Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th. 1922. ROtNIK (VOL) XXIX.
WEST, TEXAS, ve stiedu
(Wednesday) 22. fijna (October) 1941.
eiSLO 43.
28, MEN DEN RADOSTISPRAVEDLIMO. EN 28. ftiJNA je a zristava, nejslavnejAim dnem deskoslovensI4Th dejin. OD slavujeme v nem den, kdy eeskS7narod po ttech stoleti a slovensky narod po jednom tisicileti povstal, aby spoleene rifivali svobody, aby si ye vlastnim dome lin pa svem a aby spoledne vytvateli nov3i livot, v nem'l by kaldST tech a kaZdSr Slovak volne a svobodne mohl rozvijet sve osudy, tulby a snahy. Oslavujeme pamatnST den 28. tijna 1$18, protole tehdy se hnula Evropa. Tehdy zchatralk RakouskoUhersko, tento lalat narodfi, ye kterem vladla rakouska, byrokracie a mad'arska, knuta, konedne doklo svilj bidnSr livot, tehdy po prve po staletich byla otevtena okna do sttedni Evropy a zavanul do ni sveli derstv3i vzduch. Ptese ftechno, co se ptihodilo v r. 1938 a 1939, oslavujeme nezapomenutell4r a pametihodr4r den 28. tijna 1918, den, kdy jedenkaldS7 z nas doopravdy teprve zadal lit, probrav se . z mrakotneho dusna rakousko-uherske poroby, za nil slavila orgie germanisace a mad'arisace. tdel deskoslovenskeho naroda je te2kST. Jako jden ze stteclnich narodu evropskSTh, musi s sebou pralivat vSechny chyby a vSechny omyly a zlodiny, kter3Th se dopouSteji evropske velmod. Jako se Balkan od mnoha vela' vldy znovu stava rejdikem velmocenskSTh zajmU, protole jednotlive balkanskenarody nedovedly opravdove a uptimne vytvotit bratrsI47 svazek, tak take stiedni Evropa vkly znovu se stava dejigtem zapasri, v jejich g pozadi jsou ye skutednosti evropske velmoci. Bismarckovske Nemecko jemu2 se podatilo porazit ye valce Francii, rozhlodanou vnittnimi boji, ptipravilo nemec147 nastup k boji o Evropu. Ale v to dobe existovalo jeSte Rakousko-Uhersko, truchlive zchatralfi partner berlinsk3ich velkonemeckVch snri, a Bismarckovske Nemecko proto prohlaSovalo, le nema ctiladosti stati se panem dech, protole si bylo jisto, 'le tam jeho zajmy bude beztak hajit Videri. Ale tento Bismarck prokazal deskoslovenskemu narodu ptesto neocenitelnou slulbu. Bismarck je autorem one slavne yety, kterou neoddini ani sebe podnikavejk nemecka propaganda, le totil ten, kdo je panem tech, soudasne je take panem Evropy. Nemecko Vilemovske, jel mohlo telit z toho, le se nemeckV narod za Bismareka a jeho ptidinenim sjednotil, nastoupilo potom k vetkmu zapasu, nikoli ul pouze proti Francii, ale proti cele Evrope. Jak to formuloval Masaryk, postavila se proti tomuto vilemovskemu Nemecku cele, Evropa, protale si uvedomila, ze dosaleni nemeckSTh cilti by znamenalo konec ostatnich evropsk3Th zemi, le S"ilene vladatske a svetovladne sny nemeck3ich dobyvatelt, toukcich po imperiu od Berlina k Bagdadu, znamenaly by konec koncii, Ze pruska holinka by rozdrtila vSe, co vyrostlo nejkrasnefaiho v evropske kultute a evropsk3"Th tradicich svobody a volnosti. Triumfalni den, kdy tyto Silene nernecke sny se rozplynuly v nived, je pro nas VSechny oznaeen datem 28. kijna 1918, datem, jel pro nas z teto ptidiny zristane posvatne a pamatne, slavne a milovane, protde tehdy vydechla volne naSe
hrud' a tehdy po prve kaldS7 z nas pocitil, ze livot ye volnosti a svobode je' podle nenplatneho svetoveho tadu dam a urden vSem narodrim, stejne velikS7 m jako malSrm, stejne znamS7m jako neznamS7 m. My vSichni, kteti jsme tehdy St'astni prochazeli ulicemi Prahy di kterehokomesta v deskoslovensku, my vgichni, li kteti jsme se bete' slov objimali na ulicich, nezapomeneme velikosti a jedineenosti tohoto HLAS VERNIVH. Me, vlasti! Zmudend, krvacejici z hlubokSich ran, zestarla mukami, ale Zijici, krasna, smrtelnou bledosti: Ptisahu vernosti skladaji tvoje deti, vyhnane vichry boutlivSrch dob z Utuln3ich 'nest a vsi lesem vonicich. Na ktilovatkach cest a na sveta zvonicich biji na poplach. V srdci jim Slehaji plameny hladove spaliti v ohnivem barbarstvi divochn opilSTh Silenstvim, kijicich z cizi krve. Tisice vzruSer4ch srdci, tisice pevr4Th pest sill-4Th a sme4Th a vernfth chystaji hodinu odplaty pro narod proklat3i. A do Ohara licomernch, kteti v cizololnem abet krmi se z hrncri zrady a prokleti strili bomby hnevu a bolesti .. Ma viasti, matko bolestna, pod tvoji nemocnou hlavu kladu poduSku viry a nadeji, ce13.7 syrij livot v abet' ti davam . Ak pusta vichtice proleti krajem, jarem zem okteje, svobody kviti zavoni rajem. Ma vlasti .. . H.
