Vestnik 1941 10 08

• Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

KO(NIK (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ye stiedu

(Wednesday) 8. kijna (October) 1941.

OSLO 41.

PAMATCE HRDINCJ. RESIDENT F. D. Roosevelt nedavno vyhlasil 11. Nen za den zasvecenY paP matce generala Kazimira Pulaskeho a vyzval obeany SpojenYch Statt, aby jej dastojhe oslavili.

Plnime radi presidentovu vYzvu a zamfalime se v tento den nad 2ivotem a rekovnYmi diny polskeho vojevtdce, jehoZ jmeno je zapsano vYraznYm pismem i v dejinach bojil za svobodu 'OW zeme. Nikdo nava nellude Mit jiste za zle, spojime-li vzpominky na polskeho generala s oslavou deskeho valeeriika Jana 2i2ky z Trocnova a z Kalicha a promenime-li 11. thenv den holdu obema slovanskYm hrdinum. Oba se v ten den odebrali na vednost: Z. i2ka roku 1424, Pulaski roku 1779, ti2ka ve svem rodnern kraji, Pulaski na tomto btehu Atlantickeho oceanu.

V uvedenYch datech je obsa2en i rozdil 2ivotnich osuda obou vojevadca. Za doby 2iNcovy se svetem rozumela ptedevAim Evropa. JeviAtem ZiNkovy dinnosti byl kraj poloknY v jejim srdci. Jenom v mladYch letech se Zi2ka dostal kus za 'Ceske hranice. Bylo to na vYprave, kterou slug ptipomenouti v den zasvecenY pamatce polskeho generala. Podle davne tradice bojoval 2i2ka s mnoha bojovniky z tech a Moravy po boku polskYch vojaka v pamatne bitvy u Grunwaldu v dervenci 1410 a pomahal tam lamati odpor 2oldneta, kteti slouLl zarputilemu neptiteli Polska, ftadu nemeckYch rytift. Jinak ptebYval 2f2ka doma a zapsal se do deskych dejin nejenom jedinednYmi vojsnskYmi aspechy, nYbr2 i proziravosti politickou.

V parneti deskeho lidu El 2i2ka jakato vitez nad vojsky krale Zikmunda a jeho spojencil z tad nerneckYch knilat. Nezapomnelo se na jeho davtip a organisadni schopnosti, ktere osveddil, kdy pies zimu 1419-20 postavil ze sedlika a prostYch temeslnika vojsko, ktere a, spe§ne Zelilo a odolavalo dobte vyzbrojenym nemeckYrn 2oldnetam. Jeho jmeno bylo symbolem deskeho zapalu pro pravdu zakona bo2iho a odhodlani postaviti se razne na odpor je- e ESKOSLOVENSKA NARODNI RADA 0 NACISTICKICH UKRUTNOSTECH. Pod dojmem hroznYch zprav o nove vine nacistickeho teroru v na gi stare vlasti 6eskoslovenska narodni rada obratila se na americkou vetejnost timto provolanim: Zpravy z Leskoslovenska uhodily jako ram palici a napinily nak srdce hrilzou a zdeknim a neskonalYm smutkem.

Adkoliv vime, k ae gi a Slovaci stoji sjednoceni proti brutalnimu nacistickemu relimu, takenic na svete, sebe krutej21 prondsledovani je nikdy nedokne, aby se vzdali sveho odporu, vime take, 2e tento vzdor vybidoval nacisty do takoveho vzteku, Ze bude mit za nasledek jekte mnohem vetSi krveproliti, net' o nem daly zpravy t i sku. Naciste odvolali von Neuratha„ aby udelal misto katu Heydrichovi, kterY posila na mudeni a na smrt pod vSemi mo2nYmi zaminkami. Ano, techoslovaci jsou nebezpedni lUteiSt11111, kteri se pored late snail Itravavm

Otakar Odiozilik. Osl. N. R. jim odpurcum a vkm 2kfidcilm deskeho kralovstvi. V dejinach valednictvi je znam jakoZto tvarce vozove hradby, ktera, umo2riovala nejen rychle ptesuny vojsk, nybr2 i jejich obranu.v 2irem poli. Do vkch zemi se na perutech roznesly zpravy o jeho neobyeejne schopnosti vylakati neptitele na nevyhodne misto a zniditi jej Utokem s vyvYknYch posic.

Je vgak na miste ptipomenouti i jeho politieke plany, nebot' tu se osvedeil jako pravY statnik. V letech kvasu po smrti krale Vaclava neptisveddil tern, kdo chteli ponechati zemi bez vladate. Vojenske aspechy jej nezmatly tak, aby chtel sam sahnouti po kralovske korune a usednouti na starobylem stolci deskSrch Vedel, Ze zeme vystavena, nepratelum a fitokilm zvendi se bude nejlepe braniti, opte-li se o sousedni Poisko. podporoval plan deskopolskeho sbliZeni a doporueoval povolani polskeho krale Vladislava na oeskS7 trfm. Uvedomil si spravne, jako sily by nabyly oba slovanske ndrody, kdyhy se semkly a spoleene se branily neustalemu naporu se zapadu. Nebylo jeho vinou, h se plan neuskutednil. ,Na polskem dvore nebylo dosti porozumeni pro myelenku, jeja uskuteeneni v tu dobu slibovalo oveem prospech aveak pozdeji by se nepochybne °bratilo k dobremu i pro Poisko. Dne 11. kijna 1424 umiral 2iIka site jako neptemolen vitez, avSak bez zaruky, Ze Ceske kralovstvi odola, ve viru neptatelskYch zamera nemecke rozpinavosti.

Kazimir Pulaski nevystoupil na vrcholek sve Zivotni drahy v dobe rozkvetu polskeho narodMho Zivota a nebyl Utasten tak slaviVch chvil, jakS7ch se v Lechach doekal Zizka. Narodil se roku 1747 a dospel do muZneho veku prave, kdyZ nad samostatiVin Polskem zapadlo slunce. Sileastnil se bojti na domaci Ode v poslednich letech peed nieivS7m fiderem spojenSrch neptatel, kteti se roku 1772 po prve poterorem je zdolat, ackoli musi jiZ vedet, Ze to neni moZno. Prirozeno, ze nae'e srdce jima smutek, ale pri tom je take pini hrdost. Jsme zarmouceni, protole — jak jsme drive rekli — krveproliti je jiste mnohem vetSi ne2 bylo hlakno. V listopadu 1939 udavali nacist y, '2e bylo zastteleno 12 studenta, ale y e skuteenosti jich bylo popraveno 150 a 800 jich bylo umudeno v koncentradnich taborech. Jedinou naS1 odpovedi na takova zverstva jest, napnout kaZdY sval a ka2dY nerv, aby byl zniden nacism, jeho2 teror dr2i v hrsti svet.

Stojime pevne a neohrokne za temi, kdo bojuji proti takovemu nebezpedi — proti nebezpeCi, nam hrozi prave tak jako ostatnimu svetu. A v prvni tade se modlime, aby se nestalo Americe, vlasti nakch deti, co postihlo vlast naSich otca.

Proto se tadime za nakho proziraveho a statedneho presidenta Roosevelta.

Neni obeti dost velike, neni usili dost nesnad-

Cali dent o polskou zem. Hrdinstvi jednotlivca a skupin mladek neodvratilo pohromy od vysileneho sta,tu. Na jate 1772 odchazel Pulaski od 6enstochove, obklidene neptatelskou ptesilou, za hranice krvacejici otdiny.

Po nekolika letech bludne pouti svetem vstupoval v dervenci 1777 na americkou padu. Na pozvani Benjamina Franklina se ptidal k vojskarn, ktera bojovala za svobodu osad, vyrostlYch za necela d ye stoleti na zapadnim btehu Atlantiku. Na mnoha mistech zasahl Udinne do prabehu vojenskYch operaci a ziskal si uznani Lafayettova i Washingtonova, Jana 2i2ku schvatila smrt u mesteeka Ptibyslavi, kdy tahl na obranu Moravy proti najezdum ZikmundovYm. Kazimir Pulaski vydechl naposled dne 11. tijna 1779 na lodi, ktera ho odvalela raneneho z bitvy u Savannah v Georgii.

Na pohled neni mnoho spojek mezi deskYm nadelnikem neptemo2itelnych vojsk a polskYm bohatYrem. Rozdil doby a zajnit je velikY. V Zivotnich osudek obou slavnYch valednika se vSak ztetene projevuje vyraznY rys slovanske povahy, nehledajici vYboje a kotisti, nYbrZ uZivajici zbrane a vojenskYch zkuknosti k obrane svobody a vednYch hodnot duchovnich.

V presidentove vyhlake se pravi: "Dne 11. tijna za obleha,ni Savannah, hr. Kazimir Pulaski, udatnY ptedstavitel lidu, ktery po staleti slynul neohroknosti ducha, hrdinne obetoval Zivot za americkou nezavislost." 0 ti2kovi by bylo monokid, 2e jako ptedstavitel deskeho lion po feta branil nejenom svou vlast, nYbr2 i svobodu svedomi a ducha, ukazuje tak cestu budoucim generacim.

Vzpominka na slavne vojevadce, kteti vySli z ptibuznYch narodu, v tento den je pkihlaSkou k duchu, ktery podnecoval jejich hrdinske Ciny na bojiStich v obrane nejvySSich lidskYch statka. Je i projevem viry ye vnittni silu naroda, ktere daly svetu hrdiny bez bazne a hany, a v jejich viterstvi nad hrubou moci a bezmeznou brutalitou spoledneho neptitele. neho na podporu zajma SpojenYch Statt.

Persekuce a ukrutenstvi nacista v teskoslovensku by mely byt kaZdemu Ameridanu vYstrahou. Nesmime ztracet ani minuty, abychom sprovodili nacism nav2cly se sveta. A jen kdy se stak stane, mtfgeme volne dYchat bez obav pied jeho terorem.

Volame ke v2em americkYm spoluobdanam, aby se spojili proti nejvetAimu nebezpeoi, jakemu kdy stal svet tvati v tvat, aby se sjednotili za naSi vladou a nehledeli na °heti, nehledeli na namahu, protok nic neni dost na obhajobu Ameriky, sveta a lidstva.

Vime, spravedlnost dosedne opet na svaj tran a a2 znovu zavladne svetem spravedlivY mir, take oeskoslovensko bude vysvobozeno z nacistickeho pekla, ktere se nyni nad nim zavtelo.

Nag im heslem jest: "V" na kahlem kabate, "V" v ka2dern srdci. teskoslovenski narodni rada v Americe,

sqedu, dne 8. fljna 1941.

Strata IL

Londkn. — Anglie ztizuje protinacistickou frontu, sahajici ptes Malou Asii az k levemu kNdlu ruske armady, jak bylo oficielne ozna.meno. V oznameni byla zminka o konferenci generalti Wavella a Auchinlecka, kteti radili se o koordinaci valeeneho usili Indie s frontou, ktera se zvecia jako most mezi Asii a Evropou.

Z toho se soudi, ze Anglioane jsou ptipraveni derpati z ohromneho reservoaru mane sily v Indii, aby mohli eeliti jakemukoli hnuti velmoci osy. ✓ V Moskva. — V techto dnech byl povolan k vojenske sla;be roenik 1922 — 19 let sari hok. V tuto dobu jsou povolayani kat', rok novaekoye k ruske armade vyhlatkami na naroZich. Take byl uveden v Z . ivot plan na vkobecnou vojenskou povinnost, kterYm Rusko hodla ztiditi nejvetti lidovou armadu, jaka, kdy existovala v historii. VAichni mai od 16 do 50 let budou podrobeni vojenskemu vkcviku po vederech v Atich peti mesicich. ✓ V St. Paul, Minn. — Ceske ' narodni sdraeni v St. Paul uspotada slavnostni koncert na oslavu 100. narozenin naAeho slavneho skladatele Antonina Dvotaka v nedeli 12. tijna v 8 hodin weer v Mestskem auditoriu v St. Paul. Koncert provede Minnesotskk symfonicky orchestr WPA pod osobnim tizenim Frant. Kovatika, kterk jako malt' hoch mel pkilelitost poznati Ant. DvoMica za jeho pobytu u svkch rodicu ye Spillville, Iowa. V ptestavce koncertu k obecenstvu promluvi desky i anglicky-znamk organisator teskeho narodniho sdraeni dr. Oldtich Chyle.

Nak krajane jsou zvani k hojne -Cleat na tomto programu. Vstup na koncert bude tipine volriSr, zdarma, a take 2adria sbirka nebude provadena. Program jest umoZnen ptizrii deskkch spolka a jednotlival v St. Paul, kteti hradi yekere vYlohy s koncertem spojene.

Francie je zeme arodna, a neptelidnena a bYvalo to I/My dostatek potravin. Francouzove Vkly, dobte jedli. Od nemeckeho vpadu ale musi si utahovati semen. A podle vkho bude stale Mike. V techto dnech bylo sdeleno z Vichy, kapitolu neokupovane Francie, ze tiroda letoAniho roku byla velmi dobra, ba nadprilmerna, ale nemecke rekvisice tak velke a bezohledne, francouzskY lid bude v zimnim obdobi hladovet.

Vyhlidky jsou letos hork net lOni, kdy nektere oblasti v nejhork chvili vZdy nejake potraviny poskytly. Nemci site plundrovali Francii od samotneho poeatku, ale piece jenom nepodinali si pti tom tak soustavne jako nyni. Mask), sYr, uzeniny, maso, vino a tabak jsou ye Francii vzacnosti. Uroda pknice byla letos 70 milionti quintalt, coZ je skoro normalni mnoMtvi.

Brambort byla iiroda nadpramerna, asi 300 Cukrove tepy sklidi se asi 90 procent normalu a vkroba olivoveho-oleje bude normalni. ✓ V LondYn. (OTK) — Prohlateni vyjimeeneho stavu v eeehach a na Morave, zateeni generala Eliate a jmenovani Reinharda Heydricha do iitadu "protektora" bylo hiavnim tematem britskeho tisku. Uvodnik listu "Daily Telegraph" zdfirazriuje, ze Reinhard Heydrich se "proslavil" jako jeden z hlavnich popraveich v Hitlerove krvave lazni, ktera se udala 30. dervna roku 1934. Neurath za sve vlady ucinil vie, aby Cechy ptinutil k zrazeni svkch narodnich tuZ"eb, ale jedinym vksledkem bylo vehnani tohoto hrdeho naroda do nedavne rozsahle kampane sabotale, kterou Heydrich ma potladit. Udalosti v Cechach a na Morave pod atlakem nacistu vYbornkm pkikladem osudu, kterk oeekava, vkchny obdany Hitlerova "noveho du". Znamk londYnskY konservativni denik "The Times" pile, ze zmena v osobe protektora je jiste vYsledkem vzratajiciho nepokoje v skYch zemich. Urdeni Heydricha nepochybne znamend, .2e vSecky sily Gestapa bezohledne smetuji k rozdrceni ducha odporu. oeskk lid nikdy nechtel spolupracovat s nemeckYmi vladodpor a sabotal po vstupu Ruska do ci.

valky zesilil a stal se Udinneftira.

T. T

denni pfehied.

LondYn. — Exchange Telegraph ptinesl zprapralskk rozhlas oznamil zateeni tki prominentnich eeskYch politik y — dr. Jaroslava Krejeiho, namestka mnisterskeho ptedsedy a ministra spravedlnosti, generala JeZka, ministra vnitra a dr. George Havelku, bYvaleho ministra komunikaci, ktery byl odstranen z vlady pted nekolika mesici. vu, ze

Nemecko vyvezlo z Francie ptes polovinu zemedelskYch vyrobkii a krome toho odvaIi odtud 14,000 kusti bo y. eziho dobytka mesiene.

Francourtun se 1.110., k pknice je posilana do 8panelska, Belgie a Holandska, kde jevi se povaZlivk nedostatek chleba. Francouzskk olivovy je posilan do Italie. Vino je destilovano v Nemecku, aby se ziskal alkohol jako nahralka za gasolin. ✓ V Washington, D. C. — President Roosevelt citoval na sve tiskove konferenci ruskou astavu, z niZr" je vidno, ze sovetska vlada zarauje tout ochranu nabolenstvi a svobodu svedomi jako americka ustava. Pravil, ze site neni s to citovati z pameti, ale pravil, odstavec 124. ruske astavy, jak mysli, ma tato atanovenii Ptedne, svobodu svedomi. Druhe, svobodu nabolenstvi.

Vet, svobodu pouZivati propagandy proti nabaenstvi. Dodal, ze zda se mu to bYti toa svobodou, jaka existuje v nasi zemi. ✓ V Damakk. — General Georges Catroux, vrchnl velitel vojsk "svobodnkch Francouza" v oblasti vkchodniho Sttedozemniho mote, proklamoval samostatnost Syrii pti ceremoniich ye vladni budove. Odvolo.vaje se na spoleenk manifest Anglieanti a "svobodnYch Francouzu" ze dne 8. eervna, v nemZ" Syrii zarudena samostatnost a vysloven slib, ae smlouva bude uzavtena pozdeji, prohlasil, ze samostatnost byla uznana ztizenim Syrske republiky. Syrskk stat od nynejAka bude tetiti se pravam a povinnostem samostatneho suverenniho statu s obmezenim, ktereuklada, nynejk sta y valky a bezpeenost azemi.

V ✓ Indianapolis. — Sekretat lod'stva Frank Knox navrhl, aby Spojene Staty a Anglie spojily se nejmene na sto let, aby zavedly moci, bude-li nutno, soustavu mezinarodniho prava.

Prohlasil tez, musime-li bojovati, abychom se rozhodli bojovati jinde nee na nakm Mluvil na 64. vyroeni konvenci Pravnickeho sdraeni a tekl, ze k zamezeni nove svetove valky je tteba, aby sedm mori bylo kontrolovano po mnoho ptikich let mirumilovnYmi zememi — SpojenYmi Staty a Anglii, ktere postradaji jakekoli touhy po zvetheni sveho azemi.Vkznaene easti Knoxovy feel mimo to jsou: Spojene Staty musi se vzdati "osudne poktilosti", ze nemohou bkti napadeny. Anglicke a americke lod'stvo vyhaneji "nemecke piraty" ze severniho Atlantickeho ocednu. — "Koneene semkneme nacisticke Nemecko Zeleznym kruhem a v tomto kruhu nthnotni moci zahyne."

Poralka totalitnich velmoci je easti nati rodni politiky: "Nemam nejmenk pochybnosti, ze nacism bude poralen."

V Mluvei nemecke vlady v Berline prohlasil minulou sobotu, ze nemecke vitelstvi u Kijeva "nema, sobe rovna v historii" a ze znamena, obrat v cele valce. Pied tim viteloslavny bulletin ptimo z Hitlerova valeeneho stanu v Rusku sil, ze ruske obrany na tece Dnepru byly "z kotenti vyvraceny" ohromnYmi obklieovacimi operacemi, prave ptivedenkmi k fispeS'nemu zakondeni, psi. nich2 pet ruskYch armad bylo potteno a ziskano 665,000 zajatcii. Nemci oznamovali take ukotisteni 884 tankti a 3,718 del a "nespoditatelne" mnastvi jineho valeeneho mateMluvei sovetske vlady, podkomisat zahranienich zalelitosti S. A. Lozovskk, oznaeil nemecka tvrzeni za pfehnana, dodav k tomu, k vetk east vojsk mattala Semena M. Budennyho unikla z nemecke pasti a klade dalk odpar postupu nacistickkch hord smerem na Cbarkov, dalgi duletite ukradinske mesto.

Nemecka vojenska zasobarna v Praze.

New York. (CTK). — V Praze byla ye starem reservnjm skladiki zkizena velka zasobarna nemecke armady. Zasoby jsou vetSnou nemeckeho ptivodu, krome eerstveho masa a zeleniny. Maso spottebovane je pry kompensovano dodavkami dobytka z Nemecka. A ge dodava te2 brambory, konservy, kukutici, cigarety a tabak. Nekolik milionu kilogramil zita ptichazi mesiene z Nemecka po tece a je semleto pet velkkmi pralskkmi mlYny. Ohromna pekarna vyrabi 1200 bochnikil chleba kaalou hodinu. V skladiki je uskladneno mnoho milionu kilogramti vteho motneho zbai. Denne dovaZeji vlaky zasoby vojenskym oddiltim v "Protektorate", zejmena vSak4 na front& Tti etvrtiny delnikt. jsou Oegi.

Ptehnankm nemeckYm tvrzenim o viterstvi u Kijeva v prvni chvili veteno bylo snad i v LonOne a Washingtone, nebot' v nekterkch kruzich se vyskytly pochybnosti, ze vYzbrojni pomoc Rusku byla by co platna. AvSak to, ze Rusoye po poralce u Kijeva, kde ptirozene byly znaene ztraty, se tak rychle vzpamatovali, usveddovalo samo Nernce z velkohubeho ptehaneni tohoto aspechu. Rusove v nekolika malo dnech zridili novou obrannou linii asi 200 mil na vychod od stare dneperske fronty v okoli Kijeva a die samotneho doznani naeistil je tato dobte vybavena delosttelectvem, tanky i mastvem. Mluvei moskevske vlady Lozovskk prohlasil, ze maital Budennyj ma nejmene 40 divisi ci asi 800,000 mu'Zil k obrane test k Rostovu nad Donem, kterkto mesto je povalovano za klic ke kavkazskYrn petrolejovkm polim.

Sbornik Business Week v Now Yorku ptinesl v techto dnech na zaklade nemeckkch' pramenti odhad vYdajii nac i stickeho Nemecka na vyzbroj a vedeni valky. Podle techto udaju vynalail Adolf Hitler na a zbroj Nemecka od sveho nastupu roku 1933 do doby vpadu do Polska asi 36 bilionti dolarti. Od 1. zati 1939 do 1. zati 1941 tinily vojenske vkdaje 100 bilionti marek ei asi 40 bilont dolarti. K thrade techto ohromnYch nakladti poskytuje vysoke zdaneni 31 procent a jine vladni ptijmy 9 procent. ValeenYmi ptijekami ziskava se asi 40 procent celkoveho valeeneho nakladu. Ve zprave teto se udava, ze aroda v Nemecku ptes velice dekive let° bude uspokojiva. tita a pknice se urodilo stejne jako loni, avkk jakost je horgi. Uroda brambort bude stejne velka jako loriskeho roku. Uspokojive nrody docileno bylo hlavne zamestnanim valeenkch zajatct a delnikti z ujatmenkch zemi v zemedelstvi. Uvedenk sbornik odhaduje, ze v ptitomne dobe je v Nemecku nejmene 5,000,000 delnikti ze zemi sousednich.

Jan Masaryk, syn Tomak G. Masaryka, zakladatele Oeskoslovenska, ye svem radiovem C BS projevu, vysilanem do SpojenYch stata v aterY min. tydne z Londkna, uvedl nasledujiei prave pr g iny poprav v deskYch zemich: "VYroba v natich tovarnach klesla az o 50 procent.

Neprave sttelivo je posilano na neprave stanice, gasolinove nadilky a paky se vzniti, jizdnl lady jsou apIne popleteny a vkchno se deje klidne a bez povyku a skuteene pachatele je te2ko dopadnouti a tak general, pekat a sviekat plati svYmi Zivoty za sve spoluvlastence. A nemylte se, jsou vlastenci vsichni. "Mnastvi meho lidu a sla§ni lido po cele Evrope jsou dnes veeer vradeni, ponevadZ milovali svoje vlasti tak vtele jako vy milujete svoji. Je ye znaene mite ve vaich rukou rozhodnuti, jak dlouho tohle to potrva."

New York. (eTK) — Natizenim ministerstva obchodu bylo zostteno natizeni z 30. tijna, kterkm bylo zakazano ptestehovani obchodu z' jednoho mesta do jineho. Nyni je zvlakni povoleni zapottebi tea pro ptestehovani z jednoho mestskeho okresu do druheho.

Ottawa, Ont. — Kanadska, viada zakazala veSleren dovoz z Japonska, pro ktery neni

zvlittniho iitedniho povoleni.

tie stfedu, dne 8. fijna 1941.

II TR

Oddif dopisovatelski ••11011111.04111111011•19•1101001111041111111411111100410041111110111 ■0

0

Dopisy, jet by obsahovaly neveen6„ neb zivadnd polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu Tiskovemu VYboru k vlastniniu reghodnuti.

Upozorneni, tkkajici se nneny dane na vstupenky na taneeni a jine zabavy.

Upozorriuji fady, ktere vlastni taneeni sine, a jejich ritedniky, o zmene zakonu, tSikajiciho se dane na vstupenky. Tento norsi zakon se tYka vg ech vstupenek na jakekoliv zabavy.

Mon byl zmenen, aby nebylo eadnYch vS7minek nebo exemptions. TYka se v gech; take football games, tanednich zabav, atd. Vkch mist, kde se vybiraji vstupenky. Cena je jeden cent z deseti centil. Jestli vstupenka je 1 cent, pak dari je 1 cent. Jestli vstupenka je $1.00, pak daft je $0.10 za kaedou vstupenku. Jednotlivci, bratrske jednoty, a kaeclY jinST ma platiti tuto dari. Jest-li nektere fady je gte neplati tuto dari, maji si dopsati Collector of Internal Revenue, v tom distriktu, v kterem jejich sin se naleza. Stat Texas jest rozdelen na nekolik okrskil, a dle toho rozdeleni tiete se hlasiti nasledovne: Collector of Internal Re-venue:— 304 U. S. Court House, Beaumont, Texas.

Post Office Building, Bryan, Texas.

311 Federal Building, Corpus Christi, Texas.

Boney Building, Bay City, Texas.

508 Federal Building, Galveston, Texas.

519 Federal Building, Houston, Texas.

433 Post Office Building, San Antonio, Tex. 23 Federal Building, Victoria, Texas.

200 Post Office Building, Waco, Texas.

A nebo mritiete psat na Collector of Internal Revenue, Austin, Texas, nebo Dallas, Texas.

Kde dari neptesahuje $10.00 REPORT, mrieete podepsati pled dvema svedky. Jestli dan pfesahuje $10.00, pak zprava musi byti podepsana piked notalem. Zpravy maji bYti podavany mesiene.

Zadam bratra redaktora, aby uvetejnil v anglicke fedi vysvetleni, ktere jsem obdrtiel od Collector of Internal Revenue pod ohlavenim TO ALL TAXPAYERS CONCERNED. Jestli 'tie si nekterY fad pfeje dal gi vysvetleni, prosim, aby psal na mne.

Letos zakonodarna zmenila poplatky na Texas Unemployment Compesation Commission. Statni VYbor pracuje na v gech novYch pravidlech a kdye je obdrilm, budu hledeti tento novY zakon vysvetliti ye Vestniku pro kady.

S bratrskYm pozdravem, August Kacik.

V VkLET STUDENTU UNIVERSITNIHO t ESKEHO KLUBU V AUSTIN TEXAS. San Antonio, Texas.

8Vastnou nahodou dostalo se nam, synovi a mne, pozvani na vYlet od profesora destiny Dr. Edw. Miaka, coe jsme s radosti pita. A v nedeli rano 28. zaki, ujitideli jsme ze San Antonio do Austin.

Tana jsem se, 'tie spattim mnohe zname studenty a studentky, tee mesto Austin, v neme po mem pfijezdu do statu Texas, jsem dva roky bydlela se synem Jaroslavem E. 2ivnS7m, kterY vyueoval na Universite, a kterY jest dostateene znam, po tech deskYch nivach statu Texas.

Ano, mesto Austin se svoji nadhernou statni Universitou, se svoji krasnou polohou, peknYmi a distYmi ulicemi se zalibi jiste katidemu. A tudie neni divu, lee ze v gech koutil Texasu i z jinYch state, pfijiedi studenti obeho pohlavi, aby zde nabyli a osvojili si rrizne yedomosti pro snadnejAi budouci svilj eivot, a hlavne aby se zdokonalili v nagi Ceske fedi. .4bY poznall ty bohate dejiny i utrpeni 4eske-

ho naroda. 0 Gee' se svedomite stara, a skutedne velkou zasluhu ma Dr. Edw. Mieek.

A tudie neni divu, ee jsem se te gila na let. Navgtivili jsme nektere rodiny, s nimie jsme zili v upfimnern pfathlske styku, tee i mlade maniele Carisonovi v jejich peknem, ritulnem domove. Pi. Carlson jest b3ivala sl.

Mazochova z Granger, kde v domove jeji matinky, jsem byla velice easto pohostena. A jt s vdednosti rada na ty chvile vzpominam.

Pak jsme navgtivili Dr. Mieka v jeho dome, vyslechli nejnovejsi rozhlasove zpravy, nadet spoledne jsme jeli na vSrletni misto.

S radosti jsem pozorovala pfichazejici studenty, obeho pohlavi, a poznavala ty mnohe zname tvafe, kteN pfispechali nas uvitat. Tegilo mne spatfit sl. Leonu PazdernYch z Wallis, kde v dome jejich rodieri jsem byla mnohokrat pfatelsky pohostena. Tee' sleeny Edna Georgia Baiina ze Smithville, kde tee jsem pohostinstvi ueivala. Martha Holly, dceru gka moji mile pfitelkyne pi. Holly z Taylor, same radostne vzpominky. Dale moje dfivej gi zname sleony: Rosie Neuman, Helen gula, Helen Osoba, Mildred Hajek, Annette Musil, Louise Janeova, Viola Kola. Z mladYch panri jsou: Johny Chervenka, Ben Petrusek, Ernest W. Slaninger, Victor Krejci, John Vacek. Dal gi nove tvafe, kteii byli pfitomni jsou: Joe Osoba, Charles Kleeka, Cecilia Blaeek, Mary Steinocher, Ray Trlica, Frank Hejtmanek, Calvin C'hervenka, Theo. Kulhanek, Fred Ripple, Lydia Fojtik, Vlasta Pivofika, Ann Hering, Adelene Kulhanek, Ivan Cibulka, Leon L. Peter, Dorthy Horak, Ruth Horak, Eleonor Kocurek, Grace Hen. mandik, Josephine Kocurek, Miro Kleeka, Isac Courville, Bill Calvin, Pauline Jarma, A. C. Bona, Earl Finear, J. M. Skilvanek — tutor Dr. Midka. Bylo mne pote genim s p. Skfivankern se seznamiti, jakoe i se v gemi ostatnimi.

VYbor, kte0 mel na starosti tizeni vS7letu byl: sleeny, Helen Osoba, Mildred Hajek, Eleonor Kocurek; z panri: Ben Petrusek, Ernest W. Slaninger, a Charles Kleeka, ktefi se opravdu pficinili aby vYlet byl zabavnST. Pro obderstveni bylo v geho hojnost, a my posilneni, v dobre nalade, loueili jsme se se *demi temi milYmi tvafemi a ja volam, zase nekdy na shledanou se vgemi.

Tee nesmim zapomenouti, tie pi. Mala mne dodala dve knihy od spisovatele Machara — Golgota — a druha, — Zde by mely kvest rriktere darovala pi. Lud. Fisher pro eeskou knihovnu na universite, ktere jsem odevzdala Dr. Miekovi.

A tudie zakoneuji pfanim, aby stolice desMho jazyka na Statni universite v Austin, Tex. mohutnela a silila, aby studentri co rok pribftalo, aby uvedomil sobe kaedy z nas, jak drileeitou veci jest miti stolici sveho jazyka na netvyggim statnim Pracujme spoleene ku zvelebeni na geho jazyka, nagich narodnich zvykri, chrarime v gechno nage dedictvi. Pracujme pro blaho a rozkvet nagich pfigtich let.

Dr. Midek za knihy pi. Fisherove dekuje.

S upfimnYm pozdravem v gem etoucim, je vas hodne, co se mi hlasite, radi moje dopisy &Rte. I studentri obeho pohlavi, se mne nekolik na vYlete pfihlasilo, ze rietli moje dopisy, a tie jsou radi, ee opet pi gu. Diky vain vgem a jsem v ride vdeend, Marie A. 2ivna.

V Tioga, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Na vedomost yam davam, ae fed Tioga cis.

5, odbSiva schrizi druhou nedeli v mesici fijnu, o jedne hodine odpoledne. Je to na ge v3iroeni schrize, tak vas laskave eadam, abyste se v gichni dostavili. Sestry jsou eadany, aby donesly kaeda nejakou svaeinu, neb chceme to nejak oslavit Tak chceme mit spoleenou svaeinu a bratr tajemnik slibil, tie neco opatki na zahriani eizne. A bratr Anton Prcin a Frank Majkus tie nam zahraji, "Ma eidovka podle kramu, nakoupila marcipanu". Tak se vachni dostavte. S bratrskSrm pozdravem jsem, Michal Pfihoda, pfedseda.

Strang' IL PREHLED NOV iCH f.,ADOSTI. ZA Mtge ZAtti 1941.

Dospeli DetskSi Odbor. rtdd 2adosti Obnos 26,closti Obnos eislo poj. poj.

2,500.00 4 1 500.0 500.00 1,500.00 1,000.00 13 3,500.00 17 20 1,500.00 22 1,000.00 3,500.00 24 500.00 2,500.00 25 500.00 1,000.00 1,000.00 28 29 7,500.00 2,000.00 30 33 4,500.00 2,000.00 36 2,000.00 40 500.00 45 4,500.00 47 1,000.00 500.00 48 51 1,000.00 55 1,000.00 58 3,500.00 500.00 500.00 63 500.00 68 2,000.00 1,000.00 70 1,000.00 77 4,000.00 88 89 1,000.00 1,000.00 91 1,000.00 2,000.00 92 2,000.00 94 1,000.00 97 1,000.00 105 1,000.00 2,000.00 108 1,000.00 112 116 500.00 2,000.00 121 500.00 129 1,000.00 5,000.00 130 136 1,000.00 1,000.00 141 143 1,000.00 1 148 1,000.00 163 8 5,000.00 2,500.00 (gad Markham) 79 78,500.00 26 14,500.00 Odeita se rimrtim, vyloueenim, atd., i DetskSr odbor.

Umrtim 6 el. poj. na 5,000.00 Odstoup., vyloue. atd. 83 el. poj. na 59,430.00 89

64,430.00

Dne 29. zarti 1941.

Rowena, Texas.

Ctena redakce!

Dovoluji si oznainit vgem krajaniim v Rowena a okoli, ee zde budeme miti program a ptedna gku v nedeli dne 19. fijna, v 1:30 hod. odpoledne v KomenskY sini, na ktere promluvi Dr. Mieek z Austinu a moena je gte nekterY jinST feenik anglickS7. Tento program bude uspot adan zdej gi odbodkou SA6T ku ziskani pfispevkii pro Ceske vojaky v Anglii na dary. Doufame, ee se vgichni krajane z celeho okoli dostavi a hmotne tuto akci pod_Po pfednake bude prodavana svaeina za 20c a 10c prO ditky. Proto eadame na ge maminky, aby kaeda neco pfinesla do kuchyne.

Pled zahajenim programu bude rieinkovat Loikriv Quartet a pig svadine tee.

Jak posledni zpravy z Evropy ukazuji, zase jsou nagi krajane staveni ku zdi, aby byla dovrgena Kalvarie naroda. Proto tedy nikdo neodkladej a pkijdi mezi nas a podpotte nagi sbirku ye prospech eeskSich vojakt. v Anglii, ktefi jsou hotovi obetovat svrij eivot pro vec SVOBODY. Ti chlapci pte gli kfitiovou . cestu, opustili sve domovy, dali se do slueby naroda, a proto my, ktefi jsme dosud usli tem svizelrim, bychom men na ne pamatovat na vanoce, abychom je aspori na eas obgt'astnili.

S krajanskYm pozdravem a V . . . — ZVfTEZiME Jos. Bubenik, pkedseda.

Straus 4.

SCHiTZE S.At.T. V SAN ANTONIO, TEXAS. Velmi zdatila schtze odbodky San Antonio, ktera, se odbYvala v dome sestry a bratra p. a pi. Neri. Pravim, sestry a bratra, neb skutedne to bylo bratrske, otevteni celeho jejich krasneho domova, veem pritomnYm, Pell/ bylo blizko dtykiceti. Schtze byla velice zajimava, neb byly eteny a oznameny same poteeitelne zpravy, totit co se prace a jednani tYde. Tak zabavni vybor oznamuje slanY pitem z posledni zabavy, ktera, se odbyvala dne 14. zati.

Takte, podle veech znamek, pozoruji, te zase budou miti brzo stovieku neb vice, ku pomoci pro ten telkY boj.

Rekne snad nekdo, co pak stovka, — ale kdy si pomyslime, ze jest to mala hrstka San AntonskYch naeinct, kteti vane berou situaci nynejei doby, a kteti se veemotne ptieiriuji v udrIeni pluhu v to brazde na to roli dedidne.

A proto volam — veechnal test yam, kteti tak houtevnate se snatite udraeti vee v chodu a souladu.

Ano, pki dobre van a u vedomi zodpovednosti kaideho z rids, prate se musi podatit.

Dale bylo oznameno, ze zapodal °pet svoji dinnost: Mezinarodni Klub — kterY se snail sousttedit yeechny narodnosti bez rozdilu, ku spoleene praci. Ku tichovani krojt, zvykt a potadani rtznych programt, kde by vIdy par Clentz ptedstavilo svoji narodnost v kroji, a ptedneslo neco ze svych dejin, zvyku, tanct, pisni a vtbec fee, co zdobi katdou narodnost, a co si katda narodnost pfeje, aby bylo uchovano pro budouci leta. Schilze tohoto Klubu se konala 22. zati, a bylo zastoupeno sedm ratnYch narodnosti, a celkem 23 elenkyri a jeden dlen, p. Bundil. Nas naeinek bylo pet a p. Bundil eestY, tedy et'astne eislo. Ptedesedka Klubu oznamila, ae v katde schtzi jednou mesidne, bude intlY program, kterY pkipravi elenove jedne z onech zastoupenYch narodnosti. budou veechny vystkidany, tedy bude uspoflan velkY program veech narodnosti pro vetejne vystoupeni. Zprava byla pfijata a cla,na na starost zabavnimu vYboru, cot sestra Stahova ochotne pkijala, a slibila, ze se bude starat, aby vee bylo ptipravene k ptipadnemu vystoupeni.

Po vykizeni jeete nekterYch drobnosti, co se zahav a prate narodni tfee, bylo placeni pHspevkil. tlenove zdejel odboeky maji ustanoveno platit 25c mesieniho ptispevkii a vstupne za elena jest jeden dolar. Timto mesidriim ptispevkem se udrtuje, ac mai*, ale piece jen stalY ptijem. Jak jsem zaslechla, tet nejakY novY Men se ptipojil, to kdy/ neprei, tedy aspon kdyt kape.

Po schazi se rozproudila vskutku srdeena, zabava, hovorem, zpevem i hudbou, kterou opet bohate zasobil nas Franta Kral — Cerny — kterY opravdu byl rortomilY, ye syYch deskYch pisnich, a ma, snad opravdu ty lidove veechny, co se zpivavaly na pouch a lukach v to krasne zemi Ceske. Pravil Franta, ze kdyt byl v Chicago, tak i.e se ho tam Tide ptali odkud je? ftekl, i.e je pill Moravec a pill Lech.

Oni se ho ptali jak to ptijde, i.e je dernY? Tot tekl jim, i.e je to tim; i.e se narodil v noci. A to vee vypravuje tak heky, Cesky, ze si nemttete pomoci net mit Frantu radi.

Mantele p. a pi. Neri, meli ptipravene bohate pohosteni pro veechny ptitomne. Budit Vam za vse uptimnY dik! Jelikot bylo pra.ve po velkern deeti, pied schtzi, tedy jiste po naeem odchodu mela pi. Neri dosti prate s distenim jejiho krasneho domova.

A nyni tedy chci jeete pkipojit zbytek z to mezinarodni schtze. Katda ztech narodnosti byla vyzvana neco povedet, cot bylo dosti zajimave. Mne pi. Mala uvedomila den ptedem, abych pry si neco ptipravila. A tak kdyt doela tada na mne, tedy jsem tam tekla tuto: Dear friends, I am very glad that I have the opportunity to say a few words to you about my native country, Cechoslovakia. Many people still today think that Czechoslovakia is something that was created out of nothing.

That is not true, for although the name is new, the people and the country have a history both glorious and at times sad of over

Ve sttedu, dne 8. Bina 1941.

iE

a thousand years. Situated in the heart of Europe and surrounded by mountains which were its defence and protection, Czechoslovakia was the crossroads of intellectual and cultural movements as well as the battleground of more physical forces which were in conflict. Many great movements have had their start and many great men have come from this country. The reformation had its beginnings in the Hussite Movement.

The first university in Central Europe was established at Prague in 1348 by Charles the fourth under whose patronage the arts and intellectual life flourished.

The father of modern education was Amos Komensky who was forced to flee his native land, is better known by his Latin name of Comenius. In the field of music Anton Dvorak composer of the New World Symphony.

Franz Drdla and Jan Kubelik violinists, Smetana composer of the Opera The Bartered Bride, Jarmila Novotna of the Metropolitan Opera, are perhaps the best known to Americans.

Of modern writers Karel Lapek has attained worldwide fame with his play "R.U.R".

The Czechs are a hardworking, honest, and peace loving people. Their thirst for knowledge is insatiable and they desire above all else that their sons and daughters receive the best education possible.

They are strong individualists and have ever striven for those freedoms of speech, thought, and religion, which we here in America consider as a natural right.

Such people can be nothing but democratic, and this they have been even in the darkest periods of their history when they were most oppressed.

The women too are true artists and skilled not only in the more humdrum tasks of the househould but in other fields as well, being the inspiration and a steadfast help to their husbands.

With the establishment of the Czechoslovak Republic in 1918 modeled closely after our own American Government, the Czechoslovaks had attained their heart's desire only to lose it again at Munich twenty years later.

We who are of Czech descent firmly believe that they who in central Europe are weathering the fierce tornado of hate shall once again be free and once again possess those freedoms which we in America hold so dear.

In our hearts again echo the words of the great patriot Comenius: "I believe before God that when this storm of wrath has subsided, the control over thy destiny will again return to you, 0 Czech people."

Tet promluvila pani Bundilova par slov na vysvetlenou prod se kikalo, Bohemia a ne Czech—. *We se dosti libilo a doufejme, i.e se zdarem, budem svorne a pilne v pospolite lasce a odpoueteni, shovivavimi jeden k druhemu kradet ku spolednemu—Viterstvi!

S uptimnYm pozdravem yeem etoucim jsem Marie A. 2ivna.

V

Vernost els. 51, Effinger, Texas.

Cteni bratti a sestry:— Nage pravidelne schuze jiz obydejne maji jen sve ttedniky, a site ptedsedu, teetniho a tajemnika p • itomny a darei elenove se jenom sem, tam nekterY objevi. Srdedne doufam, i.e snad ptijdete ve velkem poCtu do pkieti pravidelne schuze dne 12. tijna. Zapodneme dle motnosti o jedne hodine odpoledne, ponevadt mame mnoho jednani a take budeme hledet zase pospichat. Naee nejhlavnejei jednani bude ohledne nemocenske podpory. Prijd'te a teknete nam zdali se chcete pfidat k tomotu odboru. Mam pti ruce dopis bratra 'I'oupala, kterY obsahuje vysvetleni a nektere ty nerhlavnejei body N. P. Pkijd'te a konedne me neco.

S bratrskYrn pozdravem, D. A. Juren, tajemnik. fad

NOVE LETOUNY. Nove typy letount, o nicht je tfeba se zminiti, je stihaci letoun Hawker-Tornado, dosahujici rychlosti 640 km/hod. a je vybaven motorem o dvojnsobne vYkonnosti, net letouny, ktere se zUdastnily akce v minulem rote.

Vicemistny stihaci letoun Beau-Fighter, o kterem byla nedavno prvni vetejna zminka, je urden pro dalkove stihani a pro nodni akce.

JinY stroj, jehot existence byla doposud na v tajnosti, je Halifax; Short Stirling byl rovnet jit v operacich. Tyto bombardovaci letouny spoleene s Manchesterem (novY typ) jsou rychlejei a dvakrate tak velke, jako ptedchozi typy. Maji nejen mohutnejei obrannou vYzbroj, ale i tkikrate vetei utitedne zatiieni na stejnou vzdalenost. Ptedchozi typy byly zdokonaleny tak, ze jsou dnes tpine jinymi letouny a ze starch stroja zbylo jen jmeno.

V Hledi se arijski babieka.

Berlinska "Deutsche Allgemeine Zeitung" piAe: "Anna W. hleda, jiz dlouho dtkazy o tom, i.e jeji bobieka byla arijskeho pfivodu. Po2adala o radu sveho strYce, kterY se vyznal v rodinne kronice, ale strYc ji nemohl pomoci. Pak napsala knezi, kterY jeji babidku oddaval, ale bezvYsledne. Konedne se obratila na geneologa, kterY zjistil, i.e se babidka narodila v ruske vesnici. Podle versailleske smlouvy pkipadla tato obec Polsku, takte Anna W. musela napsat nemeckernu vyslanectvi ye Vareave. Zatim 'Oak vypukla valka proti Polsku a obec ptipadla opet Rusku. Anna musela tedy napsat nemeckemu vyslanectvi v Moskve, ale odpoved' dosud nedostala." Uz ji ani nedostane, ponevadt Nemci vtrhli do Ruska a kdyi zas ruske Uzemi opusti, nebude Pt Anna W. dtkazy o arijskem p4vodu ubohe babiely pottebovat.

V Natal naei kongresnici i senatoti svYmi zbytednYmi tearni pomahaji Hitlerovi a ponevad hodne z naeich lidi jdou vice za zabavami, net za vzdelanim, nerozumi svetove situaci, dehot nentatele presidenta Roosevelta utivaji, aby nas, americke obeany rozdvojovali, v dobe, kdy musime, chceme-li uchranit demokracii, svobodu nabotenstvi, kultury, narodni, socialni atd., bYti spojeni v jeden opravdovY celek. Tim nemyslim, i.e bychom nemen kritisovati co se nam nelibi, ale naee kritika musi bYti ku zlepeeni pomeril, ale ne zniditi, co je dobreho.

V Co pokladam za nejvetei zloein? Kdyi v dobe, kdy chceme se ptipraviti na rozhodnou nu nasilniktm, a pomoci veem narodfirri ktere yardi proti nasilnickYm vladam, nag delnici stavkuji. Jsem ptitelem svepomoci delnicke a vetim, kdyt delnik je vykotist'ovan pracedajcem, ale kdyt delnik ma na hodinu 80c at $1.50 a stavkuje, pak je to nejvetei darebactvi v teto dobe pro ne i jejich deti v bu doucnosti.

V Nae guverner Philips je opravdu paeak. Usi z veteiny Mena legislatury i senatu same "yes' man. VYhody maji v tom, i.e veteina statni jejich ptatel jsou zamestnani komisi. Kdyby kterYkoliv mut neb tena promluvil s nekterym odpurcem guvernera, tak ho, neb .ji jednoduee vyhodi V JEDNOU VETOU Z PROTEKTORATU. • Nemci v protektorate kupuji emahem deskoslovenske i protektoratni poetovni znainky, nebot' nemaji diiveru v marku. ✓

V

V

Naroclni sourudenstvi ztidilo zvlaetni referat pro odistu vetejneho tivota, jemut ptisluei take dozor nad zaletitostmi tYkajicimi se narodniho soudu. ✓

v

V

Protektoratni tisk pokraduje v ilpenlivYch yYzvach ke sbirkam na nemeckY eervenY ktit; o dtkaz vice, i.e se sbirky nedati. v ✓ Protektoratni poetovni sprava vydala pro eestnact pratskYch poetovnich itradu zirlaetni razitka s dvojjazydnYm tekstem: Viterstvi!

Nemecko vitezi na veech frontach.

Ve sttedu, dne 8. tijna 1941.

V ISTNt

v•

Petrolej c poem.

T. R. Glorney Bolton.

OZNAMENI UMRTI ZA MESIC KIJEN 1941.

Fayetteville, Tex., 3. tijna 1941.

Bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, 2e behem mesice zafi roku 1941 Hlavni ttadovna vyplatila pojfgtepo nagich zemtelYch brattich a sestrach jak nasleduje: Umrti dislo 3215. Br. Paul Baiik, zamestnanim rolnik, od tadu Pokrok Moultonu, dislo 27., zemtel dne 30. srpna 1941 ye stall 67 let. Meina smrti krdni nador. Do Jednoty ptistourill dne 15. prosince 1901. Certifikat eislo A-1295 na $1,000.00.

Umrti dislo 3216. Br. Joseph Knapp, na odpodinku, od tadu Rozkvet, *Oslo 62., zemtel dne 4.

WI 1941 ve staff 77 let. Ptioina smrti srd•oni vada. Do Jednoty ptistoupil dne 3. ledna 1906.

Certifikat eislo A-10650 'na $500.00.

Umrti eislo 3217. Br. Otis Ira Bennett, zamestnanim prodavae, od tadu Hvezda Svobody, eislo 87., zemtel dne 3. zati. 1941 ve staff. 47 let.

Pfidina smrti ledvinovy neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 26. eervna 1937. Certifikat eislo B1833, na $1,000.00.

Umrti eislo 3218. Ses. Frantlaka Lukga, zamestnanim hospodyne, od tadu 6eskY Prapor, eislo 24., zontele. dne 23. zati 1941 ye stati 60 let. Pkieina smrti se glost vekem. Do Jednoty ptistoupila dne 11. tijna 1903. Ceritifikat dislo A-10170, a B-689, kaZdY na $500.00.

Umrti dislo 3219. Ses. Pelagie Budnik, zamestnanim hospodyne, od tadu Rovnost, dislo 7, zemtela dne 24. zati 1941 ye stab 59 let. Ptidina smrti srdedni neduh. Do Jednoty ptistoupila dne 8 .dubna 1906. Certifikat Oslo A-416 na $1,000.00.

Umrti dislo 3220. Br, Bedrich Trlieik, zamestnani rolnik, od tadu Pokrok Plumu, eislo 64., zemfel dne 25. zati 1941 ye stavi 70 let. PHdina smrti srdeeni vada. Do Jednoty pfistoupil dne 4. prosince 1910. Paid-up certifikat eislo 609 na $36.00.

Umrti dislo 3221. Br. Stepan Marinik, zemestnanim krejei, od to.du Hvezda Svobody, eislo 87., zemtel dne 27. zati 1941 ye stall 58 let. Phtuna smrti zaducha. Do Jednoty ptistoupil dne 2. imora 1924. Certifikat dislo A-11696 na $500.

Hlavni fitadovna vyslovuje timto v gem pozOstalYm nejhlubAi soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hla y. trtadovny.

V DO ROSEBUD A OKOLI! Mill krajane!

Jak je vam znamo, dne 12. tijna na*A1 krajane na Seaton potadaji bazar. Doufame, ke se tam dostavite v pinem poetu a dobrou vec podpotite. Radio vam pravi, co se s naAim narodem deje; darujte neco, nemate-li nic ptichystane, tak nekupujte, darujte penize. Ono na torn nezaleti kde to elovek da, jen kdy2 da, a jde to na prave misto. Tedy na shledanou dne 12. tijna na Seaton.

Ane2ka Skupinova.

V Krasna, eislo 96.

Cteni bratti a sestry! Budeme potadat *adoyou schuzi a site v nedeli 12. tijna 1941. Budeli ale gpatne podasi nebo prAet, tak o tYden pozdeji. Hurikan jest prye, ale zanechal po sobe pamatku, vody asi 7-8 pale& pied nim asi 810 dni a s hurikanem zase tak. No a nekomu povetrnik zktapal a sttechy na chalupach i senikach. Nejhut jest to s ton bavinou na polich, le by mohl hrabat, ne2 v'Sechna se nehodi brat.

Korny to same, polamane jako kolky. - S bratrskym pozdravem, John Marek, taj.

V M Praze byly pfejmenovany dafg ulice; namesti Petra Osvoboditele se jmenuje ulice U slepe brany, Jugosla yska ttida Prienova ttida a Srbske. ulice Banatskou ulici.

'YLO TO NA velikonoeni nedeli 1930. V easB nYch hodinach rannich proji2del mfij via, obti2enY zavazadly a plechovkami s bezinem, kolem hrobky velkeho basnika Hafira v ponekud sttedovekem meste Sirazu. Pti vYchodu slunce dosahli jsme zticenin Persepole. V stala hrobka Dariova, jeho zvali velikYm. Kolem nas panovalo ticho pou'Ste. Ani vettik nezavanul mezi sloupy j . e2 kdysi pokoteni otroci vlekli hornatou krajinou. Jen obtilenY - malt Chevrolet, ktery si dychaviene proklestil cestu ricnimi brody a vzhtru po serpetinach silnice, jet dosahuje v3iS'e dvanacti tisic stop nad Borazjanem a pak pina oeekavarfi klou2e dolt. do Shiraru, - svedeil o torn, 2e duch vYboje je'Ste 2ije. Kolem nas byla smrt a zapomeni a paleive slunce, jen spalovalo kamenitou zemi.

Daleko na obzoru vyvstaval nizkY mrak. hodina, mrak se roz§itil, ozivl. Byla to vel., ka karavana velbloudii a koni, mukl obtdenSrch nakladem, stada koz a 2eny se zasttenYrni tvatemi s detmi v naruei. Kmen Kashgai byl na ceste za novYmi pastvinami. Neprojevili iadneho zajmu o dva Anglieany a jednoho Americana - o cizince - kteti stall ye volnem prostoru bYvaleho palace spravedlnosti: jakou asi spravedlnost vnutil zpupnY dobyvatel? si zficenin Persepole: nepov'Simli si hrobky Dariovy, jeho kdysi nazYvali velikYm. Symfonie zvuku a pohybu ptenesla se Persepoli a kdy2 doznela nezastalo nic net' vYmluvne ticho mohutnYch sloup0., majestatnich jako newyorske mrakodrapy a spalena zerne. Dobyvatele zemteli: kmen Kashgai 2ije, stale na ceste za eerst yYmi pastvinami, stale obti2en bremenem deti a kozich stad. Deck° zernte na okraji cesty. Matka place ale pokraeuje v ceste. ivot je v pohybu. Persepol je mrtva.

Dobyvatel za dobyvatelem pfevalili se Iranerri a Afghanistanem, severni Indii, prave tak jako Kavkazem a Anatolii do Iranu. Hlavni mesto se stehuje z jeskynnich trht a libeznYch merit Ispahanu do "pofrancourteleho" arogantniho Teheranu, mesta z oimnacteho stoleti. Dynastie nasleduje dynastii. Protivnici jsou nuceni opustiti zemi. Ptisny rilu2 vycvieeny v ruskem pluku ptina,S1 zakon a potadek, smysl pro jednotu. Lid je py gnY na svoji kulturu, svilj krasnY jazyk, py gnY na sve basniky. Jenom tyto veci wastavaji.

Sach buduje 2sleznici. Tak jako afghaidti vladci strani se i on ciziho vlivu, zakazuje ptelet britskS7ch civilnich Ietount ptes iranske semi na ceste mezi britskSrmi ostrovy, Indii a Australii. V dobach nedorozumeni stavi proti sobe Anglidany a Rusy, Rusy a Nemce. Obrovske ptedmesti teheranske, diplomaticka etvrt na tipati mohutneho Dernavendu, dokazuje, ze Teheran je z nejdfilditejSich odposlouchavacich stanic na svete.

Je to samortejme. Iran je ptedmostim Britske Indie, prot(de khybersky priamyk je dnes prakticky n•zdolatelnSi. Iran je mistern schiaky dvou velkS7 ch spojenct, Velke Britanie a Sovetskeho svazu. Na pobtai Dardanel a Oerneho mote eeka neptitel ptipravenSi ke skoku. A Iran ma petrolej. Nebylo jineho vychodiska, Hitler zahajil tuto valku o petrolej. Musel ji zahajit.

Ale pohldi-li Anglican na Iran, Anglican kterST se prochazel zticeninami mogulskeho imperia indickeho - zamiluje se do nej daivotne.

Ptiroda, velkST malir, jej miluje. Jeho megity jsou umeleckSimi dily. Jeho zahrady jsou intimni a libezn'ejAi ne2li zanikajici zahrady anglick5"rch venkovskSrch domti. Znieeni bylo by straAne. Ale basnici iran§ti jsou filosofove. PtinaSeji '0.techu lidu, kterST vi a vkly si toho byl vedom, ze nasili je jeho osudem.

V Ug etite desalt denne a dolar na sve narozeniny. Na konci roku muzete za tak ugetienS ■ch $37.50 koupiti jeden $50 (splatna hodnota) Band Obrany.

Mtrana,

Str tegickS vfrnam Iranu. i

POLECNA AKCE sovetn a Velke Britanie v h.) Iranu ma dalekosahlejSi vYznam, ne2 pouhe zajikeni Iranu pied mokiS imi nemeckSmi akcemi.

Iran je dtile2itou stanici na velke vojenske c•ste, kterou se v minulosti i v ptitomnosti sna2ily armady proniknout k branam bohate Indie.

Od dob Alexandra Velikeho kada moc, usilujici o svetovladu, narazila na Iran, dtivejSi. Persii.

Zajeni spojencti na udr2eni iranske nezavislosti a znemokieni neptatelskSrch rejdti neni dan jen naftovS7m a mineralnim bohatstvim zeme, nibrz ptedev'Sim jeji strategickou posici.

Obsazeni Iranu zajdt'uje sovaske Zakavkazsko, Baku a naftove potrubi k Batumu, ale zajiS"t'uje take sovetskY Turkestan, tim i Kirgistan, TadEkistan, novou trat' Turksib a jinni branu do nejbohatS1 east Sibite.

Iran v neptatelskS7ch rukou umoMoval by neptiteli z leteckch zakladen, vS7hodne umistench, ohro2ovat prilmyslove oblasti Zakavkazska; Kaspicke mote mule se snadno stat vitanou vodni cestou do srdce povodske obilni oblasti a usnadniti Utok na pramyslovou oblast v jdnim Uralu. Wind. v Iranu by mohli vniknout svSimi tanky smerem k ASkabadu a Buchate ptes kirgizskou step hluboko do turkestanskosibitskeho pohraniel.

Neptitel v teto zemi orientalniho kouzla znamena klin mezi britskrn Belud2istanem a Irakern. Kdo ovlada Iran, ovlada perskST zaliv, kterS7 se snadno mute stat operadni zakladnou neptatels14.ch lodi a ponorek, jen by mohly zp0.sobti take §kody spojenecke plavhe v Indickem ocea,nu. Razn3i a jednotnST krok spojencil provkly znemanil tento manevr.

Nyni, kdy2 opanovali cell ptedni a sttedni VS7chod, naskytaji se spojencian ohromne strategicke perspektivy. Jedine vojenske obsazeni Iranu umoMuje spojencinn ptime a rychle zasobovani soya& Pomoc sovatim byla podminena obsazenim Iranu. Iran se stava transitni stanici na velke. dopravni ceste: Sydney - Miskva, - miderne nyni dokonce mluvit o vSrchodni 2ivotni tepne spojenct: Wellington - Sydney - Bombay Moskva, - via Teheran.

ValeenS7 material, jeho se melo drive dostat sovettm oklikou ptes Vladivostok nebo zdlouha.vou cestou kolem mysu Dobre Nadeje, maze bSrt nyni dodah svetum cestou zernepisne nejkratSi a nejrychlejSi. Letecke spojeni mezi Kalkutou a Teheranem umoMuje spojeni za dva dny, lodni spojeni z Bombay ptes BuSehr trva 7 dni. teleznieni spojeni Bombay pfes Delhi aA k Zahedanu trva 4 a 12 dni, Bagdad je od Teheranu automobilem na vzdalenost pouhSrch 2 dni.

Obsazeni Iranu spojenci umothuje americkm lodirn ptime zasobovani sovetii ptes persky zaliv, odkud vede draha ptes Teheran a,2 k sovetskS7m hranicim.

Zajigteni iranske oblasti bude mit zajiste ptizniv9 vliv na vSrvoj Turecka i na politiku Afghanistanu, kde Nemci rovna intrikuji. Po ' obsazeni Iranu jsou jiz v§echny cesty Nemecka J. Suhaj. na Sttedni VS7chod uzavteny.

V Budapegt, Mad'arsko. - Nerneeti vojaci a kati popravili v Banat. 42 osoby, east bS7vale Jugoslavie, ktera je okupovana Mad'ary. Denik "Magyarorszag" ptinaSi zpravu ze Subotice,ze 30 muki bylo zastteleno jako elenove skupiny, jejim2 tikolem bylo zabiti vysoke Atedniky. Byli pry dopadeni se zbranerni a pumami. Kratce pote jina, skupina pokusila se vy'Sinouti vlak z koleji. - V odvetu za to nemeck9 vojenskSr velitel natidil, aby bylo popraveno 12 zateenSrch komunisth, kteti pry byli zavteni pro zname zloCiny. Byli obeSeni na namesti v Nagybackerek a jejich mrtvoly byly ponechany na po 24 hodiny.

Btrana B. Fort Worth, Texas.

Mill bratti, sestry a krajane!

Minulou nedeli konali jsme naafi. pravidelnou schnzi odboeky S.A.C.T., a byla °pet slabe navativena. Piece vaak jsme ucinili dark krok k nas' zabave, kterou budeme poradat prvni nedeli v listopadu, misto posledni v tijnu. V nedeli po schnzi br. Elich a sestry Elich, J. Beeka a A. Svitak zajeli do Dallas na divadlo a potadali tamni herce, zdali by nam sem zajeli zahrati divadlo na ten den, cot Dallasati s radosti slibili. Vaecka test jim za to. Odpoledne budeme mit "bingo" a jine hry, pak divadlo a po nem bude jeate dosti easu pro tancechtive. Sestry A. Svitakova a A. Milanova jit obdrtely nejake darky do "bingo" a doufame, to se jich do to doby sejde mnohem vice. Delame na tento tieel pouze dve zabavy do roka a tak bychom si Ptah udelati sluanou sumieku. Vtdy kdyt jsme nee° ye prospech S.A.C.T. potadali, americkY lid nat podnik stoprocentne podporoval a tak doufame, to i vy nezustanete pozadu. Brat* Elich si vzal na starost tikety, ktere budou v brzku k prodeji.

Mame tech zabav a podnik0 mnoho, ale bratti. a sestry a krajane, snad yam jeate zbude i pro ty naae ubohe bratry tam za motem, kteti znova protivaji httizu pekla pod kntitou satana Hitlera, zatim co my se zde teaime 'Opine svobode. Naai hoai se cviei v taborech, ale ja nevetim, to budou muset do boje. A jak to rozdil mezi cvieenim zde a tam? Vetaina jich se dala na vojnu dobrovolne a maji ti natl. hoai *de, i o zabavu pro ne je postarano. Co vaak maji oni tam?

Ovaem tern v 6eskoslovensku pomoci tem, ale tim vice pottebuji naafi pomoci ti, jimt bylo moano z toho pekla uteci a bojuji o jejich svobodu po boku Anglie. Poslouchate-li zpravy. vtdy uslyaite to v naletech na Nemecko ti nejodvatnejai byli Ceai. Spolehaji vaak na yak pomoc, neb kde jinde by se obratili?

Ptilotme tedy vaichni svorne ruce k dilu a pak jiste se nam podati a setka, s finanenim tispechem. tpiny program bude jeate oznamen pozdeji.

Davam y am toto jen na vedomi, abyste nezapomeli, to neco chystame.

Zabavni v'bor mel schilzi ye steedu weer, aby vypracoval podrobnY program.

Zatim kondim s hesleni "Zvitezime"!

Aloisie Beean, t V Z hnizda Sokol iiika v Dallas, Texas.

Divadlo "Zavadilka vdava, dceru" patti jit minulosti. Bylo sehrano na nove upravenem jeviati naaimi herci velmi pekne. Jen jsme se divili, kde zustali vaichni ti nazi domaci milovnici ochotnickYch divadel, kteti Kdy ut budete hrat divadlo? My o zabavy nestojime, ale na divadlo jdeme radi. — Na poeasi se to svest nedalo, to bylo pane. V dem hledat ten koten y ak neteenosti? Vtdyt' divadla byla a jsou ohniskem nakho kulturniho tivota, prod je tedy svoji ptitomnosti nepodpotit?

Vzdalenejai na divadlo pfijeli mantele Kofnovcovi z Kaufman s rodinou, manlele Poldakovi a l'oupalovi ze Seagoville, z Ennis sl. Jitina Zazvorkova, staHCek Vrla, kterY zajiste se potail hrou svoji vnueky Helenky, ktera hrala s dospelYmi herci po prve a svoji distou vYtednosti a uptimnou mimikou se vaem libila. Bude z ni dobra a ochotna hereeka. Kdy jsem ji po divadle pochvalila, Ja rada hraji, miAlete mi zase dat itlohu. Tet Loraine Ptevratilova se velmi pekne uplatriuje na jeviati.

Ptedstavila se yam jako dobra, deska pisatelka nedayno ve Vestniku. kikala jsem ji, at' se to ji rada ten miij tread dopisovatelky odevzdam. Take mlady p. S. Rulik ze San Diego mel peknY desk' dopis ye Vestniku. Jen vy omladino houat' a vets' kapky. Vy to dokatete, jen kdyt chcete.

Tak jsem trochu zabehla od tech natich navatevnikt. Po divadle ptialy za nami pi. Beekova, Svitakova a tketi pani, ktera tarn byla s rodinou, ale jejit jmeno mi neni znamo.ly projevit uznani nakm herctim a zaroveri nas poladat, jestli by jsme mohli ten kus jim zahrat y e Fort Worth ve prospech jejich odbooly 8.A.6.T. Pro tento teel na.§1 here' redi

VIEITNiS take si zamluvily hudbu br. J. Mace, ktefi hraji elm dal pekneji. Mail mnoho novYch kusti a vyhovuji mladym i starym. Napsala jsem vam s vrchu, ze jeviate bylo nove vypravene. Ve stkedu peed divadlem pti zkouace br. M. Jureik spustil kulisy pro divadlo, nijak se me nechtely libit (jsou ut stare a hodne oaumele). Bratti uvatoy ali. Do nedele je mak) easu. Ses. Ptevratilova vyala s navrhem, aby se koupil papir a vylepilo se to. Rozhodnuto a vykonano! V sobotu odpoledne br. L. Hamusek a Jureik jeviate vylepili. Oh boy, oh boy, to byl rozdil ! Kdy jsem pfiala veeer do zkouaky, to byla zmena velmi ptijemna. Br. domovnik Rotrekl jeviate vydrhnul, vaude vzorna eistota. Jak vidite, ze ph dobre v gli a ochote za malt' peniz se da mnoho vykonat. Ses. Ptevratilova jeviate v nedeli rano naletite vyparadila. Ses. Kraftova nam laskave zapiljeila sklenenou sktiri na nadobi a pohovku, druhe veci, 2 stolky, a vaechno to pane nddobi a jine obstarala a upravila ses. Ptevratilova. Meli to u pani domaci Ostre (ses. Vrlova st.) vae pane. Ses. P. hrala tu Zavadilku domovnici vzorne, bylo videt, ae je na svem miste, potadku milovna a proto neni divu, ae si ji ten Ameridan (br. L. Hamusek) oblibil a na misto pani domaci vzal. Doufam, ae za tu snahu naaich hercti, ze to k yam do Fort Worth ptijdeme zahrat, nas aspori poctite velkou navatevou, aby se nam to pH zapinene sini dobte hralo. Dalai podrobnosti yam podaji yak mistni vYboti.

Mam yam ptipom•nout, abyste nas nezapomeli navativit 12. tijna v Sokolovni, kde bude velka zabava, Vinobrani. Katde roeni obdobi ptinak svoji sklizeri. V podzimt piiroda se pHpravuje k zimnimu odpoeinku, dozravaji hruaky, jablka, vino a jine, listy na stromech hYti. svoji krasou, ani atetec nejschopnejaiho malite nemate vaechnu tu krasu zachytit. Mam podzim theta, nemoil ut horka a vae je pekne zbarvene. Jak vite, mame zde statni vYstavu a mnozi pkijitdite se na ni podivat. PH to pkiletitosti zavitejte mezi nas do Sokolovny, kde miltete za lacing peniz chutne se najist a obeerstvit. Sokolovna je velmi pane vypravena, dobra hudba a pobaveni vas zajiste vtecky uspokoji.

Hrozne zpravy dochazi z to naafi zmueene vlasti. Bestialnost nezna, mezi, natl. nejlepai mulove jsou sttileni a zde zase tivelni pohromy niCi majetky, drave proudy vody odnaai yeakerou firodu. Jsou to hruzy Ctete (ale ja ua ani neetu, proto to me to velmi rozruauje) hruza, jena lide protivaji stava se hrtizou yak vlastni. Nespravedlnost a bezpravi je na nejvyakm svem stupni, v dukch citlivych lid' usadil se neklid a smutek.

Peedetli jste si v poslednim aisle Vestniku dopis br. F. Domorada, jak on popisuje tu hrtizu vichtici zpasobenou a jak on heroicky (musi) svuj i sve rodiny osud? Vaecko sklizeni prye, staveni a vae jine vodou poakozene, a nejen oni ale i druzi v Houstone, Crosby a jinych detnYch osadach. Ten bah aivota je teakymi zkuaenostmi ukovan a &ova v ocel utvrdne a znovu se vzchopi a merle doufat, ae nebylo jeate tak zle, aby nebylo lepai. Jen kdyt je zdravi a svobodnY, volnY duch, kterY my jeate vaeci tady mame. A jeate k tomu ael do schtize S.A.C. T. a dal sviij penetity ptispevek a piae, "to posledni co mem na potteni bestialnosti". Umi obetovat to posledni! Vezmeme si z nej ptiklad.

Posledni schtze S.A.C.T. byla tak Indio navativena, to nebylo man° ani schuzi zahajit.

Aspori ti zastupci spolku, kteti byli na to zvoleni a povinost svoji piijali, aspori ti kdyby se za sve spolky dostavili. Neni to piece prace nekolika jednotliven, ale deli 'Ceske osady. Br. piedseda mne tadal, abych yam ptipomela, to v mesici tijnu 4. Ctvrtek bude schilze odboeky S.A.C. T. v 8 hod. veeer v Sokolovne Ptipada placeni rodnich ptispevkil a budeme projednavat zabavu na 5. nedeli v listopadu v sini fadu Pokrok els. 84. Dostavte se v hojnem poetu. Radi by jsme dosabli sumy 1000 dolaril za flak Ceskou osadu pro flat' driihY odboj. Kroutek eeskS7ch ken jde y am ptikladem. Ve sve etvrteani schtizi jsme se usnesly, to zhotovime peknou vinenou protivanou pokryvku na postel. Material na ni se zaplati z pokladny Kroutku a praci sestry daruji. 'asto Ctu v rAznSrch novinach o pomocne

Ve stfedu, dne 8. fijna 1941. praci pro AmerickY CervenY Kii.2. , Zdalo by se, le eeska pokrokova osada se na teto zaslutne praci nepodili. Neni tomu tak. Kroutek "desicch Zen, sidlem v Sokoloyaii ma ye svem sttedu nekolik veim pilnych voelieek, ktere hodne pletou ut druhy rok. Prace jejich je velmi ocenena, to je thledne a eiste provedena. Poeet teto prace jde do stovek kusil ponotek, svetrti, eepice, aaly a rtizne. Tti z nas, ses. Toberna, Kopeekova, a ja jsme prodelaly kurs na Mani obvazti pro rankle a chodime jeden den v tYdnu je Mat. Tam se to nepoeita na sta, ale tisice.

Ku ptikladu, mame udelat 10 tisic obvazti 12x 12, 16 tisie 8x8, a tak dale. Musime miti svoje bile uniformy, eepice se znaekou Cerveneho Ktite. Surgical dressing work room naleza, se ye sttedu mesta, v Dallas Power & Light budove.

Je tam teto praci vyhrateno deli devate poschodi, je to velika mistnost, kde se vae pro ty naae ranene vojadky dela, pakuje a odesila: KatdY den v tYdnu, mimo nedele se tam pracuje. My tti chodime v patek. Nekdy, nas tam. pracuje at 26-30,-to neni vaak vtdycky, pril merne 15-20. Prace je dobrovolna, kolik kdo chce hodin pracovat, vae je srdeene pkijato. Ja chodim brzo rano, v pul devate hod. obyeejne zaeinam pracovat a do 1 hod. pilne pracuji. Nedam site mnoho hodin, za to ale hodne prace, neb prace at' je jakakoliv mne jde elle od ruky. Vae musi byti vzorne a ptesne udelano, jinak praci dostanem zpet. Nas ft tam maji rady, protote tanvnechodime pro zabavu, ale aby jsme co nejvice udelaly. Mnohe tam chodi vice pro pobaveni net praci. Bylo by zahodno, aby vice ten zdejaich se na praci tak humanni a alechetne podilelo, tim by projevily vdeenost a svoji lojalitu k teto zemi, kde jedine vladne dosud svoboda. Jestli by vas odratelo, to musite napted vziti ten kurs net byste mohli s nami pracovat, pilhlaste se o aiti, i tam je vaai pornoci zapottebi. Neni to tetka, prace, jen ten Cas na to timet obetovat. 2e tam pracujeme ut pies rok, obdrtely jsme ktere zasilam a doufam, to br. redaktor 13,tde tak laskav a uvetejni je ye Vestniku. Ne to by jsme se tim chtely chlubit, spite aby to mnohYm bylo pobidkou k teto praci.. Dopisy jsou stejneho obsahu a doufam, ze pi. K. a pi. T. budu se mnou souhlasit, to jsem ten nifij zaslala.

Tak to se mnou je, myslim to napiai kratkY dopis a zatim je gumovY. SrdeenY pozdrav zasile. etenattm, Botena Valeikova.

Dallas, Texas, June 16, 1941.

Mrs. Joe Valcik, 4015 Metropolitan, Dallas, Texas.

Dear Mrs. Valcik: The tiny red service stripe which is enclosed is to be worn above the blue cuff of your Red Cross Production Service uniform.

It is a symbol of your loyalty and devotion.

It represents one year of active participation in the Surgical Dressing Division of the Dallas Chapter's Production program.

We are proud of you and of your record. We trust that you will continue to win a stripe each year until four shall be replaced by a chevron. You are one of a vast army of women who serve under the banner of the Red Cross in every land. One day the Mercy, Humanity, Neutrality in which you believe shall prevail.

Sincerely yours, Mrs. B. F. Lewis, Chairman Surgical Dressing.

Mrs. John Sharper, Chairman Production Committee, Dallas County Chapter American National Red Cross.

V V severnim Irsku prudce bojuji mezi sebou katolici a protestant. Katolici jsou pro spojeni s irskou republikou, protestanti pro spojeni s Velkou Britanii. Nedavno konal se v Belfastu footballovY zapas mezi katolickYm a protestantskYm mutstveni, a jak to ut byva, fanouakove z obou stran zutive tleskali a piskali, kdyl jejich strana vyhravala. Avaak v obecenstvu se vyskyt1 jeden pan, kterY povzbuzoval katoliky, kdyt hrali dobte, a prave tak tleskal protestantam, kdyt se tito vyznamenali. NakoneC to jeden bodrY Ajria nevydrtel a pobouten obratil copak vy bubec . se na tohoto muse: " 61ovede, nemete tadne nabotenstvi?" -- N. Y. L.

Ve stkedu, dne 8. iijna 1941.

Rad Pokrok Moultonu, eislo 27.

Cteni brati'i a sestry! - Timto vas uvedomuji, kteti jste nebyli pritomni ye schtizi v za,fi, abyste se v hojnem poetu dostavili do schiize jako obyeejne druhou nedeli v. mesici, t. j.

12. rijna, a take aby elenove naaeho iadU piece vedeli jak se v naaem radu jedna a co se jedna.

Tea by melo vice naaich elenti do to nerriocenske podpOry pristupovat, neb jest to velice dobra a uaitedna vec. Tedy elm vice elenti nas tam bude, tim lepSi podpora bude. Tak bratil a sestry, kteti tam jeate nejste, pristupte v ptiati schuzi.

Dne 30. srpna 1941 dokonal svoji pozemskou pout' nba spolubratr Pavel Barak a pochovan byl dne 1. zari na katolickY hititov v Moulton.

Budia mu zeme lehkou a portistalYm vyslovujeme flak uprimnou soustrast.

Tern, kteti nebyli schuze pritomni davam na vedomi, ae v minule schtizi byl navrten za organisatora br. Vladik Barak na misto zemteleho br. Paula Baraka. Dale, elenove tohoto radu, kteri jsou s placenim pozadu, jsou addani, aby ptiali do schtize a vyrovnali sve ildove poplatky. S pozdravem, Albert DlouhY, taj.

V Nelsonville, Texas.

Na vedomost elentnn radu Vesmernost cis.

68. davam, aby se dostavili do schitze v nedeli rano 12. rijna. Mame volby zabavniho vYboru, tak je vaem elentim pripominano, aby phali do Schilze a zvolili si tento vYbor. S pozdravem, John G. Mikeska.

V Itad Svornost Jihu, Cis. 15., BUekholts, Texas, Bratti a sestry! - Do minule schke se do= stavilo nekolik sester, a ua bylo hned veseleji.

Jenom chyba, ae ph to fedi a apasu jsme velice vyhladoveli a 'Lanni. Proto jsme se my sestry usnesly, ae do priati schtize si phnesem kolaee, kejky a kafe a usporadame starodavni svaeinu.

Vy sestry, ktere jste v minule schuzi nebyly, prijd'te jiste tentokrat. Vy bratri potom si ne;myslete, ae vas nechame o hiadu, to ne! A jeate nezapomeiite, ae to schtze bude druhou nedeli v tijnu, ktera pripadne na dvanacteho.

Tak na shledanou! S bratrskYm pozdravem, Hilda Brtia, taj.

V POMOC V NOUZI. Vzdor vaem nahledfim o propagande, neni pochyby, ae uchvatitel moci, aivott, svobody i majetku v Evrope svird naae soukmenovce v Ceskoslovensku. Oni si nenatikaji, nebot' nesmeji pod trestem smrti. Tato bezpfikladne tyranii nebude konec, dokud vudci zpupneho naroda se nepokori. K zastaveni tyranie to je potreba obetavosti, prate a penez od tech, kteri svobody si vali a jinym ji preji.

0 sv. Vaclavu sealo se na tricet takovYch osob na St. Mary's a usnesli se, ae je naai lidskou povinnosti, podporovati odboj proti nazismu, pro zachovani demokraticke vlady a znovuzrozeni Oeskoslovenske republiky. Usnekno potadati k tomu fidelu bazar a piknik v nedeli, 26. rijna, v "Recreation Parku" v Hallettsville, kama budou tea pozvani znameniti reenici.

Tento podnik vyaaduje ovaem obeti. Proto volame yeas vaechny spolky i. jednotlivce z okoli i dalky, kdo ma kus citu pro svobodu lidstva, pro narod a vlast svYch pfedku, po ptipade i milYch pribuznYch tam za mofem, vyhrad'te si ten den, 26. rijna, a jiste se sfidastnete podniku toho. Chceme .podavati °bed (plate lunch) po 25c, pak svadinu, ruzne obderstveni, po'fadati bazar a ruzne hry, a vederni taneeni zabavu.

Toto neni podnik nas nekolika zde v meste, ale vaech vas lidumilnYch vlastencu, eleml S.A. 6.T. a jinYch, kteri se sileastnite a darky k tomu venujete. Nas nekolik zde ma pouze tu vYhodu, ae tomu venovati musime vic easu, starosti a prate. Proto volame ku vaem: ptispejte k tomu drabeai, ovcemi, hovezaky, zavateninou, pedivem, a vaemi patfienSrmi potravinami k oWu; pak ruzne lied do bazaru ci draaby, po pripade i bavinu. Phpravene ji g k jidlu pokrmy dodejte rano v den slavnosti; nepfipravene y eti dodejte nejdele do dtvrtku, 23. rijna, vac bud'to k p. F. K. Budkovi v meste, nebo k p. Alois J. Mokkovskenia a silnice na zapadnirn

VESTNi8 kraji mesta. Vae prisluane bude s povdekem prijato a patriene kvitovano.

Promluvte o tom ye schtzich vaaich spolku a nabadejte kde moano, aby vaichni priali, a co nejvetai obnos k tomu Udelu se ziskal. Vykonejte, co varn moan() a ziskate si diku ubohYch krajanii, jejich aen a deti, zotrodenYch ukrutnymi vraaedniky ye stare vlasti, ktera jim byla vyrvana a vyloupena. Za yak pkidineni a atedrost pfedem yam diky vzclitva, Pokadajici vYbor.

V Fort Worth, Texas.

Ctena redakce, mili pratele a vaichni dtenali!

Dnes toho mnoho nemam o dem bych psala.

Ptedem za celou deskou osadu vitame nove krajany, kteri se zde mezi nas pristehovali z Temple, Tex., jsou to manacle Frank S tepanovi, p.

Stepan dostal zde dobre zamestnani a doufame, ae se yam bude mezi nami zamlouvati. Druha jest, ae 'dame v sobotu rano mladi manaele Anton Tirkovi dojeli na kratkou navatevu k rodietm, jejich rodide Tirkovi a Dolkosovi, ale nevim odkud prijeli. Jak jest varn vaem znamo, se mlady Tirek slouai u strYce Sama co prvni porueik ph letectvu, oni vaude z0stavaji jenom chvilku, dnes se vydavaji na-zpatedni cestu, jedou do statu Georgia.

Blahoplejeme mladym manaelum Lewis Thomason k jcjich sriatku, pfejeme jim vaechno to nejlepgi, mlada pani jest bYvala, Evelyn Bartek.

Vaem zdejaim i dalaim prateltim a krajantim pi4ipominam oslavu ve zdejai Narodni sini v nedeli 12. rijna. Ostatek se zvite z oznamky. Tak pro dneaek kondim a zustavam vaae vaeobecna Millie Polaaek. dopisovatelka, V tiad gtefanik cis. 112, Houston, Texas. ' na Jiz ptiSti nedeli ochotnici radu Stefanik Cottage Grove podaji yam krasnY, vlasteneckY dej. Pratele deskoslovenSti! Vite, co znamenal a znamena pro nas mesic kijen, kdy naa narod vydobyl si svoji svobodu po tolika hroznem utrpeni. Jak byla sladka a omamna„ Bohuael, ae jsme ji zase pozbyli, ale jenom na kratko. Nebot' neverime, ae naae 6eskoslovenska, republika zeintela, ona jenom &Mid a nas narod spi s odima otevkenYma a deka as prijde ten pravy das.

Na§ lid v tech vesnidkach trpi, hladovi, a i slavne vzdoruje. Sklani hlavy na obetmi umudenYch naaich predakii, kteti hledeji udraovat nas lid od vzpoury predeasne. DodYchaji po utrpeni v koncentraenich taboreeh. Umteli za svilj narod, za svoji vlast. Ptatele a etenati Vestniku, prosime i vas, odhod'te od sebe tu beznadejnost, bud'te zmu2ili a podporujte boj za obnoveni eeskoslovenska. Celt' svet vi, republika Toma ge Masaryka musi bYt nesmrtelna. Proto yam pristi nedeli podame tak krasnY kousek, ae doufame, se probudime tu dtimotu, ktera, vezi v du gich nekterYch naaich dobrych rodakii, kteti jsou trochu zklamani Uspeehy Nemcll. Aa usly gite piseri Svobody a V-zpominame, budete zase pini dal gi nadeje.

Jenom bychom si p irali, pratele drazi, kteti budete mit s sebou vaae detiaky, udr2te je prosim vas od hluku v hledigti a naae vetai polovice od ramusu u baru, neb to ruai obecenstvo a i herce.

Posledni zabava "Vinobrani" byla opravdu veseld, bratti co policajti se opravdu men co einit; byli to, br. K. Cikala a J. Cikala a nag ptedseda zabavniho vYboru A. Schank. Te2 sestra Filipkova, jako soudce, mela co delat.

Ka gdY, ktery se dal chytit, byl zapsan a musel platit. Kra.lem zlodejti vina u nas byl prohlagen p.1pan. Dostal za to, ae tak kradl, velke pernikove srdce. Kdo by to byl v nem hledal? TakovY valnY pan na pohled a on tolik veselosti v sale udelal. Inu naae deska krev se nezapte.

Teg dik path naaem mladiekYm sesttiekam, ktere obetovaly cele odpoledne ve•enim vina a zeleni v sale. Byly to sestrieky: Pinny a EliSka Cikalovy a ses. A. Vajova, s. Sehankove a ses.

Filipkove. Sin byla opravdu pekna.

Tedy jeate jednou vas v gechny prosim, phjd'te na naai eeskou Legendu, tea prosime vukolni radY, shy nas v ten den nuvaivily, art) navatlict omy v8ichni budemo

Strang 11,

1111111■IammImminumwmar

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepsany resolueni vYbor kadu Jiri Washington .cis. 22. v Cat Springs, Texas, timto projevujeme portistale rodine, manaelce a ditkam uptimne citenou soustrast nad ztratou milovaneho otce, Ernst Bubaka, ktery zemrel ye stall 78 mkt dne 25. srpna a byl pohrben 27. srpna na catspringskem hrbitoye. - Vime, portstala rodino, ae Vaa zarmutek nad ztratou Vaaeho milovaneho otce jest velkY, proton budia yam alespori dastednou ittechou, ae my vaichni opravdove citime s vami ten vas zarmutek. ZesnulY brar at' odpodiva, v pokoji a test budia jeho pamatce.

Dan° v Cat Spring, Texas, dne 2. tijna 1941.

Jos. Glueck, Jake Jousa, Alois Kircin, resoludni vYbor. platit. Hraje tentokrate dosti naai mladeae, tak je to tea poteM, kdya uvidi velkY zajem o divadlo, neb nezapomerite dleni SPJST, ae mladeg je naae budoucnost. Buderne-li si ji hledet, tak naae Jednota nezahyne, •ale poroste stale do vetai vy ge. Bratte Trukso a vy vaichni bratkteti mate zdravou polemiku o naai Jednotu v naaem organe, dovoluji si vas vaecky zvati, ovaem muaete-li. Tea pratele, nakho br.

J. Svreka z Rosenberg, kteti ho tak velice radi vidi hrat, bude nam pot'aenim je uvitat.

Vytrvame! Zvitezime!

Za zabavni vybor: K. etvrtnikovo..

Douaka: - Gratulujeme rodine Sonku k maleinu princovi a babiece 8efeikove z Crosby k vnuekovi. Ted' je snad spokojena, neb ma, vnueku i vnuka. Zdali pak babieka, rada chovd!?

V V Narodnim divadle v Praze hrala se hra, ktera ptivedla publikum do varu. A jak by ne!

Ve hre ma zaznit poustevniktv zvonek a tento poustevnik se jmenuje Bene'S. Jakmile prisluSnY herec zazpival: BENE8UV ZVONEK ZAZNEL, lide povstali a byl takovy potlesk, ae to trvalo as deset minut, nea se mohlo ye hte pokradovat. - Zakroeilo Gestapo a ted' maji v Praze HEHMANI.TV zvonek. To u2 lide kraval nedelaji, nYtr2 naopak se ozYva sykot, proto2e to je ktestni jrneno Goeringa.

V v Houston, Texas.

Z odboeky Bratr Ladislav BilY predal me dek na obnos $3.00 UM dolary) co dar od radu Texas, eislo 289. Z.O.B.J. S. P. Studnieny, pokl.

V

KALENDAit 12. iijna. Vinobrani porada, Sokol iaka v Sokolovni na Carl ulici, Dallas, Tex. 12. fijna. Oslava 31. vYroei zaloieni iadu a 3. virroei oteveeni sine potada, fad Svaz eechosloy am). Cis. 92. ye Fort Worth, Tex. 12. rijna. Vzpominka na Osl. Republiku s divadlem "Oeska Legenda" v sini radu 8tefanik na Cottage Grove v Houston, Tex. 12. rijna. Bazar ye prospech S.A.O.T. v ye sini na Seaton, Tex. 19. rijna. Narodni slavnost s vYroenim trhem ve prospech fondu porada odboeka Corpus Christi, Tex. 19. rijna. Oslava 38. vYroei zaloieni tadu Vysehrad cis. 411 v Taylor.

22. IIjna. Dulezita. schilze odboeky S.A.e.T. v Sokolovne, Dallas, Tex. Zadatek v 8 hod. veder.

26. eijna. Bazar ye prospech S.A.O.T. v sini fadu Pokrok Houstonu Cis. 88., Houston. Tex 26. eijna. Okresni Bazar ye prospech S.A.O.T. v Hallettsville, Tex. 2. listopadu. Podnik ye prospech S.A.O.T. porade, otiboCta ve Fort Waal v tarnWISi 80koiovae.

Strana ADRESArt TAJEM1411Ht rant.

Slovanike Podporujlci Jednoty State Texas.

Hlavni trladovna: editele: Robert Cervenka, West, Tex., Chas.

Holasek, Rt. 2, Corpus Christi, Tex., Frank J. Matush, Temple, Tex., J. S. Sebesta, Lyons, Tex., J. H. Siptak, Caldwell, Tex., Frank G. 8vadlerial, Thrall, Tex., Stepan Valeik 6402 Prague, Houston, Texas.

C. H. Chernosky, piedseda, Houston, Texas, F. K. Budek, mistopredseda, Hallettsville, Tex. J. F. Chupick, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Eward L. Marek, teetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokiadnik, Fayetteville, Texas, August Kacii, privnl radce, Temple, Texas, Dr. W. A. Chernosky, vrch. lekak, Temple, Tex. TiskovY vYbor: Louis Dressler, San Antonio, Texas, Jos. Horfiak, College Station, Texas, Joe N. Morris, Sweet Home, Texas.

1. Pokrok TeXasu - Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schtze 1 nedeli.

8. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici. b. Tioga - Tioga. Chas. Hejr4, Tioga, Tex..

Rt. 1.

8. Moraviti Bratfi - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schtze 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell.

J. Krupa, Caidwell, Tex., Rt. 1. &Mize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex.,. Rt. 3. Schtze 2 nedeli.

9. Sloven -7- Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze 1. ned. v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schtze 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 201. Schtze 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, Box 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schfize 2 ned. v mes.

14. Veseli Wesley. Edmund A. Baea, LaGrange, Tex., P. 0. Box '752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jiihu - Buckholts, Texas. Hilda BrtiS, Rt. 2, Buckholts, Texas. &haze 2. nedeli v mesici.

16. Bila Hora - Bile Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Schtze 3. nedeli v mes.

17. NovY Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schtze 2. nedeli v mes.

18. Jan tidika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad Velehrad. Fred Midulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schfize 2. nedeli v mesici.

20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz 1 ned.

22. JIM Washington - Cat Springs. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtize 2 nedel. katde 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schtz. 2 nedeli.

24. teskY Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis John Hrabina, Rt. 1, Ennis, Texas. Schfize 26 nedeli v mesici.26. Slovan Jihu - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Albert Dloub.Y, Shiner, Tex., Rt. 3.

28. h.arei Jonas - East Bernard. John Holedek, Wallis, Tex., Rt. 1. Schfize 2 nedeli v 29. Praha - Taylor. A. L. BoudnY, Taylor, Texas, Rt. 1, Box 285. Schfize 2. nedeli.

Texas. schfrze 2. nedeli v mesici.

Taiton. J. F. Fiala, ElCam30. Hvezda Jihu po, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Sloven* - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schtze 2 nedeli kaidY 3. mesic.

32. Naeinec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Rt. 2., Box 123. Schtz. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Adolph pan, Welcome, Texas. Schilze 2. nedeli.

34. Slovantti Bratti - Morava. J. G. Charanza, Caldwell Tex., Rt, 4. Scheme 2 nedeli.

VESTNIIC 85. Novo Kvety Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli v 36. West - West. Tex. Fr. Moutka, West, Tex. Schilze 2. stiedu v mesici.

37. Nova Vlast - Frydek. Norbert Jet, Sealy, Tex., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, Smithville. Texas. Schtze 3. ned. v mes.

39. Bedkich Smetana - Bryan. John Homola, 208 N. Logan, 24th., West, Bryan, Texas.

Schtize 2. nedeli v mesici.

40. Cechoslovan - Hillje E. K. HajovskST, Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Scheme 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Macho.dek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtze 2 ned 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machad, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. tegti Bratti - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schtze 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schlize 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs.ofie Hiuchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schtz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

48. VySehrad - Beyersville. Mrs. Milady Hejl, Rt. 2, Taylor, Tex. Schtize 1. nedeli v mes.

49. Pokrok Rowena - Rowena. \racial/ Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schtz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. L. V. Adameik, El Campo, Texas Schitze 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithvine, Tex. Schuze 2. nedeli v 53. eeskY Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. HvezdnatY Prapor - Tours. Josef Janeeka, West, Texas, Rt. 2. Schfize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne. v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermak - Corpus Christi. Mrs. Betty Jutica, Corpus Christi, Texas, Rt. 2, Box651,. Schtize druhou nedeli v mes.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cliek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. &Mize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. A. L. Matugek, Wharton, Tex., Rt. 1. Sell/he 2. nedeli v mesici, o 9. hod. dopoledn 59. Bratti Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

60. Bratti Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schtze 2. nedeli kaidY tieti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schtze 1. nedeli kaZdY treti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 •Ave. Q 1/2, Gelveston, Texas. Schtze 1. etvrtek v mesici.

03. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie Sulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanska Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 5, Waco, Tex. Schtze 3. nedeli v mes.

67. Bratri Svobody Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas Schtze 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Se/line 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Cameron, Tex., P. 0. Box 416. Schtize 2. n.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zeminek, Needville, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

71. NovY Raj - Penelope. Tom Piikryl, Penelope, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtize 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes.

74. Borovk Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaidST treti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu Somerton. Raymond Pfibyla, &marten, Tex.. Rt. 2.

Ve stiedu, dne 8. tijna 1941.

78. Dobrota - DobrowoIski. John Doritak, Jourdanton, Tex. Scheme 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. Kruainskk, Rt. 1, Corpus Christi, Texas. &Mize 1. nedeli v mesici.

80. Tyrt - Holland. Alvin D. Martinets, Holland, Tex. Schine 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Ririe - Needville. August Tejkl, Needville. Texas.

82. t echt Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Mrs. Boiena Jei, 3516 So. Fitzhugh Ave., Dallas, Texas.

Schilze 3. nedeli v mesici.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulit, Weinert, Tex., Rt. 1. Schfize 2. ned. v mes.

86. SlovanskST Svaz i..21cov. J. H. Bartek, Rt. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Heil, Temple, Tex., 816 North second. Schuze 2. etvrtek v mesici v idadovne br. A. Kacife 88. Pokrok Houatonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston, Tex. Schilze 1. nedeli 'v mesici.

89. RiltovY Dvfir - Rosebud. John J. Plakk, Box 88, Rosebud, Tex. Schfize 2. nedeli.

90. Slovanske Sdruieni - Stanford. Frank Pustejovskk, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schtze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. It. J. Lo gl'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvnl nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz t echoslovant - Ft. Worth. John Chaloupka, Fort Worth, Tex., 800 Rivercrest Drive. Schfize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. PustejovsW, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. C. L. Novosad, Wheelock, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

95. t eskS7 Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placed°. Joe L. El gik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota. Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schfize 2. nedeli.

99. Radhogt' - Radhost. F. J. Orsak, Halletsville, Tex., Rt. 4, Box 267. Schtze 2 nedeli, Sebesta. J. S. gebesta, 100. Pokrok Mladeie Lyons, Tex., Star Route. Schtz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

Coupland. Mrs. Antonia 102. Hvezda MIficleie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

Flatonia. F. J. Fojtik, 103. Pokrok Flatonia Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk tech - Eagle Lake. A. Kiockmann, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. nedeli.

105. Hej Slovene - Gus. John Pla gek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schuze 2. ned.

106. eecho-Moravan -- La Grange, John S. Pkatka, La Grange; Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 21.

Schtize 2. nedeli v mesici.

108. Jiti PodebradskY - Rosenbeg. J. J. Neuman, Rosenberg, Tex. Schuze 1. nedeli.

109. RadeckSi - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schtize 2. nedeli.

110. Jan Rosickk - Kaufman. Steve t'astnSr, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v mes.

111. Jaroslav VrchlickSt - Sugerland. Stepan Valeik, Alief, Texas. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrfibek - Guy. J. H. Mikeska, Needvine, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank LukaSik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schtze 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bouika, Garwood. Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schtze 2. nedeli.

Robstown. John. F. Veselka, 117. Robstown Robstown, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Frank EMU; Kingsville, Texas.

119. Slovanska Pkileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schilze 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar.

Caldwell. Tex.. Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

(Pokraeovani na strane 11,)

Ve sttedu, dne 8. kijna 1941.

VIKA ZITKOVSKA:

BEST NADE V E ROMAN

OKUD BYL Karel Doubrava tovarnim delD nikem, vedlo se dobfe jemu i sestfe Eve, kterou ode davna yydrtoval. Oba osifeli jako male Oh a jen laskavosti stare tety meli co dekovati, to v detstvi netrpeli hladu. Tato matetska, pestounka se o ne peelive starala, ad sama nemela mnoho, zemfela vaak, kdy Karel opustil dtvrtou tfidu mat'anske gkoly a o nekolik let mlad'Ai Evidka mela jdte daleko k tomu., aby se sama Co si nyni mely deti poeiti? Karel se dobte ueil, ale tolik rozumu jit mel, aby pochopi l, to na studie neni pomy'Sleni. Byl tedy rad, kdy mu poruenik obstaral misto u mistniho instalatera, kde jej piijali na udeni rok za rok, t. j. na etyti leta, takte sice nemel nadeje na brzkY v*delek, ale zato mel u mistra cele zaopatteni, za net — jakot ani za vyudeni se temeslu — nemusil platiti.

Evieku pak umistili u majitele usedlosti v temte stfedodeskem mesteeku, kde vypomahala na pastve nebo v kuchyni a na lukach drobnYmi pracemi za to, to se ji ujali.

Tak ubehlo nekolik let.

Karel se vyueil a dostal misto v tovarne k obsluze strojii a elektrickeho vedeni.

Eva si ndla posluhu v rodine keznika, kde bylo mnoho drhnuti a myti, ale snatila se co nejvice vyhovet v praci a byla gt'astna, ji tu men radi.

A kdyt se zdalo, to budou oba sourozenci nyni spokojeni, nebot' pii tomto dvojim pfljmu se jim, tak hezky hospodafilo, to se mohli koneene sluShe obleknout a nejakou korunku dati stranou pro neptedvidane nahody, poeal Karel vdeti hlavu. Chodil domil z tovarny pozdeji a na sestfinu otazku, kde se zdrtel, odpovidal jen vylVbave, to se 'gel trochu projit po praci.

Zalekla se toho, nebot' to nemival ye zvyku.

"Prod jsi nezagel drive domt? Neni ti snad dobte? Nejsi nemocen?" ptavala se.

"Nic mi neni, ale starosti mam", fekl ji jednou po nalehavem yyptavani.

"A to mi nemidd fici. co máa v hlave?"

"Tak abys vedela — u nas budou-propou gtet , fekl ji tak sklesle, to ji ho bylo lito.

"KarlouS1 — tebe piece nepropusti! Vtdyt' jsi sam vtdycky fikal, jak je mistr s tebou spokojen, jak rozumiS sve praci. Bez elektriekate pfece v tovarne nemohou byt!" snatila se jej potegiti a sama take vefila, to tak kadnSr elovek, jako jeji bratr, je nepostradatelnY. Jednoho dne vAak pti gel Karel doma s ureitou yYpovedi a zakratko zustal doma nadobro.

Evina mzda z posluhy byla nyni jejich jedinYm pkijmem, kterY sotva stakil na chudiekou stravu. Bylo vSO,k tfeba starati se o einti a Karel nemohl zavadit o zamestnani, ae se hned zrana yyda,val na cestu, aby si nejake vyhledal.

Psal na nekolik stran, Eva mu z posluhy nosila noviny, ktere ji dobra, zamestnavatelka pirjeovala, aby si mohl pfeeisti inseraty, ale nadarmo. IrSude tadali kauci nebo zruenost v jinem oboru, nektere vhodne misto bylo zas v odlehlem koute republiky, kam jen sama testa by stala nekolik desitek, kterYch bylo gkoda vydati pro nejistY cil — a dny utikaly Eva si nagla je‘Ste ye dvou rodinach pradlo — na tadne zaSpinenem keznickem se naueila prat eiste — a penize z techto dvou dni v mesici divan na einti. Na ostatnim vSak musili velmi getkiti. Jegte to meli dobre a le yne mleko ze statku, trochu brambort jim selka tet prodala latino, ale nezapomnela ph torn Evu bodnout: za deveeku se ti nechtelo. Mohias tu byt dodnes a pofadne se aspon najist. Ale o to yam kde fSem, mit hodne volneho easu, abyste mohly behat po zabavach. Kdybychom to delaly i my, take bychom brzy dohospodaiili."

"Irate, hospodyne, to jsem to nedelala proto, abych se mohla toulat. Vklyt' vite, jak pfisne jsme bYli vychovani u tety celou dobu, PP ) serri Prp 1.117 4, Jae si jm t-A p pyxrinia rig, nits

171§STNIK podobneho u mne stetovat."

"Tak prod jsi nezustala? Pablo to dobre bydlo?"

"K villi bratrovi, vtdyt' to vite. Byl by dal vAecko, co yydelal, cizim lidem jen za byt a stravu. Takhle jsme se z jeho vS7delku najedli oba a kdy jsem se i ja chytla prate, doble se nam dafilo. Ale ted', kdy nedeld, leti ftecko zas na mne."

"Snad sis nemyslela, to se bude o tebe starat do smrti. Piece take se jednou oteni, vedne spolu nebudete."

"Na co by se chudak tenil, kdy nema do eeho pichnout. Kdyby byl v praci, nebal by se nieeho, protote umi delat a je potadnY elovek. Ja si taky dovedu vydelat, ale nebojim se, to by mne nechal o hladu, kdyby tomu bylo naopak.

I kdyby byl tenat, mne by neopustil."

"Jen na to tak nespolehej. Kdyby se otenil, nevidela by tadna nevesta rada, aby si bral nekoho z pfibuzenstva do domacnosti. Katda chce mit mute pro sebe. Ostatne — co dela, ted'? Ma ut vyhlidky na nejake zamestnani?"

"Jegte nic. Stara, se a lita, at je celY ugtvanSr. VSude mu feknou, to se spiS' propou gti net phjima, aby si nedelal nadeje."

Selka se zamyslila.

"Poslouchej, Evko", pravila po chvili, mi ho sem".

"S radosti, hospodyne. Vedela byste o nejakern yYdelku pro nej?"

"Vedela. Ale byl by to jen takovY melouch, nic na trvalo."

"To vite, to vezme vAecko rad. Je ut celY negt'astnY pri to nucene zahalce."

Eva chvatala domil dela, rozradostnena. Hned od prahu volala Karla a vyfizovala mu selein vzkaz.

"Nevim, co as bude ode mne chtit. U2 je po tnich, tak to sotva bude na nejakou yYpomoc v stodole. Ale to je jedno, jen kdyt bude kousek prate. Vpravim se do vgeho."

II. Karel naS'el ye statku praci, ktera ho Zavadel elektricke vedeni do fAech budov, i do chlevfl a tak se zdrtel nekolik nedel.

