Vestnik 1941 10 15

Entered as second class mall matter. January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 15. kijna (October) 1941.

tiSLO 42.

POCTA NARODNIM HRDINUM. ESKOSLOVENSKt lid chicadske oblasti vzdal v nedeli dne 5. fijna hold neC smrtelne pamatce obetem arcivraha Adolfa Hitlera, ktefi padli za svtlj narod, kteti byli bezpkikladne brutalne zavraddeni, protole byli dobrSrmi Cechy a protole milovali svou vlast a narod . A ten, kdo dnes v Evrope miluje svou vlast a narod, a k nemu2 lid dodasne porobenSrch a zotroeenkch ,zerni vzhlili s nadeji a duverou, ten musi bkti die rozkazu Aileneho Hitlera odpraven, aby tak podmanene narody zbaveny byly sve inteligence a svych vudcu. Toto vyvrald'ovani deje se v Oeskoslovensku, Polsku, Norsku, Jugoslavii, Holandsku, Belgii a Francii. Neni mu jeke konec a elm vetk budou nefispechy nacistickSrch Zoldakii v Sovetskem Rusku, tim 'Silenejk si budou tyto lidske bestie vudi podmanenSrm a bezbrannSrm narodfim podinati.

To drama, jet se odehravalo v sokolovne Havlidek-Tyrk to neni mono popsati. Nelze to popsati proto, *Ze to byla uddlost mimotadna, historicka a tragicka. 13y1 to narodni smutek, kterST jenom my zde, ve svobodne Americe &me projeviti tak otevfene, a tak dastojne. Ty tisice nakch dobrSrch lidi, ktefi ve vderejk pamatnou nedeli, 5. fijna 1914, vykonali pout k symbolickemu rovu zavratdeneho du§evniho vS7kvetu naroda teskoslovenskeho, ty nezapomenou nikdy, posvatriSrch dugevnich ye svem nitru prokvali pti vstupu do dvorany a pti kladeni kytieky na sargofe,g, u neho2 stnou stral konali deskoslovenki legionali a sokolstvo. Nak legionali a sokolstvo, jako2 i yeAkeren nos lid dokazal znovu svou pohotovost, tak mohutnou odpovedi na vkzvu narodnich organisaci, ktere v necelSrch dvou dnech tryznu uspotadaly.

Tisice a tisice putovaly k sargofaku od otevieni salu do hodiny ureene k zakoneeni tryzny, jeZto v teZe sini odpoledne konala vYroeni oslava vlajky kteradto sesterska jednota zaslouZi si vdek za svou laskavost a obetavost, nikoliv vtidi chicaske vetvi nakch krajanfi, /Vint celemu narodu Oeskoslovenskemu, kte0 bude zas svobodriST. Pro ty, kdo2 pozorovali nekoneenk proud naAeho lidu do salu byl to pohled povznakjici, vzrukijici. Ptichazeli lido vAech stave, v§ech vyznani Pfialy deti a pfiki jejich rodide. Pfiki ze v§ech east Chicaga a jeho pfedmesti. ponevad2 je volala krev jejich bratri, jejich naroda.

Neobyeejne dojemmim aktem byl prilvod deti ze Akoly Jan Neruda mimo sarkofag. Deti si pfinesly kvetinky: z vlastnich zahradek a tyto tam s neobyeejnou jemnosti polo2ily. Snad mnohe si ani nebyly vedome tragedie naroda jejich rodieft, ale kadda kvetinka byla zarosena slzami cletsk3icch oci. Byly to deti z Ceske Akoly a vi mnoho o historii naroda, jeho2 jsou potomky. Deti do salt' doprovazel jejich uditel Anton Machek, Jedna z divek, June SmrZova recitovala baser za oponou, kde hralo skladby smuteeni a narodni smyecove kvarteto p. Jitiho 41rUi. Za oponou tee zpival kolem 11. hodiny

a

dopoledni peveck5"7 sbor "Lyra" a ta znovu dokazal svou pohotovost, jako pki kaIdem jinem narodnim podniku. "Lyra" fizena sbormistrem p. Kubinou, zpivala hymny, americkou a obe eeskoslovenske a dalk dva sbory, "Polni cestou" a "Ordee", ktere dobre zapadaly do ramce pietni slavnosti.

Sarkofag byl zahy obsypan kvetinami. Kveti-

Josef V. Sladek: JEN K BOLESTI. Jen k bolesti jsme zrozeni a k radosti jen v letmk inkk a ostatni je divST ryk anebo hluche zVgedneni.

A i ten inkk se zaplati tim drat cim srdce bliZe, je; pak pustnou i ty nadeje a hrob jen nami zbohati.

A komu je to k zoufani, jen pfiznej si, 2e tomu tak — po zpust1S7 pluje vrak, kdo 2e ho dba, kdo zachrani?

ny pkinageli skoro vkchni a ti kdo je nerneli obdrZeli je u vchodu, kde nekolik obetavSlch n vybiralo dobrovolne pfispevky na Cs. Wence. Vybralo se tak pies $500. Ph odpoledni slavnosti U.J.C.A.Z. vybra.no bylo pro tento fidel dalkch $41. U vchodu byly ses. M. Kaeerova a Sedlakova.

Srdce se sviralo pri pohledu na takove ditko, Mere s jakousi posvatnou fictou neslo v tfesouci se ruece kytieku a poloklo ji na hromadu jimich. A co 2 . jste na takovou typickou eeskou stafenku, ana nese v narudi zahradnich kvetin a klade je u sarkofagu s takovou fictou, jako by je kladla na hrob elena vlastni rodiny. rate, ze kytieka takove babidky, nasbirana, na zahradce, tfeba trochu uvadia ne2 ji do salu pfinesla ,znovu otivla zalita slzami takove dobre, verne Ceske dude.

Ano, lido plakali. 2adriST nemohl odolati zdrcujicim dojmiim, jet byly v jeho nitru otiveny sarkofagem. V gichni snad men dojem skuteenosti, jakoby obeti nacistickeho teroru byly dopraveny do Chicaga k dustojnemu a slavnemu polifbu.

A zatim co novi a novi pkichozi putovali k sarkofagu, aby vzdali hold zavraZdenSrm, z mikrofonu ozSwaly se hlasy a hudba. Program za jevi'Stem ridil br. Julius Heger. Celt' postup nor. tryzny zachycen byl do filmu p. Antonem Jirougkem, jehoe u2 naSe krajanska vefejnost zna jako filmate-odbornika. Filmy brand na fgech nakch narodnich slavnostech a podnicich budou uchovany jako dokument einnosti americkSich krajanii v osvobozenske Bit& Nedelni tryzna uspotadana byla 6eskoslovenskou Narodni Radou, za pine spoluprace Ceskeho Narodniho SdruZeni, Distriktniho Svazu eeskSrch Katolin a Slovenskeho IsTarodniho Sdruieni.

Pout' k symbolickym pohtebnim obtadftrn za zavradene vykonali krajane vSech stark a politickYch a nabnZenskYch nazort. Pt gli pak de delni, tak jako obchodnici a lide profesionalni. vAichni, bez rozdilu narodnosti, aby dokumentovali,ze jsou a zftstanou vernYmi Oechoslovaky a Ameridany. VSichni ptichazeli k sarkofagu nejen se slzami v odich a srdcem svirajicim s nesmirnYm zarmutkem nad pon genim a utrpenim, do neha byl narod dodasne uvtien, ale zat'atou pesti, ze na konec krev narodnich mudednikft bude strakie pomstena.

1Thichni ve svych nitrech citili, jak narod doma vola k svetu o pomoc proti hubeni svych nejlepgich sync a y'Sicheni odchazeli ze sine odhodlani v boji za osvobozeni nejen 6eskoslovenska, nybrZ cele Evropy od Aileneho nacismu a faAlsmu vytrvati.

MS' lid, nechav se vyburcovati v kratidke dobe k takovemu imposantnimu projevu flay k narodnim hrdinftm, ukazal a dokazal, 2e je ptipraven a ochoten ptinesti vakere obeli na oltat nejenom sve stare vlasti, nYbrZ i vlasti adoptovane, ktera pomaha, byt' i neptimo, ye viteznern boji proti vrahurn lidstva a jeho sace. Hitlerovi katani si podinaji pomalu uvedomovat, Ze hodina odplaty se blili a proto se chapou vgech moZnYch zbrani. Oni citi, 2e krev vSech nevinnYch v jimi ptepadenYch a vyloupenYch zemi vole. k nebesfun o pomstu. Oni pomsteni musi byt. Oni pomsteni budou.

F. J. S. V 28. EiJNA tESKOSLOVENSKt DEN V TEXASU. Guverner naeho Texasu Hon. Coke R. Stevenson prohlasil v Austinu den 28. tijna v Texasu za "Oeskoslovenskk Den" nasle dujicimi slovy: . . . Ja,, 2adam vAechny obdany statu Texas, aby v tento den deskoslovenskeho narodniho svatku, stdastnili se ve jmenu americkYch ktere jsou nom a Cechoslovakftm spoleene, pietni vzpominky. Pies to, Ze Ceskoslovensko dodasne ztratilo svoji nezavislost, duch svobody Zije v teto zemi a mezi techoslovaky po celem svete Sestry a bratfi, zapamatujme si toto: Den 28. tijna jest zasvecen pamatce velkeho dne, kterY techoslovakftm pfines1 svobodu po 300 letech Atisku a zaroveri jest zasvecen pamatce neSt'astnikt, kteti v techto dnech jsou sttileni, vegeni a vrhani do koncentradnich taborft jedine proto, 2e nemohou zraditi sveho naroda. V tento den chceme si ptipomenouti, 2e ptijde chvile odplaty, hozne, ale zaslouZene a Ze ti, kdo nesou vinu na, tomto vraZdeni a mudeni budou pykati. Chceme si dale ptipomenouti svych povinnosti i kdY2 'Zijeme daleko od zemi, kde jsme se tteba narodili aneb odkud pocho,zi flak ptedkove. Sousttedenim sve hmotne a moralni pomoci druhemu odboji pomfiZeme nejvice v kern zapase, kterY jest veden za znovuosvobozeni teskoslovenska a tim zaroveri za.osvobozeni miiionu licli nagi krve.

V V 8t'asten, kdo diva. — _Edda,

Strati* IL Singapore. — Velkrtransportni parnik, plujici pod holandskou vlajkou, peiste.1 zde s velkou australskou vojenskou v'pravou, ktere. ze7 sili australske vojsko v teto anglicke namokni zakladne. Je to tteti vojsko z Australie, ktere sem bylo poslano tohoto roku. Tisice dobee vycvidenSrch vojakil bylo vylodeno a velke mnotstvi valeeneho materialu bylo dopraveno z Jodi na beeh. Prvni australske vojsko bylo vylodeno 18. Unora, druhe 15. srpna. ✓ V Seattle, Wash. — Geo. E. Browne, ptedseda unie delniku jeviSTe a filmovS7cch operatort, byl potacian vS7konnou radou AFL, aby podal resignaci na sve misto v rade federace. Odeptel a bude patrne sloten s ireadu ptieti tS/clen. Browne ma misto na vSTkonne rade, protote je 13. mistoptedsedou federace. Jeden z delnickSlch vtdcti vyslovil se, to jeho odstraneni bude provedeno bez hiuku, ale bude definitivni. ✓ V San Antonio, Tex. — Znama deska, umelkyne, pi. Jarmila Novotna, jedna z nejvetMch peykyft nove doby a alenkyne Metropolitni opery v Novein Yorku, vystoupi pei hudebnim a peveckem koncertu v San Antonio v patek 31. tijna. Koncert bude v Municipal Auditorium a je pod tizenim Mrs. James E. Devoe z hotelu St. Anthony v San Antonio. Jit nyni jest o koncert velkS7 jem mezi americk3im Obecenstvem. Oeekava, se, te take mistni a okolni krajane tento koncert v pinem poetu navgtivi. ✓ V Chicago, Ill. — Jako -dechno ostatni, tak i svfidni a vativi krocani, lqeti buou letos "drantirovani" pet posvicenskem obede na Den Dinvzdani, budou pravdepodobne draMi netli byli peed rokem. Toto je dobra novina, kterou chovatele drabete, hlavne ovS'em krocaml, kteti letos vykrmuji rekordni odchov techto svateenich nalezli pti studovani trtnich statistik.

Neco jineho jest oveem se zakazniky, z nicht vetsina jeete o posvicenskem obecle ani nemysli, nebot' ti budou sotva poteeeni timto zdratenim.

Na poeatku gestnacteho tSrdne valky, Alexander Seerbakov, teditel sovetske informaeni kancelate, doznal tyto obrovske ztraty ruske armady: Asi 230,000 mutil bylo usmrceno, 720,000 raneno a 178,000 se pohteAuje, celkem 1,128,000.

Rusove mimo tyto ztraty na tivotech ztratili 7,000 tankt, 8,900 del a 5,315 letadel. Seerbakov vsak sesmeMoval Hitlerovo tvrzeni, to rusks armada ztratila 2,500,000 mutt' a prohlasil, 'te Nemci maji 3,000,000 ztrat, eili za patnact tSrdnti teto kampane skoro tolik jako za d ye leta svetove vaiky. Na materialu ztratili Nemci 11,000 tankt, 13,000 del a 9,000 letadel.

Washington, D. C. — DNB uvekejnila dopis presidenta Roosevelta Josefu Stalinovi, kterSim se doporueuje A. W. Harriman, peedseda americke mise do Moskyy. Nemci se pei torn chlubi, to jejich vSrzvecinSt system salad at do Kremiu a po ptipade i do Bileho domu. Text teto nemecke verse li§i se od presidentova textu a z Bileho domu byla vznesena obtaloba, to Nemci svou versi vydali za fidelem propagandy. Tak ku pt.

Roosevelt& dopis zaeina "DrahS7 pane Staline", ale v nemecke versi je uvedeno: — DrahST Staline". ✓ V LondSm. — Ernest Sevin, ministr prate odpovidaje v parlamente na vytku,ze ceny ye Velke Britanii jsou prilis pomalu povolavany k valedne slut)* prohlasil'dnes: "2adna zeme, ani ne Nem a cko, neueinila pokus o nucenou slutbu Zen, jako jsme se pokusili my v teto zemi." ftekl dale, te Nemecko bylo nuceno nasledkem "revolty delnictva" opustiti sniteni Mezd a nucenou pram pees eas a dodal: "Poutili jako obyeejne bezohlednS7ch method a narazili na delnickou psychologii." V jistm Trieste v Anglii vyrabicji se tanky v tovarne, na jejit stenach jsou namalovany kladiva a srpy. Tento znak tam namalovali na mnoha mistech anglieti delnici. Peed dvema lety tato tovarna zahalela.

Okna byla rozbita a z kominti se nekontilo. Tu ptigla valka a s ni tanky. Nyni tam panuje horedna dinnost.

lidenni pie red. r

Lond3in. (OTK) — Gestapo poslalo do Bulharska a Jugoslavie velke mnoZstvi sudetskYch Nemcfi, kteti hovoti eesky. Jejich fikolem vypatrat spojeni mezi bulharskYmi, jihoslovanskymi a deskoslovenskymi odbojovYrni organisacemi. Bulharske a jihoslovanske obyvatelstvo jiz bylo pied temito Nemci varovano iondYnskymi einiteli a jihoslovanskYm kratkovinnym rozhlasem z Bostonu.

KahYra, Egypt. — Hitler udini Anglii novou nabidku na mir, dtive nee tento rok uplyne, die informace, kdera, sem doka. Hitler pry odekava, to do to doby bude s to oznamiti, Ze Rusko je vytazeno z valky ate "pokraduje ye svem novem potadku na evropske pevnine" a bude ignorovati Anglii, leda to ji oplati ranu za nu. Oeekavo., te Anglie po nejake dobe tohoto valeeni bude ochotna ptijati jeho nabidku. V AnglickSrch i americkSrch kruzich peiklada se tomu vira, ale z obojich kruht se soudi, *te jakakoli nabidka Hitlerova bude zamitnuta.

V V LonctS7n. Poslanecka snemovna schvalila peedlohu zakona, die nit tivot parlamentu prodlutuje se o dalei rok. Tim, to byla odvolana east parlamentniho zakona z roku 1911, ktera stanovi trvani parlamentu na pet let, automaticky \That' v platnost start' zakon z r. 1715, die nehot zasedani parlamentu obmezuje se na sedm let. Herbert Morrison, ministr domaci bezpeenosti, prohlo.sil, iv e dfrvody k tomu jsou dnes tytet, jako byly peed rokem. Jsou to: Peedne, velke pohyby obyvatelstva nasledkem valky, odvody, odstraneni obyvatel z mist, ohrotenSlch aeroplanovSuni nalety a peemena prumyslu, cot v.:§e eini nepraktickS7m potiditi nove volieske seznamy. Druhe, je netadoucno konati volby uprostted valky.

Washington, D. C. — Trtni slutba pei departmentu zemedelstvi oznamila, te ceny formatskSrch plodin pokradovaly ye svem stoupani po ce13', mesic zdei a tak se stalo, Ze jiz vystoupily na nej yyMi bod od fmora 1930. Aekoli ceny p'Aenice semene a obili poklesly ye shode se sezonou pod paritu a stale je§te jsou tak nizko, zpravy z trhil odkryly, to nektere dfilezite potraviny, vyvatene podle zakona "Lend-lease act", pokradovaly v stoupani a te jsou jit hezky nad paritnimi cenami. Hovezi maso, jeho je zapottebi pro Velkou Britanii, prodava se nyni po $9.38 za 100 liber, aekoli jeho paritni cena je pouze $7.14. A podobne je i s jinymi potravinami. Mika ye velkem prodava se po $2.37 za 100 liber, atkoli paritni cena je $1.79, a slepice jsou po 16.3 za libru, kdetto paritni cena je 15.6 centu. Zato tucet vajec se prodava po 30.03 centu, adkoli paritni cena je 33.3 centu.

V V LondSin. ( TK) — Podle 'Avecisk3ich tiskov3ich spray prohla§uji Nemci, to jejich vojenske soudy zakroeuji proti dvema rian3im skupinam, a to ptedev§im proti e'eskrn vlastenctim, kteti pracuji pro obnovu samostatnosti a kteti pomahali techtim utikat za hranice, aby se mohli peipojit k deskoslovenske armade. Za druhe proti komunisttim, kteti poutivaji teroristickSrch metod, opattuji si zbrane, provadeji sabotat a peipravuji vzpouru. — Nemci sami v§ak peiznavaji, to tyto d ye skupiny navzajem spolupracuji. NemeckSi teror je namieen zvlaSle proti legiondefim. Narodne socialistick3i poslanec Richter z Brno, byl povolan jako svedek proti generalu Eliasovi, aekoliv byl poslednich osmnact mesicti internovan. To je dalS1 dfikaz, ze Nemci neobjevili tadne nove spiknuti, ale te proste vy'Oetkuji udalosti, jet se staly teebas i peed pfddruhStm rokem. Postup Nemcfl proti eeskYm vlastencilm ukazuje, te Gestapo poutiva starSrch informaci, jet si opattilo jefte peed vypuknutim valky. V obtaloba.ch, jet' Gestapo nyni ptedklada, nerneckSim vojensk3im soudfim, se take pravi, te general Ingr a general Neuman organisovali vojenske oddily.

sttedu, dne 15. 'aria 1041.

Vichy, Francie. Mistoadmiral C. J. Bourrague, kteremu se dava uznani za velkou roll, kterou Kral v obrane Dakaru proti "svobodnYm Francouz0m" a Anglidantun v zati minuleho roku, byl jmenovan 'Sefem generalniho a'ta,bu pro narodni obranu.

V V Tokio. — RozAituje se zde ptesveddeni, Ze Anglie snag se vetknouti kiln mezi Japonsko a Siam, jak- pravi japonsky tisk, kterY soueasne ptedpovida, ze Anglie v kratke dobe ptedlozi sve poladayky Siamu. Yomiuri pravi, ze na neda y -nekofrcimzaglYvojenskri na niz mel ileast take sir Josef Crosby, anglickY vyslanec v Siamu, ktera, byla konana v Singapore, byly formulovany tyo poladayky: Ptedne, Siam da zaruky, to zfistane neutralni.

Druhe, Anglie obdr2i ptednostni pravo na suroviny. Tteti, proaxisticke Zivly v Siamu budou potladeny.

Washington, D. C. — Zaclony z konopi a para z kokosovYch otecht jsou nejnovejk produkty v hospodatskem programu FilipinskYch ostrovii, jak zde bylo oznameno. JeZto v,yvoz techto dvou ptedmeta je to omezen zakonem o kontrole, Filipinci zadali konopi nejlepk jakosti, ktere je ptilta dobre na obydejne provazy, ptisti a tkati v dlouhe latky, ktere se hodi k luncheonovYm souboram a na zaclony. Jine pramyslove obory na Filipinach, vetainou ova'em domacka vYroba, poukvaji zlatoZlutavYch vlaken konopi k zhotovovani roholek, pasti a steevica. Joaquin M. Elizalde, filipinsky resideneni komisat ye Washingtone, vypracoval uZ plany, aby tyto novinky mohly byti ptivezeny sem a dostaly se do americkYch domovii. Komisat Elizalde yeti, ze krasa techto vYrobkfi z konopi a jejich trvanlivost pti nuke cene umoZni Filipinam ovladnouti trZike, ktera at dosud byla ovladana zbotim ze, zemi, jet jsou nyni ye valce.

V V LondSrn. (oTK) — Norsk ministr zahranienich \reel Trygve Lie poslal deskoslovenskernu ministru zahraniei Janu Masarykovi list, ve kterem piAe: "S hnevem a hrtizou jsem se doveal o tragedii, ktera, se °pet sna:Si na eeskoslovenskY lid surovymi tiny nemeckYch utladovatelii. Vaichni ptatele yak zeme hluboce pocit'uji ztratu tolika vakch hrdinnYch krajanti a prondsledovani tolika danich, ale smrt tech-. to vlastencti znovu posili nezlornitelnou eeskoslovenskeho naroda bojovat proti fitoenikfim at do konce a pkidat slavy veci, jejimik jsou hrdiny a mueedniky. Jsem si jist, Ze norsky narod stoji pine za mnou, kdyt" yam timto vyslovuji nasi nejhlubk sympatii k yak ztraty a obdiv k hrdinnemu e6skoslovenskernu na.rodu v jeho boji za svobodu a lidskou dastojnost."

Masaryk odpovedel norskemu zahranidnimu ministru listem, ve kterem se klani pamatce nevinnych norskych muZfi a Zen, kteti zemteli, odsouzeni nacisty, a kteti spolu s nakmi popravenYmi zustavaji poutem mezi obema narody.

V V New York. — George Sylvestr Viereck, 56 let stark turnalista, ktereho vlada lioi jako hlavniho premagatora nac i sta ve SpojenYch Statech, byl propuSten na zaruku $15,000, kd7,1 byl obZalovan„ Ze neudal podstatna fakta ye size registraci u statniho departmentu jako agent cizi velmoci. Viereck byl zateen ye svem b yte na Riverside drive federalnimi agenty. William P. Maloney, zylaalni asistent generalniho navladniho, tekl federalnimu kom i sati Plattovi, pted nejZ byl Vi.ereck ptedveden, Ze "obZalova.nY je nejvaZnejk hrozbou v teto zen i. ObdrZel od nemecke vlady v jedinem rode na $40,000, aby provadel svou propagandu." V Zalobe se pravi, ze Viereck radii se a rfiznYmi osob9mi o yecech, tykajicich se politickYch zajmti, vetejne politiky a vetejnYch pomerfi. R.ozk i'oval Ceti, v7ta.huiici se k temto vecem. Psal elanky pod nepravynn jrnenem a .posilal je rfiznYm easopisum. Je vinen, Ze opomenul udati tato neprava jmena pti sve registraci. KaZdY z bodil Zaloby peindAi s sebou maximalni trest jednoho roku v zalari nebo pokutu $2,000.

Strata 11,

Ve stiedu, dne 15. iiina 1941.

Piehled,pr'ijmu° a vydini za. mesic zai 1941; PRIJEK: Od tadil Sp atky hypotek Splatky na majetek Splatky pfrje"ek certifikafi Splatky pujeek. cert. -JUrok z pfj'eek certifik4tu Urok z bondfi.

Urok z hypotek Splaceno za praei v piljekach Slolena, splatka na hyroteku Najemne z majetku

$16,945.12 11,368.37 1,650.00 3,183.01 450.30 1,009.82 116.30 4,237.25 79.30 21.95 386.11

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$39.448.03 39,016.46

thrnem

$78,464.49

VYDANI : Na Umrti Na funrti pd.-up certifikaty Na umrti nedospelYm dedieUm Na, funrti nedospa dedicinn firok 1 1/2 % v pujekach Hypoteky Pftjay certilikatfl Comm. prodej majetku Pravni (legal) hypotek Vracene funrtni poplatky Pfehledy majetku Opravy majetku Pojisteni proti ohni na majetek Dane na majetek Splaceno za Ordei v pfrjekach Otrava, fleet majetku .Vydani (legal), freet majetku.

4,500.00 36.00 371.22 215.54 399.37 33,636.30 7,047.00 235.00 1.25 77.33 7.00 10.37 72.21 107.15 79.30 18.05 69.10

Hotovost v bankach

$31,582.29

HEAVNi RAD P •ijem od radii Za telefon Lekatska prohlidka Prodej potteb v Utadovne Prodej odznaka Vracene komiene S. A. C. T.

$ 2,303.85 1.60 1.00 1.50 .50 97.56 213.87

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 2,619.88 1,218.32

thrnem VYDANi: Najemne z fitadovny Telefon Dary Potteby a vyddni v fi•adovne PoStovne Slu2ne fitednikti Elektfina Lekatske prohlidky Odmeny za aleny Zatizeni v Utadovne Vestnik, 6,561 odberatelfr Vestnik, za po§tovne Telegramy VSTpomoc v Utadoyne Express Cestovne Voda Hotovost Bond

$ 3.838.20

CESTOVNI FOND Ptijem, zadosti Hotovost z minuleho mesice Celkem VYDANI : Pojieteni, kara Gas, olej atd., Oprava a potteby na karu Odhady Hotovost NEMOCENSKt FOND Pkijem od radii

60.00 29.15 50.00 241.62 59.50 767.25 11.35 165.50 689.60 415.02 738.77 1.77 7.60 217.75 7.06 18.65 1.25 357.02 1.000.00 $ 288.00 914.40 $ 1,202.40 $

26.95 36.27 66.75 255.40

$ 817.03 22.50

1,004.90

Hotovost z minuleho mesice Celkem VYDANi: Na podpory

$ 1,027.40

Hotovost 'NASKY ODBOR Pkijem od radii Splatka hypoteky

$

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 1,583.60 1,899.05

Uhrnem VYDANI: Uspory Comm.

Hypoteka Hotovost Pujoky certifikatfr Bondy Hypoteky

$ 3,482.65

122.56 904.84 783.60 800.00

38.90 50.14 600.00 2,793.61 411.00 36,577.08 12,400.00

$52,181.69 MAJETEK PREHLED MAJETKU JEDNOTY $ 838,219.50 Bondy Hypoteky 1,783,344.54 1,256.25 Zastavni. pfrjeky 416.17 Osobni pfrjeky 652,456.30 Pujeky certifikatu 31,582.29 Hotovost v bankach 904.84 Hotovost nemocenskeho odboru 817.03 Hotovost cestovniho fondu 52,181.69 Majetek detskeho odboru 7,936.28 Zatizeni v utadovne 1,000.00 Auto 10.00 Podily 10.00 Slo2eno za metitko 195,509.88 Majetek Celkem Dluh nedospelYm dedicam

$3,565,644.77 26,399.68 $3,539,245.09

MAJETEK V

V kaz piijmu a vydani za mesic zari 1941.

Hotovost 30. srpna 1941 $44,053.13 Ptijem za mesic zati: elenske poplatky $20,055.07 Splatky na majet. ptijeky 11,368.87 Splatky na majetek 1,650.00 Splatky na pfxj. certifikatf). 3,183.01 Splatky na pfrj. cert. -J450.30 Urok z pilj. cert.

1,009.82 Urok z pufeek bondu 116.30 Urok z majet. pfueek 4,237.25 Pkijem 1 1/2 % na stare pfrj..

79.30 Slo'Zend splat. na maj. puj..

21.95 Najemne z majetku 386.11 Za telefon 1.60 Lekatska prohlidka 1.00 Prodej potteb v ntadovne, 1.50 Prodej odznaku .50 Vracene komiS'ne 97.56 S. A. C. T. 213.87 Ptijem2a,(21osti 288.00 D. 0. splatky hypoteky 800.00 43,962.01 88,015.14 Vydani za mesic Na funrtni podporu celkem 4,500.00 Na fimrtni pd.-up cert. 36.00 Na frmrtni nedospel. dedic_ 371.22 Na um. nedos. dedic. firok 215.54 1 1/2 % na nove pfrjaky, placeno Jednotou 399.37 1 1/9% na stare piljeky placeno 2adateli o Vijay 79.30 Pujeky na majetky 33,636.30 Pfrjeky na certifikaty 7,047.00 Comm. prodej majetku 235.00 Pravni (legal) hypotek 1.25 Vracene funrtni poplatky 77.33 Ptehledy majetku 7.00 Opravy majetku 10.37 Poj. proti ohni na majetek 72 21 Dane na majetek 107.15

Otrava, fiCet majetku Vydani (legal) teet maj.

Najemne z atadovny Telefon Dary Poti'eby a vydani v &ad.

Po'Stovne Slutne akednika Elektfina, Lekaiske prohlidky Odmeny za deny Zafizeni v afadovne Vestnik, 6561 odberatela Vestnik, pottovne Telegramy VYpomoc v aiadovne Express Cestovne Voda PojiSteni, kara Gas, olej, atd.

Oprava a potieby na karu Odhady Na podpory, nemoc. fond DetskY odbor, aspory DetskS7 odbor, comm.

DetskY odbor, hypoteky Zbyva hotovost na bankach

18.06 69.10 60.00 29.15 50.00 241.62 59.50 767.25 11.35 165.50 689.60 415.02 738.11 1.77 7.60 217.75 7.06 18.65 1.25 26.95 36.27 66.75 255.40 122.56 .38.90 50.14 600:00 30 zati.

51,560.35 36,454.79

$88,015.14 Frank B. Steiner.

V 24-KRAT NAT) NEMECKEM. "Byl jsem 24-krat nad Nemeckem byl jsem nad mnoha mesty: Bremerhavenem, Berlinem, Miinsterem, Hanoverem a ja uz nevim nad kterYmi je§te. Pkitel jsem do Anglie pies Polsko a Francii. Kdyt jsem pkijel z Francie, byl jsem velmi netrpelivY, chteje oplatit Nemcam vtechno, co delaji nasim doma: Byl jsem velmi nedoekavY, mnohokrat jsem tadal, abych se u2 smel zaeastniti leteckYch operaci, ale to vite, trenink vtdycky trva nejakou dobu a tak jsem musel dekat.

Svaj prvni kirest jsem prodelal v fijnu - nad Bremen. Myslel jsem, ze maj prvni let bude docela lehkY, ale nebylo to tak - meli jsme potfte s letadlem a kdy jsme se vratili na sva leti'Ste, havarovali jsme - to byl maj prvni kiest.

PM mem druhem pokusu jsem mel jeSte vetgi smalu. Leteli jsme nad Hamburg, dostali jsme se v potadku nad ureenY ell, shodili jsme spravne bomby, vide jsem velke potary, ale kdy jsme se vraceli domil a men jsme ptistat, dostali jsme se do tak Apatneho podasi, te jsme vabec nemohli na pkistani ani pomyslet. Letali jsem od 50 stop at" do dvou tisic, ale zem jsme dye vabec nevideli. Letali jsme tak asi d ye a pal hodiny, at byl kapitan letadla nucen dat rozkaz k seskoku padakem. O kej, seskoeili jsme - seskoeili jsme "somewhere in England", nekde zcela blizko pobteti. Ja mel zvlatt' ttesti.

Musel jsem jit asi dve hodiny. Nemohl jsem najit tiadne mesto, nenatel jsem vabec nikoho.

Teprve po dvou hodinach chime jsem objevil mesto. V tom okamtiku vtak jsem byl zajat • kou, kterY myslel, ze jsem paraumutem s pu S tista. Ale to se brzy vysvetlilo, hned druhy den, kdy pro mne prisel na,t lekat.

To je asi tak cela moje vojenska kariera v Anglii." - Osl. pilot v anglickem rozhlase.

V Padl za vlast.

Zadatkem kvetna se zastavila, jak hlasi "NaAe Noviny", /lade v Oeskoslovensku pied obytnYm domem auto Gestapa. Gestapaci vyskodili, vrazili do domu a po schodech nahoru. Zatloukli na dveie, avtak odpovedely vYstiely Oknem vyskoeily dy e postavy a zmizely. Jeden mut zastal na miste mrtev, zabit ranami z gestapackYch revolvera. Pri prohlidce na gli agenti Gestapa tajnou kratkovinnou vysiladku. Jedno spojeni s domovem piervano. Neznamy hrdina byl odvezen do marnice, avtak Nemci marne vypsali odmenu na zjitteni jeho tototnosti. Nikdo nezradil. Tak na domaci fronte padl jeden z neznamYch vojina. Obetoval se, aby zachranil kamarady.

a

Ottawa, Ont. - Kanadska vlada zakazala vakeren dovoz z Japonska, pro ter neni zvlattniho ttedniho povoleni,

Ve stteda, dne 15. tijna 1941.

etyma 4.

Polska, valka.

FLED dvema lety, v noci na 1. zati, zapodala r druha svetova valka ittokem nemeckSrch

divisi na Katovice a eetna jina pohranieni mesta. Teho2 dne pfekrodili Nemci polske hranice v obrovskem oblouku, svirajicim vetSi east hranic na severu, zapadu a jihu. Tisice nemeckjich bombardovacich stroja napadlo polska, letiSte, nadratii, mosty, skladiSte a tovarny. Tento veliky atok. ptipravenjr" do poslednich podrobnosti, znemoinil provedeni polske mobilisace, soustkedeni polskS7ch armad, spojeni mezi nimi a Stabem. Jednotlive polske armady hrdinne bojovaly, ustupovaly a east° ittoeily, jako na pt. pod Kutnem. Stra gliva ptevaha, hlavne v letectvu a v motorisovanjich jednotkach, zajistila Nemecku viterstvi. ttoenikovi pomahalo vSe, i kritsne poeasi, za ktereho nejtelSi pkirozene ptekalky, ieky a baUiny vyschly a usnadriovaly operace. V Polsku vyzkouSeli Nemci straAlivou silu svjich atoenS7ch zbrani. Pkekvapena Evropa videla po prve jak vypada Blitzkrieg, co znamenaji akce pâté kolony, jake nesnaze vyvolava chaoticka evakuace.