varoval nemeckS7 narod, stal se Hitlerovi osudr4Trri, protole tento zloein, provedenV v rozporu se vSemi vSrslovr47mi HitlerovSrmi sliby, ukazal Evrope, jak blahova, byla, ze temto slibum yetila, le poditala s molnosti jakekoli dohody s Nemeckem a le se jeho dobyvaenSrm planUm nepostavila na' odpor jiz &Iva. Dejinnou nutnosti byla proto na podzim 1939 obnovena to situace, ktera, pted 25 lety vedla na konec k 28. tijnu. My, kteti jej dnes oslavujeme, hledime &waive a v pinem ptesveddeni, ke ptijde zase vsttic jeho obnove. 28. tijen neni kalendatnim datem, ale je symbolem naSi deskoslovenske narodni obrody. Jsme si vedomi toho, ze my vkchni a spoleene s nami dela Evropa prolivaine dlouhS7 a takST zapas o koneenSr tad v Evrope, zapas, ye kterem jde o to, aby jednou pro vkly byly stanoveny ptesne 'meze pro zbesile tulby naroda, kter3i se s oblibou da-. va vest neptieetnSuni dobyvateli a kte'ry se domniva, ze Evropa a jeji narody to jsou proto. aby ukajely nenasytnost naroda jedineho, jen se v opil3ich snech povaZuje za vyvoler47 a jedineen3'7. Slokita evropska situace a duslednost, s niz Nemecko vkly znovu obnovuje svoje nesmyslne imperialisticke tulby, zpilsobila, le 28. tijen nebyl datem definitivnim. Ale znamenal 20 let svobodneho livota pro celV deskoslovensk3-7 narod, a druhSr 28. tijen, jemul hledime vsttic, neupravi evropske pomery, jak psvne yetime na poul4Th dvacet let. Di-ive nebo pozdeji udela, si Evropa definitivne potadek na torn na nern2 romantickV a politicky nezra47 nerneck3i narod tak diouho sptadal sve sny o svetovlade, a den 28. tijna zUstane nay:N:1y jednim z tech dnt lidtavani„ po nichl ye ci pozdeji ptijde vyndtovani definitivni, jet nezvrati Zad/47 Bismarck ani Vilem ani Hitler. Prato oslavujeme i dnes tento 28. tijen jako den nezahladitelne slavx4r, den plesajicich srdci a spiner4Tch tuZeb, den radosti spravedlneho, den, kter3i se vrati a bude naSim nov3im 28. tijnem, driem MasarykovSnn a BeneaovS7m, dnem CeskSTrn a slovenskSlm i deskoslovensk3im. V
dne, jenk je a zristane dejinnS7m meznikem pro vSechny Cechy a Slovaky.
BAZAR V CORPUS CHRISTI OBROVSKtM USPECHEM.
Hitlerovske Nemecko, jez pkiko pa Nemecku bismarckovskem a vilemovskem, aby ukazalo svetu, ze Nemecko je stale stejne ve vSech dejinnSTh obmenach, at' v jeho dele stoji pruskV junker nebo SilenST monarcha nebo pomatenSr naterae, hitlerovske Nemecko podniklo tteti nemeckS7 nastup k boji o mac, tentokrat nikoli jen nad Evropou, ale skuteene nad celV. m svetem. Hitler se odvalil toho, deho se obaval Bismarck, uptel sve &di take na Cechy a vinou nerozhodne a nechapajici Evropy zmocnil se Ceskoslovenska. Tehol dne vSak pochopila Evropa Bismarckovo slovo, le ten, kdo se stane panem ech, stane se panem Evropy, a ovetila si jeho pravdivost brzy nato, kdy Hitler na deskoslovenskem Azemi nastoupil proti Polsku a znidil je. Uchvaceni tech, pted nird Bismarck sam
Telefonicke, zprava z Corpus Christi oznamila nam radostr47 vS7sledek Bazaru, potadaneho mistni odbodkou S.A.C.T. v nedeli 19. tijna ye prospech deskeho odboje. treast lidu byla ptehojna, proslovy dp. J. C. Kunce z East Bernard, dp. Kasper-a z Corpus a ptedsedy br. Maudra byly vyslechnuty s neasti a boutlive aklamovany. Dralloa darovanVch veci sla hradkou a vSe odkoupeno, br. Vlad. Maudr sam koupil dva loky baviny po 20 a 25 centech libra, narodni sbirka s vS7nosem bazaru dostoupily easti dvou tisic dolarii a sbirka prodloutena do dne 28. tijna. VS7berei narodni dane meli fispech i mezi obchodniky, od nichl dostali kolem osmi stovek. Slava yam, bratti v Corpus Christi — vaSe prate necht' je ptikladem a povzbuzenim ostatnim. ZviOzime: