dani. tety jsou zasilany na 5% a jest nutno aby bylo 5% zaplaceno, a zaplati-li se firok i jine povinnosti yeas, odepiSe se sleva toho pal procenta na note, jak to bylo odhlasovano ye sjezdu. Jinak, kdyby jsme zaslali fleet jen na 4 1/2 % by se adel slevy, , sniaeni noty, neuskuteenil.

Mame mnoho dopisa stran teto slevy a jest tedy lepSi vysvetliti toto v tisku. Sleva se take poeite. jen na arok, kterS, Jednota na note dostane OD PRVNIHO LEDNA 1941 jenom, — tedy ne za arok yydelanY v listopadu a prosinci.

S bratrskYm pozdravem, Frank B Steiner.

Brede, aby od nich rozeslan byl vAem Idest'anum v Evrope a snad take vSem narodam celeho sveta, aby ptestaly vytizovat spory valkou a ptipravily misto kniaeti miru Kristovi, jen2 si dychtive pteje ptinesti sve poselstvi miru vSem narodam sveta."

Aby bylo lope porozumeno nalade tohoto piedstavitele Evropy, uvedu vYriatek z jeho knihy: "Udatenstvi obou naroda, nenavidelicich otroctvi, ptimelo vas braniti svobodu s yYch ndroda., avSak odvahy jest zapottebi, aby hrdinstvi neupadlo do otrockS7 ch htichil — touhy po pomste a zoufale tvrdohlavosti.

Bah vady nic! py2neho. Ueirite konec syS7m hadkam o panstvi na motich. Bylo yam jig tee'en°, 2e nemohou bSrti pod vladou nikoho, ponevada path pouze Bohu".

Ktere duchovni zbrane ponail KomenskYi v zapase, v nem2 se svatil mir s valkou? Takkka jedinou jeho zbrani byla ktest'anska, etika.

Nam se ov2em zda tato zbrari prilis slabou a vskutku take mela malt vliv. Komensky"7 byl jako mu g, kterY- se pokouk lukem a Sipem pottiti modern! kulomet.

Rok po jeho smrti propukla boute v zapadni Evrope. Francie a Anglie se spoleene vrhly na

republiku Spojenych provincii Behem dvou let Anglidane doki k zaveru, 2e bojuji za nepravou vec a uzavteli mir. Umanili tak Vilemu Oranaskemu Stadtholderovi republiky, aby se brzy stal anglickYm kralem a zadal mohutne taieni proti francouzskemu krali Ludvikovi, jeho kruta vlada byla naprosto znidena o nekolik desitek let pozdeji vevodou z Marlborough. Kdo pochopil smysl techto koalienich valek, uvedomil si, 2e hnaci sily a motivy techto valek byly mnohem hlubk flea Komenius mohl pochopit.

Podobal se v torn nekterYm lidem na21 doby, kteti jsou mylne svadeni ptedstavou valek z obchodnich duvodu. Mame vgak pravo souditi tohoto myslitele? Maleme zmen2ovati slavneho eecha a utopistu?

KomenskY — Kant — Napoleon.

0 sto let pozdeji pokonSel se nemeckST filosof o spojeni experimentalniho rozumovani s ktest'anskou etikou. Av2ak ktest'anska etika zmizela z jeho dila a uvolnila misto pokrytecke moralce kategorickeho imperativu "musiS". Tento mu2 snil, tak jako Komensk, o vednem miru.

Jestliae Komenskeho bylo nasledovano hrozbou tyranie Ludvika XIV., asili Kantovo bylo nasledovano bojem na divot a na smrt s jinYin uchvatitelem, Napoleonem.

Po obrovskem vS7voji ved 19. stoleti, dim vice elovek se staval panem ptirody, tim mend mohl ovladati svuj osud, nebot' \redo a ekonomie obratily se neuvetitelnSrm zpusobem proti kultute.

Napoleon byl aspori zakonodarce a mel srdce poctiveho vojaka, Hitler neni v2ak v nieem ani vzneSenSr ani velikST, jeho kulturni aizeri jest ukajena podtadnSuni filmy. Nebude-li zniden on a jeho tlupa, zmizi posledni stopy ktest'anske etikety. "V g e je lepk, net tento hrob, volaji narody, radeji boj a2 k smrti". KomenskY vy ystavd pied nakma oeima, velikS7 Evropan 17. stoleti, pedagog a ueitel narodu, hnanSr ze zeme do zeme, zajimajici se o osudy lidstva v Evrope a v Americe, patti k Shakespearovi, Rembrandtovi a Paskalovi a v2em slavriSrm muatim sve doby.

Jeho vliv sahal od Severniho more k ernemu, ale jeho mirove poselstvi, padlo na mrtvou pildu. Jedno poueeni nachazime vAak v jeho boji. Neni mono ptinesti lidstvu mir jen ktest'anskou etiketou, padne-li v gak ktest'anska. etika, VSeetina prate a namaha lidstva obrat! se proti nernu.

V Miteednicka smrt predstavitelfi eeskeho studentstva 15. list. 1939 — Matougka, Klimy, Weigarta, eerneho, Skorkovskeho, Adamce, Kouly, Safranka, Freiwilliga — zfistava nejen sveclectvim nemecke brutalnosti, nYbri i peikladem narodni neohroienosti budoucim generacim Ceske vysoko gkolske mlacleie.

V Rostouci zajem o Komenskeho nutno ptieitati tomu, ie ma co fici na gi dobe. Pomaha, flan/ i dnes, abychom naafi odpoved' no, otazky, jei maji iivotni dfileiitost nejen pro eechoslovak,y# nYbri pro celou Evrope.

a

Strana I. Londyn. — AeckY kral Jiti II. hodla nav gtiviti Spojene Staty v nekolika tYdnech, jak bylo oznameno. Velke tecke obyvatelstvo ve Spojenych Statech je pry hlavnim dtivodem k teto nalitteve.

V V New York. — Mayor Fiorello La Guardia ma malou vettnu nad demokratickYm kandidatern za mayora Williamem O'Dwyerem. AZ do 'Leto doby je seateno vice ne g polovina hlasti a lze souditi, Ze La Guardia bude miti vetSinu asi 75,000 hlasti. Odhaduje se, Ze bylo odevzdano celkem 2,000,000 blast.

Canterbury, Conn. — Mesteeko Canterbury v okresu Windham ma dosti penez v obecni pokladne, take nepotiebuje vybirati Zadne dalg (lane, jak oznamila Mrs. Lillian Frink, ktera je mestskYm kierkem a zaroveri i pokladnikem.

Mesteeko nerna ani 1,000 obyvatelii.

Berlin. — Reinhard Heydrich, "protektor" Cech a Moravy, zruSil zakaz proti CeskYm divadelnim, koncertnim a sportovnim podnikrim, jak oznamila DNB ve zprave z Prahy. Dienst aus Deutschland ji2 pied tim oznamila, Ze opatteni, ueinena tiSskYm protektorem jsou nyni u konce.

V Berlin. — DNB oznamila z Prahy, ze pet deskYch teznikti bylo tarn popraveno pro nedovolenou pora gku dobyteat a prodej masa za nadmerne ceny. VojenskY scud zjistil, ze maso, ktere bylo prodavano temito pet tezniky, bylo by postatlo na ptidely pfo 8,200 osob po dobu celeho mesice. ✓ V Londyn. — Polska tiskova kancelat oznamila, ze 50 PolakU bylo zastkeleno po nedavnem ptijezdu Heinricha Himmlera do Polska, aby vySettoval sabotat Kancelat pravi, ze sabota g je velmi vatia v prinnyslovYch distriktech, kde Nemci vybudovali velkY aeroplanovy prnmysl.

Pravi se, ze texperti, kteti tarn byli dopraveni z Nemecka, zahynuli ph ohnich a vybuSich. ✓ V Londyn. — Evening Standard napsal, ze vlada uvatije o torn, aby Zeny byly pojaty do phSti voj Enske a pramyslove konskripce. Z informovanYch pramenti bylo odepteno vysloviti se o -Leto zprave, ale je znam jejich projev z minule doby, ze Zeny nikdy nebudou povolany, do bojovYch jednotek, ani kdyby chtely dobrovolne.

Anglicke Zeny jsou nyni registrovany pro valeenou praci, ale jejich sluaba v armade, lod'stvu a letectvu je pouze dobrovolna. — Evening Star pravi ye svern elanku, ze situate je nyni tak vat* nebude jiz mono pokraeovati v dosavadni methods. ✓ V Londyn. — Po prve v teto valce anglicke 2eny a divky tidily v noci palbu protiaeroplanovYch del na nemecke aeroplany,, ktere podnikaly naht na Anglii. Byvala hereeka a modelka dillette ptistroje za palby na nemecke letadla, ktera napadala Londyn. 8. est bombometnYch letounri bylo sestteleno. Skuteena palba byla tizena mut, ale geny obsluhovaly phstroje k cileni a vypatrani aeroplanti. Jakmila zaznel poplach, mut. i Zeny pospichali na sva. mista. ZjiWovaci ptistroje zjistily prvni nemecky aeroplan chive ne2 se ptibliti na dosttel. Jeden dustojnik pochvalil Zeny za jejich vzorne poeinani si. ✓ V Londyn. — Anglicke lod'stvo oznamilo, ze ph jeho valce s neptatelskYmi ponorkami bylo zajato 1,276 nemeckYch dustojniku a namotnikti z potopenYch ponornych clunu velmoci osy. Admiralita neudala, z kolika ponorek pochazeji tito zajati namotnici, ani za jak dlouhou dobu byli zajati, protoae "z ptidin dobte ocenenYch, zvlaSte neptitelem, nak Uspechy proti neptatelskYm ponorkam jsou ztidka oznamovany".

Oficelne N,7-.= ak se pravi, ze nemecke ponorky plati teZkymi ztratami za sve Utoky. Ponorka ma obyeejne 30 al 50 mutt, ala poeet zachranenYch z jedne lodi jde od jednoho vYk. Je tedy teak° odhadnouti, kolik ponorek bylo potopeno anglickym lod'stvem.

li

r

Ve sttedu, dne 12. listopadu 1041.

denni *Med.

Washington, D. C. — Z pramerul lod'stva byla vyslovena UpIna jistota, ze americke valeene lodi jig zasahly nemecke ponorky od to doby, kdy lod'stvo obdrZ'elo rozkaz od presidenta Roosevelta k stkelbe jakmile spatti neptatelskou ponorku nebo piratskou lod'. Hloubkove bomby jsou tak silne, ze ponorka mute jejich vYbuchem bYti po'Skozena nebo docela znieena na vzdalenost 300 stop.

V ✓ Washington, D. C. — ttednici statniho departmentu oznamili, ze Anglie dala povoleni lodi Americkeho Cerveneho Krize, aby plula do Francie s nakladem zasob pro deti v neokupovane east zeme. Vyjednava se vSak dosud o nemeckY a italskY bezpednY prrivod. Lod' vypluje do Marseilles dne 20. listopadu. Naklad lodi bude sestavati pouze ze zasob pro deti, hlavne a koncentrovaneho mleka a Sat, nakoupenYch z fondt Oerveneho Mile a bude rozdelovan pod jeho dohledem. ✓ V Madison, Wis. — Ve shode se stoupnutim cen teener v gech farmakskYch produktri stouply take dojnice v cene, a to v zati 1941 okrouhle o $18 za kus proti cone v zati 1940. Prrimerna, cena za jednu kravu v zati 1941 obna;Sela $92, jak oznamil statni department zernedelstvi. Cena za dobrou dojnou kravu se pohybovala od $83 v severovYchodnim distriktu al do $98 v distriktu. Nyni na podzim nebyla vAak poptavka po dojnYch kravach tak velka, jako pted nekolika mesici.

Washington, D. C. -- V prvnich dvou letech druhe svetove \Talky vydal AmerickY aerven* KtiZ skoro 50 milionu dolarfl na zmirneni utr--peni ye valeicich zemich. Ptesna eislice, udavana, 30. Cervna 1941, byla $47,087,052; v ni je zahrnuto vice neZli $25,000,000 za zasoby, ktere zakoupily federalni fdedy pro rozdeleni prosttednictvim 6erveneho kti2e. Asi polovina z celeho vydani — $25,340,353 — byla zaslana do Anglie, Francie dostala $4,737,615, Finsko $2,382,131, Ina $2,936,124, itecko $391,113, Jugoslavie $75,000, britskY sttedovYchod, veetne Egyptu, Eritreye,. Abyssinie a Syrie $2,183,014 a 8panelsko $1,821,568. Pomoc, zaslana valeenYm zajatctun, vettnou britskYm a spojeneckYm zajatctm v Nemecku rovnala se $267,647. ✓ V Washington. — 6,700,000 liber aluminiovych hrncti a panvi, venovanYch v Cervnu soukromniky, je podle hla geni fdadu OPM na tests do tavicich peel, z nich2 vyjde ye forme suroviny na vyzbrojeni demokracie. Podle dosavadnich odhadt se soudi, ze nedavna sbirka poskytla nadobi, vazici asi 14,000,000 liber, z nicIrg bude mono ziskati asi 10,500,000 liber hliniku na vYrobu v§ech aluminovYch east' pro 2,800 bojovYch letadel. Ze sebraneho kovu ptipada, na kadou rodinu ve Spoj. Statech skoro pul libry.

Nejvice se sebralo v Rhode Island, kde kagda rodina venovala prumerne 1.1 libry. Tato statistika neni vaak jeate upina, proto ge zasilky a nekterYch krajt se ponekud opozdily nasledkern nedostatku transportaenich prostkedku.

— Premier Mussolini vydal natizeni, dle nehoZ vice chleba bude ptideleno matkam, ktere eekaji radostnou uddlost, detem ve Skolach a delniktim, kteti teace pracuji a za to budou snigeny davky bohatym. Ptidel tehotnYm matkam a detem y e S'kolach bude zvy'S'en o 3 unce chleba denne, Cill, budou nyni dostavati celkem deset unci chleba denne a te2ce pracujicim delnikum budou zvYS'eny ptidely chleba z 12 na 15 unci denne. Aby toto zvY geni davek bylo umhZneno, budou snikny davky majiteltm kteti ji sami neobdelavaji a jistym thdam mogneho obyvatelstva, ktere mohou tento ribytek snadno nahraditi. Finaneni ministr Paolo di Revel dnes oznamil, 2e rozpodtovy vybor fag isticke komory shromaldil 76,000,000 lir (asi $4,000,000) za prvnich 15 mesict valky vetginou pftjekami z vetejnYch a raznYch vladnich jednatelen. VYbor schvalil etyti ptedlohy, tYkajici se rydr .g ovani arxnAdy.

Londyn. — Rozhlasem z Ankary bylo oznameno, de turecka torpedovka Kanah Dere byla potopena neznamou ponorkou v utile Bosporske a jeji posadka vylodena na bteh.

Londyn: — Mluvei esl. vlady v LondYne prohlasil, ze Nemci zavra gdili 335 eeskYch vricicu v peti tYdnech od jmenovani Reinharda Heydricha "protektorem", kterY zahajil bezprosttedne kampari represalii, aby zlomil oeskY odpor ke kooperaci s Nemeckem. Mluvei prohlasil, ze 1,096 osob bylo odsouzeno na do givoti zylaStnimi nerneckymi soudy, ktere byly ztizeny pro Ceske ptipady. Pravil dale, ze "poeet takto zavraZdenYch je bezpochyby vyMi, ale mame definitivne potvrzeno, ze 335 bylo popraveno pro pi 4ipisovane jim politicks a vojenske zloeiny". Mezi popravenYmi byli Ceti generalove a vysoci ttednici, politicks postavy, lekah, profesoki a studenti. Od listopadu r. 1939 bylo popraveno na 529 eeskYch vtdcn, poeitajic v to 124 v Praze za jedinY den.

V V Vichy. — V techto dnech bylo odhaleno zateeni neudaneho poetu "svobodnych Francoukteti spustili se padakem, v zapadni neokupovane Francii a zajeti anglickeho aeroplanu s nakladam propagandy "svobodnYch Francouza" v tem g okoli. Aeroplan obsahoval instrukce pro jednatele "svobodnYch Francourt" a byl zajat pied dvema dny u Perigueux, kdy mush ptistati pro Spatne poeasi. Cela anglicke posadka byla zajata. Pravi se, Ze zajati padakovi vojaci jsou vet§inou mut, narozeni v teto krajine, kteti byli vyslani, aby se skryli ne g budou miti ptilettost spachati sabotat — Perigueux je valkYm mestem v neokupovane Francii nedaleko Bordeaux, ktere je v okupovanem pasmu. V tomto meste francouzSti faSiste ptepadli synagogu, o ktere tvrdili, ze byla stkediskem anglicke propagandy. Dva balony spadly nedaleko Vichy pted nekolika dny a bylo zjiSteno, ze jsou anglickeho puvodu.

Londyn. — Z informovanYch prament dalekeho vYchodu bylo teeeno, le dle jejich mineni Japonsko ae ptipravuje vyrigiti anglickeho zaneprazdneni s nerneckYm naporem na Kavkaz a udetiti na silnici z Burmy do einy, po nig dopravuji se Cine zasoby.-Daly najevo, ze ptitomnost generala Wavella, vrchniho velitele anglickYch vojsk v Indii, v Singapore je dtkazem, ze Anglie poeita s touto moZnosti a chysta se odraziti tote nebezpeei. Die einskYch zprav, ktere byly uvetejneny, japonska vojska konaji silne pohyby smerem k hranicim einske provincie Junanu, anglicke Burmy a Siamu, z francouzske Indoeiny. Z anglickYch pramenn se pravi, ze Cina ji g jednou zmatila japonsky plan udefiti smerem na Kunming, hlavni mesto provincie Junanu, kde kont silnice z Burmy, tim, Ze shromaZdila velka vojska v jignich provinciich. Japonci sna gi se rozdmYchati v Burnie nenavist k Anglicanism, protole otazka udeleni ji statusu anglickeho dominia byla odlo'Zena. Nedatl se jim to, proto'Ze Burma chova velke ptatelstvi k 6ine.

V V Washington, D. C. — Rusko v nynefSi valce se pokouS1 vypestovati si zdroj kaueuku eili gumy z rostlin, jeZ jsou ptibuzne obyeejnemu nag emu plevelu pampelike, anglicky zvane Dandelon. odbornici se uchYlili k temto rostlinam, protoge se daji pestovati i v mirnem pasmu a nejsou omezeny na tropy. Jednou z takovYch rostlin je Kok-Sagyz, ktera byla ji g pestovana v sttedni Ash a na Ukrajine, jako i v oblasti "derne zeme" v evropskem Rusku. Koteny teto rostliny obsahuji od 10% do 20% kauCuku. Mexicka rostlina "guayule" je rovne g pestovana v Rusku na nekolika tisicich akrech k temug tzcelu. Vedecky sluje Parthenium argontatum, v Mexiku jeSte take "huay , ule", a je to plazivY ket z eeledi rostlin slo gnokvetYch, kterY poskytuje druh kaueuku. Cesky sluje sambaba. Tento mexickY ket je nyni pestovan take v Texasu, v Novem Mexiku, v Arizone a v Kalifornii. Nektere z nejleptch rostlin obsahuji 20% mleene St'avy, z nit se dela kaueuk. Kei roste v zime, kdy je dosti vlahy, nakeZ v lets derpa ze vzduchu latky na kauduk, kterY uchovax4 V koteneth.

e stiedu, dne 12. listopadu 1941.

Oddil doptsova Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poradatei piedklacia, ye smyrlu Tiskoverau slyboru k vlastmmu roznodnuti.

San Diego, Calif.

Ctend redakce a etenati!

Dnes s triemi mYmi kamarady jsrne si udelali pekny vYlet. Musim yam hned psat, jako hezke veci jsme videli.

Kdyt jsme prijeli tak daleko, tak jsme si rekii, ze musime se tet podivat po Kalifornii.

Tak dues jsme zaeali. Vstali jsme v pet hodin a rychle se nasnidali. Spechali jsme, abychom byli v horach, kdyt slunce vstane. Bylo to moc pekne a pkal bych si umet yam to vymalovat peknYmi slovy. Motna, ze jste slyseli o Mt. . Helix. Je to vysoka hora, kde katdY rok na Velikonoce (Easter) se schazi lids a pH \TYchodu slunce se modli. Na. vrchu stoji velkY ktit. Vzal jsem obrazky, jakmile sluneeni paprsky se ukazaly. Potom jsme zas jeli dale pries ty hory. Ten vzduch je tarn docela jinY. Cloy& se tarn citi tak volnY, a tet tak malt'.

Misty jsme byli lest tisic stop nad mokem a potom sto devet stop pod mokem. Dlatclend cesta se pletla kalem do kola, tak div ze • se Tram hlavy neza.motaly.

Bylo asi osm hodin, kdy jsme vyjeli z hor a na poriet'. Brzy rano je ta pouet' tet moc pekna. Wilde je videt kaktus, a ten bily pisek je moc peknY. Videli jsme eipku, ktera ukazovala na "Painted Gorge" tak jsme si kekli, se tarn podivame. Netekl bych, ze to byla cesta, ale jenom se jelo skrz ten pisek. Tech sedm. mil v torn pisku nam vzalo asi hodinu Ta cesta nas zas vedia do hor a jak jsme tam piijeli, tak jsme zristali stat a nemohli jsme tldnY ani slovy rici. Zadny malit nemrite ta.k ty barvy hezky vypracovat, jak jsou tam. Veechny barvy jsou tam, a ptal bych si, byste to mohli videt. Nebyla tam dole t'adno, voda, tak jsme se do to hraze pustili s karou. Jell jsme, zdalo se mile, a ty vysoke skalni , stony vypadaly, jako by nas chteli rozdrtit. At kdyt jsme nemohli dale s karou, tak jsrne ji nechali stat a eli potom dale pesky. Nesl jsem s sebou svoje radio a to bylo nee° k siyseni. Ty skalni stony odrately ten hlas a bylo to tak vesele, jako by tam bylo tisice lidi.

Lezli jsme nahoru a zas dolt po to stone, aby nam chutnal abed. At jsme byli utahani, tak jsme ell zpet ke kake. Vylatiil jsme ride o:; bed a pustili se do toho. Po obede jsme se natahli a Cetli nedelni noviny. Potom le prijderne se podivat ne.karn jinam. Mel jsem trochu obtiz karu ale dalo se to. Trochu jsem poekrabal jeden fender, ale je to upominka na ten pelnY Painter Gorge. Jell jsme zas zpet tech sedm mil piskem k hlavni caste.

Jeden nag kamarad co byl s nami, ma strYce, jent ma velkou ranch v El Centro, tak jsme se tam pustili. Na caste tarn jeli jsme skrz mac znamou Imperial Valley. Ta Valley je tet moc hezka. Zde roste skoro veechna zelenina., co je pa celYch SpojenYch Statech dovetena. Zastavili jsme se a koukali jak to farmati zavodrio-. vali. ZelenY salat, cerel, fazole a mnoho jine zeleniny jest de videti cele akry.

Potom jsme jeli dal a ptijeli k to ranchi. Kamaradriv strYc nos poeastoval a potom nas nechal vybrati si kone na jezdeni. Ja mac konim nerozumim, ale vybral jsem si jednoho, co vypadal eipernY. Stryc.. se usmival nechal toho kone pro mne nasedlat. Vylez1 jsem na nej a hned jsem byl dole. Veichni rneli z toho regraci, jenom ja ne. Potom mi dali kone kroteiho a jeli jsme pohroma.cle skrz les. Stryc mi teprve potom tekl, ze ten prvni kiln, co jsem si byl vybral, byl divokY a nikdo jests na nem nesedel.

Stmivalo se, tak jsme se museli vratit domfr. Sedli jsme do kary a jeli zpet pries tu a hory domt. Ted' tu sedim na poletaki a piei vam jak peknY vYlet to byl.

Tak zitra zas do price, delat letadla, aby zastavily Nemee lidi zabijet.

71111Tifig Na druhou nedeli se zas budu Wait Pod.ivime se na nee° jineho.

Se srdeenYm pozdravem, Louis Rulik, Jr. Z Hnizda Sokol kiika v Dallas, Texas.

Divadlo "Moje barva dervena a bile, ktere bylo sehrano 26. fijna sooklskymi ochotniky, zajiste 112 path. minulosti. Neodpustila bych si, abych nevzdala zaslou2enou pochvalu tem ochotnYm, nenarodnYm herctiim, ktefi vain tento peknY vlastenecky kus za velmi kratkou dobu nacviku tak 'Verne piedvedli. Melo se tak stati hned po divadle, ale nepfedvidane okolnosti skutek muj znemo2nily.

Syn nag byl pfesazen (jak je yam znamo, je take ye sluZbach strYce Sama) z Corpus Christi do San Diego, Calif. Pfijel domt. na 2 dni, a jelikot cesta jeho v kale vedla pies Carlsbad, N. M., vyzval me jestli bych chtela se podivat do povestnych svoji krasou Carlsbad Caverns, 2e mohu jet s nim jednu cestu a zpatedni busem.

Rada jezdim a znamenalo to pro mne velice mnoho tech 10 hod. jizdy dole bsrt ve spolednosti nageho syna na jeho daleko tests, je to z Dallas do San Diego tu gim 15 set mil. Vyjeli jsme z domu ye stiedu rano 29. kijna, na misto jsme dorazili v 5 hod. odpol. Syn me nechal na not v hotelu La Caverna a povinost jeho velela jet dal do ElPaso, kde pfenocoval a jel dal. Ve etvrtek rano nas bus za de gtiveho podasi odvez1 do jeskyfi, ktere jsou asi 30 mil vzdalene od Carlsbad. Podasi bylo velmi neptijemne, zima a degt'. Popisovat jeskyne a jejich velebnou na,dheru nebudu, to se proste neda, to se musi videt. Pak na nas vYletniky bus u jeskyne Cekal, ktery nas opet dopravil do Carlsbad, kde jsme ptesedli na bus do Dallas jedouci. Pr gelo celou cestu, jeli jsme celou noc, celkem 14 hod. nam ta cesta vzala. Pfijela jsem domt v patek. yeder zkougka na divadlo, ktere jsme pohostinne jeli hrat v nedeli 2. listopadu dci Fort Worth ve prospech Navgteva byla velice dobra.

Divadlo se jim libilo. Jen gkoda pro ty, je2 dej zajimal, 2e nebylo ino2no zjednat ticho. TakovY ramuz, to herce namaha a rozru guje. Ja vim, ze vYbor za to nernt2e. A my jsme slib danY spinily Po divadle nas poCastovali vybornym barbecue, zelim, salaty, ko,vou, makovniky. Vge bylo dobre a ja vain jmenem hercil dekuji. — Hned jak jsem do sine ve gla, vita me a pfedstavuje se p. Paladek. Pfichazi neznamY mne pan, podava, ruku a pravi: "Me jmeno je Beran".

Nepovgimla jsem si toho hned, spechala jsem na jevigte za mankly VrlovYmi, s kterYnai jsem pfijela. Bylo tfeba jevi gte ptipravit, v ge jsme museli teprve shamet, a2 kdy2 u2 jsem sedela v napovedni boudce a musila Cekat a2 se opona vytahne, rozpominamse — Beran? Kdo vi jestli to neni ten, jen2 pied nejakYm dasem ye Vestniku vyseknul mi takovou poklonu a zakadil me mezi nejlep gi pracovnice narodni. Uminila jsem si, 2e ho po divadle vyhledam. A nemYlila jsem se, byl to on! Pfijel z Arkansas do Texas k navgteve znamYch a pov giml si oznamky ye Vestniku a steastnil se divadla ve Fort Worth. Te.Ail° me osobni seznameni a p. Beran zajiste sam napige o sve tests a jak se mu divadlo 11bilo.

Ted' konedne se dostanu k tomu, abych podekovala za hojne projevy uznani, 2e divadlo "Moje barva dervena a bile," se v gem libilo; to uznani vgak nepatti me nYbft hercum a proto jim ho davam. Pohostine na natem jevi gti v 11loze sedlaka Razuse vystoupil s nami p. Jan Novotny. Postava, hlas, jistota souhry dala yam tueiti, ze neni 26,c1nYm novadkem na, prknech umeni. Svoji vernou souhrou zapsal se vgem v pamet' a my doufame, ze si s nami east° zahraje, jestli mezi nami ztiistane. A kdo by rad nevidel pi. Olgu Krutilkavou na jevigti? Je mild, hledi podati ulohu svoji v2dy s vrozenou ji inteligenci. Ani nevite jak vaim si jeji ochoty a jejiho uptimneho ptatelstvi. Za velice nepfiznivYch okolnosti jsem kus tento obsazovala, a kdyt jsem ji volala telefonem a tadala ji, aby rilohu vzala, a k tomu rilohu dlouhou a jen 1 a pill tYdne k nacviku, kekla mne: "Kdybyste to nebyla vy, ani bych to nevzala, ale yam k van to udelam", a zahrala svoji filohu na tu kratkou dobu krasne. Take Miladka Ozimova. zjevem a

Strati& B. dobrou souhrou Sc:vgem velice libila. Ji vas mam, deveatka vgecky rada, ktera, se snalite vzit filohy na divadlo. Zustane vain to peknou upominkou po celY 2ivot. Druheho statneho se-. dlaka odrodilce sehral vYborne Mira Jurdik, take jeden z tech vernYch ochotnikt, kterY jakou illohu dostane, takovou bez reptani pkijme a sna21 se ji pfispiisobit. To take plati o Jo2kovy Jurdakovy, kterY hral Jana, syna Razuse. Vystudoval na doktora a zamiloval se do dcery sedlaka Sajdla, odrodilce, zpateenika a gkildce sveho otce. Karase na posledni chvili me vzal br. Josef Vrla. U2 jsem mela oznamku do tisku sepsanou a je gte jsem nemela herce, tedy v posledni chvili za nedbalost druhSTch me br. Vrla zachranil a filohu posledni tYden pied divadiem vzal a sehral vYborne. Jeho 2enu Karasku, pi. Cejchanova, se drukla k svemu partnerovil nepfekonatelne. Naposled jsem si nechala nageho Ludvu Toberneho. 0 tom ani psat netoho vgichni znate, hraje uz v Dallas 30 let a mute se v2cly na nej spolehnout. Povidal: kdy2 jsem byl mladY, dali me hrat filohu dedeeka, a ted 'abych hral Wolin milovnika, ale vefte mne, 2e on doka2e v gecko. Skoda 2e nemam vice takovYch vernYch ochotnYch Ludvii v Dallas.

Po divadle pfigla na jevigte Lilinka Svitakova, v ruce nese rozko gnY hadkovanY ko gidek. Podava, ho me. Myslela jsem, 2e se zmYlila, v2dyt' ja piece divadlo nehrala (jen pod jevi gtern) a 2e to snad path Zavadilce, ses. Pkevatilove, ktera, hlavni svoji roli hrala znamenite, o dem2 zajiste dopisovatele z Fort Worth podaji svoji tiku, mne je to te2ko chvalit. Ale Lilinka povida: pi. Valdikova, maminka vam posila tento kogidek, proto2e jste byla k na gi Bo2ence takova hodna, kdy2 u vas v Dallas chodila do Ceske letni gkoly. Baenka je mile, pfitulne deveatko, kdo by ji nemel rad? Ale ja main v gecky deti rada. Dareeku si budu va2it, pote gil mne tento projev. Laskavost se vyplaci, aspon u deti.

Dramaticky odbor Csl. legionaffi nam kni2ky zaptjeil (na kni2nim trhu nejsou k dostani) s poznamkou, aby jsme je po sehrani hned odeslali, 2e na ne Cekaji v jinem mists. My museli take dlouho Cekat a u2 jsem myslela, 2e ani nedojdou, byly az v Kanade. Raiser me pige: Nag dramatickY odbor jest si vedom nutnosti pestovani dobrYch pouenYch divadel nejen u nas v Detroit, ale i jinde, neb tim se prodlou2i nag deskY 2ivot v Americe.

Dne 20. listopadu tomu bude rok, co nav2dy od sve rodiny a ptatel ode gel p. August Malik.

K ucteni jeho pamatky me odevzdla pi. Malikova za sebe a s3my Franka a Rudolfa $5.00, abych je odevzdala, aby 2iv3im ulevily v bide. Man2ele Malikovi byli oba gtedrYmi claret na dobre fidele a jeho verna dru2ka zilstava ni nadale.

Rada jsem se dodetla, 2e d ye nage horlive pracovnice, pi. Fojta gkova a pi. Wondragova jsou opet vzhtru. Pfeji oboum ze srdce uzdraveni. Pi. Paulova je opet Cila, jako by ji ani nic nebylo. Pane' si to v nedeli ye svem kroji v Sokolovne vytadela. Neni nad zdravi.

Dostalo se nam pekneho pozvani od sester giciho krou2ku tadu Pokrok Cis. 84., ktere nas uctily vYbornou svadinou. Tam bylo sne geno tolik dobrot a2' (jak se pravi) se stoly prohYbaly.

Srdeene diky za va gi laskavost. ttenafe srdedne zdravi, Bo&na Valeikova.

Z HOUSTONU. Fri slavnosti poCadane fadem Pokrok Houstonu v nedeli dne 26. Cijna obdr2eljsem od pana Jerryho Janieka pro na g odboj obnos $2.00, co2 timto kvituji. Za odbodku Houston S.A.6.T. S. P. StudnienY, pokl.

Ministr Heiman Lieberman mrtev.

LondYn, (CTK). Dr. Heiman Lieberman, ministr spravedlnosti v zahranidni vlade generala Sikorskeho, zemfel zde na srdeeni zachvat. Dr. Lieberman byl einitelem polske strany socialisticke a zasadnim odpurcem politiky Pilsudskeho. Za Pilsudskeho raimu byl Lieberman uveznen a pozdeji nucen odejiti do exilu. Rehabilitate se mu dostalo teprve pied nekolika tydny, kdy byl jmenovan ministrem.

Dr. Lieberman byl jednim za zastanct spoluprace Polska s Ceskoslovenskem a tento svtj nazor neptestaval nikdy propagovati.

171111TIMC

Mena 4.

Piehled pi ijmii a vydani za mesic iijen 19410 PAIJEM: Od radu Splatky hypotek Splatky bondu Splatky majetku Splatky pfijeek cert.

Urok z pujeek cert. trok z bondii firok z hypotek Splaceno za praci v pfijekach Slolena., splatka na hypoteku Najemne z majetku Vracena dari z majetku Vydelek v prodeji bondu

$ 17,716.89 17,749.92 44,900.40 1,245.00 4,313.84 1,407.39 5,010.75 11,880.96 225.24 89.30 1,264.47 4.33 31,099.60

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$136,908.09 31,582.29

UHRN VYDANI: Umrtni Umrtni pd. up certifikaty Umrtni nedospelYm dedicfun Umrtni nedospel dedic. arok 1 1/2 % v pujekach Splaceno za praci v pujekach Hypoteky Bondy (Govt. Defense Bonds) Pfifeky certifikatt VracenST firok z ptjeek cert.

Vracene fimrtni poplatky" Vracend splatka na majetek Opravy, atd., majetku Dane majetku Comm. z prodeje majetku Vydani (legal) majetku Pfenos na H. A.

$168,490.38 $ 4,500.00 648.33 1,500.03 318.71 416.77 225.24 31,635.6a 4,000.00 9,296.00 6.49 16.73 100.00 48.96 1,017.74 106.65 27.65 5,000.00

HOTOVOST V BANKACH HLAVNi RAD PEIJEM: Pfijem od Za telefon Na S.A.e.T. Pfenos z Umrtniho Prodej odznakil Za poetovne

$109,625.40

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 7,156.55 357.02

UHRNEM VYDANI: Najemne z utadovny Telefon Za odznaky Potteby a vydani v ntadovne Oprava strojt Pogtovne S1One idedniku Schuze Elektkina Lekatske prohlidky Odmeny za eleny Zafizeni v litadovne Vestnik, 6,586 odberatel0 Vestnik, poStovne Telegramy VYpomoc v iffadovne Express Cestovne Voda Ozuamky Pojieteni v fdadovne Not& Dari IX statni Dan, Social Security

$ 7,513.57

HOTOVOST V BANCE Bond DETSKt ODBOR PRIJEM: Pfijem od HAD. Splatka bondt trok z pujeek certifikatu trok z bondfi Splatka hypotek

$ 3,430.45 1,000.00

2,089.30 2.00 64.00 5,000.00 1.00 .25

60.00 29.75 395.00 418.03 17.50 64.13 767.25 183.90 9.90 497.00 554.94 35.89 740.92 1.00 3.82 182.25 7.21 10.05 1.25 8.30 6.70 10.75 15.52 62.06

$

983.57 2,000.00 6.65 217.50 40.96

Ve stfedu, dne 12. listopadu 1941.

firok z hypotek

10.62

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 3,259.30 2,793.61

Celkem VYDANI: fispory Comm.

Hypoteka Vra,cene Umrtni poplatky Pujeky certifikata HOTOVOST V BANGS Pujeky certifikatil Bondy Hypoteky

$ 6,052.91

MAJETEK NEMOCENSKY FOND Intern od radii Hotovost z minuleho mesice

$ 53,207.61

94.02 82.20 2,200.00 1.20 133.00 3,542.49 529.00 34,577.08 14,559.04

$

20.00 904.84 924.84

Celkem VYDANI: Na podpory

171.90

HOTOVOST CESTOVNI FOND Ptijem za tadosti Hotovost z minuleho mesice

$ 752.94

Celkem VYDAN±: Oprava kary Gas., olej, atd. ,Garage Vracena 'iadost o ptjeku Odhady

1,307.03

$

$

490.00 817.03

15.60 38.43 3.00 10.00 422.90

$ 817.10 HOTOVOST P1tEHLED MAJETKU JEDNOTY $ 797,319.10 Bondy 1,803,440.24 Hypoteky 1,256.25 Zastavni pujoky 416.17 Osobni piijeky 657,254.68 Pajeky certifikati).

109,625.40 Hotovost v bankdch 3,430.45 Hotovost Hlavniho tadu 1,000.00 Bond Hlavniho tadu 53,207.61 Majetek Detskeho odboru 752.94 Hotovost Nemocenskeho odboru Hotovost cestovniho fondu 817.10 185,405.45 Majetek '7,972.17 Zakizeni v Ukadovne 1,000.00 Auto Podily 10.00 10.00 Mekitko .Celkem Dluh nedospelSm dedictim

$3,622,917.56 26,253.32

MAJETEK S bratrskS7m pozdravem,

$3,596,664.24 Edward L. Marek.

Dne 1. listopadu 1941.

V Midfield, Texas.

Ctena, redakce a mill etenati!

Zdeluji vam, ze dne 12. listopadu bude schtze Farmakske ligy v Narodni sini v Elmaton, tak jste 2adani, abyste se dostavili, bude dulegte jednani.

Na slavnosti, ktera byla 19. kijna v Corpus Christi, jsme byli. Vtecka test jinf, ze se to slavnost zdakila a taktel proslovy fecniku, kteki tam mluvili, zvlatte kdy't mezi nimi je br.

Maudr. BohOel, ze iette se vtude najdou nag krajane jak ocel tvrdi a 2adneho uznani pro ten zub6tenY nas narod nemaji.

V nag osade take jsme toho 28 tljna letos slavili. Melt jsme krasnou upominku na 28. jen 1918, kterou k nam promluvil nag duchovni spravce dp. J. J. Handeek, druh3"rm tednikem byl p. Maudr, pkedseda S.A.O.T. z Houstonu.

Nejsem schopen, abych yam vypsal, co on mluvil, ale vite ze promluvil k nam od srdce a jeho tee padla na pildu trodnou. Milk ptiteli Maudke, ptijniete od nas vtech srdeeny dik za tak krasna slova. Taky jsme chteli u nas nejakY cent sehnat ye prospech S.A.O.T., tak byly ustanoveny vSrbory, aby objely krajany a nee° vy-

brali. Ja a milj soused 8rabanelt jsme meli západni stranu od Midfield a vtude jsme byli obdarovani, jenom jeden nam nic nedal a pravil: a kdo nam co da, al my budeme potfebovat?

No myslim si jette dnes - Hitler by ti pomohl.

Kdybychom byli vtechni takovi jak je on? My jsme vybrali tkinact dolaril a 35 centii. Timto vtem, kteki nas obdarovali srdeene dekujem a at' jim pan Bth zaplati. Ti darci budou asi ci kvitovani. Co jini skolektovali neni mi znamo, ale doufam, 2e vice net my.

Take ph to nag slavnosti dne 28. nam to zahrali pekne divadlo herci z Frydku pod nazvem "Lucinka se vdava,". Navtteva byla dobra a herci hrali znamenite. Jenom tomu staremu Frantitkovi to zeneni tpatne dopadlo. Dekujeme yam a pkijedte zase brzo mezi nas.

Geo. Vaculin.

V Moulton, Texas.

Prosim ctenou redakci o uvekejneni jmen darctI, kteti prispeli na na g posledni zasilku tatstva a obuvi pro es'. utedence v Anglii. Jsem jist, ze vtichni ti tlechetni darci davaji jen proto, by pomohli a ne proto, by se o nich psalo, ale zas dle mt,ho Usudku jest to spravne to oznamit, by vetejnost vedela kdo je kdo, a pak hlavne dobre pkiklady tahnou a to jest o co mi jde.

Na prvnim miste to byli jako vbdy, nati bratki Boehmove, kteki vzdy daruji nove a ugteene veci z jejich obchodu. Na druhem miste, kdo nejvice pkispel, byl pan Anton PustejovskY, jeho2, maidelka jest sestrou Dr. Chas. Holluba, esl. konsula v Houstonu. Dalk darci jsou vlasteneeti a obetavi manZele Jos. a Katetina Kubenkovi, kteti meli o sbirku hlavni podil. Pan Emil Dakilek, kterY vtdy vte bali a se o zaslant postara Dail darci jsou: Ludmila Datilek, Rosie Kubenka, Anna John, Bessie Stajnocher, Emily Freytak, Agnes Kubena, Bessie Manneth, P. Mayer, Karolina Kubenka, John Mladenka, Chas. Reran, sl. Adela Knezek, John Beran, Frank Wagner, Josef Stars', Anton J. • Dakilek.

Hotove penize mi odevzdali pro naei akci: Edw. KusY $1.06; John Welfel $1.00; pani John Oulak $1.00; pi. Rud. Valentova 50e.

Diky yam vtem, pkatele, jmenem natich trpicich rester a bratti a esl. vojinu v Anglii. NaSe odboeka prave odesila $25.00, co vanoeni dar pro esl. vojiny v Anglii.

Posmrtni vzpominka budd venovana bratru a memu dobrernu pkVeli, panu Josefu Frantovi z Hallettsville. ZesnulY bratr a ptitel mi 'east° dopisoval, a svoje narodni citeni a lasku k svemu narodu, zal a utrpeni esl. naroda se mnou sdilel. Byl to dobrY elovek, vzornST ktest'an, vzacneho charakteru a ryzi a uptimnii, vlastenec. Oest budd jeho pamatce a pozastale potet Blab.

Paul Mayer, Shiner, TeX. V Jak se v eeehlach kupuje tabak.

New York, (OTK). Podle -akednich dokumen= ktere sem v techto dnech dotly z Prahy, neni nakup tabaku v tak zvanem "Protektorate" jednoducha vec.

Jak jiz bylo oznameno, omezili Nemei prodej jen na ureite osoby - na osoby muiskeho pohlavi stark 18 let, ktere obdrk 30 cigaret tYdne. V:yslovne se upozorkiuje, toto eislo neni stale.

Jak Sc vtak cigarety kupuji 9 Kazdy, kdo ma na kutivo pravo, musi ptijit k svemu trafikantoVi a ptedlotit mu listek - na mYdlo.

"Trafikant opatll zadni stranku listku syS7m razitkem nebo, razitka, svYm jmenem jasne a eitelne a oddeli tstkifek na mYdlo k holeni, eislo 10, kterY si ponecha". Z tohoto nakizeni se zda, '2"R kaldY, kdo kouki, chodi s vousem, proto t. e trafikant si ponecha jeho poukazku na holici mYdlo.

To vtak neni vte. V natizeni se pravi, "spottebitele nemaji narokil na dodani. " ureiteho druhu tabakovYch vS7robkfi", take trafikant, respektive kancelat tabakove retie mudisponovati zasobami kutiva a spote ttebitel musi koutiti to, co mu Nemci daji.

PfLEHLED NOVICY1 2.4.DOsTit ZA MESiC fti.IEN 1941.

Add Cislo 4 9 7 17 18 20 23 24 25 28 29 33 30 35 40 44 47 49 57 58 59 62 63 64 67 68 72 80 84 87 88 89 91 92 97 107 408 110 113 122 130 ,140 142 443 148 151 460 163

Dospili 2adosti 3 5

Obnos poj.

2,000.00 5,000.00

7 2 8 1 6 1 3 5 4 1 4 4 1 5 1

5,500.00 2,000.00 6,500.00 600.00 4,500.00 1,000.00 2,500.00 4,000.00 2,000.00 1,000.00 3,500.00 3,500.00 500.00 2,500.00 1,000.00

1 1 2 2 1 1 2 1

1,000.00 1,000.00 1,500.00 2,500.00 500.00 500.00 1,000.00 1,000.00

3 1 5

2,500.00 4,000.00 5,000.00

DetskST Odbor.

2adosti Obnos poj.

2 1,000.00 1

500.00

500.00 500.00 500.00

2,000.00

1 3 1 4 1 1 1 1 1 1 21 3 2 1 5

1,000.00 2,000.00 2,000.00 3,000.00 500.00 500.00 500.00 500.00 1,000.00 500.00 2,500.00 500.00 3,000.00 3,500.00 1,000.00 2,500.00

Ohm= I.

VieTNiK

Ve stkedu, dne 12. listopadu 1941.

500.00 2,000.00 1,000.00 3,00Q.00 1,000.00 1,000.00

500.00 1,000.00 500.00

110 92,500.00 23 15,500.00 Odeito, se amrtim, vyloudeni, atd., i DetskY Odbor. trmrtim 6 dlenu pojist. na 3,877.00 Odstoupeni, vy,loudeni, atd.

73 Mena pojist. na 55,500.00 79 Mena pojist. na 59,377.00 S bratrskYm pozctravem, Edward L. Marek. pne 28. kijna 1941.

-V TO I ONO. Jo, musel bYt velice na neet'astne planete ,narozen, neb to eteetena se vribec ode mne odvratila a vabec jeete posud se odvracuje. Hned z mladi jsem ztratil to, co deli nejvic pottebuji, to drahe mataske srdce, a tim ztraci dite veechno, aspori ja a moji sourozenci. Wilde kde jsem sloutil, hledeli na mne velice s vrchu, a, tak s vami zachazeli. Pozdeji mne otec dal do udeni za krejeiho na dtyki roky. No, to jsem ;sem se dostal. Myslim moji ptatele, nebylo veteiho lotra na none, ale to jen na ty, kde rodide neptinaeeli pine koee. To byl ten nejvetsi snad na svete, zato ale mel velice dohrou ienu, a ona chudera trpela velice tim, ?se nas zastavala, a nejvic mne, te jsem byl nejchudei a on mne nejvic trYznil, a kdy2, ona to videla a domlouvala mu, tak nalupal pi. 0pa chudera protivala peklo zarovno s nami.

Peal jsem si kolikrat se s nim setkat zde v Texas, ale jit se to nestane, on ji2 dlouha leta je ,pod drnem ,a tak mu pteji aby mu tam Mad'adobke zatopili: Ona jeete dobra due

,vdala se po druhe za jakehosi gevce, tak mne aspori synovec psal.

Kdyt jsem ptijel po vyudeni sem, tak jsem ,delal otroka dvema pant= dvacet mesicri, jen 2a pkeplav a teleznidni listek, zde i v Evrope.

V V Vite, ten bavinoNt program jsem poslal do horoucich pekel, prave proto, ie ten ktery si ,dovoli naseti jeete merle baviny jak jemu dovoleno vladou, tak ho pokutuji, a ten kterY pkeseje, dostane premii. Ja, ale kdybych to tidil, bych to delal obracene. Ja byl zuby a nehty pro obmezeni, ale nyni mam obmezeni po krk. jeden rok jsem mel asi o etyti akry merle baylny, a letos nee° pkes dva akry. Vite co? Kdyt vyplaceli ty ;Stemple, ja, dostal $5.50, dalei si =Mete domyslet. Obdelavam neco pies sto ,akra, soused obdelaval ne ripine polovic. Bylo to asi v roce 1938, eli jsme oba v jeden den i ✓ jeden das pro deky. Jak jsme vfeli z oficu, ,prohlitime • eky, a mne to ne a ne vejit do me palice, prod mixj dek si nedela velikeho rozdilu oproti sousedovemu. Ja„ povidam, pojd'me zpet ,se na to zeptat, i stalo se. tkednik povida: Ty mde o etyti akry merle a soused tviij ma o etyt1 akry vie, a tu to mde. Nepovidal jsem nic, to vam stejne nic nepomilte, ale rimysl maj byl kaadYm rokem pteset. Tento rok ale jsem ,byl zase zkracen a to byla vina mojich hocht.

Oni pole pied setim main a ja, se podle toho tidil, vladni maid ale namail o dva akry merle. Vem to vet jit rohatY, ale jestli budou 46.vat tern, co ptesevaji premie, a tem co nedosejou budou pokutovat, za to rudim, ie ten program pracovat nebude.

V

V

Je tomu jit hezky clavno, co jsem psal, at' veda jde vie a vie ku ptedu, te zmird lid ; vice v mla.deich letech, net kdyt je leeili lide doma bez lekakt, neb jich tehdy nebylo. Redakce Vestniku mne dala jakesi vladni vysvetleni, a podotkla, to podle vladniho dozoru, Ce jsme o mnoho v lepeich zdravotnich pomerech, ne2 ja udaval. Ja tomu tehdy sam van, ale dnes tvrdim, te jsme na tom dim dab, tim hat. jste asi kolik hocht pti prvni sve,t-OVe valce nebylo schopno boje, a kolik nyni?

Co je toho pkidinou? Vtdyt' dnes mate na katstrance v magazi•ech co mate jist, co mate pit, co si mate nalit za mastidku na yak hlayu, dim si mate nalidit tvat, nehty, dim si mate distit zuby, vyplachovat rista, ale sam deft vi co vtechno na svete ji g je, a co teprve bude, a piece padame jako muchy. To ti naei ptedkove vithec nic nepottebovali a podivejte se, jak vysokeho veku se dotili. JA nemel po dnes ,na moji hlave ladneho ekvaru, voda je mojim lididlem, ale ti mladI se yam z toho smeji, a vy jim to nemnete brat ve tie, neb je to jit ✓ mode. Nic mne tak nezajima, jak to kouteni u tech mladYch holek, tern starYm bych se tak nedivil. Ale i to mne pteelo, neb ji2 to neni nic noveho, jen aby se nepustily do tech evropskYch dlouhYch tresek. jak to mivali naei dedkove. t emu se mate vlastne divit? Mate v novinach, jake jsou to krasotinky co kouti, tak prod nekontit, kdyt nas to kraeli.

V Jak se podoba, padne vela Evropa do otroctvi Hitlerismu, a ye SpojenYch Statech mime tolik nadhondich pro Hitlerismus, ze je se co obavat, ab'y nas jemu nezaprodali, a jestli dobrY president proti nim nezakrodi. tak se to i stane. TytO americke stavky neni nic jineiho net prate Hitlera. Divim se tomu yelice, to tolik tisicti delnictva se da balamutit jednomu neb dvoum tlampadam, a nevidi, to tito tlampadove nas vedou do zahuby, jako delnictvo ve Francii. Ja bych si ptal, aby byl •aveden zakon, kdo bude mluvit proti obrane a proti pomoci naeim spojencam, byl ,kaady zastkelen a tak by pkestalo feechno podeztivani a kazeni price naeeho dobreho presidenta, a snad i konec vraadeni a : mudeni toho nevinneho lidu. Co se deje dnes v Evrope, .neni k vice podobne a to vinou jen jedne nejvetei bestie v lidske kati, a jestli zvitezi, tak teprve lid deka peklo.

V V V nedeli dne 2. listopadu mel ukazovat p.

Vaeut deske obrazky v Dime Box, v sini SPJST.

"Devdata nedejte se!" Jak jsem pozoroval, lidu se seela, veli.ka sila, videl jsem i par Nemca, zato ale ti trochu chudei ostali doma, neb oni s katdYm citi po kapsu. Z obrazku ale nebylo nic, neb p. Vaeutovi se cosi kdesi pokazilo, neb vypalilo, a tak lid bez ..podivane odenazel doana.

Ondyno jsme meli jakousi farmatskou schtzi i s obrazky, ukazovanim jak kterY farmak ,ma krasny "hauz", jakeho druhu slepice pestuje. Druht zase, jak druh prasat, koni, krav a podobne. Dale nam vysvetlovali jake platky na tu a onu vec dostanem v roce 1942.

V Tak pta.tele, co nevidet bude novY rok a svatky vanoeni, a tak yam veem pfeji eVastne ,svatky Vanoeni a NovY rok 1942, a v nem to farmatske prosperity, vice spokojeno£ti a vice zdravi, neb ten tlutY kov neni \Teechno. Zdravi, bohde pravi, ale pkeci kdyt pki tom zdravi je ten nejakY milionek, tak jsme tuplovane zdravi. Hake je tomu, kde zdravi neni, a neni ani na hotkou sal, a tu vidime, te ty penize jsou piece veechno. Za penize veude, bez penez nikde; za penize do nebe, bez penet ani 6-ea vas nechce, neb on pry ma, velice rad mamon.

Jos. Mikulin, Sr. V Fort Worth, Texas.

Drazi bratti, sestry a krajane!

Zabava pota.dana, ye prospech S.A.6.T. jit patti minulosti a setkala se s dobrYm vYsledkem.

CelkovY ptijem byl $286.44, a vydani $77.44, takte disteho vttetku zbylo $209.00, z dehot bylo cdeslano br. F. Olexovi do Houstonu $200.00.

Kdo nam co daroval, sestry sberatelky uvekejni samy,. Ja, jsem dostala pouze $1 do bingo od pi.

Ant. Ermis, a pi. N. Bedkova 50c od pi. Rud. Dolkos a 50e od pi. Jos. Koppa. Pani N. Bedkova, darovala poletate, ktere vynesly $5.10. Vstupenky prodali nasledujici: br. S. Elich za $65.00, sestry: Anna Milan za $16.25, Anna Svitak za $6.35, Nellie Bedka $10.00, Marie Paul $4.55 a Aloisie Bedan $3.65. Pi. Anna Korteff odevzdala $7.50, ale nevim za co to bylo, zdali tea' za vstupenky. Temto veem shora uvedenYm patti naee srdedne diky, jakot i ses. Anne Elich za praci v kuchyni, kde se tutily se sestrou Beekovou, tet sl. Liduece Batek, ktera jim stateene vypoma.hala. Dale ppi. Anetce George a Anna Korteff, ktere pomahaly mne pki bingo, ses. A. Svitak mela na starosti zmrziinu, jeji dcerutka Lillinka "fish pond". U dveti br. Jos. Botik st., ses. A. Milan a M. Paul, jim vypomahal br. Jos. Poldeek. Pp. Fr. Kuban a br. S. Elich byli veude, kde bylo toho potkeba, tet se postarali, ze nam to radiova stanice KFJZ oznamovala 3 dny zdarma. Dejte jim \Teat, to jste to slyeeli a te si toho vaaite. Pi. Stan. Ktenkove dekujeme za uklizeni sine a veem kdot nam dimkoliv do kuchyne pkispeli a 'lathed veem, kteki se o zdar flak zabavy pkidinili. 8koda, te nemam veech jmena po ruce, abych je veechny uvetejnila.

A to nejlepei si necham at naposled, totit dallaske herce, kteti nam sehrali divadlo zdarma.

2e hrali pane to se samo sebou rozumi. Bylo tam mnoho Ameritana, kteki bedlive hru sledovali a atkoliv keel nerozumeli, veichni te herci pane hrali, jak je pozorovali podle posurika a smichu obecenstva Hra byla popsana jit drive, jmena herca tet, tedy nebudu vice mista s tim zabirat. Ale dostala jsem od naeich deveat, to jsem jim ty dva evarne herce, Podhradskeho a Hrabinu, nepkedstavila. Velice toho lituji, ale ted' jit chybu napravit nemohu, ale snad se mne jeste naskytne ptiletitost v budoucnosti. Teeilo mne se veemi hF.rci se setkati, neb jsou to sami staki znami a veichni jako do ma na prknech jeviete.

Meli jsme tu navetevniky z Ennis, ale kdo to byli nevim; tet a Dallas zde byli host& mimo herce. Nak zabavy sadastnil se tea' p. Jan Beran z Arkansas, stark dopisovatel do V'estniku, s ktertm jsem mela tea' to poteeeni se seznamiti.

Jeete jednou veem srdedne dekujem. Dekuji tea' br. redaktoru za otiskovani myth dopist a trpelivost s mtmi chybami a slibuji, te ted' dam na chvili pokoj. S heslem "Zvitezime!" jsem jako vidy.

Aloisie Beda.n, taj, S.A.O.Tt

Strand Z Kroutku Ceskych Zen v Dallas, Tex. Vim ze okkavate zpravu, jak dopadla nage poslEdni schtze. Musim tici, to se nas se glo 34, nejvice co letos bylo, a proto jsme men dobrou naladu a souhlas v gech sester na rozdavani jako kaZdYm rokem. KrouZek daroval $5.00 na Cer-veny kti2, $1.00 na postiZene tuberkulosou a $1.00 na Armadu Spasy, a te2 jsme zakoupily Defense Savings Bonds Stamps z darn a penez co sestry donesou pit na gich schazich, je to $1.20 nebo vice, podle kolik se nas sejde, pomalu ale jiste ptibYva. TeZ jsme dostaly 1 dolar od p.

A. Sramek, kterY pujde teZ na ten ileel. Dekujem a ptiSte teZ mezi nami radi Vas uvidime.

ObdrZeli jsme lastEk od na gi ptedsedkyne z Chicaga, aby pry jsme se mely pii na gem kafidku dobte. Vskutku bylo peeiva, teZ rohliaky n.echybely, na ktere je ses. Engelbergrova vyhlagena, adkoliv jich donese piny ko gik, rueim to domil ani jedEn nenese.

KrouZek te2 dekuje pi. Beekove z Ft. Worth za 50c, ktere nam dala pti jeji nav gteve zde v Dallas, kdy tu byla na vYstave s pi. Milankovie a pi. Pola gkovou, zastavily se v nagi Sokolovne a slibily, ze nekdy pkijedou do na gi schilze; diky a my eekarne.

Mnoho lidi mnoho vi, a ze nas bylo mnoho etvrtek, udelaly jsme si vElkou zintriu, totit abychom se vice pobavily a asi i vice silkily, budeme se schazet namisto od jedne do etyt, ptijdem rano v 10 do 3, a jelikoZ pti gti etyrtek budou sestry pro givat deku, kterou mtiZe 30. listopadu nektera obdrZE t, ptijd'te kaZda co nejcitiye. Vezmete si maliekost s sebou na obed, uvatime si kafieko jako doma "1-ialada po tom jiste ptijde.

Ses. Kosova., ja Vam obema dekuji a uZ se na tu deku te gim. Na shledanou ye dtvrtek v 10 hod. rano.

Anna Machaeoya.

V NAgE JARMILA NOVOTNA. Marie A. Z - ivnY, San Antonio, Tex. Ptatele krasneho umeni, hudby a zpevu melt jednu z tech velmi fidkYch pfiletitosti poslechnouti yzacnou umelkyni, operni pe ykyni, milou, jednoduchou a piec tolik libeznYm kouzlem opiedenou, ktera vskutku je pYchou a nadhernou ozdobou na geho naroda, nas veech — nage Jarmila Novotna! Ano, je na ge a my vgichni meli bychom si uvedomiti, co to znamena, miti takove ZEny a mute fleinkujici na nejvyggim miste vehlasneho a krasneho umeni Spoj. Sta.AmerickYch. To jest nedo, co nas velmi povzdna gi v oeich veech naroda. A na ge mild a ye sve velikosti tak skromna pevkyne Jarmila Novotna uvitana byla velkYm shromaldnenim zapineneho Municipal Auditoria veder dne 31. kijna.

Nebudu popisovat cely program, byl nadhern a potlesk v ptEstavkach nernel konce, tak mild nage pevkyne v odmenu nekolik disel ptidala. Pro me bylo nejkrasnej gi, kdy poeala pet nage Ceske, prvni byla "Na gli jsme se" — a skuteene, laska k na gi Ceske teei yyzatovala z jejiho oblideje, z cele jeji postavy.

Ke2 bychom se na gli, nagli vgichni spoledne v j2dnom porozumeni, jednoho citeni, to jsme Cegi, Ze jsme potomci tak vysoce yyspeleho naroda. KeZ bychom se na gli ye spoleene praci u vile ye gt'astnou budoucnost nageho naroda.

Dale byla pisen "Snici jezero" a "Poem" od Fibicha a zakoneeno Dvotakovou "Rusalkou" — "Mesiaku na nebi vysokern". A me to ptipadalo, to ty pisne ygechny jsou tolik ptipadne pro tuto nagi tak kritickou dobu. Zdalo se me, to maji v sobe tolik tkliveho a citoveho, co dui rozbolni i rozradostni.

Jest jen co litovat, to pit takove kdy ptiji2di do mist takova yzacna osoba, at' jit Lena neb mut', kteti nas representuji pied celou americkou yetejnosti, kterou jsou obdivovani a cteni, to ptedni einitele mistnich bez rozdilu vyznani a viry se nespoji a nejdou pti ptijezdu uvitati osobu tak vYznamnou, ktera siri test a slavu jmena aeskeho. Kdy't Mme. Novotna zpivala v Dallas, ptala jsem si tolik, kdybych mohla bYti teastna a kdybych mela to gtesti, abych se s ni mohla pozdravit. A hie, zde se me moje pfani spinilo. Kdyi bylo po koncertu, tedy v prtvodu meho syna JaroSiava

Ve stiedn, dne 12. listopadu 1941. pi. Maly a pi:KallusOve jsme flak slaVtIOU pev-, kyrii vyhledali, Piihlasili se co tek, podekovali ji za krasrie neeske pisne, a- vfibee za celY jeji nadhernY program: Piali ji Botiho pOtehnini v daleim jejim pfisobeni, z &hot ona friela uptitnnou radost.

Pfiloterie zasilam vyriatek ze Zdejtich den:nich list{, jak posuzovaly nati pevkyni Jarmilu Novotnou zdejei povolani kritikove. Piala bych si, kdybyste z toho tet neco, aneb veecko uvefejnili.

No a tu ze veeho krasneho nejkrasnejei bych byla malem zapomela. Na ukoneeni - po neutuchajicirn potlesku pfidala nate pevkyne "Inset, kterou me ma mati zpivati udila".

Schrize odboeky Alamo S.A.t.T. v San Antonio.

Pelma schilze natinct zastoupen'ch v odbodce Alamo, ktere. se konala veeer dne 5. listopadu v budove International Institute, 515 Pecos, byla velmi zdatila. Bylo znati na veech phtomnYch uptimnou snahu pracovati a pomahati die sil kaideho jecinotlivce. Je vskutku radosti b'ti pfitomnu ye schtzi, kde vladne ptatelstvi, ochota a laska nakrieil ku spoledne praci pro dobro trpicich a pro viterstvi porobenYch. Po piedteni thpiskii z minule schtze, ktere byly pfijaty jak dteny, dale eteny dopisy obsahujici povzbuzeni a uptimnou tadost, by kablY jednotlivec snalil se pomahati die sv'ch sil. Po pieeteni techto dopis bylo znati, to veichni ptitomni maji srdce a ze se jich hiuboce dotYka utrpeni naeich nett'astnYch tam v zamoti, Bylo videti na veech tvalich zajern a ochotu k praci.

Ses. Bundilova hned se hlasi o slovo a podava svilj nahled, jak by bylo mono vyziskat nejake ty dolary. Tet br. Dressler se hlasi a navrhuje stoleekovou thbavu, tet ses. Maid se steastriuje a ses. Stahova se hlasi, to si to vezme zabavni vYbor na starost, cot s diky bylo phjato. Dale poznamenava,, to planuji miti zabavu na nedeli 16. listopadu. Pfatele, podpofte veichni tu snahu a praci zabavniho vYboru a zaroveri tu snahu a dobrou vtli veech elent odbodky Alamo.

Vtdyt' je nas tak malo, je to velika chyba a ekoda, to katdY jeden'tiePiihlasi se z dlena, jak by to bylo krasna; kilyby 4tine byli zastoupeni co celek, jak radostne by-'ele pracovalo a jak' by to byl peknY a k. zaslOnftene cti nam pied jinonarodovci sloutici VYsledek!

Dale bylo jednano, jak rozdeliti tu penetitou dastku, kterou ma odbodka prave po ruce, tak aby to bylo co nejspravneji pro ty tak hrozne trpici a k nam v teto pro ne tak hrozne piedvanodni dobe odi obracejici. Vanoce, doba Lasky a milosrdenstvi — a kde oni chudaci najdou nejake smilovani.

V zajmu rozdeleni to dastky, kterou br. pokladnik ma po ruce siteastnili se nekteii broth a sestry, a br. Dr: J. Kopeck velice pekne vysvetlil, jak nejspravneji si podinat, cot bylo mi pfitomnymi s diky pfijato. Ses. Bundilova na to hned dava navrh jak poldadnidku rozdeliti, cot podporoVano a veerni ptijato. Jaka suma a kam, bude "oznamerio asi taj. br . Kallusem.

Stoleekove, zabava, jak lune sdeleno, bude pofadana druhe iitery v prosinci veCer v budove International Instute, 515 Pecos. Piatele, pamatujte na g zabavy, ktere odbodka poiada a podpoite je.

Dar $1 pfispela ses. W. Longtin, jmenem odboeky. Dik. Snad byl jette nejakY dar, ale musite nine odpustit, pfatele, neb jsem dosud cizi mezi vami a je to take zapamatovat si jrnena veech, upOzorriete me a ja s radosti opravim.

Po oznameni phi-mu schilze byla -ukondeha v nejlepei shode a v -na,deji v brzke vitezStvi.

Tail° nas veliCe; le dr. J. Kopeck se s nami steastnil schtze. My vime veichni dobie, te- on nenitte s nami bYti pokatde,--ale tem nas velice, kdyt zavitanlezi nas die jeho motnosti, kdy mu-to jeho , povOlani , dOifolirle. Myisi ho veichni velice vatirne a jeho pfitoninost mezi nami jest nam v^zpruhou.

A tet musim phpomenbut nekolika slovy, jest nam veem velice lito, to br. Al. A Mikula, kterY pro churavost nemtie se steastnit schtzi. Pfejeme br. Mikulovi brzkeho uzdraveni, aby °pet se s nami podilel ye schtzich na spoleene praci odbodky Alamo, kterou on — a snad byl hlavnbn — kteri ji budoval.

Jegte rausiin. ValmnelIouti mile sea. 'Melo*

prijd'te tez brzo mezi nas, radi vas uvidime a poteeite se v to praci mezi nami ye Vagem zarinutktr.

UpiimnY pozdrav posilam veem, s nadeji na brzke viterstvi jsem, Marie A. tivnY, 2427 S. Brazos, San Antonio, Tex. V T. G. Masaryk, cis. 160., San Angelo, Texas.

Ctena redakce a etenati!

Zdalo se to to bylo vdera co byl zalolen nag fad, ale od to doby uplynuly etyil dlouhe roky.

Bylo to dne 7. listopadu 1937, kdy zadal nas fad existovat. A tento mesic tfeti nedeli, dne 16. bude etvrte vYroei na geho trvani. Proto apelujem na veechny bratry a sestry, aby se veichni dostavili a tote vyroei svou phtomnosti poctili.

Bude to schnze nad jive duletita, neb bude volba iffednikt, ktefi se maji starat a pracovat pro dobro celeho tadu, at' jsou elenove pfitomni anebo ne. A prase tam elenove maji pine pravo zvolit si take tiedniky, aby se starali a fidili zaletitosti elent k jejich spokojenosti. Tedy je to .pine mylna domenka nekterych nen& to ttednici si delaji co chti, neb tfady ty byly jim vloteny do rukOu eleny, oni musi delat svedomite die sveho riejlepeiho piesvedeeni a dle stanov. A prave v teto vYrodni schtzi mate tpine pravo, kdy tiednici vas neuspokojili, je vyhodit a nahradit jinYmi. Tedy nezapomente, v nedeli dne 16. odpoledne se veichni dostavit. Teeime se, aby ta oslava byla ulna, aby nate maminky a dcerky donesly sebou nejakou svaeinu, a po ukoneeni sonze bude tanedni zabava ph prave Ceske muzice.

Na shledanou!

Otto Bubenik, • Bedkich Socha, taj.

V Rowena, Texas.

Mili bratti a sestry!

Slibila jsem to napieu deskY dopis do Vestniku a myslim to je eas, abych slib spinila. Nedavno teenil zde v Rowena Dr. Mieek a p.

Za nati mladet mohu rutit, to se veem jeho fee libila. Ptielo dosti krajant, ale bylo jich jen asi polovic.

Nevim co Si myslite o dneAnim svetovem pogtaveni„ ale co ja si vlastne o nem myslim, to si ponecham pro sebe, mo2na to by to nebylo nekomu vhod, tota jestli mezi nami jest nekdo, kdo yeti Hitlerovi, jako na ptiklad Wheeler, Lindbergh a ty ostatni buchty, kteti mysli 2e zachovaji americkou bezpeenost a svobodu, kdy budou piskat pisen Hitlerovych otrokil.

Fled nedavnem Hitler mel tee. Inu, zas ta jeho vytidilka jela jako kdy namate kola u vozu. No to byla tee, meli jste ji sly§et, to bylo inu Hitler. On musel posilit svfij lid, j valka jde die ptedpisu, hm, ale jake ptedpisy, na ty se musi Novel( koukat, aby je pochytil.

Dale kazal, to jeho lid tahne jednou rukou to musi bYt stoprocentni Nemci, nebot' 6egi a ostatni lid kterY padl do Hitlerovy tlamy se boufi a on nam felme to ne. To Hitler asi mysli, to my v Americe jsme slepi a hluei, ale ten panak se pfepoeital, nebot' my nejsme osly.

Hitler se rozpaloval kdyt president Roosevelt feenil dne 27. fijna, mel asi vysokou horeeku, nebot' nag emu presidentovi hoice odpovedel a nazval ho nejveteim lhakem v dejinach. Ja bych fekla, to Hitler je ten lhat. Inu, jak vime, Hitlerovi se nelibi pravda a president Roosevelt uhodil do tiveho. Pozdeji, kdy kdosi fekl Rooseveltovi jak ho ma Hitler rad, ten se-jen usmal a asi ho to nebolelo. eel dale Myslim,ze ut toho mate dost — to yam ale povidam, ja jinak psat neumim.

Se sesterskYm pozdravem, Baena Anna Bubenik.

V DO ROWENY A OKOLI! V nedeli dne 16: listopadu ye 2 hodiny odpoledne bude zde piednaeka, Rev. Vilta o Ceskoslovensku, pod zaetitou S.A.C.T. Rev. Vilt z Rosenberg navetivi zdejei presbyterni osadu v cirkevni zaletitosti a odpoledne promluvi ve prospech Sdruteni o teskoslovensku z osobnich poznatict tam ziskanYch. Proto zveme veechny kraj any a eleny Sdruteni, by se v hojnem poetu dostavili. Ptedna..§ka bude v Komensky sins.

Jos. Bubenik;.

S krajansWe pozdravern.

Ve stfedta dne 12. listopadu 1941.

Taylor, Texas.

Dne 2. listopadu nag fad els. 102. konal svoji schfizi a v ni nektefi bratti poukazali na dopis bratra Laanovskeho ye Vestniku ze dne 29. fijna, v nama on poukazuje na razne nedostatky v mesianich finanenich zpravach aaetnika nagi Jednoty, a ae malo 'arena ai aadna na to nepoukazuje, tak jsem byl pfitomnami br. a ses. vyzvan, abych napsal dopis a tak pomohl fidu 135. za nehoa br. Laanovska pi ge, proto jsem se chopil strojni puaky a ua balm na pomoc. davno se nam ty razne poloaky nelibily, kdya nebyly dost objasnene, ale nefikali jsme nic, neb po zkuaenosti se nam zdalo, tie by to stejne nic nepomohlo aadat o vysvetleni. Jiz od East Bernardskeho sjezdu jsme pozorovali, ae kaada mesic v adetnich zpravach br. fieetnika byla vetgi neb menai poloaka vydani na potteby do Hlavni tfadovny, a za ty 4 roky od toho sjezdu a2 do sjezdu v Taylor jsem toho vydani napoaital zhruba mezi 6 a 7 tisic dolaru. Zadal jsem v jednom dopisu v to dobe, aby bylo vysvetleno, za co ty penize jsou vydavany, ale vysvetleni neptialo. Jeden fad, cili alenove jeho poaadali sveho dopisovatele, aby piarno,na, Hl. Rad dopsal, aby tu samou otazku vysvetlili. Tehdy jeate br. Kubena tomu faclu odpovedel, ae on s tim nema co delat, ae to je povinost br. fiaetnika ,a ae on to brzy ve Vestniku vysvetli, ale posud se tak nestalo. Mysleli jsme, ae nyni kdyt ve sjezdu v Taylor byjo zvoleno 7 moudrach a poctivach feditela, 2e oni na jakekoliv nespra,vnosti v Jednot y brzy paijdou na kloub a pak vge uvedou do pofadku, ale oni take midi jako ryby, tak se musime domaglet, ae ze dvou vaci jedna je spravna, bud' z nejakach pfiein jsou nuceni vaeci mleet, aneb je to v ge tak spravne, jak je to poclavano. Ze fady a dopisovatele vice nepiai o adtech na gi Jednoty jest asi ta pflaina, 2e se apine spolehiy na feditele, ae v ge oni tadne povedou, proto si mesienich ziarav nevaimaji.

Tak se zda, ae za tech 6-7 tisic dolaru vydanach za pod-6v do HI. Utadovny ji g by tam melo nee° bat, av gak kdyt se tato stehovala do nova budovy nekdo psal, ae tam nemeli jen par inkoustem pomazanach stole, tak nastalo vydani za zafizeni, ktere jak v zafijove zprav y udano, stoji a2 posud $7,936.28. K tomu vydani na potteby do Hla y. tfadovny pokraduji kaada mesic dale. Mam po ruce jen nektere irdetni zpravy v nicha jsou vydani, ktera jsou velka a nektery nepravi za co a komu jsou vydana, a site za btezen vydano za potteby do HI. 1:Tfa $157.07, za duben $627.07, za derven $552.79, za srpen $178.13 a za zafi $241.62, tedy celkem za 5 mesica $1,756.68, to jest mimo jineho vydani v Hl. T:Tf. Kdyby vydani na potteby do Hl. Ufa byly druhu jake jsou uvedena v jinem vydani, tak zajiste by br. aaetnik je tam byl dal a bylo by toto o tu sumu vet gi a bylo by, jmenovane.

Proto vydani za potteby do HI. trf. tat musi asi bYti jineho druhu, o kterem Cleni nemaji vadat.

Ja nevim prod by nemohlo bati ve Vestniku vyjmenovane za co bylo tolik penez vyplaceno, kdy2 v jinem vydani jsou jmenovane veci za ktere bylo vydano jen 25c. Na to mama svtij Vestnik, aby v nem byly podavane podrobne vaechny pfijmy a vydani.

Dale, po gtovne se nam zdo, bat nadmiru vysoke a sice za bfezen $64.53, za duben $71.00, eerven $68.60, za srpen $342.34 a za addl. $68.60.

Dale, dary za aerven $500.00, za srpen $400.00 a zaki $50.00. Komu byly tyto dary Take v mesici zafi vidim poloaku: osobni pajeka $416.19. Bavalo ye stanovach, 2e Jednota osobni palely nepovoluje, ale to se nejak ze stanov vytratilo, neb jsem to tam nemohl nalezti, proto HI. 'Cif. jig povoluje i osobni pajdky, cot' by nemelo bati dovoleno, ponevada k ta,kove pajdce by byl opravnen kaada Men, ale maloktera by ji obdrael. Mali by jsme jiti podle elanku ilstavy S. S., ktera zni: stejnd prava v gem a zvlag tnich vahod nikomu. Take poukazuji na velke vydani za vapomoc v HI. tat. v dervnu, ktere bylo $401.85. Jest to ptanim Clem i naa'eho fadu, jako alent fadu els. 135. a cis. 4., aby ty zpravy aaetni byly lope podavany a hlavne, za co vg e -.710 vydano, aby elenove vedeli na co plati. Nejsme to jen my co se ozavame, co by jsme chteli vadat, za co jsou vydavany na ge penize, ohti to vedet i jint 61enis a proto aby 61eni

vie sTr;ta nechovali v myslich nejakou n,edaveru bylo by zajlste legal, aby ty frety, na gi Jednoty byly otevfenaj gi, to u nada o mot vice price.

Tak jsem jig naboje vystralel, zastal mi jen nektera. Mel bych je vystfelit na Hitlera, ale necham si to na pOdruhe, proto koneim s nim, aby se vge v tech aatech vyjasnilo. Pozdrav vgem bratram a sestram, C. V. Adamek.

-v §tefinik, eis10 142., Houston, Texas.

Sestry a bratfi!

Nacre sokolska jednota zhostila se sveho programu v nedeli bajeane. aspech byl pekna, jak moralni tak finandni. Pravda, finaneni mohl bati jegte lepgi, ale nemusi prget, jen kdya kape. Jmenem tech mladach sokola dekaji tern, ktela se pfi gli na jejich program podivat, oni na to nezapomenou. Ja yearn, ae se program vgem libil, ae uchvatilo to jejich cvideni kaadeho. Svam vystoupenim ukazali co dovedou a svoji houaevnatou pill naznadili, ae je nejvyggi Cas se vzmuait, vzeptit proti tomu neviditelnemu vlivu, ktera chce nidit vge co je na akor nagemu deastvi a naa'emu sokolstvu a pfi tom ale nejsou na akor americkam zasadam a idealam. Dekuji tea za uznani, ktere projevili ustne nekteti nagi navatevnici, 'ae se jim to velice libilo. Vyfidim to vgem cviaicim ph sokolskem evieeni.

Tag yam pfatele chci.oznamit, ae 23 .listopadu bude v sini fadove sehrana ohromna komedie "Charleyova teta". Budete se tak smat aa, ale nejen ten den, kdykoliv si na, to vzpomenete vailycky se zasmejete. No pfedsta yte si, ae bude muiska pfedstavovat tetidku, ale pane obleeenou a ph tom koutit cigara. Dve takoye rortomile deveatka budou myslet, ze je to prava teta, budou ji olajimat, libat a ona ta padelana teta to bude samortejma labutnicky pfijmat. Ale as to faleane tete budou dva sokoye vyznavat lasku a kaada ji bude chtit k jejim milionam za genu, ten strach tech dvou studenta, kteki tu komedia spiskaji, je tak ae se budou chtaaVzdaaaaadeji svach deveat nen aby si vzal naataanuge za term Az pfijde ta prava teta krasayiee, ktere pfebere to faleane tete jednoho milance a pak, co se nak z tnho vyklube uvidite tu nedeli v sini tadove pfi divadle. Tea bude s nami hrit. ses. R. Antonova. Bude pfedstavovat francouzskou panskou do ktere se zamiluje Brida. Sestra Antonove, je rozena, v Italii a snail se v gemoine &it se eesky. Pravda, jeji manael, yateena herec ji uei a da ji vgemoanou k tomu pomOc. Ale je to chvalitebne, tie je cizi narodnosti a dba, co zatim tolik nagich devdat nedba a rodiee dosti lhostejne na to pohligeji. Jak to bylo miloudko poslouchat, kdya ph bazaru fadu Pokrok Houstofiu zpivala bavala. sl. Rulikova takovou sladkou piseri "Ta nage eeske, zem je jako zahradka", tak sladce to znelo ze jednomu rnimovolne vytryskly size z ()al. Aneb pfi sokolske besidce mala Elizabeth gtefkova svam tenouekam ale jasnam hlaskem zazpivala piseia Svobody, a jsou to take deti zde rozene. Tea =la 8indelaf z Rosenberg /Ira' na piano solo a pak "Kde domov mar, tea sokolik asi 8leta. Malidka Merelyn Earl byla taky rortornila. Je to hezke, tatinek American a nacho, svoji ienuaku a dcerugku, aby, hraly Ceske divadlo.

Prase co sedim a nisi vzpomela jsem si, ae nage deska, devdatka, bavale sokolky sl. Betty Broveova zmenila svoje alien° na pi. Wattkinsovou, a Eyleka, Klimova, tea. Pfeji jim jmenem Sokola a Mena tadu gtefinik, aby slunko vedsvitilo jim na cestu aivota, na, nia necht' roste spokojenost, zdravi a atesti.

K. 6tvrtnikova.

Zatim na zdar!

V Z odboelty Seymour S. A. C. T. Schaze konala se 2. listOpadu ye ktere dujici Mani pfispeli: mariaeld Frank Krahula $3, Frank 8oAolikovi $3, po dvou dolarech dali mantele Joe Simichlovi, ,Jos. Tomankovi, Aug. Ermisovi, Emil Jakubcovi, Flor. Hiklovi, pani Emilie Cernoch, pi. Jakub Novakova a pan Jos. Jelik; po, dolaru manaele S Barto govi, J. J. Sikorovi, Torn Syptak st., Ign. Bohad, John 6uLikorovi, Torn Syptak st., Ign. Bohad, John 6u. ba, L. J. Malik, Rud, Rrn6itik, Stan. OndnIgek, Fr, Kubala, Geo, Maceiti Ant, Holub, Ed, VI ta1

Straus' 11,

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitiepsanY resolueni vYbor tadu TexaskY Mir Cislo 10. v Shiner, timto vyslovujeme jmenem tadu nagi hluboce citenou soustrast portistale mantielce Anna Paul nad ztratou milovaneho manlela a na geho spolubratra Viclav Paula, ktera zemtel dne 31. tijna 1941. Byl uptimnYm bratrem a na g tad ztraci v nem dobreho Ciena.

Vime, poziastala mantielko, tie zarmutek Vag jest veliky, lee buditi yam irtechou, to my Clenoye tadu s Vami uptimne citime ve Va gem zdrmutku. ZesnulY bratr at' odpoeiva, v pokoji Cest budia jeho pamatce.

Dania v Shiner, Tex., dne 9. listopadu 1941.

Karel Mike g, R. B. Kroulik, Aug. Madala, resolueni vabor.

Jos. Baca, Joe Wa gek, Fr. Stanek, Rud. Sogolik, Alb. Hrneitik, pani Julie Hrneitik, pi. Mary Regon, pi. Virg. Morris; mantiele F. Pettek, Karel Tomanek 50c a Henry Hejl 35c. Celkem bylo vybrano $46.85.

Nage odboeka bude potadati Ceskou ko giekoyou zabavu ye spolkove sini v Seymour dm 16. listopadu veeer. K tato zabave dostavte se veichni, opikovano bude brzo a tak budete miti es as a hojna nav gteva ptinese vYtetiek na tento dobrY iiCel, totiti na podporu fondu S.A.O.T. S krajanskYrn pozdravem, Joe Wasek, taj.

Ant. Mocek, pf:dseda.

V Washington, D. C. — Italove representuji nejvatgi skupinu cizincu Ci nsobeanil ye Spoj.

Statech, kdetito Nemci jsou ati na sedmem mista. a Japonci na miste jedenactem. Tato situate byla zjigtena v departmentu spravedinosti po rorttideni 4,921,349 osob, ktere loriskeho roku na podz'm se mushy registrovati jako neobCane. V tomto seznamu je 694,971 Italtl, 315.004 Windt a 91,853 Japoncil. Na druhem miste s nejvatgi skupinou neobeana j Kanada, ktera, ma v Soustati 449,022 svych ptislu gnika. V za- peti nasleduji Polaci se 442,551 osobami. take jsou na ttetim miste. Pote ptijdou Mexieane v podtu 416,892 a Raku gane-Mad'ati se 402,827 osobami. (V seznamu je vYsloyne uvedeno: Austro Hungarians, coZ ov gem neni tiadna, narodnost. Patrne jde o star gi lidi, kteti do Spoj. State pfigli pled prvni svetovou valkou z bYvaleho Rakousko-Uherska a nyni za zsmi sveho narozeni udavaji je gte tuto monarchii, ktera uti davno neexistuje. V tato Cislici jsou motina, zahrnuti take nejaci Slovane). Ostatni narodnosti ei zeme, jeti vykazuji vice neZli 100,000 neobeant, jsou: Rusko 366,834; Velka Britanie 291,451; IrskY svobodnY stat (Eire) 158,202; 8vedsko 102,178.

KALENDAII 11. listopadu. Veeefe Viterstvi ye prospech S. A. O. T. v Riverside Parku, East Bernard. Zaea,tek v 5 hod. odpoledne.

16. listopadu. Divadlo "Lucinka se vdava." sehraji vlastenci z FrYdku v sini Karel Jonas v East Bernard ye prospech S.A.O.T. 16. listopadu. Akademie sok. jednot Ennis a Dallas v Sokoloyne, Ennis, Tex. 16.listopadu. Pfeclna gka Rev. Vilta o Ceskoslovensku pod zagtitou S.A.O.T. v sini KomenskY v Rowena, Tex. 16. listopadu. Ceska zaba ya a koMelcova veeefa ve prospech S.A.O.T. ye spolkove sini v Seymour, Tex. 23. listopadu. Divadlo "Charleyova tea" v sini fadu 8tefanik v Houston. Tex. 30. listopadu. Pietni vzpominka na ticteni pamatky narodnich hrdintl, ubitYch nacistickYmi pochopy v presbyternirn kostele ye West, Tex. 14. prosinee. Celodenni program clivadlan, pro 6,N,S, u t3te.faniktlis Houston;

Straus L

VESTNIS

ikad Fort Worth, eislo 154.

Ctena redakce!

Bratri a sestry nageho du mi zajiste odpusti, ze jsem neoznamila nagi mesieni schtizi, myslim, ze uZ to kaZdY na g 'den vi, 'te sclailze je kaZdou druhou nedeli v mesici.

Napigi neco az po schtizi, drive jsem se ku psa ni nedostala, byli jsme prilis zamestnani s programenz na 28. Nen i zrovna i se zabavou, kterou poradala na ge odboeka v nedeli 2. listopadu. Nebudu vypisovati jak se nam v gechno krasne vydatilo„ Ze musel mit z toho radost kahlY zde ve Fort Worth, kdo jen trochu citi s tou na gi starou vlasti a kdo je jen trochu 6echoslovanem. Oetly 0 v gem ji.Z v predeglem eisle Vestniku. Nekteri se mne ptali, jakou to baseri jsem jim prednesla na den 28. kijna, Ze se pry libila, ale bylo moc lidi, nebylo vzadu dobre slyget, tedy si prali abych ji prednesla znovu v nedeli 2. listopadu. Meli jsme zase velkou navgtevu a krasne divadlo, ktere nam zahrali dallagti ochotnici, nebylo na to . u2 easu, neb ti tancechtivi mladi lids se u2 nemohli doekat, tedy prosirn br. redaktora, aby ji zde uverejnil.

Je to baseri od Karla Jona ge pod nazvem "Phsaha eeskYch zemedelcii, ktera se na ten den hodila.

Ted' jests prosim redakci o uverejneni jmen darct na bingo: Pi. V. Miler sklenenydZban, pi.

Botikova bednu grocerie, pi. Peterkove 25c a velkY ruenik, pi. Joe Pola gek 8 sklenieek, 2 kv. zavateniny, nejmenovana pani z Dallas $1.00, AneZka Svitak velky ruenik, pi. Van:eh talif, rnisku, Anna Svitak deeku, gateeky a 25c, pi. TirCk bull bramborti a 2 kaeeny, pi. Zilka 6 kv. zavareniny, pi. Gurley 3 male deeky, 1 vet gi, pi.

George, krabici na kejk, a 25c, pi. Mary Paprska kogik na papir, pi. Kucharova dva haekovane kogieky, pi. Pourdexter pouzdro na jehle a "kulmy" na vlasy, pi. Ed. Ermis velkY ruenik, pi.

Paul 2 oveeky a velkY obraz, pi. Jeemenek cigku na vygivani, pi. Beeka vy givane ci gky, pi. Paprska star gi $2.00, pi. Juranova ml. abanek a 6 sklenic, pi. Je2 2 kvarty zavateniny, pi. Elich misu a 6 sklenic, pi. Joe Palaeek ve gak, konYvku a male housle, pi. Beeanova 2 paj. misky a vySivane cigky, pi. Hias $1.00. Nevim jestli je to vgechno. Jedenkrat jsem zapomela napsat pi.

Kratkou o svatbe na geho sync. Franka, dnes to napravuji a dekuji vam pi. Kratka a odpust'te, ze jsem si tak pozde vzpomela. Tak vam mill pratele jmenem na gi odboeky srdeene dekuji a preji mnoho zdravi a gtesti vgem.

Anna Svitak, dopisovatelka. v v v Prisaba b'eskYch zemedelcii.

Karel Jonag.

Tre vekii tomu, co se rvavost cizich nam v smutna, srdce laenYm chrupem vry a co meeem popravila na ge vtdce a o pudu se nagi rozdelila.

V otroctvi takem po tri sta let nesli korunu trnovou my na svem eele, az Bilh se rozpomnel zas na svtij narod a v ruce na ge vydal nephtele!

Jsme opet bez pout svobodni a volni, my glenek nagich vzlet je zase smelt' — Hodina tatovani uderila!

Ne pomstu, — prava chceme jeZ jsme meli!

A nejdriv pravo na pirdu my Mame, neb bez pildy je narod — parob kletY. Chcem proto pirdu, kterou jste vy vzali praotcum na g:m pied tremi sty lety!

V2dy byla na ge, i kdyZ jste z ni tyli, my svoji praci Zivot jsme ji dali, my jejim vzdechirm vkly jsme rozumeli, a potEm svYm ji verne svla2ovali.

V‘Zdy byla na ge a je na ge dosud — ta ptda eeska, proto chcem ji zpatky!

A my ji dostanem a chranit budem peed novou zlobou, zaludy a zmatky!

Chranice 0:du, chranime stat volnY, — kdo tvrdi opak, lid na g paste klame! my, straLi e 1511e. a p..-av 1eijr la

Va sttedu, dne 12. listopadu 1941.

RUZNE NAHLEDY V NAM JEDNOTE S.P.J.S.T.

Pie I. J. Gallia, Houston, Tex. Ano, rfizni lids maji rfizne nahledy a belnYch a minulYch udalostech a o budoucich veci mai° neb nic nepremY gli. Rozumni lids men i sve nahledy jakmile jsou presvedeeni, ze jejich nahled je mylny, kdeZto blazni a lids tupeho smyslu dr2i se tech nahledil o rianych yecech, jak jim bylo v mladi jinYmi napovidano a do hlavy vtloukano. Obyeejne jsou to lids, kteti se boji mysleti, uvaZovat a samostathe ptemY get, co je pravda a co neni. Ano, jsou nejhor gi jiste organisace, ktere hlasaji za pravdu to, co samy za pravdu neuznavaji, jen kdyZ jim to nese dobre vYdelky a pohodli pro jejich osobni choutky.

Avgak u nagi S.P.J.S.T. takove nauky nemaji byti ani pestovany ani trpeny. Jakmile ureite vime, co nam a nagim elentim je gkodlive, men by jsme ty Skodne stranky pod kaZdou podminkou hledet odst'ranit.

Ku prikladu, v poslednim sjezdu v Taylor byl prijat elanek, ae kdy2 elan sve poplatky kaZdY mesic ureite nezapravi, 'Ze se sam takovYm neplacenim od podpory Umrtni vylueuje, bez ohledu na to jak dlouho elenem byl.

Ovgem, dobfe a rozumne rizene rady rnohou a take to delaji, ze ony poplatky samy za sve Cleny plati a dekaji jim.

Jsou rtzne pripady, ze elen se do schtize nemtde dostavit, a take nema nikoho pri ruce po nemz by ony poplatky poslal, a take nekdy nema, po ruce hotove penize, ze by je mohl po nekom poslati — a zase jini tzknou: vZdyt' mne znaji a mohou yedet, Ze to behem easu zapravim -- a take sobs mysli — yS"ak oni u tadu yedi, Ze moje pojistka ma pujeovni hodnotu, tedy nebude-li mi mono dale hotovYmi platit, udelam piljeku a tou, dluh yyrovnam, vZdyt' jsem u bratrskeho spolku, jehoZ heslo zni: Podpora, Lidskost a Bratrstvi. Obzvla gte letos v na'Sem primai a jinde, kde prili gne degte a boure nadelaly mnoho gkody na erode, jak br. Nemy a jini udayaji, pi-ijem z letoShi firody sotva staei na placeni dane — a jeliko2 asi 80 procent nagich elenu jsou v rolnieeni, tedy nage rady a Hlavni ftad, drive nea odlo21 elena od podpory, mely by dbat, aby takovY elan byl uvedomen, co stanovy ukladaji, a hledet jemu dle moZnosti pomoci to tak zandit, aby nebyl od podpory odlcden.

Pied prig tim sjezdern uznavam a odporueuji, aby vegkere zamilovane a jine romany byly odloleny stranou a to misto bylo vypineno rtznY mi dopisy pro opravy stanov. Doufam, ze ty maminky mi odpusti, ze podavam svirj nahled v torn smeru a Ze ony take nejake uZiteene opravy budou eas od easu podavat pro dobro nagi Jednoty.

Ovgem mame ve stanovach elanek pro odvolani jistYch elankt, ale podle zn'eni toho elanku vezme to mnoho easu neZ se mohou nejake elanky napravit, to by melo bYt zkraceno. Pak eteni celych stanov od prvniho do posledniho elanku melo by bYt vynechano a jen o tech elancich jednat, na ktere jsou opravy podane, tim by se mohlo ugetrit asi dva dny easu, aneb neco pees tri tisice dolarti.

Kdy2 kaZdy Glen ve svem radu poda nejake opravy a rad je prijme, Hlavni tradovna by mela nechat takove opravy pied sjezdem upravit a vystavit obeZnik pro v gechny delegaty a take nechat y e Vestniku pied sjezdem otisknout, aby kaklY elan eels Jednoty, mel tost je doma volne promyslit.

Dale, behem sjezdu eili hned po sjezdu kaZdY veeer nechat Zadane elanky, ktere sjezd prijme a na druhY den dava, protokol k prijeti, tyto opravy pied delegaty predloZil, aby kaZdy delegat rnohl sobs je preeisti, aby mohl o rich rozu .mne jednat. Neni-li deska, tiskarna Po , ruce, maze bYt koupen mimeograf a tarn se to vyridit.

V poslednim sjezdu v Taylor meli jsme eeskeho stenografa, ale jeho prace pri gla ye Vestniku a2 asi za mesic po sjezdu tak bylo asi trinact stovek bezUeelne vyhozeno a cela, jeho prace byla bezireeina pro oven sjezd.

Pak ptedLeda sjezdu r,ern61 by brati tolik Ca,9‘,1 ,,, vgvetiovat ka2cie minio 0 to 1111:

to

11:11W10

ZtTaCi,

ko.t" pro asi 400 delegatti po $4 denne kat'do, hodina easu stoji Jednotu $200 eili za osm hodin g estnact set dolarit — poditam, Z'e co vzalo Best dni easu, t'e to maze byt vykizeno za tti dny prakticke reorganisaci celeho vedeni sjezdu.

Take mi bylo tedeno hodnovernYm elenem, tensjezd nemel davat misto pti giho sjezdu do tak dalekeho zastreeneho mista, jak to udelali pro Corpus Christi, a 2e ty vYlohy, cestovni, a denni plat delegatu bude asi tri neb etyri tisice dolart jednotu vice stati neZ by stal sjezd ye vice strednim mists. Jsou mista jako Caldwell, Temple, Waco, Cameron a jine, kde vet gi Cast deleg;att na blizku bydli.

Dle meho nahledu, mesto Bryan ph College Station, kde je dobra, rolnicka a kerneslnicka gkola, bylo by dobrYm stredem, jeliko2, delegati kteri se zajimaji o sta y rolnickY a remeslnickY, mohli by tarn nabYti mnohYch vedomosti o mnohYch vymolenostech v tom odboru. Druhe misto, ae trochu vzdalenej gi je Austin, kde je statni universita a ve gkere statni zrizeni, kde by delegati mohli seznamit se s nagim statnim zrizenim. — Bratr KruSinskY a jini mi raete odpustrt, Ze neschvaluji onu volbu pro Corpus Christi, vageho domova, ac znam ono misto a take vim, Ze tam maji pohodlne vYletni misto — v'Se co mam proti onomu mistu jest to mnohem vetg vydani ne2 v miste lelicim vice ve sticedu tadfi nag Jednoty statu Texas. Doufam, Za bratti v Corpus Christi sobs to rozmysli drive ne2 udelaji dalgi pripravy pro poradani vgech pottebnYch veci"pro pri gh sjezd a Ze poMdaji Hlavni tradovnu, aby ustanovila vice ptihodnejg misto ye sttedu vet:gny radii pro uktteni penez, ktere mohou bYt venovany pro dulelite Vim, Ze bratti v Corpus Christi a okoli (jich2 mnoho znam osobne) jsou obetavi a horlivi pracovnici na poll naroda dedienem a doufam, ae uznaji bez uraZky, Za tyto dobre minene nahledy jsou spravne pro dobro celku. Ten eas co to vezme od vzdalenej gich radii jeti tam a zmatky pri beZnem dennim platu etyri dolary denne, jak bylo placeno behem posledniho sjezdu — mule se lehce ugetriti asi tti neb etyki tisice dolarfi.

Take ptedseda pti giho sjezdu mute u8ettiti asi jeden den easu, kdyZ nebude ph kaZdem jedriani svoje nahledy podavat. Ptedseda sjezdu, jakoZ kaZdY ptedseda tadu ma jen v ten eas mluviti je-li o to polada,n. Kandy delegat ma byti dosti uvedomelY, aby veal co ma delat, a jen takovi maji bYt do sjezdu voleni, kteti znaji sve povinosti, bez rozdilu jak velkYrn majetkem vladnou.

Je de-1i rolnik pracovat v poll, musi bYt zaopatten dobrYm potahem a dobrYm pluhem a jinYrni pottebnYmi pomuckami, aby zbyteene casein nemrhal, to same maji delat delegati pied sjezdem. Maji se dobte informovat, co se bude na sjezdu projednavat a znati stanovy ktere mame,,a co mono se poueit o parlamentarnich pravidlech. KdyZ tak kaZdY delegat bude poueen o syYch povinostech a budou dbati toho, aby nepotrebne a neuZiteene ptedmety pied sjezd nepredkladali, tak pujde v ge rychieji pro ukoneeni sjezdu.

Poeitam, ae pri gh sjezd bude miti okolo etyri sta delegata a bude-li ureenY plat jak byl minule t. j. atyri dolary denne, tedy kaZdY den bude sjezd stati gestnact set dolartr, aneb za 8 hodin, $200 na hodinu.

Take by mohly bYt odloleny vg ecky feei a prednagky jak radovYch tak prespolnich teenikir na veder po schtlzi. Ov gem keef predsedy a uvitaci fee mayora mesta musi bYt pripugtena ph zahajeni sjezdu, ale maji byti obe reel struene, vecne a co rno2no nejkrat gi podane, tak aby obe nepresahovaly dvacet minut, co2 by stalk) sjezd za obe fedi jen gestagedesat dolarti. Ano, poditam na dolary, aby se jich co nejmene utratilo., jeliko2 v dne gni dobe dolar vladne svetem.

Musim vzdati diky krajantim v okoli East Bernard a Taylor, kde se odbYvaly posledni sjezdy, Ze byli tak pilni a obetavi o v gecko se dobre postarat pro pohodli delegatt. Az nekdy se bude sjezd potadat v Houstonu, vim ‘Ze nage rady zde vain to oplati v pine mite, Av gait misto Ova dohra kava, i."!aj a ta starotoho t' byla modni 16d(r,'..1 )11)1;:wkt: ,

s

Ve sttedu, dne 12. listopadu 1941.

JOSEF JAHODA:

ZAKLETA HOSPODA VESEI;s2" ROMANEK Vajdye se ueklibl a repeti: "Vy jste jests zajic, kterY v Praze nosil ealeeky s kafem a strdil hostu pod nos, co yam u mosazene maeinky vrazili do rukou. Ale a2 budete mesic se starYm Palanem pohromade, ten vas u2 hospodskym etrychrim nauei!"

Zaekaredeny 8arych moudte utrueuje: "Tady je zakleta, hospoda, tady je i pivo zaklete!

Jednou yam povim historii, jak byla tahle hospoda zakleta.!

Mlady Palan jen rozpaeite se usmiva: "Ptieinim se, abych tu kletbu se "Zlate etiky" odearoval — ."

"To mate marnou nadeji", chechta se sedlat.

"Tady 112 na veley vekilv nebude hosty naradena, hospoda a 2adnY eenkyt se tu neo2eni. A jd," nafukuje se, "ja, bych sem svou Veroniku ani nedal!"

Provaznik zmetil Vajdyee ritrpnYm pohledem, povypladl epieku jazyka a podival se ke sklenenYm dvetim, kde se objevil story Palan s demi sklenicemi, jejich vysoke eepieky mlekove svitily.

"TM sklenice jsem odtodil a tuhle ty txi teprvs natoeil!" znevave hlasa, a stavi pivo pted hosty, ale jen se chtel provaznik napit, vchazi novy host. . genkft ho uctive vita: "St'astnY dobrY veeer, pane kontrolor, — zrovna jsem naeal a u2 letim pro pivo!"

Pan kontrolor v oeurnelem svrchniku, v nazrzlern trvd'adku, se splihlYm limcem u krku, jde ke stolu, zat'uka na desku, na znameni, 2,e veem jaksi obrazne podava ruku, a obtadne svleka, svrchnidek a huhriave hovoti: "Mame potad jeete sychrave jaro, — na regma je - to sakulentskY eas!"

"Ale nevestam a 2enichilm se naleva jarni miza do tela, — to jsou ted' keefty, pane kontrolore, videj'?"

Pan kontrolor Hueka nakreil eelo, neodpovedel a zveclave se dival na mladelho Palana, kterY se hned ptedstavoval. Velkopansky podal mu pies still ruku a akrobene povidal: "Uvidime, jestli ted' tu bude k dostani paprieka, nebo gulaeek a kalieek nejake perne ostrotY!" Vajdye honem Palanu vysvetluje: "On pan kontrolor se musi potadne posilit, net' jde holit nejakeho mrtveho! Pan kontrolor holi veechny mrtvoly do truhly".

Pan kontrolor nevrle odkaelal, neuznal sedlate za hodna pohledu, ale ten u2 zase taekalsky evadroni: "Abyste veal, novY eenkYti, pan kontrolor mohl by yam bYt take v budoucnosti u2iteenYm! Al se o2enite a zaplatite mu poplatek, bude tajne hlidat vaei 2enu, aby yam s nejakYm evintlikem nezanaerela!"

Pan kontrolor jests vice nakreil eelo a hneviye huhria: "Main soukrom' detektivni ristav, ouiadem koncesovanY, — pane Vajdye, teda 2adne hloupe vtipy!"

"A na vykladani karet mate take koncesi, pane . kontrolor?" nevinne pta se palenY sedlat.

Dobte, 2e prave s napenenYm pivem cupita stars Palan, stavi ho pied pana kontrolora Hueleu a brepta.: "U2 jsem dlouho nemel pateeeni, — ted' za noveho hostinskeho tady pan kontrolor easteji ptijde!"

A zase do toho evihl sedlat Vajdye: "Ted' tu "bude mit pan kontrolor trojnasobnY keeft! Dohazovat novemu eenkyti nevestu, pak mu 'ji hlidat pied hezkYmi amanty a eekat; a2 urntee, aby to jests oholil, Palane!"

Provaznik nerudne brouka: "Tobe je, Gusto, hej! Ty jen kaeparujee lidi a cell svet mae za blazna! Ty mae jen jednu dceru na vdani, — ja mam dve, a to je y e familii v2dycky llama, strika!"

Sedlat ptimnoutil oCi, cbtel asi provtiznika usadit, ale nejok si to rozm:y-sleL 6a•ych Inluvi, ale ilCl dy finie nzt)male*;1 L.: 1116, 6ehity1 ve6oie 111110 11106

Vt8TNillE hovoru: "A ze on dnes nejde Kombera! Kdyby vedel, ze jsem naeal, jiste by ptieel!"

Sedlat zapaluje si dlouhou gypsovku, m2,oura, potmeeile s hosta na hosta a jedovate povida: "A to nevie, kde je Kombera? U "Koruny" piece! Vypravuje tam, co ptedevdirem tady od nas naslechl, a budoucne bude zase nem vypravovat, co slyeel u "Koruny". Anebo ma 'lade v parade new libiveho, copankoviteho a hyhlaveho ".

"Pan Kombera je jeete svobodnY?" uctive pta, se mlady Palan, aby take se srieastnil hovoru.

Sedlat se chechtave neklibl: "Ten ud neni svobodnY pies dicet let, — Palane, vid', 2e jeho Matylde je ke diceti?"

Mrzute odpovida provaznik: "Podle jeji krasy vezdejei hadal bych ji eedesat."

Sedlat je ve svem 2ivlu. Vypravuje budoucimu eenkYti: "Kombera ma ealvostrovou krev!

Jak vidi hezkou 2enSkou, u2 t'oka jak tettev a ztrati lidskY pomysl. A ja, mam nejvetei legraci z toho, ze si Kombera mysli, 2e veechny 2enske jsou do neho zamilovany! Tuhle pan kontrolor by nam mohl vypravovat o tom kroniky!"

"Nic nemohu vypravovat," utrhuje se pan Hueka. "Nic na pana Komberu nevim a kdybych vedel, nepovim. A oni, pane Vajdye, by me meli ueettit, proto2e mi dnes behaji regma po celern tele."

Sedlat udelal soucitny oblieej a rozeoinYm hlasem hovoti: "Pane kontrolor, to jim poradim znamenitou medicinu na regma! Jen si koupej tti 2ejdliky pekneho maku, denne u2i vaj dye zrnielea, a nee celej 2ejdliky vyutivay, budou mit regma dojista pryer V. Pan kontrolor zrudl zlosti, evihl po sedlati zlYma neima, ale honem popadl sklenici a zhluboka se napil. Lepe takove nevymachane hubs neodpovidat! ikee o eepieleati Komberovi utichla, kdy2 se znova otevtely dvete a do eenkovny se veourala vychrtla postavieka s lacinYm cvikrem na hubmem nose, v oeumelem eernem eosaku, se zbytkem doutnikt v namodralYch rtech.

Stary eenkyt hned hluene vital: "To jsou k nam vzacni hosti, — pekne vitam, pane protokolisto!"

Mu2idek se prkenne uklani, ma pr• snY, ou •edni oblidej, strnule oei a velice epieatou bradu.

Dtstojne si useda, ke stolu k panu 8arychovi, vytahne z kapsy jednoho buttika a listkovY kousek chleba a poroudi si holbu piva.

S:dlat u2 nepokojne posedava na zidli, v oeich mu hraje diatticet lucipirkii a lhostejne se pta: "Pane protokolisto, jen mi teknou, kolikrat byli dnes jejich advokatovi pro parky s ktenem!"

Na mu2iekove eele objevil se mrak, strnule oci rozdoutnaly nenavistnymi jiskrami, a zabrueel: "Riedel si, pane mistr, svYch chomoutd a tuhle sveho truriku!"

Stark Palan je tu tentokrat s pivem jako na obrtliku, slyei posledni slava a hned sladce kroti: "Poslouchej, pane Vajdye, tobe jakoby nechutnalo? Dopij, ptinesu eerstve".

Ale sedlat °pet tajtrdlikuje: "Kdy2 tuhle dni advokatska, osoba pije jen detinku, temeslnik ma dost na jednom pive!"

Palan honem uklidnuje: "Pan protokolista ma naka2ene ledviny, — doktor mu na •idil miru v piti. Tonieku", obraci se k mlademu Pala,novi, "to je pan protokolista Pokenajdr u doktora Kanky, to je take nas host!"