Podle nekterSrch polskSrch pramenia v zatiJove kampani, Nemci meli pkevahu v peS'ich divisich o 19„ v motorisovanST ch velictch jednotkach o 13. V letectvu proti vice neU 4.000 nemeckS7ch stroja bylo toliko 221 pinohodnotnj?cch strojtit polskSTch, Nemci men zketelnou pievahu v delostkelectvu a- v rtianS7ch specialnich oddilech. Polaci meli velikou pievahu pouze v jezdectvu. Za teto situace jednotlive poleske armady byly postupne pora2eny. Pont vojaci bojovali stateene a hrdinne umirali i tehdy, kdy situace byla beznadejna a kdy vrchni velitel byl uz davno za hranicemi zeme. VSe bylo ztraceno 17. zati, kdy na Ntchode ptekrodily hranice sovetske divise, ponevadl ruda armada nemohla eekati, a2 Nemci obsadi cele Polsko. Jednotliva ohniska polskeho odporu valcila vSak dale: Heroickji byl zejmena odpor VarSavy, ktera se vzdala teprve 28. zaki, kdy v S - echny prostiedky obrany byly vyeerpany, 30.. zati kapituloval Modlin a 2. iijna Hel. Jednotlive polske oddily vedly vSak dale partisanskou valku. 0 polske kampani je ji2 cela, literatura, pojednavajici o pritbehu jednotlivSrch operaci, a nedostateene pkipraye na valku a hlavne o chybach politickeho vedeni, ktere piipustilo vytvoieni tak katastrofalni situace, za ktere Polsko muselo v zati 1939 bojovati.

Neitspechy, ktere utrpelo Polsko v zaii 1939 neznamenaly ptirozene konec zapasu polskeho lidu proti nemeckj.7 m vetkelcum. Celji polskS7 narod se zaeastni boje rsa domaci fronte.

Nemcrim se nepodatilo ziskat Uadneho Polaka pro spolupraci. V obsazenem polskem zemi neni Polaci za hranicemi ptikrodili ihned ve Francii k organisovani nova armady, ktera zahy se znovu utkala s Nemci. Podhalanska brigada bojovala u Narviku, d ye polske divise na francouzske fronte, dve dalSi piipraveny k boji v Bretagni, nova jednotky se piipravovaly, hlavne obrnend divise a lehka mechanisovand brigada, ktera byla rovne2 na fronte. Take nektere samostatne baterie protitankove ze skolnh divise se bojtil Z Francie podaiilo se evakuovati toliko Cast polskeho vojska. Tyto oddily byly reorganisovany v Anglii a nyni hlidaji pobteil Velke Britanie. Polsko letectvo zasahlo yydatnefSim zpusobem do boje teprve ye Velke Britanii. Za velike leteeke bitvy, ktera rozhodla o osudu Anglie na podzim r. 1940, na polske letce ptipada 10 procent vSech viterstvi. Nyni po uzavi-eni smlouvy polsko-sovetske, maji Polaci noyou chanci na vybudovani velke armady: jiti nyni stavi dve divise a jsou piedpoklady pro vytvoteni dal gch jednotek. Take polske vale'dne lod'stvo se zrieastnilo po cela d ye lets. vdleenSich akci se zcela dobitm rispechem. Polaci vyvinuli tedy v prvj'7ch dvou letech valednSrch mimotadne usili. Pravem take poukazuji na fakt, ae zoufale odhodlani, se kterSim

se postavili v zati 1939 proti zdrcujici nemecke pievaze, zakoneilo obdobi nekrvavSTch specha Hitlerovjich, obdobi vahani, koncesi a appeasementa a znamenalo zahajeni boje, kteit se musi skondit spravedliNtm viterstvim spojenct nad nacisticktm nasilim a dobyvaenosti.

Vypuknuti valky polsko-nemecke 1. zati 1939, po nema za dva dny doSlo k valednemu stavu Nemecka s Velkou Britanii a Francii, znamenalo poeatek takeho boje, kterS 7 se postupne rozSitoval na celou Evropu a na celt svet. teskoslovenskST narod byl v tomto boji jiti pied 1. zatim 1939. Pies polske uzemh piechazely po 15. bieznu tisice eeskoslovenskSrch letca a vojakt, kteii chteli bojovat za hranicemi se zbrani N ruce za osvobozeni sve vlasti.

Vagina z nich, hlavne letci, Sli do Francie.

Pozdeji byly konany piipravy pro organisovani samostatne eeskoslovenske jednotky v Polsku. Hned drul)t den valky vydali president Polsko republiky a vrchni velitel polske armady deklarace o utvoieni teto Seskoslovenske jednotky — mnoho mladSrch eehoslovan bylo odhodlano bojovat po boku polske armady proti spoleenemu nepiiteli. Bylo vgak jit pozde na organisovani akce v Polsku. Hned prve dny valky ptinesly rozhodujici nemecke Uspechy a zatlaeily polskou armad y daleko od hranic. Tento pokus o deskoslovesko — polskou spoluprati na po:i vc.enskem je v'Sak pies to NtznamnS7m aktivem ye stycich obou ndrodri.

PrObeh polske valky ukazal velmi nazorne, ze proti velke nemecke moci nestadi na vjichode shy jedineho naroda. Polska situace stala se hned v prvnich hodinach valky zoufale takou, hlavne z toho davodu, tie polske armady dostaly se do veliOch kleSti, jejichti jednim ramenem byly vS7chodni Prusy a druhSim vjichodni east Ceskoslovenske republiky (Slovensko, Podkarpatska Rus). Zati 1939 potvrdilo tak znovu strategickou dalditost Oeskoslovenska pro organisaci obrany vSech zemi stiedni Evropy. Ukazalo se, 'tie toliko dobra a upkimna spoluprace Ceskoslovenske republiky a Polska male vytvoiit piedpoklady pro vybudovani silne hradby, zajiSt'ujici oba narody pied opakovanim nemeckeho atoku. K zajiSteni teto obrany jest dale tieba dobrtch ptatelskS7ch stykt s velikS7m Itchodnim sousedem. Po zkuSenostech z kampane, kterou Polsko vedlo v zati 1939 statedne a za podminek jedineene tragickjich, tetiko si lze piedstavit jinou orientaci sttedoevropskSrch na rode v budoucnosti.

V GENERAL SIR ARCHIBALD WAVELL.

(PozoruhodnST Uivotopisnji profil piedniho britskeho vojevadce.)

Londjin, zaii. — 0 generalu Siru Archibaldu Wavellovi, dtivejSim vrchnim veliteli britskjich sil na Blizkem Itchode, vi toho britska veiejnost daleko vice, neti o ostatnich vedoucich generalech. Ptispely k tomu take jeho ptednaSky o torn, jak maji vypadat vojen gi vadcove, ktere proslovil na universite v Cambridge v roce 1939 a ktere pak byly uvekejneny v Times.

Na prvni pohled gen. Wavell vypada jako typickt anglicky dastojnik, knirek, dobra, postava, ostie iezana tvat, monokl. Ale malokdo vi, tie tento mug je v soukromem osobnim styku velmi miltm spoleenikem. Ze tento dastojnik pige ye volnem Case knihy a ritzne studie. Ze monokl zakitya, jamku oka, ktere ztratil ve svetove valce. Je skoro mono zaiadit Wavella mezi anglicke hrdiny jako je Nelson a jini.

Je rodem Skot a syn generala. Je mu 58 let.

Je vojakein z povolani a byl vychovan ye Winchester, pak v Sandhurst. Zaeal sloutilti u pluku Black Watch, slou2i1 v Jinni Africe, ziskal mnoho zkriSenosti na indickSrch hranicich. Je to obyeejna, beUna, historii as do doby, kdy se rozhodl jiti do Petrohradu. Byl to pravdepodobne rozhodujici obrat v jeho Uivote. Chtel se naueit rusky a proto s charakteristickou dakladnosti nil dva roky v rodine ruskeho profesora v Petrohrade. Po vypuknuti svetove valky se vratil domii, pak odejel na francouzske bojiAte, kde byl ranen. V roce 1916, diky svtm schopnostem, stal se vojenskji m ptidelencem u etabu armady

velkoknikte Nikolajeva na Kavkaze. Vedomosti tam ziskane udinily ho pozdeji velmi vitanim etabu generala Allenbyho, u nehd se jeete velmi mnoho naueil. Na tohoto sveho velitele vzpomind Vidy general Wavell s velikou lactou. U neho se nauell mnoho o vedeni pohybove valky a dokonale poznal Australany. Allenby byl skvelSr jezdec, kterS7 velmi pedlive pfipravoval vojenske operace a provadel je s piekvapujici taktikou, odvaInSrmi ttoky.

Po svetove valce kariera Wavellova pokradovala. Byl nejakST eas s vojenskou misi v Sovetskein svazu, kde byl ptitoinen prvnim zkouekam pouLti paraeutista. Tato zkuknost ho vedla k dillditemu vSTroku: ' "2adnY diistojnik by nemel bit vyeeim velitelem, dokud by nesloutl nejmene 6 mesicti u letectva."

V letech 1930-34 byl velitelem 6. peel brigady v Aldershot. Pak dastojnikem A.D.C. u krale. V te2k3ich letech 1937-38 velel jednotkam v Palestine a byl jednhm z nejuspeenejeich velitelu v teto zemi. Podepisoval anglo-tureckou smlouvu a ziskal si osobni pfatelstvi tureckeho politika Ismet Isnomu, pozdejelho presidenta a marealka Fevzi Cakmak,. kterS7 se pozdeji stal na:delnikem hlavniho etabu.

Pti vypuknuti valky v roce 1939 byl schopen a pkipraven pievziti nejodpovednejel misto. Byl povefen, aby s generalem Weygandem piipravil spojenecke armady pro iitok i obranu v cele oblasti od Syrie az po jinni Afriku. Neni zapotiebi rikati, jak se zhostil sveho iikolu Tam, kde general Weygand nachazel jenom duvody k pessimismu, general Waxen vefil a to tolik, k ye svem historickem memorandu z roku 1940 prohlasil, ze uZije armad s uspechem, budou-li zasobovany z obleZeneho ostrova dobrYmi zbranemi a mu2stvem.

Jako nektefi velci vojevildci i general Wavell je mistrem aforismil. Ve veteine z nich se obrazi charakter a metody autora. Wavell fika, vlastnosti dobreho peeaka musi bit: Chytrost pytlaka, eikovnost zlodeje a dovednost dobreho stielce. Bilk to vysvetlil ye svem proslovu k Australanilm v roce 1940: "Co po2aduji od vojaka v bitve neni ani tak bezpodmineena posluenost, jako spiee odvaha a podnikavost ye veem, co dela. VycvidenY vojak se priblizi nepfatelskemu kulometu a rychle prosakne obrannin postavenim, ba dokonce ho rozvraci.

Blizka budoucnost yam poskytuje pkilditost, abyste ukazali svoje schopnosti".

0 velitelskem umeni "Kdybych mel zvolit jednu typickou vlastnost dobreho velitele, byla by to odvaha k risiku. Mush v nem bit kus vlastnosti hthee. Musi to bit osobnost, ktera, vas proste ovladne a ziska Mush miti opravdov3 zajem na lidskosti a sam musi bit lidskSr, proto2e pracuje s lidmi, surovinou, kterou zpracovava."

Bkpt gst. V. V Fort Worth, Texas.

Ctena, redakce, sestry a bratii!

Je to milj prvni dopis do Vestniku. Musim podekovat dru ternoskSrmu v King's Daughters nemocnici v Temple, Tex. milYm oktfovatelkam, kteii mne v me nemoci opatrovali. Jsem rada, ae jsem zdrava a citim se dobie. Dekuji tea br. toupalovi, kterSi se staral o nemocenskou podporu, kterou jsem obdr2ela. KaRIST Glen mel by si zaplatit tech 50c rand", ani by to 2adnSr nepoznal. Doufam, ae bude tento dopis uvetejnen. Do Ceske ekoly chodila jsem jen etyfi tS7dny a tomu je us. pies 20 let, ale dosud jsem nezapomela a pisi dosti easto mSrm rodietiim.

Mam dye sestry a dva bratry a ti umi take Cesky Cist i psat. Ja mam hocha, ktereho nauella moje dobra maminka, za cos. ji mockfat dekuji.

Indy nam pravila: deti, kdy pfijdete nekdy do sveta, tak jak mne budete psat, kdy anglidtinu nepteetu. My jsme si toho povsimii, adkoliv tatinek i maminka umi anglicky. Nas je v rodine osm a veichni patfime ku spolku S.P.J.S.T. Koneim s pozdravem a ziiste.vam, Bessie (Jarma) Juroeka.

V LondS7n. — Anthony J. Biddle pfedlo211 jugoslayskemu krali Petru II. v LondSrne sve povefujici listiny, jako vyslanec vlady Spoj. Static u jugoslasske vlady v exilu. Pozdeji kral Petr pt.-jab povetujici listiny od svoetskeho vylance Alexandra Jevremovide Bogomolova.

Ve sttedu, dne 15. fijna 1941.

I

Oddil dopisovatelskf

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, net) zitYaclne polemiky, potadatel ptedklada ye stanov Tiskovemu Mora k vlastnlmu reshodnutt.

LETEM, TEXASKIM &MEM.

Weimar, Texas.

VaLend redakce a v gichni etouci Vestnik!

V patek rano, dne 26. zati 1941, jeli jsme, ne aby jste si mysleli, ae jsme letali ve vzducholodi, to ne. My (milj muneek a ja.) jeli nejprve z Weimar po busu do Houstonu a pak zase busem do Baytown, kam pro nas mel ptijeti Svagr Willie '<Haat, jak on jede z prate asi v pet hodin. A tak jsme v tomto stale rostoucim meste Baytown, kdea jsou tti mesta pobliae sebe: Goose Creek, Baytown a Pelly, take ua je to znamo jako "Three City". Mame tam take dosti znamYch, a tak jsme se za nedlouho octli ye velmi krasnem a pohostinnem domove u pan a pi. Melvin KiladkovYch. Tot' bratr gvagra. Pan M. Ktiaak jest Atednikem v rafinerii "Humble" a tea ma moderni obchod pti svem domove, s pomniky, to jest nahrobni kameny vgeho druhu. Kdo byste si ptali new krasneho pro sve drahe, kteti vas ptede gli na veenost, obrat'te se jen na Mr. M. Ktiaa.ka, Three City Monument, Baytown, Texas.

Pani M Ktiaat byla doma se svYmi syndeky, maji tti, a vtichni umi mluvit 'eesky. Srdeene nas uvitali, a i za laskypine pohosteni srdeene diky. Pan Bull zaplat'. Take matka pi. K., pani Julie Pto,ekova, nagi to bYvali sousede zde, bydli nyni tam. Tea jsme meli to pote geni se s ni sejiti a si porozpraveti; litujeme, ae jsme vas nemohli nav gtiviti, ale co nebylo, mute je gte bYt. Take vgem dobte znami, Aneika a Edna Ptdeek i p. Cyril Ptdeek, ygichni bydli tam ye meste Baytown a jsou proydane a aenati. Jen Edna ei snad Edith, ktera jest provdana za Richard Florus, bydleji na farme v Crosby, Texas. V gem se dati dobte.

8vagr Willie ptijel pro nas as ua bylo asi sedm hodin. Po praci jel napted dornt pry se umYt a pkyleci a pak jel teprve pro nas i nektere ditky s nim ptijely. Radostne jsme se uvitali a jell k nim do Highlands, tali ku sesttiece Millie Bylo to akorat po torn hroznem tam tadicim hurikanu, kterY 'radii celou svou silou od Galvestonu as k Houstonu. Ve Three City, Crosby i Highlands bylo to snad nejhorgi, a bylo to i videti. Podel testy a vgude, ye mestach tea. Misty namely je gte addne elekttiny, nea tarn v Baytown od to Humble rafinerie, kde si vyrabi elektkinu vlastni. Jinde museli svititi jen sviekami aneb olejovymi lampami, kdo jake mel. Willie se take stayil ye Note, a jak to bylo ubohe bez to elekttiny.

V ledniekach se mnoho masa i ygelikYch jinYch 'Yee' zkazilo. A ty svieky davaly tak male svetlo, tak ae brzy story zavirali.

Ptijeli jsme k sestte ua po osme hodin y, sestra i deti nas s velkou radosti uvitaly, neb jsme se jia od svatkil (Act a matek nevideli.

Tehdal byli u nas a ptivezli deti na prazdniny k nam. A pak deti zas odvezli sestra a syn, 8umberovi. Je to hodne daleko a tak se tak east° ne yidame. To jsme tedy nyni v Highlands, sestra Millie mela jia vYbornou veeeti uchystanou a pak nastala porada, totii na druhY den jeti zase dale na vYchod k rodietm meho muae a jeho sestram do rovelady a Crockett.

Byli jsme tam pted peti roky a tak bylo zase na Case jim nav gtevu oplatit. Oni byli tea u nas pted dvema roky a to s pani HermanoYou z Crockett i se synem pi. H., p. Ludvik Herman i chot' jeho z Kalifornie. On totia pan H. je utitel meho muae a jest namotnikem. Nyni jest v Boston, Mass. Psala jsem tenkrat o torn take do Vestniku, jak jsme se velmi pote gili s tak yzacnou navgtevou, neb ptijeli s nimi maminka Rosenbaumova a vnue-

V t ISTNi g ka Doris Vondra, a sestra meho mute Boaenka, to pani Jiti Farek tea se syndekem Geo. jr.

Tedy u sestheky, pan a pi. Willie Ktiaak jsme byli na noc, hezky se spalo, neb byl krasnY vanek od mote, a easne rano v sobotu tvagr Willie a d ye jeho dceruSky, Martha a Lydia jeli se svou velkou karou, nas, to se vi, meli sebou. Sestra Millie a jette pet mentich ditek, zristaly doma. Byla jsem nerada, ae tea sestra nejela. Ji vaak nebylo moano, ma vaechny zuby vytrhane a novSt chrup ma dostati teprve as za t&den, a tak se tetime, ae zase ptijedou k nam. trody tam nemaji akin& ale Avagr na gtesti ae dostal yeas dobrou praci, a vede se jim dobte. Bydleji na fume nedaleko mesta a deti jezdi do gkoly as deset mil; to 'Simla se jmenuje Cedar Bayou.

A tak tedy jede se brzo -rano a slunko nas pozdravilo ua za mestem Dayton. Jedeme skrze Liberty county a Polk county do Livingston a zase skrze Trinity county do Groveton a ua jsme v Houston county v meste Crockett. A tarn jsme gt'astne nalezli farmu p. a pi George Farek, sestru meho muae Bolenku; bydlici asi sedm mil od mesta pH Waco higway. Bessie byla ptekvapena, neb jsem jim nenapsala kdy my ptijedeme. Bylo teprve pill desate a za nedlouho velkY, chutnY obed se objevil na stole.

Pani Farkova, jest velmi zruana, ku v gemu, take i moderni kuchatka, v gechna ji dest. Take vatila asi dva galony hru gek ,a i ty za kratko davala jia do sklenic. 8yagr Farek nebyl doma, on dela, ve daine po celou bavinovou sezonu. Chteli jsme, aby jela gvagrova Bessie i s detmi s nami k rodielm a sestte do Lovelady, asi 25 mil vzdaleneho. Ditky Farkovic jsou velmi hezke a bystre. Dorotka je osm rokft a je ye etyrte ttide. A malt' George Jr. ma tti roky a ten zase proail letos na jate ukrutnou nemoc osYpky, ktere se mu vrazily na prsa a i v nemocnici museli s nim bYt dlouhY eas. Mel bolak, kterY mu lekat musel ttikrat tezati. To si milaete myslet, ae vytrpel. Nyni ua je chlapik zase, jenae mu to zanechalo take nasledky. Je gte tea nemtlae dobte slygeti, avgak jegte je na lekni a Micah tvrdi, ae vge se vpravi zase do sve miry easem. V nadeji je divot, tedy doufejme, ae malt' George Farek take vyroste ku radosti s yYch radicu a ptatel.

Tak vte v okamaiku si Bessie doma poklidila a vyjeli jsme zas asi ye dye hodiny odpoledne a oni s nami do Lovelady. Tea jsme se stavili pro hrutky u strYeka Farka. A pak take tarn v to daine, co dela gvagr Farek, Boknein mug.

Byl take velmi ptekvapen nas tam spattit a tegilo ho, ae i na druhY den sls nami pobeseduje u rodin RosenbaumovYch, kde take jiz po drahnou dobu nebyli. Farkovi zase maji dobrou Arodu, udelaji sami snad vice jak sedm balA baviny, ale v loni pry bylo lepe, men ttinact balA a vg e na tu piljeku uloaenou a tak jegte za to utraili mnoho. To je rozdil oproti nam zde. My men v loni tti baliky a letos jeden a pill. Meli jsme bavinu pozdni, dtive pro mokro se nic nedalo Mat. Tam na highway z Crockett do Lovelady, leael velkY vojenskY letoun rozbitY, a tak jsme si jej take prohledli. Konali na, nem jia etrnact dni spra yku a ua byli skoro hotovi. Spadli pry tam dva vojaci, kdya vy gli z gasolinu ye vzduchu. Nebyli vysoko a tak se jim nic tak mnoho nestalo. Take na highway jsme ptedejeli vuz, vezouci bal baviny. Zjistili jsme, avg ak jia pozde, ae to byl pan Joe Shmoldas, nam vtem znamY co dobrY pismak do Vestniku i Oechosloy aka. Nam se v gak dostalo se to cti poznati jej osobne fit 'cited peti roky pti y Yletu v Lovelady. Pane Smoldas, litujeme, nam nebylo moano Vas i pani Va gi tentokrate navgtiviti. Avg ak ctijmete i takto na ge srdeane blahoptani k Vag emu ttetimu manaelstvi.

Do ttetice v geho dobreho. Pan J. 8moldas gel totia peg ky za vozem, kdya jeho synek vezl bal baviny do dNny v sobotu odpoledne a my jej ptedhonili. Zajiste to byl ua asi desatY balik pana S., neb Arody tam jsou v gude videti dosti pekne, av g ak take pozdni. I korny mnoho neni, jen tak misty.

Jedeme kolem farmy rodieA Rosenbaumo-

Strang.

vYch a oni tam na poll pikuji bavinu. 8vagr Ktiaak vole.: "pojd'te domil" pojd'te domil. Divali se a divali, kdo asi je? Jakysl vojak na ne vole., pojd'te dome. avagr K. ye svem okoli slouti pti Domobrane a mel svou uniformu.

Avaak brzo oni poznali nas, meho mute Oldticha a i Boa,enku v kale. Tak •pospichali domtl.

Tatinek R. byl doma a radoval se prvni z nageho ptijezdu k nim: "To ae prY jsme hodni, jsme Pikovaee jsme pak potkali pried jardem, ; radosti vtichni slzeli. A jak by take ne, kdya za tak dlouhy eas zase jsme pohromade se navzajem potetiti a zas jen tak na kratko. Ale jen kdyi aspori to. Jsme vdeeni Bohu za to, ae nam zase dal tu ptileaitost, abychom se uvideti mohli. Co jest je gte lidi v dalnYch krajich, co se se syYmi drahYmi ani nespatti.

Draha maminka Rosenbaumova hned s velkou radosti pro nas shanela svadinu. A my tak jeg te najedeni od Boienky po tom vYteenem obede, zase ptisedame, neb kdo by mohl pohrdnouti kafiekem? Pak zas je g te jsme se ani nerozhledli ,a ua se zase still prostiral ku bohate vedeti. Vae bylo tak dobre a chutne. Drahe na ge jsou opravdu kuchatky prvni ttidy. Tak kdya jsme se tak "fajn" napapali, fedi bylo dost a vesela nalada trvala as do pulnoci, kdyi, ua se nam pak oei samy zaviraly, tak jsme Sli spinkat. U rodieri R. maji drim peknSr a tea dosti velkSr a taktei i mista dosti pro nas vtechny. Bylo nas patnact. Dobte se nam spalo, nebylo ani horko, ani chladno, a rano jsme se probudili, kdya ua krasne sluneeko nam davalo dobre jitro. Byl krasnST Bozi den. Po vS7borne snidani jsme se take chteli profit po poll a lesich. Deli se radovaly co natly otechfi a zase tea ehutne, alute ovoce, lesni parsimony, ktere jsou opravdu dobre.

Deveata Ktia.akova i tvagr K. byli okouzleni tim hezkSr m zjevem to krajiny. (Tea' oni to byli, co nas vzali tam s sebou na vSr let pied peti roky, a' to tehdy jela i sestra Millie). Tak je tam pekne eistS7 a sveai vzduch. Krasne borovice, lipy i Vine pane stromy se bajeene vyjimaji. Take \Teel ma tatinek R. hodne rilri. A co medu \Tidy maji pro svou potiebu, pro sve drahe a i k prodeji. Tea i my, i avagr K. dostali jsme kaadSr galon medu. Nam jest velice vzaenS7 nyni, kdyi my svilj jia po nekolik let zas nemame. Med je i lek, a my jej vtichni velice radi. Protoa diky yam. drazi, za ten doWIT med. Pan Brih yam vte bohate odplati.

Take maji hodne zemnich otitkri, urodi se tam kaadSqn rokem dosti, a rovne i terni jsme byli podarovani. Zemakri dill brambort moll na jate take skvelou rirodu a krasne velke i sladke pataky take. A nyni ua maji zase v zahrade 'Acne zelene, vtechno vzeale tak dobte.

Museji miti lepti pohodu k tomu, neali my zde.

Nam se jich mnoho neuvedlo. Avtak diky Bohu za to co bylo, !name jette svoje pro domaci potiebu a nemusime je kupovat. Take i korn nam stacil „aa do noveho. Ale tento korn je pinSr radkri a vtelikS7 ten hmyz vte kazi. Co nam z toho bude? Asi mnoho ne. Snad Pan Brih di a bude zase lepai. Nekde nemaji chudaci ani tolik. Tedy bud'me spokojeni s tim co mame.

Domek, co bydleli avagr a sestra meho mute, pan a pani Frank Snoble s rodinou, jest prazdnSr. Jest to jen asi tticet krokfi od domu rodieri R. gyagr Fr. Snoble s rodinou se odstehovali na sever do statu Iowa na farmu.

Pestuji tam nejakou zeleninu, tomaty i okurky a dafi se jim tam dobte. Jejich syn ma dobrou praci nedaleko ye meste Cedar Rapids, Iowa. ma tea hezkou karu a pfijedou si sem pro Helenku. To jejich 17 letou dceru glu, ktev Lovelady zustala u babieky, aby mohla dokoneit akolu. Je ye dvanacte tilde, rortomila a rozgafna je to diveinka. Tedy asi v ptittiho roku si pro Helenku ptijedou jeji rodiee, sestra Bessie a bratr Frank z Iowa, si.

Helen Snoble a i pi. Anna Vondra se tiemi detmi (Doris osm roku a Joe jr. test, a Charles Jerry -etyti roky stall') Tito bydli u rodieri RosenbaumovSrch. Pani Vondra jest sestra mew

Strana S.

mute, tedy moje Svagrova, tikame ji Anninka.

Muz Aninky dela kdesi na severu a take nebyl ptitomen.

Nedelni hostina byla kralovska, v ge tak bezvadne upraAene, znamenite nam v ge chutnalo.

Nechybely ani vgelike dobre, sladke ptikusky Po jidle. Vy'oon.e dorty, koldee makove i vge jine. Diky velm, drazi, za tak kralovskou pohostinnost, a stole vzpominame na ty dobre easy s vami szrio-em", . Take to dobra, maminka R. neniu2e iapomenout rid t,y vYborne staroceske kola ge, c_ak rayni jsou zas, , prima modern'. Nenili2 tomu tak?

Brzo obede jsme se ehteli za , e ubirat na nasi zpateeni cestu k dairiovu. Ale nevyjeli jsme tak brio, neb ku nasi radosti a vgech, ptijela jeste nav gteva, totiz prijel karou zna.my asi deset mil vzdalen od rodiet R., pan Frank Ptikryl se svou dcerou. Bratr Ptikryl jest narn znam, neb stavili se jednou tez i u nas, jak jel cely bunt; bratti na sjezd do Flatonie RVOS. Byli to bratti, aneb mam rici panove: Frank Snoble, Frank (tata) Rosenbaum. Frank Ptikryl, Frank Ktenek, v gichni z Lovelady a jeste jeden, George Farek, tento z Crockett. Psala jsem i tenkrate o teto ptekvapence. Pote gilo nas poznati je a tak uz nyM jsme byli znami. Br. Ptikryl jest vsem znam jako dobrY pismak do Vestniku i do Oechoslovaku, a east() nas pobavi v Bealackern Koutku jeho dopisy. Hezky se etou jeho zajimave elanky, a jen piste vice, milt' bratte P. Bez dovoleni, ale doufarn, ze br. P. se nebude na nas zlobit, kdyZ o nem neco napik. Je to velmi slugnY pan prosttedniho veku, take humorista, vesele povahy, vsude je srdecne vi tan pro jeho dobrou a pkijemnou povest, ptimou povahu a galantni zevnej gek. Tak pozor, rozmile panenky i vy vdovieky, co chcete lepMho? Ouvej! v2dyt' pisi o cestovani! No vsak ptatele a znami patri k tomu, ze ano?

Jen co je pravda, s bratrem Ptikrylem jsrne se vsak znamenite vsichni pobavili a litovali jsrne jen, ze jiZ loueeni nastalo, neodvratny cas nutil nas k navratu dame a to v ea,s, aby svagr Ktilak mohl v pondeli rano do prace, a my zas dostali se v cas na, bus. Tedy budu pokraeovati o to nasi ceste domil piste.

S pozdravem znamenarri se, Libuge Krejei-Rosenbaum.

Doug ka. Diky sestre Brti g za, vzpominku ve Vestniku. Ano, ja tez je gte 'Ziji a vzpominam east() na tu nasi kresnou Detskou Besidku z nag eho detstvi. Nevim prave ci Ty jsi byla Hildo za svobodna. Mam mnoho obrazku od svych kamaradek, ale lituji, ze Hildu tam nemam. Sleduji se zajmern vsechny dopisy ve Vestniku, obzvla g te clanky pani P. P. Mikeskove jsou kvalitni. Jen pi gte vice, sestry, a ! nedejme se". Pravda zvitezi! V .

L. K. R. Palacios, Tex. Milt' Jene Gajevsky! Ptijrni ode mne srdeeny dik a sdeluji Ti, ze rie2li jsem s tou veci ptigel do nag eho Vestniku, 2e jsem s br. Sklenatikem o tom Hernnansohn rozmlouval a dobte jsme jednu stranu i druhou rozebrali a na jedne z tech vYhod jsme oba dva, souhlasili a Ty dobte a kaZdY vi, jaka je to vYhoda. 0 teto vYhode neday no psal br. tajemnik Hl. fit., 2e kdo nebude miti do devadesati dni svoje poplatky zapravene, ze sam se vyluenje. Prot jsem to psal Ti sdelirn aZ se uvidime. KaZda, vec ma svoji ptieinu. syn tarn jeste neni, ani nebude. Bud' zdray.

V for samem cisle Vestniku ma br. Truksa dopis: Dries chci br. S nkyrikovi odpovedeti na ten do oat bijici zloein, ale v tretim odstavci pi‘ enkytikovi a Domoradovi libi se Se: Bratrilm S ten start' potadek.

Er. Truksa, kdyz pi gek ze chce g odpovedet br. erikytikovi, nac plates mne do toho? Ja nejsern organisatorem, ani z Jednoty Zadne penize nevytloukarn, a tak az bude g podruhe psat, anebo Ti nekdo blade dopis diktovat, tak tam neplet' vie elent jenom ty, kterYch se to tYka. Ja myslim, ze my oba si nerozurnime, kteti ten poto,dek chceme. Ja myslim, Ze start' potadek byl od zaloleni nasi Jednoty, kdy eleni sami zakladali rady, sami eleny ziskavali bezplatne, bez rtiku, kde byla to opravdu bratrska laska, ale

ViSTMEC ne jak je to dnes. KdY2 prijdeS do schtlze jsou

tam sami organisatori, posbiraji kde jako smeti na ulici, certifikat prijde na rad, ptejte se kdo toho elena ziskal a kdo bude sam ho platit, tak ho neni, a vy firednici se tate, ale dejte tomu organisatorovi nejakY racle,vY firad, ale kde, kdyZ on nemo, easu, on pracuje pro milou Jednotu (pro dolar). Toto neni star potacjek a Ty jsi piece pro novY, tak aspori ja myslirn Br. Truksa pige: Br. Dornorad zesim,m1 zev meho dopisu. Bratte, ani nine nenapadlo, abych nevi dopis zesmekln al, nebo bych mohl dopadnout jak dopadla jedna mlada, cicerka; byla u zpovech a jak byla se s yYmi hticlay hotova tak gla,, ale potom si vzpomela, ze zapomela jeste jeden htich, tak povidan velebnY pane, ja jsern zapomela jeden htich. — No a jakY to byl?

Ja jsern se z kaZdeho vysrnivala. — No dobte, jenom jdi, ty z kaZdeho a z tebe vsici. Ja, bych mohl take tak dopadnout. Br. Truksa, my nikdy anebo nialokdy infiZerne se ridit podle druhYch, ale musime ukazat druhYm, ze dovederne svoje zalelitosti sami bez druheho tidit. Br. Truksa, co se deje dnes `u nekterYch tadt, na torn nase Jednota nebyla zalolena, a jestli jenom ti elenove co dnes pracuji u Jednoty si budou rnyslet, ze oni Jednote a vilbec vsemu rozumi, tak to pujde ne nahoru, ale dolfr. Br. Truksa, dej si cas a zajed' si do nekterYch tadh do schfize a co tarn uvidig : 10-15 starych elenri, anebo jenom tadove fitedniky, a kdo je tomu vinen. Tu otazku Si zodpoved' sam, 2e je to ten nove savedenY tad, kde se pracuje ne pro Jednotu, ale pro ten vsemohouci dolar. Tak na to hledim ja. Pig dal! S bra,trskYrn pozdravem, Frank Dornorad.

V Waco, Texas.

Mill-bratri a sestry!

Obracim se touto cestou ptes na g. milt' Vestnik, jestli bratr redaktor toto uzna k uvetejneni. Ja se nerad neohn elivalim, ale nikdy ptijde doba ze elovek se musi k neeemu ptiznat, kdyZ na nej ptijde nejaka, nehoda. Tak se musir ptiznat, 2e u2 je -tomu dvanact let co jsem bez prate a kapsa je vyeerpana. Posledni tti roky jsem postiZen srdeeni nemoci a k tomu jsem dostal "prostrated glands" a na to budu muset bYt operovan a to vyZaduje hodne penez, kterYch ja nernam. Tak mill bratti a sestry, prosim za nejakou ,podporu, komu to bude jen rno2ne mne nejakYm centem vypomoci. Budu za kaZdY cent diky yam nav2dy zavazan.

Jsem uZ 66 rokri star a asi jsem nejrnlad gi zakladajici elen Jednoty S. P. J. S. T. a jsem elenem tadu KomenskY cis. 20. Po mnoho roktin kdyZ jsem bydlel v Granger, tak jsem vZdy byl nejakyrn frtednikem a v2dy jsem pracoval pro nernocenskou podporu, kde jsme vZdy nemocne eleny podporovali, ttebas jsme ani nemeli nemocenskY fond, ale melt jsme domaci pravidla a die tech jsme se ridili. KdyZ nebylo v pokladne hotovYch, tak jsme udelali dobrovolnou sbirku a nemocnY glen byl podporovan tolik co se vybralo. Add Komensky cis. 20. uZ nekolik roku podporu zavrhnul a bratrstvo neni podporova,no. Ja jsem po rnnohokrat byl k podpote opravnen, kdy2 jsme podporu udileli, ale nikdy jsem nic neZadal a to proto, ze jsem byl jegte mladY elovek, all dnes se uZ nemohu pocitat mezi mlade ani zdrave. Tak doufam, ze bratti a etonci tohoto dopisu budou mit uznani a fictu ke staremu elenu jako jsem ja. Bude hodne etoucich tohoto dopisu, co se na mne uparnatuji i kdo ja, jsem, nebot' jsem hodne znamY po celern Texasu. V letech 1924 a g do 1929 jsem pracoval pro Chupick Land Co., napted v San Antonio, Tex., a potom v Houstonu. Bratti a sestry, jestli vam to neu gkodi, prosim za nejakou pomoc, budu vam diky zavazan.

S bratrskYm pozdravem znamenam se v J. R. Machu, 3109 Parrott Ave., Waco, Texas.

DO ROSENBERG A OKOLI! Odbooka v Rosenberg potada piknik v nedeli 19. rijna 1941. na okresnim vystavisti mezi Rosenberg a Richmond. Podavati se bude obed jako: peeene slepice, klobasy, koldee, kava a jine obeerstveni. Proto tint° zadame nase ptatele a krajany zblizka i zdali, i okolni odboeky, aby nas v tomto podniku co mono nejvic POOP.0111. gabavni vS7bor v Rosenberg.

Ve stfedu, dne 15. kijna 1941.

Markham, Texas.

Timto yam davam vedet, ze jsem zalozii a uvedl novY rad, Markham eislo 163. v Markham.

Bratri tajemnik a ilOetnik meli krasny proslov k novm elentm, jejich2 poet byl 18 a 17 starYch, take tad "Cita 35 elenfi.:e. bych elitel pro bratra Chupika zakladat tady, neboi: on to jeho teei umi zpkijemnit to uvadeni. tr, 172e ti novi kteri se toho bah jsou radi, Ze vstouoili do Jednoty. To je ten hlavni bod, aby novY elan se citil jako mezi svymi, tu on ptijde mezi druhe a pochvali se, ze se mel ve schuzi dobte a tak doda i druhYm chut' k nam ptistoupit. Tegilo mne, 2e prisli sta,ti bratti od jinYch tadn pfdvitat ten novY tad, a hlavni vec statieek jak odchazel nas pochvadil. Zastoupeni byli za tad eis. 50. bratri Joe BartoS, Ernan BartoS a sestra 13a,rto gova i s detmi, ktere v gechny patti do Jednoty, coz je chvalyhodne, ze mladY Eman se tak drZi a dava, nam celou rodinu; ao za Min jezdili agenti od jinYch spoleenosti, on dal ptednost nam. Od tadu cis. 148 byli: Jos. Zemanek a sestra Zema,nkova. Bratr Zemanek mile ponaohl vysvetlit tu nernocenskou podporu tem novYm elentrn, a byl jsem mu vdeenY za vysvetleni a uznal jsem, ze -jestli nekdo rozumi zale2itostem spolkovYm, tak je to br. Zernamek. Ja jim dekuji za navg tevu. Od tadu eislo 28. ptijel yeene usmevavY bratr Novosad, dobrY milj ptitel a dobrY pracovnik pro Jednotu. Nehleda, zisk ni sla,vu, ale tu jeho rnilou ryze eeskou povahou nine pomohl ziskat hodne clenu k tamnimu taclu, kde2 ma celou rodinu. S nim ptijel bratr Fojtik, tamniho kadu hospodat, a to znarnend, ze tak krasnY majetek se ledakomu nedaven Bratr Frank Urbi g je dovezl a je z nich nejmeng i (jako mu2), za to je z nick nejv es tk fitedne, nebot' co radovY Utednik ma nasobilku v malieku, a bole, tech fricadri on ma tolik! To je yam elovek, ze mu teZko rozumet, jednou myslite, ze vas ma, rad a z toho vam pogle, jestli nezaplatite 'atd. Ale Jednota u takoveho tadu jaltY je v East 13c rnard ma pravou ruku.

To vgechno nic neni, dovezl "chlapy", ale ze dovezl pani Urbigovou, tim se ham opravdu zavdeeil. Vgern, jakoZ i Hlavni tkadovne dekuji a zdeluji, ze od to doby mam zase peknY ptirt stek k tadu eis. 163. Pozdrav na v gechny etouci, Ignac 'Senkytik.

V DO HOUSTONU. Ternito radky dekuji pani E. Kurtinove jrnenem westskYch Voelek za dar, kterY flam zaslala v podobe krasne haekovaneho souboru dornnele na Bazar, ktery vsak letos nebude potadan a misto nej podniknuta, bude dobrovolna sbirka naxodni dane, je2 ptipadne fondu S.A.C. T. Urnelecky provedena pra,ce pani Kurtinove vydraZena bude pri nejbli2 gi ptilelitosti a v3rtelek venovan bude takte2 na eeskou a,kci. Znovu srdeene diky a pozdrav od Veelek z mesta West. Zvitezirne!

Frank Mouekova.

V Uslyg ime uvidime rust travu. — Je zname "Slygi travu rust." Jsou tim mineni 11de, kteti sly gi i to, co nikdo netekl. Ale toto U slovi pomalu bude pattit minulosti. Postarala se o to rozhlasova technika. Dovede zcsilovat nejmengi zvuky a dovedla by jemnYmi mikrofony a velkYm zesilovanYm zatizenim zachytit i zvuky, ktere vydava trava, kdy2 neviditelt* ale stale vyrrista. V hudebnich archivech rozhlasovYch spoleenosti jsou pry u2 gramofonove desky, na nich2 je zchyceno opravdu, jak trava roste. Na gramofonoYYch deskach jsou zachyceny i vuky, ktere vydavaji kvety nekterYch rostlin, kdy2 se rozvijeji. MuZeme tedy slyget, jak trava roste, ale mnZeme to take videt. Opa,kem zrychleneho filmu je film zpomalenY. FotografovanY ptedmet se kinematografickYm ptistrojem nefotografuje — jako dvacetkrat a2 gestadvacetkrat za obvykle vtetinu, nYbr2 fotografuje se po dlonhYch ptestavka,ch po pulhodine, po hodine atd. VYroba takoveho filmu trva nekolik dna, ba i mesich, abychom potom v nekolika minuta c h videli, jak rostlina vyrilstala ze semene, vyhnala nad zemi, rozkvetla, i odkvetla. MoZna, ze 'v dohledne dobe v biografu uvidime film, ye kterem uvidime a uslyAime, jak trava. roste.

Ve

sttedu, dne 15. tijna 1941.

VZPOMiNAME. "Tam v dali za motem spattil jsem svet v chaloupce dokcove seSle tihou let, tam mne ma matieka ueila znat, aby svou rodnou zem katclY mel rad."

Coke Stevenson, texaskY guverner vzpomina, ze velkY podet °be- aria tohoto velkeho statu pochazi z vetve eeskoslovenske a na citikaz ze si nas vati, ustanovil zde v Texasu 28. tijen co den Ceskoslovenske samostatnosti.

Daleko v cizine vzpominam, daleko rodna je zem, pozdravy tesklive posilam po hvezdach do vlasti vSem. Mesieku na rnbi, jedno ptani mam: o zlate Praze vypravuj, o zerni rodne a drahe nam, o zerni 'Ceske, kde domov maj.

Ve vSech koutech sver ta. kde Cechoslovki dli, znovu zustavi tento den vzpominku na krasnY 23. tijen 1918, kdy po velkem utrpeni valeenem byly okovy rakouske zptetrteny, dobyta svoboda, zaeatek Ceskoslovenske republiky a katclY oslavi den, kdy naSe svoboda byla nam vracena.

Ptatele milujici eeska, divadla s ochotniky tadu 8tefanik vzpominali divadlem "Ceska legenda". je to divadlo z roku 1914 a je napIneno laskou mute k sve rodine a Ceske vlasti ujatmene Rakouskem. Tato druha laska je tak mohutna,„ te mut po opuSteni rodiny ptebehne do Ruska a v ruskYch legiich trpi hlad, bolest a nejvice tizkost pro sve drahe doma, bije se za osvobozeni sve vlasti. A koneene rozhodujici bitva u Zborova — mir, svoboda, navrat k milYm, shleclani s drahYmi a 'litesvecleeni o vernosti tech, kteti ttistali doma. Laska k vlasti je pestovana v detech. A po dvaceti letech znovu valeand mraena — ale jeSte y ak odhodlanost se bit, bit se pro byti neb nebyti.

Toto divadlo sehrano bylo dobrYmi silami, ktere podali ho tak opravdove, te se zajiste bilo hojne na y tteve, ktera se u Stefanikt seSla. Meli jsme velk' poeet elent sousedniho du p • itomnYch, tot ptespolnich hostu a pak nate stare verne navStevniky. Zveme vas zase zpet, mill ptatele. S pozdravem za tad C. 142., Rutena Lebrova.

V Cameron, Texas.

Mill etendid Vestniku!

Ja bych se radovala, kdybych toto psani uvidela y e Vestniku. Je to nal:1j prvni dopis, , co posilam do Vestniku.

Ja jsem CeSka, ale neumim . velice psat ciesky, ale dosti dobte mohu cist. Ja pattim do Jednoty S.P.J.S.T. v Buckholts, a mtij tatinek je pokladnikem onoho tadu. Ja jsem vtdy rada, jakrnile Vestnik ptijde, a obtvlatt' kdyt nate tajemnice tam ma dopis, protote je to new. z Buckholts.

Ja deldm v Cameron a jsem tam velice rada.

S pozdravern na vtecky, zastavam, Margaret Posival.

V Jak vznikaly zaeatky divadel na venkove. — Zajimavy pohled do tivota pted 100 lety positytujk z6,pisy pametni knihy divadelnich ochotnikn v Lornniei n. Pop. Liei se v ni, jak v pr y e polovine rninuleho stoleti, jette net se zaeinala hrat divadla, nati predkove se schazeli na ptatelske betedy. Seth se sousede, muti, ny a middet. Recitovaly se bdsne, deklamovaly se rozliene vYstupy, zpivaly narodni pisne a program cbohacovali studenti, kdyt ptitli z Prahy na prdzdniny. Na techto besedach vznikaly zaeatky rrvnich divadel.

Potravou se meni peti ptaku. — Tak jako umelymi hnojivy lze zmenit barvu rostlin, tak i podavanim ureiteho zobu lze zmenit barvu peti chovnYoh klecovYch ptakii. Tato zkuSenost jest zndma nejen modernim chovatelum klecoveho ptactva, nYbrt i obyvatelum tropickYch krajU. Tak nail otaci desta v aji po semenci tmave ref'. Pestitele exotickeho ptactva krmiptdkv zrnim nebo nezralYnil So me ,,, r je hoinost b q rviva. Malajci stejne jako Thoamerieti Indiani zmenou krmiva doelIuji -;-re,barveni papoutkil. Na Amazonce docilui toho krmenim tukem velkch SIMICO

neii

1,1Y1

p al) , -)001 dostElvaji

VESTN/K ZA BRATREM JULIUS SUMBEROU. Dobojovano a dotrpeno!

Ano, bratr Julius Sumbera dobojoval tiivotni boj a dotrpel po delk nemoci. Zemtel dne 5.

'Mina 1941 v Placedo, Texas, y e stati necelYch 53 roku.

Lee o tivote tohoto obyeejneho mute se chci zminit dnes kratce, ne co chvaleni, ale co uznani krasne praci nateho dobreho pritele a spolubratra, kterY tak vtdy uptimne pracoval pro na g tad, nati Jednotu a pro nas narod a kterY nyni dtima y eenY sen na htbittivku nedaleko mesteeka Victoria, Texas.

Jette vidim tohoto prosteho mute jak v natich tadovYch schuzich byl vtdy hotov pracovat, bojovat pro dobro spolku a nateho natoda a netadal nikdy nejmenti odmenu. Kde bylo tteba nee° vykonat co tadovY tajemnik, vtcly milerad udelal pro sve mile spolusestry a bratry, kteti ho po dlouhou tadu let vtdy zvolili aklamaene do fitadu tajemnika tadu Slovan Jihu eislo 26.

Bratr Sumbera byl take tajemnikem spolku Skidmore eislo 57. R.V.O.S. a oba Utady zastaval svedomite at pted asi ttemi lety, kdy se odstehoval s rodinou do Placedo a vzdal se ittadil v obou spolcich.

Vzpominam jak br. Sumbera byl vkly hotov pomahat opatrovat nemocne bratry. Byl to mut dobreho srdce, kterY falet nemiloval a hesla nail Jednoty — Podpora, Bratrstvi a Lidskost — vtcly hledel zachovat.

A tak ae bratr Sumbera od nas navkly odejeho tivot bude vtdy krasnou vzpominkou, jeho prate bude nehynouci pomnik a buderne na neho vzpominat vtcly co dobreho elena nail S. P. J. S. T. Odpoeinit nyni sobe, ukoneen jest titi boj; necht' jen dobre skutky Tvoje vzpominek jsou naSich zdroj.

Nejkrasnejti pomnik lidskY Casein s y Ym se rozpadne, a to nej y zacnejti rate piece jednou uvadne.

Traj vtak pomnik, jeji Ti dali bratr Tvtij i sestra Tva, zroben z lasky v jejich srdcich, a ten y eene potrva.

Tobe, bratte budit zeme lehka, a test bud' Ty e pamatce.

Rodina Jos. Koliha ml.

V Moulton, Texas.

Ve schtzi odboeky S.A.O.T. v Moulton, konane v sini tadu Pokrok Moultonu dne 12. tijna, bylo usneseno vtemotne ptispet ku zdaru bazaru, potadanemu nakmi bratry 6echoslovan9 v Hallettsville 26. tijna y e prospech natl osvobozovaci akce esl. vojint a uteeenct.

Timto y yzYvame o ptispeni vtechny eleny odboeky v Moulton a okoli a rabec vtechny lidi, kteti souciti s natimi bratry tam za motem, kteti jsou vratdeni jen proto, ze jsou to Slovand a nechteji se stati dobrovolnYmi otroky zlottilYch nacistu Germaria, toho prokleteho plemene vrahti a otrokatt. Ptatele, byli jste tteciti, kdyt my zde potadali pted easem bazar pro ten samy Ueel a vime, ze sami nemame nazbyt, ale kdo nratete ptispejte aspori trochu, ale hlavne vtichni se dostavte 26. tijna do Hallettsville. Paul Mayer.

V V Praze byly zkonstruovany ielezne plice. — Pro praiskou vetejnou nemocnici byly zkon.struovany t. zv. telezne plice. Celt' pristroj je do posledni east tuzemskYm vYrobkem. Nakresy byly zhotoveny za soudinnosti t2•dy lekatil a techniky. Byly take vykonany mnoho ptedbane pokusy. — Z' elezne plice mail tvar asi 2 m dlouheho valce o prrimeru 130 cm. NemocnY leti na lehatku uvnitt valce, hlava je gumovYm, tesne prilehajicim limcem oddelena a spodiva na polttatku. Uvnitt valce je ureitY tlak vzduchu, ktery nuti pacienta k dYchani.

Tlak je viditelny. Postrannim okenkem je motno pozorovati praci pile choreho. Zvlatte pM detske obrne je tento pristroj nepostradatelnY. V Price mimo blahobyt, kterY tvoti, p05ky telt' zdravi a duSi

Straus

1

NAS iALOV

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Slovan Jihu Cis. 26. y e Skidmore, Tex., timto vyslovujeme jmenem tadu nati hluboce citenou soustrast pozustale sestre Amalfi 8umberove a cele jeji rodine nad ztratou milovaneho mantela, otce a dedeeka a nateho spolubratra Julius Sumbery, kterY po delSi nemoci dokonal svou pozemskou pout' dne 5. tijna 1941 v Placedo, Texas, ve star'. 53 rokil. Pohtben byl 6. tijna 1941 na Shinerville htbitove.

Bratr Sumbera byl mnoho roku natim tadovYm tajemnikem a svuj Utad vkly Verne zastaval. At kdyt se pted ttemi lety odstehoval se svoji rodinou do Placedo, tak se Utadu vzdal.

Byl uptimnYm bratrem a velkYm vlastencem, a na g tad ztraci v nem nenahraditelneho pracovnika.

Vime, portstala rodino, ze zarmutek Vat jest velkY, let budit y am easteenou ttechou, te my soucitime s Vami y e Vatem zarmutku.

ZesnulY bratte odpoeivej v pokoji a budit Cest Tvoji pamatce.

Za tad Slovan Jihu eislo 26.: J. P. Nedbalek, Milton J. Trlica, Josef Koliha ml., resoludni vYbor.

Dino v Skidmore, Tex., dne 10. tijna 194'. ,tISMISMISIStilinalPMENOWNVIIIMMOMPO MINNEW Nejstark bible na Skuteesku. — V Rychnove na Skuteesku zachovala se velmi cenna pamatka na blahodarnou. Cinnost vydavatelskou Jitika Melantricha Rotdalovskeho, kterY se tolik zasloutil o vydavani knih a zejmena bibli.

Rolnik Josef KusY vlastni svatott; sepsanou a vydanou Jitikem Melantrichem Rotd'alovskYm na Starem meste pratskem dne 7. prosince 1556. Bible ma silne zachovale desky z kiite a jeji listy jsou temet nepotkozeny. Vedle dvojbarevneho tisku je v knize mnoho peknYch obrazku biblickYch vYjevt. — Bibli zdedil KusY po ptibuznYch a peClive ji opatruje.

Mohl ji jiz nekolikrate vYhodne prodati, avtak Iaska a ficta ke stare pamatce ho vtdy od prodeje odradila.

V Jak . Tyl musil koutit. Kdyt hral jednou v LitomySli, ptihodila se Tylovi tragikomickd nehoda. Hral v Benedixove veselohte "Wzeni" postavu doktora Hajka, ktery ma ptedepsano na jevitti koutit. Nettesti bylo, ze Tyl neumel vabec koutit. Nemel ostatne tadnYch vtednich navykt; netriupal, nepil pies miru a nekoutil.

Jako doktor Hajek se must]. Tyl na chvili piemoci a zakoutit si. Tu se stab, ze odchazeje z jeviSte a nejsa zvyklY odkladat doutnik (kterY nikdy nemel v ruce), zastreil hotter doutnik do kapsy u svrchniku. Teprve kdyt na Tylovi meal hotet kabat, priislo se na toto nedopatteni. — Zamytlen hled,C1 Tyl na hateni kabatu, kterY s nej strhali, a pak tekl: "Je to opravdu nettesti, kdyt se elovek v mladi nenauei ani koutit. Ja na to nemel kdy."

V

!CALENDAR 19. tibia. Narodni slavnost s vYroenim trhem i r e brosn6ch fondu potada odboeka v Corpus Christi, Tex. 19. flina. Oslava 38. vkroel zaloteni tadu Vysehrad cis. 4R v Taylor. schaze odbaky S A.a T. v 22. tijna.

Sokolovne, Dallas, Tex. Zadatek v 8 hod. veeer.

26. kijna. Bazar ye prospech S.A a.T. v sini tadu Pokrok Houstonu Cis. 88., Houston. Tex. 26. tijna. Okresni Bazar ye prospech S.A.C.T. v Hallettsville, Tex. 2. listopadu. Podnik ye prospech soicq. tada odbOeka ve Io ort Wco:t,11v t . iovn6.

Strana 111.

Koval, Texas.

Ctena redakce, mile sestry a bratti!

Popigi yam dnes na gi sch0zi odboely Koval' S.A.t.T., kterou jsme zde minulou nedeli dne 28. zari men Poeasi bylo pane a ileast byla dobra. Na zaeatek jsme si v gichni zazpivali americke i Ceske narodni pisne. Bratr Helinger, nag tajemnik nam sdelil. kolik &exit si do teto doby obnovilo svoje elenske ptispevky a pkipomenul, te v:sechny spolky at na jeden svoje elenstvi take obnovily. Jelikot vAak ten spolek jit take sytij poplatek obnovil, tak ho nebudu ani jmenovat. Spolky ye zdejtim okoli jsou v8echny O.K., ale jednotlivi eleni jsou trochu pozadu. Bratr pokladnik Karel litibek preeet1 dopis od statniho pokladnika, jen obsahoval male vysvetleni. Pisatel techto tadkii take Ceti dopis od bratrance z Londyna v Anglii, v nemt tento licit svirj irtek z eeskoslovenska a svoje zkutenosti po pievratu, cot bylo se zajmem vyslechnuto a doufam, te i ptesvedeilo nektere, nate osvobozovaci akce jest tam natimi lidmi opravdu ocenena.

Bratr Chupik z Fayetteville se dostavil jak slibil a pronesi k nam opravdu demokratiekou tee. Jest, jak pravil, jig z druhe generace v Americe rozene, v narodni akci vtak dokonale obeznamen a zaujal svoje posluchade docela. Ma on br. Chupik takove demokraticke zpilsoby, jimig ziskava na gi venkovskou vetejnost. Vite, my farmati mame vtdy radeji eloveka, ktery se nad nas moc nevyna, gi. Bratr Chupik ptivezl sebou svoji Cipernou dcerutku, ktera nam ptednesla peknou basnieku. Byli pritomni take i jinonarodovci, nas okresni klerk, 'Ober& dani a jeho dcera. Libilo se jim mezi nam, protote pravili, te prijedou podruhe zase, cot nas teti, neb oni take ptispivaji finanene. Jelikot na 28.

• zati jest den sv. Vaclava, tedy pisatel ten den mel nejenom jmeniny, ale take narozeniny, tedy mu ne'ktere sestry ptipravily ptijemne ptekvapeni. Prineslf a darovaly mu nadhernY kejk zvlaSte k narozeninam pripravenY. Pri svadine mu pak ptitomne ditky pekne zazpivaly, za cot jim vgem ze srdce dekuji. Pri obeerstveni, svazpevu a muzice Cas rychle utika, tak bylo brzo po besede. Myslim vSak, te si vgichni odnesli peknY dojem.

Druha schtize je ureena na posleclni nedeli v listopadu, tak prosim sestry a bratry, aby jste si to zapamatovali a dostavili se opetne v tak velkem podtu. Zda se, te nas eeka jette mnoho prate na poli narodnim, nebot' zpravy ze stare vlasti jsou nyni opravdu hrozne. Jest to k nepochopeni, ze se podobne veci mohou dit ye dvacatem stoleti. Jest Pt na Case, aby se ostatni civilisovanY svet konee'ne rozkYval a ueinil konec takovemu pronasledovani. Jest ale take na nas, abychom udelali lite co jest motne. Jest to naSe nejenom narodni, ale take ktestranska povinnost. Kelyt si to pine uvedomime, tedy jiste koneene zvitezime.

Vaclav }Win& Za odbodku Koval, V Houston, Texas.

Vdera veCer byli jsme navttivit pana F. BeCana st., kter3 se naleza v nemocnici Jefferson Davis v Houstonu. ma levou nohu bez vlady, ale nohu citi, jen se ji dotkne. Ge snad bude asi tri mesice v nemocnici. Mill bratti a sestry, navStivte ty nemocne, kteti se nalezaji nemocnicich. Br. Jan Schovajsa je ta g v nemocnici sv.

Josefa v Houstonu, kterY byl po druhe operovan. Telefonovali jsme do one' nemocnice, ale br. J. Schovajse v to nemocnici jsme nenagli.

Tak br. Schovajsa, trochu, dej o sobe 'Octet, kde se nalezat, abychom to mohli navttivit. Br. S. Kuropata je hodne zesla,b1Y, ale veera byl v radove schuzi a svilj ntad zastaval.

Sestry Pavia Studniena a jeji dcera Jindkitka Earl odjely do Chicaga ku svYm ptibuznYm. Pfejeme yam tt'astnou cestu tam i zpet a vesele pobaveni u svYch milych. Pfi konci zari piehnal se tu velkY hurikan a mnoho ekody nadelal, ale u nas ne, jen elektrika byla moc potkozend, ale sousedni mesta utrpela mnoho tkody.

Dne 2. iijna doprovodili jsme k vednemu odpodinku p. B. Adlonga z Crosby. Pan B. Adlong byl otec moji netete Elle jejiho mantela Franka Adlonga v Houstonu. Mel velice pekny ale smutnY pohreb, neb zanechal talem zoltoenoti mantelkit a 7 dit tt pejstatt tts1 15 10 mi.;

VESTNiE mladti necele dva roky, ho6iky dvojeatka. Pohieb se tidil u pana Louis Adlonga, bratra zesnuleho v Crosby. Smutedni obtady vykonal v dome smutku, v kostele i na hrbitove pan faraj. BabeiskY z Crosby. •V kostele mel pane kazani a vg ude krasnou tee. Cela rodino Adlongova pfijmete od nas citenou soustrast nad ztratou vag eho mantela, otce a statidka.

V Shiner jsme taky ztratili dobreho ptitele p.

Franka Schovajse st., ktert ode gel tam, kde nebude citit tadneho bolu. Pan Fr. Schovajsa byl otec naiSi mile ptitelkyne Rosie Slovelove v Shiner. Mili ptatele, Rozi, Tomagi a cela rodino Slovakova, pfijrnete od nas tu nejhlub gi soustrast nad ztratou va geho otce a statidka. Dej zemteltm tithe odpoeinuti, el Pane, a zem dej jim lehkou. Amen! A nemocne uzdrav Pan Bah. Nag e ptitelkyne Emilka Skaland odjela do George West, Tex. asi na dva mesice za svoji praci. Pfejeme mnoho zdaru a at'astne znovusejiti. Se srdeentm pozdravem, Vera 8tefka.

V lead Vytehrad, cis. 48., Taylor, Texas.

Mili bratti a sestry!

Jit ptigti nedeli, dne 19. iijna budeme oslavovat 38. vtrodi zaloteni na geho tadu Vygehrad cis. 48. Proto vas v gechny bratry a sestry zveme, abyste pfi gli s nami se pobavit. Zvlagte zveme bratry cele Hlavni ttadovny a sbor ditelfi, jako i br. redaktora Vestniku, vgecky vas radi uvidime a jsme jisti, tie se sejdete s mnoha znamSrmi. V 11 hodin budeme mit klo basoNt gibed a ye 2 hodiny budeme mit vStteeneho teenika, ptedsedu Hlavni lItadovny br. C. H. Chernoskeho, v 'desire i anglicke ieci, ktereho jiste vgichni vyslygite radi, neb je znam co NtteenST feenik. Nat zdej gi pravnik p. R. J. Bartog bude obtadnikem, cot on vtdy velice pane dovede. Br. Chas. Svrdek bude mit na starosti bingo a br. C. J. Stalmach hry pro deti a motna bude mit nee° i pro dospele. Kapela George Moodyho bude vyhravat pro pobaveni ptes den a veeer pro tanec. Zveme vas v gechny bratry a sestry v okoli Taylor i vzdalenej gi na nagi oslavu. Se sesterskSrm pozdravem, Milady Hejl, taj.

V Galveston, Texas.

Vatend redakce Vestniku a v gichni uptimni etenati a 'aerially! — Tak se nom i ta ptiroda nejak macegsky zachovala, irrody v ptimoti znidene, v late velika, horka a Wire de gte skoro vgude a nyni hurikan dovr gil. Zda, se, ze ten lidsky tivot jest proti rozboutenrm tivlum velice nepatrnST, bezmocnt, takte va gina z nas asi ptem gli, co vlastne znagime v to mocne pfirode. Jsme radi, ze tivoty nejsou zmateny a nedbame jak mnoho hmotne gkody v jednom dnu udini takovS7 hurikanolt vitr, jen lame a boil vge, co mu ptijde do testy.

My jsme melt zku genosti s bouti r. 1915, kde se nas 5 zachranilo na ptitde, kdyt voda vystoupila asi 12 sttevicti vysoko a viny narately 0.2 na hteben sttechy. Bylo to 15. zati a tentokrate nas zasahl 18. a od 23. do 24. zati zutil nejhOte. Mote hazelo viny pies boulevard, tag kusy dteva, patezy a v ge co divoka boute bete.

Dnes jsme zde na teto strane zvSr geni asi o 10 sttevicti, take jsme asi 14 stkevic nad motskou hladinou. Ochranna hraz chrani mesto Galveston, ale dalgi ostrov od 61. ulice na zapad chranen ani zvt gen neni, proto more s vysoktmi vinami vystoupi na celt ostrov, take v gichni lide a zvitata musi se vystehovati do mesta, kde pied vodou jsme chraneni. Nektere ulice ovgem jsou tet zaplaveny od ptistavu, jak voda stoups, ale ta jest ti ggi, take nenadela, tolik gkody. Obchodnici byli ptipraveni skoro v gichni, meli Ntkladni skiing prknami zabedneny a veci vgechny vysoko uloteny, dokonce i cele vtkladni skiing uvnitt postavili na le geni, by se hepotkodily. Byli jsme dosti gt'astni„ voda vysoko nevystoupila, adkoliv i tak haute byla 23. zati, tu noc skoro tadriSi nespal, ptatele zustali pohromade, mnozi zajideli k moti divati se na ty divoke vysoke viny a "itzne tu noc proDruhou noc vetgina myslela, ze to hor gi nebude, nekteti se vratili do "svSTch domovil, ale zkugenosti pro ptigte maji ti, kteti imavou neusnuli, g e boute byla zla a v noel zvla g'te minuty zdaji se hodipanli. Elektrika jiz nebyly od 9. hod, vector taste ti y Hc. y g are lam l Pyly

Ve stfedu, dne 15. fijna 1941. vgude jig ptichystany, neb jsme oeekavali strhallo" draty, zatim se po gkodila v Houstonu elektrarna, ktera zasobi i Galveston elektrickou silou, a teprve dnes rano, t. j. 26. tali dostali jsme elektkinu. To byla bida, lednidky teple, svetlo tadne, zastavily mlekarny, pekarny a vgechny dilny se stroji pro elektrickS7 pohon, tet poditaci stroje, take v gechna industrie byla zastavena. Tet na ge nadrtky na vodu povatlive klesaly a hnedle nebyl tacint vodni tlak.

Jest to zkratka venira pohroma, kde ty pohromy cestu si razi. Tem, kteti podobnou bouti dosud neprotili, jest poudenim, te musi se elovek ptizpUsobiti i v easech z1STch, ge chleb kteti mnozi neji protote jest start, jest vzacnS, i kdyt neni denne derstvt, ba tteba ttclen start, dokonce i s vodou a se vim se getti, kdyby bylo jegte hilte a stroje nebyly dosti brzo spraveny. Ten dobytek, kdyt ho tenou do ohrad pro ten treel postavenSrch, natika a citi pohromu, shani ho odborni pasaci a majitele ranci na konich, a tentokrate innozi se dostali at k ranu 23. zati v torn vitru a oslepujicim de gti, kary je nasledovaly, aby svitily easteene na cestu„ i jedna terra s lucernou pomahala se stadem. Zvlagtni bylo, ze tentokrate hrom nebil, jako vidy ptedegle boute doprovazel, az druhou noc v dali blesky se odrately.

Boute se obratila z Matagorda Bay na Houston, Tex., kde natropila mnoho gkody, a gene se divoce ptes mnoho state na sever, kde, jak dnes ranni noviny pigi; to se gene pies jezero M,chiganske. Druha boute tvoti se opet v moti Karibejskem. Snad se vybije nekde, kde nezp0sobi mnoho gkody na majetku a lidskS7ch tivotech-.

Takto jsme zvykli na takove pohodli v geobecne, hudbu radiovou, divadla atd., to ti mladi a deti ptemS7gli, ze jest to poudeni, kdyt ptiroda zastavi v gecek lidskSt dirmysl, jak jest to motile, te i divadla jsou zavtend, neni svetla, neni pohonu a jedna industrie vane druhou, vgdyt' kdyt by nebylo vody ani letlu, nebude tacinSr "ice cream", to je piece ne gtesti. Jen kdyt jsme vgichni zdravi, snad se ztraty hmotne vynahradi.

Popisuji bouti, kdo dosud podobnou neprotil, zasoby vgeho ptijdou vhod, zda-li je voda nesebere. Ty velice ne gt'astne bete pod ochranu CervenS7 Ktit a ruzne dobrodinne organisace.

Ale jest to piece smutne, zvla gte u rodiny podetne. Pfeji v gem, aby podobne zkugenosti je nikdy v tivote nepotkaly.

H. Stanovska.

Dopis jsem neodeslala a vidim, te vice dopisovatelt ptina gi etenattim zku gerrosti, proto, tfeba jig jest to ttelen stare, mnohe bude zajimati zdali Galveston jako ostrov nebyl odplaven. Skody dosti v gude, ale tegime se, te to piece nebylo tak zle, hlavne ze nebyly utraceny tivoty lidske.

V East Bernard, Texas.

Ve etvrtek, dne 2. tijna konala se schtze ye Vyggi gkole East Bernard, prvni ye gkolnim roku 1941-1942.

Zahajila ji stedna Miku gkova, ueitelka, a oznamila, ge je nutno vykonat volby Utednin.

Piedsedkyni byla zvolena Abie Duckett, mistoptedsedkyni Agnes Zotyka, tajemnici a pokladni Martha Smaistrla, zpravodajkou Isabel Kramr, obrancem Stanley Miku g a klubovni poradce sledna Miku gkova. Na elenstvi Ntbor byli zvoleni: Billy Hlavinka a Sophie Wysocki. Jejich povinnosti je aby ziskavali zajem druhSrch studentir o eeskS7 klub a aby je ptimeli k pfistoupeni do klubu.

Ve schtzi bylo ustanoveno, ze schaze budou potadany katide prvni a tfeti pondeli v mesici. Take bylo rozhodnuto, tie zahajovaci piseri bude "Kde domov muj?" deska, narodni hymna a te na zakoneeni bude piseir "God Bless America".

Kdyt nebylo dalg iho jednani, sell-a ge byla ukoneena.

Pana redaktora, dtenatky i etenate srdedIlt 13930ralnlje„ nramr/ zpravod0%.

Ve sttedu, dne 15. tijna 1941.

r-VIKA ZITKOVSKA:

BEST NAPE ITSE ROMAN Takove misto jako akolnikova vYpomocne, sila bYva, trvale! To by bylo opravdu gesti po tolikerem marnem pokusu o snesitelnejAi tivot, po tolikerem stradani, po snateni o dobrou praci a zas ztrate mista, to by nebyl koneene klid.

Rozechvene vela a zaklepala na dvete akolnikova bytu. Ozvalo se z yuene pozvani: "Dale!"

Vstoupila.

Ted' se rozhodne jeji osud.

Ptivitala ji vysoka pani, vlidneho pohledu jako kuchatka Marta, ale stark a hubenefai.

"Co si ptejete, sleeno?" otazala se.

"Pani Akolnikova", ozvala se Eva uptimne, "posila mne k yam sleena Marta z nadratni restaurace. Pottebujete pry pomocnici k uklizeni a vytapeni Akol. Rada bych ptij ala to misto.

Pracovat umim a tadne prace se ne gitim. Zastala bych vas poctive."

"Pomocnici pottebuji, to je pravda. Myslim si, ze byste se hodila k to praci, ktera neni Je tteba k ni dobreho zdravi. A vy vyhligte zdrave. To behani po schodech a nokni tes tkYch uhlaku neni pro slabochy. Taky myslim, to by mi sestra neposlala nekoho, kdo by k tomu nebyl. 0 to by ne go. Libila byste se mi. Ale nemohu vas pfijati sama, ani rritij mut to nema v moci. Muteme vas jen doporueiti a o phjeti se musite uchazeti u spana teditele, protote tat on poukazuje plat."

"S radosti si dojdu k tomu panovi, jen vas prosim, abyste mi pOradila, v kterou dobu se mohu na neho obratit a kam. Zda do bytu nebo do teditelny."

"Zajiste do teditelny v fitednich hodinach.

To byste si dala, abyste jej obtetovala v byte Utednimi vecmi. Bohutel yam vAak nemohurici, kdy byste s nim mohla miuviti. Odjel tyto do yna zotavenou do L . . . Myslim, ze se tam nezdrti dale net etrnact dni. Pak si ptijd'te."

"Sla bych tam nejradeji hned. Vtdyt' jsem cela zoufala marnYm hledanim prace a nyni, kdy by se mi vaai laskavou ptimluvou naskytla, bych mela eekati na no,hodu? KatdY den by mi byl dobrY, kdy bych mohla nastoupiti."

"Nu, snad neni takovY spech."

"Ach nevite, jak je eloveku, kterY dnes nevi, co bude s nim zitra a strada a strada a nevidi ani jisktieku, ktera by mu zasvitila na lepal easy. Kdy2 mi sledna Marta povedela o torn, abych si k vam doga, k byste mi jiste pomohla k dobremu mistu, byla jsem cela, 'at'astria, a byla bych ji na miste objala. Tells, jsem se tolik a sla jsem sem jako najisto a nyni, kdy mam eekati, se mi zda, to se mi nadeje hrouti. Vtdyt' zatim se sem mute dostati nekdo jinY a ja, zase zustanu na suchu."

"0 to se nemusite bat. Kdyt vas Marta doporueuje a ja, yam slibuji, to se za vas u pana 1editele pfimluvim, tak to mate jako jiste. Pan teditel sam nikoho ptijimat nebude, ma line starosti net hledat si lidi k uklidu. Od toho jsme tu my. Jednoduk vas pak ptivedu a piedstavim jako pomocnici pro S'kolu a pan teditel, kterY uz nam ulotil, abychom si nekoho vyhledali, vas ptijme."

"Z celeho srdce vam dekuji, kat by to bylo dnes."

VII. Kdyt Eva odchazela od skolniku, ptemYglela o celem ptijeti i slibu. 'Web, radost, to ji vlidne ptijali a nevzali nadeji na umisteni.

Jeke tech etrnact dni, net se pan teditel vrkti! Jak je pteeka? ZaopattenYm, zabezpeeenym lidem se snadno fekne: Podkejte!

Takovi nevedi, co to je, kdy se musi poeitati dny do chvile, kdy budu zas prostkedky k nasyceni, jak nekoneene se vlekou hodiny v oeekavani osvobozujici chvile.

A ona ma dekati je ge etrnact dni! A to jegte pani ekolnikova lekla: "Snad!" Cot kdyby pan teditel svilj pobyt prodloutil, cot kdyby jej tarn potkalo peg testi nebo kdyby iahle zerntel =WO .5e 400, taip„aire ptipatly fiyl y by yk; -

VieSTNIK cky jeji nadeje znieeny.

Pies to to Eva vyrostla v prosttedi, kde si lide nedavaji listek pied Usta a kde se tije veelijak a stria', dobre se gpatnYrn, takte ji nebyly tajnosti ani spodni a bahnite stezky tivotni, ani ve snu nepomyslila pfi fel bide na to, aby se 2 ivila neeestne. Teta, ktera ji s bratrem vychovavala, vtdycky pfipominala detem fadne jejich rodide a destne jmeno, ktere je jejich jedinYm majetkem.

"Kdybyste nemeli net telo a du g, vtdycky, midete smele vejiti kamkoli a nemusite se nikoho bat. Oestne jmeno je to jedine, co yarn rodide zanechali, proto si ho musite vatit a diste si je zachovat. A zvla ge ty, Evidko. Device je jako hedvabny gateeek, malinka skvrnka a ut neni bezvadny a nema ceny."

Skola dopinila, co bylo dobreho v povaze Evine. A tak distal() mlade deuce uchraneno nYch skloral i touhy po lehkem tivote.

Prace a jedine poctiva prace byla jeji nejvetg touhou; tieba chude, ale poctive se tivit ji bylo jedinYm cilem.

Dokud tila s bratrem v dobrYch pomerech, rada si zabehla do divadla nebo do biografu a nepohrdla doprovodem nektereho ze znamych chlapcil; i pak za raznYch sluteb se rada zastavila s nekYm a zasmala. Ale pro lasku nebo pro plane lagkovani nemela smyslu. Na vatnou znamost nevetila, kdopak by to s ni myslil va'2'ne, kdy je chuda jako kostelni mye! A bYt nekomu pro hraeku, pro ukraceni chvile, aby se s ni "tahal a pak ji nechal", na to byla pfilis hrda.

Ted', kdyt uz byla na prahu lepai budoucnosti, zdalo se ji eekani nesnesitelnYm. Nevydrti to.

Dlouho uvatovala, ale pak se rozhodla.

Pojede za pane mteditelem.

Nebude jej nijak obtetovati, jen o d ye slova jej poprosi. Aby schvalil jeji ptijeti za uklizeeku do Skoly. Slibi mu poctivou praci a uda v2ecka mista, kde at dosud byla zamestnana. At' se ptepta. Nikdo o ni nemide tic!. nic 'Spatneho.

Jak byla hrda na svou dobrou povest!

L ... bylo lazefiske misto asi hodinu cesty vlakem vzdalene od rodneho mesteeka Evina.

Dojede si tam, pana reditele snadno najde. Nebude tam piece tolik lazefiskYch hotelfi, aby bylo tetke zjistiti hosty. Cesta take nebude mnoho stat, tech nekolik korun ji pani hokynafka pujci, zvldete, kdy se dozvi, od jde. Veecko ji Eva povi, at' se take teei, to brzy bude dostavati pravidelne splatky na jeji dluh.

VIII. Dost east° byla v podobnYch okolnostech, kdy pina starosti se Na uchazeti o nejake misto a nemela zdani, jak to dopadne. Ale dnes ji bylo nejak zvldet' fizko. Jindy Na jaksi na veecko ptipravena, bud' se uchyti nebo ji nevezmou. Jaka pomoc, bude hledati a zat'uka zas jinde. Dnes uz mela \T eak misto skoro jiste, a to misto hezke, stale, skoro jako zajietena budoucnost. Dost easto se z takovYch vYpomocnych sil stavaji definitivni, na velkou ekolu nekdy jeden ekolnik nestaei a vYpomoc se protahne na cely rok. A kdy pracuje k spokojenosti delg eas, ma potom narok na stale ustanoveni. Ale nad myslit tak daleko. Hlavni je dostat se tam.

Dva velke balvany si vg ak musi jeete svalit s cesty. Ptirjeku na cestu — je to sice jen nekolik korun, ale kdy ut je tolik dlutna za nejnutnejei potraviny, jak ma tadat jeete o zaptijeeni hotovYch penez? — A pak — table naveteva.

Nebala se promluvit s tak velkYm panem. Pohybujic se stale mezi cizimi lidmi naueila se bYti zdvotila. Chovani mela take vtdy skromne, veteinou se k ni lide chovali ptivetive. Ale to od nich dosud nic nechtela. A nyni jde prosit. Jak pochodi?

Oblekla se, eiste upravila, udelala ktitek na eele a vykroeila pravou nohou.

Mela gtesti, to v kramku nebyli grave lide a tak mohla hned vylotiti, prod ptichazi.

Hokynafka se zamyslila.

"Vie, holka, kdybych to neznala, nepfljeila bych to. Za ten chleb a to ostatni, co mi tu visie, dela to ut hezkYch par korunek, ale to ut mi to nebo ne." se tak nepozna, "To vite, to dam, jak jen budu moci. vklyt' trine to ti2i, snad vie, ne't vas, pani Tiora6kova."

"To v A?.q.epQvMagt tq p'ettqc §:@ OYeil t.4

chtela upominat. Vim, to ma g dobrou vfili a proto ti vetim. A nezaleti mi na tom, kdy to daS" — a kdy nebude vfibec mod, nu, tak ti to Pan 13th potehnej. Ale hotove se tetko shaneji, lide mi taky neplati, kak1S*7 ma vklijake vSrlohy, ktere musi bS7t hned a kramek musi podkat.

Ale abys nemyslila, to ti chci zkazit dobre vyhlidky, tuhie maA dvacetikadku a pfeju ti •Stesti."

"Pan MTh yam to zaplat', pani Hordekova, prvni penize, ktere si vydelam, ptijdou k yam.

NebSit va g dobroty, nemela bych opravdu kam se obratit."

"Nu, ja myslim, mag jegte nekoho a to blitgho net jsem P.,. Karel by ti mohl vypomoci vetg eastkou, ostatne by to nemusil nechat takto plahoditi se, kdy sam sedi v teple."

"Netekla bych mu za nic na svete. Ten ut jako by ani nebyl mfrj. Kdyt jdu okolo statku a vidi mne z dalky, hledi se radeji schovat. Snad ma strach, to bych jej 'Na obtetovat. Kolikrat jsem si myslila, to tam mail pino cizich lidi, kterYm musi dobfe platit, to by se tam pro mne taky nejaka, prace naela a mne by jiste zadarmo netivili. Ale vtdyt' o mne vi a kdyby mne chtel, dovedl by mne zavolat sam. Kdyt si to dovede srovnat se svSmi svedomim, to ja, se plahalm mezi cizimi lidmi a on by nic neztratil, kdyby mne vzal k sobe, at' jen si dela, pana. Nezavidim mu, ale nekdy je mi piece z toho hofko."

"Trebas by rad, ale nemtite. To vi g, to chce mit doma pokoj a nechce, aby mu Lena vyeitala, ze na jejim tivi sve pfibuzne. Taky k vitli lidem se mu to as nezda. Aby si to tam vzali za sleenu, to nejde, ye statku musi kahlY cleat a abys tarn byla za slu2ku jako panova sestra, to by taky nedelalo dobrotu. Kdo vi, jak by to u nich tivot teeil. Ale neeim vypomoci by ti mohl.

Ostatne jsem slyeela, to to u nich taky neni tak skvele. 0 nejaky dobytek pry pfieli a selka pry pofad postonava. Neni na ni nemoc videt, ale pofad pry doktoruje a to stoji prachy."

"To slyeim po prve. Tak ma chudak Karel taky sve starosti. Jak rada bych mu pomohla, kdyby, to bylo v me moci!"

"Ty se starej nejdfiv o sebe. Jed' s panem Bohem, kam mde namikino a pfijd' mi povedet, jaks pofidila."

"To jiste pfijdu. Moc yam dekuji Bud'te s Bohem!"

A jit se Eva sypala k nadrati. Zanedlouho pak vystupovala v male obci, jejit jedinou vYstavnou budovou byl lazenskY hotel uprostfed dosti velikeho parku s urnelYm jezirkem. Male domky se kupily okolo silnice blizko nadrah a kus cesty za hotelem bylo videti nevelkSr lesik, k nernu2 vedlo dvojite stromokadi. Pied lesikem stab° nekolik menSich, novejS'ich vilek. ' Zvolna kradela parkovS7mi cestiekami, usedla na lavidku u jezirka s vodotryskem, "jako skuteena, datna na pobytu v laznich", pomyslila si jegitno, a odhodlane vkroeila do vstupni sine hotelu. Na otazku po panu kediteli gkol z V . . . ic, dostalo se ji pfivetive odpovedi, to tento pan zpravidla bSrva, pled polednem na prochazce v lesiku a pfesne ye dvanact se vraci k obedu. Do to doby neni uZ" dlouho, chce-li sledna podkati v halle nebo projiti se parkem, ma na vybranou. Nebo snad do kavarny hotelu zatim VratriSr byl zdvofilST i eignici, nevi se piece, neni-li pfichozi hostova pfibuzna.

Eva podekovala a odvetila, 2e se radeji projde. Hlad ut site mela, od rana nideho nepoLla, ale obavala se piti kavu v hotelu, kde bude jiste draho. A nad to — prosebnice a mohla by tu bYt ptistitena jako devee, ktere ma dost na titratu. eas ji rychle ubehl pti prochazce v pestenem parku, kde bylo rozkoM prohliteti kvetinove hony, hYfici barvami, i hezounkou hru vodotrysku a Bile pohyby zlatYch rybek ye vode. Hosti tu patrne nebylo mnoho, jen ojedineli chodci se trousili pozvolna k hotelove budove.

Eva mela oei na stromofadi, vedoucim k lesiku. fzeditele ekol znala od videni, ale nikdy s nim nepki§la do styku. Byl ustanoven v meste tepry nedavno, kdy ona uZ" davno byla ze ly venku.

KopOne jej zpozorovala, StarAi, nevelkY, spip6icama

Wana ii.

VitelITNiE

za velikymi brYlemi. Rikali o nem, ze je prudkY, nervosni, ale dobrak.

V jako nalade jej asi zastihne?

Ma mu jiti naproti di vyekati, az dojde a usadi se v hotelove jidelne? Jaky nesmysl! Nebude mu piece ptedna geti svou prosbu pied odime vgech stolujicich.

Vygla mu tedy naproti na stromoiadim vroubenou cestu.

Kdyg zdvokile pozdravila, podekoval, anit na ni pohledl a kradel dale. Byl zvyklY, jej zdravili i neznami lido a tak si ji ani nev giml. Ptiskoeila tedy k nemu a se zdvotilou omluvou, ge jej tak ptepada pki prochazce, se mu ptedstavila.

"Tee mne. Oeho si piejete?" zeptal se jaksi bez iigasti. Patrne si myslil, ge jakasi nova navgtevnice pougiva ptilegitosti, aby pogadala stargiho hosta o /*Jake informace stran a zdalo se mu, ge to neni zvlagt' pkijemne.

"PM'Sla jsem prosit, smela-li bych nastoupiti jako Skolnikova pomocna sila pki uklizeni gkol.

Bude pry se nekdo pkijimati a tu bych prosila . • • " Nedomluvila. fteditel zlostne bodl halkou do zeme a zrudl.

"To je rigasna smelost!" zvolal hnevive. "Odjel sem, abych trochu uklidnil nervy z ptepracovani a je gte zde marri bYti obte govan ritednimi zaleg itostmi? Je tady nejaka keditelna ei co?"

Pod Evou se tfasla kolena. Takoveho pkijeti se nenadala. Nevedela v to chvili, co ma tici.

Piece vgak nemuie odejit od tohoto kruteho eloveka jako spraskanY pes., ygdyt' nic jineho nezavinila.

Reditel se zatim od ni odvratil a prudce odchazel.

Popobehla z nim.

"Promirite laskave, nechtela jsem obtegovat", pravila krotce, kradejic vedle neho. "To misto by mi bylo vysvobozenim z krute tisne a proto jsem se odva gila ptijet sem aby mi neuteklo."

Ohledl se na jeji zhroucenou postavu a patrne se mu ji zgelelo.

"KagdY mame sve tegkosti", pravil ponekud vlidneji. "Tady chci a musim mit klid. Ptihlaste se, at se vratim do V . . . ic."

Nazdvihl klobouk a dal tim najevo, ge je slyg eni u konce.

IX. Nyni bylo Eve do place. Utratila vypureene penize a niz z toho. Mela gekat.

Byla tak rozechvena, ge se at tfasla jako v zimnici. Podzimni slunce htalo a zlatilo vrgky stromti v blizkem lesiku. Poledne u g davno odzvonilo, jiste u g byla jedna hodina. Eva ztratila smysl pro gas a nyni se vzpamatovala. V jednu odjigdel vlak nazpatek. Jiste jej zme gkala a nyni bude &kat do vedera. Nu, v gak doma nic neztrati. Ale hlad ji trapil. Doma si uvakila trochu kavy, chleb by si pkinesla od Horaektr a zas by den utekl.

Eva kraeela stromotadim k lesiku. Pies cestu begelo nekolik del s bra gnami. Pohledla za nimi a spattila nevelke gkolni staveni na druhe strane obce. Hodiny ve gtite ukazovaly tti Ctn.ti na dye. Vlak je ug tedy ureite prye.

Ocipogine si v lese.

Vyhledala si hezke, z yS7gene misteeko, kabelku dela opatrne pod hlavu a sna gila se zapla giti tisnivou skutednost sladkYm snem.

To kdy ji bylo nejhat, si v gdy v duchu malovale krasnou budoucnost po boku laskaveho mute neureitYch rysa, hezkou, skromnou domacnost a sebe v ni jako spokojenou velitelku.

Zda — kdy — a jak se spini tento sen, tim si nelamala hlavu. Te gila se jim jako dite pohadkou.

a,

Najednou ji probudil hromovy rachot. Uleknute vyskoeila a jig spattila, jak hezke modre auto zahYba za roh lesika okolo ni. U g stanulo a z nem vystupoval pro gedively dastojnik, jeng znatelne kulhal.

Teprve si vgimla, ze spala za dratenS7m plotern zahrady hezke vilky, v lesiku piimo ukryte.

Chtela uteci, ale ji g byla spattena.

"Co zde Ideate?" otazal se ji mu g, podle odznaku podplukovnik.

"Nic nepraveho odpust'te — jen jsem odpoeinula — " odpovidala a div se nedala do plage.

Bala se, aby ji nepodeziral z potulky nebo neeeho podobneho.

"Kdyg takove hezke devee ye dne odpodiva, neni tu nee° v potadku," odpovedel dastojnik.

"Jsem potadna,", zvolala zoufale, "byla jsem si tu kikat o misto — nepochodila jsem — a chci jet vlakem vzlykala.

"Ptijdu tedy kousek s vami", iekl ureite.

Evy se zmocnil strach. Je to dobrY elovek anebo dobrodruh? Slzy ji stekaly po tvatich.

"Neplaate, blahova. Nejsem tak nezku genY, abych nerozeznal i'adne devee od potulneho stvoieni a vidim na vas, ge jste opravdu nejak stisnena. Velmi mnoho jsem zkusil ve yalce a vim, jakYm dobrodinim je dasto dobre slovo, i kdyg nernilge Moil& jinak pomoci. Proto s nim take negettim, kdy vidim, ge bych aspori jim mohl tu a tarn setiiti slzu. Nechcete-li, nesvetujte se mi, ale pomyslete si, .ge takovemu staremu pogetilci nekdy udela dobte pomygleni, udelal nejakY dobrY skutek."

"Zaplat' yam Pan Bah, vase dobra slova, pane podplukovniku", odvetila Eva s uleheenim.

"Ug se vas nebojim. Ale neobte gujte se tim, abyste takove nepatrne devee jako jsem ja doprovazel k nadragi. Dojdu jig sama a budu na vase laskava slova s dikem vzpominat."

"Neodpustil bych si, kdybych vas pustil samotnu", pravil a jig kragel podle ni. "Vyhligite tak, ge bych si myslil, ge upadnete po kagdem kroku. Poslytte, devee " zastavil se, "nemate hlad?"

"Ne —nemam", za geptala Eva, ale hlas se ji "Ostatne za chvili budu doma a tam se najim dosyta."

"Tak vidite, ge se tegite, ge se najite. Pojd'te, zajdeme spolu do hostince pied nadra gim a navedefite se tam."

"Ne — neptijdu", branila se.

"V torn nespattujte nic zleho", tekl, jako by uhodl jeji myglenky. "Ja, take bYval rad, kdyg Za hiadu a ritrap pochodu jsem pki gel mezi dobre lidi, kde nam poskytli obeerstveni a ptidali nekolik dobrYch slov. A kdy mohu, oplacim jinYm to, co jsem sam ptijimal kdysi."

Eva se zahtala kavou a ne g se vzpamatovala, byl pied ni na stole talit s tadnou porci peeene.

"To ug ne, to opravdu nemohu ptijati", branila se.

"Jen jezte a necdallouvejte. Je gte mate hodinu easu. Zde se to odpoeiva lip ne g venku na tyrde zemi a bez jidla, vid'te?" zasmal se.

Zeptala se ho: "To takhle sbirate hladove pocestne a bavite se tim, ge je nasytite?"

"Ne tak, develtko. Ale kdy jsem ptijel a videl vas tak spat za plotem, na prvni pohled hladovou a vyeerpanou — v gdyt' to vgecko bylo vyryto na va gi tvati jak jste spala, pomyslil jsem si, ge se to nejaka smutna du gieka utekla do lesa se svYm Belem z ne gt'astne lasky. Usmyslil jsem si, ge ji vyzpovidam a tu jsem poznal, ge vas gal ma nejake hlub gi kokeny. Dobra, nebudu patrat. Ale pomyslil jsem si, ge jste vyderpana z hiadu, /nee byste zde v laznich dosti pkileetosti ukojit hlad. Neudinila jste to, nude — nemate na to. A bylo mi vas lito."

"Zda se mi, ge jste opravdu dobrST elovek. Dekuji vas z celeho srdce. Ale — promirite, ge yam to povidam tak otevtene — neoplatim yam to.

Penize nemam a svou cti nebudu platit ani nejvete citizen. Musim yam to tici dtive, abyste si pak o mne nemyslil, ge jsem vas ogalila."

"Vyrostla jste asi ye zlem svete, ge katidemu podkladate z1S7 rimysl?"

"Bylo mi ve svete velmi zle — a dosud mi neni dobte. Ale nesejdeme se vickrat, prod bych yam nepovedela, co mne trapi a neulevila si tak. Nemam give due ve svete, ktere bych se svetila. Mee jsem bratra " "Padl yam, uboha?"

"Nepadl, je div a dobte se mu vede, ale zbohatl a nechce, aby jej chudi pkibuzni obte govali. A mne pti vgi bide zustala hrdost„ ge se o nic neprosim."

"Mate tedy bidu?"

"Kdyg ug jsem se podtekla, dopovim. Cog yam na torn mute zale get. Mam straSnou bidu.

2ivim se, jak se da — ale podestne", dodala s durazem. "Bohu gel, nemam v gdy pkilegitost k

ye stkedu, dne 15. fijna 1941. maxi, ae bych deala v gecko, jen abych uhajila 2ivobyti. Posluhovala jsem, ye statku jsem slouv mestske domacnosti uklizela, v restauraci cely den myla a gadneho namahani jsem se neS'titila, ale vaude jsou dobti i all. Od tech dobrych jsem musela odejit, proto ge si mne nemobil podrget, z jineho mista mne vyhnala nenavist spoludenice, a tak sotva se uchytim, ug abych se bala, jake okolnosti mne zas ptipravi o moZhost pracovat'a nebYt nikomu na obti g. A dnes jsem pt-ijela sem — kynula mi nadeje na trvale misto — jako yYpomocna, sila ye gkole — a tak jsem si gla vyprosit ptijeti. Nemela jsem to cleat, pohnevala jsem si pane, kterY o torn rozhoduje a ten nine odkazal na pozdej gi dobu.

Jsem rada, ze mi docela nevzal nadeji — ale co budu cleat do to pozdej gi doby?"

Posiedni slova tome' zaripela "Doufejte. Nikdy neni tak zle, aby nemohlo byt zas dobte. Vite — ja jsem tak trochu fatelista a mam pevne ritesvedeeni, ge po sedmi letech hubenYch v gdy ptichazi sedm let tuenYch, a ge se to tak stale stticla v ziti ka gdeho gloveka, ac ne ptesne. Ale soudim tak podle sebe. Co vge jsem prodelal — v giti — v lasce — ye valge— co &rap, bolesti a zklarnani, a v gdy ptijde zas nejaky jasnY den, kterY v gecky zle vzpominky smage. Jako na ptiklad dnes. Rano jsem byl v mrzute nalade, rozpominal jsem se na minulost, kterou jsem nejednou vide zbyteene promarnenou, pokud se den tSte. Jako mladik jsem se nemohl — dkiv musela mit 2ena mladeho ditstojnika ohromne jmeni, aby si ji smel vzit — a tak jsem na to ani nemyslil. A kdy bych uz byl mohl myslit, pti gla valka, trapy a vgecko, co s ni souviselo, a tu mel kagdY na mysli spig svuj vlastni divot a nikoli touhy, aby k nemu je gte nekoho ptipoutal. Zraneni, nemoenice, dlouhe le geni a na konec proteza na noze — to jsou same okolnosti, pti nich g ma &ova jine myglenky neg na geneni. A leta porn. alu utikaji, ktera pak by si dnes vzala stareho eloveka a nad to mrzaka. Tak mi to najednou veecko vlezio do blavy a tak jsem vsedl do voziku a vyvezl smutnou naladu yen do ptirody. To je jedina, nikdy neselhavajici teeitelka a kdy jsem se 'vratil, na gel jsem takovou hezkou, prostou divenku pkimo u sveho dornu. A to mne tak rozveselilo, .2e jsem ji chtel udelat take nejakou radost, ale ona tomu nechtela rozumet."

"U2' rozumim a budu na vas s vdeenosti vzpominat, ug jsem yam to kekla."

"Poslyete, hole1.6ko — jake je vase kkestni jmeno? To mi snad mtii gete tici."

"Eva — a abyste yodel, 2e si vas opravdu tedy yarn keknu veecko. Eva Doubravova, bydlim ye V . . . icich v Rybakske ulici a je mi, dvacet let.

Jsem chuda posluhovaeka, sirotek, bez rodiCt. 0 svem jedinem ptibuznem jsem se vam zminila. Tak jste spokojen?"

"Docela, Evieko. A — nechtela byste se se mnou vratit ke mne — kde bych vane zase ja, povedel o sobe vic? Byl by to hezkY veaer pro mne, mrzuteho stareho mladence, miij sluha by nam obstaral dobrou veCeki a pak bych vas dovezl autikem k yam domtil. Co tomu kikate?" e za deset minut odji gdi maj vlak. Nejvyggi gas, abych yam podekovala, gla si koupit listek a jela k nam."

"Nu, jak myslite. Ale byla byste mi udelala radost. Tak pa, malieka. Ale pusu byste mi mohla dat na rozlougenou."

"Za to, co jste mi prokazal, si ji zaslougite", odpovedela a vtiskla mu uptinme polibeni na rty, ktere k ni sklonil.

Hlava se ji po tom ohnivem polibeni zatoeila.

To nebyl detinskY polibek z vdeenosti,a1e2have pkilnuti hladoirch rtu, z nich2 ani jedny dosud nebyly ptesyceny.

(Pokraeovani) V MoskevskS7 rozhlas vysilal tuto anekdotu: Hitler, s'Ziran pochybnostmi o torn, jak dopadne jeho valka proti celemu svetu, obrati se o radu k svemu vlastnimu obrazu, jen je v Nemecku povinne vyveeen v kalde mistnosti. A ku podivu, obraz promluvil: "Mile sundaji — tebe poN. Y. L. vesi." —

Ve stied?!, dne 15. Mina 1941.

Cestou k vo Adm. 44c OMEWHERE in England, in Great Britain"

— dnes spige otfela, fraze, av gak ag jednou bude psana historie druheho odboje, techto par sloe v ni bude a piipomene mnohYm nag im lidem nejzajimavej gi etrtu givota, pitoreskni povidku, givY a patrne i dramatickY roman. eervend nit' vzpominek na gich vojakft ye Velke Britanii se povine mezi duby a buky na lukach a kolem malYch jezer k zamku v Ch., nebo se zamota v nekterem z eetnYch glechtickYch sidel sto mil na severozapad od LiondYna, kde na gachovnici paloukfi, pgenienYch a ovesnYch poli, hajiii a stfedaveltYch vesnic i /nest se portznu utabofily jednotky eeskoslovenskeho vojska. Mladenci si tam sami ustlali ye statcich a za,mcich squireii, baronetti a lordu, pfibligivge se v jistem smyslu stehujicini.. se Slovanfim, ktefi pied vice ne g tisici lety tahli na zapad, hledajice nova sidliste. Zahospodafili se tam eeskosloven gti vojaci, netrpelive dekajice na dalgi vYvoj uddlosti, pfiznivej gi jejich vlastnimu poslani. A jest jisto, ge mnohYm z nich se nove bydlo tak zalibi, ge se domil vrati jig jen na navglevu s anglickou genou a anglo-deskosloyenskYmi detmi. Jejich dne gni pobyt Anglii vgak zUstane dfile gitou kapitolou nageho druheho zapasu za svobodu.

Cesta k eeskoslovenskYm vojakum ye Velke Britanii vede klikatou silnici v bujne zeleni stromovi, ktovin a travnatYch plan, proeesanYch prudkYm vetrem. PoYaha krajiny a vzhled vesnic a mesteeek se meni ka gdYch dvacet mil, jen celkovY raz kraje zilstava, charakterisovan zylnenou rovinou, posetou opernymi body anglickeho bohatstvi vy ggich socialnich tfid a britske tradice — zameeky, letnimi sidly, rozsahlYmi parky, obehnanymi zdi a givYmi ploty. Po stranach, ponekud dale od hlavni cesty, zasviti se selsky a hrube obdelaneho kraje pestke a peelive kultivoyanY pruh zelene game s nadhernYm zamkem uprostied hladce holenYch travnikil a mezi pachnoucimi rybniky.

Ten pohied na kamenne a zelene doklady nekdej gi slavy bohatYch Anglidami v dne gnim socialnim pferodu jest to nejkrasnej gi, co zustava z feudaini Anglie. K tomu path nizke, citeyem Porostle domky anglickYch provincialnich mesteeek, hlasajici s yfij megt'acky majestat svYmi mohutnYmi kominy, je g v nekterYch ptipadech pfipominaji slavne obelisky a pomniky.

Na ceste k eeskoslovenskYm vojakum jedeme rfiznYmi kraji tech a z klamu nas vyvedou jen stalete; rnohutne thuje, ohromne a rozlo gite cedry i gtihle cypkige, bizarni taxusy, jimg se u nas dahi jen iztidka a j• g jsou zde stfihany do tvarfi zvifat, hlidajice brany bohatych panstvi a zamku.

Mesto L., jag se stalo hlavnim sidlem a sttediskem okamgiteho — gel prilis a,nglickeho — pobaveni na gich vojakti, je pololazenskYm hnizdem, pinYm patricijskYch domfi. Na obyvatelich, ktefi nahodou nemaji nejakY stejnokroj, neni celkem znat, eim se vlastne tak dobte 6eskoslovenska, posadka vnesla do mesta stfedoevropskou naladu, exoticke ovzdu gi, kult propagandy a stesku po domove a do jiste miry problem smigeneho mangelstvi mezi Oechoslovaky a Anglieankami. A ov gem, abychom nezapomneli, sokolskou myglenku.

Nejvyggim mistnim velitelem jest general Miroslav, charakteristicka postava v battledressu, s typickou hlavou profesionalniho otce yojenske rodiny, jen g vgechen svuj zajem venuje svemu poslani. Vladne zfejme spi ge rozumem a fivahou — s notnou davkou lidskosti — ne g tvrdym Orli nos, ostre , rysy ptisneho oblideje, kratce ostfihane vlasy svadi ke kritice o tvrdosti, pokud general nepromluvi. Pak je hned patrno, ge s nim je fee.

Za vojaky nutno jit do kantin, kam se po obvyklem zamestneini a cvideni vet ginou sleje kus jejich deniho givota do chvil nejvetaiho duchovniho uvolneni. Odpadne pocit povinnosti, podiizenosti a vojaci i clfistojnici — ne vgichni a ne vgude — se sbligi ve vzpominkach a v drugnem rozhovoru. TakovYm neutralnim stfecliskem jeat t„7 L, kterou pro teslcolo.,

VESTNtIC venske vojaky potidila YMCA. Vojaky sem yede lace jidel a napojt (za 9 d se lze sluSii ne naveeetet), snaha po debate s novYmi, dosud nevyeerpanYmi ptateli, pulhodinka rozhlasu z LondYna a jeho spoleene kritiky a chut' posedet chvili jinde, ne g v ubikaci. Zatim co v ubikaci vojak zastihne ne g sve nejbliggi kamarady, v kantine najde rodaky a krajany, sloutici u jinYch jednotek, a ov gem znaene rozdilne prostfedi, zpillobene pfijemnYm pocitem pfitomnosti gen, jeg tu dobrovolne obstaravaji rfizne prate. Olovek by neiekl, co dobreho zpilsobi smey anglicke blondYnky s chundelatou hlavou pinou plavYch kudrn, je g se stmt. eesky vyslovit slogite eislovky objednavek jidel. Jest tu yeselo, lacino a jsou tu i cizinci, brit gti vojaci, kteii sem zajdou na lep gi, eeskoslovenskou nebo aby poznali exoticke eeskoslovenske vojaky. Ku podivu — zejmena u Angliaana — ptijdou sem mezi vojaky i clustojnici, tfebage ne v hojnem poetu, a zueastni se v geho, co kantina skYte, za skrovna, bohatstvi.

Nad salem kantiny jest telocviena. Mistni sokolove, mobilisovani v dobrovolne kazni mezi nadgenci jednotlivYch fitvorii v L. i venkovskYch posadek, tu pestuji sokolskou tradici. S nimi se pfigivuje v nemen gim nadgeni pro vec obdihuhodnY podet anglickYch deveat, ktere ug vgechno vedi o Ceskoslovensku, znaji sokolske cviene sestavy, jako jejich cvieitel "uncle X", a tegi se na vYlet do deskoslovenska s prave takovou nedoeka yosti, jako nagi vojaci mysli na navrat domii.

Kantin, ditaren a kavaren, kde se schazeji deskosloven gti vojaci v L., jest nekolik, a kagela, ma sve zylagtni ovzdu gi, svilj rag, rozdilnY od ostatnich. Tak na pfiklad kdo chce vice kfiku, veseli a rozmanitdsti, zajde si do YMCY. Znalec anglietiny navgtiyi anglicke vojaky v jejich zvlagtni kantine; nahodou jsme tam zastihli nejlepgiho kuchate eeskoslovenske armady. Usedlej gi a klid hledajici elementy si zajdou do spojeneckeho klubu, kde sedi u daje padesatilety advokat, eekajici na superarbitraci, rozbirajici situaci svou i sveta, nebo student di ueitel, jim lope vyhovuje konversace teptem. V jistem smyslu jsou stfediskem eeskoslovenskych vojakii v L. i nektere ulice, kde se na prochazce potka.vaji znami, smlouvaji schflzky, zapinaji knofliky pied bligicim se dfistojnikem. Jedna, prave hlavni ulice mesta, jest vojakfun zakaza,na. Jest to korso, je g by einilo dojem deskoslovenske invase, kdyby byl zakaz zru gen. A posadka, ktera, poeita, s del gim pobytem v miste, musi bYt velmi opatrna ye styku s mistnim obyvatelstvem.

V L. ma, general Miroslav jen east s yYch vojenskYch jednotek; va gina fitvaril brigady si nagla sidla Best a g deset mil na jih od mesta, kde giji syYrn vlastnim, samostatnym givotem, pokud se nezileastni spoleeneho evideni s ostatnimi. Tento givot jest u kagcle posadky rfiznY, ponevadg kagda, z nich bydli a pracuje v jinem prostiedi, za jinYch mistnich podminek. Nektera, na vesnici, jina, skoro na samote; jeden tvar obsadil vet gi farmu, jinY se rozlo gil ye vgech salech a pkilehlYch budovach ohromneho zamku. Kde nestaeily mistnosti zamku a glechtickYch sidel, tam si vojaci sami postavili typicke dteverie baraky a zatidili se v nich na zimni pobyt.

V Sokol Fort Worth.

Ctena, redakce, mill pfatele a etenali.

Piedem se musim zminiti o minule stodolove zabave, kterou jsme pofadali v Sokolovne. Znamenite se nam vydaiila, mam.e z toho velkou radost, ge hodne navatevnikil do glo ustrojeno jak se k to zabave slu gelo, praci gaty a modtaky. JO, jsem si pofidila labor jak chodivali za starodavna, dlouhe gaty ag po Zeiri a na giroko.

Kdy2 jsem se v torn otoeila, tak bezrnala by to zabralo pub sine. Take jsem na to dostala mnoho komplimentfi, ge vypadam a mnohYm pfipominm nage pionyrky. Dal gi navgtevnici byli tyto pani: Albina Je gek, jeji dcera a zet', mangele Joe David z Pilot Point a take jeji syn, kterY zde ye Fort Worth. je na studiich v obchodni kolleji, a s nim jeho kamarad a vojak byl Walter Heil ml. ze San Antonio. Z Houstonu byli z gov.5tonu p, Di (Iva, pttnove, Sokolsk'

Strana 11 Nezval a Jerry Urban. Velice si toho va gime, .2e jste nagi zabavu navgtivili. Podruhe dojed'te zas, velice nas to pote gi. PfedminulY tyden obdrgela jsem krasnou pohlEdnici z Chicaga od pani F. Hougviekove. Sdelovala mne, ge jeji dcara pi. Rosie Bidigte stala se poprve maminkou, ge se jim narodila holeieka. Tak jim gratulujeme a pfejeme obema mnoho zdravi. Pani Hougviekova dojela zpet do Dallas minuly tek. Mnozi to davno vite, ze jsem se strojila podivati se do dallas do 2enskeho krougku ug dosti dlouhou chvili, se to vypInilo. Byli jsme tam minulY etvrtek, moje deti Edvard a Georgie a jeji kamaradka Betty Lois, ge pry oni by radi jely do Dallas na statni vystavu, tak ja pravim dobra., ale ja, na vYstavu nepiijdu, protoge jsem tam ug kolikrate byla a vgdy je to stejne. Tak jsme pfibrali pi. Anna Milan a pi.

N. Beekovou, a tak jsme uhaneli do Dallas a tarn deti dovezli do vYstavy a my jsme jely do Sokolovny, do genskeho g iciho kroutku. Velice jsme je piekvapily, rikaly, ge nas eekaly pied etvrtkem a my nedojely, pry mely nachystano jako vgdy na prvni etvrtek mivaji a my nedojely pro degtive poeasi, ale stejne ani ten etvrtek neziastal bez kavy a zakuskii. Pani Jureikova, Valeikova, a Kopeakova, se pilne o to postaraly, aby to bylo, za co g yam patti vrely dik.

Po svatine pani Jureakova vzala pi. Beekovou k nim, negli deti budou hotove jiti z yYstavy, a mne a Milanovou na yeeeti si sebrala zase pi.

Valeikova. Ne gli yeeete byla hotova, tak jsme se zajely podivati na Milanovu dceru a zete W. Masnovi a vratily se zase k man gelum ValeikovYm a po chutne vedefi daly s bohem a je gte zajely se podivati na man gele F. Ehrenberger. Pi. Beekova zase jela ku Hou gviakovYm, aekoliv pi.

Hougviekova, jegte nebyla doma, ale byla tam jeji maminka, ktera ji opatrovala deti ne gli ona se vrati z Chicaga. Jak devata hodina dochazela byl nag eas se vydati na zpateeni cestu. Velice nas tam v Dallas uctili, budeme na to dlouho vzpominati. Az si my zde mezi nami zalogime krougek, tak musite se mezi nas dojet podivati. — Mangele P. Foytovi a jejich dcera E. se v sobotu odpoledne vydali na cestu do Cameron, Tex. Mstali pies noc u jejich ptibuznYch a v nedeli zase jeli a g do Cat Spring navgtiviti pi. Foytove sestru, kterou u g davno nevideli. V pondeli na zpateeni ceste zase se zastavili v Caldwell u jejich znamYch Svatorift Dnes v nedeli nag syn Edward zase jel do Dallas na vYstavu s jeho hudebnim sborem v T.C. U. kolleji. — Jegte yam oznamuji, ge Sokol pofacia, jeho pravidelnou tanedni zabavu v Soholovne v nedeli 19. fijna phi hudbe Brenham White Eagle orchestry. Tak vas v gechny za eel vYbor na tuto zabavu zvu. S pozdravem na v gechny zustavam vase v geobecna dopisovatElka, Millie Polage k.

V Rad Pokrok Roweny, elslo 49.

a

Bratti a sestry a mill etenafi! Doufam, jste v minulem cisle Vestniku 'Oat . dopis na geho pfedsedy narodni odboeky p. Josefa Bubenika. V onom dopisu vas uvedomuje, gs na nedeli dne 19. fijna mezi nas zavita, Dr. Ed. Mieek a promluvi za na g ujakmenY narod ye stare vla,. sti. Mile sestry a brathi, prosim sueastnete se zminene pfedna gky, aby zminenY pracovnik nemohl hici,ze zde mluvil k holYm stenam nagi sine Po pfedna gce bude prodavana svadina, na kterou ma ka gde, sestra pfispet nejakYm peeivem. Na shledanou na den 19. fijna v sini klubu KomenskY, uptimne vas zdravi, Vadlay Kvasniaka.

V Dallas, Texas.

Tak to nage vYstava ji g se bligi ku konci. Jegte jedna nedele a zas na rok pokoj.

V Nadu jsme se usnesli pofadati zabavu a site "barn dance", v nedeli dne 19. fijna yeeer.

Jest to te g posledni den na vYstavigti, proto kdo piljedete phijd'te se s nami poveselit. Te g na tu nedeli ptipada, na ge fadova schfize, ale mnoho nagich Merit oeekavaji nav gtevu a ta g sami chti jit na vYstavu, proto je na ge schfize odlogena na nedeli etvrtou o 3 hod. odpoledne. Potad na nag "barn dance" naldete v oznAince. pog aravem jdov4i

ITESTNfIC

strain Lt.

risedni Organ Slovanske Podporujiel Jedaoti Rita Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Awe. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MGUOIKA—EDITOB Vydavatel6 — Publishers CECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Peedplatne $1.50 rodne. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year. piny adres sasilaji is de Mavni etadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

Voilkeri dopisy, pfedplatn6, osnamky, adrosoviny na Vestnik. West, Texas has the largest circulation of 'as Csechoslovak Weekly in South.

Vista*

R. IA. F. S hrudi zbodanou yetrem, veneeni sluncem, o prvni polibky dervankii se rvete.

O jak jste krasni . .

S va y finem.duhy na skrani, peatele boute, hlidate hvezdy, do modra noci vklete.

O jak j,ste krasni . .

Jak orli zavodite s mlhavYmi rally as k cili obzoru, kde s dvornou riklonu, jak bajni rekove, rytitsky pozdravite krajkovi oblakri, zrosene krvi svou.

O jak jste krasni, kralovki — .

V JistY prospekt tazal se organisatora, aby mu tekl jednu dobrou peieinu, prod by se mel dati pojistiti. Organisator odpovedel: "Mel byste Tema' bYti pojitten pro neznamou katdY prospekt by se rad dal pojistiti, kdyby veal, ze brzy vatne onemocni, nebo te bude nucen podniknouti nejake hazardni poslani.

Odklada pojikeni, protote si mysli, ae ma na to dost easu. A net objevi jednou tu nutnost, aby se dal pojistiti, tak se dozvi, te ua je pozde, aby si pojistku mohi koupiti.

Sebekrasnej§i program jests nikdy sam o sobe nenapravil iadne ze zel, jen kdy suinvaly lidskou spoleenost. Za programem mush stat sila i mod, schopne vyvinouti dostatek energie nutne k jeho promeneni ye skutek. ti klidni: Obe velike anglosaske demokracie maji nejen dosti shy ale i vfile pfivesti pray° a spravedlnost opet k platnosti.

Veritele lidstva. ProslulY francouzskY historik novodobYch Oech a skvelY spolubojovnik v zapase o deskoslovenskou svobodu za svetove valky, Arnok Denis, uvatoval na konci sveho po Bile hote" o vyhlidkach eesko' dila " Cechy nemeckeho porneru a zapasu: "Neni nemotno, ze dobre Oechri bude S'patne porozumeno a te jejich sokove budou hledet z ni kokistit, aby je peinutili vzdat se na milost a nemilost. Tehdy vlastenci, silni jsouce pouhou spravedlnosti sve veci, se rozpomenou, ae. jejich otcove vzdorbvali vsi Evrope a te houfy. sedlakri peinutily k ristupu cisafe. Mail tvrde hlavy a smela srdce. Peetili nejhroznejti zkouSky a nezahynuli . . . dokazali, te se jejich odvaha neboji tadne obeti, jde-li o obranu jejich pram. 2aci Kornenskeho dovedou, toho potteba, stat se opet bojovniky 212kovSr mi. V tomto nejtetkm budou s nimi y kchni, kdo se nechteji sklonit peed hrubou silou a kdo se domahaji pro narody prava rozhodovat o sobs samYch. K zachovani sla yneho dedictvi, jet jim odkazali jejich hrdinove a mueednici, Oechove jsou hotovi, najdejde-li chvile osudna, k nejkraineiobetem. Vitezove nebo pfemoteni, ziotivit &vOt11 vzne8e4 pail id a budou Mita litbtva,

To bylo napsano na poeatku tohoto stoleni. Od to doby se Oechove nekolikrate rozpominali na prorocka slova sveho francouzskeho peitele: Po prve v letech svetove valky, kdy povstali k boji proti Habsburkrim a jejich nemeckemu spojenci a kdy opet vstoupili do &lin sjednoceni s bratry Slovaly, zbavenYmi tisicileteho pima mad'arskeho jako samostatny stat, po druhe 117 prosteed tragickych udalosti peed a po Mnichoy e, kdy samostatne Oeskoslovenske bylo po dvaceti letech zdarne existence smazano s evropske mapy za okolnosti v historii ojedinelYch. "Vitezove nebo ptemoteni . . . budou vetiteli lidstva". Co tim chtel Mei historik? Zajiste, te narodni boj 6echii byl a bude vtdy v podstate soueasti boje o lepSi suet, o spravedlivejk a svobodnejk Evropu, o dokonalejk a lidkelk tad, a te svYm viterstvim si eeskY narod zavate lidstvo k vdednosti a sympatii prave tak, jako jeho poratka by lidstvu ukladala povinnost, aby mu pomohlo napravit a odeinit pohromu. Jak to bylo roku 1938 a 1939? Byli oechove ptemoteni?

Nikoliv! Stab se jim neco strakiekkho a bolestnejkho. Byli vlastnimi spojenci a peateli donuceni vzdat se bez vojny, byli obetovani a na konec jako obet' neschopna jakehokoli vatneho odporu, byli od y ekYm nepeitelm po hanebnem poSlapani eerstve smlouvy a pod vylhanou minkou proste znasilneni a jejich zeme zabrany. Neni snad v evropske historii peikladu, aby bez skuteene valky a jen hrozbou a lti na jedne a strachem a lehkovernosti na druhe strand bylo dosateno tak dalekosahlych zmen pol. mapy v samem steedu Evropy. Podle vrile Paeite a Londyna, po jejich mnichovske kapitulaci, Oechoslovaci nemeli a nesmeli bojovat, teebate jejich podivuhodna mobilisace vojenska i duchovni a mravni dokazala mluveno slovy DenisovYmi — "te se jejich odvaha neboji tadne obet', jde-li o obranu jejich prava, ze mail tvrde hlavy a smela srdce." Dnes po pillteetim rote, kdy poueend, kterou poteeboval svet, aby koneene jiz prohledl a poznal pravou t y de dneSniho Nemecka, byla napsana okovanou, pruS4cko-nacistickou botou na tivem tele naroda Masarykova, na troskach zmueene Polsky, poratene Francie, Belgie, statii severskYch, ftecka a Jugoslavie, dnes je dluh sveta deskemu narodu jasnY a nepopiratelnY. A dnes, po pfilttetim rote pinem rizkosti a ritrap, po nekoneene dobe zoufalYch pochyb a blahovYch nadeji, po hroznYch popravach nejlepkch synti naroda, muteme bYti klidni, nebot' zapadni demokracie tento velkY dluh a nesmazatelnY mravni ripis slavnostne uznaly tim, te povolily vytvoeeni asl. armady, uznaly csl. vladu v exilu a te zahrnuly osvobozeni eeskoslovenska do valeenYch svYch 6echoslovaci pak znovu dokati, te maji dosud "tvrde hlavy a smela srdce".

Svoboda na strand jedne, kizeil a sebeovla.dani na strand druhe musi v demokracii bezpodmineene jiti spoleene. Prato take demokracie neni neco, co se da zakony piedepsati, k demokracii se elovek mush denne a stale dopraco'cravat. Demokrat je demokratem zejmena take tim, ze vidy a na kaidem miste dovede konat svou povinnost a svou praci stejne dobre, stejne dfisledne a ukaznene.

Ucteni DvarakovS,ch narozenin y e Filadelfii.

V patek 10. eijna odpoledne vysilala NBC tei etvrte hodinovY koncert proslule Philadelphia Symphony, eizenY dirigentem Eugene Ormandi.

Prvni east koncertu venovana byla k pocte steho vYrodi jednoho z nejvet g ich hudebnich skladatelri sveta, mistra Antonina Dvotaka, jeho skladby jsou hrany velmi east° nejlepSimi orchestry v Americe a nektere jako ku pe. "Humoreska" nebo piseri "Kdyt mne matka zpivat ueivala" staly se popularnimi. VzacnY hudebni program filadelficke symfonie zahrnoval jiskeiyou overturu "Karneval" a perlu symfonicke tvorby — symfonii E moll cis. 5 z Novell° Sveta (New-World Symphony y e stare vlasti pojmenovanou "Novosvetskou"). Neni teeba uvaclet, ze provedeni techto no,dhernYch DvokakovYch skladeb bylo prvotiidni, doslova bajeane, dirigent Eugene Ormandi je umelec svetove povest. KatclY krajan by mel byti hrdYm na genia Ceske modern' hudby dr. Ant. Dvotaka nehot' .011de, kcte se braje jeho hudba, je cten a •Vstrly lirdYm na svilj eew 041, 1)vOtA tn iti kr0 ditl 06 roky v &oda,

Ve sttedu, dne 15. tijna 1941. mluvil bud' anglicky nebo eesky a uhYbal se nemeine — bylo tehdy zvykem — ae umelci a kapelnici (byli vet g inou z Evropy), dorozumivali se v nemeine. NaS krajanskY Texas zna Dvoeakovu hudbu poskrovnu a mimo "Humoresky" snad tadne jeho vetSi dilo. Jsme v tornto ohledu pozadu net je tu v dosahu naprava:. radio. Venujme vice pozornosti rozhlasovym programrim hudby koncertni, nalad'te si svfij pkijimaa v nedeli ve 2 hod. na nekterou stanici site NBC, nebo v sobotu v 8:30 hod. veder zapnete stanici KGKO. Uslykte klasicka dila y ellkanti hudby a dosti east() nejake dilo od Bed. Smetany a ov'Sem Ant. Dvotaka, jeho ste vYroei narozenin vzpominaji letos Oechoslovaci po cele Americe, protote byl techem skrz na skrz a ucteni jeho pamatky spojujeme se svYmi nadejemi a modlitbami za obnovene teskosloyensko.

"Na g dne g ni boj neni jen =Aim bojem za znovuziskini svobody a samostatnosti naroda a obnoveni na geho statu. Je to vgeobecnS, boj demokracii proti fag ismu a nacismu. Je jim a zustane jim v cele dal gi historii Evropy a sveta". — President dr. Beneg.

Sjezd C. K. Prvni Ustrednh Jednoty povolil F5,000 esvobozovaci akci. Ve dnech 1. at 3. itna konal se v St. Louis 32. generalni sjezd Ceske Katolicke Prvni Usttedni Jednoty, nejstark to podprirne organisace katolickYch jejit spolky jsou y etknou na vYchode a steedozapacle. Zmeny stanov byly obsahle a nejdfiletitejk byla ona, die nit pozristalYm po elenech — vojinech a namoenicich — kteti by polozili s y rij divot ve slutbe sve americke vlasti bude vyplacen pinY obnos jejich pojistky. SmYkeni elenii I. U. J. v osvobozovaci akci bylo prokazano jednomyslnYm schvalenim sjezdu, aby bylo Clenstvem venovano na akci $5,000 v dobrovolnYch darech. Ptispevek tento bude prosteednictvim Hi. teadovny odevzdan na patkiene misto. DalSim projevem vlasteneckeho smYSleni zastupitelstva byl poukaz sjezdu, aby investleni vybor v pine mite srieastnil se vladniho programu financovani obrannYch peiprav a poeEtek ueinen v tom, te vYboru dano na srozumenou, aby ihned zakoupil vladni bondy, jak finan:fmi pohotovost bude dovolovat. Do sjezdu ?asthma byla dada projevri americke hierachie z nicht uvadime pozoruhodna slova sveticiho biskupa njdp. Iretona z Richmond, Virginia: "V nynefSich dobach v srdcich katcleho katolika a katdeho upeimneho Americana citi se soustrast s eeskYm lidem za mofem, v jeho rodne, vlasti, kterY trpi nevYslovne pro svou viru a svou narodnost. Ket Bah brzy ukondi jejich utrpeni a y e sve vrili dovoli, aby narod deskY byl opet svoboden."

Predstavme si, jak by byl osud sveta, kdyby mu Hitler mohl vnutit sve zasady. Uvedomimeli si nezkrotnost nacistickSr ch can a desivou surovost nacistickSrch zpfisobfi, pochopime, prod je naproste znieeni nacisticke tyranie nejvitgi touhou a nadeji sveta.

Na g e nav gavy. V nedeli rano dojeli do West zastupci odboeky S.A.O.T. ye Waco broth: Roman Parma, J. 8imeik a J. Narovec, aby osobne odvedli y Ysledek sbirky narodni done ve prospech boje za znovuosvobozeni Oeskoslovenska.

Sbirka wacovske odboeky vynesla $121.00, cot je rikaz velmi radostnY te ve Waco je krajant malt' podet. VYkaz dart( na dobrovolnou narodni clan peineseme pei g te a k informaci nakch etenatt uvadime, ze eleni wacovske krajanske osady odvadeli peispevek ochotne at na nejmenovaneho, kterY zasadne sberaci vYbor — odmitl! Jak znamo, neni rude bez trni . . . Shora uvedeni broth ueinili nam svoji navStevou a kolegovi Morrisovi peedanYm vYnosem narodni dame skutedne nemale pote§ent Vyhrad'me si nedeli 26. a titerfr 28. iijna k mohutne moralni manifestaci, jia bychom cele verejnosti projevili, Ze stojime pevrie za nag' americkou vladou a jeji zahranieni politikou, ze si piejeme silnou armadu, zrychleni vfroby y Yzbroje, uspi g eni podpory vg em bojujicim narodfim a bezpeenou dopravu v gech valeei4ch zasilek pro znieeni a vykoieneni nacistickeho mom.

TOkttitt $',r0(31 neult141.51,3 elovy,

Ve strec'u. dne 15. ilina 1941.

g

c DfM DALEKO od domova, daleko ode vg ech, kdo mi kdy byli blizci, ve meste, o nemt jsem donedavna nic nevedela. Je horkY americky veder, v dalce zahudi obdas vlak, ozve se ostra lodni sirena z blizkeho motskeho zalivu. Ale zde, v mem pokoji je domov: deskY dirigent diriguje v New Yorku Dvotaktiv Karneval — posloucham, nejradeji bych plakala. Kdy jsem jej slygela naposledy doma? Hrala jej tehdy Filharmonie v Obecnim dome — radeji nevzpominat.

Pfipadala jsem si zde cele mesice jako na ztracene varte — cele tYdny jsem neslygela site slovo, nevidela eeskou knihu, jen pH navratu z prate jsem rychle sahla po New YorskYch listech nebo oteviela radio a poslouchala rozhlas z Bostonu. At liable, pied dvema tYdny, mne hned rano po pfichodu do umelecke knihovny, kde pracuji, volali k tlefonu: "Somebody wants you on the phone, a lady, maybe, a Czech, has a foreign accent". Byla to pravdu eegka, tije zde pies tficet let, rada by mne poznala. Slygela, to pracuji v knihovne. Jeji gtina je bezvadna.. A tak hned veder k ni jdu.

Stargi pani, v eiste americkem domku — jen obrazky Benege, Masaryka a pohlednice s Argoyou kresbou prozrazuje spojeni s domovem. Mut pfijel ze Sumavy pied vice net eyficeti lety, neumel desky, byl Nemec, ale dnes uz mluvi jen anglicky, byl ptllis mlo.d a nemeinu skoro frplne zapomnel. Vypravim jim dlouho do noci o vgem krasnern, co se doma del° od jejich odjezdu — i o torn stra gnem, co nas z domova vypirdilo.

Pani H. zde ma sestru, tije na farme blizko mesta, a druhY den k veeeru ji jedeme nav gtivit. A zde, na samote, na navrgi, zadina to, co chci vypravet. Na vrcholku, k nemut vede neamericka, kamenite. oeska venkovska testa, stoji bilY domek v kolonialnim slohu. To by ovgem nebylo nic divneho. Divne je, ze na dvoreeku kfiei husy — v teto easti Ameriky jsem husu je gte nevidela — a kdakaji slepice. Kolem domku voni deska zahradka, takovY prales kvetin to je, floxy, lilie, kopretiny, gipkove rate — take prvni, ktere zde vidim po vice net dvou letech — chrpy, cynie, atd. Na dvorek vychazi gediva deska, selka a vita mne jako pfibuznou, kterou davno nevidela — jsem piece z Prahy, z domova, kde nebyla tficetpet let! Start farmat, jeji mug, je Nemec z Kolina nad Rynem — je zde padesatdva roky. Oba spolu mluvi jen anglicky, selka nemecky neumi. Chovam se neslugne, nevgimam si ho, mluvime eesky; pani Anna mi ukazuje kraliky, slepice, husy, kachV deskoslovenskem rozhlase z LondYna promluvil anglicky novinaf, R. Parker, kterY ztravil nej gt'astnej gi dobu tivota v Praze a jehot jedinym pfanim je, aby se tam zas mohl vratit. tVALA nas jen maid, hrstka, nas Anglidakteti 6eskoslovensko znali, nebo meli o ne zajem. To se v gak nyni zmenilo. Dnes jsou nas desitky tisicu, kteti se va gnive a intensivne zajimame o v ge, co se v eeskoslovensku deje. Poznali jsme se s deskoslovenkYmi vojaky — byli byste meii videt zastupy, ktere se pied nedavnem shromagdily na londYnskYch namestich, aby naslouchaly kapelu eeskoslovenske armady — poznali jsme vase mile letce, montery a ty ostatni zruene lidi, ktefi jsou zde s nami. Je to radost videt, jak jsou oblibeni v cele zemi. Ov gem cela rada mladYch Anglieant zaeina ta,rlit na tispech eechoslovakil u anglickYch deveat. Ale pies to, ze mame radi a obdivujeme Oechoslovaky, ktefi jsou zde a pomahaji nam hajit tuto ostrovni pevnost a ktefi spoleene s na gim lidem maji potegeni zasazovat nacisttm rany na nejcitliveidim mists, domnivam se, ge je maji na gi Ede tak radi k vuli vam tam doma. Vette, to na vas nezapominkne. Chci yamrici, v eem se obdivujeme van, ktefi gijete pod nacistickYm jhem.

Obdivujeme se tomu, jak pevne stojite proti nepfiteli, jak jste se semkli v jednotu, jak zatinate 'Asti pied tvafi nebezpeei.

Obdivujeme se j4k to vge snaeite, obdivujeme 50 vol dinieg tLoNyc,st4 , My, 4ng11,-.

VESTNiK

Zapadli vlastenci v Americe.

Zdenka Miinzerova. ny a zase vypravuji o domove. Za chvili pfichazi syn z prate; mrzi mne ze pti gel — zase se budeme musit vratit k anglietine! Ale syn mne oslovuje eesky, vita mne srdedne skoro bezvadnou deetinou — farmate si taktka neveima — je to nevlastni otec. "Takov Nemec!" Mica syn.

Zve mne do auta, jedeme asi pill hodiny lesni cestou, zajiIdime na velkou farmu — nevim, kam mne veze. Vystupujeme, ptichazi opalenST, stars farmed; diva se na nine trochu nedfivetive, TO, se anglicky, odkud jsem. "From Prague", kikam. Sedlak mne objima, hlas se mu chveje, ani promluvit nemute. Sedam na travnik, sedial se jen diva, v odich ma sizy; pak se pte, ti"Vy jste tam byla, kdy ti pacholci Mazete mi tici, jako to opravdu bylo?"

A tak zase vypravuji — ale pak se ptam Je z Moravy, selskY synek. Zamiloval se do panske dcerky — ut je to damn°, pies etykicet let.

Nedali mu ji, a tak jel do Ameriky, ale nikdy se netenil. Na teto farme tije takto sam ut etyficet let. K nejblit gimu obchodu je hodina testy v lets; v zime — a zde jsou krute novoanglicke mrazy — se easto Gale tYclny nedostane ven.

Farmaftin syn vypravuje, jak pied dvema lety napadlo tolik snehu, ze se tii tYdny nikdo nahoru nedostal. Po tfech tydnech zadala mit pani Anna strach, co se deje s Anthonym v lese, zda tam neumira hlady, a tak poslala syna v gumovYch botach nahoru. Trvalo tfi hodiny, net si tam prohazel cestu. Ale Anthonymu neni smutno — cele leto k nemu chodi lids nakupovat vejce, kufata, kachny, husy — calve take mleko, ale letos mush). kravy prodat, je ut starY, nemohl zastat tolik prate. Pole nema, zde na celem americkem vYchode nejsou pole — obill se pestuje na zapade. Pestuje drilbet a veely, ovoce, ma prave Ceske Avestky — vafi si sam — vyueil se kdysi pekafinu a jeho strudl je pry proslulY. V rime Cte — ma Raise, Jiraska, bibli, odbira eechoslovaka, News Flashes — a hlavne posloucha radio — deskY rozhlas z LondYna z Bostonu, zna v gecky americke komentatory.

Sotva si uvedomil, eta Zapadle vlastence, ze on je ten zapadly vlastenec, kterY zde, daleko od eech daleko od Cechu, protiva ut skoro stoleti vSecky radosti i strasti. Vypravi mi s pYchou, to "americka vlada piece poznala, jak velkY elm& je ten na g Beneg", a diva se pfi

Nejlepgi rozhlasoq projev qdne.

Cane: mame toto s vami spoledne. — Vy, ani my netijeme svYmi nervy. Vidime, ze nadejde v brzku doba, kdy budeme pottebovat veechnu silu, a stkadame ji pro tento den. Ale nesedime jen tak, se slblenStma rukama v oeekavani zkou'eky. Zatim co vy pieete po deskYch zdech pismeno V, ktere znamend viterstvi, my zde pieeme dvojite W, zadateeni pismeno slova Work — prate. Nepovatujte to ode mne za ne.* uctive, budu-li mluvit trochu lertovne o jedne z vagich na,rodnich legend, ale zda se mi, s eei se chovate daleko lope, nel vaei ze vy C Oni konec koncu tvrde spi, dokud pro ne nenajde den, kdy se probudi, pfejedou Karliiv most, zmocni se Bruncvikova mete a vylenou vettelce. Vy veak nemillete spat a zachovat tak svou silu. Neptitel je stale pled vami. A pochybuji, to byste spali, i kdybyste k tomu meli pfiletitost. Myslim, te vase pkani je spig den co den otfasat zaklady svYch nepfatel, aby se jednoho dne zhroutily. Ani neeekate na chvili, al, z Prahy nezbude kamen na kameni. Obdivujeme se yam, jakou budujete budoucnost ptimo Nemcum pled nosem.

A nyni nekolik osobnich vzkazir. Pamatujete se nekdo z vas, kdo nine poeloochati! na dorte is pravnib q 40041.111 - 4-

Strana 13. torn zalibne na presidentovu fotografii, vysttilenou z americkSrch desk3ich novin. Zvu ho, aby se mnou lel v nedeli na slavnost Narodniho sdrideni ye Stafford Springs ye state Connz cticut. Vytahuje z kapsy usmolenou tobolku a z ni legitimate Narclniho sdru'leni v Bostonu a v New Bedford. Je dlenem, posila jim obeas nejakS7 dolar, kdyl mu zbude, ale nemtle tam zajet.

"Co bych delal tady s tem'. zvitaty? A pak, v2dyt' ja jsem tady u g zdivodel — nebo =Ana, to ne", dodava zamyelene, "mol.na, ze bych zdiyodel ye meste. Kdyl je hezky, slyeim zde nekdy rano a veder hluk z mesta — ale nechce se mi tam. Nepieu nikomu domil — nepiete taky mstili by se jim tam doma. Ptijel sem nedavno doktor z Bostonu, dal jsem se prohlednout, tekl, ze budu jests pox let tiv. Musim, musim se doekat, az toho lotra budou tady vozit v kleci po Americe a ukazovat jako nejdivoc:;efei zvite, ktere kdy Mo." Nez odjedu, musim se podivat na vdely, ochutnat derstvS7 med a podivat se do domtu. Je tam Cisto, zameteno, na oknech visi vyprane a nalehlene zaclonky, v 102nici jsou na postelich prave Ceske duchny, dere v rime po vederech pti radiu peti. "Jests si zazpivame", Mica, a zadind zpivat sta'recky "Chaloupky pod horami". Jsem rada, le je tma, ze nevidi, jak mi po tvatich tekou sizy. Ale zbyteene jsem se stydela, utird si take rukavem odi. "Ani zazpivat si tam doma pry nemohou, co chteji", tika. Odchazim, slibuji, ze zase brzy ptijedu a le ptivezu neco deskeho ke eteni, na zimu.

Neni jedinSr, tento zapad1S7 vlastenec. Mame jich mnoho v 'Leto velke„ krasne zemi. Nekde jich lije par pospolu, v Chicagu cele statisice, jindy ziji osamele rodiny, zde 'Zile Anthony sam, se svSrm psem, s drnbeli a vdelami. Ale veichni citi stejne — veichni jsou Ceei; vet'Ainou nevedi, jak krasne u nas bylo po minule valce, ziji v myelenkach ve svYch vesnicich, jak byly tenkrat, za Rakouska. Nemeli penize, aby se tarn po valce podivali. Veichni se veak chystaji ted' al to skonei, zajet domt. "Nevim, je-li tam jests nekdo, koho jsem znala, ale pojedu se podivat tam, kde jsem se narodila a kde jsem chodila do ekoly", tike, stare, farmalka. "A do Prahy pojedu, do Narodniho divadla a na hrad, al tam zase bude Benee a presidentska vlajka."

Koneene tedy jsem i tady doma, i tady jsou lids, u nich2 mam ten skuteenY, deskY domov, se evestkovYmi knedliky, na nel mne vdera pani Anna pozvala, s deskSrmi pisniekami a Wa y -nesdlOric,ktaCejsno, al vgecky hrilzy skondi a at pojedeme opravdu dome. pralske ktil'ovatce zastavil pevnou rukou v bile rukavici kolonu nemeckYch motocyklistil, aby mohla projet elektrika eislo 22? Jestli se na nej pamatujete, vytidte mu pozdravy od jeho anglickeho ptitele. Znate starou pani, sede obledenou, ktera v ttz den zlamala hill o zada nemeckeho dilstojnika v Hybernske ulici? Reknete ji, ze Anglidan, kterST se na to dival, by ji byl za to rad polibil ruku a le doufa, ze tak bude_ moci brzy nekdo z vas stralnika na jinni Morave, kterSr, kdy2 se ho automobiliste ptali na cestu do Jindtichova Hradce vady odpovidal: musite obji2det, abyste se vyhnull novYm hranicim, nel ptijde zmena, a polohlasne, jakoby mluvil k narn feem ze srdce, dodaval: Na stare Veichni dekame. iteknete mu, le my Anglidane take eekame netrpelive na tuto zmenu.

A je to jeak nee°, co byste pro mne mohli udelat. BS7val v Praze velice tlustY a neklivY dlovek, kterST mluvil Cesky s nemeckm zvukem a kterST po okupaci se potuloval pa Male strane a gpehoval' pled domy cizinca. Ponechavam yam, abyste s nim nalozili, jak umate za nejlepel.

V — Premier Mussolini nafidil trest smrti pro spiknuti, smetujici proti statu ve v'eech anektovan3"Tch ilzemich. Propaganda, vedena proti hospodatskemu, socialnimu a politickemu pofaclku, bude trestana talakem od 5 do 15 let.

V CeYta sttedni ,9gelthnve.

Strana 14.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS VAMINIMOSIEMIIIMISIIMUIIIP

("The regeneration of the Brazen Horde is not impossible. Nothing in history is impossible. The soul of the people can be changed . .." "I told you at the outset that the cure will have to be drastic and largely self-administered. Without a fundamental change of soul, no other cure, no mere administrative or technical tinkering can be permanent.") r-IALL this a holiday article. In August, as you know, even the birds don't sing. I am going tell you a story of a city that was redeemed because it contained one man who was faithful and true. It's an old story. The promise of it you will find recorded in an ancient scripture. And because we are on holiday we shall reason like a child as we watch the white breakers make a changing line of depth on a 2,000 mile front, over golden sands; we shall reason: because it is ancient, because it is a scripture, therefore the story must be true.

A Prussian Boy Once upon a time there was a Nazi who was only a boy. In time he grew up and became a Nazi and did some of the works of a Nazi. Then he ceased to be a Nazi and became that man who should redeem a wicked city. But at the time of which I speak, he was a boy. He lived in a Prussian family; liver on Prussian food prepared by a Prussian father and a Prussian mother, and heard Prussian stories at a Prussian ingle-nook, save that the inglenook was on of those big dead things called a stove. In fact, this boy, as you see, was a regular Prussian fellow. He was put into a Cadet Corps in Potsdam—and what could be more Prussian than that?—when his time came, "to make a real Prussian of him." All this was going on during the late world war —what the historians now call the First World War. This First World War was being fought while the growing boy attended school in the place where he was born. It was a terribly patriotic place, as you would expect. One of the things they used to shout and cheer he still remembers. It went like this: "Jeder Schuss, einen Russ!

Jeder Stoss, ein Franzos!

Jeden Tritt, einen Brit!

Ueber die Montegriner Aber lachen die Hiihner!"

For anything I know another lot of Prussian boys may be singing exactly the same song in the same Prussian school. It's a way these sort of songs have They just repeat themselves from one generation to another.

An Einstein Story That is a part of what Professor Einstein meant when we had been speaking together at an anti-war mass-demonstration in Berlin.

It was in the days, far and long ago, of the Ruhr occupation. I had asked him: Why did we have to spend our time in anti-war meetings so soon after the end of the First World War? Weren't human beings satiated and disgusted enough with four and a half years of it still fresh in their memories? Why did human beings behave like this? Professor Einstein answered: "The Marxist will tell you a lot of wisecracks about economics. But, you know, I think the real trouble is the evil in our tradition." When I asked him what that meant: "the evil in our tradition," he described how something dubbed "history" was taught by middle-aged professors in German schools and French schools, in schools of every nationality; how these middle-aged professors had got their "history" from another set of middle-aged nrofessors a generation ago, and how the children, with this so slightly changed nationalist "history" — the "evil of

V25TNIK

Ve sttedu, dne 15. fijna 1941.

Asinaunmerson

VESTNIK

AU contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

A Young Nazi Breaks His Chains,

was the attempt of the Socialist Government to deal with the Cadets. The new Government was badly . defeated. The young Cadet has many a story to tell of "Why we held the Republic in such contempt." How the Cadets enjoyed dishing the "democratic government"!

They clung to the old "traditions," slightly refurbished.

"The slogan of the twentieth century is the revolt of the warrior against the trader." "Germany grew great because of the military spirit." "The only thing that matters is preparation."

The socialist teacher disappeared. Others came among the Cadets and in the Universities.

"Germany's regeneration can be achieved only by the soldier." "The end justifies the means." "All is permissible for the sake of the Fatherland."

Walking the Plank Our young Cadet is now grown up. Alas, he writes: "The dream of my youth, to become an officer, was over." Weimar Germany was cluttered up with useless officers. What is the young man to do? He consults a Government Bureau, which gives advice to young men and women; indeed, people of all sorts, out of work. The Navy? Nothing doing. Agriculture?

One of the Professions? A modest gymnastic teacher? Long lists of names waiting for all of them. The Government Bureau tells him to fill out a blank. . . . He goes looking for work. Meanwhile, he hears more about Hitler and about a synthesis between nationalism and socialism which is to bring Germany together, at present wasting its substance in civil war. The Captain is still an influence in his life. One day our out-of-work young man finds himself whistling: "We are the shock brigades Rushing to the charge .. .

Death alone can conquer us, The Shock brigades Of the Hitler Dictatorship!"

He listens to arguments about anti-Semitism.

He listens to the fanatical declaration of a Hitler-man: "I'm not a Christian. I believe in the mission of but one man — Adolf Hitler, the saviour of the German people right here on earth."

By luck, influence and the strength of his own character, he gets a job in a flying corps.

Of 1,600, out of a far larger crowd rejected, he describes how they are finally reduced to one.

On the streets again. He tries to get a business job; to join the films. Even bakers want college graduates for qualifications. He has a turn in the "Black Reichswehr". He imbibes its philosophy amid training amid training in secret in the German forests. Here is the final speech of the training officer: "The Twentieth Century is a century of war — an iron century to be endured only by that nation which has at its disposal men who knew care and struggle in their youth. Dismissed!"

Crisis—the Nazis On the streets again. He goes into a church and listens to a sermon. It is the breaking point. "Suddenly I could not stand it any more in Church. . . . It seemed so unreal, so strangely dead." When he went out into the street a Nazi troop was marching by. He joined it. "Heil comrade!" they called. "Heil, heil!" he saluted in all directions as though they were old friends. The Captain then takes more intimate charge of his education.

Our hero goes into Saxony to work with the Party comrades there. He lives at a Baron's (Continued on page 17.)

RENNIE SMITH our tradition" — clamped into their heads, as Germans, Frenchmen and so on, were incapable of civilized and rational discourse when they were grown up. Instead of a European community, we had the present anarchy. To break the power of the "evil in our tradition" was the problem. That was why we were fooling about in an anti-war demonstration in Berlin in 1923. And as I say, as likely as not, the Prussian children of 1941 are still singing: "Jeder Schuss, einen Russ!"

Mother's Milk These school lessons came before the boy joined the Cadet Corps of Potsdam. He can remember his bedroom at home, where his mother used to tuck him in. He says of it: "Over my bed hung a picture representing the British Isles, with a fist menacing it down from the sky. Underneath stood in flaming letters: "Gott strafe England!"

He listened to talk of the grown-ups in his home. It was the years 1915 and 1916. They were saying: "We'll never give up Belgium" "Poland belongs to our Lebensraum!"

I expect you thought that Lebensraum was an invention of Hitler. It isn't, you see. It's quite a stale piece of Prussian stock-in-trade, in fact. The grown-ups used to cite Frederick the Great with a knowing wink, and feeling j ust like peacocks do, as though a god had touched them. One saying of his they thought specially fine, because they could see in 1915 that his "history" was repeating itself: "First I conquer a territory; then I have my lawyers find a reason for it."

Bethmann Hollweg had said: "Not Kannt Kein Gebot."

Potsdam This boy of ours, after such "listening-in," joined a Cadet Corps in Potsdam. There his Prussian education began in earnest. When the food was bad he was taught that "Prussia was starved into greatness." He lived in a world where there were only two sorts of people: those who gave commands and those who carried them out. There was no room for a third sort. A third sort was "mental complications" and just "nonsense." Ah! fearful and wonderful places, these Prussian military academies.

Then came the staggering news of the lost war! The growing youth could write about it afterwards: "It was not hunger and preponderance of the enemy alone that brought? about Germany's fall, but also the insurmountable wall of arrogance which separated the various groups and individuals from each other."

Before the war was over, in fact, he tells of the visit of a young captain from the Front; who knew the end was coming: "We are going to lose this war . . . there are bitter experiences in store. . . . We shall have to create a new nation, a nation at one with itself, without top and bottom, without class arrogance, a kind of Front Socialism. . . ."

Years later this Captain became one of Hitler's fanatical right-hand men, and our young man was destined to follow in his wake.

The Lost War .

But before those days much had to happen.

There was the abdication of the Kaiser. There

Ve stfedu, dne 15. tijna 1941.

ARTICLE IV—INSURANCE Sec. 400. In this article the term "policy" shall include any contract of life insurance on the level premium or legal reserve plan. It shall also include any benefit in the nature of life insurance arising out of membership in any fraternal or beneficial association; the term "premium" shall include membership dues or assessments in such association, and the date of issuance of policy as herein limited shall refer to the date of admission to membership in such association; the term "insured" shall include any person who is the holder of a policy as defined in this article; the term "insurer" shall include any corporation, partnership, or other form of association which secures or provides insurance under any policy as defined in this article, Sec. 401. (1) The benefits of this article shall apply to any person in military service who is the holder of a policy of life insurance, when such holder shall apply for such benefits on a form prepared in accordance with regulations which shall be prescribed by the Administrator of Veterans' Affairs. Such form shall set forth particularly that the application therein made is a consent to such modification of the terms of the original contract of insurance as are made necessary by the provisions of this article and by receiving and filing the same the insurer shall be deemed to have assented thereto, to the extent, if any, to which the policy on which the application is made is within the provisions of this article.

The original of such application shall be sent by the insured to the insurer, and a copy thereof to the Veterans' Administration.

(2) The Veterans' Administration shall issue through suitable military and naval channels a notice for distribution by appropriate military and naval authorities to persons in the military service explaining the provisions of this article and shall furnish forms to be distributed to those desiring to make application for its benefits.

Sec. 402. The benefits of this Act shall be available to any person in military service in respect of contracts of insurance in force under their terms up to but not exceeding a face value of $5,000, irrespective of the number of Policies held by such person whether in one or more companies before the date of approval of this Act or not less than thirty days before entry into the military service; but in no event shall the provisions of this article apply to any policy on which premiums are due and unpaid for a period of more than one year at the time when application for the benefits of this article is made or in respect of any policy on which there is outstanding a policy loan or other indebtedness equal to or greater than 50 per centum of the cash surrender value of the policy.

Sec. 403. The Veterans' Administration shall, subject to regulations, which shall be prescribed by the Administrator of Veterans' Affairs, compile and maintain a list of such persons in military service as have made application for the benefits of this article, and shall (1) reject any application for such benefits made by persons who are not persons in military service; (2) reject any applications for such benefits in excess of the amount permitted by section 402; and (3) reject any applications in respect of contracts of insurance otherwise not entitled to the benefits of this article. Said Administration shall immediately notify the insurer and the insured in writing of every rejection or approval.

Sec. 404 When one or more applications are made under this article by any one person in military service in respect of insurance exceeding a total face value of $5,000, whether on one or more policies or in one or more companies, and the insured shall not in his application indicate an order of preference, the Veterans' Administration shall reject such policies as have the inferior cash surrender value, so as to reduce the total benefits conferred within the face value of $5,000, and where necessary for this purpose shall direct

VESTNilt

Soldiers and Sa I rs C vil Act of 1940 the insurer and the insured in writing of such selection.

Sec. 405. No policy which has not lapsed for the nonpayment of premium before the commencement of the period of military service of the insured, and which has been brought within the benefits of this article, shall lapse or be forfeited for the nonpayment of premium during the period of such service or during one year after the expiration of such period: Provided, That in no case shall this prohibition extend for more than one year after the date when this Act ceases to be in force.

Sec. 406. Within the first fifteen days of each calendar month after the date of approval of this Act until the expiration of one year after the date when this Act ceases to be in force every insurance corporation or association to which application has been made as herein provided, for the benefits of this article, shall render to the Veterans' Administration a report, duly verified, setting forth the following facts: First. The names of the persons who have applied for such benefits, and the face value of the policies in respect of which such benefits have been applied for by such persons, during the preceding calendar month.

Second. A list as far practicable of the premiums in respect of policies entitled to the benefits of this article, which remain unpaid on the last day of the preceding calendar month, which day is at least thirty-one days after the due date of the premiums, provided such premiums have not previously been so reported as in default.

Third. A list of premiums which, having been previously reported as in default, have been paid by the policyholder or someone on his behalf in whole or in part during the preceding calendar month.

Fourth. A computation of the difference between the total amount of defaulted premiums therein reported and the total amount of premiums paid as therein reported, after having been ,previously reported as in default. From this sum shall be deducted the total sum of any premiums previously reported as in defaut, upon policies in respect of which the Veterans' Administration has, since the date of such report, rejected an application for the benefits of this article. The final sum so arrived at shall be denominated the monthly difference.

Sec. 407. The Administrator of Veterans' Affairs shall verify the computation of monthly difference reported by each insurer and shall, within ten days thereafter, deliver each month to the proper officer of such insurer, a certificate in the amount of the monthly difference certified in respect of each insurer.

Such certificate shall be signed by said Administrator in the name of the United States, shall be in such form as the Administrator shall determine, shall be payable to the insurer within sixty days after the approval of the statement of account, as provided in section 411 hereof, and shall bear interest at a rate to be prescribed by the Secretary of the Treasury, payable with the principal. Such certificate shall not be trans erred except with the approval of said Administrator and shall remain with the insurer until settlement is made in accordance with this article.

Sec. 408 The certificate so delivered shall be held by the respective insurers as security for the payment of the defaulted premiums with interest. To indemnify it against loss the United States shall have a first lien upon any policy receiving the benefits of this article, subject only to any lien existing at the time the policy became subject to this Act, and no loan or settlement or payment of dividend shall be made by the insurer on such policy which may prejudice the security of such lien.

Before any dividend is paid or any loan or

Strana settlement is made the written consent of the Veterans' Administration must be obtained.

Sec. 409. In the event that the military service of any person being the holder of a policy receiving the benefits of this article shall be terminated by death, the amount of any unpaid premiums, with interest at the rate provided for in the policy for policy loans, shall be deducted from the proceeds of the policy and shall be included in the next monthly report of the insurer as premiums paid.

Sec. 410. If the insured does not within one year after the termination of his period of military service pay to the insurer all past due premiums with interest thereon from their several due dates at the rate provided in the policy for policy loans, the policy shall at the end of such year immediately lapse and become void, and the insurer shall thereupon become liable to pay the cash surrender value thereof, if any: Provided, That if the insured is in the military service when this Act ceases to be in force, such lapse shall occur and surrender value be payable at the expiration of one year after the date when this Act ceases to be in force.

Sec. 41.1. At the expiration of one year after date when this Act ceases to be in force there shall be an accou4 stated between each insurer and the United States, in which there shall be credited to the insurer the total amount of the certificates held as security under this article, together wh la accrued interest to the date of the accaunt, and in which there shall be credited to the United States the amount of the cash surrnder value of each policy lapsed or forfeited as pro vided in section 410, but not in any case a greater amount on any policy than the total of the unpaid premiums with interest the r eon at the rate provided for in the policy for policy loans.

Sec. 412. The balance in favor of the insurer in each case shall be certified by the Administrator of Veterans' Affairs to the Secretary of the Treasury, who shall pay to the insurer the amount thereof, which is hereby authorized to be appropriated, out of an Y moneys in the Treasury not otherwise app, •o7rhted, upon the surrender by the insurer o: f the certificates delivered to it from time to time by the Administrator of Veterans' Aff;Ars uncter the provisions of this article.

Sec. 413. This article shall n't l to any policy which is void or which at the option of the insured be voido° the insured is in military service. in this country or abroad, nor to any pa ,71-iich as a result of being in military service, either in this country or abroad proicies for the payment of any sum Jose than the face thereof or for the payment of an Ttdditiona: amount as premium.

411. This article sha l l a pply only to inscranee companies or ,a,sso , nations vI ich are required by the law under whieh they are organized or doing business to maintain a reserve, or, which if not so ream •ed, have made or shall make provision for the collection from all those insured in such insurer of a premium to cover the spoeial war risk of those insured persons who are in military service.

MAY USE COTTON FO TAX TOKENS Jackson, Miss.—No longer able to secure supplies of aluminum and brass, the Mississippi tax commission may have to turn to King Cotton for an answer to the problem of what to do about sales tax tokens.

As virtually all the aluminum and brass output is being dive! ted into defense industries, the tax commission is considering substitutes for the onemill aluminum token and the five-mill brass token. Among materials being considered is the new cottonseed plastic developed at the University of Tennesee.

Tokens made of cottonseed hull elastic are reported to be equally as light and duraole as those made of aluminum,

Nam It

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW.

The battle (May 30, 1434) was won by Miletinek by a stratagem. He ordered the van of his army, which was probably drawn up in front of the wagon-entrenchment, to simulate flight. The Taborites, perhaps rendered imprudent by their many victories, left their entrenchments, rushing out to pursue the flying foe. They were immediately attacked by the horsemen of Ulrich of Rosenberg and put to flight. While hastening back to their entrenchments they were attacked by the rest of the army of the nobles, who succeeded in penetrating into their "larger" at the same time as the fugitives. The battle now became a massacre, which continued through the whole night until the following morning. It must be considered as the extermination rather than as the defeat of the Taborites; 13,000 of their men perished in the battle, and several hundred prisoners were cruelly burnt to death in the huts in which they had been temporarily shut up. A small detachment only escaped. Prokop the Great, Prokop the Less (Prokdpek), and most of the other leaders fell in this battle. 'Thus these Bohemians could only be conquered by other Bohemians; they who had proved themselves invincible to all Germans, and had spread the terror and the glory of their name through the whole world." Though of course many Taborites still remained, yet PalackS7 is undoubtedly right in dating "the fall of Tabor" from the battle of Lipany, rather than from the capture of the town itself (which only took place in 1542).

The more warlike among the men of Tabor mostly left their country. They became mercenaries in the service of the foreign countries, especially in Hungary, and the Ukraine and other border-lands between Russia and Poland; the Cossacks in these districts are said to have learnt and adopted the system of warfare of the Taborites. The more peaceful and pious Taborites, despairing altogether of a world in which their religious views no longer prevailed, retired to secluded spots, where they gave themselves up entirely to prayers and devotion. They not inconsiderably contributed to the foundation of the sect of the "Bohemian Brethren" (Moravians) which arose about this time.

The complete defeat of the more advanced party in Bohemia was naturally followed by a reaction which extended both to political and to ecclesiastical affairs; and the reconciliation with the papal Church, together with the general acceptation of Emperor Sigismund as king, became certain from the moment of the battle of Lipany. A meeting of the Estates of Bohemia and Moravia took place only three weeks after the battle. A truce was concluded between the utraquist and the papal party, and it was decided to negotiate with Sigismund, with a view to his assumption of the government of the country. It was further decided to send a deputation to Regensburg, where the Emperor then resided, and where he had ben joined by representatives of the Council.

Sigismund received the Bohemian ambassadors (August 1434) very graciously. He assured them that he was no stranger, and that he considered himself a Bohemian and a citizen of Prague. He recalled to them his descent in the female line from their ancestors had once called away from the plough to their throne, and referred to the fact that his father's (the Emperor Charles's) name was still revered by high and low in their country. A complete agreement was not ob. taIng At Regensburg, trough the only cllsu

viteTNIK puted point now was the question to what extent communion in both kinds should in future be permissible in Bohemia and Moravia. The Bohemian representatives declared that they wished to be in full accord with their king before negotiating with the Council. For this purpose the Estates again met (October 1434) at Prague. The utraquists here made further concessions. It had become evident to them that communion in the two kinds could not be. forced on the adherents of the papal party in Bohemia. The Estates therefore decided to ascertain in what form communion was at that moment administered in all the parochial and other churches of Bohemia, and to propose that this should be the rule for the future.

The Estates further demanded that the Archbishop of Prague and his suffragans should according to the old institutions of the land, be elected by the Estates and the clergy, subject to the sanction of the king; they claimed, finally, that no Church livings in Bohemia or Moravia should be conferred on foreigners. These demands were transmitted to the Council, and it was settled that a new deputation of the Estates should meet the king and the representatives of the Council at Brno for further negotiations. This meeting only took place in July 1435.

Fresh difficulties here arose, especially with regard to the nomination of a new Archbishop of Prague. The envoys of the Council even made preparations to return to Basel.

They were at the last moment prevented from doing so by the efforts of Sigismund, who had already arrived at an agreement with his future subjects on almost all points. The Emperor even went so far as to sign a document by which he promised to lend the Bohemians his aid in maintaining the existing form of communion as proposed by the last Diet at Prague, and the right of electing the Archbishop of Prague and his suffragans. An immediate agreement with the representatives of the Council appearing impossible, further negotiations were deferred till a new meeting of the Diet took place at Prague (Sept. 1435).

At this assembly the Estates unanimously elected John of Rokycan Archbishop of Prague.

Sigismund was informed of this election, but an agreement still seemed far o ff. The Emperor had about this time given a verbal assurance to the envoys of the Council that he would not interfere in ecclesiastical matters; he thus practically cancelled the promises which he had made to the Bohemians. The latter, on the other hand, declined to accept the Compacts in the modified form suggested by the Council till Rokycan had been recognized as Archbishop of Prague both by the Emperor and by the Roman Church. At another meeting between the Bohemians and the Romanist envoys at Jihlava in Moravia in June 1436, the representatives of the Council still refused to ratify the election of Rokycan. They suggested that Bishops Philibert of Coutances, who had formerly been sent by the Council as envoy to Bohemia, should act provisionally as Archbishop of Prague. This proposal greatly incensed the Bohemians. The promises of Sigismund and his son-in-law, Albert of Austria, that they would use all their influence to obtain the recognition of Rokycan by the Roman Church to a certain extent pacified the Bohemians, particularly as the feeling in favor of peace was constantly becoming stronger in Bohemia. On July 5, 1436, the Bohemian deputies at last solemnly accepted and subscribed the Compacts, with the not very important modifications on which the Council of Basel had insisted. The representatives then rescinded the decree of excommunication against the Bohemians, declared them to be faithful sons of the Church, and proclaimed peace between Bohemia and the other nations.

Immediately afterwards Sigismund issued a decree confirming all the ancient rights of Bohemia. The regent Ale3 of Riesenburg reAlpo@ big Mitt, old 81gl g anma was recog:d

Ve stfedu, dne 15. fijna 1941. nixed as King of Bohemia by all the Estates of the country. Sigismund, now undisputed sovereign of the land, made his entry into Prague on August 23, 1436. He was enthusiastically received by the people, who now at last hoped for more peaceful times.

King Sigismund was already sixty-eight years old when he at last secured the possesssion of the kingdom. He was only to reign over Bohemia for a few months.

This period of comparative tranquility, after So many eventful years, may be passed over with very sligh notice. Sigismund's policy, though as reactionary as circumstances permitted, was rendered cautious by his experiences. When the necessary redistribution of the principal offices of State and court, took place, Sigismund attempted to exclude all who were not either Romanists, or belonged to that part of the utraquist party which was nearest to Rome. His views with regard to heretics probably differed little from those he had expressed at Constance many years before, but he was thoroughly aware of the importance of avoiding a new outbreak of hostilities. The towns of Tabor and Kralove Hradec, still held by the advanced party, were pacified by treaties which guaranteed to them a certain amount of autonomy. Of the few oponents of the new king John Rohde, Lord, of Duba, was especially remarkable. Even after the submission of the town of Kralove Hradec he continued a guerilla warfare, the center of which was the castle of "Sion"â&#x20AC;&#x201D;a name which, like Tabor, Oreb, and so many others, shows how great was the effect of the recently acquired right of studying the Scriptures. After a lengthy siege, Rohde of Duba was obliged to capitulate unconditionally. He and his followers were afterwards publicly executed on the market-place of the old town (Staromestske Namesti) at Prague. This injudicious severity caused great indignation in Bohemia, and was probably the principal c ruise of the renewed troubles during the last months of Sigismund's life. Among others, John Kolda, Lord of 2ampach, one of the few nobles who etill adhered to the party of Tabor, again tool; up arms and forcibly obtained possession of the town of Nachod.

More important than these local disturbances was the difficulty with regard to the appointment of an Archbishop of Prague. As already mentioned, John of Rokycan had been elected by the Estates, but neither the Pope nor the Council had confirmed his election.

Philibert, Bishop of Coutances, also resided in Prague, in an undefined â&#x20AC;˘capacity, but with the secret approval of King Sigismund. The king's attitude in this matter was not free from t h e accusation of double-dealing.

"Publicly Sigismund wrote to the Council recommending it to confirm Rokycan's nomination as archbishop; secretly, he advised the contrary".

Though no settlement of this difficult question was arrived at, the long-expected sanction of the "Compacts" by the Council of Basel at last reached Prague (Feb. 1437). By order of Sigismund a decree was read out in the Bohemian, Latin, Hungarian, and German languages, in the Corpus Christi Chapel at Prague, declaring "that the Bohemians and Moravians who received the flesh and blood of God in both kinds were true Christians, and genuine sons of the Church." Two inscriptions on stone were placed in the chapel to commemorate this important event.

To be continued YUGOSLAV LEADERS ARRESTED

* Since the Italian occupation of Split numerous Yugoslay s have been arrested by the Itali an Fascists and held as hostages. One of them is the well-known Yugoslav journalist, Ivan F. Lupis Vukich, former editor of the Hrvatski Glasnik, of Chicago. In Dubrovnik, Kristo Dominkovic, editor of Dubrovnik, was arrested and is held as a hostage. Likewise Dr. Redman, Arcibishop of Ljubljana, and Dr. J. Adlesie, Mayor of Ljubljana; were interned by the Fascist&

Ve sttedu, dne 15. tiina 1941.

A YOUNG NAZI BREAKS HIS CHAINS. (Continued from page 14.) castle. His job is to convert the owners and occupants to National-Socialism. He describes the Nazi Party in Saxony (1928) as being built up "penny by penny." Of the Party comrades he says: "They were possessed of a fanatical faith that they were the advance guard of a new Germany, a Germany that would , be different."

A high point in his Nazi life: he hears a Hitler speech in Dresden. But he feels more at home with Strasser.

Our hero takes his Party work with the utmost seriousness and conscientiousness. He decides he will go abroad for a year, better to "prepare" himself. He finds himself in a devout Christian home-farm in a Frenchspeaking part of Switzerland. He listens to discussions about mankind and patriotism. He hears the saying: Mankind, the whole of Christendom, stands higher than country. And he says: "What nonsense!" He suffers from Heimweh. The Velkischer Beobachter is still his food: "Germany must once more become an arms-bearing nation, then we shall dictate!"

French Influence But another Captain comes into his life, a French one this time, a remarkable Captain Bach and the founder of the "Chevaliers de la Paix." Captain Bach becomes a most powerful influence. He incarnates and spreads what is best in post-war France.

Our young Nazi decides to go to Paris and to France. He participates in endless discussions. The scales begin to fall from ` his eyes.

A time comes when he suddenly sees a new task before him: to reveal the true face of France to the Germans and especially to his Party fellow-members. He tries to do it. The reactions from the Fatherland are: "Don't forget to remain a good German!" "You must be in the pay of the French!" He perseveres, begins to lecture and work with the "Chevaliers de la Paix." He learns how much France desires peace and understanding. He becomes convinced that France "has no objection to a great, only to an aggressive Germany."

A Leter to Hitler It is at this stage that our Nazi decides to write a personal letter to the Fiihrer, telling him of these greatest discoveries he has made.

I wish I could read you the whole letter. It contains the sentence: "A grave change has taken place within me. I have come to see clearly that our movement is mistaken about the thoughts and sentiments of the French people."

The leter remained unanswered. He listens to penetrating criticism of "German mysticism."

He can write: "I was cured all 'isms'. . . . The individual must be trained to become an independent thinking personality. Democracy alone could solve this problem French and German reconciliation is an important part, of this task."

He returns to Germany and continues there his peaking. He works with a few like-minded people, with Captain Bach and a blind German officer Heideck, as the leading, inspiring figures. They meet in middle-class, professional homes. It is one aspect of Germany's tragedy that its intelligentsia stayed at home to listen to Beethoven and left politics to "men of action."

Our disillusioned Nazi lectures before an officer's group in Germany. The cynical response he gets at the end from the officer in charge is: `I think we are all agreed you are doing valuable work . . . it deserves sincere support of nationalist circles throughout the Fatherland. Your task is clear," the officer continued: "You must maintain peace in the West until the day we have finished with the Poles. Then we'll take care of the French in a few month's time."

Exile The Nan, in a Germally with,

VESTNiK

6 1/2 -million officially out of work, confronted with the fanaticised Hitler Movement, is in despair. Hitler is Chancellor. The blind German officer, Heideck advises, nay, comman our hero to leave the Fatherland.

"Who are you to dare to rise against this moving mountain? he asks himself.

"Against this mysticism reason was powerless. The Nazis had transferred the struggle to the transcendental plane and there it had to be fought out. Parties and men who fought an another plane were weaponless. This faith could be opposed only by another faith—the faith of the' Sermon on the Mount."

He goes abroad—to Yugoslavia. He settles near Geneva for four years and does what he can, in writing and lecturing to wrestle with the "idea of the League of Nations." Those who come from Germany pay him a visit. They tell their stories of the Home Front. A time comes when the Swiss authorities ask him to sign on the dotted line that he will desist from political writing and speeches.

"For me," he writes, "there was no more work." The little "League of Nations" Swiss cottage was left behind. The disillusioned Nazi found his way to the U.S.A., where his book Convert to Freedom was written and first published.

This is my holiday story. You will ask me: What is one disillusioned Nazi among so many?

I shall answer you, as I said, like a child on holiday, here where the sea breaks over a front wide and deep, longer than two thousand miles. Do you remember what Winston Churchill once said about the many owing so much to so few? E. W. Dobert, the hero of this story, in one way belongs to the "so few." Lord Vansittart, in his Black Record — one of the most penetrating, informed and true of popular descriptions of Nazi Germany which the war has heard and seen, wrote the words which I have put as a preface to this story, about the need for a "fundamental change of soul."

E. W. Dobert is that change of soul. It is he who redeemed a wicked city. It is of such that new worlds are built.

V Bryan, Texas.

Dear readers!

I am glad to write few lines to the Vestnik about our nice time we had at the SPJ ST. Snook Hall Dance. The roads were so bad we thought we never will come home. Snook, Texas is a very nice little town, such beautiful SPJST. Hall and a real big School. The people are so nice that we always feel like at home at Snook also at New Tabor near Caldwell, Texas for that was my parents home place.

Many times I meet people that my Daddy and Mother knew, all we had to say do you know Thomas Maly, well that's my Daddy. We see many houses, gins and chimneys, that my Daddy helped to build. He is seventy six (76) years old. He has never forgotton Caldwell, or Snook also Tunis, Texas. We really enjoyed ourselves among you good people. You see we travel all around Brazos County and we are glad that all of you like the "Silver Jackets", string band from Bryan, Texas, who plays the Czech's music as well as the modern music But wait a minute I didn't finished telling you how we got home that night from Snook, Texas. We left about 12:00 o'clock and went about three miles, and some car got stuck and we had to go back about four miles and turn in some one's field, that was worse then the first road. Now what? There was nothing else to do, but turn back and take another road thru Tunis, Texas. Then we started for Bryan, but our stomachs felt upside down. At 2:00 o'clock we came to Bryan. To the cafe we went still with our heart in our throat hungry we were but all we got was a cup of coffee, pies and cakes were gone, The boys from the camps spent the 'night at the American Legion Home in Bryan, Texas,. You take couple of thousand of hungry nays come to vown you tray kno7' hov,7 f; 1 .1 ht. ,.;,krs 4.1(1 1:1

Strana 17.

The cubboard was bare. The cook told us the army got all his eats. But since it was for our boys it is always welcome. Soldier boy you first; so we left Bryan and came home at 2.30 o'clock early in the morning. Thank God for bringing us save home, if it rained that night I know you Snook people would have lot of company for couple of days, I am always for good roads for I know what worry it is whenever it rain.Seems like bad roads just burn your car up. Now I think Snook will be real town, when they 'have the roads paved, no more worry when it rain, and more people will visit and shop in Snook, Texas. Well I must end and write next time, for you see I am still dizzy from rocking from side to side on the muddy roas, hope next time the weather will be better and the roads be dry. We send hello to all our friends, everywhere may we meet again do write to the Vestnik some time and tell us about your trip would be glad to hear from all of you. . Mrs. Albin E. Fridel V Baylor University, Waco, Texas.

Dear Readers of the English Section: It was my good fortune to have an opportunity to make a trip north and visit several states as well as drive through part of Canada.

The day after the Summer Session closed at Baylor University we packed some of the things that we thought will be needed on the trip. We found though that much of what we took with us we did not need while there were things we should have taken with us. Mrs. Kovacs almost froze to death (so she says) in Canada. The morning we spent in Welland, Ontario, was rather chilly almost down to freezing.

Driving through Texarkana and Little Rock, Arkansas, we ran into a "Millitary Zone" which was part of the army maneuvers and could not drive any faster than about thirty-five miles. Often we had to stop in order to let the soldiers go. Of course, it was not a question of whether we let them go or not. The M. P. motioned and we obeyed. The delay was not pleasant but it was good to see part of the millitary might of our nation. Those boys were our boys. Young men who were ready to fight for the retention of the form of governme that gives us freedom to use our rights as human beings. Our boys stand for democra—,.

They understand, and I have snoken with some of them, that we as a nation do not want to fight in order to destroy the Leedom of other peoples nor to break down the governments of other nations. If and when the American nation fights, it does so because it must defend democracy at home as well as in the lands of the smaller nations of the world. We do not compel others to accepts our way of living but surely it is only proper that we stand at the side of those nations that want to retain the democratic way of life.

Chicago was on our way only because we had a friend with us from Waco whom we took to Chicago. Those of you who were in that city will remember how large it is. We drove to see part of the famous Chicago University. stopped at Hull House, and drove by the smelly stork yards. The whole city is buzzing like a bee hive. From Chicago we drove to Detroit and across the border into Canada. If you ever have a chance to make this drive do so for it goes along the lake for about three hundred miles. Acres upon acres of tobacco is grown along the lake. Of our experiences in Canada I am going say something in the next letter.

It is good to see the letters coming from various parts of Texas and learn from these of your school and social activities. (Just between the two of us, I always read the English section first).

Sandor B. Kovacs.

V It was Elbert Hubbard who wrote: "If you want work well done, sele!:t g busy man—the 1.±6 tinti=

Strana LEST NEDt1, po zahajeni iitoku proti Polsku, pfesne 12. kijna 1939, uvefejnil easopis "Das Schwarze Korps", kterY je Atednim organem oddilti S. S., tyto kadky: "Nacionalni socialismus nezna, pojem imperialismus, nezna, napoleonskou posedlost, Vklyt' to by byl zriejmY protiklad. Jen lido, kteti nikdy nestudovali dejiny narodu a jejich dynastii, mohli pog etile tvrdit, ze Nemecko chce dobYti Ukrajiny nebo Ruska a.2 k Uralu, nebo Bah vi jakeho ktere nebylo nikdy domovinou nemeckeho naroda.

Jen liberalni Nemecko, kidici se obchodnimi zajmy a myslici v statnich pojmech, mohlo snad uvakvat o takovem ztte gtenem a dobrodru2nem zanaeru, kterY by opakoval Napoleontiv pochod na Moskvu."

Obchodni zajmy nemohly tedy vesti Vet gi, kdy podnikla iltok proti Sovetskemu Svazu.

Rozhodovaly snad vojenske zajmy?

Tuto otazku zodpovedel nejznamej gi vojenskY spisovatel, plukovnik prof. Dr. glechtic von Niedermayer, v easopise nemeckeho generalniho gtabu takto: "Prostor byl pro obranu vklycky jednim z nejsilnej gich spojenctl. ObrovskY prostor So yaskeho Svazu chrani nyni zemi pied velkYmi leteckYmi U..toky (krome nekolika vet gich cila na hranicich: Leningrad, Dneprostroj, Baku). Ka.zeri a inteligenci rude armady nelze podeeriovat. Rusk vojak je hotdevriatY bojovnik, kterY dovede dobrie odporovat. Minulost poueila nas i Rusy, jakemu nebezpeei se vydavame, pouZiva-li nas nejaka tieti mocnost jednoho proti druhemu."

Hitler byl sam onou trieti moci, ktera dala povel k Utoku proti Sovetskemu Svazu. Objevily se pileiny, ktere ho k tomu pkinutily. Chtel-li nacismus ye syYch vYbojich pokraeovat a zajistit svou nadvladu, musel uvakt take obchodni a vojenske zajmy. Pakt o neutdeni, kterY Hitler podepsal se SovetskYm Svazem, nemohl bYt na trvalo snesitelnou Upravou yza.jemneho pomeru mezi obema velmocemi.

AZ do chvile, kdy podnikli iltok proti Sovetskemu Svazu, meli take naciste utkvelou myglenku, ze utvoieni samostatne Ukrajiny je Cast celeho planu pro "novY kad" v Evrope. Hitler

VileTNIE

Muck° a Ukrajina.

J. Kalmer. dr2e1 v pohotovosti celY sbor lidi, kteki se pkipravovali na ulohu Quislingt. Nikoli proto, aby v dobyte Ukrajine vladli, nYbrZ; proto, aby nacisticke, dobYvaene zamery podporovali. Po rozbiti Oeskoslovenska mohl se na pkiklad i pater Vologin utegovat nekolik dni bludnou pkedstayou, ze male Uzemi Podkarpatske Rusi stane se kolebkou "velke ukrajinske jednoty". Vidina se rozplynula, kdy2 Podkarpatskou Rus obsadilo Mad'arsko, ktere rozpustilo nejen organisaci Sieti, ale zbavilo zemi take vgech vymdenosti, jich2 v ramci 6eskoslovenska dosahla.

Neblizge obeti nemeckYch sliba byli volyn gti a halieti Ukrajinci, ktere Nemee uznavali — na rozdil od Polakt — za rovnopravne Piiznali jim pray°, aby utvokili ukrajinske legie, ktere mely bYt zalladem pristi armady, bojujici a umirajici za Nemecko. Valce ukrajinske nacio nalni organisace (UNO) postiehl, of jde a odjel do kima. Naciste objevili ihned noveho ukrajinskeho "osvoboditele" v byvalem generalu Skoropadskem, kterY v r. 1916 podal carovi pametni spis, v nem2 na ukrajinske pdadavky proste zapomnel V r. 1918 kdy mu hrozilo, ze ztrati sve velkostatky, objevil nahle sve "ukrajinske vedomi". Nemci prosadili, ze se stal ptedsedou strany, kteria, vyhnala socialne-revolueni "Radu" a pomohli mu take, aby se prohlasil "hejtmanem Ukrajiny". Viterstvi spojendi rozhodlo vgak take o Ukrajine a vratilo ji v geruskemu svazku.

Skoropadski, kterY se nacisttiun hodil, aby rozpoutaval ukrajinskY nacionalni socialismus, je opet odstaven. Zpra,vy z Nemecka naznaeuji, ze vladcem Ukrajiny, kdyby ji Nemci dobyli, bude dr. Lasch, kterY je nyni administratorem vYchodniho Bailee. Nemluvi se jiZ o samostatnem ukrajinskem state, nYbrZ o nemeckem protektorate, kterY ma bYti germanisovan pre.ye tak, jako Polsko nebo Ceske zeme.

Jde samozkejme o plan, kterY poeita s delgi

Ve stfedu, dne 15. fijna 1941. dobou. Ukrajina je pouze caste velke koncepce, ktera pochazi jegte z prvni svetove valky. Zmiriuje se o ni zprava generala Arze, bkvaleho fa rakousko-uherskeho generalniho gtabu, kterST ji sestavil pro rakouskeho ministra zahraniel, hrabeie I3uriana. Zprava vy'Sla ye sbirce tajnYch dokumentfi, kterou v rote 1936 vydalo stabil nakladatelstvi v Moskva pod nazvem `,Nemecka okupace Ukrajiny". Arzova zprava opird se o memorandum generala Alfreda Krausse, kterY se pozdeji prohlasil za vildce nacistickYch dfistojnikt v Rakousku. Jeho \TYvody zneji tak, jako by je byl napsal dnes: "Nemci sledovali v Ukrajine svflj zvlagtni hospodatsko - politick cil. Snak. se o to, aby si zajistili nejbezpeenej gi cestu do Mesopotamie a arabskych oblasti, do Baku a Persie. Tato testa vede pies Kijev, Dnepropetrovsk a Sevastopol. Domnivam se, ze chteji ovladat Krim, at' tf2 jako "chranene tizemi" nebo jako kolonii.

Mokia take v nejake jine forme. Nelze pkedpokladat, ze by tento dfilektY poloostrov opustili.

Aby zminene testy dokonale vyuzili, muse ovladat hlavni 2eleznieni trat', tak'Ze se musi zmocnit take nejdfilditej gich dolt' v donske panvi, ponevad2 zasobovani uhlim je z Winecka a2 k teto Zeleznici a k 6ernemu moii vyloueeno. NejakYm zptisobem zajisti si oboje.

PM tom vyukji Ukrajiny jako obilni zasobarny.

Protihodnotou ma byt ukrajinsky trh pro nemeckY prtunysl. Tento timysl naznaeuje ptiznani generala Gronera, kterY prohlasil, ze dokud Anglie uzavird Nemecku cestu na zapad, zajima se Nemecko hlavne o cestu, ktera vede pies Ukrajinu a Krym k Indii."

NacistickY zanier je tedy stejnY jako byl cil cisakskeho Nemecka. I situace je stejna jako v minule svetove valce. Nebezpeei je ov gem vetgi, ponevadZ Ukrajina je nyni dillektou prilmysloyou oblasti a dodavatelem prtimyslovYch surovin. Kdyby se nacistilm podatilo ovladnout ukrajinskY prtnnysl na vYchod od Dnepru, melt) by to znaenY vliv na prodlouZeni valky. Proto je boj o Dnepr tak yYznamnY, aekoli o koneenem vYsledku valky a viterstvi spojendl nelze pochybovat.

European Correspondents.

11.11111•11111M•Nii

(es. rozhlas z LondYna zakadil do sveho programu vYbornou satiru na Tuskanyho, Vrbu a podobne eskamotery, kteti se produkuji v melnickem rozhlase).

A jai POSLUCHA6I, promluvme si tentokrat ---V1 neco o eeskYch dejinach. Musim yam oznamit hned na zaeatku, ze cela na'Se historie byla zfalgovana neslYchane drzYm 2ido-zendfskYm spiknutim a soustavnou geptanou propagandou, kterou zahajil povestnY plutokrat Kosmas na pdatku XII. stoleti, v niz pokraooval smutne znamY svobodny zednat Balbin v stoleti XVII. a kterou dovrgil tak zvanY narodni viidce Franti gek PalackY, jeho podeztele Zidoanglicke styky se prave vy gettuji. Vgichni tito nepovolani kronikaki, z nich2 ani jeden neeet1 "Mein Kampf", tuto bibli moderniho eloveka a pramen ve gkereho vedeckeho poznani, liai nage dejiny jako stalY zapas s Nemci o udr2eni nagi samostatnosti a na geho jazyka. U2 ten Kosmas mluvi o nemecke nadutosti, suberbia teutonica. Ale my vime, odkud vane vitr. Tento pan studoval v Lutychu, odkud byl v nelegalnim styku s eeskoslovenskou emigraci v LondYne a ptines1 domt pod yratne myglenky. kejte, ze tehdy je gte eeskoslovenske emigrate nebylo; my to vime lepe a kdy neda yno vitezne vojsko obsadilo Lutych, na gly se nesporne dfikazy, 2e toto belgicke mesto bylo jednim ze sttedisek zloeinne protinemecke agitate. Je pravda, ze v minulosti byla nedorozum'eni mezi Oechy a Nemci, ale to byla na dobro smazana 15. bkezna 1939, kdy na g viidce vztahl svou ochranu zapominaje velkomyslne, jako s nami rnivala potiZe za Bketislava, P •emysla Otakara, 2f2ky, Jitiho z Podebrad a jinYch plutokrat y ye sluZbach londYnske bursy. Velkomyslnost na geho VI:Wee vyplYva z ptesvedeeni, ze nas neodpovedni agenti londYnskYch zednaIskYch ldi zatahli v minulosti bez na gi vale do onech valek s Nemci. Z eeho plynuly ty valky? Podivejte se mill posluchaei, a pochopite na prvni na mined, ze •ige musila s nami valcit, protae

NacisticV vAlad eeslicrch dejin. jsme usazeni v samem srdci nemeckeho ZivotMho prostoru jako stela zasazend do nemeckeho narodniho tela.

A jak se stalo, ze jsme se dostali do tohoto postaveni, kde jsme ohroZovali bezpeenost rise?

Za to nemtfZe nikdo jinY, ne2 tak zvany praotec tech. Take o tomto muai bude tieba jednou pravdu. Neni napadne IA to, ze o nem psal basne Julius Zeyer, mu2 bez arijske babieky? Narodne - socialisticka :Oda ma prosttedky, jimi2 prozkoumava nejdavnej gi rninulost stejne pkesne jako ptirodopisec, kterY pod mikroskopem studuje Zivot drobnohlednYch Zivo&chit. A co bylo zjigteno nade vsi pochybnost o onom muZi, jemuZ legenda rika praotec oech?

Ptedne se nevi nic zarueeneho o jeho puvodu.

Podobne jako skutedne jmeno doktora Benege je vlastne Maimonides, jak pravi Talmud, tak je jmeno tech pouhY pseudonym nebezpeeneho agenta Intelligence Service, jeho skuteene jmeno je Smith. Mfdeme prozradit pozadi celeho toho ohromneho spiknuti proti nisi, je'2 nas tak velkodu gne chrani. Jakmile se dovedeli plutokrate v LondYne, ze se eechove hodlaji stehovat na zapad, poslali ihned ze sve agentury v Podwoloczysce sveho nejmazanej giho agenta, ' aby vedl toto stehovani been ve smyslu nepkatelskem nemeckemu narodu. Neni pravda, ze by byli meli staff 6echove zvla gtni chut' usadit se pod itipem, v samem tYle Nemet. Pokud vime, meli naopak innysl odstehovat se do Ameriky a v torn smyslu bylo uZ vSechno praveno. Netikejte, zee Amerika tehdy jests nebyla objevena, to je opet jeden Zido-zednatskS7 blud, kterST nemecka, veda opravuje.

Pan Smith se tady zavazal lond3insk3"7m plu-

tokrattim, ze zavede Cechy ' tam, kde je chteji mit. Nag i ptedkove pied patnacti sty lety byli stejne davetivi jako nynejk generace nageho naroda pied , dvaceti lety a dnes. Naslouchali g eptane propaganda ochotneji neki nezigtnym radam moudrYch vlastencti, kteti je marne varovali, aby se neusazovali v nemeckem Zivotnim prostoru. LondYnskou City stala ov gem tato operate ukrutne penize. MtiZeme posloukti doposud neznamYmi podrobnostmi. 0 tom vgem byl napsan protokol, podle neho2 bylo vyplaceno panu Smithovi dvacet tisic Tiber gterlinkti krome velike ddivotni pense. A vite, mill posluchaei, kde byl ten protokol patnact set let dobte uschovan? Nemeeti &end jej na gli pti vykopavkach na 2idovskSrch pecich. Tim je definitivne dokazana souvislost mezi anglickYmi plutokraty, svobodnYmi zednaki a pokolenim 8alomounoqm. Nak dedkove se stali obeti teto hanebne meznarodni intriky,• v mel ostatne take sve prsty sekretariat Spoleenosti naroda. Tak se stalo, ze jsme se usadili prave tarn, kde nas velikS7 a hrdinsk3"7 narod nemeckY mohl nejmene pottebovat. MtiZeme se divit, ze se nas chtel zbavit? Divit se mtZeme namak tomu, ze nas nechal it a ze nam jeSte dnes dovoluje po'givat dobrodini nemecke vzdelanosti.

Vybavte Se, mili posluchaei, z dukvni otravy sve nekdejSi demokraticke vSichovy, nechte Palackeho a dekujte denne Velikemu VUdci velike nemecke rise, ze yarn laskave dovoluje dSTchat.

Dr. Gustav Winter.

V A piese nezapomriel.

Teta donesla detem dort. Nechala jej ye svetnici. Kdy2 se vratil, byl prye. "Jeniku, nemohl jsi kousek nechat sesttioce? Copak jsi na ni vabec nemyslil?"

"O ano, po celou dobu jsem mel strach, ptijde diiv, nez jej snim."

p

Ve stiedu, d e 15. tiJna 1841.

trans

TOMTO znameni Nevim, kolikrat jste V je uz slyecli, tri teeky spolu s pomlekou, ale mohl bych se vsadit, ze ztratily jia na vady nudnou a nezajimavou Sed', ktera nas at do nedavna nedovedla vzruSit. V Morseove abecede znamenaji tri teeky pismeno V. BYvaly to teeky bez Livota, bez hudebniho zabarveni a bez obsahu, teky cela vaedni, pouhe techniche znaaky technickeho veku. A najednou oaily. Kdya jsme je pred nekolika dny v londYnskem rozhlase, naslouchali jsme jim jako yznosneinu hudebnimu dilu. Najednou mely tvar i obsah — najednou to pomleka, ktera je doprovazi, znela jako vyvrcholeni drasave hudebni yety. Proste proto, ze je obklopila slova, vysvetlujici s nalehavou a pronikavou jednoduchosti, co vsechno mute pismeno V znamenat. Victory, victorie, vrijheid, viterstvi Prosta, soustredend a kouzelnd znaeka s nadeji, kterYmi aiji miliony lidi v porobene Evrope, obehnane nehmotnou, za to vSak tim vraaednejSi zdi. Hlas, kterY nam tajemstvi Morseovy znaeky vysvetloval, pravil tine a dfiverne: Po cele Evrope vidaji ted' naciste pismeno V. Pik je — jako yYstrahu a vYzyu — neviditelnd ruka. Dovedeme si terrier predstavit jeji veSteckou podobu, kterd nacistrim pripomina, ae jsou obklopeni ne yiditelnYmi a mleelivYmi neprateli. A mleeni Casto zabiji. Vnak nejistotu, vyvolava vnitrni napeti, ktere vyeerpava a ... mleky hrozi. Nediva se na aalarniky Evropy jenom se zdi, ale i zahony kvetin nabYvaji tvaru pisrnena V. Li-

IZAD

V " • •

de se zdravi tie a driverne dvema prsty, rozevrenYmi do rismene V. fzimska petka je take V. Proto pry narovnavaji sedlaci sve ohnute hrbety, kdya hodiny na stare vesnicke yead ukazuji pet.

Pane Boae, kolikrat jsme naslouchali se schylenou hlavou prvnim vetam Beethovenovy pate symfonie. ftika se ji Vitezna, je to Beethovenova symfonie svobody. Pozoroval jsem east° lidi, jak reaguji na prvni takty teto hudby. Neprihodilo se nikdy, aby se neuzavirali nejak do sebe, aby se jim na tvall neobjevil vaanY, zamySlenY vYraz. Sklopili vadycky zrak, eekali vzrukne jako by mel v nejbliaSim okamaiku vstoupit do domu posel, prinakjici osudnou zpravu. Nebo sam osud. Zmocnila se jich vadycky predtucha neeeho, co nazYvame nejruznejaimi jmeny, kdya nejsme s to zachytit yzajemnou souvislost a zavislost zjevt, ktere nam kamsi daleko unikaji. Prvni takty Beethovenovy pate — ano V. — symfonie zmocriuji se celeho eloveka, pronikajice ho predtuchou rise svobody. Ta symfonie zni totia z hloubky terrier nedozirne v rytmu svobody a viterstvi. To je ten osud, kterY se tak y aane a neodbytne hlasi. Valid a ustupuje, eeka, a obchazi, ale zni stale hlasiteji a silneji, nedavaje se koneene prehluSit nieim. Stoji u dveri, i kdya jeho eistY zvuk zastiriuji prozatim infernalni zvuky vralednYch tanku a le-

HOUSTON, CIS. 88

PORADA VELIKY BAZAR A PRI TOM I DIVADLO VE PROSPECH S. A. C. T. V

tadel, jejich2 kridla v she2bo.ch hnedSrch barbaiu prina§eji jen zkazu a nevolnictvi.

.1•••■•■

radove budove na Studewood

v nedeli, dne 26. tijna Bazar bude otevien jii v 10 hod. dopol. ()bed bude piichystan na 12 hodin Program zapoCne piesne ye 3 hodiny odpol. americkou a Ceskou hymnou PROSLOV A UVITANI NAV8TEVNiKt, BR. C. H. CHERNOSKYM ZAPENi PISA:

"Ta nage zem je jako zahridka" Pi. JANIE MAE RULIK-FRANKOVE, HUDEBNI DOPROVOD SLEC. NAOME KOSTOMLATSKE. SLAVNOSTNi itEeNili BR. FRANK MOUtKA. Divadlo pod nazyem

"U JEZERA" Narodni opereta o 3 jednanich.

OSOBY: DobeA, bohatY sedlak br. Dan Darilek Matenka, jeho dcera ses. Rudy Zatopkovd Udieka, start' rybar br. Joe Kalousek Aninka, jeho dcera ses. Frant. Olexo ya ml.

Kubee, vdovec br. Joe Kaepar rolnik br. Tim KostomlatskY Jenik, jeho syn br. Jerry Vodehnal Sbor deveat.

Zpevy iidi: br. F. HlavatY. — Hudba: sleeny N. Kostornlatske

Hudba odpol. i veCer: Harmonizers VSTUP: PAN 45c — DAMA 30c — TAX ZAPOtiTAN Veder pied zahajenim tame bude zatantena narodni Beseda.

0 chutna jidla a obderstveni bude naleaite postarano.

13ratti a sestry, timto vas zveme z blizka i z daleka, vidite na jak' toel to jde, proto necht' jest vYtelek velikY, doba jest vaAnd, kadeho dolaru jest} tfeba.

ZABAVNI VISOR.

DO

Prozatim. . . . Mysli nacistieti vojaci v cizich zemich na tento smysl Beethovenovy pâté symfonie? A napadlo jiz nektereho, proe je vyjadren pojem vitezne svobody v tolika evropskYch jazycich slovem, ktere zaeinaji pismenem V? Nahoda? Nebo bezdeenY projev vnitrni souvislosti, kterou jsme dosud jeate nevypatrali? At' je to jakkoli, skromne, proste a velke znameni obklopuje piece jen dobyvatele na kaadem kroku. Jejich zrak zristava viset na obou primkach, ktere toto pismeno tvoit Znameni je hlida. Varuje a primlouva. Zaleai jen na nich, zda pochopi Yeas nejen smysl Leto lidske znaeky, ale i hudbu, kterou stvoril nemeckY stoupenec evropske a lidske svobody.

Nas nesuauji pochybnosti o torn, ze osudu, kterY bull na dvere, bude jednou otevreno. Snad uz zitra a snad teprve pozitri. Na torn ua tolik nezaleai. Hlavni je, ae se ye znameni vitezne a nove svobody shledame se s yYm domovem nejen my, ale ae se kolem nej sejdou take v'Sechny narody, dries tak krute umleene.

Kornel Synek.

V

Duby z doby Karla IV. — V Petrovicich u Trebechova vzali v ochranu star' dub v lese "Koneinach", story 150 let. Chraneny jsou tea duby "Na stavbe", ktere pochazi z doby Karla IV. Nekolik z techto dubisi zaelo jia starim.

CORPUS CHRISTI A OKOLli

Nirodni Manifestaini Slavnost spojena

s Piknikem, Viroonim Trhem a Bazirem Bude pokadana

v nedeli, dne 19. tijna V SiNI MORAVAN ZAtATEK V POLEDNE S CHUTNYM OBEDEM PROGRAM: 1. Zaeatek ye 2 hodiny odpoledne americkou a eeskou hymnou.

2. Ceremoniar predstavi — br. Vladimira Maudra, predsedu S. A. C. T. a vlastence dustojneho pdna J. C. Kunce, mistopredsedu S. A. C. T., kteri promluvi v reel Ceske, a francouzskeho zastupce De Gaulova hnuti, kterY promluvi v reei anglicke.

3. Po programu proddvani a yydraacivani da ovanYch veci.

4. Pokraeovani volne zabavy do wade.

V 8:00 HODIN

aneeni Zabava!

Znima Patkova hudba ze Shiner bude bude ueinkovat ve dne i veeer Nak krajanska verejnost z bliza i z dali jest srdeene a uctive zvana.

ViBOR.

Strana 20.

Finan6ni zprka ueetnika HI. Radu.

P-L;EM OD itAp t ZA MESIC ZARI 1941. kád Datum Za Obdr2eno $ 240.02 1 16 srpen 2 18 zari 17.00 3 20 srpen 31.92 4 22 srpen 527.16 5 12 zari 35.12 7 17 zari 219.28 9 20 srpen 224.84 9 12 nemocenska, 1.00 80.75 10 18 srpen 11 18 zati 74.99 12 16 srpen 31.60 13 25 srpen 163.98 14 9 srpen a zari 96.58 16 23 zari 200.04 17 16 zail.

188.09 17 16 cert. .25 18 24 zari 23.46 18 8 srpen 18.71 77.21 19 24 srpen 40.22 21 11 2441 22 15 zari 44.33 23 23 cert. .50 23 17 srpen 216.88 24 24 srpen 751.89 24 19 cert. .25 25 23 nemocenska 3.50 - 305.07 25 19 srpen 26 21 srpen 50.28 154.01 27 21 srpen 568.27 28 15 srpen .25 28 10 cert.

1.50 28 20 riemocenska, .25 28 20 cert.

778.41 29 13 dervenec .25 29 4 cert.

80.38 30 12 srpen .25 31 22 cert.

94.73 31 19 srpen 32 18 srpen 82.97 33 24 srpen 161.80 34 18 zari 25.53 123.67 35 16 srpen 1.87 35 1 1 Olen 24.60 37 26 zari 38 24 eervenec, srp., zari 181.29 39 26 srpen 175.16 39 1 nemocenska, .50 1.00 40 21 nemocenska 476.00 40 17 zari 92.44 41 19 zari 42 18 zari 49.09 43 12 eervenec 29.44 73.05 44 18 srpen 305.76 45 16 eervenec a srpen 47 21 srpen 394.57 471.86 48 16 srpen, zari .25 49 24 cert.

88.66 49 19 srpen - .25 49 11 cert.

87.85 50 26 zari 68.08 51 18 srpen 82.01 52 20 srpen 477.18 54 29 derven, eervenec 112.68 55. 17 zari 281.77 59 29 eervenec, srpen 128.40 56 3 eerven 45.00 57 10 srpen 96.36 58 25 zari 12.74 59 12 aervence, srpen 107.29 60 20 Mien a2 prosinec 51.62 Cl 18 zari 1.50 Cl 15 nemocenska 52.98 62 12 eervenec 52.98 62 12 srpen 243.89 63 22 zari 44.92 64 18 srpen .25 64 8 cert.

101.04 65 25 2á81 82.28 65 3 srpen 246.92 67 27 zari 1.50 67 21 nemocenska 339.96 68 12 srpen 131.62 69 15 srpen, zari

ye sitedu, dne 15. thus 1941.

NigSiNlit

70 19 sari 71 19 srpen 72 24 1 e'en 72 18 saki 73 12 saki 74 27 ku predu 75 11 dervence a sari 76 23 srpen 77 16 eervenec, srpen 78 21 sari 79 10 eervenec, srpen 80 24 sari 81 17 srpen 82 16 srpen 83 18 derven a4 srpen 85 18 srpen 86 18 cert.

86 12 eervenec, srpen 87 24 srpen 87 17 1 Olen 88 26 srpen 89 20 sari 89 1 1 Clen 90 26 sari 91 11 srpen, sari 92 26 srpen 94 16 sari 95 23 sari 96 3 srpen, sari 97 25 saki 98 19 srpen 99 16 dervenec, srpen 100 12 srpen, sari 101 24 sari 102 19 eerven a8 srpen 103 19 srpen 105 19 sari 108 15 sari 109 18 eervenec a2 zari 110 16 zari 112 20 zari 113 19 114 11 zari, srpen 116 21 nemocenska 116 17 zari 119 26 zari, 121 16 zari 122 25 zari 123 18 srpen, zari 124 16 srpen 125 16 srpen 126 1 nemocenska 127 13 eervenec, srpen 128 16 zari 129 10 2á81 131 12 eervenec 0,2 zari 132 21 zari 133 22 srpen 135 27 zari 136 16 srpen 137 24 zari 138 9 srpen 138 5 cert.

138 24 zari 140 9 sari 140 5 2 eleni 141 24 zari 141 19 cert.° 142 18 srpen 143 19 zari 144 26 zari 145 22 srpen 146 24 zari 146 20 cert.

147 9 zari

416.53 ktefl eekaji na pomoc od nas vgech 193.18 148 22 srpen 1.00 v svobodne zemi americke.

52.76 148 15 nemocenska Kdo jsi schopen pracovat, bud' 10.40 48.96 150 11 1 Olen 78.53 na svem miste a nezapomeri prijit 127.84 151 20 sari 40.- do schtze dne 19. kijna v Placedo.

74.43 152 19 Za odboeku Placedo: 2.50 11.94 153 21 nemocenska, Ant. B. 8mejkal, preds.

113.74 74.20 153 19 sari 233.17 V 48.23 154 26 srpen Mark Twain 39.62 51.19 156 24 srpen, 49.49 se jednou ptel s mormonskSrm ka60.02 158 26 saki 171.42 zatelem o mnohoSenstvi. Mormon 77.32 159 22 sari 46.88 mu toti2 dokazoval, Z 63.16 160_ 24 srpen s e v cele bibli 192.50 161 17 sari 66.52 neni jedineho mista, kde by bylo 63.00 mnoboSenstvi odsuzovano.

51.90 162 9 sari 119.77 "To jste tedy na omylu," pravil 19.97 $20,055.07 slavnS7 americkS7 humorista, "co by V .25 pak znamenala veta, Se nikdo nePLACEDO. ma, slouSiti dvema pantm?"

188.32 Z ODBOtKY 176.51 12.00 Timto oznamujeme naSim kraZADNA OTRAVA KRVE OD 818.77 janam a elenum odboeky, 2e nak ZRANEN1 SE NEVYVINE: 131.50 ilravidelna, schilze se bude konat 21.36 dne 19. rijna, v nedeli o 2 hodinach Da-li se na bolest Nonat. PuchYle 39.95 odpoledne v Sini Sokol Union. bez obavy mono propichnout, ne472.00 Spali jsme dosti dlouho a ji2 jest chat vodu vyteci, piiloSi-li se tato 512.12 eas vstavat a do prace. Doufam, v3iborna mast na postfiene misto.

VAude v kaZde domacnosti, kalde 140.94 2e se dostavite v‘Sichni, jak jste 6.- chine by mesa bSdi tato neobydejne 72.04 nivali drive, aby nam bylo nio2no leeivosti mast, ji2 Tide zazraenou na73.56 vykonat poi'adnou porci prace. Do- zSwaji, by v eas potreby hned po ruce byla. Ona ale teS vyleei povstalou 98.77 koneit st9rou praci a tacit novou. otravu krve, at' od hrebiku, rezate52.26 Ka2dY z nSs jest schopen nejakeho ho dratu, skla, Atipnuti jedovatSun 32.58 podniku ye prospech Sdru2eni, jen hmyzem, neb od jedovat3ich bylia 59.79 se neostYchat a s chuti do toho. neb jinak povstalou. Je proto podivuhodna, anto kaSdou neeistotu z 31.75 Neeekejme co reknou druzi, bud'me tela ven odvede, ale pri zraneni 68.08 piikladem sami, tak jak jsou dru- stou krev sastavi. Tisice ji dekuji za 45.31 he odboeky nam. podivuhodne vyleeeni.

37.13 Kdo ete denni privy a naslou 175.71 chi radio, zajiste kaAdY z Vas mu138.97 8258 si zatnout zuby a sevrit best, pH zpravach kolik na gich lidi umira, 228..69 denne. Neznami hrdinove a vlasten- Celia Nonat je apokou 55c a $1.05.

15.15 ci, zalevaji deskou p sadu svoji krvi, Ptejte se va geho lekarnika neb jed287.53 aby semeno mohlo lepe vzejit, se_ natele, ale nic jineho neberte, rade.50 ji piste p8imo na nisi adresu: meno nove svobody a generace.

R. C. MILLER & CO. 60.94 Tisice nakho lidu api v 2alarich, P. 0. Box 285, Altadena, Calif.

12.72 126.19 57.93 69.95 8.91 43.65 .50 49.32 35.23 57.35 49 a pfil akrti v okresu Harris, malk kousek od sine kadu 32.40 San Jacinto eislo 91. Baviny /Mae seti 12.6 akrii a vlakna jest 16.58 154.23 150 liber na akr, zrnitY JIM jest 17.2 akrii. Farina ma velice 129.48 slugne obydli a sluine hospodaiske budovy. Pronajme se bud' 26.47 za hotove neb z dilu. Adresujte na: 56.36 67.99 .25 • • • 125.29 31.13 .40 188.42 .25 214.83 ATTENTION FRANK B. STEINER, 100.21 21.15' MN 65.42 •• 99.52 .25 53.66

NONAT

FARMA K PRONAJMUTI

SUPREME LODGE SPJST. Fayetteville,

1110

Texas

Thirst Reminds o sir ..

AX

BEST BEER IN TOWN BEER. CO./sttEA.

H_CIUSTOIst, TEXAS

Ve stredu, dne 15. rijna 1941.

Kyjovsko a Zdansko svgch obcich .1■011/111.0•101.41111..1110.111100.10.011111■0•11110.MINKNIMM.1•11■0.1004111111•0

Zdrava Voda neni v gak vyhledavana jen nemocnSeni; krasne lesy lakaji sem v letnich mesicich detne letni hosty; kteti v Cistern vzduchu hledaji osveteni po delorodnim pobytu v masts. Jezdi sem hlavne Brnaci. CizineckSr ruch trpi tim, to osada dosud neni spojena se svetern, nebot' sem nevede silnice. Ac statni silnice je vzdalena jen 1 km, nebyla dosud vybudovana spojka. Od r. 1925 je pravidelna autobusoya doprava Zarokce Slavkov, autobusy zastavuji na silnici nad Zdravou Vodou a umotriuji tak lepSi spojeni s Brnem. Od r. 1928 je osada opattena take elektrickSrm proudem.

Zdravo. Voda jest jako osada dasti politicks obce 2aro§ice, vzdalenSrch 4 km na jih. Lek v hlubokem udoli na vS7chodni strane silnice, vedouci z Hodoriina do Slavkova. Se silnice sejdeme do osady stezkou za 1/4 hodiny.

Osadu tvoti iada domke, vinouci se podle potoka, zvaneho ta g Zdrava Voda. Na dolnim konci osady vynika jednopatrova budova skolni s velkou verandou a uprostied osady ptevykije ostatni domky lazeriskS7 hostinec. Jmeno sve dostala podle studanky, jet se nachazi v kaplidce s obrazem P. Marie, karat ptichazela detna procesi poutnikti, putujicich do 2aroke hlavne ze Slovenska, aby si zde nabrali a donitt vody, jig piipisuji zazradne tainky. Namecky se osada pozdeji jmenovala Rosental proto, te v zahrade dtive pivovarske, nyni S'kolni, bylo pestovano, na sta vzacnSich druhti HIE Osada, jsouc dasti obce 2aro§ic, nema, viastniho katastru; leti tpine v lesich, jen fizkk pruh polni tahne se asi 1 km fidolim na sever za osadu. Nejvygi kopec je Ernestjin (403 m nad moiem), na nemt testa Taanka protina statni silnici. Zapadni svah udoli je prorvan detriSeni strtemi. Ty vznikly za nahljich deSt'a v dobach, kdy vrchnost dala na stranich vykaceti lesy. Voda nebyla nidim zdrtovana a na pkikrSTch flbodich vymlela koryta, jako na pi. u potoka, prameniciho pod ErnestSmem.

Pied severnimi vetry jest osada chranena htebenem tdanskeho lesa. Pfida v udoli, zastinenem lesy, je malo Urodna a poskytuje hlavni potravinu chudSrch — brambory. Plodiny 13Srvaji znadne po'Skozovany zveti, zvlake srndi. V udoli je mnoho ovocneho stromovi, nejvice jabloni a Avestek. Nedaleko osady je kamennY lom, poskytuje v'Sak toliko mekkY piskovec a jen vybrane kusy se hodi na stavbu.

Nakeci je zde polo hanacke. Roku 1930 bylo napodteno 40 dome, 170 obyvatelti, vkchni rodnosti asl. a nabotenstvi Jake ke konci min. stoleti byli zdejk osadnici skoro yesines bezzemci. Parcelaci byli podeleni jen 3 osadnici (celkem 3 ha). Pies to vAak je nyni temak polovidka usedlikti domkaffe V zime pracuji v lesich jako rubadi. Ostatni obyvatele jsou odkazani na vjidelek v tovarnach. Nejvice jezdi za praci do Brna. Zeny a deti v letnim obdobi utrti znadnST peniz za jahody, a houby. V zime shaneji tivobyti za metly a slamenky. V osada neni vfibec tacineho temeslnika. V r. 1932 byl zde zaloten odbor sboru dobrovolnSrch haslet.

Severna od osady ph tests 'Mance staval panskY dviir ErnestSrn, nazvanST tak dle hrabenky Ernestiny Schaffgotscheove, ktera statek taro t. skS7 r. 1825 koupila za 66,210 zl. konv. m. Vystavela r. 1828 ye Zdrava Vocle pivovar s palirnou a dvfir Ernestkn pro chov ovci. Podet usedlikil ve Zdrava Vocie vzrostl v tato dobe z 9 rodin na 32. V r. 1837 bylo v osada 127 obyvatel (51 mutt, 76 ten). FrantiS'ek hrabe Schaffgotsche prodal r. 1858 2aroMce Aloisu Josefovi kniteti z Liechtensteina.

VelkST vYnos davalo tehdy tisice ovocnSich stromil. Zvlake se datilo nejkrasnejkm druhum tteeni, ktere se vozivaly do Vidne. V r.

1896 byl dvfir pro nevSthodnost chovu ovci zrugen a pozemky zalesneny. Odpadl obchod ovocem i prate pH dvote, dimt byla osada ochuzena.

VIISTNIR Do r. 1912 chodily deti ze Zdrava Vody do tkoiy v Zaroticich. Cesta trvala skoro hodinu a jelikot neni silnice, bYva znaenou east roku neschadnou. Rodide se namahali vtemotne, aby se vac zmenila. .A2 Utady se ptesvedeily na mists, byla ve Zdrava Vode r. 1912 zfizena kola expositurni, jet pak byla r. 1924 ptemenena ye Skolu samostatnou. Prvnim uditelem a spra y -cembylRudofKaApr,duhStmCyrilBea, ttetim je od r. 1930 Petr Nemec.

Skolni budova ma pestrou minulost. BSt val to dtive pivovar, po nemt zastaly jests dva pane sklepy. Po zruSeni pivovaru r. 1850, kterY nemohl soutetiti s vetSimi pivovary, se majitele easto stridali. Mezi nimi byl i lekat dr. Sedladek ze Slavkova, kterS7 ztidil z budovy sanatorium. Z tato doby pochazi rozmerna veranda a koupelny. Kdyt podnik nasledkem Apatneho spojeni se svetem neprospival, byl prodan; poslednim majitelem byl zahradnik Nemedek, od nehot dam za 10,032 KC koupila obec. Tak stars budova otila §kolnim ruchem, a to i na fitulne veranda, kde se v late vyuduje jako v dokonale Cyril Belie a Petr Nemec. lesni tkole.

52. 2AROgICE Bitva u Slavkova — tot' nejpamatnejk bod v historii 2aroAic. Tehot veaera dne 2. prosince 1805 po prohrane velike bitve tti cisate do 2arogic cisat rakouskSr Frantieek I., jen ptenocoval v obecnim dome (dvfir), a car ruskS7 Alexander I., jent byl ubytovan v dome Isidora Valky C. 53, a 6 ratouskSrch generalii na fake. Cele, farnost byla od vojska tak vydrancovane., to farat Robert Novotny svYm vzneS'enSrm hostam mohl poskytnouti jenom misu nesolenkch brambore. Poratena armada rakouska a ruske, ustupovala na 2aro gice a Nasedlovice k Hodoninu a k slovenskemu Hollei.

Na to dne 4. prosince odpoledne se seAli mezi Zaroticemi a Nasedlovicemi u Spalene'ho mlYna (Spalence) cisaf rakouskY s Napoleonem blizko 5 lip a velkeho dkeveneho kii2e (katastr uhkickY), kdet rozmlouvali pod tirYrn nebem, sedice na dtevenYch stolicich u rozdelaneho ohne a umluvili ptimeti. Jedna z pamatnYch techto lip Neste stoji v ohrade bYvaleho panskeho Liechtensteinskeho dvora Janova, jest z ni ale ut jen proschlY kmen. Lid nazYva ji "lipou historickou". Na trvalou pamet uzavfeneho pkimeti byla zasazena v mesici kvetnu 1900 do prfedeli zdi dvora pametni deska ze Avedskeho syenitu 2 m vysoka, 1.55 m Siroka, praci brnenskeho sochate Jana Tomoly. OboujazydnY napis na pametni desce zni: Dva dni po bitve u Slavkova dne 4. prosince 1805 seki se cisatove FrantfSek I. a Napoleon pod protejSi lipou, aby smluvili ptimeti a ukontehdejSi krvavou valku.

2arogice jsou utulna a vSrstavno, obec, rozlotena vetrovite v dolince. tzemi osady je vroubeno pahorkatinou, jejit severni Cast tvoti vS7betky 2danskeho lesa; k jihu ptechazi znenahla v nizinu. PeknS7 pohled i zdalky!

Od jihozapadu k vSrchodu protina osadu tied tepna, okresni silnice, po jejit stranach jsou haste rozloteny domy. Na prave strane je kostel se Skolou. Nejnite polotenemu mistu, tarn, kde 2arog ickk potok probiha, pod okresni silnici, se Mica od pradavna "Dolina". Zaro'SskSr potok (tat KlatovskY) teee z hor od Zdrava Vody a opoutti osadu na Zapovedich. Po jeho stranach stoji etyfi lady doma, tvofi d ye ulice, del• Hrubt,, kratti Mala. Skupina domu na z. se nazkva Sibrov.

Prot poutnimu kostelu je panskY dvar, kdysi majetek Liechtensteint, nyni zbytkovy statek; vedle neho je prostranstvi zvane Spalenisko.

Na nem jsou dtevene boudy kramai• A s poutnim zbaim. Veselo to bYva na Zlatou sobotu (pied 8. zatim). Opodal stoji stars Akola, nyni pokovni Utad a eetnicka stanice.

Ptirodni pomery — Na severu chrani osadu dlouhe pasmo pahorkti, naletejicich ke Zdanskemu lesu. Jitni tep1 7 vitr a nizka poloha osady maji piiznivy vliv na podnebi. Povrch piady je naplavenina, jde misty do znaene hloubky. ✓ nit'Sich polohach je Vida jilovita, snadno vzdelavatelna a firodna. Na pohorskS ich svazich je slinovita i kamenita. Dati se v ni vAem druhilm obili a okopanin. Kukutice se pestuje nejvice na zelene krmivo. Vinne revy se pestovalo dtive mnohem vice, hrozny i vino se vyvately.

MUMS do Brna. Louky i pastviny jsou promeneny v pole. OvocnSimi stromy jsou osazeny hlavne strane v Malenach, Sysltivkach a Plekicich.

Zdejei vinarsky spolek vysadil za sveho 301eteho pfisobeni jit ptes 1600 stromti. Lesy sousedici s fizemim 2aroAie, naleteji k panstvi Liechtensteinti. pouze malt' Usek u "hradku" patti ZaroSicilm.

Celkova, rozloha ()bee je 1478.9492 ha. Vetkch usedlosti neni mimo zbytkovS7 statek o 175 meticich a farske pole o 160 meticich. R. 1925 rozparcelovan velkostatek, pattici kniteti Janu z Liechtensteinti. Po 5000-6000 KC za 1 ha byly rozparcelovany trate: Ernestyn, 8raiiky (katastr uhtickSr), severozapadni Cast girokkch, Dlouhe, severni Cast Hrube louky (kat. uhtickY'), Maliny, Dily u dediny i Dily za dvorem, Zabrani, a Pani louka — celkem 61 ha 50 a.

Maly dostali hlavne legionati, invalidi, trvali delnici pti velkostatku a nekteti malorolniei. Z velkostatku byl ponechan zbytek, k nemut path budovy a pole: Loudky, Rybnik, jinni cast Hrube louky (uht.), Dily u Loudek, jihovS7chodni Cast SirokYch a Panske Vinohrady, v ge v celkove vS7mete 38 ha 17 a. Byl prodan za 250,000 Ka. R. 1925 byla zfizena silnice (od mostu na Doline) od okresni silnice ke htbitovu a r. 1927 v Travnicke ulici mistni silnice. Elektrisace cele obce byla provedene v r. 1927 a 1928 nakladem 415,000 Kd. VS7rodni trhy (jarmarky) byly povoleny 1862.

Prvni trh se konal v fiterS7 po Ttech kralich, prodavajici i kupujici byli dastovani vinem na obecni utraty. Podle obecnich tictu padla tenkrate cela beaka, t. j. tame . 6 hektolitrti vina. ✓ letech 1929-1930 byla provedena meliorate vlhkSrch pozemkil v tratich: Maliny, Nivky, Dily u Louaek, Zapovedi, tleb Zdrava Voda, Dily ✓jezirkach a j. R. 1929 bylo ztizeno pH potoku u 2andovskeho mlSma koupalike.

2aroAice maji sve jmeno odtud, to poddani musili robotovat majiteli panstvi neb hradu a jeho jmeno ptejali. Majitel hradu byl 2aruch, obeane 2arigici — osada, kde mel sve poddane usidleny, se jmenovala 2arfi gice — Zarotice.

Obec ma 45.8135 ha Vteho obecniho pole s rodnim ptijmem (v r. 1929-1920) 13,291.31 KC. Ptijem z obecnich budov (eetnicka stanice a pata) cini mane 1100 Ka. ChudinskS7 fond a nadace mantele Maierovj'ich umotfluji peel o chudobne obeany. Farni Mad byl ztizen v r.

1315 vedle kostela sv. Anny. Vede matriky Zarokc, Silnidne, Zdrava vody i Nasedlovic. NejblitAi nadrati je Uhtice — Nasedlovice, jeho2 se v A • ak malo poutiva. VetSi vS7znam ma autobusove spojeni do Slavkova a do Kyjova, dovati se tak i poka. C. k. poka stavala puvodne na Silniane nedaleko klakera a nesla na svem razitku nazev "Zarokce". PoAta byla dedidna. Kdo koupil budovu, stal se take c. k. poAtmistrem, kteretto pra y° ptalo i na dedice. R. 1885 byla poeta ptelotena do 2aro gic. 0 7 hod. rano pHjitdel poSt. vfiz z ejde, kone se pteptahli a kolem 8 hod. jela poAta do Slavkova, odkudt se o 4 hod. odpol. vratila a s aerstvS7m speetenim jela k 6ejOi. Koncem r. 1925 byla pti pokovnim tirade ztizena telefonni hovorna.

2araice jsou sidlem obvodniho lekate asi od r. 1889; obvod byl zestatnen r. 1926 a patti k nemu Zaraice, Uhtice, Nasedlovice a Archlebov. oetnicka stanice byla sem ptelotena z Dambotic r. 1888.

O vzdelani obyvatelstva naS'i obce a ptipojene osady. Silniene peauje ptedeVeim zdejk obecna 8kola byla puvodne jednottidni. Na druhottidku byla rozktena r. 1865, r. 1898 byla postavena nynefk Akolni budova s 5 ttidami nakladem 22,396 zl. Ve Zdrava Vocle byla ztizena r. 1912 gkolni expositura, jet byla r. 1924 promenena na skolu samostatnou, a r. 1923 zkizena dvojttidni tivnostenska, kola pokraCovaci.

O dalk vzdelani obeanu peduje mistni osvetova komise, obecni knihovna a Narodni jednota; z telocvid. spolkfl je zde Sokol a Orel.

New York. (OTK) — Natizenim ministerstva obchodu bylo zostteno natizeni z 30. tijna, kterSrm bylo zakazano ptestehovani obchodu z jednoho mesta do jineho. Nyni je zvla gtni povoleni zapottebi tat pro prestehovani z jednolva mestsketio okresu do drulaeho.

i

vl sTNfir

Itrana

C. H. CHERNOSIA Westska osada vyPRAVNIK povida boj Vytizuje veakere soudni zaletitosti. tradovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONT LEKAR, BrYle spravne ptipravene. tas dle Umluvy. trtadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TrAiPLE, TEXAS

MAREK -

POHREBNI DOMOV V hod'ne zarmutku najdete u nas nejlepti pohkebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, feditel.

Tez prodii.vame pohkebni pojiRein od 1 mesiee do 80 rola' stifi Ambulance e dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, TEXAS

y

Van Pharmac A. F. t ERNO8EK, fl,IDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zasoba lekarnickeho zboti. Jedina eeska lekarna v Houstone.

Navativte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED FRONT

teska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kohut, majitel.

Telefeu: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepai soudkove a lahvove pivo, rtizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvistatni stoly pro rodiny.

•

Dr, Chas. J. teskY Likat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon reidenee: Lehi gh P745 Telefon fitadovov: Preston 2553 gm:W..0t VYKONANA POIIREBNI SLUIBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni ilstav pohotovy k sympatickemu vyfizeni nezhytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohrhu.

Levee p.erly jsou naai zasadou.

•EDWA R D PACE Pohiebniriditel.

Olen S.P.J,S.T. — Telefon 3806.

TEMPLE, TEXAS.

Ve stfedu, dne 15. fijna 1941.

vtak uvekejnime, a'A budou se sbirkou hotovi.

VSrbor pi. Frank Mouelove, a pi.

Aug. J. Morrisova, majici na starosti severni Cast obchodni etvrte, jest skorem hotov a vybral $233.75 od nasleduj icich : West National banka $50.00, Pavel S. .8krabanek $25.00, 6echoslovak Pub. Co. $25.00, kad West els. 36. S. P.J.S.T. $20.00.

Po $10.00 darovali: Geo. E. Kacif, Fr. Moueka, Aug. J. Morris, Jos. F. Holasek. Po $5.00 darovali: Rud. Kolar, John Stanislav, Famous Dry Goods a Nemeeek Meat Market. $3.00 daroval Fr. J. Coeek. Po $2.00 darovali: Jos. F. SvaCek, Joe Mashek Jr., Frank Codek st., J. A. Schiller, Jos. Kaiak, Fred Varia, West Grocery Co., West Service Station, dr.

Thos. Scanio, Jerry KopeckST, Jan Horriak a Fr. E. Seith.

Po dolaru darovali: W. W Pratifka, Alfons Smetak, Ed. LedinekST, Fr. Reznicek, Joe Urbish, Goodman & Busby, E. C. Adams, Emmett Barton, pi. Jos. R. Polatek st., Wendell Montgomery, W. A. Zatopek, Frank Busby, Jim Tobola a Albert Vrana.

Po 50 centech: Rud. 8ulak, Henry Hromadka, Leonard Webb, Harry Burke, John Burke, pi. Rosa Holub, Jerome LednickSr, Raymond Hrutka,

Sberaci v3"7bory, ustanovene pied tclnem k provedeni sbirky pro S.A. O.T. v natl. velike °sada, mely zapoeiti se sbirkami a,2 14. kijna, ale jim se to zdalo zbyteene odkladani a nektere se rozjely jiZ" minu1S7 tSrden a jine jezdi a chodi ad domu k domu a burcuji nat lid do zbrane proti nazistick3"Tm vrahrim„ kteki pp stech nevinr&h deskeh , lidi a inteligence popravuji v Cechach a na Morava.

Nat lid neni sice Omit° v3ibory k.aclan, by nasadil svrij zivot proti bezeitnS7m barbarism, ale aby obetoval nejakS7 pene2itST' dar dle mo2nosti, kterST vede S.A.o.T. v Texasu pro novou svobodu stare vlasti a ostatnich zotroeenS7ch narodil, pro svobodu kkest'anstvi a demokracii.

VetSina natich krajant i jinonarodovei dali a davaji ochotne, bez odmluvy, ba s laskou. Tech, kteki nedali, ae mohli, jest tak nepatrne procento, 2e to nestoji za, zminku.

Jmena jejich jsou zapsana. Nebudeme je kritisovati, ad by toho zaslouCM. Necht' jejich svedomi jim samo domluvi. OvSem 2e bylo jich take nekolik, kteki by radi dali, ale ne mchli. Tern budi2 Utechou alespori dobra vUle, kterou take pottebujeme.

Nebude nam mono kvitovati vtechny darce najednou, proto2e by to zabralo mnoho mista, a proto budeme uvefejriovati je postupne, jak vS7bory je budou odevzdavati.

Minu1S7 tSiden byl hotov s objad'kou yStor Cinek—Srubak, jejich sbirku jsme ji2 kvitovali minu1ST tS7den.

VSrbor Karel Katik, John J. Marek a Frank Mrkos jest take hotov se svoji sbirkou. VSTbor ten dokoneil ob- I ji2d'ku v UterST po svem obvodu a skolektoval $90.41 od na,sledujieich: Anton Rejeek $10.00, Karel Katik $5.00, John J. Marek $4.00; J. A. Gerik, pi. Josefa Sulakova, Frank Soukup a Frank Mrkos po $3.00; John Machovsk3i, John Novak, Pavel Grones a Frank Prnka po $2.00; po $1.00 darovali: Fr. e.e.Mca, Joe Pavelka, pi.

Marie Bajer, John V. Hutyra, Vine Gerik, Jerry Pomykal, Frank Kauba, Joe L. Marek, pi. Rozalie Gerik, Alois Karlik, Louis Karlik Jr., pi.

Anna J. Karlik, Jos. Pratifka, Wm. Gerik, Dom. Kramr, Louis Tichavsky, Monroe Scott, John 8ulak, Ludvik Ondfej, Vine Hutyra, Filip Sulak, Josef Bajer, John Dvoilk, pi.

Anna Lotak, Louis Jatka, John J. Hromadka, Fr. J. Mach Jr., Fr. C. Dulak, Anton Urban, pi. Marie Urban, Alois Kohut, Louis Matut, 0. B. Walls, Chas. Filip a V. E. Hykl. Po $1.50 dali: Mat. Sinkula a Cyrill Karlik. Po 75 centech: Louis Pavelka a Will Chudej. Louis 8" ulak 61e.

Po 50 centech: Chas. Do•e2al, F. A. Nors, Vine J. Chudej, Henry S. Zapalaa• Frank J. Nors, Fr. J. Karlik, Albert Cepak, Cyril Cepak, Will Mynareik, pi. Rozalie Soukup, J. M. Holedek, Adolf Kudelka, Will Pokiuda, Joe Hynek, Joe Janda, John Pavelka, John Husa,k, Fr. Kramolik J. J. Kramolit, Robt. Kramolit a Louis Stepan. 30c John PustejovskSi. Po 25 centech: pi. Anna 8ulak a Joe Karlik. Celkem tudi2 $90.41 eenttl.

Vybor Cervenka — Vochozka ma ji.2 Cast sveho obvodu objeteho a postal nam CasteanSr seznam, kte*

West Drug Store.

Po 25 centech: Fr. Pfikryl, sl. Willie Mae Zatopek, sl. Mary Neilson, John UrbanovskY, Ed. Deiterman, sl.

Almeda Watson, sl. 011ie Hall, Emil JanskY, Fr. Clampitt, Shirley Christian, Clyde Newman, West Beauty Shop a nejmenovanY. NlYbor V. J. UrbanovskY a J. W. Petter st.: Po $5.00 darovali: L. W. Kallus, J. W. Petter a nejmenovany.

Po $3.00 daroval Aug. Podsednik. Po $2.00: V. J. UrbanovskY a Emil Vybiral. Po $1.50 daroval J. F. TichavskY a Joe L. Sinkule. Po $1.00: Louis Cepak, C. J. Hutyra, John Melnar, Joe Nors, Karel Matua, M. E. Trlica, Ed Pavlica, Louis Hykel, Ambro2 J. Chudej. Po 50 centech: Alois Svaaina, Ant. J. PustejovskY a Emil J. Marek. Celkem tento vYbor vybral $35.50.

Vaechny vYbory, ktere dosud dokoneily objiad'ku po sve oblasti nenaaly nektere krajany doma, nebo bylo jim slibeno, ze daji pozdeji. Tyto krajany addame, aby odevzdali ptispevky u p. 8krabanka ve West Nat'l banku a sdelte jim, kteremu 'dboru jste men neb chteli dar odevzdati.

Vtem claret= ve jmenu trpicich bReneri, asl. vojinri a stare vlasti vzdavame co nejsrdeenejti diky.

note S.P J.S T. ma .,atek penez na ph city na majetky Pujely jsou povolovinv na pozemky a mestsky majetek.

OROK POtiTAN JEST

5% 2 procentni sleva, kdyz jsou splatky

a urok sprivne odvideny, tedy urok obnasi pouze

1

2

MALI POPLATEK JEST POCITAN ZA PROHLiDKU A ODHAD MAJETKU,

ZAJIMATE-LI SE ()BRAM SE NA HLA'VNi

imreme Lodge SPJST. FAYETTEVILLE, -::-

TEXAS

Ve sttedu, dne 15. fijna 1941.

r`11,1 1 DI

,0 'OP

fIN,,, ,' = 'i

..,;.

I BUY

!:

STATES NOS ON DS

, ' 1414,.

f,

worm!)

ri. MUMPS

t ■i if , :.._ It -r-llii -A SUP 111MRPIISI t, • • •

Z Austinu ptichazi zprava, Ze na pravidelne schtizi Universitniho 6eskeho Klubu mel Dr. Mieek, assoc. profesor slovanskYch jazykti, dne 8. tijna pi'ednaSku "Co se deje v Oeskoslovensku" V iivodu sve keei ciocela otevfene prohlasil, Ze nynejS1 vraideni deskYch lidi v O..echach a na Morave barbarskYmi nazisty je nasledek Mnichova . . itekl, ze den mnichovske konference, 30. zafi 1938, path mezi nejhroznejSi v eeskoslovenskYch delinach JiZ tehdy Hitler uloupil krome smiSeneho take eiste Ceske tizemi s jednim milionem Oechti. Nazorne ukazal, co bYvalY vojak, .Ze 6eskoslovensko pozbylo tehdy hory, kte• ommilmmullimmumunimiulimmemmumillitimmilumiummullommilui. a

Nabytek vieho 1E E--: Primodruhu! z tovarny k yarn ---L--

Zbo'Zi dobre - Ceny levne 40 ROKII ZKU'8ENOST

Tesai Furniture Co 5906 N. Main - Tel. Tay. 6063 -1=-:- Naproti budove radu Pokrok 1 1:Houston cis. 88.

E -:TE 1 HOUSTON illlii111■ 1111111111111111111111/11111111111111111110111111111/11111111/111MINIMIWIIIIIIMMUlinga:

CESKt FILM

'"w .

"OKEKKO"

,

Pomohlo. é byly po staleti pfirozenou hrani- ODBOCKA "ALAMO" S. A. C. "MuZi, tys mi poradil, abych vyi, velke lesy, obrovske nerostne boV SAN ANTONIO, TEXAS. eistila skvrny na tvern obleku benatstvi, tovarny,'-prtimysl,ieleznicnj spojky, obranne linie, ktere by- elm bouke, tim otuZilejSimi zinem a povesila je pies noc na se stavame! vzduch." ly skuteenYmi podzemnimi mesty "A zmizely ty skvrny?" staly oeskoslovenske poplatniky pfekolky, silnejSi rany jim davame.

"Ano, i s oblekem!" pies 400 milionti dolarti na danich, ale jejich zakizeni v cene 125 mill- Spoleene zvitezit a opet 'Zit, nti dolart, ktere Hitler ihned odco narod ez1 na francouzske hranice.

Budi2 heslem naSim, ku ptedu zpet ani krok! tehdy Hitler ziskal pies 800,000 bYalYch oeskoslovenskYch vojakt, Netistupne pokraeujem v dile zaycvieenYch francouz. instruktory podatem, jiZ druhYm rokem, zda- TENTO ZNAIVIENITt, DOMACI a deskoslovenske penize . . . tile a hrde, jako pilni mravenci LEK, KTERt NAPOMAHA CHU] ik podotknul, ze Bismarsk pted- stavejici sva, bydliSte, ktera jim TI K JIDLU A POVZBUZUJE : ovedel, ze pan desk& zeme bude byla zutivYm ivlem neb zlobou zni- ZAZIVANi ahem Evropy a take poukazal na eena, rozmetana. Mnoho techto stare nemecke heslo "Drang nach padne einnosti ye vile a pfeOsten". Zdtiraznil, svet obdivo- svedeeni za spravedlivou vec, byySe al eeskoslovenskou demokracii, pomsteni temi, jeZ zustali v pokraodiSte prondsledovanYch, ale Ze Covani dila.

Sbirky elenske - jako kapky demokraticti Oechoslovaci byli oizeni, poniZeni a zrazeni tak zva- vodni, tvotici v celku bystfiny, sponYmi zapadnimi demokraciemi a jene sily, Zenouce stroj, kterY vynejvice odsoudil zradu spachanou konava praci celku, ve kterem jest Francii, protoie s ni melo Ceskoslo- rozhodovano o budoucnosti narodvensko obrannY spolek. Rekl, Ze ha- ni.

KdyZ ruka k ruce vine - dilo nebna zrada se Francii straSne vyplatila, kdy pomoci zbrani a tan- se nam podati. Porozumeni, dobra uloupenYch v Ceskoslovensku, vale, Stedra ruka v dava, dvaHitler porazil Francii, jejiZ vojsko krat dava! My, elenove odbooky U SVEHO LEKARNiKA nepomahalo Oeskoslovensku, ale ta- "Alamo" S.A.O.T. chceme ptike nebranilo vlastni Francii. Potom kladem yZem, kteti skutky - ne DVOJI vylieil hrozne dny 14. a 15. bkezna pouze slovy - chteji dociliti vykou- VELIKOST 1939, kdy Hitler uloupil i zbytek peni nag narodni svobody ze jha Kn YBY LEKARNIK NEMEL. Oeskoslovenska, demu2 tak zvane silence a vrahti, ne jen naSeho, ale NEBERTE NAPODOBENIN A demokracie zapadn1 neptekaZely; i jinYch narodil. pkijde k stietonetuSily co bude nasledovati. Po u- vani - hled'me bYti na prvnim mi- OBJEDNEJTE PIUMO OD Vtloupeni a vykradeni Oeskosloven- ste, tak na to hledi, Vas V . . . - ROBCt Lawr. V. Kallus, tajemnik.

KDO JEDNOU SEVERCV sko stalo se velikYm vezeriim a pekV lem za Ukazal jak dne 17. liBALZOL ZKUSIL, NEOHCE Bgz stopadu eat' universitni studenti SLUtBY BOZI. NEHO BYTI! v Praze a v Brne byli mueeni, stkileni a odvaleni do koncentraenich Seymour, (Lively School), 19. fijna taboril a slavna universita Karlo10:00 hod rano. va v Praze i Masarykova v Brne za- Temple, 26. fijna, 10:30 hod. rano vteny. Ukazal, Spojene Staty Ft. Worth, (Y.M.C.A.) 7:30 weer.

Hitlerovu loupe neuznaly a prosil Jos. Hegar. ptitomne, aby nezapominali na to, co se nyni deje v Ceskoslovensku, vlasti naSich ptedkti. Jsou to: 1. vraldeni, nasilnosti a hrtizovlada, 2. vyhaneni eeskYch lidi z domovin od staleti obYvanYch a osazovani jich nazisty, 3. ochrlekani statisicil eeskYch m-uai a 'Zen k otrocke praci do Nemecka, 4. hromadne popravy a vezneni deskYch lidi v koncentraenich taborech, kde s nimi je barbarsky nakladano, 5. loupeni rinEgITE se pine ze iivota a jdete vetejneho i soukromeho majetku, za svoti praci s chuti - anebo jste unaveni, vyeerpani a nemite 6. vyhlazovani intelektualt, aby navz pruhy neb riznosti? Pechne rod byl zbaven vadcti, 7. upine znedech? Podivejte se do zrcadla: jsou maneni projevil kulturniho Zivota, vase CI matne a bez iivota, jest vase jazyk potayak 8: zavirani eeskYch 'Skol a systemaie0? Moine, jste nervosni, ticke hubeni deskeho jazyka a destrpite eastS*,.m bolenim hlavy, mete kYch knih, 9. vykradani umeleckYch malo chuti k jidlu, nebo jste obteZovani nezaiivnosti a zkaie0m a vefejnych pokladti a 10. nabolenialudkem a pievalujete se v noci Dra. Petra Lee'ivY Olej Liniment ske pronasledovani a vezneni i anii byste mohli usnouti. Vite,ie Protihnilob0 utieovatel bolesti v poupies 50 rokii. Rychle tileva od jsou to piiznaky, ozna2Covane vyni- Zivani vraZdeni knell a kazatelti. revmatickYch a neuralg,ickYch bolesti, kajicimi lekaislOmi autoritami za svalovYch bolesti zad, ztuhIch a bolaPotom promluvil o cili SdruZeni Casto spojene s funkcionalni ze- vijch sval6, namoienin, odi-enin neb vymknutin, svedicich neb .palicich cpou?

Mite-ll tyto piiznaky a AmerickYch Cechoslovakti v TexaOspornY. zaviiiovany gpatn3im trave- nohou. Uti g ujici. su a vybizel mlade2, aby vstoupila nim a vymeeovanim, pak byste Zvlaatni Nabidka - Objednejte Ones do demokraticke organisace mlameli zkusiti Jako zvlatni "seznamovaci" nadeZe Foundation of Czechoslovak bidku - poileme y am ZDARMA Americans, jeji2 ustavujici schtize 2 uncov3', vzorek Dra. Petra LeCiveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 un• bude se konati v Austinu v nedeli, covY vzorek Magolo s objednavkou Hoboko: dne 19. fijna v deset hodin dopoCasem vyzkotteenS., ialudeeni Cinnost ❑ 11 uncover rabev Dra. Petra povzbuzujici lek 5 pokolenf. ledne v budove YMCA pti univerHoboko - $1.00 poetou vyHoboko jest vynikajici lek sestaplacene (2 uncove vzorky site. Schtizi bude pfitomen krajan ver4r z 18 rfiznfIch leCiqch kofinzdarma).

Vlad. Maudr, pkedseda SdruZeni. ❑ 2 pravidelne 600 lehve Dra. bylin a rostlin. Hoboko pracuje LeCiveho Oleje LiniPetra Po pfednake feenik zodpovedel nehladce a mirne s pfirodou v techto mentu - $1.00 poitou vypla4 cliile*ZitYch smerech; pomaha cene. kolik dotazu. ❑ 11 unc. Dra. Petra Hoboko a 2 ialudeeni Cinnosti; pravidluje pravidelne 600 velikosti lehve S krajansk3%m pozdravem, stfeva; zvy'euje vymeeovini proDra. Petra Leaveho Oleje Linimentu za $2.00 poetou vystiednictvim ledvin; napomahe a Lucille A. Morrisova, placene. urychluje traveni. Opatfte si D. (poplatek piipoCten).

C C. O. klubovni zpravodajka.

Hoboko dnes - tate se dobremu DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. zdravi, ktere ma opravnene byti V 2501 Washington Blvd. va'ae.

Kupujte bondy obrany a pomaD811-51 Dept.

Chicago, Ill. hejte zabezpeeiti yak a vaSich desvobodu! ti budoucnost

TISiCESIPOCHVALUJ

•

Chteji vy hubiti celk narod . .

-774-

tran

ieTNI

4

Veselohra s nej lepSixni herci v E hlavnich rolich.

A. Nedainska, Lida Barova, Hugo Haas a Lad. PeSek. 13fedvadi: Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co. u.,::: GRANGER, ye etvrtek 16. iijna, aatek v 6 hodin veeer.

CALDWELL, v patek 17. iijna, o 7 a o 9 hodinich veeer.

CROSBY, v nedeli 19. kijna, o 3 odpol., o 6:30 a o 8:30 veeer.

CAMERON, Mat. Hall; v pondeli 20. kijna, o 7:30 hod. veeer.

TEMPLE, v fiterSr 21. Mita, ad 2:30 hod. do 11:00 hod. veeer.

Ve suede, 22. rijna, a 2 hod. odpol., o 7 a o 9 hod. veeer.

VICTORIA, v novern divadle vedle pogty, v fiterY 28. Mita, od 2 hodin odpol. do 11 hod. veeer.

Dostaiite si jute dnes SEVEFN7

Nemiliete SOH? °

DRA. PETRA HOBOKO

•MONO 1.10al• OINIM

Pou g iveite k oznamovini

Dialc

r

Ve stkedu, dne 15. iijna 1941.

Vt TNiE

Strana 24.

Oznamovatel

Pravidla V Malem Oznamovateli tdtujeme Z centy za slovo, za kaide uvekejneni. Nejmenai puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napiste na zvliatnim listku 4 pkilotto k objednavce pkisluany Obnos bu.d' poatovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni Cek, piidejte Sc na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nag znadkou, irdtujeme za ozneInky "Na prodej", "Slugby a prace" a podobne 25c zvlait' za znadku a na poatovne, aby doge dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pki oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Pkijme se hospodyne" obna.ai dopla.tek za znadku a poatovne 50 centy.

Zar-. Hkda, se — inteligentni deska divka neb Lena s nejakou zkuenosti ye vykonavani domaci prace v modernim domove. — Dr. L. J. Fielding, Veterans Hospital, Waco, (42-pd) Texas. !Mr:-, Hledam e,eskou rodinu na obdelavani 90 akrtt pole, bud' mute pracovat za denni plat neb delat z polovice. Musi bYt spolehliva a pracovita. Obrat'te se na: T. A. Zrubek, (42-44c) Box 514, Granger, Tex. or-1 Farma k pronajmuti, 5 mil od Temple na vYchod, 74 akry v poll, 27 akrti na bavinu, 28 akrt na krmivo, dostatek vody u domu a k tomu dobra nadrtka v pastevniku.

Kdo by to chtel pronajmout, musel by ode mne odkoupit taint' dobytek a polni natadi. Krmiva mam habadej. Pkidina pronajmuti je stati a k tomu proklatY revmatismus 1-.11aste se u: Geo Labaj, Temple, (42-dz.)

Texas. Rt. 4.

KRAJANSKE VEREJNOSTI DO CORPUS CHRISTI A OKOLi:

kolo Painatniku. Ponevadt silne ton Koudelka 10c; Emil Dakilek JeAte poakodily statni testy tak ur- $1.00; Frank J Kocian 50c; Jim

hem a bazarem bude pol'adana 19. fijna v sini Moravan.

V poledne bude chutnY ()bed.

Slavnostni program zapoene ve 2 hodiny odpoledne americkou a deskou hymnou.

Mistni duchovni Rev. Francis Kasper ptednese proslov ptivitani.

Slavnostnimi kedniky jsou nasledujici: Ptedseda S.A.C.T. br. 'Vladimir Maudr, mistopkedseda dtstojnY pan J. C. Ku-nc, a IrancouzskY zastupce De Gaulova hnuti.

Byla oznamena sberacim vYborem zprava velice potektelna, toti2 2e jest jig sebrano dva baly bavlfly a 200 dolart v hotovYch a mnoho jinYch darn vecnych. Vaechna jmena claret budou uvekejnena a jich dart' kvitovany v naaich dasopisech. eeskoslov ensk lide, z blizka i z [Ulf, nilepodepsan3 vYbor vas srdedne a active zve k naafi slavnosti.

Patkova hudba ze Shiner bude deinkovat ve dne i veder. v Corpus Za Odbodku Christi: Karel Holasek, pkedseda, J. J. KruainskY, tajemnik, Vaclav ansk mistopteds.

Jakub Nemec, pokladnik.

V SDRU2EN1 HAIDUgKOVO.

Nasledujici ptispeli: Rud. a AneZka Vaaek, La Grange $1.00, Joe Bada, Seymour $1.00, Frank Cernoaek, La Grange $1.00, Spolek sv. Petra a Pavia, cis. 65, KJT. v Koval', $2.00; Spol. RVOS. Hs. 86, Hungerford, $5.00; Vladimir A. Maudr, Houston, $20.00; RVOS. (zaslal Jan Handeek, pokl.) $50.00; Narodni Svaz CeskYch Katolikt ( zaslal Jan Hanadek, pokl.) $100.00; pi. Louis Haiduaek, West, $3.00; Joe Plaaek, Chrisman $1.00; F. E. Hejl, Rt. 4, Temple $1.00; Joe Pechal, Rt. 4, Temple 50c; pi. Jake Kurz, Shiner $1.00; Spolek v Granger $5.00; zaslal p. Jan Mlacienka, Shiner, ftdk Pokrok Zapadu cis. 27, SPJST. $5.00; Jan Gajer 50c; R. N. D. Bache 25c; Pavel Bosak 50c; An-

°pet zasilam jmena dobrodinct, kteki pkispeli na Pamatnik. $583.50 Doposud se se go 200.00 Slibeno od Jednot 30.00 Slibeno od jednotlivet Pamatnik je jit hotov a stoji $1000.00, tak jeate hodna, eastka chybi. adarne vaechny spolky a jednotlivce, aby pkispeli die nosti.

Na 'Zadost p. sen. L. J. 8 ulaka, -4 SamostatnY bezdetnY vdovec stat slibil, postavi cementovY ptal by se seznamiti s hospodyni zaklad pro Pamatnik 12x19 stomezi 50 a 58 mkt]. starou, ktera, by pach a tea5 stopovY chodnik osi ptala dobrY domov. Pf6te na: Pkijmou se 2 deveata, nejra"Venkov," (,,,, oechoslovak, West, deji sestry neb pkitelkyne k vyko(42-p) navani vaeobecne domaci prace u Texas.

Ence- Hieda se eeska divka k vyko- dvou sousedt. Male rodiny, 'Zadne navani domaci prace. Dobry plat. male ditky. Pkednost tern, ktere Piste na: Mrs. T. E. Collins, 3709 znaji iidit auto. Prate na Mrs. Frank ltVC) Hill, Jr. 601 W. King, Temple, TeHaynie, Dallas, Tex. (42-c) xas, Telefon 2915. l'7,74 Sazenice — zelove, hlavkovY salat, 300 — 50c, 500 — 70c, 1000 — $1.25, vyplacene. Uspokojeni zaru'den°. Raymund Mladenka, Hallets(41-42p) vine, Texas.

bude uspokadana

kidem Pokrok Dallas, eislo VE SVE SIN! V DALLAS, TEXAS, NA 2625 FLOYD ULICI

v neck'

dne 19. fijna 1941 Pti hudbe

Fojtova Orchestra z West VSTUPNE: PANI 40c — DAMY 30c (dart zahrnuta)

(pd.)

Otevieni sine v 5:00 hodin a zabava zadne v 8:00 hodin veder.

ZA.BAVY fadu

,17M-4 TABAK, start', lehke druhy, prodavam: 10c, 15c, 20c; cigaretovY 30e.; Havana 35c lib. nevyplacene.

V. Kratochvil, Portland, Tenn.

(40-43-p) MALA SURATHA — druh0 Barred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, drub velkYch bilYch, eernYch, huedYch a 2lutYch Leghornek, Anconas.

Take vbrane slepieky, neb michay ne slepieky a kohouti — za nejlevnejai cent'. Vaechna kutatka ptichazi z vybranYch, krevne zkouaenYch stad. Piste o cent'. Von Minden's Hatchery, Fayetteville, Texas. (dz) El

Pokrok Houston

•

18. iijna — Happy Dan and His Melody Boys z Granger.

25. kijna — Adolf and his Boys ze Schuienburgu, Texas.

1. list. — Herbert Kaiser and His Melody Boys, z Tylor.

8. list. — Geo. Moody and His Orchestr, z Taylor, Texas.

15. listopadu — Cecil Hogan and his Swingsters z Austin.

22. listopadu — Allene Thomas and his Blue Jackets, z z Temple, Texas.

4•0•0•00.41•..0.,?..11K.ww.an4.04,11■04mlockeoroviwiel

abava

anecni

TAYLOR, TEXAS •

• V Dva smolati.

"Deset let ut hraji v tkidni loterii na stejne dislo a dosud jsem nit nevyhral!"

"Tak se yam vede jako mne. Ja ut platim dvacet let trazove pojiateni a myslite, jsem za tech dvacet let ptiael k trazu?"

"BARN DANCE"

rtAD PRAHA CIS. 29.

•

Darrlek 25c; John Mladenka $2.00;

.111•11.1111111.41111.04111111.1

Oznameni zabav

;17="' Na prodej farma 45 alma, e'ernice, v'Se v obdelavani, na Aterkovane ceste 3 mile severne od mesteeka San Gabriel v okresu Milam. Proda se s malou splatkou a na libovolne podminky. J. F. Chupick, Fayette(41-43) ville, Texas.

F. W. Hans 50c; A. J. Pustejovsky 50c; Martin Tousek 25c; Jakub Tousek 25c; Jos. Mikulrk 25c; Josef

12. iijna.

19. iljna.

26. iijna.

Raymond Baca Syncopators Harmonizers

VSTUPNE: PANI 45c — DAMY 30c (Tax included) 0 zakusky a obeerstveni navatevnikt jest VYborem nalelite postarano.

Zabavni 1140 ROBBIE ST. T. 0458 Na doptani: 20th and North Main.