Selka sama dohlitela, jak prate pokraeuje, schvalovala a vlidnYmi slovy i fismevy odmeilovala Karlovu pheinlivost. Zdalo se mu, to pf•ilig easto se zdrtuje tam, kde on ma prave co delat, ate ho mdka pri praci. Byla vSak pani, zamestnavatelkou a tak si netroufal nic namitnout.

Sarno sebou se rozumelo, to nechodil domit na stravu. Dostaval jidlo s ostatni eeladkou, east° vgak mu hospodyne pfinesla mezi praci neco na pfilep genou. Divil se jeji Stedrosti, znal ji z dob, kdy mela Evu u sebe a tehdy se nepfedala v nieem. Vtdyt' i o vlidne slovo bylo u ni nouze.

Zakratko fSak nemohl neporozumet. Jeho odborne prate na statku kondily a selka vym3"7Alela, elm by jej u sebe dee zdrtela. Tu bylo tfeba opravit kus plotu, tu zrYt zahradu, tu seesat ovoce na sade, zkratka stale neco naveho, elm se jeho pobyt prodlutoval. Na veder mu vtdy dala i pro Evu nejakou vysluzku, "aby nemusila tolik shank aneb se nuzovat", jak iikala a za to ji byl Karel vdeeen.

Rakosnikova byla valeena vdova, dosud statna'a sveti. Byla velmi mlada, kdy ji mut padl a pak hospodaiila s jeho otcem.

•ST7minka.i vgak nedayno zemkel, zatim co selka uz byla v hospodatstvi docela zapracovana, a tak nyni vladla sama na slu'Snem majetku.

Deti nebylo a leckdo by si byl rad do pekneho gruntu sedl, ale mlada, Lena nechvatala. A2 najednou ji padl Karel Doubravil do oka. Pozorovala jej ph praci a libil se ji elm dale tim vice.

Zprvu si myslila, ze jej vezme na zavadeni elektriky jen proto, to ji -deck° provede hodne lacino, kdyt je bez prate. Bude spokojen se v'gm, co mu dd. Ale znenahla se do neho zakoukala.

A prod b y vlastne nemohla voliti podle sveho?

Pfinosu nepotfebuje, nema koho vyplacet, ta maliekost, co na statku vazne, se prodlenim let sama z vYtetku umoti. Karel je side mladSi — ale cot na torn. Bude ji vdeenSr, to s nieim se dostal do majetku a bude dht jako kilt'. A ona tfaue mad eho M.14e, 5 )111-0

MUM 1 de pochlubiti. S nebottikem nebyla dlouho a nyni se ji zadalo jit stSrskat po muti.

Dokud vYmenkat pomahal, zdalo se ji, to je snadno statek spravovat, ale ted' citila, to toho na ni lezi piing mnoho. Pottebuje pomocnika — prod by nemel bYti mladY a hezky?

Najednou mu fSak sve umysly neprozradi.

Mohl by zpychnout. Lepe, kdy bude cititi svou zavislost.

A tak zakratko Karlovi naznaeila, to by se mohl na .statek odstehovati nadobro. Sloutil by u ni zprvu jako deledin — stareho by si nechala jdte nejakou dobu, net by jej zapracoval a pak by mohl vest hospodafstvi jako aafai — ona sama na v gecko nestadi — lide ji sidi — nemute bYti na v'S'ech mistech — je tu tkeba mutske ruky — dala by mu pravomoc, aby jej poslouchali jako ji — at se Karlovi hlava toeila z to nabidky a z tolika stesku. Rakosnikova, byla piece mama jako razna Lena a vida — slabs tenska jako jina. Nute uvidi, to Karel dovede byt hodnYm takove dfrvery.

III. Eva mela bystfej gi zrak net Karel sam a kdy ji vtdy veder po praci tikaval, jaka je hospodyne laskava, sotva tomu uyetila.

"To neni samo sebou, vet mi to. Ta ma neco za lubem", varovala jej.

"Co se ti nezda", odbYval ji. "Na dem by ji mohlo zaleteti? Jedine na tom, abych ji praci provedl co nejlepe a co nejlevneji, proto mi mate med kolem int. A dela, to zbyteene. Vim, co mean potadovat, neodfel bych ji, ani kdyby se nestarala a nedohlitela. Jsem rad, to nas vytrhla z nouze, kdy nebylo od zavadit."

"Cot ja, se dost nestarala? Je to piece jedno, jedno, jsme-li tivi z meho di z tvaho."

"Na eas je to jedno a je to dobre, Evieko, ale vet, to bych se stydel dat se od tebe tivit. Tohle mne vysvobodilo a budu selce do smrti vdeenY, to jeji pomoc pfl'Ala yeas. U2 mi bylo hotko z toho marneho behani a shaneni."

"Jen aby to ta jeji prilisna laskavost jednou nemrzela. Mohlo by to pfijiti draho", stale vedla Eva svou nedavekive.

"Jak to mysli0 Co by se mohlo stat? Rada se mnou hovoti, to je pravda, ale to jen dokazuje, to si vati dobreho pracovnika, jakYm jsem. Ate se ma k eloveku jako k sobe rovnemu, to ji jen cti. Nekdo to da, hodne citit, to doptava mu YYdelek, a to dini potom praci protivnou.

Ale u uznaleho eloveka se rado pracuje. A ja mohu iici, to chodim k Rakosnikove na praci rad." Tam je potad co delat a jsem rad, to mi to popfava,. Jen at' to trva, hodne dlouho. Tobe ph tom taky neni zle."

"Jsem rada, pfinesd-li trochu tivobyti, to vg, ale zda, se mi, to si to tim kupuje."

"A kdyby — bylo by to gtesti, o jakem bych se neodvatil snit. Ale to je marne. Zatim bud'me radi, to je to tak."

Tim hovor o selce skoneil, ne v gak starosti Eviny. Pozorovala na bratrovi, jak se vtdy Val do prate, jak hovoil o statku a jeho majitelce s takoN/Tin zajmem, jako o nieem jinem. Selka se mu zaeinala libit a jeji pozornost mu lichotila.

Nae si netroufal &l ye ani pomysliti, to se mu jit nezdalo byt tak docela nernotnym.

V jeho srdeenem pomeru k sestfe v gak nastala zmena. Zazlival ji nevlidnost k tene, na nit pohlitel s touhou a nadeji a ktera, se k nemu chovala tak, to se citil s ni v sedmem nebi.

Kdyt se do statku odstehoval, poradil Eve, aby pustila byteeek, kterY spolu at dosud utivali, a vstoupila nekam do slutby, kde bude miti cele zaopatfeni. Eva se vS.ak bala teto mothosti.

Vzpominala na pobyt ye statku, kde byla na cele zaopatfeni jako dite a nechtela zkusit po druhe podobnou zavislost.

Byt tedy nepustila a shanela, ale malo bylo mist, kde by platili za posluhu tolik, aby to stadilo tivobyti, byt' pro jednu osobu. Bylo by tfeba vziti posluh nekolik; i ty by se nagly, ale katda, v jinem konci mesta. A vAude chteli, aby ptigla yeas. V jednom miste chodily d'eti do Akoly a musily miti easne rano vyeistene boty, v druhem se otviraly prave v tu dobu obchodni mistnosti a mely Wit uklizeny. V katde ternet domacnosti bylo tieba v stejnS7 eas konati nutne nedalo se to zafiditi tak, aW, 7 dhodila ,10 leCIT16 rang, fit? Or11116 y rni.C.1,1 !1.9 jin6

straps IL \ weer. U2 se chystala vstoupiti do tovarny, ad ji bratr od toho zrazoval, ale byla odkazana na pozdej gi dobu. Vzala zatim, co bylo nejblik a chtela vyekati, az budou pfijimati. Zatim douf ala, ze ji Karel vypomil2e, kdy je ted' v sta.lem zamestnani.

S bratrem se v gak stala ultrutna zmena. Dokud chodil do statku na denni praci, nevidel v torn nic zleho, kdy pfijimal od selky dike potraviny a clona gel je sestfe. Nyni vgak nechtel ani slykti o torn, aby za ni.rn chodila.

"Aby si snad hospodyne myslila, ze ti davam odnaget nejake tchofe, vid'? najez se tu u mne, dam ti ze sveho obecla, ale nebudu ji kikat, aby ti dala neco s sebou domt. To vig, nas nebude 2ivit dva, kdy pracuje jen jeden."

"Nechci, aby nas oba 2ivila, ale vydelat tu piece tolik, abys mi pfispel trochu, nel se lip uchytim. Kdy zaplatim dinzi, moc mi z mesieniho platu nezbude na 2ivobyti, a tady piece neni tak zle o krapet mleka nebo nedeho jineho, aby ti nemohli za to poseekat, ne2 bude brat mzdu."

"Nebudu o to fikat. Nejak se obejda Radii jsem ti dobte, abys sla slou2it. Melo bys vgecko a nemusela se takhle starat. Ale to uzna g , ze kdybys slouzila, nikdo by nevidel rad, aby tam za tebou chodil pritivnik a tady je to zrovna tak."

Dal ji svirj obed, ale Eve bylo holt°. Talc se meli radi dfive, starali se jeden o druheho, a nyni, co mezi ne vstoupila ta 'terra, odcizil se ji bratr nadobro.

V2dyt mluvi prave tak, jako selka tehdy, kdy ji nadhodila nekolik slov , e torn, 2e by se mohl Karel oknit — a a se okni, ze nikdo nebude rad videt pfivekk.

Dobie tedy — bude se probijet sama. Pracovat urni take, tivot se s ni nemazlil, delala v selskem, pracovala v mestske domacnosti, urni' si poradit a nehrozi se zadne prate. teho se bala — to byli jen nevlidni lide. Tak sama byla od malidka, nerdila mnoho lasky, lee v ittlem detstvi u dobre, stare tety a pak v to dobe, kdy hospodatila s bratrem a talc dobre se jim pohromade vedlo.

IV. Lide, ktefi pracuji poctive a radi, pfece jen najdou zamestnani. A tak se Eve podatilo dostati se do mista, kde se citila spokojenou. Bylo to v nadraki restauraci, kde byla pfijata k myti nadobi, a to na celY den. Krome platu bylo tu i dobre jidlo v hojnosti a talc se ji podatilo podrkti si byt a ztstati pomerne samostatnou.

Byly tam v kuchyni etyfi 2eny. Kuchafka, jeji pomocnice a dve myeky, Eva a jedna stars 'tem, ktera, se divala na novou pracovnici nevra2ive. Vedela, 2e se bude jeAte jedna myeka pfijimat, ale chtela do tohoto mista dostati svoji dceru, ktera se nete gila valne povesti. A nadraki restaurater prilis dbal na eest sveho domu, net aby dovolil, aby tam dochazela 2ena, podobneho druhu, byt' jen do kuchyne. Stara 2"ena davala Eve zfejme najevo svoji nenavist, divala se na ni jako na vettelkyni a ztrpeovala ji praci kde mohla. Jaktiva by si Eva nebyla dovedla pfedstaviti, co zlomyslnosti mirk skryvati v sobe lidska duk. Co chvili rozbila Eva nejakY tali& nebo koflieek, kterY musila f2dy ze sveho platu nahradit, ae si nebyla vedoma nejake neopatrnosti a v2dy pedlive s nadobim zachazela.

Po 'Make dobe si teprve vsimia, 2"e stars myeka irmyslne nakkapne easem nejakY pfineseny z jidelny, a pak jej podstrei do gkopika, v nem2 umYvala nadobi Eva. Dala si proto pozor a kdy svou nepiltelku pfistihla pri einu, oznamila to kuchafce. Babka se hajila, 2e jen vyhazovala s ta/ire kosti do pomyji, ale Eva stela na svem, ad se ji pfleilo na nekoho 2,alovati. Svecikt v gak nebylo a talc se podatilo vinnici vse zapfiti, ale od to doby se vec neopakovala a Eva se domnivala, ze ma od sve nepfitelkyne pokoj.

Willa se Vaak. Stare, myeka si uminila, Evu vypichne a hledala pfile2itost. S oderriovanim a pomlouvanim se ji nedafilo, nebot' kuchaika byla moudra 2.ena, ktera si hledela sveho a mela rada pokoj od klept, ale Eva brzy pocitila, k ma svtj cil stale na mysli. Znechu-

vileTrtla covalo ji traviti cele dny v miste, kde musilabyt neustale na strati pied nejakYm fikladem nebo neptijemnym vystupem, ale misto bylo piing dobre, ne2 aby je dobrovolne opougtela.

Doglo k tomu vgak piece. Jednou se chystala na veder dornii jako obvykle a obleknuv gi se, chtela vziti svou kabelku. Babka pfiskoeila a jako z ochoty ji honem Eve podavala. To bylo pro Evu nedim talc neeekanYm, 2e ji udivem zustaly ruce stat a misto, aby kabelku uchopila, nechala ji padnouti na zem. Neco v ni zachrastilo.

"Co to, v2dyt nenosim s sebou nic skleneneho", zvolala a rychle ji otvirala.

"Jen u2 jclete", zvolala stars myeka, "mate tam asi kliee, to piece neni 2adny div."

Eva fgak ji2 vytahovala podlouhlY balidek z hedvabneho papiru, v nem2 cosi zazvonilo, a pak jej rozbalovala, s idasem vytahla tfi stibrne 12ice.

"Takhie jste mne chtela odtud dostat, vy nieemna 2enska!" zvolala rortrpeene. "Chtela jste, aby mne naftli ze zloclejstvi! Nikdo jinY mi nemohl nice podstreiti do kabelky ne2 vy!"

"Nejsem tu sama, prod vinite hned mne?" hajila se babka.

"Proto2e mi ublikjete od to chvile, co jsem sem pfila. Neptejete chudemu deveeti, aby se poctive 2ivilo. V6ecko bych yam odpustila, ale takovou podlost, to, k jste chtela vrhnout pohanu na me poctive jmeno, to vam neodpustim. Budu 2alovati, to by bylo zle, aby se ne, na6lo sprayedlnosti pro chude clevde!" volala Eva. Hadka v kuchyni pfivolala ostatni personal i sofa a Eva mu pfednesla svou stikost cela rozdilend.

Restaurater se rozzlobil.

"Takove lidi ovkm nemohu potfebovat.

Mam jine starosti ne2 urovnavat hadky v kuchyni;Stara, Vranove, ptjde okam2ite a vy nechate 2aloby Vekim vam, k jste fadna, divka, ale nechci, aby se soudy obiraly mYm podnikern. 2' adnemu obchodu neprospiva, povest, k se v nem zarnestnanci soudi."

Tim byla vec pro Evu vyfizena. Pote glo ji, .2e zamestnavatel vefil v jeji nevinu a nikoli v osodovani stare mYeky, ale pfestalo se ji u2 libit v kuchyni, kde za2ila tolik fistrkt. A kdy zaslechla po strane jakesi gepty, k "konedne, kdo vi, jak to vlastne bylo", uminila si, k tam vice nevkroei.

V. Najiti nove misto v gak nebylo talc snadne.

Eva u2 se chYtala my glenky, 2e piece jen pujde slou2it, aby se zbavila starosti o ein2i i o 2ivobyti, ale mynenka na levnY a hezkY byt, jaky by hned talc nedostala, kdyby svtj jednou opustila, ji stale nutila hledati si jinou praci. Byla to pkizemni kuchyrika s rnalYm okenkem do dvorka se zahradkou, kam svitilo slunce od poledne a2' do vedera. Dopoledne Eva obyeejne nebSTvala doma, a kdy Olga z posluhy, cela se rozjasnila psi pohledu na svfij skromnSr, sluncem prozalenST piibytek. S jakou laskou si s bratrem potizovali kousek po kousku skromneho zakizeni, co milYch dni tam spolu za2ili, a to .de by mela opustit a bez domova se potloukat z jedne domacnosti do druhe — v2dyt' neni jisto, k by hned nasla misto, kde by mohla zakotviti trvale — prodati veer, k nim2 la, a nemiti pak, kam se obratit v pfipade nezdaru!

Eva dosud nepoznala lasky. Nemela snad ani kdy ve svem pinem shonu a starosti o pouhe tivobyti, aby si vMrnala mladYch hocht, z nicht' mnohY se po hezkem, zdravem deveeti otoCil se zalibenim. Myslila si sice, ze take jednou pfijdou doby, kdy bude mit svilj skutednY domov s mukm a detmi, o ktere se bude starati peelive, aby nepoznaly smutneho mladi bez sky, u cizich lid!, talc jako ona.

To vklc byla pro Evu hudba daleke budoucnosti.

Zatim mela velke starosti o nejblifei chvile, o to, co bude zitra jist. Misto v restauradni kuchyni opustila, — nemohla se vratit tam, kde se do2Ha takove pohany — a jine nebylo prase po ruce. Nezahalela sice, obstarala sem tarn nejakou pochazku nikomu v dome, Cekala u vlaku, aby odnesla cestujicim drobna zavazadla, po-

Ve stfedu, dne 8. fijna 1941. mahala v proteWm hohkynafstvi nabalovati pra,dlo na mandi a podobne rtzne pracieky si sehnala, ale to vk nestadilo. Do statku o neco poiadati by nebyla no, za tadnou cenu. Karel u2 se tam choval jako doma, uz bylo jisto, 2e se s Ralcosnikovou o vanocich oieni — da pry mu piipsat pril statku — ale nechtela mu byt "pHveskem", jak se jednou vyjadiil. At' naije gtesti sam.

SkrYvala svou bidu, 2ivila se ut jen kavou a krajidkem chieba, ale konedne nebylo u2 ani to.

V hokynafstvi, kam chodivala, dokud mela na nakup nejnutnejkho, si piece postekVala a tam ji rozumeli.

"Vg, holka", iekla ji bodra majitelka kramku, ktera ji znala od malidka, "jist se musi.

Vezmi si, co potkebujek a zaplat' mi, az bude mit. Ja vim, 2e u tebe o to nepfijdu."

"Jiste byste nepfiala, kdybych mela nadeji na jist vYclelek. Ale jak vam mam slibiti, zaplatim, kdy ani nevim jeate, kde se zachytnu?"

"Nemluv a tu met' bochnieek chleba a kavu.

Pro mleko si pfijd' rano. Nedavam ti to zadarmo, protok bys po druhe nepfi gla a mokila se hladem. Pro2ila jsem sama dfive bidy dost a vim, 2e bida je take hrda. A ja to znam dost, abych vedela, 2e al bude mit, mi jiste Kdy to bude, na torn nezale2i."

Tak byla Eva po nekolik dni zachranena. Sama vkk vedela, ze to nemilk trvati diouho.

Piece se neda od souciitne hokynafky 2ivrt zadarmo. Je to dobre 2ena, ale nazbyt take nema.

Musi si neco najit, musi, a pak vytrvat.

Necht' se deje cokoli, necht' ji tam potka jakekoli pfikoti, vytrva, protok zit se musi.

VI. Pojednou se zdalo, k se zaeina, gtesti na Evu usmivat. Stela u na.dra2i, dekajic na nekoho, kdo by ji dal neco vydelat, a tu ji zahledla z okna restauraeni kuchatica. Vlidne se usmala, prohodila nekolik slov a poptala se, jak se Eve data.

"Co jsem od vas odeMa, nemohu najit vhodneho mista", postekvala si ji Eva. "Ale jak se zadne eloveku nekde libit, 112 se najdou zli lide, ktefi mu spokojenost zkazi. Do dne'alca jsem mohla chodit sem a neplahodit se talchle."

"Nedivim se yam, 2e jste se urazila, kdy vas ta naAe babka chtela talc nieemne vypudit. Nebylo ji to take nic platne. Tu jeji odkvetlou koketu by na g pan byl neptijal, ani kdyby tu ona jeke zristala. To vite, 2e takova tenska nejde pracovat, ta hlecla neco jineho v miste jako je u rids. 8koda, 2e nemidete zpatky. Mame tu ted' dye sestry, dobre holky, a ty pani bez cluvodu pryd neda."

"Taky bych nechtela nekoho vypichnout z mista, vim, jak to chutna. Ale tfeba nemarn nic a WA* vYclelek byl by mi dobrY, nedovedla bych nikomu ugkodit."

"Ja vim, k jste hodne devee, Evidko. Proto jsem si na neco vzpomnela, jak jsem vas tu videla. Moje sestra ma 'Skolnika v nove divei S'kole a pottebovala by vYpomoc a uklizeni. Ted' v zime se zadne topit, je tieba nosit uhli do tolika mistnosti a jeji mu2 churavi Ona to sama nezastane. Ma pry dovoleno zjednati si nekoho na vYpomoc."

"Pan Bth yam to zaplat', sledno Marto", zvolala Eva potaena. "Hned si tam dobehnu. A kdybyste se za mne ptimluvila, byla bych vam nesmirne vdeena. Na vas jiste pani sestra da."

"Jako by se stalo. Kdy ji felmete, ze vas pobude to jako bych s ni mluvila sama.

Jestli u2 nekoho nema, bude rada, kdy dostane spolehlivoir a pracovitou silu. Pfala bych yam to."

"2e bych byla pracovita, o tom mttete byt pfesvedeena, sleCno Marto. V2dyt' po nieem jinem netoutim, ne2 po stale praci."

"Tak yam dej Pan Bth 'gtesti. To vite, bych ka2cleho nedoporudovala. Ale vas nzam."

Eva bekla rovnou z nadra2i do dosti vzdalene ulice, kde stala nova, 'Okola. Teila se na praci a chvela se obavou, aby nepfiMa pozde. Ke2 by se dostala do taco krasne budovy! Udrkvala by ji v eistote, jako svrij vlastni majetek, citila by se byt jeji soudastkou, pfisluenici, byl by to jeji tfad, do ktereho by dochazela, byla by to budoucnost!

(Pokra6ovani)

Ve stfedu. dne 8. kijna 1941.

Sovetske prillnyslove zai zem.

ODERNi VALKA je pouze z easti m strategickYm. Proto ji vyhraje ten, kdo dovede udrSet v pohyby sve motorisovane jednotky, letectvo a lod'stvo, yeas nahradit a dopinit opotrebovanY valeenY material, a dokonce i za valky svYSit bojovnY potential vyrobou novYch valeenYch strojtit a potreb.

Je pochopitelne, snaSi-li se spravna politika o to, aby prfnyslova, strediska - a ovkm i hlavni mista statni spravy - byla od hranic co nejdale. Ph tom jest dbati, aby nejdilleSitejk tovarny byly co nejbliS k pramentm surovin.

Neni vSiely snadne zariditi veci tak, aby poSaday ky pomerneho bezpeei nebyly v rozporu s poSadavky nejneelnejk vYroby. Sovetska, strategie sledovala vS"ak tento zamer od sameho potatku sovetskeho statu, podrizujic jednotliva opatreni vYstavby hlavnimu cili. Prisnakem tato strategie nebylo jen to, Se se hlavnim mestem stala Moskva (misto Leningradu, kterY je vlastne na obvode statu), ale i rozkvet Charkova na tkor Kijeva.

Nedomnivejme se ovkm, Se Rusove prestehovali zapadni prumyslova strediska nekam daleko na vYchod. JeSte i dnes je zapadni myslova oblast (Leningrad, Moskva, Charkov) hlavnim sidlem strojni vYroby. V Moskva je i dosud hlavni Cast prfunyslu nastrojarskeho, tam je take stredisko vYroby elektrickYch stroA. To je pochopitelne, ponevad2 v techto krajich Sije obyvatelstvo, ktere ma prilmyslovou tradici. K moskevskemu kraji druSi se them' ukrajinske republiky s prilehlou oblasti donskou (Rostov nad Donem). Odtud prichazi 60 proc. uhelne vYroby, 63 proc. suroveho Seleza, 70 proc. semedelskYch stroja, 63 proc. Selezne rudy, 72 proc. hliniku atd.

Mushne ovS'em uva,Sit, Se s hlediska obrany do hioubky jsou i tyto oblasti do to miry na vYchod, Se jich nepritel nenraSe snadno dosahnouti. Chrani je prece prirozene obranne linie, ktere byly umele posileny. V tomto vYchodnim pa,smu jsou dtileSita prilmyslova strediska jako Charkov (strojni vYroba), Dnepropetrovsk a ZaporoSie (vYroba specialni ocele), Rostov nad Donem.

Za dvacet let vybudoval SovetskY Svaz dalk prfunyslovou oblast, ktera mela byt daleko nejen od zapadnich, ale i od vYchodnich hranic statu. Bohatstvim a blizkosti nejduleSitejSich surovin, pomerne malou vzdalenosti od hlavniho mesta a dobrymi dopravnimi spoji byla uralska oblast primo predureena k tomu, aby se stala novYm prOmyslovYm strediskem SSSR. V tett) oblasti vyvinul se jednak teSky pritmysl v obvode Molotova (Perm), Sverlovska, 6eljabinska a Okalova (Orenburg). Podminkou bylo nerostne bohatstvi teto oblasti. Kdybychom je meli vyjadrit v eislicich museli bychom uvesti, to predstavuje 25% ve gkere nerostne vYroby SSSR. V 'Cabe uhli je tato oblast na etvrtem miste, ye vYrobe Seleza na druhem, ✓ UNA zemniho oleje na etvrtem, ye vYrobe medi na prvnim a ye vYrobe strojt na etvrtem mist& Sem path nejen Magnitogorsk s bohatstvim Selezne rudy, ale i Kizel (uhli), Degtyarka (mad'), Orsk (nikl a chrom), Makat (olej), Solikamsk (draslo).

Nemusime se zabYvat teSbou nafty v zakavkasske oblasti, za to si v§ak v gimneme radeji noveho rozmachu v tethe kovh. Armenie dodava mad', na Nalchiku se dobYva molybden, v Erivanu se vyrabi latka, ktera, je zakladem synteticke gumy.

Na vYchod od uralske oblasti vynika, surovinami zapadni Cast Sibite. Kusnecke uhli • aby se v okoli Novosibirska, Kemerova a Stalinska vyvinul mohutnY prOmysl. Hned od zaeatku pomYkelo se na to, Se tato oblast je v pomernem bezpeei pied leteckymi Utoky a jinYmi fitoanYmi zasahy. Na trati Novosibersk Semipalatinsk leSi Barnaul, stredisko textilniho prumyslu, na trati k Ridenu lezi Ust - Kaminogorsk, kde se zpracovava mad'. Dokonce sovetska sttedni Asie pro'Ala velkYm industrali-

V ESTNilE saenim vSrvojem. SdrOend vSTroba olova a zinku v 6imkentu predstavuje 61% celkove vftoby, Minsk je strediskem wolframove teSby. Produkce baviny se v tato oblasti od roku 1940 ztrojnasobila.

Dalny vychod neuvadim, aekoli tam jsou dtilleSita prnmyslova strediska. Tao oblasti nelze site zasahnout od zapadu, ale je pomerne blizko k MandSusku, odkud by se dal fttok provest.

Soustredeni vojenskYch a prtmyslovYch sob v zazemi je jednim z hlavnich einitelh, kteporaSku nacistickeho dobyvatele. ry Nezapominejme, Se i Velka Britanie ma ohromna prumyslova zazemi v Kanade a ve SpojenYch Statech. KaScla tovarna v Kanade a v U. S.A. - mimo dosah nemeckeho letectva - je bojovou zakladnou demokraticke Evropy.

J. 8uhaj.

V Dokoneeni Adresare Tajemnikti se strany 8.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex.. Rt. 3. Schilze 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex.. Rt. 1, Box 84.

123. VSeslovan - Cistern. Dom. Vydfial. Flatonia, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Lukas, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schfize 2 nedeli.

126. DubovY Hai - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas. Sense 1. nedeli v mesici Kenedy. H. W. Marak, 127. Pokrok Renedy Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek. sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schilze 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Sense 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Bou gka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schfize 2, nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Scheme 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dullnig Court, San Antonio, Tex. Sense 2. nedeli v mesici.

134. Bratiejov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Daytoh. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route Box 32. Sense 1 n.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Taft, Tex. Sense prvni pondeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. Srubar, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schfize 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Oechoslovak - Mixville. Adolf Felcman, Sealy, Tex., Box 193. Sense 1. ned. kakle tri mesice.

142. Steftinik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schfize 1. ned, 143. Plimori - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Moray ska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R1/2 Box 176 Schfize 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesely Osada - Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schfize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. Farnk IlloSek, Jr , Midfield, Texas. Sense 1. nedeli v mes.

149. TomaS Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidu g ek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schase 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Mrs. Viola Macha, Wharton, Tex., P. 0. Box 934. Sense 1. 'lean v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Skidmore, Texas, Rt. 1, Box 114.

Sense kaScle 3 mesice druhou nedeli.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Elld, La Salle, Texas. Schtne 2. nedeli v mesici,

Strana 11.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Bedan, 2211 Ross Ave., Fort Worth, Texas.

Schttze katdou druhou nedeli v mesici.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schiize kaide tfeti pondeli v mesici veCer. 157 Rozkvet na Plains - Eddie 8ilhan, Star Route, Littlefield, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovee, Kaufman, Tex. Schfize 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnST, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaiyk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schfize treti nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belfeek, Jr., Jourdanton, Tex., P 0. Box 52. Schfize prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - I owa Colony. Albert Jeff. Iowa Colon y. Tex.. Rt. 1. Box 39.

KAREL 5APEK, DRAMATIK, FILOSOF A CLOVEK VE SVETLE AMER. KRITIKY. Nakladem Csl. Nar. Rady prave vykl laketisk stati o Karlu Oapkovi, kterY napsal zna,my dramatickY a literarni kritik Clarence A. Manning pro "The South Atlantic Quarterly".

Je to uptimnY tribut Karlu Oapkovi jak jako dramatiku, tak jako filosofu a- take jako Cloveku. "ZadnY jinY moderni divadelni autor nemel v sobe tolik neklamneho citu vystihnout, jak ma byt hra stavena, aby byla phsobiva, a kolik dramatickeho vzrukni mute obecenstvo snest, aby bylo uvedeno do stavu vrcholneho napeti". Oapkovu filosofii shrnuje Manning asi v ten smysi, Se elovek sfistava vklycky kem bez ohledu na to, co vytvori, aby si udelal Sivot snesitelnejk a pohodlnelk, protoSe konec konch elovek je na svete proto, aby pracoval v potu tvole a 'Cake si vydelaval na Sivobyti. Je to zakon prirody, a kdo ho prekroei, vystavuje se velkemu nebezpeei.

Zaklad tato filosofie shledava Manning v Oapkove eegstvi, ktere 510 aS do koren jeho duk, a take ve stycich s Masarykem, ktery take valycky videl v Uporne praci poslani lidstva na svete. oapek proste byl spisovatelem maleho naroda, se kterYm byl v celku docela spokojen a snad si ani nepral, aby byl narodem velkYm, silnYm a mocnYm. Ale ph tom byl pevne presvedeen, Se jeho milovanemu narodu jako kaSdemu jinemu prisluk jisty hkol, o jehoS spineni musi usilovat stilj co stfij. Krasne to vyjadril podobenstvim o melancholickem bobru, kterY si jednoho krasneho dne polozil otazku: "Ma. to I:thee nejakou cenu byt bobrem, kdyt je bobril na svete tak malo, mnohem mane net na priklad koni a myk?" Nebyl to pravY bobr, protoSe kdyby za nee° staff, nemohl byt dlouho na pochybach a byl by hned mel jedine spravnou otazku: "KdyS 112 jsem se narodil jako bobr a jsem jednou na svete, musim ze sebe vydat to nejlepk, abych ospravedlnil svou existenci." Take Oeskoslovensko bylo malYm statem a proto svoje poslani ye svete nemohlo hledat ve snech o velikosti, nYbr2 v poctive a plodne praci. Pri porovnani s nekoneenYm vg ehomirem je konec konctit malt' kaSdY stat, i kdyby to .byla sebe vetk velmoc, a kdyby se jednou vkchni nautili si vzit priklad u poradneho bobra, krasne by se Silo na svete obYvanem v potu tvati pracujicimi lidmi.

V Karpatorusove v koneentraenich taborech.

Mad'arskY ueitel, kterY uprchl z kondentraeniho tabora nedaleko Kokc Masi, , podle moskevskeho rozhlasu, Se na poeatku valky s Ruskem bylo v tomto koncentraenim tabore internovano velmi mnoho lidi. Sedesat procent internovanYch pochazi z Podkarpatske Rust.

2ivotni podminky v koncentradnim tabore jsou pry strakive. Zateeni jsou biti, potrava je nepopsatelne Spatna, v tabore neni lekart a len, talde poeet Umrti je velmi znaenY. Mezi internovanYmi bylo nekolik SidovskYch lekath, kteti pomahali, avSak ti byli poslani na ruskou frontu, takSe zateeni umiraji pro nedostatek lekarske peee.

Strana 1$.

Pfedni Ortiz blovaneke Podporujici Jednoty Stith Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOM/EA—EDITOR Vydavatel6 — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.50 rodne. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Sminy adres sasilaji se de Mavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Mango of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Valikeri dopisy, pfedplatne, oznamky, budtei adresovany na VestnIk. West, Texas lista& has the largest circulation of Caechoslovak Weekly in South.

CHALOUPKY POD HORAMI Maio slunko, hfalo krasne, hfalo na horach, pod tim slunkem chaloupka xna stala jako ve snach.

Tam jsem protil svoje mlacli, cely tivot svaj, tam jsem uz jak dite zpival "K"de domov infij' .

Sviti hvezda, sviti jasne, sviti v oblacich, prod ti devde moje mile na rtech utich' smith?

Musig celY tivot brats tak, jak se to da, kdo ma srdce pine Lasky, ten si nezoufa.

Chaloupky pod horami, co se to stalo s vami, byly jste takove hezke, vy naee chaloupky Ceske, smutne ted' jdeme svetem, etesti je zvadlYm kvetem, ale vy budete jednou patilt zas naeim detem.

V Nova ratolest naeeho Bratrstva vypudela nam v ptimanim Texasu, co bude pfijato veemi Cieny S.P.J.S.T. s nemalou radosti. NovY tad Markham Cis. 163. zaloten byl horlivosti osvedeeneho pracovnika bratra 8enkyfika, jemut podatilo se ziskati 18 dlena novYch, ktefi s dvaceti Cleny ptestouplYmi budou tvaiti nejmladei jednotku naei mohutne bratrske podparne organisace. Slavnost uvedeni noveho fadu konana byla v nedeli 5. fijna, o demt nam br. 8enkytik neb jiny ochotny dopisovatel scleli blitei adaje. Vitame fad Markham Cis. 163. mezi naee svorne lady co nejsrdedneji a ptejeme mu, aby rostl a snail se na pdli humanity. Zdar yam, bratti markhameti!

Vytrvame a nezklameme. Americka Obec Sokolski obdrtela v techto dnech poselstvi od Sokola z Csl. armady v Anglii, z nejt vyjimame nasledujici pfisahu: "Bluth a sestry! Vytrvame, nezklameme a die vaeeho vzkazu budeme se — at pfijde nde okaintik= straene bit a taxineho zivit. Za veechnu to bedu naeich drahYch, za nage umudene bratry a sestry, za sokolskou mladet, za rozbite a vyvratelene rodiny, za vyhasle zraky a utracene tivoty, za znieenou a tak tace zdeptanou milovanou oteinu, pfijde naee straend odplata. Vtclyt' to je jedine, co doma naee sill a nas vede. A v tomto nagem spravedlivem postoji, v splaceni kfivd a hrtz, bud'te nag oporou. Neni tadneho navratu zpet — mosty jsou strteny — fee spaleno — propast nepteklenutelna vypinena ztuhlYmi ly nejlepeich sync a deer naroda umudenYch v koncentradnich taborech a talatich. Tyto tivoty, tato krev volt, po naei straene odvete. Nesmi bYt nikoho z rids, kdo by tomto vraham podal svou ruku ku smiru. Pro nas smiru neni. M jednou budou se psati dejiny, budou hrilzy a muCirny koncentraanich tabort a aalaru svedkem, nad jejich rafinovanosti, bestialni vypoeitavosti a sadismem zastane v hrtze stat -0echeri demokraticI4 suet, Bucl'te, traits, clrazi bratii Sesta, V tato intSi sIsiraved1iv6 odplat6 opbrou"4

VESTNfK

Statni vf7stava v Dallas oteviena byla v sobotu 4. fijna za nepfizniveho podasi, cot zpfisobilo omezeni resp. zkraceni zahajujicich obfada, odloteni korunovace kralovny a jine pfedem oznamovane podniky. Na den zahajeni otevfeni vYstavy stanoven byl Den texaskeho tisku a Den studentri zemedelstvi, jicht po gkolnich busech dojelo kolem etyf tisic z mnoha mist stkedniho Texasu. V sobotu veder vyzval mne kolega Jos. F. Holasek k ridasti na "Press Day" v nahradu za redaktora 6echoslove.ka kolegu Aug. J. Morrise, kterY se sjezdu novinaft nemohl zridastniti. Vyjeli jsme v pril devate ra,no a v jedenact ut parkovali na vYstavi gti u budovy zemedelstvi. Od rana poprchalo, obloha zatatena byla jeate cele odpoledne net na vYstavigti bylo ruano a k vederu, kdy se vyjasnilo, hrnuly se tisice nav gtevnika vstupnimi branami, tfida zabavnich podnikil byla skoro pfeplnena. Jako na kakle jine vYstave neni v den zahajeni vaechno dodelano, vYsta yky jsou netwine ba nektere oddily se teprve k vYstavkam pkipravuji — podobne na dallaske bylo v sobotu mnoho mezer, dobytei oddeleni z poloviny prazdne, v sini drribete tfetina kleci volna, v ochozech na podlaze bylo videt tucty prave dog lYch exposit nadernYch holubri, slepic a norek. Pokud eas dovoloval prohledli jsme si s HolaskovYmi (pisatel s manZelkou) oddeleni vYchovy, vYstavky okresii, prilmyslovY palac, stanici WRR a v nest hodin odp. podileli se na hosting elenil Sdruteni tisku v Cafe Esplanade.

Veder shledli jsme v Auditorium ptedstaveni "Victory Vaudeville Varieties" — prvottidni atrakce eisel humornYch, taneenich a zpevnich.

Hudebni doprovod vYbornY, komici nadprrimerni, sensaci ptisobici parek trpaslikri, aedesat vybranYch krasek taneenic, znamenita balerina atd. Predstaveni bylo vyprodano a po prvnim v 9 hod. nasledovalo druhe. Loriska no.v S• teva statni vYstavy pfekrodila milion nav gtevnikii, letos se pfedpovida, te bude je gte poeetnejKomu pomery dovoluji, mel by se do Dallas vypravit, vYsta yky jsou skutegne bohate a poIlene pro dospele tim vice pro aorost.

AmerickY basnik Oliver Wendell Holmes napsal v jedne sve basni v polovine minuleho stoleti: "At' v okovech, at' ve vencieh, svoboda nezni, net viterstvi"! Bolestne, pine slzi, lave, ialu a utrpeni. Ale viterstvi. Takove je poslani eloveka a v takove dobe tijeme.

Rozpoeet spolkove vlady na leto gni fiskalni rok vystoupi die zpravy teditele rozpoetu H. D. Smitha na osmnact bilionu dolart. Vydani na narodni obranu pro leto gni rok bude pfedstavovati asi $135 na kakleho obyvatele Unie a skoro 18 procent neekavaneho celoroeniho narodniho drichodu sto biliontz dolarri. Dle odhadu teditele Smitha yYdaje na narodni obranu dostoupi pfig tim Cervencem na dva biliony dolart mesiene Cili za cely fiskalni rok na $24,581,000,000 (dvacet etyri a pril bilionu). Rozpodet loriskeho fiskalniho roku, konClciho 30, Cervnem 1941 obnagel $12,710,000,000, z dehot gest a Ctvrt bilionu vydano na narodni obranu. Od 1. fijna t. r. yesly v platnost priraky dani a nove byly uvaleny na desitky milionu malYch lidi, cot zname-. na, ae vgichni budeme platit na vydani narodni obrany a vYlohy stale se zvet gujiciho byrokratickeho systemu. Odvadejme vlade, cot jeji jest, ochotne, nebot' i pfi velkem zdaneni tijeme svobodne a podle sveho pfesveddeni — pod Hitlerem bychom platili jako mourovati a nesmell ni ceknouti . . . Vybudovani postaditelne. narodni obrany jest v nagem zajmu a pro nail bezpednost.

Od doby, kdy se dejiny pisi, je tolik patrno, fie vYvoj jde k veteim a veteim praviim, svobodam a stalYmi zapasy, reakel a zvraty k jejich rozgifovani a upevriovini. Tak dopadne i tato vilka: bude bolestni a talc& perioda price, ktera pa ni nastane, ale bude to zakladna, musila bYt pro tento dalai vSrvoj vybojovina.

Jii nikdy vie. Tato veta koluje dneekem v Anglii a shrnuje obecnou naladu uoinit konec jednou pro vkly, pevne a realisticky nemeckemu nebezpeei. Nikdy nesmi bYt Nemciim znova dovoleno, aby zotroeili Evropu. Nikdy vie nesmi byt clana Nemciun motnost, aby se zrnocniii mai6ho statu svobodnYch lidi oesitoslovenskci neckitali nit ilU ho, n alt tottli u iniru.

Ve stfedu, dne 8. fijna 1941.

Kdyby vim v prici strhli pet procent ze mzdy, jegte byste se nejak obe gel a svet by se proto nezastavil Kdyby v gak jednou vail rodine bylo strteno pinYch sto procent z pfijmu — kdyby se varn neco pkihodilo — pak by bylo vaei rodinou zle. To se yeak cla snadno odvratiti, kdyt venujete ze svYch prijmtit rodne nejake procento na dobre pojieteni. Jest jiste lepei sratka nekolika procent nyni, net sratka sto procent jednoho osudneho dne.

"Neztracejte sebevedomi, techove, vase nezivislost bude obnovena." — Winston Churchill.

Vzdueh zdarma mntno videt na tabulkach u nekterYch gasolinovYch stanic. Jsou veak velke tovarny, ktere z tohoto "vzduchu zdarma" vyrabeji dusikata hnojiva a vYbueniny. Jsou tovarny, v nicht se menu vzduch v modravou tekutinu, ktera se da uschovat jenom ye zvlaetnich nadobach s dvojitymi stenami, mezi nimit je vzduchoprazdnY prostor. Nejvetei zname mrazy jsou hotovYm vedrem proti mrazu, kterY je v tato tekutine. Z ni se oddeluje kyslik, ktereho se poutiva, k autogennlmu svafeni. Oddeluji se *creak z neho i vziene plyny, neon, argon, atd., jimit se pini trubice neonovYch reklam i tarovky. VelkYch bomb s kysllkem poutivaji take v nemocn i cigh, kdyt lidem dochazi dech (prudick zapal plic a pod.)

Ruda armada poraiena ne vilka bude dlouha — pravil Hitler v prosiovu, ueinenem min. patku u ptiletitosti zahajeni sbirek pro zimni pomoc v Reichu. RozhlasovY proslov Adolf& nebyl tentokrate vysilan do sveta, jeho poslanim bylo posileni ducha nacista v rIii velebenim fispechit, dosatenYch hnedokailadi v Rusku.

"Genialni" strater; a vrchni velitel nacistickYeh hord podal pfehled viterstvi v ptepadene Rossii: 2,500,000 zajateil; kolem 22,000 del; 18,000 motorovYch vozidel, 14,000 letounu znieeno zajato. Obsazene azemi v Rusku je 6tytikrate vetgi net, rozloha Anglie a 'dvakrat tak velike net bylo Nemecko pied nastolenim Hitlera a jeho retimu roku 1933. Nemecka, armada je nepfemotitelna, v nejblit gich dnech dojde k ohromnYm uddlostem na boji gti a v teto chvili se bojuje o osud pri gtiho stoleti (v bYvalYch fur antskYch fedich arcilhat udaval, ae jde o osud pfigtiho tisicileti). Valka bude dlouha net' nemecky narod je hotov k nejvet gim obetem, protote podniknul boj na tivot i na smrt. Usilujeme, abychom ptimeli celY kontinent pro slutbu v nag prospech, abychom zni6ili bolgevismus a zajistili svetu — mir. Rusko nas podvedlo hromadice na hranicich velke masy vojska, jedne chyby jsme se dopustili, ie jsme — on Hitler a jeho gengstereti partnefi — zmylili se v odhadu vYzbroje Sovett. Nejtetei hodina meho tivota bylo rozhodnuti — udefiti na neptitele, s nimt jsme uzavfeli dohodu o neatodnosti a meli fadu smluv obchodnich. Nebylo vyvaznuti, Sovety na nas kladly nemotne potada y -kyato:vlnourkuveFinsku,stejnYpotadvek v Rumunsku, pram) vyslat armadu do Bulharska a konedne, kontrolu Dardanell. Neptitel byl zasaten smrtelne a neni v stavu se znovu postaviti na nohy . Dekuji osudu, te mne postavil do Cela tohoto zapasu — Nemeeko je nepfemotitelne. Tentokrate pry Hitler netval nYbet mluvil klidneji, za to jeho posluchadi pferueovali Vadce ukrutanskYm tvanim "Heil Sieg" a po adajich o valedne kotisti a patu zajatcft nackove hulakali do neptidetnosti. PajdavY Goebbels Vadce pfedstavil a v avodnich -Mach sveho proslovu uvedi, te pro ochranu a bezpeCnost pled britickYmi nalety Fuehrer pfestehovani 1,500,000 deti, 6500 nemluvriat a 500,000 matek. Nu vida, bubfina Goering jak znamo se vyslovil, ae nemecka, mesta jsou naprosto bezpeena pied utokem neptatelskeho letectva a doznani evakuace ten a deti znamena, te gangsteti se zmYlili stejne jako -v dohadech o site, stateenosti Soveta. Oni se mYli daleko nebezpeeneji — pro ne — protote nakonec budou poraeni a hitlerovskY raim bude smeten, vykofenen. Pravda zvitezi!

Tato valka se nemilie skoneit jinak, ne't viterstvim myelenky svobody nad myelemitou otroctvi: KatdY jinY konec by byl jen oddech, pfestavka, piimeti. Hitler iiste pini svou existench dejinnY akol a je v ramel tohoto tikoht 4 vYboje, aby hitlerisnivt g oxistoval, byl potirin, ifystitim, pull a pv: nut k itaz-itilieni

Ve stfedu, dne 8. fijna 1941.

Udalosti ye fraternalismu. Koncem mesice zati konal se v Baltimore, Md. etyticaty tteti sjezd Zjednoczenia Polsko-Rrzymsko-Katolickiego za 'least bezmala tisice delegatt z celych . Spoj. Stahl Tato bratrska organisace path, mezi nejvet gi polske jednoty a ma nyni majetku pies dvacet milionu dolarti. Hlavni fitadonna "Zjednoczenia" je v Chicagu a elenstva ma pies 165,000 po cele Unii. Sjezd se kond kazdy rok, cot az dosud pine vyhovovalo, proto navrh na tkiletou lhiltu pro fitedniky sjezd zamitnul. Dosavadni' ptedseda Josef L. Kania z Chicaga sloutil jit po dve etytlete 1110ty a podle ustanoveni stanov nemohl jit bYti po tieti zvolen. Delegati sjezdu dostavili se in corpore na narodni vojenskY hititov ArlingtonskY u Washingtonu, D. C. kde jmenem jednoty byl poloten veiled na hrobku Neznameho vojina a na hrob slavneho polskeho pianisty Ignace Jana Paderevskeho. — VYkonny VYbor Chorvatske bratrske organisace, jedne z nejvettich jugosla yskYch jednot v zemi, odhlasoval dar $16,000, jen budou venovany: Jugoslavsky pomocnY fond $10,000; rusk spolek poskytovani ledebne pomoci $2,500; briticky Cerveny ktit $2,500; AmerickY tervenY kilt $500; KanadskY Cerveny kilt $500. — Hoyorna. — Jos: N. Nosnost nebo filotnost je celkova vaha nakladu, jim maze bYti lod' zatitena at k nejvySti date ponoru. V nosnosti je zapoeitano vybaveni lodi latkami a zasobami, nutnYmi k plavbe, jako jsou pOtraviny, pitna voda, kotelni voda, uhli, resp. olej a jine. Nosnost se vyznaduje tunami (t. j. 2,000 liber). VST -tlakodiuvmnsy,kterladinlotena lod'. Vaha trupu lodi ptipodita.

Ant. P. Kasein bYval kdysi vedlejtim produktern, zbytkem a skoro odpadkem pii vYrobe masla. Dnes je hledanou surovinou, z ktere se vyrabi umela rohovina, galalit. Ale kasein pottebuji i v papirnach a pii vYrobe barev a barviV. V Italii z neho delaji mleenou vinu, ktera v nekterYch oborech nahradi i ovei vinu.

R. S. T. Pik ed sto lety byla bavInikova semena nejen obtitnYm odpadkem, ale ptimo nebezpedim. Dobytek, kterY je portel, hynul. Na haldach se semena rozkladala. Dnes jsou tato bavinikove. semenkcluletitou surovinou, z nit se vyrabi olej, potivatiny, krmiva, stavebni hmoty atd.

Jsme svetlky neySrslovneho zloeinu, kterSr nema jmena. Barbafati hrdlotezi popra yuji nejlepgi syny deskeho naroda, zhovadilci msti se na utlaeoyanem narodu nasledkem netispechu v Rusku a stuplmjiciho se bombardovani prilmysloy•ch mest v Reichu. V gechno krute zastragovani utladenYch narodii je fgak marne.

Churchill yyzval doeasne ujaimene narody aby nezoufaly, aby mely viru a nadeji. Pomoc je na pochodu, mocne sily zbroji, osvobozeni je jiste.

Na ge naygtevy. Ve Ctvrtek min. tYdne zastavili se u nas pokladnik HI. Uiadovny br. Fr. Steiner a jeho dcerutka sledna Annie. Bratr Fr. Steiner mel fitedni tizeni v Dallas a take ye West. V deltim rozhovoru pkettasali jsme zaleJednoty, z nicht investieni smernice HI. U1. zabraly vettinu Casu. Bratr pokladnik vysvetlil nam iadu podrobnosti dfiverneho razu, Ake pochopitelne udavaji se pti povolovani piljeek na majetky, spravovani fondfi, kolektovani firokii a splatek na principal, jet' jsou obchodnim tajemstvim a nemohou bYti deny na veiejnost. — V pondeli v noci dojeli domti Miroslav Moudkovi s kludikem. Syn vezl svoji rodinu k roditam mantelky do Tyler, Tex., kde si pobydou asi tYclen. Sam musel ve stiedu rano vydati se z Dallas dopravni vzducholodi Braniff Airline na sve pilsobi gte do Corpus Christi. No.,vttevy nas velmi potetily.

V Dva neptatelske oddily, eeskY a anglickY, jsou od sebe oddeleny tekou. V noel nati kluci tajne pteplavali ieku, dostali se na druhou stranu.

Pie se doplitili at k anglicke strati, poklepali ji na helmu a vyzvali ji, aby se vzdala. Pak zatelefonovali na g vojaci na velitelstvi britskeho oddilu, aby si tam p osta y ilo novou hlidku.

V V Sbirka barevnYth kovii c jeUe it-Jtinott pakuje, protok dtpf:11)1 vOlerikY vitT 110 tr;d0tftteent,,

VBSTNIS DEJME ODPOVE6 NEMECKtM KATUM VE VLASTI PIONYRU TEXASU. Westske Veelky posledni dobou schazi se katde pondeli do schilze pracovni, aby dodelaly slutnou kupu g atieek a tenskych 'Seta, protily deset tettich lotnich ptikryvek, cot dohromady bude odeslano do Houstonu sberne Pomocne akce, jet vecne dary odesila Csl. betenctim do Anglie. Narodni sbirka westske odboeky T. zahajena bude v ittery 14. fijna adkoliv nekolik vYbereich ut objelo Cast vykazaneho Useku s radostnYm vYsledkem. Ve meste West zapoenou dobrovolne se ptihle,sivti damy kolektovati v pull t. tYdne a dle doslechu, budou pr-ST vtude uvitany srdeene a hlavne — s ptipravenym obolem v podobe penez. V ptedveeeru provedeni narodni dame — teeeno obrazne — apelujeme na krajany, spolkove bratry a sestry, aby konali svoji moralni povinnost. KatdY z nas Ceti s hrtizou stratne zpravy z eskoslovenska. Desem a odporem . taji se dech nad hrtizovladou temeslnYch vrahfi a zvracenYch banditti, odpravujicich nejlep g i syny deskeho naroda.

Mute bYti n.ekdo tak zaslepen, aby mel doposud dobre mineni o Hitlerove "novem tadu" 9 Mluvte v techto dnech s lidmi, kteti nikdy nebyli v Evrope a kteti nikoho neznaji v zemi, promenene nyni gestapackym pochopem v mueednickou sin a umrlei komoru. Mluvte s takovYmi obeany a poznate, ze i jim hnusem a odporem vie v tilach krev, ze zatinaji pesti a tikaji: "Tomuto ptiternemu divadlu nemuteme piece mICky ptihlitet! A jake, ma bYt odezva nas amer. t echoslovelfi Texasu? Odezva tech z nas, jim jde dnes o zemi jejich detstvi, o holy tivot pokrevnich bratti a sester, o posledni nadeji? Maji jen zatinat pest, vzdychat a slzet?

Mite, zde je odpoved' na vtechny zoufale otazky, zde vYzva mueednikii od prahu smrti!

"Odved'me ptimetenou dari narodni" — vole, domov natich piedku, volaji vratdeni hrdinoF. M. y e, jejich vdovy a sirotci!

V Z Krouiltu Ceskych Zen v Dallas, Texas.

Nate schilze v zati nemela mot zajmu o narodni praci, neb byly jests horka, ale ptijaly jsme novou Clenku pi. Houtviekovou, jit dovedla ses. Kraftova. My ji zname celou tadu let z Fort Worth co sokolskou pracovnici a proto jsme ji radi mezi nami uvitali. Ve Ctrvtek se ochladilo, na g e schtize byla pina navrlifi a prate, totit sestry budou protivat zase peknou vlnenou deku, jit nam se slevou zakoupi ses. Valeikova. Dnes, kdyt tak vte vystoupilo nam to hodne pomfite, a ze chceme miti neco pekneho, tak latka ptijde stejne draho. A vy, ktera ji dostanete patou nedeli v listopadu, budete z ni mit pinou radost. My marne v natem Kroutku sestry, ze pomahaji jakymkoliv zpilsobem a tak se penize sejdou po desaku i dolaru. Ses. meekova a ses. Kubinova darovaly po 1 dol. s podminkou, abychom s penezi nalozily, kde samy za pottebne uzname. Diky varn!

Nate ses. Kopeekova po rychlem zakroeeni lekatske pomoci a pobyti nekolika dni v nemocnici navratila se dome a pomalu se pozdravuje, eehot si asi jeji maminka nejvice pteje, neb ona musela ulehnout a potiebuje otettovatelku, jeji dcerutku. Ses. Rotreklova katdY rok musi odstonat zmenu podasi mezi letem a podzimem.

Obema piejeme brzkou ulevu, aby byly v ptitti schtzi mezi nami.

Pani tivna, pane jste to stkibrnou svatbu popsala natich NesudovYch a KosovYch, vskutku to bylo neco pekneho a nave vy?hytlena to zestava, no zkratka, vtem se to libilo a my Vas radi videli mezi nami. 8koda, ze jste neptitla k nam, ja, na Vas zvonila v pondeli, ale tadneho jsem nedostala, i v Sokole jsme Vas hiedaly, abyste g la s nami, ale byla jste pryC. No, podruhe si to zatidim diiv, ze ano? To je asi dnes vte.

Anna Machacova.

V Dovoleni. V dobe manevrti tioastni se cvieeni jen nektere jednotky. Z tech, ktere jsou volne, mohou ho g jet na dovolenou, jako jindy. Dva, hoti piisli v dobe manevril na nadrati, chteli jet na dovolenou do 81Kotska. Home Guard je Zajala jako sa.ioi3 or Itt3eht,ela ji 'la 01 s}a Svete fisJcio \Via dok)re dorok:oet -6.1.1tCV- i ":0 119( 11:4

Strana 13.

WASHINGTON A POPRAVY V. tESKOSLOVENSKU. Zpravy o uddlostech v teskoslovensku zpfisobily v hlavnim meste Spoj. Statti hluboke vzrug eni. Jit v sobotu veder Casopis Star ptines1 zpravu o sabotatich v eeskYch munidnich tovarnach s poznamkou, ze situate v eskoslovensku se stave, kriticka. Nedelni Casopisy jit oznamovaly na prvnich strankach odstraneni Neuratha a jmenovani "nejkrvavejtiho nacisty" Heydricha na jeho misto.

Ve vladnich kruzich krvava akce proti sabotatim v Ceskoslovensku byla sledovana s nejvetti pozornosti. V pondeli satni sekreto,t Hull, kterY na sve tiskove konferenci byl tazan, co soudi o vzpoute v Ceskoslovensku, iekl, ze brutalita nacistil jit nemfite nikoho pfekvapit. VYbuchy v obsazenYch zemich vtak nemohou bYt potladeny brutalitami a vratclami.

WashingtonskY tisk venoval uddlostem v 6eskoslovensku dlouhe redakeni fivahy. Washington Star ptines1 k vYroei Mnichova a k poslednim udalostem v Ceskoslovensku interview s vyslancem Hurbanem a statnim ministrem Lichnerem, kterY prave dli v USA. Tento elanek byl rortiten agenci NANA. po celYch SpojenYch Statech. Dnes je vSTrodi Mnichova, pravi se v dlanku, vYrodi bolestne pro v g echny piatele svobody a pro oechoslovaky obzvla g te. Vyslanec Hurban vtak nechova trpkost a diva se s diiverou do budoucnosti. "Pies vtechna vitezstvi Nemecko nemtite vyhrat tuto valku. Posledni bitva bude vyhrana demokraciemi na bojittich anebo zhroucenim totalitarniho systemu. Hitler& "novY tad" je jit mrtev."

Minister Lichner pravil: "Por6,2ky Hitlerovy a napravy Mnichova mute bYti docileno jedine vrcholnYm vypetim sil se strany demokracii — v to poditaje demokracii americkou."

616,nek pak vzpomine,, jak mnichoirtti statnici se nechali oklamat Hitlerem a jak osud jim ironicky doptal dotit se trpkeho ovoce jejich omylu. Vyslanec Hurban protival mnichovskou dobu v fizkostech, ale zastal na svem mists, aby pozdeji byl hlavnim mluveim deskoslovenskeho osvobozeneckeho hnuti v Americe.

Vladimir Groh popraven.

LondYn. (CTK) — Mezi osobami popravenYmi v utery byl dr. Vladimir Groh, profesor Masarykovy university v Brne. Profesor Groh se narodil 26. ledna 1895 v Hole gove na Morave.

Byl profesorem starovelYch dejin na Masarykove universite v Brne a vedoucim historikem starovekeho kima. Jeho vedecka povest byla mezinarodni a zvlattni vatnosti se tetil v Italii, kde byl jmenovan oestnYm Clenem archeologickeho instututu ve Florencii.

Kdo odsuzuje popravene v "Protektorate".

LondYn. (OM) — NovY "protektor" Reinhard Heydrich vytvoill v Oechach a na Morave soudy, ktere se zabS7vaji ptipady osob, nafeenYch ze spojeni s podzkmnim odbojem. Tyto "soudy" se nidim neliai od vYborti Gestapa, ktere popravuji politicks vezne bez soudniho jednani. Pozlatko fitednosti, kterYm se Heydrich sna g zasttit svou Cinnost, je tenke a prosvita jim prava due .vedouciho Cinitele Gestapa.

Dalii popraveni.

LondStn. (oTK). — Mezi dvaceti testi vlastenci, kteti byli v pondeli popraveni, jest armadni general v. v. BilY, at do roku 1934 zemskY velitel v t echach, dale divisni general Hugo Vojta, ruskS7 legionai, posledni zastupce velitele bratisla yske posadky, a brigadni general Frantitek Hordeek, francouzskY legionat a delostteleckY odbornik, v poslednich letech profesor v kursech pro velitele. vyttich jednotek vysoke tkole valeene. Dale byli zastteleni brnentti delnici Alois Trneeka a Rudolf Pospitil, prattti delnici Ladislav Kumzak a Vaclav Franc, redaktor Jan Postupa, pekat Frantitek Wunsch, Utednik Dutan 8ubrt a truhlak Jaroslav SedIdeek. Jmena ostatnich nejsou dosud znama. elnSr britsky konservativni list The Times pie v komentati o uddlostech v tak zvanem f `Protektoro,te", ze Heydrichovy tiny jsou jen Cast celoevropske nacisticke akce, kterou se opet snati zlornit duche porobeliS:ch naroda. Toto v8e dela) i. protok si tivKl i.-4tiji, 00 by se rrtohi° vyvitloet t:froM161:iC :Ottlidil, Prot() jt:,0, I 6 6,11.:LI w i,s Ysr )1,041144 q19ifili tuvo

Strana 14. mormamenvozoossumentem OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

DRESIDENT Roosevelt and Mr. Churchill I met at sea to discuss far more than an eight-point successor to the Fourteen Points made by the late Woodrow Wilson. The whole strategy of the war was at stake. The United States cannot be content any longer with supplying war commodities and the munitions of food to Great Britain. She has to do what she can to maintain the fighting efficiency of the valiant forces of the Soviet Army. The safeguarding of her war communications across the Pacific has become no less urgent, than the safeguarding of her war communications across. the Atlantic. For a country not yet put completely upon a war basis she is confronted with a , gigantic task.

Mr. Churchill crossed the Atlantic with the full knowledge that at any moment the Western Democracies and Soviet Union might find themselves at war with Japan. Russians, Englishmen, Americans, Australians and the stricken Dutch would engage a Power whose savage incursions into Manchuria heralded the bankrupt statesmanship of the thirties.

And for a clear-eyed Prime Minister the journey to the New World was undertaken at a time of unprecedented crisis. Appeasment at home is no longer in power, but not all the appeasers are dead. President Roosevelt, unable to declare war without the constitutional approval of the Legislature, can hear voices of appeasment in Washington, in New York, and other great American cities. They can be heard in Montreal, Toronto and Vancouver.

It is not impossible that there were also men who would have liked to tell Mr. Stalin that a temporary prolongation of peace with Japan was worth a price to be paid by China or Thailand. It mattered only that the voices of appeasement should not be heeded. It mattered only that in the strategy of war, actual or potential, in the Far East there should be concerted action by Soviet Union, the United States and Great Britain. In the Greater War Vladivostok and Singapore are twin bases. The smaller vessels of the Soviet Navy in the Far East have a part to play scarcely less important than the battle cruisers of Great Britain and the United States.

GERMAN DEMOCRAT SPEAKING FOR CZECHOSLOVAKIA Mr. Siegfried Taub, a former leader of the German demokrats in Czechoslovakia and the Vice President of the Czechoslovak Chamber of Deputies for years came to this country recently from Sweden, whence he had escaped after the occupation of Czechoslovakia by the Nazi troops. He addressed a number of meetings in America on the subject of "The Liberation of Czechoslovakia." In a speech delivered at the convention of the Czech American National Alliance, held August 31, in Chicago, he said, speaking in correct Czech: "I appreciate the opportunity afforded me by you to attend this convention. I am especially glad to speak to you after the excellent talk delivered by the representative of the Slovaks, Reverend J. Pelikan.

You have just heard an address given by a Slovak — a Czechoslovak. Now you will hear from me. I am a German — but also a true Czechoslovak.

At the present time it is not the custom to invite a German to attend the convention of the foremost Czech National Organization. I regard your invitation as the recognition of the work done by the German democrats in our homeland for our common goal. They have stood side by side with their Czech brethren in periods of peace. as well as in

V TNIK

VESTNIK Two-Ocean Conflict.

Appeasement at such a hour would have wrecked A.B.C.D. front which, when properly co-ordinated, holds aggressive Japan in a vice helpless. A greater Munich in the Far East would have revived the old suspicions which once existed between Soviet Union and the Western Democracies. Like its original, the greater Munich would have created many more problems than it pretended to solve.

The guiding principle of the right Far Eastern policy is contained in the second point of the joint Anglo-American declaration, which desires no territorial changes to be made without the consent of the people who are concerned. Chinaman does not wish to be separated from Chinaman. As recently as 1931 Burma managed to secure in principle her separation from British India, and British statesmanship formally abandoned the theory that administrative efficiency and centralization could justify the grouping within one political machine of two peoples so fundamentally distinct as the Indians and the Burmese. Whatever the fate of Indo-China—of which the Third Republic was not unjustly proud—is to be, there must always be, as elsewhere, government with the consent of the governed, if there is to be political stability and peace in the Far East. Whatever the exaggerated faults of the Peace of Versailles may have been, it represented an honest attempt to make frontiers correspond with national entities—to give, in fact, permanence to the map of Europe. The application of the same principle to the Far East makes it abundantly clear that the Japanese policy of aggrandizement cannot, and should not, endure.

Ve stfedu, dne 8. filna 1941.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. unuminamsemmanaimounimunnumorammummumemmosam. more restored in honour to the full ownership of ther own country Mr. Churchill has repeatedly committed his administration to the restoration of Czechoslovakia, and the United Sates' recognition of the Czechoslovak Government came at a time when Europe and the New World knew that peace overtures from Hitler would follow the failure of his campaign in Russia, and that Hitler, if he offered a temporary peace, would do all in his power to convince the statesmen that Cechoslovakia belonged properly to the Reich. He would Czechoslovakia, not through love of the Czechs, but because this truncated country was the natural citadel of Europe and, so long as it remained in his possesion, he was free once more to overrun Europe. The second point of the declaration is itself, therefore, an assurance that this war will be fought to a finish.

For Czechoslovakia, within her natural and strategical frontier's, is not merely a natural citadel. The temper and history of her people make her also a citadel of democracy in Europe, and the future historian may have little difficulty in shoving that the temporary elimination of democracy in Czechoslovakia was the prelude to that weakening of democracy in France, the home of the great Revolution, which was to make military defeat in 1940 almost inevitable.

Throughout European history the fate of Czechoslovakia is likely to remain the classic instance of the folly appeasement. The jointdeclaration is a welcome reaffirmation of the determination of two democratic Governments to see that the Czechs an Slovaks are once

The logic of events will show wether or not the new eight points will rival in importance and effect the Wilsonian fourteen points.

But it cannot be forgotten that while the two statesmen were in conference at sea, Russia, was engaged in a life-and-death struggle against Nazi Germany. She has given with Great Britain a joint guarantee to Turkey, and thousands of Russians have paid for national freedom with their lives. They look to us urgently for help with material and men, and among the people of Great Britain there is an earnest desire to make Hitler's war a war of two fronts and, indeed, of many fronts.

They believe that the time has come for taking great risks.

times of distress. They are not opportunists, but true and tried fighters for freedom, for democracy, for Czechoslovakia. They stand loyally with you today, and they fight in the Czechoslovak army side by side with their Czech comrades.

I know that your thoughts are in your native land, with your dear ones, and that you remember with extreme bitterness and resentment the cruelties committed there by Hitler's gangsters in the name of the German nation. But let me tell you, that we, democratic Germans, condemn the cruelty, the barbarism, and the atrocities perpetrated upon our brave people at home as severely as you do, if not even more so.

The Czech people, with whom we are one in condemning those abominable crimes, are suffering greatly at the hands of Hitler's henchmen; but our people, the German Democrats, who stood loyally and devotedly by the President, Dr. Eduard BeneS, are suffering the same fate. Thousands of our people suffer in the Nazi concentration camps, and many are not among the living anymore, having succumbed to inhuman treatment.

The guilty ones must be punished; and, when the day of reckoning comes. I should prefer that the settling of accounts with the Nazis be entrusted into the hands of the true and loyal German democrats. They would prove to be more severe judges in dealing with

them than would any tribunal composed of Czechs alone.

We German democrats are fighting with you to destroy Fascism. We are united with you in your efforts to accomplish everything possible so that the nations of the world may live and work in freedom. We are ready to fight side by side with you for the liberation of our beloved country. We will be with you, and with enthusiasm, selfsacrifice, and love will work with you for the restoration of Czechoslovakia that once again it may be the beautiful, beloved home of all the people of good will.

We will win. Nazdar!"

V NATIONAL SOCIALISM NOT POPULAR WITH CZECH YOUTH Complaints have been made by the Nazi press that the youth organization of the Narodni Sourueenstvi (National Solidarity Party) has achieved little in spreading the understanding of national socialism among the Czech youth. It is urged that the party follow the working methods of the Hitler Jugend (Hitler Youth), appointing young Germans as leaders.

V Since the turn of the century the average life span of the white boy baby has increased twelve and one-half years.

Ve stkedu, dne 8. kijna 1941.

TO ALL TAXPAYERS CONCERNED The Revenue Act of 1941, effective October 1, 1941, imposes a tax on all admissions. The rate of tax is 1 cent for each' 10 cents or fraction thereof, as indicated below.

ADMISSION PRICE TAX 1 to 10 cents 1 cent 11 to 20 cents 2 cents 21 to 30 cents 3 cents 31 to 40 cents 4 cents 41 to 50 cents 5 cents A complete record, available for inspection by representatives of this office at all times, should be kept of all tickets sold. If tickets a'e sold at various prices, the record should so indicate; if any free admissions season tickets, etc, these should also be recorded.

The price at which every ticket or card is sold must be conspicuously and indelibly printed, stamped, or written on that part of the ticket which is to be taken up by management of the place for admmission to which it is valid. It is necessary to show not only the selling price, but the tax, and the total of price and tax. In all instances where it is practicable new tickets must be provided or the tickets on hand overprinted or overstamped, to show the established price and the tax applicable thereto. In every case where the established price of admission is changed new tickets will have to be provided or the. tickets on hand must be overprinted or overstamped. Where the established price is not changed, for a limited time until properly printed tickets can be obtained, the use of tickets now on hand which do not show the tax due under the Revenue Act of 1941, will be permitted,, However, the mana ger or proprietor must keep conspicuously posted at the outer entrance and near the Box office one or more signs accurately stating each of the established prices of admission, and in the case of each such price the Tax due and the sum total.

Where arrangement is made whereby a person may purchase tickets entitling him to admission to all games or entertainments during a season, the price paid for such season ticket is deemed to be the price paid for admission, and the tax payable would be based upon the amount paid for the ticket. For instance, if a season ticket or book of 5 tickets for the season is sold for $5.00, the tax %mad be 50 cents, although the price of a single ticket would be $1.25 and the tax 13 cents.

Any admission charge of less than 10 cents made to a child under 12 years of age will be exempt from the tax. All persons admitted free, or at a reduced rate, (except Bona Fide employers, municipal officers on official business, children under 12 years of a ge. members of the military and naval forces of the United States when in uniform, and members of the Civilian Conservation Corns when in uniform) are liable for a tax based on the established price of admission to other Persons for the same or similar accommodations. Therefore, em ployees. municipal officers on official business, members of the military and naval forces of the United States and members of the Civilian Conservation Corns when in uniform are not liable for tax if admitted free, and if admitted at a reduced rate are liable for tax on the reduced price.

Section 1701 of the Internal Revenue Code, under which there are a number of exem p -tionsuchawertpocedsfthamissions inure to religious, educational, or charitable organizations, agricultural fairs, Veteran's organizations, etc., and admissions to certain concerts, is repealed in its entirety.

No further exemptions s h ell be allowed for entertainments to be held on or after October 1, 1941, re gardless of the dinosition which may co made of the proceeds of the admissions.

After the close of the month in which the tax is collected, and on or before the last (Inv of the following month, a return on form 729, which will be furnished you, should be forty warded to this office, accompanied by remit-

VS8 Tisif K tance in payment of the tax shown due by the return. It is important that your return reflect the price range of tickets sold, and any pertinent information for which space is not provided on the return should be given on a supplemental sheet and attached to the form 729.

The name of the person or organization filing the return, with complete and permanent address, should be typed or printed on the form. The month in which the tax is collected must be shown in the space provided therefor.

Ordinarily, it is not necessary to request additional forms for the purpose of filing subsequent returns, as a new form will be automatically furnished you when a return is received in this office.

The return must be signed by the person collecting the tax, with information in the space provided therefor as to whether the person signing is the owners' president, member of the firm, etc. If tickets are printed the return should be filed in the name appearing on the ticket. If the tax is $10.00 or less, the return may be signed in the presence of two witnesses; if more than $10.00, it must be signed before a notary public or other officer authorized to administer oaths. The Jurat must be dated.

Where a consolidated return is filed for more than one place of business, a statement should be attached showing the name of each place for which is collected and the amount collected for each.

Where season tickets were sold prior to October 1, amounts collected for such tickets are not taxable. However, the tax applies to any unpaid balance received after September 30, 1941.

V JUST THINKING

BY Bessie Bubenik Hitler's Executions Won't Curb Czech Resistance in Struggle for Freedonm If Adolph Hitler thinks that he can curb the Czechs from revolting by slaughtering them like beef for the market—he must be slipping. (Which no doubt would be a good idea, his slipping.)

Every Czech resents the rule of Nazism, Why? Because the Czech people have been democratic in spirit long before the Republic of Czechoslovakia was established. Hitler needn't think that his butchering hounds will stop them—oh no—it will enrage them more; thus greater their resistance.

Every time I hear the news over the radio my blood curdles in resentment toward the unnecesary demonstrations of the Nazi Regime. Every decent man and woman feels the same about Hitler's contemptable cruelty. No man or woman can blame the Czechs, the French, the Polish and the rest of the conquered peoples. Place yourself in their places, especially around the first part of January when the North wind blows. Yes, give your last coat and blanket away and see how you'll feel. Yet, Hitler gets away with it.

Perhaps, he thinks that to do away with the conquered nations is to torture them on the scaffold, in concentration camps; by taking their last morsel from their mouth. That, my fellow Americans is suffering, suffering worse then hell. Yet; we have Americans who can look on without blinking an eye. These don't care what - Hitler does in Europe—after he isn't harming them. They would like to stuff cotton in their ears to muffle the cry of the hungry, the cold and the suffering.

Hitler is a murderer. In America, we catch a killer and put him away—in Germany he is protected by strong folds of guardsmen. This is done because he promises Paradise for the German people after the war if he wins. Yes, IF he wins. IF the world will let him win, but it won't. It will resist to the very end and defeat him.

The German's listen to the words of Hitler, f they get other new --well it too hacL

strana BUT when they start to butcher the Czechs —they haVe antoher thing coming. Czechs will arise and fight for their country. The more, he kills, the harder they'll fight. The harder they'll resist from every side. How? They have secret radios. There are patriots who are not afraid of the scaffold. They are human and humanity doesn't tolerate cruelty and suffering. This same attitude applies to the French and others.

Perhaps, Hitler is ahead and MAYBE he isn't. Yes, he has conquered nations, enslaved people, has slaughtered his enemies, but he hasn't gained their LOYALTY. Yes, he has Europe under his thumb for a WHIT.F—a very short while for soon he'll fall so hard that he'll marvel what smacked him over the "bean", but his polished speeches and promises won't help him; he will find himself there where other merciless rulers have in the past.

People in the United States. The whole American Republics as well as Europeans detest the name of Hitler with the exception of few.

We hear, these so called Isolationists over the radio! in public who oppose every means of aid to Great Britain and her Allies who are afraid of losing their wealth, yet if Britain should lose what COULD hap pen to us? Ask yourself that simple question—and a little time spent in concentrating won't hurt anyone in particular.

On September 2. 1941, Mr. Li ndbergh delivered a talk on "The Grou ps of War AgitatorS". He went so far as to brin g, racial disti nction before the American rmblic. When he did this he violated the prin-ipiPs of our Democracy. He is ver y wrong for this isn't the practice of the United States Doctrines. That sort of policy—simply isn't done in our country. No doubt if Mr. Lindbergh knew my feelings toward his ideas he'd name me among his 'war agitators'. (He must• have a long string of 'em by now.)

In ending I can only repeat the words of poem I wrote some time ago.

AMERICA AND LIBERTY America and Liberty go strolling hand in hand As mountains, forests, rivers hum her liberating names, And send their plea across the sea to free the torturing land While those who live, will ever cheer the greatnes of her aims.

America and Liberty ring against our wrangling foes Whose blistering words and smarting hate penetrate our shores: But America and Liberty are standing on their toes Telling them in kindly ways to stay behind their doors.

0, how sweet America and Liberty sound in • our ears As we watch the suffering folk upon the other shores; We bow our heads in holy prayer; we wipe away our tears, And hope that Liberty will ring again behind those waiting doors.

V SLEEPY TIME DOWN SOUTH A coffee salesman was traveling through the South, and as he waited for a train in a little town, he chatted with a lazy looking colored man idling on a bench in the station.

"Ever drink coffee?" he inquired, with an eye to stirring up interest in his line.

The 'colored man allowed as how he did. He drank a lot of coffee—fifty cups a day, he answered.

"Fifty cups a day," exclaimed the astonished coffee salesman. "Why, doesn't it keep you awake?"

"Well," replied the colored man, easily, "it helps."

V Texas grapefruit is shipped to 43 of the 48 AMeriCan stated and to 19 foreign countries:

Erma It

Vt STNIK

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. 1•111111111.1111.1,■00.111.41110•011MM.

Before that date it had become evident to all that an agreement was for the moment impossible. Duke William of Bavaria, who had in the absence of the Emperor Sigismund held the position of "protector" of the Council, induced four of the prominent Bohemians to meet privately four of the leading members of the Council. Among the latter was Cardinal Cesarini, at whose residence the discussions took place. These informal interviews did more to further the cause of peace than the lengthy display of rhetoric at the general meetings of the Council. The Bohemians were beginning to see that a general reform of the Church and a return to the order of primitive Christianity were 'impossibilities. The members of the Council, on the other hand, at last realized that concessions as to the all-important question of communion in both kinds were inevitable. During the interviews at Cardinal Cesarini's residence it was settled that when the Bohemian envoys, as now seemed certain, returned to their country, they should be accompanied by representatives of the Council; it would thus be possible to continue the negotiations at Prague.

The Estates of Bohemia met at Prague in June (1433), and the representatives of the Council, at whose head was Philibert, Bishop of Coutances in Normandy, were present at the deliberations. The members of the embassy, which had returned from Basel, reported to the Diet on the result of their mission. As had probably been settled at Cardinal Cesarini's residence, they announced that the Council was prepared to grant to Bohemia the right of receiving the ocmmunion in both kinds, on condition of the Bohemians returning to the Universal Church and conforming to its regulations on all other points. This proposal was, on the whole, favorably received by the Diet. The Estates, however, demanded that the communion in both kinds should obligatory in Bohemia and Moravia, and optional in Silesia as well as in Poland, where the Hussites then had many adherents. The deputies of the Council were not prepared, and indeed probably had no authority, to grant these terms. They therefore telt Prague (July 14, 1433) accompanied by the Bohemian ambassadors, who were to continue the negotiations at Basel. On arriving there the Bohemians informed the Council of the conditions of peace which their countrymen were prepared to accept. They fo emulated these terms in four articles that constitute (in a subsequently slightly modified form) the famed "Compacts" which up to the year 1567 were considered one of the fundamental laws of the country. The Compacts. which are founded on the Articles of Prague, run thus: 1. The Holy Sacrament is to be given freely in both kinds to all Christians in Bohemia and Moravia, and to those elsewhere who adhere to the faith of the two countries. 2. All mortal sins shall be punished and extirpated by those whose office it is to do so. 3. The word of God is to be freely and truthfully preached by the priests of the Lord, and by worthy deacons. 4. The priests " in the time of the law of grace" shall claim ownership of no wordly possessions.

The Council refused to reply to the demands of the Bohemian envoys, stating that its decision could only be made known to a general assembly of the Estates of Bohemia. The Council, therefore, again sent delegates to Prague, who travelled there together with the returning Bohemian envoys.

New internal troubles in Bohemia now for a tilt tvrned away public interest from tly)

negotiations with the Council. The Bohemian armies had not discontinued the warlike expeditions which still valid prohibition against trade with Bohemia indeed rendered almost a necessity. We find one of the Bohemian armies fighting as allies of Poland against the Knights of the Teutonic Order, in the vicinity of the Baltic Sea. At this moment, however, the Hussites concentrated all their efforts on the capture of the town of Plzen; they naturally attached great importance to the possession of this considerable Bohemian town, which was still in the hands of the papal party. The most important point in the negotiations with the Council was whether communion in both kinds should be optional or obligatory in Bohemia, and it was difficult to demand the latter alternative as long as t he Catholic town of Plzen remained unconquered. A large army under Prokop the Great therefore began to besiege the city about July (1433). It was noted that the utraquist nobles no longer joined Prokop's forces.

The envoys of the Council reached Prague in the autumn (1433). They earnestly advised the Bohemians to accept the conditions which the Council had authorized them to offer.

Though this had been kept secret from the Bohemian envoys, the delegates of the Council had been authorized by it to accept the communion in both kinds as permissible, and even to consent to the other Articles of Prague in a modified form. The influence of the delegates, particularly on the more aristocratic section of the utraquist party, was evidently very considerable; probably through the influence of the utraquist nobles a considerable number of the clergy were induced to accept the Compacts in the modified form suggested by the delegates of the Council. But the agreement, which seemed on the point of success, again failed. The Taborites from the first were opposed to the proposals of the Council, and the opinions of the Calixtine clergy were divided. One party, headed by Magister bram, was strongly in favor of peace, and of accepting the Compacts in a modified form.

Pribram even declared that all further strife was a mortal sin. On the other hand, many Calixtine priests, under the leadership of John of Rokycan, strongly opposed the system of an optional communion in the two kinds. Rokycan declared that the system of administering communion in both kinds, and in one and the same place, and even in the same church, would prove a cause of constant discord. It was on this point that the negotiations finally failed, and the delegates of the Council left Prague (January 14, 1434.) Before starting, they urgently exhorted some of the utraquist nobles with whom they become intimate to take a more active part in the politics of their country, and 'to use their influence in favor of a future agreement with the Church of Rome.

The formerly powerful Bohemian nobility had indeed, since the departure of Prince Korybut, played a very insignificant part, the Hussite movement having acquired a more and more democratic character. This was felt by many nobles, and the desire among them became general—were they but assured of the freedom to retain the revered chalice—to act in union with the papal nobles and supress the turbulent democracy of Tabor. Before the departure of the envoys of the Council, the Estates had decided on electing a regent, who was to rule the country with the aid of a council of twelve members.

Ala of Riesenburg, a member of one of the oldest families of the nobility, was chosen to fill this difficult post. The occurrences in the camp before Plzen at this moment contributed to bring matters to a crisis. The siege, which lasted several months, demoralized the Taborite soldiers, who ravaged the whole neighboring country. Prokop the Great, who attempted to maintain order in his camp, was attacked by his own soldiers, and throwing up his command, he retired to Prague. PerhaN several nobles, with One91.1reCt by

lie stkedu, dne 8. kijna 1941.

the approval of the regent, now formed a league was joined by all the prominent utraquist lords, and somewhat later also by those of the papal party. The citizens of the old town ,Stare Mesto) of Prague, who, as already noticed, constituted the conservative element in the town, also adhered to the league. The leaders of the league addressed an appeal to the Estates of Bohemia, calling on them to join the new coalition.

The first conflict took place at Prague. The citizens of the Stare Mesto, aided by the nobles, subdued the Nolte Mesto, which had refused to join the league. Prokop unsuccessfully attempted to aid the citizens of the new town. Since he had been ilitreated by his own soldiers he seemed, as PalackY writes, to have lost his self-confidence and the keenness of his intellect. The foreboding of his tragic fate and the helplessness of the cause which he defended no doubt overwhelmed him. He wrote, however, to the priest Prokiipek (Prokop the Less), who now commanded the troops before Plzen., saying that "with the permission of God the false barons, aided by the burghers of the old town, had defeated the brethren of the new town." Prokop the Great therefore begged him to raise the siege of Plzen and march with all his troops in the direction of Prague. Prokilpek acceded to his wishes, and the leader of the Orphans joined his forces to the troops of Prokop the Great and of the other leaders of Tabor. The combined forces then retired in a direction eastward of Prague.

Both the contending parties now gathered all their forces together, in view of what all foresaw would prove a decisive battle. The army of the nobles was now joined by almost the whole nobility of Bohemia, from the unflinching partisans of Rome to the most faithful Hussites, many of whom had fought under t' i2ka. The towns of Prague, Plzen, and Melnik were the only ones that cast in their lot with the nobles. On the other hand, the army of the towns, as it was called, besides the men of Tabor, Kralove Hradec, and the ' minor Taborite and Orphan communities, contained the levies of almost all the Bohemian cities, with the exception of those mentioned above. A few knights and nobles, of whom John Rohad, Lord of Duba, and John Kolda, Lord of t ampach, were the most important, also remained faithful to Tabor.

It was on the wide plain that extends between Koutim and oeskY Brod, near the center of which lies the village of Lipany, that the world-old struggle between aristocracy and democracy was now once again fought out. The army of the towns was led by the two Prokops, Rohae of Duba, Kolda of tampach and other chiefs of the Orphans and Taborites. The nobles were commanded by Bokek of Miletinek, an experienced general who had formerly served under titka's orders. With him were the Regent Ala of Riesnenburg; George of Podebrad, the future king; Ulrich of Rosenberg, leader of the papal party, and almost the whole nobility of Bohemia.

Their army was about 25,000 men strong, whilst the Taborites and townsmen, weakened by many defections, only numbered 18,000 men. Both armies formed behind the wagon-entrenchments, or "largers," which were then so important a feature in Bohemian warfare.

To be continued V Protektoratni. Padouch Adolf. V pralskem Narodnim divadle mela veliky uspech opera "Mignon". fTspech byl tak velkY, 2e se Nemci na pfedstaveni podivat, aby videli, prod se ti eg i o listky ptimo perou. Po jejich nav'Steve se to vysvetlilo. On toti g jednou z postav teto opery je hrabe ADOLF a v opere se zpiva arie o PADOUCHOVI Adolfovi. Neni divu, 2e lide zu'rive tleskali a M vynucovali opakovani. — Nemci naridili zmenu jmena a tak se ted' v Praze zpiva o padouchovi Robertovi. Zajem o Roberta samo sebou tat neni talc vellic/, 140 o A'cloi. fa,

Ve stfedu, dne 8. fijna 1941.

A Letter from an American-Born Yugoslav Who Has Been Imprisoned by the `Ustachi', and Later Fought with the Yugoslav Army to Be Captured by the Germans from Whom He Daringly Escaped The f,211ov,:ng letter was written by an American who has been studying medecine in Belgrade, Yugoslavia, a son of Vlaho S. Vlahovic, editor of the Slavonec Press of N. Y. C. The letter was written to his mother, who submitted it to us for publication. Because of its interesting contents we are printing it in its entirety. — Ed. "Dearest Mother, It is just three months since I left Belgrade and I am no nearer home. I received $350 from you in Istambul because I had already left Budapest before the money arrived. The whole trip has been one big worry and of course there has been a good bit of excitement.

Here in Jerusalem I have been going around with the Yugoslav aviators who escaped and came here. I even found some of my friends who escaped from Mostar and then went to Russia and then here. I have seen all there is to see. Everybody in our group has their difficulties. Just when you think that you have enough money to get you home you find out that you can't go the way you planned and your funds are low. Travel takes up all your money, especially in these times. This morning I sent dad another cable for $300 more. I know that I have been a drain on you and yet what can I do? I still don't know how I will travel but I think that from here I will go to Australia and then to San Francisco.

There is nothing definite that I can tell you except that I think I will be home by Christmas. All the American boys from Belgrade are here.

I will have lots to tell about the bombing of Belgrade, of my imprisonment by the `Ustashas', of how I was in battle with Yugos and of my capture by the Germans and how I escaped together with Milenko (son of Dr. PaulR. Radosavijevich, professor at the N. Y. University. — Ed.).

The Ustachi took my camera and 18,000 dinars from me — and from Milenko they took 160,000. We went thru hell. It certainly is a relief not to see any German uniforms. Here we can speak freely and say all the things that are in our hearts. The British are treating us better than if we were their own. They are grand people worthy of all our help.

I suppose you are wondering how I came to Jerusalem. After two months waiting in Budapest (Hungary) for my German Visa we were told that we couldn't get it. This was the only way out. I took a plane for Belgrade stayed there an hour and then continued to Sofia (Bulgaria). I almost cried when I was back in Belgrade. To be there and not to be able to see any of my numerous friends. It was agony. There was so many things I could have done if only I had the time. Had I taken a plane two days before I could have done everything. That plane was forced to stay in Belgrade two days because of bad weather and the passengers were permitted to go to hotels and to walk around thru the town. That is just my luck.

In Budapest I met cousin of Mr. X whom I only got in touch with few days before leaving. I did manage to see Mr. Z., who came here to arrange that Mr. X's mother could come to Budapest. They are leading a dog's life . . Everything has been taken away from them and they were thrown out of their house.

Mr. Z. told me that I should tell J. that he should not write until he received a letter from him, as there was not telling what Germans might do if they got hold of the letter.

When I started from Belgrade I had a suitcase full of clothes, but under circumstances I was forced to leave everything. In Budapest we also sold our overcoats and I even sold my gray suit. — I haven't heard a word from Peter Savo and Dr. Goricar. They and some others did manage to get a German visa but the last we heard fr t..a"u, t h em they weave being

VESTNtK kept in Germany. (Dr. Joseph Goricar and Mr. Peter Savo have arrived in New York some four weeks ago. — Ed.). 0 do hope that they managed to ge tout.

Well my dearest there is nothing to add.

Don't worry. When I have gotten by so far I can get by the rest of the way.

Give my love to dad and all, and kriow that I am always thinking of you all.

My love to you, Sonny."

Jerusalem, Aug. 16, 1941.

V Fort Worth, Texas.

Dear friends and readers:— It was really my intention to write to the English section of "Vestnik" since attending the convention of S.P.J.S.T. in Taylor in July, 1940; however, I must admit I have been quite buss,v because: 1. We moved into a new home and getting settled proved to be quite some job.

2. We received a gift from Heaven — our .baby daughter, Janis Marie, and needless to say, babies keep one busy every minute of the day.

Nevertheless, no matter how busy I am or have been, I have never failed to read each week's "Vestnik"; thoroughly enjoy both sections, the Cech as well as the English.

Among the many letters we enjoyed were several by Louis Rulik, Jr., new in San Diego, California, but especially the last one with his report on his work, California itself and weather conditions in California as reported by the Chamber of Commerce. Hurrah for his comments on Texas!

We wonder if the analysis by Louis' doctor would coincide with the analysis of the California Chamber of Commerce. However, we prefer to agree with the doctor and trust that Louis has fully recovered from his throat ailment. Though this may be a bit premature as the fascilities for the manufacture of planes are not as yet completed, we extend to Louis our sincere invitation to make Ft. Worth Texas, his future home.

We moved here in September, 1937, temporarily, not particularly as a matter of choice, but have never regretted one moment of it and grow fonder each day of this wonderful city with its beautiful scenery, lakes, miles of park drives, Botanical Gardens to enumerate a few of the many attractions that not only fascinate the tourist but never grow old to the native Fort Worthians.

Before concluding this letter, I would like to add how very very much we enjoyed having Charles Henry and Jimmy Chernosky and the newly-weds, Mr. & Mrs. Mira Bily, drop. in on us while passing through Fort Worth. It's fun having friends drop in.

So-long, Marie (Kalousek) & Johnny Kahanek.

V Lodge Pokrok Sweet Home, No. 63.

Sweet Home, Texas.

Dear Editor!

For the good. of those members of our Order Sweet Home No. 63, S.P.J.S.T. who do not read the Czech language I want to write a few lines in our English section in our Vestnik and notify them that at our last regular meeting it was voted and carried that a social lunch party shall be 'given for all our membership and their families on the third Sunday of this month Oct 19, 1941, at 1:30 o'clock p. m. at our lodge hall in Sweet Home.

Each family . is requested to bring along a lunch basket full of dainty delicious food to eat. The lodge social committee will supply the cold drinks. There will be no charges everything will be free.

So please don't forget the date and come out and enjoy yourself. We also may have a little music and one of the officials of our Grand Lodge to deliver us an address. So don't miss this opportunity.

Fraternally yours, Chas. J: 1=7,avlik, News corrt.:,;:ondents

Strana 17.

WINGED DEFENDERS Dive bombers and combat fighters, converging in mass strength against a common enemy, as practiced in modern-day warfare, leave death and destruction in their wake.

Today the people of the United States are united in a defense program designed to give them supremacy in the air, on the land on the sea — that is their main objectives. While engrossed in the producton of thousands of aerial craft designed to protect this country and its posesession we must also see to it that we have an abundance of song and insectivorous birds — the winged defenders of the farmer's crops. These feathered "insect bombers" are a most important adjunct to the stability of our economic system.

The success of our agriculture prograM, which also materially benefits our wildlife program, depends upon our ability to control the enemies of our crops. And in this neverending, relentless warfare we must depend almost entirely upon our feathered allies.

InSect pests cost this country more than a billion and half dollars every year. The anopheles mosquito, for example, carrier of malaria, is said to levy a toll of $125,000,000.00 yearly; then there is the cotton boll weevil, a 120,000,000.00 racketeer; and the $25,000,000.00 gangster — the grasshopper, destroyer of corn and small grain. Others such as the the spotted cucumber beetle and Japanese beetle also take a heavy toll. It is upon insects such as these that many birds feed.

Economists have stated more than once that if all of our wild birds were suddenly to disappear, life of all kinds would likewise cease to exist within the short span of seven years. Aside from this prophecy and all the destitution it implies, we must also remember that industry cannot produce the essential implements of war on empty stomachs; that crops can not be raised unless they are protected from the pests which prey upon them.

He answer is obvious — give our song and insectivorous birds every protection possible because they play a very important national defense role.

V SLEEP—BUT NOT AT YOUR JOB

By Gleenn S. Everts, M. D. In view of the modern habit of sleeping too little, the old adage about the benefits of "early to bed and early to rise" should be amended to read. "Late to bed and early to rise puts dark circles under your eyes."

Great men who appear to remain healthy, although they get only four or five hours' sleep in every twenty-four, are exceptional, and their example is not a good argument in favor of less sleep for the average person.

The amount of sleep each of us actually needs depends on the individual, but the average person needs eight hours every night. The human body accumulates poisonous waste products during its waking hours, which lower its vitality. Only during sleep can these products be eliminated more rapidly than they are being produced.

The body needs more sleep in winter than in summer, because it gets less sunshine, less outdoor air and exercise. Many cases of tuberculosis, pneumonia and nervous exhaustion are caused by late hours, simply because no one can work all day, stay up half the night and be at work early next morning without making himself an easy victim of disease.

Many of the so-called catarhal conditions of the nose and throat are caused by dry, warm air of sleeping rooms. The best plan is to turn off the heat, close the doors and open the windows at night. Of' course, there must be plenty of covers to keep the body warm, and one must dress and undress in a warm place.

A night's sleep under proper conditions will invigorate the body and do away with that tired feeling that makes the work dull - and the day a drag,--Ilygeja

strata it Z deniku A. Poljakova, zpravodaje lista "Krasnaja Zvezda".

VLA,tTNi zpravodaj oficialniho Organu rude armady "Krasnaja Zvezda", A. Joljakov, dostal se se svou jednotkou do tYlu nerneeke armady. Velitelem teto jednotky byl majorgeneral GalickY, kterY, kdy2 zjistil, 2e jeho jednotka je obklieena se v gech stran, se rozhodl pokraeovati v boji a probiti se nemeckYmi liniemi. To se mu take velmi fispe gne podafilo, kdyl byl ztratil asi jednu tfetinu sveho mulstva.

Poljakov, kterY byl pfl torn zranen, vedl po celou dobu bojt denik, kterY nazorne ukazuje typicky pkiklad bojfi ruske armady v nepfiteloye tYle. Zaznamenavame nektera, nejzajimavejgi mista z jeho zapisniku.

Obklopeni nepfitelem.

26. derven. Nepfatelske letouny prave svrhly letaky: "Jste obklopeni se v gech stran". Na druhe strane letaku byla nakreslena mapka, ktera, nam ukazovala jak jsme obklopeni. GallckY pohledl na mapu. "To je dobfe, ae narn to tak pane nakreslili", fekl klidne. A veer svolal svflj Stab k porade.

"Jsme nyni v tYlu neptitelove", fekl. "Je nutno, aby vgichni mu2i o torn byli otevfene uvedomeni. 2adnou paniku. Vy vg ichni musite pkedchazeti pkikladem. Dame se na ustup smerem k front:6 a pokusime se o spojeni s vlastnimi jednotkami. Dnes v gak jsme v neptitelove tYle a proto musime ulivat partyzanskYch method. Budeme bojovat proti nacistflm krok za krokem, budeme je zneklidriovat a neposkytneme jim ani okamlik klidu." Vydal pak zvlagtni rozkazy, jichl musilo bYt beZpodmineene uposlechnuto.

30. derven. Na gi zvedove hlasi, 'le na jedne leleznieni stanici jsou uskladnena nacisticka dela, munice, tanky a petrolejove nadele. Rozhodujeme se podivat na ne. Zmocnili jsme se stanice a drleli jsme ji pet hodin, zatim co jeden z nas poslouchal telefonicke hovory Noma.

Kdy'l jsme spatfili nepfatelska letadla napadlo jednomu z nas, ae bychom mohli pouliti nemeeke kamuflale. To jsme take ueinili a letouny pokraeovaly v testa, and l by na nas vrhly pumy. Odvezli jsme, co jsme mohli a ostatni jsme znidili. Kdyl se Nemci vratili na stanici nenagli nic, net hofici trosky.

NemeckSr motocyklista v pasti.

Zatim co jsme pracovali na stanici, chytl porudik Nikiforov take dobrou kofist, nemeckeho motocyklistu, kterY se zastavil na rozcesti, aby studoval svoji mapu. Nikiforov, kterY Cekal, skryt v plikope, pfepadl Nemee a dopravil ho k gtabu. Na g li jsme u nej dule2ite dokumenty o smeru nemeckeho postupu.

Pfekroeili jsme feku.

30. eerven. Zaslechli jsme neptatelskou deostfelbu na svem vYchodnim boku. GalickY se rozhodl, le pfekroeime za noci teku, abychom zachranili vlastni delostfelectvo a zbYvajici zasoby. Nemci se pokusili zameziti na g fistup tim, le vyhodili do povetki most. Nasli jsme vgak brod. Traktory a kone pfevaely po celou not dela na druhou stranu. Sapeki pracovali, a2 po prsa stojice y e vode, aby zabranili nehodam.

Nemci nas zpozorovali a bombarduji ze vzduchu. Protiletadlove jednotka kapitana Mo gujka jim poi-adne zatapi. Ostatne Wind nedovedou dobte mifit a tamer neustale pumy se mijeji cilem. Napadli nas aspori dvanactkrat, ale piece jsme v pofadku pfekroeili feku. Jednotka Ukrajinskeho ztratila pH torn 11 mult a ja, sam jsem byl ranen stfepinou granatu do nohy.

zi

Paragutiste!

1. dervence. oasne z Tana Zaslechli jsme zvuk leteckYch motort. Zda, se, le nas na gli a ted' mfileme oeekavat nemecke paraktisby.

Netrvalo to dlouho a nad nami se objevilo devet velkYch dopravnich letount. Citili se pra y protae leteli velmi nizko,-depobnev zpei, ye vYgi asi 1600 stop. Byli jsme na tyto navgtevniky, pfipraveni.

Nemecke letouny se sna gi, jeden z nich u2 je ve vYgi 1,200 stop. Z jeho biicha se nahle vyvalil kouke. Mysleli jsme si nejdfive, ge,to je nejaka, explose v letadle, av gak ihned jsme poznali, 2e jde o paraautisty. Patnact mutft v

V it T N

Se sovetskou ieduotkou, g edYch stejnokrojich vyskodilo z prvniho letounu, stejnY podet z ostatnich; celkem tedy 140.

Sedive stiny se pohybovaly proti jasne ranni obloze. Cekali jsme jeSte chvilku. Pak: Palte!

Kag ejev zaha,jil stfelbu z kulometu a pak se cely lesik ozYval halasem na gich pugek a kulomett. Kulky trhaji nemecke padaky na hadry.

Padak splaskne jako mYdlova bublina a v ge co po nem ztstane je hrst gpinave gedive hmoty jig tahne za sebou padajici telo. Pozoroval jsem prveho; prudce narazil na zem. Ani nevykfikl a jig se nepohnul. Jini vg ak zfistali na Siva. 0kamlite se pHtiskli k zemi a zahajili palbu ze svYch malych kulomett. Vidim, jak se jejich dristojnici snali organisovati odpor proti frtoku, kterY je veden s nekolika stran najednou. Ale nerna to smyslu. Na gi vojaci a kulometeici jsou vgude. Vp vysoke trave, za ka2clou hou gtinou a kaldYm stromem. Naciste se sna'li semknouti se k ttoku, v tom se v g ak objevuji ozbrojene vozy Ljokvy a Leonovy a je konec. Osmdesat nacistfl zilstava na miste mrtvo, ostatni prchaji vg emi smery. Pronasledujeme je a vfeistime cele okoli od posledniho z nich. Vracime se do tdbora, kam zatim dojel poruelk 8euko s nekolika nakladnimi auty ukofisteneho materialu.

Nemecke letouny 2. dervence. Ptesne o geste hodine ranni objevuji se nad nami nemecke letouny. Pet zelenYch nacistickych bombard'akt. Vrhaji na nas pumy anil by cilili. Mladenec vedle mne si mne "Je to leteckY poplach?" tale se ospale. "Ale ne, myslim, le ne", zcela val'ne jej uji gt'uje jeden z kamaradt. "Padaji pumy — no a co dal", Tike, jiny a obraci se, aby dospaval. "Vde= ra jsem videl, jak sedlak za leteckeho frtoku klidne kosil pole". A mull pokraeuji v pferugenem spanku.

Dopoledne se objevuje GalickY. "Nasolili jsme Nemenn pofadne v poslednich dnech", pravi.

"Budou se asi snalit, aby si s nami vyfidili fleet". Nafizuje, abychom se starali o dobrou kamufla2. Bude nutno zahrabati se do hloubky behem devadesati minut. Nepfitel zna ted' esne posici nageho tabora. A dal gi rozkaz: nestfilet na letouny bez planu.,Musime getfit stfelivem.

A jil jsou zde, tficet dve bombardovaci letadla. Leti vysoko v'pfesne formaci. Bombardovali nas asi hodinu, spou gtejice pumy a stfilejice z kulomett do lesika. Za nas odpovida protiletecke, obrana kapitana MoSujka na pokraji lesiku. Kdy'l koneene bylo po vg em zjistili jsme, le jsme ztratili nekolik mrtvYch a zranenYch. Jeden z na gich strelcu, Seminejev sestfelil nemeckY letoun pH deml dela posadka zahynula.

Chci se informovat u protiletecke obrany, jak dopadl boj, ale nachazim pouze zraneneho delostfelce. "Kde jsou ostatni?" — Mavl rukou.

"Sli se podivat na kofist."

Koneene se vraci, St'astni a rozeileni. Hadaji se, kdo sestfelil jedno, Ci druhe letadlo. Ukazuje se, 'le jsme sestfelil dve bombardovaci letadla, col neni tak gpatne pH pomeru jedne protiletadlove baterie proti 32 bombardovacim let ountm.

Pita kolona.

V noci jsme zazili rozeilujici pfihodu. Naai zvedove zadrleli stareho mule v bile ko gili. Zjistili, ae zatim co ostatni sedlaci se ukrYvali pH naletu, start' mu g klidne zustal na poll a vybrambory. Vymlouval se: "Nemci mini gpatne a brambory nemohou Cekat."

Kdyt jsme se podivali na jeho pole, zjistili jsme brazdy vyorane podivnYm zpilsobem pies kri2. Nu, vyslYchali jsme ho a stale° se pfiznal, ae daval signaly Nemcum. Pracoval pro ne u2 etyfi mesice a ted' daval bombardovacim letountim signaly svou bilou kogili a brazdami na poll. Byl zastfelen. "easne z rana musime prye", rozhodl GalickY. Upaleni sedlici.

3. eervenec. Ustupujeme, zaujimame nova posice. Na jihu vidime velkY oheri a vysilame rozveddiky, aby zjistili, co se deje. Pfina geji strag ne zpravy a dva telce popalene lidi, mule jmenem Perlov a Zenu jrnenein Verova.

Ve stfedu, dne 8. fijna 1941.

"Mind pfepadli na gi vesnici", vypravuje sevrazili do chat a tadali okamtite maslo a vejce. Vykradli v§echny chaty a v Perlove domku dvanact ruskYch vojakir, kteii se tam ukrYvali. Na to zahnali gechny v sedlaky do chat, chaty zavfeli a zapalili. Kdyi se sedlaci pokougeli o ritek strileli na ne. jen nekolika se podatilo uprchnout, vice net sto mu2n, ten a deti bylo upaleno a postfileno.

GalickY stiskl rty, kdyt sedlok domluvil.

"Vaak si to s nimi yypotadame", fekl.

V RADOSTNA UDALOST U GOEBBELSU, Videli jsme pied nekolika dny nemecke obrazky z vYchodni fronty v americkem easopisu "Life". Dobre obrazky. Nemecka propaganda se jako obvykle tutila. V serii obrazku byly take dva, ktere ukazovaly, jak obyvatelstvo na Ukrajine vita nemecke kfitaky: Slavobrana, s nemeckYm napisem: "Vitame Vas" a "Heil Hitler". Ameridane k tomu dodali,ze tyto slaVobrany zfejrne nemecke vojsko pfineslo s sebou, aby obrazkii, takto zhotovenYch mohli poutivati k propagadnim neelfn. *Mill jsme jim na slovo.

Ale piece jsme se zklamali, nebo, jak jsme nyni zjistili, stala se v Praze tato pfihoda: Dne 30. eervence pfines1 nacistickY pratskY vedernik "Prager Abend" obrazek nadepsanY: "Das neueste Funkbild von der Ostfront" s podtitulkem "Herzliche Begrtissung der deutschen Truppen in der Ukraine". Je to belinogram vesnicke slavobrany s nerneckYm napisern "Vitame Vas" a "Heil Hitler". Je zvykem, ae denni listy, pfi reprodukci belinogramil, otiskuji tei okraj telegrafovaneho obrazku s adresou odesilatele, ptijemce a s datem. Take.. "Prager Abend" znstal tomuto zvyku veren. A stal se nejakY maler, nebot' na okraji je toto datum: Berlin: C — 3470.2916 1933! Neklame-li nas pamet, Nemci v roce 1933 Rate na Ukrajine nepostupovali. Vysvetleni je zcela jednoduche. Na Ukrajine nikde tadne slavobrany nebyly a Goebbelsovi na neatesti nenapadlo je tam poslat soueasne s fotografy. JelikoZ u2 bylo pozde toto nedopatteni napravit, vybrali nacistieti propagaeni mistfi z bohatYch zasob starou fotografii z Nemecka a poulili ji. Take fotografie listu "Life" pochazi ze stejneho pramene. Zminene Cislo nacistickeho veeerniku bylo po cele Praze zabaveno hned po vyjiti a pokud jen bylo motno, tajne posbirano v administraci i u kamelotti. Cast nolladu se vaak piece dostala do obehu a proto mame to Cest, le muleme oznamit radostnou udalost v rodine pana Goebbelse: narodil se fotograficky padelek. Ua kolikatY v dlouhe praksi tohoto pana" A je to pfisne legitimni, mantelske decko. Gratulujeme.

V Nove fitoky na zahranieni akci.

Na pokud nacistickYch tirade v protektorate jsou obnovovany fitoky proti eeskoslovenske zahranieni akci a jejim vyznaenym pfedstavitelum. Prager Zeitungsdienst a vaechny ostatni Ceske listy uvefejnily dne 9. srpna nacisty inspirovanY elanek v nem't se m. j. pravi, ae londYnske emigtantske intriky jsou historicky nedtlelite, aVaak dokazuji zvetAujici se nervositu a odvanost. Bene§ i 8ramek pry hledaji spojence v oborech, ktere jsou jim nejblitai. Bene§ pry prohla§uje, ae viterstvi svobodne demokra.cie je zarueeno bolaeviky, zatim co gramek se snati zainteresovati katolicismus na tfeti Ceskoslovenske republice, dokazuje, 2e jen tak =trio zachraniti katolicismus.

Tato nova vina propagandy proti eeskoslovenske zahranieni akci, jet byla zahajene pfed kratkou dobou znovu potvrzuje nervositu nacistfi v protektorate. Uttkaje se k vymy§len'Ym historkam a vylotenSTrn snatIce se pfesvedeiti Ceskou vefejnost o neeem, o dem se vabec pfesvedditi neda. Na torn nic nezmeni ani sebe fantastieteji detektivni historky, jel si naciste vymY g leji o eelnych osobnostech eeskoslovenske zahranieni akce.

V My mame celou •adu lidi, kteti jsou na podpote. Do prate nejdou, Ze by podporu ztra-, till — 1?

ye sttedu, dne 8. fijna 1941.

Do boje proti krvelaenym " HunUm! Krajane, Posledni dny hrozne zloeiny jsou znovu pachany na deskoslovenskern lidu. Ptedaci politioti jako g i soukrome osoby zatYkany povestnYm gestapem. Nikdy v dejinach lidstva neuddly se podobne vYjevy toho nejmigiho a nejsurovejgiho barbarstvi jako v teto valce, za kterou jest jedine zodpoveden nemeckY narod s jejich d'abelskYrn vtdcem, kterY jig pied lety varoval svet ye sve knize Mein Kampf, ze bude taditi zpilsobem jaky nebyl znam ani ye sttedoveku. Tehdy staty Evropy i nage Amerika nevetila temto -na,psanYm zvrhlYm slovflm, nebot' nebylo myslitelne, aby tato slova stala se skuteenosti. Dnes po nekolika letech dostal Hitler svernu slovu a vychrlil na svet to nejvetgi zlosynstvi, to nejhrubej gi sadistic• svinstvo. Jeho pochopove v Gestapu tadi jako d'ablem posedli. jako hyeny v lidske podobe, zatYkaji, tYraji, vra gdi, nisi, pall, konfiskuji respektive kradou cizi majetky s d'abelskYrn po gklebkem v oblieeji, s vYsmevem v gi lidske cnosti a zakontm v geobeene moralky.

Padaji hlavy deskoslovenske, polske, norske, belgicke a jihoslovanske inteligence, pod ranami pugek techto lupiet umiraji nejen vedouci vgech vrstev lidu a narodu evropskYch, ale i prosti farmati, delnici, temeslnici, uditele, kneii atd. Tito gangsteti brodi se krvi evropske civilisace, davno pestovana, zviteckost pru gackeho militarisrnu v nerneckem naiode propukla v pine sve mike, aby napinila srdce ka g -deholisk tvoradpemhnusem k tomu co nazYva Hitler "NovYm Potadkem". Jak citi se ti, kteti pied dvema lety VersailskY mir byl nespravedliv', jak musi se stydeti do due ti, kteti v Hitlerovi videli eloveka spasitele pracujicich vrstev, spasitele farmatt a reformatora nespravedlnosti so• Ja,k musi se do due stydeti ti, kteti ptimo di neptimo pomahali a omlouvali einy tohoto nejsurovej giho gangstera dne gni doby.

Straus. 11. stech narodnich se slzami a nepopsatelnou radosti v srdcich vaech a laskou bratrskou, — aby tito krajane amerieti nas dnes nevzpominali, aby nam nepodali ruku, aby nam nepoptali aspon maleho paprsku nadeje v lep gi budoucnost, aby s nami nesdileli pevnou viru ye spravedlivou nazi vac a v koneene viterstvi??

Z luht, hor a lest deskoslovenskYch zemi ptichazi pies tisice mil, ticha, a smutna modlitba geptand deseti miliony nagich bratti a sester. Z norskYch fjordt, z belgickYch plani, z holandskYch poli, na kterYch kdysi kvetly tulipany v pestrYch barvach a hrali si deti v dtevacich, z polskYch rovin, kde v pokote a potu polskY farmat obdelaval sve pole a gil sice chud'm, ale svobodnYm givotem, z jihoslovanskYch hor a dalmatskeho kamenitell° polate gi nazi bratti slovanati, nam snad svoji vernosti nejbliggi, z pokotene a o gebrabene Francie, z maleho Luxemburska . . . ano ze vgech tech zemi stare kultury a kolebky nas vaech Ameridant, chazi vzdalenY a tem p' hlas . . . . nechate nas zemtit???? Aby i Vy a Vage deti zemieli????? Jest magno, aby velky kagatY strom, strom vgech narodt sveta pte gil a zazelenal se v prigtich letech, odel se bilYmi kvety, kdy vice jak polovina jeho vetvi usYcha, a kmen jest podtezan a pfida, na ktere stoji prosaknuta jedem fale gne filosofie? Jest molno, aby jedna vetev takoveho stromu dala ovoce??? Co odpovi AMERIKA a co odpovi Americana a co odpovime my, Amerieane desskoslovenskeho pilvodu na tento varovn' hlas, na auto tpenlivou prosbu????, Ano, nekolik set tisic krajant po cele Americe ji2 odpovedelo, ale neni nas jegte dosti, nejsme vgichni, mnozi mnozi mudruji, zatim co jim hots chalupa nad hlavou, a bratil a sestry, to chalupa nam skutedne hots nad hlavou. JakY velkY rozdil mezi smfglenim lidu v Americe pied rokem a dnes? Jaky velky obrat ye smYgleni nagich kongresnikt a senators? Jak kidnou Lady jak se dnes chytaji nekteti ti pogetilci za hlavu, kdyZ vidi pravou skuteenost a divaji se hrozne phtomnosti ptimo do tvate. Jak hloupYm a klukovskYm dojmem phsobi posledni tee Ch. Lindbergha, kterY jig nemluvi o faktech polltickYch a vojenskYch, ponevaa posledni uddlosti naprosto a jasne dokazaly, ze jeho ptede gle teal byly podvodem. Nyni uchyluje se k osobnim irtoktm na presidenta a blaboli o torn, ze nebudeme miti jig vice voleb a svobody keel. Ani jednou v jeho posledni teei nedotknul se jig vice vojenskYch, leteckYch, politickYch a hospodatskYch otazek, ponevadg" jeho theorie, kterou hlasal v techto oborech byla skuteenosti jig naprosto pora gena. A tak z toho velkeho isolaenika a t. zv. "experta svetovYch udalosti stal se pojednou jen obyeejnY, hlasite gtvae. Jak ubohYm dojmem pirsobi okolnost, ze na jeho posledni ptedna gku byli ptipugteni jen lide na listky, rozdavane America First C'omittee, to jest jen lide, kteti pied tim byli cvideni ye starem nazistickern triku, aby na povel zaeli kvat a na povel najednou zmlkli, jaka, to hnusna kopie tvacich naistickYch

Ano, jest smutno a temno nejen nad zemi eeskoslovenskou, jest dusno a chladno nad v gemi zememi, nad kterYmi prosttel se stin nazisticke svastitky. U prazdnYch stolt bez svetla za dlouhYch temnYch a chladn'ch nod sedi miliony zotrodenYch, hladovYch rodin — odi suche, neb tolik slz ji g vyronil kagdY z nich, ze jen ustrnule oei divaji se do prazdna, do tmave noci a den ze dne eekaji, dekaji ze svet kter' hlask ktest'anstvi a svobodu rovnost, bratrstvi a lasku, koneene slova ptevede ye skutky a poda, ternto ubohYm obetem svoji pomocnou ruku, ze piijde s celou svoji silou, s celYm s yYm ptesvedeenim a vysvobodi tyto nevinne obeli krutell° militaristickeho prugackeho aby ntigti generace nemoh• ly rici,. — ze jen slavy byla dnegn" generace tim, za co se vydava. Miliony utiskovanYch deka, deka, trpelive, deka, — Piece neni modno, aby vgechny ty symboly a hesla americke, ktera, tolik lid eeskoslovenskY mel v 'tete, byla mrtva.

Neni moZno, aby krajane z Ameriky, kteti byli vitani v zemich deskoslovenskych pti Vgeoh ptiletito- panAtt . jen raehot bubna scha-

zi pti schtzich techto "America pevniny. Tak stave se boj v ostatnich sveta dilech na gim bojem a Fisters". jest nag im zajmem jak tento boj Krajane, nedokazuji zateeni agent' nazisticti, 2,e kiitler poeita s skonai. My musime poslouchati oviacinutim sveta? Nedoka- techto moudrYch a informovanYch hlast nagi vlady a musime odmitazuje cnovani se nekterYch nakch 'Niemen, e ocekavaji i zee v Ameri- ti prazdna, neopodstatnena slova faleg nYch kritikt, kteti bud'to z oce "Der Tag"? Vyouchy a znieeni sobnich velika gskYch neb materielnekolika velkYch tovaren, pracujinich zajmil svadi lid americkY ku cich na americkem vojenskem ma- slepote a k fale gnemu spanku. teriale, sabota2 v naSem americkem My Americana eeskoslovenskeho priimyslu, kradeni naSich americpfivodu v Texasu, dokazali jsme jiZ kYch vojenskYch plant, a neni to mnohokrate svYmi skutky, kde stovse ptecizVest pochodu nazisticke fildsofie? Vyprovokovani revoluci v jime a jak my pojimame tento svetovY zapas, my pajdeme dale a spojihoamerickych statech pod vedejime sve sily nejen ku prospechu nim nazistick'ch agenth, zylaSte v nazi akce osvoboditi starou eeskoblizkosti Panama kanalu, neni to slovenskou domovinu, ale i pomoci dostateanYm dakazem, jake jsou nazi nova americke vlasti v zapaplany nazistiekeho amperatora? se za lenk budoucnost lidstva, my 6mlouva vojenska a valeena mezi naddle stojime stoprocentne za nagi Berlinem a Tokyem —neni to vY- americkou vladou. mluvnYm drikazem co nas oeekava, S. A. G. T. kdyby cela Evropa s Ruskem, Ash V a Afrikou stala se dominii nazisticZ ODBOCKY S.A.C.T. CORPUS ko-japonskou? Zajigdeni nemecCHRISTI, TEXAS. kych ponorek do americk'ch vod Olenska poradni schhze a schtze neni jeSte dostateenkm dukazem, vYbort bude potadana v nedeli 12. ze si Hitler neda, od Ameriky po- kijna ve 2:30 hod. odpoledne v Sini roadet'? Co by se stab°, kdybychom Moravan. pojednou stall sami v tomto girem Ustanoveni Menu a elenkyri na svete po viterstvi Hitlera? Jak by sberaci vYbory jest nasledujici: se mnohoznasobila zpupnost a yeV meste Corpus Christi: DhstojnY likagtvi tohoto netvora oproti nazi pan Francis Kasper, pi. Frank KaAmerice, kdy ji g dnes, kdy jegte danka, R. G. Swatner, Emil Valensam zapasi smrteln' boj, ma to ku- ta, pi. J. A. Kosatova, pi. Venuge rag, aby s nami jednal kratce a a- Kueerova, sled. Lillian Patek, A. C. rogantne. Jak' by to byl obchodni SvatopolskY, Albert Reground, styk s nazistick'm re gimem po ce- Theo Hrugka, Frank Kueera, Frank lem evropskem, africkem a asij- Vesely, J. J. KruginskY. skem — jak jegte nekdo dnes V meste Robstown a okoli: Stanidoufa, ze bychom mohli miti nor- slav Prochaska, Josef Hlavae, Frank malni spojeni s timto nam tak na Moravek. prosto cizim svetem a nam tak V Aqua Dulce: John Sablatura a hrozne odpornou filosofii barbar- Chas. 8pieak, st. skeho nazismu??? S timto naziViolet a okoli: John Pavelka stickYm imperiem, ktere jiZ dnes, Ondtej UrbanovskY. ano, jiZ dnes hloda a podkopava Taft: Frank Elzne , Jos. Kiazaklady nazi americke vlasti a na ge- puch. ho americkeho zpitsobu givota. ObV Corpus Christi na venkov: Steklopeni nazisticko-laponakou ; flo- ve MokrY, Rud. Pola gek st., Jakob tilou podporovanou mnohorbasob- P. Nemec, Joe KruknskY. st., Karel ne yetk pramyslovou v'robou, kde Holasek, Frank Vesely, a Jerry Sule. by moderni otroci pracovali za hrKrajane! KaidY na sve misto! stku rY2e a brambor, pod karaba- Konejme nazi vlasteneckou a nd'ern a strojni puSkou. Jakk by to rodni praci jak nam povinnost byl nerovnY boj. Ano, krajane, my ie! mame velkou dal/ern v nazi ameAno, sbirejme dary peneZni, dary rickou armadu, my vekime v nas armakskYch produktu a dary od velkou mravni silu, my vime, ze o- nagich obchodnika, tak aby naSe vladame velke mineralni bohatstvi narodni manifestaee v nedeii 19. a suroviny ... ale pkatele, podivejte kijna yyznela finaneni.. a moraine se kolem sebe neni jiz dnes moz- co nejvetAi a tak odpo yedeli na beno videti, ze za nasimi zady pracu- stialni a mueeni naSich je i zde mezi nami pate, kolona?? bratril a sester v zotroeene vlasti Neni jiZ dnes moZno videti, ze ne- tam za moiem. kteri kritikove americke vlady Krajane, vyjdete elenum yfrboi dnes die navocla z Berlina ktidi pro- vstkic a podejte Stedrou ruku. ti zidtm, zitra to bude proti atisku Za odbooku S. A. O. T. v Corpus nemecke menkny v Americe, pozitti Christi, Texas: to bude ktik o eerno gich atd., atd.

Karel Holasek, ptedseda, Neni nikdy zle a k neprospechu, J. J. KruginskY, tajemnik kdy si elovek sedne a v klidu proVaclav Sijansky, mistopteds. hledne si sve slabe stranky, zpytuJakub P. Nemec, pokiadnik, je sve svedomi a uvedomi si sve fyV sicke a dugevni nedostatky . . . a Mezi sousedy. tak jest to i s narodem. Neni jedin-, Prvni: "Vite, ze vas pes gtekal ce na svete, kterY by byl perfektni a neni naroda na svete, aby byl celou nod?"

Druh': "Ano, ale z toho si nic 100% sjednocenY a tak silnY, aby mohi bojovati sam o sobe, proti si- nedelejte. On zase spi celY den a at' ji2 dobrovolne neb neclobro- odpoeine si."

V volne spojenYrn, vSech sveta dila.

Student stoji pied zkougejicim A proto i my musime si doznati naprofesorem. se a proto dnes flak. skuteeni experti jak v zahranieni Profesor se pta: "Co znamena, politice, tak ye yYzvedne sluZbe, tak A S 753?" ✓ diplomacii, tak ye vojenstvi. tak "Okamlik ja to vim — le21 mi ✓ narodohospodakstvi kladou velkY to na jazyku!" dfiraz na to, abychom nedopustibi, Profesor na to: "Tak to honem aby Hitler stab se panern evropske vyplivnete je to arsen!"

sienwriK

Strana 20. itad

.eis. 89.

Rosebud, Texas Timto oznamuji v gem dlenum naseho radu, le na g e pravidelna schtze dne 12. rijna jest odloldena a2 na treti nedeli. Prieina toho je, e sousedni rad 6eskSr Prapor porada bazar na ten den. Davame prilelitost na g im elenilm na y Stivit tento bazar, a doufame,'le se jich tam mnoho sejde. Prejeme jim mnoho zdaru v tomto podniku.

S bratrskYm pozdravem, John J. Plagek.

V Kosa na kamen.

Stella: "Tamhle jde mladY Peterson. To je ti stra gnY lichotnik!"

Ella: "Rekl snad o tobe, Ze jsi krasna?"

Stella: "Ne, ale rikal to o tobe."

RATTLE DANCE TANEtNi v nedeli 12. iijna S. P. J. S. T.Siñ v Engle, Tex.

I

Hudba "GROUCHY AND HIS TEXAS PIONEERS" hraje denne v 12:15 KTBC Austin, Tex. spolu s f 'HENRY BROSH ORCHES." Ctyfl ceny budou udeleny nejlep. g im tanednikam.

PANI 40e - DAMY ZDARMA Kaldeho uctive zve (c) I. J. Kopeck.

ESKi FILM

"OliBIKO" Veselohra s nejlep g irni herci v hlavnich rolich.

A. NedoPinska, Lida Barova, Hugo Haas a Lad. Peek. — :Fredvadi: Jbs. Va g ut, zastupce Praga Film Co. HOLMAN, e stredu 8. kijna o 7:30 hod. veeer.

EL CAMPO, ve etvrtek 9. fijna od 2 do 11 hodin veeer.

SEYMOUR, v nedeli 5. kijna, o 6:30 hod. veeer: "Manielstvi na fiver".

ELLINGER, v patek 10. fijna, o 7:30 hodin. veeer. Past Time Theatre.

ROSENBERG, v nedeli 12. fijna, o 1:30 a o 3:30 odpol., o 7 a o 9 veeer. V pondeli o 7 hod. veeer.

WALLIS, v itterjr 14. tijna, o 7:30 hodinach veeer.

YOAKUM, e stredu 15. kijna, o 3 odpol., o 7 a o 9 hod. veeer.

GRANGER, e etvrtek 16. kijna, aeatek v 6 hodin veeer.

CALDWELL, v patek 17. fijna, o 7 a o 9 hodinach veeer. y

y

y

fat' Pokrok Sweet Home, eis. 63.

Sweet Home, Texas.

Cteni bratti a sestry na geho kadu!

Uvedomuji vas, le na g e pravidelnd schaze bude odbYvana jako vZdy, druhou nedeli 12. zaki ve d y e hodiny odpoledne. Bratri a sestry, jste pozadu s placenim radovch povinnosti, hled'te sve flay zapravit a tim zamezite nepotrebne dopisovani. Bud'me dbali s y Ych povinnosti a tim si u g etrime mnohe neprijemnosti.

Do vYboru Nemocenskeho odboru v minule schazi byli ustanoveni: K. J. Havlik, E. Kutad a R. Salena.

Br. Karel J. Havlik byl jednohlasne zvolen tajemnikem. Tak, bratri a sestry, kteri jste se je g te nestali dleny nemocenske podpory, a nebo kdyby jste nekteri daii o podporu v padu nemoci, ratite se obratit na na g vybor a my vam s radosti posloulime.

Na g e radova nemocenska podpora nebude vice udilena. Na g i nemocni oleni budou v eas nemoci nav g tevovani a opatrovani dleny nag eho radu, ale musi poladat o pomoc u vyboru na g eho radu.

Mill bratti a sestry, uvedomuji vas, 'le ko giekovou hostinu nebo svaeinu, j1 jsme se usnesli poradat na prvni nedeli v kijnu, byla z jistYch pridin odlolena na treti nedeli tento mesic a side 19. zari v 1:30 odpoledne. Tak, bratri a sestry nageho radu, hled'te se v g ichni dostavit a vezmete s sebou i vale ditky. A vy vzdalenefgi elenove take prijed'te, abychom se mohli v g ichni lepe seznamit a vespolek pobavit, aspori jednou v rode.

Sestry jsou Many, aby prineslv nen na stül jako, kolaee, chlebove zakusky, dorty, smalena kurata, okurky, atd., ke spoleene svadine. 0 zapiti bude postarano jak pro stare, tak pro ditky. Pro tuto zabavu mime ustanovenY vYbor, pozaste vajici z na g ich radovVch pracovnika, J. N. Morris, E. Kutae a G. Hone a tak bud'te jisti, le o v g ecky bude nalelite postarano. V g e bude zdarma.

Bratr tajemnik se taky vyslovil, te bude hledet dostat nektereho z na g i.c.h arednikt z Hl. tradovny, aby k nam promluvil, trochu obveselil a povzbudil k lep g i dinnosti.

Take ma bYt postarano o nejakou hudbu, aby nas , obveselila, abychom zapomeli na svou praci a starosti, nebot': muzika, srdcem pronika. Na shledanou!

S bratrskym pozdravem, Karel J. Havlik, rad. dopis.

V Perska prihoda.

PerskY loch vyslal sveho proslaveneho lekare ke kalifovi do Bagdadu. Lekar, sotvale prijel na misto sveho pilsobeni, se neprodlene vyptaval na zvyky a zpasob Evota u kalifova dvora.

"U nas," ovetil jeden z dvorarra, "lide jedi, kdyZ maji hlad a nikdy ne vice, neali snese jejich Zaludek".

"V torn pripade nkido nebude potrebovati me pomoci a tak nevim, co bych zde delal!" A po tech slovech slavnY lekar nastoupil zpateeni cestu do Persie.

V V Lep i se.

"Po v g ech tech - hloupostech, co jste provedl, y am nemohu dat ruku sve dcery."

"Nemejte obavy. Slibuji, le to ua je posledni." g

y

e sttedu, dne 8. kijna 1941.

HubenS, Skot.

Podvodna kniha.

Irean s Anglidanem mluvil o jednom Skotovi a pravil, ae je naramne hubenS7.

"Je tak hubenY jako vy?", ptal se Angliean.

"Mnohem hubenejSi," del Irean.

"Vy jste hubeny a ja jsem royn'a hubenY, ale ten chlapik je tak hubenY jako my oba dohromady!"

"Rad bych vratil knihu, kterou jsem si vaera od vas koupil: "Historky pro v gecky pripady."

"Prod pak, mil' pane, col se vain to kniha nelibi?"

"Je to holy podvod! Neni v ni vabec aadna historka, kterou bych mohl vypravet manlelce, kdyl ph-jdu pozde v noci domt."

SSSSSSSSSSSSSSSSSSSSS "MUMS

3333

MUM HMS

MN •

1

•

FIRMA K PRONAJMUTI 49 a pill akru v okresu Harris, malS, kousek od sine radu San Jacinto eislo 91. Baviny mifie seti 12.6 akrit a vlakna jest 150 liber na akr, zrnitS7 &lel jest 17.2 Aril. Farina ma velice sluSn6 obydli a sluSne hospodaiske budovy. Pronajme se bud' za hotove neb z dilu. Adresujfe na:

0 0 0

SUPREME LODGE SPJST. ATTENTION FRANK B. STEINER,

Fayetteville,

UE NM

8111 0•

Texas

SSSSS nISM.01111. ......... SIMIS

II "

E,:...1'?r ..t.tii`,V;.xiE:.'f§N

•

IT1EMTE se pine ze ivota a jdete za svou praci s chuti anebo jste unaveni, vye'erpe.ni a nemate vzpruhy neb raznosti? Pachne vag dech? Podivejte se do zrcadla: jsou yak Del rnatne a bez Zivota, jest vase ke lutava, vas jazyk potaZen3.7? Mona, e jste nervosni, trpite Cast3im bolenirn hlavy, mate malo chuti k jidlu, nebo jste obteiovani nezaiivnosti a zka.Zenim Zaludkem a pievalujete se v noci ania byste mohli usnouti. Vite, jsou to pfiznaky, oznaCovane vynikajicimi lekaisk3irni autoritami za Casto spojene s funkcionalni cpou? Mate-li tyto piiznaky a jsou-li zaviriovany g patnm travenim a vyme g ovanfm, pak byste meli zkusiti

DRAT PETRA HOBOKO Casem vyzkou g enY IaludeCni Cinnost povzbuzujici lek 5 pokoleni.

Hoboko jest vynikajici lek sestavenY z 18 razny'ch Ié5ivch koiinbylin a rostlin. Hoboko pracuje hladce a mime s pilrodou v techto 4 daleiiq7ch smerech; pomaha Zaludeeni Cinnosti; p r a v idl u j e stieva; zvy5uje vyme5ovani pro-10

stfednictvim ledvin; napomaha a urychluje tra.veni. °petite Si Hoboko does fate se dobremu zdravi, ktere ma opravnene bfrti Irak.

Dra. Petra LeEivsr* Olej Liniment Protihnilobm-, uti5ovatel bolesti v pouZivani pi-es 50 rokil. Rychla Cleva od revmatickYch a neuralgickYch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch a bola. vYch svaln, namoienin, odtenin neb vymknutin, svedicich neb palicich nohou. Utieujici. Zahfivajici. CispornY% Zvleitni Nabedka — Obiedneite Dfles1 Jako zvla gtni "seznamovaci" na. bidku — pogleme vein ZDARMA 2 uncovY vzorek Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 uncovY vzorek Magolo s objednavkou Hoboko: O 11 uncova le.hev Dra. Petra Hoboko — $1.00 poitou vyplacene (2 uncove vzorky zdarma).

0 2 pravidelne 600 lahve D r a .

Petra LéCivého Oleje Linimentu — $1.00 po gtou vypla. cene.

O 11 unc. Dra. Petra Hoboko a 2 pravidelne 600 velikosti lahve Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu za $2.00 po gtou vy. placene.

O O. 0. D. (poplatek pHpoeten).

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

Chicago, Ill. Dept. D811-50

Ve steedu, dne 8. iijna 1941.

Kyjovsko a Zdansko ye svc ch °belch r

41111■0•1111101111111.11111.0■041110411111114

Uhtice laSivaly samostatnou farnosti az do valky tticetilete, kdy farnost zanikia. V prvnich dobach keest'ansk3ich na Morave ptifateny byly k Uhticilm i sousedni obce Damboiice, taroaide a Nasedlovice a2 do 14. stoleti. Od r. 1672 jsou Uhiice ptifateny do Dambotic, kam neni ptime silnice; dlouholete snahy obeanu o ptifateni do bliMich 2aro§ic nebo zis izeni samostatne fary zristaly bez vSrsledkil. kola je etytttidni. NynejSi skolni budova byla vystavena roku 1886 uprostked osady. Stara, jednottidni skola, nyni hostinec vystavena byla r. 1827, ati do to doby dochazel do Uhtic dvakrat tSrdne preceptor z Dambotic.

Patovni Mad je nyni v 2aroSieich, obvodni Mud a kontribueni fond 2aciriskS T v Damboticich. Uhtice bSrvaly odtiznuty od sveta; jedinSm pojitkem byla cisatska silnice, k niz veak silnice z Uhtic vystavena byla teprve r. 1903. tasteene zlepeeni nastalo, kdy r. 1908 byla oteftena mistni draha 6eje-2clanice. Od r. 1925 zavedena po statni silnici autobusova doprava dvakrat denne do Slavkova, dim'Z zkracena testa do Brna na 1 1/2 hodiny; i ke Kyjovu se doprava Z minulosti obce. - Kdy osada byla za162ena, neda se zjistiti, ale jiste , naleM k nejstarAim nag eho kraje. Kdy se rozAitilo nemecke ztizeni v nagich zemich, ptigly take Uhtice v ni ruznSrch panskSrch rodri, ktere se vAak stale menily. Byli to vetSinou zemani, z nich't nekteti se psavali z Uhtic. Ve 14. stoleti jmenuje se Piech a Jan z Uhtic, tento byl take panem na Nenkovicich. Jaroslav Racek z Uhtic zemtel r.

1545 a byl pochovan ye vlastni hrobce uprosteed chramu, jak je zapsano na desce kamennou hrobku ptikrSrvajici (nyni pod dladicemi). tast Uhtic drzeli dlouha leta pani z Kounic a na Slavkove, kteti zde usadili nemecke novokttence. Kdy2 pro Mast na povstani proti Ferdinandovi zbaveni byli majetku, piipadly cele Uhtice dceti po zemtelem Jaegrovi Anne Salomene Podstatske, ktera je za valky tticetilete prodala Maxmilianovi z Liechtenstein)). V drieni tohoto rodu ztstaly Uhtice al do nal doby.

Roku 1656 napoeteno bylo v Uhticich jen 7 domri se 40 kusy obdelanS7ch poll, z &hots jate 4 usedlosti behem roku zpustly. Podi3orou vrchnosti vzrostl jiZ" v nasledujicich letech podet obvatelstva a obydlenSrch domti ptibylo o 21, avAak jeete 39 domtt zustavalo pustSrch. do r. 1848 povinni byli etvrtlanici robotovati 2 dny v tSidnu, celkem 104 dni rudni prate v rote, chalupnici 26 dni. VSTkupneho platili etvrtlanici 62 zl. 42 kr.

Mimo pametihodnSr kostel s dvojitSrm ktaem na ve2i bSrvaly peknS)m parnatnikem minulosti historicke lipy stojici pti cisatske silnici v zahrade panskeho dvora Janova. V tech mistech u Spalence se sail (jak blfte uvedeno pia 2aroAicich) po bitve u Slavkova dne 4. prosince 1805 cisat rakouskSi Frantik I. s Napoleonem. tenek Racek.

V V 50. VETEROV. Ani na Veteitv kronikat Ant. Elzner ve svSrch zajimavSlch parnetech nezapomnel, v2clyt' byl vetetskSr'm rodakem. Vypravuje: ye *Mame na ripati vrchu Klobouku stavala tvrz se dvorem, valy teto tvrze jiz od r. 1517 puste jsou patrny podnes. Jest tam i loch (dira), a v ni jsou podle povesti zakleti Habani.

Touha po pokiadech na tomto hrade dodala zmuillosti brattim 8tepanovi Chromemu z Vetetova a Vaclavovi Chromemu ze Stralovic. Uminili si nebati se a v noci se prokopali pod hradisko dlouhou etolou. Pro kakIST ptipad vzali si do kapsy i svecene "odrobinky" (chleba), aby Habati kacii k nim nemohl. Bylo to zadatkem btezna r. 1875 v pa. ijovem tYdnu. Chodili tam kopat n6kolik noel a jig m li dira 15 In

Straw

VilliTnile dlouhou a Aachtu do zetne 2 m hlubokou. Tu 5. btezna po pillnoci utekli domil "cell bez sebe", 2e pry jich cosi Skrtilo a melo to oei jako tante.

Stepan Chromy 7. biezna z polekani zemtel.

Vetetov lezi na severnim Upati vrchu "Babylonu", neboli "Veselky" (Stre,ZovskY kopec), posledniho vYbeZku Chiaba, od Kyjova vzdalen 6 1/2 km na severozapad.

Obec ma tvar obdelnikovy. Rozloha obce 822.86 ha, z toho je poll 487.59 ha, zahrad 13.18 ha, vinic 2 ha, pastvin 42.79 ha, LiechtensteinskYch les)) 258.76 ha, neplodne ptidy 2.27 ha, yetejneho statku 10 ha, zastavene plochy 6.27 ha.

VelkSrch usedlosti je 5, stkednich 40, malYch 90.

Severozapadne Vetetova je cihelna, nejniXei misto v katastru obce (205 m), nejvySk misto je "Babylon" 419 m, odkud2 je videti Pavlovske kopce a Male Karpaty Nil nee Babylon jsou Nove hory, Lyse hory (356 m) a Klobouk (Va la). Posledni dy e, jako i strati zapadne od yetetova, zvana, OSkoruSni dui, jsou pastviskem.

V katastru obce jsou lomy na §terk-a stavebni kamen pod Babylonem ve VeselVch, menSi v Lys3ich horach a v NovS7ch horach. Ve VeselSTch se jeSte pied 60 lety tavivala delezna ruda, krevel. Byla zde i opuStena, hut' "Smelcovna", dnes vila akad. malite Jana , KOhlera. V Ly0ch horach jeSte pied 3 lety byla zachovana dlouha Stola "Dradi dira".

Na strand' vS7chodni proti kopci Kioubouku je cast Vetekova Jablunka: tam prameni Vete.skS7 potok, tede humny Jablunky, Dediny, Korabem a Zahradami, dale Dily a u cihelny se vleva do Sildneho od Nechvalina. Ten je p zesilen potridkem z oblasti OSkoruSniho dolu a Chraseovic. SridnS7 potok teee k zapadu na Rztny, kda je regulovan, a vleva se do Loveickeho potoka. Obec trpi nedostatkem vody.

Vesnice je oteviena severnim vetrrim a uzavtena vysokSimi kopci pied vetry jiznimi, proto podnebi je dosti drsne. NejhorSi vitr je "Nechvalak". Proto setby i sklizne se nekdy zpo2d'uji a2 o 14 dni. V lesich jsou vetSinou stromy listnate, Thiene jehlidnate. Hnizdi tam mnoho slavikri. jsou take utoefetem nekolika stad srn a mnb2stvi baZ'antri. Kiddy lesnich stromri nalezaji odbytu na pilach ve Zdanicich a v KyJove ,otechove a tteMove kiddy v brnenske Zbrojovce. Pamatne jsou take dva velke bile topoly (populus alba).

Popisn'ch &sell je 203. Domy jsou seskupeny podel silnice (Dedina) a podel techto menSich ulidek: Na zabrani, BoZi muka, V zahradach, Korab, Slepica, Jablunka, H1o2a. Stavby jsou podelneho tvaru, jednotneho typu z tvrdeho materialu. NejvyMi budovy kostel a jednopatrove, fara viloveho slohu jsou viditelne z ky. Kostel byl vystaven r. 1902 a fara pia nem zkizena r. 1909 rytikskYm tadem ktiZovnikii s Cervenou hvezdou z Prahy. Do to doby chodili Tide do farniho kostela do Loveic, nebo do Archlebova.

V obci je trojtfidni obecni budova byla postavena roku 1821 a pkistavena r. 1887. Je 'Oak naprosto nevyhovujici. Take vzhled vesnice neni valnY. U kostela je rozsahle zbokenige sklepti.

Vetetov me. 838 obyvatel narodnosti Ceske, nabolenstvi kimsko-katolickeho, 4 osoby eeskobratrskeho vyznani a 6 eeskoslovenskeho.

Nate& je na pkechodu od slovackeho k hanackemu ("Streeek vetekske kikali: Nedbete na lickSr tedi".) Kroj nosi hanackY, li gci se Upine od slovackeho kroje sousednich Sobiilek.

Velka vetSliia obyvatelstva jsou zemedelci.

Chudk lade jsou zamestnani v kyjovske sklarne a v uhelmich dolech, v mistnich lomech, v lesich a v cihelne. Nekteti chodi odvodriovati pozemky daleko do okoli a na Slovensko. Z mesel jsou nejvice zastoupeni pokrYvadi, jezdi az na Podkarpatskou Rus. V zime pletou v chudgch rodinach slamenky (oSatky), ktere rozna,S'eji daleko po okoli.

Obecni majetek tvoki: obecni dam, obecni pole 11.82 ha, pastviny 23.03 ha a kousek lesika "haj Svobody".

Obci vede okresni silnice z Kyjova pies Sobulky, do Archlebova. NejbliMi stanice asi 1 hod. vzdale' Zeleznieni je ve Zdanicich, nYch (lokalka 2danice-teje). Spojeni autobusove je ze 2aroMe do Kyjova (pies Archlebov, Vetetov a Sobillky). Poetovni, telefonni a telegrafni Mad je ve Stralovicich.

Roku 1131 dva lany ye Vetekove patiily lenem kostelu v Bkeclavi. Podle Vetekova se psal kolem r. 1350 Bugek, nekdy take Ja§ek z Vetekova zvanY, jemut pattila cela obec. R. 1389 de.val si pkidomek z Vetetova take oernin z Popovic, jen v to dobe koupil east osady. Majitele se pak stridali, a2 na poeatku 16. stoleti koupil Veteitv s dvorem a pustou tvrzi Proeek ze Zastkizl a jeho synovec Jen ze Zastfizl, pani ye 2clanicich. Od to doby byl Vetetov soueasti panstvi Zdanskeho. Od r. 1569 a2 do valky 30lete drzel Vetekov Oldfich z Kounic, pozbyl jej vSak jeho vnuk Karel pro vzpouru proti cisaii, kterY jej daroval Maxmilianu z Liechtensteint.

Tomuto rodu pattil aZ do zru geni roboty. Roku 1618 bylo ye Vetetove 52 domii, i jatka a 4 Cihadla pro ptadniky.

Roku 1644 byla zalo2ena Zdanske, matrika, kam svYmi zapisy pattili Obeane vetetAti. Z r.

1714 jest zachovana neporu gene, peeet' obecni, majici ye znaku radlici, srp a krojidlo. R. 1717 byl Vetetov piifaien do Loveic.

Pomery poddanske do doby cisaie Josefa II. byly krute. Vetet§ti robotovali tYdne z 1 lanu 4 spfeZne 2 dni, z 1/2 lanu 2 spkeZne 2 dni, ze 1/4 lanu s 2 osobami 1/2 dne, domkaki z chalupy 1 den pesky a davali poplatek pulletne o sv. a sv. Michalu za husu po 13 1/2 krejcaru, za slepici 7 kr., za vejce po 1 haliri (za 12 vajec 3 krej cary) .

Osed1S)ch domt bylo 44. R. 1790 bylo ye Vetetove 100 domil a 525 obyvatel. Az do r. 1884 mival starosta na tabuli napied /lapis nerneckY a UditelskST sbor. dole deskS7.

V obci jsou 3 obchody se smiS'enYrn zbaim, 2 hostince a 2 spotitelni spolky: Raiffeisenka a Kampelidka. Mimo obecni knihovnu (272 svazlob ma knihovnu mistni odbor Narodni jednoty a Orel.

(Pokra6ovanD V I Hitler mel v jedne veci pravdu, kdyt. tekl, ze demokracie jsou slabe. Pravda, my zde ye Spojen3"7ch Statech nejsme dosud ye valce, ani kdy nam Nernci potapeji lode, protode jsme dosud neutralni. V Evrope vSechny nemeckSrmi zlodinci okupovane zerne byly take - neutral-1

V obci je sbor dobrovoInSTch hasieri, Orel a sportovni klub. V obci bylo 6 legionatii. PadlSrm ye valce je venovana pana6tni deska,. V Ipostele,

51. ZDRAVA VODA. Prvni pisemnS7 zaznam o osade uvadi, .2e v 11,-; doll pohorskem za Z'aroSickeho farate Vaclava Alandy Sktivanka (1694-1701) vyskytl se pramen, virou lidu povalovan3i za lecivy, jen ihned dal podnet k vystaveni koupele a hospody dosti prostranne. Podle pramene byla pojmenovana nova kolonie Zdrava Voda. Na laznich je dosud znak z roku 1733.

Lazne patrily k cisteriackemu klaSteru na kterST byl zalaen brzy po r. 1220. Toho roku daroval toti2 Cast 2aro§ic kral Piemysl 0takar I. cisteriackemu klaSteru na Velehrade (Listina vydana v Hodonine r. 1220). Druhou east 2aroAic daroval hrabeti Konradovi z Hardeku, kter' ji venoval temu2 klaSteru. Cisteriaci velehradAti zalozili v katastru obce 2arogici v mistech nynejSi Silnicne, klaSter s poutnim. kostelikem "kapli mezi vinicerni". Dle Ustniho podani kaple jiZ" davno tam stavala. Od r. 1323 pattily 2aro§ice s kla gterem na Silnidne panenskemu klaSteru tadu cisteriackeho na Starem, Brne.

Kdy za vlady cisate Josefa II. byl klagter kostelem na Silnidne zruSen, koupil lame ve Zdrave Vode r. 1794 Josef Gisley, chirurgus inratus, za 600 zlatSich rVnskS7ch. Tenkrate byl hostinec na 1 poschodi a nahote mel 8 pokojikii pro hosty. V navSteve nastal vSak pokies, nebot' pozdejSi majitel prvni poschodi hostince zboural; aZ" r. 1894 bylo opet vystaveno prv-, ni patro, v nem2 je 13 pokojiku. V posledni dobe opet navSteva, lazni vzriista. Davaji se zde tak zv. "banriky", to jest: odebird se ze,ko2ni krev. Je to sekani 211y, ke kteremu snad lekatt zaujimaji opet ptiznivejS1 stanovisko. Od jam do podzimu ordinuje zde lazefiskS7 lekat.

.

Ve stfe du, dne 8. fijna 1941.

Stream II.

New York. — Cestujici, kteti zde pristali na portugalske parolodi Nyasa tvrdi, ke Anglioane byli by v srpnu shledali okupovana, fizemi v Evrope skoro nechranene, kdyby byli bYvali podnikli Utok.

Ztraty Nemcu na mutstvu a váleonem materialu v Rusku byly tak hrozne, ze vybrand vojsko z posadek na zapade musilo bYti dopravovano na vYchodni frontu. Mladi vojaci, kteti byli odtud odvolani, byli nyni nahra&ni italskYmi vojsky a staraimi Nemci.

Dr. Carlo Soria, 58 let stark, bYval9 bolivijskY vyslanec v Nemecku a Belgii, pravil; 2e Nemci odvolali veech 15,000 vojakt, kteti konali policejni slidbu v zemi krale Leopolda. Pravil, ze pomery v Belgii jsou hrozne aze sabotal je velice rozSitena. 0 Belgidanech iekl, elm vetei mail hlad, tim tvrdeimi se stavaji.

Mrs. Hedda Hoffmann, Rakueanka, potvrdila zpravy o takYch nemeckYch ztratach na vYchocre a dodala, Ze nemeati dustojnici vyslovuji obavy, 2e budou poraleni v zimni kampani.

C H. CHERNOSKI PRAVNIK

veglere soudni zaletitosti. rtadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

Vyfizuje

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY otNT LEKAR Brfle spravne pripravene. as dle Umluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

MAREK - BURNS POIMEBNt DOMOV

'4

V hodine zarmutku najdete u

nas nejlep'Si polifebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, keditel.

Tei prodavame pohiebni pojiiteni od 1 mesice do 80 rokil stall Ambulance ye dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME —::=.TEXAS CAMERON,

.................................

Van Pharmacy A. F. eERNO gEK,

ftIDITEL

‘....

4,

"---114

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zdsoba lekarnickeho zbai. Jedina eeska lekarna v Houstone.

NavAtivte nas.

Telefon: Beacon 32105.

RED FRONT

Cesksi Jidelna, Restauraco a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefoli: Beacon 31734.

Pravidelne. jidla a lunee, Nejlep g soudkove a lahvove p1vo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlitAtni stoly pro rodiny.

Dr. Chas. J. Hollub Ceskt Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi gh 9745 !Telefon fltadovn.v: Preston 2553 VYKONANA POHttEBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni ilstav sPaAvNE

pohotovS7k sympatickemu vykizeni nezbytnSTch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho polikbu.

Levne ceny jsou na§i zasadou.

PACE EDWARD Pohiebni iiditel.

Olen

8.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

1

Produkce brusinek v hlavnich statech, jee produkuji toto ovoce, 1.ykazuje nasledujiel dislice, z nich'a prvni znadi lonskY rok a druha odekavanou &oda letoeniho roku: Massachusetts 332,000 a 430,000 sudt; New Jersey 90,000 a 92,000; Wisconsin 121,000 a 113,000; Washington 25,200 a 33,600, a Oregon 12,100 a 10,200. Hlavnim dodavatelem brusinek je tedy stale leete Massachusetts.

Tato produkce zahrnuje tabu jak z pfivodnich planYch rostlin, tak i z umelYch dili pestovanYch kultur. Umele pestovani brusinek bylo zahajeno po prve v Massachusettsu kolem roku 1880 a pozdeji proniklo I do Anglie a Holandska.

SpravnY deskY nazev teto rostliny je veak brusnice nebo brusina.

Nejlepgi 'Zeno, vkly ma v povaze neco ze sily mute a nejlepS1 mule nee° z dobrotivosti teny.

Miss Mulockova. * * Zivot z minut se sklada.

2ADNA OTRAVA KRVE OD ZRANENi SE NEVYVINE!

Dd-li se na bolest Nonat. PuchYte bez obavy mono propichnout, nechat vodu vyteci, priloti-li se tato vYborna, mast na postitene mis4VSude v katde domacnosti, katae thine by mela bYti tato neobyeejne leeivosti mast, j12 Tide zazraenou nazyvaji, by v Cas potreby hned po ruce byla. Ona ale tee vyleei povstaloa otravu krve, at' od hrebiku, rezateho dratu, skla, Stipnuti jedovatYm hmyzem, neb od jedovatYch bylia neb jinak povstalou. Je proto podivuhodna, anto kaidou nedistotu a tela ven odvede, ale pti zraneni distou krev zastavi. Tisice ji dekuji za Washington, D. C. — Francouz- podivuhodne vyleeeni. ska ponorka Surcouf, nejteZei ponorka na svete, majici 4,300 tun vodniho vYtlaku a pattici "SvobodnVm Francouzfun", je v ptistave Portsmouth, N. H., za fleelern oprav, Cena Nonat je poStou 55c a $1.05. jak bylo oficielne oznameno.

Ptejte se vaSeho lekarnika neb jedJe jednou z tech francouzskYch natele, ale nic jineho neberte, radeV V LondYn. — Emanuel Tsouderos, valednYch lodi ,jejichk muastvo po ji pfSte primo na naSi. adresu: R. C. MILLER & CO. premier tecke vlady v exilu, pro- kapitulaci. Francie rozhodlo se poAltadena, Calif.

P. 0 Box 285, 2e mezi italskYmi a nemeckY- kraCovati v boji proti Nemecku. mi vojaky v okupovanem itecku dochazi k CastYm sraIkam a dodal, ze bylo nutno poslati 14 italskYch divisi do jinni easti teto zeme.

R. 41 dale, 2e "je s podivem, 2e italske vojsko zda se bYti lepe disciplinovane net nemecke".

Mluve na tiskove konferenci pravil, 2e tecke letectvo a lod'stvo spolupracuje tesne s anglickYm letectvem a lod'stvem na Sttedozemnim moti a stiednim vYchode a 2e nejmenSi Cast valeeneho a obchodniho lod'stva nepadla do moci osy.

Polovina obchodnich a etvrtina válednYch lodi byla znidena pri evakuaci Recka.

V V Atlantic City, N. J. — Industrial Union of Marine and Shipbuilding Workers of America, sdndend v C.I.O., odhlasovala si, aby z jejich tad byli vypuzeni veichni komuniste.

Za nekolik hodin pote tato unie na sve vYrodni konvenci odepiela vyhoveti 2adosti o znovu ptijeti dvou bYvalYch Utedniku. lokalky Cis. 14 v Baltimore, kteti byli z unie vyloudeni pied nekolika mesici na ob2alobu, 'te; agitovali pro komunis1 mus.

Byli to Edward Dorland a Carl Bradley, z nich2 prvni byl ptedsedou a druhY obchodnim jednatelem baltimorske lokalky, kdy'Z byli vyloudeni. Konveneni vYbor schvalil jejich vyloudeni a navrh, aby jim bylo dovoleno promluvit pied 151 delegaty, byl zamitnut hlasovanim.

John Green, piedseda unie od jejiho zorganisovani roku 1933, byl znova zvolen piedsedou na dale' MALI POPLATEK JEST POtiTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD rok a podobne byl °pet zvolen i MAJETKU. " Philip Van Gelder do fitadu sekretale a pokladnika.

Jedno a S.P.J S.T. ma dostatek penez na p (fray na majetky

Pu eky jsou povolovany no, pozemky a mestsky majetek.

UROK POtiTA.N JEST

/2 procentni sleva, kdyi jsou splitky a urok suravne odvideny, tedy urok obnaii pouze

Washington, D. C. — Department zemedelstvi ptedpovida, *te letoeni produkce americkSrch brusinek dill Cranberries bude obna g eti asi 678,800 sudil. Za podklad k tomuto odhadu slou211 sta y brusinkovYch kultur z konce srpna 1941. Lonskeho roku se sklidilo 580,300 sudil brusinek.

ZAJIMATE-LI SE OBRAtTE SE NA FILAVNi I%AD

Supreme Lodge MIST. FAYETTEVILLE, -::-

TEXAS

Ve stkedu, dne 8. tijna 1941.

v*RTNt FINANtNi ZPRAVA POMOCNE AKCE ZEN.

TISiCE SI POCRVALUA TENTO ZNAMENITY, DOMACI LEK, KTERY NAPOMAHA CHUTI K JIDLU A POVZBUZUJE ZAZIVANi . . .

Dostailte si jeite dnes SEVERAt

BALZOL U SVEHO LEKARNIKA DVOJI VELIKOST KDYBY LEKARNIK NEMEL. NEBERTE NAPODOBENIN A OBJEDNEJTE PRIMO OD VitROBCIJ KDO JEDNOU SEVERUV BALZOL ZKUSIL, NEOHCE BEZ NERO BYTI!

5k 85c

W. SEVERA CEDAR RAPIDS, IOWA

DO TEMPLE A OKOLI! Temple bude mit nejlepe zatizenou "Locker Plant" (mistnost k udrZovani zmrzleho masa, atd.) v Texas.

Velka fispora k uloleni vaAeho masa, drubeZe a zeleniny.

ZAMLUVTE SI SKRIlil NYN1!

Poplatek obnaS1 $1.00 mesiene.

Zapocne 15. iijna Upina sluZba chlazeni, sekani, baleni, naloleni a uzeni masa — Sousage udelarty die

FROZEN FOOD LOCKERS d & Barton, TEMPLE, TEX. C. J. O'MALLEY, majitel Telefon 2493,

Za Voelky ze Seaton zaslala ri.

K. Fojtagek: 4. zaii. Na ésl. oervenY ki•IZ $ 12.00 12.00 Na pomoc. akci'Zen 5.10 elen. pHs. Zen Houston no: Primo na stat. pokladnika zasla no: 2. zaii. Vac. Kvasnieka Ro54.00 wena 4. zaii. Pi. Kamila Fojtakk 25.00 pro esl. letce v Anglii 23. zaki. F. J. Moravek, Robs2.00. town, esl. vojinfim $110.10 Prosim ctenou redakci o kvitovani jmen dam, ktere Si zaplatily elenske pkispevky: Betty Dookal $1.00, M. Forai 60c, Rosie KoneenY 25c, Berta ' ubik 60c, Mildred Aubik 60c, R. Zimmerman 25c, A. Koval'. 60c, Rozina Hrugka 60c, St. Novotna 60c.

Pi. K. FojtaOkova, budete se asi myslet, jak to ptijde, Ze jâ jsem obdrZela oba Va ge eeky ku kvitovani. Podam male vysvetleni. Penize zasilane esl. eervenemu kiiii, esl. vojintim, na cigarety a podobne, spada pod pomocnou akci Zen, ktera teZ ptijima a od. esila, obnokne O"atstvo. Penize dostane zase statni pokladnik, kterY je kvituje ye svYch knihach a odtud jdou na patfiene misto.

Co se tfde nakho bazaru, v'Oe pane pokrdeuje, ale mame legte mnoho prate pied sebou. Ve etvrtek jsme odbYvaly schtizi sester Pokrok Houstonu Cis. 88., ktera byla dosti eetne navO"tivena. Pi. Fr. Romaneikova nam pfivedla sebou miou nay S'tevu, a sice jeji sestru pi.

M. Skala z Berwyn-Ill., a pi. Johanku Mancl z Milwaukee, Wis. Velice nas jejich navSleva tèiia, neb obe damy jsou samy fisrnev. Slibily, e zde v Texasu zustanou jete nejakY eas, a na geho bazaru se jiste gaeastni. Dekuji obema za pfispevek na bazar.

Byla jsem pote'Oena, e vgechny sestry ochotne pkijimaji praci na ne vlolenou, a Ze ji bude dost, to jest jiste. Take dary do kuchyne se nam schazi, ale bude toho asi hodne zapotiebi, proto kdo by nam chtel neeim pfispet, prosily bychom, aby jste nam nechali vedet v eas.

Zavolejte na sestru R. Hanusovou, ona ma na starosti nakup do kuchyne, tak aby se mohia podle toho iidit. Nas vOech pianim jest, abychom co nejvice ziskali, neb na'A boj neni dosud dobojovan, zda, se, Ze to nejhor g ted' Jmenem Pomocne akce'Zen, dekuji vkm claret= a tnime se na shledanou na bazaru dne 26. fijna.

S heslem: Zvitezime!

AneZka Svaeinova, 5625 Darling, Houston, Texas.

V — ena koupila takovou S'ikovnou pohovku, e nekolika pohyby z ni udela postel.

— To je toho! To ma Zena, kdy2 pfijdu pozde z hospody, udela z postele razem kazatelnu.

ZmYlene, neplati.

"Tak, ty jsi ted' provdana za Jima? ITZ'clycky jsem si myslila, je to jen flirt."

"JIM tO.xnyslfl take."

Strum MI.

LondYn. — H. G. Wells, proslulY anglickY spisovatel a historik, navrhl svetovYm vtdcum vedy mezinarodni kee, federalni kontrolu vS'ech piirozenYch zdroja a pronilzave socialni a hospoddiske reformy v celern sveti.".> po skoneeni teto yalky. fzekl Anglickemu sdruZeni pro pokrok vedy, Ze, bYti mir na zemi, musi byti zavedena federalni kontrola vzduchu a materialu mezinarodni dopravy."

Miuvil k ueencum z 22 zemi a pravil dale: "Pak je tieba, abychom zachranili na gi planetu pied znieenim bezohlednou politickou a namezdni apropriaci.

"Mute to bYti provedeno pkijetim planu Gifforda Pinchota, bYvaleho gu yernera Pennsylvanie pro federalni uchoyani pkirodnich zdrojti. musime ueiniti zakladnim zakonem na zemi proste prohlakni lidskYch pra y, je2 zajisti pro kaldello eloveka fleast na techto zdrojich a smysl zodpovednosti na nazi planete".

Na hrubY vtip hruba odpoved'.

NovomanZele se vraceli ze svatebni cesty. Jejich auto ujildelo venkovske testa a potkalo farmare s mulou. Zyike se °tail° za autem a zlostne zafrkalo. PiesycenY Zenich chtel nevestu poAkadliti a tekl: "Tvaj pfibuznY?;

Washington, ID. C. — Department zemedelstvi oznamil, ae koupil 5,048,067 liber americkeho sYra. fjkednici pravili, e je to jedna z nejvet'Sich koupi potravin od zahajeni pomocneho programu pro Britanii.

Pravidla departmentu zemedelstvi vOak brani, aby bylo oznbmeno, kde byla tato koupe uzavic ena nebo kam koupenY sr bude poslan. A2 do voerefSka department koupil celkem 73,435,311 liber sYra, kterY je v obchode znam jako "American cheese".

Buenos Aires, Argentina. — President pravil ye svem poselstvi k senatu, Ze 128 nemeckYch dastojnikil a namoinika z 1,055 internovanYch Clenü posadky potopene bitevnice Admiral Graf Spee prchlo z koncentraenich tabort v dobe 21 mesict.

Nabytek vieh© druhu!

Primo z tovarny k yam Zbai dobre — Ceny levne 40 ROKU ZKIJENOST

Tesai Furniture Co I.

5906 N. Main — Tel. Tay. 6063 Naproti budove kadu Pokrok Houston els. 88.

"Ano, ale teprve od nakho sriat- I HOUSTON -:TEXAS 5" ku," zaOveholila nevesta.

Zumuliumwailtiutimuniumumuitunnumnilinitiumuniuminti4 I.

Ochotnici IáduStefinik Cis. 142, v Houstonu, Texas

sehriji v Peden, dne 12. Nina V JEJICH BUDOVE NA COTTAGE GROVE DIVADLO POD NAZVEM

"tESICA LEGENDA" Slavnostni scena o 4 jednanich, pIi dem2 vzpomenuto bude na eskoslovenskou Republiku.

OSOBY: Jan Horak br. Jan Syreek Anna, jeho Zeno, ses. K. Otyrtnikova Jenik c jako 8 let Y ses. D. Storm br. Jerry Lebr jako 20 let Y Dukk, pkitel Horakuv br. OldIich Vala ses. Maienka Vajova Annieka RaZenka ses. Stela KuZelova ses. EliOka Cikalova Zdenieka selska deveata Hanieka ses. Rtitenka Lebrova ses. Elsi Shillerova Rezinka br. Karel 8moldas Tome'S br. Jerry Cermak Vaclay sena hoei, br. Karel Cikala Jiti J L br. Bedfich tvrtnik Vesely vojak br. Jerry Tkiska Sanitni vojak br. Jerry Cermak Prvni vojak br. August Schenk DruhY vojak br. Alois Vaja ListonoO I. jednani na sv. Annu 1914. — II. jednani v polnim nemocnienim stanu. — III. jednani, ve svetle svobody. — IV. jednani po 20 letech.

Vetere a tanec pi novern Michalskem orchestru z Crosby, Texas.

ZPEVY DOPROVAZI SES. BOZENKA SILHANOVA VSTUPNE: 35c (TAX INCLUDED) ZileATEK VE 4:30.

Uctive zve, ZABAVNI VISOR (TELEFON V. 22079)

Pou g ivejte k oznamovini

Maly Oznamovatel Pkijme se device pro domaci praci. Mrs. Scott Reed, Groesbeck, (41-p) Texas.

MALA KU!tATKA 3arred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkSreh bilST eh, dernSreh, lanedSrch a ilutYch Leghornek, Aneonas.

Take vybrand slepieky, neb raiz/lane slepidky a kohouti - za nejlevnejgi ceny. Vgechna kutatka ptichazi z vybranSrch, krevne zkougenSTch stad. Pig te o ceny. Von Minden's Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz)

Pfijme se device k udeni se ye fotograficke dilne, ktera, mule konati mu2skou praci. Pig te na: Acme Photo, 4402 Schuler, Houston, Te- Bigri TABAK, start', lehke druhy, (41-c-R.) prodavam: 10c, 15c, 20c; cigaretovY xas.

30c; Havana 35c lib. nevyplacene. girt Ptijme se: - Zkugene devde V. Kratochvil, Portland, Tenn.

(40-43-p) neb Zena stati od 20 do 30 let, k vykonavani vteobecne domaci prace a vakeni. PiAte na: Mrs. S. Coleman, 4437 Druid Lane, Dallas, Texas.

(41-c) Soukenne s kolenYmi pode'S'vemi Sazenice - zelove, hlavkovY salat, 300 - 50c, 500 - 70c, 1000 - a nizkYmi gumovYmi podpatky. $1.25, vyplacene. Uspokojeni zaru- NIZKE CERA od cis. 4 do $2.10 Ceno. Raymund Mladenka, Hallets- do cis. 7. $2.25 a od cis.

S do cis.

10 (41-42p) ville, Texas. g NEROVACi od VYSOKE $2.75 Na prodej farma 45 akrt, 'der- Cis. 4 do eis. '7., $3.00 nice, 3/Se v obdelavani, na 'Aterkova- a od `cis. 8. do els. 10 ne ceste 3 mile severne od mesteeka Pog tou vyplacene.

San Gabriel v okresu Milam. Proda JOS HRADIL TEXAS se s malou splatkou a na libovolne SEALY, podminky. J. F. Chupick, Fayette(41-43) ville, Texas.

Papuee. PapuCe.

IMMIKNINKMINI11.411.00....11.11011.41• ■

0.4

Piijmou se: - Dve deveata, sestry neb pkitelkyne, neb matka s dcerou k vykonavani v geobecne domamaci prace, pradlo a k opatrovani maleho ditka. Volne dny dle p rani. Mzda $10.00 pro zadatek. Mrs. Roy Smith, 757 Foxdale Ave., (41-c) Winnetka, Ill. ors ZELOVE SAZENICE: Early Flat Dutch a Charleston Wakefield, 1000 za $1.00, po gtou vyplacerid a uspokojeni zarudeno. - Jewell Plant Farm, Mart, Tex. (39-41-p)

sir

Zelove a salatove sazenice nejranej giho druhu, 800 za $1.00, pog tou vyplacene a rudime za uspokojeni. - Mart Plant Farm, Mart, (39-41-p) Texas.

Mgr, Hledam spolehliveho delnika od 28 do 55 roka stati, na farmu, kterY umi pracovat v poli, kolem domu a tiditi automobil. Hlaste se u: J. M. Hollub, Route 5, Schulenburg, (39-41-c) Texas.

MY FOTOGRAFUJEME VE VAgEM DOMOVE

Acme Photo FOTOGRAFISTI Cokoliv - Kdekoliv - Kdykoliv 4202 Schuler - Houston, Texas.

Jsine eleny S. P. J. S. T.

ye stied% tine 8. tijna 1941.

VtISTNi8

Strana 24.

Oznameni zi.bav itAD PRAHA US. 29.

TAYLOR, TEXAS. •

•

•

11. tijna - Tom Dickey and His Show Boys ze San Antonio, Texas.

18. fijna - Happy Dan and His Melody Boys z Granger.

25. fijna - Adolf and his Boys ze Schulenburgu, Texas.

1. list. - Herbert Kaiser and His Melody Boys, z Tylor.

8. list. - Geo. Moody and His Orchestr, z Taylor, Texas.

15. listopadu - Cecil Hogan and his Swingsters z Austin.

22. listopadu - Allene Thomas and his Blue Jackets, z z Temple, Texas.

Philadelphia, Pa. - Philadelphia Industrial Union Council, representujici skoro 100,000 &em v uniich, sdruZenYch v C.I.O., rozhodl, ze komuniste, fa'Siste a naziste nemaji miti v uniich iadnYch TABAK dobrY na koukeni, za nickYch mist.

16c, 20c a 25c libra, dopravu vyplatim. M. Prohaska, Portland, Tenn.

I pro nejvdt gi bolest je balsam.

-E. Sue (40-41-p)

zgir, Plijme se Ceske device. neb zena, kterd by chtela miti domov a vypomahat pti domaci praci na Hlaste se u: Lambert Peterson, Elgin, Texas.

(40-41-c)

had Svaz techoslovanii Cis. 92, y e Fort Worth, Texas OSLAVUJE 31-LETE TRVANi RADU A TRETt ViROti OTEVRENi SINE

v Wade dne 12. ilina 1941 PROGRAM: SPOLECNY OBED VE 12:00 HODIN 1. Zahajeni slavnosti ye 3:00 hodiny odpoledne americkou a 'eeskou hymnou.

2. Proslov a uvitani nav gtevnika - br. pkedseda J. R. Bartek 3. C?rernoniat, pkedstavi fikedniky Hl. Ur., kteti promluvi v keel anclici é i Ceske.

4. Hadta "Hej, Slovane", se zpevem v'Sech 5.. Deti - cvideni s kvetinami, ktere jsou: Alice Jo Gregory, Georgia Polagek, Francis Milan, May Jean Hill, Benerly Bradford, Martha Hubefiak, Betty Ann Langer, El Dora PfasHata, Jo Ann Hubetiak, Patricia Ann Legikar.

6.

SOLOVE VYSTUPY 1. Bennie Miller - piano; Petsy Carter - Tap Dance.

2. Piano solo - Bennie Miller.

3. ZvloAtni Cislo, tap dance - Carter Sisters.

4. Star Spangled Banner - zapeji ha. a deveata.

Po kratke pkestavce: 5. Pokraeovani volne zabavy: Bingo a jine, at do vedete a pak V 8:00 HODIN TANECNi ZABAVA ph ktere, jako2 i odpoledne vyhravati bude- v§em dobte znama hudba - "BILL NAIZER AND HIS ORCHESTR" z Granger, Tex. O chutna, jidla, "barbecue", klobasy (br. Pavelky) a jine ptikrmy a obderstveni bude naleLte postarano.

VSTUPNE: PAN 40e - DAMA 25c K hojne nav'dteve zve v gechny tady i krajany z bizka i z daleka Poradajici vSrbor.

ZABAVY

AMMINNINNEIm.

Pokrok Houston

TANEtNi ZABAVA bude uspotadana

Piijmou se!

Mantele neb rodina na praci na farma z dilu. 80 akrova farma, dobra piseita piida, dobke odvodnend, asi 40 Mau je vzdelavano po mnoho let. Dfim a stodoly. Vlastnim potah, pluhy a natadi. 30 mil od Houstonu, v Rose Hill, Texas. Nema elektkinu.

Piste na

Hal D. Draper,

v S.P.J.S.T. Sini v Dime Box v sobotti 11. iijna Pli hudbe

"Adolf and His Boys" ZE SCHULENBURG, TEX. KaNlY jest uctive zvan

ROUTE 12, BOX 177

Houston, Texas

(c)

Poiadajici mvkborem.

111111111111111111111111111111111I

5. itiJNA

HOUSTON CZECH

12. RIJNA

RAYMOND BAtA

19. kiJNA

SYNCOPATORS

26. itliJNA

HARMONIZERS VSTUPNE: PANI 45c - DAMY 30c (Tax included)

0 zakusky a obeerstveni nav gtevnikil jest VYborem naleilt6 postarano.

Zabavni Vybor.

T. 0458 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.