"A podkejte, novY eenkYti, a2 pan Pokenajdr v nedeli ptijde sem do zahrady se svou sleenou dcerou", nevinne, s uctivYma oeima povida sedlat. "Sleena Miminka, paneeku, s nami veak se nebavi, my jsme pro ni stare premoradir 1V1u2ieek zachrchlal, chtel asi sedlate spralit, ale podival se na mladeho Palana, nee° mu asi bleskurychle napadlo a proto honem znova zapaloval zbyteeek doutniku.

Vajdye je dnes v satanskem humoru. Zasedl si ted' na pana Pokenajdra a opet tak nevinne povida: "Voni jim to cigaro jako kadidelnice.

To tu specialitu jiste dustali advokata, nebo od nejaktho cAltiibat-tO lt gilti.tht, Nebo," dodavnt,X(1() toYm $p neisv g6jtam Icanceigi lapconeri

' Maas II MladY Palan honem hodne hlasite se pta pana kontrolora Husky: "To racite bYt kontrolorem v bance, nebo snad na draze?"

Kontrolor na neho zasvitil oeima, chyti se za nohu, vytahl penize a zahueel: "Platit — !"

Po jeho odchodu sedlat poueuje budouciho eenkfte: "Kontrolorem pan Huelea byl! Nelede na hrabecim panstvi neco kontroloval, ale zkontroloval to tak zmuchlane, 2e mu hrabe vyndal boty!"

Start' eenkft laskave napomina: "Pane Valdye, nikdo z nas do toho nevidi, — nechme toho!"

"A *2e se ty, eenkyti, toho kontrolora tak zastavae? Nechcee, aby ti dohodil nevestu? Nebo se bojis, 2e to do umrdi truhly epatne oholi?" chechta se sedlat.

Pomalu trousi slova zakavdenY provaznik: "Sproch je eproch, ale nesmi lezti za nehty!

Mne se nelibila to tee o dceti pana protokolisty, — je to piece jen zachovale device a nernil2e za to, 2e je ji etyticet let a 2e se nevdala, koliv jiste dostane veno!"

Pan Pokenajdr uznale pokaelava, ale na tu stranu k sedlati ani se nepodiva. Veak mu nadarmo netikaji: rarach!

Start Palan °pet stati tee jinam: "To je ekoda, 2e neptieel Kombera! Jiste by nam byl vypravoval nejakou paeackou milovnickou historii!"

"Vylhanou!" mraei se provaznik.

Ale pan protokolista tence povida: "Rad takove feel slysim, deba 2e nejsou pravdive. 010vele nti torn. okteje — ".

"Take rad slyeim o zami/avanYch", chce se srieastnit hovoru mladY Palan, ale tu na neho vyhrkne Vajdye: "A ted' se nam, mladY eenkYti, musite vyzpovidat o svem milovani!"

Palan se hloupe zardel. Kokte.: "Ja, ted' budu mit nejdrile2itejei starost o to, aby se tu panam hostum libilo a mohl poslou2it vYbornYm mokern — ."

"A tak vy jests nemate vyhlednutou nevestu?" po,trave se doptava pan Valdye a zkoumave ptimhutuje odi.

Budouci eenkft se vytaei: "Strejeek mi poctiye tekl, 2e "Zlata, etika" nete gi se takove pfizni, jake by zasluhovala, — ptidinim se, aby tady bylo prave tak ritulne, jako u "Koruny". To je ted' ma nejvetei starost!"

Pan protokolista, jaksi nadejne upird oci na Paldna a eepta: "Nic tak, nic tak! Nejeltive se musite cdenit, — v Brandove je holek habaciej, u nas si mri2ete vybrat!"

Sedlat hned etiplave ptitikava: "Svata pravda, v Brandove je vYber od eestnactiletYch do etyticetiletYch nevest, — jen pisknout a uti se to kolem rozmileho 2enicha roji jak vosy."

Pan protokolista narovnava si sktipec a po kojne, aby snad nevyvolal hadku, povida: "Navy eenkYt u "Zlate gtiky" nebude ani tak koukat na krasu, jako na pretenci u sve nevesty".

112 chtel Vajdye problepnout nee° hulivanskeho, ale v torn zabrueel zakaveenY provaznik: "Senkyk u "Zlate etiky" se talc) o2eni a musi Panubohu dekovat, jestli si ho nektera holka vezme! Proto2e "Zlata etika" je zakleta hospoda — ."

8enkovna se na chvili utisila, jen mlady Palam se nejiste usmiva: "Budu hleclet, abych "Zlatou etiku" z toho zakleti vysvobodil! To ji zaklel NigrYn a ten neni neptemo2itelnYm kouzelnikem".

Start Palan stoji opten o kamna a 2alostive se diva na nedopite sklenice. Toei z naeateho, pivo je jako kten, ale hosts ze sklenice jen cuc aj A mladY horlive, aby se ji2 o tom 2eneni nemluvilo, vyklada: "To, co dovede NigrYn, dovedu take. A budu tady u "Zlate etiky" vyvaiet, schvalne ptiberu dobrou kuchatku, ale nebudu davat jidlum francouzka a anglicka, jmena, napieu pane na listek, 2e mame vePtovou peeinku s knedlikem, nebo domaci uzene s hraehem, aby tomu ka2clY rozumel!"

Provaznik hudi: "Na NigrYna hned tak nekdo nevyzraje! Zrovna jsem sly el, 2e ted' zavede si take ka,varnu s piliarei a 0110, 'tang mit z celeh6 8veta wvirly)" Mifttjc. i3lt

'1161tev.krl'

JA 9WV

Mans

\

Ve stledu, dne 12. listopadu 1941.

du katcleho etvrtku jaternicove hody, vYborne dornaci jitrnieky a znamenitY ovar!"

Pan protooklista se mlsne olizuje, ale hned jaksi smutne si vzdychne. Na takove luxusy je kapsa advokatniho pisaker zatracene nestateenal Provaznik jen neditvelive vrti hlavou: "At se NigrYn dozvi, to "Zlata ttika" bude zabijet yezabije on kakleho etvrtka jalovici. To je mazanY kunt, ma hospodu u namesti na rane a ul se u mesta opejtil! Ma v kapse cinkaninu!"

Do hovoru se vmisil start tenkYt: "Posiouchej, pane 8arych, ty jsi jak sejeek! Se "Zlatou kikou" jette neni miserere, mladY tenkYt s tim tady zatoei."

"Hlavne, kdyby se dobke otenil", pfipomina sedlaf Vajdyk kterY ma doma kukavou Veronieku.

Start Palan se rozohnuje: "A kdyby se i otenil, pane Vajdyt, nezapomefi, to tady, na blizku se bude stavet velka tovarna!"

Pan protokolista Poktnajdr zdvihl hlavu, pies skiipec se oukedne podival na Palana a rozmysine povida: "Ne, fabrika se stavet nebude, ut to bylo u nas v kancelafi rozhodnuto. Nikdo mu do toho nechce ptijeit ."

VI. Start i mladY Palau ustrnuli. StarY tfaslavYm hlasem kokta: "Vklyt' piece ti pani ut kupovali pozemky!"

"Kupovali ,ale nekoupili", oufedne vysvetluje pan protokolista. "Kupovali na dluh, stavbu chteli na dluh, stroje na dluh, — byla by to fabrika na dluh! A nat doktor z,toho udelal nic!"

Na starem i mladem Palanovi je videt, to je to pro ne rana, ze je °pet o jednu velkou nadeji merle Ani jeden ani druhY nema chute do fed.

Ale otiva °pet sedlaf Vajdyt. Spokojene se diva na dobrackou tvat mladeho Palana, kuje v hlave tirokosahle plany a nadobydej vatne se rozhovoiuje: "Ono se to dnes tetko ve vtem zadna! easy jsou nazadrmo. Dnes plati j en zavedena tivnost, vlastni staveni a lidska dtivera!"

"To staveni aby bylo bez dluha", tpleate podotYka pan protokolista, kteremu Vajdyt dasto jezdi svYm jedovatYm vtipem po kobylce.

Sedlak spolkl tu naraku a dal rozvadi tu fee: "Ja mel take takY zaeatek, net jsem sehnal stale zakazniky, net jsem si koupil dum, aekoliv jsem se nett'astne otenil — ."

Provaznik vrei: "V katde tenske je patalion luciferti!"

"Vzal jsem si hubatou tenu", rozmarne povida, sedlaf, "od zaeatku mne Alapala na paty, ale ja si zvykl, elovek i pekelne smille a site zvykne, aekoliv peklo je libeznYm pohodliekem proti zle tene!" a vysvetluje Palanovi: "Vzal jsem si tenu sutku, jaktivo na ni lot masa nebyl, ale jazyk ma v pofadku!"

Dnes se nikdo Vajdytovi nesmeje. Provaznik 1 protokolista rozpfadaji v hlave tajne pla,ny pit pohledu na mlacleho, hezkeho tenkYfe, a oba Palanove nemohou se zbyti titiveho dojmu, kterY zpilsobila zprava, to se tu nablizku nebude stavet fabrika.

Ale Vajdyt dal tvadroni: "Panbilh vtak me piece miloval! Potrestal me hubatou tenou sutkou, ale dal mi kapitalni dceru! Za tu dceru budu Panubohu do smrti dekovat, a hlavne za to, to se nevydakila po mame! Ale Veronieka je pravYm opakem nati manly, to ani jakoby nebyla jeji vlastni dcera!"

Pokatlava pan protokolista, pokatlava i provaznik. Ale zatim oba mlei, — nad" sedlafe dratdit, kdyt mluvi chvilku bez pilnieldt a neboziz-

"Kakla tenska, je potvora!" touti zakaveenY provaznik. "Katcleho tenateho mutskeho musi papa udelat svatym!"

"Sousede, ne tak!" pierutuje ho Vajdyt.

"Kdo si vezme mou Veronieku, bude miti raj na zemi!"

"V katdem raji je had — ," vrei, provaznik.

Vajdyt ut se rozoiluje: "Sousede, ja mam zlou tenu, ty snad mat zlou tenu, ale Jidat byl teprve mezi dvanacti apottoly, tech ostatnich jedenact ptitlo do nebe a vidime je zlatem ottafirovane stat na oltafi! A kdo by veal nee° zleho o me Veroniece, at' to iekne v nedeli ve dvanext hodin vefejne na rynku!" a pfi torn sedlaf neustale se diva na mlacleho Palana.

A pokraeuje: "Jsem jeji tata, nechci chvalit jeji krasu, ale maloktera se ji v natem meste vyrovna! Mamu mam sutku, ale holka je macata, bokata a prsnata, jak moiska panna nad MultrovYm kolonialem!"

"Mel jste ji nechat studovat — ," s pkimhoukenymi oeky tpeta pan protokolista.

Sedlafe jako kdyt uttkne, odi mu zasvitily a lit se chysta, vyrazit na pana Poktnajdra, kdyt tu start tenkff pozadu se k nernu toei, placa mu na rameno a tvadroni: "Vidit, to na to kam, at dopijet, — nohy ut mi krutnou, rad bych se probehl do sklepar Sedlaf zlostne do sebe vlil zbytek piva, uhodil sklenici na tacek a zadal si cpat gypsovku. Hlava mu pracuje, jakby bolehlavove sjel toho pisakskeho titalu, ktery tady chce tpinit reputaci jeho Veronieky.

Mlady Palan samozfejme nerozumel tajnym naratkam hostil, ale videl, to hostinskemu z nich mnoho nekouka. Poktnajdr stale mel jette polovic sve tfetinky piva, provaznik sotva ze sklenice upil, a bylo violet, ze by si byl ani senedal jette pivo, kdyby se byl pro cosi nerozeertil.

Slova se ujal pan protokolista: "Nasloucham hovoru, v hlave to rozvatuju, — inu, vtechny tenske se nemaji michat do jednoho pytle! Do smrti kfiveho slovieka nepromluvim proti sve nebotce tene, dej ji Panbilh veenou slavu. Starala se o me, tettila a vychovala mi dceru k oupine spokojenosti. A tak tettila, to ted' ma Miminka je do smrti zaopatfena, a kdyby se vdala, s prazdnou z domu nepiljde — ."

"To ji daj' za pretend sve otcovske potehnani, kuchafskou knihu a kopu mravnYch naueeni?" uchychtava, se sedlaf.

Protokolista se karave podival na Vajdyte, narovnal si cvikr a ze tosaku vytahl kousek cigara. Vatne vysvetluje: "Ti. doutniky mne dnes na prochazce nechtely pofadne hofet, to byl asi vitr. Tak je dokoufim teda za vetrern."

"A neshodil je vitr s okna pied yak. kancelafi? Lide si zapominaji na okne tpaeky", utrejchove, s ptimhoufenYm okem povida sedlat.

Pan protokolista jakoby neslytel. Hovofi dal a easem se kradmo podiva na mladeho Palana: "Ontednicka, dcerka mate vklycky mit pekne veno! Outednik ma na prvniho sve jiste penize, — kdyt katdeho mesice uloti par grafi, za eas je to kapital!"

"Zylatte kdyt deefi uklacla yen° etyficet let", zubi se nenapravitelnY Vajdyt.

Pan protokolista opet si nevtima, to pelurikoye fed a pokraeuje: "A kdyt se oufednicke devee ye svem pannenstvi nezapomene s nejakym floutkem a uchova si neposk yrnenou minulost, mute ji katclY poctivY mladik vesti k oltafi!"

Sedlafi ani clam potmetile nemrkaji, ani se vYsmetne neutliba. Poka,d se jen diva na naveho tenkYfe a horlive vyklada: "V celem meste neni tak hodne dcery, jako je ma Veronieka!" a pit tom mrskne vflarttnYm pohledem na pokatlavajiciho provaznika a prot,okolistu.

A ten pokojne konei: "Moje Miminka ma pofad dost easu na vdavani, aspofi neni ut tadne fanfarum a nebude budoucimu mantelu zanaget, a pan kontrolor nebude ji muset tpehovat pit randatech s pfilivnYmi amanty!"

"Kdft me na svete nic neteti, podivam se na Veronieku a vtechno trapeni se mne spadne!" vatne hovofi. "A to se na ni divam, jak ji chno v rukou braje, jak od rana do veeera neustale tuka, a pro nic nema, smyslu, jen pro domacnost. A tieba za den slovieko nepromiuvi, kdetto me tene jede . huba jako by, ji mela na kuliekovSTch lotiskach!"

Sedlaf Vajdyt zrudl jak pivonka, vypustil ze tpieky nekolik zufivYch bafti a div pana PokAnajdra neprobodl vzteklYmi pohledy.

Stark Palan stavi pied Vajdyte pinou skienici a ten hned ji do polovice vypiji. Ze vzteku!

Ut tit chce vybafnouti proti panu Poktnajdrovi talvostrovYm inokem, ale najednou uhodi pesti na stizl zakaveenY provaznik: "Posloucham a mam ziost! Vedou se tu feel kliekou okliekou a melo by se kratce a dobie Ja, mam dceru na vdani, rad bych ji dostal s krku, honem berte!"

Pan Vajdyt se eerti: "Kdo to tekl? Kdo tu nabizel svou dceru?"

Pan Sarych Zamraeene odsekuje: "Kdo etet, rozumej! Pekl jsem a dost! <Id mam d y e dcery, dohromady je jim etyricet let, dal jsem jim nobl vychovani, mam staveni s dvoukorcovou zahradou, femeslo mi jde jako po masle, tenu main satorii, ale na krejcar jako divou, holky nejsou paradnice, umeji brnkat na piano i peel dolky,.hrajou .divadlo a umeji vyprat pradlo, nemaji na tele nejmenti chybieky — ."

Vajdyt jiskti oeima, netrpelive poposedava, a najdnou ptekkikuje provaznika: "Tohle sepit a dej to do insertu do rubriky: nabidnuti k sriatku!"

VII. Bylo jit hodne po desate hodine, kdyt odcha,zel od "Zlate ttiky" posledni host, sedlaf Vajdyt. Vypil jen dye sklenice piva, ale rozumu mel, jako by jich vytahl dvacet.

Odchazel rozkanban a schvalne se zdrtel, aby mohl budoucimu tenkyki nee° povedet o Poktnajdrove Mimice a obou dcerach provaznika Sarycha.

"Vtecky tii jsou ochechule!" struene kritisoval. tfi deveata. "Kdybych chtel mluvit, byla by toho tlusto, smutna, kronika. Te protokolistove holce j.e etyficet let, barvi si tedive vlasy a neni kouska na jejim tele, aby nebylo vyvatovano.

A z jiste huby mam, to ma ktive nohy, — ja, jich nevidel, ale lide se vteho dozvi!" durazne slabikoval mlademu Palanovi, ktery se.jen uctive usmival, aby staleho hosta snad neurazil.

"A ty dve provaznikovy holky?" rozpaluje se sedlaf. "Ty jsou vychovany pro nejakeho slepleho barona nebo pratskeho flamendra od tyatru! 'Te to soma kniha, sama nota, sama, pfednatka, — pro pet ran, co by si s takovou papirovou filomenou poeal usazenY tivnostnik?"

Start Palan smiklive mini: "Vzdelani jim Sarych dal, jen co je pravda!"

Sedlal krai oboei, uplivuje si a septa: "A co teprve, kdybych mohl mluvit! Ale ja, nebudu mluvit, on to jednou tady fekne nekdo jinY, tieba Kombera!"

Teprve o pul jedenacte vytel sedlaf od "Zlate kiky" pies ulici do sveho domu.

Stark Palan honem na kredenci rozsvitil blikalek a pak zhasil petrolejku u stropu. Povidal: "Ted' jsi aspon videl, jak to tady chodi! Vypili etyti sklenice a tketinku, Vajdyt ani neplatil a nevefim mu, to ma sebou jen stoviu ate nechea menit. Nerria, jiste ani hebli. Vice jsem prosvitil, net vyclelal. Nemam pravdu, to je to zakleta hospoda?"

MladY ma -potal jette trochu nadeje: "Jen at to tu dame co pofadku a natahneme si sem hosty! Ve etvrto'k udelam jaternicove body a koupim hraci stroj! A zitra se rozhlidnu po meste", trochu nejiste se zabezpeeoval pro dopoledne.

Stars/ se chvili zamleel, smutne se podival na synovce a broukal: "Hochu, hocht, ja nevim, jestli nad tim tady zvitezit! Snad, kdyby ti padla do ruky nejaka. tikovna nevesta. Dnes jsi tu slytel o nekolika, ale, Toniaku, kdyby pfitlo do tiveho, nikdo sem holku neda.. Ani ten advokatni pisafieek Poktnajdr svou etykicetiletou Matyldu — ".

MlaciS.7 Palau prvni noc sveho noveho domoya spal neklidne. Vlastne nespal, jen tak pfeskakkovite podtimoval a °pet se probouzel.

Nedalo mu cosi spat. MCI starost, jestli se mu jit zitra podafi, o e'en' v posledni dobe stale snil, a prod" vlastne ptijal strYcovu velmi Indio vYhodnou nabidku.

A pied strYcem nesmi se sloviekem profeknottt, strYc nesmi o nieem \T eat! Hned by zrazoval a tisic cliivodu mei proti mlademu srdei.

A hned by tu byl celY talozpev o zakopanern vote a bide at do smrti.

MladY Palau ut dues dovedl posoudit, do echo se odvatil. Hospoda je ogravdu jako umirajicl. Nekolik lidi, kteki. pies ?:..as pfijdou na holbu piva, jinak celY den pthzdno. A nadeje na stavbu blizke tovarny padla, a byla to piece jiskiieka rove nadeje! A staveni je Upine nie7 dlOeno, Uroky davno nezaplac ,zne, a take v pivovaru, jak se piesveall, je potadnY dloutek, .(Pokra6ovani)

Ve stfedu, dne 12. listopadu 1941.

RUZNE NAHLEDY 0 NAM JEDNOTE S.P.J.S.T. (Pokradovani se strany 8.) by pro celek mnohem utiteenej gi net to pivo — to nechat na weer.

OzYvaji se mnozi, jak by bylo mono nejlepgim zriasobem nage fadove schaze a schaze sjezdu zkratit.

Doufam, te mi brati i nebudou to pokladati za zle, kdyt jim podam zpfisob jak za myth mladS7ch let co piedseda fadu a take co pfedseda Hlavniho Radu jsem na ge schtize fidil a take co piedseda sjezdu po dvaltrate, a sice: — Pfedseda uhodi kladivkem (aby na sebe upozornil 'deny) a fekne: Na ge schaze je nyni otevfena pro dnegni jednani. Bratfe tajemniku, rat nam pie-, Gist protokol z minule schaze. Po pfedteni protokolu posedka, par vtefin. Nehlasi-li se nikdo ke slovu, uhodi kladivkem a fekne: protokol pkijat. (Anil by nechal o torn zbyteen'e hlasovat) .

6teni dopisa — jen tech, ktere vytaduji vieobecne avahy, nepatrne dopisy piedseda naiidi tajemniku k odpovedi (bez projednavani ye schazi). To same maji cleat ve sjezdu.

2adosti o elenstvi — maji bYti podany vYboru k tomu ureenem. VYbor pak po prozkoumani onech tadosti ohlasi, kdo o elenstvi tada a dle jeho Usudku odporuei k pfijeti. Pfedseda pak onu zpravu vYborem pfijatou da odhlasovat du. Nejsou-li tadne odpfune hlasy proti pfijeti, piedseda uhodi kladivkem a kekne: eekatele jsou pfijati jak je vYbor odporueiL Pfi uvadeni dekatela za,,eleny piedseda odkadekatele, aby se u tajemnika dali zapsat a podepsali slib, te se zavazuji podrobiti se stanovam, ktere fad a Jednota ma a ktere v budoucnosti ptijaty budou. Po sefadeni pravodei sefadi eekatele pied pfedsedu a piedseda potada vgecky ptitomne eleny, aby se setadili v kruh okolo dekatela. Pak piedseda aneb od neho ureenY Glen paru struenYmi slovy eekatele oslovi a odporuei, aby se usadili mezi pravidelne eleny. Take mate potadat, aby katdY Glen podal jim,btatrsky ruku. (V padu potfeby sam pfedseda poda jim ruku za v gecky eleny). To stare koledovani u pfijimani elena se dnes neutiva.

Nove zaletitosti a volne navrhy maji bYti kratke a struene podane a to jen takove taletitosti jejich obsah se tYka, tadu, maji bYt pfedloteny k projednavani.

Zpravy raznYch vYbora o fratech, pfijmech a vydanich bud'tet odkazany freetnimu vyboru, a tento vYbor po prozkoumani ohlasi celkovY jem a celkove vydani a eistY vYnos neb ztratu na raznych zpravach. M jsou tyto zpravy podany vyboram, piedseda deka nekolik vtefin a neni-li tadna namitky prohlasi je za pitate bez vgeobecneho hlasovani, av gak ponecha katdemu elenu ony zpravy k pfehlidce, pak-li se nekdo o to hlasi. Vynajde-li, te v nektere zprave jsou chyby, aneb to potfebuji opravy, poukate na to onomu vYboru. Av gak vgecky zpravy o fretech bud'tet v archivu freetnika drteny a v knize zanegeny pro dalgi rekord.

Hlasovani pro nave afedniky ma bYti Pi) pfedu pied schazi natigtene jmena afednika k vedeni kadu pottebnYch a pod a pod katclYm jmenem nechana linie pro jmeno osoby pro kterou katclY Glen sobe napi g e koho chce pro ten kterY Utad volit. Osoby mohou bYt na tabuli napsane, ktere se pro kterY atad hlasi a mute bYt na jednom listku cela volba provedena. Ovgem katdy Glen kterY hlasuje mel by dbati„ aby jen takove 'deny volil, ktefi jsou destni a schopni onen rifad zastavat.

Velikou chybu a zbyteene protahovani schaze eini natal pfedsedove sami, ad to v dobrem funyslu cini, tak eastYm vysvetlovanim o katdem pfedmetu, kterY y e schazi se projednava.

Tim se (lave, na jevo, te by elenove bud'to byli naschopni, anebo nedbali pozorovat od se jedna.

Pfedseda ma mluviti jen v torn padu, je-li o svaj nahled nekterYm olenem potadan, ale ma dbati pilne, aby katde jednani bylo pfesne vedeno a keenik se neodchyloval od pfedmetu, o kterem sa jedna. Pfi vet gich kadech mute bYt ustanoven tednik parlamentarnich pravidel znalY, kterY pod dozorem pfedsedy ma sledovat cele jednani schtze a sjezdu. V padu potfeby, je-li o svilj nahled nekterYm elenem potadan, pak teprve on, ten p arlamentak stru6nS rmi a

VtErrNflt

dobfe srozurnitelnYmi slovy svfij nailed pods, ale v kratSi fedi.

Pokladnik a freetnik, kde je vet gi poeet elenu, meli by bYti oba v praci, jeden aby ureoval mnoho-li ma ktery glen platit a druhY aby ony penize pfijimal, pak oba aby vedli podrobnY fleet z penez pfijatYch, jinYmi slovy, drteli "double check" (dvojite zapisky)) a tyto po ukoneeni placeni spoleene porovnati. Pak ozna.meni pfijmu a vydani, ohlasi celkovy pfijem a celkove vydani. (Ostatni prohlidku ma mite na starosti freetni vYbor).

Pakli dalgi jednani nestava a v gichni elenoye spokojeni jsou, ohlasi piedseda schazi za koneenou a urei den a hodinu pfi gti schaie.

Po ukondeni schtze mute piedseda potadat pfitomne, pakli toho sobe nekdo pfeje, aby mohli potadat pfedna gky o betnYch a dtletitelgich zaletitostech, na kterYch ptednagkach mohou take nav gtevnici podil brati. Tak asi peti minutOve ptedna gky byly by snad mnohym vitane — a kdo sobe nepfeje po schfizi fadove dole eekati, ma dle sveho pfani bud'to zustati, aneb odejiti kam chce.

Doufam, ze etenati techto tadkil pochopi moje dobre smYgleni zde uvedene a nebudou mi zazlivat, jsou-li tam nektera slova jet se jim nelibi. Nepigu, abych nekomu gkodil, ale abych celku prospel a, doufam, te to hrozna valka brzy dojde ku skoneeni a nage stard vlast bude svobodna.

Nage rodina ma jit nyni Best Menu ze zbrojeni Spoj. Statt a sice: Lt. Commander Garvin s valeenYm lod'stvem na Filipinach a Cine. Jeho tena Stella Herzik pfijela k nam, at se on vrati — vrati-li se vfibec — za dva roky. Lt. Harris, mantel Stelly, na gi dcery, je v San Antonio.

Dva hogi, Ed. Gallia, jeden v Havaji a druhY v San Antonio v oddeleni vetroplateckem. Martle Gallia v College Station u pfijimani novaelca.

Frank Herzik, syn na geho zete jede dnes do San Antonio co elektrickY pracovnik.

V posledni valce met jsrrie dva v poli a sice: kapitan Davidson u marinakt, mut na gi Violy, kterY dnes byl poslan do Buenos Aires a Valparaiso v Uruguay. Jeho tena je u nas navgtevou, tedy mame dye vdovy u nas, pani Garvinovu a Davidsonovu. Take byl na g pravnuk Douglas Rosenauer ye svetove valce. Bydli v na gem okoli. Byl u nas od 9 mesica veku sveho.

Nage stala mysi jde za nimi a doufame, te se gt'astne vrati dome. Na ge dcery a tena pracuji ye vgenarodnim sdruteni Oerveneho kiite.

K zaverku podavam mu) nahled, te by nagi pfedni vtdci narodnich stran meli pracovat, aby ty rfane slovanske vetve americke se lepe spojily a hledely Slovany v Evrope k tomu vesti, aby nyni a po valce se pevneji spojily s velkym slovanskYm narodem ruskym. Tak jak to samostatne katdY malY naradek civil, pro budoucnost malo dokatou, toho jim ma bYti dukaz, co se s nimi stalo behem poslednich par let. Pro budouci leta jen silnY narod dobfe vyzbrojenY mute odekavat„ te s nim bude poditano ye svetovYch zaletitostech. Ty men gi narody jsou jako ty male rybieky — jen za pokrm rybam velkym.

Doufejme, pracujme, zvitezime!

P. S.: Nag zet' Capt. Davidson pi ge, to v Argentine je velka potit o palivo — uhli a olej — tak pall kornu, ktera tam ma cenu 20 centu za tunu, t. j. za 2000 liber.

V — Degt' a blato zmenily valku v jinni Ukrajine v techniku minuleho stoleti, jak pravi Giornale d'Italia, jehot korespondent oznamuje„ ze prgi jit 20 dni a nasledkem toho v gechny cesty jsou neschadnYmi. Zasoby jsou dovateny na vozech, tatenYch koni a muly a podobne dela. Denni pochod sotva pfevy guje tfi mile. A k tomu ustupujici Rusove nisi za sebou mosty a taleznieni trati jsou pferu govany na kaalych dvaceti yardech. V poslednich dnech potraviny a teple gaty musily bYti dopravovany pfednim oddilum aeroplany.

V OPRAVA. V oznameni umrti a dikavzdani "Jos. E. Svoboda" tiskatsky gotek zpasobil chybu v podpise pozOstalYch a misto Emilie Svodova melo Vyd, byti spravne Emilie Svobodova:

&Tana 11.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce, mill ptatele a milovnici rutneho pobaveni! — Oznamuji vam, te v nedeli 16. listopadu Sokol pofada jeho pravidelnou taneeni zabavu, ale pobaveni tohoto dne zapoane ve dye hodiny odpoledne, bude tam hrani domina a v'Sa jine, co si kdo ptinese. Take tarn bude jidlo podavano apine zdarma a zapijeni nivYrn take zdarma. Koho z vas nee° podobneho zajima-, tak nenechte si tuto pfiletitost ujiti a dostavte se v co nejvet gim poetu. Hudba ku zabave bude Czech Melody Boys.

Zminuji se o °slave S.A.6.T., ktera, se poildala v nedeli 2. listopadu, mela velmi dobrY tspech. Divadelnici, ktafi jim na tuto vec dojeli at z Dallas, zahrali krasne divadlo, ale velice toho litujeme, ze obecenstvo se nernohlo udrteti v tichosti jak by melo. Pfieina toho byla, te tam bylo mnoho jinonarodovefr, oni do gli na taneeni zabavu, chteli taneit a nemeli stani dekati at bude po divadle. U nas v Sokolovne to nikdy dobfe nepracovalo miti tanedni zabavu s dlvadlem dohromady.

Gratulujeme strYekovi a tetiece C. H. Bartek, te se stali ponejpr y dedeekem a babiekou, jejich provdane ddefi Alexie sa narodil statnY kludina, z dehot rodide maji velkou radost.

Oslavy se take sueastnili hoste az z Barber, Ark., p. Jan Beran. Vel ice si pochvaloval, te se dobte mezi nami pobavil, spravne si eesky s mnohYmi promluvil a krasne divadlo shledl, ktere ut mnoho rake nevidel. Take jsme si ho my sebrali k nam na dva dny si u nas .pobesedovati a povozili jsme ho v na gem meste po rt2:nYch zajimavYch mistech. Te g ila nas vase navgteva a dojed'te zase. Od • nas jel do West, Temple a La Grange nav gtiviti jeho pfibuzne a zname.

Zdaj gi sleena Klara Silerova, netet to pi. P. Fojt, vyjela si na par dni prazdnin s jejimi znamYmi manteli ThompsonovYmi od kostela.

Jeli do peti state, Oklahoma, Kansas, Missouri, Iowa a Minnesota. Take asi mnoho zajimavYch mist shledne o kterYch nam at se vrati; cestovne ma apine zdarma. Co toto dopisuji, tak jsme na nav gteve u mojich rodlea J. H. Bartlth. v Temple, tak at se vratime zpet dome, tak vam popi gi co jsme kde procestovali.

Koneim s pozdravem na redakci a v ge.chny ostatni, zfrstavam vase v geobecna dopisovatelka, MillievPolase k.

V Cheyenne, Wyo. — Bobfi jsou ve Wyomingu nejcennej gim kotiginodarnYm zvifetem a proto statni komise pro lovnou vier a rybakeni zahajuje velltY a dalekosahlY program k "chovu bobra na statnich a vetejnYch pozemcich timte zpilsobem, jako se cholla, dobytek na randich."

Podle techto plane ma bYti stat Wyoming jednou velikou bobti farmou ut v rote 1946, jak pravil Lester Bagley, pkednosta statniho frfadu pro ochranu zvete a ryb. Tento projekt na produkci kotigin ye Wyomingu bude kiditi Game and Fish Commission podle zakona PittmanRobertsonova. Komise bude site miti pnou praci, lee nejduletitej gi bude bohti projekt. Tento projekt bude mimo jine zahrnovati take pfemist'ovati bobra z jednoho vodniho toku do druheho, pit eemt se musi getfenim zjistiti pfesnY poeet mist ye statu, jet se hodi k chovu bobra, jakot i podet bobra pro jednotlive oblasti, aby se tarn mohli samostatne utiviti. Zivot bobru byl ut tak dalece prostudovan, to ut byl zpracovan upinY cyklus jejich tivota, ktery bude sloutiti za voditko pit tomto rozsahlem chovu.

V Merrimac, Wis. — Podle zpravy z Washington, D. C., spolednost Hercules Powder Company obdrtela od departmentu valky povoleni, te mute si zde vybudovati svfil zavod nakladem $65,000,000. Nyni obyvatele zdF:jSi male osady o 234 du§ich se staraji, co se stane, nebot' osada nema tadneho zarizeni na umisteni mnoha tisieu stavebnich delnikt a na ubytovani stalVch zamestnanct zavodu. Merrimac ma, pouze dva obchodni kramy, dva kostely, dve kovarny, jeden teznickY °bawd. dva hostince, holirnu s jednou tidli a gkolu se 65 taky. Ihnisteni tak 0brovskeho zavodu u takove male osady zname,, na, le v brzke done mine Vzrusti na mato,

stzarts

ttEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS Ptedplatne X1..50 ro6ne. Subscri ption t1.50 a year Zmeny adres 7asilaii SP do Hlavni ttadovny ye Fav:tteville. Texas.

Chan ge of address must be sent to Grand Lod ge. Fayetteville, Texas.

VedkerFs rinnisy , ptedniatn6 a n7nArnkir a dresovany na: Vestnik, West, Texas. of any Pire/l'a Vesfrik 'ha g the 1P Czechoslovak Weekl y in the South.

------- -Jan Amos KomenskY, velikY ucitel narodil, posledni biskup Jednoty eeskobratrske, dokonal svoji 'plodnou pout' 2ivotni 15. listopadu 1617 v Amsterodame. Na potatku tficetilete valky, kdy Ferdinand II. jal se pronasledovati Ceske nekatoliky, po2ival KomenskY fitulku na 2erotinskSrch statcich v 6echaell, kde2 napsal "Labyrint sveta a raj srdce". V prawde basnicke dilo toto bylo pronasleclovanYm exulantam aeskYm knihou vedle bible nejdra2di. NchYliv se s brattimi do polskeho Ledna, napsal tu slavnY spis "Brana jazykfi", fieelny to navod k vyudovani latine, jen2 byl pteloien do vdech jazykil evropskYch a nekterYch asijskych. Dilo toto a jine vychovatelske spisy roznesly slavu Komenskeho po celem vzdelanem svete, i bYval zvan do cizich zemi, aby tam pracoval o oprave dkolstvi.

Tak medkal v LondYne, ve ‘81,redsku, v Prusku, v Uhrach, v Hollandsku, ba i z Ameriky nabidnuto mu tizeni university harvardske. Vedle vychovatelstvi zabYval se KomenskY tee horliye filosofii, v nit jeho humanitni ptesveddeni hleda prosttedek k mravnimu zudlechteni a zveleb:ni lidstva. Vedle techto praci venoval se Komensky naddene snaham mirovYm. Byv zvolen biskupem Jednoty vraci se z Pruska do Ledna; kdy2 v miru westfalskern, jim ukoneena valka tticetileta, na Cechy bylo fipine zapomenuto, KomenskY ptedpovidaje kon:c Jednoty, napsal tu dojemnY "Kdaft umirajici matky, Jednoty Bratrske". V Ledne stihla Komenskeho nesmirna, ztrata, kdy2 mu za po2d,ru mesta shotelo v rukopise hotove ji2 dilo, o nem2 bezmala etyticet let pracoval, toti2 "Poklad jazyka deskeho", velikY to slovnik. Komensky patti k ptednim svetoyYm vychovateliim. Pomoci vYchovy chtel dosahnouti celkoveho zlepdeni spoleeenskYch pomerfi. Stat mel proto zarudit ptile2itost k vzdelani pro vdechny 8kolska vYchova tim ptestavala bYti vYluenou vYsadou Yyddich spoleeenskYch vrstev. VYchovne institute mely se venovat rozvoji telesnych, mydlenkovych a mravnich schopnosti 2akovYch. V pHtomnem okam2iku se soustted'uje pozornost na je2 s sebou ptinese povaleend piestavba sveta. Amerika i Anglie se ptaji, jak zachranit ktest'anskou civilisaci pied uchvatitelskymi ne,rody totalitnich state. Co nam maze dnes k tomu povedet deskobratrskY prorok, kterY zasvetil svfij 2i yot obnove sveta duchem KristoyYm? KomenskY musel delft podobnYm ptekalkam jako my dries. Evropa stala uprostted vyeerpavajici \Talky, 2ivene ze svart protichfidnYch mtetovYch nazorfi a provaz-ene mravnim rozvratem. KomenskY pracoval ve dnech vichtienYch zmatkfi pro dt'astnejdi budoucnost sve oteiny a pro nastoleni ktest'anskeho tadu v rdske spoleenosti. Pou2i yal k dosaleni techto cilil tti nastrojt, vYchovy, politiky a nabo2enstvi. Masaryk si ptal, aby se eeskoslovenskY rod sine! pravem zvat narodem Komenskeho.

Wroei smrti Komenskeho meld by has vybura covat k itsilavb6mu pl'en-13%;Sleni a tom, zda jeho pfielny boje za svobod y miroda jsoki tei Vedoti,

-VtEITNtIE cimi myglenkami druheho odboje. Komenskeho hou2evnata, pracovitost, mydlenkova prfibojnost a osobni zbo2nost budou kritickymi Ameridany i Anglieany pravem obraceny jako sudidla proti nam, dedicum velkeho odkazu. Jak obstojime?

Amerieti obeane! Uvedomte si prohlageni presidenta o narodnim nebezpeei. Kupujte Bondy a Znamky Obrany pravidelne.

SpolkovY senat dal novY souhlas k Rooseveltove zahranieni politice schvalenim novelisace zakona neutrality, ji2 dovoluje se obrnit americke obchodni lode a tyto mohou plout s nakladem i do valeeneho pasma. Hlasovani 50 proti 39 hlasum senat projevil politiku sebezachovy, proto2e ka2dY stat musi ptedevdim myslet na sebe. Nekteti kritici Rooseveltovy politiky, mezi nez patti i vlivni a ptesvedeeni ohaneji se timto stanoviskem: "Amerika je velkY a bohaty stat s nevyeerpatelnYmi zdroji, ktere umoznuji dokonce i autarkii. Nemffgeme zahynout, at' uz valka dopadne jakkoliv. Dokonce ani v tom ptipade, kdyby Hitlerovo viterstvi ptivodilo pro nas jiste hospodatske nevYhody. Nenavidim nacisty, fadisty, boldeviky a vfibec vdechny diktatury. Prot ma vdak Amerika krvacet, kdy2 maze abet na zivotech nahradit skuteenou materialni pomoci. Britanii a jejim spojenciim?" Tato slova zneji hrde a chladne. Ne2 ptivr2enci politiky presidenta odpovidaji: Ano, Amerika je ted' velky a bohatY stat. Kdyby vdak Hitler mohl poraziti Anglii a Rusko, ovladnout Evropu, velke easti. Asie a k tomu jedte Afriku, pak by Spoj. Staty v porovnaM s Hitlerovou nisi nebyly u2 velkYm a bohatYm statem. Byly by dokonce malYm statem, kterY by si musel dat libit, ze mu Hitler diktuje nejen hosppdatsky, ale i politicky. Isolate Spoj. Statfi byla by, potom tak dokonala, ze by fispednY rozvoj odporu nebyl uz vfibec jistY. Co by bylo potom s hospodatskou prosperitou a s demokratickYmi svobodami Spoj. Statfi?

Pteva2nd, vetdina ainerickeho obyvatelsva vi ovdem, ze ptitomne jde o zasady americkeho zivota, ktere jsou totozne se zasadami evropske civilisace. Uyedomuji si take, ze jde — prozatim neptimo — o existenci Soustati.

Bliie diteti. Pti pamatce Komenskeho men bychom vde venovati diteti. Komensky sam byl elovekem bez domova, v desiti letech vyhnan z rodneho kraie jako vladtovka z podkrovi stal se yeenYm Ahasverem. A proto snad byl stalYm hledaeem lepdiho detstvi v eloveku, a2 tim pronikal celou Evropu i za oceanem. Ucta k detstvi byla jeho eedstvim i jeho nabo2enstvim a kdy2 mu zemtel jeho milacek, malt' syn David, bolestne ale muzne resit svfij osud. Tenkrate jeho 'divot zdal se mu zahradou podlapanou a opudtenou. A kdy2 mu v nem bylo fizko k smrti, uleheoval si: nemad-li vlastni deti, hledej sve deti ye vdech ostatnich. I v cizich videt deti sveho srdce, sve radosti a sveho po2ehnani.

Kdy2 mu vlast byla daleko, hlubinu bezpeenosti hledal v cizine v detech, pro ptidti generac° psal Kdaft a proto ten Kdaft nam zustal do doby dnedni. KomenskY vedel a tikal, ze kdo ma deti v dome, ma i v dome andely a nebeske perlieky. Bylo mu dite kienotem nad zlato, ale i nad sklo kteheejdi. Bal se rozbiti to krasy, jak je to snadne, jak lehce zhasinaji detske fismevy, jak se tezko vraceji. Vold, ze je potteba zachovat dlouho pocit rozkode ze styku s detmi.

A kdy2 deti karat, mluvil k nim takto: "Hle, my dospeli, kteti pouze sebe pova2ujeme za lidi, vas za opieata, pouze sebe moudre, vas za nerozumne, pouze sebe za yYmluvne, vas za nemluvriata, do vadi jsme odkazovani dkoly. Vy dani jste nam za uditele„ vase tiny jsou dany &num nadim za obraz a vzor." Sam chodil mezi detmi, misil se do jejich houfu, pozoroval jejich tee, fraze, pisne, kikanky, zaznamenaval a zapisoval si. Zjidt'oval detske zajmy, i detske znalosti, vypsal je nabadave pro rodide i ueitele v Informatoriu. I plat detskY ke mu vlastne pisni.

Chce, aby prave hudebnost, rytmus, krasoveda v diteti se podporovala, aby se mu hralo na hudebni nastroje, aby zvykalo m.elodii i harmonii, aby se s nim zpivalo v rodindch stoje, otec sam Peb miltet abf ptedzp r)vovali. diteti pibuben, houshOty, aby muziciravala, 6Ath pit dal voniklA kttr6 by tiltaly

Ve sttedu, dne 12. listopadu 1941. zpivaly. Nesmime s detmi podle Komenskeho citit jen podle mozku, ale celYm s yYm srdcem.

Proto 2ada1, aby i kola zapudila s yilj chlad a cizotu vuci diteti, ale stala se mu studnici vody Nye, byla zahradou, kde deti jsou kvetiny a ueitel zahradnikem, kde sviti slunce a kde ote vtenYmi okny nesou se zpevy ptael, dumeni stromfi a radost zivota. Chce ji g tenkrate, aby misto svetel mezi deti davaly se ratolesti kvetouci a vonici a i knaky ueebne povaiuje jako zahony pine ,viine a barev. KomenskY zvitezil svou laskou k diteti. Laskou znalou a uvedomelou, kterd, pomohla staveti novou vYstavbu sveta, pomahala k lidskemu miru, pomahala vytvateti nove rodiny a dkoly, vysvobozovala z otroctvi prosteho autoritatstvi, a tim pomohla pozdvihnouti i vdecky jine, pottebne a male. A kdy2 Komenskemu doslova zbYval k jidlu suchY, nekolikadenni chleb, opiral se o proste detske §-testi jako pavezu v hoti a utrpeni. Na odchodu sveho zivota ueinil jedte odkaz narodu Trudicio lampadis, hotici pochoderi, a v ni praye je mu olejem sebezapirajici oddanost ke vdemu, co tvoti dtesti mladYch a ptidtich generaci.

Tu pochoderi radi ptenadeti do dmil budoucich.

Ke2 jeho obzri nikdy neuhasind.

KomenskY usiloval o povahovou ucelenost.

Zakladal ji na ithrnnem poznani hlavnich skutkii lidske zku§enosti. Skolu povaioval za dilnu lidskosti a nikoliv za piedobraz neistee. Proto musel venovat mnoho peee na vypracovani novYch metod ve vyueova.ni jazykil a piirodnich Ted. Den nejteiii. Budou tomu dva roky, co v pra2skYch ulicich zaznely smrtici vYsttely z puS. ek nacistickYch pochopfi, jez vzaly 'divot mnoha eeskoslovenskYm studentfim. Byly to nove °heti, ktere 681. narod ptines1 na oltat svobody.

Po 28. kijnu 1939, kdy Nemci poznali, ze narod se neda zastradit uniformami, proji2denim ozbrojenYch aut ulicemi, veznenim a popravami, ani stilenim do davu, byli pfek yapeni, bali se.

Dfikazem strachu bylo, ze povestnY Frank musil syYm pochopfim dodavat nejen odvahy, ale donutit je take k fitoku proti bezbrannemu obyvatelstvu, ktere jim nechtelo venovat pozornost. Nemci by se byli nebali ktiku a povyku, ale dla na ne hrfiza, kdy2 lid bez rozdilu spoleeenskYch ticid ptichaz z, 1 v dfistojnern klidu a tichu, s hlavou obna2enou a se slzou v oku kladl kvetiny k pomniku sv. Vaclava. Tehdy Nemci poznali, ze nejnebezpeenejdim 2ivlem v boji proti ri.rn jest inteligence, ptedevdim pak vysokodkoldt studenti. Rozhodli se tedy zakroeit proti nim co nejkruteji. Horeene hledali zaminku. Koneene ji nasli. Jednou z eetnYch obeli bitek, vyvolanych Nemci 28. tijna, byl te2 medik J. Opletal. S telkYm btidnim zranenim vedl svfij posledni boj v jedne pra2ske nemocnici. Podlehl tezkemu zraneni 10. listopadu.

Zprava o jeho smrti proletla mezi studentstvem jako blesk. Dne 13. listopadu dopoledne bylo prostranstvi pod Slovany doslova ptepineno studentstvem, ktere se ptidlo rozloueit s kolegou. Za hroboveho ticha byla nesena rakev dpalirem kolegti. PH ukladani rakve do auta studenti zapeli celou csl. hymnu. Auto se vzdalilo a day se hnul smerem dole. V tom pitelo auto obsazene Cleny Gestapa, vjelo bezohledne do davu a povalilo tam nekolik fleastnikti pohtbu. Drza ptitomnost vrahfi v okam2iku, kdy byla odvd2ena jejich obet', yydra2dila vdechny k silnYm projevflm nevfile. To byla zaminka, pro kterou si Frank vy2adal pinou moc k zakroeeni proti studentstvu a yysokYm dkolarn. Nasledovalo zbabele noeni ptepadeni studentskych kolleji a kolonii. Sta studentfi a profesoril bylo uvezneno, mueeno a popraveno. Ne, na takove yeci se nezapomina, aniz se odpoudteji. Krev zasttelenYch i krev zmueenYch musi bYt smyta.

Smyta tak, aby na dvote ruzyriskYch kasaren mohl stati na yeky yen pomnik s jednoduchYm zjidtenim: "2e tato krev nebyla prolita zbyteene a ze se stala nejpevnejdim tmelem jednoty eeskeho lidu a jeho nove republiky". Ano, svoboda se ziskdva krvi. A krvi dobytd, svoboda je trvalou. Mnohe to krve vyteklo prase posledni dobou, za 0 0 '2', nese 2ad.pov6driast bestialni jt.;"ti'2 vytt-i:.'e: pro novou svaboHeYChich 'a C.3echualoviLka. Aleta, kterd telt14 11 itqopa,dil ran 1939, byla yieldraM

Ve sttedu, dne 12. listopadu 1941.

Laska plodi, nadieni buduje. Toho nazornY pfiklad podala minule nedele osada Granger uspotacianim Bazaru, kterY se znamenite vydafil. Vznik myglenky a uvedeni te2e ye skutek vzalo grangerskYm deset dni. Ano, pouhYch deset dni, nebot' po zdahle pietni vzpomince 28. kijna v mestskem parku seglo se nekolik prominentnich krajant k porade, na niZ" po vYmene nazorti schvalen podnik ye prospech fondu S.A.O.T. Na teZe schuzi zvoleny rtzne vYbory a vypracovan podrobnY plan. VYbory v na,sledujicich dnech postaraly se o misto, oznamovani Bazaru, zajigteni feenikt, hudby, a hlavne o provedeni dobrovolnYch sbirek hotovYch penez, farmelskYch plodin. Ve gkere tyto pfipra,vne prate sly radostne ku pfedu, nikde a v nidem pry se nevysky,tly nejake pfeicalky, fispech jednoho vYboru vzprtrZoval vYbory dal gi. Desetidenni obetave snoleni lady 'Zen a muhl vyneslo viditelnY fikaz v Cavanaugh parku, kam s man2elkou a kolegou Aug. J. Morrisem dorazili jsme v prase poledne. V rozsahlem, idealne vzrostlem a vyeistenem lesiku jihre od Granger byla u2 spousta vozidel. U polni kuchyne, vybavene nejlep gimi pochoutkami fada pani podavaly vYbornY talifovY °bed, kus dale muh obsluhovali milovniky hovezi, skopove a drubeh roAtene, u bingo uZ se hralo, rtzne zabavne stany obklopeny byly kupujicimi, u nalevny Zivo, na velkem trucku vidime naklad darovanYch veci ku droll* nova a nova vozidla dojikleji slugne sehrand kapela sboru mistnich hasleu pod fizenim pana Matygeaka zahno, rozehfavati naladu teastnikt pfednesem tiznYch pochoHudebnici maji slu givY stejnokroj, u jednotlivYch nastrojt jsou vyborni hraci, kapela mne skoro pfekvapila. Mame toti2 podobnYch v Texasu pofidku, minim co do podtu hudebnikkt, obsazeni rtznYch nastrojt a hlavne zlacienosti a vyrovnanosti. Proslovy pozvanYch teenikt zapoely pfesne ve d ye hodiny. Hudba hraje americkou hymnu. Na improvisovane tribune program zahajil pan Ivan Parma; vystiZnYmi vetami ozfejmil pfieinu uspotadani Bazaru mistni odboelcou S.A.6.T. a ptedstavil mayora mesta Granger bratra A. S' padka. Popularni spolkovY pracovnik, fispe gnY obchodnik a pfedak osady bratr Spaeek oslovuje mnohastove shromaIdeni v anglietine, vita jmenem mistni odboelcy hosty i osadniky, dekuje dardim pen& di rtznYch uhteenYch veci, elentm vYbort a ptedstavuje co prveho kednika soudce C. H. Chernoskyho, jeho fikolem bylo vysvetleni tkolu a cile Ceske akce v fedi tato zeme. Br. pfedseda Hl. tfadovny v deli obsaZne fedi zhostil se sveho tkolu znam e nite. Probral vznik hitlerismu od zaeltku, vyzvedl nebezpeei hrozici Americe a celemu kfest'ansicemu svetu, nebude-li arcilotr Hitler zastaven, poraZen, nacistickY rehm znieen a vykofenen. Nabadal ku svorne praci a obetem pro boj o zachranu demokracie a osvobozeni Oeskoslovenska. Red ' br.

Chernoskyho pferu govana byla potleskem a iiste padla na pfidu trodnou. Br. 8padek v Aloze obfadnika ptedstavuje potadatele organu, jen' mluvil na thema: "Ukahne celemu svetu, jsme lidem hodnYm sve historie". Tfetim fednikern byl pfedseda bratr Vladimir Maudr. Mluvil celYch 30 minut v logicky slo2enem proslovu zdtraznil stanovisko Amer. 6echoslovaka Texasu, ktefi co slohca esl. Narodni Rady v Chicagu, stoji za presidentem Rooseveltern a jeho zahranieni politikou, podporuji dle danych sil ttsili amer. vlady ye vybudovani rodni obrany, yydatne pomoci Spojencilm. Ukoly Osl. Nar. Rady jsou mnohe, deska akce vytaduje mnoho penez, my v na gem S.A.6.T. kona,me svoji moralni povinnost a v tato vydrtime do koneeneho viterstvi Pravdy a Spravedlnosti.

Ree br. Maudra pasobila jako obdasnee vybuchla bomba, naslouchajici propukavali v nadgenY souhlas, fednik odmenen byl dlouhotrvajicim potleskem. Na fadu phg el posledni mluvdi a to mistni duchovni spravce dp. Vanidek. Jeho kratica fee byla korunou pokadtL Uhodil na nejcitlivej g i stranku roduvern:fich Oeclioslovakt, pfimlouval se vrotidmi sl qvy tt Facliovani matefskeho Ja zylm, 11#t t. 4nierice naSi tee nebtTe" Vanif:iek "my its po. tome/ natocia iisl t ili441110Sti, jell0 ttibialeta. poroba Witt OtilMEttiA a6: tuna loio dvatetig

VSEITN111 letY. 2ivot osvobozene vlasti - Osl. Republiky pokrokem, hospodelskYrn rozvojem, socialnimi opravami udivil celY civilisovanY svet, 'name bYti na svilj pfivod a rodnou fee hrdi, ji si vahti a o jeji zachovu na dobu nedohlednou usilovat." Nemohla byti volena ptipadnej gi slova v pravou chvili, jaka se naskytla ph nedelnim Bazaru, jehoZ' 'least bych odhadoval na patnact stovek lidi. Obfadnik dekuje feeniktn, obecenstvu za klid a pozornost, oznamuje zahajeni draby a veder taneeni zabavu v sini tadu RadeckY. Hudba notuje choral "Hej Slovane", shromakleni stoji v patrnem zaniceni a zjihnuti. Nasledovala draba darovanYch -pfedmett, bingo ohlo, kuchyne obklopena, u nalevny shluk 21znivYch. Pohoda nemohla bYti leph, prase indianske leto hralo do rukou Bazaru, kterY vynesl tisic dolart, snad i vice. V davu pozdravili jsme se s mnohYmi znamYmi, byli tu i toste: mantele R. Parmovi a kolega Ant. Stibotik z Taylor, pi. Habertova z Bryan, dp. Valenta z Cornhill a fada jinYch mne neznamYch. Mistni Rev. Barton s pani dlel na Bazaru do dvou hodin a po to musel vydati se za duchovni povinnosti do Holland. Bratti Eng. Jelinek a Jno Trlica opattili mne informace k napsani tato zpravy, -s br. Huserem, Martincem, Mareshem a celou fadou jinYch mohi jsem vymeniti jen paru slov, protole v torn mraveni gti lidskYch tel a ph tom v geobecnem ruchu jinak ne glo. Dobra vec se vydafila, nadgeni vytryskle z lasky k narodu, dnes tak stra gne ponfienemu a trpicimu vyneslo ovoce, za co2 vS'em yam, sestry a bratti velike a bohate osady Granger - v gechna east. Veime neochvejne v to starobyle heslo Podebradovo a Masarykovo: Pravda vita"zi! Vefme take v heslo oeskosloVenskeho odboje: Zvitezime! Proto v gichni do jednoho giku, nikdo neztstafi stranou. Zvitezime!

Laska k Bohu a k biiznimu nebyla pro Komenskeho jen Sedivou poue'kou, nYbri' stale you smernici, dle ktere osnoval svou pout' sveteln.

Dallas oslavi Antonina Dvotaka. Severni metropole Texasu ma jak znamo symfonickY orchestr, jeho2 umelecka firoveri se rok od roku zvyguje. Osmdesati elennY orchestr ma v eele schopneho dirigenta J. Singer-a (ptivodni jmeno jeho Kuba Spievakowsky), kterY sveho easu dlel i v Praze a po phjezdu do Ameriky stal se Clenem Bostonske symfonie, kde zastupoval v padu potteby slavneho dirigenta Stokovski-ho.

Pan Singer je ptitelem deskeho naroda i obdivovatelem Ceske umelecke hudby. Na podest vYroei stYch narozenin mistra Antonina Dvotaka zatadil dirigent dallaske symfonie na pofad prvniho koncertu podzimni sezony Dvofalcovu jiskrnou overturu Karneval. Tento koncert phpadne na nedeli 16. listopadu 1941.

Nage navgtevy. V sobotu k vederu zastavili se tu na kratko man2e1.6 J. Zvolankovi z Dallas, jedouce na nayttevu rodiet ZvolankovYch v Temple, Tex. - Male pfekvapeni zptsobil nano teho2 vedera mayor mesta Granger, bratr 8paeek. Jel pro svoji mant'elku do Bynum u Hillsboro, kde travila tYclen pobytu u sve dcery a zete. Bratr S. paeek mezi hovorem nam sdelil o bohate strode baviny a zrnin v zapadni easti Texasu, kde sam ph Littlefield vlastni kolem dvou tisic akrt pudy. Kdys pochybnY Panhandle sklizi posledni roky pfekvapujici trody, nalez oleje dela okrsky neuvefitelne zmenily k lepSimu. T.3.2 moderni mesta a mestiedka jako vYstavnosti na farmach kakleho navgtevnika pfesveclei, 2e se naleza, v kraji prosperity. Tamnel gi Cistirny na bavinu jsou nejlep gi v Americe a zatizeny na ainovani boltet Cili trhane, nikoli pikovane baviny. Jakost vlakna je pry tam dobra jen jeho delka nee° kratgi proti bavine ve stfedni a jrZni east Texasu. Vodu a vYbornou 2e mail na kalde farme, vfalca vetrnikt vodu Cerpajici je o tfetinu men gi net jinde, terast proti zaplavam neni ffeba, zkratka padni east Texasu je pry svet sam pro sebe,krajina zdrava, pada trodno, a pomery dne gka proti jinYrn eastern statu znamenite. - V sobotu k ' vedent zastavili se tu bratti Josef a Frank Sebestikovi z Dallas, Jell k pfibuznYm do Temple na kratSi naVe,t6vii. rozhovorti jsme sesrssil; to pro.l.tn yni Ornery v I)ailii jeiti p64 tonna) dtibr6 a Oalky i i1 lep81.

10,10t0v,y byly ptat0.0111111

Straw 13.

OZNAMENIE UMRTI ZA MESIC ftlJEN 1941.

Bratti a sestry:Timto se yam oznamuje, ie behem mesice fijna, roku 1941, Hlavni tfadovna vyplatila pojiateni po naSich zemfelYch bratfich a sestrach jak nasleduje: Umrti Cislo 3222. Ses. Mary Kabuli*, zaniestnanim hospodyne, od fadu Slovan gti Bratti.

Oslo 34. Zemfela dne 26. zati 1941, ye staff 66 let. Pfieina smrti, cukrovka. Do Jednoty phstoupila dne 11. prosince 1904. Certifikat Paidup, Cislo 441 na $341.00.

Umrti Cislo 3223. Br. Ernest Bubak, zarnestnanim rolnik, od fadu Jill, Washington, Cislo 22, zemfel dne 25. zati 1941, ye stall 78 let. Ptieina smrti, srdedni vada. Do Jednoty pfistoupil dne 3. prosince 1905. Certifikat eislo A-145 na $1000.00.

Umrti eislo 3224. Br. Julius gumbera, zamestnanim rolnik, od fadu Slovan Jihu, eislo 26, zemfel dne 5. tijna 1941, ye stall 53 let. Ph.Gina smrti, plicni neduh. Do Jednoty pfistoupil dne 12. zati. 1909. Certifikat Cislo A-1863, na $1000.00, a Paid-Up certifikat Cislo 102, na $311.00 Umrti eislo 3225. Br. Anton Konderla, zamestnanim strojnik, od fadu Pokrok Dallas, Oslo 84„ zemiel dne 15. fijna 1941, ye stall 54 let. Pfieina smrti, nervovY neduh. Zasttelil se.

Do Jednoty pfistoupil dne 18. finora 1912. Certifikat Cislo A-$756, na $1000.00.

Umrti eislo 3226. Br. Andrew Janek, zamest-, nanim fidie elevatoru, od fadu Moravgti Cislo 6, zemfel dne 24. tijna 1941, ye stall 67 let. Pkitina smrti, srdedni vada. Do Jednoty phstoupil dne 30. zati 1898. Certifikat Cislo A-599 na $1000.00.

Umrti eislo 3227. Br. Jos. Franta, zamestnanim holie, od fadu Karel Havlieek, eislo 4, zemfel dne 29. fijna 1941, ve stall 55 let. Pheina smrti, srdeeni vada. Certifikat eislo A-4265 na $1000.00, a certifikat eislo B-2072 na 1000.00.

Umrti Cislo 3228. Br. Jos. E. Svoboda, zamestnanim rolnik, od tadu Prapor Magnolia, Cislo 65, zemfel dne 27. fijna 1941, ve stati 62 let.

Pheina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty phstoupil dne 2. kvetna 1915. Certifikat Cislo B-1087 na $1000.00, a certifikat Cislo A-11170 na $500.00. tmrti Cislo 3229. Br. Frank H. Marek, zamestnanim rolnik, od fadu oesicr Prapor, eislo 24, zemis el dne 24. 'Mina 1941, ve stall. 62 let.

Pfieina smrti, srdeeni vada. Do Jednoty phstoupil dne 13. zati 1914. Certifikat Cis. A-15357 na $1500.00.

Hlavni ti-adovna vyslovuje timto v gem pozustalSrm nejhlubgi soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni Utadovny.

V New York. - Dle spolehlivYch zprav, cloWch Sdrut'enemu tisku zahranieni Nemci, z nich nekteti vlastni domy, a obchody v cizich zemich, byli povolani v minulYch tYdnech aby bojovali na ruske fronte. Z jedne zeme v nekolika minulYch tYcinech odjelo do Nemecka asi 300 Nenict. Ptatele jednoho z nich, kterY odejel pied tkemi tYdny, ji g obdr2eli zpravu, *ge byl zabit na ruske front& AnglickY rozhlas oznamil teZ, *2e Nemecko bylo nuceno odvolavati tee delniky z valeeneho prinyslu, aby slouzili v armade a Ze nasledkem toho nyni Nemecko uchazi se o dovedne delniky v neutralnich zeplich a slibuje jim velke mzdy.

-V V 8angh4ji &Ito, kolonie eeskoslovenska kotem 400 lontl. MO 003 rozhlas, d ye teskoslovailske t.lt. tY )14 t:1!:;iettilu mezinttrodniho settle"Drib? mentu, altp014 toqloyrtt) fj, 009J",

Straw, 14.

V it 13 T Ni X

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must he in the hands of the Editor

by Saturday. umnummuallmounautumumatullumuntunimmmiummiummimmounowumnimmumnimme

■FICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER. OF STATE OF TEXAS mama esnamag ,11 1101.011

rrheltEE hundred years ago — on September 2h., 1641 — John Amos Komensk3i who, under the Latinized name of Comenius, is widely known beyond the borders of Moravia, where he was born, arrived in London. He had undergone a very perilous journey, during which his vessel was driven off its course and nearly shipwrecked.

His reputation as one of the greatest humanists of his day had preceded him, so that he was warmly welcomed by John Evelyn, the diarist, by Milton, the famous poet, and by contemporary intellectuals like John Wilkins, John Pell, and theodore Haak. His hosts recognized his supremacy as a writer on educational subjects and as an authority on philosophy, or "pansophy" as he called it.

Comenius breathed the spirit of sweet reasonableness, enunciating the principle that "all must be free, for human nature is such that people prefer to be ruled in a human :manner, they prefer to be led rather than dragged, they prefer to be persuaded rather than forced, for man was created in God's image, a reasonable, free, and independent being."

Comenius was born at Uhel • kST Brod in Mo• avia in 1562. Here he received his early education, later attending the school of Stra.tnice, out he was by no means happy and was revolted by the incessant application of corporal punishment.

From StraZniee he went on to Pi=erov, where he studied to bp a clergyman, continuing his 'studies at the University of Herborn in Nassau.

The religious teaching there was in accordance with the "Catechism of Heidelberg," that is to say, mainly founded on Calvin's views.

At this university Comenius became acquainted with a young man named Alsted, by whose educational theories he was considerably influenced.

From Herborn Comenius went to Heidelberg, where he studied for some time. Before returning to his native land he, made a long tour of Germany and the Netherlands. Writing forty years later, he refers to Amsterdam as "the pearl of towns, the ornament of the Netherlands, the delight of Europe." In 1614 he returned to Moravia and was ordained a .minister of the Unity in 1616. He was sent to the small town of Fulneck in Moravia where he married and s pent the few happy years of his life.

These peaceful days soon ended with the war between Bohemia and Austria. After the battle of the. White Mountain, detachments of hostile troops scoured Bohemia and Moravia, and in 1521 the town of Fulneck was burnt down and the brethren had to fly for their lives. Comenius himself had a narrow escape and sought refuge in Bohemia at Brandejs.

He had to leave behind his manuscripts and books, which were burnt and destroyed.

Comenius continued at Brandejs his literary activities: it was here that the Labyrinth of the World was written, besides many minor works. All his writings at this time are stamped with an intense depression, for he lost his young wife, probably during the flight from Fulneck to Brandejs. Writing of this period Comenius says: "God willed it that, not only through the lamentable war, but also through the plague that spread throughout the country, great slaughter took place. I lost miserably my wrfe and my children, relations, connections, er id kind tenefaetors. But what was harder bear then all else was that God appeared t have oh:ndoned our country and Church d left 1.7.s ore,hans, for all the churches of :hernia an Moravia were deprived of their ithful sniritual guides . . . and the servants Z God lost their churches."

Ve stfedu, dne 12. listopadu 1941.

Comenius ALEC FURNESS Every year persecution in Bohemia grew more severe. At a secret meeting of the brethren in 1625, at which Comenius was present, it was decided that members of the Unity should take refuge in various . countries abroad. Comenius broke his journey to Poland to in: vestigate the prophecies of Christopher Kotter, with whom he had a long interview at his home in Germany. He settled down at Lissa, a small town in the province of Posen.

CZECH TRAGEDY Ominous silence deadens the prison, Even the atmophere vibrates no more, No one attempts to question to reason, Everyone senses the hangman's score.

Proud of the ir heritage, with soldierly bearing Generals and commoners march hand in hand, No one is fearing, no one despairing, Conscious they are dying for their fatherland.

Other patriots replace them in the struggle, Spurn all compromise with political knaves, Down with appeasement, diplomatic juggle, Life is death when living as slaves.

Have not their forbears suffered disasters Under the yoke of marauders as kings?

Hundreds of years they fought their masters.

Broke their chains, the iron rings.

Still they are fighting, tough meads are falling, Oh, how sad is their present plight.

From the gallows they are praying and calling Brethren, revolt, til you win the fight.

History eventually will be repeated, Liberty will triumph again in the end; German barbarians must be deleted Czechs, fight on for your fatherland.

Dr. Herman B. Sheffield.

He preached many eloquent sermons, he taught in schools, he wrote many educational works and he began his pansophic studies during this period. The Physica, his first philosophical work, was completed in 1632.

Soon interest in his theories spread to other countries. Among those who investigated his pansophy was Camuel Hartlieb, an erudite Englishman, probably of German origin, who according to one authority, "resided in London and took a keen interest in everything that savoured of intellectual progress." Hartlib corresponded with Comenius and even offered * him pecuniary assistance if he should wish to visit England.

It was, accordingly, to Hartlib's residence in Duke's Place, Drury Lane, that Comenius repaired on reaching London. Here it was that he met and conversed with the great brains of the day and doubtless exchanged experiences with John Evelyn, who had just returned to London after a three months' journey through Europe.

Comenius gives some impressions of England in a letter which he addressed to friends at Lissa, shortly after his arrival. "This nook of the earth has much that differed from other countries, and is worthy of admiration.

What interests me most are those matters which concern the glory of God and the flourishing state of the Church and the schools . .. Of books on all subjects in their own language they have an enormous number, so that I doubt whether any country is equal to them, particularly as regards books on

theology." This letter , gives a most detailed picture of the London of those days.

Comenius mooted a plan for founding in England a "Christian Academy of Pansophy."

He considered whether "the Savoy in London, Winchester — outside of London, or Chelsea —very near the capital, would be the best site for the academy." The academy, according to Comenius, was to be composed of the wisest men of all countries, but the time was unpropitious, with England drifting rapidly towards Civil War. After many wanderings in various parts of Europe and many vicissitudes, including the destruction once more of his MSS. and library at Lissa, he found himself at the age of sixty- , five homeless. He spent his last years at Amsterdam, still continuing his literary activities until his long and troubled life ended on November 15, 1670.

OBSERVER'S DIARY It is a long time since I sailed down the Volga. We made a stop, I remember, opposite the German Republic, which terminates on the 'eastern bank of the river. I learned quite a lot aobut Germans in Russia during that Memorable trip. These Germans go back a long way before the Treaty of Raeallo of 1923!

I found German-speaking Russians everywhere I went, from Leningrad to Baku, from the Crimea to the Ukraine. To-day all these German groups in Russia are potential nests of Fifth Columnists. I was not surprised, therefore, when I heard that the other night Mos-. cow had declared by its. Supreme Council that the entire population of the German Republic of the Volga was to be Moved to eastern districts of Russia. Six hundred thousand German-speaking inhabitants of the Union are affected by the order. They are to be resettled at Novosibirsk and Omsk and in the Altai region and the Kazaksta.n Re-. public.

The decree says that the measure has been decided upon because of the danger of wrecking activities by the German-speaking inhabitia.nts, directed hy orders from Germany.

The military authorities, it is stated, have found evidence that there are thousands, and even tens of thousands, of wreckers and spies among the Germans of the Volga.

The Volga German region is an autonomous republic, with its own supreme council and council of penele's commissars, within the US SR, It occupies an area of some hundreds of square miles on .the borders of European Russia, about 470 miles south-east of Moscow. The inhabitants are the descendants ,of some 27,000 settlers, principally Suabians, who were brought to Russia between 1764 and 1767 by Catherine the Great.

The Supreme Council has . ordered drastic surgery. Iran is another example. Bitter experience has shown there is no other way. • Wherever Germans are.in Russia, there is an Abetz, and Hitler never rests till he has found a Laval.

V Department of Agriculture tests of cottonseed hull -insulation prove that a 3% inch thickness of hulls in ceilings of three-room farm houses result in an average fuel saving of 16 to 25 per cent, depending upon the amount of heat loss through walls and doors.

V — To safeguard and preserve the ..8nierican way of life — buy Defense Savings . Bonds and Stamps.

V — There's no finer way than the American way. Let's keep it that way. Buy Defense Bonds and Stamps.

Ve stfedu, dne 12. listopadu 1941.

Wheelock, Texas Dear Readers!

I will write a few lines to the English Section. I go to the Kings Highway School and like it very much. I will be twelve years old on November 16, and would like to hear from other boys and girls who have their birthday on the same date.

My hobby is collecting picture post cards of the United States. I have about twenty, and wish other boys and girls would send me some. Write me about your hobby. I can talk Czech but can not write or read.

Would like for all of you to write to the English Section. You might think it is hard to write a few lines in the Vestnik. But after you will find your letter in the Vestnik you will find it is fun. So come all of you and write. It's fun.

Gladys Fay Wentrcek V West,' Texas Dear Readers!

Fall is with us again, I know that for certain because a fire feels good and for several days wild geese have gone by, headed South. To me Fall is a favorite season, the coolness in the air makes me tackle work with more pep.

I like to see the land being turned under for next year's crop and who knows?—it may be" the year we made that bumber crop". Eeven the rainy days which are so much a part of Fall are all right, for then there's time to read.

I won't go into that, for get me started on "books" and the entire Vestnik wouldn't be enough space to print my letter. From that you know I am one of those "bookworms."

Here, this time of year is carnival, bazaar and collection time for good causes. The C. M. B. church had a baked chicken supper the 28 of October. We had bingo, a country store and three things were given away. One a Chenille bedspread went to Mrs. Ripple of Penelope, a quilt to Mrs. A. W. Janek, another quilt to Robert Blaha. How many of you have ever cake walked? Its fun, especially if you happen to stop on a lucky number as my Dad did. He walked off with a very good cherry nut cake.

I don't like to think of the war too much, but with news broadcasts and papers giving it first place each day, there's no way out of it. Just recently I read a letter in a magazine, written by a woman who was in Greece after the Nazi took over. She wrote of seeing Prim .Rose Path", the movie where the small girl complains of having potato soup each day.

The woman wrote that it made her mouth water to think of having all of the milk and potatoes she could use. In Greece they have "potato days", when people form in line to get their one pound ration for one month.

She wrote that many times the supply ran out and some had to leave without potatoes.

The bread is made of Chaff from . the grain and any other thing but pure flour. The bread ration for one day is what one person would ordinarily eat at one meal. I wonder how many of us half aprreciate the every day things here in America. I, for one, am beginning to see what a really grand country I live in.

The other day I got to thinking about how many young people of my aquaintance have left the West community recently, that is, besides those in the army. There are quite a few and Dallas seems to have gotten the biggest part. Working in Dallas are Misses Mary Hegar, Adell Helona., Elsie Kasik and Adell Krizan. Edmond Hegar attends a business college and Pat Pinter works in the airplane factory. There are several young couples who have lived there for quite a while and there is another young married couple joining them, Mr. and Mrs. Joe Beseda, she being Mollie Ruzicka, before her marriage. Harry Barton teaches in Alice, Texas. Mr. and Mrs. Albin Foyt are now settled in Washington, D. C., she being Lillian Foit of West.

Lilla Kahanek, you and I seem to like many of the same things, especially radio programs.

I really go for Spanish music and Kayla); Cugat's music is A-11 Quiz programs are good,

VESTNfIC my favorites are "Information Please" and "Mr. Dodge". Some day I hope to get to Dallas on a weekday to see the "Early Birds" broadcast. How they can be so lively at such an early hour is beyond me!

Here in Hill County we've had a poor cotton crop. According to the county statistician there have been something over 26,500 bales ginned to Oct. 18th, last year there were over 49,900. People would really have something to complain about if the price wasn't so much higher. When there are good crops the people are having a time gathering it in. My uncle in Wichita county says they never start before eleven A. M. and some friends in Young County couldn't get in their fields to pull bolls for two weeks. Farmers always have something to worry about, if it's not a wet spell it's sure to be a drought — but still— living on a farm is grand!

Until next time, I'm Sincerely, Esther Rydel V Granger, Texas Dear Readers!

In the last letter that I wrote to the "Vestnik", I wrote that my brother was comming home the 29 of October, from .Camp Bowie, but his furlough was cancelled the last minute.

I guess you all know how he felt. So we got on our family bus and went to visit him.

We certainly enjoyed every minute of the trip. My brother was leaving for Fort Bliss, which is located in Oklahoma, so we did not get to talk with him long. He took us all over Camp Bowie, we seen the cannons, guns, all kinds of trucks and also the tanks.

We also visited the main section of Brownwood. The stores and the streets were full of soldiers. I did not get to talk to any of the girls there, because the "U. S. Army marches on " Thats all folks and lets have more letters Jerry Hurta in the "Vestnik."

V MARINE CORPS CELEBRATES 166TH BIRTHDAY ON NOV. 10TH On November 10th in the year 1775 the log book of the United States Marines begins.

The very first entry shows the authorization of the Continental Congress to enlist two battalions of "soldiers to serve by sea". Tun Tavern, Philadelphia, was the first recruiting station, and men of the waterfront clamored for the chance to enlist. The proprietor of Tun Tavern, Robert Mullan, dispensed much good .cheer to his guests and spoke long and loud for the new branch of the service. In short time he was made captain and Samuel Nicholas, a Quaker gentleman of dash and spirit was the first Marine leader.

The first expedition of these Continental Marines met with great success. They landed in the Bahamas in 1778 and captured ammunition and supplies. It was the prophetic beginning of a brilliant career of colorful and successful exploits all over the world. The Marines have landed in every port of call and have title to the most colorful branch of the services of the United States.

In 1805 the Marines made their first transAtlantic trek, and met with pirates in Derna.

They conquered them and hoisted the American flag in Tripoli the first time the Stars and Stripes flew over a fortress of the Old World.

They once again carried our flag to foreign soil in the Mexican War of 1847, when they stormed the citadel of Chapultepec. That was the decisive battle of the war.

The Marine Corps was first established as men who would be soldiers of the sea. But their experience and the training given today makes a modern Marine the soldier on land or sea, and in the air. Men between the ages of 17 and 30 are informed that the lid is off, there is no limit to the ranks of the Marine Corps today. Contact your nearest recruiting office in Dallas, Fort Worth, Waco, Abilene or Tyler. You can enlist in the Reserves for the actual duration of the emergency, or in the Regulars for four years.

Strana ESCAPE TO ENGLAND Following is the account of a young Norwegian who recently reached London after a hazardous flight by boat across the North Sea: "Altogether there were six of us in the little boat. Shortly after we started we had engine trouble, and three of the boys returned to shore to have some small engine parts repaired. The following morning they returned with the parts, but they told us they could not continue the trip because their parents had found out about their plans to flee the country. They were therefore afraid that their parents would get into trouble and be punished for `complicity.' So the other three of us went on alone. But we had not got more than 2-3 miles from the shore before we encountered the first warning that the trip would be a difficult one. A German airplane passed over our boat. Fortunately they must have taken us for fishermen and did not attack.

"After an 11-hour run, the engine stopped.

We hoisted sail and continued in that way.

But the wind carried us farther south than we had figured. Nevertheles we trusted we were getting nearer England. After ten days of sailing we were again discovered by a German plane, and this time we were not so lucky. The Germans began using machine guns, and immediately we were in the midst of a shower of lead. I got hit in the arm, but I managed to bandage the wound so that I did not lose much blood. The plane swooped down on us six times, shooting every time.

When the shooting finally ended, I hurried down into the cabin to ask Y to come up and help me carry X below deck. X had been hit in the right lung. But down in the cabin lay Y — dead. A bullet had passed through his head. After a long struggle I succeeded in getting X into the cabin and to bed. After that I had to begin working on the boat. It was leaking badly after the rain of bullets, and was by now half-filled with water. I plugged the biggest holes with rags and blankets and bailed the boat every tenth minute.

"The following day we met five Hollanders in a 14-foot boat. They gave us a halfbottle water. Our own water supply had run out, and during the last few days we had been drinking sea water mixed with alcohol from compass.

"On that same day we were attacked by another German plane. But it fired only a brief salvo and then disappeared. Later in the day we were picked up by a British warship and brought to an English port where we received medical attention. The Hollanders were also picked up by the warship."

V NEW WRINKLE: WAX FROM COTTON PLANT Clemson, S. C.—Here's the latest thing in cotton cultivation: "Forget the lint and grow for wax."

To meet the war shortage in wax, the Department of Agriculture has been conducting experiments in growing Arkansas green cotton in South Carolina.

The National Cotton Council reports that the green cotton has a wax content of approximately 17 per cent, as compared with onehalf of one per cent in commercial white cotton. The yield is estimated to be about onehalf bale to the acre, including 30 to 35 pounds of recoverable wax. At a price of 60 cents a pound the income from wax alone is about $20 per acre.

Te cotton, green at picking time, later turns brown. It is used chiefly for home spinning, due to the high wax content which makes for very poor dyeing.

V American women purchased mere than 43,000,000 dozen pairs of full-fashioned stockings.

If all these were made from cotton, it is estimated that nearly 300,000 bale,' of lon g aaple cotton would be required,

Manx 1$.

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW.

During the first and more successful part of the reign of King George, his foreign policy was entirely founded on the close alliance he had concluded with Matthew Corvinus, King of Hungary. Like George, Matthew had at the same time and in a similar manner become ruler of his country; for in Hungary, as itr Bohemia, the legitimate claimant to the throne was the Emperor Frederick, as head of the house of Hapsburg, to whom family treaties (already referred to) secured the succession in both countries. It was through the aid of his ally that King George overcame the difficulties with regard to his coronation which were caused by the anomalous ecclesiastical position in Bohemia. King Matthew, with the consent of Cardinal Carvajal, then papal legate in Hungary, sent the Bishop of Waitzen and Raab to Prague, by whom King George was crowned (May 7, 1458). Besides the usual coronation oath, the king had the day before the ceremony taken another oath, by which he pledged himself to obey the Church, to maintain its 'Unity, and to extirpate all sects and heresies in Bohemia. The Compacts, and the right of using the chalice, were not mentioned in this oath, and the Romanists subsequently maintained that the king had thus renounced the special privileges of the Church of Bohemia. The king and the utraquists naturally retorted that the Compacts which had been sanctioned by the Council of Basel could by no means be described as heresies, and that the coronation oath by which the king had sworn to maintain the liberties and privileges of Bohemia referred to the Compacts also. It is, however, possible that the omission of all mention of the Compacts was not an accidental one, but that it was a concession to the representatives of the Papal See. Only thus could King George hope to secure his coronation, a ceremony to which the people of Bohemia have always attached the greatest importance.

The comparatively conciliatory Pope, Calixtus III, died in the year of the accession of King George, and was succeeded by Cardinal Piccolomini, known in literature as Aeneas Sylvius. The new Pope, who assumed the name of Pius II, had a thorough knowledge of Bohemia, having resided there while engaged on diplomatic missions, and he has, as is well known, left us a history of the country. The new Pope, however, became a bitter enemy to Bohemia and to its king, as soon as he realized the impossibility of carrying out his favorite plan, involving the suppression of the Bohemian Compacts.

Germany was at that time greatly troubled by the enmity which existed between the houses of Brandenburg and Bavaria, while the power of the Emperor Frederick had sunk, so low that he was in constant dread of his immediate subjects, the Estates of Lower Austria. King George availed himself of this favourable political situation for the purpose of extending his influence in Germany, where the contending parties, and at times the Emperor also, sought his alliance. It would extend our inquiries too far to give an account of the means by which he strengthened his position in Germany—more often by mediation than by the force of arms—and of the treaties which he at this time concluded with numerous German princes. We must, however, briefly refer to what was for a time the dominant object of the king's policy, the acquisition of the German crown. This plan is not easy to trace, for alter its failure all papers concerning It were destroyed, It was, ill fact,

V

13

TN 1 K

soon abandoned by the king, though not before it had been given rise to some of the disasters of the latter years of his reign. In devising this scheme he acted largely under the influence of one of his councillors, Martin Mayer, who undoubtedly displayed diplomatic capacity of the highest order. As far as we can judge from the scanty evidence, Martin Mayer's intention, approved of by King George, was not to dethrone the Emperor Frederick III, but to place a "coadjutor" at his side; this "coadjutor" was to receive the title of King of the Romans (or German King,) such as often been conferred on the heirs of the Emperors. It seems that Mayer had formerly suggested a similar plan to Philip, Duke of Burgundy, who had declined the suggestion.

Mayer's proposal, however, met with greater favor from King George of Bohemia. Serious negotiations ensued, which, for the reason mentioned above, are now diffcult to trace.

Mayer succeeded in obtaining the votes of the Elector Palatine and of the Archbishop of Mainz for his master. In February (1461) numerous German princes, on the invitation of King George, assembled at Cheb for the ostensible purpose of organizing a general armament against the Turks. Probably through the ability of Mayer, this object was made subservient to the purpose he had at heart.

The election of George as leader of the German forces against the Turks, suggested by him, would almost ncessarily have secured for the king the position of ruler of Germany. The king was also induced to favor this plan of a campaign against the Turks by the consideration that the energy of the fanatical Papists would thus be diverted from the heretical Bohemians to the infidel Turks.

The complete failure of this scheme, which the king abandoned almost as suddenly as he had entered on it, was probably due to ecclesiastical influences. Pope Pius strongly opposed it, and one of the adherents of King George, the Archbishop of Mainz, had declared that he would not vote for Pod6brad's election as King of the Romans before he had received the sacrament in the same manner as all other Christian kings. On the other hand, even the vague reports of these negotiations which spread in Bohemia caused great dissatisfaction. The people began to ask what had been the advantage of electing a Bohemian as king, when he himself was now anxious to become a German.

One of the consequences of the conciliatory attitude towards Rome which his attempt to obtain the government of Germany obliged King George to assume, was the persecution of the Bohemian Brethren, of which we read at this period. The founder of the community of Kunwald, Brother Gregory, was imprisoned by the order of the king, and even put to the rack (1461). These endeavours to conciliate the Papal See, by attempting to suppress all sect that went beyond the demarcations of the Compacts, were entirely fruitless. The Roman Church had already decided to revoke the concessions which 2iNca's and Prokop's victories had once forced it to make.

The successful policy of Podebrad—though his most ambitious plan failed—had secured Bohemia against all foreign enemies, and peace and order were also maintained. The prosperity of the country had greatly increased in consequence, and the people began to hope that the happy times of King Charles IV were returning. The University of Prague, which had suffered greatly during the troubles, now again entered into full activity.

King George was not, however, destined long to secure quiet to his country. The everrenewed religious struggle— an inevitable consequence of the antagonistic position of Bohemia with regard to the Western Church— now again broke out more strongly. The Pope demanded an immediate return to the exact ritual of the Western Church; he founded his demand on his interpretation of the king's oath before his corcriatiori, to which allusion has already hten made; Prolonged negotiations

Ve stfedu, dne 12. listopadu 1941. took place, In which King George, who had dismissed Mayer, was very badly served by his representatives. The king, seeing that a compromise between the Pope and the people of Bohemia was impossible, rallied firmly to the Compacts. In the month of AugUst (1452) he specially assembled the Estates for the purpose of hearing the demands of the papal envoys, who had arrived at Prague, and the king's answer to them. The king made the memorable declaration that he would to his death remain true to the communion in both kinds, and that he was ready to risk his crown and his life for this object.

This was a direct declaration of war against Rome; but Pope Pius II, who was then attempting to form a confederacy against the Ottoman power, did not immediately take up the challenge. On his death (1464) his succesor, Paul II, prudently awaited a favorable moment for securing his revenge on the King of Bohemia. He had not long to wait. Many of the great Bohemian nobles had from the first viewed with disatisfaction the elevation to the throne of Podebrad, who was but their equal by birth. The king's attitude, not always conciliatory, rendered this feeling still stronger. Even the re-establishment of order and the administration of justice by regular tribunals were by many viewed with disfavor.

The nobles of the Roman party were the principal, though not the only, opponents of the king; they declared themselves no longer bound by the oath of allegiance which they had sworn to King George.

The malcontent nobles met at Zelend Hora (November 28, 1465), and formed an alliance against the king, whom they accused of having violated the laws of the country especially with regard to taxation. Though the religious question was not at first raised, the leaguers immediately sent an emissary to the Pope, with the view of obtaining his support. King George had, meanwhile, continued with Pope Paul II the negotiations which had been entirely broken off during the last years of Pius III. Though an agreement seemed to all an impossibility, the king made a last attempt towards that purpose. He addressed a letter to Paul II, in which he offered great concessions.

He declared his readiness to accept a papist as Archbishop of Prague if he were a Bohemian by birth, and if he were prepared to ordain as priests those who communicated "sub uttraque," as well as those who communicated "sub una." The king further suggested that all polemical preaching should be forbidden on both sides, and even proposed—a concessi on of no slight importance—to restore to the Church the estates that had formerly belonged to it. No ambassador, but a simple messenger carried the king's letter to Rome. His reception, when he stated that he had to deliver a letter sent by the King of Bohemia, quickly demonstrated the impossibility of an agreement. The Pope threw the letter on the floor, and addressed the messenger in the strongest language.

The excommunication of King George, which had long become inevitable, now took place (December 23,1466), with the usual formalities. Podebrad was deposed from his rank as King of Bohemia; all Catholics were forbidden to obey him. The Pope declared that one of the leaders of the League of Zelena, Hora was to act as provisional governor of Bohemia, till a new king could be chosen.

To be continued V SALES PSYCHOLOGY

A certain salesman was proposing to his best girl.

"And, sweetheart," he finished, 'I'll lay my whole fortune at your feet."

"It, isn't a very big fortune," she reminded him.

"I know, dear", he replied, "But it'll lOA awfully big beside y our Mt? feet!" lie got the job1

Ve stkedu, dne 12. listopadu 1941.

NAZI FEAR OF BRITISH INVASION OF EUROPE A. Popper.

Germany is shedding blood like water on the Eastern front and there is growing indignation in the Reich over the senseless sacrifice. The recruiting in the occupied areas is thus intended to relieve the strain on German man-power. The speculation has, however, failed till now, especially in Holland, which used to be regarded by the Nazis as favourable ground for their anti-Russian propaganda. A certain conservatism which characterizes nearly all Dutchmen, the strong position of the Church both Catholic and Protestant, in public opinion, and last but not least the fact that the Dutch Government always refused to have any diplomatic relations with the Soviet Union, alle seemed to hold out promises of success to the Nazi campaign, even taking the people's hatred of the German occupation into consideration.

Recruiting for Russia Fails Recruiting propaganda was thus carried out in fine style and 82 recruiting offices were set up on Dutch soil. The results, after all this outlay, were a crushing disappointment. Mussert, Holland's Quisling, the leader of the unimportant group of Dutch National-Socialists, spoke at Wormerveer with great regret of "this failure of the Dutch people to come up to the scratch" and mentioned that less than 1,000 men had presented themselves at the recruiting stations.

The failure of the recruiting was not without effect on the situation in Holland. The Germans at once put the responsibility for it on the leaders of the Dutch Parliamentary Parties and accused them of having carried on secret agitation against it. The activities of the political parties have been in practice completely crippled ever since the occupation.

Not merely the old Parties have had to suffer under the political persecution; recently it has also touched the Union Party, a great political organization founded after the occupation by Dutch patriots and tolerated by the german authorities who obviously saw in it a useful tool for the Nazification of the Dutch people. The Union Party attracted a great many people and finally numbered 800,000 members. Its activities were very considerable, and more important even than the many meetings which was regularly held by the local groups, were the Social Service Bureaux, set up in the smallest place 's, which formed a valuable means of keeping public opinion informed. But all this was most unpopular with the occupation authorities, especially as the new party kept carefully apart from the Dutch Nazis under Mussert and only fell in with German demands to a very limited extent. The negotiations over the recruiting for the war in Russia put the leaders of the Union Party in a critical position, since they were expressly required to adopt a positive attitude. They were requested to advocate that Holland should advance against Russia side by side with Germany. This they refused to do. "The present circumstances," they declared, according to a report in the Nieuwe Rotterdamsche Courant, "prevent the Netherlands from taking up such an attitude in the RussoGerman conflict." It made very little impression on the leaders of the. Union Party when the Reich Commissioner, Seyss Inauart, pointed out to them that the Dutch would only enjoy equal rights in a new Europe which they themselves had helped to win. The answer was "that the Dutch are ready for closer European co-operation, but only as a free nation". Seyss Inquart had to swallow another snub when he declared that Holland must seek a plate for herself in Europe, not on the sea or overseas. "The Dutch view is a vaster one," he was told. Punishment for such candour was not long in coming. The Union Party has not been .supPre,5sed but ttli public itt%YitY 14 now

VESTN/ Secret Organizations The new and more stringent government measures aiming at the suppression of all independent political activity in the country have not found the Dutch unprepared. Secret organizations have been formed to fight against the overwhelmingly powerful enemy.

These supply accurate political information to the people and also issue the necessary instructions regarding passive resistance and acts of sabotage. Holland to-day is covered with a veritable network of these secret societies, most of which limit the activities to one lccality, while a few larger groups act over the whole country. The "Free Netherlands Committee" is especially feared by the occupation authorities and its members are threatened with the most severe penalties by the military courts. How effective is the action of the secret societies and how effectually the acts of sabotage are hindering the railways and upsetting the industrial area is clear from the many trials for high treason before the German courts martial and numerous death penalties which are hushed up by them. In a single case fifteen members of a secret society Vlaadingen near Rotterdam were condemned to death.

Al this show how the entire Dutch nation is permeated with the spirit of resistance. Max Blockzijl, Holland's Lord Haw-Haw, was recently raging in his broadcast against those Dutch people "comprising the greater part of the nation, who are still resisting Nazism." He went on to threaten: "I know that the patience of leading circles in the New Order is exhausted and that ruthless measures are regarded as the only way out. And these measures will be taken." Neither threats nor the sharpest acts of oppression have served to intimidate the Dutch. The cheers with which the R.A.F. are regularly greeted by the public if they catch sight of them flying out to reconnoitre or attack are the true expression of national feeling, and after the famous Rotterdam affair the German Air Marshal Christiansen referred in a broadcast to the "English sickness" of the Dutch. Of course he also threatened the severest penalties if pro-English demonstrations were repeated by the populace.

Fear of British Invasion The possibility of a British invasion of the Continent is spoken of seriously in German military circles and various precautions are taken. It is not always possible to keep them completely secret, and the results is that the German fear of invasion forms the staple subject of conversation of the Dutch. How seriously this danger is regarded is seen from the remarks of the Dutch Nazi press which tries to persuade-the Dutch people that they have the most to lose in such a case. The Agrarisch Niewsbla.d, a paper completely German in sympathy, says: "A German surrender is unthinkable. But if there should be an AngloAmerican invasion of the Continent, the Netherlands would be the battlefield, which would mean the utter ruin of the country. Germany would defend every inch of Deutch soil and it is thus madness of the Dutch to hope for a British victory." Even more eloquent was the speech of Mussert to his Brown Shirts on July 12th in which he sought to dissipate their personal anxieties. "If there should be an English invasion," he declared, "it would mean the ruin of the country. We Dutch NationalSocialist should be slaughtered. But comrades, never fear! Such a thing will never happen!"

Repeated utterances of this sort are regarded as symptomatic, and serve to increase the confidence of the great majority of the Dutch in future developments.

V Cotton canvas covers for airplane engines materially reduce take-off time of Army planes during winter weather. These covers are now being used extensively by the Army.

— For perswial security and financial independenee — buy l'efen5e, 9sving6 oprls fIncl mtampl lit? y!

Strana 17.

JARMILA NOVOTNA PROGRAM GOOD

By David Griffin The Friends of Music concert series got off to a fine start Friday night in the Municipal auditorium, when Jarmila Novotna, soprano of the Metropolitan Opera company made her first appearance in San Antonio.

The lovely Czech artist pleased a very goodsized audience with her program, her singing _ and her personal charm.

The program opened with a group of Handel and Haydn songs sung in Italian and German.

None of these was hackneyed—many thanks, Mme. Novotna—and tonally some of the best singing of the evenings was done in them: "Sommi,Dei," "Cupid's Arrow" and "The World on the Moon."

The French group included a beautiful "Claire de Lune" of Debussy described as "first version", the familir Faure "Apres un Reve" and another Faure of equal beauty "Toujours".

In France, musicians express wonder at the popularity in America of certain French composers who are not so highly rated abroad and cannot understand the comparative lack of use of Faure songs here, when they are given supreme rating in France. Mme Novotna now has probably started a Faure cogue.

Vocal Agility.

Good acting, good singing, sure intonation and vocal agility characterized the artist's "Jewell Song" from "Faust" and its encore, "Gavotte from Manon".

English is a difficult language for foreignborn to master. "That Simple Old Ballad" and the others of Tschaikowsky lacked that simple old ballad simplicity, ease, grace and good tone that was so delighfull in Mme. Novotna's concluding Czech group.

These were Kovarovic, Fibich and Dvotak numbers—on& tittled "Poem", startling everybody as they recognized the "American" song popularized under the title "Moonlight Madonna". Its pure legato was of the sort oldtimers remiscence about. The novelty in the Novotna recital was in the naivete of the prima donna. The voice is good but not golden nor of the "Italian" richness that Americans most admire. Its appeal is in its expressiveness and color changes—these guided by a fine mind and musicianship of the sort that the word "background" describes.

Tricks Missing.

But the prima donna airs, the diva sophistication, the sort of trick grace that the stage director drills into intelligent automatons, was not in the Novotna showmanship.

In its place was an almoSt peasant simplicity and unaffectedness, a well-regulated shyneSs and a "stage" free of staginess that makes one exclaim: "All hail to an actress with imagination".

George Reeves was an excellent accompanist.

His Brahms solos were enjoyed. He encored with the Debussy "Claire de Lune".

The next Friends of Music offering was announced for November 24—the Don Cossack chorus and dancers.

—The San Antonio Light.

V NEW TENTS MAKE IT TOUGH FOR BIRDMEN Wasington,D. C. — It's soon going to be difficult for aircraft to spot Uncle Sam's soldiers after they've bedded down for the night.

The National Cotton Council reports that the new Army tent duck recently adopted by the War Department is being finished in shades less .readily- visible from the air. The cotton tentage is colored a dark olive drab which blends with trees and foliage.

The new tents, to be available for use in 1942, are not only fire and water proof but are treated with a preservative material that gives protection against mildew, decay, rotting and ravages by the weather. The fireresistant fluid users is especially effective against flying sparks, which frequently set an ordirigy pint ablazP before the tire is c1WN3'03'00,

Straus 11).

Ve sttedu, dne 12. listopadu 1941.

V-15.rittir

OMLADINA SOKOLA V ENNIS. Tinto davame ctene vefejnosti vedet, ze jako katclorodne na ge jednota Sokol potada svou obvyklou akademii spoleene s jednotou Dallaskou. Program jest vybranY a dasteene tet nacviden pritomnYm br.

Kosem a na g im vYbornYm nadelni kern Jerry LatnovskYm a zarueule pekne pobaveni na gim priznivetm Cvieeni bude sestavat z krasnYch sletovYch prostnYch ten a dorostenek spoleene, a zvla gtni dislo dallaskYch sester. A pekne taneeni eislo provedou enniske sestry. Na obe disla mame pripraveny zvla gtni tbory.

Vzorne drutstvo z Dallas ma ptipravene vYkonne cviky na naradi.

Dale budou skupiny a cela rada peknYch disel. `regime se, to ptijedete z jinYch osad, Dallas, Ft. Worth, Houstonu, Kaufman a vSichni jini. Uji gt'ujeme vas, to program bude peknY a ze se y am bude libit. Po programu si pekne zatandime pri dobre hudbe.

Tak tedy na shledanou v nedeli veder 16. listopadu v Sokolovne v Ennis! Na zdar!

Libuge Pavelkova a Latnovsky.

Tv. Nag Lojza.

V "Buletine" es. vojakt na Blizkern vYchode byl 6. kvetna t. r. tento hezkY dlanek: "Dlouho plied valkou nastoupil na g Lojza se synem do es. armady.

Byl ochoten jit s nim treba i do cizinecke legie. Osud je rozdelil.

Syn jel do Francie, dnes je v Anglii, a tata po dlouhem putovani prigel k nam. Starostmi mu vypadaly ne vlasy, ale zuby. Kdyt k nam prvni jeho starost byla dat si udelat nove. Tady ale nikdo nic neumi. Zkazili mu radost i zuby.

Ted' kdy2, s nim mluvime, tak on mluvi skrze zuby, a to jednak ze vzteku, a pak z navy, aby mu zuby nevypadly. Nejvet gi potit ma u jidla. Nemiite piece knedlik pustit skrze zuby ,a boji se, to by svoje zubstvo spolkl s kouskem maser v gulagi. To ale Lojzu nezmate! Vynda zuby, der vedle talite a spokbjes prikladnou trpelivosti tmoula minat dasnemi. Do Hitlera by se vgak pustil s novYmi zuby a nijak by je negetril.

V Obsah nemeckeho tanku.

Maly nemeckY tank, na nemt bylo napsano "Dobyl jsem Thermopyly" byl Rudou armadou zne gkodnen. Pti prohlidce se v nem nagla spousta uloupenYch veci: baliky latky ,spodni pradlo, hodinky atd.

Zvlagto velke oblibe posadky se tiekly kaueukove galo g e, jicht bylo v tanku nekolik tuctil part. V linem tanku byla sbirka kuchyriskeho vybrane naeini: a dokonce detske hradky. V dopisech zabavenYch u nerneckYch zajatct najdeme pane zoravy o vYsledeich bombardovani Nernecka britskYmi letadly. Tak pige matka poddustojnika Holdmaria: Veera tu byli Tommies zase. Na Duisburg je stra gny pohled. Nedovc 'es si p:ree'stavit, kolik lidi bylo ito. Ambulance nestati odvatet re iLie. Knez Johann Kibmant pile v dopise uciteli na frontu: Kdyt js-m se modlil s detmi za blaho jeji:h °tot a bratrit 11,9, fronts, vzlytani a plat napinilo kb5,tel,

podporUji loutkoVe vlady, dosazene do porobenSich zemi Hitlerem a Mussolinim, bylo by nedtsledne, kompromitovalo by nage zasady a skytalo by pted americkou yetejnosti ochranu lidem a 'Zivlin, jet si ji nezaslong.

Narodni rada a vegkere jeji sloZky uptimne yeti v slovanskou spolupraci, jsou ve styku s odpovednYmi, zasulne demokratickYmi organisacemi jinYch slovanskYch llama a styky tyto pestovat budou naddle a vgude, kde spoleenYm zajmfun Slovanstva to prospeje.

Oeskoslovenska narodni rada v Americe.

V Sen. a skuteenost.

Nage Noviny, dennik es. vojska Velke Britanii ptinesl neda,vno toere Ward's tabletky na nideni eme- to vesele "TlustY detaf od likt a irk OPRAVDIJ pfina gi ty P. R. snil temet pet mesict o dovolene. Chtel se dostati do bohate NEJLEPSt a nejuspokojivejk VY- rodiny, mezi hezke divky, do krasne SLEDKY e'eskYm drilbetniktm v krajiny, a vilbec 4 vymyslel nejkrasTexasu, rychlYm zbavenim drilbete nejk dobrodrutstvi, jet hodlal na a norek, jak mladYch, tak starYch, dovolene profit. Sen jeho se vypinil. vgech emelikt, vgi, Blue Bugs a A- Byl pozvan do Skotska k velmi bona.° krev ssajiciho hmyzu, obsa- hate rodine. Ale ut prvniho dne mu to nejak neklaplo. Do mesta pfijel ten je v dobrovolnYch, podepsa- veeer a nemohl najit sve hostitele. nych a adresou opattenYch dosved- Musil proto spat v pfepychovem denich, ktere se nachazi v redakci hotelu za 8 sh.

Rano pak zjistil, ze krajina je tohoto listu.

Predtete si v gechno o techto po- velice krasna, ale to ono misto je shromatdigtem ne krasnYch devdivuhodnYch tabletkach na zadni Cat, ale stoletYch babieek z celeho strance t. disla a Vet jak mttete zi- Skotska. Jeho hostitele byli velmi skat vzacne odmeny pfi objednav- zamotni.

Meli krasnY dtm, tti jezera, mece pro nekolik zakaznikt spoleene lt i krasnou dceru. Ta byla v gak tak a RYCHLE. (p) maid, to ji musil nag tlustY don Juan je gte kolebat. Snidane tam byla velice dobra. Plno talikkil se g vgelijakYmi dobrotami, ktere nag jedlik nestadil do sebe hazet. Po jidle byl vgak vyzvan pani aby ji gel pomoci umYvat talifty.

Tato velmi bohata rodina mela Ve schtzi vYkonneho vYboru aesite 4 slutebne, ale zachovavala ta skoslovenske narodni ratty, konane v Chicagu ve etvrtek 30. fijna po- • podivnou rodinnou tradici: viejednano bylo zevrubne o stanovisku chny domaci prate si delala pani nagich narodnich organisaci k tak domu, a ovgem host, jako pravY zv. Vgeslovanskernu kongresu v gentleman ji pomahal. Kdyt umyl Pittsburghu. Po v gestrannem uva- talikky, dostal elektrolux. Je gte dnes teni jednomyslne pak bylo rozhod- vi, kolik krokt metily dlouhe koberce ye velkYch salonech. Na g tlunuto sjezdu tohoto se neteastniti.

Narodni radu a vgechny jeji slot- stSr hrdina se te gil, lie po praci sunky ptimely k tomuto rozhodnuti z • zasteru, kterou mu dali, a zajde sobs lehnout k jezeru. Za.gel, ale gla politicks ptieiny. s nim pani i s dceru gkou, ktere voNage narodni organisace nebyly vzaty v potaz pfi planovani tohoto zil, jsa gentleman, na lodiekach. kongresu a postaveny jiz pied ho- Jegte dnes mu teee pot po tvari, tovou vec. Jednotlivci pozvani co kdyZ si tu na tu vyji2d'ku vzpome"sponsors", ktefi v dobre vita a sym- ne. To ja mel jests dobre, vypravel patii pro Slovanstvo pak prohlageni doma kamaradtim; kdyZ mi davali na sjezd podepsali, nebyli dostated- praci, rikal jsem, to neumim anne a spravne zpraveni o pravern po- glicky, hork to budou mit ti dva zadi teto akce. Slovanske spolupraci pilot-officeri, kteti tam pri gli po nelze prospeti spoleenYm vystoupe- mne a tvrdili o sobs, fe umoji pernim se skupinami a lidmi, ktefi ve fektne anglicky".

V syYch narodnostech jsou na pfekaiOpet novy rok. ku demokraticke jednote vlastniho Ona: je tady °pet novy rok. naroda a kteli takovehoto spoleeneho vystoupeni s loyalnimi organisa- To je stragne, jak ten das utika!"

On: "Nu, Mild°, ty si pfece necemi potfebuji jen jako gtitu, za ktemute§ steZovati. Ale ja, za tech derY by skryli dosavaclni svou podporu totalitnich rdimu v Evrope a. sepa- set let, co jsme spolu, jsem ut doratistickYch hnuti ve svY.chc-enarod- _stal _pleg, kdato u tebe se menilo nostech. Nage narodni organisace, jen to, ze tenkrat jsi byla 22 let jejich2 neochvejna, spolehlivost a starer, kdetto nyni je ti pouze 19 vemost America a demokracii je do rokt." stateene znama, takoveho gtitu saSprivnY odhad. my nepottebuji a jinYm jej delat Kamlla vypravuje s yYm pritc1-1 nebudou. kynim s nadgenim: "MIN Cenich se Slovanske yzajemnosti ize dosici obdivuje na nine v gemu: postai* jen na spra ynem zaklade. Osveden °dim, hlasu, chtzi, eleganci v °bidvat vernost presidentu Rooseveltovi, kani."

Americe a demokracii ve spolku se "A &emu se ty obdivuje g na rte"m?" skupinami a lidw i a "Rho clobremu viwsu," famines

Ureitk

Narodni rada a v eslovansV kongres

SLU2BY BOti. Elmaton, 16. listopadu 9:30 rano ye gkole Ashly.

Danbury, 16. listopadu, 3:00 odpol. u Chovanct.

Temple, 23. listopadu, 10:30 rano; Ft. Worth (YMCA) v 7:00 veer.

Wall, (Den dikiwzdani) 27. listopadu rCno. Anton, 30. listopadu celY den.

Josef Hegar.

V IJi tna trenittk za sebou.

"Libal jsi uZ nekdy nejakou divku prede mnou?"

"Ale ovgem, pusinko, piece si nemysli.g , to se na tobe cvieim!" ,...i■•■■•■••■••=4

CO.Newoasso.sa.o.am,ceraosewo.soaer,,,.......awroly.

OZNAMENI!

Tandnich zibav RAD

PRAHA ISIS. 29.

TAYLOR, TEXAS. •

•

•

15. listopadu — Cecil Hogan and his Swingsters z Austin.

22. listopadu — Allene Thomas and his Blue Jackets, z z Temple, Texas.

27. prosince. — Adolf and His Boys, ze Schulenburg, Tex. I

31. prosince. — Geo. Moody and His Orchestr, z Taylor with Caps and whistles.

50■109te

41100.1.i

vs*

NOVY FILM

"DevEata, nedeite se!"

Okouzli vas 30 krasiVch divek, rozesmeje jedinee:ne umeni Hugo Haase a ostatnich, a ohromi nad6.ni nernluvnete. Predvddi, Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co. EL CAMPO, ye etvrtek 13. list.. od 2 hod. odpol. do 11 veeer.

FAYETTEV1LLE, v patek, 14. listopadu, o '7:30 hod. weer.

CROSBY, v nediii 16. list, o 3 hod, odpol., o 6:30 a 8:30 veeer.

ELLINGER', v nondeli 17. listo pedu, a '7:30 hodinich veCer. VICTORIA, v eatery 18. list. o 2 hod. odpoledne do 11 veeP,r.

NEEDVILLE, ye street/ 19. list., o 7:30 hodinach veeer.

GRANGER, ye etvrtek -20. listopadu, zaeatek v 6:30 hod. veeer.

CALDWELL, v patek 21. list., o 7 a o 9 1 .mach vaen

111111T 11/

e stiedu, dne 12. liStopadU 1941.

Chldpek $1.00; p. a pi. F. E. kleil-8t. $1.00, p. a pi. Fr. Pohl $1.00,, p. a pi.

Karel Kalenda st. $2.00, p. a pi. Joe Coufal slepici, p. a pi. Hubert Lek kar ruenik, p. Karel:N.1ot]. bonet, steru, zavareniny, p. a pi. F. C. Motl ruenik, chlapec. kola6e; pi.

Joe Coufal ml., ruenik, p. a pi. Joe Dana 2 lb.maku, aku, 6 yrd. latky na Saty.

VYbor p. Brenka: - p. a pi.

Vine Motl $1.00, p. a pi. J. Btenek $1.00, dort a kole.6e.

VYbor pi. 0. Kristinik: - p. a pi.

Ludvik JeZ dort, 1 1/2 lb. maku, salat, oktirky; p .a pi. Jan Jea st., 2 lb. peri, 1 damske taty, ruenik, 2 zastory, eySky, okarky, kvart boskvi, 3 kurata a nadivku; pi. Fr. Bartek seeitY vr§ek na deku, pi. A. Doleaal sluepiei, ru6nik a Aaty, p. a pi. 0.

Kristinik 1 par creek, aty, slepici, kvart oktrek, kvart maku a kola6e; p. a pi. Frank Kristinik deku na postel a 1 gal. okurek.

VYbor pi. 0. V. Vanieek: p. a pi. L. J. Motl dam. eaty, p. a pi. L. Pavelka dam. Saty, pi. Joe Mucha naeini, zavareniny a kolaee, p. a pi.

Ed. Chlapek Saty, ptikrYvky na stolky, 1/2 gal. sadla Sici krouaek matek z Temple proeivnou deku, pi. Fr. Hanka 50c, p. a pi. Jan a Ros. ef„ elk, Belton, $3.00; pi. Leroy Vaniaek behoun, p. a pi. 0. V. Vanieek spodnieky, 2 pary kalhot, 2 vega-ky pro klobouky, 2 pary cigek, ruenik, 2 slepice, kvart okurek, dort, 2 jablkove zaviny, na vlajky.

VYbor p. Karla Navratila: - p. a pi. Karel Dubeak $1.00, p. a pi.

Joe KozlovskY, Rosebud $1.00, p. a pi. Karel Navratil $2.00, 2 kurata, dort, 2 kvarty broskvi, p. a pi. L. Navratil dort a p. a pi.

Will Kolba $1.00, p. a pi J. J. Kunz, Temple, rt. 3, $1.00, p. a pi. Franklin Martinec $1.50, p. a pi. Henry Jakubik $1.50, p. a pi. Albert 6abla $1.00, p. a pi. F. J. Marek $1.00, p. a pi. Jan Chldpek $1.00, sl. Albina Maleik, Rosebud, $1.00, p. rev. a pi.

Fr. J. Kostohryz $1.00, p. a pi. Joe F. Marek, Rosebud, $2.50, p. a pi.

Karel Simek na, C. K. $1.00 a na SAOT. $1.00; p. a pi. Karel Ondraeek $1.00, p. a pi. F. J. Martinec $2.00, p. a pi. Rud. Leeikar 2 gal. sadla, p. a pi. L. Marek, lekarnik, sireenik a konvici; pi. Hendler Store 2 vazanky, City Drug Store, holieskou misku, mYdlo, praeek, pomadu a papir. Uterky; Coco-Cola spolee. 24 lahvi sodovky.

Vybor pi. T. Skrabanek: - pi. St. Skrabanek, alum. hrnec, misku, mYdlo, sklenici, krabici crrackerst, dort, kure, nadivku, koldee; pi. Hy. Adamek, San Angelo, zasterku a behoun, p. a pi. Karel Martinek 3 •kousky latky na eaty, norku s nadivkou a kolaee; p. a pi. Met. eab-• la, krabici cocoa march., 2 lb. mYdla, 2 pale, p. a pi. Jan Mikeska, 1 buS1 bavl. semene (Herper), 2 kurata, nadivku ,dort, kvart okurek, kv. broskvi, rfai, hrozenky, eaj, fazole, prdeek, povidla, et'avu, kvetnik, platno na Saty, 5 yrd. na deku platna, 5 misek; p. api. Jan Huberidk, 4 misky, 2 kvarty broskvi, 3 kvarty okurek; pi. Jan Cabla - 2 blankets, kolaee a -elenstvi 25c.

VS7bor pi. E. J. Reznieek: - p. a pi. K. Ondraeek slepici, p. a pi. Fr. Dukatnik ruenik, 1 lb kavy, 2 kvarty povidel, 2 slepice; p. a pi. Ed. ftenieek, 2 zasterky, p. a pi. J. E. VStor p. J. J. Mikeska: p. a pi. Reznicek bonet, zasteru, 30 lb sled.

J. J. Mikeska 4 buke ovsa, 2 slepi- zemakti, lb. eesneku, 2 kutata, dort, ce, nadivku, 4 pale; p. a pi. Jos. koldee, 6 kvart zavarenin; pi. M.

Temple, Texas.

Prosim etonou redakci, by laskave uverejnila dary a vSrsledek bazaru odbvaneho pro SALT. a derveny KriZ, ker3-7 se odWival v sini radii cis. 47, na Seaton 12. rijna 1941. Prosim krajany, by laskave sledovali sbirku a pak-li by byl nekdo opomenut, laskave mi oznam a ja, chybu opravim rada.

V7bor pi. Fr. Beekove: - P. a pi.

J. H. Bartek, proSltou prikr3ivku na postel, ktere. prinesla $11.30, 2 kvarty zavarenin, husu a kolaee; pi. Jan kvarty zavarenin, 2 rueniky; p1. BoZ. GerZa 2 rueniky; pi. J. J. Hurtova 4 pary (lets. puneoch; pi. L. Kolajova zesterku; p. a pi. j. J. Beekovi 96 lb mouky, 4 lb. kavy, ko gte, par det. punCoch, 3 kurata, dort, koldee a 1 pt. ori§koveho mdsla; pi. Anna Kamas, Temple, Rt. 2, $1.00; pi. Anna Dukatnik st., $1.00; pi. Jos. P‘Seneik. $1.00.

VYbor p. Fr. Sparihela st.: -- Henry Jakubik Store 5 lb. kavy; R. J. Marek Store 2 lb. kavy; J. V. Kohout Store 3 lb. kavy; L. J. Motl Store 9 lb. kavy; Louis Pavelka Store 2 lb. kavy, 3 lb. ovesne kage.

1 kvart horeice, 6 krabic Corn Flakes; p. Miros. parehel lb. pragkov. cukru; Jcs. 'Spanliel 3 kousky /nY''dla; 1. Line ,Spariliel krabici ea-, je; p. a pi. Fr. Spanhel st. 2 rnlade slepice, pill gal. mleka a $1.00; p. a pi. Fr. AnCinec, 2 kurata; pi. Ellen Sirn, 3 ruCniky.

VYloor p. Theo Dane: - P. a pi.

Theo. Dana 1 slepice a 50c; p. Jos. Dana st. $1.00; p. A. Urubek 50c, p.

J. J. Kunz $1.00, p. a pi. Ed. Shiller 50c, p. Adolf Shiller $1.00, p. a pi.

Joe Pleek 50e, p. a pi. Vine. Stepan $1.00, p. a pi. I. J. Baea $1.00, p. a pi. A. Milian $1.00, p. a pi. Jan SenkS4 $1.00; pi. Zavodnd, zenia,kovy salad, koUee, kaCenu, nedivku, 2 rueniky.

Vy'bor p1. A. Beran: - pi. Jos. 2aloeik st. 2 kousky latky na 2 kvarty okurek, 2 pripravene sicpice; pi. A. Beran 1 kus latky na per tepIS.7ch mu2. ponolek, I bonet; pi. Jos. Jee ml. 1 gal. zavareran, pi. Emil Fojta gek, dort; pi. Joe Krahulik 3 kv. zavatenin, pi. Jerry Beran par nuZ. ponolek, zasteru, slepici s nadivkou; pi. Emil Va§ek peeenou slepici, pi. Chas. (Patsy) Baea, dort; pi. A. 8tepan dort, 1 kv. okurek.

V3Thor p. J. Klinkovskeho: -Vera Talaek $1.00, nejmenovand $1.00; p .a pi. Jos. Zvolemek $1.00; p. a pi. Louis Mann $1.00 a Clenstvi 50c; pi. Bolena Krupka 50c, elenstvi 25c; p. a pi. Paul Olejnik $2.00, behoun, okfirky, slepice a kola:6e; slee. Olejnik zasteru; Olejnik Store 5 kvartii oleje; p. a pi. Jiri Payilea pro gitou deku, 3 slepice, nddivku, 1 kv. oktrek, 5 bu§lil ovsa a zasteru; p. a pi. J. KlinkovskS7 st., 2 kvarty medu, 1 lb. maku, 2 slepice, oklerky, kolaCe, gal. mleka a $1.00; p. Vine Motl $1.00; p. a pi.

Fr. Vitek 2 buile ovsa, 2 slepice, kv. kv. cukru, 2 detske gateeky, 3 kousky riVdla; pi. Anton Hudec 2 rueniky; p. Fr. Rendl z Dallas, $1.00; p. Jos. Kos, sokol. evieitel, z Dallas, $1.00; p. Ben Prevratil, z Dalas $1.00; p. Jos. S. Mucha 50e na a. K. a 50c na SAOT.; pi. J. Vanikk misku; pi. J. A. TalaAek, dort, pi. Leon Krupka okarky.

y

Stang. 11.

fZ

Rychlik bonet, zasteru, 3 pary det. VYbor Steve Hrueka ml.: p. a ponotek mleko cookies; p. a pi. pi. Jos. Blaaek 2 kurata, gal. olpdrek, Jos. F. Bartek $1.00 "na SAOT.; p. a 2 kvarty broskvi, 4 sklenice horkepi. Alois Rychlik, San Angelo na ho pepte; p. a pi. Joe Simek (Park SAOT $1.00 a na O.K. $1.00; p. a pi. View) . pytel mouky, 10 lb. cukru, Jos. a Kamila Fojta g ek $1.75, pi. Al- 25 lb soli a 6 krabic sirek; p. a bina Chupik det. Aaty, dort, zema- Emil DiviS ml., dort, 3 kvarty zakovy salad, kvart broskvi a kvart vareni9; p. a pi. Emil Divil st., $1.00 okarek. Zde uvadim jia i ty, co do- na sAer. a $1.00 na O.K.; nejmeno... nesli veci do sine: p. a pi. Ben 2a-b- vanY, dort a slepici; p. a pi. Steve 61k 2 krab. 'Corn Flakes, tabak, "fly Hruelca ml. 3 zasteary, 2 kutata, 2 spray", praeek pro slepice, 2 pary kvarty fikovYch povidel, 1 kvart ponoaek a salad; p. a pi. Jan Chla- cukru, 3 kvarty kc,16,6e, $1.00 pek slepici, kvart okfirek, kolaee a na O.K., 50c na SAOT. a 50c elen$1.00; pi. Will Junek 2 paje, pi. Jan skY ptisp.; p. Steve HruSka st. $1.00 Junek dort, pi. Jerry Chlapek sle- na O.K., p. Jan Hrueka, Temple rt. pici, p. a pi. Tom 8efeik 2 slepice, 3, na C. K. $1.00; pi. Jan Grigar $1.ovoce k draabe, 4 lb. kavy, cookies, 00 an O. K.; p. Frank Mikeska, hokrabici crackers, kvart maku, 2 kv. dinar, $1.00 na O. K.; p. a pi. Frank fazoli, kvart hrueek, kvart oktrek; E. Hejl ml. $1.00 na SAOT. a $1.00 p. a pi. Jos. Paeneik 4 paje; pi. Emil na C.K.; p. a pi. F. E. Hejl st., zerr a Voldan soubor do lednielcy, p. a pi. kovY salad, kolaee, 9 lb. pukaci korJoe Va.eek dort, 12 lb. slad. zemaka, ny, 3 mlado slepice; p a pi. Emil pi. J. A. Bartek dort, pi. Marie So- Hejl 2 pale. dek slepici, koldee, kvart okiirek, V3Thor pi. K. Fojtdeek: sl. Lipi. Ed. Jeemenek 2 kvarty zeli, trn- lian Svoboda, Rosebud, okurky, PAL ky, vanilla flavor, krabici spaghetti, dort, 2 koeieky kvetin, ruene delapi. Karel Kalenda kolaree, p. a pi. ne. Soupis vtici daleich slee. SvoboPavel Sefeik deku na postel, ruenik dove uverejni pi. K. Fojtdekovd, nea slepice, pi. A. Dukatnik ml., za- bot' ona veci sepsala a jd je nesteru a ruenik, pi. Frank geleik det. rndm. gaty; pi. Jan Hluchail 2 paje; p. a Deka od pi. J. H. Bartek prinespi. Jan Z' abeik kvart thaw-ehaw, la $11.30. Deka, od Sieiho krouak chlapeckY oblek, dort, hrueky, 71 2 matek Temple, prinesla $16.00. liber pekantr, pi. Agnes Tomaetik, , Deka od pi. Jti Pavlica prinesla beranka k draabe; pi. A. Pavlica $19.80. Obraz sl. Lilian Sobodove z husu, 2 kvarty broskvi, kolade; Tem_ Rosebud prines1 $6.15. Sbirka dev_ le Bakery 2 dorty; pi. A. Simek skle- eat pro Cerv. Kr-ia prinesla $3.63. .. . . $475.60 nenou misu, pi. Dennis Batek dort, Celkovy prijem byl $11.39 p. a pi. Will t abeik dort, p. a pi. Jer- Celkove vydani ry Bravenec 24 lb. mouky, 2 lb. kd . . . . .. . $364.21 vYteack vy, 2 boey sodovky; p. a pi. Joe KoNejake veci zbyly a upotrebime je trla, buel slad. ernakti, kvart okurek, kvart broskvi, kvart hrueek; pri dalei praci. Rovne'r', i sklenice p. a pi. Jan Mareak stolni naeini, zbyle si moano vzit u pi. Steve Hruepi. Agnes Skupin 10 lb..zemnich o- kove, kterd si je vzala vymit.

Jeete jednou srdeene za veecku fiekir, 6 lb. maku; p. a pi. Joe Leo Bartek piij, clort, olcurky, peeene podporu clekujeme i za ty doneeene slepice, uterku na nadobi; Dr. S. pekne kytioe.

S pozdravem srdeenYin, B. Kovacs $2.00, p. a pi. F. Matush Olga Rychlik-Reznieek, $5.00, p. a pi. Aug. Kacit $5.00, p. bazar. tajemnice. a pi. J. W. Rtiaieka dort.

eistSr

na. Cottage Grove, v Houst sehraji divadlo

v nedeli 23. list. ye 4:30 odpoi "CHARLEOVA TETA" ("CHARLEYS AUNT" Komedie o 3 jednanich, napsal Thomas Brandon.

Z anglickeho rukopisu preloail Jan Kuhnl.

OSOBY:

Sir Francis Chesney, baronet Stephen Spittigue, advokat Jack Chestney, studenti v Oxfordu Charley Hood, Lord Harry Babberly -Bridge Faktoturn v kolleji, Alvadores, Charleova teta, Donna. Lucia Anny, Spittiguova net' Kitty Verdunova, Spittiguova schovanka.

Ella Millova, sirotek francouLkd panska

br. Josef Anton br. 0. Vala br. Jerry eermak Chestnut Shmoldas br. Jan Kelarek br. Vaclav Kincl ses. Jind. Earl ses. E. Sebek ses. M. Vaja ses. S. KuZelova ses. J. Antonova

Dej v Oxfordu.

Po divadle tane6ni zabava pH Cervenkove orchestru z Wallis Uctive zvou,

OCHOTNICI EADOVI.

li

Eltrana 20.

ZPRAVA POMOCNE AKCE 'ZEN S. A. C. T. V HOUSTON. NaiS bazar, na kterem jsme tak neimavne pracovali po nekolik mesict, se nam nade v ge oeekavani vydakil. Podil na tomto na gem dilu mate vy, nag i piatele z celeho okoli, kteti tak verne stojite s narni v jednom giku pro pravdu a vitezstvi a davate dle motnosti. Nate re ty ptipady jsou opravdu dojemne, neb nejedenkrate vidime davati snad to posledni, a piece daji to s "Ismovem v tvaki a s pianim, te snad ta kapieka ponatte, kterou oni s takovou °bed pkispeji, a tu zase vidime jine, na ktere s oeekavanim vznagime sve myglenky te ptispeji na tu na gi svatou vec, neb oni k tomu v pornerech jsou, te by to nikterak ne gkodilo jejich rodine, vtclyt' netadame nemotnosti, jenom trochu uznani, te s nami citi a te stoji v jednom giku. Ale nage oei se sklopi a myglenky tak smele namitene se nam z hlavy ztraci, a tu jegte nalezame omluvu pro ty, co nas tak zklamali. Vgak celkem vzato jsme spokojeni a radi, ze v ge dopadlo k uspokojeni vgech.

Den jaky jsme moll nemohl ani bYt lepgi, musime jenom zde v Houstonu bYt hodni lide, kdyt to poeasi tak krasne yydrtelo a nepokazilo nam to nage plany. Stinky jsme meli na dvote u nagi tadove budovy, kde se mohli navgtevnici volneji pohybovati a baviti se. Stavitel techto stankt byl na g pan Anton Bilk, kterY za ko-operace asi 10 nas ten v ge hladce postavil, a 'teny tyto 'dervenYm, modrYm a bilYm papirem okra glily. Prvni stanek byl "Rybnik", kterY na starosti mela pi. V. Brotova a vynesl $2.45. DruhY, hned vedle rybniku byl nag hlavni stanek bazdrovY, kte rY na starosti mela pi. Vlasta Chernoska za pomoci nekolika ten, ktere nerinavne prodavaly at do sameho yeeera a gt'astne v ge prodaly. Tento stanek vynesl s penetitYmi dary $583.75. Mimo claret", kteti jig byli kvitovani, pkispeli je gte nasledujici: Pi. R. Hanusova, odevzdala: od p. a pi. Marasek, 50 virtinek, 1 misu na salat, vidlieku a Itici k tomu„ 1 talih na dort; pi. S. Elzner, 1 par polgtaft; pi. B. Brovec, 1 par pol'Stahl; pi. J. Fusig, 2 zastery a 1 ubrus; pi. F. Olexova st., 2 pary polgtatti, 1 ruenik; pi. B. Brovec $2.00; pi. R. Hanusova $3.00; pi. R. Dilon $3.00; pi. Helen Valeik 2 sklenene misky; pi. J. Trneak ze Sugarland, 1 par plo gtatU, 1 ubrus; p. A. Dlouhy ze Sheldon $1.00; p.

J. Kelarek z Crosby $1.00; pi. Trampota z Crosby 50c; p. J. KratkY ze Sheldon $5.00; p. St. Vacek ze Sheldon $1.00; pi. F. Rachae $10.00; pi.

V. Kotrlova 1 polgtat, 1 ruenik; p.

Shipula z Crosby $1.00; p. Logt'ak z Crosby $2.00; p. Ko gtal z Crosby $5.00; nejmenovana z Crosby $1.00; pi. J. Logt'ak z Crosby 1/2 gal. sadla, 10 kvartb. zavatenin, 1 misu; pi.

Lady Hers 4 misky.

Pani E. Kalousek odevzdala: od pi. Rotnovske $3.00; pi. J. Dvotak $2.00; pi. Rucker 2 zasterky; pi. F. Olexova st. 6 haekovanYch deeek na tidle; pi. Pavla Vala 4 vinene psiky; pi. Fr. Dvokak 1 par polgtatri; pi. F. Voltrova 1 praci gaty; pi. Mary Kalousek 1 hedvabnY detskY kaloatek; p. F. Skalnik z League City $2.00; nejmenovanY z Houstonu $5.00.

WISTNIK Pani A. SvaCinova, odevzdala:— Mantele KusYch 1 par pol gtaft, -1 ubrus; sl. L. Svobodovd. z Rosebud 2 zasterky, 1 ubrus a 4 ubrousky, 1 soubor vy givdni do jidelny; pi. B. Raclova z Ennis 10 kytieek haekovanYch de gni; pi. A. E. Felsher $2.00; darci z Dallas, po $1.00: pi.

A. Malik, pi. M. Kraft, pi. A. Hemtal, pi. Albina Koza, pi. M. Rendl $2.50, 2 zasterky, 2 "pot holders" a 1 balieek karet; rod. F. StranskYch 1 zrcadlo na stul; pi. Aloisie Kopenitz ze Sheldon $3.50; rod. M. PodlipnYch z Rosenberg, med. Z La Salle po $1.00: pi. R. Horak, pi.

J. Kusak, pi. J. R. Elle g, pi. J. Kusak 1 haekovanY karpet, 7 pirek na magteni; pi. J. Jureak 1 vygivanY Luncheon set; pi. J. R. Elle g a jeji sestra, 1 velkY vy givanY ubrus a 1 haekovanY behoun.

Pani F. Tesatova, odevzdala: — pi.

A. Naplava $3.00; pi. J. Ko gut $5.00; p. Joe Peklo 1 par pol gtaft, 1 rayanovY ubrus, 1 ubrus a 4 ubrousky; pi. A. Kostomlatska 1 pletenou kabelku, 2 podlotky na sttl, 3 misky na peeeni, 3 deeky na tidle, 1 behoun, 1 par cletskYch baekor, 4 lnene ubrousky, 3 kusy nadobi, 1 pletenY ko g ; pi. A. Syptak 2 bonety; pi.

M. 8t'astnS7 4 velke panenky; pi.

J. M. Skrabanek 1 par pol gtattl; pi.

W. Kotinek 1 par pol gtakt; sl. A. Sostak 3 misky; pi. F. J. Sebesta 4 bonety; p. Frank Tesat 1 velkY ruene malovanY obraz.

Pani V. ChernoskY odevzdala:— 1 progivanou deku od Ladies Aid Society ze Snook; pi. M. Wondrash z Caldwell 1 par polgtakti; pi. Lowy 2 ruene &lane deely.

Pak nasledujici veci odevzdany byly v nedeli u stanku: — SI. Mary KrotkY 1 polgtatek na postel; pi.

R. Zimmermanova 2 haekovane behouny; pi. Celmanova z Rrosenberg. 27 haekovanYch kytieek; pi.

Fr. Zapalka ze Sealy 2 pary pol gtaft; pi. Joe Zapalka ze Sealy 1 par polgtallt; pi. Joe Altman 1 Lunch. set; pi. B. KoupY z Blessing celou krabici pauekt, panenek a kvetal (nevim jake mnotstvi); p. St. Novotny 2 obrazy; rodina R. Svetr $5.00; neznama $2.00; Allen & Co. z Houstonu $10.00; J. G. Bryant z Houstonu $5.00; H. T. Witherspoon z Houstonu $5.00; V. A. Maudr $10.00; H. S. Kohlmyer z New Orleans $20.00.

To jsou vgichni, co ptispeli jak hotovYmi, tak vecmi k prodeji. Pakli mame nekde chybu, vette, te se to stalo nevinne, nab mime ode vgeho zaznamy. Pfijmete na ge

sr-

Ve

deene diky. CelkovY obnos z tohoto stanku jest $583.75.

Vedle tohoto stanku honosil se v cele sve sladkosti stanek s marcipanem a vS'emotnYm peeivem, kde vladly dve kralovny cukrovi, p11. F. Zimmermanova a A. Ruska; prodavaly ty sladkosti tak dlouho, at vge prodaly a vYtetek ukazuje, to opravdu tam nestaly nad?rmo, neb odevzdaly $47.25. Odpust'te, ze nebudu jmenoyat co kdo daroval. my: F. Matela, R. PratskY, F. Turner, H. Hudgins, A. Hamusek, A. Walla, M. Botori, L. Sostak, A. Kahanek, V. C'hernosky, A. KostomlatskY, F. Olexa, A. RuskY, E. Petra gova, Ch. Foroi, Fr. Pillat, M. Ewald, Ed. Hrug ka, Olga Zarr, H. Valeik, F. Trneak ze Sugarland, F. DlouhY se Sheldon, L. Rulik, H. Trenk, A. Draw, A. Bury, J. 8Vasta, E. Bed'oak, H. Syptak, F. Hegar, F. Zimmerman, Anton Student, Fr. Smetane z Crosby. Pani A. Humpolova ptivezla ten na g marcipan, kterY sama napekla a bylo toho 154 kust. a 5 1/2 tuctu mdslovYch hvezdidek. — Vgichni clarci necht' ptijmou nage diky, neb opravdu jsme yam povdeeni.

Ku vsem dobrotam Patti jegte jedna vec a to jest ta na ge povestna "cikaneeka" pi. Frank Rendlova z Dallas, ktera mela vtdy Nadu zakaznikri ku pkedu, neb jeji pomocnice Wilemka Powell-Kilnar umela zakazniky loudit a tito trpelive stali v Cade at na ne eas pki gel a oni se dozvedeli co pro ne budoucnost skrYva,. Litovali jsme pi. Rendlovou, te snad se nam umluvi, ale k na gemu ptekvapeni po celodenni tetke jeji prdci ona byla jako rybieka a snad eerstvej gi netli lecktera, z nas, nebot 'si pochvalovala, to pry se take pobavila. Nemela•tadnou ureenou cenu, ale jenom kdo ji co der, a vybrala na ten na g glechetnY 11eel $17.60. Pani Rendlova, pkijmete nag' dik za Vagi obetavost a 'te jste k nam ptijela z ta,kove dalky a nic jste se nezdrahala, kdyt jsme Vas potadali.

Ta nage kuchyri byl hotovY nelitaly tam sice yeelieky, ale nage obetave teny se tam toeily do Unavy, nav gtevnikrim, alespori se nam tak zdalo, glo vge k duhu, a husy, slepice peeene i na paprice, gulag, sandwiche, kava a kolaee, se ztracelo jako snih na sluneeku, te nage pi. R. Hanusova weer musela shanet z Ho gkoveho obchodu vgelicos na zub ,aby na gi navgtevnici k noel nepadali hlady. Mimo maleho vyclani, ktere jsme meli v kuchyni, vge ostatni bylo darovano a eisty

sttedu, dne 12. listopadu 1941.

vYtetek byl $107.76. Zde nasleduji dary do na gi kuchyne: D. Drab 10 lb. cukru, E. Syptak okurky a mak, A. Walla 2 kutata, F. Telgy 2 slepice, A. Ruck 2 slepice, F. Zimmerman 2 slepice, F. Varikova,* 2 slepice, V. Hanka 2 kutata, 1 misu salatu bramboroveho; A. Zaludek 2 slepice a bram. salat; L. Kadera salat, F. Roman 1 slepici, J. Konecny Sheldon, teleci maso na gulag ; F. Smetana z Crosby, 2 husy, 1 kohouta. Z Crosby: A. Balcar 1 slepici, J. Balcar 2 kutata, F. Sonka 2 slepice, 0. E. Svoboda 3 slepice, J. KratkY 2 slepice, A. Trampota 1 slepici, Jai Holy . 5 slepic, F. Dvokak z Iowa Colony 2 slepice, I. F. Hanka 12 husi, 6 kvartri okurkri, 10 liber cukru, 3 lb. sadla, 1 mayonesu. 12 konvieek mleka, 10 lb. kavy, 2 balieky papirovYch ubrouskri, 1/2 tuctu vajec, 1 lb. masla, 18 lb. mouky. Jeden tidovskY obchodnik 5 lb. cukru a 2 lb. kavy.

Fotograf Frank Dvofak a jeho asistent Cyril Knebl pro zabavu obecenstva zveeriovali mile oblieeje na,gich navgtevnikt ,a bylo phi tom hodne legrace. Odevzdano z toho oddeleni $4.50.

Ten nag ubohY "pogtak"! Po gtovni ta gka stale nacpana lisky, a dopisy a nage Emilie Kalouskova, beha, kolektuje po gtovne, at z ni leje, nema oddechu. Ut je pozde v noci, kdyt sve ubehane notky hladi a lituje, to nemela alespori je gte jeden par nohow na vYmenu, ale ut je po velem, a myslim, te by se nerozmYglela a zase by na sebe ten ilkol vzala pro dobrou vec. Bylo hodne smichu s tou po gtou a vyneslo to po tech centikach $8.10.

Listky na deku od pi. Zapalaeoye z La Grange byly v ptedprodeji a na starosti mela pi. R. Hanusova, cot vyneslo $45.00.

Listky na deku od pi. L. Chudejove byly take v ptedprodeji a na starosti je mela pi. Chudejova a vynesla $17.50.

Na . progivanou deku od pi. Chernoske a pi. Ktenkove z Caldwel, mela listky na starosti ()Maya pracovnice pi. A. Zazvorkova a prodavany byly v den bazaru a vyziskano no tuto $40.60. Pi. Zazvorkova z Ennis nam opravdu mnoho pomohla, ona se einila kde se dalo a prodavala take co se dalo mimo 11stkri na tuto deku, vypomohla prodavati panenky z hlavniho stanku, a kdo ji zna, vi, jak ona to umi.

Program popisovati nebudu, ale (Dokoneeni na strane 23.)

40•114.04.1

JAX BEER COMPANY

HOUSTON, TEXAS

to stfeclu, dne 12. listopadu 1941.

vim.„„„,,„„„...„„„„„„„„n„„„„„„„„„„„„„„ili,„„„„„„„„„„„...„,„„,..„„„„„,..„„„„,„„„„,„„,„„,„,.

DtTSKA BESIDKA 11111111141111111111111Mili;11111111111111111111111111IIII11111111111 ■ 111141!1111131111E11111N111111;11111111111111111111111111111111111111111111111111111113;

Fela kuialiem J. A. Valagska. xTIKDY se snad mezi detmi tolik nelte, jako v dobe poprazdninove, neb po nejakSrch svatcich, kdy se jezdi na nekolik tech dna nebo tYdna prazdna k babiece, tete, neb nekam na venek. Jedno dite snail se — pfetrumfnout — druhe. Jezdil-li Bohu g o prazdninach se strS7cem v aute skoro sam, pak jistojiste Jenda pfi nejmengim letal s otcem v aeroplanu, "no a take by to za chvilieku umel, sam letat".

Skupina FelovYch spolutaka, sotvate vy gli ze tfidy, ut se octla v lieeni fantastickYch zatitka, ktiere pfinesly pro ne volne dny prave ubehISTch svatka. V 99 proc. byly jiste jen fantasii malSrah lehce vznetlivych mozkt a mely tak daleko k pravde, jako od nas do Habe ge . . .

Pojednou vgak, uprostfed Petrova vypraveni — jak chodil se strYcem na hony — Fela napjal sva drobna prsa (jak mival ye zvyku, chtel-li neco hodne dilletiteho fici) a anit nechal kamaradovi domluvit nadate slt yku, vypiskl: "Hm, to toho bylo — je„ jsem sane' ut tenkrat, kdy jsem je gte ani pofadne flobertku v ruce neunesl. Ale kluci novina — ja ut kou!" uainil amyslne pausu, aby se pfesvedtil jakY dojem jeho slova zanechala na tvatich jeho dychtivYch posluchaet. Vgak jim take po tomto jeho sdeleni oai zasvitily zvedavosti, obdivem a v leckterS/ch byla i zavist — a z jejich rtfr jakoby jednim dechem zaznelo v vu: "Tys kou-fil — op-rav-du koutil?"

"To bych fek, to ano — a dokonce z dedeekovy fajfky!"

"Z fajfky — tos ale potom vypadal, co?" glehl pojednou po Felovi vS7smechem o nem stargi Pepik.

"Leda to bych se jmenoval Pepik", nedal se Fela. Tato pohotova oplatka vyvolala u smith, ktery v gak pobouiil ihned — urateneho — Pepu.

"Hm, Bete, ono se toho napovida, ale kdovi, jak by to, Felo, dopadalo, kdybych ti opravdu dal fajfku a chtel, abys tady pied nami pied vgemi koutil", branil svou povY genost Pepa. Aby Felu jegte vie dopalil, meal zase: "Koneane, ono vlastne na torn ani nic neni — take jsem jit koutil, a abys vedel, ne jednu, ale deset faji — a — a jegte mi nic nebylo a nechvalil jsem se s tim tak jako ty!"

"To bych ale na mou dugi, rad vide'.". To ut byl ale Fela dopalen, to se nagel nekdo, kdo by ho chtel — pketroufnout.

"Negkodilo by, kdybys nam to svoje umeni ukazal, a potom bychom uvideli, kdo z koho", chytal se pfiletitosti Pepik.

"Horgi ale, to nemam fajfku . . . " zadal pojednou namitat Fulieek, kterST zaeinal mit z toho koufeni piece jen strach Nelhal sice, koutil opravdinskY tabak, ale to bylo jen takove plane — bafani. Ale pofadne koutit? Pfed alma se mu zjevll pkisnY pan uaitel a mamka, oba stejne neaprosni v nazorech na koufeni. — "Bote, dyt' bych mohl aj dostat gpatne mravy, kdyby se to pan uditel dovedel" — napadlo mu. Ale, bohutel, bylo jit pozde (a ke Ai se phznat nechtel), nebot' Pepik, vtdy, vice lehkomyslnej gi a rogt'eatej gi net jeho spolutaci, neodvolatelne navrhoval: "Maj tata kouti fajfku — a ma jich! Hned zitra mu jednu glohnu a pod panskYm se po gkole pfesvedeime, kdo to lepe dovede!"

"Ale, kluci — radej to nedelejte", vkladal se mezi Pepika a Felu veene ustra genST Pavel PokornS7ch — "kdyby se to nekdo dovedel, bylo by zle, nebo tfeba z toho matete onemocnet . . .

"Vidite babu?" To se Pepik Pavlovi smal a strhl za chvili na svoji stranu i ostatni kiuky, kteti po Pavlove odchodu, kterST ,s tou veal nechtel nic mit, pfijali celou zaletitost s jasotem — a rozchazejice se v hlouecich ke svSrm domo-

VilIBTSte yam, pochvalovadi si mezi sebou, jaka, to bude zitra gvanda!

"To nejsou tacine gluky, abys to chtel yedot", napominal druheho dne Pepik Felu, kterS7 prvni zadinal boj na obhajeni sve klukovske cti. "Vtclyt' to taha g jen tak — do luftu — to ses mel ale s aim chlubit — na mou veru, to ano", vysmival se dal Felovi. Kdyt ale se tomuto zdalo, to toho vS7smechu je piece jen mot, popudilo ho to.

"Pfestari ut — ano? VA, neivaii! Naposledy jegte ty mne bude unit koutit!" A po techto slovecch, aby jim dal vahy, meal koutit opravdove, aekoliv v duchu mel strach, aby mu z koufe neptiglo gpatne. A to si pojednou vzpomnel, to od nekoho sly gel, to se da hluboke kouteni napodobit, a to tim zptsobem, to se kout ponecha v ustech a po chvilce teprve pomalu vypougti. A tato lest, kterou nyni poutil, se mu podatila znamenite, takte kluci na nej s obdivem hledeli a eastovali Pepika malt) lichotivYmi pozramkami. Tento v gak tim dopalen na vgechny, nenechal ani Felu dokoutit (Cot pro tohoto bylo vlastne Stestim) a znovu, nacpav fafku, meal zase koutit on. Protote ale Pepik doposud koutil jen ve sve bujne fantasii, kdy se vide'. laS7t — hrdinnYm cowbojem — neb proziravym detektivem — meal s poctivYmi — gluky — ktere vSak pojednou daddy mermomoci slzy do oei.

A tak se zdalo, to Fela pomalu ztraci u cenu — vitezovu. "Rozhodne Pepa lep gi kouti!" nesl se repot od ucha k uchu. Ale pojednou to prislo — to katastrofa; napted z oai vytryskly velke slzy, ktere jit nebylo mono za tadnou cenu zadriet — a potom to nett'astne zakucknuti .. po prve . . . po druhe . . . do nekoneena, take musely pak pfispet na pomoc i drobne pest kamaradt, ktere zhurta dopadaly na Pepova sehnuta zada. To ale je gte nebylo vgechno!

Zaludek se. Pepovi obracel . . . obracel, az najednou celST °bed musel yen. A to ut bylo neodvolatelne po slave i hrdinstvi, ktere bylo tak blizoudko — no na dosah ruky . . . !

Piece to Pepa u kluka projel a Fuli gek vyhral — tfebate celou not — nekam — behal a s pladem utikal se v bezradosti k mamce, aby "pro boha" nejak pomohla .

0 tom se ov gem kluci dovedet nemohli, a tak Fuligek "fulil" kluky dal. Tenkrat v noci si vgak slibil, to via ua koutit nebude, at' to lakalo — napodobovat dospele — sebe vie.

V POVESTI Z NASICH KRAAL Jos. Biskup DiyokS7 jezdec na Sumave.

Nedaleko Ostreho til v clavnS7ch dobach lesnik, kterSr se rad opijel. Misto do lesa zamifil do hostince a jeho ranni navrat k ten& a detem byl provazen zpevem a ramusenim. Ba, stalo se 'auto, to i term udefil a po hadce ode gel z domova, aby se znovu vracel — odkud vygel — do hostince.

2ena se trapila a snatila se mute od hostince odvesti, ale jeji namaha se nesetkala se zdarem. Naopak, aim vice mluvila, tim vice se mut zatvrzoval a tim merle se doma zdrtel. Nakonec Lena uznala, to mute nenapravi a smitila se jit se svYm osudem.

Jednou zase, kdy term po navratu z hostince zle ztSTral, rozpoutala se nad jejich myslivnou boute, a s ni ptihnal se divokY jezdec na bilem koni. Jeho pkichod byl provazen rajskou hudbou a zpevem.

Naklonil se s kone, pokynul tene a net se mut vzpamatoval z neobvykleho ustrnuti, byl jezdec se tenou ten tam.

Nesl ji lakes hory a doly, at dospeli do Carokrasneho adoli„ kde v zafi oslriujiciho slunidka tanaily a veselily se libezne zjevy tene neznamYch tvora. Sem, do sidla blatenosti zanesl divokST jezdec term a opatrne ji pomohl s kone Potom take sam seskodil a vedl ji ptekvapenou do sttedu jasajiciho davu.

Ihned byla obklopena veselici se skupinou; vzali ji mezi sebe, zatoeili se s ni, potom ji provadeli krajinou a dali ji nahlednouti do vgech kras nezname rise. Ochutnala gt'avnateho ovoce, blatena sklanela se k pfevznYm kvetam, a omamena rani koneene usedla pod kogatST

NAM strom, aby, se ukolebala ve spanek. Pestrobarevni ptaci se sna geli se stromu k ni, usedali na jeji telo a jejich zpev dal ji brzo zapomenouti na vge.

Osvetena spankem smodila sve telo v teplYch vinkach rybnika. Pohra.la si s krapejemi vody, jet chytala pod stfibrnSim vodopadem a potom, zlibana slunialtem vrat:la se mezi jasajici, aby s nimi pela slavu krase mine.

V myslivne pod OstrYm se celkem nieeho nezmenilo. Mut s poeatku myslil, to to, co se kolem neho zbehlo, byly jen vidiny ate snad Lena se podivala na eas ke svYm rodidam. Kdyt vgak se dlouho nevracela, a kdy i dostal zpravu, se dcera doma nevratila, poznal, to divokS7 jezdec opravdu navgtivil jeho dam, aby tenu vysvobodil z utrperri.

Teprve nyni, pozde pochopil, to chybil a od tech dob se napravil. Ptestal choditi do hostince, zanechal piti a stal se zase potadnYm Clovekern Kdyt jel krajinou znovu divokY jezdec a vide, to se lesnik polep gil, vzal i jeho k sobe do sedla a odvezl ho k tene do tie blatenosti.

V V STOMPE PUT. 8vedska lidova povest.

Kus testy od Baalsbergu u Felkestadu ye Willandsharadu je pahorek, v nemt kdysi obr jmenem Stompe Pilt.

Jednoho dne se stalo, to pasak koz pfi gel se svym stadem na onen pahorek, v hemt bydlel Stompe Pilt.

"Kdo je to tam?" zatval obr a vybehl z pahorku s velikYm kamenem v ruce.

"Ja., chceg-li vedet!" zvolal pasak a hnal kozy na pahorek, jako by se nebylo nic stalo.

"Pfijde g-li sem, rozmaekam to jako tady tenhle Icemen!" zvolal na neho obr a rozdrtil mezi prsty kamen, at z neho byl jen drobny pisek.

"A ja to rozmaekam, at tebe potede voda jako tady z toho kamene", odpovedel mu pasalt, vytahl z kapsy, hroudu tvarohu a maekal ji, az z ni kapalo.

"Cot se nebojig?" otazal se obr.

"Tebe jiste ne!" odpovedel chlapec.

"Budeme tedy spolu zapasit!" navrhl obr.

"Dobra,", odpovedel pasak, "ale nejdtive si budeme nadavat, abychom se dostali do spra y y a-neho vu,nebot'sadvkmipfjdehn hnevem se dostaneme do zapasu!"

"Ale ja zaenu s nadavanim", fekl obr.

"Jen zaeni", fekl hoch, "ale potom pkijdu na fadu ja!"

"Ty dostaneg kfivonoseho skketa!" kfidel obr.

"A ty leticiho d'abla!" odvetil pasak a vystfelil lukem ostrST sip obrovi do Vela.

"Co to bylo?" zeptal se obr a chtel vytrhnout gip z tela.

"To byla nadavka", odpovedel pasak.

"A prod ma pal?" otazal se obr.

"Aby mohla Ape letet", odpovedel pasak.

"A prod mi tak pevne vezi v tele? tazal se Obi* dale.

"Proto, to tam zapustila kokeny", odpovedel pasak.

"MA'S jegte mnoho takovS7ch nadavek?" zeptal se obr.

"Tady mar jegte jednu!" zvolal hoch a vysttelil na obra druhY "Ou, ou!" kfieel Stompe Pilt. "Cot je gte nejsi tak daleko s hnevem, abychom ut mohli malt zapasit?"

"Ne, jeg te jsem ti nefekl dost nadavek!" odpovedel pasak a polotil novY gip na tetivu.

"Ved' si svoje kozy, kam chce g ! Ja nemohu obstat ani pied tvS•rmi nadavkami, kdepak bych teprve obstal pied tvS7mi ranami!" kfidel Stompe Pilt a skoeil do pahorku. Pfel. 0. F. Babler.

V Znoyuzkizeni pamatrilku bitvy u Kolina. — Na vine u Krehofe na Kolinsku byl postaven roku 1898 nakladem 24,000 zlatSrch pomnik na pamatku historicke bitvy, jet byla svedena r.

1757 poblit Chocenic. R. 1919 byla z tohoto pomniku sriata hofej gi Cast, s mohutriS7m mecienSTrn orlem, a ulotena v kolinskem museu jako nanejvfg vzacria. pamatka. Nyni se v gak pomnik uvadi do pavodniho stavu a tim i orel sq vraci nazpet na sve stare misto.

111111111111111111111111/11111111111111111111111111filillilln111111111111111IIIIIIM1111111111111111111111111111111111111*

g • ▪

Wbvtek vieho druhu!

E

P..

Finaneni zpr,4va iketnika Hi Ridu.

PillJEM OD ZA MESIC EWEN 1941. itad Datum Obnos.

Za 1 14 zati 270.74 E 2 22 tijen 25.00 resai Furniture Co 1 3 16 zati 34.67 5906 N. Main - Tel. Tay. 6063 E 4 24 1 Glen 272.77 E 4 20 zati 452.54 g Naproti budove tadu Pokrok 5 16 iten Houston eis. 88.

372.29 6 17 fijen TEXAS§ 81.77 HOUSTON numuminollmummillmrnimmuniutmimilimmummo.urnumum.

6 1 zati 104.27 7 14 fijen 233.92 8 6 tijen 74.04 RED FRONT 9 9 nemocenska, 1.00 ceska Jidelna, Restaurace 10 21 zati 97.12 a Pivnice 11 15 tijen 45.53 914 PRESTON AVENUE 12 14 zati 22.35 HOUSTON, TEXAS 13 22 zati 153.09 Jos. KoSut, majitel.

15 8 zati 223.30 Telefon: Beacon 31734.

16 22 tijen 106.40 Pravidcina jidla a lunde 17 21 2 cert. .50 Nejlepai sondkove a lahvove pi17 14 fijen 656.90 t'0, razne druhy vina a doutniky.

18 28 tijen 52.00 Mluvime desky.

19 22 zati 131.17 Hoboko stale ni, sklade.

20 25 zati 491.11 Zvbiltni stoly pro rodiny.

20 2 srpen 426.04 22 7 fijen 39.35 23 16 zati 180.13 24 25 zati 1,023.64 24 7 cert. .25 !Aka a Operates' 25 16 zati 464.81 711 Medical Arts Building 26 16 zati 167.02 HOUSTON, TEXAS 27 21 za.i•i 142.15 Telefon re giderne: Lehiet 9745 27 16 nemocenska 1.50 : Preston 2553 Telefon fitadovny 28 4 zati 647.87 29 10 srpen 778.88 30 18 zati SPRAVNE VYKONANA 105.97 31 20 zati POHREBNi SLU2BA. 111.98 32 18 zati 35.64 V hodine Z'alu zarmouceni nalez33 22 zati 199.94 mu Edward Pace pohtebni fistav 34 18 Men 18.96 pohotovY k sympatickemu vytize35 14 zati 145.51 al nezbytnYch jednotlivosti a k 35 1 nemocenska 5.00 vypraveni dojem.neho pohtbu.

36 25 zati a tijen 283.88 Levne ceny jsou flak zasadou.

37 23 tijen 20.35 EDWARD PACE 39 28 zati 203.01 Pohiebni riditel.

40 18 kijen 600.00 Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

40 14 cert. .25 TEMPLE, TEXAS. 40 21 nemocenska 1.50 41 14 tijen 91.49 42 21 fijen 39.84 42 21 zati 37.19 43 10 srpen 29.44 CHERNOSICi 44 15 zati 64.30 47 23 zati PRAVNIK 539.39 47 8 cert. .25 Vytizuje s vagkere soudni 48 14 tijen 267.81 zaletitosti.

49 20 zati 108.90 50 28 tijen ttadovna: 936 Bankers Mort91.95 51 21 zati 131.08 gage Building, pies ulici na52 21 zati 99.59 proti Kress budove.

53 6 srpen, zati 15.50 HOUSTON, TEXAS 55 10 tijen 97.43 56 17 zati 151.43 57 9 zati 50.20 DR. THOMAS N. DeLANEY 58 23 fijen 315.43 OONI LEKAR 59 6 zati 6.26 BrYle spravne ptipravene.

62 17 zati 95.96 as dle Umluvy.

63 21 tijen .269.78 ttadovna 3248 - Res. 2687 64 18 zati 57.79 513-15 Professional Bldg.

66 16 srpen, zati 117.22 TEMPLE. TEXAS 67 28 tijen 143.23 68 20 zati 349.62 17 tijen 175.28 MAREK - BURNS 70 71 18 zati 65.22 PO7ritEBNI DOMOV 72 23 tijen 109.99 V hodine zarmutku najdete u 73 9 tijen 65.93 nas nejlep§i pohtebni obsluhu a 76 21 zati 58.48 ceny levne.

78 15 tijen 55.35 BILL MAREK, teditel.

79 10 zati 126.59 Tei prods vame pohtebni poji80 21 tijen 54.66 iteni od 1 mesice do 80 rokii stati 81 20 zati 168.48 Ambulance ye dne i v noci.

84 1 zati 313.12 Telefon 546.

85 20 tijen 12.22 MAREK BURNS FUNERAL 86 28 zati 118.84 HOME 88 25 zati 795.17 -::CAMERON, TEXAS 89 22 fijen 138.49 Primo z tovarny k yam ZbP2i. dobre - Ceny levne 40 ROKU ZKUSENOST

Dr. Chas. J. lioduo teskf

C.11.

Ve sttedu, dne 12. listopadu 1941.

TieTNilE

*trans h.

90 23 tijen 93 22 zati, tijen 94 11 tijen 95 21 tijen 96 24 tijen 97 17 tijen 98 18 zati 99 14 tijen 101 22 tijen 103 22 zati 105 20 tijen 107 4 nemocenska 107 21 zati 107 1 srpen 108 22 zati, tijen 109 16 1 Glen 110 20 Nen 111 1 srpen, zati 112 18 tijen 113 14 tijen 114 27 ku ptedu 116 15 tijen 117 13 zati 118 23 tijen 118 2 zati 119 21 tijen 120 8 tijen az prosinec 121 10 tijen 122 21 tijen 123 17 1 Glen 124 21 3 eleni 124 7 zati 125 22 zati 126 2 srpen 128 14 tijen 129 8 fijen 130 20 srpen,zati 132 20 tijen 133 20 zati 135 23 tijen 136 24 2 eleni 136 17 zati 137 18 tijen 138 22 1 Glen 138 17 tijen 139 22 zati,tijen 140 7 then 141 21 Men

27.56 131.76 139.94 59.04 36.78 84.01 51.16 27.36 44.95 65.56 35.18 1.00 171.22 136.21 129.87 28.23 147.63 55.03 172.51 27.58 30.62 61.08 33.05 33.16 38.16 7.97 110.91 150.14 4').92 34.13 41.87 11.91 57.40 92.75 42.60 49.35 435.37 11.58 162.13 118.23 137.83 34.67 13.95 25.30 124.05 70.61 27.13 162.20

232.83 217.84 15.15 53.17 84.32 41.37 344.39 27.95 59.48 194.32 153.46 40.31 246.61 73.27 16.94 12.92 9.99 163.50 71.59 74.69

142 21zati 143 25 tijen 144 21 tijen 145 9 zail 146 23 then 147 18 tijen 148 21 zati 149 23 tijen 151 25 1 Glen 151 18 tijen 152 22 dervenec al zati 153 20 tijen 154 24 zati 155 8 srpen, zati 157 23 tijen 157 3 zati 158 27 tijen 159 27 'ten 161 18 fijen 162 18 tijen

$20,809.76 V LISEJ 2RAVV LISEJ! Dva roky trapil me v zapesti ZravY WO. Zkougela jsem na nej vAe odporuoovane, i domaci prosttedky, bez vYsledku. Stale to bylo Pasobil mi trapeni, jeito jsem ve vyleeeni nedoufala. Ctouc o neobydejne leeivosti "Nonat", odhodlala jsem se ji zkusit. Po nekolikerem ptiloZ;eni ten protivnY liSej byl vyWen. Devedete si moji radost ptedstavit a tim i me vdeene diky, ktere yam vyslovuji, znamenajic se Vam v *Clete Mrs. Zofie Luk§a, Ennis, Texas.

Cena Nonat je pPAtou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste ptimo na nagi adresu: R. C. MILLER & CO. Altadena. Calif.

P. 0. Box 285,

Nemiliete Spdti?

E8ITE se pine ze iivota a jdete Tza svou praci s chuti - anebo jste unaveni,vyeerpani a nemate vz pruhy neb raznosti? Plichne vas

dech? Podivejte se do zrcadla:jaou vase oCi matne a bez iivota, jest vale Vale ilutava, vas jazyk potale:4? Moines, le jste nervosni, trplte CastS%rn bolenim hlavy, mite malo chuti k jidlu, nebo jste obtelovani nezaiivnosti a zkaienS,m ialUdkem a pievalujete se v noci anii byste mohli usnouti. Vite, jsou to p•iznaky, oznaeovane vynikajicimi lekaiskSrmi autoritami za Casto spojene s funkcionalni ziicpou? Mate-li tyto piiznaky a jsou-li zaviiiovany epatnYm trevenim a vyrneiovenim. pak, byste meli zkusiti

DRA. PETRA HOBOKO Casem vyzkouienSr ialudeCni e'innost povzbuzujici lek 5 pokoleni.

Hoboko jest vynikajici lek sestavenS., z 18 rilz4ch leCiqch kolinbylin a rostlin. Hoboko pracuje hladce a mina a piirodou v techto 4 dfileiitSrch smerech; pomahe ialudeeni Cinnosti; pravidluje atieva: zvyguje vymeioveni prost•ednictvim napomaM a urychluje trtiveni. Opatite si Hoboko dnes Celle se dobrimu zdravi, kterei me oprivnene 14ti vase.

Dra. Petra Leeivk Oiej Liniment Protihnilob0 utHovatel bolesti v iivani pies 50 roka. Rychla itleva od revmatickj., ch a neuralgickYch bolesti, svalovych bolesti zad, ztuhlYch a bolavjich svalfi, namoienin, odienin neb vymknutin, svedicich neb palicich nohou. Utiaujici. Zahiivajici. Osporny. . arcr••• P"--1 ZvIiitni Nabidk-a - Objedneite DnesI Jako zvifiatni "seznamovaci" na. bidku - poaleme vam ZDARMA 2 uncovji vzorek Dra. Petra Leavaho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 un• covj? vzorek Magolo s objednavkou Hoboko: ❑ 11 uncova lfihev Dra. Petra Hoboko $1:00 poatou vy. placene (2 uncove vzorky zdarma).

• 2 pravidelne 60d lave Dra. Petra Le'Mveho Oleje Linimentu - $1.00 poatou vypla❑ II ucennc! • Dra. Petra Hoboko a 2 pravidelne 600 velikosti lave Dra. Petra LeCiveho Oleje Linimentu za $2.00 poitou vy.

0,co.plapc.enot.. (poplatek piipoCten). =MOM OIMI• =MOS •0010 0

■•11•1

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

Dept. D 811-51N Chicago, Ill.

Ve sttedu, dne 12. listopadu 1941.

ZPRAVA PCP.4C,TN– AnCE ZEN S. A. O. T. V IMUSTON.

(Pokraeov.5.ni se strany 20.) doufam, pl-ilehavY k tornuto dnu. 1\kYg hlavni bratr Fr. Mou6ka, upoutel obecenstvo jako v'idy, a jest to cd neho opravdu obAavost, jezditi takovou vzdaienost, aby vyisove 1 vZdy v gem Za:dostem. DouL,n-le, e iste gt'astne dorazili domb. a piltmete na ge diky.

Z divadla a tanethai z g.baYy byl eistY vYteZek $173.99. Cot kdy.1 se vk tak st;.7,"..tnimu pokladniku odevalano bude od l'adu Pokrok Houston eis. 83 a pomoche akce Z'en v Houston $1,048.51. Za tento nag Aspech akujerne v gem, kteri jak3:7m1r..oli zpasobem pris ,aeli is Uspechu na geho bazZz.ru a slavnosti. • Te gila nas neast vgech tech nagich znamYch z okolnich osad, kterids poctili svoji no.vgtevou a tak nas povzbudili is dal gi nagi praci.

Vime vgichni, a jest to marne sobe narnlouvanl, ze snad nas se to nemd tkat, kdy'Z vidirne to zhrou-. ceni tech narodn v tak kratkem Case, my v na gi zemi svobody zvyk-. tak, jak se tem ubotakfun tam za moi'em nikdy ani nesnilo :7e rno,no zit. my byoliom snad meii padnout take v ruce toho barbara a Zit Zivot otroka.. Dovedete si ucielati p3edstavu? Main tu geni a strach, 2e nas jest je gte hodne, co tak neteene hledime budoucnosti vstric. Ana, jednotlivec nezmu2e nic, ale my musime sta.ti za nagim presidentem a pomahati tab, jak on hlasa a podporovati jej v jeho konani, mann hlasy a stati pevne za nim.

VISTRiIC Z ODBOCKY S. A. C. T. V NEED VILLE, TEXAS. Oznamuje se v gem nainctim v okoli, ze riae odboeka odbYva schtizi tteti nedeli, t. j. 16. listopadu o 1:30 hod. odpoledne v sini Rozkvet Rbk v Needville. Bude mnoho duleliteho jednani, proto dostavte se v nejhojnejAim poetu do teto schtze.

V nedeli 26. tijna veeer, v Presbyternim kostele v Needville jsme odbYvali ucteni pamatky popravenYch hrdinu v Oeskoslovensku. Potekijicim bylo, ze teto dojemne slavnosti zneastnil se hojnY pooet lidi z okoli i z povzdali. A veru, Z.e bylo na v§ech ptitomnYch znat, kaldY zeli tech narodnich mueednika, kteti museli zemtit jen proto, 2e milovali svou vlast. Pti tom zajiste kaLly vzpomel i svYch drahYch tam. Veru, kladeni toho kvitka na to symbolicke posledni luzko, elovek se neubranil myMence, "kdovi, nevzdavam-li timto tIctu i mojim pokrevnim Nejsrdeenej'Si diky Rev. Viltovi za uspotadani teto slavnosti a i vaZenYin teenikam, zastupci nakho konsula Dr. Holluba doctorovi Luksoudci Chernoskemu a dp.

Kloboukovi, tet zpevakum a sl. Viltove za doprovod na varhany.

VYbor.

V PRIJEM DARU NA TEXASKOU MATICI VYSA110 VZDELANI.

Dary na Texaskou Matici Vy'g,tiho Vzolela.ni za rok od 1. zati 1940, do 1, zati 1941: Spolek cis. 19, Taylor KJZT. $ 5.00 is 28, Wallis, SPJST., 5.00 Cis. 161, Jourdanton SPJST. 2.00 Za Pomocnou akci zen v Housto- SlovanskY Vzajemne PojiAt'.

Spolek, East Bernard, 50.00 nu S. A. C. T.: 5.00 F. J. Olexova, taj Ois. 91, Seymour, RVOS., 5.00 Ois. 83, Holland, RVOS., Cis. 27, Louise, RVOS. 5.00 2.50 Ois. 91, Crosby, SPJST., R. J. Logt'ak, Crosby, 2.50 Cis. 111, Wallis, RVOS. 5.00 MATE POTI2E' August Kacit, Temple, 50.00 SE Ois. 41, Schulenburg, RVOS. 5.00 Hlavni ttadovna, SPJST., 300.00 15.00 Ois. 20., Granger, SPJST. 2.50 Ois. 48, West, RVOS., Pocit'ujete ztratu chuti k jidRev. Joseph Hegar, Temple, 2.00 lu a teZkost na Zaludku? Pakli 1.00 R. J. Bartosh, Taylor, ano, udirite to co eini sta jinYch 13.00 Sp. Oes. Exstudentil St. Tex. lidi v Texasu.

Geo. E. '<exit, West, 10.00 5.00 Cis. 130, SPJST, Dallas Berta Ois. 47 SPJST., Seaton 5.00 Cis. 80, SPJST., Holland, 2.50 SEVER A'S Cis. 148, Elmaton SPJST, 5.00 Cis. 121, SPJST, Shiner, 1.00 2.00 Ois. 49, SPJST., La Grange, Ois. 162, SPJST. Iowa Colony, 2.00 Cis. 38, SPJST., Smithville, 5.00 10.00 Ois. 24, SPJST., Cyclone, 2.00 Ois. 69, SPJST., Rogers, Ois. 17, SPJST., Caldwell, 5.00 Ois. 88, SPJST. Houston 25.00 U SVEIIO LEKARNIKA Ois. 133, SPJST. S. Antonio, 5.00 DVOJi Ois. 45, KJ Z. T., Tours, 1.50 Cis. 6, SPJST., Cottonwood, 2.50 VELIKOST 5.00 KDYBY LEKARNIK NEMEL. Ois. 154, SPJST. Ft. Worth, 1.00 NEBERTE NAPODOBENIN A Ois. 142, SPJST. Houston, 5.00 Ois. 35, SPJST, Axtell, OBJEDNEJTE Pft1M0 OD VY2.50 Cis. 50, RVOS., Axtell, ROBCO 2.50 Cis. 56, SPJST, Cor. Christi, KDO JEDNOU SEVERUV Aug. Morris, West, 5.00 2.00 BALZOL ZKUSIL, NEOHCE BEZ Ois. 10, SPJST., Shiner, Ois. 13, SPJST., Dime Box. 5.00 NEHO BiTI! 5.00 Ois. 84, SPJST., Dallas, Ois. 122, SPJST., Wallis, 1.00 Hlay . 1:Ttadovna RVOS., 100.00 61s. 63, SPJST., Sweet Home, 5.00 R. 3, LoWak, Crosby, 2.50

Stalana

2.50 nistrem zahraniei Janem MasaryCis. SPJST., Crosby, 'Cis. 40, KJT., East Bernard, 10.00 kern, polskYm ministrena zahrani6i Ois. 27, SPJST., Moulton, 2.50 Edvardem Raczinskim, belgickYm Ois. 11, SVPS., S. Antonio, 2.50 ministrem narodni obrany M. Gut5.00 tern a generalem Charles de GaulOis. •155, SPJST, Austin, Ois. 45, SPJST., Yoakum, 5.00 lem.

Ois. 63, RVOS., Holman, 5.00 Jed. Sokol, Ft. Worth, 10.00 Cis. 125, SPJST., Westhoff, 2.00 Cis. 83, RVOS., Holland, 5.00 Cis. 1 7.RVOS., Rowena, 5.00 Ois. 9, RVOS., Caldwell, 5.00 Ois. 107, RVOS., Meeks, 5.00 Mrs. J. M. Matejek., Austin, 10.00 Klub 1111adee Rath' Vykbrad Bayersville, 6.10 Cis. 16, SVPS., Cor. Christi, 5.00 Congr. Of Free Thinkers, Houston, Texas, 5.00 8tepan Valeik, Houston, $10.00 Mrs. Val. PustejovskY, Orange Grove, Texas 5.00 HI. Ur. SPJST. Fayetteville, 200.00 Enjoy and Serve Ve Fort Worth, Tex., darovano co fe vzpominka na zesnulou Barii Hou2viekovou: Joe. Milan 50c, Jos. Polagek 50c, Anton Tobola 50c, Jos. Svit:flk 500, Stanley Kotenek 50c, Mrs. Marie Paul 50c, Jed. Sokol $2.

Celkem $5.00.

Ve Fort Worth, Tex:, darovano is ucteni pamatky krajana Steve Belika: p. a pi. Paul 25c, p. a pi. J. Polak.k 50c, p. Frank Obal 50c, p. J. Svoger 50c' p. G. Koteff 50c, p. Jos. Svitak 50c, p. A. Tobola 50c, p. 3.

Beean 25c, pi. Joe Vitek 25c, p. Fr. Milankovie $1.00, red. Oechoslovaka 25c. Celkem $5.00 Supreme Lodge KJT. $15.00 Tiche demonstrace v Bratislava.

LondYn, 3. listopadu (OTK). — V Bratislava byly uspotadany na 28. tijna toile demonstrace, ktere projevovaly citeni proti Tisovi a sympatie pro Benek.

V s. vlada uznavi, francouzskSr Naredni komitet.

ECT, IN LondYn, 3. listopadu (OTK). — ND 100 PROOF Z Usttedi Svobodne Francie ptichaALSO AVAILABLE :N 93 PROOF Stil zi zprava, Ze vlada eeskoslovenska, NOT BOTTLED IN BOND belgicka, a polska unaly francouzsky Narodni komitet v Londyne.

Sage Company, Distributors, Dolo is vYmene listin mezi es. miDallas, Texas.

2ALUDKEM?

5C Sc

Z ABA P

ouston 16. LISTOPADU

SYNCOPATORS

23. LISTOPADU

JOHN BACA

LISTOPADU

NESVADBA

VSTUPNE: PANI 45c — DAMY 30c (Tax included)

0

zakusky a oheerstveni navAtevnikii jest VStorem naleiite postarano.

1140 ROBBIE ST. Na doptini: 20th and North Main.

T. 0458

8trana 24.

ye stiedu, dne 12. listopadu 1941.

V2STIIIX

Nove nakizeni proti iidiim.

MladY zatIrt Maim LondYn, 3. listopadu, (OTK). — pro nedostatek znamosti pkijme hned misto na stalou praci na far- Kabinetni rada vydala na Slovensku nakizeni, die ktereho se maji me. Pigte na znaeku: "Delnik", (45-46p) zabrat veechny budovy dr'Zene v Vestnik, West, Texas. majetnictvi aidu. Toto natlzeni dale Vdova hledi cestu k nejake- tea ureuje aidum cestovat ye zvlamu panovi, neb on ke mne. Vlast- gte oznadenYch 2eleznienich vozech nim nejakY majetek. Mtide bYt od tketi tkidy. Zakazuje se jim cestovat v prve a druhe tkide, takta i 50 do 65. "Vdova", Vestnik, West, v jidelnach a spacich vozech.

Texas.

(46-p) V Novi C'eskoslovenski rozhlasovi stanice.

Bair, Pkijme se, — device Ceske neb Jerusalem, 3. listopadu (CTK.) — nemecke narodnosti k vykonavo,ni vgeobecne domaci prate v rodine Rozhlasova stanice Levant Bejrut tki dospelYch lidi a ditko lOti lete zahajila dnem 28. tijna. pravidelnY eeskoslovenskY pokad projevy gedobra mzda. Mrs. Frank D. Hill, nerala Catroux a generalniho kon1908 Chatbum Canal, Ft. Worth, sula Kadlece. Rozhlas bude vysilan (46-c) na vine 283 metro.

Texas.

Poutiveite k oznamovini

Maly Oznaniovatel Pravidla V Malem Oznamovateli Utujeme 2 centy za slovo, za kaide uvekejneni. Nejmerfii poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napiste na zvlattnim listku a 'Allotk objednavce ptisluAny obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkich (stamps).

Posilate-Ii osobni dek, ptidejte 5c na jeho vrmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na.l znadkou, iletujeme za oznamky "Na prodej", "Slu gby a price" a podobne 2,5c zvlaSV za znadku a na pottovne, aby dale dopisy mohly bYti limed odesilany.

Pki oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Prijme se hospodyno" obni§i dopla.tek za znaeku a poLtovne 50 centy.

Div

Illedi se 'tem, prostkedniho veku k vypomahani pki domaci pre.ci pro manZele. Plat $5.00 tYdne, pokoj a strava. PiSte na: Mrs. R. S. Christie, 3165 Westcliff Road, W., (46-p) Fort Worth, Tex.

stir

PRIJME SE sligne deuce k vykonivini vgeobecne domici price a 'easteene pomoci s opatrovinim ditka. Musi bydlet na mist& $6.00 tYdne. Kite na Mrs. Fred J. Heyne, Jr., 2519 Woodhead, Houston, neb telefonujte K-32282.

(46-c-R) SAZENICE — mrazu-vzdorne, zeli a hla,vkovY salat a "Red Creola" cibule, 300-50c, 500-70c, 1000$1.25. Pogton vyplacene, hotove k zaslani, uspokojeni zarudeno. — Raymond Mladenka, Hallettsville, (46-47p) Texas.

NA PRODEJ! 200 akrova, farma, asi 85 akru vzdelano, 12 akru prvotkidni louky, dva pastevniky, tki dobre "tanky" na vodu, due dobe studny, dobra, hodne nadprumerne lepgi 5 svetnicova residence, dobra, dvoji stodola, pet jinYch venkovnich staveni, v ge v dobrem pokadku, zvelebeni samo me cenu $3,000. Na Caldwellske ceste 2, denni pogtovni dodavka, gkolni bus jede podle brany a vezme ditky do Snook gkoly. V Ceske osade, dobre testy, dobrY pozemek k rolnideni, kterY neni otravenY "Johnson" travou. Muae bYti koupeno za $7,000, hotove neb na splatky. Pike neb navgtivte C. A. Bain, Caldwell, Texas.

(46-dz-c) SAZENICE — slimea mrazu vzdorujici. Mame: Early Flat Dutch, Charleston a Early Jerry Wakefield, 1000 — $1.25; 3000 — $3.25, obratem poky vyplacene ,a za uspokojeni rueime. — Jewell Plant Farm, Mart, Texas.

(46-p)

yi

Vystiihnete toto RYCHLE a zaglete mne to zpet, po gtou behem JEDNOHO TYDNE a jenom proto, abych ziskal mnoho novfch, spokojenYch zikaznikft RYCHLE, ochotne yam poglu TRI velke, pravidelne DOLLAROVE velikosti pakliky WardovYch tabletek na hubeni dmelikil a vei (Ward's Mite and Lice Destroyer Tablets) obratem poky, vyplacene za pouhY jeden dollar. Tyto tabletky, davane vagi drilbeM do pitne vody, die jednoducheho navodu, jsou naprosto ZARUtENE, se rychie ZBAVI vase slepice, krocany a fgechnu jinou be2 slepieich vCi, Cmeliku, kli gt'at a vgeho jineho krev ssajiciho hmyzu, anebo yam budou penize vraceny.

NEOBSAHUJI jed, — jsou negkodne lidem a i vgemu dobytku.

Laskave ukake toto RYCHLE vgem vagim sousedam, kteki pestuji drilbeti.

Velmi peknY a cennY darek bude yam poslan ZDARMA s dvou dollarovou, anebo vet gi, spoleenou objednavkou, zaslanou RYCHLE. NEPitIPUSITE, aby lento krev ssajici hmyz ZAHUBIL jegte vice vagi drilbe2e, anebo ji pogkodil do to miry, ce va.sim SLEPICIM stalo by se NEMOZNE NESTI tolik VAJEC, jako by jinak nest mohly.

RYCHLE odeglete svou objednavku nejbliZ'Si po gtou dokud tato ZVLA gTNI MIMORADNA nabidka nevyprgi. Pigte anglicky. Pkejete-li si, zagleme na COD. Adresujte:

...

Kdya pkijde, byste se dostal do dobre malady veder, Grand Prize nema. sobe rovneho. KaRla zlata, kapka tohoto delneho druhu, jemne chuti, vYborne chutnajici chuti, ktera vzpruii vagi chut' bezodkladne.

Neni tedy divu, ae toto v Texas varene pivo jest vitano a pou gvano ve vetgine domil v tornto velkem statu jest Grand Prize — vYborne chutnajici pivo? Jest tedy divno, te vice a vice lidu eini zmenu k tomuto delikatesnimu pivti kaideho dne?

Zdali jste nezkusil Grand Prize posledni dobou, tedy tak ueirite tohoto veCera pro skuteene pfekvapeni. Pak zrovna nyni, dokud myglenka jest derstva, na va gi mysli, zavolejte neb nav gtivte nageho jednatele.

Najdete lahodne chiitnajici Grand Prize pivo k dostani v "Keglined" plechovkach, 12 uncovYch lahvich, a velkYch, penize setricich

ALLEN WATSON, Rt. 1, Box 47,

Farmingdale, South Dakota.

Mrs Na prodej grocerni obchod na venkove, na vYhodnern mist& Groeerie, gasolin, pivo, atd. DobrY obchod, pkilaitost, ktera se ma,lo kdy POZNAMKA:— Budete zcela jiste naskytne. Pi gte na "Grocerni ob- SPOKOJEN s Omit° tabletkami. chod", % 6echoslovak, West, TeVelky cirkulak o drilbeZnictvi, (38-dz. rozmeru 16x22 palcu, piniekY neobxas. jednanYch odporueeni od velkeho poetu jinYch oeskYch pestitelti drilDR. N. B. McNUTT be2e, s jmeny a adresami, svedeiZubni Lekat cich o NEJLEPgiCH vysledcich, Parker Bldg., nad Canady's jicM docilili poaivanim vY ge uvelekarnou, denych tabletek, je ulaen v fikadovne a otisk jeho bude yam zaslan se BRYAN, TEXAS zasilkou tabletek. (pd.)

•

vale nebe na zem

,4b,STIN'

b

'V -‘,41■111tIrn,,,,,74.,,

.,. ..,rE,-„ tAl'o , c,a,t,\' . . ct.?'. ,e•=i., cc,_

"‘ ,...::-.., -

GRAND PRIZE TON iii:KMff

0